Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Újezdecký les CZ

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu

Újezdecký les CZ0724087

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Újezdecký les Kód lokality: CZ0724087 Kód lokality v ÚSOP: 3363 Rozloha (ha): 932,274 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 860

1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany V současnosti je předložen návrh na vyhlášení zvláště chráněného území - Přírodní rezervace Újezdecký les. Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 932,274 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100

Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU

1.3 Územně správní příslušnost Zlínský kraj Dotčené obce Biskupice, Dobrkovice, Luhačovice, Pašovice, Prakšice, Uherský Brod

Dotčená katastrální území Biskupice u Luhačovic, Dobrkovice, Maršov u Uherského Brodu, Pašovice na Moravě, Polichno, Prakšice, Těšov, Uherský Brod, Újezdec u Luhačovic

1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podkladem v území je třetihorní karpatský flyš. Geomorfologie: Lokalita spadá do celku Vizovická vrchovina, podcelku Hlucká pahorkatina, okrsku Prakšická pahorkatina. Jedná se o členitou pahorkatinu s celkovým úklonem reliéfu k jihozápadu, tvořenou flyšovými horninami, s erozně denudačním reliéfem širokých plochých hřbetů oddělených hlubokými, ale široce rozevřenými podélnými údolími, rozčleněnými krátkými příčnými údolími, na rozvodích se zbytky terciérního zarovnaného povrchu. Reliéf: Terén je zvlněný, nadmořská výška se pohybuje cca od 220 do 388 m n. m. Celé území je náchylné k půdním sesuvům. Vodní toky mají v průběhu roku velmi kolísavé průtoky, menší toky v suchých letech pravidelně vysychají. Pedologie: Půdy jsou většinou těžké, jílovitohlinité až jílovité. V půdním pokryvu převažují kambizemě (modální, arenická), z části je zastoupena také luvizem modální. Krajinná charakteristika: Soubor převážně lesních společenstev s remízy a křovinami v kulturní krajině.

Biota Nejčastěji zastoupeným biotopem jsou karpatské dubohabřiny (L3.3). Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (L6.4) ve sledovaném území vyznívají. Jsou zastoupeny na nejteplejších expozicích, často ještě podpořených suššími a teplejšími mikroklimatickými podmínkami při okrajích lesa. Údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) se zachovaly v údolí vodních toků, blíže k pramenům přecházejí do L3.3. Vysoké mezofilní křoviny (K3) se vyvinuly jako lemová společenstva lesů. Z nelesní vegetace jsou nejčastější mezofilní ovsíkové louky (T1.1), pouze vzácně se vyskytují společenstva širokolistých suchých trávníků (T3.4) a na vlhčích místech také vlhké pcháčové louky (T1.5). Suché a mezofilní bylinné lemy (T4.1 a T4.2) se vyvinuly jako liniová společenstva v okrajích listnatého lesa. Na lokalitě se vyskytuje populace evropsky významného, silně ohroženého motýla bourovce trnkového (Eriogaster catax). V EVL se vyskytují také další zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Druhy kriticky ohrožené: modrásek hořcový (Maculinea alcon), kudlanka nábožná (Mantis religiosa) Druhy silně ohrožené: kruštík polabský (Epipactis albensis), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), lišaj pupalkový (Proserpinus proserpina), martináč hrušňový (Saturnia pyri), kovařík rezavý (Elater ferrugineus), slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha zelená (Bufo viridis), krahujec obecný (Accipiter nisus), holub doupňák (Columba oenas), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), krutihlav obecný (Jynx torquilla), žluva hajní (Oriolus oriolus) Druhy ohrožené: medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), batolec duhový (Apatura iris), batolec červený (Apatura ilia), bělopásek topolový (Limenitis populi), lišaj pryšcový (Hyles euphorbiae), otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), roháč obecný (Lucanus cervus), zlatohlávek skvostný (Protaetia aeruginosa), ropucha obecná (Bufo bufo), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), bramborníček černohlavý (Saxicola torquatus)

2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 91I0 * Název předmětu ochrany: Eurosibiřské stepní doubravy Rozloha (ha): 102,9387 Relativní rozloha (%): 11,04 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zlepšení stavu předmětu ochrany aktivním managementem.

Kód předmětu ochrany: 9170 Název předmětu ochrany: Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Rozloha (ha): 468,6558 Relativní rozloha (%): 50,27 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zlepšení stavu předmětu ochrany aktivním managementem. * označuje prioritní stanoviště

Druhy Název předmětu ochrany: bourovec trnkový Eriogaster catax Kód předmětu ochrany: 1074 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace

Min

Max

Jednotka Kategorie Podíl populace

Zachovalost Izolace

stálá populace

-

-

-

dobré zachování

přítomná

15 % ≥ p > 2 %

Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, ale hodnota je na okraji areálu rozšíření druhu

Cílový stav předmětu ochrany: Zachování stavu předmětu ochrany, bourovce trnkového (Eriogaster catax), jako při vyhlášení. Aktivním managementem zajistit optimální stav biotopu předmětu ochrany.

2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 91I0 *

Název předmětu ochrany: Eurosibiřské stepní doubravy Popis nároků předmětu ochrany: Jedná se o rozvolněné, světlé, zpravidla jednoetážové lesy. Dominantními dřevinami stromového patra jsou dub zimní (Quercus petraea) a dub letní (Q. robur). Přimíšeny mohou být hajní dřeviny, především habr obecný (Carpinus betulus) a lípa srdčitá (Tilia cordata), nikdy však nevytvářejí zapojené stromové patro. V nesouvisle vyvinutém keřovém patru může být zastoupen zmlazený dub. Na jeho rozvoj má vliv také vyšší početnost zvěře. Bylinné patro je v těchto světlých lesích poměrně bohatě vyvinuto, vyskytují se zde druhy teplomilných doubrav a lesních lemů. Jeho složení je ale na některých místech pozměněno ruderalizací a zastíněním. K degradaci stanoviště značně přispívá nevhodný způsob lesního hospodaření. Záměrné vytváření jehličnatých monokultur a vyšší zakmenění vede k zastínění bylinného patra, což způsobuje ústup charakteristických světlomilných druhů rostlin. Důsledkem je také omezení přirozeného zmlazení dubu. Akumulace živin v půdě podporuje šíření invazních druhů rostlin, např. trnovník akát (Robinia pseudoacacia).

