Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Slepeč CZ0212022
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Slepeč Kód lokality: CZ0212022 Kód lokality v ÚSOP: 2595 Rozloha (ha): 8,5125 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 129
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 8,2523 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 96,9 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 1982
Kategorie PP
Název Slepeč
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 0,2602 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 3,1 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK NENÍ Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Benátky nad Jizerou, Kochánky
Dotčená katastrální území Kochánky, Obodř
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podloží území tvoří křídové (střední turon) slínovce a vápnité pískovce, které jsou překryty hlinitými pokryvy. Geomorfologie: Lokalita náleží do geomorfologického okrsku Košátecké tabule ležící v jižní části geomorfologického celku Jizerská tabule.
Reliéf: Reliéf EVL je převážně svažitý, je modelován erozivní činností do roklin, svahů a plošin. Od S se území postupně svažuje do úzké rokle orientované ve směru SZ-JV. Podél celé JZ hranice EVL protéká hluboce zaříznutý potok s příkrými svahy. SV část je tvořena plošinou až mírně ukloněným svahem. Pedologie: Jsou vytvořeny pseudoglejové kambizemě, na slínovcích v menší míře pararendziny. Krajinná charakteristika: Součást bývalé rozsáhlejší Slepečské obory, menšího lesního celku obklopeného velkými odlesněnými intenzivně zemědělsky obhospodařovanými celky. EVL se nachází 1,5 km SV od obce Kochánky. Fytogeografie: Území EVL spadá do Českého termofytika, okres 12 Dolní Pojizeří. Biota Na svazích v rokli a v jižní části území EVL převládají kulturní jehličnaté lesy, především s převahou borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrku ztepilého (Picea abies) i s vyšším zastoupením modřínu opadavého (Larix decidua). V podrostu těchto hospodářských porostů místy převažují ruderální druhy (bez černý (Sambucus nigra), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), svízel přítula (Galium aparine), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), ostružiník (Rubus sp.) aj.), které vytěsňují druhy původní. V posledních letech jsou tyto porosty postupně odtěžovány a na velkých plochách se nacházejí mladé výsadby a odrůstající mladé porosty. Plošina a mírné svahy jsou porostlé rozsáhlejšími dubohabřinami sv. Carpinion s převahou dubů (Quercus sp.) a hojným zastoupením lípy srdčité (Tilia cordata), místy i s velice bohatým bylinným patrem. Lokálně jsou zastoupeny středně staré kulturní porosty buku lesního (Fagus sylvatica), lípy srdčité (Tilia cordata), dubu červeného (Quercus rubra), břízy bělokoré (Betula pendula) apod. Předmět ochrany, střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) - C2b, se v EVL vyskytoval na dvou místech v JZ části mezi cestou a hlubší roklí a ve V části poblíž hranice EVL. V obou případech se jednalo o výskyt ve smrkovém lese, který je v současnosti odtěžen. Kolem roku 2000 zde bylo pravidelně pozorováno 9 trsů střevíčníků. Při terénním šetření v roce 2014 nebyl střevíčník v EVL nalezen. Naposledy zde byl pozorován jeden jedinec v roce 2008. Z dalších vstavačovitých se v EVL roztroušeně vyskytuje okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) - C4a, vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) - C3, kruštík širolistý (Epipactis helleborine), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) - C4a.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus Kód předmětu ochrany: 1902 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
Zachovalost Izolace
stálá populace
10
10
jedinci
dobré zachování
nevýznamná populace
Celkové hodnocení populace není významná izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Cílový stav předmětu ochrany: Zlepšit stav populace, než jaký byl v době vyhlášení EVL.
