Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Ledce - hájovna CZ0213611
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Ledce - hájovna Kód lokality: CZ0213611 Kód lokality v ÚSOP: 2558 Rozloha (ha): 0,0283 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 69
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 0,0214 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 75,6 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 5765
Kategorie PP
Název Ledce - hájovna
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 0,0069 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 24,4 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK NENÍ Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Ledce
Dotčená katastrální území Ledce u Mladé Boleslavi
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Půda hájovny čp. 29 v obci Ledce, asi 13 km jv. od Mladé Boleslavi. Hájovna se nachází na západním okraji obce. Jižní strana domu je oddělena od lesa úzkým pásem zahrady, okolní, zejména jehličnaté, lesy tvoří poměrně kompaktní plochy. Severně od domu čp. 29 vyrůstá nová zástavba a obec tímto směrem značně expanduje. Přibližně 1 km dále tímto směrem, za zástavbou, se rozprostírá otevřenější krajina s lučními a pastvinnými formacemi. Východně, v širším areálu extravilánu obce, je řada ploch zemědělské půdy.
Biota Na půdě hájovny sídlí regionálně významná letní reprodukční kolonie netopýra velkého (Myotis myotis). Jde o jednu z pěti nejvýznamnějších letních kolonií netopýra velkého v ČR (největší známá kolonie). Počet netopýrů v kolonii je přes 3 tisíce jedinců. Konkrétní údaje z let 2010 - 2013: 3170 ,3233, 3123 a 3128 samic s mláďaty.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: netopýr velký Myotis myotis Kód předmětu ochrany: 1324 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
Zachovalost Izolace
rozmnožující se populace
3150
3150
jedinci
vynikající zachování
15 % ≥ p > 2 %
Celkové hodnocení populace není vynikající izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Cílový stav předmětu ochrany: Udržet stav předmětu ochrany na úrovni v době vyhlášení EVL.
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: netopýr velký Myotis myotis Kód předmětu ochrany: 1324 Popis nároků předmětu ochrany: Netopýr velký je původně jeskynním druhem. V jižní Evropě obývá jeskyně celoročně, v našich podmínkách však letní kolonie samic osídlují především půdy velkých budov (kostelů, zámků apod.). Zde lze nalézt často i několik set až tisíce jedinců. Samice se v letních úkrytech objevují v průběhu dubna. Mláďata se rodí v průběhu června, v polovině července se osamostatňují a v srpnu až v polovině září úkryt obvykle opouštějí. Jako zimoviště využívá tento druh nejrůznější typy podzemních prostor – jeskyně, štoly, sklepy, kanály v hrázích přehradních nádrží apod. Zde se netopýři ukrývají ve štěrbinách nebo volně visí na stěnách a stropě, někdy vytvářejí i velké shluky. Hlavní potravu netopýra velkého tvoří velké druhy brouků (zejména z čeledi střevlíkovitých), které sbírá většinou ze země. Významným potravním stanovištěm netopýra velkého jsou lesy. Pravidelné přelety většinou nepřesahují 20 km, příležitostně však migruje i na větší vzdálenosti (až 390 km). Nejvyšší stáří u netopýra velkého, zjištěné kroužkováním, je 38 let. V 70. letech 20. století došlo u nás, stejně jako v jiných evropských zemích, k rozsáhlému poklesu početnosti netopýra velkého. Jako možné příčiny tohoto úbytku (stejně jako u vrápence malého) byly mj. diskutovány především efekt snížení početnosti v důsledku ztrát úkrytů a lovišť či snížení fertility způsobené chronickou otravou pesticidy. Od začátku 80. let minulého století se početnost druhu postupně zvyšovala a v současné době jsou na některých lokalitách zaznamenávány stavy až desetkrát vyšší. Faktory a činnosti, které mohou