Trh slevových portálů v České republice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Trh slevových portálů v České republice Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Pavel Turčínek

Martin Novák

Brno 2014

Na tomto místě bych chtěl velice poděkovat panu Ing. Pavlu Turčínkovi za jeho metodické vedení, trpělivost a cenné poznámky při zpracovávání této bakalářské práce. Poděkování patří také mé rodině za podporu během celého studia.

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto práci: Trh slevových portálů v České republice vypracoval samostatně a veškeré pouţité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, ţe se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a ţe Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a uţití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití díla jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to aţ do jejich skutečné výše. V Brně dne 2. ledna 2014

_________________

Abstract Novák, M. Daily Deal Sites Market in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2014. This thesis deals with the market of daily deal sites in the Czech Republic. At first, the principle of e-commerce is described, and then thesis focuses on the origin, development and current market situation of daily deal sites. The work includes survey evaluation, which is used for identification of typical customer of the daily deal site, and for proposing advices towards daily deal sites to increase the customer satisfaction. Keywords e-commerce, daily deal site, group buying, survey

Abstrakt Novák, M. Trh slevových portálů v České republice. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Tato práce se zabývá trhem slevových portálů v České republice. Nejprve je popsán princip elektronického obchodování, dále se práce zaměřuje na vznik, vývoj a aktuální situaci na trhu slevových serverů. Součástí práce je vyhodnocení dotazníkového průzkumu, na jehoţ základě je identifikován typický zákazník slevového portálu, a jsou formulována doporučení směrem k slevovým portálům pro zvýšení spokojenosti jejich zákazníků. Klíčová slova e-commerce, slevový portál, hromadné nakupování, dotazníkové šetření

Obsah

7

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ......................................................................................................... 13

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 13

Literární rešerše

14

2.1

Klasické obchodování .............................................................................. 14

2.2

E-commerce a jeho vyuţití ...................................................................... 14

2.3

Pozitiva a negativa elektronického obchodu ........................................... 17

2.3.1

Z pohledu zákazníků ........................................................................ 17

2.3.2

Z pohledu firem ................................................................................18

2.4

Hromadné nakupování ............................................................................18

2.4.1

Základní princip hromadného nakupování ..................................... 19

2.4.2

Nabízený sortiment na slevových portálech .................................... 21

2.5

Výhody a nevýhody nákupu a prodeje na slevových portálech ............... 21

2.5.1

Z pohledu zákazníka ........................................................................ 21

2.5.2

Z pohledu dodavatele ...................................................................... 22

2.5.3

Z pohledu slevového serveru .......................................................... 23

2.6

3

13

Slevové servery v České republice .......................................................... 23

2.6.1

Vznik slevových portálů .................................................................. 23

2.6.2

Vývoj trhu slevových serverů .......................................................... 24

2.6.3

Aktuální stav na trhu slevových serverů ......................................... 25

2.6.4

Nové trendy na trhu slevových serverů .......................................... 26

2.6.5

Predikce budoucího vývoje slevových portálů................................ 27

Metodika 3.1

28

Marketingový výzkum ............................................................................ 28

3.1.1

Tvorba dotazníku ............................................................................ 28

3.1.2

Sběr dat ........................................................................................... 29

3.1.3

Třídění a vyhodnocení dat .............................................................. 29

3.2

Metodika práce ....................................................................................... 29

8

4

Obsah

Výsledky

31

4.1

Informace o dotazníku, průběh dotazování ............................................ 31

4.2

Výsledky provedeného dotazníkového šetření ........................................ 31

4.2.1

Charakteristika typického uţivatele slevového portálu ..................32

4.2.2

Vyhodnocení otázek týkajících se slevových serverů ......................33

4.3

Doporučení a návrhy zlepšení ................................................................. 47

5

Diskuse

50

6

Závěr

52

7

Literatura

53

A

Dotazník

61

B

Aukro.cz newsletter

67

C

Uživatelská administrace portálů

68

Seznam obrázků

9

Seznam obrázků Obr. 1 Vývoj obratu českých internetových obchodů (v mld. Kč). Zdroj: APEK, 2013.

17

Obr. 2 Největší slevové portály v ČR dle obratu (v mil. Kč). Zdroj: FeedIT.cz, 2013.

26

Obr. 3 Relativní znázornění počtu respondentů, kteří využili slevových portálů

34

Obr. 4 Relativní vyjádření odpovědí respondentů, kteří dosud nenakoupili voucher

34

Obr. 5 Relativní vyjádření frekvence nákupu na slevových portálech v posledním roce

35

Obr. 6 Relativní vyjádření nejčastěji nakupovaného zboží, resp. služeb

36

Obr. 7 Relativní znázornění nejvíce využívaných slevových portálů

37

Obr. 8 Relativně znázorněná spokojenost zákazníků s vouchery

38

Obr. 9

38

Loajalita respondentů v relativním vyjádření

Obr. 10 Jednotlivé podíly cenových hladin, ve kterých zákazníci nejčastěji nakupují

39

Obr. 11 Vliv výše slevy na nákup voucheru v relativním vyjádření

40

Obr. 12 Relativní znázornění druhů slev, které by zákazníci ocenili v nabídce

40

Obr. 13 Nejčastější motivy pro nákup voucheru v relativním vyjádření

43

Obr. 14 Využívání výhod slevových portálů v relativním vyjádření

44

Obr. 15

45

Negativa slevových portálů vnímaná uživateli

10

Seznam obrázků

Obr. 16

Administrace portálu Slevomat.cz

68

Obr. 17

Administrace portálu Pepa.cz

68

Obr. 18

Administrace portálu Vykupto.cz

69

Obr. 19

Administrace portálu Zapakatel.cz

70

Obr. 20

Administrace agregátoru Skrz.cz

70

Obr. 21

Administrace portálu Hyperslevy.cz

71

Seznam tabulek

11

Seznam tabulek Tab. 1

Modelové vztahy v e-commerce

15

Tab. 2

Absolutní a relativní vyjádření četností k otázce č. 1

32

Tab. 3


32

Tab. 4


32

Tab. 5


33

Tab. 6


33

Tab. 7 Vyčíslení prodeje permanentek HC Slavia Praha přes slevový portál

41

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Fenomén slevových portálů se v České republice objevil počátkem roku 2010 a od té doby se těší nebývalému zájmu zákazníků i médií. Inspirací pro vznik těchto portálů byl americký server Groupon.com, který jako první přišel s ideou inzerce slevových nabídek po omezenou dobu. Omezený čas, sleva v řádu desítek procent a případně i omezené mnoţství voucherů v lidech vyvolává pocit nutnosti danou nabídku vyuţít a impulsivně nakoupit. Díky velké oblibě slev mezi spotřebiteli tento trh stabilně roste. Během více neţ tří let vývoje tohoto specifického odvětví vzniklo a zaniklo mnoho desítek serverů se specializací na prodej slevových voucherů. Toto vysoce konkurenční trţní prostředí i nadále přitahuje zájem jednotlivců a investičních skupin, jejichţ cílem je získat podíl na značně perspektivním trhu a vlastnit úspěšný slevový portál. Mnoho uţivatelů internetu se s nákupem slevových voucherů ještě nesetkalo, proto má toto odvětví značný potenciál. I přes zánik mnoha neúspěšných portálů a postupné čištění trhu je počet serverů stále naddimenzován, a lze očekávat přerozdělování trţních podílů ve prospěch nejvýznamnějších představitelů.

1.2 Cíl práce Hlavním cílem práce je na základě provedeného dotazníkového šetření formulovat doporučení pro slevové portály, jejichţ aplikací v praxi má dojít ke zvýšení spokojenosti těchto zákazníků. Literární rešerše se zaměřuje na vysvětlení důleţitých aspektů celého konceptu slevových portálů, jako je e-commerce a princip hromadného nakupování, následuje zmapování trhu slevových portálů v České republice. V praktické části je vyhodnoceno provedené dotazníkové šetření, identifikován typický uţivatel slevového portálu a formulována výše popsaná doporučení.

14


2 Literární rešerše Rešerše literatury se bude věnovat především elektronickému obchodu, tedy e-commerce, vztahům, které v něm vznikají a jeho pozitivům i negativům vzhledem k zákazníkům a firmám. Dále bude popsán princip hromadného nakupování, jeho výhody a nevýhody pro zúčastněné strany, a následně bude zmapován vznik a vývoj slevových serverů v České republice.

