Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Dražská Koupě CZ0213017
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Dražská Koupě Kód lokality: CZ0213017 Kód lokality v ÚSOP: 2525 Rozloha (ha): 8,3782 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 31
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 8,2132 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 98,0 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 5951
Kategorie PP
Název Dražská Koupě
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 0,1650 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 2,0 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK NENÍ Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Koupě
Dotčená katastrální území Koupě
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Krajinná charakteristika: Lokalita leží u obce Koupě, zhruba 6 km jihozápadně od Březnice v okrese Příbram nedaleko hranice s Jihočeským krajem. EVL je tvořena středně velkým nebeským rybníkem zasahujícím do intravilánu obce Koupě (velikost zhruba 6 ha, průměrná hloubka 0,9 m), litorálními porosty a pásem zatravněné plochy s malou umělou nádrží (zřejmě požární) v severní části lokality. Širší okolí EVL tvoří jednak zastavěné území obce, jednak zemědělsky využívané pozemky, méně pak kosené travní porosty.
Geologie: Většina území lokality (především rybník) leží na nezpevněném smíšeném hlinitopísčitém sedimentu kvartérního stáří. Část tvoří pozdně variské biotické až amfibolicko-biotické granodiority, z části také vulkanity z ordoviku. Pedologie: Území leží z větší části na gleji, v okolí kambizemě typické a pseudoglejové. Geomorfologie: JZ okraj Benešovské pahorkatiny, podcelek Březnická pahorkatina, okrsek Bělčická pahorkatina. Rybník Dražská Koupě, podle kterého je pojmenována celá EVL, je součástí Blatenské rybniční soustavy a nalézá se v její severní části. Reliéf: Mělká sníženina rybníka ve zvlněné krajině. Nadmořská výška se v lokalitě pohybuje mezi 530–532 m n. m. Klima: Mírně teplá oblast. Fytogeograficky se jedná o mezofytikum, okres Březnické Podbrdsko. Biota Flóra a vegetace Vegetace v rybníku Dražská koupě je charakterizována jako makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s porosty bez ochranářsky významných druhů (V1G). Vlivem intenzivního rybářského obhospodařování v posledních několika letech je však téměř potlačena, spíše se jedná o ojedinělý výskyt, a to především v mělké oblasti litorálu v JV části lokality, kam již nemohou proniknout ryby díky malé hloubce nebo izolovanosti několika hlubších „tůní“. Přítomné druhy jsou okřehek menší (Lemna minor), bublinatka jižní (Utricularia australis – druh vyžadující další pozornost C4a), rdest kadeřavý (Potamogeton crispus) a také vodní játrovka trhutka (Riccia fluitans). V oblasti litorálu podél téměř celého břehu nádrže jsou vyvinuty rákosiny eutrofních stojatých vod (M1.1), které však také jako důsledek současného režimu rybochovu a suchých let výrazně ustoupily anebo degradují zarůstáním a posléze zazemňováním. Nejhodnotnější litorální porosty jsou v jihovýchodní části nádrže. Vyskytuje se zde ve velkých porostech zblochan vodní (Glyceria maxima), dále zde roste sítina rozkladitá (Juncus effusus), ostřice štíhlá (Carex acuta), puškvorec obecný (Acorus calamus), vrbovka bahenní (Epilobium palustre – C4a). Přítomnost pcháče osetu (Cirsium arvense) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) dokládá