Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Milíčovský les CZ0113002
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Milíčovský les Kód lokality: CZ0113002 Kód lokality v ÚSOP: 2504 Rozloha (ha): 11,4163 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 6
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 5,854 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 51,3 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 1114
Kategorie PP
Název Milíčovský les a rybníky
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 5,4996 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 48,2 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,0627 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 0,5 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Hlavní město Praha Dotčené obce Praha
Dotčená katastrální území Háje, Újezd u Průhonic
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podklad tvoří proterozoické břidlice překryté zvětralinami, deluviálními sedimenty a holocénními náplavy. Geomorfologie: Území náleží do celku Pražské plošiny, okrsek Úvalská plošina.
Reliéf: Území je charakterizováno rovinatým až mírně zvlněným terénem. Rozmezí nadmořských výšek je 267 až 274 m n. m. Pedologie: Půdní pokryv tvoří kambizemě, místy oglejené, až gleje podél potůčků a rybníků. Krajinná charakteristika: Milíčovský les tvoří enklávu přirozených lesních porostů, luk a soustavy rybníků (celkem 6, z toho 3 na území EVL) s mokřady uprostřed zemědělsky využívané krajiny, v těsném sousedství městské zástavby Jižního Města. EVL se částečně překrývá s PP Milíčovský les a rybníky a jejím ochranným pásmem, obsahuje také skupinu dvanácti památných starých dubů. Klima: Území je chladnější než vlastní Praha, klimaticky se řadí do mírně teplé oblasti. Fytogeografické členění: Lokalita spadá do oblasti mezofytika, okres Průhonická plošina. Biota Flóra a vegetace Území EVL Milíčovský les tvoří enkláva lesních porostů, mokřadů, kosených luk a soustavy tří rybníků (Kančík, Homolka a Vrah) s břehovými porosty a řadami starých dubů letních (Quercus robur) na hrázích Homolky a Vrahu, v případě dubů u Homolky chráněných jako památné stromy. Lesní porost mezi rybníky Vrah a Homolka má charakter potočního luhu s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa), který v jižní části přechází v hercynskou dubohabřinu. Jihozápadní okraj EVL tvoří neudržovaná alej. Převažují v ní duby podrostlé keři, mezi které hojně dorůstají třešně ptačí (Prunus avium). Mezi alejí a nivou potůčku se nachází udržovaná kulturní vlhčí louka. Okolí rybníků Kančík a Homolka i vlastní niva potůčku jsou většinou porostlé různorodými náletovými porosty keřů, vrb, hybridních topolů, bříz i dalších dřevin včetně mladých dubů. Vyskytují se zde i menší tůně a mokřádky. V rybnících jsou přítomna společenstva vzplývavých vodních rostlin s okřehkem menším (Lemna minor), různými druhy rdestů, z nichž je v Červeném seznamu ČR uveden rdest vláskovitý (Potamogeton trichoides – C3), dále se zde vyskytuje játrovka trhutka (Riccia fluitans), lakušník okrouhlý (Batrachium circinatum – C3) a stolístek přeslenitý (Myriophyllum verticillatum – C3). Litorály jsou porostlé vegetací vysokých bylin s dominantním orobincem úzkolistým (Typha angustifolia), sítinou rozkladitou (Juncus effusus), zblochanem vodním (Glyceria maxima). V mělké vodě, nebo na obnaženém dně prosperuje populace haluchy vodní (Oenanthe aquatica). Do litorálu vstupují neofyty jako dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa) a azola americká (Azolla filiculoides). V lokalitě se vyskytuje řada chráněných druhů rostlin a hub, často však jen ve zbytkových