Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Troják CZ0720153
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Troják Kód lokality: CZ0720153 Kód lokality v ÚSOP: 3359 Rozloha (ha): 654,2318 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 856
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 654,2318 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Zlínský kraj Dotčené obce Rataje, Věžky, Zborovice, Zdounky, Zlobice
Dotčená katastrální území Nětčice, Popovice u Kroměříže, Rataje u Kroměříže, Věžky, Zborovice, Zlobice
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podkladem je flyš ždánické jednotky, který je překrytý spraší. Geomorfologie: Většina území spadá do okrsku Medlovská vrchovina. Jedná se o plochou vrchovinu s erozně denudačním reliéfem s široce zaoblenými rozvodnými hřbety, plošinami a různou měrou zahloubenými údolími. Severní výběžky EVL Troják již náleží do okrsku Tištínská pahorkatina, jež je charakteristická plochým reliéfem s typickými plošinami, široce zaoblenými rozvodními hřbety a plochými úvalovitými údolími. Reliéf: Terén je členitý s převýšením cca 120 m a svahy jsou všech expozic. Nejvyšší bodem je Troják, 396,5 m n. m. Pedologie: Půdy jsou zde hluboké, na živiny bohaté, hlinité, z půdních typů převažují černozem luvická, luvizem modální a hnědozem modální. Krajinná charakteristika: Jedná se o rozsáhlý soubor lesních společenstev v jinak odlesněné krajině.
Biota Rozsáhlý komplex s převahou karpatských dubohabřin (L3.3B), v menší míře i s výskytem květnatých bučin (L5.1) s přirozeným nebo přírodě blízkým druhovým složením. Údolní jasanovo–olšové luhy (L2.2) se vyskytují podél potoků a v okolí lesních pramenišť. Ze zvláště chráněných druhů se vyskytuje silně ohrožená ladoňka rakouská pravá (Scilla drunensis subsp. drunensis), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan štíhlý (Rana dalmatina) či ohrožená ropucha obecná (Bufo Bufo), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krkavec velký (Corvus corax), moták pochop (Circus aeruginosus), nebo výr velký (Bubo bubo).
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 9130 Název předmětu ochrany: Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Rozloha (ha): 50,8598 Relativní rozloha (%): 7,77 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: vynikající hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat stav předmětu ochrany jako při vyhlášení.
Kód předmětu ochrany: 9170 Název předmětu ochrany: Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Rozloha (ha): 519,0916 Relativní rozloha (%): 79,34 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: vynikající hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat stav předmětu ochrany jako při vyhlášení.
2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 9130
Název předmětu ochrany: Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště 9130, Bučiny asociace Asperulo-Fagetum, biotop L5.1, květnaté bučiny, zahrnují široké spektrum stanovišť 3. - 6. lesního vegetačního stupně, místy sestupují níže (severní svahy). Jejich výskyt je vázán hlavně na minerálně bohatší půdotvorné substráty, obvykle kambizemní půdy s rychlou mineralizací humusu. Na minerálně chudším podloží je formace vyvinuta na deluviálních polohách, hlubších půdách mírných svahů a plošin. V teplejších oblastech navazují květnaté bučiny na dubohabřiny, v chladnějších polohách pak na (bukové) smrčiny. Na relativně oligotrofních půdách plynule přecházejí do acidofilních bučin, naopak na eutrofnějších stanovištích do suťových lesů, na půdách výrazněji ovlivněných vodou hraničí se suššími typy lužních lesů. Ve stromovém patře zpravidla převládá buk lesní (Fagus sylvatica), který je často i dřevinou monodominantní. V mnohých porostech jsou přimíšeny troficky náročné listnaté dřeviny jako je javor mléč (Acer platanoides), javor klen (A. pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub zimní (Quercus petraea), lípa malolistá (Tilia cordata), lípa velkolistá (T. platyphyllos) a jilm horský (Ulmus glabra). Běžným průvodním druhem je jedle bělokorá (Abies alba), dnes spíše ve zbytkových populacích. Ve vyšších nadmořských výškách, v chladnějších polohách, popř. na oligotrofnějších skeletnatých půdách je také přirozeně rozšířen smrk ztepilý (Picea abies). Hlavními degradačními faktory jsou: - přeměna porostů blížících se modelu přirozené druhové skladby na porosty s převahou smrku ztepilého borovice lesní, eventuálně geograficky nepůvodních druhů dřevin - acidifikace - eutrofizace - vysoké stavy spárkaté zvěře Management spočívá v zajištění dlouhodobé kvalitní péče o květnaté bučiny, eliminaci přeměn bukových porostů na porosty jehličnatých monokultur, podpoře přirozené obnovy a redukci vysokých stavů zvěře.