negativně ovlivnit populaci druhu v lokalitě: opravy a přestavby střechy a půdních prostorů: nevhodné načasování stavebních prací (rušení, případně přímé ohrožení samic s mláďaty) úplné uzavření vletových otvorů, například při zabezpečování půdy před ferálními holuby (zamezení výskytu netopýrů) změna velikosti či umístění vletových otvorů (může netopýry zcela odradit od návratu do daného úkrytu, může také způsobit změnu mikroklimatu v půdním prostoru) použití odlišné střešní krytiny (možná změna mikroklimatu) zmenšení půdního prostoru, například při vybudování půdní vestavby (lokalita přestane splňovat nároky druhu na úkryt) vytvoření nových střešních oken (nežádoucí prosvětlení prostoru) použití nevhodných toxických látek na ošetřování dřevěných trámů (ohrožení zdraví a života netopýrů) Management letních kolonií na půdách budov:
Pokud jsou krovy a střešní krytina relativně zachovalé, je lepší ponechat lokalitu pokud možno bez zásahu (současný stav netopýrům vyhovuje). V případě, že je oprava střechy z technických důvodů nezbytná, je nutno dodržet následující zásady: veškeré stavební i úklidové práce provádět mimo období výskytu netopýrů, tj. od začátku září do poloviny dubna, před i po ukončení stavebních prací by měla být lokalita navštívena odborníkem) zachovávat otvory, kterými netopýři do úkrytu vletují používat stejný nebo termoizolačně podobný typ střešní krytiny, aby nedošlo ke změně mikroklimatu neměnit charakter půdního prostoru (nebudovat nová střešní okna, půdní vestavbu apod.) nepoužívat přípravky na ochranu dřeva, které jsou toxické pro netopýry; případné použití konkrétního přípravku předem konzultovat s odbornými pracovníky pokud je třeba zajistit půdu proti pronikání ferálních holubů, lze do otvorů umístit latě, které umožní, aby půda byla nadále využívána netopýry; konkrétní způsob zabezpečení vletového otvoru je nutné konzultovat s odborným pracovníkem trus, který se hromadí pod kolonií, je lépe odklízet každoročně (jednou z možností je položit na podlahu velkou igelitovou fólii a na podzim z ní trus vysypat) v případě nutnosti ochrany členitější podlahy půdních prostor (např. klenba stropů v kostelech) je vhodné pod kolonii instalovat dřevěné pódium kryté silnou fólií, čímž se usnadní provádění úklidu a ochrání klenba lze také zajistit ochranu trámů před poškozením močí a trusem pomocí půlených plastových rour upevněných na trámy
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Lokalita se nachází v hájovně z 30. let 20. stol. s čp. 29 ve volné zástavbě na západním okraji obce Ledce. Půda, v nejvyšším místě cca 5 m vysoká, tvoří třetí podlaží domu. Má dva vletové otvory v podobě kulatých světlíků. Vlet netopýrů je možný jedině za podmínky, že okna zůstávají otevřená, což může stav na lokalitě komplikovat. Podlahu půdy tvoří pálené ploché cihly – půdovky. Krovy jsou zajímavě technicky řešeny s ohledem na maximální prostor, a to silnými horizontálními trámy (nejvíce poškozované trusem) kotvenými nad úrovní podlahy, z nichž jsou vztyčeny masivní vertikální vzpěry, které v horní části drží hlavní horizontální kosterní konstrukci střechy. Na ní jsou nabita prkna nesoucí krytinu. Netopýři se zavěšují na horních horizontálních trámech, na pomocných diagonálních vzpěrách, na prknech podbití střechy a také na omítce dvou komínů. Fasáda domu je dostatečně hrubá, aby umožnila snadné zachycení nalétávajících netopýrů. Velikost netopýří kolonie na půdě rodinného domu způsobuje relativní problémy, které jsou řešeny jen díky pochopení současných obyvatel domu. Na podlaze pod kolonií se v sezóně nachází velké množství trusu, v němž leží, v různých stádiích rozkladu, zbytky uhynulých netopýrů. Zápach je na půdě a kolem schodiště poměrně zřetelný a trus je v menším množství roznášen na podrážkách bot při jakémkoliv průchodu z půdy do spodních obytných prostor. Jde