Trh penzijních fondů v České republice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Trh penzijních fondů v České republice Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Mgr. Radim Gottwald

Jana Vaněrková, DiS.

Brno 2011

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Mgr. Radimu Gottwaldovi za odborné vedení, vstřícný přístup a cenné rady.

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně pouze za odborného vedení vedoucího bakalářské práce. Dále prohlašuji, že veškeré podklady, ze kterých jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů. V Brně dne 30.12.2010

__________________

Abstrakt Vaněrková, J., Trh penzijních fondů v České republice. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2011. Tato bakalářská práce se zabývá trhem penzijních fondů v České republice. Pomocí zvolených matematických a statistických metod analyzuje jejich trh, nabídku a spolupráci. První část práce podává informace o činnosti penzijních fondů a plánovaných změnách v jejich činnosti. Druhá část práce se věnuje srovnání jednotlivých penzijních fondů, a to na základě jejich hospodaření a finančního zajištění. Třetí část práce stanovuje doporučení pro nové klienty penzijních fondů – doporučuje, který penzijních fond zvolit a důvody, proč si vybrat právě tento fond. Klíčová slova Penzijní fond, komparace, investiční doporučení, zákon č.42/1994 Sb., Asociace penzijních fondů ČR.

Abstract Vaněrková J., Market of pension funds in the Czech Republic. Bachelor Essay. Brno: MENDELU in Brno, 2011. This Bachelor is about market of pensions funds in the Czech Republic. Through the use of selected mathematics and statistics methods analyzes their market, demand and cooperation. The first part of Bachelor is specializing in working of pension funds and plans about changes their working. The second part is about comparing of pension funds on basic their outcomes and their funding. The third part is about recommendation for new clients of pension funds – it is recommend, which pension fund choose and reasons, why choose this fund. Keywords Pension fund, comparison, investment recommendation, law number 42/1994 coll., Association of pension funds in the Czech Republic.

Úvod

7

Obsah 1

Úvod

2

Vymezení problematiky a definování cíle a metod zpracování bakalářské práce

10

Teoretická východiska

11

3

3.1

Penzijní připojištění................................................................................. 11

3.2

Asociace penzijních fondů ČR .................................................................14

3.2.1

Činnost asociace...............................................................................14

3.2.2

Členství v asociaci ............................................................................15

3.2.3

Organizační struktura......................................................................16

3.3 4

9

Právní úprava penzijních fondů ..............................................................18

Analýza současného stavu

21

4.1

AEGON penzijní fond, a.s........................................................................21

4.2

Allianz penzijní fond, a.s......................................................................... 22

4.3

AXA penzijní fond, a.s. ........................................................................... 22

4.4

ČSOB penzijní fond Progres, a.s............................................................. 23

4.5

ČSOB penzijní fond Stabilita, a.s............................................................ 23

4.6

Generali penzijní fond, a.s. ..................................................................... 23

4.7

ING penzijní fond, a.s. ............................................................................ 24

4.8

Penzijní fond České spořitelny ............................................................... 25

4.9

Penzijní fond České pojišťovny............................................................... 25

4.10 Penzijní fond Komerční banky, a.s. ........................................................ 26 5

Empirická část 5.1

27

Plánované penzijní fondy ....................................................................... 27

5.1.1

Vznik nových penzijních fondů ...................................................... 28

5.1.2

Větší motivace zaměstnavatelů....................................................... 28

5.1.3

Varianty spoření.............................................................................. 29

5.1.4

Větší finanční zapojení účastníků................................................... 30

8

Úvod

5.1.5

6

Změny ve struktuře fondů a vyplácení finančních prostředků....... 31

5.2

Komparace penzijních fondů ..................................................................32

5.3

Komparace stávajících a plánovaných penzijních fondů....................... 40

5.3.1

Výnosy fondů .................................................................................. 40

5.3.2

Příspěvky od státu........................................................................... 40

5.3.3

Příspěvky od zaměstnavatelů .......................................................... 41

5.3.4

Vklady účastníků připojištění.......................................................... 41

5.3.5

Srovnání stávajících a plánovaných penzijních fondů....................42

Investiční doporučení

44

6.1

Je v hodné investovat do penzijního připojištění? .................................45

6.2

Začít spořit na penzi u stávajícího fondu, nebo počkat na vznik nových fondů? ..................................................................................................... 46

6.3

Pro který ze stávajících fondů se rozhodnout? .......................................47

6.4

Který z plánovaných fondů případně v budoucnu zvolit? ......................52

6.5

Konkrétní investiční doporučení.............................................................53

7

Diskuse výsledků

55

8

Závěr

57

9

Seznam použitých zdrojů

60

10 Seznam grafů

62

11

63

Seznam tabulek

12 Přílohy práce

64

Úvod

9

1 Úvod Již více než patnáct let na území České republiky provozují svou činnost penzijní fondy. Penzijní fondy jsou zřizovány, jako správci finančních prostředků, které si u nich ukládají účastníci penzijního připojištění, jakožto budoucí finanční zdroje na penzi. Činnost penzijních fondů je upravována zákonem č. 42/1994 o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Činnost penzijních fondů je monitorována a dozorována státem, konkrétně Ministerstvem financí a Českou národní bankou. Sám stát pojistil činnost penzijních fondů u bank ve Švýcarsku a dohlíží na to, aby se účastníci penzijního připojištění nemuseli obávat o své finance. V případě, že penzijní fond zaniká, finanční prostředky účastníky do něj vložené jsou přesunuty do jiného penzijního fondu, s nímž se zanikající fond spojí na základě fůze. Právě tímto zákonným způsobem je zamezeno případnému zpronevěření finančních prostředků, které do penzijních fondů vložili klienti. Penzijní připojištění a činnost penzijních fondů není státem jen kontrolována, ale také podporována, a to finančními příspěvky, která stát vkládá k již naspořeným částkám účastníkům připojištění. Každoročně se zvyšuje počet účastníků penzijního připojištění, protože i přes mnohé změny a snižování státního příspěvku, ke kterému došlo naposledy před šesti lety, je penzijní připojištění stále nejdůvěryhodnějším a nejspolehlivějším prostředkem ke zhodnocení úspor. Každoročně si tak penzijní připojištění zakládají mladí lidé, ale také mnozí penzisté začnou čerpat finanční prostředky ze skončeného penzijního připojištění a zároveň si penzijní připojištění znovu založí. Podnikat na trhu penzijních fondů však není příliš jednoduchá záležitost. Přestože klientů penzijních fondů přibývá, jejich činnost je regulována a přísně kontrolována státem a tak se musí penzijní fondy snažit hledat stále nové a nové prostředky a cesty, jak oslovit potenciální klienty a přesvědčit je, aby se nechali na penzi připojistit právě u nich. Přesto, že penzijní fondy jsou ve své podstatě konkurenční společnosti, spolupracují spolu a sdružují se pod hlavičkou Asociace penzijních fondů ČR. V průběhu posledních dvou let se objevily spekulace o plánovaných změnách v činnosti penzijních fondů. Podle předpokladů by mělo dojít ke vzniku zcela nových penzijních fondů, jejichž činnost bude podléhat již novému zákonu upravujícímu jejich činnost.

10

Vymezení problematiky a definování cíle a metod zpracování bakalářské práce

2 Vymezení problematiky a definování cíle a metod zpracování bakalářské práce Hlavním cílem práce je vytvoření konkrétního investičního doporučení pro zájemce o penzijní fondy. Prostředkem pro toto doporučení bude komparace jednotlivých penzijních fondů a plánovaných penzijních fondů. Tato komparace je dílčím cílem práce. Konkrétně se bude jednat o následující aktuální penzijní fondy: Penzijní fond České pojišťovny, Penzijní fond České spořitelny, Penzijní fond Stabilita ČSOB, Penzijní fond Progres ČSOB, Penzijní fond Komerční banky. Tyto produkty jsou zvoleny vzhledem k tomu, že jejich poskytovatelé jsou velmi stabilní a silné finanční společnosti a jejich penzijní fondy přináší klientům různé nadstandardní výhody. V části „Teoretická východiska“ popíši zákony, kterými se řídí penzijní fondy, jejich funkci, účel za kterým byli zřízeny a systém financování. V části „Analýza současného stavu“ nastíním aktuální stav trhu penzijních fondů v České republice. Uvedu, které fondy jsou nejvíce využívány a jaký je statistický vývoj v poskytování těchto finančních produktů. Naznačím také plánované změny v oblasti penzijních fondů. Dále se také zaměřím na vybrané aktuální a plánované penzijní fondy. V části „Empirická část“ provedu na základě zjištěných dat komparaci jednotlivých produktů. Mezi hodnotící kritéria patří zisk, vlastní kapitál, podíl na trhu, rychlost růstu a výnosnost. V části „Diskuse výsledků“ provedu rozbor výsledků, ke kterým dospěji. Budu používat analýzy a komparace. Během zpracování práce budu využívat řadu tištěných a elektronických zdrojů, zejména monografie, odborné časopisy, interní materiály bank, materiály Asociace penzijních fondů a České asociace pojišťoven a internetové zdroje týkající se penzijních fondů. Pro prezentaci zjištěných dat budu využívat tabulky a grafy vytvořené v MS Excel.


11

3 Teoretická východiska V České republice začaly penzijní fondy vznikat od roku 1994, protože v daném roce došlo ke schválení zákona č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Zákon přesně vymezil pravidla podnikání na trzích penzijních fondů, a také zavedl jasná pravidla pro získání příspěvku při využívání penzijního připojištění. Po schválení zákona vzniklo na pět desítek penzijních fondů. Ne všechny však získali potřebné množství klientů a finančních prostředků pro svou činnost a tak se následně spojovali prostřednictvím fůze, až došlo ke snížení jejich počtu na současných deset. Nejen počet penzijních fondů, ale také podmínky pro jejich činnost, se od roku 1994 několikrát měnily. Stát poměrně pravidelně zasahoval do činnosti penzijních fondů, aby reguloval jejich trh a také, aby chránil účastníky penzijních připojištění. Mezi významné změny lze zařadit ustanovení o povinnosti účastníka penzijního připojištění zaplatit tzv. „pokutu“ ve výši 800 korun při převodu svých naspořených úspor na penzijním připojištění k jinému penzijnímu fondu. Bezplatně dnes může přejít klient k jinému penzijnímu fondu pouze za podmínky, že u svého současného fondu pravidelné spoří nejméně pět let. Tento poplatek byl uzákoněn proto, aby nemohlo docházet k tomu, že si jednotlivé penzijní fondy budou pravidelně přebírat klienty.

3.1 Penzijní připojištění Penzijní připojištění je finanční produkt, který si může zřídit osoba starší 18-ti let, a který díky svému finančnímu zhodnocení, by měl být vhodným produktem pro zajištění úspor na penzi. Penzijní fondy jsou jediným právnickým subjektem, který je oprávněn spravovat peníze vybrané na penzijním připojištění. S těmito prostředky smí penzijní fond dále hospodařit, v mezích určených zákonem, a vytvářet tak zisk, který pak z většinové části rozdělí mezi účastníky penzijního připojištění. Penzijní fond nesmí ze zákona svým klientům připisovat záporné zhodnocení a tak má investor jistotu, že v nejhorším případě dostane zpět částku do fondu vloženou, zhodnocenou o státní podporu. Ročně však zpravidla zhodnocují penzijní fondy vklady od účastníků penzijního připojištění o 2 – 4 %. Výjimkou z tohoto pravidla jsou například období finanční krize.

12


Státní podpora na penzijní připojištění je aktuálně v maximální výši 150 korun, a to při měsíčním vkladu 500 Kč. Pokud vkládá účastník penzijního připojištění vyšší částku než 500 (maximální částka je 1500) může uplatňovat částku přesahující 500 Kč při podání daňového přiznání, jako slevu na dani z příjmu, maximálně tak může uplatňovat slevu na dani do výše 12 000 korun za rok. Tab. 1

Státní příspěvky

Příspěvek účastníka (Kč/ měsíc)

Státní příspěvek

100 – 199

50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč

200 – 299


300 – 399


400 – 499

140 Kč + 10 % z částky nad 400

500 a více

150 Kč

Zdroj: http://www.penzijni-pripojisteni-online.cz/statni_prispevek.php

Pokud by tedy účastník penzijního připojištění měsíčně vkládal například 350 korun, dostane od státu příspěvek ve výši 120 Kč + 20 % z částky 50 Kč (=10 Kč). Měsíčně by si tak účastník penzijního připojištění přišel na 130 Kč státní podpory. Účastník penzijního připojištění má možnost dále využívat možnosti příspěvků od zaměstnavatele. Zaměstnavatel však není povinen tyto příspěvky poskytovat. Příspěvky na penzijní připojištění zaměstnance zatím v České republice poskytuje poměrné nízké procento zaměstnavatelů. Tato varianta získávání finančních prostředků na penzijní připojištění je však zcela běžná ve vyspělejších západních zemích. Ve své knize Global Investments o tom hovoří autoři Bruno Solnik a Dennis McLeavey: „In a capitalized contribution system, employers contribute to a pension funds, which capitalized all contributions and pays them back at the time of retirement. In this case pension funds are considered long-term institutional investors. In general, a basic social security (pay-as-you-go) system


13

tends to coexist with supplement pension funds (sometimes called second pillar).”1 V uvedeném úryvku autor hovoří nejen o zvyklosti zaměstnavatelů přispívat na penzijní fondy svým zaměstnancům, ale také o faktu, že fondy jsou dlouhodobým způsobem spoření. Autor také hovoří o běžném využívání penzijních fondů v sociálních systémech jednotlivých zemí a nazývá je druhým pilířem v důchodovém systému. Peněžní prostředky uložené na penzijním připojištění mohou být vyplaceny následujícími způsoby: • jednorázové vyplacení – účastníkovi penzijního připojištěni jsou jednorázově vyplaceny veškeré finanční prostředky naspořené na jeho penzijním připojištění, a to za předpokladu, že účastník připojištění dosáhl věku 60-ti let a na penzijní připojištění pravidelně spořil nejméně po dobu 60-ti měsíců, • starobní penze – uspořené finanční prostředky jsou rozpočítány poměrovými ukazateli a následně je jejich část vyplácena účastníkovi penzijního připojištění každý měsíc, i na starobní penzi vzniká nárok po dovršení 60-ti let účastníka penzijního připojištění a za předpokladu, že pravidelně spořil finanční prostředky nejméně po dobu 60-ti měsíců, • invalidní penze – pokud je účastníkovi penzijního připojištění přiznán plný invalidní důchod, vzniká mu nárok také na vyplácení doživotní invalidní penze z penzijního připojištění, nárok na invalidní penzi není omezen věkem účastníka, je však podmínkou, aby účastník pravidelně spořil nejméně po dobu 60-ti měsíců, • pozůstalostní penze – je vyplácena oprávněným osobám v případě smrti účastníka penzijního připojištění, a to za předpokladu, že zesnulý účastník penzijního připojištění spořil pravidelně po dobu nejméně 36-ti měsíců, • výsluhová penze – je vyplácena do výše 50 % naspořené částky, připojištění po jejím vyplacení nezaniká, účastník dále pokračuje v pravidelném ukládání finančních prostředků, nárok na výluhovou penzi vzniká po 180-ti měsících pravidelného spoření ne penzijním připojištění, • odbytné – je vyplaceno, pokud se rozhodne účastník ukončit penzijní připojištění předčasně a je vypláceno bez státních příspěvků, odbytné je vypláceno po alespoň 12 měsíčním vkládání finančních prostředků na penzijní připojištění. V případě zániku penzijního fondu, není možné, aby účastník penzijního připojištění přišel o vložené finanční prostředky či státní podporu a zhodnocení při1

SOLNIK, B., McLEAVY, D. Global Investments. 6.vyd. Boston: Person Education, 2009. ISBN 0-321-55212-1.