Kód předmětu ochrany: 9170

Název předmětu ochrany: Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Popis nároků předmětu ochrany: Dominantně zastoupenými přirozenými dřevinami jsou dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), méně často dub letní (Q. robur). Jako příměs se uplatňuje buk lesní (Fagus sylvatica), lípa srdčitá (Tilia cordata), v teplejších lokalitách např. javor babyka (Acer campestre). Keřové patro je v rozvolněnějších lesích dobře vyvinuto, na jeho rozvoj má ale také vliv početnost zvěře. V zapojenějších lesích většinou chybí. V bylinném patře se projevuje výrazný jarní aspekt, pravidelný je výskyt běžných druhů listnatých lesů, dle podmínek se přidávají teplomilné druhy. Dubohabřiny se vyvinuly na živinami bohatých, středně hlubokých až hlubokých půdách v teplých oblastech, na kyselých i bazických horninách, na svazích i plošinách. Karpatské dubohabřiny (L3.3) jsou dlouhodobě člověkem ovlivňované. V minulosti se porosty obhospodařovaly většinou jako lesy nízké a střední, s využitím dobré pařezové výmladnosti habru, vedoucí k jeho upřednostňování, spolu s dubem. Největším nebezpečím pro karpatské dubohabřiny je převod na monokultury nebo směsi cizorodých dřevin, zejména jehličnanů (smrk ztepilý, borovice lesní, modřín opadavý, jedle obrovská, douglaska, borovice vejmutovka) a lokálně i cizorodých listnáčů (dub červený). Vysoké stavy zvěře mohou způsobit ruderalizaci bylinného patra a šíření nitrofilních nebo invazních druhů (např. netýkavka malokvětá, trnovník akát), mohou ale také snížit potenciál obnovy přirozeně rozšířených dřevin. Naopak při sukcesních pochodech v pařezinách dochází ke změně světelných podmínek a z podrostu ustupují světlomilné druhy rostlin i bezobratlých živočichů.

Druhy Název předmětu ochrany: bourovec trnkový Eriogaster catax Kód předmětu ochrany: 1074 Popis nároků předmětu ochrany: Bourovec trnkový byl u nás v minulosti vázán především na řídké teplé listnaté lesy nížin a pahorkatin, obhospodařované jako nízké či střední lesy. Ve světlých listnatých lesích a křovinatých lesních pláštích druh dosud přežívá v jižní polovině Bavorska, výskyt je zde omezen pouze na lesy obhospodařované výmladkovým způsobem, druh preferuje mladší fáze spodní etáže. U nás je vázán především na křovinami zarůstající xerotermní stráně, případně křovinaté biotopy (křovinaté meze a remízky). Výskyt larválních hnízd je omezen pouze na nízké, osluněné a většinou závětrné keře hlohů (výjimečně trnek). Dospělé, solitérní larvy opět vyžadují teplé, před větrem chráněné keře, na jejich stáří a konkrétním druhu dřeviny však zřejmě již tolik nezaleží. Larvy požírají listy listnatých keřů. Z České republiky je znám výskyt gregarických (skupinových) larválních hnízd pouze na trnce (Prunus spinosa) a hlozích (Crataegus spp.), na Moravě druh upřednostňuje hlohy. Solitérně žijící larvy posledního instaru již nejsou tak potravně specializovány a žír dokončují na řadě dalších druhů listnatých dřevin, např. hrušeň (Pyrus spp.), bříza (Betula spp.), dub (Quercus spp.), vrba (Salix spp.), topol (Populus spp.), jilm (Ulmus spp.), dřišťál (Berberis spp.). Jedná se o jednogenerační druh, imaga se vyskytují od konce září do poloviny října, nepřijímají potravu. Líhnutí dospělců nastává až v prvních chladných podzimních dnech. Po vylíhnutí se ihned připravují na páření – samice lákají samce feromony a prakticky nelétají, zatímco samci létají velice rychle. Samice kladou spirálovité shluky vajíček na silnější větvičky živné rostliny a ty přikrývají chlupy z konce zadečku. Přezimují vajíčka, ze kterých se v poslední dekádě dubna až počátkem května líhnou hromadně housenky. Stejně jako u většiny dalších druhů bourovců žijí housenky gregarickým způsobem života v zapředených larválních hnízdech. Larvální hnízda bourovce trnkového jsou výrazně menší než bourovce březového (E. lanestris), navíc je výskyt hnízd bourovce trnkového oproti jiným bourovcům tvořících larvální hnízda fenologicky uspíšen o 3–4 týdny. Hnízda jsou velmi nápadná na hlozích s rašícími pupeny či s mladými listy. Housenky ve hnízdě netráví příliš mnoho času, pouze se v něm shromažďují na nocování. Přes den jsou rozlezlé po celém keři. Od čtvrtého instaru opouští housenky čím dál častěji společné hnízdo a v posledním instaru se již v hnízdě nezdržují. V této poslední, solitérní fázi vývoje jsou velmi žravé a značně mobilní. Kuklí se na konci července v charakteristickém pevném zámotku ve vegetaci na zemi. Druh vytváří lokální izolované populace, což je zřejmě dáno minimální mobilitou samic. Disperzi a transfer genů zajišťují samci a zřejmě také mobilní housenky posledního instaru. Se změnou typu pařezinového hospodaření na vysokokmenné lesy u nás druh výrazně ustoupil. V současnosti je druh ohrožen likvidací rozptýlené zeleně, zalesňováním a chemizací. Protože jeho výskyt v krajině je závislý na nabídce sukcesně nestálých křovitých stanovišť, populace početně slábnou s rostoucím zapojením křovin a postupnou přeměnou společenstva křovin na zapojený mladý les. Opačným extrémem je plošné vyřezávání křovin. Faktory a činnosti, které mohou negativně ovlivnit populaci druhu na EVL: - velkoplošná likvidace rozptýlených keřových porostů snižující jejich pokryvnost pod 10 % na dané ploše - zapojení keřových porostů do skupin nad 2000 m2 - prořezávání křovinatých porostů v nevhodném termínu - zmenšování rozlohy vhodných biotopů vedoucí ke snížení pokryvnosti keřových porostů pod 10 % na dané ploše - používání biocidů a hnojiv při obhospodařování (i v bližším okolí) - velkoplošné změny ve využívání biotopu (zalesnění, změna na polní kultury) vedoucí ke snížení pokryvnosti keřových porostů pod 10 % na dané ploše Management spočívá zpravidla v zajištění péče o rozptýlenou zeleň, předcházení zapojení keřových porostů, zalesnění a eliminaci chemického ošetření dřevin.

