Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Octárna CZ0213818
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Octárna Kód lokality: CZ0213818 Kód lokality v ÚSOP: 2572 Rozloha (ha): 15,0656 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 71
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany potenciální MZCHÚ v rámci soustavy chráněných území v připravované CHKO Brdy Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 15,0656 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Brdy
Dotčená katastrální území Baština
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Horninové podloží tvoří několik různých souvrství kambrických hornin. Jedná se o slepence a křemence, křemenné a arkózové pískovce a droby. Geomorfologie: Území spadá do Brdské vrchoviny. Jedná se o oblast budovanou extrémně odolnými horninami, v důsledku čehož je terén jen nepříliš členitý. Reliéf: Lokalita se nachází v nivě potoka tekoucího mírně zvlněnou senilní parovinou Centrálních Brd. Vzhledem k odolnosti hornin a malému vlivu eroze není niva příliš vyvinuta.
Pedologie: Odolné kambrické horniny zvětrávají jen velmi pomalu a vytvářejí těžké jílovité půdy. V důsledku toho se vyskytuje jako půdní typ glej a výše proti proudu potoka i pseudoglej. Maloplošně se vyskytují i mělké čočky rašelinného humolitu. Krajinná charakteristika: Jedná se o přirozený vodní tok s velmi čistou živinami chudou vodou. V proudech převažuje kamenitý substrát. Lokalita se nachází v oreofytiku Centrálních Brd. Biota Potoky protékají většinou smrkovým lesem, kořeny přesahující do koryta vytvářejí úkryty pro charakteristickou vodní faunu pstruhového pásma. Les kolem lokality ve většinou smrková kulticenóza, místy se však vyskytují rašelinné a podmáčené smrčiny. V dolní (tj. východní) části lokality přistupuje do lesních společenstev olše lepkavá (Alnus glutinosa). Ve východní části lokality se vyskytuje vodní nádrž Octárna (využívaná v současnosti pro pitnou vodu) s rašelinnými okraji. Při nižším stavu vody dochází na obnaženém dně k rozvoji vegetace obojživelných rostlin (Ranunculo flamulae-Juncetum bulbosii) (M3). V litorálech nádrže Obecnice byl roku 1998 nalezen druh orobince Typha shuttleworthii, který byl do té doby považován v Čechách za vymřelý. Obecnický potok ve VVP Jince včetně nádrže Octárna a jejích přítoků je významným biotopem mihule potoční. Populace mihulí se obývá také EVL Obecnický potok, s nímž EVL Octárna tvoří nedílnou lokalitu druhu.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: mihule potoční Lampetra planeri Kód předmětu ochrany: 1096 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
stálá populace
běžná
2%≥p>0%
Zachovalost Izolace dobré zachování
Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, leží hodnota uvnitř rozšířeného areálu druhu
Cílový stav předmětu ochrany: udržet populaci na stávající úrovni, zachovat stav jejího biotopu
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: mihule potoční Lampetra planeri Kód předmětu ochrany: 1096 Popis nároků předmětu ochrany: Mihule potoční je neparazitickým druhem vyskytujícím se výhradně ve sladkých tekoucích vodách s jemnými náplavami ve kterých žijí larvy (zvané minohy) zahrabány v jemném sedimentu. Obývané náplavy nemusí být rozsáhlé a mohou pokrývat jen malý zlomek plochy dna. 1 m2 vhodného stanoviště obývají místy i desítky larev, jež bývají nacházeny nejčastěji v pobřežním pásmu. Úseky s písčitým až štěrkovitým dnem využívají dospělé mihule jako místa tření. Minohy se živí především detritem, rozsivkami, řasami a jemnými zbytky rostlin. Naopak dospělci již potravu nepřijímají, střevo jim postupně degeneruje. Tento proces většinou začíná během října, kdy u larev přibližně ve čtvrtém nebo pátém roce života dochází k metamorfóze a stávají se z nich plodní dospělci. Po tření, které se odehrává na přelomu května a června na hrubopísčitých nánosech, mihule potoční hynou. Třecí migrace proti proudu probíhají ve dne i v noci. Mihule dokáží překonat rychlost proudu do 2 m.s–1, vyšší překážky, jako jsou například jezy, jsou pro ně nepřekonatelné. Mihule potoční dorůstají délky do 19 cm.