Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Červené dolíky CZ0212002
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Červené dolíky Kód lokality: CZ0212002 Kód lokality v ÚSOP: 2519 Rozloha (ha): 2,1671 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 18
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany Smluvní ochrana, vlastníkem jsou Vojenské lesy a statky, s.p. Smlouva byla podepsána ministrem ŽP 7.5.2009 a ředitelem VLS 14.5.2009. Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK Celková rozloha smluvně chráněných území (ha): 1,8324 Relativní rozloha smluvně chráněných území (%): 84,6 Specifikace smluvně chráněných území Kód ÚSOP 5320
Název Červené dolíky
Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,3347 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 15,4
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Drnek, Malíkovice
Dotčená katastrální území Drnek, Malíkovice
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Hluboce zařízlé údolí potoka (bezejmenného), které se při soutoku s Červeným potokem rozevírá do širší nivy s jaseninou. Území je ohraničené dvěma souběžně procházejícími lesními cestami. Území je podmáčené.
Geologie: V podloží území jsou spodnoturonské opuky, glaukonitické slíny a cenomanské pískovce. Na ně nasedají v nivě aluviální hlinitopísčité náplavy. Geomorfologie: Území je součástí geomorfologické jednotky Džbán. Reliéf: Silně rozčleněné úzké údolí menšího potoka. Pedologie: Půdy jsou hnědozemě, rendziny a gleje.
Biota V nivě potoka převládají údolní jasanovo-olšové luhy (sv. Alnion glutinoso-incanae) (L2.2A), na svazích jsou porosty buku, javoru, jasanu a dalších s přimíšenými nepůvodními dřevinami, smrkem a borovicí. Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) roste ve slabě podmáčeném listnatém lese s převahou javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a dominujícím jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), vtroušená je borovice (Pinus sylvestris) a smrk (Picea abies). V podrostu se vyskytují druhy: bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), prvosenka jarní (Primula veris), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) aj. Z dalších vzácnějších druhů rostlin se zde vyskytují Ophioglossum vulgatum, Listera ovata, Gentianopsis ciliata, Lilium martagon, při okraji Polygala chamaebuxus. Podél lesních cest místy pronikají ruderální druhy rostlin, v některých částech lesního porostu se projevuje invaze Impatiens parviflora. Běžné druhy lesních živočichů, pravděpodobný je výskyt mloka skvrnitého (Salamandra salamandra).
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus Kód předmětu ochrany: 1902 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
Zachovalost Izolace
stálá populace
25
25
jedinci
dobré zachování
2%≥p>0%
Celkové hodnocení populace není významná izolovaná, leží hodnota uvnitř rozšířeného areálu druhu
Cílový stav předmětu ochrany: Vzhledem k tomu, že výskyt střevíčníku nebyl v posledních několika letech potvrzen (nicméně v okolí mimo EVL se druh stále vyskytuje) je základním cílem stabilizace a vytvoření dostatečně perspektivní populace střevíčníku pantoflíčku v EVL.
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus Kód předmětu ochrany: 1902 Popis nároků předmětu ochrany: Stanovištěm střevíčníku jsou obvykle světlé lesy a jejich lemy (dubohabřiny, teplomilné doubravy, případně květnaté a okroticové bučiny, vzácně suťové lesy), ale roste také v otevřených travnatých biotopech sv. Bromion erecti (mírně vlhké varianty) až po střídavě vlhká luční společenstva s bezkolencem (sv. Molinion caeruleae). Střevíčník dává přednost mírně vlhkým (v létě vysychajícím) půdám s nižším obsahem dusíku, ale bohatým na báze. Půdy jsou v rozpětí mezi zásaditou až neutrální půdní reakcí. Velmi často se vyskytuje na vápencovém podkladu, především na tzv. bílých stráních s těžkými jílovitými půdami a také na flyši. Upřednostňuje polostinná stanoviště. Střevíčník je vytrvalý a dlouhověký druh, jehož jednotlivé trsy mohou vytrvat desítky let. Přezimuje podzemním oddenkem, z něhož na jaře raší listy a případně květonosné lodyhy, které kvetou v květnu až červnu a jsou opylovány především menšími druhy samotářských včel. V létě pak lodyhy s listy usychají a tobolky se semeny pukají v období od září do října. Semena orchidejí patří mezi nejlehčí v rostlinné říši a mohou se šířit na větší vzdálenosti (větrem). Pro zdárný vývoj rostliny potřebují zárodky vyklíčených semen přítomnost symbiotických hub (mykorrhiza). Vedle generativního množení se šíří větvením oddenků (v přibližně pětiletém intervalu), čímž vznikají větší trsy, které se následně rozpadají na dceřinné rostliny. Specifičnost EVL Červené dolíky spočívá v tom, že se zde střevíčník vyskytuje v jasenině (ostatně stejně jako na řadě jiných lokalit ve Džbánu). Ve džbánských lokalitách často se jedná o bývalá (z velké části vysušená a odvodněná) pěnovcová či lesní prameniště s výskytem druhů náročnějších na vyšší půdní vlhkost (Paris quadrifolia, Aconitum variegatum, Aconitum vulparia, Aquilegia vulgaris, Colchicum autumnale).
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Teoreticky připadá v úvahu pouze konflikt předmětem ochrany (střevíčník pantoflíček) a druhovou ochranou dalších zde se vyskytujících zvláště chráněných druhů, spočívající v možných odlišných stanovištních a managementových nárocích (Platanthera chlorantha etc.). Nicméně tento konfikt je spíše hypotetický.
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany
Stručná charakteristika a vliv činnosti V současnosti je území EVL využíváno jako les, ačkoliv v minulosti (jak vyplývá ze starých leteckých snímků z padesátých let) se jednalo o nejspíše z velké části luční porosty podél potoka, případně slatiniště (zejména východní část). Po ukončení pravidelného hospodaření a také zřejmě díky změně hydrologických poměrů (vyhloubení odvodňovacích struh či jejích prohloubení) došlo na lokalitě k sukcesnímu posunu směrem k lesu a lokalita byla alespoň z části odvodněna. V současnosti je plocha EVL zcela pokryta lesem (až s výjimkou lesních cest), hladiny vodních toků a melioračních příkopů jsou hluboko pod úrovní terénu (mohou být až více než jeden metr hluboké). Výskyt střevíčníku na bývalých slatinách ve Džbánu je zcela charakteristický a tato lokalita není výjimkou. V místech s výskytem střevíčníku (niva při soutoků obou větví Červeného potoka a přilehlé porosty) byl v minulých několika letech razantně redukován nálet keřového a nižšího stromového patra (zejména jasany a javory), toto prosvětlení porostů lokalitě samé značně prospělo, nicméně úbytek střevíčníku na lokalitě koreluje právě s tímto zásahem (je možné že při těžbě dřeva byly trsy střevíčníku fyzicky poškozeny, v úvahu připadá i chemické poškození díky užití herbicidních přípravků, které však měly být použity striktně na nátěr pařízků), nicméně prosvětlení samé (nikoliv úplné odlesnění) je faktorem, který by měl populaci střevíčníku ovlivnit pozitivně. Svou roli také může hrát vysoušení lokality (odvodňovací příkopy jsou příliš hluboké) a poslední roky jsou srážkově značně deficitní. V posledních letech monitoringu bylo zároveň pozorováno oslabování trsu. Střevíčník zde byl naposledy zaznamenán v sezóně předcházející výše uvedenému managementovému zákroku. Územím vede několik lesních cest, předmět ochrany bezprostředně neovlivňují, ruderální druhy jsou zavlékány pouze do nejbližšího okolí těchto cest (například Artemisia vulgaris, Solidago gigantea, Galinsoga sp.). Na SV okraji lokality navazují polní kultury, což samozřejmě ovlivňuje díky splachu hnojiv a jiných prostředků vegetaci v přilehlé části jaseniny (opět ale bez bezprostředního vlivu na předmět ochrany, tj. střevíčník pantoflíček). Území samotné není turisticky atraktivní, turisticky značené cesty zde nevedou a ani výraznější pohyb cyklistů, jezdců na koních či motorkách nebyl zaznamenán. Pouze v době květu střevíčníku lze předpokládat zvýšenou návštěvnost zájemců o botaniku. Snaha o krádeže a přesazování střevíčníku například zahrádkáři zde zaznamenána nebyla, i když toto nelze vyloučit. Svou roli zde v minulosti i hrála relativní izolovanost území a přítomnost vojenského objektu (bývalý muniční sklad Hvězda) v blízkém okolí. Vlhčí části nivy jsou místy využívány lesní zvěří (především divokými prasaty) jako kaliště, vzhledem k tomu, že černá zvěř oblibuje mimo jiné hlízy orchidejí, jejich přítomnost na lokalitě není příliš žádoucí.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 9 Rakovnicko-kladenská pahorkatina Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: LHC Nouzov, kód IDC 186116 Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 2,1671 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2007 - 31. 12. 2016 Organizace lesního hospodářství: Nižší organizační jednotka:
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Základem péče o stanoviště střevíčníku je vhodné a šetrné lesní hospodaření, vyloučená je holosečná těžba (střevíčníky jsou sice schopny na pasekách přežít, ale rostlinám náhlé plné oslunění a výrazná změna mikroklimatu neprospívá). Doporučená je výběrová probírka dřevin a postupná úprava druhového složení stromového patra směřující k pestřejším porostů se zastoupením jasanu, javorů, lípy či břízy a buku, na sušších místech pak s vtroušeným dubem, s rozvolněným zápojem (optimální zápoj je mezi 60 a 80 %). Výrazně nepříznivě se projevují jehličnany, zejména smrk (jednotlivě přítomné stromy smrku či borovice na sušších místech lze akceptovat). Vyloučena je přítomnost nepůvodních dřevin jako je akát nebo dub červený. Cílovým stavem jsou prostorově, druhově a věkově pestré porosty s přítomností světlin. Při zásazích je potřeba postupovat s maximální šetrností, tak aby například při kácení či stahování dřeva nebyly poškozeny jednotlivé rostliny střevíčníku. V nivě s výskytem střevíčníku tento zásah (probírka dřevin zejména keřového a nižšího stromového patra) již proběhl, důrazně doporučujeme tento zásah provést i v západní části lokality, zejména výraznou redukci nižšího stromového a keřového patra a to maximálně možným šetrným způsobem, z preventivních důvodů (možné ohrožení bylinného patra) je vhodné se vyhnout užití herbicidních přípravků (používaných k zabránění zmlazení) a v případě potřeby vyřezání zmlazujících dřevin opakovat . Vyloučeno je užívání chemických prostředků na bázi herbicidů nejen v EVL, ale i v porostech navazujících na EVL. V úvahu také nepřipadá ani úprava půdy. Doporučená je i úprava vodního režimu (tj. zvýšení hladiny spodní vody) například vybudováním přehrádek na obou potocích, ale zejména v bývalých odvodňovacích příkopech v nivě při soutoku obou větví potoka. V současnosti jsou potoky a příkopy výrazně zahloubeny. Nežádoucí je zpevňování lesních cest, zejména nepůvodním kamenivem (opuka je přípustná) s ohledem na možné nežádoucí ovlivnění chemismu půdy.
3.2 Navrhovaná opatření Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Kalendář pro management Poznámka
1 Výchovné zásahy v porostech do 40-ti let věku se zaměřením na podporu MZD, SPD Zachování či zlepšení druhové skladby nebo prostorové struktury lesa Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček) Potřebené prosvětlení lesních porostů zajistí značná redukce keřového patra (malé skupinky náletů a jednotlivé keře je možné ponechat) a výběrové odtěžení stromového patra (jasanu, případně borovice a smrku), cílem je zajištění prosvětlených porostů (se korunovým zápojem mezi 60 a 80 %). Vhodné je ale ponechávat výstavky buku, lípy či javorů. tak aby se do budoucna zajistilo petřejší složení stromového patra. Kácení dřevin je třeba provádět šetrně, optimální je dřevo stahovat koňmi, nikoliv těžkou mechanizací, ale vždy důsledně tak aby nebyly poškozeny rostliny střevíčníku a dalších zvláště chráněných a ohrožených druhů (Platanthera chlorantha, Daphne mezereum atd.). Dřevní hmotu nelze v žádném případě skladovat v EVL, ale důsledně mimo ní. V dlouhodobém horizontu je pravděpodobné, že tento zásah bude nutné opakovat (ca v deseti až patnáctiletých intervalech), tento interval je nutné přizpůsobit aktuálnímu stavu vegetace (v případě potřeby je možné ho realizovat i dříve). Vyřezání mladých dřevin (stromů nižšího stromového patra a keřů) a kácení mimo vegetační sezónu.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Anonymus (2006): Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. – Planeta 14/9: 1-39. Houda J. (1969): Džbán (ochranářská studie). - Louny. Jersáková J. a Kindlmann P. (2004): Zásady péče o orchidejová stanoviště. - Kopp, České Budějovice. Marhoul P. a Turoňová D. (eds): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. - Metodika AOPK ČR, AOPK ČR, Praha, 2008.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Michal Štefánek E-mail:
[email protected] Organizace: KS Praha a Střední Čechy Zpracovatel: Ing. Jaroslav Pipek E-mail:
[email protected] Poznámka: Lesnická část, poznámky k managementu stanovišť Cypripedium calceolus. Organizace: KS Praha a Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail:
[email protected] Poznámka: Mapové přílohy. Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
MZD
meliorační a zpevňující dřeviny
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PDS
přirozená dřeviná skladba
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
VLS, s.p.
Vojenské lesy a statky, státní podnik
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0212002_Cervene_doliky_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0212002_Cervene_doliky_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0212002_Cervene_doliky_Zachovani_ci_zlepseni_druhove_skladby_nebo_prostorove_struktury_lesa.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště CZ0212002_Cervene_doliky_ramcova_smernice.doc
