Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Turold CZ0624098
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Turold Kód lokality: CZ0624098 Kód lokality v ÚSOP: 3173 Rozloha (ha): 17,4701 Biogeografická oblast: panonská Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/26/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 873
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 17,4701 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 100 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 73 456
Kategorie CHKO PR
Název Pálava Turold
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK NENÍ Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti Celková rozloha ptačích oblastí (ha): 17,4701 Relativní rozloha ptačích oblastí (%): 100 Specifikace ptačích oblastí Kód ptačí oblasti CZ0621029
Kód ÚSOP 2299
Název Pálava
Další Biosférická rezervace UNESCO: Dolní Morava
1.3 Územně správní příslušnost Jihomoravský kraj Dotčené obce Mikulov
Dotčená katastrální území Mikulov na Moravě
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podklad je tvořen jurskými vápenci a svrchnokřídovými sedimenty, které byly obnaženy z málo odolného flyše. Geomorfologie: Celek Mikulovská pahorkatina, okrsek Pavlovské vrchy - členitá vrchovina, převažuje denudační reliéf s vypreparovanými vápencovými bradly, zbytky zarovnaných povrchů a četnými krasovými a periglaciálními tvary. Reliéf: Vápencové bradlo tvaru nízkého hřbetu které probíhá ve směru S-J. Jižní část vrchu byla zcela zničena lomem, ve kterém jsou odkryty až 70 m mocné brekcie ernstbrunnských vápenců. V ernstbrunnských vápencích je vyvinut jeskynní systém s krápníky, jehož celková prozkoumaná délka činí v současnosti asi 1100 m. V okolí lomu byly během těžby navršeny haldy skrývkové zeminy. Pedologie: Rendziny (modální, kambická). Krajinná charakteristika: Komplex teplomilných společenstev. Biota Komplex teplomilných trávníků a křovin s teplomilnými společenstvy. Nejlépe zachovány zůstaly suché úzkolisté trávníky na východně orientované světlině v severní části vrchu. Podél dolního okraje lemují tuto světlinu nízké xerofilní křoviny tvořené třešní křovitou (Prunus fruticosa) a skalníkem celokrajným (Cotoneaster integerrimus). Haldy skrývkové zeminy po obou stranách lomu v jižní polovině kopce jsou dnes porostlé převážně suchými širokolistými trávníky, které místy přecházejí v suché bylinné lemy asociace Peucedanetum cervariae. Na západní straně lomu se na prudkém svahu nacházejí menší plochy subpanonských suchých úzkolistých trávníků. Území lemují vysoké mezofilní a xerofilní křoviny, které pronikají i na neobhospodařované suché trávníky. Z chráněných druhů rostlin je třeba uvést např. len chlupatý (Linum hirsutum), kosatec skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria), kosatec nízký (Iris pumila), kosatec různobarvý (Iris variegata), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), devaterku poléhavou (Fumana procumbens), sinokvět měkký (Jurinea mollis), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), kavyl Ivanův (Stipa pennata), ožanku horskou (Teucrium montanum), violku obojetnou (Viola ambigua), hlaváček jarní (Adonis vernalis), sasanku lesní (Anemone sylvestris), hvězdnici chlumní (Aster amellus), hvězdnici zlatovlásek (Galatella linosyris), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), zvonek sibiřský (Campanula sibirica), chrpu chlumní (Centaurea triumfettii subsp. axillaris), plamének přímý (Clematis recta), třemdavu bílou (Dictamnus albus), koulenku prodlouženou (Globularia bisnagarica), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), len tenkolistý (Linum tenuifolium) či modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum). Z bezobratlých je třeba uvést roháče velkého (Lucanus cervus), kobylku ságo (Saga pedo), kudlanku nábožnou (Mantis religiosa), chrobáka vrubounovitého (Sisyphus achaefferi), majky (Meloe sp.), střevlíka Carabus ulrichii, svižníky (r. Cicindela), zlatohlávka Oxythyrea funesta, otakárka fenyklového (Papilio machaon) či otakárka ovocného (Iphiclides podalirius). Z plazů lze zmínit slepýše křehkého (Anguis fragilis) či užovku hladkou (Coronella austriaca), z ptáků pak lze na území EVL zaznamenat např. zedníčka skalního (Tichodroma muraria), ťuhýka obecného (Lanius collurio) či výra velkého (Bubo bubo). Kromě vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) v Jeskyni na Turoldu zimují další druhy netopýrů, mezi nejpočetnějšími patří netopýr brvitý (Myotis emarginatus) a netopýr řasnatý (Myotis nattereri), dále to je pak netopýr vodní (Myotis daubentoni) či netopýr vousatý (Myotis mystacinus). Kromě těchto druhů, které zimují přímo v jeskyni, se na Turoldu vyskytuje několik druhů tzv. štěrbinových netopýrů, kteří přezimují ve skalních puklinách celého lomu přístupných pouze zvenku. K těmto druhům letounů patří např. netopýr ušatý (Plecotus auritus) nebo netopýr večerní (Eptesicus serotinus).
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 8310 Název předmětu ochrany: Jeskyně nepřístupné veřejnosti Rozloha (ha): 0,0002 Relativní rozloha (%): 0 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat jeskyně v současném počtu a jejich rozsahu.
Druhy Název předmětu ochrany: kosatec skalní písečný Iris humilis subsp. arenaria Kód předmětu ochrany: 4098 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
stálá populace
50
-
jedinci
15 % ≥ p > 2 %
Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, ale hodnota je na okraji areálu rozšíření druhu
Zachovalost Izolace dobré zachování
Cílový stav předmětu ochrany: Početnost populace udávána v kartě lokality EVL je bezpochyby značně podhodnocená, první kompletní monitoring druhu v zájmové lokalitě proběhl až v roce 2010, kdy zde bylo zaznamenáno v severní části 6452 prýtů, v jižní části pak pouze 25 prýtů. Cílem managementových opatření v severní části EVL je zachování stavu předmětu ochrany, kosatce skalního písečného (Iris humilis subsp. arenaria), ve stavu jako v roce 2010. V jižní části EVL je potřeba vhodnými managementovými opatřeními (viz kap. 3.1) populaci navýšit oproti stavu v roce 2010.
Název předmětu ochrany: vrápenec malý Rhinolophus hipposideros Kód předmětu ochrany: 1303 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
stálá populace
-
-
-
přítomná
Celkové hodnocení populace není vynikající izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Zachovalost Izolace
100 % ≥ p > 15 % vynikající zachování
Cílový stav předmětu ochrany: Zachování stavu předmětu ochrany, vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), jako při vyhlášení.
2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 8310 Název předmětu ochrany: Jeskyně nepřístupné veřejnosti Popis nároků předmětu ochrany:
Každá jeskyně představuje unikátní přírodní jev, dochovávající složité vazby mezi živou a neživou přírodou. Jeskyně mnohdy obsahují paleontologické nálezy a archeologické památky spojené s vývojem lidského rodu. Krasové jevy a zejména jeskyně jsou významné pro konzervační schopnost vývojových fází zemského povrchu, pro neopakovatelnou morfologii krasových fenoménů, dále pak pro svéráznou vegetaci i živočišstvo i jako zásobárny kvalitních podzemních vod. Jeskyně je prostředí – ekotop, který velmi citlivě reaguje na veškeré vnitřní i venkovní podněty, proto je nutná ochrana podzemních i povrchových krasových jevů.