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Asanační opatření proti okounu obecnému, který predací významně ohrožuje předmět ochrany budou mj. znamenat i dočasný zásah do vodní plochy, která je zároveň stanovištěm některých zákonem chráněných druhů živočichů, zejména obojživelníků. V tomto případě je třeba upřednostnit předmět ochran EVL. Zároveň je však nutné zásah provést pod odborným vedením na základě posouzení aktuální situace a měl by při něm být brán ohled i na ostatní ZCHD. Za těchto podmínek lze negativní dopad zásahu považovat za minimální až zanedbatelný. Revitalizační opatření na přítocích Obecnického potoka mohou znamenat zásah do VKP ze zákona – lesa, vodní toku a nivy vodního toku. I přes možné krátkodobé negativní důsledky zásahu, lze očekávat dlouhodobý přínos jak pro tok a nivu, tak i ekosystém sousedícího lesa a proto je konflikt zásahu s ochranou těchto VKP pouze zdánlivý.
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti
- Regulace vodního toku Koryto hlavního toku nad nádrží Octárna nese místy známky starých, plošně omezených, zásahů – napřimování a prohlubování koryta, vyhrnování dna. Za skutečně recentní zásah lze však označit pouze maloplošnou úpravu v místě nového můstku v horní v polovině EVL. V místech starých zásahů vykazuje potok dobrý potenciál k regeneraci. Dno zde má přirozený charakter s rozrůzněným materiálem od větších kamenů až po jemný sediment. Napřímené břehy postupně erodují a prorůstající kořeny stromy zajišťují nerovnoměrný průběh eroze. Pod nádrží je voda vedena po dvěma umělými koryty, která se po cca 240 m spojují v jedno a o pár metrů dále přecházejí v přirozené koryto. Stěny i dno koryt jsou zpevněny a představují tak prostředí zcela nepříznivé pro výskyt předmětu ochrany. Výše po proudu několik m nad nádrží se nachází zařízení pro měření průtoku s umělým přepadem. Koryto v jeho blízkém okolí je vyzděné. Jedná se především o významnou migrační překážku, která však s sebou nese i pozitivní aspekt, neboť brání průniku predátora – okouna obecného – z nádrže výše proti proudu. Spolu s hlavním tokem spadají do EVL také některé jeho přítoky či jejich části. Mezi nimi je zařazena i část kanálu, který přivádí vodu z Albrechtického potoka do nádrže a strouha, která tento přivaděč napojuje na koryto Obecnického potoka. Přivaděč byl vytvořen již v 19. století a jelikož jeho koryto nebylo zpevněno, postupně u něj dochází k přeměně do přírodě blízkého stavu. Díky tomu, že koryto kanálu je převážně přímě, nedochází většinou k dostatečné diferenciaci rychlosti proudění a tedy ani k rozlišení ploch s různou sedimentací. Problémem obtokové strouhy, která se z kanálu odděluje je též nedostatek vody – v létě může i zcela vyschnout. Tyto vodoteče mají v EVL recentně pouze okrajový význam, což by však bylo možné změnit vhodně zvolenými managementovými zásahy. - Odstraňování sedimentu Obecnický potok byl nedávné době prohrnován výše proti proudu nad hranicí EVL – zde téměř v celé délce, v samotné EVL však recentní zásahy tohoto typu nebyly v pozorovány s výjimkou nově