Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Suché skály CZ

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu

Suché skály CZ0612149

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Suché skály Kód lokality: CZ0612149 Kód lokality v ÚSOP: 3017 Rozloha (ha): 4,8409 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 514 nařízení vlády č.371/2009 Sb., příloha 514

1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 4,655 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 96,2 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 1818

Kategorie PR

Název Suché skály

Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 0,1859 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 3,8 Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK NENÍ Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU

1.3 Územně správní příslušnost Kraj Vysočina Dotčené obce Kostníky

Dotčená katastrální území Kostníky

1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Evropsky významná lokalita (EVL) Suché skály leží na západním svahu nad soutokem Blatnice a Želetavky, asi 1 km severovýchodně od obce Lubnice v okrese Znojmo. Rozkládá se na pravém břehu hluboko zaříznutého říčního údolí se skalními výchozy, kamennými moři a sutěmi, v nadmořské výšce 396 až 470 metrů. Strmé rulové skály s rozsáhlým kamenným mořem a pokroucenými borovicemi nad mlýnem jsou charakteristickým i romantickým prvkem říčního údolí.

Z geomorfologického hlediska se jedná o rozhraní podcelků Bítovská pahorkatina a Jemnická kotlina. Horninové podloží tvoří biotitický granulit, ve kterém vystupují menší tělesa amfibolitů. Kyselé horniny pokrývají různé subtypy kambizemí - kambizem typická a dystrická. Při jejich výchozech se vyvinuly menší lokality rankerů s kambizemí rankerovou. Biota Na strmých skalách a sutích je vyvinuta štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) s relativně početnou populací hvozdíku moravského (Dianthus moravicus), dále se zde nalézají nezpevněné pohyblivé sutě na silikátech (S2B). Na plochách primárního bezlesí nacházíme maloplošně vegetaci efemér a sukulentů s netřesky (T1.6A) a acidofilní suché trávníky (T3.5B). Na relativně nevelké ploše lokality je zastoupeno několik typů přírodě blízké lesní vegetace. Na nejextrémnějších stanovištích se vyskytují reliktní boreokontinentální bory (L8.1), dále jsou zde acidofilní teplomilné doubravy (L6.5), na mírnějších svazích hercynské dubohabřiny (L3.1), na zahliněných sutích při úpatích svahů pak suťové lesy (L4). Na břehu Želetavky se nacházejí vrbové křoviny na náplavech (K2.1). Populace hvozdíku moravského roste ve třech skupinách na skalních útvarech a jejich bezprostředním okolí a čítá více jak 600 trsů. Z dalších významných druhů rostlin se zde vyskytuje brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), netřeskovec výběžkatý (Jovibarba globifera), jetel alpínský (Trifolium alpestre), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), kručinka chlupatá (Genista pilosa), třešeň křovitá (Prunus fruticosa) aj. Zoologicky je stanoviště významné především pro hmyz. Z významných druhů se zde vyskytuje např. páchník hnědý (Osmoderma barnabita), střevlík Carabus scheidleri, svižník polní (Cicindela campestris), zlatohlávek skvostný (Cetonischema aeruginosa), zlatohlávek Oxythyrea funesta, batolec duhový (Apatura iris), otakárek fenyklový (Papilio machaon), čmeláci Bombus sylvarum, B. lapidarius, B. terrestris a mravenci rodu Formica. Lokalitu obývají i významné druhy obratlovců. Z ptáků jsou to např. holub doupňák (Columba oenas), krahujec obecný (Accipiter nisus), krutihlav obecný (Jynx torquilla), výr velký (Bubo bubo) a krkavec velký (Corvus corax), z plazů pak ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis).

2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 8220 Název předmětu ochrany: Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Rozloha (ha): 0,6447 Relativní rozloha (%): 13,32 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: vynikající hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat stav při vyhlášení.

Druhy Název předmětu ochrany: hvozdík moravský * Dianthus moravicus Kód předmětu ochrany: 4076 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace

Min

Max

Jednotka Kategorie Podíl populace

stálá populace

400

500

jedinci

Celkové hodnocení populace není vynikající izolovaná, ale hodnota je na okraji areálu rozšíření druhu

Zachovalost Izolace

100 % ≥ p > 15 % vynikající zachování

Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat stav při vyhlášení, tj. asi 500 kvetoucích trsů hvozdíku moravského. * označuje prioritní druh

2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 8220 Název předmětu ochrany: Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Popis nároků předmětu ochrany: Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) je vyvinuta na strmých skalních srázech, a to jak osluněných, tak stinných. Stanoviště se místy vyskytuje i na stabilizovaných sutích a balvaništích pod skalními útvary. Typickými rostlinami jsou petrofyty, například sleziník severní (Asplenium septentrionale), kostřava sivá (Festuca pallens) a osladič obecný (Polypodium vulgare). Ty jsou obvykle doprovázeny některými acidofilními druhy. Stanoviště jsou citlivá vůči umělým zásahům. Většina porostů však není ohrožená, protože jsou mimo dosah přímých vlivů člověka. Na lokalitě Suché skály představuje potenciální ohrožení invaze akátu z lesních porostů nad lokalitou a nevhodné lesnické hospodaření v okolí (výsadby nepůvodních druhů dřevin, jehličnatých monokultur). Vegetace skalnatých svahů většinou nevyžaduje péči. Jedná se o světlomilná společenstva, proto může nastat potřeba je asanovat vyřezáním stínících dřevin. V případě ohrožení zvýšenou návštěvností je nutno regulovat horolezectví nebo turistiku.

Druhy

Název předmětu ochrany: hvozdík moravský * Dianthus moravicus Kód předmětu ochrany: 4076 Popis nároků předmětu ochrany: Druh roste převážně na skalách a skalnatých stráních, především při horních okrajích hluboce zaříznutých říčních údolí, ve výškách 240 – 460 m n. m. Dává přednost severní expozici. Nemá specifickou vazbu na určitý podklad, vyskytuje se na vápnitých slepencích, granodioritech, granulitu i rule. Vždy jsou to však otevřená stanoviště nezarostlá další vegetací. Hvozdík moravský je vytrvalá, trsnatá bylina vytvářející relativně husté polštáře s přezimujícími listnatými lodyhami. Silným hlavním kořenem proniká hluboko do skalních spár. Kvete v květnu a červnu, je opylován hmyzem a v průběhu léta dozrávají semena. Jejich produkce je na lokalitách výrazně snižována působením parazitů a jejich klíčivost omezována periodickým vysycháním půdního povrchu. To vede k tomu, že se druh na lokalitách za běžných podmínek generativně víceméně nerozmnožuje, a jediným účinným způsobem rozšiřování populací je vegetativní rozrůstání, popř. zakořeňování odlomených lodyh. V dané lokalitě není třeba provádět žádná managementová opatření, pouze v případě zastínění hvozdíků lokálně vyřezat jednotlivé dřeviny.

2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán

2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK V lokalitě se vyskytují vzácné a ohrožené druhy vázané na staré stromy s dutinami a mrtvým dřevem (např. páchník hnědý, v dutinách hnízdící ptáci). Pokud by strom určený k odstranění kvůli zastínění hvozdíků či vegetace skal hostil vzácné druhy živočichů, je třeba zvážit, zda je jeho odstranění nutné. Jelikož se jedná o staré prosychající duby, nehrozí při jejich ponechání významnější zástin. Vzhledem k tomu že jsou oba předměty ochrany ohroženy zástinem jen částečně a jejich stav je stabilní, může být místy upřednostněna ochrana vzácných druhů vázaných na staré stromy. Každý takový případ (strom) je třeba posoudit jednotlivě.

2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Většina lokality není vzhledem k extrémnímu charakteru hospodářsky využívána. Území EVL je tvořeno lesními pozemky, z velké části ji však tvoří plochy primárního bezlesí, které zahrnují z hlediska předmětů ochrany nejcennější stanoviště – skalní výchozy a sutě. Lesy jsou zastoupeny přírodě blízkou vegetací, převažují zakrslý reliktní bor a zakrslá buková doubrava. Lesy mají půdoochrannou funkci, spadají do kategorie lesů ochranných a hospodaření v nich se od roku 1996 řídí plánem péče PR Suché skály. Bezlesé pozemky a nepřístupné lesy nejsou obhospodařovány vůbec, jsou ponechány přirozenému vývoji. V lesích probíhá likvidace nepůvodních druhů (akát, douglaska) a při obnově jsou upřednostňovány šetrné a přírodě blízké postupy (výběrová těžba, clonná seč a podpora přirozené obnovy, případně obnova náseky či skupinová holá seč a při umělém zalesňování skupinové míšení dřevin). Přímé poškození lidskou aktivitou (turistika, horolezectví, trhání či vyrýpávání hvozdíků) nebylo v lokalitě Suché skály zatím zjištěno. Současný způsob péče o území má na oba předměty ochrany příznivý nebo neutrální vliv.

