Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Smečno CZ0213072
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Smečno Kód lokality: CZ0213072 Kód lokality v ÚSOP: 2596 Rozloha (ha): 70,1981 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 130
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 68,1369 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 97,1 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 5766
Kategorie PP
Název Smečno
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 2,0612 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 2,9 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Ledce, Přelíc, Smečno
Dotčená katastrální území Ledce u Kladna, Přelíc, Smečno
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podklad tvoří především pískovce a jílovce s vložkami slepenců. Geomorfologie: Území leží na rozhraní Džbánu a Pražské plošiny. Reliéf: Mírný svah nad údolím Muclavského potoka v okolní poměrně členité krajině, svah je z větší části zalesněný.
Pedologie: Na lokalitě se vyskytují arenické kambizemě a glejové fluvizemě. Krajinná charakteristika: Část zámeckého parku a přilehlé lesní porosty Z od obce Smečno. Biota V území EVL převládají dubohabřiny as. Galio-Carpinetum, dále se zde vyskytují potoční olšiny sv. Alnion incanae. Dubohabřiny mají místy dobře zachovalé bylinné patro, vyskytují se zde např. druhy samorostlík klasnatý (Actaea spicata), sasanka hajní (Anemone nemorosa), kopytník evropský (Asarum europaeum), jarmanka větší (Astrantia major), konvalinka vonná (Convallaria majalis), jaterník podléška (Hepatica nobilis), lilie zlatohlávek(Lilium martagon), plicník tmavý (Pulmonaria obscura) aj. V lesních porostech dochází ke zmlazování. V severní části EVL je značná část lesního porostu pozměněna ve prospěch smrku ztepilého (Picea abies), modřínu opadavého (Larix decidua) a dalších stanovištně a geograficky nepůvodních dřevin. Z hlediska výskytu předmětu ochrany páchníka hnědého (Osmoderma eremita) se jedná o jednu z nejlepších lokalit v regionu. Při pravidelném monitoringu je zde kontrolován stav populace páchníka. Konkrétně v r. 2012 zde byly nalezeny desítky osídlených dutin v rámci sledování dvou alejí (JZ a V alej). Při terénním šetření v r. 2014 byl též výskyt předmětu ochrany potvrzen (pobytové znaky - trus, kokony, zbytky brouků - i výskyt 4 ks larev) - pozn. nešlo ale o kompletní průzkum početnosti populace.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: páchník hnědý * Osmoderma eremita Kód předmětu ochrany: 1084 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
stálá populace
-
-
-
přítomná
2%≥p>0%
Celkové hodnocení populace není vynikající izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Zachovalost Izolace vynikající zachování
Cílový stav předmětu ochrany: Udržet stav předmětu ochrany minimálně na úrovni v době vyhlášení EVL. * označuje prioritní druh
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: páchník hnědý * Osmoderma eremita Kód předmětu ochrany: 1084 Popis nároků předmětu ochrany: Páchník hnědý (Osmoderma eremita) je saproxylofágem, typickým druhem osídlujícím stromové dutiny. Larvy mají víceletý vývoj v trouchu v dutinách živých listnatých stromů (vrb, dubů, lip, jilmů, ovocných stromů aj.), především ve střední a horní části kmene. Preferuje pravděpodobně osvětlené kmeny a dutiny, proto lze často nalézt populace páchníka v solitérních stromech či alejích. Imaga se objevují od května do září. Aktivují večer a v noci, dutinu však opouštějí jen výjimečně, létat jsou schopna pouze na velmi krátké vzdálenosti. Živí brouci se vyznačují charakteristickou vůní, popisovanou jako vůně juchtoviny (starých vydělaných kůží) či vůně zimostrázku. Páchník hnědý se vyskytuje na dvou typech stanovišť. Jednak jsou to porosty dnes klasifikované jako původní listnaté lesy, které však v minulosti byly specifickým hospodářským způsobem využívány; jednak jsou to (ve většině případů) staré parky a aleje, případně obory či staré ovocné sady. Tyto antropogenní biotopy představují dnes většinu lokalit. Příčiny ohrožení tedy mohou být: zákaz lesní pastvy a s tím související vyšší zakmenění v lesích, likvidace stromů na