Trh práce a problematika zaměstnanosti v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Trh práce a problematika zaměstnanosti v České republice Diplomová práce

Autor:

Bc. Martina Křivancová Finance

Vedoucí práce:

Praha

PhDr. František Jirásek, CSc.

červen 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Písku dne 30.6.2015

------------------------------Bc. Martina Křivancová

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu práce, PhDr. Františku Jiráskovi, CSc., za odborné vedení, pomoc při zpracovávání a především čas, který mi věnoval.

Anotace Cílem práce je analýza současného stavu na trhu práce v České republice a podrobná analýza současného stavu na trhu práce v Písku. Práce je rozdělena do několika kapitol, z nichž první kapitoly obsahují především teoretická východiska. Pro lepší srovnání současného stavu na trhu práce je v kapitole 6.4 popsán vývoj nezaměstnanosti od roku 2009 do současnosti. Srovnání vybraných ukazatelů je provedeno jak v rámci celé České republiky, tak Jihočeském kraji a konkrétně v okrese Písek. V závěru práce je zhodnocena aktuální situace na trhu práce v okrese Písek ve srovnání s Českou republikou.

Klíčová slova: Trh práce, nezaměstnanost, zaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti, Česká republika, Jižní Čechy, region Písek

Annotation The target of thesis is to analyze the current situation of the labor market in the Czech Republic and the detailed analysis of the current state of the labor market in region Písek. Thesis is divided into several chapters, the first chapter includes mainly theoretical background. For a better comparison of the current state of the labor market is in Section 6.4 describes the development of unemployment from 2009 to the present. Comparison of selected indicators is done within the Czech Republic and South Bohemian region and specifically the region Písek. At the end of the thesis is evaluated the current situation on the labor market in the district of Písek compared with the Czech Republic. Key words: Labour Market, Unemployment, Employment, Active Employment Policy, Czech Republic, South Bohemia Region Písek.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Trh práce a zaměstnanost - teoretická východiska ........................................................ 9 1.1 Trh práce ...................................................................................................................... 9 Práce ............................................................................................................................ 9 Trh práce.................................................................................................................... 10 1.2 Zaměstnanost / nezaměstnanost ................................................................................. 16

2.

Anatomie nezaměstnanosti ............................................................................................. 17 2.1.1

Změna metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti ......................... 18

2.1.2

Druhy nezaměstnanosti ............................................................................... 20

Další členění nezaměstnanosti................................................................................... 22 Forma nezaměstnanosti dle délky trvání ................................................................... 23 3.

Vývoj nezaměstnanosti v ČR a ve světě ......................................................................... 24 3.1 Nezaměstnanost v ČSR .............................................................................................. 24

4.

Politika zaměstnanosti a politika trhu práce ................................................................ 31

5.

Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti....................................................................... 36 5.1 Pasivní politika zaměstnanosti ................................................................................... 36 5.1.1

Podpora v nezaměstnanosti ......................................................................... 37

5.2 Aktivní politika zaměstnanosti .................................................................................. 40

6.

5.2.1

Charakteristika nástrojů APZ ...................................................................... 41

5.2.2

Aktivní politika zaměstnanosti v ČR .......................................................... 45

Praktická část................................................................................................................... 53 6.1 Charakteristika Jihočeského kraje.............................................................................. 53 6.2 Charakteristika okresu Písek ...................................................................................... 56 6.3 Přední zaměstnavatelé Písecka .................................................................................. 58 6.4 Vývoj nezaměstnanosti .............................................................................................. 64 6.4.1

Nezaměstnanost v ČR ................................................................................. 64

6.4.2

Nezaměstnanost na Písecku ........................................................................ 74

6.5 Aktuální situace na trhu práce v ČR (duben 2015) .................................................... 77 6.5.1

Jižní Čechy – aktuální situace na trhu práce ............................................... 80 5

6.5.2

Aktuální situace na trhu práce Písek ........................................................... 81

6.5.3

Meziroční pokles počtu nezaměstnaných v ČR (stav k dubnu 2015) ......... 84

6.5.4

Výhled českých firem na trhu práce ve 2. čtvrtletí 2015 ............................ 85

6.6 Míra nezaměstnanosti ČR ve srovnání s EU.............................................................. 87 Závěr ........................................................................................................................................ 90 Seznam literatury ................................................................................................................... 92 Seznam zkratek ....................................................................................................................... 97 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 98 Seznam obrázků...................................................................................................................... 99 Přílohy ................................................................................................................................... 101

6

Úvod Trh práce a problematika zaměstnanosti je neustále velmi aktuální téma. Neboť je však toto téma velmi obsáhlé, zvolila jsem si ke své analýze pouze některé ukazatele (aktivní politika zaměstnanosti1 a nezaměstnanost), které jsou v jednotlivých kapitolách podrobně popsány. Cílem práce je analýza současného stavu na trhu práce v České republice2 a podrobná analýza současného stavu na trhu práce na Písecku. Město Písek je zajímavé především tím, že i přes svou malou rozlohu 1 138 km2 nabízí mnoho pracovních příležitostí jak pro místní obyvatele, tak i pro široké okolí a to především díky průmyslové zóně. Pro lepší představu čtenářů je v této práci popsána i analýza trhu práce v Jihočeském kraji, kde jsou zjištěné hodnoty v okrese Písek srovnány s ostatními okresy tohoto kraje. Práce se zaměřuje na aktuální situaci na trhu práce v roce 2015, kdy díky příznivé ekonomické situaci dochází v rámci téměř celé ČR ke snížení počtu nezaměstnaných a nárůstu počtu volných pracovních míst. Díky příznivým sezónním podmínkám a růstu ekonomiky se dá předpokládat, že pokles nezaměstnanosti bude stále pokračovat. Situace na trhu práce v roce 2015 vykazuje nejlepší výsledky od roku 2009 a někteří ekonomové tuto situaci přirovnávají k období před krizí (v roce 2009), proto vývoj nezaměstnanosti je nastíněn právě od tohoto roku. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je zaměřená na teoretická východiska. Jádro druhé části práce se zabývá konkrétními ukazateli trhu práce, jejich vývoji a srovnáním. Jednotlivé kapitoly práce na sebe systematicky navazují a jsou prolínány praktickými poznatky. V závěru práce je zhodnocená současná situace na pracovním trhu v ČR a na Písecku.

1

Dále také APZ

2

Dále také ČR

7

K vypracování této práce byla použitá tištěná odborná literatura a internetové zdroje. Nejčastěji byla použita metoda popisná, analýza a sběr dat z oficiálních webových stránek Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Konkrétně bylo čerpáno ze statistických dat v sekci nezaměstnanosti a statistických ročenek. Využity byly i články ekonomických deníků dostupných na internetu.

8

1. Trh práce a zaměstnanost - teoretická východiska V této kapitole bude definován pojem „práce“ a stručně popsáno fungování trhu práce i s grafickým vyjádřením. Ke konci této kapitoly je stručně charakterizován trh práce v nerovnováze.

1.1

Trh práce

Práce Pro lepší pochopení problematiky odehrávající se na trhu práce si nejprve definujeme pojem, „práce“. Práce je veškerá činnost, kterou jedna osoba zvyšuje užitek jedné nebo více osobám. Pokud budeme chtít práci definovat ještě o něco výstižněji, můžeme ji označit například i za výrobní faktor, který spotřebuje společnost k výrobě statků. Neboť pouze s prací k výrobě celé řady statků nevystačíme, je třeba definici práce ještě více specifikovat. Ve finálním znění bychom ji mohli specifikovat přibližně takto: „Práce je krom kapitálu a přírodních zdrojů (moří, řek, nerostných surovin, půdy) jedním ze tří výrobních faktorů, které jsou nezbytné pro výrobu zboží a služeb (statků)“.3 Práce vždy byla zásadní aktivitou k rozvoji i udržení sociálních skupin. Postupně se vytvořila vazba psychická i sociální z čistě biologické závislosti lidí na práci. V důsledku rozvoje trhu a dělby práce vnikly tisíce povolání. Různorodost příjmů vedla rozdělení obyvatel na různé společenské vrstvy podle příjmů (bohatí, chudí).

3

ZEMÁNEK, Josef. Instantní ekonomie nejen pro začátečníky. Computer Media s.r.o.. První vydání 2010. ISBN 978-807402-059-9.

9

Na trhu práce se na jedné straně nakupuje (tím se ovlivňují výrobní náklady) a na druhé straně se prodává. Výše cenové hladiny i koupěschopnost důchodů je určována vzájemnou závislostí obou stran. S tímto souvisí i fakt, že se dá obchodovat i s prací lidí jako s jakýmkoliv jiným zbožím. Samozřejmě zde nemáme na mysli přímo nákup a prodej lidí, ale jejich pracovní síly, a protože jde o lidskou práci, je stejně důležitá dohodnutá cena i množství jako podmínky, za kterých je práce najímána. Také práce se stále mění a přizpůsobuje ekonomicko-sociálním potřebám společnosti. Se změnou významu jednotlivých segmentů národního hospodářství se například postupně zmenšuje skupina zemědělců a klesá počet průmyslových dělníků. Naopak sektor služeb vykazuje rostoucí tendenci a nabízí pracovní příležitosti především více kvalifikovaným lidem. Pokrok doby se tedy promítá i v tomto odvětví, kdy se čím dál více zavádí nové informační technologie. V této souvislosti pak vzniká paradox, neboť mladá generace učí starší.

Trh práce Trh práce je trh jako každý jiný a přesto je výjimečný, neboť schopnost pracovat je vázána na člověka. Každý člověk je individuální, každý má jiné schopnosti, talent, nadání, jiné životní a pracovní zkušenosti. Lidé jako vlastníci výrobního faktoru nabízí na trhu práce „službu práce“. Aby mohli výrobci vyrábět, nakupují zboží či službu práce (spolu se službami dalších výrobních faktorů).4 Trh práce v dnešní době představuje velmi komplikovaný systém, který je součástí tržního hospodářství. Může se na první pohled zdát, že se jedná o trh jako každý jiný, neboť se na trhu práce setkáváme s poptávkou a nabídkou a hraje zde důležitou roli i cena, v tomto

4

BROŽOVÁ,

DAGMAR.

Společenské

souvislosti

NAKLADATELSTVÍ (SLON). ISBN 80-86429-16-4.

10

trhu

práce.

Praha

2003:

SOCIOLOGICKÉ

případě mzda. Zde se přitom rozumí prací jakákoliv fyzická nebo duševní činnost člověka, jejímž výsledkem jsou služby nebo výrobky.5 Poptávka po práci Základní

jednotkou

představující

poptávkovou

stranu

jsou

podniky

resp.

zaměstnavatelé. Jejich hlavním cílem je maximalizace zisku. Z tohoto důvodu je rozsah poptávky ovlivněn i dalšími faktory. Přijetím nových pracovníků (zvýšením objemu odpracovaných hodin) se sice zvýší celková produkce podniku, ale zároveň se zvýší i mzdové náklady.6 Hlavním determinantem poptávky po práci může být: -

mzda (cena práce),

-

poptávka po službách vyráběných pomocí práce, poptávka po zboží,

-

produktivita práce,

-

cena produktů, které byly vytvořeny

-

očekávané budoucí tržby,

-

ceny ostatních vstupů

-

kvalita a množství pracovní síly. Na trhu práce můžeme dále odlišovat poptávku po práci a tržní poptávku po práci,

přičemž tržní poptávka je horizontální součet veškerých individuálních poptávek všech společností, které poptávají práci.7

5

VÁCLAVÍKOVÁ, A., H. KOLIBOVÁ a A. KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., ISBN 978-80-85819-76-2.

6

KUCHAŘ, PAVEL. Trh práce. Sociologická analýza. Praha: Nakladatelství Karolinum. 2007. ISBN 978-80246-1383-3.

7

VÁCLAVÍKOVÁ, A., H. KOLIBOVÁ a A. KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a zaměstnanosti.

11

Nabídka práce Nabídkovou stranu představuje domácnost, resp. její členové. Uskutečňuje se zde zejména spotřeba a probíhá základní volba, zda vstoupit nebo nevstoupit na trh práce. V případě, že vstoupit, uvažuje se za jakých podmínek. V podstatě se jedná o to, zda bude upřednostňována spotřeba (objem peněžních příjmů) a tím pádem nabízeno i větší množství práce (pracovního času), či bude preferováno množství volného času a péče o rodinu.8 Lidé se tak podobně jako firmy mohou rozhodovat. Firmy se rozhodují, zda zaměstnají deset nebo dvacet zaměstnanců. Lidé se rozhodují, zda budou pracovat osm hodin denně (nebo na zkrácený úvazek), či budou pracovat nad rámec základního fondu odpracované doby v daném měsíci. Člověk je však limitován určitým disponibilním množstvím času a také fyzickými možnostmi. S výší mzdy souvisí i další skutečnost9 - na pracovníka v této situaci působí dvě síly. Na straně jedné stojí substituční efekt10 a na straně druhé efekt důchodový11. Pokud se lidem zvyšují důchody, mohou si nakoupit více zboží.12 Při vyšších mzdách dochází k situaci, kdy převládá důchodový efekt – lidé nabízí méně práce a nakupují více volného času. Proto je individuální nabídka práce zpětně zakřivená (viz obrázek 1). Zde se nabízí otázka k zamyšlení – „Co je na takové nabídce individuálního?“ Individuální je především posouzení toho, jak vysoká je relativně vysoká a relativně nízká mzdová sazba, neboť u každého člověka se zlomový bod x (dle obrázku 1) nachází na jiné úrovni.13

8

KUCHAŘ, PAVEL. Trh práce. Sociologická analýza.

9


10

Substituční efekt, který působí v momentě, kdy lidé spotřebují méně statku, jehož relativní cena roste a spotřebují více či substituují ve prospěch statku, jehož relativní cena klesá. Neboť je nyní každá hodina práce lépe placená, každá hodina volna je dražší.

11

s vyšším příjmem si budou zaměstnanci koupit více statků a služeb a budou chtít i více volna (např. si mohou dovolit delší dovolenou)

12


13

BROŽOVÁ, DAGMAR. Společenské souvislosti trhu práce.

12

Obrázek 1: Křivka individuální nabídky práce Zdroj: vlastní tvorba Nad bodem x, který je bodem kritickým, zvýšení mzdové sazby nabízené množství práce snižuje, protože efekt důchodový převažuje nad efektem substitučním. Je to proto, že při vyšší mzdě si lidé mohou dovolit více volna, ačkoliv je každá hodina volného času stojí na ušlé mzdě více.14

Obrázek 2: Křivka tržní nabídky práce Zdroj:Problematika trhu práce Součet všech individuálních nabídek práce představuje tržní nabídku. Křivka tržní nabídky práce se ve skutečnosti liší od křivky individuální nabídky práce (tvar není zpětně zakřivený, je rostoucí). Se zvyšováním mzdového ohodnocení se současně zvyšuje i nabídka práce na trhu práce.

14

SAMUELSON, PAUL, A., NORDHAUS, WILLIAM, D. Ekonomie. Praha 2010.18. VYDÁNÍ. ISBN 978-80205-0590-3. Str. 247

13

Tuto zákonitost můžeme vysvětlit dvěma způsoby: 1. zaměstnané osoby vede zvýšení mezd k ochotě ještě více pracovat 2. osoby momentálně stojící mimo trh práce láká růst mezd do práce Sklon křivky tržní nabídky práce je kladný, neboť například vyšší mzdy v Praze jsou důvodem relokace pracovních sil z jiných regionů, nebo vyšší mzdy (účetních) přilákají do tohoto oboru osoby z jiných profesí. Hlavní determinanty nabídky práce jsou: -

majetek, reálné mzdy (současné i očekávané), mimopracovní příjmy (sociální dávky),

-

demografický vývoj (počet obyvatelstva v produktivním věku),

-

míra ekonomické aktivity obyvatelstva,

-

úroková míra, daně, ceny spotřebitelského zboží,

-

kulturní a náboženské vlivy. Postavení nabídky na trhu práce není stejné jako u poptávky, jak by se na první pohled

mohlo zdát. Nabízející nemohou ovlivnit kvalitu ani kvantitu celkové nabídky. Pro nabízející práci jsou možným řešením dva druhy migrace (prostorová – stěhování za prací, profesní – rekvalifikační kurzy, celoživotní vzdělávání). Rovnováha na trhu práce V porovnání s ostatními trhy je dosahování rovnováhy na trhu práce poněkud složitější, neboť na růst poptávky po práci reaguje nabídka práce ve většině případů pomalu. Tato příčina je dána dobou profesní přípravy, která je nezbytná pro získání potřebné kvalifikace. Na trhu práce platí, že průsečík poptávkové a nabídkové křivky určuje rovnovážnou mzdu. Trh práce se nachází v rovnováze při rovnovážné zaměstnanosti a rovnovážné mzdové sazbě.

14

Obrázek 3: Rovnováha na trhu práce Zdroj: vlastní V případě, že dochází na trhu práce ke změně nabídky či poptávky, mění se rovnovážná mzda a s ní i rovnovážná zaměstnanost.

Obrázek 4: Posun křivky nabídky práce (S) Zdroj: vlastní Na trhu práce klesá zaměstnanost, mzdová sazba však roste s poklesem nabídky práce na trhu.15

15


15

Obrázek 5: Posun křivky poptávky po práci (D) – změna produktivity práce Zdroj: Problematika trhu práce a zaměstnanosti (str. 29) Cena samotného vytvořeného produktu ovlivňuje hodnotu produktu mezního. Pokud se zvýší spotřebitelská poptávka po daném produktu, zvýší se cena produktu na trhu. Zvýšení ceny daného produktu sice nezmění mezní produkt práce, ale zvýší jeho hodnotu. Tím pádem se zvýší počet pracovníků, které firmy budou moci zaměstnat.16

1.2

Zaměstnanost / nezaměstnanost V podmínkách tržní ekonomiky je stav rovnováhy na trhu práce velmi vzácný. Ve

skutečnosti se strany poptávky po práci a nabídky práce nachází v nerovnováze. Příznakem narušení vyrovnaného stavu na trhu práce je nezaměstnanost, kterou můžeme definovat jako stav, kde nabídka práce převyšuje poptávku.17 Ztráta zaměstnání je pro většinu osob velmi nepříjemnou událostí. Nejenže znamená pokles životní úrovně a ekonomickou nejistotu do budoucna, ale může také způsobit ztrátu vztahů a kontaktů. Pro některé lidi je práce nejen zdrojem příjmu, ale i smysluplnou činností, která naplňuje část jejich životního cyklu.18

16


17


18


16

2. Anatomie nezaměstnanosti V kapitole jsou definovány základní pojmy, druhy nezaměstnanosti a vysvětleny způsoby výpočtu nezaměstnanosti. Zaměstnaní

–

osoby,

které

vykonávají

jakékoliv

placené

zaměstnání,

či sebezaměstnání. Zaměstnaní jsou taktéž osoby momentálně nepracující, kteří jsou na dovolené, ve stávce nebo nemocní. Nezaměstnaní – všichni ti, kteří nemají práci, přesto, že jsou schopni pracovat a musí práci aktivně vyhledávat.19 Do této skupiny patří také ti, kteří byli z práce odvolání a čekají na pokyn k návratu do práce, popřípadě čekají na nástup do nového zaměstnání.20 Pracovní síla (ekonomicky aktivní obyvatelstvo) – souhrn zaměstnaných a nezaměstnaných. Mimo pracovní sílu (ekonomicky neaktivní) – lidé, kteří nepatří ani do jedné skupiny21. Všechny osoby mladší 15 let a osoby, kterým je 15 let a více, pokud nesplňují kritéria22 pro zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané23. Dále jsou to ženy v domácnosti, starobní a invalidní důchodci, všichni ti, kteří rezignovali při hledání zaměstnání (osoby, kteří jsou bez zaměstnání a nemají zájem si ho najít). Míra

nezaměstnaných –

procentní

podíl

nezaměstnaných

k pracovní

(ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu).24

19

SAMUELSON, PAUL, A., NORDHAUS, WILLIAM, D. Ekonomie.

20


21


22

Ukončení povinné školní docházky

23


24


17

síle

Míra nezaměstnanosti je měřena pomocí vzorce: očet nezaměstnaných x100 počet zaměstnaných počet nezaměstnaných

V ČR propočítává míru nezaměstnanosti Český statistický úřad. 25 Zjištěná data se však můžou lišit od skutečnosti, neboť jde o tzv. „registrovanou nezaměstnanost“, která nezahrnuje pracovníky na zkrácený úvazek, ty, kteří se neevidují na úřadu práce26, nebo byli z evidence ÚP vyřazeni. Z tohoto důvodu může být skutečná míra nezaměstnanosti vyšší než registrovaná. Na druhé straně se na úřadech práce evidují lidé, kteří o práci nemají vůbec zájem, nabízená místa odmítají a raději čerpají podpory v nezaměstnanosti.27

2.1.1 Změna metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti Český statistický úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí28 přešlo na základě dohody od ledna 2013 na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem Podíl nezaměstnaných osob2930. Tento ukazatel vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Zmíněný ukazatel nahradil dosud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, jenž posuzuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k osobám ekonomicky aktivním. Od října

25

Dále také ČSÚ

26

Dále také ÚP

27


28

Dále také MPSV

29

Dále také PNO

30

Tento ukazatel má kvůli odlišné definici jinou úroveň a není tedy možné ho srovnávat s ukazatelem původním. Pro sledování vývoje tohoto ukazatele bude zpětně dopočítána řada od roku 2005 do úrovně okresů.

18

do prosince roku 2012 jsou zveřejňovány výpočty podle staré i nové metodiky paralelně, od ledna roku 2013 jsou již pouze podle nového výpočtu.31 Pro srovnání jsou v praktické části uvedeny oba ukazatele. Podíl nezaměstnaných osob – výpočet: č ěý č ěý ěý !"#í !%&!'ý Ú)

x 100

Je patrné, že nový ukazatel se ve jmenovateli rozšířil ještě o položku „počet nepracujících neregistrovaných na ÚP32“. Důvodem změny ukazatele registrované zaměstnanosti bylo především to, že: 1) ukazatel míry nezaměstnanosti srovnával dosažitelné uchazeče o zaměstnání s pracovní sílou, která je tvořena kombinací údajů z více zdrojů (zaměstnané osoby z dat Výběrových šetření (VŠPS33) Českého statistického úřadu34, dosažitelní uchazeči o zaměstnání z evidence ÚP, 2) údaje o zaměstnanosti z VŠPS na úrovni okresů nebyly dostatečně reprezentativní a detailní výsledky nebyly zcela přesné (trpěly vyšší chybovostí), pro nižší územní celky zcela chyběly), 3) dalším důvodem bylo také srovnání nebo záměna míry nezaměstnanosti MPSV35 a VŠPS ČSÚ a jejich nesprávná interpretace.36

31 32

www.czso.cz Populace ve věku od 15 – 64 let, která pracovat nemůže, nebo nechce – jsou tzv. mimo pracovní trh. Především jde o studenty, osoby na rodičovské a mateřské dovolené, důchodce, dlouhodobě nemocné a postižené a ty, kteří o práci nemají zájem.

33

Výběrové šetření pracovních sil

34

Dále také ČSÚ

35

Ministerstvo práce a sociálních věcí

36

https://portal.mpsv.cz

19

Původní míra registrované nezaměstnanosti ve srovnání s novým ukazatelem – podílem nezaměstnaných 15 – 64 let

Obrázek 6: Porovnání ukazatelů nezaměstnanosti Zdroj: Český statistický úřad

Jak již vyplývá z předchozího obrázku, nový ukazatel (Podíl nezaměstnaných osob) skutečně udává hodnoty nezaměstnanosti menší než původní ukazatel. (Blíže bude analyzováno v kapitole 6.4. Vývoj nezaměstnanosti)

2.1.2 Druhy nezaměstnanosti Základní členění Frikční nezaměstnanost – vzniká díky přechodům mezi fázemi životního cyklu37a neustálému pohybu lidí mezi pracovními místy a regiony. Určitý pohyb na pracovním trhu existuje stále, i v případě, že by hospodářství bylo ve stavu plné zaměstnanosti, neboť je dán příchodem absolventů či žen po mateřské dovolené. Zaměstnanci se většinou pohybují 37

absolvování školy, narození dítěte, stěhování, také např. snaha o lepší postavení v práci, zvýšení kvalifikace, nespokojenost v pracovním kolektivu, pocit nedostatečné perspektivy,…

20

mezi pracovními pozicemi z důvodu výhodnější nabídky práce, proto bývá frikční nezaměstnanost chápána jako nezaměstnanost dobrovolná38.39 Předním znakem frikční nezaměstnanosti je její krátkodobost. V tržní ekonomice tato forma nezaměstnanosti zabezpečuje nezbytný přesun pracovních sil. Odstranění frikční nezaměstnanosti by mělo negativní dopady v podobě snížení výkonnosti ekonomiky.40

Strukturální nezaměstnanost – vzniká důsledkem změn ve struktuře ekonomiky a odhaluje zásadní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou práce. Dochází k ní v situaci, kdy roste poptávka po novém druhu práce a současně klesá poptávka po stávající práci, přičemž nabídka se dosud nepřizpůsobila. S růstem jednoho odvětví na úkor druhého pozorujeme mezi povoláními nebo regiony strukturální nezaměstnanost.41Strukturální nezaměstnanost může mít dlouhodobější charakter.42 Jako vhodné řešení tohoto typu nezaměstnanosti se jeví rekvalifikace, které jsou ale značně nákladné a zejména u vyšších věkových skupin velmi obtížné.43

Cyklická nezaměstnanost – vzniká, pokud poklesne celková poptávka po pracovní síle. S celkovou produkcí a nižšími celkovými výdaji vzroste nezaměstnanost fakticky.44 Cyklická nezaměstnanost je dlouhodobá, nemá oblastní charakter a prakticky není řešitelná rekvalifikacemi, neboť svou spjatostí s hospodářským cyklem dopadá na nejrůznější profese najednou.45 Tento druh nezaměstnanosti doprovází oproti nezaměstnanosti strukturální nouze

38

za dobrovolně nezaměstnané jsou považováni ti, pro které je nabízená mzdová sazba za pracovní nabídku příliš nízká, než aby byli ochotni pracovat a raději budou na sociálních dávkách

39


40

PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z makroekonomie. Bankovní institut vysoká škola, a.s. v Praze. 2011. ISBN 97880-7265-193-1.

41


42

PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z makroekonomie.

43


44


45

PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z makroekonomie.

21

o volná pracovní místa.46 Objevuje se v hospodářské recesi s poklesem zaměstnanosti díky nerovnováze mezi agregátní poptávkou a nabídkou.47

Další členění nezaměstnanosti Sezonní nezaměstnanost – k tomuto druhu nezaměstnanosti dochází především vlivem střídání ročních období. Sezonní nezaměstnanost je spjata s výkyvy ve spotřebě určitého druhu služeb či zboží. Nejčastěji se tato problematika dotýká nepravidelné produkce v odvětvích, které jsou závislé na počasí (např. zemědělství, rybolov, cestovní ruch, stavebnictví), nebo sezonní poptávky po určitém druhu zboží či služeb (zboží s vánoční a velikonoční tématikou, letní a zimní sortiment a jiné). Skrytá nezaměstnanost – mezi skrytě nezaměstnané patří ti, kteří nejsou evidováni na úřadu práce, i když mají o práci zájem. Jsou to například ženy v domácnosti, mladiství, lidé, kteří šli do předčasného důchodu. Do této sorty lidí patří i osoby, které jsou zařazeni do rekvalifikačních kurzů nebo jiných nástrojů APZ.48 Dobrovolná

a

nedobrovolná

nezaměstnanost

–

Rozlišení

dobrovolné

a nedobrovolné nezaměstnanosti vyplývá z rozdílných důvodů, které vedou ke ztrátě zaměstnání. V souvislosti s touto problematikou se poukazuje na úroveň mezd, která úzce souvisí s velikostí nabídky a poptávky práce. Při rovnovážné mzdové sazbě dochází k vyrovnání nabídky a poptávky a ti, kteří nejsou ochotni pracovat za tržní mzdu, označujeme za dobrovolně nezaměstnané.49 Dobrovolně nezaměstnaný může raději dát přednost volnému času (cestování) před prací za tržní mzdu. Dále může být i frikčně nezaměstnaným

46


47 48

SAMUELSON, PAUL, A., NORDHAUS, WILLIAM, D. Ekonomie. MAREŠ, PETR. Nezaměstnanost jako sociální problém. SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ Praha,

2002. ISBN 80-86429-08-3 49

S dobrovolnou nezaměstnaností souvisí jeden často přehlížený fakt. Zcela efektivní situací může být nezaměstnanost v případě, že pracovníci, kteří se odlišují ve svých schopnostech, procházejí procesem hledání a střídání různých druhů zaměstnání.

22

(pokud například hledá svoji první práci), může se ale také jednat o člověka s nízkou kvalifikací (dělníka), který bude raději na sociálních dávkách nebo zvolí předčasný odchod do důchodu.50 Zatímco dobrovolně nezaměstnaní nemají zájem o pracovní nabídky, které nejsou finančně ohodnoceny dle jejich představ a hledají lepší. Nedobrovolně nezaměstnaní práci hledají a jsou ochotni pracovat za mzdu, která je na trhu práce nabízena, ba dokonce někteří by byli ochotni pracovat i za mzdu nižší.

Forma nezaměstnanosti dle délky trvání Krátkodobá nezaměstnanost - pokud je nezaměstnanost krátkodobá, nemá to významný negativní dopad ani na pracovníky, ani na ekonomiku. Za krátkodobě nezaměstnané můžeme považovat ty osoby, jenž jsou nezaměstnány do 1 roku. Do této skupiny se řadí osoby, které jsou zatím neúspěšní při hledání nového zaměstnání, absolvují rekvalifikační kurzy, aby si zvýšili možnost uplatnění na trhu práce.

Dlouhodobá nezaměstnanost – je považována za závažný problém. V období dlouhotrvající hospodářské deprese může dlouhodobá nezaměstnanost přetrvávat. Pokud se však situace v ekonomice dlouho nelepší, nevytvářejí se ani nová pracovní místa a nezaměstnaní nemohou najít zaměstnaní, neboť volných pracovních míst je méně, než osob, kteří by rádi pracovali. Tento typ nezaměstnanosti je považován za závažný problém, neboť pokud je jedinec delší dobu bez práce, může se dostat do ekonomických potíží, které začínají poklesem životní úrovně a mnohdy mohou vest až k existenčním problémům celé rodiny.51

50


51


23

3. Vývoj nezaměstnanosti v ČR a ve světě Tato kapitola shrnuje historický vývoj nezaměstnanosti od počátku 19. století až do dnešní doby a to jak v České republice, tak ve světě. Tržní hospodářství je spojeno s fenoménem nezaměstnanosti, z čehož vznikl pojem zaměstnanost. Na základě zaměstnanosti fungují pracovní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Historie zaměstnanosti začínala již po průmyslové revoluci, díky které docházelo ke vzniku hospodářských cyklů a nahrazování lidské práce stroji. Velký převrat nastal v 19. stol., kdy se situace výrazně změnila. Od této doby až do současnosti jsou součástí osudů miliónů lidí na celém světě problémy spojené se ztrátou zaměstnání nebo stěhováním se za prací. Největším zdrojem obživy v 19. stol. pro většinu obyvatel Evropy bylo zemědělství. Postupné změny v zemědělství přinášely větší zisky, díky kterým se mohlo investovat do dopravy a průmyslu. Ve Velké Británii a Francii započal proces industrializace52 a byl doprovázen i urbanizací53. První zákony týkající se zaměstnanosti byly přijaty koncem 19. stol. a zaručovaly jistoty zaměstnanců a sociální práva (dokonce byla stanovena i pracovní doba, která byla pevná – mnohdy překračovala deset hodin denně a pracovní týden se skládal ze šesti dnů). Starobní a nemocenské pojištění bylo jako první zavedeno v Německu. První zákon o podpoře v nezaměstnanosti byl zaveden ve Velké Británii. Tento zákon zaručoval pouze vybraným skupinám zaměstnanců finanční pomoc v případě propuštění ze zaměstnání.

3.1

Nezaměstnanost v ČSR Mezi světovými válkami na území země o rozloze 140 000 km2 skládající se ze

Slovenska, Podkarpatské Rusi a českých zemí, žilo dle sčítání lidu z roku 1921 zhruba 13,6 milionů obyvatel. 60 % průmyslového potenciálu habsburské říše, jenž získala 52

zprůmyslnění tedy proces přeměny agrární země v průmyslovou

53

soustřeďování hospodářského i kulturního života do velkých měst na úkor venkova

24

Československá republika,54 bylo soustředěno především v její české části. Důležitou úlohu po vzniku ČSR sehrály ve vývoji sociálních poměrů v zemi značné výkyvy zaměstnanosti. Na počátku vzniku ČSR byla hlavním problémem rychle rostoucí nezaměstnanost. Vláda přijala sociální reformy v důsledku utrpení lidí během 1. Světové války, ale i posilující hnutí dělnictva byla velmi zásadní a překročila ekonomické možnosti dané země. Jedním z důvodů bylo zmrazení sociální podpory státu a to vedlo u značné části obyvatelstva ke zhoršení sociální situace. Pomalý rozjezd produkce v ostatních odvětvích a zastavení zbrojního průmyslu mělo po návratu vojáků a emigrantů z 1. Světové války za následek, že v první polovině roku 1919 počet částečně či úplně nezaměstnaných dosáhl skoro půl miliónu. Díky rostoucímu rozkvětu zemědělské i průmyslové výroby, zřizování veřejných i státních orgánů, investicím do školství, obrany státu i dopravy, byla v roce 1920 zaměstnanost v ČSR překonána. Pokles pracovních příležitostí pak přineslo období 1921 – 1923, kdy zaniklo mnoho živností. Tato ekonomická krize byla příčinou emigrace, kterou usnadnil i finančně podpořil zákon o vystěhovalectví. Počet nezaměstnaných se vyšplhal na 440 tisíc. Nejvíce populace odcházelo do Kanady, Latinské Ameriky, USA55, Belgie či Francie. Po třech letech nastala v ekonomice expanze a ta přinesla ozdravení ekonomiky. Proto se na konci 20 let 20. stol. nezaměstnanost v ČSR blížila nule. Nezaměstnanost během světové hospodářské krize Důsledkem celosvětové hospodářské krize ve 30. letech 20. stol. nezaměstnanost v některých zemích opět velmi stoupla. Především v Belgii a ČSR. Období 1929 – 1933 se dá označit za nejhorší a nejničivější krizi, jejímž důsledkem byla masová nezaměstnanost. Podle oficiálních zdrojů bylo nezaměstnaných v ČSR v roce 1933 až 920 tisíc osob (neoficiální zdroje uvádí dokonce 1,2 miliónu osob). Velkou vlnu propouštění zaznamenal průmysl (těžby rud, hutnictví, výroby skla, porcelánu), naopak poměrně dobře na tom byly podniky na výrobu elektřiny, chemický a potravinářský průmysl. 54

Dále jen ČSR

55

Spojené státy Americké

25

Období krize 70. let 20. stol. Ekonomický a společenský vývoj byl však spíše zklamáním, které vyústilo v Pražské povstání. Především v České republice se o nezaměstnanosti oficiálně nemluvilo, naproti tomu se zdůrazňovaly úspěchy politické a politika plné zaměstnanosti. V 70. letech 20. stol. se díky státním zásahům nezaměstnanost pohybovala kolem 3-4 %. Proběhly také odvětvové přesuny pracovní síly, které stimuloval rychlý technologický pokrok. V zemích západní Evropy se nedostatek pracovních sil v 60. letech min. století vlády rozhodly řešit dovozem levné pracovní síly z Evropy jižní, ale také i ze zemí mimo Evropu (Afriky, Turecka). Vidina plné zaměstnanosti se však Evropě rozplynula krizí 70. let. Dolar devalvoval, tím došlo k narušení mezinárodní měnové soustavy a zároveň se destabilizoval celosvětový obchod. Dále díky arabským zemím OPEC56, které vedly válku s Izraelem, došlo během tří měsíců k nárůstu ceny ropy na čtyřnásobek. Následná krize v roce 1979 odhalila zaostalost evropských průmyslových odvětví (hutnictví, chemie, loděnice), která spoléhala na levnou energii, bez níž nebylo možno obstát v konkurenčním prostředí. Současné trendy ve vývoji zaměstnanosti i nezaměstnanosti Během poslední dekády 20. století se situace na světových trzích práce horšila a docházelo ke zpomalení ekonomického růstu. Strukturální nezaměstnanost vznikla v důsledku rychlého rozvoje technologií. Ohroženy byly hlavně regiony tradičně orientované na průmyslovou produkci. Růst nadnárodních společností, které měly levnou pracovní sílu a nové technologie, přinesly zemím s vyššími náklady na práci hrozbu spojenou se ztrátou pracovních míst. V informačních technologiích klesal zájem o nekvalifikované pracovníky a naopak se zvýšil velký důraz na flexibilitu zaměstnanců v průběhu jejich kariéry a s tím souvisela i nová potřeba s celoživotním vzděláváním.

56

Organizace zemí vyvážející ropu

26

90. léta 20. stol. byla obdobím mnoha dynamických změn pro země střední a východní Evropy. Během transformační etapy byly přesuny pracovních sil mezi sektory národního hospodářství, které zachycuje tabulka 1. 57 Tabulka 1: Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství v %

Bulharsko ČR Estonsko Maďarsko Lotyšsko Polsko Rumunsko Rusko Slovensko Slovinsko

Rok 1990 Zemědělství Průmysl 18,5 44,2 12,3 45,5 21 36,8 8,7 33 17,4 374 25,2 37 29,1 43,5 13,9 40,2 10,1 39,6 10,7 44,1

Rok 2001 Služby Zemědělství Průmysl Služby 37,3 26,3 27,6 46,1 42,2 4,8 40,4 54,8 41,8 6,9 33 60,1 58,1 6,2 34,7 58,9 45,2 15 25,6 59,4 19,1 30,5 50,4 35,8 27,4 42,3 26,2 31,5 45,6 11,8 29,4 58,8 50 6,1 37,6 56,2 45,1 9,8 38,1 50,8 Zdroj: Problematika trhu práce, Václavíková

Vývoj trhu práce v České republice v období transformace ekonomiky Na samém začátku transformace ekonomiky byl zaznamenán

mírný růst

nezaměstnanosti. Předním důvodem byly zejména institucionální a organizační změny (díky přibývajícím odbytovým problémům a nízké schopnosti se přizpůsobit novým ekonomickým podmínkám bylo několik podniků rušeno, nebo absolvovaly „zeštíhlovací“ kůru). Nezaměstnanost zasáhla v prvé řadě kvalifikované pracovníky. Později byli z trhu práce vytlačováni i méně kvalifikovaní a výkonní pracovníci. K řešení této situaci napomohly i hojné předčasné odchody do důchodu. V roce 1991 byla naměřena míra nezaměstnanosti 4,13%, což představovalo 220 tisíc nezaměstnaných lidí. Po roce 1991 se nezaměstnanost začala pomalu snižovat a ustálila se. V období 1991 – 1996 se pohybovala kolem 3% a tím se stala jednou z nejnižších nezaměstnaností v Evropě. Toto transformační období lze nazvat jako období relativní stability s nízkou mírou nezaměstnanosti. K rozvoji přispělo vcelku pomalé tempo strukturálních přeměn v ekonomice a poddimenzovaný sektor terciální, který

57


27

mohl přijímat pracovní sílu uvolňovanou především ze sektoru primárního a sekundárního a i poměrně vysoký sklon obyvatelstva k podnikání. Za kladné činitele na trhu práce lze považovat založení nových institucí (Správa služeb zaměstnanosti MPSV, okresních úřadů, informačních a poradenských středisek, atd.), díky nimž byla lepší informovanost na trhu práce a zabezpečování uplatnění nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a podpory malého podnikání. V roce 1997 se začaly postupně objevovat problémy, došlo ke zpomalení tempa růstu ekonomiky a celkové zhoršení makroekonomických ukazatelů. V roce 1997 vzrostla celoplošně nezaměstnanost na 5,2 %, což představovalo 270 tisíc nezaměstnaných. Tento trend se nadále prohluboval v letech 1998 a 1999, přičemž v roce 1999 míra nezaměstnanosti přesáhla 9%. V tomto období na straně poptávky po práci byla výrazná změna po poptávaných profesích a struktury práce. Především klesal počet pracovních příležitostí v „tradičních“ profesích, řada z nich se dokonce ocitla v útlumových odvětvích, nebo úplně zanikla. Naopak nové pracovní příležitosti vznikaly v nových profesích s novými požadavky na klasifikaci, na které však nebyla nabídková strana trhu připravena. V roce 1998 postupně klesal podíl nezaměstnaných se základním vzděláním a s vyučením. Naopak se podíl středoškoláků a vysokoškoláků z celkového počtu nezaměstnaných zvyšoval. Tento fakt vede k pasti nezaměstnanosti, ve které uvíznou ti, kteří nemají zájem o práci. Sociologové uvádí, že ochota lidí u nás pracovat nechybí, ale lidé za práci očekávají podstatně vyšší mzdové ohodnocení. 58 Situaci nezlepšil ani vzdělávací systém, který má své mezery a nereaguje včas ani ochotně na aktuální situace na trhu práce. Ani samotné firmy nejsou většinou ochotné pečovat o vlastní odborníky, zajišťovat jim zvyšování kvalifikace a školit je, místo toho hledají na trhu práce raději již hotové zaměstnance.

58

VÁCLAVÍKOVÁ, A., H. KOLIBOVÁ a A. KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., ISBN 978-80-85819-76-2.

28

V tomto období se již patrně vyselektovala skupina dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných. Jednalo se především o pracovníky se základním a nižším vzděláním a bez odborné praxe, které nastavení systému dávek sociální sítě začalo vytlačovat z trhu. Pro tuto skupinu lidí se stalo výhodnějším uspokojovat své potřeby ze sociálních dávek (pojištění v nezaměstnanosti a další sociální dávky) než z prodeje služby na trhu práce (kde je nahradili zahraniční pracovníci). Studie MPSV59 odhalila, že z 66 tisíc osob, které byly nezaměstnané déle než 6 měsíců ke konci roku 1996, jen jedna třetina měla opravdový zájem o dlouhodobé legální zaměstnání. Zbylé dvě třetiny se orientovaly na sociální dávky jako dlouhodobý zdroj příjmů. Tyto skupiny lidí mají zájem být v evidenci úřadu práce nikoliv ze zájmu o zaměstnání, avšak jen proto, aby splnili podmínky nároku na sociální dávky. Dokonce mají již své strategie jakým způsobem maximalizovat své příjmy, kombinací krátkodobého zaměstnání, nelegálními příjmy a sociálními dávky. Čím vyšší je koeficient náhrady60, tím menší je zájem pracovníků hledat pracovní místo. Pokud lidé s nízkou kvalifikací ani nepředpokládají vyšší příjem z eventuální práce než ze sociálních dávek, pak je situace značně demotivující. Tato skutečnost má za následek vznik nebezpečného trendu „kultury“ života výhradně ze sociálních dávek, která se může snadno přenášet z generace na generaci a vytvoří se tak základna tzv. “sociálního parazitismu“ jakožto tolerovaného způsobu života. Tato situace pak podkopává základní povědomí občanů, že práce je zdrojem obživy spořádaného životního stylu. Minimální mzda pak nemůže plnit svoji ekonomickou roli tak, jak je běžné ve standardních tržních ekonomikách.61 Z následující tabulky je patrné, že největší skupinu nezaměstnaných dle struktury vzdělání představují lidé s nízkou kvalifikací tj. se základním či nižším středním vzděláním. Nejedná se o krátkodobý jev, nýbrž dlouhodobou realitu sahající až do dnešní doby.

59

Sociálně ekonomická motivace na trhu práce k zaměstnání osob z nízko-příjmových skupin ekonomicky aktivního obyvatelstva v produktivním věku.

60

Poměr disponibilního důchodu pracovníka v situaci, kdy je nezaměstnaný, a jeho disponibilního důchodu, jestliže pracuje

61


29

Tabulka 2: Nezaměstnanost v ČR podle skupin vzdělání (k 31.12. daného roku)

Rok

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Poznámka:

Počet nezaměstnaných celkem

absolutně 166480 153041 186339 268902 386918 487623 457369 461923

v% 100 100 100 100 100 100 100 100

Skupina 1

absolutně 133633 122370 144727 199626 281740 355977 332056 348067

v% 80,27 79,96 77,68 77,24 72,81 73 72,6 75,35

Skupina 2

Absolutně v % 3423 2,06 3278 2,14 4183 2,24 7128 2,65 10277 2,66 4410 3 13368 2,92 14448 3,13 Zdroj:vlastní skupina 1 - bez vzdělání, základní vzdělání, s vyučením, střední odborné mez maturity skupina 2 - středoškolské, vyučení s maturitou, vyšší odborné (od roku 1998) skupina 3 - vysokoškolské vzdělání

30

Absolutně 29424 27393 37429 62148 94901 117236 111945 99408

v% 17,67 17,9 20,08 23,11 24,53 24 24,48 21,52

Skupina 3

4. Politika zaměstnanosti a politika trhu práce Tato kapitola charakterizuje hospodářskou politiku a politiku zaměstnanosti, jejich vzájemnou provázanost, cíle a členění. Vzájemné působení hospodářské a sociální politiky zaměstnanosti Základní podmínkou pro zvýšení zaměstnanosti a dále pak zabezpečení sociální soudružnosti společnosti je ekonomický růst. K tomu je důležité vhodně zacílené politiky zaměstnanosti a sociální politiky, která garantuje úroveň sociálních standardů k tomu, aby byla pracovní síla kvalifikovaná, výkonná, motivovaná a aby byla schopna přispět k udržitelnému ekonomickému růstu. Většinou je výsledkem snažení státu, zaměstnavatelů, odborů a zaměstnanců. Přirozený důraz na rozvoj lidských zdrojů je doprovázejícím požadavkem,

neboť

potřeby

technického

rozvoje

kladou

důraz

na

pravomoci

specializovaných pracovníků. Pozitivní vlivy rozvoje lidského potenciálu na společnost obsahují růst konkurenceschopnosti a výkonnosti ekonomiky, zlepšení proporcí na trhu práce, zvyšování mobility a tím přináší významný vliv na snižování chudoby nezaměstnanosti, společenskou integraci a zlepšení lidského rozvoje. Pozitivní vlivy rozvoje lidského potenciálu na jednotlivce můžeme spatřit například ve výši jeho mzdy a v růstu jeho profesního a sociálního statusu. Vzdělání jednotlivce zároveň ovlivňuje kvalitu života jedince i jeho rodiny a promítá se i do spotřebitelského chování společnosti. V souvislosti s rozvojem lidských zdrojů se stát snaží o začleňování jedinců nebo celých skupin obyvatelstva do života společnosti za pomoci dostupného a kvalitního vzdělání a flexibilního trhu práce. Jejím cílem je také zabránit, aby rostoucí nezaměstnanost

31

nepomáhala k udržitelnému financování sociálních systémů, a zároveň tím sleduje zájem o sociální smír společnosti. 62 Vzájemné vazby mezi hospodářskou politikou, sociální politikou a politikou zaměstnanosti je možné vyobrazit pomocí trojúhelníku.

Sociální politika (sociální soudružnosti společnosti)

Hospodářská politika (konkurence

Politika zaměstnanosti (vysoká míra

schopnost ekonomiky)

zaměstnanosti)

Obrázek 7: Trojúhelník významných vztahů mezi politikou hospodářskou, Zdroj: vlastní

zaměstnanosti a sociální

Cílem hospodářské politiky je dlouhodobě dosahovat konkurenceschopnosti a ekonomického růstu. Cílem sociální politiky a politiky zaměstnanosti je dosažení vysoké míry zaměstnanosti obyvatel a zároveň dosažení přiměřené životní úrovně populace tak, aby byla vytvořena stabilní a soudržná společnost.63 Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti usiluje o dosažení rovnováhy mezi poptávkou po práci a nabídkou.64

62

JÍROVÁ, HANA. Trh práce a politika nezaměstnanosti. 1. Vydání. Praha. Vysoká škola ekonomická, 1999.

ISBN 80-7079-635-9 63


32

Politiku zaměstnanosti můžeme rozdělit na tři úrovně (makroekonomické, regionální a mikroekonomické). Toto rozdělení je spíše orientační, neboť ve skutečnosti se mohou tyto opatření vzájemně doplňovat či překrývat. •

Makroekonomické – zabývá se např. odstraněním příčin nadměrné nezaměstnanosti, působí spíše plošně a zejména je na straně poptávky po práci. Makroekonomická politika zaměstnanosti má programy, které jsou závislé na celkovém systémovém zaměření hospodářské politiky, protože nejde jen o řešení nezaměstnanosti, ale o celý systém vztahových problémů, vztahující se především k ekonomickému růstu, platební bilanci a inflaci. Stabilní ekonomický růst, plná zaměstnanost, vnější ekonomická rovnováha v delším časovém období a cenová stabilita, představují zpravidla základní cíle současných hospodářských politik. Tyto cíle se většinou překrývají, proto často dochází k tomu, že úspěch v jedné oblasti vede k narušení stability ve druhé oblasti (např. vztah inflace a nezaměstnanosti).

•

Regionální – je zaměřeno na politiku trhu práce (zaměstnanosti), řeší důsledky nerovnováhy na trhu práce a pomocí různých programů zkoumají nezaměstnanost na regionální úrovni. Tyto programy jsou většinou používány k řešení konkrétních situací v konkrétních regionech.

•

Mikroekonomické – firmy si sami stanovují vlastní programy pro přijímání a propouštění pracovníků, vývoj mezd, atd…

Státní politika zaměstnanosti, převážně v makroekonomické a regionální úrovni se zabývá především: -

rozvojem infrastruktury trhu práce (zabezpečující rekvalifikační, zprostředkovatelské a informační služby),

64

-

podporou začlenění pracovní síly, která bude schopna obstát na trhu práce,

-

zlepšením struktury zaměstnanosti v určitých regionech a odvětvích,

WINKLER, J, WILDMANOVÁ M. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. Praha: Computer Press. 1999. ISBN 80-7226-195-9

33

-

podporou pracovního zařazení osob s omezenou možností uplatnění na trhu práce,

-

zmírněním záporných důsledků strukturálních změn a technického rozvoje na trhu práce,

-

vytvářením příznivých podmínek pro relokaci pracovníků odpovídající bytovou politikou, rozvojem dopravní infrastruktury, atd.,

-

apelovat na zvyšování profesní flexibility pracovních sil. Státní politika zaměstnanosti má za cíl především dosahovat rovnováhy mezi

poptávkou a nabídkou práce, produktivně využívat pracovních sil a zabezpečit práva občanů na práci. Státní politika zaměstnanosti plní své cíle pomocí široké škály činností, k nimž patří: zprostředkování práce, poradenská služba při volbě povolání, výzkum a statistika trhu práce poskytování podpor v nezaměstnanosti, sociálních dávek, podpora profesního vzdělávání, atd.65 Nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., platný od 1.10.2004 jde v problematice na základě získaných zkušeností společnosti ještě hlouběji.66Tento zákon vychází z úplně nové koncepce a představuje moderní zákony s významnými povinnostmi a právy úřadů práce, zaměstnavatelů a dalších organizací a orgánů, které působí na trhu práce.67 Zejména usiluje o to, aby svými předpisy více motivoval nezaměstnané, podpořil je si aktivněji hledat novou práci a nezneužívat sociálních dávek. (Například pokud nezaměstnaný odmítne nabízenou práci od úřadu práce z důvodu, že neodpovídá jeho dosažené kvalifikaci, nebo představě o výši platu, je vyřazen z evidence. Nezaměstnaný proto může odmítnout práci jen z vážných zdravotních důvodů, nebo pokud pečuje o dítě do 3let). Zpřísňuje předpoklady pro vnik nároku na podporu v nezaměstnanosti, mění délku trvání podpůrčí doby a výši podpory

65

KLIKOVÁ, CH, KOTLÁN, I, a kol.: Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. Vydání. Ostrava: SOKRATES, 2006. ISBN 80-86572-37-4.

66


67

JOUZA, LADISLAV.: Zákon o zaměstnanosti a předpisy související s komentářem.

34

v nezaměstnanosti. Naopak je shovívavější k lidem, kteří mají vzhledem k věku obtížnější se na trhu práce uplatnit.68 Účast státu na zabezpečení práva na zaměstnání se deklaruje v souladu s evropskou sociální chartou. Vedle státu je zásadní, aby se na realizaci a tvorbě politiky zaměstnanosti podílely i další články trhu práce (fyzické osoby na straně nabídky pracovních sil, zejména jako zaměstnanci reprezentovaní odborovými organizace, a zaměstnavatelé). Zaručená je i spolupráce se sdruženími osob se zdravotním postižením, s krajskými a obecními úřady a profesními organizacemi.69

68


69

JOUZA, LADISLAV.: Zákon o zaměstnanosti a předpisy související s komentářem.

35

5. Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Zde jsou postupně charakterizovány nástroje pasivní a následně i aktivní politiky zaměstnanosti. U aktivní politiky zaměstnanosti je analyzováno využití nástrojů v ČR, v Jihočeském kraji a na Písecku. Dle důrazu, jenž je kladen na vybrané úlohy úřadů práce, je politika zaměstnanosti rozčleňována jako souhrn opatření ve formě:

Nositelé státní politiky zaměstnanosti

Aktivní politiky zaměstnanosti

Pasivní politiky zaměstnanosti

Obrázek 8: Formy politiky zaměstnanosti Zdroj: vlastní

5.1

Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti70 se zabývá zprostředkováním nabídky a poptávky na

trhu práce. Nezaměstnaným je poskytována podpora v podobě částečné úhrady ušlé mzdy, jinak jsou ale nezaměstnaní ponecháni svému osudu.71 PPZ se podílí na vytváření sociálně přijatelných podmínek pro občany, kteří jsou dočasně nezaměstnaní. Pasivní formy politiky zaměstnanosti mají podobu: 1. příspěvek v nezaměstnanosti jako sociální podpora nezaměstnaným s cílem zachovat jejich životní úroveň, 2. a z důvodu nepříznivé situace na trhu práce předčasný odchod do důchodu.

70

Dále také PPZ

71


36

Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti však nepředstavují pozitivní východisko jak řešit problém nezaměstnanosti, neboť některé případy mohou vést až k „sociálnímu parazitizmu“7273

5.1.1 Podpora v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti upravuje Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Hlava III, § 39. Tento zákon uvádí, že nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který: a) vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (pokud se doby důchodového pojištění překrývají, započítávají se jen jednou), b) požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a c) ke dni, ke kterému mu má být podpora v nezaměstnanosti přiznána není poživatelem starobního důchodu.74 O

výši

podpory

v nezaměstnanosti

rozhoduje

úřad

práce.

Na

podporu

v nezaměstnanosti má nárok uchazeč o zaměstnání při splnění výše určených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

72

Sociální parazitizmus můžeme charakterizovat jako situaci, kdy si určitá skupina lidí ze své dlouhodobé nezaměstnanosti vytvoří určitý životní styl, přitom využívá nepatrného peněžního rozdílu mezi životním minimem a minimální mzdou.

73

KLIKOVÁ, CH, KOTLÁN, I, a kol.: Hospodářská politika: teorie a praxe.

74

https://portal.mpsv.cz

37

Podpůrčí doba je od roku 2004 stanovena: -

u osob do 50 let věku na 5 měsíců,

-

od 50 do 55 let na 8 měsíců,

-

nad 55 let na 11 měsíců. Věk uchazeče je nyní rozhodující pro délku podpůrčí doby dosažený ke dni podání

žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Zákon ve skutečnosti nikomu nenařizuje evidovat se na ÚP. Registrace nezaměstnaných je činnost zcela dobrovolná a individuální stejně jako podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Zákon pouze říká, že pokud uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání, nebo jiných činností, na jejichž základě mu vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti, tato dávka se přiznává ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo uvedených činností.75 Nárok mají i ti, kteří přišli o zaměstnání po rodičovské dovolené.76 Výše podpory v nezaměstnanosti Výše podpory v nezaměstnanosti je stanovena procentní sazbou z průměrného čistého výdělku. V případě uchazečů o zaměstnání, jejichž posledním zaměstnáním před zařazením do evidence byla samostatná výdělečná činnost, se stanoví jejich podpora v nezaměstnanosti procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočítaném na jeden kalendářní měsíc (dle zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). Výše podpory v nezaměstnanosti: -

65 % je vypláceno první dva měsíce podpůrčí doby,

-

50 % je vypláceno další dva měsíce podpůrčí doby

75


76

http://www.financninoviny.cz

38

-

a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku, nebo z vyměřovacího základu77 45% průměrného výdělku dostane po celou dobu podpůrčí doby ten, kdo před

zařazením do evidence bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem (to se ale nevztahuje na ukončení samostatné výdělečné činnosti78 a na ukončení více zaměstnání ve stejný den, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů). Pokud dostane uchazeč o zaměstnání odstupné, tak se mu podpora odloží, o tolik měsíců, za kolik odstupné dostal. Podpora se začíná vyplácet ve stanovené délce a výši měsíc následující po posledním odstupném. Vyplácením odstupného se tedy podpora neruší ani nekrátí, pouze dojde k odložení její výplaty. Postupné snižování vyplácené podpory v nezaměstnanosti by mělo uchazeče na ÚP motivovat k tomu, aby se snažili si rychleji najít práci. Pokud však situaci zhorší krize, najít si nové zaměstnání je obtížnější. Někteří potom čerpají sociální dávky. Tabulka 3: Počet osob v ČR s podporou, jejich podíl mezi evidovanými nezaměstnanými a výdaje v jednotlivých obdobích v milionech Kč Období

Počet nezaměstnaných s podporou

Podíl nezaměstnaných s podporou v %

03/2013 06/2013 09/2013 10/2013 12/2013 03/2014 06/2014 09/2014 10/2014 12/2014

132 400 108 900 120 000 103 800 120 000 137 300 100 000 96 700 96 100 115 700

22,5 20,2 20,1 18,7 20,1 22,6 18,6 18,3 18,5 21,4

77

http://www.mesec.cz

78

Dále také SVČ

39

Výdaje na dávky v milionech Kč 1 009 748 745 688 730 1 023 730 1 023 718 630 Zdroj: www.mpsv.cz

Zhruba

jedna

pětina

lidí,

kteří

jsou

v evidenci

ÚP,

pobírá

podporu

v nezaměstnanosti. Zbytek uchazečů nemá na podporu v nezaměstnanosti nárok. V roce 2014 bylo v České republice do měsíce října vyplaceno na podporách 7,96 miliardy Kč. V roce 2013 to bylo 8,22 miliardy Kč. Zlepšení situace na trhu práce v roce 2014 byla důvodem poklesu nezaměstnaných o tisíce, jak uvedlo ministerstvo financí. V říjnu 2014 mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti 96 100 osob z počtu 519 600 nezaměstnaných, což představuje 18,5 % a v tomto měsíci bylo vyplaceno 629,8 milionu korun. V říjnu 2013 dostávalo podporu v nezaměstnanosti celkem 103 800 osob, což představovalo 18,7 % nezaměstnaných. V roce 2013 bylo od ledna do října vyplaceno na podporách 8,14 miliardy Kč, z toho v říjnu bylo vyplaceno 687,8 milionu Kč.79 Zánik nároku na podporu v nezaměstnanosti Podpora v nezaměstnanosti se nevyplácí v případech: -

nároku na starobní důchod,

-

čerpání dávek nemocenského pojištění,

-

vazby.

V případě, že nastanou situace uvedené výše, úřad práce poskytování podpory v nezaměstnanosti zastaví.80

5.2

Aktivní politika zaměstnanosti Od počátku 90. let 20. stol. byl zákon o zaměstnanosti několikrát měněn, a také aktivní

politika zaměstnanosti procházela celou řadou úprav. Velké změny nastaly s novým zákonem o zaměstnanosti v roce 2004. V tomto zákoně jsou vyjmenovány soubory opatření, která jsou v ČR v rámci APZ realizovány celoplošně.

79

www.financninoviny.cz

80


40

Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření, která směřují k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Na tato opatření dohlíží ÚP a MPSV ve spolupráci s dalšími subjekty. Opatření jsou zaměřená na dosažení rovnováhy mezi zabezpečením práce občanů na zaměstnání a mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou po nich. APZ je financována ze státního rozpočtu.81Mezinárodní programy mohou být realizovány v rámci cílených programů82 podporujících zaměstnanost. Tyto programy jsou financovány ze Strukturálních fondů EU.83

5.2.1 Charakteristika nástrojů APZ 1. Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace, rozšíření, zvýšení nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Vzdělávací programy musí být akreditovány MŠMT84. Rozsah a obsah rekvalifikace musí odpovídat zkušenostem a schopnostem každého uchazeče. Přihlíží se i ke zdravotnímu stavu uchazeče. Zájemci jsou k rekvalifikaci zařazeni s ohledem na jejich možné uplatnění na trhu práce, a s ÚP uzavřou předem písemnou dohodu o rekvalifikaci. V dohodě se mimo jiné zavazují uhradit poměrnou částku ceny rekvalifikace, pokud přestanou být uchazeči nebo zájemci o zaměstnání. Po celou dobu rekvalifikace mají uchazeči nárok na podporu v nezaměstnanosti, a to i v případech, kdy by jim v běžné evidenci nárok nevznikl (podporu v nezaměstnanosti obdrží i absolventi).

81

DANĚK, A., DORČÁKOVÁ, J., LEIBLOVÁ, Z. ABECEDA MZDOVÉ ÚČETNÍ 2015. ANAG spol.s.r.o., ISBN 978-80-7263-922-9

82

Příklad cíleného programu může být např. Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech s nejvyšší nezaměstnaností

83


84

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy

41

Od roku 2012 má uchazeč možnost si zvolit a zabezpečit rekvalifikaci sám a po jejím úspěšném absolvování požádat o úhradu ceny této rekvalifikace. ÚP může takto jednomu uchazeči uhradit až 50 000 Kč za období 3 po sobě jdoucích let. Rekvalifikace je možná i u osob, které jsou zaměstnané, na základě dohody mezi ÚP, zaměstnavatelem a zaměstnancem. Rekvalifikace zaměstnanců spočívá v získání, zvýšení či rozšíření kvalifikace a je uskutečňována v pracovní době. Zaměstnanci po dobu rekvalifikace mají nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. 2. Investiční pobídky Systém investičních pobídek vychází ze zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách v ČR. Pokud zaměstnavatel dostal rozhodnutí o příslibu investiční pobídky dle tohoto zákona, může požádat MPSV (nikoliv ÚP) o hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a na rekvalifikaci, případně školení nových zaměstnanců. MPSV rozhoduje o poskytnutí hmotné podpory a v případě kladného rozhodnutí uzavře se zaměstnavatelem dohodu. Jedna z podmínek poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst je dána mírou nezaměstnanosti v dané územní oblasti85 a spádové oblasti86 , která musí být nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. Průměrná míra nezaměstnanosti na vytváření nových pracovních příležitostí se posuzuje ze dvou předcházejících ukončených pololetí přede dnem předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídku. Výše hmotné podpory činí podle míry nezaměstnanosti 100 000 až 200 000 Kč, tyto prostředky slouží k vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci nových zaměstnanců v rámci investičních pobídek. 85

Územní oblastí se rozumí okres, kde je investiční akce umístěna.

86

Spádovou oblastí se rozumí území, z něhož lze veřejnými dopravními prostředky dojet do jedné hodiny do obce, kde je investiční akce umístěna.

42

3.

Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce87 jsou pracovní příležitosti omezené časem, nejdéle na dobu

dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců a slouží převážně k zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných. Obsahem činnosti veřejně prospěšných pracích musí být činnost splňující veřejnou prospěšnost (údržba veřejných prostranství, údržba komunikací a veřejných budov, které přinášejí prospěch obcím, státním nebo jiným obecně prospěšným institucím). Pracovní místa jsou vytvářena na základě dohody mezi ÚP a zaměstnavatelem. Dohodu nelze uzavřít s organizačními

jednotkami

státu

a

se

státními

a

příspěvkovými

organizacemi.

Zaměstnavatelům může ÚP vyplatit příspěvek až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance a to včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. 4. Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) Tyto pracovní místa zřizuje nebo vyhrazuje zaměstnavatel na základě dohody s ÚP. Na SÚPM88 jsou umisťováni uchazeči o zaměstnání z řad registrovaných nezaměstnaných, kterým nelze jiným způsobem zajistit pracovní uplatnění na trhu práce. SÚPM jsou státem dotovaná pracovní místa, formy příspěvku mohou být následující: -

návratný příspěvek,

-

příspěvek na úhradu úroku z úvěru nebo jiný účelově určený příspěvek,

-

příspěvek na částečnou nebo plnou úhradu vyplacených nákladů včetně pojistných na sociální pojištění a veřejné zdravotní pojištění. Příspěvek se poskytuje do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody o poskytování

tohoto příspěvku. Výše příspěvku závisí na počtu vytvářených pracovních místech a

87

Dále také VPP

88

Společensky účelná pracovní místa

43

na míře nezaměstnanosti v daném regionu. Tímto nástrojem se úřady práce snaží podporovat nezaměstnanost v daném regionu. 5. Příspěvek na zapracování Cílovou skupinou jsou v tomto případě osoby, kterým ÚP věnují zvýšenou pozornost (dle §33 Zákona o zaměstnanosti). V případě, že zaměstnavatelé přijmou do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání z rizikové skupiny nezaměstnaných, mohou požádat ÚP o příspěvek na zapracování. Po sepsání dohody mezi ÚP a zaměstnavatelem je možné poskytnou příspěvek max. po dobu 3 měsíců (měsíční příspěvek může být max. polovina minimální mzdy). Tento příspěvek lze poskytnout i podnikateli (OSVČ), či společníku obchodní společnosti. 6. Překlenovací příspěvek Překlenovací příspěvek se poskytuje na základě dohody ÚP s osobou, která přestala být uchazečem o zaměstnání, za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Tento příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů89vzniklých v době prvních 5 měsíců. Tato osoba obdrží jednorázově příspěvek ve výši 0,25 násobku průměrné mzdy (31 474 Kč), příspěvek je splatný do 30 dnů od uzavření dohody. 7. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Rychlé tempo změn v ekonomice nutí firmy pružně reagovat na tento vývoj. S tím jsou samozřejmě spojeny obměny podnikatelského programu zaměstnavatele.90V případě, že zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program (modernizace výroby, změna technologie, změna předmětu činnosti) a z toho důvodu nemůže pro své zaměstnance zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, může na základě dohody s ÚP

89

Provozními náklady se rozumí (nájemné a služby s tím spojené, náklady na opravu materiálů a hotových výrobků, náklady n opravu a údržbu, který musí být ve vlastnictví této osoby a činnost je v něm provozována).

90


44

obdržet na částečnou úhradu mezd pro své zaměstnance příspěvek. Tento příspěvek lze poskytnout na dobu max. 6 měsíců. Měsíční příspěvek může být maximálně ve výši poloviny minimální mzdy na jednoho zaměstnance.91

5.2.2 Aktivní politika zaměstnanosti v ČR Aktivní

politika

zaměstnanosti

v roce

2014

byla

realizována

v souladu

s danými kritérii, která stanovila jednotlivá pracoviště ÚP ČR na základě konkrétní situace na trhu práce v daném regionu. Při realizaci APZ v roce 2014 respektoval ÚP ČR cíle zadané Ministerstvem práce a sociálních věci. MPSV bylo v roce 2014 stanoveno, aby nástroji a opatřeními APZ byly podpořeny především uchazeči, jenž: -

jsou v evidenci ÚP déle jak pět měsíců,

-

je pro jejich zdravotní stav, věk (osoby na 55 let, absolventi bez praxe, mladí do 25 let) nebo péči o dítě věnována při zprostředkování zaměstnání zvýšená pozornost,

-

u nich existuje předpoklad dlouhodobého setrvání v evidenci ÚP,

-

jsou jiné důvody, které brání jejich vstupu na volný trh práce. APZ v roce 2014 stejně jako v předchozích letech vycházela z dokumentů „Národní

program reforem České republiky“ a na ní navazující strategie „Evropa 2020“, které určují ČR v oblasti zaměstnanosti do roku 2020 tyto cíle: -

národní: u věkové skupiny 20- 64 let zvýšit celkovou míru zaměstnanosti na 75 %,

-

národní dílčí cíle: u věkové skupiny žen ve věku 20 – 64 let zvýšit zaměstnanost na 65 %, u osob ve věku 55 – 64 let zvýšit zaměstnanost na 55 %, u osob ve věku 15 – 24 let snížit nezaměstnanosti o jednu třetinu oproti roku 2010 a u osob s nízkou kvalifikací snížit míru nezaměstnanosti oproti roku 2010 o jednu čtvrtinu.

91

DANĚK, A., DORČÁKOVÁ, J., LEIBLOVÁ, Z. ABECEDA MZDOVÉ ÚČETNÍ 2015.

45

5.2.2.1 Zhodnocení využití nástrojů APZ v roce 2014 V rámci Aktivní politiky zaměstnanosti v ČR bylo vytvořeno celkem 67 131 pracovních míst, což bylo o 43 % více než v roce 2013. V roce 2013 bylo vytvořeno celkem 46 929 pracovních míst. Ze všech druhů formy Aktivní politiky zaměstnanosti bylo vytvořeno nejvíce společensky účelných pracovních míst (SÚPM) 32 980 - nově vytvořená místa, vyhrazená místa u zaměstnavatelů či vytvořená místa za účelem samostatné výdělečné činnosti uchazeče o zaměstnání. 33 081 uchazečů bylo celkem umístěno na SÚPM, z toho 24 994 bylo umístěno v rámci projektu ESF92 v roce 2013 bylo vytvořených míst 22 063 a v roce 2012 11 457. 25 034 míst v roce 2014 a 13 205 v roce 2013 a v roce 2012 - 3 588 míst z celkového počtu bylo financováno z ESF. Hojně byly využívány i Veřejně prospěšné práce, na které bylo umístěno celkem 22 967 uchazečů a z toho 18 704 uchazečů bylo v rámci projektu ESF. Volných míst bylo vytvořeno 22 967, v roce 2013 - 21 206 a v roce 2012 - 12 758 (z toho bylo v roce 2014 18 471, v roce 2013 – 13 2015 a v roce 2012 – 7 592 spolufinancovaných z prostředků ESF). 1 115 míst v roce 2014, v roce 2013 - 706 a v roce 2012 - 644 bylo zřízeno v rámci chráněných pracovních míst93, včetně samostatné výdělečné činnosti osob se zdravotním postižením94. Díky částečnému příspěvku na úhradu provozních nákladů CHPM, bylo vymezeno 5 980, v roce 2013 – 8 399 a v roce 2012 - 30 466 CHPM. V rámci cílených programů spolufinancovaných z ESF bylo vytvořeno 8 965, v roce 2013 – 2 954 a v roce 2012 - 317 míst a z toho 5 751, v roce 2013 – 1 123 míst v rámci projektu Odborná praxe mladých do 30 let.

92

Evropské sociální fondy

93

Dále také CHPM

94

Dále také CHPM-SVČ

46

Do programů APZ bylo v roce 2014 zařazeno celkem 115 379 zaměstnanců, SVČ a uchazečů o zaměstnání. Nejvíce byly využívány rekvalifikace, do kterých bylo zařazeno celkem 25 849 uchazečů o zaměstnání včetně uchazečů v rámci projektu ESF, z toho zvolené rekvalifikace využilo 20 605 osob. Od března roku 2014 byl také realizovaný nový nástroj APZ aktivizační pracovní příležitosti, na které bylo umístěno 1 570 uchazečů o zaměstnání.95 5.2.2.2 Aktuální využití programů APZ v ČR I zaměstnanci ÚP mimo jiné spolupracují s obcemi a firmami a seznamují je s možností finanční podpory v rámci nástrojů APZ s cílem podpořit tvorbu nových pracovních příležitostí. Nástroje APZ jsou realizované ÚP ČR a napomáhají snížení nezaměstnanosti či zvýšení zaměstnanosti, převážně v regionech problémových skupin uchazečů o zaměstnání. Programu veřejně prospěšných prací (včetně VPP spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu ESF) v ČR nejvíce využíval okres Česká Lípa, který do tohoto programu zařadil 41,4 % z celkového počtu zařazených osob v APZ. Dále také okres Svitavy 36,7 % a okres Znojmo 35,5 %. Celorepublikový podíl APZ v roce 2014 byl 19,9 %. Programu SÚPM (včetně spolufinancovaných ESF) nejvíce využívali Jižní Čechy, Český Krumlov 47,7%, a České Budějovice 46,6 %. Celorepublikový podíl AZP v roce 2014 byl v tomto programu 28,7%. Za méně využívaný nástroj APZ je považován příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa, včetně CHPM – SVČ OZP96. Z celkového počtu osob v APZ v roce 2014 byl podíl osob v tomto programu 1% a v program na částečnou úhradu nákladů na provoz CHPM-SVČ OZP činil pouze 0,1%.

95

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/mpsv_rocenka_2014.pdf

96

Osoby zdravotně postižené

47

Rekvalifikace jsou nejvíce využívaným nástrojem APZ s ohledem na počet osob. V rámci ČR bylo nejvíce osob zařazených do rekvalifikací na Plzeňsku (Rokycany 47,7 % a Plzeň-město 47,6 %, celorepublikový průměr byl 22,4 %). Program tzv. zvolené rekvalifikace, jehož realizace započala roku 2012, byl využíván nejvíce v okrese Praha 79,9 %, celorepublikový průměr byl 1,4 %. Nový nástroj APZ realizovaný od března roku 2014 aktivizační pracovní příležitost97 nejvíce využíval okres Svitavy 15,4 %, celorepublikový průměr byl 1,4 %.98 Tabulka 4: Počet osob v ČR podpořených v rámci APZ v roce 2014 Druh formy APZ

POČET OSOB CELKEM V ČR

POČET OSOB V JIHOČESKÉM KRAJI

POČET OSOB V PÍSKU

Veřejně prospěšné práce

4263

60

0

SÚPM vč. SVČ

8087

251

14

CHPM vč. SVČ

1132

73

1

ESF VPP

18704

1425

270

ESF SÚPM

24994

3039

297

ESF CP (RIP)

9738

267

50

REKVALIFIKACE

25849

2036

173

ZVOLENÁ REKVALIFIKACE

20605

790

54

PŘÍSPĚVEK NA PROVOZ CHPM - SVČ

125

5

0

PŘÍSPĚVEK NA ZAPRACOVÁNÍ

36

0

0

PŘEKLENOVACÍ PŘÍSPĚVEK

276

30

0

APP

1570

91

0 Zdroj: vlastní

97

Dále také APP

98


48

Počet osob v ČR podpořených v rámci APZ v roce 2014 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

25849

24994 18704 4263

20605

9738

8087 1132

125

36

276 1570

Obrázek 9: Počet osob v ČR podpořených v rámci APZ v roce 2014 Zdroj: vlastní V roce 2014 bylo díky APZ umístěno celkem 115 379 uchazečů v celé ČR, v Jihočeském kraji bylo umístěno díky APZ 8 067 osob a konkrétně v okrese Písek 859 osob.99

Počet osob v Jihočeském kraji podpořených v rámci AAPZ v roce 2014 4000 3000 2000 1000 0

3039 2036 1425 60

251

73

267

790 5

0

30

91

Obrázek 10: 10: Počet osob v Jihočeském kraji podpořených v rámci AAPZ v roce 2014 Zdroj: vlastní 5.2.2.3 Aktuální tuální využití programů APZ na Písecku V roce 2014 bylo celkem 859 osob os podpořených v rámci APZ, oproti roku 2013 to bylo o 75 osob více. Nejvíce osob bylo zařazeno do programů, které čerpají prostředky

99


49

z Evropského sociálního fondu. fondu Konkrétně 297 umístěných uchazečů bylo v programu ESF SÚPM, 270 osob ESF Veřejně prospěšné práce. Možnosti rekvalifikace včetně programu Zvolená rekvalifikace využilo celkem 227 uchazečů. 50 uchazečů chazečů bylo umístěno v projektu „Odborná praxe pro mladé“ z toho 10 uchazečů bylo financováno z ESF. Do programu Chráněná pracovní místa byl umístěn od září pouze 1 uchazeč. Doo programů Překlenovací příspěvek, Příspěvek na provoz chráněn chráněnéé pracovní dílny, Veřejně prospěšné práce (bez EFS), Příspěvek na zapracování a APP nebyl žádný uchazeč přihlášen ani zařazen. Při porovnání s rokem 2013 vyplývá, vyplývá, že v roce 2014 byla využívána podpora hlavně z ESF. Například v roce 2013 bylo v programu VPP bez ESF 62 uchazečů, uchazečů v roce následujícím nebyl žádný. V programu SÚPM bylo v roce 2013 82 umístěných uchazečů (v roce 2014 – 14 uchazečů) a v ESF SÚPM 80 (v roce 2014 - 297).100

Počet osob v okrese Písek podpořených v rámci APZ v roce 2014 300 250 200 150 100 50 0

270

297 173 50

0

14

1

54 0

0

0

0

Obrázek 11: 11 Počet osob v okrese Písek podpořených v rámci APZ v roce 2014 Zdroj: vlastní

100


50

5.2.2.4 Srovnání APZ v ČR a Jihočeském kraji Tabulka 5: Vývoj v oblasti APZ v letech 2012 - 2014 v ČR vs. Jihočeský kraj POČET OSOB CELKEM V ČR V ROCE

Oblast AZP

Veřejně prospěšné práce SÚPM vč. SVČ CHPM vč. SVČ ESF VPP ESF SÚPM ESF CP (RIP) REKVALIFIKACE ZVOLENÁ REKVAL. PŘÍSP. NA CHPM - SVČ PŘÍSP. NA ZAPRACOVÁNÍ PŘEKLENOVACÍ PŘÍSP. APP

POČET OSOB V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012 2014 2013 280 60 480 374 251 895 49 73 64 516 1 425 841 280 3 039 795 45 267 282 1 608 2 036 2 449 307 790 446 2 5 3

2012 5 279 7 933 817 7 554 3 447 522 18 631 6 568 1 514

2013 5 232 8 831 768 16 607 12 885 3 301 27 877 13 561 92

2014 4 263 8 087 1 132 18 704 24 994 9 738 25 849 20 605 125

13

54

36

1

130 x

270 x

276 1 570

32 x

0 44 x

0 30 91 Zdroj: vlastní

Počet osob podpořených v APZ celkem v ČR 30,000 25,000 20,000 15,000

2012

10,000

2013

5,000

2014

0

Obrázek 12: Počet osob podpořených v APZ v ČR Zdroj: vlastní

51

Počet osob podpořených v APZ v Jihočeském kraji 3,000 2,500 2,000 1,500

2012

1,000

2013

500

2014

0

Obrázek 13: Počet osob podpořených v APZ v Jihočeském kraji Zdroj: vlastní

Z předchozích tabulek a grafů je patrné, že v roce 2014 byly využívány především nástroje APZ hrazené z ESF, konkrétně VPP, SÚPM a rekvalifikace, jak v rámci celé ČR, tak v Jihočeském kraji.

52

6. Praktická část V této kapitole je analyzována nezaměstnanost v ČR a na Písecku. Do této kapitoly je taktéž zahrnuta analýza jihočeského kraje, a to především z důvodu praktičnosti srovnání Písek vs. Jihočeský kraj vs. Česká republika.

6.1

Charakteristika Jihočeského kraje

Obrázek 14: Jihočeský kraj Zdroj: www.google.cz (obrázky) Jihočeský kraj tvoří 7 okresů: Písek, Strakonice, Prachatice, Český Krumlov, České Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor. Jihočeský kraj je dlouhodobě vnímán hlavně jako oblast zemědělská, ve které je rozvinuto především rybníkářství a lesnictví. Průmysl se zaměřením na zpracovatelskou činnost, byl v tomto kraji rozvinut až v průběhu minulého století. Jihočeský kraj sousedí s kraji Plzeňským, Středočeským, Jihomoravským a Vysočinou. Podstatnou část také tvoří státní hranice s Německem a Rakouskem, díky kterým se nabízí možnosti efektivní příhraniční spolupráce v oblasti výroby a služeb, spolu s rozvojem cestovního ruchu.

53

Jihočeský kraj svou rozlohou 10 057 km2 představuje 12,8 % z České republiky. Více než jednu třetinu tohoto území zaujímají lesy, 4 % pokrývají vodní plochy. Tento kraj není územně bohatý na suroviny, nejsou zde téměř žádné energetické suroviny. Důležitým přírodním bohatstvím jsou rozsáhlé lesy, převážně na Šumavě a v Novohradských horách. Největší surovinové bohatství tvoří ložiska štěrkopísků a písků, cihlářské hlíny, sklářské písky a kameniva.101 Průmyslová výroba se soustřeďuje spíše na Českobudějovicku, ve zvýšené míře se pak vyskytuje v okrese Tábor a Strakonice. Jihočeský kraj v České republice nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, v rámci ČR činil jeho podíl na tržbách průmyslových podniků pouze 3,8%. V tomto kraji nejvíce převažuje zpracovatelský průmysl (výroba motorových vozidel, návěsů a přívěsů) a výroba potravinářských výrobků. Problematickým faktorem na území tohoto kraje jsou jednotlivé nerovnosti v zaměření vzdělávání a požadavku zaměstnavatelů na strukturu poptávaných pracovníků a tím dochází na trhu práce k narušení rovnováhy. Možnostmi jak této situaci v budoucnu předcházet je spolupráce podnikatelského sektoru se školami formou přípravy vlastních budoucích pracovníků, stipendii a úhradou studia vybraných oborů. V Jihočeském kraji je 301 škol mateřských, 255 základních a 90 středních škol (z toho 23 gymnázií). Dále pak 2 státní vysoké školy a 2 soukromé. Trh práce Ke konci roku 2013 bylo evidováno v registru 159 363 ekonomických subjektů jak fyzických, tak právnických. V Jihočeském kraji mají 8% podíl na trhu velké firmy s více jak 250 zaměstnanci, důležitou roli na trhu práce mají ale i malé a střední podniky.

101

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-jihoceskeho-kraje-1914.html

54

Z hlediska zaměstnanosti představuje 29% odvětví zpracovatelského průmyslu, stavebnictví 12% a obchod 12%. Tento kraj postrádá hlavně kvalifikované pracovníky, které poptává většina zaměstnavatelů prakticky ve všech okresech tohoto kraje. Jedná se především o technické obory – strojírenské, elektrotechnické, neboť o ně studenti nejeví příliš zájem. Tyto obory však nejsou v tomto regionu ani příliš dostupné. Významným zaměstnavatelem jihočeského kraje je společnost ČEZ a E.ON. Aktuálně zaměstnavatelé nejčastěji poptávají tyto pracovní pozice: obráběč CNC strojů, nástrojař, strojník, zámečník, elektromechanik, elektrikář, svářeč, seřizovač, řidič, IT pracovník, atd. Z pohledu ekonomické vyspělosti se Jihočeský kraj řadí mezi průměrné regiony ČR, míra nezaměstnanosti je ale dlouhodobě nižší než republikový průměr.102 Jihočeský kraj je považován za kraj s nejmenší hustotou zalidnění z celé ČR103, žije zde 637 300 obyvatel. Průměrný věk obyvatel Jihočeského kraje je 41,4 roku (v ČR 41,3 roku). Průměrná hrubá mzda, dle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (k dubnu 2015) byla stanovena ve výši 23 146 Kč a podíl nezaměstnaných osob činil 5,33 %. 104 Od roku 2009 do roku 2012 byl evidován nejmenší podíl nezaměstnaných osob z Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. V letech 2013 a 2014 v ukazateli PNO dosahovaly nejnižších hodnot České Budějovice a Prachatice. V těchto okresech je relativně nízká nezaměstnanosti především díky dobré dostupnosti pracovních nabídek ze zahraničí, z hlediska vzdálenosti jsou dostupné a finančně zajímavější. Dlouhodobě nejvyšší podíl nezaměstnaných osob evidují v Českém Krumlově. V roce 2014 byla nezaměstnanost v tomto okrese vyšší o 1,1 p. b. než byl republikový průměr.

102

http://www.jhk.cz/download/projekty_cs/1408970163_cs_rsd-jck-20062014-finalni-verze.pdf

103

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-jihoceskeho-kraje-1914.html

104

Data k 30.4.2015

55

6.2

Charakteristika okresu Písek

Obrázek 15: 15: Okres Písek Zdroj: Úřad práce Písek Okres Písek se nachází v severní části Jihočeského kraje a svojí rozlohou 1 138 km2je považován za druhý nejmenší okres v kraji. Podobně jako celé území jižních Čech má spíše rekreační charakter než charakter průmyslově rozvinuté oblasti. Území okresu je rozděleno na 76 obcí s 264 sídelními jednotkami. Rozložení obyvatel je však v okrese Písek nerovnoměrné, protože převážná část se koncentruje do měst a střediskových střediskových obcí. Převážná část obyvatel žije přímo v okresním městě Písek ísek (29 720 obyvatel), v Milevsku (9 482 obyvatel), v Protivíně (4 973 obyvatel) a Mirovicích (1 700 obyvatel). V městských částech okresu Písek žije téměř 67 % obyvatel, zbylých 33 % obyvatel obyvatel žije na venkově. Okres Písek aktuálně eviduje 70 634 obyvatel. Ekonomická, sociální a demografická situace Z hospodářského pohledu je Písek průmyslově zemědělský. Z průmyslových odvětví převládá strojírenství, průmysl elektrotechnický, textilní, kovodělný kovodělný a dřevozpracující. Tento průmysl se soustřeďuje do největších měst tohoto okresu, Písku, Protivína a Milevska. Okres Písek je chudý na surovinové zdroje, naopak je tento okres tvořen významným množstvím lesů, které představují z celkové plochy zhruba zhruba třetinu (370 km2). Více než polovinu výměry (570 km2) tvoří zemědělská půda, a cca 4 % (46 km2) tvoří vodní plochy. 56

V okrese Písek se nachází 25 základních škol, 2 gymnázia, 8 středních odborných škol a 3 učiliště, 1 integrovaná střední škola a také 2 školy hudební, 1 jazyková a 2 praktické. Tabulka 6: Vybrané ukazatele za okres Písek Měřicí jednotka

Ukazatel Uchazeči o zaměstnání1) Dosažitelní Ženy

2011

osoby

1)

Volná pracovní místa Uchazeči na 1 volné místo1) Registrované subjekty1) fyzické osoby Děti v mateřských školách Žáci základních škol Lékaři na 1 000 obyvatel Průměrná pracovní neschopnost Příjemci důchodů celkem starobních (sólo) Průměrný měsíční důchod starobní (sólo) 1) stav k 31. 12

2013

2 728 2 591 1 442

2 953 2 761 1 487

3 211 3 028 1 608

303

286

294

5,43

5,82

6,46

osoby

138 19,8 16 854 13 710 2 368

263 11,2 17 058 13 844 2 470

365 8,8 17 080 13 952 2 508

osoby osoby

5 491 3,6

5 549 3,6

5 654 3,5

% osoby

3,841 20 758 12 433 10 202 10 374

3,937 20 619 12 447 10 396 10 598

se zdravotním postižením Podíl nezaměstnaných osob

2012

% místa

Kč

4,182 20 538 12 494 10 561 10 780 Zdroj: vlastní

Trh práce Počátkem roku 2014 evidovalo město Písek 29 720 obyvatel. Největší podíl na růstu počtu obyvatel mají tzv. „přistěhovalci“. Nárůst byl patrný zejména v první polovině roku 2014, v červenci byl počet obyvatel evidován na 29 817. Naopak v ostatních městech okresu Písek došlo v roce 2014 spíše k úbytku obyvatel (Milevsko, Protivín, Mirovice).105 Písek je výrazně průmyslové město s dominantním postavením několika středních podniků. Ve srovnání s jinými městy ČR je situace v Písku relativně příznivá, neboť město není závislé pouze na jednom až dvou předních zaměstnavatelích a společnosti se soustřeďují

105

http://www.mujpisek.cz/pisek-mel-v-lonskem-roce-nejvetsi-prirustek-obyvatel-od-roku-1993/

57

do několika výrobních odvětví (automobilový průmysl, výroba plastů, elektro-výroba, potravinářský průmysl, kovovýroba). I přesto, že některé podniky zaměstnávají až 900 zaměstnanců, z hlediska evropského srovnání se řadí mezi malé a střední podniky.

Obrázek 16: Průmyslová zóna Písek Zdroj: Diplomová práce Srovnání míry nezaměstnanosti v okrese Tábor a Písek, vliv průmyslové zóny na nezaměstnanost, Kateřina Bicanová

6.3

Přední zaměstnavatelé Písecka V kapitole Přední zaměstnavatelé Písecka jsem charakterizovala nejvýznamnější

společnosti, které mají velký vliv na zaměstnanost uvedeného regionu. Schneider Electric, a.s. Závod společnosti Schneider Electric, a.s. v Písku patří k jednomu z největších závodů této společnosti v Evropě. Sídlo mateřské společnosti je ve Francii. Společnost se zabývá 58

výrobou zařízení pro rozvod elektrické energie, pro automatizaci a řízení a pro slaboproudé systémy a přenos dat. Ke konci května roku 2015 evidoval podnik 490 kmenových a 110 agenturních zaměstnanců. V předchozích letech, zejména v roce 2012, evidovala společnost průměrný počet zaměstnanců 498 a to včetně 9 členů řídících orgánů (managementu) a v roce 2013 483, včetně 10 členů řídících orgánů. Společnost Schneider Electric, a.s. v současné době využívá 3 personální agentury k náborům především na pozice dělnického charakteru a drobné administrativní výpomoci. 106107 Faurecia Components Písek, s.r.o. Společnost působí v Písku od roku 2006. Hlavním produktem společnosti jsou kovové konstrukce autosedaček. Mezi hlavní zákazníky patří Škoda Auto, VW Group a další. Faurecia Components zaměstnává 540 zaměstnanců, z toho 80 technických pozic. Společnost si udržuje zhruba 30-40 % agenturních zaměstnanců, což představuje zhruba 150200 osob, zejména na dělnických profesích. Podnik má v současnosti 3 aktivní dodavatele zaměstnanců v podobě personálních agentur.108 Faurecia Automotive Písek, s.r.o. Společnost Faurecia Automotive se zabývá výrobou výfuků pro automobilový průmysl. V Písku působí od roku 2009 z počátku jako malovýroba, později se výroba rozšířila. V současné době společnost zaměstnává cca 900 zaměstnanců. K obsazováním volných pozic aktuálně (květen 2015) využívá jedenácti pracovních agentur. V květnu 2015 společnost plánuje obsadit ještě zhruba 50 pracovních pozic zejména dělnického charakteru. Společnost se v současné době potýká s problémem dodržet výrobní plán, neboť má zasmluvněno mnoho nových projektů, které díky nedostatku lidských zdrojů nestíhá v dohodnutém termínu včas zhotovit. Dalším zásadním problémem, se kterým se společnost

106

Údaje poskytla společnost Schneider Electric, a.s.

107

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=17815333&subjektId=228164&spis=412768

108

Údaje poskytla společnost Faurecia Components Písek, s.r.o.

59

potýká, je častá fluktuace pracovníků. Tento fakt způsobuje časté reklamace ohledně kvality produktů od zákazníků. Společnost se snaží situaci řešit např. formou vyplňování dotazníků zaměřených na spokojenost zaměstnanců, důslednějším výběrem nových uchazečů o zaměstnání a motivačními bonusy pro stávající zaměstnance (možnost povýšení z řadových dělníků na vedoucí pracovníky). V současné době má společnost zhruba 400 agenturních zaměstnanců.109 AISIN EUROPE MANUFACTURING CZECH s.r.o.110 Společnost Aisin je globálním dodavatelem pro automobilový průmysl a svoji výrobu zahájila v srpnu roku 2003, kdy nejprve vyráběla kusovou výrobu. Aisin vyrábí díly motorů do závodů evropských i japonských výrobců automobilů (Toyota, Renault,…). Společnost si zakládá na vysoké kvalitě svých produktů, proto jsou jejich výrobky u odběratelů velmi žádané a společnost je velmi úspěšná a dosahuje významných obratů.111 U této společnosti byla zaznamenána velká poptávka po zaměstnancích (převážně na dělnické profese), ale otevřela se možnost uplatnění i pro kvalifikované uchazeče převážně technického zaměření (technolog, projektant, procesní inženyring) od června roku 2014. Velké objemy náborů především dělnického charakteru pokračovaly až do konce roku 2014. Společnost Aisin v roce 2014 dostavěla dceřinou firmu Advics, neboť výrobní kapacita společnosti Aisin byla již vyčerpána. Společnost Aisin zaměstnávala ke konci května 2015 640 zaměstnanců a společnost Advics 24. Nové přijímání pracovníků dělnického charakteru podnik plánuje v polovině srpna 2015, po celozávodní dovolené. Společnost Aisin má dlouhodobé potíže s obsazením technických a odborných pozic, mimo jiné jako většina firem v Jihočeském kraji. Pro úspěšné obsazení potřebných kvalifikovaných pracovníků pořádají např. celorepublikové nábory, kdy kandidátům nabízí

109

Údaje poskytla společnost Faurecia Automotive Písek, s.r.o.

110

Dále také Aisin

111

Údaje jsou k nahlédnutí ve výroční zprávě společnosti Aisin

60

tzv.„relokační balíček“ a ubytování, či dopředu spolupracují s vysokými školami poptávaného zaměření.112 Amtek Precision Engineering Czech Republic s.r.o. Výrobní singapurská společnost se zabývá lisováním kovů a plechů převážně pro elektrotechnický, automobilový i další průmysl na postupových lisech. V Písku byla společnost založena v roce 2000. Koncem května 2015 společnost eviduje 505 zaměstnanců, včetně zaměstnanců agenturních, kterých má 20. Společnost aktuálně vyhledává vhodné kandidáty na pozice: Zákaznický servis a plánování výroby, IT (Developer), SAP specialista, Nástrojař, Mistr výroby, Supervizor výroby, Svářecí inženýr. Společnost Amtek řeší problémy s obsazováním technických pozic podobně jako ostatní společnosti na Písecku (viz Aisin), proto na specializované pozice, převážně technického charakteru, pořádá celorepublikové nábory s motivačními relokačními balíčky a možností zajištění ubytování.113 Dle aktuálních informací z personálního oddělení společnost řeší problém nedostatku kvalifikovaných pracovníků technického zaměření (konstruktér, seřizovač) relokací zaměstnanců ze Singapuru do ČR. MASO UZENINY PÍSEK, a.s. Společnost se zabývá výrobou masných výrobků (čerstvé hovězí, telecí, vepřové a jehněčí z vlastní porážky). Maso uzeniny Písek působí v Písku od roku 1993, kdy firma hospodařila pod názvem ZŘUD – Masokombinát Písek. Aktuální stav celkového počtu zaměstnanců v květnu 2015 je 340.114

112

Údaje poskytla společnost Aisin Europe Manufacturing Czech s.r.o.

113

Údaje poskytla společnost Amtek Precision Engineering Czech Republic s.r.o.

114

Údaje poskytla společnost MASO UZENINY PÍSEK, a.s.

61

Tabulka 7: Počet zaměstnanců Maso uzeniny Písek v letech 2009 – 2013 Rok Kategorie 2009 2010 2011 2012 2013 Zaměstnanci 296 287 282 274 282 Členové řídících orgánů 10 11 11 9 9 Celkem 306 298 293 283 291 Zdroj: vlastní

s.n.o.p. cz a.s. Francouzská společnost, jejímž hlavním předmětem činnosti je lisování a svařování ocelových dílů pro automobilový průmysl. V Písku působí společnost od roku 2000. V červenci roku 2014 zaměstnávala společnost v píseckém závodě 550 pracovníků. V květnu 2015 společnost s.n.o.p. cz a.s. eviduje 500 zaměstnanců. Koncem února roku 2015 se společnost potýkala s menším omezením výroby, kdy musela odvolat zhruba 30 agenturních pracovníků na 3-4 týdny. Společnost momentálně obsazuje pozice: Operátor výroby, Technik procesu, Směnový mistr výroby, Manipulant, Elektrotechnik, Specialista zlepšovacích procesů. Pro společnost s.n.o.p. cz a.s. je obtížnější sehnat nové pracovníky také z důvodu nízkých výdělků na dělnických pozicích viz příloha 1 Cenová politika.

115116

Nemocnice Písek, a.s. Společnost poskytuje ambulantní i lůžkové zdravotní, diagnostické a léčebně preventivní služby v souladu se stanovenými předpisy a smlouvami s pojišťovnami. Jediným akcionářem Nemocnice Písek, a.s. je Jihočeský kraj.117 Společnost patří dlouhá léta mezi největší zaměstnavatele v okrese Písek a 1.1.2011 oslavila jubilejních 100 let od svého založení. Dle informací z přílohy k výroční zprávě z roku 2014 měla společnost celkem 747 zaměstnanců.

115

http://snop.cz/napsalionas/pisecky_denik072014.pdf

116

Údaje poskytla společnost s.n.o.p. cz a.s.

117

www.nempi.cz/o-nas

62

Tabulka 8: Průměrná měsíční Nemocnice Písek mzda v Kč v letech 2011 – 2013 Kategorie

Rok

Lékaři Farmaceuti jiní odborní VŠ SZP NZP PZP THP Dělníci

2011 64 343 42 078 30 262 25 282 18 756 16 161 23 053 16 339

2012 65 766 42 629 27 934 23 850 17 947 15 835 22 544 16 227

2013 63 954 43 323 31 597 23 337 17 738 15 739 22 094 15 868

Celkem

28 944

28 575 28 246 Zdroj: Nemocnice Písek

V rámci pracovně právních vztahů společnosti Nemocnice Písek, a.s. postupuje dle platné legislativy a má s odborovými organizacemi uzavřenou kolektivní smlouvu. 118 ZVVZ Machinery a.s. Společnost se sídlem v Milevsku byla založena v roce 2010. Jedná se o obchodněvýrobní společnost, zabývající se výrobou v oblastech průmyslu a energetiky včetně energetiky jaderné, technického řešení a dodávek pro dopravní tunely, metro, aerodynamické tunely. Ke konci roku 2014 společnost zaměstnávala 538 zaměstnanců v trvalém pracovním poměru. V personální struktuře dělnických profesí převažují: svářeči, CNC operátoři, zámečníci, z odbornějších pozic pak konstruktéři, obchodníci a technologové. Společnost zaměstnává převážně muže, podíl žen v roce 2014 činil z celkového počtu zaměstnanců 15,5%.

118

https://or.justice.cz/ias/content/download?id=86f7b2a6b73b41edac531b2136c4380d

63

6.4

Vývoj nezaměstnanosti V této kapitole je popsána analýza nezaměstnanosti. Záměrně jsou porovnávány

hodnoty od roku 2009 až 2014, jelikož dle odborných ekonomů se situace na trhu práce v roce 2009 podobá situaci na trhu práce v roce 2015.

6.4.1 Nezaměstnanost v ČR Vývoj trhu práce, který je vyjádřen především poptávkou po práci, je úzce spojen s ekonomickým vývojem a stavem ekonomického cyklu. Česká ekonomika je velmi závislá na zpracovatelském průmyslu s výrazným proexportním charakterem, jenž je silně citlivý na úroveň ekonomického cyklu. Světová hospodářská krize po roce 2008 výrazně zasáhla do vývoje českého trhu práce a v plném rozsahu se projevila v roce 2009. Mírné oživení ekonomiky nastalo v letech 2011 a 2012.119 Rok 2009 S hospodářskou krizí došlo v roce 2009 i k poklesu celkové výkonnosti české ekonomiky. Hlavní negativní vliv se projevil na celkové úrovni zaměstnanosti a výrazně se zvýšil meziroční počet nezaměstnaných. Průměrný počet evidovaných uchazečů o zaměstnání se zvýšil o 141,0 tis. oproti roku 2008, tj. na 465,6 tisíc, a počet volných pracovních příležitostí se naopak snížil o 93,2 tis. osob oproti roku 2008. Průměrný stav volných pracovních příležitostí činil 48,6 tis., což bylo meziročně o 93,2 tisíc volných pracovních míst méně než v roce předchozím. Zaznamenán byl i nárůst počtu evidovaných, kteří pobírali podporu v nezaměstnanosti o 71,4 tisíc na 188,1 tisíc, což představovalo (40,4%) všech evidovaných.

119

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/strateg_zam_2020/strategiepz2020.pdf

64

V průběhu roku se situace na trhu práce postupně ještě více zhoršovala a meziroční nárůst nově příchozích uchazečů na ÚP byl zaznamenán v každém měsíci. Celkem bylo nově evidováno 824,0 tis. osob, což představovalo navýšení oproti roku 2008 o 245,7 tis. Největší problém najít nové zaměstnání měli uchazeči se základním vzděláním. Průměrná míra nezaměstnanosti byla v ČR 8%, což je o 2,6 p. b. více, než v roce předchozím. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla evidována v Praze východ (2,7%), Praze střed (3,0%) a Praze západ (3,1%). Nejvyšší průměrná míra nezaměstnanosti byla v Bruntálu (13,7%), Karviné (13,9%) a Mostě (15,5%). Okresní města jižních Čech evidovaly tyto hodnoty: České Budějovice (5,1%), Prachatice (5,9%), Písek (6,5%), Jindřichův Hradec (6,7%), Strakonice a Tábor (7,3%), Český Krumlov (8,6%). Ke konci roku bylo celkem evidováno 583 136 osob, z toho bylo 47,9% žen tj. 258 122.

Z celkového

počtu

nezaměstnaných

představovalo

6,6%

mladistvých

po ukončení základní školy a 12,6% z celkového počtu nezaměstnaných byli osoby se zdravotním postižením. Ke konci tohoto období ČR zaměstnávala 230 709 cizinců z EU nebo EHP120, z toho největší podíl z EU představovali občané Slovenska (98 192), Polska (20 278), Bulharska (4 578). Ze zemí 3. světa to pak byli občané Ukrajiny (48 805), Moldávie (5 149), Mongolska (3 573) a Vietnamu (2 190).121 Rok 2010 Situace na trhu práce byla pozitivnější, s postupující výkonností v průmyslovém odvětví a tržních službách ve druhém pololetí, čímž rostla i ekonomika. Neboť trh práce reagoval na vývoj ekonomiky s určitým zpožděním, zaměstnanost v roce 2010 ještě poklesla, ale její meziroční pokles se v celkovém výsledku postupně zmírňoval. Z počátku roku byla

120

Evropský hospodářský prostor

121

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2009_portal.pdf

65

nezaměstnanost vyšší než ve stejném období předchozího roku. Díky oživení ekonomiky především v odvětví průmyslu začala míra nezaměstnanosti od čtvrtého měsíce klesat. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání byl o 63,2 tis. vyšší než v roce 2009, tj. 528,7 tisíc osob. Nově registrovaných bylo celkem 751 169. Historicky nejvíce nově příchozích uchazečů bylo evidováno v prosinci roku 2010. Příliv zvýšeného počtu uchazečů o zaměstnání částečně ovlivnila i úsporná opatření v investiční činnosti a v důsledku ekonomické krize a snížení kupní síly obyvatelstva, která měla za následek ukončování živností. Volných pracovních míst bylo nabízeno výrazně méně než v roce 2009, (průměrný počet nahlášených míst se snížil ze 48,6 tisíc na 33,1 tisíc). Tento fakt měl vliv na ukazatel počet uchazečů na 1 volné pracovní místo, který se díky této situaci průměrně zvýšil oproti minulému roku z 9,9 na 16 uchazečů. 163,5 tisíc uchazečů o zaměstnání pobíralo podporu v nezaměstnanosti. Průměrná míra nezaměstnanosti za celý rok byla 9%. Nejmenší míru nezaměstnanosti zaznamenali v Praze východ (3,8%), Praze (3,9%) a Praze západ (4,2%); nejvyšší nezaměstnanost v Mostě (16,2%), Bruntále a Jeseníku (15,6%). Okresy Jihočeského kraje evidovaly míru nezaměstnanosti v Českých Budějovicích 5,8%, Prachaticích 6,5%, Písku 7,1%, Jindřichově Hradci a Strakonicích 8,8%, Táboře 9,1% a Českém Krumlově 9,4%. Je evidentní, že kromě okresu Tábor a Český Krumlov měly zbývající okresy Jihočeského kraje míru nezaměstnanosti menší, než byl republikový průměr. Největší problém sehnat zaměstnání má stále skupina osob s nižším vzděláním Ke konci roku byly evidovány tyto hodnoty – průměrná nezaměstnanost 9,6 %, z toho průměrná míra nezaměstnanosti žen 10,7% a u mužů 8,8%. Celkem se evidovalo 561 551 osob, přičemž z celkového počtu evidovaných bylo 47,8 % žen tj. 268 200, počet všech absolventů škol představoval 6,3% tj. 35 357. Zaměstnaných cizinců bylo o 15 342 méně, než v předchozím roce tj. 215 367. Opět převažovaly osoby z EU nebo EHP

66

ze Slovenska (100 727), z Polska (19 049). Pracovníci ze zemí třetího světa byli nejčastěji z Ukrajiny, Vietnamu, Moldavska, Mongolska a Ruska.122 Rok 2011 Opět docházelo k postupnému zlepšení situace na trhu práce a odeznívání ekonomické krize, která znatelně ovlivňovala ekonomickou situaci v zemi od podzimu roku 2008. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání se oproti roku 2010 snížil o 21 tisíc tj. na 507, 8 tisíc a průměrný počet volných pracovních přežitostí se naopak meziročně zvýšil o 3,3 tis. (na 36,5 tisíc), čímž se snížil i podíl počtu uchazečů na jedno volné pracovní z 16 na 13,9 uchazeče. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 132,4 tis osob, tzn., že se oproti předchozímu roku počet osob čerpající podporu snížil o 31,1 tis. osob. Celkem se na ÚP evidovalo 657,7 tisíc osob, což bylo o 93,5 tisíc méně než v roce předchozím. Z celkového počtu registrovaných uchazečů se podíleli z 18,11% mladí lidé do 25 let, starší osoby nad 50 let zaznamenaly oproti předchozímu roku pokles na 26% (tj. snížení o 1,7 p. b. ). Průměrná míra nezaměstnanosti se v ČR snížila na 8,6%. V Jižních Čechách dosáhli nejnižší míry nezaměstnanosti Prachatice a České Budějovice (5,8%), Jindřichův Hradec (6,6%), Písek (6,7%), Tábor a Strakonice (9,3%) a Český Krumlov (9,5%). 4 okresy Jihočeského kraje tedy dosáhly menší míry nezaměstnanosti, než byl republikový průměr. Prachatice také v tomto roce patřily mezi okresy s nejmenším počtem evidovaných uchazečů (3 618) v rámci celé ČR. Nejnižší míru nezaměstnanosti v ČR hlásila Praha - východ (3,3%), západ a střed (3,9%). Nejvyšší míru nezaměstnanosti naměřily okresy - Jeseník (16,8%), Bruntál a Most (16,5%). Nižší nebo stejnou míru nezaměstnanosti, než činil republikový průměr, mělo 46 okresů. 122


67

Průměrná míra nezaměstnanosti na konci roku byla 8,6%, z toho u žen 9,8% a u mužů 7,7%. Z celkového počtu 508 451 registrovaných osob bylo 49,2% žen, tj. 250 301. 12,4 % představovaly osoby se zdravotním postižením a počet všech absolventů a mladistvých představoval 6,6%. Z celkového počtu evidovaných byla vyplacena podpora v nezaměstnanosti 25,6%. Největší počet cizinců zastupovali opět občané Slovenské republiky (106 425). Celkem v ČR ke konci období bylo zaměstnáno 154 560 osob cizí národnosti.123 Rok 2012 Situace na pracovním trhu nebyla tak pozitivní jako v roce předchozím, kdy nezaměstnanost mírně poklesla v důsledku zlepšení ekonomiky. V první polovině roku byl mírný pokles míry nezaměstnanosti, postupně však docházelo k jeho zpomalení. V druhé polovině roku začala nezaměstnanost opět pomalu narůstat v důsledku pokračující hospodářské recese. Díky nižním hodnotám v prvním pololetí byla nakonec celková míra nezaměstnanosti stejná jako v roce předchozím. Průměrně se na úřadu práce celkem evidovalo 504,4 tis. (o 3,4 tis. méně, než v roce 2011). Průměrný počet volných pracovních míst byl 39,9 tis. (meziroční nárůst o 3,4 tis.). Přestože byl pracovní trh poznamenán slabým výkonem ekonomiky a nová místa se příliš nevytvářela, připadalo na 1 volné pracovní místo 12,6 uchazeče, což je lepší výsledek než v roce předchozím. Snížil se i podíl počtu uchazečů, kteří z celkového počtu evidovaných na ÚP pobírali podporu v nezaměstnanosti (z 26,1% na 20,7%, tj. 104,5 tisíc). I v roce 2012 měli největší problém s uplatněním na trhu práce uchazeči s nižším vzděláním,

oproti

minulému

roku

došlo

k mírnému

růstu

míry

nezaměstnanosti

i u vysokoškoláků. Průměrná míra nezaměstnanosti byla za celý rok 8,6%. Nejvyšších hodnot dosáhla míra nezaměstnanosti v Bruntále (16,2%), Mostě (15,8%) a Jeseníkách (14,6%). Naopak

123


68

nejmenší nezaměstnanost měli opět v Praze východ (3,4%), Praze západ a Praze střed (4,2%). Z Jihočeského kraje si nejlépe vedli České Budějovice s mírou nezaměstnanosti (6,1%), Prachatice (6,4%), Jindřichův Hradec (6,5%), Písek (6,8%), dále pak Strakonice (9%), Tábor (9,3%) a Český Krumlov (9,5%). Menší nebo stejnou míru nezaměstnanosti v porovnání s ČR evidoval okres Prachatice, Jindřichův Hradec, Písek a České Budějovice. Nejvíce uchazečů o zaměstnání evidovali v hlavním městě Praha (36 771), naopak pouze 4 okresy registrovaly méně než 2 500 uchazečů (Pelhřimov, Prachatice, Plzeň jih a Rokycany). 43 okresů evidovalo míru nezaměstnanosti vyšší, než byl celorepublikový průměr. Ke konci období dosahovala míra nezaměstnanosti 9,4%, u žen činila 10,6% a u mužů 8,4%. V prosinci ÚP evidoval celkem 554 311 osob, z toho 48,9% žen tj. 266 593, 36 120 absolventů škol všech stupňů vzdělání a 62 038 osob se zdravotním omezením.124 Rok 2013 Trh práce se vyvíjel ve stejném duchu jako v roce předchozím. Počátkem roku se přešlo na nový ukazatel „Průměrný podíl nezaměstnaných osob“, který nahradil předchozí ukazatel míry registrované nezaměstnanosti. Počátkem roku 2013 docházelo k mírnému nárůstu nezaměstnanosti, ten se ale ve druhé polovině roku zpomalil. O 60,0 tisíc se zvýšil průměrný počet uchazečů na 564,4 tisíc, oproti roku 2012, a počet volných pracovních míst byl 39 tisíc, čímž připadalo 1 volné pracovní místo na 14,5 uchazečů. Tato situace byla způsobena především slabým výkonem ekonomiky. Na trhu práce převládala (jako již v předchozích letech) výrazná nabídka práce nad poptávkou. Zvýšil se i počet evidovaných uchazečů s podporou v nezaměstnanosti na 550,4 tisíc. Nejnižší podíl registrovaných osob zaznamenaly okresy - Praha východ (3,5%), Praha západ (4,3%) a Mladá Boleslav (4,7%). Naopak největší podíl nezaměstnaných byl 124


69

v okresech Bruntál (14,3%), Most (13,5%) a Ústí nad Labem (12,7%). 41 okresů dosáhlo stejného nebo vyššího podílu nezaměstnaných osob ve srovnání s ČR. V Jihočeském kraji byla hodnota PNO následující: České Budějovice a Prachatice 5,4%, Písek 5,9%, Jindřichův Hradec 6,2%, Tábor 7,4%, Strakonice 7,7% a Český Krumlov 8,9%. Průměrný podíl nezaměstnaných osob byl menší nebo stejný ve srovnání s ČR v 5 okresech Jihočeského kraje. V roce 2013 bylo evidováno celkem 614 505 uchazečů a nabízeno bylo méně pracovních míst než roce předchozím. Z regionálního pohledu byl zaznamenán největší počet nově evidovaných uchazečů v Praze (49 152) a nejmenší v Rokycanech (2 623). V jednotlivých okresech byly zaznamenány velké rozdíly v absolutním počtu uchazečů. Nejvíce neumístěných uchazečů ke konci roku evidovaly ÚP hlavního města, v Ostravě a Karviné. Naopak nejmenší počet uchazečů tj. pod 3000 evidovaných měli v okresech Pelhřimov, Domažlice, Plzeň-jih, Prachatice a Rokycany (měli nejméně 1 888).125 Rok 2014 V první polovině se meziroční rozdíly počtu uchazečů postupně snižovaly, ke konci roku bylo celkem evidováno 542 tis. lidí, což bylo o 54,9 tisíc uchazečů méně k tomuto období, než v roce předchozím. V konečném součtu však byl rozdíl za celý rok nižší oproti roku předchozímu pouze o 3 tisíce, neboť v první polovině roku se evidovalo více uchazečů. V červnu 2014 byl poprvé od roku 2012 zaznamenán meziroční pokles nezaměstnanosti. Průměrný podíl nezaměstnaných osob za rok 2014 byl 7,7%, stejně jako v předchozím roce. Počet uchazečů, kteří pobírali podporu v nezaměstnanosti, se oproti minulému roku snížil o 2 tisíce osob, tj. na 115,9 tisíc. Jejich podíl na celkovém počtu evidovaných představoval 20,6 %. Snížil se i podíl počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo na 11,5.

125


70

V průběhu celého roku se nově zaevidovalo 643,6 tisíc uchazečů, což bylo o 28,9 tisíc více než v roce předchozím. Díky příznivé situaci na trhu práce se však zaměstnalo 463,5 tisíc uchazečů, tj. o 174,2 tisíc více než v roce předchozím. Největší podíl registrovaných představovaly osoby starší 50 let a mladí do 25 let a to i přesto, že se v tomto roce jejich podíl oproti roku minulému snížil. Největší problém s uplatněním na trhu práce mají stále osoby s nižším vzděláním, lehce se zvýšil i počet evidovaných osob s maturitou nebo s vysokoškolským vzděláním.126 Jako v předchozích letech docházelo k velkým regionálním rozdílům v počtu uchazečů o zaměstnání i v podílu nezaměstnaných osob. Ke konci roku byl evidován největší počet uchazečů o zaměstnání v Praze (43 499), Ostravě město (25 110) a Karviné (21 701). Naopak nejmenší počet evidovaných osob k tomuto datu vykazovaly v Rokycanech (1 520), Prachaticích (1 910) a v Plzni jih (2 169). Méně než 5 tisíc evidovaných osob bylo v 29 okresech. Nejmenší nezaměstnanost měli v okrese - Praha východ (3,5%), Praha západ a Mladá Boleslav (4,5%), naopak největší v Bruntále (13,3%), Mostě (13,2%) a Ústí nad Labem (12,7%). Okresy Jihočeského kraje evidovaly hodnoty – Prachatice 5,2%, České Budějovice 5,6%, Písek 5,8%, Strakonice 7,3%, Tábor 7,6%, Český Krumlov 8,8%. Z těchto hodnot vyplývá, že v 6 okresech byl průměrný podíl nezaměstnaných osob pod úrovní republikového a pouze v Českém Krumlově evidovali hodnotu o 1,1 p. b. vyšší, než udával republikový průměr. Z pohledu celé ČR dosáhlo hodnoty průměrného PNO menší nebo stejné v 38 okresech, než činil republikový průměr.127

126

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2014p1/anal2014p1.pdf

127


71

Zhodnocení Neboť nemůžeme porovnávat ukazatel podíl nezaměstnaných osob a míru nezaměstnanosti, je pro lepší srovnání v následujících tabulkách a grafech zpětně dopočítána hodnota podíl nezaměstnaných osob od roku 2009. Tabulka 9: Podíl nezaměstnaných osob v % od roku 2009 – 2014 Oblast

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínsky kraj Moravskoslezský kraj

2,6 4,6 4,9 5,6 7,7 8,9 7,3 5,1 6,1 6,5 6,7 7,3 6,7 8,1

3,5 5,6 5,6 6,3 8,5 9,8 8,0 5,7 6,9 7,2 7,8 8,4 7,7 8,7

3,6 5,6 5,6 5,8 8,2 9,7 7,5 5,5 6,3 6,9 7,5 8,0 7,0 8,3

3,9 5,7 5,7 5,4 8,0 10,0 7,4 5,7 6,2 6,7 7,5 8,1 6,9 8,5

4,8 6,5 6,5 6,2 9,0 11,1 8,2 6,8 7,0 7,4 8,2 9,1 7,9 9,8

5,3 6,6 6,4 5,9 8,5 11,1 8,1 6,7 6,6 7,2 8,4 9,1 7,5 10,1

Celkem ČR

6,1

7,0

6,7

6,8

7,7 7,7 Zdroj: www.czso.cz

Z předchozí tabulky vyplývá, že i v dlouhodobějším měřítku v ukazateli podíl nezaměstnaných osob eviduje oblast Praha nejnižší počty nezaměstnaných v ČR. Jihočeský kraj patří mezi oblasti s nižším podílem nezaměstnaných. Naopak situace je nejméně příznivá v regionech Ústecko a Karlovarsko.

72

Tabulka 10: PNO v % v Jihočeském kraji v letech 2009 – 2014 Oblast

2009

2010

2011

2012

České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

3,9 6,9 4,8 4,8 4,4 5,9 5,6

4,4 7,5 5,4 5,3 4,9 6,7 6,8

4,5 7,5 5,1 5,1 4,6 6,8 7,0

4,7 7,7 5,0 5,1 5,0 6,8 6,8

Jihočeský kraj

4,9

5,6

5,6

5,7

Z tabulky

9

je

patrné,

že

v porovnání

2013

2014

5,4 8,9 6,2 5,9 5,4 7,7 7,4

5,6 8,8 5,9 5,8 5,2 7,3 7,6

6,5 6,4 Zdroj: www.czso.cz

s celorepublikovým

ukazatelem

je nezaměstnanost v Jihočeském kraji menší. V rámci Jihočeského kraje se dlouhodobě eviduje nízká nezaměstnanost na Českobudějovicku a Prachaticku. Nejvyšší nezaměstnanost v tomto regionu evidují dlouhodobě na Českokrumlovsku. Tabulka 11: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 2009 - 2014 porovnání ukazatelů Rok

Průměrná míra nezaměstnanosti v %

Průměrný podíl nezaměstnaných osob v %

Průměrný počet nezaměstnaných

Průměrný počet volných míst

2009

8,0

6,1

465 600

48 600

2010

9,0

7,0

525 675

33 285

2011

8,6

6,7

505 567

36 700

2012

8,6

6,8

505 917

39 841

2013

7,8

7,7

568 004

38 867

2014

8,5

7,7

507 041

54 255 Zdroj: vlastní tvorba

Pro srovnání jsou v tabulce uvedeny oba ukazatelé nezaměstnanosti. Je patrné, že dle staré metody výpočtu jsou hodnoty zaznamenané v letech 2009 – 2014 vyšší a zároveň více lineární. Nový ukazatel zobrazuje výkyv s rozdílem mezi lety 2009 a 2014 nárůst o 1,6 p. b..

73

6.4.2 Nezaměstnanost na Písecku Situace na trhu práce v okrese Písek ve srovnání s Jihočeským krajem je dlouhodobě příznivá. Průměrný podíl nezaměstnaných osob se již několik let pohybuje pod hranicí průměru a to i v celorepublikovém srovnání. Nejmenší nezaměstnanost byla evidována v okrese Písek naposledy v roce 2008 (3,2%), což bylo v době před hospodářskou krizí. Poté se nezaměstnanost v tomto okrese postupně zvyšovala. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (5,9%) byl v Písku evidován v roce 2013, od tohoto roku nezaměstnanost postupně klesá. Rok 2009 Nejmenší nezaměstnanost se datuje v červnu (6,2%), naopak největší v prosinci (8%). Průměrná míra nezaměstnanosti byla 6,5%, (přepočet na PNO udává 4,8%). Z hlediska struktury vzdělání se evidovalo nejvíce uchazečů s vyučením (45%) a se základním vzděláním (21%). Ke konci roku evidoval ÚP 3 007 osob, z toho 1 519 žen, 202 absolventů škol a mladistvých a 1 425 osob pobíralo podporu v nezaměstnanosti. V prosinci bylo 159 volných pracovních příležitostí a tím 1 volné pracovní místo připadalo na 18,9 uchazeče. 128 Rok 2010 Průměrná nezaměstnanost činila 7,1%, (přepočet PNO byl 5,3%). Stejně jako v roce předchozím největší podíl nezaměstnaných představovali uchazeči s vyučením (47%) a se základním vzděláním (20%). Ke konci roku bylo evidováno 3 169 uchazečů o zaměstnání, z toho 1 546 žen, 209 mladistvých, 405 osob se zdravotním omezením a 1 442 osob pobírající podporu v nezaměstnanosti. Při poměru volných pracovních míst 176 připadalo 1 volné pracovní

128


74

místo na 18 uchazečů, čímž je patrné, že se počet volných pracovních míst ve stejném období oproti loňskému roku zvýšil o 17.129 Rok 2011 V tomto roce se okres Písek umístil ve srovnání v rámci celé ČR v míře nezaměstnanosti na 16. místě s průměrnou mírou nezaměstnanosti 6,9%, (přepočet PNO činil 5,1%). Nejvyšší míra nezaměstnanosti za tento rok byla evidována v lednu (8,5%), naopak nejmenší v září (5,6%). 44 % uchazečů mělo střední odborné vzdělání s vyučením a 22 % uchazečů pouze základní vzdělání. Tyto dvě skupiny tvořily největší podíl uchazečů. V prosinci bylo evidováno 2 728 uchazečů, z toho 1 442 žen, 189 absolventů škol a mladistvých, 303 osob se zdravotním omezením a 1 033 osob pobírající podporu v nezaměstnanosti. Koncem roku bylo 138 volných pracovních, o 1 volné pracovní místo se tak mohlo ucházet 19,8 uchazeče.

130

Rok 2012 Okres Písek zaznamenal průměrnou míru nezaměstnanosti 6,8%, (přepočet na PNO 5,1%). 46% z celkového počtu uchazečů o zaměstnání mělo středoškolské vzdělání s vyučením a 22% evidovaných mělo základní vzdělání. Ke konci roku bylo celkem na ÚP 2 953 osob, z toho 1 487 žen, 230 absolventů škol a mladistvých, 286 osob se zdravotním postižením, 830 osob pobírající podporu v nezaměstnanosti. Při počtu 263 volných pracovních míst, 1 volné pracovní místo připadalo na 11,2 uchazeče. 131

129


130


131


75

Rok 2013 V roce 2013 byl PNO 5,9%. Ke konci roku byly evidovány tyto hodnoty: celkem bylo na ÚP 3 211 osob, z toho 1 608 žen, 209 mladistvých a absolventů, 294 osob se zdravotním postižením a 835 osob pobírající podporu v nezaměstnanosti. Počet volných pracovních míst činil 365, přičemž 1 volné pracovní místo připadalo na 8,8 uchazeče.132 Rok 2014 Výše nezaměstnanosti činila 5,8%, tedy o 1 p. b. méně než v roce předchozím. Ke konci období bylo na ÚP hlášeno 2 689 osob, z toho 1 403 žen, 156 absolventů škol a mladistvých, 306 osob se zdravotním postižením a 868 osob pobírající podporu v nezaměstnanosti. Volných pracovních nabídek bylo 499 a 1 volné pracovní místo tak připadalo na 6 uchazečů.133 Zhodnocení situace na trhu práce v okrese Písek v roce 2014 Pokud bychom zhodnotili situaci na trhu práce v okrese Písek v roce 2014 ve srovnání s předchozím rokem, můžeme říci, že došlo ke snížení počtu uchazečů evidovaných na ÚP. Průměrný roční počet uchazečů o zaměstnání se snížil o 128 osob. Nejvíce evidovaných uchazečů bylo v měsíci lednu (zejména na konci tohoto měsíce 3 600 osob), což bylo způsobeno převážně evidencí sezónních pracovníků (stavebnictví, lesnictví). Naopak nejmenší počet evidovaných uchazečů byl na konci měsíce září 2 426 osob. Po celý rok se podíl nezaměstnaných osob pohyboval pod podílem nezaměstnaných České republiky i Jihočeského kraje. Průměrný měsíční podíl nezaměstnaných činil 5,8% a to znamenalo pokles o 0,7 p. b. oproti podílu nezaměstnaných Jihočeského kraje a pokles o 2,0 p.b. oproti podílu celé ČR.

Z celorepublikového hlediska se okres Písek pohyboval

132


133


76

z celkového počtu sledovaných mezi 10 – 14 okresy s nejnižší nezaměstnaností (na prvních místech byly tradičně okresy - Praha-východ (3,5%) a Praha – západ (4,5%). Nejmenší podíl nezaměstnaných na Písecku evidovali v měsíci říjnu (4,6%). Měsíčně bylo v průměru nově hlášeno 143 pracovních míst. Nejméně bylo hlášeno volných pracovních míst v únoru (83) a v prosinci (89)134, naopak nejvíce bylo hlášeno volných pracovních míst v měsíci dubnu (252). Ve srovnání s rokem 2013, je patrné, že se počet nově hlášených pracovních míst zvýšil v roce 2014 třikrát, což mělo za následek snížení počtu evidovaných osob na ÚP. Jedno volné pracovní místo připadalo průměrně na 6,7 uchazečů. Zaměstnavatelé nejčastěji nabízeli pracovní pozice – operátor výroby, svářeč, řidič MKD, strážný/hlídač, zámečník. Uchazeči o zaměstnání měli nejvíce zájem o profese – administrativní pracovník, prodavač (převážně ženy s dětmi, které nemohou pracovat ve směnném provozu) či uklízeč/-ka.135136

6.5

Aktuální situace na trhu práce v ČR (duben 2015) Tato podkapitola nabízí pohled na aktuální situaci na trhu práce, kterou jsem měla

možnost díky pozdějšímu termínu odevzdání práce zaznamenat. Podle dostupných informací ČSÚ vyplývá, že pokles nezaměstnanosti v ČR stále pokračuje a stále se tvoří počet nových pracovních příležitostí.137 Míra zaměstnanosti vzrostla dle metodiky ČSÚ v prvním čtvrtletí roku 2015 na 69,3%, nezaměstnaných osob bylo v ČR 4 988,4 tisíc lidí. První čtvrtletí se považuje vždy spíše za slabší, neboť není obchodní sezóna.

134

Tato situace byla způsobena především řadou sezónních pracovních příležitostí, neboť docházelo k útlumu poptávky zejména po službách.

135

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2014p1/anal2014p1.pdf

136

https://www.czso.cz/csu/xc/jihocesky-kraj-v-roce-2014-treti-nejnizsi-nezamestnanost-v-cr

137

https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/statistiky

77

Snižování nezaměstnanosti i nízká míra inflace dle analytika Michala Kuzuby přináší zvýšení mezd.138 Ke konci měsíce dubna evidoval úřad práce České republiky celkem 491 585 nezaměstnaných (to je o 33 720 méně, než v měsíci březnu a o 83 323 méně než v dubnu 2014). Z celkového počtu evidovaných na ÚP by mohlo okamžitě nastoupit do zaměstnání 473 376 osob. Počet osob v evidenci úřadu práce, kteří nemají o zaměstnání zájem představuje 3,7% z celkového počtu nezaměstnaných. ČR má již několik měsíců třetí nejnižší míru nezaměstnanosti v evropském srovnání. Tabulka 12: Nezaměstnanost v ČR v roce 2015 celková nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti v%

Počet volných míst

4 / 2015

491 585

6,7

84 000

3 /2015

525 315

7,2

76 050

2 / 2015

548 117

7,5

68 971

1 / 2015

556 191

7,7

období

62 300 Zdroj: vlastní tvorba

Meziměsíční pokles nezaměstnaných eviduje všech 77 regionů, největší pokles byl zaznamenán v okrese Jindřichův Hradec (o 18,2%), Prachatice (o 17,4%), Písek (o 15,7%), Jeseník (o 15%), Svitavy (o 14,6%) a Chrudim (o 13,9%). Zlepšení situace na trhu práce je především vlivem sezónních prací, které už jsou v plném proudu (stavebnictví, zemědělství, lesnictví, těžební průmysl, turistický ruch, atd.). Rostoucí ekonomika, ale také široká podpora nástrojů při tvorbě nových pracovních míst pomocí APZ, má na celou situaci pozitivní vliv. 139

138

http://byznys.ihned.cz/c1-63961800-dlouhodobe-nezamestnanych-ubylo-vice-nez-rok-bez-prace-je-temer145-tisic-lidi

139

https://www.czso.cz/csu/xc/podil-nezamestnanych-osob-k-30-4-je-v-kraji-nejnizsi-od-roku-2009

78

36,394

39,137

40,729 33,794 38,863

40,000

42,779

50,000

34,471 39,906

60,000

31,393 33,931 38,416 38,732

76,050

62,300

70,000

44,032

80,000

40,808 49,479 58,200

Počet volných míst za vybraná období v ČR

30,000 20,000 10,000 3 /2015

1 / 2015

10 / 2014

6 / 2014

3 / 2014

1 / 2014

10 / 2013

6 / 2013

3 / 2013

1 / 2013

10 / 2012

6 / 2012

3 / 2012

1 / 2012

6 / 2011

10 / 2011

3 / 2011

1 / 2011

0

Obrázek 17: 17: Počet volných pracovních mít za vybraná období v ČR Zdroj: vlastní V dubnu 2015 bylo nabízeno nabízeno celkem 83 692 volných pracovních míst míst,, což je o 7 642 víc než v měsíci březnu roku 2015. V březnu roku 2014 byl volných pracovních příležitostí 40 808, což je o 35 242 méně oproti roku 2015. Dalo by se říci, že se jedná o téměř dvojnásobný nárůst oproti stejnému období loňského roku a nejvyšší počet volných pracovních příležitostí od prosince roku 2008. Tento trend by měl pokračovat s růstem zájmu o sezónní pracovníky. Ve vývoji trhu práce je velkým přínosem i stále se rozrůstající portfolio projektů, financovaných ze státního rozpočtu rozpočtu či peněz z fondu EU. Zaměstnavatelé aměstnavatelé v ČR nejčastěji poptávali tyto pozice – řidič nákladního automobilu, řidič MHD, pomocní pracovníci ve výrobě, kováři, nástrojáři, operátor výroby, obchodní zástupce, servírka. Velká poptávka je samozřejmě po technických technických profesích napříč všemi obory (obráběč kovů, soustružník, mechanik, opravář). Během měsíce dubna se na ÚP přišlo evidovat 47 358 osob, což bylo o 1 524 osobb lidí více než v měsíci březnu. březnu Z evidence úřadu práce odešlo v dubnu 2015 celkem 81 088

79

klientů, ať již z důvodu ukončení, nebo vyřazení z evidence. Novou práci získalo 61 639 osob, tj. o 12 365 více než v březnu 2015. V evidenci ÚP byli nejčastěji uchazeči s nízkou kvalifikací (se základním vzděláním, nedokončeným

středním

odborným,

s výučním

listem

nebo

s maturitou),

jednalo

se o uchazeče ve věkovém rozmezí od 20 do 24 roku, uchazeči mezi 35- 39 rokem a nezaměstnaní nad 50 let.140

6.5.1 Jižní Čechy – aktuální situace na trhu práce Na úřadech práce na jihu Čech bylo evidováno ke konci dubna roku 2015 23 997 uchazečů o zaměstnání. Pokud bychom tato data srovnali s předchozím měsícem, můžeme říci, že to bylo o 11,2% méně, pokud bychom to srovnali s březnem roku 2014, počet uchazečů v porovnání s tímto obdobím poklesl dokonce o 20,2 %. Nově se přišlo na ÚP registrovat 29 tisíc osob a 59 tisíc osob opustilo evidenci na úřadu práce ať již dobrovolně či nedobrovolně (80% uchazečů opustilo evidenci z důvodu nástupu do zaměstnání, z toho 15 000 osob našlo nové zaměstnání díky úřadu práce). Poměr nezaměstnaných mužů a žen je prakticky vyrovnaný. V letošním roce ubylo nezaměstnaných již v měsíci dubnu, neboť se v tomto období rozjíždí sezónní práce, především díky příznivému počasí. Oproti měsíci březnu roku 2015 ubylo evidovaných uchazečů o zaměstnání zhruba o 20 %, nejvýraznějšímu poklesu došlo na Prachaticku (o 32 %) a na Jindřichohradecku (o 29 %). Zhruba jedna čtvrtina (tj. 27 025 osob) z celkového počtu nezaměstnaných v Jihočeském kraji pobíralo ke konci čtvrtého měsíce tohoto roku podporu v nezaměstnanosti. Na Jihočesku ve srovnání s ČR byl zaznamenán třetí nejvýraznější pokles nezaměstnanosti hned po kraji Vysočina a Pardubickém. Ve všech okresech Jihočeského kraje

140

http://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2015/05/2015_05_12_tz_nezamestnanost_duben.pdf

80

byl evidován pokles osob v evidenci ÚP, v Jindřichově Hradci o 18,2 %141, o 17,4 % v okrese Prachatice a o 15,7 % na Písecku.142 Tabulka 13: Situace na trhu práce v Jihočeském kraji k 30.4.2015

České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

6 841 3 618 3 811 2 661 1 887 3 192 5 015

7 959 4 007 4 086 3 089 2 026 3 599 5 308

Počet Počet evidovaných na volných ÚP pracov s ní celke podporo místa m u v nez. 6 414 1 893 1 944 3 252 683 1 020 3 117 884 414 2 242 674 611 1 558 463 765 2 836 698 404 4 578 1 104 709

Celkem - Jihočeský kraj

27 025

30 074

23 997

Oblast

Počet Počet evidovaný evidovaný ch na ÚP ch na ÚP k k 31.3.2015 31.3.2014

6 399

5 867

Podíl všech nezaměstnaných osob v %

4,63 7,60 4,70 4,40 4,08 5,92 6,69 5,33 Zdroj:www.mpsv.cz

Z tabulky 13 je patrné, že největší podíl nezaměstnaných osob evidují v Českém Krumlově a Táboře. V březnu tohoto roku se v Českých Budějovicích evidovalo na úřadu práce o 1 118 uchazečů méně než ve stejném období předchozího roku, tento úbytek byl z celých Jižních Čech největší. Dále významné úbytky zaznamenaly okresy Písek (o 428 osob méně) a Strakonice (o 407 osob méně). Pokud porovnáme úbytek uchazečů za sledované období za celý Jihočeský kraj, zjistíme, že se v březnu 2015 evidovalo o 3 049 méně uchazečů než v březnu 2014.

6.5.2 Aktuální situace na trhu práce Písek Od počátku roku 2015 podíl nezaměstnaných osob na Písecku stále klesá. V lednu byl v rámci Jihočeského kraje v PNO na 3. místě se 6% (ČB 5,5%, Prachatice 5,6%).

141

Tento pokles byl dokonce největší v celé ČR

142


81

V republikovém srovnání měl Písek o 1,7 p. b. menší PNO oproti průměru. V únoru pokles počtu nezaměstnaných stále pokračoval a v Písku se PNO snížil na 5,9% (ČB 5,4%, Táboř 5,5%). V březnu bylo snížení podílu nezaměstnaných osob podstatně znatelnější a meziroční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo všech 77 regionů. V okrese Písek byl evidován čtvrtý největší meziměsíční pokles nezaměstnanosti (o 9,1%) v ČR143. Podíl nezaměstnaných činil 5,3%, což bylo (o 1,9. p. b.) méně, než celorepublikový průměr. Ještě menší hodnoty evidovali v okresech České Budějvice (4,9%) a Prachatice (5%). Rekordy padaly i v dubnu 2015, kdy se nezaměstnanost opět snížila. Konkrétně na Písecku na 4,4%, čímž překonala po dlouhé době i České Budějovice s 4,6%. Nejlepší hodnota daného ukazatele byla v Prachaticích a to 4,1%. 144 Převážná část výrobních podniků v Písku se nyní potýká s problémem při obsazování volných pracovních pozic. Mezi těžko obsažitelné pozice můžeme uvést například mechanik / seřizovač, svářeč, obráběč kovů, elektrikář / elektromechanik, řidič, dále odborné pozice technického zaměření – technolog, IT specialista, které jsou v této lokalitě problémem dlouhodobým. V současné době se stává problémem i obsazování nekvalifikovaných dělnických pozic (operátor výroby, pomocný dělník). Ve většině výrobních podniků v Písku se zvyšuje objem výroby již od počátku roku. Uchazeči o zaměstnání si proto nyní mohou i vybírat, jakého zaměstnavatele si zvolí. Největší problém s obsazením pracovních míst potom mají společnosti, které nabízí za vykonanou práci malé finanční ohodnocení. (viz příloha 1cenová politika). S příchodem příznivého počasí zaměstnavatelé registrují odchody pracovníků, převážně do odvětví stavebnictví (zejména u mužů), které je lépe placené a zároveň mají zaměstnanci možnost pracovat tzv. „na černo“. S tím souvisí životní situace části obyvatel, kteří jsou v insolvenci, nebo mají exekuce a proto vyhledávají práci bez pracovní smlouvy, aby se srážkám ze mzdy vyhnuli.

143

https://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2015/04/2015_04_09_tz_nezamestnanost_brezen.pdf

144


82

Písecké společnosti používají různé způsoby, jak volné pracovní pozice obsadit. Pokud se jedná o naplnění specializovanějších pracovních pozic, snaží se spolupracovat přímo se středními nebo vysokými školami, kde si kandidáty už postupně vytipují, osloví a již při studiu s nimi navážou pracovní vztah (např. společnost Aisin). Dále pořádají celorepublikové nábory a svým potencionálním zaměstnancům nabízí tzv.“relokační balíček“. V Písku především díky průmyslové zóně působí cca 20 personálních agentur, které se zaměřují jak na místní trh pracovníků, tak na nábory celorepublikové či dovoz pracovníků ze zahraničí. S tímto faktorem souvisí příznivá situace pro odvětví služeb poskytující ubytování, neboť v Písku jsou veškerá ubytovací zařízení z převážné většiny dlouhodobě obsazena. Některé personální agentury si staví dokonce své vlastní ubytovací zařízení s cílem zvýšit svou konkurenceschopnost na trhu práce.145 I přesto, že největší skupinou zaměstnaných cizinců v ČR jsou Slováci, v Písku v posledních letech o práci dělnického charakteru zájem příliš nejeví, neboť pro ně není finančně zajímavá. Průměrná výše hrubé mzdy v Písku za rok 2014 činila 24 379 Kč. Dle informací z ÚP v Písku se výše hrubé mzdy u dělnických nekvalifikovaných pozic průměrně pohybují od 12 do 17 tisíc Kč. V současné době nejčastěji do Písku míří za prací cizinci z Rumunska a Bulharska. U této skupiny je zpočátku problém s jazykovou bariérou, proto musí být na určité procento pracovníků 1 česky mluvící překladatel. Singapurská společnost Amtek momentálně řeší nedostatek kvalifikovaných pracovníků, tím, že volné pracovní pozice obsazuje svými krajany ze Singapuru.146 V souvislosti s ekonomickou situací a nedostatkem pracovních sil, je předpoklad zvyšování mezd. Navyšování mezd bylo aktuálně zaznamenáno i u společnosti sídlící v průmyslové zóně, s cílem přilákat nové pracovníky a především si udržet zaměstnance stávající. Nízké mzdy bývají jedním z předních důvodů odchodu ze zaměstnání. Můžeme

145

Údaje poskytla personální společnost Manpower

146

Údaje poskytl úřad práce v Písku

83

uvést např. společnost s.n.o.p. cz a.s., která navyšovala základní mzdy u dělnických profesí o 1 000 Kč v měsíci dubnu. Zaměstnanci expedice mají aktuálně základní mzdu 12 000 Kč a pracovníci ve výrobě 11 000 Kč. Navyšování základních mezd se eviduje i ve společnosti Aisin, která je považována za společnost s nejlepším finančním ohodnocením dělnických profesí na Písecku. Pracovníci ve výrobě si měsíčně polepší ve všech stupních základní mzdy o 200 Kč, nástupní základní mzda aktuálně činí 15 800 Kč, která se po zkušební době (3 měsících) zvýší na 17 400 Kč a po půl roce (celkovém zaškolení) na 18 800 Kč. Společnost Aisin si však své zaměstnance pečlivě vybírá. Šanci mají pouze spolehliví pracovníci, kteří se prokážou alespoň 2letou praxí u jednoho zaměstnavatele, nebo absolventi středních škol. Uchazeči se základním vzdělání, nebo lidé měnící často své zaměstnání bývají odmítnuti. Mezi další společnost, která se chystá motivovat své pracovníky v podobě zvýšení základní mzdy od června 2015, je společnost Faurecia Automotive. Základní mzda u pozice Operátor 1 bude navýšena na 13 610 Kč a po zkušební době na 15 440 Kč. Otázkou času zůstává, kdy na navýšení mezd zareaguje i společnost Faurecia Components. Největším konkurentem společností Faurecia je jednoznačně společnost Aisin a to nejen u dělnických profesí, ale i pozic kvalifikovaných. Na jednotlivé složky mezd u vybraných Píseckých společností je možné nahlédnout v příloze 1.147

6.5.3 Meziroční pokles počtu nezaměstnaných v ČR (stav k dubnu 2015) V ČR byl meziroční pokles počtu nezaměstnaných 14,5%. V tomto srovnání se Jižní Čechy umístily na 3. místě (pokles o 20,2%), na druhém bylo Královehradecko (pokles o 21,1%) a největší pokles byl na Pardubicku (o 23,6%). Velmi dobře si v meziročním poklesu počtu nezaměstnaných vedl okres Písek, který zaznamenal pokles o 27,4%. Pokud situaci na trhu práce budeme hodnotit dle statistické metody podíl nezaměstnaných osob, zjistíme, že tento ukazatel je v Jihočeském kraji od roku 2009

147

Údaje poskytla personální společnost Manpower

84

k 30.4.2015 nejnižší (5,3%). Dle tohoto ukazatele má v rámci ČR nejnižší podíl nezaměstnaných osob oblast Praha, Plzeňský, Pardubický a Jihočeský kraj.148

6.5.4 Výhled českých firem na trhu práce ve 2. čtvrtletí 2015 Dle dostupných informací z Indexu trhu práce personální společnosti Manpower149 vyplývá, že zaměstnavatelé by měli zvyšovat počet zaměstnanců i v budoucnu. Průzkumu se zúčastnilo 750 českých firem a zjištěné hodnoty jsou nejoptimističtější od roku 2011.150 7% společností pravidelně dotazovaných uvedlo, že následující čtvrtletí bude přijímat nové zaměstnance. Naopak 3% firem očekávají propuštění. 88% zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny.151 Propouštění byť jen části pracovníků může být z hlediska povinného odstupného po finanční stránce pro malé společnosti často i likvidní. Z toho důvodu si musí každá společnost dobře zhodnotit jakýkoliv nový nábor pracovníků.152 Čistý index trhu práce

153

+4% je nejlepší výsledek od roku 2008 (viz následující

obrázek).154

148


149

Průzkum trhu práce Manpower se provádí každé čtvrtletí s cílem pozorování záměrů zaměstnavatelů snížit či zvýšit počet zaměstnanců během následujícího období (čtvrtletí). ČR je jednou ze 42 zemí, ve které průzkum probíhá.

150

Tisková zpráva Manpower Index trhu práce Q2 2015

151

MANPOWER – Index trhu práce Česká republika Q2

152

Lidové noviny, str.12, citace [11.3.2015]

153

Hodnotu této veličiny získáme tak, že od procenta zaměstnavatelů, kteří očekávají nárůst zaměstnanců, odečteme počet zaměstnavatelů, kteří předpokládají snížení stavů zaměstnanců. Hodnota může být kladná nebo záporná. Pokud není uvedeno jinak, jsou data sezónně neočištěná.

154


85

Obrázek 18: Index trhu práce v ČR Zdroj: Manpower, Index trhu práce Q2 Vývoj české ekonomiky byl v roce 2014 vcelku pozitivní a prognóza pro rok 2015 je ještě lepší, což má v konečné fázi dopad i na růst poptávky po nových zaměstnancích, převážně v automobilovém průmyslu, logistice, IT a call centrech. Z deseti ekonomických odvětví, která byla předmětem šetření, předpovídají nárůst v sedmi oborech. Největší nárůst se v druhém čtvrtletí 2015 předpovídá v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody + 8%, dále pak v odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov, odvětví finance + 7% a ve zpracovatelském průmyslu (automobilky či strojírny) + 6%. Naopak pokles pracovních sil očekávají zaměstnavatelé v oboru těžba nerostných surovin -6% a ve stavebnictví -1% (viz obrázek 23).155

155


86

Obrázek 19: Porovnání dle odvětví v rámci ČR Zdroj: Manpower, Index trhu práce Q2

6.6

Míra nezaměstnanosti ČR ve srovnání s EU V porovnání se státy Evropské unie si ČR vede velmi dobře a můžeme ji označit

za zemi s nízkou mírou nezaměstnanosti. Ve čtvrtém kvartálu roku 2014 byla v ČR obecná míra nezaměstnanosti 6%, což je o 3,8 p. b. méně, než samotný průměr EU.156V tomto sledovaném období byla míra nezaměstnanosti v ČR u mužů ve věku 15 – 64 let nejnižší mezi zeměmi EU.157 Německo, Rakousko či Malta patří v EU28158mezi státy s nejnižší nezaměstnaností. Německo si jako jediná země EU28 udržela míru nezaměstnanosti pod úrovní 5%. Pokud provedeme porovnání se sousedními státy ČR je jejich míra

156

http://www.statnisprava.cz/rstsp/clanky.nsf/i/jake_je_postaveni_ceskeho_trhu_prace_v_ramci_eu__15012909 _28339055

157

www.czso.cz

158

28 zemí, které jsou součástí Evropské Unie

87

nezaměstnanosti vyšší, na Slovensku činí 12,9% a v Polsku 8,3%. I přes tyto vyšší hodnoty jsou obě země pod úrovní EU28. Vysoká míra nezaměstnanosti se udržuje hlavně ve státech jižní Evropy (Řecko159, Španělsko, Itálie).160 Dle dostupných údajů z Eurostatu161 je patrné, že míra zaměstnanosti u věkové skupiny 20-64 let byla ve 3. čtvrtletí roku 2014 ve 28 zemích EU 69,8%, z toho míra zaměstnanosti mužů byla 75,8% a žen 63,8%. Vysoká míra zaměstnanosti se udržuje delší dobu, konkrétně v severských státech a v západních zemích Evropy. Česká republika byla v tomto období ze všech 28 států EU na 8. místě. 162

Pokud bychom však chtěli porovnávat nezaměstnanost ČR jako takovou s nezaměstnaností v EU, je nutné vnímat metodický rozdíl mezi statistikou MPSV a metodikou ILO. Metodika ILO je používána pro mezinárodní srovnání. Za nezaměstnané dle metodiky ILO jsou považovány osoby, které v referenčním období neměli žádné zaměstnání, neodpracovali ani jednu hodinu za mzdu a aktivně hledaly práci, do které by byly ochotny nastoupit do dvou týdnů.163 Tato metodika zohledňuje pouze tzv. dosažitelné uchazeče, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání a nebrání jim v tom žádná objektivní překážka. Za dosažitelné uchazeče se považuji osoby, které nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu, nevykonávají základní, náhradní nebo civilní službu, nepobírají peněžitou pomoc v mateřství, hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené, nejsou 159

v Řecku byla ve 4. čtvrtletí 2014 zaměstnanost pouhých 53,4 %

160


161

Statistický úřad Evropských společenství v Lucembursku, jehož úkolem je poskytovat statistiky na evropské úrovni umožňující srovnání mezi jednotlivými zeměmi a regiony.

162


163

http://www.blisty.cz/art/72187.html

88

zařazeni do rekvalifikačních kurzů, nejsou v pracovní neschopnosti a nevykonávají krátkodobé zaměstnání. Pro všechny země EU je metodika ILO jednotná a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje.164 Podíl nezaměstnaných osob v ČR činil v únoru 2015 7,5 %. Míra nezaměstnanosti v ČR dle metody ILO však uvádí 5,9%.165

Obrázek 20: Nezaměstnanost v prosinci 2014 v EU (zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ 30.1.2015) ČR ve srovnání se státy EU má nízkou nezaměstnanost. Jak již bylo zmíněno, nejvyšší nezaměstnanost v EU evidují státy jižní Evropy.

164

http://www.mpsv.cz/files/clanky/272/090804a.pdf

165

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/300026-nezamestnanost-v-eu-klesla-pod-10-procent/

89

Závěr V mé diplomové práci jsem se zabývala aktuální situací na trhu práce a nezaměstnanosti v České republice a v Jihočeském kraji respektive na Písecku. Cílem této práce bylo analyzovat aktuální situaci vybraných ukazatelů (nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a nezaměstnanost) v České republice a na Písecku. V první a druhé kapitole jsou vymezeny základní aspekty a teoretická podstata, s návazností na praktickou část práce, jež danou problematiku převádí do konkrétních čísel a hodnot. Nezaměstnanost je jevem dlouhodobým nejen v České republice, ale i ve světě. V České republice je problém především ve vysokém zdanění práce a demotivujícím systému sociálních dávek, který působí především na občany s nízkými příjmy a odrazují je tak k chuti pracovat (zjednodušeně: sociálními dávkami získají více, než kdyby pracovali). Nástroje APZ jsou především v posledních letech stále častěji využívány jak v České republice tak konkrétně i na Písecku. Jsou podporovány a financovány z velké části z Evropských sociálních fondů. Je důležité, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s ÚP na Písecku zvýšilo výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti na takovou úroveň, aby převyšovaly výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti. Mým hlavním argumentem je fakt, že zatímco PPZ je demotivující pro nezaměstnané, APZ více motivuje lidi k hledání práce. Nezaměstnanost má negativní dopady nejen pro obyvatelstvo, ale i pro stát, neboť zatěžuje státní rozpočet. Situace na trhu práce a její trend v okrese Písek v roce 2015 je velmi pozitivní, kdy míra nezaměstnanosti je poprvé od roku 2009 nižší než v krajském regionu Českých Budějovic.

90

I přes pozitivní hodnoty je možné situaci kladně ovlivnit (především z krátkodobého hlediska hledání řešení) a to pomocí několika navrhovaných kroků. Nejdůležitější pro společnosti je minimalizace fluktuace zaměstnanců. Vyplývá to z informací jednotlivých personálních útvarů, kdy významné společnosti daného regionu si „přetahují“ zaměstnance mezi sebou. Řešením je zaměřit se na nábory z širšího spektra regionů s vyšší nezaměstnaností a to nejen s nabídkou dobře ohodnocené práce, ale především zároveň s možností kompletního zázemí, tedy ubytování vč. sociálního zajištění. Vzhledem k plnému obsazení ubytovacích kapacit na Písecku by bylo řešením, aby společnosti trpící nedostatkem zaměstnanců, zajistilo ve spolupráci s Městem Písek dostatečné množství ubytovacích míst. K tomuto by mohly posloužit nevyužité (vybydlené) prostory či domy. Náklady by bylo nutno řešit formou spolupodílení, jelikož efekt zisku je patrný pro všechny zainteresované strany. Výše uvedené kladné hodnoty však mají negativní dopad pro zaměstnavatele (významné společnosti působící na Písecku a zajišťující práci pro tisíce lidí v daném regionu), neboť jejich dlouhodobou poptávku po kvalifikovaných pracovnících technického zaměření není možné naplnit z důvodu nedostatku adekvátní pracovní síly. Tento problém není globálně v daném regionu řešen, jelikož spolupráce jen pár vybraných podniků se středními či vysokými školami je minimální. Pro úspěšné obsazení nabízených pozic je nutné, aby společnosti úzce spolupracovali se zmíněnými školami nejen v daném regionu a to od samého počátku studia potenciálních zaměstnanců vč. nabídky odborných praxí. Je zároveň nutné, aby školy naopak spolupracovaly se společnostmi a například vytvořily a nabídly obory, které budou pro „žáky“ zajímavé především z důvodu velké šance uplatnění na trhu práce po vystudování.

91

Seznam literatury 1. BROŽOVÁ,

DAGMAR.

Společenské

souvislosti

trhu

práce.

Praha

2003:

SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ (SLON). ISBN 80-86429-16-4 2. DANĚK, A., DORČÁKOVÁ, J., LEIBLOVÁ, Z. ABECEDA MZDOVÉ ÚČETNÍ 2015. ANAG spol. s.r.o., ISBN 978-80-7263-922-9 3. JÍROVÁ, HANA. Trh práce a politika nezaměstnanosti. 1. Vydání. Praha. Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80-7079-635-9 4. JOUZA, LADISLAV.: Zákon o zaměstnanosti a předpisy související s komentářem. 1. VYDÁNÍ. Praha: RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2004, 472 str. ISBN 80-7273-111-4 5. KLIKOVÁ, CH, KOTLÁN, I, a kol.: Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. Vydání. Ostrava: SOKRATES, 2006. ISBN 80-86572-37-4. 6. KUCHAŘ, PAVEL. Trh práce. Sociologická analýza. Praha: Nakladatelství Karolinum. 2007. ISBN 978-80-246-1383-3 7. MAREŠ,

PETR.

Nezaměstnanost

jako

sociální

problém.

SOCIOLOGICKÉ

NAKLADATELSTVÍ Praha, 2002. ISBN 80-86429-08-3 8. PAČESOVÁ, HANA. Kapitoly z makroekonomie. Bankovní institut vysoká škola, a.s. v Praze. 2011. ISBN 978-80-7265-193-1 9. SAMUELSON, PAUL, A., NORDHAUS, WILLIAM, D. Ekonomie. Praha 2010.18. VYDÁNÍ. ISBN 978-80-205-0590-3 10. VÁCLAVÍKOVÁ, A., H. KOLIBOVÁ a A. KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., ISBN 978-80-85819-76-2 11. WINKLER, J, WILDMANOVÁ M. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. Praha: Computer Press. 1999. ISBN 80-7226-195-9 12. ZEMÁNEK, JOSEF. Instantní ekonomie nejen pro začátečníky. Computer Media s.r.o.. První vydání 2010. ISBN 978-807402-059-9.

Internetové zdroje 1. BERÁNKOVÁ, KATEŘINA. INTEGROVANÝ PORTÁL MPVS. Tisková zpráva. Úřad práce ČR, generální ředitelství. Pokles nezaměstnanosti pokračoval i v dubnu, 92

volných míst je nejvíce od konce roku 2008. https://portal.mpsv.cz [online]. citace [12.5.2015].

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2015/05/2015_05_12_tz_nezamestnanost_duben.p df 2. BERÁNKOVÁ, KATEŘINA. INTEGROVANÝ PORTÁL MPVS. Tisková zpráva. Úřad práce ČR, generální ředitelství. Nezaměstnanost v březnu klesla na 7,2 %, počet volných míst přesáhl 76 000. https://portal.mpsv.cz [online]. citace [9.4.2015]. Dostupné

z:

https://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2015/04/2015_04_09_tz_nezamestnanost_brezen. pdf 3. BusinessInfo.cz Oficiální portál pro podnikání a export. Charakteristika Jihočeského kraje.

www.businessinfo.cz.

[online].

citace

[30.5.2011]

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-jihoceskeho-kraje-1914.html 4. ČESKÁ

TELEVIZE.

www.ceskatelevize.cz

Nezaměstnanost [online].

v EU

citace

klesla

pod

[30.1.2015]

10

procent.

Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/300026-nezamestnanost-v-eu-kleslapod-10-procent/ 5. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Jihočeský kraj v roce 2014 - třetí nejnižší nezaměstnanost v ČR. www.czso.cz [online]. citace [5.2.2015]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xc/jihocesky-kraj-v-roce-2014treti-nejnizsi-nezamestnanost-v-cr 6. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj. Průměrná hrubá měsíční mzda ve 4. čtvrtletí 2014. www.czso.cz [online]. citace [11.3.2015]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xs/prumerna-hruba-mesicni-mzda-ve-4-ctvrtleti2014 7. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Podíl nezaměstnaných osob k 30. 4. je v kraji nejnižší od roku 2009. www.czso.cz [online]. Dostupné

z:

https://www.czso.cz/csu/xc/podil-nezamestnanych-osob-k-30-4-je-v-

kraji-nejnizsi-od-roku-2009 8. ČESKÝ

STATISTICKÝ

nezaměstnanosti.

ÚŘAD.

www.czso.cz

Změna

[online].

93

výpočtu

citace

ukazatele

[7.11.2012].

registrované Dostupné

z:

https://www.czso.cz/csu/czso/zmena_vypoctu_ukazatele_registrovane_nezamestnanos ti20121107 9. DOSTÁL, Vratislav. Bez práce je nejméně lidí za posledních šest let. http://denikreferendum.cz/

[online]

citace

[08.06.2015

13:29]

Dostupné

z:

http://denikreferendum.cz/clanek/20561-bez-prace-je-nejmene-lidi-za-poslednich-sestlet 10. FINANČNÍ NOVINY. Podporu pobírá pětina nezaměstnaných, ostatní na ni nemají nárok.

www.financninoviny.cz

[online].

citace

[11.1.2015]

Dostupné

z:

http://www.financninoviny.cz/zpravy/podporu-pobira-petina-nezamestnanych-ostatnina-ni-nemaji-narok/1167567 11. HOSPODÁŘSKÉ NOVINY. Dlouhodobě nezaměstnaných ubylo. Více než rok bez práce je téměř 145 tisíc lidí.www.ihned.cz. [online]. citace [4.5.2015]. Dostupné z: 12. http://byznys.ihned.cz/c1-63961800-dlouhodobe-nezamestnanych-ubylo-vice-nez-rokbez-prace-je-temer-145-tisic-lidi 13. INTEGROVANÝ PORTÁL MPVS. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2014. https://portal.mpsv.cz [online]. citace [květen 2015] Praha. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/mpsv_rocenka_2014.pdf © Ministerstvo práce a sociálních věcí – Odbor trhu práce, 2015 ISBN: 978-80-7421-093-8 14. INTEGROVANÝ PORTÁL MPVS. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009. https://portal.mpsv.cz [online]. citace [březen 2010] Praha. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2009_portal.pdf. © Ministerstvo práce a sociálních věcí – Odbor trhu práce, 2010 ISBN: 978-80-7421-016-7 15. INTEGROVANÝ PORTÁL MPVS. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2010. https://portal.mpsv.cz [online]. citace [únor 2011] Praha. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2010_portal.pdf. © Ministerstvo práce a sociálních věcí – Odbor trhu práce, 2011 ISBN: 978-80-7421-034-1 16. INTEGROVANÝ PORTÁL MPVS. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011. https://portal.mpsv.cz [online]. citace [únor 2012] Praha. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2011_portal.pdf. © Ministerstvo práce a sociálních věcí – Odbor trhu práce, 2012 ISBN: 978-80-7421-043-3

94

17. INTEGROVANÝ PORTÁL MPVS. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2012. https://portal.mpsv.cz [online]. citace [únor 2013] Praha. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2012_portal.pdf. © Ministerstvo práce a sociálních věcí – Odbor trhu práce, 2013 ISBN: 978-80-7421-064-8 18. INTEGROVANÝ PORTÁL MPVS. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2013. https://portal.mpsv.cz [online]. citace [únor 2014] Praha. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2013_portal.pdf. © Ministerstvo práce a sociálních věcí – Odbor trhu práce, 2014 ISBN: ISBN: 978-80-7421-073-0 19. INTEGROVANÝ PORTÁL MPVS. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014. https://portal.mpsv.cz [online]. citace [listopad 2014] Praha. Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2014p1/anal2014p1.pdf 20. INTEGROVANÝ PORTÁL MPVS. nezaměstnanosti.

Změna metodiky kazatele registrované

https://portal.mpsv.cz/

[online].

Dostupné

z:

https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky 21. INTEGROVANÝ PORTÁL MPVS. Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. https://portal.mpsv.cz/

[online].

citace

[22.1.2015]

Dostupné

z:

https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_-_22._1._2015.pdf 22. INTEGROVANÝ PORTÁL MPVS. Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020. https://portal.mpsv.cz/

[online].

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/strateg_zam_2020/strategiepz2020.pdf 23. INTEGROVANÝ nezaměstnanosti

PORTÁL

MPVS.

s

https://portal.mpsv.cz/

EU.

MPSV

harmonizuje [online].

vykazování

míry

Dostupné

z:

http://www.mpsv.cz/files/clanky/272/090804a.pdf 24. MĚŠEC.CZ. Podpora v nezaměstnanosti. www.mesec.cz [online]. citace [2015] Dostupné z: http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/mzda-a-plat/pruvodce/podpora-vnezamestnanosti/ 25. MŮJ

PÍSEK.

[online].www.mujpisek.cz

citace

[20.6.2014]http://www.mujpisek.cz/pisek-mel-v-lonskem-roce-nejvetsi-prirustekobyvatel-od-roku-1993/ 26. NEMOCICE PÍSEK. www.nemi.cz. [online]. Dostupné z: www.nempi.cz/o-nas. © Nemopisek 2015 95

27. PLÁŠIL, MAREK. DENÍK. Jižní Čechy. Díky písecké firmě s.n.o.p. má práci 550 lidí.

www.denik.cz

[online].

citace

[2.7.2014]

Str.

6.

Dostupné

z:

http://snop.cz/napsalionas/pisecky_denik072014.pdf 28. STATNISPRAVA.CZ. Jaké je postavení českého trhu práce v rámci EU? www.statnisprava.cz

[online].

.

citace

[29.1.2015].

Dostupné

z:http://www.statnisprava.cz/rstsp/clanky.nsf/i/jake_je_postaveni_ceskeho_trhu_prace _v_ramci_eu__15012909_28339055 29. ŠVIHÁLÍKOVÁ ILONA. BRITRSKÉ LISTY. Nezaměstnanost, minimální mzda a návrh evropského parlamentu.www.blisty.cz [online]. citace [17.2.2014]. Dostupné z: http://www.blisty.cz/art/72187.html 30. VEŘEJNÝ REJSTŘÍK A SBÍRKA LISTIN. Sbírka listin Nemocnice Písek, a.s. www.or.justice.cz

[online].

Dostupné

z:

https://or.justice.cz/ias/content/download?id=86f7b2a6b73b41edac531b2136c4380d 31. VEŘEJNÝ REJSTŘÍK A SBÍRKA LISTIN. Sbírka listin Schneider Electric, a.s. www.or.justice.cz

[online].

Dostupné

z:

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-

detail?dokument=17815333&subjektId=228164&spis=412768. © 2012-2014 Ministerstvo spravedlnosti České republiky 32. VOHRADNÍKOVÁ, L., PAVLASOVÁ, Z., FEFERLOVÁ, D. Regionální rešerše Jihočeského

kraje.

[online].

citace

[20.6.2014]

Dostupné

z:

http://www.jhk.cz/download/projekty_cs/1408970163_cs_rsd-jck-20062014-finalniverze.pdf 33. Citace. In: Wikipedia: Okres Písek. www.wikipedia.cz. [online]. [cit. 2. 5. 2015]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_P%C3%ADsek 34. ZVVZ

MACHINERY,

a.s.

Výroční

zpráva

2014.

[online].

Dostupné

z

http://www.zvvz.cz/data/files/1319zmach-vyrocni-zprava-2014.pdf

Zprávy z tisku 1. PETR, MIROSLAV. LIDOVÉ NOVINY. Menší firmy růstu moc nevěří. Str.12. citace [11.3.2015]

96

Seznam zkratek APP

Aktivizační pracovní příležitosti

APZ

Aktivní politika zaměstnanosti

ČR

Česká Republika

ČSR

Československá republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EHP

Evropský hospodářský prostor

ES

Evropské společenství

ESF

Evropské sociální fondy

ILO

Mezinárodní organizace práce

CHPM

Chráněná pracovní místa

CHPM-SVČ Chráněná pracovní místa samostatné – samostatné výdělečné činnosti MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MŠMT

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy

OPEC

Organizace zemí vyvážející ropu

OZP

Osoby zdravotně postižené

PNO

Podíl nezaměstnaných osob

PPZ

Pasivní politika zaměstnanosti

SÚPM

Společensky účelná pracovní místa

SVČ

Samostatné výdělečné činnosti

ÚP

Úřad práce

USA

Spojené státy americké

VPP

Veřejně prospěšné práce

VŠPS

Výběrové šetření pracovních sil

97

Seznam tabulek Tabulka 1:

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství v

Tabulka 2:

Nezaměstnanost v ČR podle skupin vzdělání (k 31.12. daného roku)

Tabulka 3:

Počet osob v ČR s podporou, jejich podíl mezi evidovanými nezaměstnanými a výdaje v jednotlivých obdobích v milionech Kč

Tabulka 4:

Počet osob v ČR podpořených v rámci APZ v roce 2014

Tabulka 5:

Vývoj v oblasti APZ v letech 2012 - 2014 v ČR vs. Jihočeský kraj

Tabulka 6:

Vybrané ukazatele za okres Písek

Tabulka 7:

Počet zaměstnanců Maso uzeniny Písek v letech 2009 – 2013

Tabulka 8:

Průměrná měsíční mzda Nemocnice Písek v Kč v letech 2011 – 2013

Tabulka 9:

Podíl nezaměstnaných osob v % od roku 2009 – 2014

Tabulka 10:

PNO v % v Jihočeském kraji v letech 2009 – 2014

Tabulka 11:

Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 2009 - 2014 porovnání ukazatelů

Tabulka 12:

Nezaměstnanost v ČR v roce 2015

Tabulka 13:

Situace na trhu práce v Jihočeském kraji k 30.4.2015

98

Seznam obrázků Obrázek 1:

Křivka individuální nabídky práce

Obrázek 2:

Křivka tržní nabídky práce

Obrázek 3:

Rovnováha na trhu práce

Obrázek 4:

Posun křivky nabídky práce (S)

Obrázek 5:

Posun křivky poptávky po práci (D) – změna produktivity práce

Obrázek 6:

Porovnání ukazatelů nezaměstnanosti

Obrázek 7:

Trojúhelník

významných

vztahů

mezi

politikou

hospodářskou,

zaměstnanosti a sociální Obrázek 8:

Formy politiky zaměstnanosti

Obrázek 9:

Počet osob v ČR podpořených v rámci APZ v roce 2014

Obrázek 10:

Počet osob v Jihočeském kraji podpořených v rámci AAPZ v roce 2014

Obrázek 11:

Počet osob v okrese Písek podpořených v rámci APZ v roce 2014

Obrázek 12:

Počet osob podpořených v APZ v ČR

Obrázek 13:

Počet osob podpořených v APZ v Jihočeském kraji

Obrázek 14:

Jihočeský kraj

Obrázek 15:

Okres Písek

Obrázek 16:

Průmyslová zóna Písek

Obrázek 17:

Počet volných pracovních mít za vybraná období v ČR

Obrázek 18:

Index trhu práce v ČR 99

Obrázek 19:

Porovnání dle odvětví v rámci ČR

Obrázek 20:

Nezaměstnanost v prosinci 2014 v EU

100

Přílohy Příloha č. 1 Aktuální cenová politika pro rok 2015 dělnických pozic vybraných společností v Písku

Název společnosti Kategorie Náplň práce - popis pozice Směnnost Základní mzda

s.n.o.p. cz a.s. Písek Operátor výroby Operátor expedice obsluha strojů a zařízení

třídění výrobků, příprava k expedici

tří směnný provoz 11.000 Kč/měs. 12.000 Kč/měs. riziko hluku 6,30 Kč/h

Příplatky

příplatek za noční směnu 10 Kč/h

Dovolená

5 týdnů dovolené na kalendářní rok

Ostatní benefity

Název společnosti Kategorie Náplň práce - popis pozice Směnnost Základní mzda Příplatky Dovolená

Ostatní benefity

příspěvek na stravu, příspěvek na životní poj., na rekreakci i pro rodinné příslušníky, půjčky zaměstnancům, odměny za významná životní jubilea, kafeterie, odměna za podíl na vytváření hospodářských výsledků až do výše 2000 Kč/měs.

Schneider Electric, a.s. Montážní dělník Skladník / manipulant kompletace drobných elektrosoučástek

vyhledávání materiálu v PC, zajištění materiálu do výroby, obsluha VZV

dvousměnný provoz 70 Kč/h, po ZD 13.000 67,5 Kč/h Kč/měs. odpolední směna 9 Kč/h, noční směna 14,5 Kč/h, za práci o víkendu 25 %, za práci přesčas (25% v týdnu, 100% o víkendu) 5 týdnů dovolené na kalendářní rok stravenka v hodnotě 60 Kč za odpracovaný den, příspěvek na dopravu, příspěvek na penzijní přip., podíl na vytváření hospo. výsledků, odměny od mistra výroby, jednorázová sociální podpora zaměstnancům, při úmrtí zaměstnance finanční podpora až do výše 5. 000,-, příspěvek za pracovní jubilea, příspěvek na rekreace a jiné léčebné pobyti i pro rodinné příslušníky, příspěvek na dětské tábory pro děti zaměstnanců až do výše 70 %, příspěvek na lázeňskou péči

101

Název společnosti

AISIN EUROPE MANUFACTURING CZECH s.r.o. Operátor výroby

Kategorie Náplň práce - popis pozice Směnnost Základní mzda

Práce na obrobně / slévárně (práce těžšího charakteru), obsluha strojů, odebírání a kontrola odlitků

třísměnný provoz / nepřetržitý provoz 1-3 měsíce 15.800 Kč, 4-6 měsíc 17.200, po 6 měsících 18.800 Kč příspěvek za ztížení pracovní prostředí (hlučnost, prašnost)

Příplatky

příplatek za noční směnu 12 Kč/h

Dovolená

20 dní + za každý odpracovaný rok 1 den dovolené navíc (až do výše max. 25 dní)

Ostatní benefity

příspěvek na dopravu, po zapracování (3 měsících) jednorázová odměna 2000,-, čtvrtletní odměna za 100 % docházku (bez nemoci) 1000 Kč, měsíční odměny od mistra výroby dle plnění, odměny za zlepšovací návrhy ve výrobě, příspěvek na dovolenou 2x ročně, vzdělávací kurzy pro zaměstnance, kafeterie

Název společnosti Kategorie

Náplň práce - popis pozice Směnnost Základní mzda

Faurecia Písek Operátor výroby I

Operátor výroby II

pomocný dělník, operátor skladu, operátor montážní linky, operátor lakovny a svářecích robotů

Svářeč CO2, GAP leader, obsluha lakovny, inspektor kvality, seřizovač

třísměnný / nepřetržitý provoz ve ZD 11.300,- po ZD ve ZD 14.600,- po ZD 12.100,15.200

Příplatky

za práci na odpolední směně min. 5 Kč/h, na noční směně min. 15 Kč/h, za práci v nepřetržitém provozu 500 Kč/měs., za práci přesčas (v týdnu 25 % z průměru, o víkendu 50% z průměru), příplatek za práci o víkendu 10 % z průměru

Dovolená

4 týdny dovolené, po odpracovaném roce týden dovolené navíc

Ostatní benefity

příspěvek na dopravu (při dojíždění nad 10 km), příspěvek na stravu, odměny od mistra výroby, odměny - flexibilita dle plnění a odpracované doby max. 10 % ze základní mzdy

102

Název společnosti Kategorie

Faurecia Písek Operátor výroby III údržbář, metrolog, technik kvality, nástrojař, svářeč TIG

Náplň práce - popis pozice Směnnost Základní mzda

třísměnný / nepřetržitý provoz ve ZD 16.500,- po ZD 17.300,-

Příplatky

za práci na odpolední směně min. 5 Kč/h, na noční směně min. 15 Kč/h, za práci v nepřetržitém provozu 500 Kč/měs., za práci přesčas (v týdnu 25 % z průměru, o víkendu 50% z průměru), příplatek za práci o víkendu 10 % z průměru

Dovolená

4 týdny dovolené, po odpracovaném roce týden dovolené navíc

Ostatní benefity

příspěvek na dopravu (při dojíždění nad 10 km), příspěvek na stravu, odměny od mistra výroby, odměny - flexibilita dle plnění a odpracované doby max. 10 % ze základní mzdy

Data k 31.5.2015

103

Trh práce a problematika zaměstnanosti v České republice

Recommend Documents