Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Pod Rudným vrchem CZ0712189
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Pod Rudným vrchem Kód lokality: CZ0712189 Kód lokality v ÚSOP: 3237 Rozloha (ha): 16,8532 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 936
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 10,3551 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 61,4 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 5716
Kategorie PP
Název Pod Rudným vrchem
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 0,294 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 1,7 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka - část Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany Je navržena úprava hranic EVL podle současných poznatků o rozšíření střevíčníku na lokalitě (malá část na severu EVL bez výskytu střevíčníku by měla být z EVL vyjmuta, naopak by měly být k EVL přidány plochy s výskytem střevíčníku jižně od EVL). Navržená úprava hranic se kryje s později vyhlášenou přírodní památkou. V případě úpravy hranic EVL lze pro nově zařazené lesní porosty použít již navržené opatření pro účelový pěstební zásah a rámcovou směrnici pro les. Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 6,2041 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 36,8 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti Celková rozloha ptačích oblastí (ha): 16,8532 Relativní rozloha ptačích oblastí (%): 100 Specifikace ptačích oblastí Kód ptačí oblasti CZ0711016
Kód ÚSOP 2302
Název Králický Sněžník
1.3 Územně správní příslušnost Olomoucký kraj Dotčené obce Jindřichov
Dotčená katastrální území Habartice u Jindřichova, Pleče
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podloží je tvořeno šedým krystalickým vápencem, který místy vystupuje na povrch jako skalky. Geomorfologie: Celek Hanušovická vrchovina, podcelek Branenská vrchovina. Reliéf: Strmý pravý svah údolí potoka Staříč, orientovaný k JV. Nadmořská výška 510 - 625 m n. m. Pedologie: Kambizemě dystrické. Krajinná charakteristika: Vlhké, řídce osídlené, sevřené údolí horního toku Staříče s výchozy šedého krystalického vápence se skalkami po obou úbočích. Vegetační kryt tvoří převážně druhotné lesní porosty s převahou smrku, s bohatými lesními lemy. Biota Převažuje sekundární les se zjednodušenou věkovou, prostorovou a většinou i druhovou strukturou, s převahou smrku ztepilého (Picea abies) a s vtroušeným javorem klenem (Acer pseudoplatanus), j. mléčem (A. platanoides), místy s modřínem opadavým (Larix decidua) a borovicí lesní (Pinus sylvestris), na okrajích s břízou bělokorou (Betula pendula), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia), bukem lesním (Fagus sylvatica), třešní ptačí (Prunus avium). Keřové patro je chudé, vyskytuje se zde zejména zimolez černý (Lonicera nigra), srstka angrešt (Ribes uva-crispa), při okrajích líska obecná (Corylus avellana). Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) zde roste spíše jednotlivě, omezeně ve skupinách. Z dalších významných druhů se zde vyskytuje orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), hruštička prostřední (Pyrola intermedia), vstavač mužský (Orchis mascula), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), v lesních lemech oman vrbolistý (Inula salicina), dobromysl obecná (Origanum vulgare). Fauna lokality nebyla vzhledem k zaměření ochrany na rostlinný druh podrobněji studována. Předpokládáme výskyt běžné lesní fauny jehličnatých a smíšených lesních porostů podhorských oblastí.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus Kód předmětu ochrany: 1902 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
stálá populace
100
-
jedinci
15 % ≥ p > 2 %
Zachovalost Izolace dobré zachování
Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Cílový stav předmětu ochrany: Cílem je zachovat, případně zvýšit početnost populace střevíčníku oproti stavu v době vyhlašování EVL.