Kód předmětu ochrany: 9170
Název předmětu ochrany: Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Popis nároků předmětu ochrany: Lesy s převahou habru (Carpinus betulus) nebo dubu zimního (Quercus petraea) a místy s příměsí buku lesního (Fagus sylvatica) jako podúrovňové dřeviny ve stromovém patře. Keřové patro je v jednotlivých porostech různě bohatě vyvinuté. V bylinném patře výrazně dominuje ostřice chlupatá (Carex pilosa) a diagnosticky významný je též výskyt několika dalších druhů, např. pryšce mandloňovitého (Euphorbia amygdaloides), svízele Schultesova (Galium schultesii) a hvězdnatce zubatého (Hacquetia epipactis). Mechové patro je vyvinuto nevýrazně. Karpatské dubohabřiny (L3.3), které zde zastupují stanoviště 9170, jsou dlouhodobě člověkem ovlivňované. Porosty se obhospodařovaly většinou jako lesy nízké a střední, s využitím dobré pařezové výmladnosti habru, vedoucí k jeho upřednostňování, spolu s dubem. Neméně významným jevem je přeměna lesů na jehličnaté kultury, problémem je šíření invazních dřevin (akát, pajasan) a bylin (ruderalizace vlivem spárkaté zvěře). Pro zachování stanovišť dubohabřin je důležité především nerozšiřování umělých kultur jehličnanů a stanovištně nepůvodních dřevin, především smrku. Management spočívá v zajištění dlouhodobé kvalitní péče o Západokarpatské dubohabřiny. Druhové složení porostů je nutné udržovat v přirozené formě. Ve vybraných chráněných územích by měly být alespoň v některých porostech obnoveny tradiční formy lesního hospodaření. Snížením stavů spárkaté zvěře se může dosáhnout rozvoje keřového patra, omezení ruderalizace porostů a výskytu invazních rostlin.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán.
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán.
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Na základě dochovaného lesního hospodářského plánu z roku 1932 a údajů stabilního katastru z roku 1839 lze konstatovat, že v rámci velkostatku Zborovice - Věžky převládal v části Zborovice les vysoký, který byl převážně smíšený. Z jehličnanů byla zastoupena hlavně borovice. Pařeziny byly zastoupeny pouze na 1 ha. V části Věžky byl zaznamenán již 50% podíl pařezin. Okolní velkostatky byly charakteristické převahou pařezinového způsobu hospodaření. Evropsky významná lokalita dnes tvoří rozsáhlý komplex lesních porostů. Z celkové rozlohy EVL zaujímají karpatské dubohabřiny 79,34 % a jen 7,77 % květnaté bučiny. Současné porosty jsou výsledkem dlouhodobého lesního hospodaření, které se řídí platnými LHP či LHO. Základní hospodářskou dřevinou je zde dub zimní (Quercus petraea), jehož doprovází především habr obecný (Carpinus betulus). V případě květnatých bučin dominuje buk lesní (Fagus sylvatica). Přestože lze vidět četné přirozené zmlazení DB pod mateřským porostem v blízkosti porostní stěny, základním hospodářským způsobem je holá seč, která ačkoliv poskytuje dostatečné množství světla pro rychlé odrůstání DB, také zhoršuje mikroklimatické podmínky. Při ní se zvyšuje nebezpečí eroze půdy, ztráty živin, škod způsobených mrazem, apod. Pro podporu přirozeného zmlazení jsou však na pasekách ponechávány výstavky DB. Pozitivem je také zalesňování přednostně dřevinami přirozené druhové skladby - BK, DB. Při volbě hospodářského způsobu násečného je zase důležité zohlednit výskyt semenných let, aby nedošlo k útlaku dubu habrem, jehož přirozená obnova je vždy silná. Z důvodu vysokých stavů zvěře a pro eliminaci škod jsou kultury oplocovány. Tento vliv lze pozorovat i ve starších porostech, kde prakticky chybí keřové patro (E2). Nálety i kultury se v současnosti potýkají s houbovými chorobami, především s padlím dubovým (Erysiphe alphitoides). Z tohoto důvodu je důležité vybírat pouze kvalitní a zdravý sadební materiál. Biodiverzitu zvyšuje v EVL ponechávání rozkladu odumřelé dřevní hmoty ve formě spadlých větví, pařezů či ojediněle padlých kmenů. Negativem je, že jsou v EVL zastoupeny také monodominantní porosty se stanovištně nevhodnými dřevinami, především smrkem. Jejich podíl činil vzhledem k celkové ploše v době vyhlášení 6,11 %. Smrkové
