Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Trhovky CZ0213078
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606 Rozloha (ha): 17,7027 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 105
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 17,7027 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti Celková rozloha ptačích oblastí (ha): 0,0572 Relativní rozloha ptačích oblastí (%): 0,3 Specifikace ptačích oblastí Kód ptačí oblasti CZ0311034
Kód ÚSOP 2290
Název Údolí Otavy a Vltavy
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Bohostice, Milešov
Dotčená katastrální území Orlické Zlákovice, Těchnice
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podklad tvoří granodiority středočeského plutonu. Geomorfologie: Území leží v Benešovské pahorkatině. Reliéf: Poměrně hluboké údolí potoka v kopcovitém terénu. Pedologie: V území se vyskytují kambizemě. Půdy jsou značně písčité, v důsledku specifického zvětrávání granodioritů.
Krajinná charakteristika: Rekreační areál (camp pro obytné přívěsy a stany) na svazích na břehu vodní nádrže Orlík a přilehlé travní porosty. Biota Vegetace a flóra Na většině území se rozkládají pravidelně sečené a především sešlapávané trvalé travní porosty. Výrazný díl lze řadit do biotopu psamofytních trávníků. Kromě kostřav Festuca sp. a psinečků Agrostis sp. se vyskytuje i vzácná tráva mrvka myší ocásek (Vulpia myuros). Zbytek ploch pokrývají kulturní a spíše mezofilní trávníky a na malé ploše zde lze nalézt také zřídka sekaný degradovaný vlhký trávník sv. Calthion. Předmět ochrany Lokalita s výskytem dříve početné populace sysla obecného (Spermophillus citellus). V současné době je populace poměrně nízká a kolísá a z některých partií (camp Trhovky) se zcela vytratila. V části, kde je výskyt sysla dosud zachován (camp Bor) se početnost pohybuje okolo 20 ks - v roce 2012 zde bylo pozorováno 14 jedinců. Významnější výskyt druhu lze zaznamenat mimo hranice EVL v prostoru campu Loužek, kde populace čítá asi 40 jedinců. Také v oblasti campu Bor jeví sysli tendenci stěhovat se na louky mimo hranice EVL.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: sysel obecný Spermophilus citellus Kód předmětu ochrany: 1335 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
Zachovalost Izolace
stálá populace
100
100
jedinci
dobré zachování
15 % ≥ p > 2 %
populace je izolovaná
Celkové hodnocení dobrá hodnota
Cílový stav předmětu ochrany: obnovit populaci v početnosti a rozšíření odpovídající době vyhlášení a nadále ji udržet na této úrovni
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: sysel obecný Spermophilus citellus Kód předmětu ochrany: 1335 Popis nároků předmětu ochrany: Sysel obecný je zástupcem stepní fauny – je vázán na krátkostébelné travinné porosty, ať už přirozené či uměle udržované, které mu umožňují náležitý rozhled po okolí (ochrana před predátory, přehled o ostatních členech kolonie). Preferuje teplá slunná místa s dobře propustnou půdou. Sysel má výrazně denní aktivitu a žije pospolitě v koloniích. Každý jedinec obývá noru, obvykle s několika východy. Zde se ukrývá v případě nebezpečí, v noci a také v období zimního spánku, které je dosti dlouhé (od října do března). Kromě obytné nory vytváří sysel také jednoduché nory úkrytové. Potravu tvoří zelené části rostlin, kořeny a semena, ale také bezobratlí. Samice rodí v průměru pět mláďat, která poprvé opouštějí noru ve stáří okolo 28 dnů. Domovské okrsky jedinců se navzájem překrývají (v rámci jednoho pohlaví i mezi pohlavími), sysli využívají společné chodníčky mezi norami, v případě náhlého nebezpečí se dočasně ukrývají i v cizí noře. Za potravou se mohou vydávat i do nedalekého okolí kolonie (pole, louky apod.). Velikost domovského okrsku je určována konkrétními podmínkami prostředí a populační hustotou na dané