populacích, které dále postupně ubývají, především díky změnám podmínek spojených s hustou zástavbou v těsném sousedství a s ní spojených vlivů (Kubíková et al. 2005, Petřík 2009). Fauna Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), předmět ochrany na lokalitě, byl zaznamenán pouze na jednom ze starých dubů na hrázi rybníka Homolka. Výskyt tesaříka, resp. jeho požerky a výletové otvory byly zjištěny pouze na jednom nejvíce osluněném kmeni. Ostatní kmeny jsou víceméně zastíněné buď korunou nebo ostatními dřevinami. Lokalita hostí řadu dalších význačných bezobratlých, za zmínku stojí přes 300 druhů motýlů (průzkum Farkač et al. 2005 in Petřík 2009) a vzácné močálové druhy střevlíků (Kubíková et al. 2005). Území je cenným refugiem obojživelníků – vyskytuje se zde kriticky ohrožený druh skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus), silně ohrožené druhy ropucha zelená (Bufo viridis), kuňka ohnivá (Bombina bombina), skokan štíhlý (Rana dalmatina), s. vodní synklepton (R. esculenta synklepton), čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus) a ohrožený druh ropucha obecná (Bufo bufo). Z plazů jsou to silně ohrožené druhy ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis), dále ohrožený druh užovka obojková (Natrix natrix) a nepůvodní želva nádherná (Trachemys scripta) (AOPK ČR 2007-2013, Vávra 2007, Petřík 2009). Hodnotná je také zdejší avifauna. Bylo zde potvrzeno 6 silně ohrožených druhů a 14 ohrožených druhů, např. hnízdění krahujce obecného (Accipiter nisus), chřástala vodního (Rallus aquaticus) nebo ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Z vodních ptáků se zde vyskytují např. ohrožené druhy potápka malá (Tachybaptus ruficollis), potápka roháč (Podiceps cristatus) a kopřivka obecná (Anas strepera). Ze savců se zde vyskytuje kolem dvaceti druhů běžných pro pražské okolí s hojným zastoupením čeledi rejskovitých (Petřík 2009).
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: tesařík obrovský Cerambyx cerdo Kód předmětu ochrany: 1088 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
Zachovalost Izolace
stálá populace
10
100
jedinci
dobré zachování
2%≥p>0%
Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Cílový stav předmětu ochrany: Dlouhodobým cílem je zlepšit stav populace tesaříka obrovského oproti stavu při vyhlášení.
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: tesařík obrovský Cerambyx cerdo Kód předmětu ochrany: 1088 Popis nároků předmětu ochrany: Tesařík obrovský se vyvíjí především v dubu, pouze vzácně v jilmu a ořešáku, uváděn je i jasan a vrba, na jihu Evropy též jírovec maďal. K vývoji potřebuje osluněné dřevo. Je typickým druhem středních a pastevních lesů, dnes vyhledává zejména osluněné stromy na okrajích lesů, v alejích, prosvětlených porostech na svazích a solitérní stromy na loukách a pastvinách (výjimečně v intravilánech). Žír larvy probíhá na hranici živého a mrtvého dřeva, napadá tedy hlavně starší živé a odumírající stromy, ale i obrážející pařezy. Vývoj probíhá pod kůrou a později ve dřevě kmenů i silných větví v korunách, délka vývoje je ca 3–5 let. V přírodě se dospělý brouk vyskytuje od konce května do srpna, maximum výskytu je od poloviny června do poloviny července. Brouci mají večerní a noční aktivitu, přes den se zpravidla zdržují v úkrytech a v korunách stromů. Tesařík obrovský je rozšířen od střední Evropy do Přední Asie, Středomoří a severní Afriky. Na území České republiky je to vzácný a mizející druh, dnes poněkud hojnější pouze na omezených lokalitách v jižních Čechách a na jižní Moravě. V lokalitách v ostatních částech území ČR již většinou vyhynul nebo jsou nálezy pouze velmi