porosty je vhodné stabilizovat na této hodnotě zastoupení a dále jejich podíl nezvyšovat na úkor květnatých bučin a dubohabřin. Severovýchodní část lokality je zařazena do pásma hygienické ochrany vod PHO2b Popovice. V jižní části evropsky významné lokality, v katastrálním území Rataje u Kroměříže, sídlí v areálu bývalých vojenských kasáren divize vrtných a trhacích prací spolu s prodejem průmyslových trhavin firmy STV GROUP a.s.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: 36 - Středomoravské Karpaty Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 604803 - LHO Bystřice pod Hostýnem Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 247,8356 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021 Organizace lesního hospodářství: ORP Kroměříž Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 36 - Středomoravské Karpaty Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 604304 - Lesní singulární společnost Nětčice Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 80,14 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021 Organizace lesního hospodářství: Lesní singulární společnost Nětčice Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 36 - Středomoravské Karpaty Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 604000 - Bystřice pod Hostýnem Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 243,9023 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021 Organizace lesního hospodářství: LČR s.p., LS Bystřice pod Hostýnem Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 36 - Středomoravské Karpaty Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 604313 - Singulární společnost Zlobice Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 49,0315 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021 Organizace lesního hospodářství: Singulární společnost Zlobice
Další dokumenty Název: Územní plán obce Věžky Platnost od: 1. 1. 2004 Poznámka: k.ú. Věžky, Vlčí Doly Název: Územní plán obce Zborovice Platnost od: 12. 3. 2004 Poznámka: k.ú. Medlov u Zborovic, Zborovice Název: Územní plán obce Zlobice Platnost od: 14. 3. 2005 Poznámka: k.ú. Bojanovice u Zlobic, Zlobice Název: Územní plán Rataje Platnost od: 17. 9. 2010 Poznámka: k.ú. Popovice u Kroměříže, Rataje u Kroměříže, Sobělice Název: Územní plán sídelního útvaru Zdounky Platnost od: 3. 3. 2000 Poznámka: k.ú. Cvrčovice u Zdounek, Divoky, Lebedov, Nětčice, Těšánky, Zdounky
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany STANOVIŠTĚ: Kód předmětu ochrany: 9130 Název předmětu ochrany: Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Pro ochranu stanovišť květnatých bučin je důležité, s ohledem na nadmořskou výšku, omezení dalšího zvyšování podílu smrku či jiných stanovištně, geograficky nepůvodních dřevin a upřednostnění podrostního způsobu hospodaření. Na konkrétních lokalitách s předpokládaným přirozeným výskytem borovice lesní nebo smrku ztepilého nezvyšovat jejich celkové zastoupení nad hodnoty odvozených od modelů předpokládané přirozené druhové skladby. V případě výskytu kůrovcových ohnisek je vhodná šetrná asanace dřevní hmoty, chemické prostředky využívat v nezbytně nutné míře. Jako prevence by se mělo zajistit včasné zpracování nahodilých těžeb smrku. V porostech, kde je výskyt jedle pod úrovní jejího přirozeného zastoupení, je nutný alespoň současný podíl zachovat. Tam, kde se vyskytuje ve větším množství, je vhodné zajistit její podíl odpovídající přirozené skladbě lesa. Pro úspěšnou přirozenou obnovu lesa je nezbytné snižování stavu spárkaté zvěře, umělou obnovu spolu s přirozeným zmlazením účinně chránit. Při výsadbách cíleně vnášet chybějící dřeviny, při výchově vytvářet věkově a výškově diferencovaný porost.