o relativně nepříjemnou situaci, která by mohla snižovat komfort vlastníků domu a s tím i cenu nemovitosti v případě prodeje. Samotná přítomnost kolonie pak velmi ovlivňuje možnosti využití půdních prostor, které lze využívat pouze v malé části západního křídla půdy, a to ještě jen velmi omezeně, aby nedocházelo k nadměrnému rušení netopýrů. Přítomnost kolonie je umožněna jen díky otevřeným oknům ve světlících, což je poměrně neuspokojivé, jelikož při silnějším dešti a větru může docházet k zatékání a nežádoucím jevům v prostorách pod půdou. Netopýří trus je z půdy odklízen pravidelně, úklid provádí mj. vlastník domu. V současnosti je již také většina trámů osazena plastovými kryty proti poškozování netopýřím trusem. Stav netopýří kolonie je pravidelně monitorován.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Ledce - hájovna Autor: O.S. Ploučnice Schválil: Krajský úřad Středočeského kraje Datum schválení: 31. 5. 2013 Platnost od-do: 1. 1. 2013 - 31. 12. 2022
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Cílem ochrany půdních prostor je zachovat příznivé prostředí pro výskyt netopýrů, tj. dostatečně prostorné a klidné stanoviště. Opatření by měla být vedena za účelem kompenzace sníženého komfortu bydlení. Z tohoto důvodu se jako nejvíce aktuální jeví potřeba provést izolaci podlahy půdních prostor od obytných částí. Tím se zamezí hrozícímu protékání fekálií do obytných částí a úniku tepla z nich. Podlaha půdy pod kolonií by dále měla být pravidelně každoročně kryta folií a vždy po konci sezóny očištěna od trusu a uhynulých těl netopýrů. Spodní horizontální nosné trámy by měly být opatřeny plastovými kryty proti hromadění trusu. Světlíky lze opatřit záslepkami nebo funkčními okny, které by bylo možné vždy po sezóně (po nutné kontrole stavu lokality z důvodu možného opožděného osídlení jednotlivými exempláři netopýrů, nejlépe po provedení úklidu prostor) instalovat, či zavřít a zamezit tak únikům tepla a navátí sněhu v zimním období. Záslepky musí být vždy do 15. března z důvodu odvětrání a vyrovnání klimatu odstraněny. Veškeré exponované dřevěné části půdy by měly být očištěny a ošetřeny netoxickým přípravkem na ochranu dřeva (např. Aidol, Bochemit QB, Lignofix, Boronit, Dřevosan či Wolmanit CX-10). S ohledem na možnost zatékání vody vletovými otvory by bylo vhodné opatřit vnější horní část parapetů světlíků stříškami s dostatečným přesahem a vhodným sklonem, aby bylo zamezeno zatékání dešťové vody na půdu. Stříšky nesmějí bránit vletu netopýrů, a proto je nutné konkrétní provedení jejich instalace konzultovat s odborníkem. Technické úpravy či opravy střechy a dotčených prostor lze provádět jedině po schválení příslušným orgánem ochrany přírody. Stavební práce a úklidové práce se musí provádět mimo období výskytu netopýrů, tj. od začátku října do konce března. Je nutno zachovávat otvory, kterými netopýři do úkrytu vletují, používat stejný, nebo termoizolačně podobný typ střešní krytiny, aby nedošlo ke změně mikroklimatu, a celkově neměnit charakter půdního prostoru (nebudovat střešní okna, půdní vestavby, apod.). V případě pronikání ferálních holubů je možno, po dohodě s orgánem ochrany přírody, umístit do vletových otvorů dřevěné latě či ocelové tyče. Konkrétní způsob zabezpečení musí být konzultován s odborným pracovníkem - chiropterologem. Trámy a latě lze používat jen nehoblované (případně na nich uměle vytvořit rýhy pro zachycení netopýrů), aby se na nich mohli netopýři zachytit, též je nutné zachovat původní charakter zdí a u nově vytvářených omítek volit omítky ne příliš hladké (znemožnily by přichycení netopýrů). Při ošetření dřevěných částí je nutné používat přípravky na vodní bázi, u nichž je zaručena netoxicita pro netopýry (např. Aidol, Bochemit, QB, Lignofix, Boronit, Dřevosan či Wolmanit CX-10). Ošetřování je třeba provádět v období, kdy