2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán.

2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán.

2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Dle inventarizačních a terénních průzkumů byl v EVL opakovaně potvrzen výskyt bourovce trnkového (Eriogaster catax), naposled v roce 2012, na ploše č. 4. Tato plocha je komplexem extenzivně udržovaných, ale také zanedbaných sadů a luk. Většina ovocných stromů, zejm. při východní hranici plochy, je starých, pro vývoj předmětu ochrany nevhodných. Mladé, nezapojené hlohy či trnky, vhodné pro larvální hnízda bourovce, se vyskytují spíše při jižním okraji plochy. I zde však dochází k postupnému zarůstání. Plocha č. 3 byla v minulosti využívána jako obecní pastvina. Absencí hospodaření došlo k jejímu zarostení hlohem, trnkami, šípkem či ostružiníkem. Díky projektu Rekonstrukce druhově bohatých lučních společenstev ve Zlínském kraji byly realizovány zásahy pro zachování a rekonstrukci ploch polopřirozených lučních porostů a zachování perspektivních porostů živných rostlin pro bourovce trnkového. Tyto zásahy jsou pozitivním předpokladem pro další rozšíření předmětu ochrany. Území je významné výskytem rozsáhlých porostů reprezentativních karpatských dubohabřin, v menší míře i bazifilních teplomilných doubrav (L6.4) na svazích jižní až jihozápadní expozice. Újezdecký les obsahuje značné plochy pařezin. Spíše vzácně se vyskytuje trnovník akát, lokálně se začíná šířit i javor jasanolistý. Vytváření jehličnatých monokultur je nevhodným způsobem lesního hospodaření. Vlivem vyššího zakmenění dochází v místech teplomilných bazifilních doubrav k omezení charakteristických teplomilných druhů rostlin a tím k degradaci. Přirozená obnova dubu je v současnosti ohrožena vysokými stavy spárkaté zvěře.

2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 608807 LHO Zlín II Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 3,8341 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2004 - 31. 12. 2013 Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 608808 LHO Luhačovice Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,7853 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2004 - 31. 12. 2013 Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 608802 LHO Uherský Brod Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 46,6308 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2004 - 31. 12. 2013 Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 608403 Město Uherský Brod Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 105,9432 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2004 - 31. 12. 2013 Organizace lesního hospodářství: Město Uherský Brod Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 608420 Obec Dobrkovice Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 26,2073 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2004 - 31. 12. 2013 Organizace lesního hospodářství: Obec Dobrkovice

Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 608434 Obec Pašovice Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 25,7966 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2004 - 31. 12. 2013 Organizace lesního hospodářství: Obec Pašovice Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 608428 Obec Prakšice Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 66,011 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2004 - 31. 12. 2013 Organizace lesního hospodářství: Obec Prakšice Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 608000 Luhačovice Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 468,273 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2004 - 31. 12. 2013 Organizace lesního hospodářství: Lesy ČR, s.p., LS Luhačovice Nižší organizační jednotka: revír Uherský Brod Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 608311 Singulární společnost Prakšice Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 69,6711 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2004 - 31. 12. 2013 Organizace lesního hospodářství: Singulární společnost Prakšice

3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany DRUHY: Kód předmětu ochrany: 1074 Název předmětu ochrany: bourovec trnkový - Eriogaster catax Na lokalitách výskytu bourovce trnkového a v jejich okolí je nutné především zamezit likvidaci rozptýlené zeleně a leteckému chemickému ošetřování zemědělských kultur (při letecké aplikaci nelze vyloučit časté úlety postřikové jíchy mimo ošetřovanou plochu). Nežádoucí je také převod pastvin, luk a křovinatých strání na les. Zarůstající křovinaté stráně, kde křoviny místy tvoří neproniknutelný porost, je nutné radikálně asanovat. Prořezávky je však nutné provádět v termínu mimo výskyt vajíček a larev motýla, tedy od konce července do konce září. Při použití herbicidů k likvidaci invazních dřevin je nutná obezřetnost vůči předmětu ochrany i jeho živným rostlinám. Proto jsou vhodné spíše kontaktní herbicidy. Optimální management by měl zajistit, aby byla na lokalitě udržována řídká mozaika shluků keřů (především hlohů a trnek) a travnatých ploch. Keře by měly zabírat alespoň desetinu plochy, ale neměly by tvořit souvislé porosty. Blokace sukcese může být realizována pastvou či kosením. U pastvin (při občasném sanačním odstraňování keřového náletu, jednou za 5 – 8 let) je nutné část náletu ponechat, nejlépe v nepravidelném rozmístění, v drobných shlucích. U lesních porostů je důležité uchovávat keřové opláštění okrajů lesa. Na ostatní půdě je nutné eliminovat zalesnění. V dlouhodobější perspektivě bude pro druh vhodné v blízkosti lokalizace jeho výskytu obnovit výmladkové hospodaření ve vybraných porostech teplomilných doubrav.

