Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Písčina u Tišic CZ

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu

Písčina u Tišic CZ0212023

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Písčina u Tišic Kód lokality: CZ0212023 Kód lokality v ÚSOP: 2577 Rozloha (ha): 0,5997 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 104

1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 0,5997 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 100 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 1026

Kategorie PP

Název Písčina u Tišic

Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK NENÍ Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU

1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Neratovice, Tišice

Dotčená katastrální území Chrást u Tišic, Mlékojedy u Neratovic

1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podloží je tvořeno druhohorními sedimenty České tabule, které jsou překryty vátými písky. Geomorfologie: Území je součástí celku Středolabská tabule, podcelku Mělnická kotlina a okrsku Staroboleslavská kotlina. Reliéf: Lokalitu tvoří protáhlý (zhruba ve směru západ-východ) písčitý val nad železniční tratí a přilehlý okraj úhoru severně od trati.

Pedologie: Půdním podkladem je jemný vátý písek pocházející ze štěrkopískových náplavů Labe s mělkou vrstvou regozemě. V okolí se vyskytují arenické kambizemě. Krajinná charakteristika: Lokalitu tvoří písčitý svah vzniklý druhotně při stavbě železniční trati (trať byla otevřena v roce 1865), jižní okraj tvoří těleso železniční trati. Na severu navazují na lokalitu polní kultury a úhory, v západní části pak relativně mladé lesnické výsadby. Ve východní části se na valu vyskytují dřeviny jen solitérně, směrem k západu se zastoupení dřevin (a tím i zastínění lokality) zvyšuje. Lokalita je v relativní blízkostí obcí Tišice a Chrást. Biota Vegetaci tvoří neúplně zapojené kostřavové trávníky písčin (T5.3) přecházející v otevřené trávníky písčin (T5.2) s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens). Na lokalitu se expanzivně šíří některé trávy, především ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a pýr plazivý (Elytrigia repens), část jihojihovýchodních svahů je porostlá jednotlivými staršími dřevinami borovice lesní (Pinus sylvestris) a dubu letního (Quercus robur), přítomné jsou i náletové dřeviny - topol bílý (Populus alba), bříza bělokorá (Betula pendula), trnovník akát (Robinia pseudacacia), třešeň ptačí (Prunus avium). Zastoupení dřevin se zvyšuje směrem k západnímu okraji lokality. Sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides) zde roste už pouze na jediném místě, na písčitém svahu na ploše cca 5 x 5 m. Z dalších ohrožených druhů byly v území zjištěny např. smil písečný (Helichrysum arenarium), růže galská (Rosa gallica), trávnička obecná (Armeria vulgaris), smldník olešníkovitý (Peucedanum oreoselinum), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), kolenec jarní (Spergula morisonii), chlupáček hadincovitý (Pilosella echoides), mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) nebo přeslička Mooreova (Equisetum x moorei) a p. větévnatá (E. ramosissimum). Udáván je i smělek sivý (Koeleria glauca), je ale možné, že jde o záměnu se sivou formou smělku štíhlého (Koeleria gracilis). Ze zoologického hlediska je Písčina u Tišic významná zejména výskytem psamofilních druhů bezobratlých, například některými druhy potemníků (rody Opatrum, Crypticus, Pedinus, Melaninom), blanokřídlým hmyzem (kutilky, samotářské včely, mravkolev), některými fytofágními nosatci vázanými na psamofilní rostliny (Apion oblongum, A. rubens, Sibinia sodalis, S. pyrrhodactyla) či plošticemi (např. hrabulka Byrsinus flavicornis). Výhřevný svah láká jak ještěrky obecné (Lacerta agilis), tak i spíše běžné druhy denních motýlů. Z hlediska ochrany sinokvětu chrpovitého (Jurinea cyanoides) má tato EVL zcela nezastupitelný význam, neboť jde o poslední známou "přirozenou" lokalitu tohoto druhu. Nedaleká lokalita s výskytem sinokvětu u Tuháně vznikla cíleným výsevem/výsadbou semen/rostlin původem právě z Písčiny u Tišic (nicméně sinokvět se u Tuháně ještě relativně nedávno přirozeně vyskytoval) a na třetí lokalitě na písčinách v Travčickém lese u Oleška nebyl sinokvět po roce 2005 vůbec nalezený (Klaudisová et al. 2011).