pastvinách, mezích a kolem cest, dnes především odstraňování starých stromů (jak osídlených, tak k osídlení vhodných – v parcích i lesích, kde se páchník hnědý vyskytuje) a související likvidace alejí. Podobně u porostů částečně využívaných jako vrbovny pak upuštění od tradičního managementu, tedy ořezávání. Dalším významným faktorem je vypalování a sanace dutin stromů. Přehlíženým faktorem ohrožení může být i nadměrné využívání larev jako rybářských návnad v lokalitách na hrázích rybníků. Nepřehlédnutelným faktorem je aplikace insekticidů v lokalitách výskytu a jejich blízkém okolí. Vzhledem k tomu, že došlo k fragmentaci původního areálu (odlesnění), má páchník hnědý sklon k vytváření mikropopulací, které jsou o to více náchylné k vymření z vnitřních příčin. Hlavním cílem managementu je zachování časové kontinuity výskytu dostatečného množství dutin na lokalitě. V případě lesních porostů spočívá management lokalit páchníka hnědého, podobně jako v případě dalších saproxylofágů, v zamezení velkoplošného holosečného obhospodařování. Pro jeho vývoj je nutné zachovat stojící dutinové i mrtvé stromy (dutinové stromy je nutno ponechat v porostu bez výjimky) a zajistit lesnickou péči směřující k větší věkové a prostorové diferenciaci lesa. Vhodným způsobem obhospodařování lesa je clonný způsob hospodaření, s ponecháním všech dutinových stromů a malých skupinek zdravých stromů mýtního věku (dubů, lip, jilmů, vrb a dalších vhodných dřevin) na dožití. V místech výskytu páchníka a v jejich
nejbližším okolí by též bylo přínosné pěstovat porosty v rozvolněnějším zápoji, a tím docílit většího oslunění kmenů starých stromů. Zachovat je třeba aleje starých listnatých stromů podél lesních cest. Kácení vzrostlých vrb, topolů a dalších dřevin podél vodních toků ve vymezených územích je nepřípustné, ale prořezávky, vyřezání náletu, a především pravidelné ořezávání (vzniknou hlavaté vrby a topoly) jsou naopak vhodné. V případě antropogenních biotopů (parky, aleje, solitéry) je nutné zamezit odstraňování dutinových stromů, popř. silných větví s dutinami. V případě nezbytně nutných bezpečnostních odstraňování stromů a větví, popř. odůvodněných rekonstrukčních zásahů v alejích, je nutné zajistit, aby skácené osídlené stromy byly ponechány minimálně jednu sezonu (spíše však déle) nedaleko místa výskytu, popř. na jiných blízkých vhodných místech, aby populace mohla osídlit jinou dutinu. Odstranění celých alejí, stejně jako plošnou náhradu starých stromů v aleji za sadbové stromky, je nutné vyloučit. Doplnění (dosadba a náhrada odumřelých stromů) a prodlužování alejí jsou však velmi vhodné, aby tak byly vytvořeny náhradní biotopy v budoucnu. Postupná dosadba vhodných druhů stromů (především domácích druhů listnáčů) je nutnou součástí aktivního managementu obzvláště v případě stejnověkých alejí.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Území EVL je dlouhodobě ovlivňováno lidskou činností. V území EVL se nacházejí rozsáhlé lesní porosty, dva zazemněné rybníčky a jeden čistý lesní rybník, tři neudržované sady a několik budov. Dále je součástí území EVL i část nynějšího zámeckého parku. Území je hojně navštěvováno turisty i místními obyvateli, probíhá jím několik značených a neznačených turistických cest. Vysoká turistická návštěvnost však pro předmět ochrany nepředstavuje přímou hrozbu. V zámeckém parku probíhají běžné parkové úpravy, tj. jsou zde ponechávány dutinové staré stromy na dožití a prováděny jen bezpečnostní sanace - což je z hlediska předmětu ochrany žádoucí. Ostatní lesní porosty byly do konce 19. století využívány jako lesopark, tj. zde byly prováděny parkové úpravy s využitím nejstarších výstavků zejména dubu a lípy, které poskytovaly vhodný biotop pro předmět ochrany. Od konce 20. let 20. století přestal být lesopark udržován a začalo se v něm hospodařit lesnickým způsobem, což se děje až do současnosti. Současný stav lesního hospodaření není pro páchníka hnědého zcela vyhovující (není zohledňována nutnost heterogenity a prosvětlení porostů, uvolňování výstavků z porostů) a je třeba jej upravit. Klíčové pro výskyt předmětu ochrany, páchníka hnědého, jsou starší stromy s dutinami. V rámci EVL jsou tyto stromy