Kód předmětu ochrany: 9170 Název předmětu ochrany: Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Pro zachování stanovišť dubohabřin je důležité především nerozšiřování umělých kultur jehličnanů a stanovištně nepůvodních dřevin nad hodnotu podílu jejich zastoupení v době vyhlášení EVL. Je velmi žádoucí omezování invazních dřevin, jako je akát. Na lesních typech, kde je součástí přirozené skladby také jedle, je vhodné její současný podíl zachovat, případně zvýšit. Ve vybraných porostech je možná obnova lesa nízkého či středního. Snížením stavů spárkaté zvěře se může dosáhnout rozvoji keřového patra, omezení ruderalizace porostů a výskytu invazních rostlin. Na konkrétních místech s předpokládaným přirozeným výskytem borovice lesní nezvyšovat její celkové zastoupení nad hodnoty odvozené od modelů předpokládané přirozené druhové skladby.
3.2 Navrhovaná opatření Nejsou navrhována.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady AOPK ČR, Lesy České republiky, s. p., Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, Vojenské lesy a statky ČR, s.p., VÚKOZ (2006). Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Výsledek jednání pracovní skupiny ustanovené při Ministerstvu životního prostředí České republiky a složené ze zástupců jmenovaných organizací. PLANETA. XIV, 9, s. 1-39. 1213-3393. KOŠULIČ ST., M. (2010). Cesta k přírodě blízkému hospodářskému lesu. Vydání 1. Brno: FSC ČR, o. s. 449 s. ISBN 978-80-254-6434-2. MÍCHAL, I.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. Vydání 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 713 s. ISBN 80-860-6414-X. POLENO, Z.; VACEK, S. et al. (2007). Pěstování lesů I.: Ekologiské základy pěstování lesů. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce. 315 s. ISBN 978-80-87154-07-6. POLENO, Z.; VACEK, S. et al. (2007). Pěstování lesů II.: Teoretická východiska pěstování lesů. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce. 463 s. ISBN 978-80-87154-09-0. POLENO, Z.; VACEK, S. et al. (2009). Pěstování lesů III.: Praktické postupy pěstování lesů. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce. 951 s. ISBN 978-80-87154-34-2. PRŮŠA, E. (2001). Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s. ISBN 80-86386-10-4. VACEK, S.; SIMON, J.; REMEŠ, J. et al. (2007). Obhospodařování bohatě strukturovaných a přírodě blízkých lesů. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce. 447 s. ISBN 978-80-86386-99-7.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a krajské středisko Zlín Zpracovatel: Ing. Miroslava Pazderová E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
BK
buk lesní
DB
dub zimní
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
LČR, s.p.
Lesy České republiky, státní podnik
LHC
lesní hospodářský celek
LHO
lesní hospodářská osnova
LHP
lesní hospodářský plán
LS
lesní správa
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PDS
přirozená dřeviná skladba
PHO
pásmo hygienické ochrany vod
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0720153_Trojak_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách NENÍ
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště CZ0720153_Trojak_ramcova_smernice.doc
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště Kód lokality CZ0720163
Název EVL Troják
Kategorie ochrany: Základní ochrana
Kód typu přírodního stanoviště/ kód druhu
Název stanoviště/ Název druhu
Kód a název biotopu
Bučiny asociace Asperulo Fagetum
L5.1 Květnaté bučiny
9130
Rozloha ha
%
50.86 7.77 Kategorie lesa Soubory lesních typů les hospodářský 2H, 3H, 3S Cílová druhová skladba dřevin (%) podle souborů lesních typů (SLT) SLT Dřeviny přirozené druhové skladby 2H* DB60, BK30, HB10, LP, JV, BRK 3H JD7-20, DB5-30, BK50-70, HB0-10, JV0-5, JS0-2, LP5-15, JL0-1 3S JD7-20, DB5-30, BK50-70, HB0-10, JV0-5, JS0-2, LP5-15, JL0-1 Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních skupin a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a zpevňujících dřevin) b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než minimální podíl MZD). Porostní typy A.