STANOVIŠTĚ: Kód předmětu ochrany: 91I0 Název předmětu ochrany: Eurosibiřské stepní doubravy Pro zachování diverzity teplomilných doubrav je nutné především umělé prosvětlování stromového patra s upřednostněním dubu před mezofilními dřevinami (Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Tilia cordata), ve vybraných porostech je vhodná aplikace tradičního způsobu obhospodařování (nízký a střední les). Obnova porostů by měla být prováděna tak, aby byla zachována dominance dubu. Nutná je eliminace invazních dřevin (Robinia pseudacacia) a expanzivních rostlin v podrostu (Impatiens parviflora aj.). Pro zachování rozlohy teplomilných doubrav není žádoucí větší výsadba kultur borovice lesní (Pinus sylvestris) či jiných stanovištně nevhodných druhů dřevin. Kód předmětu ochrany: 9170 Název předmětu ochrany: Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Pro zachování stanovišť dubohabřin je důležité především nerozšiřování umělých kultur jehličnanů a nepůvodních dřevin, především smrku. Druhové složení porostů je nutné udržovat v přirozené formě, místy je velmi žádoucí omezování invazních dřevin jako akát. Na lesních typech, kde je součástí přirozené skladby také jedle, je vhodné její současný podíl zachovat, případně zvýšit. Snížením stavů spárkaté zvěře se může dosáhnout rozvoji keřového patra, omezení ruderalizace porostů a výskytu invazních rostlin. Na konkrétních místech s předpokládaným přirozeným výskytem borovice lesní nebo smrku ztepilého nezvyšovat jejich celkové zastoupení nad hodnoty odvozených od modelů předpokládané přirozené druhové skladby. V případě výskytu kůrovcových ohnisek je vhodná šetrná asanace dřevní hmoty, chemické prostředky využívat jen v nezbytně nutné míře. Pro prevenci by bylo vhodné zajistit včasné zpracování nahodilých těžeb smrku.

3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření

Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka

Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření


Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření


bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Likvidace invazních a expanzivních rostlin rozptýlená (nesouvislý porost invazních rostlin - jedinci či skupinky) Invazní druhy 9170, 91I0, Eriogaster catax (bourovec trnkový) 1074 Likvidace trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) v rámci EVL. Při likvidaci akátu je nutné brát v úvahu jeho výrazné zmlazení po mechanickém zásahu. Vhodnými metodami likvidace akátin je např. kroužkování kmene s ponecháním neporušeného pruhu kůry na jedné straně kmene nebo kácení na vysoký pařez cca 1 m nad zemí. Efektivní je kombinace výše uvedené mechanické metody s následným použitím herbicidu na pařez, nebo část kmene po oloupání kůry. Je nutné zabránit distribuci herbicidu do okolí, proto je upřednostněn kontaktní herbicid. Stejně jako trnovník akát je nutné i javor jasanolistý odstraňovat kombinovanou metodou (mechanicky + chemicky) opakovaně v průběhu několika let. 1 x za 1 rok červenec - září Při nutném použití herbicidních přípravků je nutná zvýšená opatrnost vůči bourovci trnkovému i jeho živným rostlinám (především hlohy, dále trnky). 1, 2, 3, 4, 5 Kosení lehkou mechanizací Kosení Eriogaster catax (bourovec trnkový) 1074 Na plochách s těžištěm výskytu bourovce trnkového (zejména plocha č. 3 a č. 4) je třeba blokovat sukcesní pochody. Možnou metodou je mozaikovité kosení. Jejím smyslem je pokosení pouze části (přibližně polovina) dané plochy s ponecháním míst, které budou koseny v dalším roce. Pokosenou biomasu je třeba z lokality odklidit. Vzhledem k charakteru lokality je vhodné použití lehké mechanizace, popř. ručních nástrojů. 1 x za 1 rok červenec - září Za sucha lze na únosných půdách, mírnějších svazích použít i těžší techniku. 1, 2, 3, 4, 5 Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu Eriogaster catax (bourovec trnkový) 1074 Plochy s těžištěm výskytu bourovce trnkového (zejména plocha č. 3 a č. 4) je třeba prořezat. Cílovým stavem opatření jsou plochy s nezapojenými, rozptýlenými, převážně mladými keři hlohů a trnek, s pokryvností 10 - 20 % dané plochy. Zásahy je třeba provádět v období mimo výskyt vajíček a larev motýla. Opatření je možné provádět např. křovinořezem, pilou. 1 x za 5 let červenec - září