soustředěny především do dvou alejí podél cest - na JZ okraji území a ve V části území. Obě aleje jsou tvořeny lípami (ve V aleji lípy dominují), dále dubem, jasanem a jarovem klenem. Obě aleje jsou tvořeny věkově různými stromy, přičemž je tato věková diferenciace výraznější v JZ aleji. V části JZ aleje probíhá odstraňování náletu a podrostu, což je z hlediska předmětu ochrany prospěšná činnost, protože se omezí zastínění dutinových stromů. Odstraňování náletu není dostatečné, je potřeba jej provést ve větší míře. Ve V aleji není nálet v současné době odstraňován, stávající stav je pro páchníka aktuálně přijatelný. V budoucnu však bude třeba odstraňovat nálet i zde. Dále se pak staré výstavky roztroušeně vyskytují po celém území EVL; jedná se především o lípy, duby, dále javor klen, habr, akát aj. V území se dále nachází řada odumírajících a rozkládajících se stromů, často s dutinami, kde se páchník vyskytuje nebo může vyskytovat. Existuje zde ovšem zkušenost, že mrtvé ležící stromy ponechané na místě jsou často rozřezány a odnášeny lidmi za účelem získání palivového dřeva. Z hlediska výskytu a vývoje páchníka je toto činnost nežádoucí a negativní - v mrtvých stromech se potenciálně mohou vyskytovat larvy páchníka, které po likvidaci mrtvého dřeva nemohou dokončit svůj vývoj, resp. odumírají.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy
Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: PLO 9 Rakovnicko-Kladenská pahorkatina Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: LHO Slaný, z.o. Lužná, kód 102 802 Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,49 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2013 - 31. 12. 2022 Organizace lesního hospodářství: drobní vlastníci pod 50 ha Nižší organizační jednotka: Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: PLO 9 Rakovnicko-Kladenská pahorkatina Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: LHC Milý, kód 102 022 Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 50,5 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2013 - 31. 12. 2022 Organizace lesního hospodářství: LČR, s.p., LS Lužná Nižší organizační jednotka:
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Hlavním cílem péče o lokalitu je zajištění vhodných podmínek pro populace páchníka hnědého - zachování odumřelých a dutinových stromů, prosvětlení porostů v okolí stromů s prokázaným či potenciálním výskytem páchníka hnědého, zajištění časové kontinuity výskytu dostatečného počtu vhodných dutin a udržení heterogenity porostu (věkové, druhové). Zámecký park Na současném způsobu hospodaření není třeba nic měnit. Tj. je potřeba i nadále šetřit odumírající dutinové stromy vhodné pro vývoj páchníka a jejich sanaci omezit pouze na případy ohrožení zdraví a života lidí (podmínky sanace viz níže). Výsadbami vhodných stromů je žádoucí zajistit kontinuitu výskytu vhodného biotopu.
Lesní porosty Management lesních porostů by měl spočívat především v zamezení velkoplošného holosečného hospodaření. Pro vývoj páchníka hnědého je nutné zachovat stojící dutinové stromy a zajistit lesnickou péči směřující k větší věkové a prostorové diverzifikaci lesa. Vhodným způsobem obhospodařování lesa je použití clonné seče, s ponecháním dutinových stromů a malých skupinek stromů mýtního věku s perspektivou rozvoje dutin (dubů, lip) na dožití. Okolí těchto starších stromů v rámci celé EVL je třeba prosvětlovat, tj. uvolňovat stromy z porostu a vychovat z nich nové výstavky, v místech, kde by se páchník mohl potenciálně vyskytovat. V zachovalých porostech je žádoucí provádět obnovu dřevin přirozené druhové skladby. V místech s podstatnou příměsí jehličnatých stromů je třeba při probírce podporovat jedince přirozené druhové skladby - ponechávat domácí druhy listnáčů, především duby a lípy. Alternativou k běžnému hospodaření by zde bylo využití i dříve běžně využívaného hospodaření formou lesa středního, s příslušně upravenou dobou obmýtí výmladkové a výstavkové etáže. Stromy obsazené páchníkem hnědým anebo stromy pro páchníka perspektivní je žádoucí označit, popř. vést jejich evidenci, aby mohly být zohledněny při těžbách a dostalo se jim speciální péče při pádu či poškození.
