Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Nový rybník u Kačiny CZ0213001
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Nový rybník u Kačiny Kód lokality: CZ0213001 Kód lokality v ÚSOP: 5359 Rozloha (ha): 14,2096 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 94
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 14,2096 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Církvice, Nové Dvory
Dotčená katastrální území Jakub, Nové Dvory u Kutné Hory
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Fluviální a deluviofluviální nezpevněné sedimenty kvartérního stáří. Jedná se o sedimenty vodních nádrží, hlíny a písky. Napravo od hráze je pomístní výskyt turonských slínovců a jílovců s přechodem k opukám. Geomorfologie: Lokalita je součástí Žehušické kotliny. Reliéf: Zátopa rybníka v pramenné oblasti s velmi mírně zahloubenými zdrojnicemi a odtokem. Okolní reliéf je relativně plochý. Pedologie: Modální fluvizemě s modálními černicemi v blízkém okolí. V místě slínovců a jílovců se vyvinula typická pelozem.
Krajinná charakteristika: Průtočný rybník s drobnými zdrojnicemi; zásobován je ale především dešťovou vodou (nebeský rybník). Zátopa s bohatou litorální mokřadní a doprovodnou dřevinnou vegetací v otevřené krajině s převládajícími agrocenózami. EVL se nachází 1,5 km V od obce Nové Dvory, 4 km SZ od Čáslavi. Biota Vodní hladina Nového rybníka je obklopena ze tří stran souvislým litorálním porostem, ve kterém dominuje rákos (Phragmites sp.). Místy se vyskytuje orobinec úzkolistý (Typha angustifolia). Poblíž vtoku zdrojnice a na levém břehu rybníka se nacházejí vlhké luční porosty sv. Alopecurion s přechodem ke kulturním loukám. Na pravém břehu a břehu ležícím proti hrázi litorální porosty plynule přecházejí v příbřežní dřevinné formace, ve kterých převládá olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a několik druhů vrb (Salix sp.). V keřovém patře dominuje bez černý (Sambucus nigra), bylinné patro je chudší a místy ruderalizované kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine); dále orsej jarní (Ficaria bulbifera), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kuklík městský (Geum urbanum), popenec obecný (Glechoma hederacea). Vysázeny jsou zde i porosty nepůvodního druhu javoru jasanolistého (Acer negundo); jde o jednu starší alej na levém břehu rybníka (podél levé zdrojnice) a o mladé stromky v ruderalizovaném pásu křovin na pravém břehu. Břehové partie a oblast vtoku zdrojnice jsou zabahněné s výskytem drobných tůněk. Druhové a početní zastoupení výskytu obojživelníků je umožněno poměrně rozsáhlými litorálními porosty. Jedná se o významné stanoviště regionálního významu pro kuňku ohnivou (Bombina bombina) - EN, početnost populace je odhadována řádově na stovky jedinců. Kromě kuňky ohnivé byli z dalších obojživelníků zjištěni například skokan štíhlý (Rana dalmatina) - NT, skokani zelení (Pelophylax esculentus synklepton), rosnička zelená (Hyla arborea) - NT a ropucha obecná (Bufo bufo) - NT. Na území EVL se vyskytuje řada významných druhů ptáků, například moták pochop (Circus aeruginosus) - VU, chřástal vodní (Rallus aquaticus) - VU, rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) - VU, kulík říční (Charadrius dubius) - VU, čejka chocholatá (Vanellus vanellus) - VU, čáp bílý (Ciconia ciconia) - NT, potápka roháč (Podiceps cristatus) - VU, potápka malá (Tachybaptus ruficollis) - VU, cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) - EN, ostříž lesní (Falco subbuteo) - EN, pisík obecný (Actitis hypoleucos) - EN, bekasina otavní (Gallinago gallinago) - EN, zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) - EN, bukač velký (Botaurus stellaris) - CR, bukáček malý (Ixobrychus minutus) - CR, čírka obecná (Anas crecca) - CR, čírka modrá (Anas querquedula) CR, volavka červená (Ardea purpurea) - CR, aj. (kategorie ohrožení jsou uvedeny podle Červeného seznamu ČR). Rybník je významným bodem i při podzimním tahu ptactva, slouží jako odpočinkové místo.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
stálá populace
1
100
jedinci
2%≥p>0%
Zachovalost Izolace dobré zachování
Celkové hodnocení populace není významná izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat stav předmětu ochrany na lokalitě takový, jaký byl v době vyhlášení.