Bukové porosty (kvalitní) na živných stanovištích B. Bukové porosty s DB, HB, LP na živných stanovištích
Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob Hospodářský tvar Hospodářský způsob Hospodářský tvar P, (pN) Vysoký P, pN, (pH) Vysoký Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 120 – 160 30, (40) 120 - 150 30 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Kvalitní porosty květnatých bučin, s rozmanitou prostorovou i druhovou strukturou blízkou PDS. Po dohodě s vlastníkem ponechávat výstavky listnáčů, doupné stromy, část ležícího nerealizovatelného mrtvého dřeva listnatých dřevin vše s ohledem na bezpečnost. Eliminace výskytu invazních druhů rostlin a jejich šíření. Obnovní postup a způsob obnovy Cílem je pěstování kvalitního buku. Je upřednostněna Podrostní hospodářský způsob je vhodné aplikovat pro přirozená obnova dřevin, pro jejíž podporu je vhodným podporu stávající přirozené obnovy BK. V porostech způsobem obnovy clonná seč. Při vyšším zastoupení s vyšším procentem zastoupení DB může být jako slunných dřevin je vhodná také okrajová seč obnovní seč využita i maloplošná holá seč či okrajová seč kombinovaná s clonnými prvky opět pro podporu dřevin s předsunutými clonnými skupinami. Porosty bez stinných. V porostech bez přirozeného zmlazení je možno přirozeného zmlazení je třeba obnovovat uměle kvalitním, využít umělou obnovu. V případě hrozby škod ve formě zdravým sadebním materiálem, přednostně dřevinami okusu, je vhodné chránit nálety, kultury BK oplocenkou. PDS. Péče o nálety, nárosty a kultury Nálety či kultury jsou ohroženy okusem zvěří, hlodavci či buření. Jako ochranu proti zvěři lze aplikovat repelenty, oplocenky, snížení stavů zvěře. Proti buřeni je možné chránit mladé porosty ožínáním. Biocidní přípravky ochrany lesa je možné použít v odůvodnitelných případech v nezbytně nutné míře (např. eliminace padlí dubového). Výchova porostů Pro kvalitní porosty BK je nutná dostatečná hustota mlazin před prvními výchovnými zásahy. V rámci výchovy je třeba eliminovat nekvalitní jedince či nevhodné dřeviny. V dospívajících porostech podporovat nadějné jedince. Opatření ochrany lesa Preventivně se sleduje zdravotní stav lesa, zejména možný výskyt škodlivých činitelů. Veškerá opatření ochrany lesa budou realizována s ohledem na ochranu PDS. Provádění nahodilých těžeb O závažných nahodilých těžbách předmětu ochrany informovat orgán OP v rozsahu lesního zákona § 33 odst. 1.
Doporučené technologie Šetřící přirozené zmlazení – kůň, UKT nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami, provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících. Poznámky Nevysazovat geograficky nepůvodní druhy dřevin, dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny § 5 odst. 4, na úkor předmětu ochrany. Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR. Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin. * Model PDS vychází z Průša E., (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s. ISBN 80-86386-10-4.