2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 2330 Název předmětu ochrany: Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) Rozloha (ha): 0,329 Relativní rozloha (%): 54,86 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zlepšení oproti stavu při vyhlášení, tj. cílovým stavem jsou stabilizované trávníky písčin s vyšším zastoupením volných plošek písku a minimální přítomností nežádoucích konkurenčně silných a ruderálních druhů. Zachování rozlohy předmětu ochrany v době vyhlášení.

Druhy Název předmětu ochrany: sinokvět chrpovitý * Jurinea cyanoides Kód předmětu ochrany: 1805 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace

Min

Max

Jednotka Kategorie Podíl populace

stálá populace

47

47

jedinci

Zachovalost Izolace

100 % ≥ p > 15 % průměrné nebo omezené zachování

populace je izolovaná

Celkové hodnocení vynikající hodnota

Cílový stav předmětu ochrany: Cílovým stavem je dlouhodobě životaschopná populace sinokvětu s přirozenou generativní a vegetativní obnovou, tj. zlepšení stavu oproti stavu při vyhlášení. Zároveň je cílem zvětšení velikosti populace sinokvětu (optimálně řádově stovky jedinců) a zvětšení plochy, kde se sinokvět vyskytuje (tj. též zlepšení stavu oproti stavu při vyhlášení). * označuje prioritní druh

2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 2330 Název předmětu ochrany: Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) Popis nároků předmětu ochrany: Toto stanoviště je zde zastoupeno biotopem T5.3 Kostřavové trávníky písčin. Jsou to řídké trávníky vyskytující se na kyselých písčinách v Ralské pahorkatině, Polabí, na Žatecku, Třeboňsku, v lesích Doubrava u Hodonína a Boří les u Valtic. Jsou vázány na okraje písečných přesypů, mezery v lesích na písčitých půdách, na suché lesní okraje, na pískovcové skalky a na mírně sešlapávaná místa podél cest a železnic. Společenstva jsou ohrožena nadměrným přísunem živin, umělým zalesňováním, náletem dřevin a ruderalizací. Vzhledem k tomu, že toto společenstvo je vázáno na raná sukcesní stadia, je třeba je pravidelně mechanicky narušovat, odstraňovat šířící se náletové dřeviny, u některých typů je možná pastva či vypalování.

Druhy Název předmětu ochrany: sinokvět chrpovitý * Jurinea cyanoides Kód předmětu ochrany: 1805

Popis nároků předmětu ochrany: Sinokvět chrpovitý roste na suchých, výslunných až polozastíněných písčitých stráních i na vátých písečných dunách, v řídkých borových porostech, vřesovištích atp., často též na druhotných stanovištích, např. v pískovnách, zářezech a na náspech železničních tratí, okrajích cest, vinohradech a vojenských cvičištích. Ve střední Evropě roste především na velmi jemnozrnných minerálně bohatých půdách písečných přesypů, méně často i na půdách vznikajících rozpadem kvádrových pískovců, ve společenstvech s paličkovcem šedavým, smělkem sivým a kostřavami (sv. Corynephorion canescentis a Koelerion glaucae). V oblasti svého hlavního areálu není rostlina vázána pouze na písčité půdy jako ve střední Evropě, ale osídluje též černozemě, hlinité půdy a výslunné vápnité stráně. Sinokvět chrpovitý je vytrvalý hemikryptofyt rozmnožující se za normálních podmínek oběma způsoby vegetativně (postranními růžicemi vyrůstajícími z podzemních výběžků) i generativně (ochmýřenými nažkami). Kvete od července do září, plody dozrávají postupně až do konce října. Izolovanost a omezená velikost středoevropských populací měla za následek zúžení genetického potenciálu, což pravděpodobně vede i ke snížení schopnosti rozmnožování semeny. Na českých lokalitách nebyly již po mnoho let pozorovány generativně vznikající jedinci, druh se zde množí pouze rozrůstáním klonů. Druh je obecně ohrožen ubýváním vhodných stanovišť (otevřené písčiny), chybějící přirozenou dynamikou písčin způsobenou větrem (ale i například lidskou činností), hromaděním rostlinného opadu, zarůstáním dřevinami a konkurencí vytrvalých druhů bylin a trav (například ovsíku vyvýšeného či třtiny křovištní). Nežádoucí je i nadměrný sešlap a odhazování odpadu. Populace mohou být také bezprostředně ohroženy lokální těžbou písku. Proto stávající populace vyžadují aktivní management zahrnující odstraňování konkurenčně silnějších druhů (tento management může zahrnovat např. vytrhávání, vyhrabávání, vyřezávání či sečení a pastvu) a v obnažování a narušování půdního povrchu tak, aby se uvolnil prostor pro možné šíření druhu. Zároveň je lokality nutné ochránit před nežádoucí lidskou činností, nevhodnými zemědělskými a lesnickými zásahy počínaje, výstavbou konče.