14


psané penzijním fondem. Veškeré finanční prostředky, které klient měl na svém penzijním připojištění, budou převedeny k jinému penzijnímu fondu, který s nimi bude dále hospodařit v mezích určených zákonem.

3.2 Asociace penzijních fondů ČR Asociace penzijních fondů ČR je dobrovolné sdružení, které sdružuje penzijní fondy podnikající na území České republiky. Sama asociace se na svých webových stránkách charakterizuje slovy: „Asociace penzijních fondů ČR (APF ČR) je dobrovolné zájmové sdružení právnických osob, zejména penzijních fondů, nadané právní subjektivitou, založené dne 25. června 1996 na ustavující členské schůzi.“2 Od roku 1996 asociace pravidelně sdružuje všechny fondy podnikající na území České republiky. I v současné době je všech 10 penzijních fondů sdruženo pod hlavičkou APF ČR. 3.2.1

Činnost asociace

Asociace penzijních fondů vznikla za účelem vzájemné pomoci a kooperace penzijních fondů. V posledních letech se asociace významně podílela na jednání o plánovaných změnách v činnosti penzijních fondů a přispívala vládě mnoha podmětnými návrhy. Právě Asociace penzijních fondů ČR může výrazně urychlit jednání o plánovaných změnách penzijních fondů. Zástupci vlády se totiž nemusí scházet se zástupci jednotlivých penzijních fondů, ale mohou o budoucích změnách jednat pouze se zástupci APF ČR. Posláním Asociace penzijních fondů ČR však není pouze jednání s vládou a zastupování členských penzijních fondů. „Základní poslání APF ČR je následující: • koordinovat, zastupovat, hájit a prosazovat společné zájmy svých členů, • propagovat myšlenku penzijního připojištění, • připomínkovat legislativní návrhy a jiná opatření, která se týkají oblasti penzijního připojištění a jiných zájmů penzijních fondů a iniciovat jejich změny, • působit jako poradenské a informační centrum, • podporovat a organizovat vzdělávací a vědeckou činnost, • reprezentovat společné zájmy svých členů vůči zahraničí, navazovat a rozvíjet styky s obdobnými institucemi v zahraničí a participovat na procesu přibližování podmínek penzijního připojištění ČR standardům Evropské unie, 2

http://www.apfcr.cz/cs/uvod/


15

• dbát na dodržování etiky vztahů mezi členy APF ČR a účastníky penzijního připojištění, • působit k odstraňování rozporů mezi členy APF ČR, organizovat odbornou, právní a věcnou součinnost při řešení procesů slučování, splývání a zániku penzijních fondů s cílem eliminovat případné negativní důsledky pro image penzijního připojištění a jeho účastníky.“3 3.2.2

Členství v asociaci

Členství v Asociaci penzijních fondů ČR vychází ze stanov APF ČR a umožňuje členství dvěma způsoby: • řádným způsobem (tzv. řádné členství), • přidruženým způsobem (tzv. přidružené členství). Řádné členství v Asociaci penzijních fondů ČR vychází z nestranného způsobu jednání ze strany asociace. Do APF ČR tak může kdykoliv přistoupit kterýkoliv penzijní fond, který vznikne na základě zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Penzijní fond nabývá členství v asociaci na základě jednostranné žádostí, kterou v písemné podobě prokazatelně APF ČR doručí. Řádní členové Asociace penzijních fondů ČR (fondy působící na území České republiky): • AEGON Penzijní fond, a.s. • Allianz penzijní fond, a.s. • AXA penzijní fond a.s. • ČSOB penzijní fond Progres, a.s. • ČSOB penzijní fond Stabilita, a.s. • Generali penzijní fond, a.s. • ING penzijní fond, a.s. • Penzijní fond České spořitelny, a.s. • Penzijní fond České pojišťovny, a.s. • Penzijní fond Komerční banky, a.s.

3

http://www.apfcr.cz/cs/o-nas/zakladni-udaje-apf-cr/

16


„Přidružené členství v Asociaci penzijních fondů ČR vzniká na základě žádosti o členství, po jejím schválení prezidentem APF ČR.“4 Přidružení členové nejsou penzijní fondy, nýbrž právnické osoby, které působí v oblastech úzce spjatých s penzijním připojištěním a přičiňují se tak o dobré jméno penzijních fondů, případně o stoupající důvěru občanů České republiky k penzijnímu připojištění. Aktuálně má Asociace penzijních fondů ČR dva přidružené členy: • Deloitte Advisory, s.r.o. • KPMG Česká republika, s.r.o. 3.2.3

Organizační struktura

Nejvyšším orgánem Asociace penzijních fondů ČR je valná hromada, kde jsou zastoupeni všichni řádní i přidružení členové asociace. Valná hromada APF ČR si volí prezidenta asociace, jakožto svého nejvyššího představitele. Presidentem je aktuálně Ing. Jiří Rusnok. Valná hromada dále volí viceprezidenty, kterými jsou Ing. Petr Beneš a Ing. Jan Diviš. Na činnost volených zástupců Asociace penzijních fondů pak dohlíží kontrolní komise. Její zástupci jsou také voleni valnou hromadou a podle stanov APF ČR musí být vždy počet členů kontrolní komise lichý. Dále Asociace penzijních fondů ČR zaměstnává nevolené pracovníky na jednotlivých odděleních, kteří se starají o její bezproblémový chod a vyřizují každodenní administrativní záležitosti nezbytné pro činnost APF ČR.

4

http://www.apfcr.cz/cs/o-nas/zakladni-udaje-apf-cr/


17

Schéma 1 – organizační struktura APF ČR

Valná hromada

Prezident Kontrolní komise Více prezidenti

Legislativní prezidium

Oddělení: - etiky - ekonomiky informatiky a provozní správy

Sekretariát

Oddělení: - PR aktivity a vnějších vztahů - pojistné matematiky

Odborná sekce

18


3.3 Právní úprava penzijních fondů Penzijní fondy provozují svou činnost na základě zákona č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Samotný zákon neupravuje pouze činnost penzijních fondů (§ 3 - § 8) a podmínky jejich hospodaření (§ 31 - § 38), ale také charakterizuje penzijní připojištění a jeho účastníky, určuje podmínky vzniku a zániku penzijního připojištění, vymezuje výšku vkladů účastníka a státu, stanovuje dohled nad penzijními fondy apod. Samotný zákon byl od roku 1994 16krát měněn, naposledy v roce 2008, kdy byl postupně upravován hned třemi zákony (zákonem č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon o Rejstříku trestů a některé další zákony; zákonem č. 254/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; zákonem č. 306/2008 Sb., který mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Penzijní fondy jsou podle zákona akciové společnosti, které nesmí vzniknout veřejným úpisem akcií, a které jsou jako jediné právnické osoby oprávněny spravovat peněžní prostředky vložené do penzijního připojištění. Sídlo penzijního fondu musí být na území České republiky. Penzijní fondy jsou povinny ve svém názvu nést označení „penzijní fond“, zatímco veškerým dalším právnickým a fyzickým osobám je zakázáno toto označení používat. Minimální základní kapitál penzijního fondu stanovuje zákon na 50 milionů korun a musí být tvořen pouze peněžitými vklady, které musí být splaceny před podáním žádosti o podnikání. Žádost o povolení podnikat v oblasti penzijního připojištění schvaluje Česká národní banka ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Potvrzení povolení podnikat v oblasti penzijních fondů či zamítnutí žádosti Česká národní banka musí sdělit do 60 dnů, od přijetí žádosti. Penzijní fond musí mít představenstvo a dozorčí radu. Představenstvo fondu musí mít minimálně pět členů, počet členů dozorčí rady není zákonem stanoven, ale musí být dělitelný třemi. Zákon také definuje možnosti podnikání penzijního fondu, a to takto: „Penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos.“ 5 Zákon dále klade důraz na zajištění bezpečnosti, kvality, likvidity a rentability penzijních fondů. K dosažení těchto cílů zákon přímo definuje investice, které by měli být pro penzijní fondy výhodné a přinést jim zisky. Dle zákona se jedná například o investice do státních dluhopisů, dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou či nemovitostí poskytujících záruku spolehlivého uložení peněžních prostředků. V současné době penzijní fondy směřují

5

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_7741.html


19

své investice v průměru ze 75-ti procent do státních dluhopisů a 5 procent pak investují do státních pokladničních poukázek. Penzijní fondy podnikající na území České republiky jsou dále ze zákona povinny vytvářet penzijní plán, který schvaluje Česká národní banka a podle kterého následně uzavírají smlouvy se svými klienty. Plán penzijního fondu musí být veřejně přístupný. Plán penzijní fondy mohou měnit jen se souhlasem České národní banky, která má na schválení, či odmítnutí změny penzijního plánu vymezenou lhůtu 60 dnů a je povinna schválení změny konzultovat s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Penzijní plán musí ze zákona obsahovat: • druhy penzí, • podmínky nároku na dávky penzijního připojištění, • způsob výpočtu dávek penzijního připojištění, • důvody vypovězení smlouvy o penzijním připojištění, • výší příspěvků na penzijní připojištění, • podmínky odkladu, případně přerušení placení příspěvků, • pravidla a způsob placení příspěvků a postup při jejich neplacení, • podmínky převedení příspěvků k jinému penzijnímu fondu, • zásady, podle kterých se účastníci penzijního připojištění podílí na výnosech fondu. Kromě penzijního plánu tvoří penzijní fondy také statut, jenž rovněž musí být veřejně dostupný. Změny ve statutu musí penzijní fond ohlásit České národní bance, pokud ta do 30-ti dnů nevydá nesouhlasný verdikt, jsou změny ve státu považovány za schválené. Statut musí ze zákona obsahovat: • rozsah činnosti penzijního fondu, • zaměření investiční politiky daného penzijního fondu, • zásady hospodaření fondu a způsob využití zisku, • název obchodní firmy a sídlo jejího depozitáře, • způsob zveřejňování informací o hospodaření a případných změnách statutu.

20


Zákon také zakazuje, aby jeden účastník uzavřel u jednoho penzijního fondu více jak jednu smlouvu o penzijním připojištění. Existují však i výjimky z tohoto zákazu. Novou smlouvu o penzijním připojištění s jedním penzijním fondem lze uzavřít pouze v případě, že předešlá smlouva zanikla, dříve vzniklé penzijní připojištění bylo přerušeno, nebo v případě, že účastník penzijního připojištění zažádal o výplatu dávek, na které mu vznikl nárok.


21

4 Analýza současného stavu Deset penzijních fondů, které aktuálně podnikají na území České republiky a sdružují se pod hlavičkou Asociace penzijních fondů ČR, spolu sice vzájemně kooperují a hledají nové cesty ke klientům, zároveň jsou však stále soupeři, kteří bojují o každého potenciálního účastníka penzijního připojištění. Činnost a obchodování penzijních fondů je stále pod přísnou kontrolou státu a jednotlivé penzijní fondy proto musí s finančními prostředky svých klientů hospodařit výrazně podobným způsobem. Přesto se penzijní fondy snaží přicházet s novinkami, které mohou potenciální zájemce o penzijní připojištění oslovit a hlavně je přesvědčit k tomu, aby případnou smlouvu o penzijním připojištění uzavřeli právě u nich.

4.1 AEGON penzijní fond, a.s. AEGON Penzijní fond je nejmladším fondem podnikajícím na území České republiky. Svou činnost zahájil až v roce 2007, ale přesto si za poslední tři roky zajistil nemalou klientskou základnu. „AEGON patří mezi největší světové společnosti v oblasti životního pojištění a penzijního připojištění.“6 Sama společnost datuje své počátky už v roce 1759 a přesto, že na trhu penzijních fondů v České republice působí nejkratší dobu, za první dva roky své působnosti připsala svým klientům nejvyšší procentuální zhodnocení úspor, a to 4 % ročně. Společnost AEGON má nejen nejmladší penzijní fond v České republice, ale sama patří mezi mladší finanční instituty na území České republiky. Svou činnost v ČR datuje od roku 2005. Mezi velké výhody penzijního fondu společnosti AEGON patří přesně zaměřená marketingová strategie. AEGON se na území ČR specializuje především na mladé lidi, které se snaží přesvědčit k dlouhodobému spoření na penzi. AEGON Penzijní fond se stejně jako jiné penzijní fondy snaží hledat způsoby, kterými by se odlišil od ostatních penzijních fondů v ČR. Přesto, že v rámci dlouhodobého spoření se můžou tyto výhody zdát spíše jako maličkosti, pravdou zůstává, že pro mnoho potenciálních klientů mohou být rozhodujícím jazýčkem na vahách. Penzijní fond společnosti AEGON tak nabízí novým klientům bonus na penzijní připojištění ve výši 200 korun, pokud své penzijní připojištění uzavřou, přes internetový portál www.pojisteni.com, a také speciální bonus na penzijním připojištění pro všechny klienty, kteří pravidelně spoří u AEGON Penzijního fondu déle než pět let.

