Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Bohostice CZ0213777
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Bohostice Kód lokality: CZ0213777 Kód lokality v ÚSOP: 2514 Rozloha (ha): 5,5192 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 13
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany připravuje se vyhlášení PP Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 5,5192 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Bohostice, Cetyně
Dotčená katastrální území Bohostice, Cetyně
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Část středočeského plutonu tvořeného převážně granodiority, křemennými diority a méně kyselými žulami. Geomorfologie: Lokalita leží v Klučenické pahorkatině, která tvoří střední část Benešovské pahorkatiny. Reliéf: Celkově zarovnaný povrch okolí je rozříznut údolím přirozeně meandrujícího toku Bohostického potoka s balvanitými břehy. Pedologie: V údolí potoka se nacházejí glejové půdy, v okolí převážně kambizemě.
Krajinná charakteristika: Niva Bohostického potoka s přirozeným charakterem koryta, pestrá mozaika lučních biotopů, z nichž jsou některé kosené. Biota Vlhké louky v údolí meandrujícího Bohostického potoka. Charakter koryta potoka je přirozený. Louky lze řadit do společenstev vlhkých pcháčových a střídavě vlhkých bezkolencových trávníků s charakterem ovlivněným obhospodařováním. Jsou dosti eutrofní a místy i silně degradované, některé partie jsou recentně zcela zarostlé terestrickou rákosinou s ruderálními druhy. V zachovalejších místech byly nalezeny druhy červeného seznamu ostřice Hartmannova (Carex hartmannii) a svízel severní (Galium boreale), hojně se vyskytuje živná rostlina modráska bahenního krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Na vyvýšeném okraji lokality mají trávníky sušší charakter a přecházejí do společenstva ovsíkových luk a maloplošně převládá i vegetace mělkých půd s mírně ohroženým druhem hvozdíček prorostlý (Petrorhagia prolifera). Při potoce se rozkládá pruh olšiny a ostřicové vegetace. Záznamy o výskytu modráska bahenního jsou z lokality a jejího okolí známy již z 90. let minulého století. Při průzkumu (J. Skala ct. in: Šamata 2011) v roce 2007 byly zaznamenány vyšší desítky jedinců. Negativní vliv na populaci má pravděpodobně nevhodná doba kosení na obhospodařovaných plochách a ústup živných rostlin v důsledku zarůstání neobhospodařovaných částí.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: modrásek bahenní Maculinea nausithous Kód předmětu ochrany: 1061 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
stálá populace
přítomná
2%≥p>0%
Zachovalost Izolace dobré zachování
Celkové hodnocení populace není významná izolovaná, leží hodnota uvnitř rozšířeného areálu druhu
Cílový stav předmětu ochrany: Zajistit zachování populace na úrovni v době vyhlášení či vyšší. Zlepšit podmínky pro výskyt druhu.
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: modrásek bahenní Maculinea nausithous Kód předmětu ochrany: 1061 Popis nároků předmětu ochrany: Typický druh obývající extenzivně využívané vlhké louky s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) a se zachovalým vodním režimem, ale také vlhké příkopy podél silnic a železnic, poddolovaná území, okraje vodních nádrží apod. Samice klade několik vajíček do květních hlávek živné rostliny (využívá fenologicky vyvinutější květenství než modrásek očkovaný). Housenky žerou v semenících hostitelské rostliny 2–3 týdny, možná je vnitrodruhová (kanibalismus) i mezidruhová konkurence s housenkami modráska očkovaného. Přežívá 3–6 housenek v jedné květní hlávce. Ve čtvrtém instaru larvy vypadávají pod živnou rostlinu, kde jsou po velmi rychlé adopci (4–6 minut) přeneseny mravenci do mravenišť. Mravenčím hostitelem je Myrmica rubra, příležitostně také M. scabrinodis. V mraveništích se housenky chovají jako predátoři a požírají larvy a kukly mravenců (obligátní myrmekofilie); nakonec se zde i kuklí. V hnízdech velkých kolonii Myrmica rubra může přežít až několik desítek housenek. Dospělci se vyskytují od července do srpna. Sají především na kvetoucích hlávkách krvavce totenu Přestože na našem území dosud není přímo ohrožen (místy se však vyskytuje spolu s ohroženými modráskem očkovaným či modráskem hořcovým – M. alcon) je možné vymezit příčiny ústupu především na základě zahraničních zkušeností (v západní Evropě se jeho výskyt během druhé poloviny 20. století snížil