zbudovaného můstku. Zde se vyhrnování omezilo na prostor v nejbližším okolí stavby. Koryto pod můstkem bylo navíc spíše kamenité a k přímé likvidaci bahnitých náplavů zde pravděpodobně nedošlo. - Vodní nádrž Obecnická vodní nádrž (Octárna) byla zbudována na konci 19. století, aby zajistila zdroj vody pro Obecnické železárny. Ve 2. polovině 20. století byla upravena pro vodárenské účely, k nimž slouží dodnes. Vodní plocha má přírodě blízký charakter, podobný oligotrofnímu horskému jezeru, při březích se rozkládají plošně nevelké ale přírodovědně zajímavé mokřadní ekosystémy. Z hlediska předmětiu ochrany představovala donedávna vcelku příznivé prostředí (mihule byla zaznamenána nejen v toku, ale i v nádrži). Stanovištní podmínky však v nedávné minulosti fatálně zhoršilo vysazení okouna obecného, který se zde přemnožil. Hráz vodní nádrže navíc představuje nepřekonatelnou migrační překážku, která odděluje populaci výše po proudu od té v nižší části toku.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Další dokumenty Název: Smlouva o chráněném území uzavřená podle ustanovení § 39 zákona č. 114/1992 Sb. Platnost od: 25. 3. 2009 Poznámka: kód SCHÚ 5616
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Tok Obecnického potoka se nachází buď v přirozeném stavu a nebo tam, kde byl v minulosti narušen vodohospodářskými úpravami, vykazuje zjevný potenciál k návratu do přirozeného stavu. Není zde třeba přistupovat k revitalizačním opatřením, naopak je nutné tok ponechat koryto přirozenému vývoji. Nanejvýše by bylo vhodné odstranit některé příčné překážky – zejména jízky z klád, které se místy nacházejí a které představují překážku pro migraci. Naprosto vyloučeny jsou zahlubování či jiné vodohospodářské úpravy koryta potoka. Stejně tak je vyloučeno vytváření třeba i malých vodních stupňů (s výjimkou zábran proti pronikání okouna – viz níže). Pokud budou přes potok stavěny nové můstky, je třeba vyhnout se zpevňování dna, zvláště takového, při kterém by vznikl vodní stupeň či práh s vývařištěm, který by mihule nebyla schopna při migraci, zvláště za nízkého stavu vody, překonat. Naprosto nevhodné je vytvářet takové můstky v místech jemných náplavů – tyto náplavy je třeba bezpodmínečně chránit před likvidací či narušením. Též by mělo být vyloučeno vytváření vodních ploch na toku, neboť mohou jednak představovat migrační překážku a dále zde může docházet šíření predátorů mihule. Obecně je třeba všechny zásahy, včetně maloplošných posuzovat na základě aktuálního stavu populace mihule a jejího výskytu a významu toho zásahu. V toku pod nádrží je nutné zajistit stálý dostatek vody, čemuž je třeba přizpůsobit vypouštění vody z nádrže. Při údržbě nádrže a jejího zařízení je třeba dbát na to, aby tok pod nádrží nebyl znečištěn vypouštěným sedimentem. Díky tomu, že nádrž je využívána pro vodárenské účely a přísun živin a znečišťujících látek z okolí je nízký však alespoň nehrozí při vypouštění znečištění jemnými kalovými sedimenty, typické pro hospodářské rybníky. Přes potok bývá dopravováno dřevo těžené v okolních lesích. Při dopravě je opět třeba zajistit, aby nedocházelo ke zbytečnému znečištění potoka. Dřevo by mělo být především dopravováno přes dostatečně široké a pevné můstky, na nichž se případné znečištění zachytí zachytí, zcela vyloučeno by mělo být brodění transportní a těžební techniky. V optimálním případě by se doprava měla EVL zcela vyhnout. Významný problém představuje zjištěný výskyt okouna obecného, který s sebou přináší silný predační tlak na mihuli potoční. Rozsah výskytu není v současné době znám. V rámci péče o EVL by mělo k