2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán.

2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán.

2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Protáhlý písčitý val vznikl při stavbě železniční trati z Neratovic do Turnova v první polovině šedesátých let 19. století. V té době v okolním území existovala řada lokalit s výskytem psamofytů a proto byla kolonizace písčitého svahu pískomilnými druhy relativně rychlou záležitostí. Svah samotný navrch podléhal nejrůznějším disturbancím, od pastvy přes drobnou těžbu písku až po relativně časté požáry způsobené provozem parní trakce na trati, které udržovaly nezapojený charakter vegetace. Vzhledem k intenzifikaci zemědělství v okolní krajině a destrukci písčin v okolí (těžba písku v pískovnách, výstavba chatových kolonií, zalesňování atd.) se druhotně vzniklý val s otevřenými písky postupně stal jedním z mála vhodných stanovišť pro psamofilní druhy. Zvrat ovšem nastal jednak po ukončení provozu parní trakce na konci sedmdesátých let 20. století a také díky likvidaci pastvy menších hospodářských zvířat (ovce, kozy). Původně otevřené písčiny (s pohybem písku) na svahu se postupem času sukcesně posunuly k zapojenějším kostřavovým trávníkům písčin a zvýšila se pokryvnost dřevin a zastínění lokality, což se mimo jiné odrazilo i v postupném mizení nebo výrazném slábnutí populací významných psamofytů (Jurinea cyanoides, Helichrysum arenarium, Verbascum phoeniceum, Koeleria glauca), obdobný osud samozřejmě postihl i jiné složky bioty (zejména bezobratlé živočichy, především hmyz). U sinokvětu je propad asi nejmarkantnější, z ca 800 rostlin nalezených v polovině 80. let jich v současnosti zbylo několik málo jedinců s několika desítkami ramet (v roce 2010 bylo zaznamenáno 78 ramet, viz Klaudisová et al. 2011). Populace sinokvětu je tak na hranici (možná i za ní) své životaschopnosti, genetická struktura je výrazně narušena a v současnosti absentuje generativní fáze rozmnožování (semena se špatně vyvíjejí, nadto nezřídka bývají napadeny hmyzem). Navíc se celá populace sinokvětu vyskytuje na ploše několika málo metrů čtverečních a je tak velmi zranitelná. Obdobný stav je například i u smilu písečného (z 1300 rostlin v roce 1985 zbyly v současnosti jen asi dva trsy). Území bylo vyhlášeno jako CHPV v roce 1986, později došlo přehlášení na PP. Od počátků územní ochrany byla dělána opatření nejen na ochranu sinokvětu, ale i celého biotopu. V několikaletých intervalech (jednou za dva až tři roky) byl odstraňován nálet dřevin či uklízeny odpadky, zároveň byl každoročně monitorován stav populace sinokvětu (viz např. Klaudisová et al. 2011), po roce 1988 proběhlo opakované narušení povrchu půdy. Od roku 1994 je lokalita (s určitým přestávkami) kosena. Na lokalitě byly opakovaně odebrány semena sinokvětu s cílem je vytvořit záložní populace, jak v kultuře, tak na vhodné lokalitě - písčina u Tuháně.