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus Kód předmětu ochrany: 1902 Popis nároků předmětu ochrany: Stanovištěm střevíčníku jsou obvykle světlé lesy a jejich lemy (dubohabřiny, teplomilné doubravy, případně květnaté a okroticové bučiny, vzácně suťové lesy), ale roste také v otevřených travnatých biotopech sv. Bromion erecti (mírně vlhké varianty) až po střídavě vlhká luční společenstva s bezkolencem (sv. Molinion caeruleae). Střevíčník dává přednost mírně vlhkým (v létě vysychajícím) půdám s nižším obsahem dusíku, ale bohatým na báze. Půdy jsou v rozpětí mezi zásaditou až neutrální půdní reakcí. Velmi často se vyskytuje na vápencovém podkladu, především na tzv. bílých stráních s těžkými jílovitými půdami a také na flyši. Upřednostňuje polostinná stanoviště. Střevíčník je vytrvalý a dlouhověký druh, jehož jednotlivé trsy mohou vytrvat desítky let. Přezimuje podzemním oddenkem, z něhož na jaře raší listy a případně květonosné lodyhy, které kvetou v květnu až červnu a jsou opylovány především menšími druhy samotářských včel. V létě pak lodyhy s listy usychají a tobolky se semeny pukají v období od září do října. Semena orchidejí patří mezi nejlehčí v rostlinné říši a mohou se šířit na větší vzdálenosti (větrem). Pro zdárný vývoj rostliny potřebují zárodky vyklíčených semen přítomnost symbiotických hub (mykorrhiza). Vedle generativního množení se šíří větvením oddenků (v přibližně pětiletém intervalu), čímž vznikají větší trsy, které se následně rozpadají na dceřiné rostliny. Management spočívá zpravidla v prosvětlování lesních porostů, kde se střevíčník vyskytuje, případně v úpravě jejich druhové skladby blížeji k přirozené druhové skladbě. Na místě se provádí šetrné odstraňování buřeně. Na nelesních lokalitách je potřeba zajistit kosení či pastvu. Mezi potenciální ohrožující faktory pro střevíčník pantoflíček patří zejména: - nevhodný způsob lesního hospodaření (holosečné hospodaření, preference smrku, umělá výsadba, použití chemických přípravků k ochraně lesa, ponechávání hromad dřevní hmoty po těžbě na plochách se střevíčníkem apod.) - nevhodný termín a intenzita kosení či pastvy - pokročilá sukcese na dříve obhospodařovaných loukách a pastvinách - vyrýpávání rostlin lidmi - zvýšený okus přemnoženou spárkatou zvěří
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Lokalita nebyla v minulosti nijak chráněna, EVL byla vyhlášena v roce 2004 a přírodní památka až v roce 2012. Probíhala zde běžná hospodářská lesnická činnost a velká část lesních porostů byla pozměněna výsadbou smrku a zjednodušením věkové a prostorové struktury lesa. Až v posledních letech byla přijata některá opatření na ochranu střevíčníku - na pasece v ploše s nejbohatším výskytem střevíčníku jižně od silnice probíhalo vyžínání a sázení stromů s ohledem na výskyt střevíčníku (označení a následné obsekávání rostlin, výsadba dřevin přirozené dřevinné skladby atd.). Tato opatření umožnila zachování nejsilnější populace střevíčníku v EVL. Kromě této nejvýznamnější plochy se druh vyskytuje rozptýleně a velice řídce i na dalších místech EVL, zejména v zachovalejších starších lesních porostech.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Pod Rudným vrchem Autor: Krátký M., Horváth M. Schválil: Krajský úřad Olomouckého kraje Datum schválení: 5. 9. 2014 Platnost od-do: 1. 1. 2015 - 31. 12. 2024 Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 28 – Předhoří Hrubého Jeseníku Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: Hanušovice Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 13,16 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2015 - 31. 12. 2024 Organizace lesního hospodářství: Lesní správa Hanušovice Nižší organizační jednotka: revír Hanušovice
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Zachování příznivého stavu populace střevíčníku pantoflíčku v lesích EVL je podmíněno vhodným lesním hospodařením. Podrobnější informace k vhodnému způsobu hospodaření jsou obsaženy v rámcových směrnicích péče o lesní porosty (viz příloha 6.4), zde uvádíme jen nejvýznamnější obecné zásady péče o les: - Cílem péče jsou lesy (zde zejména květnaté a vápnomilné bučiny) tvořené dřevinami přirozené druhové skladby, s přirozeně se obnovující, věkově (resp. tloušťkově) a prostorově rozrůzněnou dřevinnou složkou. Tomuto cíli jsou přizpůsobeny i doporučené zásady k provádění lesnických opatření. - Porosty s převahou smrku ztepilého (Picea abies) či borovice lesní (Pinus sylvestris) je nutné