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Popis nároků předmětu ochrany: Kuňka ohnivá je více vázána na vodní prostředí než kuňka žlutobřichá, která je schopna pobývat déle na souši. Většinu roku tráví ve vodě, kde dochází i k páření, kterému předcházejí hlasové projevy – známé kuňkání. Páření a kladení vajíček probíhá v několika etapách v závislosti na deštích od dubna do srpna. Kuňka ohnivá žije obvykle v nelesních rybnících, někdy i v návesních, méně často ve venkovských koupalištích a požárních nádržích, dále pak v jezírkách v lomech a pískovnách, v tůních podél větších řek a vcelku běžná bývá ve výsypkách dolů. Vyhledává především dostatečně osluněné vodní biotopy s pozvolnými břehy a mělkým litorálem s vyšším zastoupením (do 50 % vodní plochy) měkkých makrofyt, anebo řidších rákosin, které jsou bohaté na její hlavní potravu – drobné vodní bezobratlé, zejména komáří a pakomáří larvy. Porosty vodní makrofytní vegetace také tvoří kvalitní místa pro kladení vajíček a úkrytů před predátory, hlavně rybami. Z vajíček se zhruba po jednom týdnu líhnou pulci živící se řasami a organickými zbytky. Přibližně po 8–10 týdnech se pulci proměňují v malé žabky, které žijí podobně jako dospělci. Mladí jedinci po deštích často vyhledávají nové lokality. Na sklonku léta kuňky vodu opouštějí a migrují do zimních úkrytů, často např. podél potoků nebo periodických stružek po dešti. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, ve sklepích a v dalších zemních úkrytech, které jsou většinou do 250 m od vody, ojediněle až 800 m. Druh ustoupil především v důsledku změn v krajině jako jsou: odvodňování luk a lesů v rámci meliorací, regulace potoků a zatrubňování drobných vodotečí, proměna luk v pole, zasypávání jezírek v lomech, hlinících a pískovnách komunálním odpadem a rekultivace těchto území po odtěžení surovin, chemizace v zemědělství, intenzivní využití každého kousku půdy v rámci náhradních rekultivací praktikovaných v 70. a 80. letech 20. století a podobné negativní zásahy. V poslední době jsou nejvýznamnějšími negativními faktory: nešetrné rybářské obhospodařování rybníků (vysoké rybí obsádky a nevhodně prováděná odbahňování), zarybňování či zánik jezírek v lomech a pískovnách, rekultivace lomů a absence managementových zásahů na lokalitách. Obecně lze shrnout, že kuňka ohnivá trpí jednak zánikem biotopů, jednak zásahem do biotopů. Faktory a činnosti, které mohou negativně ovlivnit populaci druhu na lokalitě: • odbahňování rybníků v nevhodném období, tj. od dubna do října (rozmnožování, vývoj larev) nebo v nevhodném rozsahu, tedy takové, při němž se výrazně sníží plocha litorálu, či je odstraněn úplně. Ve většině případů platí, že pokud stupeň zabahnění neohrožuje přímo rybník ve své existenci, je lepší odbahňování neprovádět. • odbahňování rybníků v jedné rybniční soustavě najednou • vypouštění rybníků v období duben – září
