Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Zadní Machová CZ0522129
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Zadní Machová Kód lokality: CZ0522129 Kód lokality v ÚSOP: 2944 Rozloha (ha): 15,0387 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č.318/2013 Sb., příloha 593
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 13,5659 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 90,2 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 5696
Kategorie PP
Název Zadní Machová
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 1,1921 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 7,9 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,2807 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 1,9 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Královéhradecký kraj Dotčené obce Týniště nad Orlicí
Dotčená katastrální území Rašovice u Týniště nad Orlicí
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podkladem lokality jsou slínovce středního turonu (sv. křída), zčásti spongilitické. Geomorfologie: Z geomorfologického hlediska je území součástí provincie Česká vysočina, soustavy Česká tabule tvořené vrstvami křídových sedimentů. V rámci České tabule je řazena do podsoustavy Východočeská
tabule, celku Orlická tabule, podcelku Třebechovická tabule, okrsku Choceňská tabule, což je plochá pahorkatina v povodí Orlice. Reliéf: Mírně zvlněný terén, vlhké sníženiny s prameny potoka. Pedologie: Kambizemě arenické. Krajinná charakteristika: Jižní okraj rozsáhlého lesního porostu severovýchodně od Týniště nad Orlicí. Nadmořská výška území je 280 m n. m. Biota Botanika - Evropsky významná lokalita Zadní Machová zahrnuje lesní porosty na vlhkém, místy až podmáčeném stanovišti s vysokým zastoupením javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), místy s bukem lesním (Fagus sylvatica), smrkem ztepilým (Picea abies), dubem letním (Quercus robur) atd. V minulosti byly některé části lesního komplexu negativně ovlivněny přeměnou na smrkovou monokulturu, celá lokalita je protkána melioračními příkopy. Z těchto důvodů jsou nejcennější fragmenty lesních společenstev s výskytem vzácnější květeny vázány na blízkost melioračních kanálů a podmáčená místa. Výskyt střevíčníku pantoflíčku a dalších významných druhů, např. huseník hajní (Arabis nemorosa), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), ostřice prstnatá (Carex digitata), strdivka nicí (Melica nutans), bradáček vejčitý (Listera ovata), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), prvosenka vyšší (Primula elatior), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ostřice chabá (Carex flacca), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum) se soustředí do míst s dominantními listnatými dřevinami a také tam, kde proběhlo prosvětlení porostu při těžbách dřevin (i v monokulturách, kde se po těžbě objevily zejména mladé břízy, jasany, kleny a bohaté bylinné patro, určujícím faktorem je v těchto místech vyšší vlhkost půdy). V místech s výskytem střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) ve stromovém patře dominují: olše lepkavá (Alnus glutinosa), javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), bříza bělokorá (Betula pendula). Populace střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) v roce 2010 měla četnost přibližně 55 jedinců. Toto číslo však není přesné, protože v terénu je obtížné stanovit jednoho jedince. Za jednoho jedince byl považován buď trs nebo samostatná lodyha, vyskytující se ve větší vzdálenosti od ostatních jedinců. Pokud se vyjádří početnost populace počtem lodyh, čítala populace v roce 2010 celkem 187 lodyh, z toho 102 fertilních, 85 sterilních a 4 poškozené (okus, zaschnutí vrcholu). Druhová diverzita lokality Zadní Machová je poměrně bohatá, v současnosti se zde vyskytuje přes 200 rostlinných taxonů. Na lokalitě bylo mimo jiné nalezeno 16 druhů rostlin zařazených do Červeného seznamu a z nich je 7 zvláště chráněných: jedle bělokorá (Abies alba) – C4a orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) – C3 huseník hajní (Arabis nemorensis) – C1, §1 rožec hajní (Cerastium lucorum) – C4a střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) – C2, §2 prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) – C4a, §3 kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) – C3 přeslička luční (Equisetum pretense)– C3 vranec jedlový (Huperzia selago) – C3, §3 bledule jarní (Leucojum vernum) – C3, §3 bradáček vejčitý (Listera ovata) – C4a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) – C4a, §2 vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) – C3, §3 ostružiník skalní (Rubus saxatilis) – C3 kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) – C4a violka divotvárná (Viola mirabilis) – C4a Zoologie – Podrobný zoologický průzkum nebyl proveden.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus Kód předmětu ochrany: 1902 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
stálá populace
70
130
jedinci
15 % ≥ p > 2 %
Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Zachovalost Izolace dobré zachování
Cílový stav předmětu ochrany: Dlouhodobým cílem je zajištění stabilní populace střevíčníku pantoflíčku alespoň dle stavu při vyhlášení ochranou a vhodnou péčí o stávající biotopy, ve vazbě na využívání lesního porostu.
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus Kód předmětu ochrany: 1902 Popis nároků předmětu ochrany: Stanovištěm střevíčníku jsou obvykle světlé lesy a jejich lemy (dubohabřiny, teplomilné doubravy, případně květnaté a okroticové bučiny, vzácně suťové lesy), ale roste také v otevřených travnatých biotopech sv. Bromion erecti (mírně vlhké varianty) až po střídavě vlhká luční společenstva s bezkolencem (sv. Molinion caeruleae). Střevíčník dává přednost mírně vlhkým (v létě vysychajícím) půdám s nižším obsahem dusíku, ale bohatým na báze. Půdy jsou v rozpětí mezi zásaditou až neutrální půdní reakcí. Velmi často se vyskytuje na vápencovém podkladu, především na tzv. bílých stráních s těžkými jílovitými půdami a také na flyši. Upřednostňuje polostinná stanoviště. Střevíčník je vytrvalý a dlouhověký druh, jehož jednotlivé trsy mohou vytrvat desítky let. Přezimuje podzemním oddenkem, z něhož na jaře raší listy a případně květonosné lodyhy, které kvetou v květnu až červnu. Květy střevíčníku pantoflíčku jsou zajímavým způsobem opylovány. K opylení musí dojít pylem z jiného jedince a proto jsou důležití při tomto procesu někteří zástupci hmyzu. Jsou to především pískorypky, které přilákány na květ sklouznou po pysku dovnitř. Při cestě nazpět je hmyz velmi sofistikovaně donucen odnést pyl na svém těle. V létě pak lodyhy s listy usychají a tobolky se semeny pukají v období od září do října. Semena orchidejí patří mezi nejlehčí v rostlinné říši a mohou se šířit na větší vzdálenosti (větrem). Pro zdárný vývoj rostliny potřebují zárodky vyklíčených semen přítomnost symbiotických hub (mykorrhiza). Vedle generativního množení se šíří větvením oddenků (v přibližně pětiletém intervalu), čímž vznikají větší trsy, které se následně rozpadají na dceřiné rostliny. Střevíčník je ohrožen především v lesních porostech. Týká se to hlavně holosečného způsobu hospodaření, který vede ke změnám ekologických podmínek stanoviště či přímo k jeho destrukci. Obdobně nevhodné jsou náhrady listnatých dřevin jehličnatými (především smrky), ačkoli může střevíčník v smrkových monokulturách (zvláště v těch světlejších či na světlinách) dlouhodobě přežívat. Při vyšším zastínění porostu se může střevíčník delší dobu vyskytovat jen ve sterilním stavu. Některé lokality jsou ohroženy deponováním průmyslového a domovního odpadu, případně chemizací a kontaminací znečišťujících látek. Vzhledem k dekorativnosti rostliny je rizikem také vyrýpávání a přesazování pro skalničkářské účely. Při vyšších stavech zvěře brání generativní reprodukci okus květonosných lodyh, ve vzácnějších případech mohou být rostliny poškozovány i rytím zvěře.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK
Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Lesy v lokalitě jsou využívány jako hospodářské s převážným zastoupením smrku a dále javoru klenu, jasanu, olše a břízy. V minulosti byla lokalita odvodněna pomocí meliloračních kanálů. Druhová, prostorová a věková struktura lesa a změněné vlhkostní poměry nepředstavují pro populaci střevíčníku zcela ideální podmínky. Ohrozit populaci střevíčníku může každý větší lesnický zásah nebo případná obnova melioračních kanálů. V těsném sousedství lokality se nachází vodní nádrž s názvem Rašák, která slouží převážně k rekreaci. Lokalita přiléhá k zahrádkářské a chatové kolonii, což zvyšuje riziko vyrýpávání střevíčníků pro jejich estetickou hodnotu. Ve východní části lokality na lesní porost navazují kulturní louky, kde hrozí potenciální riziko nežádoucích splachů do lokality.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Zadní Machová Autor: ŠINDLAR s. r. o. Schválil: KÚ Královéhradeckého kraje Datum schválení: 12. 3. 2012 Platnost od-do: 12. 5. 2012 - 12. 5. 2032 Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 507815 LHO Týniště nad Orlicí Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 1,1 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2006 - 31. 12. 2015 Organizace lesního hospodářství: vlastníci Nižší organizační jednotka: Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 507719 Sternberg Týniště nad Orlicí Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 13,6 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2006 - 31. 12. 2015 Organizace lesního hospodářství: Hospodářství Sternberg Nižší organizační jednotka: -
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany V lesních biotopech je třeba se vyhnout holosečnému hospodaření. Ve stinných lesích je vhodné směřovat těžební zásahy k postupnému prosvětlování porostu. Na vzniklých světlinách je třeba provádět šetrné odstranění buřeně bez použití chemických přípravků. Jehličnaté monokultury s výskytem střevíčníku je třeba postupně přeměnit na porosty stanovištně původních druhů dřevin (buk lesní, dub letní, javor klen, jasan ztepilý a další listnáče) nebo alespoň porosty smíšené (s nízkým podílem smrku, příp. borovice). Vhodný by případně byl i převod vytipovaných lesních porostu na tzv. lesy výmladkové, především na les střední. Zásahy je nutné provádět mimo vegetační období. Populace trpící okusem spárkaté zvěře nebo velmi chudé populace je vhodné oplotit. Pro přežívání vstavačovitých rostlin je důležitá existence dostatečně prosvětlených a vlhkých míst s mladým a řídkým porostem listnatých dřevin. Hustý zápoj a konkurence o světlo a vlhkost je pro vstavačovité rostliny v této lokalitě nežádoucí. Ideální tedy bude udržování mozaiky s různě starými porosty včetně mladých a řídkých porostů listnatých dřevin. V lokalitě je nevhodné používat herbicidy a provádět mechanizovanou přípravu půdy. Ostatní chemické prostředky ochrany lesa (biocidy) využívat v minimální míře na souhlas orgánu ochrany přírody. Pro existenci střevíčníku i většiny dalších vzácných druhů rostlin je zásadní vodní režim. Proto nelze doporučit obnovu zanesených odvodňovacích příkopů (s výjimkou údržby odvodnění stávající lesní dopravní sítě). Velkým problémem ochrany střevíčníku pantoflíčku je vysoká estetická hodnota jeho květů, pro které je vyrýpáván do zahrádek. Decimují se tak jeho přírodní populace. V případě této lokality bude vhodnější příliš nezveřejňovat hodnoty území a zejména lokalizaci vzácných taxonů cévnatých rostlin. Pro správný vývoj vegetace a jednotlivých taxonů je potřeba pravidelně monitorovat stav jejich populací, vysledovat trend vývoje a podle něho operativně usměrnit zásahy v lesním komplexu.