ověření a kvantitativnímu zhodnocení výskytu, po němž by měla následovat eliminace. Před jejím uskutečněním je třeba zjistit aktuální stav populace mihule potoční a veškeré kroky přizpůsobit zjištěné situaci. Biologická a chemická eliminace by měla být spíše vyloučena, výjimkou by mohlo být nasazení malého množství candátů při vysokém stavu populace okouna. Pokud by populace v nádrži byla již silně narušena či přímo vyhubena vlivem predace a naopak populace v toku nad nádrží natolik silná, že by byla schopna nádrž znovu kolonizovat, pak je žádoucí přistoupit k zimování / letnění nádrže. Před tímto krokem je třeba zabránit úniku okouna do potoka přehrazením přítoku nebo vytvořením vodního stupně. Vhodnějším opatřením je pouze zimování, neboť při letnění dochází k většímu uvolňování živin, což by bylo mj. nepříznivé pro vodárenský provoz nádrže, bude–li přesto na základě aktuálních podmínek přistoupeno i k letnění, mělo by toto navazovat na zimování. Vypouštění nádrže na jaře není vhodné s ohledem na výskyt obojživelníků. Při vypouštění i napouštění nádrže je obecně třeba brát v potaz výskyt dalších ochranářsky významných organismů, především zmíněných obojživelníků a ptáků. Pokud bude výskyt okouna opětovně zjištěn i po eliminaci, je třeba ji zopakovat. V EVL by nadále nemělo docházet k dosazování rybích obsádek Výjimku předtavuje vysazování velkých dravých ryb (candát, štika), za účelem regulace invazních (či expanzivních) druhů. I zde je však namístě přistupvat k opatření s maximální opatrností a pouze v pčřípadě, že není k dispozici jiná alternativa, neboť by se vždy jednalo o introdukci geograficky nepůvodních druhů a tedy radikální zásah do přirozené ichtyocenózy. Nádrž nemá charakter rybářského revíru (dle zákona o rybářství č. 99/2004 Sb.). Jednou z překážek migrační prostupnosti lokality je měřičský profil těsně nad Obecnickou nádrží. V současné době může převládat jeho pozitivní vliv, neboť brání pronikání okouna obecného proti proudu. Profil by bylo možné využít k zabránění úniku okouna při jeho eliminaci, viz výše. Po eliminaci by však bylo vhodné dosáhnout v těchto místech alespoň částečného zprostupnění toku. Dohodou s provozovatelem by bylo vhodné dosáhnout takové úpravy měřícího profilu, aby jej bylo možné v době tahu mihule mimo měření dočasně odstranit. Zároveň je třeba upravit koryto, aby jeho vyzdění nebylo samo překážkou pro migraci. Přítoky Obecnického potoka, které jsou antropogenního původu (přítokový kanál z Albrechtického p. a obtoková strouha) či které byly narušeny regulačními zásahy a v současnosti tedy neskýtají příhodná stanoviště pro mihuli potoční by bylo vhodné podrobit revitalizaci, která by umožnila jejich druhotné osídlení. Konkrétním zásahům musí předcházet detailní posouzení místních podmínek. K revitalizaci je možné přistoupit pouze tehdy, bude-li možné vytvořit vodní tok, zajišťující plnohodnotné prostředí pro tření i vývoj mihule potoční. Výsledkem by měl být meandrující tok blízký přírodnímu se zákruty, klidnějšími místy a tůněmi, kde se může usazovat jemnější sediment a proudnými brody s hrubozrnným materiálem. Tak bude skýtat jak náplavy pro vývoj larev, tak místa pro tření. Revitalizovaný tok musí být napojen na Obecnický potok v místě, kde se nachází jeho přirozené koryto – současná obtoková strouha se připojuje v místě, kde je koryto napřímené a vyzděné. Důležité je též zajistit dostatečnou míru oslunění toku. V místech, kde kanál prochází podél silnice není možné pro revitalizaci použít stávající koryto a je nutné vytvořit zcela nové několik metrů JV. V těchto místech morfologie terénu napovídá, že tudy již v minulosti mohla vodoteč procházet. Zároveň je nutné poznamenat, že tato část zásahu by byla