2.1 Klasické obchodování Obchodování je velmi starou součástí lidské činnosti. Jeho vznik lze zaznamenat na rozmezí rodové a otrokářské společnosti, kdy se oddělila řemesla od zemědělství. Za dobu své existence prošlo nesmírným vývojem aţ do podoby, v jaké ho známe dnes. Obchod jiţ není doménou individuálního člověka, nýbrţ obchodních společností. Mezi aktuální trendy patří individuální přístup k zákazníkům, šetrnost k ţivotnímu prostředí či stále se zvyšující vyuţití výpočetní techniky, která má nezanedbatelný vliv na rychlost všech transakcí. [1]

2.2 E-commerce a jeho využití Vznik internetu byl pro lidstvo přelomový. Pro obchod to znamenalo rapidní zrychlení komunikace i transakcí, sníţení nákladů a otevření nových cest, kterými lze oslovit další segmenty trhu. Historie elektronického obchodu sahá do devadesátých let minulého století, kdy internet začal pronikat mezi běţné uţivatele. První zaznamenanou formou e-commerce je prodej CD nosičů, později dárkových předmětů v USA. Následovala elektronika, hračky a nábytek. V České republice se elektronické obchodování objevilo v roce 1996, kdy byly zaloţeny první internetové obchody. I přes dlouhý vývoj e-commerce v ČR zůstává zajímavostí, ţe přes 60 % zákazníků stále platí za objednávku dobírkou, čímţ jednoznačně převyšujeme ostatní evropské státy. Tento fakt je s nejvyšší pravděpodobností způsoben nedůvěřivostí v elektronické platební systémy. [2] [3] [4] Elektronické obchodování (e-commerce) je často zjednodušeně vysvětlováno jako nákup a prodej prostřednictvím internetu, coţ můţe vyvolávat zkreslenou představu v podobě nákupu v jakémkoliv elektronickém obchodu. E-commerce ovšem obsahuje mnohem více neţ elektronicky zprostředkované finanční transakce mezi organizacemi a zákazníky. Za e-commerce by měly být povaţovány všechny elektronicky zprostředkované transakce mezi organizací a jakoukoliv třetí stranou. Tedy dle této definice jsou za součást e-commerce povaţovány také nefinanční operace, jako jsou např. poţadavky zákazníků na podrobné informace o zboţí. [5] Společnost Adaptic uvádí i další činnosti, které se týkají e-commerce. Jedná se o většinu aktivit vztahujících se k elektronickému marketingu, např. email


15

marketing, online reklama, různé affiliate programy a další aktivity slouţící k podpoře internetového obchodování. V širším pohledu můţe pojem e-commerce obsahovat jakékoliv webové stránky nabízející produkty nebo sluţby a umoţňující i jejich objednávku, například e-mailem. [6] E-commerce se neomezuje výhradně na skutečný nákup a prodej produktů, ale zahrnuje také předprodejní a poprodejní aktivity napříč celým dodavatelským řetězcem. Elektronické obchodování je usnadněno škálou digitálních technologií, které umoţňují elektronickou komunikaci. Tyto technologie zahrnují internetovou komunikaci prostřednictvím webových stránek, emailů a dalších digitálních médií, do kterých patří např. bezdrátové sítě, mobilní telefony či kabelová televize a satelit. [5] Elektronický obchod zavedl nové provozní prostředí pro obchodní vztahy mezi podniky a také ve vztahu mezi podniky a zákazníky. Postupný rozvoj e-commerce ukazuje nové, inovativní moţnosti globálního obchodu. Elektronické obchodování je způsob pomáhající najít zákazníkům produkty a prodávajícím najít kupce. [7] Elektronické obchodování spadá svojí charakteristikou pod obecnější termín zvaný e-business. V e-businessu, a tedy i v elektronickém obchodování vystupují nejčastěji tři subjekty - obchodník (business), zákazník (consumer) a vláda (government). Vztahy mezi jednotlivými subjekty se pak vyjadřují zkratkami tvořenými počátečními písmeny anglických názvů a spojovacího článku v podobě číslice 2, která znamená „to“, tedy vyjádření směru vztahu. Tabulka níţe ukazuje nejvíce pouţívané vztahy. Tab. 1

Modelové vztahy v e-commerce

Obchodník Zákazník Vláda

Obchodník (Business) B2B C2B G2B

Zákazník (Consumer) B2C C2C G2C

Vláda (Government) B2G C2G G2G

Zdroj: Adaptic.cz, 2013.

Jako B2B se označuje vztah mezi podnikatelskými subjekty, obvykle do této kategorie spadají velké podnikové nákupní systémy fungující na principu elektronické výměny dat. B2C je elektronickou alternativou pro tradiční obchodování v kamenných obchodech. V této kategorii je uzavřen největší počet elektronických transakcí, typickým příkladem jsou elektronické obchody, patří sem však i slevové portály, kterých se týká tato práce. [8] B2C zahrnuje obchodní marketing a prodej produktů a sluţeb spotřebitelům. Pro B2C segment je typické, ţe rozhodnutí o nákupu je obvykle přímo úměrné ceně kupované poloţky. Např. rozhodování kupujícího, které auto si koupit, bude trvat déle neţ rozhodnutí, jaké nakoupit mýdlo.

16


Společnosti podnikající v B2C se při vytváření a marketingových strategií soustředí na plnění následujících cílů:

obchodních

 posílení své značky,  získání důvěry spotřebitele,  vytváření věrnosti zákazníka ke značce,  snaha ukázat, ţe výrobek či sluţba naplňuje potřeby kupujícího,  rozlišení svých výrobků či sluţeb od konkurenčních značek,  maximalizace výše průměrné ceny objednávky,  vytvoření celkově příjemného záţitku z nakupování. Pro B2C společnosti je nezbytné prezentovat své stránky poutavým způsobem, motivovat uţivatele k procházení webu v určitém směru a nakonec ho přimět k nákupu. K dosaţení výše uvedených bodů by měly B2C obchody udělat následující:  vyuţívat obrázky a fotografie produktů ve větší míře neţ dlouhé úseky textu,  přizpůsobit stránky tím způsobem, aby se uţivateli při další návštěvě zobrazovaly produkty, které by ho mohly zaujmout,  představit více populární výrobky na domovské stránce, kde je vysoká šance upoutání pozornosti návštěvníka,  nabízet široký sortiment produktů a umoţnit v něm snadné vyhledávání na základě cen, popularity, dostupnosti nebo jiných souvisejících kritérií,  umoţnit zákazníkům psát hodnocení,  vyuţívat principu cross-sellingu, tedy zobrazovat návštěvníkovi odkazy na související zboţí,  udělat nákup, jeho shrnutí a platbu co nejvíce jednoduchými. [9] Pomocí internetu se prodává nejen fyzické zboţí, ale i digitální sluţby a informace. Klasickým představitelem fyzických výrobků je spotřební zboţí, jehoţ prodej se uskutečňuje v elektronických obchodech, kterých je v České republice zhruba 21 tisíc. Z kategorie sluţeb a informací se jedná zejména o zpoplatnění zpráv, prodej učebních materiálů, digitální zábavy či publikací. Praktickým příkladem jsou portály Voyo.cz či Publero.com. [10] V dnešní době tvoří příjmy některých podniků generované prodejem přes internet majoritní podíl na celkových příjmech, dle Asociace pro elektronickou komerci (APEK), dosáhly trţby českých internetových obchodů v roce 2012 rekordních 43 miliard Kč. V porovnání s rokem 2011 je to o 6 miliard Kč více, viz graf na další stránce. [11]


Obr. 1

17

Vývoj obratu českých internetových obchodů (v mld. Kč). Zdroj: APEK, 2013.

2.3 Pozitiva a negativa elektronického obchodu Jako má klasický obchod svá pozitiva a negativa, má je samozřejmě i obchod elektronický. V této kapitole budou popsány výhody a nevýhody dle zúčastněných stran ze vztahu B2C, tedy z pohledu obchodníka a zákazníka. 2.3.1

Z pohledu zákazníků

Mezi výhody pro zákazníka patří zejména moţnost nakoupit v kterýkoliv den a denní dobu, široký nabízený sortiment, aktuální informace o zboţí, někdy niţší ceny oproti kamennému obchodu a především nákup z pohodlí domova. Zákazník má během vybírání zboţí klid na rozmyšlení či případné zhodnocení alternativních produktů a přečtení recenzí, coţ při běţném nakupování absentuje. Negativní hrozbu pro zákazníka při internetovém nákupu představuje zejména moţné odposlouchávání komunikace mezi jeho počítačem a servery prodejce. Jestliţe nakupující nemá dostatečně zabezpečený počítač, můţe útočník získat při bezhotovostní platbě i údaje k platební kartě, které se dají zneuţít ku prospěchu útočníka, coţ vede k následné finanční újmě majitele karty. Pro určité spotřebitele hraje důleţitou roli před nákupem fyzický kontakt se zboţím, kdy si můţe vyzkoušet některé parametry, tato moţnost při nákupu online samozřejmě chybí. [12]

18


Nepravidelně se také objevují aféry s nepoctivými eshopy, které vyzývají zákazníky k platbě předem, nicméně k dokončení transakce v podobě zaslání zboţí jiţ nedochází. U těchto případů nezbývá poškozeným neţ se obrátit na příslušné orgány. [13] Výše zmíněné zápory mají vliv na spotřebitele při rozhodování o nákupu na internetu, proto je vhodné ze strany obchodníků snaţit se tato negativa minimalizovat, neboť ideální situací pro provozovatele elektronického obchodu je ta, kdy zákazník nakupuje opakovaně. Z ekonomického hlediska je výhodnější vracející se uţivatel, který nakupuje relativně pravidelně, neţli aktivity spočívající v oslovování a přesvědčování zákazníka nového. [14] 2.3.2