3.2 Navrhovaná opatření Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Výsadba, podsadba, dosadba dřevin Zachování či zlepšení druhové skladby nebo prostorové struktury lesa Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček) 1902 Výsadba a dosadba dřevin PDS jednotlivě nebo skupinkovitě následně po prosvětlení porostu výběrnou nebo skupinovou sečí říjen, březen, duben Opatření provádět v rámci lokality postupně, mozaikovitě a na menších plochách tak, aby v dlouhodobém časovém horizontu vznikla věkově a prostorově rozrůzněná přirozená dřevinná skladba odpovídající nárokům střevíčníku.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady AOPK ČR, Lesy České republiky, s. p., Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, Vojenské lesy a statky ČR, s.p., VÚKOZ (2006). Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Výsledek jednání pracovní skupiny ustanovené při Ministerstvu životního prostředí České republiky a složené ze zástupců jmenovaných organizací. PLANETA. XIV, 9, s. 1-39. 1213-3393. DEMEK, J. (ed.) (1987). Zeměpisný lexikon České socialistické republiky: Hory a nížiny. Vydání 1. Praha: Academia nakladatelství Československé akademie věd. 584 s. FETTERS, J.; ŘÍHOVÁ, J.; ZAPLETAL, J. (2010). Plán péče o přírodní památku Zadní Machová na období (2011 - 2031): na období 20 let od schválení platnosti zřizovacího předpisu. 23 s., 8 příloh. Plán péče o MZCHÚ. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Hradec Králové; Sbírka listin ÚSOP AOPK ČR, Praha. GRULICH, V. (2012). Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání. Preslia. 84, s. 631-645. ISSN 0032-7786. CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky: Habitat catalogue of the Czech Republic. 2., upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-8087457-03-0. KUBÁT, K.; HROUDA, L.; CHRTEK JR., J. (eds.) et al. (2002). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 1. Praha: Academia. 927 s. ISBN 80-200-0836-5. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 163 s. ISBN 978-80-87051-38-2.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Orlické hory a krajské středisko Hradec Králové Zpracovatel: Mgr. Jana Lobová E-mail:
[email protected] Organizace: AOPK ČR, Správa CHKO Orlické hory a krajské středisko Hradec Králové Zpracovatel: Ing. Antonín Chrz E-mail:
[email protected] Poznámka: péče o les, rámcové směrnice Organizace: AOPK ČR, Správa CHKO Orlické hory a krajské středisko Hradec Králové Zpracovatel: Ing. Rudolf Remeš E-mail:
[email protected] Poznámka: mapové přílohy Datum zpracování: 29. 10. 2013
5. Seznam zkratek §1
taxon kriticky ohrožený (vyhláška č. 395/1992 Sb.)
§2
taxon silně ohrožený (vyhláška č. 395/1992 Sb.)
§3
taxon ohrožený (vyhláška č. 395/1992 Sb.)
AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
C1
taxon kriticky ohrožený (Grulich, 2012)
C2
taxon silně ohrožený (Grulich, 2012)
C3
taxon ohrožený (Grulich, 2012)
C4a
vzácnější taxon vyžadující další pozornost (méně ohrožený) (Grulich, 2012)
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
HS
hospodářský soubor
LHC
lesní hospodářský celek
LHO
lesní hospodářská osnova
LHP
lesní hospodářský plán
LS
lesní správa
LVS
lesní vegetační stupeň
MZD
meliorační a zpevňující dřeviny
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
OPRL
oblastní plán rozvoje lesa
PDS
přirozená dřevinná skladba
PLO
přírodní lesní oblast
PP
přírodní památka
RS
rámcová směrnice pro lesní stanoviště
SDO
Souhrn doporučených opatření
SLT
soubor lesních typů
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZO
základní ochrana
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0522129_Zadni_Machova_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0522129_Zadni_Machova_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách NENÍ
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště CZ0522129_Zadni_Machova_ramcova_smernice.doc
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