4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady AOPK ČR, Lesy České republiky, s. p., Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, Vojenské lesy a statky ČR, s.p., VÚKOZ (2006). Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Výsledek jednání pracovní skupiny ustanovené při Ministerstvu životního prostředí České republiky a složené ze zástupců jmenovaných organizací. PLANETA. XIV, 9, s. 1-39. 1213-3393. BENEŠ, J.; KONVIČKA, M.; DVOŘÁK, J. (eds.) et al. (2002). Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II: Butterflies of the Czech Republic: Distribution and conservation I, II. Vyd. 1. Praha: SOM. 857 s. ISBN 80-903212-0-8. GOTTWALD, A.; BĚLÍN, V. et al. (2001). Motýli Bílých a Bielych Karpat: The Lepidoptera of the White Carpathians Mts.. Uherské Hradiště: Přírodovědný klub. 153 s. ISBN 80-86485-01-3. KOŠULIČ ST., M. (2010). Cesta k přírodě blízkému hospodářskému lesu. Vydání 1. Brno: FSC ČR, o. s. 449 s. ISBN 978-80-254-6434-2. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2. PAVELČÍK, P. et al. (2010). Rekonstrukce druhově bohatých lučních společenstev ve Zlínském kraji. 112 s. Zpráva. PRŮŠA, E. (2001). Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s. ISBN 80-86386-10-4. VESELÝ, J.; MORAVEC, J. (eds.); Mott MacDonald (2010). Podklady pro plány péče Zlínského kraje II: Inventarizační průzkum EVL Újezdecký les z oboru lepidopterologie (bourovec trnkový). 17 s. Inventarizační průzkum. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a krajské středisko Zlín Zpracovatel: Ing. Miroslava Pazderová E-mail: [email protected] Datum zpracování:

5. Seznam zkratek AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

ES

Evropský seznam

EVL

Evropsky významná lokalita

LHC

lesní hospodářský celek

LHO

lesní hospodářská osnova

LHP

lesní hospodářský plán

OP ZCHÚ

ochranné pásmo zvláště chráněného území

SDO

Souhrn doporučených opatření

ÚSOP

Ústřední seznam ochrany přírody

ZCHÚ

zvláště chráněné území

ZOPK

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0724087_Ujezdecky_les_orientacni_mapa.pdf

6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ

6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0724087_Ujezdecky_les_Koseni.pdf CZ0724087_Ujezdecky_les_Vyrez_naletu.pdf

6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště CZ0724087_Ujezdecky_les_ramcova_smernice.doc

6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU

6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště Kód lokality CZ0724087 Kód typu přírodního stanoviště/ kód druhu 9170

Název EVL Újezdecký les

Kategorie ochrany: Základní ochrana

Název stanoviště/ Název druhu

Kód a název biotopu

Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny

Rozloha

ha

%

468.66 50.27 Kategorie lesa Soubory lesních typů les hospodářský 2B, 2D, 2H, 2I, 3H Cílová druhová skladba dřevin (%) podle souborů lesních typů (SLT) SLT Dřeviny přirozené druhové skladby 2B JD +-5, BO 0-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BŘK, BB 2D JD +-5, BO 0-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BŘK, BB 2H JD +-5, BO 0-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BŘK, BB 2I* DB 50, BK 20, LP 20, HB 10, BO, JD, BR 3H JD 7-20, DB 5-30, BK 50-70, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, LP 5-15, BŘK 0-1 Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních skupin a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a zpevňujících dřevin) b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než minimální podíl MZD). Porostní typy A.

Dubové porosty (kvalitní) na živných stanovištích

B.

Dubové porosty s HB, LP, (BK) na živných stanovištích

Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob Hospodářský tvar Hospodářský způsob Hospodářský tvar pN, N, (pH) Vysoký pN, N, (pH) vysoký Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 140 – 160 (200) 30, (40) 120 - 140 30 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Kvalitní porosty západokarpatských dubohabřin, s rozmanitou prostorovou i druhovou strukturou blízkou PDS. Po dohodě s vlastníkem ponechávat výstavky listnáčů, doupné stromy, část ležícího nerealizovatelného mrtvého dřeva listnatých dřevin, vše s ohledem na bezpečnost. Eliminace výskytu invazních druhů rostlin a jejich šíření. Obnovní postup a způsob obnovy Cílem je pěstování kvalitního dubu. Pokud možno, Pokud možno, upřednostněna je přirozená obnova dřevin, která upřednostněna je přirozená obnova dřevin, která je vázána na je vázána na výskyt semenných let (především BK, DB). výskyt semenných let (především DB). Pro její podporu je V dubových porostech je pro její podporu vhodné výrazně vhodným způsobem obnovy na úrodnějších stanovištích prosvětlit mateřský porost. Proto může být jako obnovní seč okrajová clonná seč s krátkým časovým průběhem nebo prostá využita seč okrajová. Tu lze kombinovat s předsunutými okrajová seč. Na chudších, popř. sušších stanovištích se jeví clonnými skupinami pro podporu přirozené obnovy BK, HB, LP. jako vhodný způsob obnovy maloplošná holoseč s možností S ohledem na vláhové poměry a reliéf je možný i holosečný ponechání výstavků. Pro dobré odrůstání je však důležité způsob s předsunutými clonnými prvky. Porosty bez přirozeného nárosty poměrně rychle uvolnit. V porostech bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat uměle kvalitním, zdravým zmlazení je možno využít umělou obnovu, přednostně dřevinami sadebním materiálem, přednostně dřevinami PDS. PDS. V případě hrozby škod ve formě okusu, je vhodné chránit nálety, kultury oplocenkou. Péče o nálety, nárosty a kultury Nálety či kultury jsou ohroženy okusem zvěří, hlodavci, buření či houbovými chorobami. Jako ochranu proti zvěři lze aplikovat repelenty, oplocenky, snížení stavů zvěře. Proti buřeni je možné chránit mladé porosty ožínáním. Biocidní přípravky ochrany lesa je možné použít v odůvodnitelných případech pouze v nezbytně nutné míře. Výchova porostů Pro kvalitní porosty DB je nutná dostatečná hustota mlazin před prvními výchovnými zásahy. V rámci výchovy je třeba eliminovat nekvalitní jedince či nevhodné dřeviny. V tyčkovinách a tyčovinách lze aplikovat francouzskou probírku jako možnost předcházení tvorby vlků u DB. V dospívajících porostech podporovat nadějné, kvalitní jedince, šetřit podúroveň i podrost. Opatření ochrany lesa Preventivně sledovat zdravotní stav lesa, zejména možný výskyt škodlivých činitelů. Porosty mohou být ohroženy suchem, buření, tracheomykózou. Opatření ochrany lesa realizovat s ohledem na ochranu PDS. Zamezit šíření invazních druhů rostlin.