V rámci managementových zásahů bylo provedeno v zimě 2010-2011 pokusné, řízené vypálení pomocí plynového hořáku, kdy byla mozaikovitě vypálená část tohoto území. Vedle toho jsou trávníky (především na vršku valu) koseny (nejspíše nikoliv každoročně) a vyhrabávána je i stařina. V současnosti území není nijak hospodářsky využíváno, nicméně zcela bez vlivů člověka (nad rámec ochranářského managementu) rozhodně není. Prvním je provoz železniční tratě. Její výstavba podmínila vznik této lokality a dlouhou dobu byla lokalita i díky provozu udržována. V současnosti je hlavním vlivem občasné vyřezávání dřevin zasahujících do tělesa tratě a také aplikace herbidiců bránících rozvoji vegetace v trati (ty zároveň mají za důsledek existenci malých plošek bez vegetace s písky v bezprostředním okolí kolejí). Za spíše minoritní lze považovat ruderalizaci v nejbližším okolí tělesa tratě (například výkaly), dále například úniky nejrůznějších maziv a obdobných látek z vlaků. Vzácně se objevují odpadky vyhozené z vlaků. Největším rizikem je případná rozsáhlá oprava (údržba) železničního tělesa, v minulosti k opravám již docházelo, což se projevuje například vysypaným štěrkem z železničního tělesa ve spodní části svahu. V některých případech může štěrkovitý substrát působit pozitivně, jelikož je například velmi vhodný pro vzácné přesličky (Equisetum ramosissimum a E. x moorei) a některé další druhy spíše stepního charakteru. Ze severní strany na lokalitu navazují polní kultury, které kvůli využívání hnojiv a herbicidů výrazně ovlivňují zejména severní svahy valu a způsobují ruderalizaci a nástup konkurenčně silných druhů náročnějších na vyšší obsah živin, zejména dusíku (to se týká především ovsíku vyvýšeného a nežádoucích dřevin - bezu černého či akátu). Ve východní části navazují polní lada, odkud se mohou šířit ruderální druhy (Calamagrostis epigejos, Tanacetum vulgare). Po hřebeni valu vede pěšina od železniční stanice Tišice k chatové oblasti v Mlékojedech. Vedle drobné ruderalizace (způsobené například venčením psů) působí sešlap spíše pozitivně, protože udržuje existenci volných plošek vhodných pro psamofilní druhy. Nicméně pěšina vede těsně okolo populace sinokvětu a občas může dojít k poškození jednotlivých ramet. Místy dochází na lokalitě k drobné těžbě písku, což není v principu negativním jevem, pomáhá totiž udržovat volné plošky písku pro konkurenčně slabé druhy písčin. Problémem je to, že k odběru písku dochází především na ploše s výskytem sinokvětu a může (při neznalosti) způsobit závažné poškození populace. Rizikem je možnost výstavby rodinných domů v těsné blízkosti EVL se všemi důsledky (například skládání stavebního materiálu, přímá destrukce provozem stavebních strojů atd.), později například černé skládky především bioodpadu ze zahrádek atd. Jak bylo zmíněno výše, zdejší populace sinokvětu je dlouhodobě monitorována a vzhledem k tomu, že jde o poslední "přirozenou" lokalitu v ČR, má z hlediska výzkumu tohoto druhu nezastupitelný význam.

