Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Obora Hvězda CZ0113001
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Obora Hvězda Kód lokality: CZ0113001 Kód lokality v ÚSOP: 2505 Rozloha (ha): 1,9125 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 7
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 1,9125 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 100 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 1211
Kategorie PP
Název Obora Hvězda
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK NENÍ Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Hlavní město Praha Dotčené obce Praha
Dotčená katastrální území Liboc
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Facie černých břidlic, droby. Geomorfologie: Území leží v Pražské plošině. Reliéf: Terénní deprese na břehu Litovického potoka. Pedologie: Vyvinuta je zde typická fluvizem.
Krajinná charakteristika: Mokřadní luční i dřevinná (olšiny, vrbiny) společenstva na břehu Litovického potoka, v SZ části obory Hvězda v Praze. Biota Území EVL je tvořeno vlhkými loukami a přilehlou potoční olšinou. Olšina sv. Alnion incanae je místy charakterizována přechody k mokřadním olšinám sv. Alnion glutinosae. Je tvořena především porosty olše lepkavé (Alnus glutinosa) s malou příměsí vrb (Salix sp.). V bylinném patře se na zamokřených místech vyskytují blatouch bahenní (Caltha palustris), ostřice ostrá (Carex acutiformis), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus). V nezamokřených částech tvoří bylinné patro zejména semenáčky dřevin - jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), javoru mléče (Acer platanoides) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus); dále pak kuklík městský (Geum urbanum), svízel přítula (Galium aparine), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina), kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Na severním okraji v podrostu olšiny byl nalezen áron plamatý (Arum maculatum) - C3. Vlhké louky jsou zde zastoupeny jednak porosty vysokých ostřic sv. Magnocaricion elatae, jednak značně degradovanými pcháčovými loukami cv. Calthion palustris. Oba typy luk zarůstají kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). V ostřicových porostech dominuje ostřice ostrá (Carex acutiformis), dále se zde vyskytují přeslička bahenní (Equisetum palustre), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), sítina rozkladitá (Juncus effusus), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), bahnička mokřadní (Eleocharis palustris). Lokalita je význačná výskytem vrkoče útlého (Vertigo angustior) - VU. Jde o stálou populaci v dobrém stavu. Zaznamenán byl dále také další ochranářsky významný druh: např. vrkoč mnohozubý (Vertigo antivertigo) - VU (kategorie ohrožení jsou uvedeny podle Červeného seznamu ČR). Podle údajů z let 2003-2011 byly v EVL na trvalé monitorovací ploše (MOD AOPK ČR) nalezeny tyto počty jedinců vrkoče útlého (Vertigo angustior): 2003 - 1 jedinec, 2010 - 2 jedinci (individuální sběr), 2011 - 13 jedinců (hrabankový sběr).
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: vrkoč útlý Vertigo angustior Kód předmětu ochrany: 1014 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
stálá populace
-
-
-
přítomná
2%≥p>0%
Celkové hodnocení populace není významná izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Zachovalost Izolace dobré zachování
Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat stav předmětu ochrany jako při vyhlášení EVL.