postupně přeměňovat na porosty s převahou zastoupení dřevin přirozené druhové skladby. V případně dohody s vlastníkem je vhodné začít s přeměnami už v předmýtním věku. - V místech stávajícího či potenciálního výskytu střevíčníku pantoflíčku je vhodné průběžně udržovat snížený zápoj dřevin (pro zachování dostatečného přístupu světla k rostlinám). Intenzitu jednotlivých těžebních zásahů je nutné volit tak, aby v bylinném podrostu nedošlo k plošnému šíření konkurenčně silných druhů rostlin (např. ostružiníku, maliníku) na úkor střevíčníku. - Případné těžební zásahy na plochách s výskytem střevíčníku pantoflíčku je nutné provádět v období vegetačního klidu a při manipulaci s dřevem je nutné v co největší míře se vyhýbat místům s výskytem orchidejí. Na místech výskytu střevíčníků je nutné vyloučit používání biocidů. - Na vzniklých světlinách je nutné provádět šetrné odstranění buřeně bez použití chemických prostředků. - Na lokalitě by měl být prováděn pravidelný monitoring střevíčníku pantoflíčku, který by také umožnil vyhodnocení vlivu provedených opatření na prosperitu populace. U lučních porostů zasahujících do EVL je vhodné regulovat intenzitu využívání, ale zároveň podporovat pravidelné kosení (nejlépe 1x ročně) či extenzivní pastvu. V případě výskytu střevíčníku v lučních porostech je nutné rostliny ochránit až do vysemenění v podzimních měsících - při kosení je nutné šetrné obsekávání, při pastvě pak ochrana proti spasení (např. lehkým oplocením z pletiva).
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
bez zákresu Kosení lehkou mechanizací Kosení Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček) 1902 Pravidelné sečení lučních ploch jednou ročně. Případné plochy se zjištěným či potenciálním výskytem střevíčníku je vhodné sekat až v létě a na podzim a při sečení je nutné vynechávat (obsekávat) rostliny střevíčníku, aby bylo umožněno dozrání a uvolnění jejich semen, které probíhá až v září a říjnu. Vysečenou biomasu je nutné odstranit z lokality. V případě zarůstání ploch nežádoucími druhy (třtina, ostružiník apod.) je nutné sečení zintenzívnit - provádět podle potřeby 2x ročně, s vynecháváním rostlin střevíčníku. 1 x za 1 rok červen - listopad Vhodnou alternativou ke kosení je řízená extenzivní pastva ovcí a krav na oplocených plochách. Případné plochy s výskytem střevíčníku je nutné v době květu a plození střevíčníku vyloučit z pastvy (okrajové plochy se střevíčníkem nezahrnout do pastviny, rostliny uvnitř pasené plochy ohradit oplůtkem atp.); tyto vyčleněné plochy je nutné ručně dosekat (s vynecháváním rostlin střevíčníku do vysemenění). bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Účelový pěstební zásah Účelový pěstební zásah Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček) 1902 Uvolňování a udržování uvolněného zápoje lesního porostu (jednotlivým či skupinovým účelovým výběrem) a vytváření světelných mezer v místech stávajícího či potenciálního výskytu střevíčníku pantoflíčku.
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
Při prořeďování porostu by měla zároveň probíhat podpora dřevin přirozené druhové skladby (přednostně odstraňování jehličnanů a ponechávání dřevin přirozené dřevinné skladby) a vytváření přirozené věkové struktury. Kácení je nutné provádět mimo dobu vegetace střevíčníku, tj. od října do března. Při kácení a manipulaci se dřevem je nutné postupovat šetrným způsobem, aby nedocházelo k významnějšímu narušování půdního pokryvu. Na vzniklých světlinách je nutné provádět šetrné odstranění buřeně bez použití chemických prostředků (v případě potřeby každoročně). 1 x za 5 let říjen - březen
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště SCHKO Litovelské Pomoraví Zpracovatel: Mgr. Petr Kovařík, Ph.D. E-mail:
[email protected] Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště SCHKO Litovelské Pomoraví Zpracovatel: Mgr. Václav Polášek E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
LHC
lesní hospodářský celek
LHO
lesní hospodářské osnovy
LHP
lesní hospodářský plán
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PP
přírodní památka
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0712189_Pod_Rudnym_vrchem_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0712189_Pod_Rudnym_vrchem_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách NENÍ
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště CZ0712189_Pod_Rudnym_vrchem_ramcova_smernice.doc
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