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus Kód předmětu ochrany: 1902 Popis nároků předmětu ochrany: Rozšíření Euroasijský taxon, jehož celkové rozšíření zaujímá téměř celou Evropu. Na severu zasahuje až do Skandinávie, na západě roste až po Anglii, dále tvoří hranici areálu severovýchodní Španělsko a na jihu severní Itálie. Na východ pak jeho rozšíření pokračuje přes Malou Asii, Kavkaz a jižní Sibiř až do Mongolska, Číny, Japonska a na Sachalin. V Čechách je výskyt koncentrovaný v oblasti Džbánu (v současnosti na řadě míst), dále roste v Orlickém podhůří, Třebovském mezihoří, Pojizeří, Rožďalovické tabuli, Českém středohoří, na Kokořínsku, v Podkrkonoší, vzácně v jižních Čechách a jinde. Moravské lokality se nacházejí např. ve Vsetínských a Vizovických vrších, v Litenčických vrších, Ždánickém lese, Podyjí, Moravském krasu, Bílých Karpatech, Javorníkách a ve východní části Českomoravské vrchoviny. Izolované populace jsou v Zábřežské vrchovině, v Hanušovické vrchovině, Hornomoravském úvalu. Počet lokalit se celkově blíží stu. Biologie a ekologie druhu Stanovištěm střevíčníku jsou obvykle světlé lesy a jejich lemy (dubohabřiny, teplomilné doubravy, případně květnaté a okroticové bučiny, vzácně suťové lesy), ale roste také v otevřených travnatých biotopech sv. Bromion erecti (mírně vlhké varianty) až po střídavě vlhká luční společenstva s bezkolencem (sv. Molinion caeruleae). Střevíčník dává přednost mírně vlhkým (v létě vysychajícím) půdám s nižším obsahem dusíku, ale bohatým na báze. Půdy jsou v rozpětí mezi zásaditou až neutrální půdní reakcí. Velmi často se vyskytuje na vápencovém podkladu, především na tzv. bílých stráních s těžkými jílovitými půdami a také na flyši. Upřednostňuje polostinná stanoviště. Střevíčník je vytrvalý a dlouhověký druh, jehož jednotlivé trsy mohou vytrvat desítky let. Přezimuje podzemním oddenkem, z něhož na jaře raší listy a případně květonosné lodyhy, které kvetou v květnu až červnu a jsou opylovány především menšími druhy samotářských včel. V létě pak lodyhy s listy usychají a tobolky se semeny pukají v období od září do října. Semena orchidejí patří mezi nejlehčí v rostlinné říši a mohou se šířit na větší vzdálenosti (větrem). Pro zdárný vývoj rostliny potřebují zárodky vyklíčených semen přítomnost symbiotických hub (mykorrhiza). Vedle generativního množení se šíří větvením oddenků (v přibližně pětiletém intervalu), čímž vznikají větší trsy, které se následně rozpadají na dceřiné rostliny. Příčiny ohrožení Střevíčník je ohrožen především v lesních porostech. Týká se to hlavně holosečného způsobu hospodaření, který vede ke změnám ekologických podmínek stanoviště či přímo k jeho destrukci. Obdobně nevhodné jsou náhrady listnatých dřevin jehličnatými (především smrky), ačkoli může střevíčník v smrkových monokulturách
(zvláště v těch světlejších či na světlinách) dlouhodobě přežívat. Při vyšším zastínění porostů se může střevíčník delší dobu vyskytovat jen ve sterilním stavu. Některé lokality jsou ohroženy deponováním průmyslového a domovního odpadu, případně chemizací a kontaminací znečišťujících látek. Vzhledem k dekorativnosti rostliny je rizikem také vyrýpávání a přesazování pro skalničkářské účely. Při vyšších stavech zvěře brání generativní reprodukci okus květonosných lodyh, ve vzácnějších případech mohou být rostliny poškozovány i rytím zvěře. Luční stanoviště jsou ohrožena především nevhodným kosením (příliš časné, případně dvojí kosení). Management lokalit V lesních biotopech je třeba se vyhnout holosečnému hospodaření. Ve stinných lesích je vhodné směřovat těžební zásahy k postupnému prosvětlování porostů. Na vzniklých světlinách je třeba provádět šetrné odstranění buřeně bez použití chemických přípravků. Jehličnaté monokultury s výskytem střevíčníku je třeba postupně přeměnit na porosty stanovištně původních druhů dřevin (habr, buk a další listnáče). Vhodný by byl i převod vytipovaných lesních porostů na tzv. lesy výmladkové, především na les střední. Zásahy je nutné provádět mimo vegetační období. Populace trpící okusem spárkaté zvěře nebo velmi chudé populace je vhodné oplotit. Nelesní biotopy je třeba kosit. Intenzitu a načasování kosení je nutné naplánovat podle typu lučního společenstva, maximální frekvence kosení je ale jednou ročně až po odkvětu rostlin. V případě, že do porostů začínají expandovat nežádoucí druhy (třtina, ovsík atd.) je žádoucí zvýšit frekvenci kosení. Vždy je třeba odstraňovat biomasu a stařinu. Vzhledem k tomu, že se semena uvolňují až v září a říjnu, je vhodné jednotlivé rostliny nepokosit, ale pouze obsekat. Při výskytu v křovinách je třeba keře mozaikovitě odstraňovat, aby se docílilo optimálního prosvětlení.