provedena mimo hranice EVL. V případě vyhlášení MZCHÚ se doporučuje vyhlásit jej v úměrně rozšířených hranicích. Stanoviště mihule lze též rošířit přebudování, vyzděných a napřímených koryt, jimiž vytéká voda z nádrže, v přírodě blízké, prostorově členité koryto. Kapacita revitalizovaného koryta musí být přinejmenším adekvátní maximálnímu průtoku, na který byla dimeznována umělá vodoteč. Revitalizační opatření jsou cílena ke zvýšení stanovištní nabídky EVL a tedy pro zlepšení stávajícího stavu populace. Vzhledem k tomu, že však nejsou nezbytná k zajištění přežití populace a též k vysokým nákladům na tato opatření, je nutné je považovat pouze za doporučená, nikoliv však nezbytná. Úpravy vodního toku je žádoucí provádět v případě, že v toku pod vodní nádrží se v době, kdy bude provedena, bude nacházet dostatečně velká životaschopná populace, která by revitalizovaný tok, dokázala kolonizovat. Nebude-li přítomnost úspěšně ověřena, priorita tohoto opatření tím významně klesá. Při revitalizačních pracích je třeba zajistit, že nedojde k negativnímu ovlivnění Obecnického potoka, především spláchnutým materiálem. Práce, zvláště při napojování na Obecnický potok, by měly být prováděny mimo dobu tření mihule.
3.2 Navrhovaná opatření Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka
2 Likvidace invazních druhů ryb na vodních plochách pro udržení žádoucí druhové skladby nebo prostorové struktury chráněných ekosystémů nebo stanovišť ZCHD (výlov a likvidace) Péče o vodní plochu Lampetra planeri (mihule potoční) vodní nádrž Octárna – výskyt okouna obecného; cílem je eliminace tohoto druhu; součástí eliminace by měly být letnění/zimování nádrže a opatření proti pronikání okouna do potoka; je třeba přizpůsobit výsyktu dalších organismů, nádrž by měla být vypouštěna výhradně na podzim kdykoliv
3 Odstranění překážky na toku Péče o vodní tok Lampetra planeri (mihule potoční) Zprůchodnění vodoměřičského zařízení nad Obecnickou nádrží odstranění některých vyzděných částí a výměna pevného profilu za odjímatelný 1.7.-29.2. opatření provést až po eliminaci okouna v nádrži 1, 4 Revitalizace vodního toku, říčních ramen Péče o vodní tok Lampetra planeri (mihule potoční) regulovaný či kanalizovaný tok či přítok Obecnického potoka; cílem je vznik nových biotopů vhodných pro rozšíření předmětu ochrany v EVL 1.7. - 29.2. provádět v případě životaschopné populace v připojené části Obecnického p.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady AOPK ČR (2011) Návrh ochrany VÚ Brdy – příloha 1: Návrh sítě maloplošných zvláště chráněných území, ms. 38 pp Bauer P. (2004) závěrečná zpráva mapování biotopů Natura 2000, kód díla A0459, ms. 11 pp. Cílek V. (ed.) (2005): Střední Brdy, Příbram, 377 pp. Pojer et al. (2005): Fauna in Cílek et al. [eds.]: Střední Brdy, Příbram: 142 - 175
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
MZCHÚ
maloplošné zvláště chráněné území
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
SDO
Souhrn doporučených opatření
SCHÚ
Smluvně chráněné území
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
VKP
významný krajinný prvek
VVP
Vojenský výcvikový prostor
ZCHD
Zvláště chráněný druh
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213818_Octarna_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0213818_Octarna_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0213818_Octarna_Pece_o_vodni_plochu.pdf CZ0213818_Octarna_Pece_o_vodni_tok.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