• zarůstání a zazemňování – problém s orobincem, který se uchytí a rozroste v hloubkách menších než 80 cm • přebudovávání rybářsky nevyužívaných rybníků na rybníky s polointenzivním, případně intenzivním chovem ryb. Vysoká rybí obsádka působí negativně na populaci kuňky z důvodu potravní konkurence (planktonofágní ryby snižují potravní nabídku pro metamorfovaná stadia – drobné žabky), likvidace přirozených úkrytů (býložravé ryby) nebo z důvodu přímého predačního tlaku – ryby pulce přímo loví, a to i menší druhy či menší velikostní skupiny dravých i nedravých ryb, především při poklesu úživnosti nádrže. Býložravé ryby také likvidují vajíčka umístěná na vodních rostlinách; • přítomnost ryb v případě nedostatku úkrytů – nekontrolované zarybňování nebo stavy po povodních, které vyplaví ryby do tůní; krajně negativní je přítomnost okounů nebo allochtonních druhů ryb (např. střevličky východní – Pseudorasbora parva a karase stříbřitého – Carassius auratus), které se mohou do nádrží dostat přirozenou cestou a dovedou se rychle namnožit. Před predátory chrání pulce kuněk poměrně účinně mělké zarostlé břehy. V rybnících bez takovýchto břehů kuňky zpravidla nežijí ačkoliv dospělé žáby nejsou přirozenými predátory prakticky ohroženy. • chov mysliveckých polodivokých kachen nebo kachen domácích. Kachny jsou ve větším počtu významným predátorem pulců. Jsou zároveň i potravními konkurenty kuněk a dalších obojživelníků tím, že vyžírají drobné bezobratlé. Přikrmování kachen vede k eutrofizaci prostředí. • vznik či vysázení lesa kolem nádrže s následným zastíněním a důsledky s tím spojenými (špatný až žádný rozvoj řas jako potravy pro pulce); úplné zastínění lokality stromy, případně keři vede k ochlazení vody (oproti nezastíněným lokalitám i o 5 °C a více), což navíc zpomaluje vývoj vajíček a larev a způsobuje špatný až žádný rozvoj fytoplanktonu a následně zooplanktonu – potravy žab (především nedospělých jedinců). Obojživelníci takové lokality zjevně opomíjejí, obecně se zastínění drobných vod během uplynulých 60 let dramaticky zvýšilo • přehnojování rybníků a intenzivní krmení ryb umělými krmivy – vede ke zhoršení kvality vody • používání biocidů a hnojiv při obhospodařování biotopů navazujících na vodní nádrže v dosahu akčního radia druhu • zavážení tůněk komunálním odpadem a přímé ničení tůněk • jednorázová prudká kontaminace vody organickými látkami (např. kejdou), či anorganickými látkami např. při mytí vozidel Kuňka ohnivá je druhem, který na lokalitách svého výskytu nemůže dlouhodobě prosperovat bez provádění pravidelných nebo alespoň občasných managementových zásahů. Při péči o biotopy je nutné se zaměřit jak na vodní, tak i na terestrické biotopy a zimoviště, není možné péči omezit jen na jeden z těchto typů biotopů (to platí pro všechny obojživelníky). Zásadní pro přítomnost populace kuňky ohnivé je kromě vhodné rozmnožovací nádrže přítomnost dostatku tůní na každé lokalitě o různých parametrech a v různých stupních sukcese, od nových po téměř zazemněné. V lokalitě je nutné ponechat některé tůně k úplnému zazemnění, některé částečně obnovovat a vytvářet na vhodných místech nové. Není žádoucí provádět kompletní obnovu žádné nádrže (lépe jen částečnou) a je třeba upřednostňovat vybudování nové tůně (nádrže) před obnovou stávající tůně (nádrže). Nutné je zachovávat litorální porosty v mezích 20–50 % rozlohy vodní plochy a starat se o dostatečné oslunění litorálu pravidelným výřezem náletu. Rybochov je třeba provozovat pouze extenzivně a dle potřeby měnit množství a druhové složení obsádky. Pokud je to možné, všechny luční pozemky v okolí rozmnožovací nádrže i dalších nádrží by měly být extenzivně paseny nebo ideálně ručně koseny. Neměly by se nechávat zcela zarůst, tj. je nutné provádět pravidelné prořezávky dřevin. Na kosení vzdálenějších porostů (do zhruba 200 m) používat vysoko nastavenou lištu (10–15 cm). Kosení je vhodné provádět za suchého slunečného počasí. Při mechanizovaném kosení nepoužívat bubnové sekačky. Důležité je vyloučit aplikaci chemických postřiků.