Kód lokality CZ0720163
Název EVL Troják
Kategorie ochrany: Základní ochrana
Kód typu přírodního stanoviště/ kód druhu
Název stanoviště/ Název druhu
Kód a název biotopu
Bučiny asociace Asperulo Fagetum
L5.1 Květnaté bučiny
9130
Rozloha ha
%
50.86
7.77
Kategorie lesa Soubory lesních typů les hospodářský 2H, 3H, 3S Cílová druhová skladba dřevin (%) podle souborů lesních typů (SLT) SLT Dřeviny přirozené druhové skladby 2H* DB60, BK30, HB10, LP, JV, BRK 3H JD7-20, DB5-30, BK50-70, HB0-10, JV0-5, JS0-2, LP5-15, JL0-1 3S JD7-20, DB5-30, BK50-70, HB0-10, JV0-5, JS0-2, LP5-15, JL0-1 Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních skupin a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a zpevňujících dřevin) b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než minimální podíl MZD). Porostní typy C. Bukové doubravy s HB na živných stanovištích Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob Hospodářský tvar pN, pH, nH Vysoký Obmýtí Obnovní doba 100 - 140 (20), 30 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Kvalitní porosty květnatých bučin, s rozmanitou prostorovou i druhovou strukturou blízkou PDS. Po dohodě s vlastníkem ponechávat výstavky listnáčů, doupné stromy, část ležícího nerealizovatelného mrtvého dřeva listnatých dřevin vše s ohledem na bezpečnost. Eliminace výskytu invazních druhů rostlin a jejich šíření. Obnovní postup a způsob obnovy V porostech s dominantním zastoupením DB může být jako obnovní seč využita holá seč či okrajová seč s předsunutými clonnými skupinami, případně holá seč s předsunutými násečnými prvky. Porosty bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat uměle kvalitním, zdravým sadebním materiálem, přednostně dřevinami PDS. Péče o nálety, nárosty a kultury Nálety či kultury jsou ohroženy okusem zvěří, hlodavci či buření. Jako ochranu proti zvěři lze aplikovat repelenty, oplocenky, snížení stavů zvěře. Proti buřeni je možné chránit mladé porosty ožínáním. Biocidní přípravky ochrany lesa je možné použít v odůvodnitelných případech v nezbytně nutné míře (např. eliminace padlí dubového). Výchova porostů Pro kvalitní porosty BK a DB je nutná dostatečná hustota mlazin před prvními výchovnými zásahy. V rámci výchovy je třeba eliminovat nekvalitní jedince či nevhodné dřeviny. V dospívajících porostech podporovat nadějné jedince. V jehličnatých porostech podpořit vtroušené listnaté dřeviny.
Opatření ochrany lesa Preventivně se sleduje zdravotní stav lesa, zejména možný výskyt škodlivých činitelů. Veškerá opatření ochrany lesa budou realizována s ohledem na ochranu PDS. Provádění nahodilých těžeb O závažných nahodilých těžbách předmětu ochrany informovat orgán OP v rozsahu lesního zákona § 33 odst. 1. Doporučené technologie Šetřící přirozené zmlazení – kůň, UKT nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami, provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících. Poznámky Nevysazovat geograficky nepůvodní druhy dřevin, dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny § 5 odst. 4, na úkor předmětu ochrany. Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR. Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin. * Model PDS vychází z Průša E., (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s. ISBN 80-86386-10-4.
Kód lokality CZ0720163
Název EVL Troják
Kategorie ochrany: Základní ochrana
Kód typu přírodního stanoviště/ kód druhu
Název stanoviště/ Název druhu
Kód a název biotopu
Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny
9170
Rozloha ha
%
519.09 79.34 Kategorie lesa Soubory lesních typů les hospodářský 2D, 2H, 3H, 3S Cílová druhová skladba dřevin (%) podle souborů lesních typů (SLT) SLT Dřeviny přirozené druhové skladby 2D JD+-5, BO0-5, DB50-70, BK0-25, HB0-20, JV0-5, JS0-3, LP5-15, JL0-3, BŘK+-, BB+2H JD+-5, BO0-5, DB50-70, BK0-25, HB0-20, JV0-5, JS0-3, LP5-15, JL0-3, BŘK+-, BB+3H JD7-20, DB5-30, BK50-70, HB0-10, JV0-5, JS0-2, LP5-15, JL0-1 3S JD7-20, DB5-30, BK50-70, HB0-10, JV0-5, JS0-2, LP5-15, JL0-1 Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních skupin a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a zpevňujících dřevin) b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než minimální podíl MZD). Porostní typy A.