6

http://www.aegon.cz/

22


4.2 Allianz penzijní fond, a.s. Allianz penzijní fond byl v České republice založen o deset let dříve než penzijní fond společnosti AEGON. Tedy již v roce 1997 si začal získávat klienty. „Samotná pojišťovna Allianz se řadí mezi největší pojišťovny na světě již od svého založení v roce 1890. Své pobočky má ve více než 70 zemích světa. V České republice působí od roku 1993 a patří na zdejším trhu ke třem nejvýznamnějším pojišťovnám.“7 Penzijní fond společnosti Allianz na svých webových stránkách http://www.allianz.cz/o-spolecnosti/penzijni-fond/ se snaží přilákat klienty na informaci, že zatímco mnohé penzijní fondy zhodnocují vklady svých klientů v promilích, Penzijní fond Allianz se dlouhodobě pohybuje při zhodnocení klientských vkladů okolo 3 procent ročně. Allianz dále jako bonus k svému penzijnímu fondu nabízí novým klientům možnost získat slevy na další pojistné produkty, případně získat úrazové pojištění na dva roky zdarma. Společnost také podnikajícím účastníkům penzijního připojištění nabízí tzv. „daňový automat,“ což je služba, která by měla zjednodušovat využívání daňových slev, souvisejících s penzijním připojištěním.

4.3 AXA penzijní fond, a.s. „AXA penzijní fond působí na českém trhu již od roku 1994 (do března 2007 ještě pod názvem Winterthur penzijní fond, a.s.).“8 Společnost AXA Česká republika je v ČR od roku 1998 a soustředí se především na činnost penzijního fondu, a také na činnosti spojené s prodejem a správou životního pojištění. AXA penzijní fond považuje za svůj největší benefit fakt, že v počtu klientů zaujímá na trhu 19% podíl, v objemu spravovaných aktiv však dosahuje dokonce na čtvrtinový podíl (24,3 %). Výnosy fondu společnost AXA se však s příchodem finanční krize výrazně propadly. Zatímco v roce 2007 byla výnosnost AXA penzijního fondu 2,2 %, v roce 2008 spadla jeho výnosnost na 0 %. Nutno podotknout, že i výnosnost 2,2 % v roce 2007 byla nejnižší výnosnost ze všech penzijních fondů podnikajících v České republice. Jako bonusové výhody pro klienty penzijního připojištění, nabízí společnost AXA finanční bonus, a to při uzavření penzijního připojištění přes internet, ve výši 500 korun. Další bonusy mohou získat klienti, kteří budou využívat platební kartu společnosti AXA. Těm společnost AXA nabízí bonusové roční 1% zhodnocení vkladů na penzijní připojištění.

7 8

http://www.pojisteno.cz/penzijni-pripojisteni/allianz-penzijni-fond/ http://www.axa.cz/AXA/AXA-v-CR/Penzijni-fond/Popis


23

4.4 ČSOB penzijní fond Progres, a.s. ČSOB penzijní fond Progres podniká od roku 1995 a pokračuje jako právní nástupce Penzijního fondu spokojenosti, Hornického fondu Ostrava a Zemského penzijního fondu a.s. „Skupina ČSOB podniká v České a Slovenské republice jako universální banka a je členem belgické bankopojišťovací skupiny KBC.“9 Činnost skupiny KBC se především zaměřuje na středoevropské státy. Penzijní fond Progres se zaměřuje především na mladší klientelu. Jedním z jeho cílů je minimální doba spoření 15 let, což má vést mladé k dlouhodobému spoření účastníků připojištění s minimálním rizikem, ale pravidelným dlouhodobým výnosem. Právě vizi dlouhodobého přiměřeného výnosu, se však penzijnímu fondu Progres s příchodem finanční krize příliš nedaří naplňovat. ČSOB penzijní fond Progres se totiž stal v roce 2008 fondem s druhým nejnižším výnosem – 0,02 %. Finanční skupina ČSOB se v rámci podpůrných akcí nezaměřuje na jeden, či druhý fond, ale nabízí klientům obou fondů stejné bonusové výhody. Klienti obou penzijních fondů ČSOB tak mohou využívat 7% slevu na zájezdy cestovní kanceláře Čedok, či speciálních slev u produktů Poštovní spořitelny.

4.5 ČSOB penzijní fond Stabilita, a.s. Druhý z penzijních fondů ČSOB funguje již od roku 1994, tehdy ještě pod názvem Českomoravský penzijní fond. ČSOB penzijní fond Stabilita nabízí zcela klasické výhody penzijního fondu a umožňuje spoření s minimální dobou 5ti let, mělo by tedy být výhodnější pro osoby starší 45ti let, kteří by se založením fondu Progres připravili o možnost vybrat si finanční prostředky naspořené na penzijním připojištění, při dosažení 60ti let. Také penzijní fond Stabilita utrpěl s příchodem finanční krize a jeho výnosy se výrazně propadly. Přesto se však povedlo staršímu penzijnímu fondu, jenž zaštiťuje společnost ČSOB, udržet výnosy alespoň na 0,05 %, což jsou výnosy v procentuálním vyjádření o 3 desetiny vyšší, než u fondu Progres.

4.6 Generali penzijní fond, a.s. Generali penzijní fond vstoupil na trh penzijních fondů v České republice v roce 1995 a od samého začátku se držel mezi nejvýznamnějšími penzijními fondy. „Generali působí na pojišťovacím trhu od roku 1831. V Čechách byla první pobočka založena již roku 1832 a znovu se na český trh vrátila po revoluci roku 1993.“10 Samotná společnost Generali Group je třetí největší pojišťovací společ9

http://www.pojisteno.cz/penzijni-pripojisteni/csob-penzijni-fondy/ http://www.pojisteno.cz/penzijni-pripojisteni/generali-penzijni-fond/

10

24


ností na světovém trhu. I v České republice si za svých sedmnáct let činnosti vytvořilo dobré jméno, a to i díky svému penzijnímu fondu. Ten v letech 2009 a 2010 získal bronzového měštce, tedy 3. místo, v anketě Zlatý měšec. Anketu provádí internetový portál zaměřený na finanční svět www.mesec.cz. Penzijní fond Generali patří také mezi fondy s pravidelnými výnosy. V roce 2007 byli jeho výnosy ve výši 4,10 % a byl tak druhým nejvýnosnějším fondem, hned v tom roce zcela novém penzijním fondu společnosti AEGON. S příchodem finanční krize jeho výnosy poklesli, přesto se zvládl s penzijním fondem AEGON a penzijním fondem GENERALI udržet na výnosech měřitelných v procentech. V roce 2008 dosáhl Generali penzijní fond výnosu 2 %. Generali Group, jakožto pojišťovací velmoc, se snaží získat do svého penzijního fondu klienty, také na nabídku věrnostního programu. Dlouhodobý klienti Generali penzijního fondu, mohou získat slevy například na cestovní, úrazové či nemocenské pojištění.

4.7 ING penzijní fond, a.s. ING Penzijní fond, a.s. zahájil svou činnost v roce 2005, tehdy ještě pod názvem Průmyslový penzijní fond. Penzijní fond ING je člen finanční skupiny ING Group, která vznikla v Nizozemsku, a to sloučením společností NMB Postbank Group a NationaleNederlanden. Na finanční trh na území České republiky vstoupila společnost ING již v roce 1991. Na svých webových stránkách se společnost ING snaží získat nové účastníky penzijního připojištění především na vyhlídky pravidelných a vysokých výnosů. Sama tak na svých stránkách uvádí: „Penzijní fond ING potvrzuje své kvality dlouhodobým vysokým zhodnocením, kdy za období 1995-2009 připsal svým klientům ročně 5,43 %.“11 Samotné číslo by mohlo napovídat, že ING Penzijní fond může patřit mezi nejvýnosnější fondy na českém trhu, což však není tak úplně pravdou. ING Penzijní fond připisoval v období konjunktury české ekonomiky svým klientům opravdu zajímavá zhodnocení, nezvládl však příchod finanční krizi a jeho výnosy se propadly na 0,04 % a v roce 2008 byl na českém trhu penzijních fondů fondem s třetími nejnižšími výnosy. ING Penzijní fond se snaží, tak jako mnoho dalších penzijních fondů, nabízet svým klientům dlouhodobé spoření a odměňovat své klienty spíše za věrnost, než za uzavření nové smlouvy o penzijním připojištění. Jako benefit na penzijním připojištění, tak nabízí pro své dlouhodobé klienty věrnostní kreditní kartu.

11

http://www.ing.cz/cz/o-ing/ing-ceska-republika/ing-penzijni-fond/


25

4.8 Penzijní fond České spořitelny „Penzijní fond České spořitelny vstoupil na finanční trh v České republice v roce 1995. Od roku 2000 patří do finanční skupiny Erste Bank a zaujímá velmi silné postavení na trhu s finančními produkty. Na konci roku 2009 dosáhl tržní podíl měřený dle počtu klientů výše 18,6 %.“12 Samotná Česká spořitelna je instituce, která si velmi zakládá na svém dlouhodobém působení na trhu. Svou činnost zahájila již v roce 1825, tehdy ještě pod názvem Spořitelna česká. Penzijní fond České spořitelny v roce 2010 zvítězil v anketě Zlaté euro, vyhlášené stejnojmenným internetovým portálem. Penzijní fond České spořitelny vyhrál v kategorii Penzijní připojištění, a to na základně hlasování poroty. Tu přesvědčili hlavně předpokládané nízké náklady budoucích období. Penzijní fond České spořitelny nemá jen 18,6 % klientů všech penzijních fondů, ale je také druhým největším fondem z hlediska spravovaných aktiv účastníků. K 30. červnu 2010 spravoval Penzijní fond České spořitelny 33,69 miliardy korun. Na větší částku dosáhl pouze Penzijní fond České pojišťovny, ten však část svého majetku získal díky fůzi s některými dalšími penzijními fondy. Penzijní fond České spořitelny se dlouhodobě fůzím brání. Co se však týče výnosů, tak s příchodem finanční krize také Penzijní fond České spořitelny výrazně ztratil. Zatímco v roce 2007 patřil k třem nejvýnosnějším fondům, jeho výnosy dosahovali 3,07 %, v roce 2008 klesli jeho výnosy na pouhých 0,4 %. Česká spořitelna zájemcům o její penzijní fond nabízí také mnohé výhody. I ona nabízí využití slev při sjednání životního a úrazového pojištění, a také speciální úrazové pojištění pouze pro účastníky penzijního připojištění.

4.9 Penzijní fond České pojišťovny Penzijní fond České pojišťovny je na trhu od roku 1994 a dlouhodobě je nejsilnějším penzijním fondem na území České republiky. „Česká pojišťovna je největší pojišťovnou na českém trhu. Její historie sahá až do roku 1827, kdy byla založená První česká vzájemná pojišťovna.“13 Česká pojišťovna se v roce 2008 stala součástí finanční skupiny Generali PPF Holiding B. V., která působí především ve střední a východní Evropě. Penzijní fond České pojišťovny je dlouhodobě největším fondem, co se týče objemu spravovaných aktiv, ale také počtu klientů, který přesahuje 1 milión. Jen za rok 2009 přijal Penzijní fond České pojišťovny od svých klientů 10,5 miliardy korun. Právě vysoký objem přijatých finančních prostředků od účastníků penzijního připojištění pomohl Penzijnímu fondu České pojišťovny k vítězství v žebříčku CZECH TOP 100. Ředitel pro obchod a marketing Penzijního fondu České pojiš12 13

http://www.pojisteno.cz/penzijni-pripojisteni/prehled-penzijnich-fondu/ http://www.pojisteno.cz/penzijni-pripojisteni/ceska-pojistovna-penzijni-fond-cp/

26


ťovny hodnotil vítězství v soutěži: „Hodnocení ekonomické výkonnosti je objektivní metoda k určení úspěšnosti firem, a proto si ceníme vítězství v tomto žebříčku.“14 Samotné účastníky penzijního připojištění, však zpravidla spíše zajímají výnosy, než objem aktiv penzijním fondem spravovaných. Penzijní fond České pojišťovny však v posledních letech mezi nejvýnosnější fondy rozhodně nepatřil. Příchod finanční krize srazil jeho ziskovost na 0,4 %, tedy na stejnou úroveň, na jaké se pohyboval Penzijní fond České spořitelny a hluboko pod úroveň penzijních fondů AEGON, Generali a Allianz. Stejně jako další pojišťovací instituce, přichází Česká pojišťovna s nabídkou zvýhodněného pojištění, pro účastníky penzijního připojištění u jejich fondu. Česká pojišťovna nabízí klientům svého penzijního fondu 15 % slevu, při sjednání úrazového pojištění BONUS.

4.10 Penzijní fond Komerční banky, a.s. Penzijní fond Komerční banky je na českém trhu penzijních fondů od roku 1996 a obecně je považován spíše za konzervativní fond. „Penzijní fond Komerční banky je dceřinou společností Komerční banky, která spadá do finanční skupiny Societe Generale.“15 Vedení Komerční banky se od samého začátku rozhodlo, že jejich penzijní fond by se měl ubírat konzervativní cestou, tedy by měl upřednostňovat stabilitu fondu, nad možnostmi vyšších zisků. Konzervativní strategie vynesla Penzijnímu fondu Komerční banky ocenění od ratingové agentury Moody´s, která mu udělila hodnocení Aa1, tedy nejvyšší hodnocení, kterého může penzijní fond dosáhnout. Protože penzijní fond Komerční banky volil spíše opatrnou cestu, při své obchodní činnosti, patřil k fondům, které dosahovali nejnižších výnosů. V roce 2007 byl dokonce druhým nejméně vydělávajícím fondem, hned po penzijním fondu společnosti AXA. Právě opatrná strategie penzijního fondu mu však pomohla ustát příchod finanční krize, kdy došlo k nižšímu propadu výnosů, než u mnohých dalších fondů a fond se tak s výnosy 0,58 % stal 4 nejvýnosnějším penzijním fondem v České republice. Jako další bonusové služby nabízí Komerční banka pro účastníky penzijního připojištění u jejich fondu Sphere kartu, věrnostní kartu se slevami na různé služby společnosti a také možnost využití speciálních nabídek v rámci jejich Relaxačního programu.

14 15

http://www.pfcp.cz/index.asp?module=ActiveWeb&page=WebPage&DocumentID=759 http://www.pojisteno.cz/penzijni-pripojisteni/prehled-penzijnich-fondu/

Empirická část

27

5 Empirická část 5.1

Plánované penzijní fondy

Od schválení zákona č. 42/1994 o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením pracovali penzijní fondy na poměrně neměnných principech. Stát do jejich činnosti sice zasahoval, zpravidla se však jednalo o korektury výše státních příspěvků či změny v dalších činnostech, které však přímo neovlivňovali chod jednotlivých penzijních fondů. Za největší změny se tak doposud považovalo uzákonění poplatku 800 korun při převodu peněžních prostředků z jednoho penzijního fondu do druhého a povinnosti sdělovat provizi, kterou z uzavření penzijního připojištění získává finanční makléř či společnost. V posledních letech se však začalo ozývat mnoho odborníků, kteří tvrdí, že dlouhodobé spoření, například v podobě penzijního připojištění, není pro občany země výhodné. Odborníci poukazují na fakt, že zisky, které účastníkům penzijního připojištění přinesou jejich vložené finanční prostředky, jsou nižší, než roční míra inflace. Podle internetového portálu www.mesec.cz se v České republice reálný výnos účastníka stávajícího penzijního připojištění pohybuje okolo jednoho procenta ročně, zatímco v sousedních zemích dosahuje zpravidla od 5-ti do 15-ti procent čistého zisku. Toto tvrzení se příliš nepovedlo vyvrátit ani v době finanční krize, kdy byl zastaven meziroční nárůst inflace, která dokonce spadla v roce 2009 na jedno procento (v roce 2008 byla míra inflace 6,3 %). Finanční krize totiž sice zastavila narůst inflace, ale také zisky jednotlivých penzijních fondů byli nižší než v předešlých letech a tak mezi své klienty rozdělily penzijní fondy méně finančních prostředků, než v letech předešlých. Jedinou neměnnou tak pro klienty penzijních fondů zůstal státní příspěvek. Právě především pod tlakem odborné veřejnosti, ale také díky námětům ze strany Asociace penzijních fondů ČR, začali přední představitelé státu jednat o případných změnách v činnosti penzijních fondů a vůbec v chodu penzijního připojištění samotného. Změny v činnosti penzijních fondů chtěl původně někdejší ministr práce a sociálních věcí a současný premiér České republiky Petr Nečas přivést v platnost již v roce 2010. Vzhledem k pádu vlády, ve které byl Petr Nečas ministrem práce a sociálních věcí, byly tyto změny odsunuty. Obecně se však předpokládá, že trojkoalice ODS, Top 09 a Věcí veřejných, která vykrystalizovala po volbách v roce 2010, by měla o plánovaných změnách znovu začít jednat a v průběhu roku 2011 předložit zákon, kde budou jednotlivé změny přesně a právně definovány. Plánované změny v penzijních fondech by měli odstranit zdroje současné kritiky, ale také by měli do nově vzniklých penzijních fondů přinést větší množství peněz než doposud.

28

Empirická část

Jaké by tedy měli přijít změny v oblasti penzijních fondů: • vznik nových penzijních fondů, • větší motivace zaměstnavatelů přispívat zaměstnancům na penzijní připojištění, • různé varianty spoření, • větší finanční zapojení účastníků penzijního připojištění, • změny ve struktuře fondů a vyplácení finančních prostředků. Veškeré změny v penzijních fondech by měli probíhat pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí a měli by být součástí důchodové reformy v České republice, o jejíž nezbytnosti se mluví již několik let. 5.1.1

Vznik nových penzijních fondů

Právě vznik nových penzijních fondů se stal již v roce 2008, kdy se poprvé začalo mluvit o změnách v systému penzijního připojištění, pro představitele tehdejší vlády sporným bodem. Zatím co část ministrů se stavěla k názoru, že by bylo pravděpodobně vhodnější ponechat stávající penzijní fondy, které by se pouze přizpůsobily novým zákonům, druhá část, a to ta většinová, chtěla po provedení patřičných změn v zákoně vytvořit penzijní fondy zcela nové. Představitelé tehdejší vlády se nakonec shodli na vytvoření nových penzijních fondů a jejich vznik se i v současné době jeví velmi reálně. Pokud by se totiž opravdu připravila novela zákona, mělo by dojít ke vzniku nových penzijních fondů, které budou podnikat na základě nového zákona, nemělo by však dojít ke zrušení fondů stávajících. Podle předpokladů by měli stávající penzijní fondy pokračovat ve své činnosti a jejím klientům by i nadále byli vklady hodnoceny tak, jako doposud, tedy státním příspěvkem a podílem ze zisků fondu. Klienti těchto penzijních fondů by pak měli mít na výběr, zda své stávající úspory ponechají u svého dosavadního penzijního fondu nebo zda je převedou k fondu novému. Nový zájemci o penzijní připojištění by však již tuto možnost mít neměli a museli by si nové penzijní připojištění uzavřít u některého z nově vzniklých penzijních fondů. Možný by neměl být ani přesun z nových fondů, do fondů, které budou i nadále provozovat svou činnost stávajícím způsobem. 5.1.2

Větší motivace zaměstnavatelů

Jedním z důvodů, proč chce stát provádět změny v penzijním připojištění a zřizovat nové penzijní fondy je také větší zainteresovanost zaměstnavatelů. Právě zaměstnavatelé by měli mít větší motivaci přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění, a tak dopomáhat k většímu finančnímu obnosu na kontě účastníků penzijních připojištění.

Empirická část

29

Zvýšená motivace pro zaměstnavatele začít nově přispívat zaměstnancům na penzijní připojištění, či objem příspěvků zvýšit, by měla být dána navýšením možného daňového odpočtu. V současné době má zaměstnavatel možnost využít daňovou slevu do výše 24 000 Kč na zaměstnance, tato sleva by měla být navýšena nejméně na 32 000 Kč. Ministerstvo práce a sociální věcí jednalo i o dalších podpůrných programech, které by měli motivovat zaměstnavatele k většímu objemu příspěvků na penzijní připojištění. V jednání byla také možnost každý rok pravidelně zvyšovat možný daňový odpočet zaměstnavatelů, a to podle nárůstu inflace. Tento návrh však ministerstvo na svých internetových stránkách doposud nepublikovalo a proto se dá předpokládat, že z největší pravděpodobností, by v případě uskutečnění změn v systému penzijních fondů nebyl aplikován. 5.1.3

Varianty spoření

Právě možnost různých variant spoření na penzijních fondech, by měla být největším lákadlem pro nové účastníky penzijního připojištění a zároveň je hlavním důvodem, proč by podle nového zákona měli vznikat nové penzijní fondy. S nápadem zavést nové způsoby spoření, ze kterých si účastník penzijního připojištění bude moci sám vybrat, do kterého své finanční prostředky investuje, přišla Asociace penzijních fondů ČR a stát na její návrh přistoupil. V budoucnu by tak měli vzniknout tři možné způsoby spoření, a to konzervativní, růstový a vyvážený způsob. Možností spoření na penzi či podpory tohoto spoření však bude podle slov někdejšího ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase ještě mnohem více. Petr Nečas pro internetový portál Ministerstva práce a sociálních věcí tuto možnost shrnul větou: „Potom samozřejmě každá důchodová společnost bude moci nabízet další produkty pro důchodové spoření.“16 Vznik nových variant však s sebou nepřináší pouze potenciální vyšší zisky, ale také vyšší míru rizika pro účastníky penzijního připojištění. Penzijní fondy by totiž podle návrhu Asociace penzijních fondů ČR v budoucnu již neměli zaručovat každoroční zisk a výnosy pro účastníka penzijního připojištění a pravděpodobně by neměli zaručovat ani to, že klientům nebude připsána k účtu případná ztráta z činnosti penzijního fondu. Co tedy s sebou přinesou jednotlivé varianty spoření? Samotný připravovaný návrh změn zákona o penzijním připojištění s sebou nepřinesl přesnou odpověď na danou otázku, a to především proto, že Ministerstvo práce a sociálních věcí nemělo naplánované přesné limity, do čeho a jaké finanční částky budou moci penzijní fondy investovat. Právě výše a rizikovost potenciálních investic by se pak mohla projevit na finančním zhodnocení investovaných finančních prostředků účastníkem penzijního připojištění.

16

http://www.mpsv.cz/cs/5932

30

Empirická část

Přestože připravované změny neobsahovaly přesné vymezení případných investic jednotlivých penzijních fondů, na základě zkušeností ze zahraničí se dají předpokládat rozdíly v jednotlivých způsobech penzijního připojištění. Konzervativní způsob: • měl by být nejvíce podobný stávajícím penzijním fondům, • měl by být nejméně rizikovým způsobem penzijního připojištění v budoucnu, • měl by přinášet nižší, ale pravidelné zisky, • podle předběžných předpokladů by měl mít konzervativní fond povinnost 80 % svých investic směřovat do státních dluhopisů, případně státní pokladničních poukázek. Růstový způsob: • právě růstový fond by měl přinášet vyšší výnosy a přiblížit se zahraničním fondům, • růstový fond by mohl investovat i do rizikovějších oblastí, například do akcií, • mělo by se jednat o fond s nejvyšší mírou rizika. Vyvážený způsob: • mělo by se jednat o jakýsi mezičlánek, mezi konzervativním a růstovým způsobem, • vyvážený fond by měl přinášet vyšší zisky než konzervativní s nižším rizikem než růstový, • měl by mít povinnost 50 až 60 procent svých investic směřovat do státních dluhopisů či státních pokladničních poukázek a tím svým klientům zajišťovat pravidelné nižší zisky, doplněné o zisky z rizikovějších investic. 5.1.4

Větší finanční zapojení účastníků

Jeden z hlavních důvodů, proč chce stát provést změny v systému penzijních fondů, je větší motivace samotných účastníků penzijního připojištění investovat vyšší finanční prostředky do penzijních fondů a jejich činnosti. Vyšší finanční účasti samotných klientů penzijních fondů by chtěl stát dosáhnout dvěma způsoby. Prvním způsobem je zavedení minimálně tří typů fondů, které by měli účastníka penzijního připojištění motivovat k vyšším investicím. Stát totiž předpokládá, že účastníci například vyváženého fondu budou více investovat, protože budou mít možnost získat i vyšší potenciální zisk, zatímco účastníci konzervativních fondů, budou mít motivaci investovat vyšší částky

Empirická část

31

proto, že budou vědět, že jejich fond vytváří nižší zisky a budou chtít mít na tomto nižším objemu zisků vyšší podíl. Druhým způsobem, který by měl podle předpokladů vlády motivovat k investicím do penzijních fondů samotné účastníky, je zvýšení možné slevy na dani pro živnostníky a podnikatele. Kolik by si mohli v budoucnu od svého základu daně odečíst živnostníci a podnikatelé, kteří by ukládali své finanční prostředky, do jednoho z nově vzniklých penzijních fondů, však zatím stanoveny nebyli. 5.1.5

Změny ve struktuře fondů a vyplácení finančních prostředků

Plánované nové penzijní fondy by měli přinést jinou strukturu samotných fondů, ale také by mělo dojít ke změnám ve vyplácení finančních prostředků účastníkům penzijního připojištění. Nové penzijní fondy by měli povinnost přesně oddělovat majetek účastníků penzijního připojištění a majetek svůj, což stávající penzijní fondy nedělají. Oddělení majetku fondu od majetku jeho klientů, by mělo vést ke zprůhlednění hospodaření a činnosti penzijního fondu a také k jeho lepší kontrole příslušnými orgány. S návrhem na oddělení majetku přišla sama Asociace penzijních fondů ČR. Asociace však dále požadovala možnost vyplácet takzvané akviziční náklady, tedy náklady na odměny finančním poradcům a institucím, kteří pro nové penzijní fondy získají klienty, z peněz klientů jednotlivých fondů. S tímto návrhem však Ministerstvo práce a sociálních věcí nesouhlasilo a není pravděpodobné, že by v budoucnosti svůj názor změnilo. Ministerstvo práce a sociálních věcí požaduje, aby si tyto náklady hradili nově vzniklé penzijní fondy samy ze svých vlastních finančních prostředků. Odhadem by tyto provize finančním poradcům mohli penzijní fondy vyjít až na 4,1 miliardy korun. Ke změnám by však mělo dojít nejen ve struktuře fondů, ale také ve vyplácení naspořených finančních prostředků. Zatímco v současné době si může účastník penzijního připojištění sám zvolit, zda chce dostat finanční prostředky jednorázově vyplacené, nebo jestli raději uplatní svůj nárok na starobní penzi, v budoucnu by již tuto možnost mít neměl. Přesto, že stát dlouhodobě hovořil spíše o podpoře starobních penzí, tedy doživotního vyplácení naspořených finančních prostředků, Asociace penzijních fondů ČR navrhovala starobní penze zcela zrušit. Podle závěrečného plánu Ministerstva práce a sociálních věcí by opravdu mohlo dojít ke zrušení starobních penzí a také k úpravám ve vyplácení invalidní penze, výsluhové penze, pozůstalostní penze a odbytného. Právě odbytné by mělo být více znevýhodněno než doposud, aby účastníci penzijního připojištění měli větší motivaci v penzijním připojištění pokračovat a nevybírat si peníze předčasně. Kroky, které by měli více znevýhodňovat předčasné vyplácení odbytného, zveřejněny nebyly, hovořilo se ale například i o pokutách za předčasné ukončení.

32

Empirická část

Starobní penzi by nové penzijní fondy měli přestat zcela vyplácet. Podle Asociace penzijních fondů ČR není vyplácení starobní penze adekvátní, hlavně z důvodu, že se starobní penze rozpočítává za pomoci poměrových ukazatelů, které však vychází z průměrných statistik a tak její vyplácení může vést k nevýhodnosti pro klienta penzijního fondu, nebo pro samotný fond. Do budoucna by tedy měl být klient po splnění zákonných podmínek a po podání žádosti o vyplacení finančních prostředků od svého penzijního fondu jednorázově vyplacen. Následně by klientovi nemělo nic bránit, aby si v případě zájmu penzijní připojištění založil znovu u stejného či jiného penzijního fondu. Občané České republiky, kteří by i v budoucnu chtěli využívat možností vyplývající z doživotního vyplácení penze, by se měli obracet na životní pojišťovny, které budou nabízet doživotní vyplácení penze v rámci životního pojištění.