Provádění nahodilých těžeb O závažných nahodilých těžbách předmětu ochrany informovat orgán OP v rozsahu lesního zákona § 33 odst. 1. Doporučené technologie Šetřící přirozené zmlazení – kůň, UKT nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami, provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících. Poznámky Nevysazovat geograficky nepůvodní druhy dřevin, dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny § 5 odst. 4, na úkor předmětu ochrany. Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR. Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin. * Model PDS vychází z Průša E., (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s. ISBN 80-86386-10-4.

Kód lokality CZ0724087 Kód typu přírodního stanoviště/ kód druhu 9170







Rozloha

ha

%

468.66 50.27 Kategorie lesa Soubory lesních typů les hospodářský 2B, 2D, 2H, 2I, 3H Cílová druhová skladba dřevin (%) podle souborů lesních typů (SLT) SLT Dřeviny přirozené druhové skladby 2B JD +-5, BO 0-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BŘK, BB 2D JD +-5, BO 0-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BŘK, BB 2H JD +-5, BO 0-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BŘK, BB 2I* DB 50, BK 20, LP 20, HB 10, BO, JD, BR 3H JD 7-20, DB 5-30, BK 50-70, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, LP 5-15, BŘK 0-1 Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních skupin a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a zpevňujících dřevin) b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než minimální podíl MZD). Porostní typy C. Bukové porosty s DB, HB, LP, JS na živných D. Habrové porosty s DB, BR, LP na živných stanovištích stanovištích Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob Hospodářský tvar Hospodářský způsob Hospodářský tvar P, pN, N vysoký nP, pN, N, (H) vysoký Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 120 30 90 - 110 20 – 30 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Kvalitní porosty západokarpatských dubohabřin, s rozmanitou prostorovou i druhovou strukturou blízkou PDS. Po dohodě s vlastníkem ponechávat výstavky listnáčů, doupné stromy, část ležícího nerealizovatelného mrtvého dřeva listnatých dřevin, vše s ohledem na bezpečnost. Eliminace výskytu invazních druhů rostlin a jejich šíření. Obnovní postup a způsob obnovy Vhodným způsobem obnovy BK je velkoplošná clonná seč. Pro Les semenného původu obnovovat clonně, pro podporu DB postupné upřednostnění DB preferovat při obnově spíše možno využít s ohledem na semenný rok předsunuté násečné výraznější prosvětlení mateřského porostu (okrajová seč). Je prvky či okrajovou seč. Pařeziny obnovovat maloplošnou holou upřednostněna přirozená obnova dřevin. Proto ponechávat sečí, popř. jednotlivým výběrem. výstavky listnáčů PDS. Pro dobré odrůstání DB je však důležité nárosty poměrně rychle uvolnit. Porosty bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat uměle kvalitním, zdravým sadebním materiálem, přednostně dřevinami PDS.

Péče o nálety, nárosty a kultury Nálety či kultury jsou ohroženy okusem zvěří, hlodavci, buření či houbovými chorobami. Jako ochranu proti zvěři lze aplikovat repelenty, oplocenky, snížení stavů zvěře. Proti buřeni je možné chránit mladé porosty ožínáním. Biocidní přípravky ochrany lesa je možné použít v odůvodnitelných případech pouze v nezbytně nutné míře. Výchova porostů V rámci výchovy je třeba eliminovat nekvalitní jedince či nevhodné dřeviny. V počátcích výchovy je důležité posilovat pozici DB uvolňováním. V dospívajících porostech podporovat nadějné, kvalitní jedince, šetřit podúroveň i podrost. Opatření ochrany lesa Preventivně sledovat zdravotní stav lesa, zejména možný výskyt škodlivých činitelů. Porosty mohou být ohroženy suchem, buření. Bukové porosty s mělkým kořenovým systémem na flyšovém podloží mohou být ohroženy větrem. Opatření ochrany lesa realizovat s ohledem na ochranu PDS. Zamezit šíření invazních druhů rostlin. Provádění nahodilých těžeb O závažných nahodilých těžbách předmětu ochrany informovat orgán OP v rozsahu lesního zákona § 33 odst. 1. Doporučené technologie Šetřící přirozené zmlazení – kůň, UKT nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami, provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících. Poznámky Nevysazovat geograficky nepůvodní druhy dřevin, dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny § 5 odst. 4, na úkor předmětu ochrany. Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR. Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin. *Model PDS vychází z Průša E., (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s. ISBN 80-86386-10-4.

Kód lokality CZ0724087 Kód typu přírodního stanoviště/ kód druhu 9170







Rozloha

ha

%

468.66 50.27 Kategorie lesa Soubory lesních typů les hospodářský 2B, 2D, 2H, 2I, 3H Cílová druhová skladba dřevin (%) podle souborů lesních typů (SLT) SLT Dřeviny přirozené druhové skladby 2B JD +-5, BO 0-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BŘK, BB 2D JD +-5, BO 0-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BŘK, BB 2H JD +-5, BO 0-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BŘK, BB 2I* DB 50, BK 20, LP 20, HB 10, BO, JD, BR 3H JD 7-20, DB 5-30, BK 50-70, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, LP 5-15, BŘK 0-1 Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních skupin a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a zpevňujících dřevin) b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než minimální podíl MZD). Porostní typy E.

Borové porosty s DB na živných stanovištích

F.