2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Písčina u Tišic Autor: Karlík P. et al. Schválil: Krajský úřad Středočeského kraje, č.j. 13672/OP127866/05-Hk Datum schválení: 31. 1. 2006 Platnost od-do: 1. 1. 2006 - 31. 12. 2015

3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany S ohledem na mimořádný význam zdejší populace sinokvětu chrpovitého (poslední přirozená lokalita v ČR) a citlivost populace tohoto druhu k zásahům je třeba jakékoliv zásahy v blízkosti jednotlivých rostlin sinokvětu třeba provádět ručně za přítomnosti odborníka (botanika). Níže uváděné zásahy (pastva, kosení) by se měly vyhnout rostlinám sinokvětu a jejich bezprostřednímu okolí. Pokud bude realizována pastva, je třeba populaci sinokvětu oplotit. Výjimkou je ruční narušování drnu a ruční vytrhávání konkurenčně silných druhů, i zde je ovšem třeba postupovat velmi šetrně, tak aby nedošlo k poškození rostlin (včetně semenáčků). Nejvhodnějším způsobem péče o tento typ písčin je pravidelná, ovšem nikoliv nutně každoroční pastva menších hospodářských zvířat (ovce, kozy, případně smíšené stádo). Vedle odstranění biomasy tato pastva vytváří díky působení kopyt zvířat drobné plošky bez vegetace s vystupujícím pískem, vhodné pro konkurenčně slabé psamofilní druhy. Termín pastvy je od května do června (ale je přípustná od poloviny dubna do poloviny října). Optimální je dvouletý interval v pastvě, který je možné protáhnout až na pětiletý. V podstatě jde tedy o jednorázové, krátké a intenzivní přepasení lokality, přičemž není příliš žádoucí, aby zde zvířata nocovala (nocoviště by mělo být umístěno na přilehlých pozemcích mimo EVL). Pastva by měla být v každém případě doplněna o vyřezání náletových dřevin, optimálně bez použití chemických prostředků proti zmlazování (ty lze použít jen v případě akátu, a to pouze s maximální šetrností při bodové ruční aplikaci). Likvidace náletových dřevin (mechanická) musí probíhat v období vegetačního klidu, tj. od listopadu do února s možným přesahem do října, resp. března při použití ručních nástrojů (pila, motorová pila, křovinořez). Vyřezaná biomasa musí být z území beze zbytku odstraněna. Je ovšem vhodné ponechat úzký pás keřů (jakýsi živý plot o šířce max. 2 m) na kontaktu s polními kulturami, který by chránil lokalitu před chemickými prostředky aplikovanými při pěstování plodin (hnojiva, insekticidy, herbicidy). Nicméně vzhledem k poloze lokality při železniční trati, umístění při okraji zástavby a úzkém liniovém charakteru území, není realizace pastvy nejspíše příliš pravděpodobná (například z hlediska bezpečnosti provozu na železnici). Pastvu lze nahradit pravidelným kosením (optimálně ručním), které má nevýhodu v tom, že při něm dochází k zahušťování drnu a úbytku volných plošek písků. Proto je nezbytně nutné doplnit kosení o pravidelné ruční mechanické narušování půdního povrchu - kovovými hráběmi, vertikutačními hráběmi. Termín kosení je stejný víceméně jako u pastvy - optimálně v červnu, ale je možný až do konce září (nicméně pozdější termíny nejsou příliš optimální