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Krajina v okolí Nových Dvorů (resp. v okolí EVL) je osídlená již od dob neolitu, nyní je silně zemědělsky využívaná. Výsledkem historicky dlouhodobého osídlení území a jeho obhospodařování je jeho výrazné
odlesnění. Lesy se nacházejí jen na plochách nevhodných k zemědělskému využití. Převážná část krajiny byla přeměněna na intenzivně využívanou ornou půdu. Rybářství Nový rybník je zhruba 8 ha velký (zátopa), přičemž litorální porosty (rákosiny) tvoří cca 30-40 %. Hloubka rybníka se pohybuje mezi 0.5 - 3 m. Litorální porosty v Novém rybníce svou rozlohou vyhovují potřebám kuňky ohnivé zcela optimálně; poskytují obojživelníkům dostatečnou ochranu před predačním tlakem ze strany ryb. Z hlediska vitality rákosin je třeba dbát na to, aby nedocházelo k enormnímu zarůstání dna rybníka. Dle sdělení hospodařícího subjektu byl tento jev v terénu vypozorován: v místech, kde se rákos vyskytuje, dochází k nárůstu jeho oddenků tak, že se dno postupně zvedá a zhruba po 10 letech nekosení je množství vody v rákosových porostech již minimální (ústní sdělení hospodáře rybníka). Zmenšování vodní plochy je z hlediska kuňky ohlivé nepříznivé. Hlavním faktorem ovlivňujícím stav EVL je obhospodařování rybníka, přičemž intenzita hospodaření je z hlediska kuňky ohnivé vysoká. Rybník je v současnosti využíván k chovu kapra obecného (Cyprinus carpio). Hospodaří se zde jednohorkově. Provádí se přikrmování a vápnění, v jarním období také přihnojení organickými hnojivy – patrně chlévskou mrvou – v prostoru hráze. Kapr obecný je vysazován v množství: v kategorii K2 (5 tis. ks ročně) a v kategorii K0 (150 tis. ks ročně) na celou plochu rybníka. Dravci vysazováni nejsou. Výlov rybníka se provádí obvykle v termínu 25.10.-15.11. Aktuální stav obhospodařování Nového rybníka se vzhledem k předmětu ochrany jeví jako dostačující, a to i přes uvedenou intenzitu chovu. Jen rozloha litorální vegetace umožňuje existenci kuňky ohnivé i přes vysokou intenzitu hospodaření. Rybník je zásobován především dešťovou vodou, v případě suchých let je též dopouštěn vodou z Klejnárky. K dopouštění dochází zhruba jednou za 4-5 let, vždy na jaře. Probíhá pomocí vzdutí vody na odtoku z Ovčáreckého rybníka a následným využitím vodního spádu, trvá vždy zhruba 2-3 týdny. Proti průniku nežádoucích druhů ryb, vyskytujících se právě v Klejnárce - střevlička východní (Pseudorasbora parva) a karas stříbřitý (Carassius auratus) - je Nový rybník chráněn osazenou mříží (umístěna je ve strouze pod ovčáreckým rybníkem). Mříž je tvořena zdvojenou sítí s oky o velikosti 1 cm, kdy její dvě části jsou položeny přes sebe, takže vznikají otvory kolem 4-5 mm. Mříž je na místě osazena jen v době napouštění. Z hlediska předmětu ochrany jsou uvedené postupy vhodné. Na Nový rybník není v současné době zpracován manipulační řád. Myslivost Území EVL je využíváno k lovu a příkrmu zvěře. Je zde umístěno několik posedů a několik míst s krmivem pro divoká prasata (de facto jde o odpadky - volně poházené rybí vnitřnosti atd.). Kumulace zvěře a zejména prasat do blízkosti krmišť podporuje ruderalizaci okolí a znamená teoreticky i vyšší predační tlak na kuňku ohnivou, což je nežádoucí. Vypouštění polodivokých kachen na lokalitě aktuálně nebylo zjištěno, z hlediska předmětu ochrany by to byl jev velmi nežádoucí. Zemědělství Nový rybník se nachází v zemědělsky silně obhospodařované krajině. Prospěšný pro příznivý stav lokality je pás ruderálních křovin mezi litorálními porosty a polem (na pravém břehu rybníka), který zmenšuje tlak zemědělství (hnojení polí, postřiky) na EVL. Stávající výsadba mladých stromků javoru jasanolistého není zcela vhodná. Stanovištně přirozené druhy (jasany, olše, vrby), resp. jejich podrost, by poskytovaly kuňce obecné lepší úkrytové možnosti. K rybníku přiléhají na většině levého břehu luční porosty menší rozlohy, které jsou v současnosti kosené. Při dodržení vhodného termínu kosení je tento management vhodný. Ochrana přírody Část stromů na hrázi Nového rybníka a severně od něj - podél přístupové cesty ze silnice Nové Dvory-Svatý Mikuláš - je chráněna jako památné stromy ("Jakubská alej" - javory, lípy, topoly, jasany).
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Péče o rybník Cílem péče o EVL je zachovat vhodné podmínky pro prosperující populaci kuňky ohnivé. Z hlediska vitality rákosin je třeba dbát na to, aby nedocházelo k enormnímu zarůstání dna rybníka. Je vhodné zachovat stávající rozlohu litorálních porostů (rákosin), tj. tak, aby tvořily zhruba 30-40% zátopy rybníka. Tyto porosty tvoří klíčové stanoviště pro kuňku ohnivou. Je pravděpodobné, že pouze současný velký rozsah litorálu umožňuje výskyt kuňky ohnivé v takovém počtu, v jakém se zde vyskytuje. Jakýkoliv zásah do porostů znamenající zásadní zmenšení jejich plochy (v řádu desítek %) by znamenal ohrožení populace předmětu ochrany. V případě zjištěné snížené vitality nebo rozpadu stávajících zapojených litorálních porostů jsou možné managementové zásahy za účelem podpory nebo obnovy porostů (např. vhodný způsob kosení, odstraňování stařiny aj.). Tyto zásahy musejí být schváleny příslušným OOP. Jako vhodný způsob kosení se jeví kosení cyklické, kdy se vždy během 10-15 let obnoví plocha rákosin tak, že každý rok se pokosí cca 10-15 % plochy rákosin. Rákosiny je vhodné kosit na ledu během prosince-ledna, přičemž po pokosení je vyloučeno zvedat vodní hladinu. Konkrétní průběh kosení je nutno stanovit operativně dle potřeby a také dle možností hospodařícího subjektu. Na rybníku je třeba sledovat sukcesní stav a v případě potřeby přistoupit k určitým jednorázovým opatřením. Jedná se především o odbahnění, které je třeba provádět pouze v odůvodněných případech – nadměrné zazemnění, zarůstání apod. a na základě konkrétního biologického posouzení. Při odbahňování je třeba důsledně zachovávat pozvolný sklon dna v poměru 1:10 – 1:15 a pozvolný přechod na souš. Sediment by měl být odstraňován mimo území EVL, nepřípustné je jeho vyhrnování a