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Lesní hospodaření Celé území bylo v minulosti hospodářsky silně ovlivněno. Zhruba do konce 17. století měly porosty charakter doubrav, kolem roku 1830 jsou odsud udávány porosty čistě borové s dubovými výstavky. K výsadbám smrku ztepilého (Picea abies) došlo počátkem 20. století, dále zde byly vysazovány jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub červený (Quercus rubra), modřín opadavý (Larix decidua), trnovník akát (Robinia pseudacacia). V současnosti jsou lesní porosty tvořeny především dubohabřinami a smrkovými monokulturami; v porostech se také vyskytují již zmíněné druhy (jasan ztepilý, trnovník akát, dub červený, modřín opadavý), dále též např. javor klen (Acer pseudoplatanus), bříza bělokorá (Betula pendula), lípa malolistá (Tilia cordata) aj. Výsadby monokultur stanovištně nevhodných dřevin – hlavně smrku ztepilého nebo dubu červeného, ale i modřínu opadavého - mají za důsledek zhoršení půdních vlastností, což vede k ruderalizaci a výraznému ochuzení bylinného a keřového patra. Zásadním škodlivým vlivem v současnosti je holosečné hospodaření v porostech smrku a borovice. Toto hospodaření je nevhodné z hlediska degradace půdních horizontů, změny bylinných společenstev a v neposlední řadě také z hlediska plošné eroze (vzhledem k členitosti terénu). Formou holoseče se hospodaří také na obou místech dříve dokládaného výskytu střevíčníku pantoflíčku, přičemž zde nebyly ponechány žádné vzrostlé stromy/výstavky. Na místech se nyní nacházejí oplocenky s výsadbou dubu a smrku, plochy mezi jednotlivými liniemi výsadby zarůstají buření. Podél linií s mladými stromky je povrch naorán. Všechny tyto faktory - náhlé oslunění, zarůstání buření i mechanické poškození při naorávání - vedou ke znevýhodňování až likvidaci rostlin střevíčníku, což je nežádoucí. V roce 2005 zde probíhala těžba kůrovcem napadených smrků a bohužel při ní nebyl brán na střevíčník ohled (ponechaný lapák na lokalitě, vytahování vytěžených stromů přes lokalitu atp.). Prosvětlení porostu mělo za následek bujný růst bylinného patra, které mohlo na střevíčníky negativně konkurenčně působit. Bylo vyvoláno jednání s obcí jako majitelem lesa a dohodnuto vybudování oplocenek v místě dřívějšího výskytu střevíčníku. Ochrana přírody Území EVL je shodné s PP Slepeč, která byla vyhlášena v roce 1982. Předmětem ochrany PP jsou přirozená společenstva dubohabrového lesa s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin, především střevíčníku
pantoflíčku. Při vyhlášení PP se zde vyskytovalo okolo 40 jedinců střevíčníku a před vyhlášením zde bývalo pozorováno až 50 jedinců střevíčníku. V roce 2000 bylo na dvou mikrolokalitách zaznamenáno celkem 9 trsů střevíčníku. Tyto trsy se zde vyskytovaly v neměnném počtu dlouhá léta (min. 10 let nazpátek). Při monitoringu v roce 2005 na jedné z mikrolokalit nebyl nalezen žádný jedinec ani při velmi pečlivém prohledání i širšího okolí. V roce 2006 byly nalezeny dva trsy pouze na druhé mikrolokalitě, na první opět přes pečlivé hledání nalezen nebyl. Oba nalezené trsy však rostly mimo oplocenku. Kvetoucí exemplář byl navíc v tomto roce vyrýpnut. Zprávy o vyrýpávání střevíčníků zahrádkáři pocházejí i z dřívějšího období a s velkou pravděpodobností to zásadně poznamenalo populaci střevíčníku. Vyrýpávání spolu s nešetrným lesnickým hospodařením způsobilo aktuální vyhynutí střevíčníku na lokalitě. Poslední exemplář byl pozorován v roce 2008. V posledních letech už zaznamenán nebyl, nicméně stále existuje naděje, že zde přežívá. Zvláště malé sterilní exempláře jsou velice nenápadné a mohou dlohodobě unikat pozornosti. Budoucnost populace na lokalitě je tak velmi nejistá.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Slepeč Autor: Kohlík, V. Schválil: Krajský úřad Středočeského kraje Datum schválení: 20. 1. 2006 Platnost od-do: 1. 1. 2007 - 31. 12. 2016 Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: 17b - Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: LHO Mladá Boleslav, z.o. Benátky Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,15 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2007 - 31. 12. 2016 Organizace lesního hospodářství: soukromý vlastník Nižší organizační jednotka: Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 17b - Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: Městské lesy Benátky nad Jizerou Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 7,7 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2007 - 31. 12. 2016 Organizace lesního hospodářství: Správa městských lesů Benátky nad Jizerou Nižší organizační jednotka: Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 17b - Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: LHC Mělník Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,4 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2007 - 31. 12. 2016 Organizace lesního hospodářství: LČR, s.p., LS Mělník Nižší organizační jednotka: revír Zelená Bouda
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Při hospodaření v zachovalých porostech s druhovým složením nejbližším cílové druhové skladbě využívat přírodě blízkých způsobů hospodaření (podrostního v kombinaci s účelovými výběry) a tím vytvářet prostorově i věkově heterogenní porosty. K dosažení věkové diferenciace lesa je vhodné využívat delší obnovní doby. V optimálních podmínkách je tedy vhodné upřednostňovat seč clonnou, při níž budou vznikat různě velké světliny s přirozeným zmlazením. Skupinovitým až jednotlivým výběrem následně uvolňovat nárosty cílových dřevin. Vhodné je využít semenných roků. Tam, kde místní podmínky neumožní využít přirozenou obnovu, je možné používat obnovu umělou podsadbami do proředěných porostů, nebo na malých holosečných prvcích (kotlících) v minimální možné výměře pro úspěšné odrůstání dubu. Vhodné je následné postupné obrubné rozšiřování a spojování kotlíků. I při umělé obnově by mělo být dosahováno zastoupení dřevin odpovídající přirozené skladbě s využitím náletů a výmladků vtroušených dřevin. V dotěžovaných porostech ponechávat dočasné, případně i trvalé výstavky, torza a zlomy (pro podporu biodiverzity, zlepšení mikroklimatu na obnovovaných plochách a udržení vývojové kontinuity porostu) v počtu dohodnutém mezi vlastníky a OOP. Jako dočasné výstavky není nutné ponechávat nejkošatější a nejmohutnější jedince, u kterých už není velká perspektiva přírůstu. Spíše je možné jako dočasné výstavky vybírat vitální a perspektivní jedince slabších dimenzí, u kterých je předpoklad jejich zhodnocení tloušťkovým přírůstem. Jako trvalé výstavky je naopak vhodnější ponechávat mohutnější, hluboce zavětvené jedince, u nichž je perspektiva dlouhodobého a postupného odumírání. V současných mladších stejnověkých, jednoetážových listnatých porostech je nutné cílenými výchovnými zásahy zajistit zpestření porostní stuktury a včasné nastartování přirozené obnovy. V nevhodně založených kulturách a mlazinách s převahou jehličnanů je nutné zachovat příměs veškerých perspektivních vtroušených domácích listnáčů. Vylepšování provádět pouze stanovištně odpovídajícími dřevinami. Jehličnaté skupiny výchovou udržovat s nižším zakmeněním (průměrně 0,7 – 0,8, ale v místech s výskytem střevíčníků i nižší) se světlinami do 0,04 ha. Po dopěstování do mýtního věku bude nutná jejich postupná přeměna dřevinami přirozené dřevinné skladby. Při probírkách je možné vytvářet světliny jako východiska obnovy, na nich průběžně provádět podsadby cílových dřevin a ty postupně uvolňovat. Starší porosty smrku, borovice lesní, dubu červeného a modřínu je možné obnovovat mimo místa výskytu střevíčníku maloplošnou holosečí (optimálně do cca 0,35 ha) v co nejkratší přípustné době se změnou druhové skladby ve prospěch přirozené. Pokud se vyskytují, ponechat na holých sečích a dotěžovaných plochách perspektivní výstavky stanovištně odpovídajících vtroušených listnáčů, především dubu. V případě, že se v nich vyskytuje perspektivní zmlazení dřevin přirozené dřevinné skladby, je žádoucí při jejich obnově využívat i clonných sečí. Zvláště po odtěžení jehličnanů může nastat problém se silným zabuřeněním. Na místech silného zabuřenění s neúspěšnou přírozenou obnovou i obtížemi s umělou obnovou, je možná příprava půdy (např. stržení drnu), nežádoucí je ale