Druhy Název předmětu ochrany: kosatec skalní písečný Iris humilis subsp. arenaria Kód předmětu ochrany: 4098 Popis nároků předmětu ochrany: Druh má optimum na dvou typech stanovišť, u nás roste pouze na mělkých půdách skalních stepí, ojediněle i v zapojených porostech úzkolistých stepních trávníků, v zahraničí se s ním setkáme i na píscích. Osídluje bazické i kyselé podklady. Naše populace bývají plošně omezené – osídlují někdy jen desítky čtverečných metrů. Vytrvalá rostlina vytváří z podzemních hlízovitých dužnatých oddenků řídké trsy. Raší brzy z jara a kvete koncem dubna až začátkem května, doba kvetení jednoho květu je velmi krátká – trvá necelý den (v případě slunečného počasí). Rozmnožuje se vegetativně rozrůstáním oddenků a generativně semeny, která dozrávají v trojpouzdrých tobolkách. Lokality na mělkých půdách skalních stepí v některých případech management nevyžadují. Většina lokalit je však ohrožena náletem dřevin nebo příliš hustým travním drnem, proto je třeba nálet pravidelně odstraňovat a některé lokality je třeba občasně kosit (interval se stanovuje individuálně podle hustoty porostů a množství stařiny), případně je žádoucí pást extenzivně kozy či ovce (osvědčuje se menší stádo ca 10–15 ks), frekvence pasení je závislá na hustotě porostů a dalších faktorech. Hrozbou pro kosatec skalní písečný sukcese a invaze dřevin do jeho stanoviště, především pajasanu žláznatého.
Název předmětu ochrany: vrápenec malý Rhinolophus hipposideros Kód předmětu ochrany: 1303 Popis nároků předmětu ochrany: Vrápenec malý je nápadný druh, který se neukrývá ve štěrbinách, jedinci obvykle visí volně na viditelných místech. Jedná se o původně jeskynní druh, který ve střední Evropě začal zhruba ve středověku využívat také úkryty v lidských stavbách. Letní kolonie samic jsou nevelké (většinou 20–100 ks) a obývají nejčastěji půdy a podkroví zámků, hradů, ale také sklepy budov. V těchto úkrytech se objevují od dubna. V období od poloviny června do začátku července samice rodí po jednom mláděti, které kojí po dobu asi 6–7 týdnů. Letní úkryty opouštějí samice a vzletná mláďata v průběhu srpna. K zimování se vrápenci uchylují kromě jeskyní také do štol a velkých sklepů (teplota prostředí v místě zimování +6 až +11 °C). Na nejvýznamnějších zimovištích v České republice bývá zjišťováno i několik set až tisíce jedinců. Vrápenec malý loví potravu na okrajích listnatých lesů a ve vegetaci podél vodních toků. Živí se především dvoukřídlým hmyzem, motýly a síťokřídlými. Zaznamenány byly pouze kratší přesuny mezi letními úkryty a zimovišti (obvykle 5–30 výjimečně více kilometrů, v některých případech dokonce za zimoviště slouží sklep téže budovy, v níž se na půdě nachází letní kolonie). Hrozbu pro vrápence malého představuje jeho rušení v době zimování.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Populace kosatce skalního písečného zarůstá v jižní části EVL třešní křovitou (Prunus fruticosa). V rámci zachování předmětu ochrany na téhle mikrolokalitě bude potřeba odstranit alespoň část porostu třešně, a to zavedením pravidelného managementu. Jedná se však pravděpodobně o jedinou lokalitu třešně křovité na Turoldu, proto nepřipadá v úvahu její úplné odstranění.