ojedinělé. Ohrožení tesaříka obrovského je především způsobeno upuštěním od tradičních způsobů lesního a pastevního hospodaření (střední a nízké výmladkové lesy s výstavky), které v lesích vedlo ke zvýšení zápoje korun a tím zastínění kmenů, na pastvinách pak k likvidaci solitérních stromů. Dále je ohrožen likvidací starých listnatých stromů, zejména dubů, na lokalitách výskytu, a to stromů již napadených i stromů perspektivních pro vývoj druhu v budoucnu. Významným ohrožením populací je zarůstání náletem původních i invazních dřevin a zahušťování původně řídkých porostů. Ohroženy jsou i stromy v antropogenních biotopech (parky, aleje, hráze, solitéry) sanačními zásahy a prořezávkami. V případě, že hráze či aleje zarostou náletem, který zastíní kmeny dubů, mizí tento druh zřejmě ještě rychleji než v případě postupné likvidace stromů. Dalším významným faktorem může být i aplikace insekticidů v lokalitách výskytu a jejich blízkém okolí. Nevhodná je i velkoplošná holosečná těžba v lesích v místě výskytu. Pro zachování populace tesaříka obrovského na nelesních stanovištích (aleje, skupiny solitérů, stromořadí) spočívá vhodný management ve vyloučení jakéhokoliv odstraňování stromů vhodných k vývoji tohoto druhu. V případě skupin stromů (remízů, parků) je nevhodné rovněž vykácení okolního porostu kolem starších dubů a ponechání těchto stromů osamocených. Stromy jsou potom často ničeny údery blesků a jejich větve olamovány větrem. Malé množství vhodných stromů k vývoji může vést ke koncentraci populace do několika málo stromů a k jejich oslabování žírem samotných larev tesaříka. Oslabené stromy jsou více náchylné k onemocnění s tracheomykózními příznaky, a tím i k předčasnému odumření. Příliš početná populace na plošně omezené lokalitě tak může vést k rychlejší likvidaci vhodných stromů a tím i k zániku populace. Okolí stromů obsazených tesaříkem však nesmí být ani příliš zastíněno, např. náletem, v blízkém okolí. Důležité je zajištění nepřerušeného výskytu vhdodných dřevin na lokalitě s dostatkem mladších stromů, které mohu poskytnou náhradu za odumřelé, nebo odstraněné stromy.
V případě obhospodařování lesních porostů se upřednostňuje hospodářský způsob s plošně omezenými těžbami a využitím co nejšetrnějších těžebních a přibližovacích technologií, nutné je zachovat v porostech staré duby a v okruhu ca 30 m kolem nich další duby. Je vhodné uvažovat o převedení porostů na nestejnověké rozvolněné pařeziny s ponechanými skupinami stromů mýtního věku a starších. Vzdálenost mezi skupinami těchto stromů by měla umožnit přelety imag, neměla by tedy přesáhnout 300 m. V případě výskytu v původních biotopech lesostepních doubrav je vhodné jejich udržování v rozvolněném zápoji. Konkrétní návrh managementu je třeba zpracovat vždy individuálně pro danou lokalitu. Na lokalitách, kde se tesařík obrovský vyskytuje v mohutných starých stromech, je vhodné provést sčítání či odhad obsazených stromů, a stromů, které v horizontu 20–150 let nahradí současné obsazené stromy. Na podkladě těchto znalostí je pak nutné upravit management dotčené lokality.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti – ochrana přírody Území EVL je součástí přírodního parku Botič – Milíčov a z velké části je součástí PP Milíčovský les a rybníky a navazujícího ochranného pásma. Hlavní předmět ochrany přírodní památky jsou biotopy rybníků s makrofytní vegetací, biotopy vlhkých luk a dubohabřiny a acidofilní doubravy s řadou ohrožených druhů živočichů a rostlin. Statné duby na hrázi rybníka Homolka jsou chráněné jako stromořadí památných stromů a je na ně vázán předmět ochrany. Tyto stromy začínají zřejmě vlivem tracheomykotického