o 20–50 %). Hlavním důvodem ústupu byly změny ve způsobu obhospodařování vlhkých luk, především odvodňování a následně přehnojování nebo rozorání stanovišť, případně sukcesní změny po ukončení hospodaření (zarůstání křovinami, náletem, invazními rostlinnými druhy). Ohrožujícím faktorem je rovněž aplikace insekticidů v okolí lokalit. Jako možnou příčinu ohrožení lze vidět i standardizovaný, masově aplikovaný nevhodný termín seče, obsažený v některých zemědělských dotačních titulech. Hlavním faktorem ohrožení je v současnosti celoplošná dvojí (na některých lokalitách i vícenásobná) strojová seč v nevhodný termín. Faktory a činnosti, které mohou negativně ovlivnit populaci druhu na evropsky významných lokalitách • zarůstání náletem či invazními druhy, sukcesní změny • plošné sečení nebo pastva (bez ponechaných neposečených/nepasených enkláv), sečení/pastva v nevhodný termín • změny vodního režimu (meliorace apod.), terénní úpravy • zmenšování rozlohy vhodných biotopů (výstavba, orba, skládky, skrývky) • používání biocidů a hnojiv při obhospodařování travnatých biotopů (i v okolí) • změny ve využívání biotopu (zalesnění, změna na polní kultury)
Management území s výskytem tohoto druhu by se měl zaměřit na zachování vhodného vodního režimu na lokalitách, tzn. zamezení odvodňování luk, zasypávání sníženin. Vhodné jsou úpravy vodního režimu na lokalitách, v minulosti nevhodně meliorovaných (např. výstavba hrázek na kanálech vedených loukami, rušení bývalých meliorací). Nepřípustné jsou chemické zásahy (hnojení, insekticidy). Louky je nutno pravidelně kosit, popřípadě přepásat před dobou letu imag, tedy v době „normální" červnové senoseče nejpozději do 15. června, v nižších polohách i dříve), nikoli však později. Kosení (pastvu) luk je nutné provádět vždy mozaikovitě (tj. v pruzích, šachovnicově apod.). Kosení na malých plochách je vhodné provádět ručně, na větších (nad 1 ha) pomocí lištové sekačky se zvýšenou lištou. Při mozaikové seči (pastvě) je v daném roce posečena (pasena) jen část příslušné louky. Neposečené plochy jsou sečeny při následující seči, tj. v následujícím kalendářním roce. Absolutně nepřípustná je trvalá přítomnost hospodářských zvířat. Podíl dočasně neposečených (nepasených) ploch činí 15-20 % celkové plochy. Zcela nepřípustné je odvodňování vlhkých luk, a naopak je třeba přistoupit k rušení bývalých meliorací. Obdobně nepřípustné jsou jakékoli snahy zalesňovat stávající lokality. Management ovšem musí brát v úvahu specifické podmínky na jednotlivých stanovištích a musí být přizpůsoben jejich unikátní historii.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - Zemědělské hospodaření Niva potoka je dlouhodbě obhospodařována, louky jsou vyznačeny již na mapách I. a II. vojenského mapování. V souvislosti s hospodařením pravděpodobně nedocházelo k radikálnímu odvodnění luk a i díky zachovanému tvaru koryta potoka je jejich vodní režim vyhovující. Hospodaření v minulosti pravděpodobně umožnilo dlouhodobý výskyt modráska v lokalitě. V posledních letech kosení probíhá koncem června, kosena je obhospodařovaná plocha naráz. To má na předmět ochrany nepochybně negativní vliv, neboť mu v době kladení vajíček scházejí živné rostliny, které nestačí znovu vykvést. K dalším negativním důsledkům zemědělského hospodaření patří eutrofizace a dosev kulturních druhů. Dochází k převládnutí konkurenčně silných dominant, na kosených loukách kulturních vysokostébelných trav, a ústupu druhů vlhkých luk, včetně krvavce. - Absence hospodaření Rozloha obhodpodařovaných ploch bývala ve vzdálenější minulosti vyšší než dnes. Blízké sousedství potoka přestávalo být ve 20. století postupně koseno a zarostlo olšovým luhem, který je pro modráska nevyužitelný. V současné době pokrývají asi 1/3 území EVl, přičemž jejich rozloha ještě v roce 1956 čbyla okolo 1/8 území. Na další významné části plochy, která zůstala ležet ladem, převládl pravděpodobně vlivem eutrofizace rákos a orobinec, doprovázené nitrofilními druhy. Živné rostliny se zde recentně nevyskytují, regenerace druhově bohatších trávníků je však stále možná.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Louky v EVL je třeba pravidelně kosit. Vzhledem ke zvýšené trofii lokality je vhodné kosení 2x ročně, což by také mohlo vést k potlačení výrazných dominant a zlepšení struktury travních porostů. První termín seče by měl proběhnout nejlépe do 10.6., druhý termín pak mezi 1.9. a 30.9. Kosení by mělo být prováděno mozaikovým způsobem, v časném termínu by mělo být pokoseno asi 20 % plochy trávníků, v pozdním termínu je pak posekána dosud nekosená část. Plnohodnotnou alternativou k mozaikové seči je ponechávání nepokosených pásů s nejbohatším výskytem krvavce o šířce žacího stroje. V místech, kde převládají ruderální, kulturní nebo expanzní druhy, je možné kosit intenzivně bez vynechaných ploch a na mozaikovou seč přejít teprve po potlačení dominanty. Všechny luční plochy je třeba důsledně kosit až do krajů, aby se zabránilo další plíživé expanzi olšin a rákosin. Vhodným prostředkem je lištová sekačka s vysoko nastavenou žací lištou (což vyžaduje i charakter terénu), lze však připustit i použití těžké mechanizace. Silně nevhodné je používání bubnové sekačky. Pokosená hmota nesmí být užívána k mulčování, je však možné ji ponechávat na místě do usušení a odstranit teprve poté. Vzhledem k blízkosti vodního zdroje a tedy i možnému výskytu obojživelníků je vhodné se vyhnout kosení za vlhka. Hnojení travních porostů je vyloučeno – trofie luk bude pravděpodobně i tak nadále zvyšována splachem živin z okolí. Dále je vyloučeno louky přeorávat, další hospodářské zásahy jsou povoleny pouze se souhlasem OOP. Při hospodaření nesmí být používány ineskticidní přípravky a silně nevhodné jsou i další biocidy. Převod recentních terestrických rákosin zpět na trávníky je dosud možný a je zcela žádoucí z hlediska předmětu ochrany, aby k němu došlo. V případě nedostatku prostředků je možné postupovat po menších úsecích, popřípadě pravidelně kosit pouze okraje rákosiny. Kosení rákosu by mělo probíhat 2x ročně, první seč v termínu od 1. do 15.7., druhá seč od 15.8. do 15.9. Tento termín vychází ze zkušeností z jiných lokalit, na něž se odvolává plán péče (Šamata 2011). Průběh potlačování rákosin je třeba sledovat, a pokud by se navržený postup jevil být neefektivním, je třeba přejít na časnější termín první seče (před koncem května). Pokosenou biomasu je třeba beze zbytku odvážet z lokality. Při kosení je vhodné zohledňovat případné hnízdící ptactvo, žádný významný druh však odtud není udáván. Olšový luh je vhodné ponechat zcela bez zásahu, pásy dřevin, které vybíhají směrem od potoka, je však možné vyřezat s ponecháním vybraných solitérů, aby se zvětšil prostor luk. Umisťování mysliveckých zařízení - posedů a především krmelišť - je třeba bezvýhradně vyloučit.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření
2, 3 Kosení lehkou mechanizací Kosení Maculinea nausithous (modrásek bahenní) živinami bohaté vlhké trávníky s výskytem krvavce; mozaiková nebo pruhová seč 15 - 20 % plochy; možno použít i těžkou mechanizaci 2 x za 1 rok / let 1. seč 15.5.-10.6., 2. seč 1.9. - 30.9.
1 Kosení lehkou mechanizací Kosení Maculinea nausithous (modrásek bahenní) silně kulturní trávníky; celoplošná seč, po potlačení dominanty přejít na mozaikovou 2 x za 1 rok / let 15.5.-10.6., 1.9.-30.9.
4, 5 Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou dostupností Kosení
Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
Maculinea nausithous (modrásek bahenní) terestrické rákosiny, účelem je potlačení rákosu a obnova trávníků; v závislosti na terénu možno použít i mechanizaci 2 x za 1 rok / let 1.7.-15.7., 15.8.-15.9. v případě, že navržený termín neosvědčí, přejít při první seči na časnější
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka
1, 2, 3, 4, 5 Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu Maculinea nausithous (modrásek bahenní) výřez pásů náletových dřevin mezi loukami pro usnadnění managementu a zvětšení obhospodařovatelné plochy; možno ponechat vybrané solitéry 1.11.-30.3.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Marhoul P., Turoňová D. (eds.) (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, Metodika AOPK ČR.; AOPK ČR, Praha, 161 pp Podlenová L. (2002) Závěrečná zpráva mapování biotopů Natura 2000, kód díla A0243; ms. 9 pp. Šamata J. (2011): Plán péče o Přírodní památku Bohostice (návrh na vyhlášení) na období 2010 – 2019; ms. depon. in: Krajský úřad Středočeského kraje, Praha, 41 pp.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PP
přírodní památka
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213777_Bohostice_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0213777_Bohostice_Koseni.pdf CZ0213777_Bohostice_Vyrez_naletu.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