hluboké naorávání. V případě škod zvěří bude nutné oplocování obnovných prvků. Při výchově mladých porostů je nutné průběžně odstraňovat stanovištně nevhodné dřeviny a přednostně likvidovat invazní dřeviny jako akát a dub červený. Buřeň na pasekách je nutné vyžínat ručně lehkou mechanizací (strunový vyžínač, křovinořez), případně kosou. Použití feromonových lapačů ani repelentních nátěrů není nutné omezovat. Možnou alternativou hospodaření je i využití v těchto polohách dříve běžného hospodářského tvaru lesa středního. Při hospodaření formou lesa středního bývalo obmýtí výmladkové etáže nejčastěji mezi 30 – 50 lety. Výstavková etáž pak měla většinou různé stáří, které odpovídalo násobkům obmýtí výmladkové etáže. Střední les produkuje ve výmladkové etáži palivové dřevo se zkrácenou dobou obmýtí (nejčastěji okolo 40 let) a výstavková etáž kvalitní užitkové dřevo z cíleně vychovávaných jedinců generativního původu. O hospodaření formou lesa středního se soudí, že bylo prospěšné pro řadu dnes velmi vzácných nebo vymizelých druhů rostlin a živočichů vázaných na světlé lesy. Využití výmladkového hospodaření je možné po předchozí dohodě a vzájemného schválení orgánů ochrany přírody, státní správy lesů a hospodařících subjektů. Optimální je tedy extenzivní lesní hospodaření s využitím dřevin přirozené dřevinné skladby. Lesní porosty by měly mít s ohledem na předmět ochrany světlejší charakter, především v místech potenciálního výskytu střevíčníku. Holosečná těžba není v okolí potenciálního výskytu střevíčníku akceptovatelná, zde je třeba šetrně odtěžovat jednotlivé stromy na několik časově odstupňovaných zásahů s cílem zachovat co nejvyrovnanější světelné podmínky a rozvolňovat porosty v případě, že by došlo k jejich přílišnému uzavření. Rychlé odtěžení porostů vede k významné změně mikroklimatu a přílišnému rozvoji buřeně, což vede k výraznému oslabení až uhynutí jednotlivých rostlin střevíčníků. Při zvýšené míře poškození rostlin okusem zvěří (případně vyhrabávání oddenků prasaty) či sešlapem návštěvníků je možné zvážit oplocení jednotlivých populací střevíčníku.
Všeobecné zásady k rámcovým směrnicím hospodaření: - šetřit bohaté bylinné a keřové patro - průběžně odstraňovat přimíšené nepůvodní druhy dřevin - při odstraňování buřeně nepoužívat chemické přípravky (případné použití chemických přípravků jen se souhlasem OOP) - redukovat agresivní zmlazení dubu červeného - odstraňovat ruderální keře (bez ap.) - výhradně mechanickou cestou - zajistit likvidaci zmlazení, nárostů a dospělých jedinců akátu. Pro úplnou likvidaci dospělých jedinců a tyčkovin aplikovat Roundup do kruhových (po celém, nebo téměř celém obvodu) zářezů či záseků na kmenech koncentrací 10-50% (dle teploty vzduchu - při chladu konc. vyšší, naopak od cca 18°C nižší). Doba zásahu VIII.- X. Uschlé dřeviny se kácí v další sezóně. Účinnost tohoto postupu je od 50 do 100% -nepoužívat těžkou mechanizaci v místech výskytu střevíčníků. Používat těžební technologie které nepovedou k nevratnému poškození půdního povrchu, zejména je nutné při přibližování dřeva zabránit poškození jednotlivých rostlin střevíčníku - úmyslné zásahy a přibližování dřevní hmoty v místech výskytu střevíčníku provádět pouze v období vegetačního klidu, a to od 1. 11. příslušného roku do 31. 3. následujícího roku - pokud to místní podmínky umožní, provádět zásahy na místech výskytu střevíčníku přednostně v době zámrazu půdy od ledna do února (března) s vyloučením těžké mechanizace – přímo v místech s výskytem střevíčníků použít koně či ruční práci
Pro zmapování situace, zda se střevíčník na lokalitě znovu vyskytuje, by bylo vhodné provést intenzivní průzkum. Nejvhodnější termín je v květnu v době květu střevíčníku. Případně lze uvažovat i o podzimu, kdy jsou žloutnoucí listové růžice relativně nápadné. V případě, že by nebyl střevíčník v EVL dlouhodobě nalezen, lze také uvažovat o reintrodukci. Vhodnost tohoto opatření a jeho konkrétní provedení by mělo být konzultováno s příslušným odborníkem. Místa určená k případné reintrodukci budou vždy předem odsouhlaseny vlastníkem pozemku.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Jiné opatření Jiné Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček) 1902 Botanický průzkum s cílem zjistit, zda se předmět ochrany na lokalitě vyskytuje. 1 x za 5 let 1.5.-31.5.