5.2 Komparace penzijních fondů Je mnoho ukazatelů, podle kterých můžeme stávající penzijní fondy hodnotit a srovnávat. Pro samotné klienty bude pravděpodobně nejdůležitější výše výnosu, které jim penzijní fond přinese. Dá se ale předpokládat, že mnoho potenciálních klientů se také bude rozhodovat podle stability jednotlivých penzijních fondů. Určitá část klientů se pravděpodobně nebude rozhodovat podle řeči čísel, ale spíše podle preferencí „značky“, která penzijní fond zaštiťuje.

Empirická část

Tab. 2

33

Stávající penzijní fondy

Základní kapitál (v mil. Kč)

Vlastní kapitál celkem (v mil. Kč)

Generali

50,000

114,968

1 768,944

ING PF

50,000

484,289

200,000

AEGON PF

Počet aktivních účastníků

Podíl na trhu (v %)

47 620

45 045

1,02

2,00

4,10

22 223,051

198 948

444 265

10,03

0,04

2,50

437,956

26 276,533

345 523

494 382

11,16

0,58

2,33

50,000

45,849

679,485

-16 203

80 369

1,81

3,50

4,50

Allianz PF

60,000

499,769

7 233,285

253 457

138 221

3, 12

3,00

3,05

AXA PF

398,501

414,224

34 856,460

212 509

532 251

12,02

0,00

2,20

ČSOB + Progres PF

320,000

120,228

7 184,613

74 889

289 450

6,54

0,02

2,40

ČSOB + Stabilita PF

297,167

101,655

16 123,415

183 854

420 645

9,50

0,05

2,40

PF České pojišťovny

213,700

369,725

44 811,073

363 078

1 167 563

26,37

0,40

2,40

PF České spořitelny

350,000

685,062

30 565,314

251 113

816 065

18,43

0,40

3,07

Penzijní fond

PF Komerční banky

Zdroj: http://www.apfcr.cz

Aktiva Hospodářský celkem výsledek (v mil. Kč) (v tis. Kč)

Výnosy 2008 (v %)

Výnosy 2007 (v %)

34

Empirická část

Pokud by se potenciální klient penzijního fondu rozhodoval podle výše připsaných výnosů za rok, volil by patrně AEGON Penzijní fond. Ten dokázal v letech 2007 a 2008 zhodnotit vklady svých klientů nejvyšším procentem a to i přesto, že teprve v roce 2007 vstoupil na český trh. S nejmenší pravděpodobností by se klient, sledující výnosy fondů obrátil na penzijní fond společnosti AXA, který v roce 2008 svým klientům výnosy nepřipsal. Graf. 1

Výnosy 2007, 2008 (v %)

Empirická část

35

Přesto, že klienti penzijních fondů pravděpodobně sledují především výnosy, které jim jejich vklady u daného penzijního fondu přinesou, měli by také kontrolovat stabilitu zvoleného fondu. AEGON Penzijní fond sice zhodnotil vklady klientů nejvyšším způsobem, na druhé straně je jediným penzijním fondem, který v roce 2008 nedosáhl na kladný hospodářský výsledek, což by mnoho klientů mohlo odradit. Nejlépe se dařilo největšímu penzijnímu fondu na trhu, tedy Penzijnímu fondu České pojišťovny, jeho hospodářský výsledek dosáhl hodnoty vyšší než 350 milionů korun. Graf. 2

Hospodářský výsledek (v tis. Kč)

36

Empirická část

K dobrému hospodářskému výsledku Penzijního fondu České pojišťovny určitě také dopomohl fakt, že se jedná o fond s nejvyšším počtem aktivních účastníků, tedy účastníku, kteří pravidelně spoří na svůj účet u penzijního fondu. Penzijní fond České pojišťovny má jako jediný z penzijních fondů více jak milion aktivních účastníků. Druhý v pořadí je Penzijní fond České spořitelny, ten sice má o více jak 300 000 méně klientů, na rozdíl od Penzijního fondu České pojišťovny však nikdy neprovedl fůzi s jiným penzijním fondem a veškeré klienty si tedy získal během své činnosti sám. Zajímavostí je, že nejmenší počet aktivních účastníků má Generali, a to i přesto, že pravidelně svým klientům připisuje zajímavé výnosy a na Českém trhu figuruje již od roku 1995. Graf. 3

Počet aktivních účastníků

Empirická část

37

O stabilitě penzijního fondu rozhodně svědčí také výše jeho základního kapitálu. Nejvyšší základní kapitál ze všech fondů na trhu má AXA Penzijní fond, ten však klientům v roce 2008 nepřipsal žádné výnosy a tak jistota vyjádřená základním kapitálem pravděpodobně nebude pro potenciální nové klienty příliš lákavá. Graf. 4

Základní kapitál (v mil. Kč)

38

Empirická část

Vlastní kapitál a aktiva penzijního fondu by také měli být pro klienta dostatečnou zárukou stability fondu. AEGON Penzijní fond je v tomto směru nejvíce zaostává za ostatními penzijními fondy, což však je vyvoláno především jeho krátkou působností na českém trhu. Nejvýše se po tom v těchto ukazatelích pohybují dvě po dlouhá léta zavedené značky – Penzijní fond České pojišťovny (nejvyšší míra aktiv – více jak 44 811 milionů Kč) a Penzijní fond České spořitelny (nejvyšší vlastní kapitál – více jak 685 milionů Kč). Graf. 5

Vlastní kapitál celkem (v mil. Kč)

Posledním ukazatelem, podle kterého se mnoho potenciálních klientů rozhoduje, který penzijní fond zvolit, je preference značky. Jedná se o preferenci, kterou penzijní fond svou vlastní činností příliš nemůže ovlivnit. Klient, který například má účet u České spořitelny, využívá stavebního spoření České spořitelny a třeba mu Česká spořitelna poskytla hypotéku, bude u ní pravděpodobně také volit penzijní připojištění.

Empirická část

39

Preference a sílu značky určuje také dlouhodobost značky na trhu, reference od již stávajících klientů, ale také marketing zvolený jednotlivými společnostmi. Právě investicemi do marketingu a kvalitou zvolené marketingové strategie mohou jednotlivé penzijní fondy a jejich zřizovatelé ovlivnit preference u potenciálních klientů.

40

Empirická část

5.3 Komparace stávajících a plánovaných penzijních fondů Porovnat stávající penzijní fondy s těmi plánovanými se zatím nedá provést objektivně za pomoci čísel, protože nikdo zcela přesně neví v jakém termínu a v jakých variantách se nové penzijní fondy objeví na trhu v České republice. Přesto z již avizovaných plánů se dá mnohé vytušit a alespoň principielně stávající fondy s těmi plánovanými srovnávat. Ministerstvo práce a sociálních věcí avizovalo změny na svých webových stránkách již v roce 2008. Tehdy změny v systému penzijních fondů charakterizovalo slovy: „Změny spočívají v oddělení majetku penzijních fondů a účastníků, dále v možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány, ve zvýšení motivace k vyšším příspěvkům a vyšší participaci zaměstnavatelů a v podpoře čerpání doživotních penzí a penzijního připojištění.“17 Z charakteristiky změn v podání ministerstva by se mohlo zdát, že veškeré změny na trhu penzijních fondů budou k lepšímu, bude tomu tak i ve skutečnosti? 5.3.1

Výnosy fondů

Právě zhodnocení svých financí budou pravděpodobně klienti jednotlivých penzijních fondů sledovat nejvíce. Nové penzijní fondy budou nabízet více variant spoření, ale již nebudou zaručovat svým klientům výnos. Stávající penzijní fondy svým klientům nepřinášejí závratné zisky, přesto však svým klientům garantují určitý výnos. Ten by u nových penzijních fondů garantovaný být neměl a tak potenciální klienti budou muset hodně pozorně volit, u které společnosti si založit penzijní fond, a kterou z nabízených variant penzijního připojištění zvolit. Přesto, že právě finanční srovnání stávajících a plánovaných penzijních fondů je pro klienta pravděpodobně to nejdůležitější, v současné době se dá jen velmi těžko předvídat, zda nové penzijní fondy opravdu přinesou vyšší zisky. Pravděpodobně se však dá předpokládat, že klienti, kteří zvolí správný penzijní fond a způsob spoření, budou moci dosáhnout třeba až dvojnásobných výnosů v porovnání se stávajícími fondy. Klienti, kteří však nebudou mít štěstí, mohou na konci spoření dostat částku jen o něco málo vyšší, než kterou do fondu vložili. 5.3.2

Příspěvky od státu

Pravděpodobně jedinou nemněnou u stávajících a plánovaných penzijních fondů bude výše státního příspěvku. Vzhledem k prováděným státním reformám

17

http://www.mpsv.cz/cs/5932

Empirická část

41

se nedá příliš předpokládat, že by se stát rozhodl motivovat klienty k přechodům k novým fondům vyšším objemem státních příspěvků. Asociace penzijních fondů ČR sice poukazovala na fakt, že mnoho občanů České republiky jedná spíše konzervativním způsobem, a tak nebudou příliš motivováni měnit svůj stávající penzijní fond za nový a právě vyšší příspěvek od státu, alespoň pro určité první roky spoření, by mohl být pro mnoho potenciálních klientů rozhodujícím, přesto se pravděpodobně výše státních příspěvků měnit nebude. 5.3.3

Příspěvky od zaměstnavatelů

Větší zainteresovanost zaměstnavatelů byl jeden z důvodů, proč by měli nové penzijní fondy vzniknout. Již v současné době se snaží stát motivovat zaměstnavatele k tomu, aby přispívali svým zaměstnancům na penzijní připojištění, a to především možností daňového odpočtu až do výše 24 000 korun za rok. Větší zainteresovanost by měla být dána možností daňového odpočtu až do výše 32 000 korun za rok. Při přepočtu tak zjistíme, že zaměstnavatel může svým zaměstnancům přispívat na penzijní připojištění a uplatňovat daňový odpočet do výše 2000 měsíčně a tato částka by měla vzrůst na 2 666 korun měsíčně. Bohužel v České republice není příliš zaměstnavatelů, kteří by přispívali svým zaměstnancům na penzijní připojištění maximální možnou částku, a tak se dá předpokládat, že plánovaná změna bude mít spíše kosmetický charakter. Navýšení ročního maximálního daňového odpočtu pravděpodobně nepřiměje zaměstnavatele, kteří doposud svým zaměstnancům na penzijní připojištění, aby s přispíváním začali a zaměstnavatele, kteří v současné době zaměstnancům přispívají například 300 korun měsíčně na penzijní připojištění, nebude dostatečně motivovat k tomu, aby objem příspěvků zvýšili. Faktem však zůstává, že činnosti a podpůrné prostředky plánovaných penzijních fondů zatím nebyla jakkoliv pevně formulována zákonem, a tak může vláda při jednání s Asociací penzijních fondů ČR stále ještě najít nové možnosti motivace zaměstnavatelů k příspěvkům na penzijní fond. 5.3.4

Vklady účastníků připojištění

Vyšší vklady samotného účastníka penzijního připojištění jsou další cestou, jak získat z činnosti penzijních fondů vyšší zisk. 5 % ze sta korun je přeci méně, než 5 % z deseti tisíc. Právě proto by chtěl stát motivovat účastníky plánovaných nových penzijních fondů k vyšším investicím. Vyšší investice klienta stávajícího penzijního fondu, by s sebou pravděpodobně opravdu přinesly vyšší výnosy, pokud by jím zvolený penzijní fond nedopadl jako AXA Penzijní fond, který mezi své klienty v roce 2008 výnosy nepřipsal. Vyšší investice do některého z plánovaných penzijních fondů by však s sebou již přinášelo vyšší riziko, obzvláště pokud by se klient rozhodl ukládat své finanční prostředky do fondu hospodařícího růstovým způsobem.

42

Empirická část

Naopak pokud by klient plánovaného penzijního fondu investoval do fondu hospodařícího konzervativním způsobem, nemusel by se pravděpodobně bát o své finanční prostředky, zisky by se však měli pohybovat na úrovni stávajících penzijních fondů. Ani penzijní fond hospodařícím konzervativním způsobem by však v budoucnu neměl mít povinnost připisovat klientům nulové, či kladné zhodnocení jejich financí a tak i finanční investice do tohoto penzijního fondu s sebou ponese malá rizika. Dalším motivačním prvkem, jak přimět účastníky penzijního připojištění k vyšším vkladům, je plánovaný zvýšený objem možného daňového odpočtu pro podnikatele. Vláda sice zatím nejednala o konkrétní částce, kterou bude moci podnikatel využít pro daňový odpočet. Dá se však předpokládat, že právě úspěšní podnikatelé, dosahující pravidelného zisku, by mohli být ti, kteří budou novými penzijními fondy nejvíce motivování k vyšším investicím. Vyšší možnost daňových odpočtů by totiž mnoho podnikatelů opravdu mohlo motivovat k tomu, aby více investovali do činnosti jimi zvolených penzijních fondů. 5.3.5

Srovnání stávajících a plánovaných penzijních fondů

Je zřejmé, že penzijní fondy, které by v budoucnu měli zahájit svou činnost na území České republiky a měli by podnikat na základě nového zákona, svým klientům přinesou možnost vyšších zisků, ale také vyšší míru rizika. Potenciální klienti penzijních fondů tak budou v budoucnu muset více přemýšlet nad výběrem penzijního fondu a varianty spoření. Pokud se však potenciální klient rozhodne pro správný penzijní fond, bude moci dosáhnout opravdu zajímavých výnosů, aniž by musel přispívat vyšším finančním obnosem, než v současné době. Pro mnoho konzervativnějších jedinců však zůstane rozhodujícím fakt, že stávající penzijní fondy mu dávají určitou jistotu, a proto patrně nebude volit přechod k některému v budoucnu nově vzniknuvšímu penzijnímu fondu.