postupující degradaci stanoviště. Na více zaplavovaných místech jsou porosty orobince širolistého (Typha latifolia). Terestrické části EVL zahrnují jednak kosené trávníky s převažující psárkou luční (Alopecurus pratensis) a dalšími lučními druhy, jednak různé plochy v intravilánu s ruderálními druhy a druhy sešlapávaných stanovišť. Na březích rybníka jsou běžné náletové dřeviny, např. jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vrba jíva (Salix caprea). Z bylinného porostu hráze stojí za zmínku přítomnost řepíku vonného (Agrimonia procera – ohrožený druh C3) (Karlík 2009, AOPK ČR 2007-2013). Fauna Největší význam má lokalita z hlediska výskytu obojživelníků. V roce 2009 byl zjištěn výskyt celkem osmi druhů obojživelníků (Fischer & Karlík 2010). Silně ohrožená kuňka ohnivá (Bombina bombina), předmět ochrany na lokalitě, v uplynulých několika letech výrazně snížila svoji početnost na současných několik vyšších desítek jedinců. V minulosti rybník Dražská Koupě tvořil jedno z nejvýznamnějších reprodukčních stanovišť kuňky ohnivé i řady dalších obojživelníků v regionu. Na lokalitu byla vázána pravděpodobně druhá nejpočetnější populace kuňky v okrese Příbram čítající tisíce adultních jedinců. Díky řadě negativních změn je stav populace předmětu ochrany alarmující. V průzkumech z r. 2009 zde byly nalezeny již pouze desítky dospělců (Fischer & Karlík 2010). Negativní vlivy zmiňované v průzkumech nebyly od té doby odstraněny, hrozba extinkce předmětu ochrany na lokalitě je veskrze reálná. Obdobnou velikost populace zde má pro region velmi charakteristická blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan zelený (Rana kl. esculenta), skokan krátkonohý (Rana lessonae), všechny druhy silně ohrožené, a ohrožený druh ropucha obecná (Bufo bufo). Nehojně byl zaznamenán silně ohrožený druh čolek obecný (Triturus vulgaris) a zcela ojediněle skokan hnědý (Rana temporaria) (Fischer & Karlík 2010). Z dřívějších průzkumů odtud byl uváděn také silně ohrožený druh ropucha zelená (Bufo viridis), jejíž výskyt na lokalitě je v malých četnostech stále možný (AOPK ČR 2007– 2013). Na lokalitě bylo zaznamenáno 20 druhů měkkýšů, a to jak terestrických, tak především mokřadních a vodních. V Červeném seznamu ČR jsou uvedeny tyto druhy – heliofilní vrkoč mnohozubý (Vertigo antivertigo), stabilní hydrologický režim vyžadující druh lištovka lesklá (Segmentina nitida) a okrouhlice rybničná (Musculium lacustre), a dále hrachovka tupá (Pisidium obtusale) – druh dávající přednost čistším stojatým vodám (Fischer & Karlík 2010). Z plazů se zde vyskytuje silně ohrožený slepýš křehký (Anguis fragilis) a ohrožená užovka obojková (Natrix natrix). Území EVL z hlediska výskytu ornitofauny v minulosti tvořilo významné stanoviště, které však díky degradaci značné části litorálu (vhodná místa pro hnízda) ztratilo na svém významu. I přes to zde však byly zachyceny chráněné, ohrožené druhy – potápka malá (Tachybaptus ruficollis), potápka roháč (Podiceps cristatus), kopřivka obecná (Anas strepera) a moták pochop (Circus aeruginosus) (Veselý & Fischer 2009).
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
Zachovalost Izolace
stálá populace
-
-
-
dobré zachování
běžná
2%≥p>0%
Celkové hodnocení populace není vynikající izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Cílový stav předmětu ochrany: Zlepšit stav populace předmětu ochrany na úroveň stavu při vyhlášení EVL.