lokalitě. Hlavní příčinou výrazného úbytku sysla obecného v České republice jsou rozsáhlé změny v zemědělské krajině, k nimž došlo v posledních padesáti letech. Extenzivním hospodařením byly v minulosti udržovány velké plochy krátkostébelných travních porostů (pravidelně sečené meze, okraje polí, náspy, pastviny atd.). S intenzifikací zemědělství však tato stanoviště z naší krajiny prakticky vymizela. Faktory a činnosti, které mohou negativně ovlivnit populaci druhu na evropsky významných lokalitách: • nedostatečně časté sečení travního porostu (příliš vysoký vegetační kryt) • zmenšování rozlohy vhodného biotopu (výstavba na lokalitě, zpevňování povrchu, rozorání části porostu apod.) • intenzivní rušení na lokalitě po delší dobu v období aktivity syslů. Rušením se nemyslí činnosti, které vyplývají z tradičního využívání lokality (pohyb lidí v kempech, pohyb hráčů golfu na golfových hřištích, pohyb lidí a strojů na letištích). Vadí především pořádání hromadných akcí (hluk při technopárty, parkování většího počtu automobilů) • volný pohyb psů po lokalitě (rozhrabávání nor, predace) • používání biocidů a hnojiv při obhospodařování travnatých ploch Vzhledem k tomu, že většina území navrhovaných jako EVL pro sysla obecného jsou člověkem uměle udržované trávníky (v tomto případě sportovní letiště, dále golfová hřiště, tábořiště...), je nezbytné na těchto lokalitách zajistit pravidelné sečení travního porostu, a to několikrát za sezonu. Při absenci pravidelné údržby dochází k velmi rychlému růstu vegetace a nástupu sukcese. Podle zkušeností z některých lokalit dřívějšího výskytu sysla může místní populace sysla zaniknout již během dvou let. Na většině plochy EVL je třeba zajistit sečení minimálně čtyřikrát za sezonu. V ideálním případě by měla být frekvence sekání trávy přizpůsobována rychlosti jejího růstu (v závislosti na počasí).
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - rekreace Většina plochy EVL je využívána pro rekreaci formou autocampingů. Pozitivními aspekty rekreace jsou zde pravidelná údržba a sešlap, které zajišťují malou výšku trávníku, vhodnou pro pohyb syslů. Výskyt předmětu ochrany pravděpodobně není v rozporu s rekreační funkcí lokality, sysli jsou návštěvníky považováni spíše za atrakci. - domácí zvířectvo Na předmětu ochrany se může negativně projevit přítomnost psů, kteří sysly ruší nebo přímo loví. Psy rozhrabané syslí nory by navíc mohly způsobit, že přítomnost syslů bude uživateli i správci campů vnímána spíše negativně. Významnější problém představuje pravděpodobně predace syslů volně se potulujícími kočkami, která byla zaznamenána kupříkladu v oblasti campu Bor.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Další dokumenty Název: Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus) v České republice = Action plan for the European ground squirrel (Spermophilus citellus) in the Czech Republic Platnost: Poznámka:
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Pro udržení populace syslů je třeba i nadále zachovat stávající charakter lokality. Rekreační využití většiny plochy je zcela v souladu s ochranou druhu. V území je třeba zcela a bezpodmínečně vyloučit užívání rodenticidů. Uvnitř EVL je také třeba vyhlásit a důsledně dodržovat zákaz volného pobíhání domácích zvířat. Na trávnících v tábořištích, na syslem osídlených plochách mimo tábořiště a na plochách vhodných ke kolonizaci je třeba zavést kosení 3 - 5 x do roka v závislosti na trofii trávníku, míře sešlapu a klimatických faktorech (srážky, teplota), tak aby výška porostu během roku nepřesáhla 15 cm. Kosení trávníku je třeba zajistit i v případě, že by tábořiště zanikla. Pokosenou biomasu je nutné odstranit, popřípadě je možné ji, s výjimkou trávníků na písčinách, využít k mulčování. To však vzhledem k hromadění živin a tedy zvyšování reprodukce trávníku lze provádět pouze výjimečně s delšími přestávkami, vždy mimo první seč. Hnojení trávníků je třeba vyloučit, stejně tak jako užívání pesticidů. Ostatní trávníky v EVL by měly být koseny alespoň jednou do roka. V optimálním případě by zde měl být postupně zaveden stejný režim jako na travnatých plochách tábořišť. Výjimku představuje vlhkomilné stanoviště ve středu východní hranice, které je nevhodné ke kolonizaci. Zde kosení jednou či dvakrát do roka plně postačuje. Plochy s výskytem invazních nebo expanzivních druhů (třtina křovištní) je vhodné kosit 2 - 3x do roka. Jelikož kosení představuje životně důležitou podmínku pro existenci syslí kolonie, je třeba jej zajistit každoročně. V žádném případě by na celém území nemělo dojít k výpadku v kosení delšímu než 1 rok, což se týká zvláště míst s výskytem sysla, neboť i krátké období bez managementu by mohlo vést k výraznému oslabení nebo zániku zdejší populace. V území se okrajově vyskytují i porosty náletových dřevin, které by se do budoucna mohly rozrůstat a ohrožovat tak především méně často obhospodařované partie EVL. Nálety dřevin je třeba vyřezávat v termínu mimo vegetační a hnízdní sezónu. Ve stnovených ornitologicky hodnotných plochách, které byly vybrány pod dohledem odborných biologů a pracovníků ochrany přírody, je však možné ponechávat solitéry stromů i křovin až do 50 % původního množství. Vyřezaný materiál musí být z lokality vymisťován. Jelikož se jedná o území intenzivně využívané lidmi, je třeba věnovat také dost úsilí osvětě. Zcela žádoucí je instalace jednoho či více informačních panelů, kde bude rekreantům mimo jiné vysvětleno, proč nesmí nechat volně pobíhat své domácí mazlíčky. Vzhledem k početnému výskytu sysla v blízkém sousedství EVL lze doporučit, aby zde navrhovaná opatření přesáhla hranice EVL - k rozšíření lze doporučit především louku nad tábořištěm Bor a tábořiště Loužek (kde se v současnosti nachází nejpočetnější populace sysla v celém okolí).
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
1, 3 Kosení těžkou mechanizací Kosení Spermophilus citellus (sysel obecný) 1335 pravidelné kosení hlavních ploch s výskytem sysla; 3 - 5 sečí ročně v závislosti na charakteru trávníku a aktuálních podmínkách; pokosenou biomasu odstranit, případně využít k mulčování; výška trávníku nesmí v průběhu roku přesáhnout 15 cm 4 x za 1 rok 1.5.-31.10.
2 Kosení těžkou mechanizací Kosení Spermophilus citellus (sysel obecný) 1335 kosení běžnou mechanizací - zcela přípustná je i lehká - míst mimo hlavní výskyt sysla; místa výskytu invazních nebo expanzních druhů kosit 2-3x ročně 1 x za 1 rok 1.5.-31.10. uvedená frekvence seče je pouze minimální, v optimálním případě zavést alespoň v části seč 3 - 5x ročně tak, aby výška trávníku nepřesahovala 15
cm. Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
2 Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu Spermophilus citellus (sysel obecný) 1335 výřez náletových dřevin na zarůstajících místech; vyřezanou hmotu odstraňovat 1 x za 10 let 1.11.-29.2. ve vybraných partiích možné na návrh odborného zoologa ponechat solitéry až do 50 % množství před výřezem
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2. MATĚJŮ, J.; HULOVÁ, Š.; NOVÁ, P. et al. (2010). Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus) v České republice = Action plan for the European ground squirrel (Spermophilus citellus) in the Czech Republic. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky. 80 s. ISBN 978-80-7444-001-4.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
V
východ, východní
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213078_Trhovky_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0213078_Trhovky_Koseni.pdf CZ0213078_Trhovky_Vyrez_naletu.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