Empirická část

Tab. 3

43

Srovnání stávajících a plánovaných penzijních fondů

Položka

Stávající PF

Plánovaný PF

Výnosy fondů

Z důvodu omezených investic jsou výnosy fondů relativně nízké, ale pravidelné

Výnosy mohou být vyšší, přinesou však s sebou vyšší riziko a možnost připsání záporného zhodnocení vkladů klienta

Příspěvek od státu

Maximálně 150 Kč za měsíc

Pravděpodobně zůstanou ve stejné vyšší jako u stávajících PF (tedy od 50 do 150 korun)

Možnost daňového Příspěvky od odpočtu do výše 24 000 zaměstnavatelů Kč za rok

Vklady klientů PF

Neomezeny. Pro podnikatele možnost daňového odpočtu do výše 12 000 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

Pravděpodobně možnost vyššího daňového odpočtu, a to do výše 32 000 Kč za rok Neomezeno. Pro podnikatele možnost daňového odpočtu pravděpodobně vyšší než 12 000 Kč

44


6 Investiční doporučení Rok od roku roste počet účastníků penzijního připojištění a stejně tak se rok od roku zvyšuje majetek jednotlivých penzijních fondů. Obzvláště v posledních letech média a mnozí odborníci spekulují o budoucím krachu důchodového systému v České republice a i proto se stále více občanů ČR rozhoduje pro spoření na penzi u některého z penzijních fondů. Graf. 6

Počet účastníků penzijního připojištění v letech 1995 – 2008 (v tisících)

Každý člověk, a tedy i každý potenciální klient penzijního fondu, je jiný, má jiná očekávání, potřeby a představy o tom, jak by se měli jeho finance zhodnocovat, nelze proto zcela jednoznačně navrhnout jednotné finanční doporučení, které by pak bylo paušalizováno na všechny potenciální účastníky penzijního připojištění. Zájemci o penzijní připojištění jsou různí, a tedy i jejich rozhodovací priority se v mnoha směrech liší. Někteří se rozhodují pouze na základě „značky“ a své penzijní připojištění si zakládají u finančních společností, se kterými již nějakým způsobem dlouhodobě spolupracují, např. si zakládají penzijní připojištění u společnosti, která jim vede běžný účet.


45

Mnoho potenciálních klientů si zakládá své penzijní připojištění na základě mediálních kampaní, případně na základě jednorázových zvýhodněných akcí, které mnohé fondy nabízejí. Nemalé procento zájemců o penzijní připojištění však také důsledně studuje „řeč čísel“, vývoj penzijních fondů, jejich hospodářské výnosy, podíly na trhu a hlavně výnosy, které jim jednotlivé fondy mohou nabídnout. Ač nejde investiční doporučení globalizovat na všechny zájemce o penzijní připojištění, můžeme se pokusit odpovědět na základní otázky, které by pravděpodobně mohl, a snad by i měl, mít zájemce o svěření svých financí penzijnímu fondu. Odpovědi na tyto základní otázky by nás následně měli dovést ke konkrétnímu investičnímu doporučení, které by mělo být vhodné pro většinu potenciálních klientů penzijních fondů.

6.1

Je v hodné investovat do penzijního připojištění?

Přestože někteří odborníci, a také mnozí z laické populace, dlouhodobě hovoří o nevýhodnosti penzijních fondů, můžeme zájemci o penzijní připojištění doporučit, aby si opravdu uzavřel smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Přestože v mnoha případech nejsou fondy schopny výší připsaných výnosů se vyrovnat meziroční inflaci, jedná se stále o poměrně jistý způsob zhodnocení financí a určité zajištění na penzi. Evropská pojišťovací skupina Aviva si nechala vypracovat studii, která se zaměřovala na jednotlivé členské státy Evropské unie a zajištění jejich občanů na stáří. Výsledky studie zveřejnila v polovině roku 2010 a zaskočila jimi i mnoho finančních odborníků: „Každý obyvatel České republiky, který odejde do důchodu v letech 2011 až 2051, by si měl v průměru ušetřit částku 114 310 korun ročně, aby se pak nemusel smířit s výrazně nižší životní úrovní, a to i za předpokladu, že stát provede penzijní reformu, a zajistí si tak prostředky na výplatu penzí.“18 Není sice příliš pravděpodobné, že by si průměrný občan České republiky byl schopen naspořit na penzijním připojištění skoro 115 tisíc korun ročně, je ale jisté že určité finanční zabezpečení bude potřebovat každý, a to pokud možno v co nejvyšší míře. K vytvoření si rezerv na budoucí penzi, by měl pomoci právě penzijní fond, který svým klientům může garantovat státní podporu, podíl z výnosů a případné příspěvky od zaměstnavatele. Je evidentní, že každý občan České republiky by měl přemýšlet nad svým finančním zabezpečením na stáří a pravděpodobně penzijní fond by měli být nejlepším možným způsobem, jak si určité finanční prostředky zajistit.

18http://www.novinky.cz/ekonomika/212120-chcete-mit-dustojny-duchod-nasetrete-si-k-penzi-

115-tisic-na-rok.html

46


Jen pro srovnání mezi nejvyužívanější finanční produkty v České republice patří kromě penzijního připojištění také běžné účty, z nichž úroky mnoha klientům ani nepokryjí náklady na vedení účtu a stavební spoření, jehož zhodnocení finančních vkladů je v procentuálním vyjádření nižší, než u penzijního připojištění. Penzijní připojištění tedy můžeme jednoznačně doporučit, jako vhodný finanční produkt, pro každého plnoletého občana, který přemýšlí o tom, jak se alespoň částečně finančně zabezpečit na své stáří.

6.2 Začít spořit na penzi u stávajícího fondu, nebo počkat na vznik nových fondů? I na tuto otázku lze zájemci o penzijní připojištění odpovědět poměrně jednoduše. Určitě by neměl čekat na vznik nových fondů, ale měl by začít spořit již teď s některým ze stávajících fondů, a to hned z mnoha důvodů. Asi hlavním důvodem proč nečekat na plánované penzijní fondy je fakt, že zatím stále není jisté, kdy se plánované změny, a jestli vůbec, realizují. Je sice pravda, že ve spolupráci s Asociací penzijních fondů ČR naplánoval změny někdejší ministr financí a současný premiér Petr Nečas, na druhou stranu současná vláda se zatím spíše zabývá otázkou finančních úspor a není jisté, kdy se začne zabývat důchodovou problematikou a tématikou penzijních fondů. Jako další důvod, proč můžeme doporučit investovat finanční prostředky do některého ze stávajících fondů je fakt, že rozhodně je vhodné, si začít spořit na penzi co nejdříve a nové penzijní fondy pravděpodobně nevzniknou v horizontu jednoho roku, a tak zájemci o zabezpečení na penzi budou zbytečně unikat výnosy s činnosti fondu, státní příspěvky a možnost příspěvků od zaměstnavatele. Velkou výhodou stávajících fondů je také skutečnost, že již jsou na trhu považovány za zavedené značky a dá se tak u nich vysledovat určitý vývoj, podle kterého je možné se rozhodnout, do kterého fondu investovat. Pokud by potenciální klient chtěl investovat až do některého z penzijních fondů, který teprve vznikne, musel by se rozhodovat pouze na základě intuice, protože jednotlivé fondy by ještě neměli renomé a za sebou žádné měřitelné výsledky. Stávající penzijní fond bude také klientům umožňovat bezplatný přechod ke kterémukoli z nově vzniklých penzijních fondů. Pokud se tedy klient v budoucnu rozhodne na základě hospodaření nových penzijních fondů, že má zájem přejít k některému z nich, bude to moci provést bezplatně a pravděpodobně jen s minimálním časovým zatížením. Změna z nového na stávající penzijní fond však nebude možná, a tak, pokud by se ukázalo, že nové penzijní fondy nepřináší vyšší zisky, než fondy stávající, či že dokonce připisují záporné výsledky ze svého hospodaření klientům na účet, nemohl by klient nového penzijního fondu přejít k některému ze stávajících fondů. Zájemci o penzijní připojištění tedy můžeme doporučit nečekat, na vznik nových fondů, ale investovat již do některého z fondů stávajících a po vzniku


47

fondů nových, sledovat jejich vývoj a případně se rozhodnout o změně svého penzijního fondu.

6.3 Pro který ze stávajících fondů se rozhodnout? Je samozřejmé, že každý potenciální klient penzijního fondu si tuto otázku položí. Spoření na penzi s penzijním fondem je dlouhodobá záležitost a je samozřejmé, že každý klient fondu bude chtít spořit tak, aby to pro něj mělo co nejvíce výhod a přitom, aby se zajistil na stáří. Doporučení jednoho z desíti stávajících fondů sice nemůže být považováno za zcela jednoznačně nejvýhodnější pro všechny zájemce o penzijní připojištění, můžeme však najít fond, který by pravděpodobně měl vyhovovat maximálnímu množství potenciálních klientů penzijních fondů. Je pravděpodobné, že každý zájemce o penzijní připojištění bude chtít, aby jeho penzijní fond byl dostatečně dobře finančně zajištěn. Je v zájmu klienta, aby se nemusel bát o to, že jeho penzijní fond nebude dostatečně fundovaný na trhu penzijních fondů a bude nucen se spojit prostřednictvím fůze s jiným fondem. Je sice pravda, že pokud se klientův penzijní fond sloučí s jiným fondem, nepřijde klient o finanční prostředky na svém penzijním fondu, na druhou stranu ztrácí svobodnou volbu penzijního fondu, protože jeho finanční prostředky automaticky přejdou k penzijnímu fondu, s nímž se jeho stávající fond spojuje. Klientovi nadále zůstává možnost přejít následně k jinému z penzijních fondů, ale tento přechod vyžaduje klientům čas, a proto je pro klienta určitě nejvhodnější zvolit si na trhu dostatečně etablovaný penzijní fond, u kterého bude mít jistotu dlouhodobé spolupráce. Srovnejme tedy jednotlivé penzijní fondy na základě údajů z tabulky číslo 2. K jednotlivým ukazatelům přiřadím procentuální vyjádření důležitosti pro klienta a následně k nim přiradím poměrovou hodnotu ukazatelů z tabulky číslo 2. Procentuální vyjádření důležitosti vyjadřuje můj předpoklad pravděpodobných preferencí klienta a nemusí se shodovat s preferencemi každého klienta. Předpokládejme, že klienta nejvíce zajímá výnosnost jím zvoleného penzijního fondu, proto nejvyšší procentuální vyjádření v tabulce obdrželi výnosy z roku 2008. Rok 2008 byl pro penzijní fondy krizový a mnoho fondů spadlo z hlediska připsaných výnosů až na samé dno. Rok 2008 tak objektivně vystihuje schopnost penzijních fondů zhodnocovat finanční prostředky klientů v krizovém období. Druhé nejvyšší procentuální vyjádření obdržel ukazatel výnosů z roku 2007. Důvodem tohoto hodnocení je fakt, že výnosy z roku 2007 ukazují na schopnost fondu zhodnocovat finanční prostředky klientů v běžném období. Jako třetí v pořadí důležitosti je hodnocen ukazatel hospodářského výsledku. Tento ukazatel dokazuje schopnost penzijního fondu úspěšně hospodařit a dosahovat zisků a tedy vytvářet finanční rezervu pro svou činnost.

48


Další v pořadí důležitosti jsou hodnoty základního a vlastního kapitálu. Zájemci o penzijní připojištění se nemusí tyto hodnoty zdát zcela důležité, ale poukazují na finanční zajištění fondu a tedy na jeho finanční stabilitu. Nízký ukazatel v tabulce obdržel ukazatel podílu na trhu. Podíl na trhu jednotlivých penzijních fondů totiž zachycuje procentuální vyjádření počtu aktivních klientů fondu, tedy počet klientů, kteří pravidelně spoří na svůj účet u penzijního fondu. Pro potenciálního klienta penzijního fondu pravděpodobně nebude nejdůležitějším ukazatelem množství dalších klientů fondu. Pro klienta patrně bude důležité, aby jím zvolený penzijní fond měl dostatek klientů, pro bezproblémové provozování činnosti. Dá se předpokládat, že aktuálně všech 10 penzijních fondů má dostatečný počet klientů pro svou činnost, což nejlépe deklaruje fakt, že penzijní fond společnosti Generali provozuje svou činnost již od roku 1995, a to i přesto, že je aktuálně penzijním fondem s nejnižším podílem na trhu. Nejnižší procentuální vyjádření obdržel ukazatel aktiv penzijního fondu. Také aktiva penzijního fondu mohou být brány jako ukazatel finančního zajištění společnosti, nejedná se však o dlouhodobý ukazatel a proto jsem se jim rozhodla přiřadit nejnižší procentuální vyjádření, jakožto pravděpodobně pro klienta nejméně podstatný údaj ze zvolených ukazatelů.


Tab. 4

49

Komparace penzijních fondů

Zákl. kapitál

Vlast. kapitál

Aktiva celkem

Hosp. výsledek

Podíl na trhu

Výnosy 2008

Výnosy 2007

Penzijní fond

Výpočet x=

X1

N1

X2

N2

X3

Generali

5%

0,5

5%

1,1

ING PF

5%

0,5

5%

PF Komerční banky

5%

2,0

AEGON PF

5%

Allianz PF

N5

X6

X7

N7

∑Xi * Ni

i= 1

N4

X5

2%

0,2 20%

0,5

3%

1,0 40%

2,0 25%

4,1

0,29

6

4,8

2%

2,2 20%

2,0

3%

10,0 40%

0,0 25%

2,5

0,23

8

5%

4,4

2%

2,6 20%

3,5

3%

11,2 40%

0,6 25%

2,3

0,32

5

0,5

5%

0,5

2%

0,1 20%

-0,2

3%

1,8 40%

3,5 25%

4,5

0,37

3–4

5%

0,6

5%

5,0

2%

0,7 20%

2,5

3%

3,1 40%

3,0 25%

3,1

0,41

1

AXA PF

5%

4,0

5%

4,1

2%

3,5 20%

2,1

3%

12 40%

0,0 25%

2,2

0,26

7

ČSOB + Progres PF

5%

3,2

5%

1,2

2%

0,7 20%

0,7

3%

6,5 40%

0,0 25%

2,4

0,17

10


5%

3,0

5%

1,0

2%

1,6 20%

1,8

3%

9,5 40%

0,1 25%

2,4

0,22

9


5%

2,1

5%

3,7

2%

4,5 20%

3,6

3% 26,4 40%

0,4 25%

2,4

0,38

2


5%

3,5

5%

6,9

2%

3,1 20%

2,5

3%

0,4 25%

3,1

0,37

3–4

18,4 40%

N6

N

X4

Zdroj: vlastní zpracování

N3

1 N

Poř.