Smrkové porosty s DB, HB na živných stanovištích

Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob Hospodářský tvar pN, N, H vysoký Obmýtí Obnovní doba

Hospodářský způsob pN, N, H Obmýtí

100 - 110

90 - 100

20 - 30

Hospodářský tvar vysoký Obnovní doba 20 – 30

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zlepšení dřevinné skladby směrem k PDS. Jehličnaté porosty postupně přeměnit směrem k PDS. Po dohodě s vlastníkem ponechávat výstavky listnáčů, doupné stromy, část ležícího nerealizovatelného mrtvého dřeva listnatých dřevin, vše s ohledem na bezpečnost. Eliminace výskytu invazních druhů rostlin a jejich šíření. Obnovní postup a způsob obnovy Snaha o postupnou přeměnu jehličnatých porostů na porosty s dřevinami PDS. Jako obnovní seč může být využita holoseč, popř. okrajová seč s ohledem na vláhové poměry, vítr a terén. Vtroušené listnáče využít pro přirozenou obnovu (výstavky), jinak obnovovat uměle, přednostně dřevinami PDS. Obnovní prvky s melioračními dřevinami vkládat v předstihu 10 – 15 let před obnovou SM (BO) do připravených porostů Péče o nálety, nárosty a kultury Nálety či kultury jsou ohroženy okusem zvěří, hlodavci, buření či houbovými chorobami. Jako ochranu proti zvěři lze aplikovat repelenty, oplocenky, snížení stavů zvěře. Proti buřeni je možné chránit mladé porosty ožínáním. Biocidní přípravky ochrany lesa je možné použít v odůvodnitelných případech pouze v nezbytně nutné míře. Výchova porostů V rámci výchovy je třeba eliminovat nekvalitní jedince či nevhodné dřeviny, šetřit listnatou příměs a podúroveň. V dospívajících porostech podporovat listnáče, nadějné, kvalitní jedince. Opatření ochrany lesa Preventivně sledovat zdravotní stav lesa, zejména možný výskyt škodlivých činitelů. Porosty mohou být ohroženy suchem, větrem, hnilobou, buření. Opatření ochrany lesa realizovat s ohledem na ochranu PDS. Zamezit šíření invazních druhů rostlin. Postupně odstranit monokultury a biologickou degradaci stanovišť. Provádění nahodilých těžeb O závažných nahodilých těžbách předmětu ochrany informovat orgán OP v rozsahu lesního zákona § 33 odst. 1. Doporučené technologie Šetřící přirozené zmlazení – kůň, UKT nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami, provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících. Poznámky Nevysazovat geograficky nepůvodní druhy dřevin, dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny § 5 odst. 4, na úkor předmětu ochrany. Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR. Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin. *Model PDS vychází z Průša E., (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s. ISBN 80-86386-10-4.

Kód lokality CZ0724087 Kód typu přírodního stanoviště/ kód druhu





91I0

Eurosibiřské stepní doubravy

L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy

Rozloha

ha

%

102.94 11.04 Kategorie lesa Soubory lesních typů les hospodářský 1C, 2C, 2H, 2I Cílová druhová skladba dřevin (%) podle souborů lesních typů (SLT) SLT Dřeviny přirozené druhové skladby 1C BO 0-10, DB 55-75, DBP 0-15, BK 0-30, JV 0-2, JS 5-15, OS, JL, MK 2C BO 0-10, DB 55-75, BK 0-15, HB 0-30, JS 0-2, LP 5-15, JV, BŘK, BB 2H JD +-5, BO 0-5, DB 55-75, BK 0-25, HB 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BŘK, BB 2I* DB 50, BK 20, LP 20, HB 10, BO, JD, BR Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních skupin a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a zpevňujících dřevin) b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než minimální podíl MZD). Porostní typy A.

Dubové porosty (kvalitní) na živných stanovištích

B.

Dubové porosty s HB, LP, (BK) na živných stanovištích

Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob Hospodářský tvar Hospodářský způsob Hospodářský tvar pN, N, (pH) vysoký pN, N, (pH) vysoký Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 140 – 160 (200) 30, (40) 120 - 140 30 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Kvalitní porosty teplomilných doubrav, s rozmanitou prostorovou i druhovou strukturou blízkou PDS (HB a LP by neměli tvořit zapojené stromové patro). Po dohodě s vlastníkem ponechávat výstavky listnáčů, doupné stromy, část ležícího nerealizovatelného mrtvého dřeva listnatých dřevin, vše s ohledem na bezpečnost. Eliminace výskytu invazních druhů rostlin a jejich šíření. Obnovní postup a způsob obnovy Cílem je pěstování kvalitního dubu. Pokud možno, Pokud možno, upřednostněna je přirozená obnova dřevin, která upřednostněna je přirozená obnova dřevin, která je vázána na je vázána na výskyt semenných let (především BK, DB). výskyt semenných let (především DB). Pro její podporu je V dubových porostech je pro její podporu vhodné výrazně vhodným způsobem obnovy na úrodnějších stanovištích prosvětlit mateřský porost. Proto může být jako obnovní seč okrajová clonná seč s krátkým časovým průběhem nebo prostá využita seč okrajová. Tu lze kombinovat s předsunutými okrajová seč. Na chudších, popř. sušších stanovištích se jeví clonnými skupinami pro podporu přirozené obnovy BK, HB, LP. jako vhodný způsob obnovy maloplošná holoseč s možností S ohledem na vláhové poměry a reliéf je možný i holosečný ponechání výstavků. Pro dobré odrůstání je však důležité způsob s předsunutými clonnými prvky. Porosty bez přirozeného nárosty poměrně rychle uvolnit. V porostech bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat uměle kvalitním, zdravým zmlazení je možno využít umělou obnovu, přednostně dřevinami sadebním materiálem, přednostně dřevinami PDS. PDS. V případě hrozby škod ve formě okusu, je vhodné chránit nálety, kultury oplocenkou. Péče o nálety, nárosty a kultury Důkladná ochrana proti škodám buřeně (ožínání, aj.), zvěři (repelenty, snížení stavů zvěře, aj.). Přirozenou i umělou obnovu je vhodné z důvodu vysokých stavů spárkaté zvěře chránit oplocenkami. Biocidy používat pouze v nezbytném rozsahu, zejména k likvidaci invazních druhů rostlin. V tomto případě je upřednostněn kontaktní herbicid. Výchova porostů Pro kvalitní porosty DB je nutná dostatečná hustota mlazin před prvními výchovnými zásahy. V rámci výchovy je třeba eliminovat nekvalitní jedince či nevhodné dřeviny. V tyčkovinách a tyčovinách lze aplikovat francouzskou probírku jako možnost předcházení tvorby vlků u DB. V dospívajících porostech podporovat nadějné, kvalitní jedince, šetřit podúroveň i podrost. Opatření ochrany lesa Preventivně sledovat zdravotní stav lesa, zejména možný výskyt škodlivých činitelů. Porosty mohou být ohroženy suchem, buření, tracheomykózou. Opatření ochrany lesa realizovat s ohledem na ochranu PDS. Zamezit šíření invazních druhů rostlin. Provádění nahodilých těžeb O závažných nahodilých těžbách předmětu ochrany informovat orgán OP v rozsahu lesního zákona § 33 odst. 1.