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti a) Ochrana přírody
Území je chráněno od roku 1946 a to Vyhláškou Okresní správní komise v Mikulově č. 8963/1-VII z 10. května 1946. V roce 1976 se stalo území součástí nově vyhlášené Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava. Až do devadesátých let 20. stol. se jednalo spíše o pasivní územní ochranu. Absence hospodaření v území vedla k zarůstání cenných stepních ploch. Od roku 1993 se začal uplatňovat aktivní přístup k ochraně přírody a z ploch postižených zarůstáním začaly být postupně odstraňovány především jasan ztepilý, trnovník akát, pajasan žláznatý a javor jasanolistý. Populaci kosatce skalního písečného v severní části EVL lze označit za stabilní, v roce 2010 zde bylo zaznamenáno na ca. 700 m2 6452 prýtů. V roce 2010 bylo v jižní části EVL zaznamenáno pouze 25 prýtů kosatce. b) Lesní hospodářství Lesní porosty byly vesměs založeny umělou výsadbou nepůvodních nebo stanovištně nevhodných dřevin na stanovištích teplomilných perialpidských doubrav svazu Quercion pubescenti-petraeae, což dokládá druhové složení bylinného patra, v němž se uplatňují diagnostické druhy řádu Quercetalia pubescenti-petraeae, ovšem spolu s četnými nitrofilními druhy, z části neoindigenofyty. V terénních proláklinách na malých plochách představují potenciální přirozenou vegetaci pravděpodobně panonské dubohabřiny asociace Primulo veris-Carpinetum. Ve stromovém patře sekundárních porostů na Turoldu převládá zejména borovice černá (Pinus nigra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a dub letní (Quercus robur). Borovice černá se, pravděpodobně v důsledku nedostatečné vzdušné vlhkosti v oblasti relativně kontinentálního klimatu, zmlazuje jen výjimečně, a to v mnohaletých intervalech. Rovněž dub letní se na Turoldu téměř nezmlazuje, protože tamní stanovištní podmínky neodpovídají ekologickým nárokům této dřeviny. Stromy jsou ve špatném zdravotním stavu, jsou značně oslabené, často napadené ochmetem – vesměs dožívají. Jasan ztepilý patří naopak k expanzivním dřevinám a velmi dobře se zmlazuje, a to jak v lesních porostech, tak na bezlesých místech. Populace kosatce skalního písečného v severní části EVL se nachází na pozemku určeném k plnění funkcí lesa (PUPFL), který je navíc vedený jako porostní půda. Fyzicky se zde však žádný les nejen že nenachází, ale ani zde není schopen v takto extrémním podmínkách existovat, jedná se totiž ve své větší části o přirozeně vymezené bezlesí (tzv. stepní oko), lesní hospodaření je tedy zcela bez vlivu na populaci tohoto předmětu ochrany. Do budoucna se však doporučuje vyjmutí stepního oka v severní části EVL z PUPFL, tak aby zde mohlo být např. zajištěno občasné přepasení porostů. c) Zemědělské hospodaření V minulosti byl vápencový vrch zřejmě využíván jako pastvina. V současnosti v území neprobíhá žádné zemědělské hospodaření. Naopak okolní plochy jsou intenzivně zemědělsky využívány a to především jako vinice, sady a zahrady. Žádný negativní vliv na předměty ochrany však v tomto smyslu nebyl zaznamenán. d) Myslivost Turold je součástí honitby „Turold Mikulov“. V území se nachází jen několik drobných zařízení pro dokrmování zvěře. Provoz myslivosti nemá vliv na předměty ochrany EVL. e) Těžba nerostných surovin V jižní části vrchu Turold byl v minulosti provozován velký lom na vápenec, který postupně pohltil větší část kopce a zásoboval po mnoho desetiletí mikulovskou vápenku. Lom je však již od roku 1934 opuštěn a probíhají zde sukcesní procesy jen částečně korigované člověkem. V rámci činnosti lomu však došlo k vyhubení několika druhů, a to hadince červeného (Echium maculatum), třezalky ozdobné (Hypericum elegans), prasetníku plamatého (Hypochoeris maculata) a lnu žlutého (Linum flavum), pro něž Turold představoval jedinou lokalitu ve fytogeografickém podokrese Pavlovské kopce. Populace kosatce skalního písečného v jižní části EVL se nachází při horní hraně lomu, a je zcela pravděpodobné, že v minulosti byla zasažena těžbou i tato populace. K vyhynulým nebo nezvěstným rostlinám Turoldu dále patří kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla), vstavač vojenský (Orchis militaris) a pískavice thesalská (Trigonella monspeliaca). f) Provoz jeskyně V centrální části rezervace se nachází vchod do Jeskyně na Turoldu, ta byla poprvé zpřístupněna veřejnosti v letech 1968–1975. V současnosti je opětovně veřejnosti zpřístupněna od roku 2004. Z důvodu zabezpečení naprostého klidu na významném zimovišti netopýrů byla mezi AOPK ČR a Správou jeskyní ČR sepsána dohoda o provozu jeskyně ze dne 31. 7. 2006. Podmínky v této dohodě upravují především provozní dobu jeskyně (1. 5.–30. 9.) a dále možnosti přístupu do jeskyně mimo období, ve kterém je přístupná veřejnosti. Jedná se o jedinou veřejnosti zpřístupněnou jeskyni v druhohorních vápencích v ČR. Má 280 m dlouhou návštěvní trasu s průměrnou dobou prohlídky 40 minut.