50


Z komparace penzijních fondů vyplývá jako nejvhodnější fond - Allianz Penzijní fond. Ten těží především z vysokých výnosů, které každoročně připíše svým klientům. Nejvýnosnější penzijní fond ve sledovaných letech, AEGON penzijní fond v celkovém hodnocení doplatil především na fakt, že se dá předpokládat, že klienti budou stát o finančně zajištěný fond, pravidelně tvořící zisky. Penzijní fond společnost AEGON však zatím nemá dostatečné zázemí a jako jediný z penzijních fondů nedosáhl ve sledovaném období na kladný hospodářský výsledek. Také jakožto nejmladší penzijní fond na českém trhu, není stále ještě zavedenou značkou a jeho aktiva i vlastní kapitál jsou nižší než u ostatních penzijních fondů. Na druhém místě se umístil penzijní fond zavedené společnosti na českém trhu – České pojišťovny. O třetí místo se s AEGON penzijním fondem podělil penzijní fond další významné finanční instituce – České spořitelny. Penzijní fondy těchto společností obsadily pomyslné přední příčky komparace především díky svému vysokému finančnímu zajištění, a také vysokému podílu na trhu. Penzijní fondy těchto finančních institucí dohromady spravují finanční prostředky téměř 45 % všech klientů penzijních fondů. Pokud dále porovnáme připsané výnosy jednotlivých penzijních fondů za posledních 9 let, zjistíme, že penzijní fond společnosti Allianz, který z předešlé komparace vyšel jako fond nejvýhodnější, pravidelně hodnotí vklady svých klientů zajímavými procenty a obzvláště v posledních letech se dostal mezi fondy, které pravidelně připisují svým klientům jedny z nejvyšších výnosů. V roce 2009 se dokonce stal penzijní fond společnosti Allianz penzijním fondem, který svým klientům připsal nejvyšší procentuální výnosy, což potvrzuje jeho vhodnost, pro doporučení potenciálnímu klientovi.


Tab. 5

51

Komparace výnosnosti penzijních fondů

Výnosnost penzijního fondu za rok (v %) Penzijní fond 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Generali

4,6

4,1

3

3

3,81

3,74

4,1

2

2,4

ING PF

4,8

4

4

2,5

4,2

3,6

2,5

0,04

0,1

PF Komerční banky

4,4

4,63

3,4

3,5

4

3

2,3

0,58

0,24

-

-

-

-

-

-

4,5

3,5

2,1

Allianz PF

4,36

3,71

3

3

3

3,11

3

3

3,1

AXA PF

4,25

3,41

3,36

3,1

3,7

2,5

2,2

0

2

ČSOB + Progres PF

3,9

4,26

4,3

5,3

5

2,3

2,4

0,02

1


3,2

3

2,3

4,3

4

2,8

2,4

0,05

1,37


3,8

3,2

3,1

3,5

3,8

3,3

2,4

0,2

1,2


3,8

3,5

2,64

3,74

4,03

3,04

3,1

0,4

1,28

AEGON PF

Zdroj: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/zhodnoceni-prostredku-ucastniku-pp-rok-1995-az-2009.html

52


Penzijní fond společnosti Allianz můžeme tedy doporučit, jako pravděpodobně nejvýhodnější investici do stávajícího penzijního fondu. Poměrně stabilní finanční zázemí a zajímavé připsané výnosy i v posledních letech, kdy finanční krize dopadla také na penzijní fondy, vede k názoru, že Allianz Penzijní fond je aktuálně nejlepším řešením pro většinu zájemců o penzijní připojištění. Doporučit Allianz Penzijní fond, jako nejvýhodnější ze stávajících penzijních fondů lze hned z několika důvodů, převážně však za to, jak dobře se vypořádal s krizovým rokem 2008. Pro klienty rozhodně zajímavý bude i fakt, že v roce 2009 připsal Allianz Penzijní fond svým klientům nejvyšší finanční zhodnocení. Nedá se příliš předpokládat, že by se trend dobrého stávajícího vývoje u penzijního fondu společnosti Allianz měl v nejbližších letech nějakým radikálním způsobem měnit, a proto pravděpodobně i v dalších letech bude svým klientům velmi dobře hodnotit úspory a dopomáhat tak k jejich lepšímu zabezpečení na penzi.

6.4 Který z plánovaných fondů případně v budoucnu zvolit? Je pravděpodobné, že pokud v budoucnu vláda rozhodne opravdu o realizaci změn v systému penzijních fondů a vzniku nových fondů, které budou nabízet různé varianty spoření na penzi, budou noví klienti postaveni před otázku, který z typů nových fondů zvolit? Účastníci stávajících penzijních fondů po té pravděpodobně začnou více sledovat dění okolo nových fondů a pokud uvidí, že nové fondy opravdu přináší vyšší zisky, začnou přemýšlet o tom, ke kterému novému penzijnímu fondu a k jakému typu spoření na penzi přejít. Je velmi těžké předvídat, jak se bude dařit jednotlivým penzijním fondům v budoucnu a jakým způsobem budou zhodnocovat finanční prostředky svých klientů, přesto můžeme předpokládat, že z trojice způsobů spoření, které budou nové penzijní fondy nabízet, patrně nejméně zajímavý pro potenciálního klienta bude konzervativní způsob. Fondy hospodařící konzervativním způsobem pravděpodobně budou mít ze zákona povinnost, aby 80 % svých investic směřovali do finančních produktů s malou rizikovostí, ale také s poměrně nízkými výnosy, jako jsou například státní dluhopisy. Konzervativní fondy budou tedy hospodařit způsobem, jenž bude velmi podobný fondům stávajícím, proto se nedá příliš předpokládat, že by klienti stávajících fondů přecházeli k fondům konzervativním a ani potenciální klienti, kteří teď do penzijních fondů neinvestují z důvodu jejich „nízké“ výnosnosti nebudou patrně mít zájem podepisovat smlouvy s novými fondy, hospodařící stejným způsobem, jako fondy stávající. Konzervativní fondy navíc sice budou hospodařit podobným způsobem, jako fondy stávající, ale s mnohem menší praxí a zkušeností, a tak může zpočátku


53

jejich hospodaření docházet k určitým začátečnickým nesrovnalostem, kterým by se měli být stávající fondy již schopny vyhnout. Zajímavé bude také v budoucnu sledovat, jakým způsobem budou zhodnocovat svým klientům finanční prostředky fondy, které budou hospodařit růstovým způsobem. Tyto fondy by teoreticky mohli svým klientům přinášet nejvyšší výnosy, jenže svým klientům budou také přinášet nejvyšší míru rizika. Rizikovost investic do penzijních fondů, hospodařících růstovým způsobem bude také umocňovat fakt, že penzijní fondy již pravděpodobně budou moci svým klientům připisovat záporné zhodnocení. Při výběru způsobu spoření s penzijním fondem, bude samozřejmě záležet převážně na klientovi, na jeho odvaze a chuti jít do většího rizika, a také bude záležet na praxi, která ukáže, jak opravdu budou výnosné penzijní fondy hospodařící růstovým způsobem, přesto bychom si mohli říci, že pravděpodobně vzhledem k vyšší míře rizika a možnosti připisovat záporná zhodnocení, ani růstový způsob hospodaření penzijního fondu nelze doporučit, jako optimální způsob pro většinu budoucích potenciálních klientů. Z plánovaných způsobů hospodaření, bychom tedy patrně mohli doporučit vyvážený způsob, jakožto ten nejvhodnější. Tento způsob by patrně měl klientům přinést vyšší zisky než penzijní fond hospodařící konzervativním způsobem, za cenu nižšího rizika, než u fondu hospodařícího způsobem růstovým. Konzervativní fondy by také po svém vzniku pravděpodobně měli mít povinnost směřovat minimálně 50 % svých investic do oblastí s minimem rizika a jistou výnosností a právě z těchto investic by měly být schopny pokrýt případnou ztrátu z nevydařených investic na jiných trzích. Pokud by tedy penzijní fondy hospodařící vyváženým způsobem v budoucnu nebyly ziskové, měly by alespoň být schopny zamezit tomu, aby svým klientům připisovaly záporná zhodnocení. Plánované penzijní fondy hospodařící vyváženým způsobem pravděpodobně tedy budou pro klienta zárukou, že dosáhne na státní dotaci a v nejhorším případě mu penzijní fond připíše nulové zhodnocení. Dá se však předpokládat, že fondy hospodařící vyváženým způsobem budou svým klientům přinášet výnosy pravidelné a přitom s poměrně nízkým rizikem, a proto by v budoucnu měly být optimální variantou pro většinu zájemců o nové penzijní připojištění, či pro zájemce o přechod ze stávajícího penzijního fondu k některému v budoucnu nově vzniklých fondů.

6.5 Konkrétní investiční doporučení Každý potenciální klient penzijního fondu je odlišný, a proto bychom mohli nacházet různá investiční doporučení z různých důvodů. Například zájemci o penzijní připojištění, který bude mít poměrně nebezpečnou práci, bychom mohli doporučit penzijní připojištění České spořitelny, u které dostane výhodné úrazové pojištění bez ohledu na to, do jaké rizikové skupiny obyvatelstva patří. Pro osobu, která pravidelně cestuje, bychom třeba mohli naznat za optimální penzijní fond společnosti Generali, který nabízí zvýhodněné cestovní pojištění.

54


Takovýchto variant bychom však našli mnohem více, ale zkusme najít jednotné investiční doporučení, které by patrně mělo být z dlouhodobého hlediska výhodné pro většinovou skupinu obyvatelstva a mohlo by tak být doporučeno jako pravděpodobně nejvhodnější investiční řešení z hlediska úspor na penzi. Je tedy evidentní, že každému, kdo o penzijním připojištění byť jen přemýšlí, můžeme doporučit, aby si ho založil a začal si tak vytvářet určitou finanční rezervu na penzi. S penzijním připojištěním má totiž jistotu určitého zhodnocení svých úspor a vzhledem k prognózám vývoje důchodového systému je vhodné, zajistit si jistou finanční rezervu na stáří co nejdříve. S jistotou můžeme také zájemci o penzijní připojištění doporučit, aby si ho založil již dnes a nečekal na vznik fondů nových. Nové fondy mohou vzniknout až za několik let a jejich začátky mohou být určitou vsázkou do loterie, která by sice mohla klientovi vložené prostředky zajímavě zhodnotit, ale také by se mohlo stát, že klientovi v prvních několika letech fond připíše záporné zhodnocení a klient si tak na penzi naspoří méně, než s fondem stávajícím. Pokud tedy klient vyslechne doporučení investovat do některého ze stávajících penzijních fondů, můžeme doporučit Penzijní fond Allianz, který i v období krize prokázal kvalitu svých investic a svým klientům připisoval stále výnosy v %, navíc v roce 2009 se stal fondem, který svým klientům připsal zhodnocení ze všech nejvyšší. Výhodou Allianz Penzijního fondu také zůstává fakt, že na rozdíl od dalších fondů, které se poměrně solidně vypořádali s finanční krizí – penzijní fondy společností AEGON a Generali – má Allianz vyšší hodnoty vlastního majetku a kapitálu a je tedy velmi dobře zajištěn pro svou další činnost. Do budoucna se pak dá klientovi, který si založí své penzijní připojištění u některého ze stávajících penzijních fondů, doporučit, aby sledoval změny, ke kterým pravděpodobně dojde na trhu penzijních fondů a pokud se prokáže, že nové fondy opravdu jsou schopny přinášet vyšší a pravidelné výnosy svým účastníkům, bude moci klient bezplatně přejít k některému z nových fondů. Můžeme také klientovi penzijního fondu doporučit, aby v případě, že se rozhodne přejít k některému z fondů, které pravděpodobně budou založeny, aby volil fond hospodařící vyváženým způsobem. Prognózovat však vývoj fondů, které jsou zatím jen v jistých návrzích a jednáních je však velmi obtížné, a proto je nejvhodnější investovat do stávajícího penzijního fondu a pokud opravdu dojde ke vzniku nových fondů, tak sledovat jejich vývoj a rozhodovat se o přechodu k některému z nových penzijních fondů spíše na základě trendu, který budou nové penzijní fondy vykazovat.