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: vrkoč útlý Vertigo angustior Kód předmětu ochrany: 1014 Popis nároků předmětu ochrany: Vrkoč útlý se vyskytuje v Evropě, dále zasahuje přes Turecko až do Íránu. Jeho evropský areál zabírá oblast od jižní Skandinávie po Mediterán, od Irska po Kaspické moře. Na území České republiky je rozšířen zejména v oblasti středního a dolního toku Labe a Dolního Povltaví, roztroušeně pak v západních a jižních Čechách. Osídluje zejména údolní nivy velkých řek a jejich přítoků, zřídka výše položená svahová prameniště. Příhraničním oblastem s horskými až podhorskými klimatickými podmínkami se vyhýbá. Na Moravě je vrkoč útlý rozšířen zejména v Bílých Karpatech a Hostýnsko-vsetínské hornatině (440–560 m n. m.), kde žije na bazických lučních svahových prameništích. Kromě těchto dvou hlavních oblastí výskytu jsou známy i lokality v podmáčených příbřežních zónách v okolí rybníků. Vrkoč útlý je vlhkomilný a spíše heliofilní (světlomilný) druh, který obývá zejména bazické vlhké údolní louky, kde žije v trávě, rozkládající se vegetaci v opadové vrstvě, nebo ve vlhkém mechu. Vyskytuje se často na lučních prameništích, méně pak v řídkých olšinách, vždy však potřebuje více méně otevřené plochy. Vrkoč útlý osídluje často přechodovou zónu mezi loukou a mokřadem a jeho výskyt bývá omezen na úzký pás široký jen několik metrů, avšak s velmi proměnlivou délkou. Rovněž se s ním můžeme setkat na březích rybníků. Jedinci se obecně zdržují zejména ve vrstvě opadu, avšak mohou vylézat na stonky rostlin (živých či odumřelých) do výše cca 10–15 cm. V období sucha je můžeme nalézt v půdě, pod opadovou vrstvou. Živí se pravděpodobně detritem a rozkládajícím se organickým materiálem pocházejícím z rostlin, případně mikroorganismy přítomnými při rozkladu. Tento vzácný druh mizí vlivem meliorací, regulací toků a nekontrolovaného vysušování říčních niv, spojených s přeměnou původních biotopů na zemědělsky využívanou půdu. V současné době lze za hlavní ohrožující faktory považovat zejména změnu hydrologického režimu na lokalitách ovlivňující podzemní i povrchovou vodu, znečištění vlivem chemizace a postupné zarůstání vegetací a náletovými křovinami, často spojené i s dalšími negativními změnami (eutrofizace, následná změna chemizmu). Intenzivní pastva, zejména v případě hovězího dobytka (mechanické poškození, eutrofizace fekáliemi), může rovněž ohrozit výskyt populace druhu. Mezi další negativní vlivy lze počítat vypalování vegetace, nesprávné sečení, obdělávání půdy, produkce siláže, používání umělých hnojiv (včetně organických hnojiv) a aplikace pesticidů (včetně herbicidů).
Management lokalit Na lokalitách s populací vrkoče útlého je podstatné zajistit vhodný management pro dané stanoviště. V prvé řadě to znamená zachovat existující hydrologický režim a zajistit vyhovující stav a strukturu společenstva
řízeným managementem. Ten spočívá v pravidelném ručním kosení vegetace (s odstraněním biomasy později – nejlépe po usušení na seno) a ručním odstraňováním náletů dřevin, neboť při použití těžké mechanizace by mohla být lokalita poškozena. V případě dobře zachovaných typů lučních porostů je vhodné kosit travní porosty (kromě bezkolence) koncem léta (srpen), zatímco porosty rákosu a bezkolence raději dříve. Vhodně zvolený termín úzce souvisí s průběhem počasí ve dnech před kosením (z hlediska vrkočů určuje množství jedinců přítomných na vegetaci, ve dnech před kosením by mělo být sucho) a rovněž pak s případným výskytem dalších předmětů ochrany (např. orchideje). Po provedené seči je žádoucí nejprve plochy prohlédnout a v případě vysokých denzit shrabat posekanou vegetaci až po několika dnech, během kterých vrkoči zalezou hlouběji do opadu. Sečení doporučujeme provádět jednou za dva roky (vhodné plochu rozdělit na pásy a každý rok sekat jiné – např. jeden rok liché, druhý rok sudé) nebo méně často (v případě, že nedochází k expanzi rákosu a na lokalitě nejsou jiné předměty ochrany, např. orchideje, postačí i jednou za pět let). V případě lokalit udržovaných pastvou je vhodné tento typ managementu zachovat, pokud se nejedná o intenzivní pastvu. Ta, stejně jako její úplná absence, může populaci velmi ohrozit. Podle dostupných dat je jako nejvhodnější doporučována extenzivní pastva koní. V rámci aktivních opatření lze podle stavu lokality zvětšovat délku přechodových linií mezi loukou a mokřadem.