Dubové porosty (kvalitní) na živných stanovištích B. Dubové porosty s BK, HB, LP, KL na živných stanovištích
Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob Hospodářský tvar Hospodářský způsob Hospodářský tvar pN, H, (pH) Vysoký P, pN, (pH) Vysoký Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 140 – 160 30, (40) 120 - 140 30 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Kvalitní porosty západokarpatských dubohabřin, s rozmanitou prostorovou i druhovou strukturou blízkou PDS. Po dohodě s vlastníkem ponechávat výstavky listnáčů, doupné stromy, část ležícího nerealizovatelného mrtvého dřeva listnatých dřevin, vše s ohledem na bezpečnost. Eliminace výskytu invazních druhů rostlin a jejich šíření. Obnovní postup a způsob obnovy Cílem je pěstování kvalitního dubu. Pokud možno, Pokud možno, upřednostněna je přirozená obnova dřevin, upřednostněna je přirozená obnova dřevin, která je která je vázána na výskyt semenných let (především BK, vázána na výskyt semenných let (především DB). Pro její DB). V dubových porostech je pro její podporu vhodné podporu je vhodným způsobem obnovy na úrodnějších výrazně prosvětlit mateřský porost. Proto může být jako stanovištích okrajová seč s předsunutými clonnými prvky. obnovní seč využita seč okrajová. Tu lze kombinovat Na chudších, popř. sušších stanovištích se jeví jako s předsunutými clonnými skupinami pro podporu vhodný způsob obnovy holá seč s možností ponechání přirozené obnovy BK, HB, LP, KL. Podrostní hospodářský výstavků. Pro dobré odrůstání je však důležité nárosty způsob je vhodné aplikovat pro podporu přirozené obnovy poměrně rychle uvolnit. V porostech bez přirozeného stinných dřevin, dub je však nutné včasně uvolnit (např. zmlazení je možno využít umělou obnovu. V případě dvoufázová clonná seč). Porosty bez přirozeného hrozby škod ve formě okusu, je vhodné chránit nálety, zmlazení je třeba obnovovat uměle kvalitním, zdravým kultury oplocenkou. sadebním materiálem, přednostně dřevinami PDS. V tomto případě je možný holosečný způsob s předsunutými clonnými prvky. Péče o nálety, nárosty a kultury Nálety či kultury jsou ohroženy okusem zvěří, hlodavci, buření či houbovými chorobami. Jako ochranu proti zvěři lze aplikovat repelenty, oplocenky, snížení stavů zvěře. Proti buřeni je možné chránit mladé porosty ožínáním. Biocidní přípravky ochrany lesa je možné použít v odůvodnitelných případech v nezbytně nutné míře (např. eliminace padlí dubového).
Výchova porostů Pro kvalitní porosty DB je nutná dostatečná hustota mlazin před prvními výchovnými zásahy. V rámci výchovy je třeba eliminovat nekvalitní jedince či nevhodné dřeviny. V tyčkovinách a tyčovinách lze aplikovat francouzskou probírku jako možnost předcházení tvorby vlků u DB. V dospívajících porostech podporovat nadějné, kvalitní jedince, šetřit podúroveň i podrost. Opatření ochrany lesa Preventivně se sleduje zdravotní stav lesa, zejména možný výskyt škodlivých činitelů. Veškerá opatření ochrany lesa budou realizována s ohledem na ochranu PDS. Provádění nahodilých těžeb O závažných nahodilých těžbách předmětu ochrany informovat orgán OP v rozsahu lesního zákona § 33 odst. 1. Doporučené technologie Šetřící přirozené zmlazení – kůň, UKT nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami, provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících. Poznámky Nevysazovat geograficky nepůvodní druhy dřevin, dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny § 5 odst. 4, na úkor předmětu ochrany. Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR. Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin.
Kód lokality CZ0720163
Název EVL Troják
Kategorie ochrany: Základní ochrana
Kód typu přírodního stanoviště/ kód druhu
Název stanoviště/ Název druhu
Kód a název biotopu
Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny
9170
Rozloha ha
%
519.09
79.34
Kategorie lesa Soubory lesních typů les hospodářský 2D, 2H, 3H, 3S Cílová druhová skladba dřevin (%) podle souborů lesních typů (SLT) SLT Dřeviny přirozené druhové skladby 2D JD+-5, BO0-5, DB50-70, BK0-25, HB0-20, JV0-5, JS0-3, LP5-15, JL0-3, BŘK+-, BB+2H JD+-5, BO0-5, DB50-70, BK0-25, HB0-20, JV0-5, JS0-3, LP5-15, JL0-3, BŘK+-, BB+3H JD7-20, DB5-30, BK50-70, HB0-10, JV0-5, JS0-2, LP5-15, JL0-1 3S JD7-20, DB5-30, BK50-70, HB0-10, JV0-5, JS0-2, LP5-15, JL0-1 Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních skupin a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a zpevňujících dřevin) b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než minimální podíl MZD). Porostní typy C.