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Popis nároků předmětu ochrany: Kuňka ohnivá je silně vázána na vodní prostředí, více než kuňka žlutobřichá, která je schopna pobývat déle na souši. Většinu roku tráví ve vodě, kde dochází i k páření, kterému předcházejí hlasové projevy – známé kuňkání. Páření a kladení vajíček probíhá v několika etapách v závislosti na deštích od dubna do srpna. Kuňka ohnivá žije obvykle v nelesních rybnících, někdy i v návesních, méně často ve venkovských koupalištích a požárních nádržích, dále pak v jezírkách v lomech a pískovnách, v tůních podél větších řek a vcelku běžná bývá ve výsypkách dolů. Vyhledává především dostatečně osluněné vodní biotopy s pozvolnými břehy a mělkým litorálem s vyšším zastoupením měkkých makrofyt, anebo řidších rákosin, které jsou bohaté na její hlavní potravu – drobné vodní bezobratlé, zejména komáří a pakomáří larvy. Porosty vodní makrofytní vegetace také tvoří kvalitní místa pro kladení vajíček a úkrytů před predátory, hlavně rybami. Z vajíček se zhruba po jednom týdnu líhnou pulci živící se řasami a organickými zbytky. Přibližně po 8–10 týdnech se pulci proměňují v malé žabky, které žijí podobně jako dospělci. Mladí jedinci po deštích často vyhledávají nové lokality. Na sklonku léta kuňky vodu opouštějí a migrují do zimních úkrytů, často např. podél potoků nebo periodických stružek po dešti. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, ve sklepích a v dalších zemních úkrytech, které jsou většinou do 250 m od vody, ojediněle až 800 m. Druh ustoupil především v důsledku změn vodního režimu v krajině, jako jsou: odvodňování luk a lesů meliorací, regulace potoků a zatrubňování drobných vodotečí, proměna luk v pole, dále pak likvidace menších vodních ploch v krajině (zavážení komunálním odpadem, rekultivace lomů a pískoven a podobné zásahy). Mezi další negativní faktory patří používání biocidů v zemědělství a lesnictví, intenzivní využití každého kousku půdy v rámci náhradních rekultivací praktikovaných v 70. a 80. letech 20. století, zarybňování jezírek v lomech a pískovnách, nešetrné rybářské obhospodařování rybníků s vysokými rybími obsádkami a/nebo nevhodně zvolenými druhy ryb. Vysoká rybí obsádka působí negativně na populaci kuňky z důvodu potravní konkurence (planktonofágní ryby snižují potravní nabídku pro metamorfovaná stadia – drobné žabky), likvidace přirozených úkrytů býložravými rybami nebo z důvodu přímého predačního tlaku. Ryby pulce přímo loví, a to i menší druhy či menší velikostní skupiny dravých i nedravých ryb, především při poklesu úživnosti nádrže. Býložravé ryby také likvidují vajíčka umístěná na vodních rostlinách. Negativní je přítomnost ryb v případě nedostatku úkrytů. Před predátory chrání pulce kuněk poměrně účinně mělké zarostlé břehy. V rybnících bez takovýchto břehů kuňky zpravidla nežijí, ačkoliv dospělé žáby nejsou přirozenými predátory prakticky ohroženy. V současné době při častém přebudovávání nevyužívaných rybníků na rybníky s polointenzivním a intenzivním chovem ryb dochází, kromě výše zmíněných vlivů, také k nutnosti ryby uměle dokrmovat a rybníky více hnojit ke zvýšení úživnosti. To vede ke zhoršení kvality vody a negativnímu dopadu na populace obojživelníků vázaných na čistou vodu. Negativně působí i chov mysliveckých polodivokých kachen, jejichž přikrmováním dochází k další eutrofizaci a zároveň kachny jsou predátory pulců a potravními konkurenty dospělců.
Významným negativním faktorem pro kuňku i další obojživelníky je špatně prováděné odbahňování a to buď v nevhodném období při rozmnožování a vývoji larev (duben – září, v tomto termínu je nevhodné jakékoliv snižování hladiny), anebo v nevhodném rozsahu tak, že plocha litorálu se výrazně zmenší či je odstraněn úplně, břehy nádrže se zvýší vyhrnutím sedimentu a dno v příbřežních partiích má sklon větší než 1:10. Nevhodné je také odbahňování všech rybníků najednou v jedné rybniční soustavě. V některých nádržích dochází k opačnému problému – zarůstání a zazemňování. Problém je především s hustými porosty vodních makrofyt (orobinec, rákos apod.), které se uchytí a rozrostou v příbřežních mělčích částech. Husté porosty nejsou pro kuňku vhodné a navíc hromadění biomasy přispívá k dalšímu zazemňování a tím pádem ke ztrátě vhodného biotopu litorálu. Nevhodné jsou také vlivy působící na okolní terestrická stanoviště – vznik či vysázení lesa kolem nádrže, neprořezávané nálety křovin a stromů s následným zastíněním a důsledky s tím spojenými, tj. špatný až žádný rozvoj řas jako potravy pro pulce, úplné zastínění lokality vedoucí k ochlazení vody (oproti nezastíněným lokalitám i o 5 °C a více), což zpomaluje vývoj vaj íček a larev a způsobuje špatný až žádný rozvoj fytoplanktonu a následně zooplanktonu – potravy žab (především nedospělých jedinců). Obojživelníci takové lokality zjevně opomíjejí. V ČR se zastínění drobných vod během uplynulých 60 let dramaticky zvýšilo. Nepříznivé je také používání biocidů a hnojiv při obhospodařování biotopů navazujících na vodní nádrže v dosahu akčního radia druhu. Obecně lze shrnout, že kuňka ohnivá trpí jednak zánikem biotopů, jednak nevhodným zásahem do biotopů. Kuňka ohnivá je druhem, který na lokalitách svého výskytu nemůže dlouhodobě prosperovat bez provádění pravidelných nebo alespoň občasných managementových zásahů. Při péči o biotopy je nutné se zaměřit jak na vodní, tak i na terestrické biotopy a zimoviště, není možné péči omezit jen na jeden z těchto typů biotopů (to platí pro všechny obojživelníky). Zásadní pro přítomnost populace kuňky ohnivé je kromě vhodné rozmnožovací nádrže přítomnost dostatku tůní na každé lokalitě o různých parametrech a v různých stupních sukcese, od nových po téměř zazemněné. V lokalitě je nutné ponechat některé tůně k úplnému zazemnění, některé částečně obnovovat a vytvářet na vhodných místech nové. Není žádoucí provádět kompletní obnovu žádné nádrže (lépe jen částečnou) a je třeba upřednostňovat vybudování nové tůně (nádrže) před obnovou stávající tůně (nádrže). Nutné je zachovávat litorální porosty v mezích 20–50 % rozlohy vodní plochy a starat se o dostatečné oslunění litorálu pravidelným výřezem náletu. Rybochov je třeba provozovat v případě menších nádrží a tůní pouze extenzivně nebo vůbec, u větších rybníků (cca 4 ha a více) lze hospodařit i v polointenzivním režimu a dle potřeby měnit množství a druhové složení obsádky. Konkrétní návrh managementu je třeba zpracovat vždy individuálně pro danou lokalitu. Okolí nádrže by mělo být ideálně mozaikovité s převahou travních porostů a místy pro zimování. Travní porosty by měly být extenzivně paseny nebo ručně koseny. Neměly by se nechávat zcela zarůst, tj. je nutné provádět pravidelné prořezávky dřevin. Při použití mechanizace k sečení je vhodné používat vysoko nastavitelnou lištu (10–15 cm). Při mechanizovaném kosení není vhodné používání bubnových sekaček. Kosení je vhodné provádět za suchého slunečného počasí. Důležité je vyloučit aplikaci chemických postřiků.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti – rybníkářství a rybářství v rybníku Dražská Koupě Až do 19. století přiléhal rybník Dražská Koupě k západnímu okraji obce Koupě, která má sídelní kontinuitu od středověku. Souvislá zástavba kolem rybníka vznikla převážně až během druhé poloviny 19. století. Rybník byl od svého vzniku využíván k chovu ryb. V posledních několika letech však zřejmě pronikavě vzrostla intenzita obhospodařování a velikost kapří obsádky. V době vytváření plánu péče (2010) bylo zjištěno, že se zde hospodaří s přírůstkem kolem 774 kg/ha, přičemž průměrná hmotnost obsádky/ha/m hloubky se zde pohybuje kolem 932 kg, navíc bylo do nádrže současně vysazováno 5–10.000 štik (Š0) a množství tolstolobiků. V letošním roce (2014) bylo nasazeno 8000 ks K1 o celkové hmotnosti 240 kg, což je stále z pohledu PO za současného stavu příliš početná obsádka. Hospodaření probíhá jednohorkově s výlovem na podzim. Před několika lety bylo u rybníka vybudováno krmné zařízení (silo), které se nachází na jeho západním okraji. Intenzifikace hospodaření se odrazila na celkové degradaci biotopu nádrže a následně na poklesu početnosti obojživelníků a ztrátě atraktivity pro vodní ptáky. Degradace spočívá především ve zhoršené kvalitě vody a v rozsáhlé redukci dříve kvalitních litorálních porostů s přirozenou zonací. Nejvíce patrný je úbytek litorální vegetace v nejvýznamnější jihovýchodní části rybníka – mezi lety 2003 a 2006 došlo ke zmenšení tohoto porostu zhruba na polovinu dřívějšího rozsahu (viz starší ortofotomapy na portálu mapy.cz). Příčinou je nepochybně zvýšený tlak rybí obsádky. Zvýšený zákal vody omezuje kuňku při získávání potravy, omezuje i
růst vodních rostlin, které díky malé dostupnosti světla nemohou zakořenit ve větší hloubce. Populace PO je omezována zmenšením vhodného biotopu a zvýšeným predačním tlakem nadměrnou rybí obsádkou při nedostatku vhodných úkrytů. Na pomezí vlastního rybníka a litorálu se nachází deponie sedimentů vzniklá nejspíše z vyhrnování rybníka v nedávné minulosti, která patrně výrazně proces degradace urychlila – nejvýznačnější oblast litorálu v JV části rybníka je oddělena od vlastní vodní plochy a snáze zarůstá i rostlinami, které nevyžadují zamokření, např. ruderálními druhy třtinou křovištní a pcháčem osetem. Dochází také k uchycování a růstu náletových dřevin, které svým opadem a vysokou evapotranspirací dále přispívají k procesu zazemňování. – využívání ostatních ploch Travnatý prostor kolem rybníka (kolem jeho severní části) byl využíván jako obecní pastvina. V důsledku ukončení pastvy došlo k šíření dřevin, což je patrné zejména ve východním cípu území a na jihozápadním břehu rybníka. Náletové dřeviny, dnes již značně vzrostlé, stíní oblast litorálu a zabraňují jejímu prohřátí, což pro PO není vyhovující. Listový opad také významně přispívá k zanášení litorálu biomasou a vyšší rychlosti zazemňování. Rozsáhlý prostor mezi zástavbou obce Koupě a rybníkem představuje pestrou mozaiku ploch s různým využitím a různou intenzitou aktivit. Některé plochy jsou obhospodařovány jako vlhká louka (seč 2x, maximálně 3x ročně). Část plochy se využívá jako travnaté hřiště. Zbytek je používán jako dvorky (hranice se dřívím, posezení…) a jako náves. Pro předmět ochrany je příznivá zejména výrazná mozaikovitost využívání. Na travnaté ploše v severní části území je vybudována betonová požární nádrž. Vyskytuje se v ní v minimální míře litorální vegetace a je zde možnost občasného neorganizovaného nasazování ryb místními obyvateli. Pro obojživelníky, včetně předmětu ochrany, má pouze okrajový význam. – myslivost V roce 2007 nebo 2008 byly při pobřeží instalovány budky pro vodní ptáky, zejména pro kachny. Intenzivnější myslivecké využívání zde však neprobíhá, kachny se zde nestřílejí, ani nevysazují. Instalování budek zvyšuje atraktivnost pro divoké kachny, což lze z pohledu PO považovat za nepříznivé
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Další dokumenty Název: Rozhodnutí OkÚ Příbram č. j. vod 1692/1998 Pr-B o povolení nakládání s vodami pro rybníky Telčovský, Dražská Koupě, Nová Koupě, Velký - hoskovský, Malý - hoskovský a Prostřední - hoskovský Platnost od: 17. 12. 1998 Poznámka:
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Péče o rybník Na lokalitě je třeba okamžitě zahájit takový management, popř. realizovat taková opatření, aby mohlo dojít k opětovnému nárůstu a následné stabilizaci jak populace zájmového druhu, tak populací ostatních vodních a mokřadních organismů. Klíčové je omezení nynějšího intenzivního obhospodařování. Vhodný je chov kapra K1 v maximálním počtu 5500 ks na zátopu rybníka a štiky Š0 v počtu 3000 ks nebo Šr v počtu 500 ks bez hnojení a vápnění. Vhodný je také chov lína. Přikrmování je možné do celkové spotřeby krmiv 4,5 t na zátopu rybníka a sezónu. Po obnovení litorálních porostů v dostatečném rozsahu lze po konzultaci s OOP obsádku změnit na základě každoročního monitoringu lokality tak, aby zde došlo k žádoucí rovnováze mezi produkční a mimoprodukční funkcí nádrže. Zcela nevhodný je chov kapra K2 a starších, chov býložravých druhů (až na výjimku, kterou je managementové opatření na regulaci nadměrných porostů) jako je amur bílý (Ctenopharyngodon idella) a cílený chov dravců. Nevhodná je přítomnost jakýchkoliv nepůvodních druhů ryb, jako jsou karas stříbřitý (Carassius auratus), střevlička východní (Pseudorasbora parva), pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a sumeček americký (Ameiurus nebulosus). Úpravy obsádek a nasazení melioračních ryb je nutné konzultovat s OOP. Vliv melioračních obsádek je třeba důsledně sledovat a požadovat slovení na konci sezóny s možnými výjimkami dle speciální potřeby po dohodě s OOP. V případě zjištění neúměrně vysokého predačního tlaku na obojživelníky lze bezodkladně zasáhnout pomocí příkrmu ryb a odlovem na plné vodě, v následujícím roce potom úměrně snížit nebo změnit obsádku. Na odborné doporučení OOP lze využít i jiný typ managementu. Jakákoliv změna způsobu hospodaření (změna druhového nebo věkového složení obsádek atd.) musí být předem projednána s OOP. Vhodná by byla přítomnost OOP při nasazování a výlovu obsádek. Z důvodu reprodukce obojživelníků by výlov rybníka měl probíhat pouze v podzimních měsících, jarní a letní snižování hladiny není přípustné. Po nárůstu početnosti místní populace kuňky ohnivé je možné přistoupit k částečnému letnění rybníka, tj. ke snížení hladiny o 1/3 až 1/2, a to pouze za současného vyloučení rybí obsádky, případně nasazení nižších věkových kategorií lína. Voda v takovémto případě nesmí být upuštěna na cílový stav v jarním období, ale nádrž bude ponechána na nižším stavu již od podzimního vypuštění. Částečné letnění nádrže lze využít jako rychlý prostředek pro žádoucí rozšíření plochy litorálních porostů. V JV části rybníka je třeba odstranit zemní val z nahrnutého sedimentu za účelem žádoucího zavodnění litorálu, ideální by bylo tuto akci časově sladit právě s částečným letněním nádrže. Zazemněný litorál u pobřeží v JV části je třeba rekonstruovat nejlépe plošným odstraněním drnu s nežádoucí vegetací, tj. odstranit drn se zhruba 10 cm sedimentu a to v několika (3–4) etapách. Při rozložení akce do více etap budou na již obnovených plochách vytvořeny podmínky pro přežívání druhu, a tedy bude možné zachování populace kuňky, ale i jiných organismů vázaných na toto stanoviště. K následující etapě je nezbytné přikročit až po stabilizaci litorálních porostů na dříve obnažených plochách. Místy lze zahloubit více, v litorálu pak vzniknou hlubší místa bez možnosti vstupu ryb. Cílem je vznik rozsáhlého a členitého litorálu s velmi pozvolným klesáním dna (cca 1:20) a plynulým přechodem na souš. V případě, že nebude možné přistoupit k úpravě litorálu celkovým stržením drnu, je dalším možným řešením vyhloubení tůní (3–5) v nejvíce zazemněných částech litorálu. Místa vyhloubení musí být zvolena tak, aby za běžného stavu hladiny tůně nebyly přístupné rybám. Rozloha jednotlivých tůní by se měla pohybovat okolo 100 2 m . Práce na úpravě litorálu by měly probíhat v podzimním nebo zimním období. Vytěžený sediment je nutné odstranit mimo EVL, nepřípustné je jeho vyhrnování na okraj rybníka. Celá akce by měla být naplánována a monitorována odborníkem – batrachologem a schválena OOP. Rybník je nutné pravidelně sledovat a případně pružně reagovat na nežádoucí změny. Vhodnými ukazateli kvality prostředí jsou průhlednost vody v nádrži, která by alespoň do poloviny června měla přesahovat 50 cm (to je krajní mez, optimálně by měla být větší), přítomnost hrubého a středního zooplanktonu, přiměřený rozsah vodní vegetace (20–50 % plochy nádrže) s hojným zastoupením měkkých makrofyt a samotná přítomnost larev a dospělců obojživelníků. Při nadměrném zarůstání a zahušťování některých částí litorálu v budoucnu je vhodné porosty udržovat kosením a odstraněním biomasy mimo EVL, případně vytvářet nové tůně v zazemněných částech. Nejsušší partie litorálu/břehy na hranici EVL je vhodné udržovat občasným kosením, půda je zde bohatá na živiny a došlo by k šíření ruderálních druhů a opětovnému uchycování dřevin. Přípustnou alternativou péče o tyto sušší partie (nikoliv vlastní litorál) je pastva ovcí. Nutné je zamezit přístupu zvířat do zamokřených částí. Vysazování mysliveckých polodivokých kachen na lokalitě a jejich přikrmování by mělo být vyloučeno. Instalované budky pro kachny by bylo vhodné odstranit.
Péče o suchozemská stanoviště Pro populace obojživelníků je důležitý přístup slunečního záření do litorálu, proto je prioritou výrazná redukce již značně vzrostlých náletových dřevin zastiňujících litorál především na jihovýchodním pobřeží rybníka. S ohledem na hnízdící ptáky je vhodné ponechat zhruba 10 % dřevin (stromů i keřů) bez zásahu – jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Je vhodné ponechat staré krajinářsky hodnotné stromy. Na řezné rány je možné opatrně aplikovat štětcem arboricid tak, aby nedošlo ke kontaminaci prostředí. V dalších letech po prosvětlení je třeba vyřezávat případné výmladky. Biomasu je vhodné z lokality odstranit, část lze na lokalitě ponechat v blízkosti vodní plochy v haldách nejlépe proložených drny – ty pak mohou sloužit obojživelníkům a plazům jako zimoviště. V severní část lokality je vhodné současné využívání neomezovat a snažit se udržet stávající stav. Rozhodně je však nutno se vyvarovat zpevňování ploch, či stavebním úpravám terénu. Vhodný režim spočívá v provádění mozaikovitého sečení 1x nebo 2x ročně. Termín by měl být určován především migrací obojživelníků, tedy kosení by mělo být prováděno v průběhu června nebo až po polovině září. Seč v červenci nebo srpnu, kdy mladí jedinci kuňky opouštějí vodní nádrž, není vhodná, ale lze ji připustit, nebude-li možná v jiném termínu a budou-li dodrženy další podmínky na ochranu obojživelníků. Za vhodné nástroje lze považovat ruční nástroje či listovou sekačku s lištou nasazenou ve výšce alespoň 15 cm, nikoliv sekačku bubnovou. Nutné je provádět kosení za suchého a slunečného počasí a vyloučit kosení za mokra (déšť, rosa). Vhodná je mozaikovitá seč, při níž bude polovina plochy pokosena v jarním termínu a zbývající část na podzim či v příštím roce na jaře. Pokud je nezbytné kosit celou louku, je vhodné seč rozdělit alespoň na dvě části s nejméně týdenním odstupem. U plochy využívané jako travnaté hřiště lze tolerovat častější seč na nižší výšku, nutné je kosit za suchého slunečného počasí. Mozaikovitý způsob seče je vhodný též pro jiné organismy – zejména bezobratlé. Pokosenou biomasu odstranit mimo EVL.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu Ruční kosení Kosení Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 ruční kosení travnatých ploch; možno využít i lehkou mechanizaci – listovou sekačku s lištou nasazenou ve výšce alespoň 15 cm; kosit za suchého slunečného počasí; ideálně mozaikovitá seč 1 x za 1 rok průběh června nebo po polovině září lze tolerovat častější seč travnatého hřiště; nutné je kosit za suchého slunečného počasí 2 Výřez náletových dřevin plošně Výřez náletu Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 redukce vzrostlých náletových dřevin v J a JV části rybníka; cílem je přístup slunečního záření do oblasti litorálu; vhodné ponechat zhruba 10 % dřevin (stromů i keřů) bez zásahu; ponechat staré krajinářsky hodnotné stromy; biomasu odstranit mimo EVL, malé množství lze ponechat v malých haldách proložených drny – zimoviště pro obojživelníky a plazy; v dalších letech vyřezávat výmladky; bodově lze na řezné plochy aplikovat štětcem arboricid tak, aby nedošlo ke kontaminaci prostředí 1 x za 10 let říjen – březen termín je přizpůsoben hnízdění ptáků
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu Jiné opatření Jiné Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 odstranění budek na chov kachen umístěných v okrajových částech rybníka kdykoliv nepodporovat kachny žádným způsobem – nepřikrmovat 1 Odbahnění vodních nádrží včetně revitalizačních opatření v zátopě (rozčlenění litorálních porostů, tvorba ostůvků apod.) Péče o vodní plochu Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 rekonstrukce zazemněného litorálu v JV části rybníka; varianta č. 1: odstranění dříve nahrnutého sedimentu a plošné stržení drnu s přehoustlou vegetací alespoň ve 3 etapách; k další etapě přistoupit až po stabilizaci porostů na dříve obnažených plochách; ideální strhnout cca 10 cm sedimentu, místy lze zahloubit více a vytvořit tůňky bez možnosti vstupu ryb; cílem je vznik rozsáhlého a členitého litorálu s velmi pozvolným klesáním dna (cca 1:20) a plynulým přechodem na souš; varianta č. 2: vyhloubení několika tůní (3–5) v nejvíce zazemněných částech litorálu tak, aby za běžné hladiny nebyly přístupné rybám; 2 rozloha jednotlivých tůní cca 100 m ; sediment vždy odstranit mimo EVL listopad – únor vhodné by bylo úpravu litorálu časově sjednotit s částečným letněním nádrže (nižší stav hladiny od podzimního vypuštění)
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (2007-2013). Nálezová databáze ochrany přírody: http://portal.nature.cz [cit. ]. -. On-line databáze. Archivuje Odbor monitoringu biodiverzity AOPK ČR, Praha. FISCHER, D.; KARLÍK, P. (2010). Plán péče o přírodní památku Dražská Koupě: Návrh na vyhlášení přírodní památky Dražská Koupě (Evropsky významná lokalita CZ0213017) na období 2011 – 2020. 22 s. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. et al. (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 8, s. 1-132. 1213-3393. KARLÍK, P. (2009). Botanický průzkum EVL Dražská Koupě za účelem vyhlášení MZCHÚ a vypracování plánu péče. 5 s. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2013). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. Upravené vydání. Praha: AOPK ČR. 182 s. VESELÝ, J.; FISCHER, D. (2009). Ornitologický průzkum EVL Dražská Koupě. Voltuš. 4 s. ZAVADIL, V.; SÁDLO, J.; VOJAR, J. (eds.) (2011). Biotopy našich obojživelníků a j ejich management. 91 s.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Alina Veverková E-mail:
[email protected] Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Pavel Moravec E-mail:
[email protected] Poznámka: konzultace managementu Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
C3
Stupeň ohrožení druhů v Červeném seznamu ČR – ohrožený druh
C4a
Stupeň ohrožení druhů v Červeném seznamu ČR – méně ohrožený druh
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
JV
jihovýchod
K1
věková kategorie kapra: stáří půl až jeden rok
K2
věková kategorie kapra: stáří jeden až dva roky
OOP
orgány ochrany přírody
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PO
předmět ochrany
PP
přírodní památka
SDO
Souhrn doporučených opatření
Š0
věková kategorie štiky: váčkový plůdek
Šr
věková kategorie štiky: rychlený plůdek
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213017_Drazska_Koupe_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0213017_Drazska_Koupe_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0213017_Drazska_Koupe_Pece_o_vodni_plochu.pdf CZ0213017_Drazska_Koupe_Vyrez_naletu.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