se v prostorách netopýři nevyskytují (listopad – únor), co nejdříve po jejich odletu, aby přípravky stačily „vyvětrat“. Před aplikací je nutné provést kontrolu prostor. Odstraňování netopýřího trusu a další management je možný od začátku října do konce března, opět ale až po kontrole prostor, která by výskyt netopýrů měla s jistotou vyloučit. Prostory by měly být zajištěny proti vniku kuny skalní, např. uzávěrami okapů, údržbou bezkontaktnosti budov a okolo rostoucích dřevin, ochranou trámů půlenými plastovými trubkami. Poblíž vletových otvorů by nemělo být instalováno venkovní osvětlení. Další ochrana spočívá v: 1. Zamezení jakéhokoliv nežádoucího rušení sezónně se zde nacházející kolonie; pobyt na půdě během sezóny by měl být omezen na nezbytné minimum a jen v západní třetině plochy půdy. 2. Zamezení znepřístupňování prostor netopýrům, zejména uzavíráním vletových otvorů. 3. Zamezení stavebních úprav v době obsazení půdy netopýry. 4. Zamezení jakýchkoliv změn, které mohou radikálně změnit atraktivnost prostor pro netopýry, tj. změny charakteru půdního prostoru (budování nových střešních oken, půdních vestaveb, apod.) 5. Konzultaci jakýchkoliv zásahů do předmětných prostor s příslušným orgánem ochrany přírody. 6. Plánování veškerých stavebních a managementových zásahů na období mimo výskyt netopýří populace, tj. od října do března, ale vždy po kontrole situace, jelikož se zde mohou jednotlivé kusy vyskytovat i ve výše uvedeném období. 7. Nepoužívání přípravků na ochranu dřeva, které jsou toxické pro netopýry.
3.2 Navrhovaná opatření
Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Úklid netopýřího trusu v EVL Péče o netopýry Myotis myotis (netopýr velký) 1324 Úklid netopýřího trusu a uhynulých jedinců na půdě rodinného domu 1 x za 1 rok 1.10.-31.3.
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Jiné opatření Jiné Myotis myotis (netopýr velký) 1324 Zakrytí spodních horizontálních trámů plastovými kryty proti hromadění trusu 1.10.-31.3.
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Jiné opatření Jiné Myotis myotis (netopýr velký) 1324 Provedení izolace podlahy půdních prostor od obytných částí 1.10.-31.3.
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Jiné opatření Jiné Myotis myotis (netopýr velký) 1324 Osazení horních částí parapetů světlíků stříškami proti zatékání vody do půdních prostor 1.10.-31.3.
Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Jiné opatření Jiné Myotis myotis (netopýr velký) 1324 Ošetření očištěných dřevěných částí půdy vhodným přípravkem 1.10.-31.3. Opakování v intervalech dle aktuálního stavu trámů
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady ANDREAS, M.; CEPÁKOVÁ, E.; HANZAL, V. (2010). Metodická příručka pro praktickou ochranu netopýrů. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 94 s. ISBN 978-80-87051-82-5. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2. O.S. PLOUČNICE; O.S. Ploučnice (2010). Plán péče o zvláště chránění území - Přírodní památku Ledce hájovna. 12 s., 1 x CD, 2 mapy, 1 tabulka. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Středočeského kraje. SCHNITZEROVÁ, P.; CEPÁKOVÁ, E.; VIKTORA, L. (2009). Netopýři v budovách: Rekonstrukce a řešení problémů. Vydání 1. Praha: Česká společnost pro ochranu netopýrů. 71 s. ISBN 978-80-254-6256-0.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Linda Trunečková E-mail:
[email protected] Organizace: AOPK ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Zpracovatel: RNDr. Vladimír Hanzal E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PP
přírodní památka
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213611_Ledce_hajovna_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0213611_Ledce_hajovna_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách NENÍ
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