depozice v litorálu. Všechny zásahy spojené s údržbou rybníka by měly být prováděny tak, aby nenarušily rozmnožování a vývoj larev kuňky ohnivé. Odbahňování je tedy vhodné provádět na podzim s neprodleným napuštěním rybníka po skončení prací. Dočasně zvýšenou mortalitu kuňky lze v tomto případě připustit, jelikož tak bude z dlouhodobého hlediska umožněno zachování stanoviště a tedy i populace jako celku, zvláště zůstanou-li ušetřeny litorální partie, které mohou nadále sloužit jako úkryt většině jedinců. V krajním případě celkového odbahnění, které by zasahovalo až do litorálu, je nezbytné, aby rybník zůstal bez rybí obsádky až do uspokojivého obnovení litorálních porostů a submerzní vegetace (obvykle 2–3 sezóny). Jedinou výjimkou by byly biomeliorační obsádky stanované na základě nařízení n. souhlasu OOP. Míra současného rybářského hospodaření je vyšší než extenzivní a jsou prováděna intenzifikační opatření, ale vzhledem k již zmiňovaným rozsáhlým litorálním porostům nepředstavuje pro předmět ochrany přímé ohrožení. K výraznému snížení velikosti obsádek by bylo nutno přikročit pouze při zmíněném zásadním zmenšování plochy těchto litorálních porostů anebo při významném úbytku kuňky. V případě, že by početnost populace kuňky ohnivé klesala, anebo v případě pokusů o zlepšení celkového stavu vodního prostředí pro kuňku ohnivou, by bylo vhodné s ohledem kvalitu prostředí (přítomnost hrubého a středního zooplanktonu a litorálu) snížení rybí obsádky. Teoretická velikost rybí násady by pak byla nasazování kapra K2 do 2 tis. ks na zátopu rybníka při jednohorkovém hospodaření tak, aby průměrná sezónní hmotnost kapra nepřekročila 400 kg/ha volné vodní hladiny. S vodní hladinou nesmí být manipulováno v průběhu vegetační sezóny, a to od 15.3. do 15.10. Nesmí dojít ke zvyšování vodní hladiny při zámrzu a po pokosení rákosu na ledu. Zimování a letnění rybníka z hlediska zlepšování vodního prostředí pro kuňku ohnivou je možné pouze na základě písemného souhlasu OOP. V EVL je vhodné budovat nové tůně, které by sloužily jako další útočiště kuněk a ostatních vodních organismů mimo ryby. V případě nepříznivých podmínek v hlavní nádrži (např. přemnožení rybí obsádky, celkové odbahnění, jednorázová silná kontaminace vody atp.) by se místní populace udržela alespoň v těchto menších útočištích a nebyla by tak přímo ohrožena existence předmětu ochrany v EVL. Vytvořením tůněk se zvýší rozmanitost stanovišť a ekologických podmínek na lokalitě. Velikost tůní by se pohybovala od 30 m2 po 100 m2 v závislosti na konkrétních podmínkách stanoviště. Tůně budou mít hloubku do 1 m, pozvolné klesání dna i břehů = plynulý přechod na souš, budou bez přítomnosti ryb. Rámcové zásady pro tvorbu tůní jsou uvedeny v příručce Just et al. (2003). Pro případné budování tůní v EVL - zde konkrétně není vhodné ukládat vybagrovanou zeminu v okolí tůně, ale je nutné ji uložit mimo EVL. Důvodem je stávající výsadba javoru jasanolistého; na vybagrované zemině by se nežádoucím způsobem rozšířily semenáčky tohoto nepůvodního druhu. Z hlediska péče o příbřežní porosty je možné uvažovat o přeměně ruderálního pásu např. na lesík s přirozenou druhovou skladbou (olše, jasany) z důvodů lepší možné nabídky úktyrů pro kuňku ohnivou.