vzhledem k nutnosti potlačit ovsík). Samozřejmostí je odstranění posečené biomasy z území, není ani příliš vhodné ji zde sušit na seno. Nejvhodnější je každoroční posečení, přípustný je i dvouletý interval. S ohledem na výskyt vzácných druhů hmyzu (např. ploštice hrabulka Byrsinus flavicornis) je žádoucí ponechávání živných ploch (vzhledem k charakteru území by nemělo jít o pásy, ale lépe o pravidelné či nepravidelné plošky). Samozřejmě platí zásada, že ponechaná živná plocha musí být bezpodmínečně posečena v následujícím roce. Živná plocha by měla být obměňována. Mechanické narušování půdního povrchu musí probíhat v období vegetačního klidu (optimálně mezi listopadem a březnem, ale je přípustné i v září, říjnu a dubnu). Vyhrabaný materiál (vzhledem k možnosti, že v něm mohou být vzácné druhy hmyzu v klidovém stádiu) je vhodné dočasně ponechat v blízkosti či na okraji EVL (například na úpatí svahu, tak aby postupným rozkladem nedocházelo k eutrofizaci psamofytních společenstev). Vhodné je i plošnější stržení drnu a obnažení písku, zejména v širším okolí výskytu sinokvětu chrpovitého a smilu písečného. Opět by mělo jít o citlivé ruční stržení, použití těžší mechanizace není ani příliš možné (úzký hřeben s relativně prudkými svahy). A opět je vhodné takto získaný materiál ponechat při okrajích EVL (na úpatí svahu) s ohledem na přítomnost hmyzu. Vhodným opatřením (které bylo v minulosti díky provozu parní trakce relativně časté - byť nezáměrné) je občasné vypálení lokality (v přibližně patnáctiletém intervalu), samozřejmě za určitých pravidel - vypálena může být jen část lokality (ca 1/5-1/4 rozlohy), další část vypálit až s několikaletým odstupem (2-3 roky). Vypálení je třeba provést v hluboké zimě (od poloviny prosince do ledna) a dbát o maximální bezpečnost atd. Nicméně s ohledem na blízkost obce a zejména na bezpečnost provozu přilehlé železniční tratě je tento způsob opatření značně rizikový. Případné vypalování by mělo být provedeno v souladu s legislativou (např. v rámci požárního cvičení požárníků). V nejzápadnější části je třeba razantně snížit zastoupení dřevin (s výjimkou úzkého pásu keřů na kontaktu s polními kulturami - viz výše) a ponechat zde jen solitérní vzrostlé stromy (dub, borovice, bříza). Omezovat pohyb obyvatel, turistů či zájemců o přírodu a botaniku není žádoucí, jelikož sešlap do jisté místy supluje potřebnou pastvu. Je potřebné populaci sinokvětu oplotit a umístit zde informační tabuli o významu sinokvětu a volných písků pro psamofilní druhy rostlin a živočichů. Přípustný je i pohyb cyklistů, jezdců na koních atd., motocyklů, ovšem v přiměřené míře. Při údržbě železniční tratě je lepší se vyhnout užívání chemických prostředků proti rostlinám a nálet dřevin a vegetaci obecně odstraňovat mechanicky. Při případných opravách železniční trati je třeba postupovat s maximální šetrností (materiál skladovat mimo území EVL, například na opačné straně náspu), vyhnout se pohybu těžké mechanizace v EVL a podobně. Při případné opravě železničního svršku je potřeba dbát