Doporučené technologie Šetřící přirozené zmlazení – kůň, UKT nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami, provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících. Poznámky Nevysazovat geograficky nepůvodní druhy dřevin, dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny § 5 odst. 4, na úkor předmětu ochrany. Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR. Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin. *Model PDS vychází z Průša E., (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s. ISBN 80-86386-10-4.

Kód lokality CZ0724087 Kód typu přírodního stanoviště/ kód druhu





91I0

Eurosibiřské stepní doubravy

L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy

Rozloha

ha

%

102.94 11.04 Kategorie lesa Soubory lesních typů les hospodářský 1C, 2C, 2H, 2I Cílová druhová skladba dřevin (%) podle souborů lesních typů (SLT) SLT Dřeviny přirozené druhové skladby 1C BO 0-10, DB 55-75, DBP 0-15, BK 0-30, JV 0-2, JS 5-15, OS, JL, MK 2C BO 0-10, DB 55-75, BK 0-15, HB 0-30, JS 0-2, LP 5-15, JV, BŘK, BB 2H JD +-5, BO 0-5, DB 55-75, BK 0-25, HB 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BŘK, BB 2I* DB 50, BK 20, LP 20, HB 10, BO, JD, BR Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních skupin a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a zpevňujících dřevin) b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než minimální podíl MZD). Porostní typy C.

Jehličnaté porosty (dominance SM, BO) na živných stanovištích

Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob Hospodářský tvar pN, N, H vysoký Obmýtí Obnovní doba 100 - 110 20 - 30 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zlepšení dřevinné skladby směrem k PDS. Jehličnaté porosty postupně přeměnit směrem k PDS. Po dohodě s vlastníkem ponechávat výstavky listnáčů, doupné stromy, část ležícího nerealizovatelného mrtvého dřeva listnatých dřevin, vše s ohledem na bezpečnost. Eliminace výskytu invazních druhů rostlin a jejich šíření. Obnovní postup a způsob obnovy Jehličnaté porosty jsou v rámci vymezení Středoevropských bazifilních teplomilných doubrav nevhodné. Proto je vhodná jejich přeměna na porosty s dřevinami PDS. Rychlejší způsob obnovy zajistí jednoduchou úpravu dřevinné skladby. Holou sečí jsou podpořeny dřeviny s vyššími nároky na světlo (DB). Možná je také okrajová seč. Způsob obnovy je nutné přizpůsobit vláhových poměrům, terénu, převládajícímu směru bořivých větrů. Při holosečném hospodářském způsobu je možné podpořit přirozenou obnovu ponecháním výstavků DB s ohledem na výskyt semenných let. Pro dobré odrůstání DB je však důležité nárosty poměrně rychle uvolnit. Jinak je nutná umělá obnova, která se realizuje pouze kvalitním, zdravým sadebním materiálem, přednostně dřevinami PDS. Obnovní prvky s melioračními dřevinami vkládat v předstihu 10 – 15 let před obnovou SM (BO) do připravených porostů. Péče o nálety, nárosty a kultury Nálety či kultury jsou ohroženy okusem zvěří, hlodavci, buření či houbovými chorobami. Jako ochranu proti zvěři lze aplikovat repelenty, oplocenky, snížení stavů zvěře. Proti buřeni je možné chránit mladé porosty ožínáním. Biocidní přípravky ochrany lesa je možné použít v odůvodnitelných případech pouze v nezbytně nutné míře.

Výchova porostů V rámci výchovy je třeba eliminovat nekvalitní jedince či nevhodné dřeviny, šetřit listnatou příměs a podúroveň. V dospívajících porostech podporovat listnáče, nadějné, kvalitní jedince. Opatření ochrany lesa Preventivně sledovat zdravotní stav lesa, zejména možný výskyt škodlivých činitelů. Porosty mohou být ohroženy suchem, větrem, hnilobou, buření. Opatření ochrany lesa realizovat s ohledem na ochranu PDS. Zamezit šíření invazních druhů rostlin. Postupně odstranit monokultury a biologickou degradaci stanovišť. Provádění nahodilých těžeb O závažných nahodilých těžbách předmětu ochrany informovat orgán OP v rozsahu lesního zákona § 33 odst. 1. Doporučené technologie Šetřící přirozené zmlazení – kůň, UKT nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami, provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících. Poznámky Nevysazovat geograficky nepůvodní druhy dřevin, dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny § 5 odst. 4, na úkor předmětu ochrany. Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR. Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin. *Model PDS vychází z Průša E., (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s. ISBN 80-86386-10-4.

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Újezdecký les CZ

Recommend Documents