Z pohledu firem

Zásadní výhodou pro obchodníka při internetovém prodeji je zřejmě přístup k milionům potenciálních zákazníků vyuţívajících internet. V České republice má dle statistik Českého statistického úřadu za rok 2012 připojení k internetu jiţ 65,4 % domácností. [15] Díky internetu můţe své zboţí nabídnout prakticky komukoliv, kdo k němu má přístup. Firmy, které se věnují výhradně elektronickému obchodu, mají samozřejmě niţší náklady na pronájem nemovitostí, mzdy pracovníků či energie. Velmi ceněným faktorem při nákupu on-line je prakticky okamţitá zpětná vazba od zákazníka např. pomocí formuláře po nákupu či moţnost monitorovat chování konkrétního nakupujícího a při jeho další návštěvě mu nabídnout zboţí dle sledovaných preferencí. Obchodník můţe také rychle a jednoduše manipulovat s cenami i samotným sortimentem. Díky on-line reklamě prostřednictvím různých kanálů (diskusní fóra, sociální sítě, portály s multimediální zábavou) lze úspěšně cílit na poţadované segmenty a oslovit pouze ţádoucí uţivatele. Pro prodejce je důleţité prezentovat se on-line kladně. K tomuto jsou ideální právě sociální sítě, kde lze veřejně komunikovat se zákazníky, upevňovat s nimi vztahy, budovat pozitivní image a podporovat svoji značku. Marketingové působení na sociálních sítích je značně progresivní nástroj především v moţnosti snadno oslovit velké mnoţství uţivatelů. [16] [17] Při on-line prodeji čelí obchodník několika hrozbám. Mezi podstatné patří moţný hackerský útok a následná krádeţ uţivatelských informací z databáze. Systémy pro internetový prodej bývají velmi dobře zabezpečeny, nicméně ne kaţdý provozovatel disponuje takto vyspělým systémem s kvalitním zabezpečením. Určitou hrozbou je i konkurence, která má moţnost neustále sledovat podrobný vývoj cen a na jejich základě upravovat ceny své, z čehoţ profituje samozřejmě zákazník. [18]

2.4 Hromadné nakupování Hromadné nebo téţ kolektivní nakupování pochází z Číny, kde je známo pod jménem Tuángou a v podstatě se jedná o nákupní strategii spočívající ve skupinové slevě. Z Číny se tato strategie rozšířila do dalších částí světa, od


19

dubna roku 2010 se objevuje i v České republice, a sice v podobě slevových portálů. 2.4.1

Základní princip hromadného nakupování

Účastníci transakcí při hromadném nákupu jsou: zákazník, dodavatel a slevový portál. Zákazník je člověk, který slevu na daném portálu zakoupil pro následné uplatnění u dodavatele zboţí či sluţby. Dodavatelem se rozumí subjekt, který na smluvní bázi poskytne přes slevový portál své zboţí nebo sluţby zákazníkům se slevou. Třetím a posledním subjektem je samotný slevový portál, který plní roli zprostředkovatele, u kterého je nabídka vystavena a je umoţněn její nákup. V první řadě je důleţité, aby podnik, který chce umístit slevovou nabídku na své zboţí či sluţby přes slevový portál, souhlasil se sníţením ceny oproti klasické ceníkové ceně a poskytnul tak slevu řádově v desítkách procent. Ke kontaktu mezi potenciálním poskytovatelem slevy a slevovým portálem, jakoţto zprostředkovatelem, dochází dvěma způsoby. Tím prvním je aktivita slevového serveru, resp. jeho obchodních zástupců, kteří kontaktují společnost působící v oboru, ve kterém je reálná šance oslovit velké mnoţství potenciálních zákazníků. Úzce specializované podniky, jejichţ produkty jsou určeny pro malou cílovou skupinu, zpravidla nebývají v hledáčku obchodních zástupců. Obchodní zástupce by měl během vybírání vhodného poskytovatele slevy vycházet z aktuální trţní situace a také ze svých zkušeností. Nabídka by měla být natolik atraktivní a dostupná, ţe si ji bude moci dovolit většina lidí bez ohledu na svojí finanční situaci či styl ţivota. Druhým způsobem kontaktu je aktivita samotného podniku, který osloví slevový server za účelem vyuţití jeho sluţeb. Výše slevy, kterou podnik poskytne, se odvíjí od oboru, ve kterém podnik působí, běţně však dosahuje výše slevy aţ 50 %. U některých nabídek je stanoven minimální počet kupujících, aby se sleva aktivovala. Důvodem tohoto minima je fakt, ţe si podnik spočítá, ţe k poskytnutí slevy ve výši několika desítek procent je nezbytné prodat alespoň určitý počet voucherů, aby došlo k pokrytí fixních nákladů. Tyto minimální limity počtu kupujících se objevovaly spíše v době, kdy slevové servery v České republice začínaly, nicméně i dnes lze na méně známých serverech objevit slevové nabídky, u kterých je tento minimální počet kupujících stanoven. Po kontaktu mezi poskytovatelem slevy a slevovým serverem dochází ke sjednání podmínek akce a podpisu smlouvy, čímţ dojde ke vzniku smluvního vztahu. Ve smlouvě jsou vyřešeny mimo jiné otázky týkající se parametrů slevové akce, jako jsou výše slevy, předmět slevové akce, termín a délka trvání akce, podmínky vyuţití slevy, doba platnosti voucheru, výše provize pro slevový server za zprostředkování či řešení případného úpadku některé smluvní strany. Slevový server následně zpracuje slevovou nabídku a po schválení poskytovatelem slevy ji zveřejní na svých webových stránkách. Některé slevové servery, jako např. Slevomat.cz umoţňuje partnerům zvolit si variantu propagace, a to Standard, Premium a Extra. Tyto varianty se od sebe liší především počtem potenciálně oslovených zákazníků, protoţe u vyšších variant

20


je nabídka rozeslána pomocí emailu registrovaným zákazníkům, zobrazena na vybraných lukrativních pozicích na webových stránkách samotného Slevomatu, či je nabídka propagována bannerovou reklamou na sociální síti Facebook a v inzertním systému společnosti Google (AdWords) a Seznam (Sklik). Je namístě podotknout, ţe u kaţdé varianty si Slevomat nárokuje rozdílné provize, např. u verze Standard činí výše provize 25 % bez DPH, u varianty Premium 30 % bez DPH a u Extra 40 % bez DPH. [19] Slevová nabídka bývá zveřejněna a propagována cca 3 - 10 dní, tato doba se odlišuje zpravidla podle charakteru slevy a taktéţ podle uzavřené smlouvy o zprostředkování. Nabídky týkající se wellness procedur či gastronomických záţitků bývají zveřejněny kratší dobu, neboť u těchto nabídek zákazník jedná spíše impulsivně a rozhoduje se o nákupu rychleji oproti nabídkám na zahraniční dovolenou, kdy rozhodnutí o nákupu můţe trvat i několik dní. Po zveřejnění nabídky vstupuje do transakcí třetí strana, a to zákazník. Jestliţe zákazník projeví o nabídku zájem a zakoupí ji, vzniká další vztah, a to mezi zákazníkem a slevovým portálem na základě obchodních podmínek, resp. podmínek uţití daného slevového serveru. Po zaplacení objednávky je zákazníkovi odeslán voucher, který ho opravňuje k vyuţití dané nabídky. Vouchery mají různou dobu platnosti, kdy je můţe zákazník vyuţít, zpravidla tato doba bývá 1 - 12 měsíců, v závislosti na charakteru zakoupeného zboţí či sluţeb. Voucher obsahuje mimo jiné unikání kód, předmět slevy a kontaktní údaje poskytovatele slevy, které zákazník vyuţije při rezervaci. Dle manuálu pro obchodní partnery portálu Slevomat.cz, by měl partner přistupovat k zákazníkům s vouchery stejným způsobem, jako k těm bez voucherů a zajistit vysokou kvalitu sluţeb, neboť ta je klíčová pro vracení zákazníků a vybudování kladného vztahu. V některých případech dochází k situaci, kdy zákazník nestihne vyuţít slevový voucher v době jeho platnosti. Například slevový portál Slevomat v této situaci plně refunduje hodnotu voucheru, podmínkou je však být členem věrnostního programu, coţ znamená, ţe zákazník na Slevomatu minimálně třikrát nakoupil. [20] Během celé slevové akce a taktéţ po jejím ukončení probíhá peněţní tok. Nejprve dochází k toku financí od zákazníků směrem ke slevovému portálu. Nejvíce vyuţívanou metodou platby je bankovní převod, nicméně dochází ke zvyšování podílu plateb uskutečněných platební kartou. Kromě těchto dvou nejrozšířenějších platebních metod existují také okrajové moţnosti platby, a to prostřednictvím platební brány PaySec, PayU či QR kódů, u některých slevových portálů lze vouchery zaplatit přímo na jejich kamenné pobočce. [22] Slevový server tedy působí během celé akce jako zúčtovací jednotka. Přijímá peníze od zákazníků a zpravidla do 21 dnů od skončení akce zaplatí partnerovi částku sníţenou o svojí provizi a o takzvanou jistotu. Jistota, která u Slevomatu tvoří 25 % celkové částky k výplatě, se pouţívá pro zajištění kvality nabízených sluţeb po celou dobu platnosti voucherů. Z ní jsou také financovány zákaznické ţádosti o vrácení peněz vzniklé na základě nespokojenosti s poskytnutou sluţbou. Od jistoty se také odečítá částka za nevyuţité vouchery, která v celé výši