Jeskyně je největším zimovištěm ohroženého vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) na jižní Moravě. První jedinci vrápence nalétávají do jeskyně při normálním průběhu počasí začátkem října, poslední jedinci opouští jeskyni koncem dubna (tedy mimo období provozu jeskyně). Jak je zřejmé na základě dat z monitoringu vrápence, provoz jeskyně nemá při dodržování současné dohody z roku 2006 negativní vliv na tento druh. Dokonce je patrné, že dochází k pomalému a dlouhodobému růstu v počtu zimujících jedinců. V roce 2013 zde bylo zaznamenáno 263 jedinců.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: CHKO Pálava Autor: Správa CHKO Pálava Schválil: Ministerstvo životního prostředí Datum schválení: 11. 1. 2006 Platnost od-do: 1. 1. 2006 - 31. 12. 2015 Název ZCHÚ: PR Turold Autor: Správa CHKO Pálava Schválil: Správa CHKO Pálava Datum schválení: 24. 5. 2010 Platnost od-do: 1. 1. 2010 - 31. 12. 2019 Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: PLO 35 - Jihomoravské úvaly Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 616 000/LHC Židlochovice Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 7,15 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2010 - 31. 12. 2019 Organizace lesního hospodářství: LČR, s.p., Lesní závod Židlochovice Nižší organizační jednotka: polesí Mikulov
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany V případě populace kosatce skalního písečného v severní části EVL se jako nejvhodnější management jeví kombinace pastvy a seče. Pastvu i seč uplatníme především na místech s hlubší vrstvou půdy (zde většinou dominuje vegetace sv. Bromion). Na exponovanějších skalních výchozech, jenž mají charakter primárního bezlesí, je potřeba tato opatření provádět pouze občasně za účelem regenerace porostů, dostačující interval je 1x za 5 let (dle potřeby je však možné tento interval upravit). Seč je obecně vhodné provádět jedenkrát za 3 roky a jednou za 3 roky plochy přepást a to vždy s ohledem na charakter konkrétních porostů a dle jejich degradace. Pastvu je vhodné provádět na těch plochách, které byly v témže anebo předchozím roce posečeny. Z důvodu ochrany hmyzu a zároveň pro regeneraci a vysemenění porostů je nutné management provádět cyklicky tak, aby vždy zůstala alespoň třetina dílčích ploch porostů bez zásahu. V případě pastvy je nejvhodnější provádět smíšenou pastvu koz a ovcí, v termínu od počátku července do konce října. Jarní pastva je možná pouze po konzultaci s botaniky a zoology, na plochách mimo výskyt kosatce skalního písečného. Pokud je to možné, upřednostníme pastvu v ohradě nad volnou pastvou pod dozorem ovčáka s vycvičeným psem. Jelikož se však tato lokalita nachází na PUPFL, je potřeba pamatovat na vztah k lesnímu zákonu a před aplikací pastvy celou věc právně ošetřit tak, aby byla v souladu s tímto zákonem. Kosení je vhodné provádět v červenci, dle vývoje počasí a vegetace v jednotlivých letech je možné seč prodloužit až do konce září. Vždy je však nutné odvézt pokosenou biomasu mimo zájmové území. Degradované porosty je třeba kosit každoročně. Plochy s porostem třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios) je nutno kosit dvakrát ročně. Dále je žádoucí odstraňovat porosty keřů (v případě větších