Současný vývoj pracovních migrací a trh práce v České republice. Milada Horáková

Současný vývoj pracovních migrací a trh práce v České republice

Milada Horáková

červen 2001

OBSAH Úvod I. POVOLENÍ K POBYTU CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE II. ZAMĚSTNANOST CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE 1. Celkový vývoj zaměstnanosti cizinců a povolení k pobytu cizinců 2. Vývoj zaměstnanosti cizinců v oblastech NUTS II České republiky 2.1. Povolení k pobytu a zaměstnanost cizinců v oblastech NUTS II České republiky 2.2.Vývoj zaměstnanosti cizinců v okresech České republiky 2.3. Zaměstnanost cizinců podle zemí původu III. PRACOVNÍ MIGRACE SMĚŘUJÍCÍ Z ČESKÉ REPUBLIKY Závěry Seznam použité literatury TABULKOVÁ PŘÍLOHA I T a b u l k a 1 Zaměstnanost cizinců v oblastech NUTS II ČR (stav k 31.12) T a b u l k a 2 Cizinci s povolením k pobytu v oblastech NUTS II ČR (stav k 31.12) T a b u l k a 3 Zaměstnanost cizinců a trh práce v okresech České republiky T a b u l k a 4 Zaměstnanost cizinců podle bloků zemí (k 31.12.2000) T a b u l k a 5 Vzájemné zaměstnávání mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou TABULKOVÁ PŘÍLOHA II Ekonomické aktivity občanů vybraných zemí SVE, ES, Ameriky a Asie v letech 1993-2000 Střední a východní Evropa T a b u l k a 1 Ekonomické aktivity občanů Polska v České republice T a b u l k a 2 Ekonomické aktivity občanů Ukrajiny v České republice T a b u l k a 3 Ekonomické aktivity občanů Bulharska v České republice T a b u l k a 4 Ekonomické aktivity občanů Běloruska v České republice T a b u l k a 5 Ekonomické aktivity občanů Ruska v České republice T a b u l k a 6 Ekonomické aktivity občanů Rumunska v České republice T a b u l k a 7 Ekonomické aktivity občanů Jugoslávie v České republice T a b u l k a 8 Ekonomické aktivity občanů Moldavska v České republice T a b u l k a 9 Ekonomické aktivity občanů Maďarska v České republice T a b u l k a 10 Ekonomické aktivity občanů Arménie v České republice T a b u l k a 11 Ekonomické aktivity občanů SNS v České republice Evropská společenství T a b u l k a 1 Ekonomické aktivity občanů Německa v České republice T a b u l k a 2 Ekonomické aktivity občanů Velké Británie v České republice T a b u l k a 3 Ekonomické aktivity občanů Rakouska v České republice T a b u l k a 4 Ekonomické aktivity občanů Francie v České republice T a b u l k a 5 Ekonomické aktivity občanů Nizozemí v České republice T a b u l k a 6 Ekonomické aktivity občanů Itálie v České republice

3

3 4 5 6 10 11 12 15 17 20 22

Amerika T a b u l k a 1 Ekonomické aktivity občanů USA v České republice T a b u l k a 2 Ekonomické aktivity občanů Kanady v České republice Asie Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

1 Ekonomické aktivity občanů Vietnamu v České republice 2 Ekonomické aktivity občanů Číny v České republice 3 Ekonomické aktivity občanů Mongolska v České republice 4 Ekonomické aktivity občanů Kazachstánu v České republice

4

Úvod Pravidelné zprávy o vývoji pracovních migrací v České republice jsou součástí výzkumného programu VÚPSV. Zaměřují se na vývoj počtu cizinců s povolením k pobytu, zaměstnání, živnostenského podnikání a registrací občanů SR zaměstnaných v ČR. Pracovní migrace jsou zasazeny do širšího kontextu vývoje trhu práce v ČR. Zahraniční pracovní síla je integrální součástí trhu práce České republiky. Právní postavení cizinců na trhu práce vymezují zejména zákon o zaměstnanosti a zákoník práce, které zaručují rovnost cizinců a občanů v pracovně právních vztazích. Právní postavení cizinců s povolením k trvalému pobytu na trhu práce je shodné s postavením občanů ČR. Pro některá zaměstnání platí zákonná podmínka českého občanství, jak je tomu i v mnoha jiných zemích. Právní postavení cizinců s vízem nad 90 dnů za účelem zaměstnání na trhu práce je limitováno trváním zaměstnání a platností pracovního povolení. Přístup cizinců s vízem nad 90 dnů na trh práce je omezen na dobu jednoho roku a závisí na místní situaci na trhu práce. Pracovní povolení může být prodlouženo nejdéle na dobu tří let. Podle dosud platného zákona o zaměstnanosti musí cizinci s vízem nad 90 dnů po třech letech odpracovaných v ČR přerušit zaměstnání na 12 měsíců a vrátit se do země původu. Toto ustanovení bylo částečně zrušeno novelizací Zákoníku práce. Tato nová právní úprava ruší podmínku přerušení zaměstnání pro občany států, jejichž seznam stanoví vláda České republiky svým nařízením. Cizinci podnikající na základě živnostenského oprávnění podléhají stejným právním předpisům řídícím živnostenské podnikání v ČR jako občané. Trh práce ČR prochází v posledních letech krizí, která je průvodním jevem ekonomické restrukturalizace. Míra nezaměstnanosti, která byla na počátku transformace ekonomiky až nepřirozeně nízká, se od konce roku 1994 do konce roku 2000 zvýšila více než třikrát a počet registrovaných nezaměstnaných se na konci roku 2000 blížil polovině milionu osob. Nová pracovní místa nevznikají ani dostatečně rychle ani v potřebném počtu a struktuře. Mírné ekonomické oživení, k němuž došlo v průběhu roku 2000, vedlo v období od konce roku 1999 do konce roku 2000 ke snížení míry nezaměstnanosti z 9,4 % na 8,4 % a ke zvýšení počtu registrovaných volných pracovních míst. Na konci roku 2000 bylo evidováno 52 060 volných pracovních míst, což bylo o 16 943 více nežli na konci roku 1999. Na jedno volné pracovní místo připadalo průměrně 9 uchazečů o zaměstnání, ale v některých okresech, jako například Karviná, bylo registrováno 57 uchazečů na jedno volné pracovní místo, v Teplicích 46, v Bruntále a Mostě 42. Ekonomické oživení se odrazilo ve zvýšené zaměstnanosti cizinců, která ve srovnání s koncem roku 1999 opětně vzrostla o téměř 10 000 osob (ze 151 852 na 164 987). Cizinci se kumulují obvykle tam, kde je dostatek pracovních příležitostí. Existují ale místa, kde je vysoká nezaměstnanost občanů provázena vysokou zaměstnaností cizinců (Ostravsko, Severní Čechy). Tento stav způsobuje napětí na místních trzích práce, které lze řešit buď řadou nepřímých opatření nebo zavedením regulace všech forem pracovních migrací, včetně regulace slovenské pracovní síly i živnostenského podnikání cizinců. Existují však pracovní místa, o které nemají domácí pracovníci zájem. Tato místa jsou nabízena cizincům, protože jinak by nebylo možno požadované práce vykonat. Nezájem o neatraktivní pracovní místa u domácí populace je většinou výsledkem úvahy o výši nabízené mzdy ve srovnání s výší sociálních příjmů a dávek, na které má nezaměstnaný nárok, a případné možnosti doplnění reálných příjmů výkonem neohlášených a tudíž nezdaněných ekonomických aktivit. Cizinci jeví větší ochotu přijmout i hůře placená pracovní místa. Trh práce v České republice se bez cizí pracovní síly v současnosti neobejde.

5

I. POVOLENÍ K POBYTU CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE Česká republika hostila na konci roku 2000 celkem 201 000 cizinců, z nichž většina pobývala v České republice na základě víza k povolení k dlouhodobému pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání či podnikání. Cizinci s vízem k pobytu nad 90 dnů tvořili na konci roku 2000 1,3 % z počtu obyvatel ČR. Cizinci s povolením k trvalému pobytu jsou započítáni mezi obyvatelstvo České republiky. Celkový počet cizinců s povolením k pobytu dosáhl na konci roku 2000 2 %, což je méně nežli v letech 1997 - 1999, kdy počet cizinců s povolením k pobytu přesahoval 2 % populace ČR. Počet cizinců pobývajících v ČR na základě časově omezené doby limitované účelem jejich pobytu v zemi od roku 1993 rychle narůstal až do konce roku 1999. V průběhu roku 2000, kdy začal platit nový pobytový a azylový zákon, se počet cizinců s povolením k pobytu snížil o 30 000. Úbytek připadal zejména na vrub cizinců s dočasným povolením k pobytu (tj. vízem nad 90 dnů za účelem zaměstnání či podnikání). Počet cizinců s trvalým pobytem v zemi se naopak nesnížil, ale dále mírně vzrostl. G r a f 1 Podíl cizinců s povolením k pobytu na počtu obyvatel České republiky 2,5

2

podíl cizinců s trvalým pobytem na celkovém počtu obyvatel ČR v %

1,5

podíl cizinců s dlouhodobým pobytem na celkovém počtu obyvatel ČR v %

1

podíl cizinců s povolením k pobytu na celkovém počtu obyvatel ČR v %

0,5

0

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

T a b u l k a 1 Vývoj počtu cizinců s povolením k pobytu v České republice

rok

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

trvalý pobyt

27 204 28 457 29 145 31 072 32 468 38 557 45 837 56 281 63 919 66 754 66 891

index roční růst/pokles

1,00 1,05 1,02 1,07 1,04 1,19 1,19 1,23 1,14 1,04 1,00

index základ rok 1990

1,00 1,05 1,07 1,14 1,19 1,42 1,68 2,07 2,35 2,45 2,46

dlouhodobý pobyt a vízum k index roční dlouhodobému růst/pokles pobytu

7 695 9 204 20 428 46 070 71 230 120 060 152 767 153 516 155 836 162 108 134 060

1,00 1,20 2,22 2,26 1,55 1,69 1,27 1,00 1,02 1,04 0,83


1,00 1,20 2,65 5,99 9,26 15,60 19,85 19,95 20,25 21,07 17,42

Zdroj:Policejní prezídium, Ředitelství cizinecké a pohraniční policie MV ČR

6

celkem

35 198 38 002 49 957 77 668 104 352 159 207 199 152 210 311 220 187 228 862 200 951


1,00 1,08 1,31 1,55 1,34 1,53 1,25 1,06 1,05 1,04 0,88


1,00 1,08 1,42 2,21 2,96 4,52 5,66 5,98 6,26 6,50 5,71

II. ZAMĚSTNANOST CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE Na konci roku 2000 bylo registrováno v ČR celkem 164 987 zaměstnanců a živnostenských podnikatelů cizí státní příslušnosti, což představovalo více než tři procenta pracovní síly. Trh práce v ČR prochází změnami. Ekonomické oživení v průběhu roku 2000 vedlo ke snížení míry nezaměstnanosti, ke zvýšení počtu registrovaných volných pracovních míst a promítlo se i ve zvýšené zaměstnanosti cizinců. G r a f 2 Míra nezaměstnanosti a podíl cizí pracovní síly na trhu práce ČR 1994-2000

IV .Q 19 94 II. Q .1 99 5 IV .Q .1 99 5 II. Q .1 99 6 IV .Q .1 99 6 II. Q .1 99 7 IV .Q .1 99 7 II. Q .1 99 8 IV .Q .1 99 8 II. Q .1 99 9 IV .Q .1 99 9 II. Q .2 00 0 IV .Q .2 00 0