onemocnění postupně prosychat. Suché větve z nich nejsou odstraňovány, až na několik málo výjimek patrně souvisejících s bezpečností návštěvníků. Pro PO je to management vhodný. – lesní hospodaření V 18. století byla v Milíčovském lese založena obora s bažantnicí, v 19. století bylo území významným loveckým revírem. Celá oblast byla v minulosti ovlivněna vysazováním stanovištně nepůvodních druhů dřevin, na území EVL však toto není příliš patrné. Výjimkou jsou stávající nálety hybridních topolů. V lesích se hospodaří dle zásad trvale udržitelného rozvoje se snahou k dosažení přírodě blízkých lesních porostů. Z hlediska populace tesaříka obrovského je důležitý, kromě dubů na hrázi rybníka Homolka, také lesní porost především mezi rybníky Homolka a Vrah. Tam se vyskytuje množství vzrostlých dubů, které se mohou v budoucnu stát pro tesaříka vhodným stanovištěm. Jsou zde prováděny probírky dřevin, ale celkově je porost zapojený a spíše stinný, tudíž nyní pro tesaříka nevhodný. Na pozemku jižně od rybníka Vrah těsně za hranicí EVL je vysázen nový lesní porost, který zanedlouho začne stínit duby na hrázi Vrahu. – urbanizace Celé území EVL a jejího okolí je jednoznačně negativně ovlivněno rostoucí zástavbou a s ní spojenými vlivy. Výstavba sídliště Jižní Město v 70. letech způsobila odvodnění vodních toků a přetnutí pramenů, které vodou dotovaly Milíčovský les. Nejnovější výstavby byly dokončeny v roce 2011. Většina dešťových vod ze zpevněných ploch je svedena dešťovou kanalizací přes dešťovou usazovací nádrž Milíčov do retenční nádrže Vrah, která je součástí EVL. Zcela tak míjí přírodní památku. Výjimkou je neznečištěná dešťová voda ze střech a části travnatých ploch v místě výstavby z roku 2011. Tato voda je odváděna do nové tůně a Milíčovského potoka nad soustavou rybníků. Díky tomuto řešení došlo alespoň k částečnému zachování přítoku dešťové vody do přírodní památky z dříve nezastavěných ploch. Hrozba kontaminace soustavy rybníků a mokřadů i přes opatření oddělení znečistěných vod není zcela eliminována. Vlivem lidské činnosti se do prostředí dostává také velké množství živin, které mají velký vliv na distribuci organismů (Petřík 2012). Na PO to však pravděpodobně nemá přímý dopad. – rekreace a sport Území má velký rekreační význam pro obyvatele sídliště na Jižním Městě. Tento vliv nebyl před výstavbou sídliště příliš výrazný, ale od 70. let je vysoká návštěvnost a s ní spojené dopady hlavním důvodem ohrožení. Ve slunných dnech lze běžně pozorovat i několik tisíc návštěvníků (Petřík 2009). Přímé dopady intenzivního rekreačního využití oblasti jsou sešlap cenných lokalit, hluk, který ruší především hnízdící ptáky, sběr přírodnin, koupání, volné pobíhání psů, eutrofizace z exkrementů, šíření invazních rostlin na botách nebo na tělech psů,
znečištění odpadky, tvorba ohnišť. Pro populaci tesaříka obrovského je hrozbou sběr jedinců. Tento vliv může být při takto malé velikosti populace zcela zásadní pro přežití druhu na lokalitě. – zemědělské hospodaření Louka, která sousedí s rybníky Kančík a Homolka a leží v ochranném pásmu PP, je pravidelně sečena. Na jihu k EVL těsně přiléhá zemědělsky využívaná plocha. Zemědělství sice celkově zaznamenalo zejména po r. 1989 významné snížení dávek hnojiv a herbicidů, což mělo obecně příznivý vliv na biotu i zde, ale přesto je hrozba splachů chemických nebo zvyšujících obsah živin v lokalitě stále aktuální. Na PO zemědělská činnost pravděpodobně nemá zásadní přímý vliv. – rybníkářství V minulosti bylo v oblasti více rybníků, některé z nich byly postupně zazemněny a na jejich místě jsou dnes rákosiny, vlhké louky a vrbiny. Součástí EVL jsou tři rybníky, které v