Dubohabřiny s BK, LP, BR, SM, MD na živných stanovištích
D. Smrkové porosty s DB, HB, BR na živných stanovištích
Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob Hospodářský tvar Hospodářský způsob Hospodářský tvar nP, pN, (pH) Vysoký N, H Vysoký Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 120 - 140 30 90 - 140 20 (30) Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Kvalitní porosty západokarpatských dubohabřin, s rozmanitou prostorovou i druhovou strukturou blízkou PDS. Po dohodě s vlastníkem ponechávat výstavky listnáčů, doupné stromy, část ležícího nerealizovatelného mrtvého dřeva listnatých dřevin vše s ohledem na bezpečnost. Eliminace výskytu invazních druhů rostlin a jejich šíření.
Obnovní postup a způsob obnovy Pokud možno, upřednostněna je přirozená obnova dřevin, Smrkové porosty jsou v rámci vymezení která je vázána na výskyt semenných let (především BK, Západokarpatských dubohabřin nevhodné. Proto je DB). V dubových porostech je pro její podporu vhodné vhodná jejich přeměna na porosty s PDS. Rychlejší výrazně prosvětlit mateřský porost. Proto může být jako způsob obnovy zajistí jednoduchou úpravu dřevinné obnovní seč využita seč okrajová. Tu lze kombinovat skladby. Holou sečí jsou podpořeny dřeviny s vyššími s předsunutými clonnými skupinami pro podporu nároky na světlo (DB). Možná je také okrajová seč. Při přirozené obnovy BK, HB, LP. Podrostní hospodářský holosečném hospodářském způsobu je možné podpořit způsob je vhodné aplikovat pro podporu přirozené obnovy přirozenou obnovu ponecháním výstavků DB s ohledem stinných dřevin, dub je však nutné včasně uvolnit, což na výskyt semenných let. Jinak je nutná umělá obnova, může být provedeno také kombinací s náseky, či která se realizuje pouze kvalitním, zdravým sadebním dvoufázovou clonnou sečí. Porosty bez přirozeného materiálem, přednostně dřevinami PDS. zmlazení a se stanovištně nevhodnou dřevinnou skladbou je třeba obnovovat uměle kvalitním, zdravým sadebním materiálem, přednostně dřevinami PDS. V tomto případě je možný holosečný způsob s předsunutými clonnými prvky. Péče o nálety, nárosty a kultury Nálety či kultury jsou ohroženy okusem zvěří, hlodavci, buření či houbovými chorobami. Jako ochranu proti zvěři lze aplikovat repelenty, oplocenky, snížení stavů zvěře. Proti buřeni je možné chránit mladé porosty ožínáním. Biocidní přípravky ochrany lesa je možné použít v odůvodnitelných případech v nezbytně nutné míře (např. eliminace padlí dubového). Výchova porostů Pro kvalitní porosty DB je nutná dostatečná hustota mlazin před prvními výchovnými zásahy. V rámci výchovy je třeba eliminovat nekvalitní jedince či nevhodné dřeviny (především SM). V dospívajících porostech podporovat nadějné, kvalitní jedince, šetřit podúroveň i podrost. Opatření ochrany lesa Preventivně se sleduje zdravotní stav lesa, zejména možný výskyt škodlivých činitelů. Veškerá opatření ochrany lesa budou realizována s ohledem na ochranu PDS. Provádění nahodilých těžeb O závažných nahodilých těžbách předmětu ochrany informovat orgán OP v rozsahu lesního zákona § 33 odst. 1. Doporučené technologie Šetřící přirozené zmlazení – kůň, UKT nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami, provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících. Poznámky Nevysazovat geograficky nepůvodní druhy dřevin, dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny § 5 odst. 4, na úkor předmětu ochrany. Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR. Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin.
