Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Štola Jarnice CZ0213615
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Štola Jarnice Kód lokality: CZ0213615 Kód lokality v ÚSOP: 2602 Rozloha (ha): 0,0399 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 101
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 0,0399 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 100 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 5720
Kategorie PP
Název Štola Jarnice
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany území je od 28.6.2011 chráněno v rámci PP, hranice PP přesahují hranice EVL Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK NENÍ
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Petrovice
Dotčená katastrální území Týnčany
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Ostrov metamorfovaných hornin, především spilitů a břidlic. V podzemí řada jeskyní s četnými doprovodnými jevy. Štola je spojená (průchodné pro netopýry, nikoliv pro člověka) se sousedící Velikonoční jeskyní. Geomorfologie: Území leží v Benešovské pahorkatině.
Reliéf: Lokalita se nachází v dolní části svahu vrchu Křemenice (578 m n. m.) v kopcovitém terénu. Pedologie: Území je tvořeno kambizemními rendzinami. Krajinná charakteristika: Štola a jeskyně v Sedlčansko-krásnohorském metamorfovaném ostrově. Biota Štola je zimovištěm netopýrů, kromě vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) zde byl zaznamenán také netopýr velký (Myotis myotis). Početnost vrápence kolísá v jednotkách (výjimečně > 10) jedinců s poměrně výraznými meziročními rozdíly. Štola komunikuje s přilehlou jeskyní, která taktéž slouží jako zimoviště, populace zimujících netopýrů je rozložena mezi oba podzemní objekty (netopýři nezjištění v jedné prostoře se tedy mohou nacházet v druhé). Netopýři sídlí i v dalších jeskyních v okolí a v závislosti na počasí se mezi nimi i přemisťují. Celková populace lokální populace sestává z 30 - 40 jedinců.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: vrápenec malý Rhinolophus hipposideros Kód předmětu ochrany: 1303 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
Zachovalost Izolace
zimující populace
7
15
jedinci
dobré zachování
2%≥p>0%
Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, leží hodnota uvnitř rozšířeného areálu druhu
Cílový stav předmětu ochrany: udržet stav odpovídající době vyhlášení
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: vrápenec malý Rhinolophus hipposideros Kód předmětu ochrany: 1303 Popis nároků předmětu ochrany: Vrápenec malý je nápadný druh, který se neukrývá ve štěrbinách, jedinci obvykle visí volně na viditelných místech. Jedná se o původně jeskynní druh, který ve střední Evropě začal zhruba ve středověku využívat také úkryty v lidských stavbách. Letní kolonie samic jsou nevelké (většinou 20–100 ks) a obývají nejčastěji půdy a podkroví zámků, hradů, ale také sklepy budov. V těchto úkrytech se objevují od dubna. V období od poloviny června do začátku července samice rodí po jednom mláděti, které kojí po dobu asi 6–7 týdnů. Letní úkryty opouštějí samice a vzletná mláďata v průběhu srpna. K zimování se vrápenci uchylují kromě jeskyní také do štol a velkých sklepů (teplota prostředí v místě zimování +6 až +11 °C). Na nejvýznamnějších zimovištích v České republice bývá zjišťováno i několik set až tisíce jedinců. Vrápenec malý loví potravu na okrajích listnatých lesů a ve vegetaci podél vodních toků. Živí se především dvoukřídlým hmyzem, motýly a síťokřídlými. Zaznamenány byly pouze kratší přesuny mezi letními úkryty a zimovišti (obvykle 5–30 výjimečně více kilometrů, v některých případech dokonce za zimoviště slouží sklep téže budovy, v níž se na půdě nachází letní kolonie). Hlavní pokles početnosti tohoto druhu v Evropě nastal koncem 60. a začátkem 70. let 20. století, jeho příčiny však dosud nejsou zcela jasné. V úvahu připadají zejména ztráty úkrytů a lovišť, klimatické faktory, diskutováno je také snížení fertility způsobené chronickou otravou pesticidy, jakož i negativní vliv dřívějšího kroužkování na zimovištích. V České republice populace vrápence malého zhruba od začátku 80. let opět postupně narůstá, přičemž nárůst početnosti je výraznější na moravských lokalitách. Faktory a činnosti, které mohou negativně ovlivnit populaci druhu na evropsky významných lokalitách: • rušení na zimovištích (vadí především manipulace se zimujícími vrápenci, změny teplotního režimu, dále nadměrné osvětlení a hluk, spojený se zvýšeným pohybem lidí, rozdělávání ohňů a následné zakouření podzemních prostor), tj. příliš časté návštěvy jeskyňářů nerespektujících dodržování klidu na zimovišti, dále neregulovaný vstup turistů do nezajištěných podzemních prostorů, případně i pořádání některých hromadných akcí ve zpřístupněných jeskyních • uzavírání vchodů do starých důlních děl a jeskyní - nevhodné načasování, úplné uzavření vchodu, nevhodný způsob zabezpečení
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - Těžba Území EVL je součástí dobývacího prostoru lomu Skoupý. Samotná štola vznikla při sondáži horninového masivu pro účely těžby. Pokud by těžba v budoucnu dosáhla až do těchto míst, může způsobit změny mikroklimatických podmínek v lokalitě, popřípadě může vést přímo k její destrukci. Nejedná se však o aktuální problém - od okraje aktivního povrchového dolu je EVL v současnosti vzdálena přibližně 900 m.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Štola Jarnice Autor: Chocehl M., Zajíček R. Schválil: KÚ Středočeského kraje Datum schválení: 21. 12. 2011 Platnost od-do: 1. 1. 2011 - 31. 12. 2020
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Lokalita a populace netopýrů nejsou v současné době akutně ohroženy. Hlavní snahou při ochraně vrápence by mělo být: udržet stávající klimatické podmínky podzemí a v maximální možné míře omezit rušení zimujících netopýrů. Stávající zabezpečení vstupu bylo instalováno v roce 1990. Vstupní dveře do štoly a jeden ze dvou poklopů do Velikonoční jeskyně jsou opatřeny vletovými otvory. Dveře do štoly byly osazeny v roce 1990 a v současnosti již vykazují známky poškození korozí, časem tedy bude třeba přistoupit k jejich výměně. Stávající podoba zabezpeční vstupu se jeví být pro zimování netopýrů příznivou a je tedy vhodné ji zachovat nadále, aby při budoucích výměnách dveří a poklopů nedošlo k případným nežádoucím změnám v cirkulaci vzduchu. Okolí vchodu do štoly zarůstá náletovými dřevinami, které je třeba redukovat. Nesmí však dojít k plošné redukci, která by opět ohrozila zachování mikroklimatu v důlním díle. Přibližně 50 % dřevin by mělo zůstat po výřezu zachováno. Dřevní hmotu je třeba z lokality odstraňovat. V následujících vegetačních sezónách je v případě potřeby vhodné přistoupit k redukci výmladků (ať již ručními nástroji nebo přepasením), aby nedošlo ke vzniku hustých mlazin. Návštěvy lokality v době zimování je třeba omezit na monitoring netopýrů či obdobný přírodovědný průzkum a případné bezpečnostní kontroly důlního díla - i návštěvy těchto typů by však měly být prováděny s co nejmenší četností.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Výřez náletových dřevin plošně Výřez náletu Rhinolophus hipposideros (vrápenec malý) 1303 výřez náletů okolo vstupu do štoly; v následující vegetační sezóně případná likvidace výmladků 1 x za 10 let 1.11.-31.3.
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Zabezpečení zimovišť netopýrů (zejména údržba a oprava mříží u přístupových míst) Péče o netopýry Rhinolophus hipposideros (vrápenec malý) 1303 oprava nebo výměna zkorodovaných vstupních dveří do štoly; podoba dveří by měla zůstat zachována kvůli zachování mikroklimatu 1.4.-31.8.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady (EDS.), Pavel Marhoul, Dana Turoňová (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 163 s. ISBN 978-80-87051-38-2. NOVÁ, Petra; MALÝ, Pavel; HORÁČEK, Ivan; HANÁK, Vladimír; SÁDOVSKÁ, Eva (2001). Zimoviště netopýrů v podzemí Sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova. Vespertilio. [roč.] 5, s. 187-189. ISSN 1213-6123. O.S. Ploučnice (2010). Plán péče o zvláště chráněné území - přírodní památku Štola Jarnice (návrh na vyhlášení) 2011 – 2020. 23 s., 12, 2 CD. Manuskript. Archivuje KÚ Středočeského kraje.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PP
přírodní památka
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213615_Stola_Jarnice_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0213615_Stola_Jarnice_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách NENÍ
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