10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00

podíl cizí pracovní síly na pracovní síle ČR v %

míra nezaměstnanosti v %

Na trhu práce České republiky lze rozlišit několik kategorií cizinců: cizince s povolením k zaměstnání a občany Slovenské republiky, kteří jsou zaměstnáváni na základě pracovní smlouvy uzavřené se zaměstnavatelem se sídlem v České republice. Tento typ nazýváme „závislá zaměstnání“ cizinců. Další typ představují cizinci nezávisle podnikající na základě živnostenského oprávnění. Mimoto v ČR působí další nezávisle podnikající cizinci v rámci obchodních společností, společností s ručením omezeným apod., jejichž počty nejsou prozatím statisticky vykazovány. Jedinou početně regulovanou kategorií cizinců na trhu práce jsou cizinci s povolením k zaměstnání. Občané SR nemají povolení k zaměstnání, jsou pouze evidováni místně příslušnými úřady práce a jejich počet není limitován. Ani počet cizích podnikatelů není nijak omezován. Tabulkové přehledy o zaměstnanosti cizinců uvedené ve zprávě vypovídají pouze o kategorii cizinců s vízem k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání či podnikání. Výraz „zaměstnanost cizinců“, se kterým operujeme v tabulkách, je ukazatel, který je součtem platných povolení k zaměstnání, registrací slovenských občanů místními úřady práce a živnostenských oprávnění cizinců. Vztahuje se pouze k cizincům dočasně přítomným v zemi, s vízem k povolení k pobytu nad 90 dnů. Cizinci s povolením k trvalému pobytu nejsou v těchto výkazech zahrnuti, protože tvoří součást populace ČR. Na trhu práce jsou z hlediska právních předpisů ve stejné pozici jako občané České republiky. Mají volný přístup na trh práce, nepotřebují povolení k zaměstnání. Azylanti, kterým bylo přiznáno právní postavení uprchlíka, žadatelé o azyl v České republice a přesídlenci českého původu, kteří se usadili v posledních letech v rámci státem organizovaného programu, mají rovněž volný přístup na trh práce (nemusejí mít pracovní povolení), i když je jejich pobytový režim různý (azylanti a přesídlenci mají povolení k pobytu, zatímco žadatelé o azyl mají pobytové vízum za účelem dočasné ochrany). Azylanti a přesídlenci českého původu tvoří na trhu práce marginální 7

skupinu cizinců. Viditelnější jsou žadatelé o azyl v ČR, jejichž počet v posledních dvou letech významně vzrostl. Jednou z příčin může být zpřísnění procedury vydávání povolení k zaměstnání cizinců. Azylová procedura se stává pro určitou část cizinců jednou ze vstupních bran na trh práce v ČR. G r a f 3 Vývoj počtu žadatelů o azyl a azylantů v České republice 1990-2000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 žadatelé o azyl

azylanti

Zdroj: Odbor pro uprchlíky a integraci cizinců MV ČR

T a b u l k a 2 Zaměstnanost cizinců a trh práce v České republice (stav k 31.12)

rok

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

podíl na registrace podíl na povolení pracovní občanů pracovní k zaměstnání síle ČR SR síle ČR v% v% 32 871 52 536 71 002 61 044 49 927 44 073 40 080

0,63 1,01 1,34 1,19 0,97 0,85 0,77

39 209 59 323 72 244 69 723 61 320 54 756 63 567

0,75 1,14 1,36 1,36 1,19 1,06 1,22

živnostenpodíl na ská pracovní oprávnění síle ČR cizinců v% 18 650 36 996 45 499 63 529 44 962 49 974 61 340

0,36 0,71 0,86 1,24 0,87 0,96 1,18

celková zaměstnanost cizinců 90 730 148 855 188 745 194 296 156 209 151 852 164 987

počet počet podíl na hlášených registromíra nezapracovní volných vaných městnanosti síle ČR pracovních uchazečů o v ČR v% míst zaměstnání 1,74 2,85 3,56 3,78 3,02 2,92 3,17

75 936 100 862 83 976 62 284 37 641 35 117 52 060

166 480 153 041 186 339 268 902 386 918 487 623 457369

3,19 2,93 3,52 5,23 7,48 9,40 8,80

Zdroj: Data SSZ MPSV, Statistický zpravodaj 12/1999, 12/2000 SSZ MPSV, MPO, Horáková: Bulletin 6 Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Praha: VÚPSV, 2000.

1. Celkový vývoj zaměstnanosti cizinců a povolení k pobytu cizinců Počet cizinců na trhu práce České republiky v uplynulém desetiletí stoupal a dosáhl maxima na konci roku 1997 (viz tab. 2). Od této doby klesá. Na konci prosince 2000 bylo na trhu práce ČR o 30 000 osob méně než ve stejném období roku 1997. V důsledku přijatých regulačních opatření klesl zejména počet cizinců s povolením k zaměstnání. Celkově se snížil i počet občanů Slovenské republiky registrovaných úřady práce v ČR, jejichž počet není regulován (od konce roku 1996 do konce roku 2000 téměř o 10 000 osob). V průběhu roku 1998 poklesl i počet cizinců, kteří podnikají v ČR na základě živnostenského oprávnění, ale poté došlo k jejich opětnému oživení. Změnu dlouhodobých trendů způsobilo zejména uzavření bilaterálních dohod se zeměmi, jejichž občané hledají ve větší míře uplatnění na trhu práce České republiky, Svoji roli sehrálo i zpřísnění kontrol úřadů práce a cizinecké a pohraniční policie.

8

G r a f 4 Podíl různých kategorií cizinců na pracovní síle ČR v procentech 1993-2000 4,00 podíl cizinců s povolením k zaměstnání na pracovní síle ČR v %

3,50 3,00

podíl občanů SR registrovaných ÚP na pracovní síle ČR v %

%

2,50 2,00 1,50

podíl cizinců s živnostenským oprávněním na pracovní síle ČR v %

1,00 0,50

podíl celkové zaměstnanosti cizinců na pracovní sile ČR v %

0,00 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

G r a f 5 Vývoj počtu cizinců s povolením k pobytu a cizinců na trhu práce 1993-2000 cizinci s povolením k trvalému pobytu v ČR

250 000

cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR

200 000

celkem cizinci s povolením k pobytu

150 000

platná povolení k zaměstnání cizinců občané SR registrovaní úřady práce

100 000

živnostenská oprávnění vystavená cizincům

50 000

celková zaměstnanost cizinců v ČR 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

žadatelé o status uprchlíka

Vzestup celkové zaměstnanosti cizinců je způsoben zvyšováním počtu cizích živnostenských podnikatelů a občanů SR na trhu práce. Zatímco se počet cizinců s povolením a vízem v ČR k pobytu v posledním roce snížil, počet cizinců na trhu práce vzrostl, jak zobrazuje graf 5. Cizí podnikatelé nemusejí být nutně přítomni fyzicky v ČR a nepotřebují tudíž vízum k pobytu, ani občané SR nemají vízovou povinnost. Proto je průběh křivky zobrazující zaměstnanost a pobyt cizinců odlišný. Závislé ekonomické aktivity cizinců, tj. zaměstnání na pracovní smlouvu (povolení k zaměstnání a registrace občanů SR) převládají nad nezávislým podnikáním cizinců. Na trhu práce stoupají ty kategorie cizinců, jejichž počet není regulován (občané SR a živnostenští podnikatelé). Zaměstnavatelé mohou řešit dočasnou potřebu pracovní síly najímáním občanů SR a uzavíráním subdodávek s cizinci podnikajícími na základě živnostenského oprávnění, protože je snadné je získat. Výrazný posun od závislého zaměstnání k nezávislému podnikání dokazuje srovnání změn účelu nově vydaných povolení k dlouhodobému pobytu cizinců v roce 1995 a v roce 1999. V roce 1995 bylo vystaveno 58 552 (77,6 %) nových povolení za

9

účelem zaměstnání a 12 447 (16,5 %) za účelem podnikání. V roce 1999 bylo vydáno 45 526 (53,8 %) nových povolení k pobytu za účelem podnikání a 26 791 (31,7 %) za účelem zaměstnání. Živnostenské podnikání se stává pro cizince nejsnadnější vstupní branou na trh práce ČR. Od konce roku 1994 do konce roku 2000 se zvýšil počet živnostenských podnikatelů cizí státní příslušnosti o více než 40 000. G r a f 6 Trh práce v České republice a ekonomické aktivity cizinců IV.Q.2000 II.Q.2000 IV.Q.1999 II.Q.1999 IV.Q.1998 II.Q.1998 IV.Q.1997 II.Q.1997 IV.Q.1996 II.Q.1996 IV.Q.1995 II.Q.1995 IV.Q1994 0

100 000

200 000

300 000

400 000

povolení k zaměstnání cizinců

registrace občanů SR ÚP v ČR

živnostenská oprávnění cizinců

počet volných pracovních míst

500 000

600 000

počet registrovaných uchazečů o zaměstnání

Pramen: Statistický zpravodaj 6/1999, 12/1999, 6/2000, 12/2000 SSZ MPSV, graf Horáková

Trh práce v ČR se vnitřně diferencuje stejně jako v jiných zemích. Zaměstnanci najímaní na pracovní smlouvu jsou stále častěji nahrazováni podnikateli zaměstnávajícími sebe sama na základě živnostenského oprávnění. Ochrana zaměstnanců odpovídající evropským standardům a relativně vysoké daňové odvody vedou k tomu, že je stále méně zaměstnavatelů ochotno násobit rizika svého podnikání přejímáním odpovědnosti za zaměstnance. Počet živnostenských podnikatelů v České republice přesahuje 1,5 milionu osob a cizinci představují 4 % z jejich celkového počtu. Liberální udělování živnostenských listů, a to nejen cizincům, vede k množícím se případům skryté zaměstnanosti. Tradičně závislé zaměstnanecké vztahy vykonávané v rámci pracovní smlouvy se zaměstnavatelem jsou nahrazovány stále častěji kvazipodnikatelskými vztahy, které vedou k vytěsňování určitých kategorií obtížně zaměstnatelných osob z trhu práce. Ne každý je schopen pracovat jako osoba zaměstnávající sebe sama v režimu živnostenského podnikání. Mimoto uzavírání subdodávek s kvazi podnikateli bourá snahy o ochranu zaměstnanců danou zákoníkem práce. Lidé, kteří se stávají „kvazipodnikateli“ nemají mnohdy na vybranou, protože pracovní smlouvu s nimi ten, kdo nabízí subdodávku, neuzavře.

10

G r a f 7 Cizinci s živnostenským oprávněním v ČR

2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 1994

1995

1996

1997

cizinci s živnostenským oprávněním v ČR

1998

1999

2000

živnostenská oprávněním v ČR celkem

Nejpočetnější skupinou cizinců zaměstnaných v ČR jsou občané Slovenské republiky. Mezi ČR a SR existuje režim podobný volnému pohybu osob v zemích EU. Následující graf 8 ukazuje, že občané SR jsou zaměstnáváni zejména formou uzavřené pracovní smlouvy se zaměstnavatelem se sídlem v ČR, podnikání občanů SR není tak běžné. Oproti jiným skupinám cizinců je pro slovenské občany závislé zaměstnání v ČR zajímavější. V případě ztráty pracovního místa je pracovníkovi vyplácen příspěvek uchazeče o zaměstnání, jako kdyby byl zaměstnán ve Slovenské republice. Slovenští podnikatelé tvoří zhruba 11 % všech cizinců podnikajících v ČR na základě živnostenského oprávnění. Pro srovnání, Ukrajinci tvoří 35 % a Vietnamci 31 % cizinců s živnostenským oprávněním v ČR. V uvedených případech Ukrajinců a Vietnamců je zejména patrný přesun od závislého zaměstnávání k živnostenskému podnikání, i když jsou podnikatelské aktivity obou skupin odlišné. Zatímco Ukrajinci patří mezi typické kvazipodnikatele zmíněné výše, Vietnamci se orientují na obchod. G r a f 8 Zaměstnanost občanů Slovenské republiky v České republice 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

1995

1996

1997

1998

registrace občanů SR úřady práce v ČR

1999

2000

živnostenská oprávnění občanů SR

zaměstnanost občanů SR celkem

11

2. Vývoj zaměstnanosti cizinců v oblastech NUTS II České republiky Vývoj zaměstnanosti cizinců podle statistických oblastí NUTS II je diferencovaný a podléhá různým výkyvům, a to nejen z hlediska celkového objemu, ale i z hlediska zastoupení různých pracovních migračních typů. Převážná část ekonomických aktivit cizinců je trvale soustředěna v oblasti Prahy. Podíl cizinců na pracovní síle zde dosáhl maxima v roce 1997, kdy činil devět procent. Od té doby klesl o více než jedno procento. Na konci roku 2000 se cizinci podíleli na pracovní síle oblasti Prahy 7,8 %. Podíl cizinců v oblasti Praha na celkovém objemu zaměstnanosti cizinců klesl od konce roku 1995 do konce roku 2000 z 33,5 % na 30,2 %. Cizinci se rozptýlili do všech oblastí České republiky. G r a f 9 Vývoj celkové zaměstnanosti cizinců podle NUTS II v letech 1995-2000

250 000 Ostravsko

200 000

Střední Morava Jihovýchod

150 000

Severovýchod Severozápad

100 000

Jihozápad Střední Čechy

50 000

Praha

0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

Zaměstnanost cizinců v Praze ovlivňoval zejména rychlý vzestup počtu živnostenských oprávnění, který dosáhl na konci roku 1997 rekordní výše 25 515. Od této doby do konce roku 2000 se počet cizinců s živnostenským oprávněním v Praze snížil o 5 700 osob. Přesto cizinci s živnostenským oprávněním hrají v regionu Praha rozhodující roli a v současné době tvoří 40 % cizí pracovní síly této oblasti. Vývoj počtu cizinců podnikajících na základě živnostenských oprávnění nebyl pro celkový vývoj zaměstnanosti cizinců v Praze rozhodující. Celkový obraz změnil především pokles počtu pracovních povolení, který se snížil od konce roku 1996 do konce roku 2000 z 21 895 na 13 916 (o 8 700 osob). Počet slovenských občanů registrovaných úřady práce v Praze je dlouhodobě stabilizovaný a pohybuje se v rozmezí od 13 000 do 15 000 osob. Do konce roku 2000 poklesla celková zaměstnanost v Praze ve srovnání s koncem roku 1997 o 7 000 osob (z 57 058 na 49 960). Slováci registrovaní úřady práce dnes tvoří třetinu cizí pracovní síly pražské oblasti. Podrobné údaje o vývoji jednotlivých typů pracovních migrací v oblastech NUTS II České republiky obsahuje tabulka 1 v tabulkové příloze I.

12

G r a f 10 Podíl cizinců na pracovní síle v oblasti Praha k 31.12. 10,00 9,00 8,00 7,00

%

6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 1995

1996

1997

1998

1999

2000

podíl cizinců s povolením k zaměstnání na pracovní síle regionu v % podíl občanů SR registrovaných ÚP na pracovní síle regionu v % podíl cizinců s živnostenským oprávněním na pracovní síle regionu v % podíl celkové zaměstnanosti cizinců na pracovní síle regionu v %

Cizinci s povolením k zaměstnání jsou relativně nejpočetněji zastoupeni v oblasti Severovýchod, kde tvoří 34 % objemu cizí pracovní síly. Významněji jsou zastoupeni i ve Středních Čechách, kde jejich podíl na celkovém objemu zaměstnanosti cizinců činí 30 %. Naopak, relativně nejméně jsou zastoupeni v oblasti Severozápad (15 %), Střední Morava (16 %) a Ostravsko (17 %). Slovenská pracovní síla sehrává nejvýznamnější roli v oblasti Ostravsko, kde tvoří 58 % veškeré cizí pracovní síly a podílí se na celkové pracovní síle Ostravska 1,3 %, zatímco cizinci s pracovním povolením pouze 0,3 %. Relativní podíl občanů SR registrovaných úřady práce na celkové zaměstnanosti cizinců na Ostravsku ale od konce roku 1997 poklesl téměř o 6 %. Naopak, podíl živnostenských oprávnění na pracovní síle Ostravska vzrostl z 0,5 % na konci června 2000 na 1,1 % na konci prosince 2000. 2.1. Povolení k pobytu a zaměstnanost cizinců v oblastech NUTS II České republiky Údaje o zaměstnanosti cizinců je třeba zařadit do kontextu s počtem povolení k pobytu cizinců vystavených v České republice. Cizinci s trvalým pobytem figurují rovněž na trhu práce, ale ve statistikách zaměstnanosti cizinců se neobjevují, protože jsou zahrnuti mezi zaměstnanou populaci České republiky. Vývoj ukazuje na přesun značné části cizinců z dlouhodobého pobytu směrem k trvalému pobytu. Cizinci mají pochopitelně zájem na získání povolení k trvalému pobytu v ČR, neboť mají v mnohém ohledu usnadněn přístup nejen na trh práce a k službám úřadů práce, ale i k sociálním službám a dávkám. Novela zákona o pobytu cizinců způsobila pokles a současně přesun určité části cizinců s dlouhodobým pobytem do kategorie cizinců s povolením k trvalému pobytu v ČR. Tabulka 2 v tabulkové příloze I uvádí podrobné údaje o distribuci cizinců s povolením k pobytu v oblastech NUTS II ČR v letech 1996-2000. Ve všech oblastech ČR vzrostl relativní podíl cizinců s trvalým pobytem na úkor cizinců s dlouhodobým pobytem. Na Ostravsku cizinci s trvalým pobytem převládají a tvoří 53 %, ačkoli v roce 1996 byl jejich podíl 35 %. V regionu Severozápad se podíl cizinců s povolením k trvalému pobytu blíží polovině (47 %), ačkoli v roce 1996 tvořili pouze třetinu z cizinců přihlášených k pobytu zde. 13

I v Praze, kde je relativní podíl cizinců s trvalým pobytem nejnižší, došlo od konce roku 1996 do konce roku 2000 k vzestupu z 13 % na 22 %. 2.2.Vývoj zaměstnanosti cizinců v okresech České republiky Podrobné údaje o cizincích v okresech České republiky obsahuje Bulletin č. 6 Mezinárodní pracovní migrace v České republice, na který tímto odkazujeme. Zde uvádíme pouze nejdůležitější zjištění. Na konci roku 2000 byli cizinci nejvíce zastoupeni na trhu práce okresu Mladá Boleslav, kde jejich podíl na pracovní síle dosáhl 9,4 % a výrazně tak převýšil podíl cizinců na pracovní síle všech okresů včetně Prahy, kde cizinci tvořili 7,8 % pracovní síly. Výraznější zastoupení cizinců na trhu práce bylo zaznamenáno i v okresech: Prahavýchod (6,4 %), Praha-západ (5,4 %), Cheb (5,7 %), Brno-město (4,3 %) Ostrava – město (4,2 %) a Mělník (4,3 %) pracovní síly okresu. V ostatních okresech nepřevýšil podíl cizinců na pracovní síle čtyři procenta, v některých nedosáhl ani jednoho celého procenta (Jeseník, Bruntál, Opava, Uherské Hradiště, Chrudim). V okresech s vysokou zaměstnaností cizinců bývá většinou nízká míra nezaměstnanosti (například Mladá Boleslav, Praha, Praha-východ a Praha-západ). Struktura cizí pracovní síly je ve jmenovaných okresech různá. Zatímco vysokou zaměstnanost cizinců v Mladé Boleslavi tvoří zejména cizinci s pracovním povolením a občané SR, v Praze a okresech Praha-východ a Praha-západ jsou výrazně zastoupeni cizí živnostníci. V okresech s vysokou mírou nezaměstnanosti bývá zaměstnanost cizinců nízká. Zejména cizinců s povolením k zaměstnání. V některých okresech je ale relativně vysoká míra nezaměstnanosti provázena vyšší nežli průměrnou zaměstnaností cizinců (například Ostrava-město, Hodonín). V těchto okresech vytváří disproporci na trhu práce přítomnost neregulovaných migrací, tj. slovenské pracovní síly a cizích živnostenských podnikatelů. V důsledku neregulovaného přílivu cizí pracovní síly tak může vznikat určité napětí na trhu práce. To platí i pro okresy, které se vyznačují vysokou mírou nezaměstnanosti a nižší nežli průměrnou zaměstnaností cizinců (například Děčín). Zde je velmi málo cizinců s povolením k zaměstnání i slovenských občanů, ale relativně vysoký podíl cizích živnostníků. Ve Frýdku-Místku je zase vysoká míra zaměstnanosti provázena vyšší mírou zaměstnanosti slovenských občanů. Úřady práce mohou kontrolovat situaci na trhu práce jen do určité míry. Omezení počtu cizinců s pracovním povolením se často promítne ve vyšší zaměstnanosti cizích živnostníků a slovenských občanů. Poptávku po pracovní síle v okresech s vysokou mírou nezaměstnanosti rozhodně neuspokojují domácí registrovaní uchazeči o zaměstnání. Je proto třeba zmapovat profese a odvětví v okresech, kde jsou zaměstnáni cizí živnostníci a slovenští občané a pokusit se zhodnotit, za jakých předpokladů by je mohla zastoupit domácí pracovní síla. V úvahu je třeba vzít nejen vzdělanostní a kvalifikační hledisko, ale i výši mzdy na místních trzích práce. Určité orientační srovnání různé situace v okresech z hlediska trhu práce (zaměstnanosti, nezaměstnanosti, výši průměrných mezd a zaměstnanosti různých typů cizí pracovní síly) poskytuje tabulka 3 v tabulkové příloze I. Srovnání vývoje zaměstnanosti a výše průměrných mezd v jednotlivých okresech České republiky ve 4. čtvrtletí roku 2000 ukazuje na určité „ozdravení“ trhu práce v tom smyslu, že sice ve srovnání se situací v pololetí roku 2000 klesl počet zaměstnaných, ale současně stoupl příjem ze zaměstnání těch, kteří pracovali. Motivace k zaměstnání se tudíž zvýšila, i když zaměstnaných bylo méně (16).

14

T a b u l k a 3 Cizí pracovní síla a míra nezaměstnanosti v okresech ČR

okres

Benešov Beroun Blansko Brno-město Brno-venkov Bruntál Břeclav Česká Lípa České Budějovice Český Krumlov Děčín Domažlice Frýdek-Místek Havlíčkův Brod Hodonín Hradec Králové Cheb Chomutov Chrudim Jablonec nad Nisou Jeseník Jičín Jihlava Jindřichův Hradec Karlovy Vary Karviná Kladno Klatovy Kolín Kroměříž Kutná Hora Liberec Litoměřice Louny Mělník Mladá Boleslav Most Náchod Nový Jičín Nymburk Olomouc Opava

podíl cizinců s podíl cizinců s počet uchazečů o platným podíl občanů SR podíl cizinců na míra živnostenským zaměstnání na povolením k na pracovní sile v pracovní síle nezaměstnanosti oprávněním na jedno volné zaměstnání na % celkem v % v okrese v % pracovní síle v % pracovní místo pracovní síle v %

1,49 0,46 0,55 0,85 0,25 0,07 0,27 0,33 0,49 1,87 0,36 0,64 0,17 0,36 0,17 0,45 0,76 0,15 0,05 0,87 0,10 0,59 0,66 0,08 0,29 1,10 0,07 0,57 0,55 0,18 0,26 2,07 0,49 0,15 0,83 3,86 0,49 1,66 0,11 1,10 0,34 0,16

1,04 0,49 0,94 2,40 0,93 0,06 1,95 0,15 0,64 0,82 0,23 0,20 1,62 0,46 3,17 1,02 0,55 0,14 0,15 0,42 0,16 0,30 0,80 0,19 0,14 1,18 1,05 0,22 0,25 0,40 0,80 2,25 0,35 0,40 1,81 3,01 0,81 0,11 0,23 1,35 1,97 0,41

1,24 1,06 0,47 1,09 0,71 0,25 0,52 0,76 1,07 0,72 1,69 0,88 0,45 0,36 0,39 0,98 4,36 1,75 0,75 0,91 0,29 0,54 0,31 0,59 3,08 0,33 0,89 0,91 0,70 0,39 0,68 1,25 0,99 0,67 1,66 2,50 0,92 0,64 0,58 0,70 0,47 0,17

15

3,76 2,01 1,95 4,34 1,89 0,39 2,74 1,25 2,20 3,42 2,28 1,72 2,25 1,19 3,74 2,44 5,67 2,04 0,94 2,20 0,54 1,43 1,78 0,87 3,51 2,61 2,01 1,70 1,49 0,97 1,74 5,57 1,82 1,22 4,31 9,36 2,23 2,41 0,92 3,15 2,78 0,74

3,5 5,0 7,0 7,9 6,7 17,2 10,1 6,7 4,4 8,7 13,6 4,2 14,1 6,2 14,1 6,5 5,7 16,9 9,4 4,9 13,2 5,8 6,3 4,9 8,2 18,0 9,8 6,2 9,8 9,8 11,3 7,3 13,6 17,1 7,4 3,2 21,5 5,3 12,4 8,9 11,4 10,7

2,3 3,9 3,2 12,6 14,1 42,2 16,7 5,3 8,1 10,5 11,5 2,4 25,9 7,2 32,1 2,8 4,1 31,3 12,6 3,9 16,5 4,2 5,9 4,7 14,8 56,6 9,4 4,1 8,0 11,0 21,4 4,0 25,8 21,9 9,8 1,8 41,5 2,9 31,9 4,9 20,0 22,7

pokračování tabulky 3

okres

Ostrava-město Pardubice Pelhřimov Písek Plzeň-jih Plzeň-město Plzeň-sever Praha Praha-východ Praha-západ Prachatice Prostějov Přerov Příbram Rakovník Rokycany Rychnov nad Kněžnou Semily Sokolov Strakonice Svitavy Šumperk Tábor Tachov Teplice Trutnov Třebíč Uherské Hradiště Ústí nad Labem Ústí nad Orlicí Vsetín Vyškov Zlín Znojmo Žďár nad Sázavou Celkem ČR

podíl cizinců s podíl cizinců s počet uchazečů o platným podíl občanů SR podíl cizinců na míra živnostenským zaměstnání na povolením k na pracovní sile v pracovní síle nezaměstnanosti oprávněním na jedno volné zaměstnání na % celkem v % v okrese v % pracovní síle v % pracovní místo pracovní síle v %

0,26 0,54 0,42 0,61 0,27 0,20 0,45 2,18 2,30 0,70 0,82 0,76 0,09 0,99 0,05 0,35 0,54 0,67 0,45 0,18 0,48 0,23 0,23 0,37 0,31 1,25 0,54 0,29 0,39 0,91 0,35 0,39 0,32 0,28 0,62 0,77

2,77 2,04 0,65 0,27 0,77 0,46 1,25 2,54 1,82 1,79 0,06 0,16 0,53 0,35 0,62 0,27 0,74 0,54 0,52 0,71 0,43 0,25 0,74 0,87 1,37 0,43 0,34 0,88 0,32 1,25 2,93 0,38 1,77 0,33 0,63 1,22

1,18 0,79 0,43 0,51 1,26 2,10 0,87 3,10 2,28 2,88 1,04 0,31 0,35 0,93 0,66 1,85 0,41 0,75 0,77 1,11 0,37 0,28 0,75 2,50 1,63 0,43 0,34 0,35 1,40 0,69 0,45 0,39 0,59 0,43 0,31 1,18

4,21 3,37 1,51 1,38 2,31 2,76 2,57 7,83 6,40 5,37 1,93 1,23 0,97 2,27 1,33 2,48 1,69 1,96 1,75 2,00 1,28 0,77 1,72 3,75 3,32 2,12 1,22 1,53 2,11 2,84 3,72 1,16 2,68 1,04 1,55 3,17

16,6 5,5 4,0 7,6 4,8 7,3 5,7 3,4 3,0 2,8 6,0 10,4 14,2 8,3 8,6 7,9 5,0 6,1 9,9 6,6 10,8 11,3 5,6 8,5 17,0 6,1 11,8 7,2 14,1 7,3 9,5 9,4 6,9 13,0 7,5 8,8

26,1 3,0 4,9 6,2 5,8 6,1 8,0 4,5 0,8 1,5 4,4 5,3 8,4 6,1 14,4 16,5 5,9 2,5 9,5 5,0 7,6 10,5 4,3 4,8 45,8 3,4 10,4 15,8 17,3 4,7 11,4 7,1 12,5 27,0 6,9 8,8

Zdroj: SSZ MPSV, MPO, Policejní prezídium, ŘSCPP MV ČR, výpočet VUPSV Horáková * pracovní síla v okrese = zaměstnaní občané okresu + evidovaní uchazeči o zaměstnání na okresních úřadech práce (klouzavý průměr) ** zaměstnanost cizinců = cizinci s povolením k zaměstnání + občané SR evidovaní ÚP + cizinci s živnostenským oprávněním

16

2.3. Zaměstnanost cizinců podle zemí původu Na trhu práce České republiky působí dnes cizinci z více než 180 zemí. Zaměstnanost cizinců v ČR i jejich ekonomické aktivity ovlivňuje zejména ekonomická vyspělost země původu. Cizinci z ekonomicky silných zemí představují na trhu práce ČR pouze marginální skupinu. Devět desetin pracovních migrací tvoří cizinci z bývalých „socialistických“ zemí. Polovinu z nich pak představují cizinci z kandidátských zemí EU. Ti se podílejí na celkovém objemu závislých zaměstnání 71 % a na živnostenském podnikání cizinců 15 %. Většinu pracovních migrací z kandidátských zemích EU představují pracovní migrace ze Slovenské republiky (86 % závislých zaměstnání, 72 % živnostenských oprávnění z celkového objemu migrací skupiny kandidátských zemí EU). Mezi Českou a Slovenskou republikou existuje režim blízký volnému pohybu pracovních sil v členských zemích EU. Počet slovenských pracovníků na trhu práce v ČR není omezován. Druhou výraznou skupinu pracovních migrantů z kandidátských zemí EU tvoří Poláci (10 % závislých zaměstnání a 11 % živnostenských oprávnění). Jejich zaměstnanost v České republice se celkově snižuje, ačkoli pracovní migrace z Polska mají v ČR dlouhou historii. Ve skupině zemí postsovětského bloku dominují jednoznačně Ukrajinci, kteří se podílejí na zaměstnanosti této skupiny zemí více než padesáti procenty (72 % závislých zaměstnání a 45 % živnostenských oprávnění). Druhou významnou skupinu tvoří Vietnamci, zejména podnikatelé (41 % živnostenských oprávnění). Podstatně méně jsou zastoupeny další země. Za zmínku stojí Rusové (4,6 % závislých zaměstnání a 3,9 % živnostenských oprávnění) a Jugoslávci (necelá 2 % závislých zaměstnání a necelá 3 % živnostenských oprávnění). T a b u l k a 4 Zaměstnanost cizinců podle bloků zemí (k 31.12.2000)

stát

celkem KZEU celkem EU celkem PSB celkem VESZ ostatní cizinci celkem

platná podíl na podíl na podíl na povolení celková celkovém k zaměstnání celkovém živnostenská celkovém zaměstnanost oprávnění počtu počtu počtu cizinců a cizinců v procentech v procentech registrace v procentech občanů SR 73 859 71,26 9 216 15,02 83 075 50,35 4 757 4,59 2 029 3,31 6 786 4,11 21 980 21,1 47 152 76,87 69 132 41,90 2 059 1,99 802 1,31 2 861 1,73 992 0,96 2 141 3,49 3 133 1,90 103 647 100,00 61 340 100,00 164 987 100,00

Poznámka: 1 KZU – kandidátské země EU (Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko) 2 EU – Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie 3 PSB - postsovětský blok – Afghánistán, Albánie, Angola, Arménie, Ázerbajdžán, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Čína, Gruzie, Chorvatsko, Jugoslávie, Kazachstán, KLR, Kuba, Kyrgyzstán, Makedonie, Moldavsko, Mongolsko, Rusko, SNS-nespecifikované, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán, Vietnam. 4 VESZ - vybrané ekonomicky silné země kromě EU – Austrálie, Izrael, Japonsko, Kanada, Norsko, USA, Švýcarsko

Počet cizinců ze zemí EU na trhu práce v ČR je více méně stabilizovaný a nehraje v celkovém objemu zaměstnanosti cizinců příliš významnou roli. Zejména živnostenské podnikání cizinců z členských států EU je oproti cizincům z ostatních zemí na nízké úrovni a v průběhu roku 2000 dokonce pokleslo. Ve skupině členských zemí EU hraje nejvýznamnější 17

roli Německo třetinou celkové zaměstnanosti občanů členských zemí EU v ČR (31 % závislých zaměstnání a 41 % živnostenských oprávnění). Z dalších členských zemí EU patří k početněji zastoupeným Velká Británie (23 % závislých zaměstnání a 14 % živnostenských oprávnění) a Francie (13 % závislých zaměstnání a 5 % živnostenských oprávnění). Rakousko je čtvrtou zemí v pořadí (8 % závislých zaměstnání a 10 % živnostenských oprávnění). Cizinci z ostatních ekonomicky silných zemí tvoří pouze necelá 2 % celkové zaměstnanosti cizinců (2 % závislých zaměstnání a 1 % živnostenských oprávnění). V této skupině jsou nejčetněji zastoupeni občané USA (67 %) a Kanady (14 %).

2000

G r a f 11 Zaměstnanost cizinců z různých zdrojových zemí pracovní migrace (k 31.12) o sta tní EU

1999

K ZE U o sta tní EU

1998


1997


1996


1995

K ZE U o sta tní EU K ZE U 0

20 000 40 000 60 000 80 000

100 000

• iv n o s t e n s k á o p r á v n ě n í p o v o le n í k z a m ě st n á n í a r e gist r a c e o bč a n ů SR

Zásadní rozdíl, který se promítá do vývoje celkové zaměstnanosti cizinců některých zdrojových zemí pracovních migrací, je způsoben odlišným vývojem nezávislých podnikatelských aktivit a závislých zaměstnání regulovaných institutem pracovních povolení. Cizinci z mnoha zemí bývalého tzv. „socialistického tábora“ se dnes prosazují na trhu práce ČR především jako podnikatelé (Vietnamci, Ukrajinci a Rusové). Příčinou je snadnost, s jakou se jako podnikatelé dostávají na trh práce. Regulace a snížení počtu cizinců s povolením k zaměstnání z určitých zemí (Ukrajina, Moldavsko, Bělorusko) je nejen výsledkem migrační politiky vůči cizincům z budoucích tzv. „třetích zemí“, ale i důsledkem přelivu části této regulované pracovní síly do kategorie podnikatelů.

18

III. PRACOVNÍ MIGRACE SMĚŘUJÍCÍ Z ČESKÉ REPUBLIKY Nejsilnější odliv domácí pracovní síly následoval bezprostředně po pádu železné opony. Od té doby uplynulo deset let a pracovní migrace českých občanů se silně zredukovaly. Podle posledních údajů soustředěných MZV v kooperaci se zastupitelskými úřady ČR v zahraničí lze odhadnout počet českých občanů pracujících v zemích EU na necelých dvacet tisíc osob, cca 3 % z celkového počtu veškerých občanů kandidátských zemí EU zaměstnaných v některé z členských zemí EU. Tento údaj nezahrnuje podnikatele (5). Nejvíce českých občanů pracuje v Německu (necelých 10 000, z tohoto počtu 647 v rámci tzv. „ročních smluv“, 3 152 v rámci sezónních prací, necelých 2 000 českých občanů v rámci smluv o dílo mezi českými a německými firmami, zhruba 5 000 „pendlerů“ a pouze 33 osob v rámci tzv. „green cards“ vystavených specialistům v oboru IT(18). Zaměstnávání českých občanů v Německu se řídí mezivládními dohodami. které určují roční kvóty počtu českých občanů, které je možno v SRN zaměstnat. Tyto kvóty nejsou naplněny. Například v rámci tzv. „ročních smluv může být zaměstnáno ročně v SRN 1 400 českých občanů, ve skutečnosti bylo v roce 2000 takto zaměstnáno 649 osob. Tzv. „roční smlouvy“ jsou smlouvy, podle nichž může občan ČR pracovat v SRN na dobu maximálně 18 měsíců v průběhu svého života. Sezónní zaměstnávání je omezeno dobou 3 měsíců v průběhu kalendářního roku. Zaměstnávání „pendlerů“, kteří se denně vracejí domů a mohou být zaměstnáni ve vzdálenosti 50 km od česko-německé hranice, se řídí výlučně německou legislativou. Spolková republika Německo je jedinou ze zemí EU, s nimiž má Česká republika upravený režim vzájemného zaměstnávání občanů mezivládní smlouvou. V Rakousku je zaměstnáno přibližně 3 735 českých občanů a v Itálii odhadem 2 300. Necelých tisíc českých občanů je legálně zaměstnáno v Irsku (956), Francii (odhadem 870), Nizozemí (625), Velké Británii (510) a ve Švédsku (253). V ostatních zemích EU, o nichž existují údaje, se jedná o marginální počty. Uvedená čísla jsou přibližná a týkají se odhadů legálně zaměstnaných osob (18). Další občané ČR pracují v USA a Kanadě či dalších zemích, ale informace o jejich počtu nejsou dostupné. Celkově nízké počty pracovních migrantů z České republiky jsou ovlivněny jednak přísnými restriktivními opatřeními uplatňovanými na trzích práce zemí OECD a EU v posledním desetiletí vůči občanům tzv. „třetích zemí“. Výzkumy migračního potenciálu České republiky ukazují i na relativně nízký zájem českých občanů o práci za hranicemi. Poněkud vyšší zájem o práci v sousední zemi projevují obyvatelé česko-německého a českorakouského pohraničí(17). Mladí lidé, kteří spíše uvažují o možnosti pracovat za hranicemi, se zajímají spíše o práci v některé ze zemí, v nichž mohou uplatnit znalost anglického jazyka (17). Počet českých občanů zaměstnaných v Irsku vzrostl z 38 v roce 1998 na 956 v roce 2000. V roce 1999 umožnila Velká Británie legálně pracovat 313 českým občanům a v následujícím roce 2000 již 510 (18). Srovnání počtu osob z České republiky zaměstnaných v některých zemích EU s počtem osob z těchto zemí zaměstnaných v ČR ukazuje na převis nabídky z České republiky zejména v případě některých zemí, Německa, Rakouska, Itálie a Francie. Výjimečně je tomu naopak, například v ČR je legálně zaměstnáno více občanů Velké Británie nežli Čechů ve Velké Britanii. Česká pracovní síla rozhodně nemůže destabilizovat trh práce v kterékoli z členských zemí EU. Spekulovat o tom, co se stane po připojení ČR k EU je předčasné. Potenciální pracovní migranti jsou lidé střízlivě uvažující o výhodách či nevýhodách práce za hranicemi. Jejich rozhodování bude záviset na zcela konkrétní osobní situaci jednotlivců a jejich šancích doma ve srovnání se šancemi, které se nabízejí za hranicemi. Žádná z členských zemí EU není hříčkou v rukách potenciálních migrantů. V EU bude zaměstnáno jen tolik pracovníků nových členských zemí, kolik jich zaměstnavatelé najmou. A to je nejen otázkou neuspokojené