Aleje V alejích je přínosné pěstovat porosty v rozvolněnějším zápoji, a tím docílit většího oslunění kmenů starých stromů s dutinami. Optimální způsob péče o předmět ochrany zahrnuje v případě alejí zejména zamezení odstraňování starých listnatých dutinových stromů, popř. silných větví s dutinami. V okolí dutinových stromů je třeba odstraňovat nálet tak, aby tyto stromy byly osvětleny a v jejich dutinách tak mohlo vznikat příznivé mikroklima pro vývoj páchníků. Z náletu je třeba vybrat vhodné jedince a ponechat je na místě, aby se z nich v budoucnu vyvinuly nové dutinové stromy. Jako akutní se potřeba prosvětlení jeví především v JZ umístěné aleji, kde odstraňování náletu již zčásti probíhá, prořezání náletů je ovšem potřebné v okolí většiny dutinových stromů v aleji. Je třeba dokončit toto odstraňování náletu po celé délce JZ aleje (a ponechat zde perspektivní jedince, jak již bylo řečeno) a v případě potřeby - pokud by zde bylo přirozeně málo semenáčků - do aleje dosadit nové stromy (především lípy, duby). Ve V aleji bude třeba v budoucnu prosvětlování také provádět. Odstranění celých alejí, stejně jako plošnou náhradu starých stromů v aleji za sadbové stromky, je nutné vyloučit. Doplnění (dosadba a náhrada odumřelých stromů) a prodlužování alejí jsou naopak velmi vhodné, aby tak byly vytvořeny náhradní biotopy i v budoucnu. Postupná dosadba vhodných druhů stromů (domácích druhů listnáčů) je nutnou součástí aktivního managementu obzvláště v případě stejnověkých alejí. V rámci EVL se vyskytuje několik míst, která jsou vhodná pro potenciální tvorbu nových alejí podél cest. Tato místa je žádoucí prosvětlit, resp. zbavit náletu (kromě ponechání perspektivních jedinců), a v případě potřeby dosadit nové stromy - a dále udržovat v tomto stavu tak, aby zde v průběhu několika desítek let byl umožněn vznik vhodných dutin. Vznik dutin lze podpořit i úpravou postupu při případném ořezu stromů, tj. nechávat pahýly větví, neřezat až na kroužek; dutina se pak vytvoří rychleji.
Mrtvé dřevo Ponechávání starých mrtvých stromů a padlých kmenů v rámci území EVL je důležité pro umožnění dokončení vývoje larev hmyzu a přesídlení populací saproxylofágů do jiných dutin. V případě nezbytně nutných
bezpečnostních odstraňování stromů a větví, popř. odůvodněných rekonstrukčních zásahů v alejích, je nutné zajistit, aby padlé nebo skácené osídlené stromy byly ponechány nedaleko místa výskytu, popř. na jiných blízkých vhodných místech, aby populace mohla přesídlit do jiného stromu. Zcela ideální stav je ten, kdy se padlé mrtvé dřevo nechá buď přímo na místě, nebo na jiném vhodném blízkém místě, až do rozpadu. Minimální doba ponechání dřeva je jeden rok (předpokládá se, že se larvy páchníka vyvíjejí 3-5 let, roční odklad odklizení mrtvého dřeva je proto minimální opatření pro umožnění přesídlení alespoň části jeho populace). Optimální doba pro ponechání mrtvého dřeva na místě je však 5 let - pro případ, že by zde teoreticky byla jen čerstvě nakladená vajíčka páchníka, a tím by bylo potřeba více času pro jeho vývoj. Rozpadající se mrtvé dřevo je také důležité pro vývoj dalších druhů hmyzu, nejen pro páchníka. I stojící dožívající stromy je třeba odstraňovat až po jejich odumření a přesídlení páchníka do dosud živých doupných stromů. V případě nutnosti kvůli bezpečnosti (ponechávání mrtvých stromů v příliš těsné blízkosti cest by mohlo vést k ohrožení lidí rozpadajícím se dřevem) je třeba zajistit ošetření dožívajících stromů na torza s dostatkem dutin. Případné bezpečnostní sanace jednotlivých stromů musejí být prováděny šetrnými metodami: snížení těžiště, zastřešení dutin bez chemické konzervace a s ponecháním výletového otvoru, vyloučení vypalování dutin a jakýchkoliv zásahů nebo čištění vnitřků dutin. Jako vhodnýdoplněk managementu