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Území EVL je součástí relativně rozsáhlé lesního komplexu v rámci území hlavního města Prahy. Vlastní obora Hvězda byla založena roku 1534 císařem Ferdinandem I., později v 16. stol. se stala místem pro stavbu letohrádku. Od svého vzniku obora sloužila zejména jako královská honitba (zvěř byla dovážena z jiných větších obor), byla však také využívána při slavnostních příležitostech, jako byly korunovace, diplomatické návštěvy aj. Do historie obory významně zasáhla třicetiletá válka s bitvou na Bílé hoře, dále vpád vojsk v 17. a 18. stol., kdy byla v oboře vykácena většina stromů. Od konce 18. století se v oboře obnovilo lesnické hospodaření, vysazovány byly především duby, buky, habry. Honitba se do obory již nevrátila, pouze v části obory vznikla bažantnice. V současnosti se území EVL (resp. celá obora Hvězda) využívá jako rekreační a oddychová zóna pro obyvatele hlavního města Prahy; patří mezi silně turisticky využívaná území. Stávající péče v lesích se omezuje na jednotlivý výběr. Důraz je kladen na návrat k původnímu přirozenému složení dřevin, jehož základem je buk, dub, habr a lípa. Současný způsob hospodaření v lesích nepředstavuje pro předmět ochrany významný negativní faktor. Vlhké luční porosty v EVL jsou klíčovým biotopem pro vrkoče útlého. Nejsou kosené (probíhající kosení se týká pouze antropogenních porostů - luk s vysetou travní směsí), což má za následek jejich postupující degradaci. Markantní je tento jev především v pcháčových loukách, které zarůstají kopřivou dvoudomou a nálety dřevin (především jasanu ztepilého, javoru mléče), ale zarůstání i eutrofizace se projevují i v porostech vysokých ostřic. Absence kosení je pro vrkoče útlého negativním faktorem. V EVL se nachází naučná stezka, v rámci níž je instalována řada informačních panelů; panel týkající se přímo EVL (označený v seznamu tabulí jako "Natura 2000") zde sice stojí, ale textová část na něm chybí. Vysoká turistická návštěvnost však pro předmět ochrany nepředstavuje přímou hrozbu - lidé většinou chodí po udržovaných cestách a do vlhkých luk již obvykle nesměřují.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: Obora Hvězda Autor: Hrčka, D.
Schválil: Magistrát hl. m. Prahy Datum schválení: 7. 5. 2012 Platnost od-do: 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Klíčovým opatřením pro zachování populace vrkoče útlého (Vertigo angustior) na lokalitě je zajištění pravidelného ručního kosení podmáčených lučních porostů, a to takovým způsobem, aby nebyly poškozeny bulty ostřic. Bez tohoto managementu lze předpokládat postupnou degradaci lučního porostu, především zarůstání náletovými dřevinami a druhy eutrofních stanovišť (např. kopřiva dvoudomá). Kosení podmáčených lučních porostů je vhodné provádět jednou ročně - mozaikovitě - polovinu plochy na přelomu června a července a druhou polovinu v druhé polovině srpna za suchého počasí. Biomasu je třeba z území odstranit (optimální je tradiční sušení přímo na místě s následným odvozem). V případě nutnosti je potřebné odstraňovat z plochy náletové dřeviny. Vzhledem k vysoké turistické návštěvnosti území EVL by bylo vhodné obnovit text na informačním panelu "Natura 2000", který zde byl umístěn v rámci naučné stezky v oboře Hvězda.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
1, 2 Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou dostupností Kosení Vertigo angustior (vrkoč útlý) 1014 Mozaikovitá seč na podmáčených loukách - polovinu plochy pokosit na přelomu června a července, druhou polovinu plochy pokosit v druhé polovině srpna. 1 x za 1 rok 20.6.-10.7. - první seč15.8.-31.8. - druhá seč Ve dnech před kosením i při něm by mělo být suché počasí. 1, 2 Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu Vertigo angustior (vrkoč útlý) 1014 Výřez náletových dřevin zarůstajících luční porosty. 1 x za 1 rok 1.11.-31.3., příp. 1.9.-30.9.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady HRČKA, D. et al. (2011). Plán péče o přírodní památku Obora Hvězda a evropsky významnou lokalitu Obora Hvězda. 61 s. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Linda Trunečková E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
C3
ohrožený druh
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
MOD
monitoring druhů
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
SDO
Souhrn doporučených opatření
SZ
severozápadní
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
VU
zranitelný druh
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0113001_Obora_Hvezda_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0113001_Obora_Hvezda_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0113001_Obora_Hvezda_Koseni.pdf CZ0113001_Obora_Hvezda_Vyrez_naletu.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