minulosti měly větší rozlohu než dnes – Kančík, Homolka a Vrah. Kančík není určen pro chov ryb, ale v minulosti byl Českým rybářským svazem takto využíván. Dnes jsou přítomny jen zbytkové populace ryb, které se tam dostanou z Milíčovského rybníka. Na přelomu let 2007/2008 byl tento rybník odbahněn mokrou cestou pomocí sacího bagru tak, aby nebyly zasaženy litorální porosty. Byla také opravena a dotěsněna hráz. Postupně se po asanaci do rybníka navrací obojživelníci. Na hrázi rybníka Kančík je několik mladých dubů příkladně uvolněno z náletů. Homolka je společně s Kančíkem přírodovědně nejcennější rybník v lokalitě. Jsou zde přirozené litorální porosty, skýtající vhodné prostředí pro hnízdění vodního ptactva a výskyt obojživelníků. V 80. letech zde došlo k necitlivému vyhrnutí bahna a znovunapuštění až po několika letech. Od té doby se výrazně změnilo rozložení litorální a vodní vegetace. V roce 2013 byl rybník odbahněn a kompletně revitalizován (oprava hráze, požeráku) a nepočítá se u něho s intenzivním chovem ryb. Hráz rybníka je intenzivně narušována sešlapem, což vedlo k vymizení řady teplomilných druhů odtud udávaných v minulosti. Na rybník a na něj přilehlé okolí s vrbovými porosty a mokřadem je vázáno široké spektrum druhů motýlů. V nedávné době byl u jižního břehu rybníka odstraněn pás křovin. Rybník Vrah nemá z hlediska současné biodiverzity velkou hodnotu. Rybník prošel na začátku 80. let výraznými zásahy – vybagrování dna, vyštěrkování, obložení břehu betonovými bloky, vybudování asfaltky na hrázi, zlikvidování přilehlých vlhkých luk a byl přebudován na retenční nádrž, která navazuje na dešťovou usazovací nádrž Milíčov. Rybník je z toho důvodu především v letních měsících dlouhodobě znečištěn vysokými dávkami živin. Stav je z hlediska kvality vody a ochrany přírody obecně katastrofální. Na ostrůvku, potenciálním klidném místě pro hnízdění ptáků, v současné době vzniká nová stavba – přístřešek pro rybáře a sklad krmiva pro ryby. Na břehu rybníka jsou zřízeny dřevěné můstky pro rybáře. Břehová linie hráze je porostlá úzkou linií výmladkových olší, které částečně zastiňují řadu starých dubů na hrázi. Pro předmět ochrany nejsou vodní plochy zásadní, na této lokalitě však umožnily nepřímo přítomnost populace a to jednak díky typickému zvyku vysazování dubů na hrázích nádrží a jednak díky tomu, že některé kmeny těchto dubů jsou ze strany od vody díky nepřítomnosti porostu neustále dostatečně osvětleny. – rybářství V minulosti se lovily ryby na všech rybnících v soustavě, nyní se sportovní rybářství provozuje pouze na rybníku Vrah, a to poměrně aktivně. Nadměrné počty ryb a jejich přikrmování způsobuje eutrofizaci a větší zákal vody a celkově tato situace přispívá k degradaci biotopu. Na PO rybářké aktivity nemají přímý vliv.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Milíčovský les a rybníky Autor: RNDr. Petr Petřík, Ph.D. Schválil: Magistrát hlavního města Prahy Datum schválení: 7. 12. 2009 Platnost od-do: 1. 1. 2010 - 31. 12. 2019 Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 17 Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: Hlavní město Praha Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 1,9 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023 Organizace lesního hospodářství: Lesy hlavního města Prahy
Nižší organizační jednotka:
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Pro stabilní výskyt populace tesaříka obrovského v EVL je důležité zajistit kontinuitu vhodného biotopu v dlouhodobém časovém horizontu (přítomnost starých osluněných dubů vhodných pro jeho vývoj). Je tedy nezbytné neodstraňovat žádné perspektivní duby z blízkého okolí, a to ve všech věkových třídách, naopak se starat o zmlazování nebo dovýsadbu, pokud je to potřeba. V současné době je pro udržení populace PO na lokalitě především nutné zachování starých a odumírajících dubů na hrázi rybníka Homolka (jediné místo s v současnosti potvrzeným výskytem tesaříka). Vhodné opatření je nedělat prořezávky větví na těchto dubech, pokud to nebude v přímém rozporu s bezpečností lidí a nechat stromy samovolnému vývoji. V případě úhynu starých dubů je vhodné je na lokalitě ponechat ještě alespoň po dobu pěti let, a to stojící (s umožněním bezpečnostního ořezu) nebo padlé. S ohledem i na jiné druhy živočichů vázané na mrtvé dřevo je vhodné je na lokalitě ponechat k zetlení. Důležitou podmínkou je dbát na to, aby kmeny a hlavní větve dubů zůstaly nezastíněné náletovými dřevinami. V současnosti je příliš zastíněn konec řady starých dubů při jihovýchodním okraji hráze rybníka Homolka. Plochu zarostlou stínícími náletovými dřevinami v této části by bylo vhodné radikálněji prosvětlit s tím, že by byly ponechány perspektivní mladší duby a zároveň se osvětlily staré košaté duby. Důležitá je péče i o další nelesní stanoviště, které mohou být pro PO potenciálně vhodné, ale tesařík na nich zatím nebyl zaznamenán pravděpodobně díky velkému zastínění ostatními dřevinami a/nebo mladšímu věku stromů. Je to řada starých dubů na hrázi rybníka Vrah, o které je příhodné pečovat ve stejném režimu, jaký je popsán v předchozím odstavci. V břehové linii hráze Vrahu je potřeba průběžně vyřezávat nálet olší, které již začínají stínit toto stromořadí. Žádoucí by bylo také uvolnit duby na dalším potenciálně vhodném místě pro PO – v aleji při jihozápadním okraji EVL a průběžně odstraňovat stínící podrost keřů a náletových dřevin. Hlavní dřevinou v aleji by měl zůstat dub, možná je ale přítomnost i dalších druhů dřevin. V rámci celé EVL je vhodné regulovat vyskytující se hybridní topoly průběžným odstraňováním. Spíše je vhodné nálet průběžně mechanicky odstraňovat, než použít jednorázovou holoseč a poté nechat ladem. S ohledem na okolní vegetaci a hnízdící ptáky je vhodnější výřez náletu provádět mimo vegetační sezónu. Použití herbicidů není přípustné. Dřevo po výřezu odstranit mimo EVL, případně menší množství je možné ponechat v blízkosti vodní plochy v haldách proložených drny, které pak slouží jako zimoviště obojživelníků a plazů. Další potenciálně vhodná stanoviště pro tesaříka mohou být v lesním porostu mezi rybníky Homolka a Vrah, v současnosti je však tento porost příliš stinný. Většinu lesního porostu tvoří potoční luh s dominantní olší, neperspektivní pro výskyt tesaříka. Aktuálně zde proběhla probírka a porost je plošně prosvětlen na podporu přirozeného zmlazení. V porostu je přítomno množství perspektivních vzrostlých dubů, které by zde měly být zachovány a ponechány na lokalitě do rozpadu. Jeden mohutný pěkný dub se vyskytuje v severní části tohoto lesa. Z jižní strany by před ním měla zůstat větší světlina tak, aby byl kmen co nejvíce osluněn. Další mohutnější duby se nacházejí v jižní části lesa. V této části je důležitá péče o porostní okraj na rozhraní pole a lesa. Porostní okraj je nutné udržovat rozvolněný (odstraňovat příliš husté nálety) a tím zabezpečit oslunění okrajových dubů. Nežádoucí by bylo případné pokračování zalesnění přilehlého pole (louky), které by vedlo k dlouhodobému zastínění stávajícího porostního okraje s výhledově vhodnými duby. Z hlediska dlouhodobé perspektivy je potřebné pečovat o mladé jedince dubu. Na vhodná místa (volné plochy) je možné vysazovat solitéry dubů. Ale víceméně ve všech náletových porostech je přítomen v malé příměsi i dub. Perspektivní a vitální mladé duby je důležité průběžně uvolňovat z přehoustlých náletů tak, aby mohly nerušeně odrůstat a postupně z nich vyrostly osluněné mohutné solitérní stromy. Náletové porosty s přítomností dubů se nacházejí jak v nivě potůčku mezi rybníky Kančík a Homolka, tak při jižním okraji rybníků Homolka a Vrah, dále i při jižním okraji lesního porostu mezi těmito dvěma rybníky.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
bez zákresu Výřez náletových dřevin plošně Výřez náletu Cerambyx cerdo (tesařík obrovský) 1088 uvolnění dubů všech věkových kategorií z přehoustlých náletů tak, aby z mladých vyrostly mohutné solitéry, u starých dubů (místa potenciálně vhodná pro tesaříka) byl dostatečně osluněn kmen a hlavní větve; z hustého podrostu uvolnit především staré duby v aleji podél cesty v J části EVL, výřezem břehového porostu olší na V okraji rybníka Vrah zabránit budoucímu zastínění starých dubů na hrázi; průběžně cíleně odstraňovat hybridní topoly; dřevní hmotu odstranit mimo území EVL, nebo v menším množství ponechat na kupkách v blízkosti vodních ploch
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
– potom mohou sloužit jako zimoviště obojživelníků; nepoužívat herbicidy 1 x za 10 let 1.11. – 31.3.
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Kalendář pro management Poznámka
1, 2, 3 Účelový pěstební zásah Účelový pěstební zásah Cerambyx cerdo (tesařík obrovský) 1088 důkladné prosvětlení lesních porostů v okolí perspektivních dubů – mohutný dub v severní části lesa (č. 1), konec řady starých dubů při jihovýchodním okraji hráze rybníka Homolka (č. 2), okraj lesa mezi Homolkou a Vrahem (č. 3); ponechat všechny perspektivní duby jakékoliv věkové kategorie; mrtvé duby ponechat na místě k zetlení; porosty i nadále pravidelně udržovat rozvolněné a tím zabezpečit dostatečné a trvalé oslunění jednotlivých dubů; část vytěžené dřevní hmoty lze ponechat na lokalitě k zetlení, zbytek odvézt 1.11. – 31.3.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (2007-2013). Nálezová databáze ochrany přírody: http://portal.nature.cz [cit. ]. -. On-line databáze. Archivuje Odbor monitoringu biodiverzity AOPK ČR, Praha. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. et al. (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 8, s. 1-132. 1213-3393. KUBÍKOVÁ, J.; LOŽEK, V.; ŠPRYŇAR, P. et al. (2005). Praha. Vyd. 1. Praha: Agentura Ochrany Přírody a Krajiny ČR [u.a.]. 304 s. Chráněná území ČR, XII. ISBN 80-86064-69-7. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2013). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. Upravené vydání. Praha: AOPK ČR. 182 s. PETŘÍK, P. (2009). Plán péče o přírodní památku Milíčovský les a rybníky: na období 2010–2019. 54 s. PETŘÍK, P. (2012). Zhodnocení dopadů urbanizace na biodiverzitu Milíčovského lesa a okolí s nízkonákladovými návrhy na trvalou udržitelnost území. Nadace VIA. 10 s. VÁVRA, J. (2007). Obytný soubor Milíčovský háj jih a východ: Milíčov – Skanska – Biologické hodnocení. Závěrečná zpráva. Aquatest, a.s. 42 s.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Alina Veverková E-mail:
[email protected] Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a Střední Čechy Zpracovatel: Ing. Jaroslav Pipek E-mail:
[email protected] Poznámka: lesnická část Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PP
Přírodní památka
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0113002_Milicovsky_les_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0113002_Milicovsky_les_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0113002_Milicovsky_les_Ucelovy_pestebni_zasah.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
