Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Jeskyně Bětník CZ0533687
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Jeskyně Bětník Kód lokality: CZ0533687 Kód lokality v ÚSOP: 2962 Rozloha (ha): 0,0398 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č.318/2013 Sb., příloha 618
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,0398 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Pardubický kraj Dotčené obce Řepníky
Dotčená katastrální území Popovec u Řepníků
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Puklinová jeskyně v opuce tvořená jedinou vertikální puklinou o celkové průlezné délce cca 40 m a hloubce 22 m. Spodní ze dvou pater je snadno dostupné a je hojně navštěvováno. Jeskyně Bětník je součástí rozsáhlejšího systému puklin, které ústí na povrch ve vrcholové partii opukového svahu. Pukliny nejsou průchozí pro člověka, ale dá se předpokládat, že hrají důležitou roli pro osidlování podzemních prostor různými druhy živočichů (včetně netopýrů) a mají vliv na mikroklima a výměnu vzduchu ve vlastní EVL. Biota V jeskyni Bětník bylo zastiženo celkem 9 druhů netopýrů, z toho 7 druhů hibernujících. Nejpočetnějším zimujícím druhem je trvale od počátku sledování vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), jehož početnost
nepřetržitě v posledních 20 letech vzrůstá (v období 2007-2012 pravidelný výskyt 129-196 zimujících jedinců). Podobný trend je i u druhého nejpočetnějšího druhu netopýra velkého (Myotis myotis), i když jeho stavy se pravidelně pohybují maximálně v řádech desítek. Ostatní zjištěné druhy netopýrů zde v zimním období byly zjištěny nepravidelně a jednotlivě. Lokalitu využívá jako zimoviště i zvláště chráněný druh mlok skvrnitý (Salamandra salamandra).
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: vrápenec malý Rhinolophus hipposideros Kód předmětu ochrany: 1303 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
zimující populace
100
120
jedinci
15 % ≥ p > 2 %
Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Zachovalost Izolace dobré zachování
Cílový stav předmětu ochrany: Udržení stavu jako při vyhlášení. Stabilní zimující populace vrápence malého.
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: vrápenec malý Rhinolophus hipposideros Kód předmětu ochrany: 1303 Popis nároků předmětu ochrany: Vrápenec malý je nápadný druh, který se neukrývá ve štěrbinách, jedinci vždy visí volně na viditelných místech. Jedná se o původně jeskynní druh, který ve střední Evropě začal zhruba ve středověku využívat také úkryty v lidských stavbách. Na nejvýznamnějších zimovištích v České republice bývá zjišťováno i několik set až tisíce jedinců. Hlavní pokles početnosti tohoto druhu v Evropě nastal koncem 60. a začátkem 70. let 20. století, jeho příčiny však dosud nejsou zcela jasné. V úvahu připadají zejména ztráty úkrytů a lovišť, klimatické faktory, diskutováno je také snížení fertility způsobené chronickou otravou pesticidy, jakož i negativní vliv dřívějšího kroužkování na zimovištích. Faktory a činnosti, které mohou negativně ovlivnit populaci druhu na evropsky významných lokalitách - rušení na zimovištích (vadí především manipulace se zimujícími vrápenci, změny teplotního režimu, dále nadměrné osvětlení a hluk, spojený se zvýšeným pohybem lidí, rozdělávání ohňů a následné zakouření podzemních prostor), tj. příliš časté návštěvy jeskyňářů nerespektujících dodržování klidu na zimovišti, dále neregulovaný vstup turistů do nezajištěných podzemních prostorů, případně i pořádání některých hromadných akcí ve zpřístupněných jeskyních uzavírání vchodů do jeskyní; nevhodné načasování stavebních prací (rušení zimujících vrápenců); úplné uzavření vchodu do podzemního prostoru (zamezení výskytu vrápenců); nevhodný způsob zabezpečení vchodu (celoprofilová uzávěra může způsobit změnu mikroklimatu). Management spočívá především v zabezpečení a údržbě vletových otvorů takovým způsobem, aby byl umožněn vrápencům přístup do podzemních prostor a zároveň aby se minimalizovalo riziko nežádoucích návštěv v období zimování.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti
Les v okolí vstupu do jeskyně je tvořen dubohabřinou s výraznou příměsí jehličnanů. Jeskyně Bětník nebyla nikdy v minulosti a není ani v současnosti nijak hospodářsky či jakkoliv jinak využívána. Hlavním negativním vlivem, zejména z pohledu předmětu ochrany, je atraktivnost jeskyně pro nejrůznější „dobrodružně orientované“ návštěvníky. Návštěvníky jsou jednak mladší obyvatelé okolních obcí a v menší míře i náhodní turisté. Negativní vliv těchto návštěv na předmět ochrany ve stísněných podmínkách jeskyně spočívá v: 1) rušení netopýrů, kteří podzemní prostor využívají i mimo období zimování, 2) ponechávání odpadků a nepůvodních předmětů, které ve špatně větraném prostoru mohou zahnívat, 3) častém svícení pomocí otevřeného ohně a svícemi, které mění mikroklima vnitřního prostoru a ruší netopýry zplodinami hoření a 4) lezení většího množství osob a následné narušení statických podmínek některých méně stabilních částí jeskyně. Za účelem ochrany netopýrů zde byla v létě roku 2007 orgánem ochrany přírody nainstalována ochranná mříž, která měla zabraňovat nežádoucím vniknutím osob do prostoru jeskyně. Ovšem konstrukce mříže, která byla pouze položena na vstupní propadlinu a řetězem připevněna ke kořenům stromů, neplnila svou funkci zábrany proti vniknutí nežádoucích návštěvníků. Proto bylo v srpnu 2010 přistoupeno k radikálnějšímu řešení a vstup do jeskyně byl zabezpečen mříží zazděnou do skalního podloží a mající otevíratelná dvířka s visacím zámkem. Mříž splňuje parametry pro průlet netopýrů, ale ani tato konstrukce není vyhovující, protože obratnější člověk je schopen prolézt spárou mezi mříží a stěnou jeskyně. Dalším rizikovým faktorem je možná snaha o prolomení mříže ze strany vandalů. Potencionální riziko pro zimující netopýry představuje v určité rovině i možná lesní těžba v bezprostředním okolí vstupu do jeskyně, která by mohla mít za následek změnu mikroklimatu na lokalitě a rušení hibernujících netopýrů v případě načasování těžby do zimního období. Vzhledem k reliéfu vstupního otvoru (pozvolný svah s holými opukovými výstupy) je riziko nežádoucího spontánního zarůstání dřevinami minimální.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 31 - Českomoravské mezihoří Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: LHC Choceň / 509003 Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,0398 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2013 - 31. 12. 2022 Organizace lesního hospodářství: LS Choceň Nižší organizační jednotka:
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Základem péče o předmět ochrany na lokalitě je vyloučení rušivých vlivů v podzemním prostoru jeskyně. Pro zlepšení funkčnosti stávající mříže zabezpečující vstup do podzemí je třeba dozdít otvor v místě, kde mříž nedoléhá ke skále, nebo upravit (nastavit) stávající mříž, aby zde nezůstal průlezný otvor. Mříž je třeba pravidelně kontrolovat a udržovat ji v plně funkčním stavu. Instalace mříže a rozsáhlejší opravy by měly být prováděny mimo období zimování netopýrů. V období od 1. 11. do 30. 3. by měl být omezen vstup všech osob do jeskyně vyjma pracovníků zajišťujících pravidelný monitoring netopýrů. Na lokalitě by mělo být celoročně vyloučeno rozdělávání ohňů a používání svící, loučí, pochodní či karbidových světel ke svícení. V lesích v bezprostřední blízkosti EVL je doporučeno hospodařit tak, aby nedocházelo k přímému ohrožení netopýrů, při ochraně lesních porostů nepoužívat biocidy v okruhu 50 m od EVL. Les v dílci, jehož součástí je vchod do jeskyně, obnovovat podrostním, nebo násečným způsobem, bez vytváření rozsáhlejších holin. Tyto zásady hospodaření je třeba přenést do lesního hospodářského plánu, nebo lesních hospodářských osnov. Veškeré pukliny a díry ústící na povrch nezakrývat, nezahazovat a nezavážet materiálem. V případě rizika ohrožení bezpečnosti obyvatel, tyto prvky výrazně označit, nebo ohradit.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Údržba mříže Péče o netopýry Rhinolophus hipposideros (vrápenec malý) 1303 drobné opravy instalované mříže, antikorozní nátěry, promazání zámku, výměna nefunkčního zámku 1 x za 3 roky duben - září interval se může měnit v závislosti na aktuální situaci
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Osazení nové průletové mříže Péče o netopýry Rhinolophus hipposideros (vrápenec malý) 1303 Vyřešení nedostatečného zajištění proti vniknutí nepovolaných osob. Buď osazením nové funkční mříže, nebo patřičná úprava stávající mříže, nebo dozdění otvoru ve skále, kde mříž nedoléhá. duben - září
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2. RUSŇÁKOVÁ, I. et al. (2012). Plán péče o evropsky významnou lokalitu Jeskyně Bětník na období 2012-2021. 20 s. Plán péče o MZCHÚ. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Železné hory a krajské středisko Pardubice Zpracovatel: Mgr. Jan Horník E-mail:
[email protected],
[email protected] Datum zpracování: 29. 10. 2013
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0533687_Jeskyne_Betnik_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách NENÍ
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0533687 Jeskyně Bětník, 2012
hranice EVL 0
100
200
300
400 m
¯
© AOPK, ČR, 2012 Mapový podklad © ČÚZK, 2010