21

(dle smlouvy) náleţí Slevomatu. Zbytek částky obdrţí podnik na konci platnosti voucheru. [21] Typickým představitelem portálu pro hromadné nakupování v České republice je Slevomat.cz, Zapakatel.cz, Vykupto.cz a desítky dalších postavených na stejné bázi. Ovšem mimo slevových portálů existují ještě další servery, kde jsou nabídky přístupné pouze registrovaným členům. Uţivatelé takového portálu mají pocit výjimečnosti a exkluzivity, coţ je pro provozovatele ţádoucí. Příkladem je server BigBrands.cz [23] 2.4.2

Nabízený sortiment na slevových portálech

Sortiment slev nabízený na slevových portálech je velmi široký. Kategorie bývají na všech serverech většinou stejného či podobného názvu a orientace v nich je velmi intuitivní a jednoduchá. Jako hlavní kategorie lze uvést jídlo a pití, cestování, móda, krása a zdraví, sport, relax, kultura a záţitky. Některé slevoservery spojují určité kategorie do dvojic, neboť spolu částečně souvisí, např. relax & krása či záţitky & adrenalin. K sortimentu je vhodné uvést, ţe se v roce 2012 změnily spotřebitelské preference v rámci kategorií slev. Konkrétně na Slevomat.cz vzrostl meziročně obrat u kategorie cestování o 71 %, coţ je značný nárůst. Nejvíce vyhledávané jsou víkendové pobyty v České republice, dále pobyty v Evropě a zimní lyţařské dovolené. Dle tiskové zprávy se vyrovnaly obraty kategorií zboţí, cestování a sluţby, coţ ukázalo, ţe tento slevový portál není závislý na příjmu pouze z jedné kategorie slev. Další slevové portály potvrzují zvyšující se zájem o kategorii zboţí, především pak oblečení a módní doplňky. Slevy, které dříve tvořily majoritní podíl na ročním obratu, čelí klesající poptávce a četnost jejich nabídky se sniţuje. Jmenovitě se jedná o gastronomické speciality a masáţe. [24] [25]

2.5 Výhody a nevýhody nákupu a prodeje na slevových portálech V kapitolách výše byla popsána pozitiva a negativa elektronického obchodování, tato část se bude úzce věnovat výhodám a nevýhodám týkajících se pouze slevových portálů. Dalším subjektem, který je nutné zmínit, je partner slevového portálu, tedy samotný dodavatel slevy. 2.5.1

Z pohledu zákazníka

Pro zákazníka představují slevové portály řadu výhod. Jejich prostřednictvím lze ušetřit značnou část prostředků např. na nákup dovolené či masáţí, ovšem i relativně běţných věcí, jakými jsou vstupenky do kina, kapsle do kávovaru nebo příslušenství k počítači. Další výhodou je moţnost vyzkoušet nové a zajímavé sluţby či zboţí levněji neţ obvykle, jmenovitě můţe jít o adrenalinové záţitky, gurmánské speciality či procedury zlepšující fyzický vzhled. Mnoho z nabízených slev je vhodných i jako dárek pro blízké. Jelikoţ se jedná o nákup

22


na internetu, má zákazník právo ve lhůtě do 14 dnů od zakoupení voucheru poţadovat vrácení peněz, a to bez udání důvodu. Předpokladem je fakt, ţe voucher ještě nebyl uplatněn. V případě partnerů slevových portálů se také vyskytují případy pochybných firem, se kterými byli zákazníci nespokojeni. Jako hlavní příčiny nespokojenosti lze jmenovat nedodání zboţí a nekalé praktiky u partnerů slevových serverů spočívající např. v umělém navýšení ceny produktu před uveřejněním na slevovém portálu, z čehoţ plyne větší poskytnutá sleva, která je ovšem zčásti falešná. Další stíţnosti se týkají slev z kategorie gastronomie, kdy poskytovatelé slevy servírují pokrmy s niţší neţ uvedenou váhou či se personál chová nevhodně. Na základě špatného přístupu partnera není poškozen pouze zákazník, ale ve velké míře právě slevový portál. Za účelem varování ostatních slevových portálů došlo ke vzniku webových stránek Bloklist.cz, na kterých jsou uvedeny partneři slevových serverů, kteří praktikovali nevhodný přístup k zákazníkům. Pro zákazníka také plyne riziko z časového omezení platnosti voucheru, tedy jestliţe jej nestihne uplatnit ve stanovené době, u mnoha dodavatelů nárok na uplatnění zaniká, a to bez moţnosti náhrady. Tato negativa zákazníka silně ovlivňují v rozhodování o budoucím nákupu na slevovém portálu a samozřejmě vzbuzují nedůvěru v celý koncept slevových webů. [26] 2.5.2

Z pohledu dodavatele

Poskytovatel slevy, tedy dodavatel, těţí z následujících výhod: rychlá promoakce podniku, která je navíc dobře měřitelná, velký dosah díky vysoké návštěvnosti slevových portálů a díky propagačním aktivitám slevové nabídky samotným portálem, nízké náklady na celou akci, oslovení nových potenciálních zákazníků, někdy se dokonce můţe dodavatel díky této spolupráci rychle zbavit starých skladových zásob, aniţ by utrţil ztrátu způsobenou jejich neprodáním. V obdobích, kdy má podnik nízkou poptávku po svém produktu, můţe pomocí slevových portálů naplnit své prodejní či výrobní kapacity. [27] Problémem celého konceptu slev je často nízká loajalita kupujících. Tedy pokud uzavře dodavatel kontrakt se slevovým portálem s cílem vybudovat loajální klientelu, často se tento cíl naprosto mine účinkem, kupující se v podniku objeví pouze s voucherem a nikdy více jiţ provozovnu nenavštíví. Slevové servery vyvíjí na dodavatele tlak ohledně výše poskytnuté slevy na produkt, běţně je vyţadováno sníţení v řádech desítek procent z původní ceny, k tomu je potřeba připočítat provizi slevového portálu, která se pohybuje od dvaceti procent a výše, takţe výsledná trţba je pro mnoho podniků často pod hranicí fixních nákladů. Jestliţe dodavatel nestanoví maximální počet voucherů, můţe dojít k situaci, kdy nebude moci uspokojit všechny zákazníky, kteří voucher zakoupili. [28]


2.5.3

23

Z pohledu slevového serveru

Jelikoţ se v Česku těší slevy nesmírné oblibě, mají provozovatelé slevových portálů v případě zveřejnění atraktivních slev zajištěny relativně vysoké trţby z prodeje voucherů. Z průzkumů vyplývá, ţe spotřebitele zajímá především výše slevy a na konečnou cenu uţ tolik nehledí. Podaří-li se zaujmout návštěvníka vysokým procentem slevy, je vysoce pravděpodobné, ţe dojde ke konverzi v podobě nákupu. [29][30] Slevové portály jsou ohroţeny ze strany dodavatelů slev. Nastane-li problém s uplatněním voucheru u dodavatele (např. nekvalitní sluţba či zboţí, nepříjemný personál), je viníkem situace v očích spotřebitele i slevový portál. Tyto situace mohou váţně ohrozit loajalitu uţivatelů kaţdého portálu, proto je důleţité těmto okolnostem předcházet, či se je snaţit následně kompenzovat, příkladem můţe být kompenzace finanční, a to v částečné nebo i v celé výši hodnoty voucheru. Dobrá pověst hraje v dnešní době významnou roli při určování úspěšnosti podniku. WOM neboli word-of-mouth, tedy ústní předání informací, zkušeností a záţitků dokáţe přivést mnoho nových zákazníků, na druhé straně můţe způsobit negativní vnímání celé firmy, s tím související pokles zájmu o produkt a následnou finanční újmu. [31] Další hrozbu představuje silná konkurence napříč trhem slevových portálů. Chce-li být podnikatelský subjekt působící v tomto dynamickém odvětví úspěšný, musí pruţně reagovat na kroky konkurence a přizpůsobit se přáním a poţadavkům zákazníků, v opačném případě mu hrozí zánik. Na trhu panuje stav dokonalé konkurence, tzn., ţe neexistují bariéry vstupu na trh ani výstupu z něj, figuruje zde vysoký počet nakupujících i prodávajících, kteří nemají vliv na cenu ani velikost výstupu odvětví, a všechny subjekty mají dokonalé informace o cenách i mnoţstvích zboţí, které se směňuje. Aktuálně je aktivní zhruba padesátka serverů a vše naznačuje, ţe je trh vysoce saturován, je tedy třeba hledat nové cesty jak oslovit potenciální zákazníky a přimět je nakoupit vouchery. Základem je samozřejmě dostatečné mnoţství kvalitních nabídek slev napříč všemi kategoriemi na daném serveru. [32]

2.6 Slevové servery v České republice Objektivně lze říci, ţe majoritní většina všech slevových serverů v České republice je víceméně kopií amerického serveru Groupon.com, který začal fungovat v říjnu roku 2008 a dnes působí ve více neţ čtyřiceti zemích po celém světě. Od roku 2010, kdy se v České republice objevil první slevový portál, aţ dodnes, vznikly a zanikly desítky serverů se zaměřením na slevy, coţ svědčí o tom, ţe toto odvětví je pro podnikatele značně atraktivní, ovšem ne kaţdý podnikatel je úspěšný a dokáţe vybudovat prosperující portál. [33] 2.6.1

Vznik slevových portálů

První slevový portál fungující na bázi amerického serveru Groupon.com se v českých zemích objevil v půlce dubna roku 2010. Nese název Slevomat

24


a zaloţil jej Tomáš Čupr. Jako další se objevily portály Vykupto.cz, Cupolis.cz, Zapakatel.cz a NebeSlev.cz. Východiskem pro vznik dalších portálů byl enormní zájem uţivatelů internetu o tento typ nabídek. Slevomat.cz i ostatní servery zpočátku nabízely zpravidla jednu slevu denně. [34] Slevomat.cz měl po spuštění denní návštěvnost v řádech tisíců, ovšem toto číslo rostlo týdně o 30 aţ 50 %. Slevy dosahovaly aţ 80 % a týkaly se např. návštěvy sauny, bazénu, restaurace či divadla, zajímavostí byla sleva na účast na seznamovacím večírku. Po stránce obratu rostl Slevomat.cz neuvěřitelným tempem, v červnu roku 2010 měl obrat okolo 1,5 milionu Kč, v červenci uţ přes 3 miliony Kč, o měsíc déle pak 5 milionů Kč. [35][36] S přibývajícím počtem slevových serverů vznikla myšlenka zobrazování a porovnávání všech slev ze všech portálů na jediném místě, coţ vyústilo v genezi slevových agregátorů. Po boomu slevových portálů nastal i boom slevových agregátorů, kdy jich vzniklo na osm desítek, ovšem i zde se opakuje situace z prostředí slevových serverů. Mnoho agregátorů vzniklo bezmyšlenkovitě a bez nějakého monetizačního modelu, tudíţ byly jiţ od počátku předurčeny k záhubě, jak uvedl zakladatel Skrz.cz, Martin Talavášek. Mezi nejúspěšnější z hlediska návštěvnosti se řadí Skrz.cz, Zlateslevy.cz a Slevin.cz. [37][38] Princip fungování slevového portálu je natolik jednoduchý, ţe se dokonce objevily firmy specializující se na vytváření prakticky instantních portálů, jejich podnikání lze přirovnat k pásové výrobě. V objednávkovém formuláři stačí zadat poţadované parametry, např. zdali chce klient portál či agregátor, jestli si přeje implementovat platební brány a účty na sociálních sítích, dále vyplní poloţky týkající se grafiky, jazykové mutace či mobilní verze webu a do jednoho týdne je portál vytvořený. Cena se pohybuje cca od 11 do 30 tisíc Kč v závislosti na vybraných parametrech. [39] 2.6.2

Vývoj trhu slevových serverů

První slevové portály nabízely slevy pouze pro Prahu, k expanzi do dalších měst došlo aţ v druhé polovině roku 2010. Kritériem pro rozšíření je několik desítek tisíc obyvatel v daném městě, aby nabídka oslovila dostatek potenciálních zákazníků. S velikostí města samozřejmě souvisí také počet podniků, které mohou slevu poskytnout, tedy čím větší město, tím více potenciálních nabídek. Sortiment nabízených slev se zpočátku týkal spíše oblasti gastronomie a krásy, později se začaly objevovat slevy všeho druhu - od adrenalinových záţitků, pobytů, různých kurzů aţ po servis klimatizace či přezutí pneu u automobilu. Rok 2011 byl ve znamení rapidního nárůstu počtu slevových portálů a také jejich zákazníků. V konkurenčním boji mnoho serverů neobstálo a jejich majitelé skončili v dluzích. Mezi nejoblíbenější kategorie slev patřily vouchery do restaurací a kaváren, kosmetika a sluţby zaměřené na zdraví, hubnutí a krásu, cestování a pobyty u moře, sportovní aktivity a záţitky, např. let balónem či jízda v rychlém autě. [40]


25

V listopadu 2011 vznikla Asociace Portálů Hromadného Nakupování, jejímţ úkolem je kultivace trhu slevových portálů na základě pomoci zákazníkům při řešení sporů se slevovými servery, sběr dat o tomto trhu, reprezentace členů této asociace v rámci komunikace s médii či vytváření a podpora etických standardů v oblasti hromadného online nakupování. [41] Slevomat.cz zakoupil v listopadu 2010 35% podíl v konkurenčním portálu Vykupto.cz a v listopadu 2011 nadpoloviční podíl ve výši 51 % v konkurenčním portálu Zakapatel.cz, čímţ ovládl významnou část trhu. I přes tuto akvizici však vystupují všechny tři portály pod svojí značkou a zachovávají si také odlišné marţe, avšak marketingové strategie jsou sdílené z důvodu mnohem lepších podmínek pro nákup reklamy, do které proudí značné částky. V srpnu 2012 došlo k významným neshodám mezi vedením portálů Zapakatel.cz a Slevomat.cz, načeţ Slevomat.cz odvolal z vedení portálu Zapakatel svého zástupce a sníţil svůj většinový podíl z 51 % na 25 %. Důvodem tohoto kroku byl rozdílný pohled na podnikání a výši marţí. Dále pak Slevomat navýšil svůj podíl v portálu Vykupto.cz na 40 %. [42] Na český trh vstoupila také investiční skupina Miton Investment, která aktuálně drţí nadpoloviční podíl ve Slevomat.cz. Dalšími investičními skupinami, které vlastní podíly ve slevoserverech jsou např. Enern či InBridge. [43] [44] V roce 2012 utrţily slevové portály v České republice přes 3 miliardy Kč a počet nakupujících se neustále zvyšuje. Tento stav byl umoţněn především zánikem desítek menších portálů, které v konkurenčním boji neobstály. Z původních 300 serverů jich aktuálně funguje zhruba 50, i přesto je jejich počet silně naddimenzován. Podstatným problémem slevových portálů je neschopnost udrţet stálou klientelu, většina zákazníků totiţ nakupuje zejména jednorázově. [45] Novinkou, s kterou přišel jako první Zapakatel.cz, je otevření kamenných poboček. Pobočka zpravidla funguje jako místo prodeje módního oblečení a výdejní místo pro vouchery, které byly objednány přes internet. Cílem tohoto kroku je zlepšení komunikace se zákazníky a s tím související zvýšení důvěryhodnosti. Své kamenné prodejny postupně otevřel také konkurenční Slevomat.cz a Vykupto.cz [46] 2.6.3

Aktuální stav na trhu slevových serverů

Dle slevového serveru Slevín.cz a platební platformy PayLo dosáhly trţby slevových portálů v České republice za první kvartál 2013 výše 690 milionů Kč. Dle objemu trţeb je i nadále jedničkou Slevomat.cz následovaný druhým Vykupto.cz a třetím Zapakatel.cz. [50]

26

Obr. 2


Největší slevové portály v ČR dle obratu (v mil. Kč). Zdroj: FeedIT.cz, 2013.

Slevové portály se začínají specializovat na konkrétní výrobky či sluţby a svým charakterem se velice přibliţují k e-shopům, neboť jiţ neprodávají pouze poukazy na slevu, ale skutečné zboţí. Velice ţádanou kategorií z pohledu zákazníků je módní zboţí. Nabídky této kategorie se začaly objevovat napříč slevovými portály v říjnu 2012 a od té doby se staly značně populárními. Zákazníci si také zvykli více platit přímo kartou, i přesto však mnoho z nich stále platí bankovním převodem. V této oblasti lze očekávat i nadále zvyšování podílu plateb kartou na úkor převodu či ostatních platebních metod. [48] V posledním kvartálu roku 2013 čelí slevové portály zvyšující se poptávce. Dle aktuálních dat slevového agregátoru Skrz.cz lze očekávat před Vánoci aţ o 70 % vyšší nárůst prodejů v porovnání s loňskem. Nejvíce kupované vouchery budou z kategorie zboţí, jmenovitě kreativní doplňky do domácností anebo módní oblečení a stylové doplňky, u kterých vzrostla oproti loňsku poptávka o 1 500 %. Další významnou kategorií budou pobyty a zájezdy, které tvoří necelých 10 % poptávky z hlediska počtu nabídek, avšak na obratu celého trhu mají 50% podíl. Důvodem zvýšené poptávky po slevových voucherech před Vánoci je mimo jiné fakt, ţe zákazníci v nabídkách slevových portálů hledají inspiraci a chtějí své blízké obdarovat originálním dárkem, který v běţném e-shopu prakticky neseţenou. [49] 2.6.4

Nové trendy na trhu slevových serverů

Zakladatel Slevomatu, Tomáš Čupr, uvedl v rozhovoru pro TyInternety.cz trendy, které se objevují na slevových portálech. V interview sdělil, ţe trendem se stává prodej zboţí na úkor sluţeb, konkrétně se jedná o módu, drogistické zboţí a home decor, tedy vybavení interiéru. Jeho vizí je pak nákup voucherů a jejich následné uplatňování, aniţ by je u sebe zákazník fyzicky měl,


27

modelovým příkladem je uplatnění voucheru v lepší restauraci, kdy se zákazník domluví s poskytovatelem před návštěvou samotného zařízení. [52] Dalším trendem je podrobné sledování aktivity návštěvníků slevových portálů. Konkrétně Slevomat.cz monitoruje, na které nabídky uţivatel kliknul, jaké měl zobrazené delší dobu, o čem diskutoval, které propagoval na sociálních sítích a při příští návštěvě se snaţí návštěvníkovi nabídnout slevové nabídky na základě vyhodnocení výše zmíněných aktivit. S rozmachem chytrých telefonů a dostupností mobilního internetu jdou ruku v ruce také aplikace pro tato zařízení. Nejinak je tomu u slevových serverů. Slevomat, Vykupto a agregátor Skrz.cz mají vlastní mobilní aplikaci pro smartphony s platformou Android a iOS (telefony Apple), Skrz.cz má dokonce aplikaci i pro tablety Apple. Portál Zapakatel má prozatím aplikaci pro operační systém Windows 8. Cílem těchto aplikací je udrţování stálého kontaktu se zákazníky, kteří si krátí dlouhou chvíli právě pouţíváním svého chytrého telefonu či tabletu. Aplikace všech zmíněných subjektů mají řádově stovky staţení, coţ je vzhledem k počtu zákazníků slevových portálů a agregátorů relativně malé číslo a je zde značný potenciál pro další růst počtu uţivatelů těchto aplikací. [53] Slevové servery se stále více zaměřují na sběr a pokročilé analýzy dat, konkrétně např. server Slevomat.cz a Vykupto.cz vyuţívají řešení GoodData, které umoţňuje efektivní cílení remarketingových kampaní či mimo jiné sledování komplexnějších vazeb, např. vliv počasí a sezónnosti na počet objednávek nebo nákupní chování zákazníka odhlášeného z emailingu. [54] 2.6.5

Predikce budoucího vývoje slevových portálů

Po vzniku a zániku mnoha desítek serverů a několika akvizicích se trh jeví jako relativně pročištěný a stabilní. Nicméně i přesto lze předpokládat další konsolidaci trhu ve prospěch těch nejvýznamnějších portálů, které si pevně udrţují svoji dominantní trţní pozici. Zákazníci začali přemýšlet o tom, kde ve slevě nakupují, coţ pro malé slevové servery představuje problém, protoţe v zákaznické péči se mohou jen těţko rovnat těm největším portálům. Trh prochází neustálým vývojem a stále se objevují nové moţnosti zlepšení v podobě stále se rozšiřujícího sortimentu či ve zkvalitňování nabídek a sluţeb. Rostoucí tempo obratů bude zachováno, anebo se bude nadále mírně zvyšovat. Lze také očekávat zcela nové nabídky, které se na slevových serverech ještě neobjevily, a které se vymykají běţné nabídce. [50][51] Objevují se také spekulace ohledně vstupu zahraniční slevové firmy na český trh. Např. v Německu, Polsku či Slovensku si silnou pozici na trhu vybudovala americká společnost Groupon. V případě její expanze do Česka by zřejmě nezačínala od počátku s novým serverem, spíše by se snaţila koupit podíl v nějakém portálu, který se drţí na přední pozici. [46]

28

Metodika

3 Metodika Na základě stanoveného cíle práce byla vybrána následující metodika - bude proveden marketingový výzkum, konkrétně dotazníkové šetření.

3.1 Marketingový výzkum Marketingový výzkum je cílevědomá a organizovaná činnost spočívající ve specifikaci, shromaţďování, analýze a interpretaci informací, které umoţňují porozumět trhu, identifikovat příleţitosti, které se mohou vyskytnout, formulovat směry marketingové činnosti a hodnotit její výsledky. Metody marketingového výzkumu jsou kvalitativní, tedy ty, díky kterým můţeme problematiku detailně rozebrat, a kvantitativní. Kvantitativní výzkum se soustředí na standardizovaný sběr dat, jejich vyhodnocení a příp. ověřování statistických hypotéz na velkém vzorku respondentů. Marketingový výzkum lze provádět dvěma způsoby, a to interně pomocí vlastních sil či externě specializovanou firmou. K výhodám interního výzkumu patří znalost problematiky, kvalitní komunikace mezi vedením a výzkumníky či vysoký zájem na výsledcích. Negativa lze spatřovat v absenci specialistů na určité metody a projev tendencí k subjektivnímu hodnocení. Z vyuţití externích společností plynou výhody v podobě vysoce profesionálních sluţeb, propracovaný kontrolní mechanismus a vyškolení tazatelé. Vyuţití externích sluţeb však bývá drahé a při výběru takové firmy je důleţité prohlédnout její reference. 3.1.1

Tvorba dotazníku

Dotazník je velmi dynamický nástroj, co se týče moţností, jak klást otázky. Obsaţeny by rozhodně měly být jen otázky, které mají vypovídací schopnost, tedy ty, které jsou nezbytné pro splnění cíle šetření. Důleţité je ptát se dotazovaného přímo, jednoduše a nezaujatě, navíc ve vhodném pořadí otázek, aby respondent neztrácel pozornost. Otázky musí být adekvátní vůči cílovému segmentu respondentů, obecně se doporučuje pouţívat co nejméně cizích slov. Rovněţ je vhodné ptát se v celých větách, pouţívat neutrální jazyk a vyhnout se neobjektivním či uráţlivým slovům. V závislosti na moţnosti výběru odpovědi se otázky člení na otázky otevřené, uzavřené a polouzavřené. Otázky s uzavřeným koncem nabízí jednu či několik moţných odpovědí, výstupem jsou kvantitativní data. Otázky s otevřeným koncem nenabízí respondentovi ţádnou variantu odpovědi, a jsou tak vhodné pro získání stanoviska, názoru respondenta. Polouzavřené otázky kombinují výhody a nevýhody předchozích typů, nabízejí předem dané odpovědi a mimo ty ještě moţnost vlastní odpovědi. Dle obecných pravidel by měly být jednoduché otázky na začátku, čímţ vtáhneme dotazovaného do problematiky a sloţité otázky aţ na konci dotazníku. Dotazování lze provádět mnoha způsoby - osobní, telefonické, písemné a elektronické dotazování. Kaţdý z uvedených způsobů má své výhody

Metodika

29

a nevýhody, v této práci bude vyuţito elektronického dotazníku. Výhody dotazníkového šetření prováděného online jsou zejména nízké náklady, rychlost a moţnost zasáhnout velmi specifické cílové skupiny. 3.1.2

Sběr dat

Jako techniky sběru dat jsou u kvalitativního výzkumu pouţívány hloubkové rozhovory, focus groups (skupinové diskuze) či expertní rozhovory. Mezi techniky sběru dat u kvantitativního výzkumu patří např. písemné, telefonické (CATI) či elektronické (CAWI) dotazování. Data se dělí dle jejich původu na primární a sekundární. Primární data jsou ta, která získává nově sám výzkumník, sekundární jsou data, která jiţ někdo sebral, analyzoval a zpracoval, jsou veřejně dostupná, např. z Českého statistického úřadu. Po sběru dat následuje jejich zpracování a vyhodnocení. 3.1.3

Třídění a vyhodnocení dat

Elementárním cílem této fáze je zajistit získaným datům potřebnou kvalitu včetně přehledného uspořádání, coţ je nezbytné k následné analýze, na jejímţ základě jsou formulovány obecné poznatky v souladu s cíli výzkumného úkolu. Po tomto kroku následuje interpretace a prezentace výsledků, v souladu s definovaným problémem, resp. cílem dotazníkového šetření. Interpretaci lze provést nejen slovním vyjádřením, ale také s pomocí tabulek a grafů. Konečným cílem výzkumu je doporučení. [47]

3.2 Metodika práce Ke splnění cíle této práce bude proveden průzkum trhu důleţitý pro identifikaci zákazníků a jejich nákupního chování. Ten proběhne pomocí vlastního dotazníkového šetření s cílem oslovit co nejvíce uţivatelů slevových portálů, aby byla získaná primární data relevantní a statistický vzorek dostatečně reprezentativní pro analýzu získaných odpovědí. V dotazníku bude celkem 21 otázek, přičemţ 5 bude zjišťovat osobnostní charakteristiky respondenta a zbylých 16 se bude týkat tématu nakupování na slevových serverech. První otázka dotazníku bude filtrační, aby došlo k vyloučení respondentů, kteří se s tématem slevových serverů nesetkali. Dotazník bude obsahovat otevřené, uzavřené i polouzavřené typy otázek. Na základě obdrţených odpovědí bude nejprve identifikován typický uţivatel slevových serverů, parametry pro tuto identifikaci budou věk, pohlaví, převaţující ekonomická činnost, nejvyšší dosaţené vzdělání a výše měsíčního příjmu. Tyto odpovědi budou zpracovány do tabulek, ve kterých bude znázorněna absolutní i relativní četnost jednotlivých odpovědí. Následně budou analyzovány další odpovědi z dotazníkového šetření, díky nimţ bude moţné popsat a pochopit nákupní chování respondentů na slevových serverech. V celé této části bude vyuţita popisná statistika, konkrétně tabulky, výsečové grafy a pruhové grafy. Ve výsečových grafech bude znázorněna relativní i absolutní četnost odpovědí, v pruhových grafech pouze relativní

30

Metodika

četnost. Pruhové grafy budou pouţity pro vyjádření odpovědí na otázky, ve kterých měli respondenti na výběr více moţností. Výsledky budou okomentovány a interpretovány tak, aby na jejich základě mohla být formulována doporučení v souladu s cílem práce. Data budou zpracována s vyuţitím funkce segmentace na dotazníkovém portálu Vyplňto.cz, která umoţňuje analyzovat odpovědi aţ na 3 otázky současně a pomocí nástroje Kontingenční tabulka v tabulkovém procesoru Microsoft Excel 2007. Při analýze dat bude abstrahováno od odpovědí respondentů, kteří na slevovém portálu nikdy nenakupovali.

Výsledky

31

4 Výsledky Praktická část této práce sestává z dotazníkového šetření týkajícího se nakupování na slevových portálech, na jehoţ základě je identifikován typický uţivatel těchto portálů, je provedena analýza odpovědí, následně jsou formulována konkrétní doporučení směrem ke slevovým portálům a přístupy, jejichţ cílem je zvýšit spokojenost zákazníků. Veškerá data z dotazníku jsou dostupná na CD přiloţeném k této práci.

4.1 Informace o dotazníku, průběh dotazování Cílem dotazníku bylo mimo základní charakteristiku daného respondenta zjistit jeho zkušenosti s nákupem voucherů na slevových portálech, frekvenci nákupů, preference při nákupu, případné negativní zkušenosti s nákupem a především pak, jaké slevy by v nabídce sortimentu uvítal a jaké faktory respondentovi na slevových portálech vadí. Dotazníkové šetření se uskutečnilo pomocí portálu Vyplňto.cz a probíhalo po dobu 9 dnů od 5. prosince do 13. prosince 2013. Cílovým segmentem byli spíše mladí lidé, u kterých je vysoká pravděpodobnost, ţe se s tématem slevových portálů jiţ někdy setkali. Proto byli respondenti oslovováni k vyplnění dotazníků zejména na sociálních sítích a pomocí e-mailu. Celkem bylo zaznamenáno 283 odpovědí, návratnost dotazníků činí 81,4 %. Úkolem první otázky v dotazníku bylo zjistit, zdali respondent jiţ někdy nakupoval na slevovém portálu. Jestliţe odpověděl kladně, zobrazily se mu otázky týkající se tématu nakupování na slevových portálech, v případě negativní odpovědi byly zobrazeny pouze otázky týkající se osobnostní charakteristiky respondenta, tedy věk, pohlaví, převaţující ekonomická činnost, nejvyšší dosaţené vzdělání, výše měsíčního příjmu a také otázka zjišťující příčiny, proč respondent dosud nenakupoval na slevovém serveru. Dotazník obsahuje celkem 21 otázek, z nichţ 5 se týká osobnostní identifikace respondenta a zbylých 16 analyzuje problematiku slevových portálů.

4.2 Výsledky provedeného dotazníkového šetření Následující dvě podkapitoly se věnují analýze odpovědí z dotazníkového šetření. První podkapitola se týká vyhodnocení otázek, na jejichţ základě bude moţné charakterizovat typického zákazníka slevových serverů, podkapitola druhá se zaměřuje na otázky týkající se zkušeností s nákupem na slevových portálech. Pro vyhodnocení jsou pouţity pouze odpovědi respondentů, kteří v první otázce dotazníku uvedli, ţe na slevovém serveru jiţ někdy nakupovali.

32

4.2.1

Výsledky

Charakteristika typického uživatele slevového portálu

Nejprve budou vyhodnoceny otázky týkající se osoby respondenta, tedy pohlaví, věk, převaţující ekonomická činnost, nejvyšší dosaţené vzdělání a výše měsíčního příjmu, na jejichţ základě bude moţné identifikovat typického zákazníka slevového portálu. Tab. 2


Ţena Muţ

Vaše pohlaví 129 71,67 % 51 28,33 %

Ze 180 respondentů, kteří jiţ na slevových portálech nakupovali, činí počet ţen v relativním vyjádření 71,67 % a podíl muţů pak 28,33 %. Obecně je nakupování na slevových serverech více oblíbené mezi ţenami, jejich nákupy se na celkovém počtu objednávek slevového portálu Vykupto.cz podílejí ze tří čtvrtin. [55] Tab. 3


18 - 24 25 - 34 35 - 44 45 - 54 55 a více

Váš věk 130 40 5 4 1

72,22 % 22,22 % 2,78 % 2,22 % 0,56 %

Nejvíce dotázaných respondentů je ve věkové kategorii 18 aţ 24 let, následuje skupina od 25 do 34 let věku, další skupiny jsou zastoupeny minimálně. Tyto výsledky korespondují s tiskovými zprávami i infografikami jednotlivých portálů, dle kterých jsou zákazníci nejčastěji mladí lidé ve věku 20 - 35 let. Tab. 4


Jaká je Vaše převažující ekonomická činnost? Student 119 66,11 % Zaměstnaný 49 27,22 % OSVČ 9 5% Na mateřské dovolené 2 1,11 % Nezaměstnaný 1 0,56 %

Výsledky

33

Bezmála tři čtvrtiny osob, které vyplnily dotazník, jsou studenti, za touto skupinou pak následují zaměstnaní. Ostatní skupiny mají minimální zastoupení. Tab. 5


Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Středoškolské s maturitou 91 50,56 % Vysokoškolské 77 42,78 % Vyšší odborné 6 3,33 % Středoškolské bez maturity 6 3,33 % Přes 50 % dotázaných má aktuálně nejvyšší dosaţené vzdělání středoškolské s maturitou, následuje vysokoškolské s podílem 42,78 % a vyšší odborné a středoškolské bez maturity mají shodně 3,33 %. Tab. 6


Jaký je Váš měsíční příjem? do 7 999 Kč 106 58,89 % 14 000 - 23 999 Kč 33 14,44 % 8 000 - 13 999 Kč 26 18,33 % 24 000 Kč a více 15 8,33 % Na základě analýzy odpovědí a jejich znázornění do tabulek výše lze konstatovat, ţe typickým uţivatelem slevového portálu je studující ţena ve věku 18 aţ 24 let s prozatím nejvyšším dosaţeným středoškolským vzděláním a s příjmem do 7 999 Kč za měsíc. Odpovědi identifikující typického uţivatele se samozřejmě odvíjí od osloveného segmentu respondentů, tudíţ v případě zapojení více dotazovaných např. osobně oslovených v terénu či z různých částí České republiky, by se mohly změnit, nicméně v porovnání s lokálním průzkumem provedeným pro společnost KPMG Česká republika, se výsledky určující charakteristického zákazníka prakticky shodují. [56] 4.2.2

Vyhodnocení otázek týkajících se slevových serverů

Další otázky se týkají tématu nakupování na slevových portálech, jmenovitě spokojenosti zákazníků, nákupních preferencí, výši průměrné útraty, povědomí o slevových portálech a agregátorech, motivům k nákupu či zjištění loajality nakupujících. Zásadní význam v této části mají odpovědi, díky jejichţ analýze lze zjistit negativně vnímané faktory na slevovém trhu a eliminací těchto negativ zvýšit spokojenost zákazníků. Důleţité jsou taktéţ odpovědi, které vyjadřují preference a přání zákazníků slevových portálů.

34

Obr. 3

Výsledky

Relativní znázornění počtu respondentů, kteří vyuţili slevových portálů

Z 283 respondentů jich na slevovém portálu nakupovalo 180, v relativním vyjádření to je 63,60 %, viz graf výše. Všechny následující otázky tedy byly vyplněny 180 respondenty. Tato otázka byla filtrační, měla tedy detekovat, zda respondent patří ke skupině, na kterou byl dotazník zacílený.

Obr. 4

Relativní vyjádření odpovědí respondentů, kteří dosud nenakoupili voucher

Za zmínku stojí také respondenti, kteří na slevovém serveru dosud nenakupovali. V případě, ţe respondent odpověděl negativně na první otázku v dotazníku, zobrazily se mu jednak otázky zjišťující parametry jeho osobnosti a jednak otázka zjišťující příčinu, proč nikdy nenakoupil slevový voucher.