2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PR Suché skály Autor: Ing. Martin Beneš Schválil: KÚ Kraje Vysočina Datum schválení: 6. 8. 2012 Platnost od-do: 1. 1. 2013 - 31. 12. 2024

Název ZCHÚ: PR Suché skály Autor: LESOPROJEKT Brno, a. s. Schválil: KÚ Kraje Vysočina Datum schválení: 1. 2. 2008 Platnost od-do: 1. 1. 2005 - 31. 12. 2014 Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 615000 Znojmo Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 4,71 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2006 - 31. 12. 2015 Organizace lesního hospodářství: Lesy ČR, s. p., Lesní správa Znojmo Nižší organizační jednotka: Revír Chvalatice

3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Pro vegetaci skalních štěrbin i hvozdíku moravského je nejvhodnější zachovat současný stav, to znamená zdržet se lidských zásahů v místech jejich výskytu, Aktivní péče se omezuje na prevenci zastínění. Důležité je též předejít přímému poškození stanoviště a hvozdíků člověkem. Suťový a skalnatý podklad a s tím související extrémní podmínky neumožňují hospodářské využití. Protože se jedná o světlomilná společenstva a druhy, je pro jejich zachování klíčové zabránit zastínění, tedy vyřezávat případné stínící dřeviny. Pokud by však stínící dřeviny hostily významné druhy hmyzu či ptáků, je třeba individuálně zvážit, který zájem ochrany přírody převažuje a případně rozhodnout o jejich ponechání (viz kapitola 2.4). Stromy ke kácení budou vybrány ve spolupráci orgánu ochrany přírody a zástupce lesní správy přímo v terénu. Původní druhy dřevin navrhujeme vyřezávat mimo vegetační období. Akáty je kvůli předcházení zmlazení výmladky vhodné kácet v srpnu až září za suchého počasí a řeznou plochu chemicky ošetřit. K ošetření se použije 50 až 100% roztok přípravku se základní účinnou látkou glyfosátem (např. RoundUp). Ošetření pařezu je nutno provést dvakrát, poprvé ihned po skácení ještě před zaschnutím pařezu, podruhé asi po 10ti minutách. Následně je nutné po dobu 3 až 5 let každoročně kontrolovat výmladnost akátu. Výmladky je potřeba likvidovat dvakrát ročně, poprvé v červnu/červenci, podruhé v srpnu/září, za suchého počasí nátěrem listů 40% přípravkem s glyfosátem. Pokud nelze následné ošetřování výmladků po dobu několika let zajistit, je lépe akáty nekácet. Dále je třeba zamezit případnému přímému poškození (trhání rostlin, poškození porostů turisty a horolezci), které ale v této konkrétní lokalitě není příliš pravděpodobné. V okolních jehličnatých lesních porostech doporučujeme postupný převod na přírodě blízké druhové složení: zvyšovat podíl listnáčů, zejména dubu zimního, a tlumit nepůvodní druhy - akát a douglasku. Ve prospěch ostatních chráněných a ohrožených druhů (např. holub doupňák, krutihlav obecný, xylofágní druhy hmyzu) je vhodné v lokalitě ponechávat doupné stromy (viz výše) a alespoň část mrtvého dřeva. Stanovištně odpovídající domácí dřeviny (dub zimní, javory, lípu, atd.) je třeba upřednostňovat také v lesích ochranného pásma přírodní rezervace. Obnovu zde lze provádět clonnými sečemi, náseky, případně maloplošnými holosečemi. Kde je to možné, doporučujeme upřednostnit přirozenou obnovu před dosazováním.

3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření

Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka

1, 2 Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu 8220, Dianthus moravicus (hvozdík moravský) Porost hvozdíku moravského a stanoviště S1.2. Cílem je lokální výřez dřevin, které zastíní rostliny hvozdíku moravského nebo stanoviště S1.2. Individuálně vyřezat stínící dřeviny a podle situace a druhu ponechat dřevo na místě k zetlení, nebo odstranit. Vybrané dřeviny (duby) možno místo kácení kroužkovat. Pro zamezení šíření výmladků akátu zatřít pařezy po pokácení herbicidem s glyfosátem. Na případné výmladky akátu aplikovat 2 x ročně herbicid s glyfosátem. Podrobněji viz kap. 3.1. 1 x za 10 let Kácení: duby X-III, akáty VIII-IX; chemické ošetření výmladků akátu: VI/VII a VIII/IX. Zákres vyznačuje prostor s chráněným stanovištěm a výskytem hvozdíku moravského - výřez se týká vybraných stromů, které v tomto prostoru mohou významněji stínit předmět ochrany (včetně stromů rostoucích na obvodu zakreslených ploch).

4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Beneš M. (2012): Plán péče o PR Suché skály na období 2013–2024. KÚ Kraje Vysočina, Odbor životního prostředí, Jihlava. CENIA, Česká informační agentura životního prostředí: Národním geoportál pro poskytovatele dat a služeb – mapové služby [online]. CENIA: 2010–2012 [únor 2012]. . Český úřad zeměměřičský a katastrální: Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální 2004–2012 [únor 2012]. . Hálková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. In: Planeta XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. Chytrá M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky. 2. vydání. AOPK ČR, Praha. Lesoprojekt Brno, a. s. (2004): Plán péče o ZCHÚ Přírodní rezervace Suché skály na období od 1.1. 2005 – do 31.12.2014. KÚ Kraje Vysočina, Odbor životního prostředí, Jihlava. Marhoul P., Turoňová D. (eds.) (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, Metodika AOPK ČR. Rybka V., Rybková R., Pohlová R. (2004): Rostliny ve svitu evropských hvězd. Rostliny soustavy NATURA 2000 v České republice. Sagittaria, Olomouc. Vítková M. (2011): Péče o akátové porosty. Ochrana přírody 66: 7 - 12.

4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a krajské středisko Havlíčkův Brod Zpracovatel: Mgr. Jana Matrková E-mail: [email protected] Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a krajské středisko Havlíčkův Brod Zpracovatel: Ing. Luděk Čech Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a krajské středisko Havlíčkův Brod Zpracovatel: Mgr. Josef Komárek Datum zpracování: 18. 12. 2012

5. Seznam zkratek AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

ES

Evropský seznam

EVL

Evropsky významná lokalita

KÚ

krajský úřad

LHC

lesní hospodářský celek

LHO

lesní hospodářská osnova

LHP

lesní hospodářský plán

OP ZCHÚ

ochranné pásmo zvláště chráněného území

PR

přírodní rezervace

SDO

Souhrn doporučených opatření

ÚSOP

Ústřední seznam ochrany přírody

ZCHÚ

zvláště chráněné území

ZOPK

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0612149_Suche_skaly_orientacni_mapa.pdf

6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0612149_Suche_skaly_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf

6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0612149_Suche_skaly_Vyrez_naletu.pdf

6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ

© AOPK ČR, Správa CHKO Žďárské vrchy a Krajské středisko Havlíčkův Brod, 2012. Mapový podklad: RZM 10 © ČÚZK, mapová služba WMS AOPK. Kartografické zobrazení S-JTSK.

6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0612149 Suché skály, 2013

0

100

Evropsky významná lokalita Suché skály Přírodní rezervace Suché skály Ochranné pásmo přírodní rezervace Suché skály © AOPK ČR, Správa CHKO Žďárské vrchy a Krajské středisko Havlíčkův Brod, 2014. Kartografické zobrazení S-JTSK.

200 m

6.3 Mapa zákresů jednotlivých managementových opatření na vymezených plochách - výřez náletu CZ0612149 Suché skály, 2012

1

2

Evropsky významná lokalita Suché skály Výřez náletu

0

100

Podrobný popis navrhovaných managementových opatření na jednotlivých plochách, označených v mapě číslicí, naleznete v textu v kapitole 3.2 Navrhovaná opatření.

© AOPK ČR, Správa CHKO Žďárské vrchy a Krajské středisko Havlíčkův Brod, 2012. Mapový podklad: Ortofoto © ČÚZK, 2011. Kartografické zobrazení S-JTSK.

200 m