19

poptávky po pracovní síle v určitých oborech a profesích, ale i konkurence pracovní síly, které by se nemělo bránit. Pracovní migrace obyvatel České republiky do zemí střední a východní Evropy jsou méně sledovány nežli migrace do zemí EU. K dispozici máme pouze údaje o vzájemném zaměstnávání mezi Českou a Slovenskou republikou, které je založeno na Mezivládní dohodě mezi oběma zeměmi. V roce 2000 (k 31.12) bylo ve Slovenské republice zaměstnáno 2 227 Českých občanů, zatímco počet občanů SR zaměstnaných v ČR dosáhl k témuž datu počtu 61,340 osob. Informace o migracích českých občanů do jiných středo a východoevropských zemí nejsou dostupné. Jen málo českých občanů směřuje do zemí ležících na východ od naší hranice a nikdo se jimi doposud nezabýval. G r a f 12 Vzájemné zaměstnávání mezi Českou republikou a zeměmi EU

Ve lká B ritá n ie Š v é d s ko Š p a n ělsko Řecko R a ko u s ko P o rtu g a ls ko Nizo ze mí Německo L u c e mb u rs ko Itá lie Irs ko F ra n c ie F in s ko Dá n s ko B e lg ie 0

2 000

4 000

6 000

8 000

o b čané daného státu zaměstnaní v ČR o b čané ČR v pracující v dané zemi

20

10 000

G r a f 13 Vývoj vzájemného zaměstnávání mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo

20 000 18 000 16 000

SRN v ČR povolení k zaměstnání občanů SRN v ČR

14 000

občané ČR zaměstnaní v SRN na roční smlovu

12 000 10 000

sezónní pracovníci z ČR zaměstnaní v SRN na dobu 3 měsíců v roce občané ČR zaměstnaní v rámci kontraktů českých firem v SRN pendleři

8 000 6 000 4 000 2 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Poznámka:Údaje o počtu tzv. „pendlerů“ a českých pracovníků zaměstnaných v rámci smluv o dílo českých a německých podniků v letech 1998-2000 představují odhady. Blíže viz tab. Příloha I, tabulka 5.

21

ZÁVĚRY Česká republika se stala pro cizince atraktivní zemí, ve které hledají místo na trhu práce formou zaměstnání anebo podnikání. Česká republika se vyrovná na jedné straně s přílivem cizinců na trh práce za stavu rostoucí nezaměstnanosti a na druhé se potýká, stejně jako jiné vyspělé země, s problémem stárnutí a poklesu populace. Porodnost a migrační přírůstky nenahrazují přirozený úbytek obyvatelstva. Vzniká problém, jak zvýšit celkovou domácí zaměstnanost a naplnit důchodové a sociální fondy, které stále více zatěžují státní rozpočet a jejichž výše bude stoupat spolu se stárnutím obyvatel. Účinná regulace pracovních migrací a strukturovaná aktivní migrační politika se dostává na pořad dne jako jeden z prvořadých úkolů. Hledají se způsoby, jak účelně vyplnit mezery na trhu práce vznikající v důsledku restrukturalizace ekonomiky a současně bránit přílivu cizinců na nízko kvalifikovaná pracovní místa. Migrační politika ČR i politika zaměstnanosti v ČR by měly směřovat k odstraňování napětí, které může vznikat v důsledku vysoké nezaměstnanosti určitých skupin populace, mezi něž dnes patří kromě osob s nízkou kvalifikací a absolventů škol s malou či žádnou odbornou praxí i zkušení a kvalifikovaní pracovníci starší generace, ženy, ale i některé etnické skupiny, u nichž se handicapy násobí. Školský systém nepřipravuje dostatek odborníků a specialistů, po nichž je na trhu práce poptávka. Klíčovou otázkou migrační politiky se tak stává strukturální regulace pracovních migrací, která má bránit destabilizaci lokálních trhů práce a současně účelně vyplňovat jejich mezery. Zásadní problém migrační politiky představuje otázka, zda mají pracovní migrace směřovat k postupnému usídlení a integraci cizinců, anebo mají mít pouze dočasný charakter daný dočasnými deficity pracovní síly? Praxe zemí EU z posledních let ukazuje na pochybnost krátkodobých migračních politik uplatňovaných vůči cizincům z tzv. „třetích zemí“. Nárůst cizí populace, která není dostatečně integrovaná, hrozí vznikem sociálních, národnostních a etnických konfliktů. Česká republika se snaží tomuto vývoji předcházet, stejně jako země EU. Koncepce integrační politiky České republiky vypracovaná v loňském roce a schválená vládou si klade za cíl přiblížit postavení cizinců dlouhodobě a legálně žijících v zemi co nejvíce postavení občanů. Rovnost v přístupu k pracovním příležitostem a na pracovním místě vytváří prostor pro nutnou konkurenci. Cizinci pak nevytěsňují domácí pracovní sílu tím, že pracují za horších pracovních a mzdových podmínek. Otázkou je, jakými prostředky tento princip v praxi naplnit. Málo prozkoumanou část trhu práce v České republice tvoří cizinci podnikající v rámci obchodních společností, kteří prozatím v našich statistikách nefigurují. Podnikatelské aktivity cizinců nejsou v České republice nijak omezovány. Pokud jsou v souladu s právními předpisy, nepředstavují hrozbu. Naopak, mohou vytvářet nové pracovní příležitosti a oživovat trh práce. Skutečnou hrozbu však představují, jestliže představují tzv. skrytou zaměstnanost. To znamená, že nemají charakter svobodného podnikání, ale skryté závislé pracovní činnosti. Podnikání cizinců je žádoucí zejména tehdy, přináší-li investice a vede-li k tvorbě nových pracovních příležitostí pro domácí obyvatele. Skutečný problém představuje pro trh práce každé země nelegální zaměstnávání a podnikání, kdy dochází k porušování právních předpisů. Tomu je třeba bránit veškerými dostupnými prostředky. Řešením není politika, která brání přístupu cizinců na trh práce za každou cenu. Ta může být dokonce kontraproduktivní, protože brání konkurenceschopnosti pracovní síly a může omezit tvorbu nových pracovních příležitostí, které cizinci vytvářejí. Pozornost odborníků se proto upíná stále více k řešení problémů spojených s nelegálním či neregulérním zaměstnáváním. To narušuje pravidla ustavená právními předpisy a porušuje zásadu rovnosti příležitostí. Způsobů, jakými lze obcházet či porušovat právní předpisy o zaměstnanosti, podnikání a pobytu cizinců je mnoho. Ne všechny jsou stejně nebezpečné.

22

Novelizace právních předpisů ČR o zaměstnávání, podnikání a pobytu cizinců řadu problémů řeší. Cizinci dnes vstupují na území ČR vybaveni pracovním povolením či povolením k podnikání a teprve na jejich základě získávají vízum k dlouhodobému pobytu. To vytváří předpoklady ke snížení nelegálních ekonomických aktivit cizinců, i když to zcela problém neřeší. Proto vláda České republiky ustavila meziresortní komisi, která se má zabývat otázkami nelegálního zaměstnávání v České republice. Dlužno připomenout, že různé formy práce „načerno“ jsou pravděpodobně mnohonásobně vyšší u domácí nežli cizí populace. Analýza okresních trhů práce ukazuje na nutnost účinné regulace cizí pracovní síly na místních trzích práce. I když je míra nezaměstnanosti v okresech způsobena komplexem různých vzájemně propletených příčin, snadnost, s jakou lze nahradit domácí pracovní sílu podnikateli z řad cizinců svádí k odkládání naléhavých řešení. Pro zaměstnavatele je výchova a přizpůsobování domácí pracovní síly v současné době nákladnou a nerentabilní záležitostí. Školský systém dosud pružně nereaguje na aktuální potřeby trhu práce. Klíčovou roli zde sehrává vztah mzdy a sociálních dávek, reálných příjmů a životních nákladů. Jejich nepoměr vedl v posledních letech k tomu, že klesala motivace k práci. Ekonomické strategie mnoha jedinců, a to jak cizinců, tak občanů kalkulují s neúčinností kontroly. Šedá zóna neregulérního zaměstnávání a podnikání tak získává prostor a narušuje systém politiky zaměstnanosti i sociální politiky.

23

Seznam použité literatury 1. Statistický zpravodaj č. 12/2000, Správa služeb zaměstnanosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2. Populační vývoj v České republice 1998, Katedra demografie a Geodemografie, Přírodovědecká fakulta UK, Praha, 1999 3. Populační vývoj v České republice 1996, Katedra demografie a Geodemografie, Přírodovědecká fakulta UK, Praha, 1997 4. Populační vývoj v České republice 1994, Katedra demografie a Geodemografie, Přírodovědecká fakulta UK, Praha, 1994 5. Nepublikovaný materiál MPSV MZV – The Czech nationals employed in EU Member States 6. Bulletin Mezinárodní pracovní migrace v ČR č. 6, VÚPSV, 2000. 7. Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č.5, VUPSV, 2000 8. Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 4, VUPSV, 2000 9. Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 3, VUPSV, 1999 10. Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 2, VUPSV, 1999 11. Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 1, VUPSV, 1998 12. Zpráva o situaci na trhu práce v Praze v 1. pololetí 1999, Úřad práce hlavního města Prahy, Praha, srpen 1999. 13. Statistický zpravodaj č. 6/99,12/1999,6/2000,12/2000 Vývoj nezaměstnanosti v České republice k 30. červnu 1999, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, Správa služeb zaměstnanosti 14. Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil, 2. čtvrtletí 1999, 9 - PRÁCE A MZDY, Český statistický úřad, Praha, 1999 15. Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil, 2. čtvrtletí 2000, 9 - PRÁCE A MZDY, Český statistický úřad, Praha, 2000 16. Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR za 1.- 4. čtvrtletí 2000, ČSÚ, Práce, sociální statistiky Praha 2000. 17. Poslední výzkum tohoto zaměření byl vypracován v loňském roce ve VÚPSV na reprezentativním vzorku 4 200 osob ve věku 18-59 let. 18. Nepublikovaný materiál MPSV a MZV „ The Czcech Nationals Employed in EU Member States“.

24

TABULKOVÁ PŘÍLOHA I

25

T a b u l k a 1 Zaměstnanost cizinců v oblastech NUTS II ČR (stav k 31.12) rok

povolení k zaměstnání

%

1995 1996 1997 1998 1999 2000

18 675 21 895 17 556 16 639 14 280 13 916

37,48 40,49 30,77 36,49 28,68 27,85

1995 1996 1997 1998 1999 2000

6 636 8 800 9 116 6 576 5 864 6 314

43,37 41,77 40,84 38,58 35,27 30,02

1995 1996 1997 1998 1999 2000

5 955 9 298 6 099 3 956 3 028 2 753

42,60 46,13 33,82 31,05 25,19 20,91

1995 1996 1997 1998 1999 2000

4 871 5 846 5 355 3 749 2 481 2 172

35,13 33,12 29,84 27,84 17,30 14,61

1995 1996 1997 1998 1999 2000

5 767 8 499 7 780 6 244 5 918 6 364

44,14 45,49 38,40 38,58 37,52 34,13

1995 1996 1997 1998 1999 2000

4 215 7 302 6 890 6 272 4 760 4 248

28,95 32,79 29,95 30,30 24,98 20,31

registrace občanů SR

%

Praha 25,38 12 649 28,61 15 471 24,51 13 987 30,19 13 766 28,59 14 236 32,48 16 227 Střední Čechy 36,52 5 589 31,17 6 567 30,31 6 766 36,37 6 200 28,85 4 797 33,34 7 012 Jihozápad 37,30 5 215 32,98 6 647 32,92 5 936 30,11 3 836 19,84 2 385 24,88 3 275 Severozápad 31,21 4 327 27,90 4 924 23,26 4 175 22,23 2 993 20,65 2 960 18,25 2 712 Severovýchod 38,70 5 056 34,18 6 385 34,36 6 963 37,33 6 042 28,83 4 547 35,67 6 652 Jihovýchod 55,72 8 112 54,00 12 025 50,11 11 527 53,50 11 077 50,65 9 651 55,94 11 700

27


%

celkem

%

18 506 16 704 25 515 15 197 21 277 19 817

37,14 30,89 44,72 33,33 42,73 39,67

49 830 54 070 57 058 45 602 49 793 49 960

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

3 077 5 699 6 439 4 270 5 964 7 704

20,11 27,05 28,85 25,05 35,87 36,63

15 302 21 066 22 321 17 046 16 625 21 030

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

2 810 4 210 5 997 4 950 6 606 7 135

20,10 20,89 33,26 38,85 54,96 54,20

13 980 20 155 18 032 12 742 12 019 13 163

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

4 666 6 881 8 417 6 724 8 896 9 978

33,66 38,98 46,90 49,93 62,05 67,14

13 864 17 651 17 947 13 466 14 337 14 862

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

2 241 3 799 5 519 3 898 5 306 5 632

17,15 20,33 27,24 24,09 33,64 30,20

13 064 18 683 20 262 16 184 15 771 18 648

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

2 232 2 941 4 587 3 354 4 643 4 967

15,33 13,21 19,94 16,20 24,37 23,75

14 559 22 268 23 004 20 703 19 054 20 915

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

pokračování tab.1

rok

povolení k zaměstnání

%

1995 1996 1997 1998 1999 2000

2 504 4 624 4 290 3 224 1 973 1 904

20,21 31,51 27,90 24,18 20,01 15,78

1995 1996 1997 1998 1999 2000

3 913 4 738 3 958 3 267 2 008 2 409

24,66 23,48 19,50 19,07 13,95 16,80

registrace občanů SR

%


Střední Morava 68,86 8 532 53,84 7 902 52,97 8 145 48,29 6 439 56,59 5 580 63,17 7 623 Ostravsko 62,04 9 843 61,08 12 323 60,23 12 224 64,02 10 967 62,52 8 998 58,33 8 366

%

celkem

%

1 355 2 150 2 942 3 672 2 307 2 540

10,94 14,65 19,13 27,54 23,40 21,05

12 391 14 676 15 377 13 335 9 860 12 067

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

2 109 3 115 4 113 2 897 3 387 3 567

13,29 15,44 20,27 16,91 23,53 24,87

15 865 20 176 20 295 17 131 14 393 14 342

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

45 499 63 529 44 962 58 386 61 340

24,11 32,70 28,78 38,45 37,18

188 745 194 296 156 209 151 852 164 987

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

Celkem ČR 1996 1997 1998 1999 2000

71 002 61 044 49 927 40 312 40 080

37,62 31,42 31,96 26,55 24,29

38,28 35,88 39,26 35,00 38,53

72 244 69 723 61 320 53 154 63 567

Zdroj: Data SSZ MPSV, MPO, VÚPSV, výpočet VÚPSV Horáková

28

T a b u l k a 2 Cizinci s povolením k pobytu v oblastech NUTS II ČR (stav k 31.12) rok

trvalý pobyt

%

dlouhodobý pobyt a vízum nad 90 dnů Praha 13,22 52 878 16,40 49 309 19,10 46 122 18,97 52 797 22,07 44 873 Střední Čechy

1996 1997 1998 1999 2000

8 092 9 712 10 927 12 364 12 710

1996 1997 1998 1999 2000

3 947 5 121 5 988 6 598 6 631

17,61 19,22 18,79 18,50 24,57

1996 1997 1998 1999 2000

3 093 4 090 4 867 5 237 5 411

1996 1997 1998 1999 2000

%

celkem

%

86,40 83,26 80,63 81,03 77,93

61 204 59 221 57 204 65 161 57 583

99,62 99,66 99,73 100,00 100,00

18 426 21 457 25 845 29 058 20 362 Jihozápad

82,21 80,54 81,11 81,50 75,43

22 413 26 640 31 866 35 656 26 993

99,82 99,77 99,90 100,00 100,00

17,33 22,74 25,83 25,95 31,83

14 737 13 883 13 963 14 943 11 590 Severozápad

82,58 77,17 74,11 74,05 68,17

17 845 17 989 18 840 20 180 17 001

99,92 99,91 99,95 100,00 100,00

7 193 9 351 11 259 11 637 11 704

33,22 40,12 43,13 42,34 47,07

14 312 13 829 14 728 15 845 13 162 Severovýchod

66,09 59,34 56,42 57,66 52,93

21 655 23 305 26 105 27 482 24 866

99,31 99,46 99,55 100,00 100,00

1996 1997 1998 1999 2000

7 727 8 915 9 730 9 522 9 350

34,81 35,39 38,45 40,91 41,45

14 414 16 232 15 528 13 751 13 209 Jihovýchod

64,93 64,44 61,37 59,09 58,55

22 199 25 189 25 303 23 273 22 559

99,74 99,83 99,82 100,00 100,00

1996 1997 1998 1999 2000

4 358 5 527 6 420 6 637 6 667

23,61 25,07 27,17 28,20 31,73

14 062 16 495 17 178 16 902 14 344

76,17 74,83 72,70 71,80 68,27

18 462 22 043 23 627 23 539 21 011

99,77 99,90 99,88 100,00 100,00

29

pokračování tabulky 2 rok

trvalý pobyt

%

1996 1997 1998 1999 2000

3 544 4 300 4 861 4 960 4 972

1996 1997 1998 1999 2000

7 883 9 265 9 867 9 799 9 446

dlouhodobý pobyt a vízum nad 90 dnů Střední Morava 28,14 9 042 33,90 8 358 34,72 9 116 37,78 8 168 37,51 8 282 Ostravsko 34,61 14 896 39,87 13 953 42,45 13 356 47,93 10 644 53,42 8 238

%

celkem

%

71,79 65,89 65,11 62,22 62,49

12 595 12 684 14 000 13 128 13 254

99,93 99,80 99,84 100,00 100,00

65,39 60,04 57,46 52,07 46,58

22 779 23 240 23 242 20 443 17 684

100,00 99,91 99,92 100,00 100,00

199 152 210 311 220 187 228 862 200 951

99,72 99,76 99,80 100,00 100,00

Celkem cizinci s povolením a vízem k pobytu 1996 1997 1998 1999 2000

45 837 56 281 63 919 66 754 66 891

23,02 26,76 29,03 29,17 33,29

152 767 153 516 155 836 162 108 134 060

76,71 72,99 70,77 70,83 66,71

Zdroj: Ředitelství cizinecké a pohraniční policie MV ČR. Výpočet Horáková Poznámka: Dopočet do 100 % tvoří cizinci bez státní příslušnosti, kteří byli vedeni do roku 1998 odděleně

30

T a b u l k a 3 Zaměstnanost cizinců a trh práce v okresech České republiky

okres

Benešov Beroun Blansko Brno-město Brno-venkov Bruntál Břeclav Česká Lípa České Budějovice Český Krumlov Děčín Domažlice Frýdek-Místek Havlíčkův Brod Hodonín Hradec Králové Cheb Chomutov Chrudim Jablonec n. Nisou Jeseník Jičín Jihlava Jindřich. Hradec Karlovy Vary Karviná Kladno Klatovy Kolín Kroměříž Kutná Hora Liberec Litoměřice Louny Mělník Mladá Boleslav Most Náchod Nový Jičín Nymburk Olomouc

průměrný evidenční průměrná hrubá počet platná cizinci celková počet občané SR zaměstnan- měsíční evidovaní s živnosten- zaměstnavolných pracovní povolení k registrovaní ců ve 4. mzda v Kč uchazeči o síla okresu zaměstnání ským nost cizinců pracovních ve 4. úřady práce čtvrtletí zaměstnání cizinců oprávněním ** míst čtvrtletí 2000 (fyzické 2000 osoby)

46 525 37 977 52 160 204 670 76 717 48 008 65 437 55 467 90 914 31 872 66 524 30 409 106 751 46 379 77 454 83 778 46 179 64 607 52 450 44 369 22 490 38 812 57 400 48 020 67 930 139 623 74 130 46 106 45 455 51 643 35 779 78 560 59 745 44 026 48 783 58 498 58 137 57 958 82 326 42 232 115 442

692 175 285 1 740 194 36 176 183 442 596 237 195 185 168 131 374 349 100 24 386 22 228 381 39 200 1 538 50 264 249 92 94 1 625 291 66 406 2 256 287 962 92 464 393

482 186 488 4 915 716 28 1 275 85 581 262 150 60 1 732 214 2 459 853 255 90 80 186 35 117 459 93 94 1 643 781 102 114 206 286 1 765 207 175 885 1 758 473 63 193 570 2 279

577 403 245 2 222 542 122 343 423 975 231 1 127 269 485 168 303 819 2 013 1 128 391 403 65 209 180 285 2 089 462 660 419 316 201 242 982 589 297 811 1 462 536 371 474 295 542

31

1 751 21 097 764 17 723 1 018 25 284 8 877 162 877 1 452 25 946 186 22 906 1 794 25 114 691 29 819 1 998 62 567 1 089 13 613 1 514 32 295 524 14 333 2 402 48 224 550 23 515 2 893 33 614 2 046 52 259 2 617 21 106 1 318 29 055 495 22 408 975 28 178 122 7 235 554 17 909 1 020 36 010 417 23 161 2 383 31 421 3 643 38 569 1 491 30 988 785 20 633 679 17 762 499 24 011 622 17 678 4 372 35 831 1 087 21 808 538 14 678 2 102 18 364 5 476 48 499 1 296 35 369 1 396 29 017 759 38 049 1 329 14 757 3 214 57 450

12 819 15 183 12 419 14 353 12 996 11 831 12 185 13 830 15 035 13 809 13 107 13 117 13 900 12 511 12 525 14 209 12 614 13 157 12 141 13 053 12 035 12 565 13 907 12 123 12 880 12 743 15 491 12 507 13 966 12 399 14 426 13 724 12 967 12 098 15 105 18 105 16 066 12 419 13 269 12 940 13 210

715 483 1 155 1 278 364 196 395 704 500 265 784 533 580 404 341 1 948 641 348 394 556 180 534 612 501 378 445 771 695 556 460 189 1 426 314 344 369 1 009 301 1 069 320 765 656

1 620 1 882 3 641 16 141 5 119 8 264 6 595 3 719 4 031 2 781 9 028 1 286 15 039 2 895 10 943 5 464 2 622 10 892 4 953 2 180 2 961 2 265 3 626 2 338 5 591 25 183 7 263 2 847 4 451 5 079 4 045 5 727 8 103 7 523 3 606 1 855 12 485 3 071 10 192 3 742 13 116

pokračování tabulky 3

okres

průměrný evidenční průměrná hrubá počet platná cizinci celková počet občané SR zaměstnan- měsíční evidovaní s živnosten- zaměstnavolných pracovní povolení k registrovaní ců ve 4. mzda v Kč uchazeči o síla okresu zaměstnání ským nost cizinců pracovních ve 4. úřady práce čtvrtletí zaměstnání cizinců oprávněním ** míst čtvrtletí 2000 (fyzické 2000 osoby)

Opava 89 394 Ostrava-město 159 098 Pardubice 81 135 Pelhřimov 37 130 Písek 33 949 Plzeň-jih 31 868 Plzeň-město 89 212 Plzeň-sever 38 033 Praha 638 312 Praha-východ 46 617 Praha-západ 40 337 Prachatice 25 290 Prostějov 54 020 Přerov 64 990 Příbram 56 454 Rakovník 28 724 Rokycany 22 704 Rychnov nad 38 564 Kněžnou Semily 39 175 Sokolov 50 161 Strakonice 35 024 Svitavy 49 668 Šumperk 63 935 Tábor 52 935 Tachov 28 018 Teplice 59 666 Trutnov 63 691 Třebíč 58 300 Uherské Hradiště 70 832 Ústí nad Labem 59 609 Ústí nad Orlicí 69 592 Vsetín 73 866 Vyškov 44 357 Zlín 97 555 Znojmo 56 815 Žďár n. Sázavou 60 201 Celkem ČR 5 210 973

143 415 438 157 206 87 177 172 13 916 1 073 282 208 409 61 558 15 80

370 4 400 1 652 243 91 245 406 474 16 227 850 724 16 89 342 198 178 61

148 1 876 643 160 173 403 1 875 332 19 817 1 062 1 162 263 169 228 525 189 421

208

285

160

263 225 62 240 150 120 105 186 799 313 208 231 634 258 173 311 157 373 40 080

212 263 248 213 159 391 245 817 274 199 622 188 867 2 164 167 1 727 188 377 63 567

661 38 460 6 691 136 033 2 733 41 440 560 21 034 470 16 237 735 14 141 2 458 62 362 978 13 524 49 960 798 508 2 985 24 852 2 168 16 999 487 8 842 667 26 187 631 28 548 1 281 21 041 382 10 661 562 9 888

12 499 16 310 13 856 11 951 12 473 13 956 15 684 13 639 19 102 15 581 14 987 12 047 12 527 12 952 12 510 13 565 13 578

419 1 013 1 481 303 415 264 1 065 271 4 906 1 682 753 347 1 061 1 099 777 172 109

9 529 26 402 4 479 1 476 2 564 1 543 6 506 2 162 21 832 1 378 1 138 1 515 5 610 9 203 4 704 2 476 1 799

16 958

12 530

330

1 946

292 767 18 262 388 876 24 165 390 700 18 826 185 638 25 143 182 491 30 678 399 910 25 051 700 1 050 15 463 975 1 978 26 010 277 1 350 35 079 201 713 23 699 251 1 081 31 567 836 1 255 30 852 477 1 978 42 353 329 2 751 35 371 173 513 18 076 573 2 611 58 286 245 590 20 724 185 935 29 550 61 340 164 987 3 105 733

12 611 13 716 13 249 12 571 12 617 13 680 12 578 13 934 13 380 11 800 12 521 13 831 12 691 13 418 11 798 13 977 12 196 12 345 15 092

653

963 2 390 523 4 961 456 2 295 706 5 359 688 7 202 684 2 975 494 2 392 221 10 123 1 150 3 898 663 6 899 323 5 089 486 8 418 1 080 5 105 619 7 041 590 4 185 540 6 726 273 7 379 656 4 506 52 060 457 369

Zdroj: SSZ MPSV, MPO, Policejní prezídium, ŘSCPP MV ČR, Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR za 1.-4. čtvrtletí 2000, ČSÚ, Práce, sociální statistiky Praha 2000. * pracovní síla v okrese = zaměstnaní občané okresu + evidovaní uchazeči o zaměstnání na okresních úřadech práce (klouzavý průměr) ** zaměstnanost cizinců = cizinci s povolením k zaměstnání + občané SR evidovaní ÚP + cizinci s živnostenským oprávněním *** evidenční počet zaměstnanců zahrnuje osoby v pracovním poměru (hlavním i vedlejším)

32

T a b u l k a 4 Zaměstnanost cizinců podle bloků zemí (k 31.12.2000) Vysvětlivka: KZEU = kandidátské země EU EU – členské státy EU PSB – postsovětský blok VESZ – vybrané ekonomicky silné země

stát

Bulharsko Estonsko Litva Lotyšsko Maďarsko Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko celkem KZEU Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Německo Nizozemí Portugalsko Rakousko Řecko Španělsko Švédsko Velká Británie celkem členské země EU Afghánistán Albánie Angola Arménie Ázerbajdžán Bělorusko Bosna a Hercegovina Čína Gruzie Chorvatsko Jugoslávie (SFRJ)

podíl na podíl na podíl na platná celkovém celkovém celkovém povolení celková počtu počtu počtu živnostenská zaměstnak zaměstnání cizinců cizinců oprávnění cizinců nost cizinců a v dané v dané cizinců v dané cizinců registrace skupině skupině skupině občanů SR v procentech v procentech v procentech 1 523 2,06 1 174 12,74 2 697 3,25 8 0,01 6 0,07 14 0,02 59 0,08 19 0,21 78 0,09 19 0,03 13 0,14 32 0,04 72 0,10 89 0,97 161 0,19 7 679 10,40 1 033 11,21 8 712 10,49 908 1,23 182 1,97 1 090 1,31 63 567 86,07 6 670 72,37 70 237 84,55 24 0,03 30 0,33 54 0,07 73 859 100,00 9 216 100,00 83 075 100,00 120 2,52 39 1,92 159 2,34 69 1,45 15 0,74 84 1,24 76 1,60 8 0,39 84 1,24 621 13,05 110 5,42 731 10,77 74 1,56 11 0,54 85 1,25 243 5,11 263 12,96 506 7,46 3 0,06 2 0,10 5 0,07 1 452 30,52 837 41,25 2 289 33,73 332 6,98 97 4,78 429 6,32 17 0,36 1 0,05 18 0,27 384 8,07 206 10,15 590 8,69 21 0,44 94 4,63 115 1,69 95 2,00 23 1,13 118 1,74 138 2,90 28 1,38 166 2,45 1 112 23,38 295 14,54 1 407 20,73 4 757 100,00 2 029 100,00 6 786 100,00 7 0,03 68 0,14 75 0,11 14 0,06 25 0,05 39 0,06 16 0,07 62 0,13 78 0,11 194 0,88 348 0,74 542 0,78 10 0,05 14 0,03 24 0,03 1 139 5,18 460 0,98 1 599 2,31 146 0,66 327 0,69 473 0,68 235 1,07 162 0,34 397 0,57 41 0,19 53 0,11 94 0,14 131 0,60 442 0,94 573 0,83 389 1,77 1 294 2,74 1 683 2,43

33

pokračování tabulky 4 podíl na podíl na podíl na platná celkovém celkovém celkovém povolení celková počtu počtu počtu živnostenská zaměstnak zaměstnání cizinců cizinců oprávnění cizinců stát nost cizinců a v dané v dané cizinců v dané cizinců registrace skupině skupině skupině občanů SR v procentech v procentech v procentech Kazachstán 95 0,43 340 0,72 435 0,63 Korejská lid.dem. republika 58 0,26 3 0,01 61 0,09 Kuba 9 0,04 56 0,12 65 0,09 Kyrgyzstán 17 0,08 40 0,08 57 0,08 Makedonie 408 1,86 245 0,52 653 0,94 Moldavsko 1 446 6,58 406 0,86 1 852 2,68 Mongolsko 660 3,00 231 0,49 891 1,29 Rusko 1 016 4,62 1 842 3,91 2 858 4,13 SNS 106 0,48 6 0,01 112 0,16 Turkmenistán 2 0,01 1 0,00 3 0,00 Ukrajina 15 753 71,67 21 402 45,39 37 155 53,75 Uzbekistán 13 0,06 18 0,04 31 0,04 Vietnam 75 0,34 19 307 40,95 19 382 28,04 celkem PSB 21 980 100,00 47 152 100,00 69 132 100,00 Austrálie 102 4,95 52 6,48 154 5,38 Izrael 89 4,32 38 4,74 127 4,44 Japonsko 132 6,41 14 1,75 146 5,10 Kanada 291 14,13 99 12,34 390 13,63 Norsko 26 1,26 6 0,75 32 1,12 Spojené státy americké 1 356 65,86 551 68,70 1 907 66,66 Švýcarsko 63 3,06 42 5,24 105 3,67 celkem VESZ 2 059 100,00 802 100,00 2 861 100,00 Ostatní 992 100,00 2141 100,00 3 133 100,00 cizinci celkem 103 647 100,00 61 340 100,00 164 987 100,00 Pramen: Data SSZ MPSV, MPO, výpočet VÚPSV Horáková

34

T a b u l k a 5 Vzájemné zaměstnávání mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou v letech 1993-2000 SRN v ČR

rok

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

občané České republiky zaměstnaní ve Spolkové republice Německo

povolení k D - občané zaměstnání index ČR SRN v ČR dlouhodobě občanů SRN v ČR ( k základ 1993 zaměstnaní v 31.12) SRN (k 31.12)

660 1 143 1 462 1 457 1 536 1 545 1 466 1 452

100,00 173,18 221,52 220,76 232,73 234,09 222,12 220,00

index D základ rok 1993

1 292 1 030 1 096 703 530 319 441 649

100,00 79,72 84,83 54,41 41,02 24,69 34,13 50,23

S - sezónní Cpracovníci z index S základ celkem D+S ČR (stav k rok 1993 zaměstnaní v 31.12/*30.6) SRN (k 31.12)

10 964 3 312 3 378 3 129 2 266 2 078 2 229 3 156

100,00 30,21 30,81 28,54 20,67 18,95 20,33 28,79

12 256 4 342 4 474 3 832 2 796 2 397 2 670 3 805

index D+S základ rok 1993

100,00 35,43 36,50 31,41 22,81 19,56 21,79 31,05

Legenda: 1. SRN v ČR - občané SRN s povolením k zaměstnání v ČR na dobu 1 roku s možností dalšího prodloužení vždy o 1 rok 2. D - občané ČR zaměstnaní v SRN na dobu maximálně 18 měsíců v průběhu života za účelem zvýšení kvalifikace 3. S - ČR v SRN - občané ČR zaměstnaní v SRN na dobu maximálně 3 měsíců v průběhu roku (tzv. sezónní pracovníci) 4. K - ČR v SRN - občané ČR zaměstnaní v SRN na základě obchodního kontraktu české a německé firmy (tzv. smlouvy o dílo) 5. P - ČR v SRN - občané ČR zaměstnaní v SRN s denní dojížďkou do zaměstnání přes hranice (tzv. pendleři) Zdroje dat: 1. SSZ MPSV 2. SSZ MPSV 3. SSZ MPSV 4. České firmy 1997, citace v magisterské práci P. Šelepové 1998 5. Houdková 1996: Chcete pracovat v Německu ? Profit č. 40, str.3 * K a P - roky 1998-2000 - odhad

K - občané ČR zaměstnaní v rámci kontraktů českých firem v SRN (kalendářní období od 1.10. - 30.9.)*

5 080 2 988 2 417 1 990 1 668 1 500 1 500 1 500

index K základ rok 1993

100,00 58,82 47,58 39,17 32,83 50,20 62,06 75,38

P - občané ČR dojíždějící denně do SRN (pendleři) index P základ odhad počtu rok 1993 osob zaměstnaných v průběhu roku

19 000 18 500 17 600 10 000 9 787 7 000 6 000 5 000

100,00 97,37 92,63 52,63 51,51 36,84 31,58 26,32

TABULKOVÁ PŘÍLOHA II

3

STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA Poznámka: údaje k 31.12. Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu * údaj není k dispozici T a b u l k a 1 Ekonomické aktivity občanů Polska v České republice

rok

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

individualní povolení k zaměstnání

1 956 2 028 1 688 1 976 3 500 4 624 5 101 4 270 3 030 4 104

povolení k zaměstnání v rámci obchodních kontraktů

1 904 6 848 8 871 6 743 8 571 8 219 8 562 5 671 3 850 3 575

uprchlíci povolení k zaměstnání

* * 0 0 0 0 2 0 0 0

celkem povolení k zaměstnání

3 860 8 876 10 559 8 719 12 071 12 843 13 665 9 941 6 880 7 679



1,00 2,30 1,19 0,83 1,38 1,06 1,06 1,01 0,69 1,12

0,37 0,84 1,00 0,83 1,14 1,22 1,29 0,94 0,65 0,88

živnostenská oprávnění


* * * *

* * * *

329 679 909 874 1 033 1 033

1,00 2,06 1,34 0,96 1,18 1,00


* * * * 1,00 2,06 2,76 2,66 3,14 1,52

T a b u l k a 2 Ekonomické aktivity občanů Ukrajiny v České republice

rok

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


221 3 519 5 234 9 722 18 958 31 191 20 471 16 523 15 053 14 642


19 1 088 2 495 2 939 7 779 10 855 4 691 2 729 1 593 1 111


* * 16 21 11 10 4 0 0 0


240 4 607 7 745 12 682 26 748 42 056 25 166 19 255 16 646 15 753


1,00 19,20 1,68 1,64 2,11 1,57 0,60 0,77 0,86 0,95


0,03 0,59 1,00 1,64 3,45 5,43 3,25 2,49 2,15 1,24



* * * *

* * * *

809 2 670 8 696 9 942 19 521 21 402

1,00 3,30 3,26 1,14 1,96 1,10


* * * * 1,00 3,30 10,75 12,29 24,13 8,02

T a b u l k a 3 Ekonomické aktivity občanů Bulharska v České republice

rok

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000



201 374 526 358 440 727 2 555 2 258 1 532 1 463

2 194 101 255 400 713 767 463 125 60


* * 0 3 1 2 0 0 0 0



203 568 627 616 841 1 442 3 322 2 721 1 657 1 523


1,00 2,80 1,10 0,98 1,37 1,71 3,95 0,82 0,50 0,56

0,32 0,91 1,00 0,98 1,34 2,30 5,30 4,34 2,64 2,47



* * * *

* * * *

149 334 672 734 1 104 1 174

1,00 2,24 4,51 2,20 1,50 1,06


* * * * 1,00 2,24 4,51 4,93 7,41 3,51

T a b u l k a 4 Ekonomické aktivity občanů Běloruska v České republice

rok

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000



20 100 * *

4 453 * *

259 710 2 117 1 931 1 242 1 121


* * * *

20 141 352 83 63 18


24 553 * * 0 0 0 0 0 0

279 851 2 469 2 014 1 305 1 139



1,00 23,04 * * 0,50 3,05 2,90 0,82 0,65 0,87

0,09 1,98 * * 1,00 3,05 8,85 7,22 4,68 1,34



* * * *

* * * * 13 35 111 149 364 460

1,00 2,69 3,17 1,34 2,44 1,26


* * * * 1,00 2,69 8,54 11,46 28,00 13,14

T a b u l k a 5 Ekonomické aktivity občanů Ruska v České republice

rok

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000



96 739 * 578 650 866 1 060 1 046 1 052 902

57 27 * 54 75 58 83 83 98 114


* * *



153 766 * 7 1 1 2 0 1 0

639 726 925 1 145 1 129 1 151 1 016

1,00 5,01 * 0,83 1,14 1,27 1,24 0,99 1,02 0,88


0,24 1,20 * 1,00 1,14 1,45 1,79 1,77 1,80 1,40



* * * *

* * * *

247 552 873 816 1 150 1 842

1,00 2,23 1,58 0,93 1,41 1,60


* * * * 1,00 2,23 3,53 3,30 4,66 3,34

T a b u l k a 6 Ekonomické aktivity občanů Rumunska v České republice

rok

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


376 551 615 815 1 072 1 048 720 859



85 156 156 78 97 18 21 49

28 17 9 6 0 0 1 0


489 724 780 899 1 169 1 066 742 908


1,00 1,48 1,08 1,15 1,30 0,91 0,70 1,22


1,00 1,48 1,60 1,84 2,39 2,18 1,52 1,25



* *

* * 36 61 82 99 155 182

1,00 1,69 1,34 1,21 1,57 1,17


* * 1,00 1,69 2,28 2,75 4,31 2,98

T a b u l k a 7 Ekonomické aktivity občanů Jugoslavie v České republice

rok

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


106 620 1 368 1 205 549 442 383 303 313


176 110 524 623 74 60 37 86 74


* * 14 25 3 2 3 0 0


282 730 1 906 1 853 626 504 423 389 387


1,00 2,59 2,61 0,97 0,34 0,81 0,84 0,92 0,99


0,15 0,38 1,00 0,97 0,33 0,26 0,22 0,20 0,20



* * * *

* * * *

628 1 122 1 575 983 1 164

1,00 1,79 1,40 0,62 1,18


* * * * 1,00 1,79 2,51 1,57 1,85

T a b u l k a 8 Ekonomické aktivity občanů Moldavska v České republice

rok

1995 1996 1997 1998 1999 2000


180 283 1 689 1 963 1 381 1 413


0 12 270 111 56 33


0 0 0 0 1 0


180 295 1 959 2 074 1 438 1 446


1,00 1,64 6,64 1,06 0,69 1,01


1,00 1,64 10,88 11,52 7,99 4,90


3 9 62 89 292 406


1,00 3,00 6,89 1,44 3,28 1,39


1,00 3,00 20,67 29,67 97,33 45,11

T a b u l k a 9 Ekonomické aktivity občanů Maďarska v České republice

rok

1995 1996 1997 1998 1999 2000


30 44 56 46 51 45



7 35 17 29 15 27

0 0 0 0 0 0


37 79 73 75 66 72


1,00 2,14 0,92 1,03 0,88 1,09



1,00 2,14 1,97 2,03 1,78 0,91


54 106 123 88 90 89

1,00 1,96 1,16 0,72 1,02 0,99


1,00 1,96 2,28 1,63 1,67 0,84

T a b u l k a 10 Ekonomické aktivity občanů Arménie v České republice

rok

1995 1996 1997 1998 1999 2000


244 249 233 186 143 136



190 207 96 69 63 58

19 9 6 1 1 0


453 465 335 256 207 194


1,00 1,03 0,72 0,76 0,81 0,94



1,00 1,03 0,74 0,57 0,46 0,42


93 197 307 254 329 348

1,00 2,12 1,56 0,83 1,30 1,06


1,00 2,12 3,30 2,73 3,54 1,77

T a b u l k a 11 Ekonomické aktivity občanů SNS v České republice

rok

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


1 089 564 71 94 463 225 123 106


166 115 44 2 25 27 0 0


* 37 4 0 0 0 1 0


1 317 716 119 96 488 252 124 106


1,00 0,54 0,17 0,81 5,08 0,52 0,49 0,85


1,00 0,54 0,09 0,07 0,37 0,19 0,09 0,15



* *

* * 22 32 28 13 6 6

1,00 1,45 0,88 0,46 0,46 1,00


* * 1,00 1,45 1,27 0,59 0,27 0,19

EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Poznámka: údaje k 31.12. Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu * údaj není k dispozici T a b u l k a 1 Ekonomické aktivity občanů Německa v České republice

rok

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


128 215 586 856 1 088 1 007 1 123 1 102 1 096 1 013



0 9 74 287 374 450 408 441 370 439


0 0 0 0 0 0 5 0 0 0

128 224 660 1 143 1 462 1 457 1 536 1 545 1 466 1 452



1,00 1,75 2,95 1,73 1,28 1,00 1,05 1,01 0,95 0,99

0,19 0,34 1,00 1,73 2,22 2,21 2,33 2,34 2,22 1,27




* * * *

* * * *

* * * *

605 1 244 1 450 868 941 837

1,00 2,06 1,17 0,60 1,08 0,89

1,00 2,06 2,40 1,43 1,56 0,67

T a b u l k a 2 Ekonomické aktivity občanů Velké Británie v České republice

rok

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


94 429 827 821 882 881 916 796 752 737


0 0 58 275 342 351 334 410 377 375



0 0 0 0 0 1 2 0 0 0

94 429 885 1 096 1 224 1 233 1 252 1 207 1 129 1 112


1,00 4,56 2,06 1,24 1,12 1,01 1,02 0,96 0,94 0,98


0,11 0,48 1,00 1,24 1,38 1,39 1,41 1,36 1,28 1,01




* * * *

* * * *

* * * *

49 135 219 230 287 295

1,00 2,76 1,62 1,05 1,25 1,03

1,00 2,76 4,47 4,69 5,86 2,19

T a b u l k a 3 Ekonomické aktivity občanů Rakouska v České republice

rok

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


30 163 252 238 308 332 364 337 331 258



0 1 57 143 126 117 110 117 90 126


0 0 0 0 0 0 1 0 0 0

30 164 309 381 434 449 475 455 421 384



1,00 5,47 1,88 1,23 1,14 1,03 1,06 0,96 0,93 0,91

0,10 0,53 1,00 1,23 1,40 1,45 1,54 1,47 1,36 1,01




* * * *

* * * *

* * * *

159 240 432 238 272 206

1,00 1,51 1,80 0,55 1,14 0,76

1,00 1,51 2,72 1,50 1,71 0,86

T a b u l k a 4 Ekonomické aktivity občanů Francie v České republice

rok

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


211 234 270 324 364 463 497 525



8 65 121 133 106 77 88 96


0 0 0 0 0 0 0 0

219 299 391 457 470 540 585 621



1,00 1,37 1,31 1,17 1,03 1,15 1,08 1,06

1,00 1,37 1,79 2,09 2,15 2,47 2,67 2,08




* *

* *

* *

38 74 239 100 116 110

1,00 1,17 1,03 1,15 1,16 0,95

1,00 1,95 6,29 2,63 3,05 1,49

T a b u l k a 5 Ekonomické aktivity občanů Nizozemí v České republice

rok

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


93 92 132 173 200 234 187 182


15 63 91 70 76 94 116 150



0 0 0 0 0 0 0 0

108 155 223 243 276 329 303 332


1,00 1,44 1,44 1,09 1,14 1,19 0,92 1,10


1,00 1,44 2,06 2,25 2,81 3,05 2,81 2,14




* *

* *

* *

49 87 120 93 112 97

1,00 1,78 1,38 0,78 1,20 0,87

1,00 1,78 2,45 1,90 2,29 1,11

T a b u l k a 6 Ekonomické aktivity občanů Itálie v České republice

rok

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


16 62 67 98 117 165 196 199 204 215


0 10 12 19 29 44 49 43 31 28



0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

16 72 79 117 146 209 245 242 235 243


1,00 4,50 1,10 1,48 1,25 1,43 1,17 0,99 0,97 1,03


0,20 0,91 1,00 1,48 1,85 2,65 3,10 3,06 2,97 2,08




* * * *

* * * *

* * * *

87 191 241 208 250 263

1,00 2,20 1,26 0,86 1,20 1,05

1,00 2,20 2,77 2,39 2,87 1,38

AMERIKA Poznámka: údaje k 31.12. Pramen: Správa služeb zaměstn * údaj není k dispozici T a b u l k a 1 Ekonomické aktivity občanů USA v České republice

rok

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


243 1 068 1 111 1 175 1 221 1 123 1 052 950 960 902


0 0 72 292 514 526 433 434 431 454


* * 0 0 0 0 2 1 0 0


243 1 068 1 183 1 467 1 735 1 649 1 487 1 385 1 391 1 356


1,00 4,40 1,11 1,24 1,18 0,95 0,90 0,93 1,00 0,97


0,21 0,90 1,00 1,24 1,47 1,39 1,26 1,17 1,18 0,92




* * * *

* * * *

* * * *

151 411 569 522 547 551

1,00 2,72 1,38 0,92 1,05 1,01

1,00 2,72 3,77 3,46 3,62 1,34

T a b u l k a 2 Ekonomické aktivity občanů Kanady v České republice

rok

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


181 194 187 192 223 191 188 166


8 17 33 66 47 73 83 125


0 0 0 0 0 0 0 0


189 211 220 258 270 264 271 291


1,00 1,12 1,04 1,17 1,05 0,98 1,03 1,07


1,00 1,12 1,16 1,37 1,43 1,40 1,43 1,38




* *

* *

* *

38 81 93 96 98 99

1,00 2,13 1,15 1,03 1,02 1,01

1,00 2,13 2,45 2,53 2,58 1,22

ASIE Poznámka: údaje k 31.12. Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu * údaj není k dispozici

T a b u l k a 1 Ekonomické aktivity Vietnamských občanů v České republice

rok

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


272 1 142 569 427 360 200 119 50 51 75


0 9 9 1 36 1 0 0 15 0


* * 0 3 3 1 0 0 0 0


272 1 151 578 431 399 202 119 50 66 75


1,00 4,23 0,50 0,75 0,93 0,51 0,59 0,42 1,32 1,14


* * 1,00 0,75 0,69 0,35 0,21 0,09 0,11 0,17


* * * * 7 693 17 027 24 744 15 454 18 938 19 307


* * * * 1,00 2,21 1,45 0,62 1,23 1,02


* * * * 1,00 2,21 3,22 2,01 2,46 1,13

T a b u l k a 2 Ekonomické aktivity občanů Číny v České republice

rok

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


14 235 159 137 123 103 110 134 140 138


0 0 1 2 7 4 2 1 1 97


* * 0 0 0 0 0 0 0 0


14 235 160 139 130 107 112 135 141 235


1,00 16,79 0,68 0,87 0,94 0,82 1,05 1,21 1,04 1,67


* * 1,00 0,87 0,81 0,67 0,70 0,84 0,88 1,69



* * * *

* * * * 58 237 302 164 186 162

1,00 4,09 1,27 0,54 1,13 0,87


* * * * 1,00 4,09 5,21 0,54 3,21 0,68

T a b u l k a 3 Ekonomické aktivity občanů Mongolska v České republice

rok

1995 1996 1997 1998 1999 2000


307 573 768 940 620 658


0 1 2 2 3 2


0 0 0 0 0 0


307 574 770 942 623 660


1,00 1,87 1,34 1,22 0,66 1,06


1,00 1,87 2,51 3,07 2,03 1,15


21 48 82 76 174 231


1,00 2,29 1,71 0,93 2,29 1,33


1,00 2,29 3,90 3,62 8,29 4,81

T a b u l k a 4 Ekonomické aktivity občanů Kazachstánu v České republice

rok

1995 1996 1997 1998 1999 2000


38 167 198 167 139 88


1 11 7 11 8 7


13 0 0 0 0 0


52 178 205 178 147 95


1,00 3,42 1,15 0,87 0,83 0,65


1,00 3,42 3,94 3,42 2,83 0,53


5 19 127 195 307 340


1,00 3,80 6,68 1,54 1,57 1,11


1,00 3,80 25,40 39,00 61,40 17,89

Současný vývoj pracovních migrací a trh práce v České republice. Milada Horáková

Recommend Documents