Diskuse výsledků

55

7 Diskuse výsledků Lidé v současné době hledají různé způsoby, jak se zabezpečit na penzi. Je zřejmé, že důchodový systém v České republice s sebou přináší mnoho otázek a stále více občanů má zjevné obavy o to, v jakém věku půjdou do penze a zda bude mít stát dostatek finančních prostředků, aby byl schopen jejich penze vyplácet. Není proto překvapením, že lidé, kteří se stále více obávají o své zabezpečení na penzi, se obrací na penzijní fondy, uzavírají smlouvy o penzijním připojištění a ukládají si u penzijních fondů své finanční prostředky. Přestože mnoho kritiků hovoří o tom, že penzijní fondy nejsou schopny připisovat úroky, které by pokryly inflaci a finanční zhodnocení, které nabízí penzijní fondy, není zcela adekvátní, situace z posledních let jim nedala za pravdu. Finanční krize dokázala, že i v České republice, se našly fondy, které v tomto krizovém období dokázaly správně investovat a zajímavě tak zhodnocovat prostředky svých klientů, navíc k těmto úrokům připsaly zhodnocení od státu a případné finanční příspěvky zaměstnavatelů. Před podepsáním smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem, by se klient měl nejprve zamyslet a nevybírat penzijní fond jen podle historických zkušeností s danou společností. Zvýšenou pozornost by měl klient věnovat dlouhodobému hospodaření fondu, jeho finančnímu zabezpečení a také výnosům, které fond připsal svým klientům v předchozích letech. Je vhodné, aby klient sledoval, jakým způsobem je penzijní fond schopen zhodnocovat vložené prostředky v různých obdobích, např. ekonomická konjunktura, krize atd., a také jak se mění výše připsaných výnosů z dlouhodobého hlediska, tedy zda je fond schopen zhodnocovat finanční prostředky svých klientů pravidelně a ve stejné výši či zda jsou výnosy, které penzijní fond připisuje svým klientům, dlouhodobě rostoucí nebo naopak klesající. Klient by při výběru penzijního fondu opravdu neměl pouze preferovat „značku“ společnosti, s níž dlouhodobě spolupracuje, ale měl by sledovat možnosti, které mu jednotlivé penzijní fondy přináší. Provedeným srovnání jednotlivých fondů na základě jejich dlouhodobých finančních zdrojů a také připsaných výnosů z posledních let se aktuálně jeví jako nejvhodnější penzijní fond společnosti Allianz, a to převážně proto, že v posledních letech se dokázal velmi dobře vyrovnat s finanční krizí a zhodnocovat finanční vklady svých klientů zajímavým procentem. Přesto by však každý potenciální klient penzijního fondu měl zvážit, které finanční služby (debetní karty, úrazové pojištění, životní pojištění, atd.) pravidelně využívá a zjistit, zda nemá možnost díky smlouvě s některým penzijním fondem získat na tyto služby zajímavé slevy. Při podpisu smlouvy s penzijním fondem by měl klient zvážit svou finanční situaci a stanovit si své měsíční vklady podle svých možností, zároveň by však měl myslet na to, že vložené prostředky se mu zhodnotí a mohou mu zjednodušit finanční situaci v penzi. Měl by proto volit adekvátně vysokou částku. V případě však, že klient zvolí částku vyšší, než je schopen splácet, či částku niž-

56

Diskuse výsledků

ší, než by v budoucnu chtěl spořit, může kdykoliv s penzijním fondem změnit smlouvu pomocí dodatku a upravit tak částku, jenž bude pravidelně spořit. Je velmi pravděpodobné, že v budoucnu dojde ke změnám v činnosti penzijních fondů a fondy začnou provozovat svou činnost na základě nového zákona. Doba, kterou bude potřebovat vláda ke schválení plánovaných změn sice zatím nelze odhadnout, je však velmi pravděpodobné, že potenciální klienti po zavedení nových penzijních fondů patrně již nebudou postaveni pouze před otázku, se kterým penzijním fondem spolupracovat a pravidelně s ním zhodnocovat své finanční úspory, ale budou se také rozhodovat, do jakého způsobu spoření budou investovat. V budoucnu se tedy bude očekávat od potenciálních klientů penzijních fondů, že budou více sledovat činnost jednotlivých fondů a nebudou se rozhodovat pouze na základě finančního zázemí fondu a výnosů fondem připsaných v posledních letech. Klienti v budoucnu se budou moci také rozhodovat na základě své ochoty riskovat a také na základě nabízených benefitů od jednotlivých fondů. Již v současné době nabízí penzijní fondy mnohé výhody pro své klienty, v budoucnu však by měla vláda více podporovat samostatnost jednotlivých fondů a jejich nabídku finančních produktů, takže se dá předpokládat, že fondy budou klienty lákat na mnohem větší objem výhod, benefitů a případně různých „finančních balíčků“, které klienti budou moci získat při podpisu smlouvy s daným penzijním fondem. Ať již se však změny v systému penzijního připojištění uskuteční či nikoliv, penzijní fondy evidentně zůstanou vhodným způsobem finančního zabezpečení na penzi a zájemci o penzijní připojištění, by neměli otálet s podpisem smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Přesto však by bylo vhodné, aby si každý nový klient, před podpisem smlouvy zjistil veškeré dostupné informace o všech desíti penzijních fondech na trhu v České republice a rozhodoval se na základě svých očekávání, svých přání a také svých potřeb. Nejvýnosnější fond nemusí být pro každého klienta tím nejlepším řešením, a proto by potenciální klienti penzijních fondů měli vždy zvážit veškeré výhody jednotlivých fondů a najít pro sebe to nejlepší finanční řešení.

Závěr

57

8 Závěr Penzijní fondy nejsou na českém finančním trhu novým a neznámým produktem. Od roku 1994 nabízí své služby a počet jejich klientů, a také kapitál jednotlivých společností neustále narůstá. Klienti si zakládají penzijní připojištění se státním příspěvkem za účelem zajištění se na penzi, ale také za účelem zhodnocení svých finančních úspor či za účelem dosažení některého z benefitů, které jimi zvolené penzijní fond nabízí. Od roku 1994 pracují penzijní fondy na téměř nemněných principech, a proto, když se objevily první spekulace o změnách v činnosti penzijních fondů, bylo zřejmé, že se nebude jednat o záležitost, která se vyřeší v horizontu několika měsíců, ale že to bude znamenat mnohá jednání a dlouhodobější plánování změn. Na aktuální podobě plánovaných změn spolu dlouhodobě spolupracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí s Asociací penzijních fondů ČR, a proto je velmi pravděpodobné, že tyto změny budou v budoucnu realizovány. Na základě těchto skutečností jsem se rozhodla porovnat jednotlivé stávající penzijní fondy, zjistit jaký fond a proč doporučit případnému zájemci o penzijní připojištění se státním příspěvkem a také zjistit jaké změny oblast penzijního připojištění čekají a co tyto změny pro klienty stávající i nové v budoucnu přinesou. Původním záměrem práce bylo porovnat pouze některé penzijní fondy vybraných finančních společností. Během vypracování práce jsem však zjistila, že jednotlivé penzijní fondy nejsou jen jakýmisi samostatnými jednotkami, které mezi sebou soupeří o klienty, ale jedná se o jednotný celek, jenž vzájemně spolupracuje a vytváří kulturu na trhu penzijních fondů v České republice, proto jsem pro následnou komparaci vycházela z výsledků všech penzijních fondů na našem trhu. Komparaci jsem tedy provedla u těchto penzijních fondů: • Generali penzijní fond, a.s. • ING penzijní fond, a.s. • Penzijní fond Komerční banky, a.s. • AEGON Penzijní fond, a.s. • Allianz penzijní fond, a.s. • AXA penzijní fond a.s. • ČSOB penzijní fond Progres, a.s. • ČSOB penzijní fond Stabilita, a.s. • Penzijní fond České spořitelny, a.s. Penzijní fond České pojišťovny, a.s. Hlavním cílem práce bylo vytvoření konkrétního investičního doporučení. K tomuto cíli jsem dospěla na základě komparace jednotlivých fondů a také od-

58

Závěr

pověděním na základní otázky, které by měl mít každý uchazeč o penzijní připojištění. Zjistila jsem, že nelze zcela jednoznačně stanovit jednotné investiční doporučení pro všechny potenciální klienty penzijních fondů, a to především proto, že každý penzijní fond přichází s určitými benefity, které mohou mít pro potenciálního klienta při jeho rozhodování nejvyšší váhu. Přesto lze srovnáním jednotlivých fondů nalézt fond, který by v budoucnu měl vyhovovat převážné většině klientů a dobře hodnotit jejich finanční vklady s minimální mírou rizika. Pro většinu zájemců o penzijní připojištění lze navrhnout penzijní fond společnosti Allianz, jako nejvhodnější řešení z hlediska stability fondu a jím připsaných výnosů. Zároveň však můžeme doporučit klientům penzijních fondů, aby v budoucnu pečlivě sledovali vývoj fondů, které by pravděpodobně v budoucnu měli vznikat, a aby na základě výsledků hospodaření těchto fondů v budoucnu se rozhodli, zda přejít k některému z nově vzniklých fondů či setrvat u fondu stávajícího. Při srovnání jednotlivých stávajících penzijních fondů jsem čerpala informace z dostupných informací na webových stránkách jednotlivých fondů, ale také na webových stránkách společností zabývajících se finanční problematikou. Mnohé informace jsem také získávala od finančních poradců pracujících přímo na pobočkách finančních institucí, či externích spolupracovníků těchto společností. Při srovnávání penzijních fondů stávajících a fondů plánovaných jsem vycházela především z informací na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, které tyto změny navrhuje a projednává je s Asociací penzijních fondů ČR. Během srovnávání stávajících a plánovaných fondů jsem také zjistila, že mnohé změny v budoucnu mohou vést sice k vyšším finančním výnosům pro potenciální klienty, ale budou s sebou také přinášet vyšší riziko a proto pro zájemce o penzijní připojištění je patrně výhodnější, uzavřít si penzijní připojištění u některého ze stávajících fondů a o případném přechodu k novému fondu přemýšlet až po zahájení činnosti nových fondů a prvních prokazatelných výsledcích jejich činnosti. Jako hlavní argument pro podporu mé hypotézy vidím fakt, že klienti budou moci od stávajících fondů přecházet k novým fondům bezplatně, zatím co s fondů nových již nebude možnost ke stávajícímu fondu přejít a ani nový zájemci o penzijní připojištění již nebudou moci podepisovat smlouvy se kterýmkoliv ze stávajících fondů. Při zkoumání plánovaných změn v činnosti penzijních fondů jsem také zjistila, že by měli nové penzijní fondy vést k tomu, aby samotní klienti penzijních fondů měli větší zájem o finanční zainteresovanost v činnosti jimi zvoleného fondu, ale také aby zaměstnavatelé byli v budoucnu více motivování zaměstnancům přispívat na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Je však velmi pravděpodobné, že pouhé zvýšení hraniční částky, kterou bude možné uplatnit jako slevu na dani, nebude pro většinu zaměstnavatelů a klientů penzijních fondů hlavním motivačním prostředkem k tomu, aby se rozhodli zvýšit objem finančních prostředků do penzijních fondů vložených. Bude te-

Závěr

59

dy na vládě a také ne jejích jednání s Asociací penzijních fondů ČR, jakým způsobem se povede v budoucnu více motivovat účastníky penzijního připojištění k vyšším vkladům a také zaměstnavatele k vyšším příspěvkům na penzijní připojištění svých zaměstnanců. Jako určité motivační východisko by mohlo být například zvýšení státních příspěvků na penzijní připojištění, či nabídnutí jistých benefitů společnostem, které budou svým zaměstnavatelům přispívat na penzijní připojištění. Hlavní přínos práce vidím v usnadnění rozhodování zájemcům o spolupráci s penzijním fondem. Na základě zjištěných a porovnaných dat a informací se mohou případní zájemci lépe rozhodnout, zda je pro ně výhodnější investovat do stávajícího penzijního fondu nebo spíše počkat na vznik penzijních fondů plánovaných. Práce také napomůže zájemcům o penzijní připojištění vybrat vhodný ze stávajících penzijních fondů, pro investici jejich finančních prostředků, případně doporučí, do kterého způsobu spoření s penzijním fondem bude patrně nejvhodnější investovat v budoucnu. Přínos tedy spočívá i v aktuálnosti práce, která vychází z nejnovějších trendů a informací z trhu s penzijním připojištěním.

60


9 Seznam použitých zdrojů [1] CIPRA, T. Penzijní pojištění a jeho výpočetní aspekty. 1. vyd. Praha: HZ Praha, 1996. ISBN 80-86009-04-1. [2] DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2 vyd. Praha: Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-92-0. [3] JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1 vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2963-3. [4] SOLNIK, B., McLEAVY, D. Global Investments. 6.vyd. Boston: Person Education, 2009. ISBN 0-321-55212-1. [5] SYROVÝ, P. Investování pro začátečníky 1.vyd. Praha: GRADA Publishing, 2005. ISBN 80-247-1366-7. [6] ŠULC, J. Alternativy reformy penzijního systému v České republice. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., 2005, ISBN 80-86754-34-0. [7] ŠULC, J. Penzijní připojištění. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2004. ISBN 80-247-0772-1. [8] AEGON.CZ. [online]. 2010 [cit. 2010-08-16]. Dostupné z: . [9] ASOCIACE PENZIJNÍCH FONDŮ ČR. [online]. 2010 [cit. 2010-12-13]. Dostupné z: , , , . [10] AXA.CZ. [online]. 2010 [cit. 2010-08-16]. Dostupné z: . [11] FINANCE.CZ. [online]. 2010 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z: ,


61

. [12] ING.CZ. [online]. 2010 [cit. 2010-08-16]. Dostupné z: . [13] MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. [online]. 2010 [cit. 2010-08-16]. Dostupné z: . [14] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. [online]. 2010 [cit. 201011-20]. Dostupné z: . [15] NOVINKY.CZ. [online]. 2010 [cit. 2010-09-28]. Dostupné z: . [16] PENÍZE.CZ. [online]. 2010 [cit. 2010-08-17]. Dostupné z: . [17] PENZIJNÍ FOND ČESKÉ POJIŠŤOVNY. [online]. 2010 [cit. 2010-08-16]. Dostupné z: , . [18] POJIŠTĚNO.CZ. [online]. 2010 [cit. 2010-08-16]. Dostupné z: , , , , . [19] SFINANCE.CZ. [online]. 2010 [cit. 2010-09-12]. Dostupné z: .

62

Seznam grafů

10 Seznam grafů GRAF. 1

PŘIPSANÉ VÝNOSY 2007, 2008 (V %)................................................... 34

GRAF. 2

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK (V TIS. KČ).................................................... 35

GRAF. 3

POČET AKTIVNÍCH ÚČASTNÍKŮ .............................................................. 36

GRAF. 4

ZÁKLADNÍ KAPITÁL (V MIL. KČ) .............................................................37

GRAF. 5

VLASTNÍ KAPITÁL CELKEM (V MIL. KČ) .................................................. 38

GRAF. 6

POČET ÚČASTNÍKŮ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ V LETECH 1995 – 2008 (V TISÍCÍCH) ......................................................................................... 44

Seznam tabulek

63

11 Seznam tabulek TAB. 1 STÁTNÍ PŘÍSPĚVKY ......................................................................................12 TAB. 2

STÁVAJÍCÍ PENZIJNÍ FONDY ...................................................................... 33

TAB. 3

SROVNÁNÍ STÁVAJÍCÍCH A PLÁNOVANÝCH PENZIJNÍCH FONDŮ.................... 43

TAB. 4

KOMPARACE PENZIJNÍCH FONDŮ .............................................................. 49

TAB. 5

KOMPARACE VÝNOSNOSTI PENZIJNÍCH FONDŮ ...........................................51

64

Přílohy práce

12 Přílohy práce Příloha č. 1 - Finanční struktura a systém vyplácení finančních prostředků z penzijního připojištění

Přílohy práce

Příloha č. 2 - Smlouva o penzijním připojištění u Allianz Penzijního fondu

65

66

Přílohy práce

Trh penzijních fondů v České republice

Recommend Documents