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Ochrana kultur proti buřeni - ožin Ochrana lesa Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček) 1902 Vyžínání a vytrhávání příliš bujné buřeně v místech výskytu střevíčníků. 1 x za 1 rok 15.5.-31.8. Vymezeno plochou EVL a aktuálním výskytem předmětu ochrany.
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Účelový pěstební zásah Účelový pěstební zásah Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček) 1902
Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
Lokální prosvětlování příliš zapojených porostů v místech výskytu střevíčníku na zakmenění 0,7 a vytváření menších světlin do velikosti 0,04 ha. Interval pro provedení tohoto opatření bude vycházet z monitoringu předmětu ochrany, v případě potřeby jej lze upravit. 1 x za 5 let 1.11.-31.3. Vymezeno plochou EVL, resp. aktuálním výskytem předmětu ochrany. Zásahy budou realizovány se souhlasem OOP, SSL a vlastníka pozemků.
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Likvidace invazních a expanzivních rostlin plošná Invazní druhy Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček) 1902 Likvidace výsadeb a náletů akátu a náletů dubu červeného; staré jedince nechat dožít, mladé jedince likvidovat kroužkováním a následným pokácením, výmladky vyřezávat; vyřezanou dřevní hmotu odklízet, možná je i likvidace na místě celoročně; kácení a vyřezání výmladků 20.8.-30.9.
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Jiné opatření Jiné Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček) 1902 Budování oplocení a individuální ochrany v místech výskytu střevíčníku ochrana výskytů střevíčníků před okusem a vyrýpávání zvěří. Počítá se s výstavbou drátěných, případně dřevěných oplocenek (výška 1,6 m nebo podle zkušeností OLH). Toto opatření lze provádět opakovaně dle potřeby na základě monitoringu předmětu ochrany.
Kalendář pro management Poznámka
před výsadbou - zjara (březen, duben) nebo na podzim (říjen) Oplocenky je nutné pravidelně konrolovat a udržovat v provozuschopném stavu, především během potravní nouze v zimním období.
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Výchovné zásahy v porostech do 40-ti let věku se zaměřením na podporu MZD, SPD Zachování či zlepšení druhové skladby nebo prostorové struktury lesa Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček) 1902 Výchovné zásahy v porostech do 40-ti let věku se zaměřením na podporu stanovištně odpovídajících dřevin. 1.11.-31.3.
Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady KOHLÍK, V. (2005). Plán péče pro PP Slepeč. 15 s. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2. OKÁČ, F. (1981). Lesnická inventarizace návrhu CHN Slepeč. 7 s. Manuskript. Archivuje AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy, rezervační kniha.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Linda Trunečková E-mail:
[email protected] Zpracovatel: Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy Zpracovatel: Ing. Jaroslav Pipek E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
C2b
silně ohrožený druh, kombinace vzácnosti i trendu
C3
ohrožený druh
C4a
druh blízký ohrožení
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
JV
jihovýchodní
JZ
jihozápadní
LHP
lesní hospodářský plán
LS
lesní správa
LZ
lesní závod
MZD
meliorační a zpevňující dřevina
OLH
odborný lesní hospodář
OOP
orgán ochrany přírody
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PP
přírodní památka
S
sever, severní
SDO
Souhrn doporučených opatření
SPD
stanovištně původní dřevina
SSL
státní správa lesů
SV
severovýchodní
SZ
severozápadní
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
V
východní
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0212022_Slepec_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0212022_Slepec_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách NENÍ
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště CZ0212022_Slepec_ramcova_smernice.doc
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