saproxylofágních druhů se jeví zřizování tzv. loggerů - úložišť, broukovišť. Jde o místa, kam by byly ukládány pokácené stromy tak, aby zde mohl saproxylofágní hmyz dokončit svůj vývoj, event. přesídlit do jiných dutin. Logger je třeba umístit na okraj porostu, aby měl hmyz v ponechaných kládách podmínky co nejvíce podobné podmínkám v živých stromech. V klasických loggerech bývá zvykem umisťovat klády především nastojato, aby se simulovaly podmínky stanoviště co nejlépe. To však znamená potřebu techniky při umisťování klád atd. Proto lze uvažovat jako o dostačujícím řešení o umisťování klád do vodorovné polohy. Klády musejí být umístěny v jedné vrstvě kvůli zachování co nejpodobnějších mikroklimatických podmínek uvnitř dutin. Lze též ponechávat jen části stromů - s dutinami - a zdravé dřevo dále zpracovávat. Při oddělování těchto částí je ale třeba pozorně prozkoumat - nejlépe za přítomnosti entomologa zda je dutina v ponechávané kládě neporušená. Pokud by došlo k otevření dutiny, je nutno ji v místě řezné rány zakrýt - zatlouci prknem. Přístupová dutina musí být samozřejmě zachována. Do dutin nesmí zatékat dešťová voda.
Na lokalitě je potřeba vyloučit používání insekticidů. Vzhledem k velké návštěvnosti území EVL turisty je na vybraných místech u cest vhodné instalovat informační tabule, které seznámí návštěvníky s významem EVL Smečno a objasní význam prováděných opatření (ponechávání dutinových a mrtvých stromů apod.).
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
1, 2, 3 Údržba aleje dosadbou Péče o stromy mimo les Osmoderma eremita (páchník hnědý) 1084 Dosadba nových stromů do aleje, především lípy, duby. 1 x za 5 let 1.4.-15.5, 1.9.-15.10.
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu Vybudování loggerů pro podporu roháčů a dalších saproxylických bezobratlých Speciální opatření na podporu druhů/stanovišť Osmoderma eremita (páchník hnědý) 1084 Budování loggerů z klád s dutinami za účelem umožnit dokončení vývoje larev saproxylofágů a přesídlení do jiných dutin. 1 x za 1 rok 1.11.-31.3. Vhodný interval - dle potřeby a možností
Číslo zákresu managementového opatření
1, 2, 3, 4
Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu Osmoderma eremita (páchník hnědý) 1084 Výřez náletu je možno provádět mimo vegetační sezónu, ale také již koncem veget. sezóny. 1 x za 1 rok 1.11.-31.3., příp. 1.9.-31.10.
bez zákresu Ponechání výstavků Zachování či zlepšení druhové skladby nebo prostorové struktury lesa Osmoderma eremita (páchník hnědý) 1084 Ponechávání výstavků v rámci kácení porostů - jednotlivých stromů anebo jejich skupinek. Jde o dutinové stromy anebo zdravé stromy ponechané na dožití. Preferovány jsou duby a lípy. 1 x za 1 rok 1.11.-31.3. Vhodný interval - dle potřeby a možností
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2. ŠAMATA, J.; ČÍŽEK, O. (2010). Plán péče o zvláště chráněné území - evropsky významnou lokalitu Smečno. 59 s. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Středočeského kraje.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Linda Trunečková E-mail:
[email protected] Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Ing. Jaroslav Pipek E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
JZ
jihozápadní
LHO
lesní hospodářský obvod
LHP
lesní hospodářský plán
LS
lesní správa
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
V
východní
Z
západní, západně
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213072_Smecno_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0213072_Smecno_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0213072_Smecno_Pece_o_stromy_mimo_les.pdf CZ0213072_Smecno_Vyrez_naletu.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště CZ0213072_Smecno_ramcova_smernice.doc
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