zásahů nutno konzultovat se zoology), které postupně zarůstají stepní trávníky. Tento zásah je ideální provádět v termínu od září do konce února, v případě potřeby použití herbicidu po vyřezávce pak zásah provádět nejdéle do konce listopadu. Následující 2 roky je však potřeba na místě, kde došlo k odstranění keřů provést seč či pastvu, aby nemohlo dojít k opětovné regeneraci těchto porostů. Jako nevhodné lze však označit úplné odstranění nízkých xerofilních křovin (K4), tyto porosty je potřeba alespoň z části ponechávat. Rovněž je nutné odstraňovat nálety dřevin do těchto porostů a to především invazního pajasanu žláznatého a trnovníku akátu. Mnohem problematičtější se jeví stanovit vhodný management pro populaci kosatce v jižní části EVL. Stav populace je natolik nízký, že hrozí její bezprostřední vyhynutí, k čemuž může dojít např. vlivem klimatických faktorů nezávisle na aplikaci vhodného managementu. Jako příznivé opatření na podporu tohoto druhu se jeví vyřezání přilehlého porostu borovic, nacházejícím se na nelesní půdě, čímž dojde k rozšíření plochy jeho potencionálního výskytu. Bezprostředně po výřezu lesního porostu bude potřeba vyhrabat jehličí a plochy začít každoročně kosit, nejméně po dobu 3-5 let. Po stabilizaci fytocenózy lze interval kosení prodloužit na 1x za 2 roky. Veškeré další bližší specifikace seče a další podpůrná opatření (datum, ponechávání bezzásahových ploch, postup v případě degradace porostů, odstraňování keřových porostů) jsou v tomto případě stejné jako ve výše uvedeném případě. Pastvě na téhle lokalitě však v současnosti brání několik překážek (např. neexistuje vhodná přístupová cesta, po které by bylo možné na lokalitu dovážet vodu), tudíž se jeví jako neproveditelná. Po jejich odstranění lze však pastvu využít jako alternativní management ke kosení, stádo by však mělo být složeno výhradně z koz, jelikož se lokalita nachází na hraně lomu, a pastva jakýchkoliv jiných zvířat by byla v tomhle směru velmi riziková. V případě managementu vrápence malého došlo k významné změně v roce 2004, kdy byla veřejnosti zpřístupněna Jeskyně na Turoldu. Tím v podstatě došlo k přeřazení téhle jeskyně z podjednotky S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti do podjednotky S3A Jeskyně přístupné veřejnosti. Z důvodu zabezpečení naprostého klidu na významném zimovišti netopýrů je potřeba dodržet následující body: - Jeskyně bude pro veřejnost otevřena každým rokem v období od 1. května do 30. září, s možností posunu otevření jeskyně pro veřejnost v termínu po 1. květnu, případně posunutí uzavření jeskyně pro veřejnost v termínu před 30. září v případě extrémních klimatických podmínek (tj. v případě prodloužení doby výskytu netopýrů na lokalitě) a na základě informování provozovatele jeskyní Správou CHKO Pálava - Za vhodných klimatických podmínek jsou možné návštěvy skupin na objednání i v průběhu měsíce dubna, a to pouze po konzultaci se Správou CHKO Pálava. - Mimo období 1. května - 30. září je pro pracovníky Správy jeskyní umožněn přístup do jeskyně maximálně 1x za měsíc. V případě častější návštěvy v nezbytných případech je nutný zápis do knihy návštěv jeskyně. Pracovníci Správy jeskyní budou postupovat tak, aby bylo omezeno rušení netopýrů na minimum.
- Veškeré uvažované změny v interiéru jeskyně budou dopředu konzultovány se Správou CHKO Pálava. Zásahy nesmí v žádném případě vést ke změně mikroklimatu jeskyně, především z hlediska změny teplot a proudění vzduchu. Lokalitu je však třeba pravidelně monitorovat, a v případě významného úbytku v počtu zimujících netopýrů situaci vyhodnotit a zavést následná, nápravná opatření.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management
1 Ruční kosení Kosení Iris humilis subsp. arenaria (kosatec skalní písečný) 4098 Ruční kosení pomocí křovinořezu, na místech s hlubší vrstvou půdy. Interval seče přizpůsobit degradaci porostů. Pokosenou biomasu je nutno z lokality odklidit v intervalu nejdéle 3 týdnů od pokosení. Třetinu porostů ponechávat bez zásahu, jako opatření vhodné pro hmyz a vysemenění chráněných druhů rostlin. 1 x za 3 roky červenec (dle vývoje počasí v jednotlivých letech možno prodloužit až do konce září)
Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management
2 Ruční kosení Kosení Iris humilis subsp. arenaria (kosatec skalní písečný) 4098 Ruční kosení pomocí křovinořezu, na místech s hlubší vrstvou půdy. Interval seče přizpůsobit degradaci porostů, na místě kde došlo k výřezu borovic aplikovat každoroční seč nejméně po dobu 3-5 let. Pokosenou biomasu je nutno z lokality odklidit v intervalu nejdéle 3 týdnů od pokosení. Třetinu porostů ponechávat bez zásahu, jako opatření vhodné pro hmyz a vysemenění chráněných druhů rostlin. 1 x za 2 roky červenec (dle vývoje počasí v jednotlivých letech možno prodloužit až do konce září)
Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval
1, 2 Extenzívní pastva ovcemi či kozami Pastva Iris humilis subsp. arenaria (kosatec skalní písečný) 4098 Kombinovaná pastva pomocí koz a ovcí. Pokud je to možné, upřednostníme pastvu v ohradě nad volnou pastvou pod dozorem ovčáka s vycvičeným psem. Třetinu porostů ponechávat bez zásahu, jako opatření vhodné pro hmyz a vysemenění chráněných druhů rostlin. 1 x za 3 roky červenec - říjen Zákres č.1 je vymezen na PUPFL, je potřeba tedy pamatovat na vztah k lesnímu zákonu, a před aplikací pastvy celou věc právně ošetřit tak, aby byla v souladu s tímto zákonem. Pastva v zákresu č.2 je vhodná po odstranění překážek, díky kterým se jeví v současnosti jako neproveditelná (viz. kapitola 3.1). Stádo by však mělo být v tomto případě výhradně složeno z koz. 1, 2 Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu Iris humilis subsp. arenaria (kosatec skalní písečný) 4098 Výřez křovin a náletu zarůstající stepní trávníky. Následující 2 roky je však potřeba na místě, kde došlo k odstranění dřevin provést seč či pastvu, aby nemohlo dojít k opětovné regeneraci těchto porostů. 1 x za 5 let
Kalendář pro management Poznámka
září - únor, září - listopad (v případě použití herbicidu)
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka
2 Vyhrabávání organické hmoty a uvolňování písčitých ploch Speciální opatření na podporu druhů/stanovišť Iris humilis subsp. arenaria (kosatec skalní písečný) 4098 Vyhrabání jehličí a další organické hmoty v místě pokácení borovic. bezprostředně po pokácení porostů borovic
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
2 Výřez náletových dřevin plošně Výřez náletu Iris humilis subsp. arenaria (kosatec skalní písečný) 4098 Jednorázové odstranění borovic v blízkosti populace kosatce skalního písečného. listopad - únor
Kalendář pro management Poznámka
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. et al. (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 8, s. 1-132. 1213-3393. CHYTIL, J.; GAISLER, J. (2012). Development of the lesser horseshoe bat (Rhinolophus hipposideros) population in southern Moravia (Czech Republic). Vespertilio 16 (v tisku). 3 s. CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 447 s. ISBN 978-80-87457-03-0. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 163 s. ISBN 978-80-87051-38-2. Správa CHKO Pálava (2010). Plán péče o přírodní rezervaci Turold na období 2010 - 2019. 19 s., VII příloh. Archivuje Správa CHKO Pálava, Mikulov; Sbírka listin ÚSOP AOPK ČR, Praha.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Pálava a krajské středisko Brno Zpracovatel: Mgr. Jan Juřica E-mail:
[email protected] Organizace: Ornitologická stanice Muzea Komenského v Přerově Zpracovatel: RNDr. Josef Chytil Ph.D. E-mail:
[email protected] Poznámka: konzultace Datum zpracování: 29. 10. 2013
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
CHKO
chráněná krajinná oblast
MZCHÚ
maloplošné zvláště chráněné území
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PR
přírodní rezervace
PUPFL
pozemek určený k plnění funkcí lesa
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
VZCHÚ
velkoplošné zvláště chráněné území
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0624098_Turold_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0624098_Turold_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0624098_Turold_Koseni.pdf CZ0624098_Turold_Pastva.pdf CZ0624098_Turold_Specialni_opatreni_na_podporu_druhu_stanovist.pdf CZ0624098_Turold_Vyrez_naletu.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0624098 Turold, 2013
hranice EVL 0
500
1000
1500
2000
2500 m
© AOPK ČR, 2013 Mapový podklad © ČÚZK, 2010
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany evropsky významné lokality CZ0624098 Turold, 2013
ochranné pásmo MZCHÚ hranice MZCHÚ hranice EVL 0
100
200
300
400
500 m
© AOPK ČR, 2013
6.3 Mapa zákresů jednotlivých managementových opatření na vymezených plochách – kosení CZ0624098 Turold, 2013
1
2
navrhovaná opatření hranice EVL 0
100
200
Podrobný popis navrhovaných managementových opatření na jednotlivých plochách, označených na mapě číslicí, naleznete v textu v kapitole 3.2 Navrhovaná opatření. 300
400
500 m
© AOPK ČR, 2013 Mapový podklad © GEODIS Brno s.r.o. , 2010
6.3 Mapa zákresů jednotlivých managementových opatření na vymezených plochách – pastva CZ0624098 Turold, 2013
1
2
navrhovaná opatření hranice EVL 0
100
200
Podrobný popis navrhovaných managementových opatření na jednotlivých plochách, označených na mapě číslicí, naleznete v textu v kapitole 3.2 Navrhovaná opatření. 300
400
500 m
© AOPK ČR, 2013 Mapový podklad © GEODIS Brno s.r.o. , 2010
6.3 Mapa zákresů jednotlivých managementových opatření na vymezených plochách – speciální opatření na podporu druhů CZ0624098 Turold, 2013
2
navrhovaná opatření hranice EVL 0
100
200
Podrobný popis navrhovaných managementových opatření na jednotlivých plochách, označených na mapě číslicí, naleznete v textu v kapitole 3.2 Navrhovaná opatření. 300
400
500 m
© AOPK ČR, 2013 Mapový podklad © GEODIS Brno s.r.o. , 2010
6.3 Mapa zákresů jednotlivých managementových opatření na vymezených plochách – výřez náletu CZ0624098 Turold, 2013
1
2
navrhovaná opatření hranice EVL 0
100
200
Podrobný popis navrhovaných managementových opatření na jednotlivých plochách, označených na mapě číslicí, naleznete v textu v kapitole 3.2 Navrhovaná opatření. 300
400
500 m
© AOPK ČR, 2013 Mapový podklad © GEODIS Brno s.r.o. , 2010