Péče o luční porosty Luční porosty je potřeba obhospodařovat s ohledem na obojživelníky. Na loukách není vhodné provádět intenzifikační hospodářská opatření (válcování, smykování aj.) a je zcela nepřípustné, aby byly tyto porosty v rámci EVL rozorávány. Louky by měly být koseny 1x ročně, případně mohou být koseny i 2x ročně. Kosení luk lze provádět běžnou mechanizací. S ohledem na obojživelníky je třeba dbát na následující podmínky: pokud možno nekosit v období metamorfózy larev obojživelníků, která probíhá cca od června do srpna – první seč je vhodné provést v druhé půli května, druhou pak koncem srpna a během září. U jednosečných porostů je třeba preferovat především pozdní termíny (cca od konce srpna). Seč je třeba provádět v sušších obdobích, kdy je v porostech minimum obojživelníků (nikoliv po dešti nebo při něm). Z hlediska denní doby je ideální sekat po oschnutí, popř. před vytvořením rosy – nejlépe v časně odpoledních hodinách. Při kosení je nutné ponechávat vyšší „strniště“ ve výšce min. 10 cm. Nezbytné je sklizení a odvezení pokosené biomasy, avšak část je možné ponechat na místě a využít jako zimoviště pro obojživelníky a líhniště pro plazy. Mulčování je krajně nežádoucí. Louky není vhodné hnojit ani aplikovat syntetické agrochemikálie. Na lokalitě je důležité nebudovat a neprovozovat krmeliště nebo přikrmovaní zařízení pro zvěř a zejména pro kachny.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management
1, 2 Kosení těžkou mechanizací Kosení Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Louky by měly být koseny 1x ročně, případně mohou být koseny i 2x ročně. Kosení luk lze provádět běžnou mechanizací. S ohledem na obojživelníky je třeba dbát na následující podmínky: pokud možno nekosit v období metamorfózy larev obojživelníků, která probíhá cca od června do srpna – první seč je vhodné provést v druhé půli května, druhou pak na přelomu srpna a září. U jednosečných porostů je třeba preferovat především pozdní termíny (cca od konce srpna). Seč je třeba provádět v sušších obdobích, kdy je v porostech minimum obojživelníků (nikoliv po dešti nebo při něm). Z hlediska denní doby je ideální sekat po oschnutí, popř. před vytvořením rosy – nejlépe v časně odpoledních hodinách. Při kosení ponechávat vyšší „strniště“ ve výšce 10 – 15 cm. 1 x za 1 rok Kosení je možné 1x ročně anebo 2x ročněKalendář pro kosení jednosečných porostů je: 20.8.-30.9.Kalendář pro kosení dvousečných porostů je: první seč 15.5.-31.5.; druhá seč 20.8.-30.9.
Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval
bez zákresu Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou dostupností Kosení Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Cyklické kosení rákosin, každý rok bude pokoseno zhruba 10-15 % plochy rákosin. 1 x za 1 rok 1.12.-31.1.
bez zákresu Obnova a vytváření tůní a mokřadů Péče o mokřady a rašeliniště Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Budování nových tůní na vhodných místech. Velikost tůní by se pohybovala od 30 m2 po 100 m2 v závislosti na konkrétních podmínkách stanoviště. Hloubka by byla do 1 m, s dostatečným podílem mělkých ploch. 1 x za 5 let
Kalendář pro management Poznámka
celoročně Do budoucna bude potřeba zajistit péči i o tyto nové tůně (prosvětlování jejich okolí, odbahňování).
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. (eds.) (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 3, s. 1-132. 1213-3393. JUST, T.; ŠÁMAL, V.; DUŠEK, M. et al. (2003). Revitalizace vodního prostředí. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 144 s. ISBN 80-86064-72-7. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2. ZAVADIL, V.; SÁDLO, J.; VOJAR, J. (eds.) (2011). Biotopy našich obojživelníků a jejich management: Metodika AOPK ČR. Vydání 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 178 s. ISBN 978-80-87457-18-4.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Linda Trunečková E-mail:
[email protected] Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Pavel Moravec E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
CR
kriticky ohrožený druh
EN
ohrožený druh
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
NT
téměř ohrožený druh
OOP
orgán ochrany přírody
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
SDO
Souhrn doporučených opatření
SZ
severozápadní
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
V
východní
VU
zranitelný druh
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213001_Novy_rybnik_u_Kaciny_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0213001_Novy_rybnik_u_Kaciny_Koseni.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU