Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Chýnovská jeskyně CZ0314634
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Chýnovská jeskyně Kód lokality: CZ0314634 Kód lokality v ÚSOP: 2651 Rozloha (ha): 2,9897 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č.318/2013 Sb., příloha 202
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 2,9896 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 100 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 136
Kategorie NPP
Název Chýnovská jeskyně
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,0001 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 0 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Jihočeský kraj Dotčené obce Dolní Hořice
Dotčená katastrální území Dolní Hořice
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Krajinná charakteristika: Evropsky významnou lokalitu tvoří mozaika lesních pozemků, zemědělské půdy, zahrada s ovocnými stromy a travnatým porostem, a také místní komunikace s provozním areálem Správy Chýnovské jeskyně. Součástí EVL je komplex podzemních prostor vytvořený výmolovou činností vody ve vápencové čočce uložené v rulách. Zvláštností jeskyně je zejména střídání 10-12 m silných vrstev bílého
krystalického vápence s barevnými pruhy amfibolitů. Jeskynní systém se skládá z několika pater, ve spodní části protéká potůček a dále zde jsou nově objevené zatopené prostory. Geologie: Chýnovská jeskyně je jedním z největších krasových systémů vytvořených v hrubozrnných krystalických vápencích a nekrasových horninách moldanubika. Dosud známé části systému jeskyně se rozkládají na ploše cca 2,5 ha. Hlavním nositelem krasovění je poloha hrubozrnných krystalických vápenců o mocnosti 10-12 m uložených v okolních nekrasových horninách (amfibolity, erlány, kvarcity). Chodby jeskyně jsou většinou puklinového až tunelovitého charakteru. Díky geologické stavbě a struktuře nadložních hornin se v jeskyni vyskytuje poměrně malé množství sintrových tvarů. Dominantní se tak stává především složitá modelace vlastních prostor jeskyně projevující se mimo jiné přítomností rozličných primárních krasových útvarů. Zvláště výrazné tvary, procházející pestře zbarvenými vápenci s vložkami erlanů a amfibolitů tvoří unikátní a působivý reliéf stěn a stropů jeskynních prostor. K jedinečnosti jeskyně přispívá i bohaté zastoupení minerálních forem, z nichž největší význam má zjištění fialové odrůdy tremolitu tzv. hexagonitu. Chýnovská jeskyně je jedním ze dvou světových lokalit, na kterých byl tento minerál nalezen. Geomorfologie: Orograficky patří lokalita k Českomoravské vrchovině. Je situována na západním okraji Pacovské pahorkatiny, jež je součástí soustavy Křemešnické vrchoviny. Horniny, ve kterých se jeskyně vytvořila, náleží pestré skupině moldanubika. Prostory jeskyně jsou důsledkem převážně korozní činnosti vod podzemního toku, jehož původ není dodnes zcela objasněn. V dnešní době se průtočnost podzemního toku o pohybuje kolem 6 l/sec a jeho teplota je 8,7 C. Stopovacími zkouškami provedenými v 60. letech 20. století bylo prokázáno, že voda podzemního toku vytéká na povrch v tzv. Rutické vyvěračce vzdálené od jeskyně asi 1,5 km. Nebylo prokázáno žádné spojení s povrchovými toky v okolí Pacovy hory, což ovšem tuto možnost zcela nevylučuje. Biota Botanika: Přirozenými porosty na povrchu nad jeskynním systémem byly dubohabřiny (svaz Carpinion) s přechody k vápnomilné květnaté bučině (Cephalalnthero-Fagetum) na severních svazích. Současná vegetace Pacovy hory je tvořena převážně smrkovým lesem s příměsí buku lesního (Fagus sylvatica), dubu letního (Quercus robur) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V podrostu se objevují některé běžné druhy typické pro dubohabřiny jako zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides), hrachor jarní (Lathyrus vernus), svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium) žindava evropská (Sanicula europaea), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), ale i některé druhy výrazněji teplomilné a vápnomilné, např. oman hnidák (Inula conyza), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) okrotice bílá (Cephalathera damasonium), ostružiník skalní (Rubus sayxatilis) aj. Na okraji lesa v lemu se vyskytují travinobylinná společenstva semixerotermních trávníků (svaz Bromion erecti) s převahou válečky prapořité (Brachypodium pinnatum) a druhově bohatá společenstva svazu Trifolion medii s dominantním jetelem prostředním (Trifolium medium) a výskytem černýše hajního (Melampyrum nemorosum) a řepíku lékařského (Agrimonia eupatoria). Poblíž vstupu do jeskyně byla nalezena vzácná muchomůrka šiškovitá (Amanita atrobiliformis). V nejbližším okolí vstupu do jeskyně se nachází sad s polokulturním trávníkem, vlastní vstup je obklopen dřevinami vesměs místního původu. Zoologie: Víceméně stálými obyvateli jeskyně je několik druhů dvoukřídlých např. lanýžovka Heleomyza capitosa a bedlobytka Mycetophila ichneumonea. K přezimování do jeskyně se uchylují můra sklepnice obecná (Scoliopteryx libatrix) a píďalka jeskynní (Triphosa dubitata). V sousedství jeskyně byl zaznamenán soumračník mochnový (Pyrgus serratulae), charakteristický pro sušší lesostepní stráně. Na otevřených stanovištích na Pacově hoře žije stepní plž suchomilka obecná (Xerolenta obvia). Chýnovská jeskyně je zimovištěm netopýrů. Mezi devíti zaznamenanými druhy netopýrů jsou nejpočetnější netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr řasnatý (Myotis nattereri) a netopýr velký (Myotis myotis). Vzácně se vyskytují netopýr vousatý (Myotis mystacinus), netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii), netopýr Brandtův (Myotis brandtii), netopýr černý (Barbastella barbastellus) a netopýr večerní (Eptesicus serotinus). Významné zimoviště je to především pro netopýra řasnatého - jedná se o největší známé přirozené podzemní zimoviště tohoto druhu minimálně v ČR. Pro netopýra velkého se jedná o významné zimoviště v rámci areálu.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 8310 Název předmětu ochrany: Jeskyně nepřístupné veřejnosti Rozloha (ha): 0,01 Relativní rozloha (%): 0,33 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: vynikající hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat stav předmětu ochrany při zařazení EVL do ES.
Druhy Název předmětu ochrany: netopýr velký Myotis myotis Kód předmětu ochrany: 1324 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
zimující populace
15
25
jedinci
2%≥p>0%
Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Zachovalost Izolace dobré zachování
Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat stav předmětu ochrany při zařazení EVL do ES.
2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 8310 Název předmětu ochrany: Jeskyně nepřístupné veřejnosti Popis nároků předmětu ochrany: Každá jeskyně představuje unikátní přírodní jev, dochovávající složité vazby mezi živou a neživou přírodou. Jeskyně mnohdy obsahují paleontologické nálezy a archeologické památky spojené s vývojem lidského rodu. Krasové jevy a zejména jeskyně jsou významné pro konzervační schopnost vývojových fází zemského povrchu, pro neopakovatelnou morfologii krasových fenoménů, dále pak pro svéráznou vegetaci i živočišstvo i jako zásobárny kvalitních podzemních vod. Jeskyně je prostředí – ekotop, který velmi citlivě reaguje na veškeré vnitřní i venkovní podněty, proto je nutná ochrana podzemních i povrchových krasových jevů.
Druhy Název předmětu ochrany: netopýr velký Myotis myotis Kód předmětu ochrany: 1324 Popis nároků předmětu ochrany: V České republice se vyskytuje prakticky na celém území státu. Hojnější je v nižších a středních nadmořských výškách, zimuje však i ve vyšších polohách. Jediná letní kolonie netopýra velkého v podzemí na území ČR se nachází v Hranické propasti na Moravě. Netopýr velký je původně jeskynním druhem. V jižní Evropě obývá jeskyně celoročně, v našich podmínkách však letní kolonie samic osídlují především půdy velkých budov (kostelů, zámků apod.). Zde lze nalézt často i
několik set až tisíce jedinců. Samice se v letních úkrytech objevují v průběhu dubna. Mláďata se rodí začátkem června, v polovině července se osamostatňují a v srpnu úkryt obvykle opouštějí. Jako zimoviště využívá tento druh nejrůznější typy podzemních prostor – jeskyně, štoly, sklepy, kanály v hrázích přehradních nádrží apod. Zde se netopýři ukrývají ve štěrbinách nebo volně visí na stěnách a stropě, někdy vytvářejí i velké shluky. Hlavní potravu netopýra velkého tvoří velké druhy brouků (zejména z čeledi střevlíkovitých), které sbírá většinou ze země. Významným potravním stanovištěm netopýra velkého jsou lesy. Pravidelné přelety většinou nepřesahují 20 km, příležitostně však migruje i na větší vzdálenosti (až 390 km). Nejvyšší stáří u netopýra velkého, zjištěné kroužkováním, je 37 let. Faktory a činnosti, které mohou negativně ovlivnit populaci druhu na evropsky významných lokalitách: • rušení na zimovištích (vadí především manipulace se zimujícími netopýry, změny teplotního režimu, dále nadměrné osvětlení a hluk, spojený se zvýšeným pohybem lidí, rozdělávání ohňů a následné zakouření podzemních prostor), tj. příliš časté návštěvy jeskyňářů nerespektujících dodržování klidu na zimovišti, dále neregulovaný vstup turistů do nezajištěných podzemních prostorů, případně i pořádání některých hromadných akcí ve zpřístupněných jeskyních • uzavírání vchodů do starých důlních děl a jeskyní: nevhodné načasování stavebních prací (rušení zimujících netopýrů) úplné uzavření vchodu do podzemního prostoru (zamezení výskytu netopýrů) nevhodný způsob zabezpečení vchodu (celoprofilová uzávěra může způsobit změnu mikroklimatu)
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Chýnovská jeskyně byla objevena 14. července 1863 při těžbě vápence na jižním svahu Pacovy hory. Od r. 1868 je zpřístupněna veřejnosti a je tak jednou z nejstarších zpřístupněných jeskyní Evropy. Úpravy umožňující turistické využití byly prováděny již od roku 1865 a postupně probíhaly další modernizace a udržovací práce. Zpočátku zpřístupnění spočívalo zejména v prokopání a odtěžení sedimentů v chodbách, instalace kovových stupů na ukloněných stěnách apod. Nadále pak probíhaly úpravy vedoucí k rozšíření úzkých profilů a zvýšení bezpečnosti návštěvníků. Byla vybudována kamenná schodiště, betonové chodníky a dřevěná zábradlí. V r. 1952 byla v jeskyni zavedena první elektroinstalace. Materiál z těchto prací byl často ukládán v bočních chodbách kolem turistické trasy. V 90. letech 20. století byly tyto deponie z jeskyně odstraněny, stejně tak byly odstraněny pozůstatky staré elektroinstalace a dalších následků provozu v minulosti. V letech 1965-1966 byla do prostoru Blátivé chodby vyražena 73 m dlouhá štola původně určená pro rozšíření turistické trasy a východ z jeskyně. Dnes zajišťuje přirozené větrání systému, snadnější přístup do odlehlých částí jeskyně a zároveň je využívána jako nouzový východ z jeskyně v případě havárie. V letech 1985-1986 byla provedena první celková rekonstrukce turistické trasy. Původní elektroinstalace byla nahrazena s tím, že kabelové vedení bylo taženo štolou a nepřístupnými částmi na turistickou trasu. Veškerá technická zařízení byla situována mimo areál jeskyně. Dalším opatřením bylo vyhloubení vrtu do systému jeskyně za účelem zásobování správní budovy pitnou vodou. V roce 1986 byla postavena správní budova, která je umístěna mimo vlastní vstupní areál. V období 2006–2007 byla provedena druhá celková rekonstrukce turistické trasy včetně elektroinstalace a vyražena nová štola do systému jeskyně. Ta je 45 m dlouhá a zajišťuje výstup návštěvníků zpět na povrch. V blízkosti vchodu, v místě bývalého selského lomu, je vybudován vstupní areál potřebný pro běžný provoz jeskyně. Jedná se o původní provozní budovu, která dnes plní funkci pokladny a dvorek s lavičkami a stolky. V současnosti je veřejnosti zpřístupněna část Chýnovské jeskyně prohlídkovým okruhem s provozní dobou: pondělí: zavřeno duben, květen, červen, září Út- Pá: 9:00 - 15:30 So-Ne: 9:00 - 16:00 červenec, srpen Út- Ne: 9:00 - 17:00 říjen Út- Ne: vstupy v 10:00, 12:00, 14:00 listopad - březen: zavřeno
Roční návštěvnost se pohybuje kolem 40 000 návštěvníků. Výše uvedené využívaní jeskyně s ohledem na předměty ochrany (jak jeskyni, tak netopýry) je možno považovat za vyhovující. Zemědělské a lesnické využívání území na povrchu – V minulosti se na plochách na povrchu běžně hospodařilo. Na orné půdě docházelo vlivem používání minerálních hnojiv k průsakům nežádoucích látek do jeskyně, což bylo odstraněno vhodnou agrotechnikou a zahrnutím plochy do PHO vodního zdroje. V současnosti jsou plochy v blízkosti jeskynního systému zatravněny, na plochách zemědělských v sousedství probíhá agrotechnický postup pro plochy nad jeskyněmi. Stávající režim hospodaření na plochách na povrchu je pro jeskyni vyhovující. Vhodné jsou změny směřující k stabilizaci vodního režimu a zábraně kontaminace vody, např. zatravnění orné půdy. Režim hospodaření na povrchu nemá přímo na zimující kolonii netopýrů vliv.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: NPP Chýnovská jeskyně Autor: Správa Chýnovské jeskyně Schválil: MŽP Datum schválení: 15. 12. 2010 Platnost od-do: 15. 12. 2010 - 31. 12. 2017 Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 16 - Českomoravská vrchovina Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: LHC 211000 Tábor Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,04 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021 Organizace lesního hospodářství: LS Tábor Nižší organizační jednotka: revír Chýnov Další dokumenty Název: Návštěvní řád Chýnovské jeskyně Platnost od: 1. 4. 2006 Poznámka: bez omezení platnosti, schváleno Správou jeskyní ČR Název: Provozní řád Chýnovské jeskyně Platnost od: 1. 4. 2006 Poznámka: bez omezení platnosti, schváleno Správou jeskyní ČR
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Jeskyně nepřístupné veřejnosti Návštěvní provoz jeskyně V současnosti je veřejnosti zpřístupněna větší část Chýnovské jeskyně s délkou turistické trasy 260 m s převýšením 42 m. Turistická trasa je zabezpečena dle současných standardů tak, aby technické zařízení trasy co nejméně ovlivňovalo ostatní prostory jeskyně. Další rozšiřování prohlídkové trasy není plánováno, jeho realizace by byla možná pouze v případě objevu velkých dosud neznámých prostor v sousedství trasy a po vyhodnocení vlivu na rozlohu a kvalitu stanoviště v Chýnovské jeskyni. Potřebné je udržování prohlídkové trasy tak, aby nedocházelo k pohybu návštěvníků v nepřístupných prostorách. Vstup do jeskyně je dostatečně zabezpečen uzávěry vchodů v provozním areálu Správy Chýnovské jeskyně. Vstupy je třeba udržovat ve funkčním stavu, aby nedocházelo k nelegálním vstupům do jeskyně. Netopýr velký Návštěvní provoz jeskyně Provozní doba jeskyně byla stanovena s ohledem na zimování netopýrů (včetně netopýra velkého). Úprava provozní doby je možná pouze po vyhodnocení vlivu na populace zimujících netopýrů velkých. Vstupy do jeskyně je třeba udržovat s funkčním zabezpečením, aby nedocházelo k nelegálním vstupům a rušení netopýrů. Na netopýry velké mohou mít vliv stavební úpravy a opravy zařízení jeskyně, které je třeba provádět mimo období výskytu netopýrů, tj. od začátku dubna do konce září.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu (vymezeno plochou EVL), bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Oprava nebo údržba cesty, stezky Návštěvnická infrastruktura 8310 Prohlídková trasa Chýnovské jeskyně. Údržbou prohlídkové trasy směrovat návštěvníky do zpřístupněných prostor a vyloučit tak pohyb v nepřístupných částech jeskyně. Údržba a opravy prohlídkové trasy – výměna opotřebovaných částí zábradlí, oprava schodů a zábran průchodu, opravy elektroinstalace. Opravy opěrných zídek a podpěr. 1 x za 1 rok duben - září
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Kalendář pro management
1 Zabezpečení zimovišť netopýrů (zejména údržba a oprava mříží u přístupových míst) Péče o netopýry Myotis myotis (netopýr velký) 1324 Oprava nebo rekonstrukce vstupních portálů do podzemních prostor Chýnovské jeskyně. Zabezpečení proti neoprávněnému vstupu do nepřístupných podzemních prostor a zábrana rušení zimujících netopýrů. Vstupní portál je řešen (a bude řešen i nadále) tak, aby umožnil provoz návštěvnické trasy a současně umožnil vlet a výlet zimujících netopýrů. duben - září
Poznámka
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Plán péče o Národní přírodní památku Chýnovská jeskyně na období 2010 - 2017 (2010). 18 s., Protokol o vypořádání připomínek, 7 map, 1 tabulka, Provozní řád, Návštěvní řád, Výpis z Rozhodnutí o stanovení ochranných pásem prameniště Rutice u Chýnova. Plán péče o MZCHÚ. Archivuje AOPK ČR Sbírka listin ÚSOP. ALBRECHT, J. et al. (2003). Chráněná území ČR VIII.: Českobudějovicko. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. HROMAS, J. (ed.) et al. (2009). Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 163 s. ISBN 978-80-87051-38-2.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Blaník Zpracovatel: Ing.,Mgr. Martin Klaudys E-mail:
[email protected] Datum zpracování: 29. 10. 2013
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
CHKO
chráněná krajinná oblast
LHC
lesní hospodářský celek
LHP
lesní hospodářský plán
LS
lesní správa
MŽP
Ministerstvo životního prostředí ČR
NPP
národní přírodní památka
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PHO
Pásmo hygienické ochrany
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0314634_Chynovska_jeskyne_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0314634_Chynovska_jeskyne_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0314634_Chynovska_jeskyne_Pece_o_netopyry.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
0
50
100
hranice EVL
150
200
250 m
CZ0314634 Chýnovská jeskyně, 2012
6.1. ORIENTAČNÍ MAPA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY
© AOPK ČR, 2012 Mapový podklad © ČÚZK, 2010
0
10
20
30
40
50
OP MZCHÚ
MZCHÚ
hranice EVL
60
70
80
90 100 m
CZ0314634 Chýnovská jeskyně, 2012
6.2 MAPA ZPŮSOBU ZAJIŠTĚNÍ OCHRANY EVL
NPP Chýnovská jeskyně
© AOPK ČR, 2012
KUDQLFH(9/
QDYUKRYDQiRSDWĜHQt
P
$23.ý5 0DSRYêSRGNODGýÒ=.
3RGUREQêSRSLVQDYUKRYDQêFKPDQDJHPHQWRYêFKRSDWĜHQt QDMHGQRWOLYêFKSORFKiFKR]QDþHQêFKYPDSČþtVOLFt QDOH]QHWHYWH[WXYNDSLWROH1DYUKRYDQiRSDWĜHQt
0$3$=È.5(6ģ-('127/,9é&+0$1$*(0(1729é&+23$7ě(1Ë1$9<0(=(1é&+3/2&+È&+3eý(21(723é5< &=&KêQRYVNiMHVN\QČ