opatrnosti zejména v místech výskytu vzácných druhů, zejména sinokvětu (tak aby nedošlo například k jejich zasypání či jiné přímé destrukci stanoviště - například odložením stavebního materiálu, pražců etc.). Pozornost je třeba věnovat rovněž záchranné kultivaci sinokvětu a následnému posilování populace, která pravděpodobně již není schopna spontánního rozšiřování.

3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření

Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka

Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření

Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka

Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření

Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka

Jednorázová opatření

bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Ruční kosení Kosení 2330 Každoroční ruční kosení (kosa, křovinořez) spojené s důsledným vyhrabáním stařiny a posečené biomasy a jejím odstranění z EVL. Seno není vhodné sušit na lokalitě. Je třeba ponechávat živné plochy pro hmyz (až 1/4 plochy EVL), ty ovšem musí být bezezbytku posečeny v roce následujícím. Tyto plochy by se měly oběňovat. Je možný i dvouletý interval. 1 x za 1 rok Optimálně červen, kosit ale lze až do konce září. Při sklízení posečené biomasy (resp. odstraňování stařiny) je velmi vhodné použít vertikutační hrábě. Takto vyhrabané drny (stařina, biomasa) je možné dočasně uložit na úpatí svahu, zejména pokud k vyhrabávání dojde mimo vegetační sezónu. Mohou totiž obsahovat vzácnější druhy hmyzu v klidovém stádiu. Nicméně nelze tuto biomasu zde ponechávat trvale, v následující sezóně musí být z území odstraněna. bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Extenzívní pastva ovcemi či kozami Pastva 2330, Jurinea cyanoides (sinokvět chrpovitý) 1805 Pastva ovcí, případně smíšeného stáda ovcí a koz. Plochu je nutné vzhledem k blízkosti železniční tratě z důvodu bezpečnosti provozu na železnici velmi důkladně oplotit, aby se zabránilo střetům vlaků se zvířaty. Nocoviště je třeba umístit mimo EVL kvůli možnosti zvýšené eutrofizace. Optimální je dvouletý interval, nicméně lze připustit i pastvu jednou za pět let. 1 x za 2 roky Optimální termín je květen až červen, ale pastva je přípustná od poloviny dubna do poloviny října. Pastva je nejvhodnější způsobem managementu, s ohledem na bezpečnost provozu na trati ji lze nahradit kosením spojeným s narušováním drnu. Pastvu je třeba doplnit jednou za čas (zhruba v pětiletém intervalu) o vyřezávání případného náletu dřevin. To musí být prováděno mimo vegetační sezónu. 1 Rozrušování drnu ručně Speciální opatření na podporu druhů/stanovišť 2330, Jurinea cyanoides (sinokvět chrpovitý) 1805 Rozsáhlejší narušení, případně stržení drnu a obnažení volných písků, zejména v okolí populace sinokvětu. Nutné je ruční stržení (ostatně stroje nelze použít vzhledem k charakteru terénu). Stržený drn je žádoucí dočasně uložit v okrajových částech EVL (na úpatí svahu), s ohledem na možnou přítomnost vzácných druhů bezobratlých. Vhodné je použít vertikutační hrábě. 1 x za 5 let Mimo vegetační sezónu, mezi listopadem a březnem (možné ovšem i na podzim - konec září až říjen, případně duben).

Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření

Kalendář pro management Poznámka

1, 2 Výřez náletových dřevin plošně Výřez náletu 2330, Jurinea cyanoides (sinokvět chrpovitý) 1805 Razantní snížení zapojení dřevin v nejzápadnější části EVL, ponechat pouze solitérní vzrostlé dřeviny (duby, případně borovice). Je ale vhodné ponechat úzký pás keřů oddělujících EVL od polních kultur. Mimo vegetační sezónu (listopad až březen).

4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. (eds.) (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 3, s. 1-132. 1213-3393. KARLÍK, P. et al. (2005). PP Písčina u Tišic - plán péče. 18 s. Manuskript. KARLÍK, P.; ŠÍMOVÁ, I.; ŘEZÁČ, M. (2005). Přírodovědný průzkum chráněných lokalit polabských vátých písků: PP Písčina u Tišic, PP Písečný přesyp u Píst, PP Písečný přesyp u Osečka za účelem vypracování plánů péče. 23 s. Manuskript. KLAUDISOVÁ, A.; KŘÍŽ, M.; ŠLECHTOVÁ, A. (2011). Sinokvět chrpovitý. Jurinea cyanoides: Péče o druh a jeho lokality. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 44 s. Metodika AOPK ČR. ISBN 978-8087457-12-2. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2.

4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Michal Štefánek E-mail: [email protected] Organizace: Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail: [email protected] Poznámka: mapové přílohy Datum zpracování:

5. Seznam zkratek AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

ES

Evropský seznam

EVL

Evropsky významná lokalita

CHPV

chráněný přírodní výtvor

OP ZCHÚ

ochranné pásmo zvláště chráněného území

PP

přírodní památka

SDO

Souhrn doporučených opatření

ÚSOP

Ústřední seznam ochrany přírody

ZCHÚ

zvláště chráněné území

ZOPK

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0212023_Piscina_u_Tisic_orientacni_mapa.pdf

6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0212023_Piscina_u_Tisic_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf

6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0212023_Piscina_u_Tisic_Specialni_opatreni_na_podporu_druhu_stanovist.pdf CZ0212023_Piscina_u_Tisic_Vyrez_naletu.pdf

6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ

6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU