Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Valcha CZ0213006
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Valcha Kód lokality: CZ0213006 Kód lokality v ÚSOP: 2615 Rozloha (ha): 2,1997 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 159
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany Vyhlášeno jako PP Valcha /s platností od 28.09.2013, nařízení č. 21/2013, Krajský úřad Středočeského kraje/. Mapové vrstvy k této PP nejsou ještě k dispozici. Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 2,1997 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Bělá pod Bezdězem
Dotčená katastrální území Bělá pod Bezdězem
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Jizerské vrstvy středního turonu s vložkami vápnitých pískovců. Geomorfologie: Lokalita je součástí Jizerské tabule, leží v nadmořské výšce od 240 do 245 m n. m. Reliéf: Rybníček leží v postranním údolí po levé straně údolí Bělé uprostřed lesního porostu, přičemž na východní straně stoupá terén do poměrně prudkého svahu. Na jihu hraničí s železniční tratí.
Pedologie: Nivní půda naplavená, fluvizem. Krajinná charakteristika: Mělký rybníček (do 1 m hloubky) o rozloze ca 0,8 ha ležící asi 2 km východně od Bělé pod Bezdězem. Rybníček a navazující mokřady (mokřadní olšiny s podrostem ostřice) vznikly pravděpodobně zatopením deprese a přehrazením levobřežního přítoku Bělé při stavbě železniční trati okolo roku 1867. Lokalita zahrnuje i pramennou oblast napájející tento rybníček (severně od rybníčku). Biota Zazemňující se lesní rybníček s navazujícími mokřady. Předmětem ochrany je populace vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana) žijící zejména v ostřicových dobře zavodněných mokřadech včetně bultů ostřice latnaté (Carex paniculata). V území žije ještě další druh vrkoče - v. mnohozubý (Vertigo antivertigo). Z dalších zajímavých živočišných druhů (bezobratlí) byly v území zaznamenáni například mravenec lesní (Formica rufa), několik druhů čmeláků (Bombus bohemicus, B. lucorum, B. pascuorus, B. terrestris), brouk vyklenulec (Morychus aeneus). V území se pohybuje běžné ptactvo spíše lesních stanovišť: strakapoud velký (Dendrocopos major) a s. malý (D. minor), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), konipas horský (Motacilla cinerea) či několik druhů sýkorek - sýkora parukářka (Lophophanes cristatus), s. babka (Poecile palustris), s. lužní (P. montana), s. uhelníček (Periparus ater), s. modřinka (Cyanistes caeruleus). V mělkém oligotrofním rybníčku (V3) se vyskytují vodní makrofyta: růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), okřehek menší (Lemna minor) a zejména vzácná bublinatka menší (Utricularia minor). Z dalších zajímavých mokřadních druhů lze zmínit i několik dalších druhů ostřic (ostřice měchýřkatá - Carex vesicaria, o. ostrá - C. acutiformis, o. kulkonosná - C. pilulifera), stulík žlutý (Nuphar lutea; Petříček et Kolbek 1984), ptačinec mokřadní (Stellaria uliginosa). V severní části území se nachází mokřadní olšina (L1) s olší lepkavou (Alnus glutinosa), o. šedou (A. incana), břízou pýřitou (Betula pubescens) a příměsí smrku ztepilého (Picea abies) místy s náznaky slatin charakteristických výskytem tolije bahenní (Parnassia palustris), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica) a štírovníku bažinného (Lotus uliginosus). Z dalších zajímavých druhů se zde vyskytuje například škarda bahenní (Crepis paludosa), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), v minulosti např. orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) či potočnice zkřížená (Nasturtium x sterile). V olšině a na okrajích vodní plochy je méně početná a nepříliš vitální populace naturového druhu popelivka sibiřská (Ligularia sibirica), která ovšem není předmětem ochrany. V roce 2013 zde bylo zaznamenáno 30 sterilních jedinců a pouze jediná kvetoucí rostlina (L. Drhovská, úst. sdělení). Při okrajích jsou náznaky teplomilných borů s hrušticí jednostrannou (Orthilia secunda), pryšcem chvojkou (Euphorbia cyparissias), sedmikvítkem evropským (Trientalis europaea). Plně vyvinuté bory se vyskytují již mimo EVL (např. nad vlakovou stanicí Bělá pod Bezdězem - zastávka).
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: vrkoč bažinný Vertigo moulinsiana Kód předmětu ochrany: 1016 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
Zachovalost Izolace
stálá populace
-
-
-
dobré zachování
přítomná
2%≥p>0%
Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Cílový stav předmětu ochrany: Cílový stavem je stabilní populace druhu, což je zachování stávajícího stavu. V roce 2013 bylo zaznamenáno při orientačním průzkumu L. Beranem (viz NDOP) okolo 40 jedinců, což vypovídá o relativně silné populaci.
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: vrkoč bažinný Vertigo moulinsiana Kód předmětu ochrany: 1016 Popis nároků předmětu ochrany: Vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) obývá zejména vápnité nížinné mokřady, močály, zarostlé břehy vodních nádrží, řek, kanálů, jezer a rybníků, kde často vylézá na stonky či listy živých i odumírajících pobřežních trav, ostřic a rákosin. Zejména během podzimu vylézá tento druh vysoko na vegetaci, často až několik metrů nad zem. V průběhu zimy se jedinci zdržují zejména v opadové vrstvě či chomáčích trávy. Druh vyžaduje stálou vlhkost, teplotu vegetační doby a dostatečně bazické prostředí. Vrkoč bažinný je hermafrodit, přičemž hlavní reprodukční období nastává v létě. Největší množství juvenilních jedinců lze zaznamenat v podzimním období. Za hlavní rizikové faktory pro populaci v EVL Valcha lze považovat změnu hydrologického režimu na lokalitě a znečištění vlivem chemizace (včetně splachů z okolních pozemků). V dlouhodobém horizontu to jsou sukcesní změny spojené s postupným zazemňováním vodních ploch a postupný posun směrem k olšinám. Z výše uvedeného vyplývá, že nejdůležitější pro setrvalý výskyt druhu je zachování současných hydrologických podmínek, porosty s výskytem vrkoče bažinného lze ručně kosit, nikoliv ovšem každoročně, postačující bývá až pětiletý interval (vegetaci je třeba odstraňovat až po usušení, poté co jedinci vrkoče bažinného zalezou do opadu). Vhodné je péči doplnit o ruční odstraňování náletu dřevin.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán.
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán. V EVL se vyskytuje i další evropsky významný druh - popelivka sibiřská (Ligularia sibirica). Ta však není předmětem ochrany a koneckonců managementové nároky popelivky sibiřské víceméně odpovídají nárokům vrkoče bažinného. Nejvhodnějším biotopem pro oba druhy jsou buď prosvětlené porosty olší s výskytem vysokých ostřic nebo společenstva vysokých ostřic, která jsou kosena v několikaletém intervalu.
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Území, resp. biotop vhodný pro popelivku a vrkoče vznikl zřejmě antropogenně přehrazením bočního přítoku říčky Bělé při stavbě železniční trati z Bakova do České Lípy v šedesátých letech 19. století. Vrkoč bažinný se
vyskytuje na většině plochy EVL (resp. v jejích terestrických a semiterestrických částech), přičemž výrazně preferuje plochy nezastíněné. Vodní plocha v EVL není využívána k intenzivnímu chovu ryb, slouží spíše jako retenční nádrž. Pro tuto vodní plochu není vypracován manipulační řád a odtok z vodní plochy je řešen provizorní regulací pomocí dřevěné hrázky a pytlů s pískem (tato regulace je v současnosti víceméně nefunkční). Nicméně rybníček Valcha (též tůň U hájovny) je veden jako rybářský revír (411005 Bělá 1) a je využíván k rybolovu místní organizací ČRS. Jsou zde vysazeni kapři (okol 30 ks), cejni, amuři a zaznamenán byl i výskyt dalších druhů ryb (karas, plotice, cejnek, perlín, štika, okoun či úhoř, viz Čížek et al. 2011). Ryby zřejmě nejsou přikrmovány (přesněji nebyla zaznamenána žádná krmná zařízení, též sdělení ČRS) a pravidelný výlov zde neprobíhá (mimo jiné i vzhledem k obtížné manipulaci s vodní hladinou a víceméně nemožnosti vodní plochu vypustit). Současná rybí obsádka (její velikost a složení) nemá na předmět ochrany a především jeho biotop (bulty vysokých ostřic, zejména Carex paniculata) významnější vliv. Okolní pozemky jsou převážně běžně lesnicky obhospodařovány, to se týká i lesních porostů v rámci EVL. Druhová skladba je narušena výsadbou a zmlazováním smrku, i když v inverzních polohách zařízlých údolí v okolí Bělé pod Bezdězem lze předpokládat občasný (ale maloplošný) výskyt přirozených podmáčených smrčin, tomu svědčí i například výskyt montánního druhu sedmikvítku evropského (Trientalis europaea). Vedle smrku se zde objevují i další jehličnany (ty jsou zde nepůvodní) - modřín, mimo EVL i borovice vejmutovka. Vysoký je podíl borovice lesní (zejména na svazích v okrajových částech EVL), ta je v této oblasti původním elementem, zejména v lesostepních borech či v acidofilních doubravách, které se vyskytují i v blízkém okolí EVL. Na EVL navazují i poměrně velké paseky. Vzácně se v EVL objevuje i nepůvodní dub červený (Quercus rubra), zatím jen ve formě semenáčků a mladých stromků. Způsob lesního hospodaření má na předmět ochrany spíše nepřímý vliv, jednak nevhodné složení lesních porostů v EVL a nejbližším okolí může zvýšit zástin v podrostu (v jeho důsledku může v krajním případě dojít až vymizení porostů vysokých ostřic, na které je v EVL výskyt vrkoče vázan, případně k nežádoucím změnám druhové skladby), jednak opadem jehličnanů a jeho kumulací může docházet k postupné změně pH ve vodě (a následně též ke změně druhové skladby v porostech ostřic). Provoz na trati lokalitu a předmět ochrany v současnosti víceméně neovlivňuje a stávající způsob údržby tělesa trati území neohrožuje. Riziko spočívá v rozsáhlejších úpravách traťového svršku (doprovázené například odkládáním materiálu z náspu do EVL a vysypáváním do vodní plochy). Dalším, reálnějším rizikem je používání herbicidů při údržbě kolejiště a jejich případný únik do EVL (zejména vodního prostředí). V PP a jejím ochranném pásmu je nutné používání herbicidů výrazně omezit (viz kap. 3.1). Teoreticky je možný únik ropných látek a olejů z vlakových souprav (trať není elektrifikována a vlaky jsou taženy dieselovými lokomotivami). Již mimo EVL (v ochranném pásmu PP) jsou zahrnuty i pozemky vedené jako zastavěná plocha a nádvoří (rekreační chata a zděný dům se zahradou), pro předmět ochrany EVL nejsou rizikem. Místy dochází k šíření nepůvodních rostlin ze zahrádky či jejich záměrné výsadbě či jde o pozůstatky starších kultur, týká se to především okrasných keřů a bylin, tato skutečnost byla nicméně zaznamenaná mimo vlastní EVL (dochází k ní v rámci OP vyhlášené PP) a do EVL se zatím tyto nepůvodní druhy nešíří. Obecně je území k rekreaci používáno jen velmi sporadicky, na rybníčku je molo a pravděpodobně je v letních měsících vodní plocha využívána (i vzhledem k čistotě vody) ke koupání. Území je mimo turisticky značené cesty, po jeho okraji je ale vedena pěšinka od železniční zastávky (což je jeden z mála způsobů, jak se na lokalitu relativně pohodlně dostat). Dále je území zejména koncem léta a na podzim využíváno sběrači hub. Vzácně byly zaznamenány odhozené odpadky do rybníka. Severní část území (pramenná oblast rybníka) trpí všeobecným vysokým stavem zvěře, prameniště jsou využívána jako kaliště. To má vedle nesporně negativního vlivu (ruderalizace výkaly, destrukce vegetace a zejména zvěří preferovaných bylin a mladých listnáčů) i pozitivní dopad spočívající v blokování sukcese a vytváření volných ploch pro konkurenčně slabší druhy. V EVL samotné nebyla zaznamenána žádné myslivecká zařízení typu krmelců či posedů. Vzhledem k tomu, že území není nijak intenzivně využíváno, dochází zde k sukcesním změnám (například k posunům od vegetace mokřadů a vysokých ostřic směrem k olšinám), což se projevuje například v tom, že zdejší populace popelivky sibiřské (Ligularia sibirica) s několika desítkami jedinců přežívá víceméně ve sterilním stavu (rostliny kvetou jen ojediněle, což je způsobeno nejspíše zastíněním olšemi). Naopak absence hospodaření vyhovuje předmětu ochrany (vrkoč bažinný), dokud ovšem nedojde k úplnému zapojení dřevin. V dlouhodobém horizontu může dojít k úplnému zazemnění rybníka s dominancí trsnatých vysokých ostřic (z hlediska předmětu ochrany optimální stav) a následně k zapojení souvislou olšinou (tento stav je už pro předmět ochrany nežádoucí). Zemědělské hospodaření v území neprobíhá. Území je chráněno jako chráněná oblast přirozené akumulace vod - pásmo hygienické ochrany vod II. stupně (CHOPAV, PHO2a, Severočeská křída) a v severní části EVL je ochranné pásmo vodního zdroje.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče
Název ZCHÚ: PP Valcha Autor: Čížek O. (ed.) Schválil: Krajský úřad Středočeského kraje, č.j. 087701/2013/KUSK Datum schválení: 30. 9. 2013 Platnost od-do: 1. 1. 2011 - 31. 12. 2021 Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: Klokočka 103001 Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,96 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021 Organizace lesního hospodářství: Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Ještěd Nižší organizační jednotka:
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Nejvhodnějším způsobem péče o lokalitu je nezasahovat do stávajícího hydrologického režimu lokality a udržovat stávající rozlohu mokřadů, zejména porostů vysokých ostřic při jižním a západním břehu rybníčka, kde je koncentrován výskyt vrkoče bažinného. Lesní porosty (zejména na severním okraji rybníka a v pramenné oblasti) je vhodné částečně proředit tak, aby vznikly prosvětlené porosty (optimální je redukce stromového zápoje o 10 až 30 procent). To se týká i porostu olše s výskytem popelivky sibiřské na úpatí železničního náspu (mezi náspem a rybníčkem). V dlouhodobém horizontu odstraňovat smrkové porosty v pramenné oblasti (jednotlivé smrky je možné ponechat) a podpořit přirozené druhové složení lesních porostů. Je třeba postupně odstraňovat nepůvodní druhy rostlin (zejména keře a dřeviny - dub červený, modřín) a snížit podíl některých původních druhů jehličnanů - borovice lesní a smrku ztepilého. Při lesním hospodaření je v prameništích potřeba provádět těžbu šetrným způsobem, naprosto nevhodný je vjezd těžké mechanizace do podmáčených míst. Pro likvidaci lesní buřeně není možné používat chemické prostředky, likvidace musí být prováděna mechanicky. Dále je obecně nevhodné používat při pěstování lesa jakékoliv prostředky chemické, jedinou výjimkou je užití feromonových lapačů. Žádoucí je zvýšit podíl listnáčů (buk, dub letní, olše lepkavá, bříza, mléč, osika, případně habr) a jedle. Vysázené původní druhy listnáčů a jedli lze chránit proti okusu zvěří oplocenkami. Vedle druhové diverzity porostů je žádoucí i zvýšit diverzitu prostorovou a věkovou. Stromyje žádoucí kácet jednotlivě (nikoliv plošně), těžbu je nutné provádět šetrným způsobem (svoz dřeva buď za sucha nebo za zámrzu mimo vegetační období, v tomto případě lze svoz realizovat např. koňmi). Klest není vhodné v prameništi ponechávat. Možné je zvýšení podílu mrtvého dřeva (stojícího i ležícího, ponechávat pařezy) s ohledem na ostatní složky bioty, nicméně předmět ochrany množství mrtvého dřeva neovlivňuje. Drobné zásahy (likvidace náletu, odstraňování výsadeb nepůvodních keřů, výsadba cílových dřevin a instalace oplocenek atd.) je možné realizovat celoročně. Razantnější redukci nevhodných dřevin (stromů) a prosvětlování stromového patra je žádoucí uskutečnit v období vegetačního klidu (listopad až březen). Potřebná je obnova propustě na hrázi rybníka, nicméně nesmí dojít k podstatnému zvýšení nebo snížení hladiny vody (max. o 20 cm). Rybníček není žádoucí letnit ani zimovat, hladinu je třeba celoročně udržovat přibližně na stejné výši. Není žádoucí provádět odbahňování (optimální je ponechat vodní plochu samovolné sukcesi), v dlouhodobém horizontu může dojít k postupnému zazemnění, což je v souladu s nároky předmětu ochrany, neboť se tím zvýší rozloha porostů vysokých ostřic. Rybníček nelze hnojit, nežádoucí je i přikrmování ryb a obecně platí, že nelze nepoužívat jakékoliv chemické prostředky (snad s výjimkou vápnění, ve velmi omezené míře). Současný stav zarybnění je z hlediska předmětu ochrany ideálním stavem (relativně nízká obsádka), proto není nutné současný způsob využívání (a při současné intenzitě) omezovat. Rozhodně ale nelze zvyšovat obsádku především kaprů (K3), případně amurů, při vyšší míře obsádky (a vyšší hladině vody) hrozí riziko požeru trsů vysokých ostřic (biotop vrkoče bažinného) býložravými druhy ryb. Samotný rybolov nepředstavuje pro předmět ochrany významnější riziko, populace vrkoče je koncentrována v místech, kde (alespoň podle míry sešlapu okolo rybníčka) se rybáři obvykle nevyskytují (tudíž porosty ostřic s výskytem vrkoče bažinného nejsou sešlapávány). Porosty vysokých ostřic (včetně mozaiky s olšinami) je třeba víceméně ponechávat bez zásahu (tj. optimální stav pro vrkoče bažinného), pouze v případě vyššího zastínění je potřebná redukce stromového a keřového patra. To se týká i ploch s výskytem popelivky sibiřské, zde je vhodné porosty dřevin (především olše) částečně prosvětlit. Plochy s výskytem popelivky sibiřské je vhodné v několikaletém intervalu posekat, včetně porostů vysokých ostřic v podrostu olšin i mimo něj (nicméně popelivka není předmětem ochrany v této EVL). Kosení je optimální provádět v několikaletém intervalu (ca pětiletém), při nižším stavu vody, termín kosení: počátek či naopak úplný konec vegetační sezóny, tak aby nedošlo k poškození jednotlivých rostlin popelivky sibiřské (únor-březen, resp. říjen-listopad). Porosty vysokých ostřic není žádoucí kosit najednou, kosení je třeba rozfázovat do několika let. Veškerou posečenou/vykácenou biomasu je nutné z území EVL odstranit. Při zabezpečování provozu na železniční trati je nutné zajistit, aby nedošlo k úniku chemických prostředků do vodního prostředí v EVL (týká se to zejména herbicidů), pokud k jejich aplikaci dojde, je nutné ji provádět s maximální šetrností - aplikovat ručně a bodově (nikoliv plošným postřikem). Pokud toto není možné zajistit, je třeba používání chemických prostředků úplně vyloučit a nálet dřevin na náspu likvidovat pouze mechanicky (pravidelným vyřezáváním). V okolí zastavěného území (již mimo EVL) v OP přírodní památky je vhodné v dlouhodobém horizontu omezit šíření nepůvodních rostlin (zejména dřevin) a provést redukci již vysázených keřů, tak aby se zabránilo jejich šíření do EVL. Žádoucí je dlouhodobý monitoring významných druhů - jak popelivky sibiřské (Ligularia sibirica), tak obou zde se vyskytujících druhů vrkočů (Vertigo moulinsiana, V. antivertigo), což mimo jiné umožní případnou úpravu péče o EVL v případě ohrožení jejich populací.
3.2 Navrhovaná opatření Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Kalendář pro management Poznámka
1 Obnova, rekonstrukce nebo výstavba technických objektů Péče o vodní plochu Vertigo moulinsiana (vrkoč bažinný) 1016 Obnova původní dřevěné hrázky u odtoku rybníka (na úpatí železničního náspu). Při obnově hrázky ovšem nesmí dojít k výraznějšímu zvýšení nebo snížení hladiny rybníka (přípustné je zvýšení vodní hladiny o max. 20 cm). Kdykoliv v průběhu roku.
2 Výchovné zásahy v porostech do 40-ti let věku se zaměřením na podporu MZD, SPD Zachování či zlepšení druhové skladby nebo prostorové struktury lesa Vertigo moulinsiana (vrkoč bažinný) 1016 Částečné prosvětlení porostů olšin okolo rybníka a v pramenné oblasti, především výběrovým přednostním odstraněním náletu smrku a nepůvodních dřevin (např. dub červený, modřín). Vhodné je i snížení podílu borovice lesní a naopak zvyšování podílu stanovištně odpovídajících listnáčů. Dřeviny odstraňovat jednotlivě, veškerou biomasu a zejména klest je nutné z území odklidit. Nevhodné je užití těžké mechanizace, optimální variantou je ruční odstranění a stahování např. koňmi (za déle trvajícího sucha nebo optimálně mimo vegetační sezónu za zámrazu). Vhodná redukce zápoje dřevin je okolo 20 %, není třeba provést celoplošnou redukci, zásahy by měly směřovat zejména do břehových porostů okolo rybníka a podél vodního toku v severní části. Rozsáhlejší zásahy optimálně v období vegetačního klidu, menší prořezávky možné kdykoliv v průběhu roku.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady BERAN, L. (1995). Vrkoč bažinný - druh z Červeného seznamu IUCN v České republice. Ochrana přírody. 50, 3, s. 80-81. ISSN 1210-258X. ČÍŽEK, O. (ed.) et al. (2011). Plán péče o přírodní památku Valcha (návrh na vyhlášení) na období 2011-2021.. Praha. 49 s. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Středočeského kraje, Praha. Odbor životního prostředí a zemědělství. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2. PETŘÍČEK, V.; KOLBEK, J. (1982). Poznámky k floristickému výzkumu údolí Bělé. Zprávy Československé botanické společnosti. 17, s. 127-131. ISSN 0009-0662. PETŘÍČEK, V.; KOLBEK, J. (1984). Floristická studie povodí říčky Bělé ve středním Pojizeří. Bohemia centralis. 13, s. 21-81. ISSN 0231-5807.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Michal Štefánek E-mail:
[email protected] Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Pavel Moravec E-mail:
[email protected] Poznámka: Zoologie. Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a Střední Čechy Zpracovatel: Ing. Jaroslav Pipek E-mail:
[email protected] Poznámka: Lesnická část. Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail:
[email protected] Poznámka: Mapové přílohy. Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ČRS
Český rybářský svaz
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
CHOPAV
chráněná oblast přirozené akumulace vod
MZD
meliorační a zpevňující dřeviny
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PHO
pásmo hygienické ochrany vod
PP
přírodní památka
SDO
Souhrn doporučených opatření
SPD
přirozená dřevinná skladba
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213006_Valcha_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0213006_Valcha_Pece_o_vodni_plochu.pdf CZ0213006_Valcha_Zachovani_ci_zlepseni_druhove_skladby_nebo_prostorove_struktury_lesa.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