Výsledky

35

Přibliţně třetině respondentů se zatím nenaskytla příleţitost, pro další třetinu je tento způsob nakupování málo důvěryhodný a zbylé respondenty nakupování přes slevové portály vůbec neláká, nabídky jim přijdou nedostatečně zajímavé či o slevových serverech vůbec nic neví. I přes rozmanité propagační aktivity subjektů slevového trhu je velké procento potenciálních zákazníků s přístupem k internetu, kteří dosud ţádný slevový voucher nezakoupili. Akvizice nových zákazníků je mnohdy obtíţný proces vyţadující úsilí a vynaloţení značných finančních prostředků, např. do remarketingu, nicméně v případě úspěšného získání nových uţivatelů je pro slevový server mnohem snazší a méně náročnější aktivita s uţivatelem udrţovat kontakt a pečovat o něj, neţli jej získávat.

Obr. 5

Relativní vyjádření frekvence nákupu na slevových portálech v posledním roce

V grafu výše je znázorněna četnost nákupu respondentů na slevových portálech za poslední rok. Přes 40 % dotázaných nakupovalo za poslední rok přes slevové portály méně neţ jedenkrát měsíčně, necelých 40 % respondentů provedlo nákup za poslední rok jedenkrát. Relativně malá četnost nákupů můţe být způsobena mnoha faktory, mezi které spadá i fakt, ţe zákazníci nakupují na slevových portálech spíše impulsivně a nemají jasnou představu o tom, co vlastně chtějí zakoupit. Během prohlíţení desítek podobných slevových nabídek se obtíţně orientují, ztrácí pozornost a nedokáţou se rozhodnout o nákupu. V tomto ohledu lze slevovým portálům doporučit zasílat personalizované newslettery na základě údajů získaných o zákazníkovi, ať uţ jsou to data vyplněná přímo zákazníkem v jeho profilu či data vycházející z uskutečněných objednávek. Další moţností jsou investice do remarketingu - tuto funkci lze vyuţít v inzertním systému Google AdWords. Návštěvník slevového portálu je označen pomocí tzv. cookie, kterou si pamatuje jeho prohlíţeč, a dále jsou zaznamenány informace o tom, které nabídky návštěvník zobrazil. Právě díky cookies je moţné návštěvníka identifikovat po opuštění slevového serveru na

36

Výsledky

jiných stránkách, které podporují reklamy Google a zobrazit mu tyto zhlédnuté nabídky v bannerech systému AdWords.

Obr. 6

Relativní vyjádření nejčastěji nakupovaného zboţí, resp. sluţeb

V další otázce byli respondenti dotazováni na zboţí či sluţby, které nejčastěji nakupují, přičemţ mohli vybrat více moţností. Do zákaznicky nejoblíbenějších kategorií při nákupu na slevovém portálu spadají jídlo a pití, cestování a pobyty, relaxace, oblečení a módní doplňky a zboţí. Vysoký zájem o slevy z kategorie gastronomie je dlouhodobý a trvá jiţ prakticky od vzniku slevových portálů v České republice, nicméně do budoucna lze očekávat pozvolný pokles zájmu o tuto kategorii na úkor jiných. Slevy na pobyty a zájezdy získaly na oblibě aţ v roce 2012, v současné době však tvoří přes polovinu obratu na slevovém trhu, coţ je způsobeno mimo jiné vyšší průměrnou cenou voucheru u tohoto typu nabídek. Slevy na módní oblečení a doplňky čelí zvyšující se poptávce, příčinou jsou velmi atraktivní nabídky světových značek a návrhářů s výraznou slevou. Při prohlíţení sekce móda a oblečení se na mnoha slevových portálech částečně odlišuje design této kategorie oproti jiným, připomíná více e-shop a stránky působí uţivatelsky přívětivěji.

Výsledky

Obr. 7

37

Relativní znázornění nejvíce vyuţívaných slevových portálů

Při zjišťování, které slevové portály respondenti vyuţívají, se na prvním místě umístil Slevomat.cz s podílem 35,8 %. Následuje slevový portál Vykupto.cz, za kterým je agregátor slev Skrz.cz. Slevomat byl vůbec první slevový portál na českém trhu a za dobu svého působení dokázal vybudovat silnou zákaznickou základnu, díky čemuţ ovládá přes třetinu trhu, ve spojení se serverem Vykupto.cz, ve kterém vlastní 40% podíl, pak společně obsluhují přes 50 % českého slevového trhu. Umístění agregátoru Skrz.cz na třetím místě svědčí o oblibě zákazníků mít všechny slevy prakticky ze všech portálů na jednom místě s moţností si je přehledně filtrovat dle poţadovaných kritérií.

38

Obr. 8

Výsledky

Relativně znázorněná spokojenost zákazníků s vouchery

Na dotaz, zdali byl respondent spokojen se zakoupenou slevou na výrobek či sluţbu, odpovědělo kladně přes 81 % dotazovaných. Příčiny negativní odpovědi zbylých 18 % jsou namátkově nespokojenost s kvalitou jídla a následné zdravotní potíţe, nesplnění očekávání ze slevy (pobyt, zlepšení vizáţe) či nekorektní jednání poskytovatele slevy ve smyslu nevhodného jednání vůči spotřebiteli.

Obr. 9

Loajalita respondentů v relativním vyjádření

Tato otázka má vysokou vypovídací hodnotu v oblasti loajality uţivatelů slevových portálů vůči poskytovatelům slev. Obecně známým faktem je nízká míra loajality a zřejmě málokterý podnik se rozhodne poskytnout slevu přes

Výsledky

39

slevový server s cílem získat věrnou klientelu. Přes 42 % respondentů vyuţije sluţbu, resp. nakoupí výrobek bez slevy minimálně, necelých 40 % odpovědělo, ţe občas ano. 18,33 % respondentů nikdy nevyuţívá sluţeb, resp. nenakupuje dané zboţí bez slevy. Modelovým příkladem je návštěvník restaurace, který se v gastronomickém zařízení objeví pouze s voucherem, bez voucheru nenavštíví podnik nikdy. Tuto situaci lze vzhledem k povaze zákazníků slevových serverů obtíţně zlepšit, nicméně je moţno alespoň zvýšit pravděpodobnost opakovaného nákupu bez slevy, a to přívětivých chováním a vysokou kvalitou zboţí či poskytovaných sluţeb pro zákazníky s voucherem.

Obr. 10

Jednotlivé podíly cenových hladin, ve kterých zákazníci nejčastěji nakupují

Nadpoloviční většina zákazníků slevových serverů nejčastěji nakupuje vouchery v ceně do 500 Kč. Dále je silně zastoupena skupina uţivatelů nakupujících v cenové hladině do 1000 Kč, a to ve výši necelých 30 %. Zbylých 16,67 % respondentů nejčastěji nakupuje v hladině nad 1 000 Kč. Odpovědi jsou samozřejmě ovlivněny povahou nakupovaných voucherů. Zákazníci, kteří vyznávají cestování a draţší hobby, budou rozhodně patřit do skupiny, která nakupuje nejdraţší vouchery.

40

Obr. 11

Výsledky

Vliv výše slevy na nákup voucheru v relativním vyjádření

V teoretické části této práce byl zmíněn fakt, ţe obyvatele České republiky slevy enormně přitahují. Následující otázka zjišťovala, zdali je zákazník při nákupu voucheru ovlivněn také výší poskytované slevy. Pro 38 % dotázaných je podmínkou pro nákup alespoň třicetiprocentní sleva, dalších 37 % respondentů není výší uvedené slevy ovlivněno. Za zmínku stojí pětinové zastoupení respondentů, kteří vyţadují minimálně poloviční cenu oproti běţné.

Obr. 12

Relativní znázornění druhů slev, které by zákazníci ocenili v nabídce

Tato otázka byla klíčová ke zjištění druhů slev, které by zákazníci uvítali v nabídce slevových portálů. Nejvyšší podíl získala odpověď vstupenky na

Výsledky

41

kulturu a sport, příkladem mohou být slevy na divadelní či filmová představení a sportovní utkání. Aktuálně (prosinec 2013) se v nabídce slevových serverů objevují tyto nabídky v řádech jednotek, nejvíce jsou zastoupeny vouchery na divadelní představení, slevy na sportovní utkání či na vstupenky do kina se objevují sporadicky, výše slevy se nejčastěji pohybuje od 20 do 40 %. V tomto směru by slevové portály měly navázat spolupráci se subjekty působícími v oblasti sportu a kultury, ať uţ se jedná o sportovní kluby, divadla, hudební kluby, muzea, galerie nebo kina. Dle informací mají některé české hokejové kluby problémy s nízkým prodejem permanentek, např. HC Slavia Praha prodala na sezónu 2012/2013 pouze 1000 ks permanentek, coţ tvoří vzhledem ke kapacitě haly (18 000 míst) obsazenost ve výši 5,5 %. [57] Tab. 7

Vyčíslení prodeje permanentek HC Slavia Praha přes slevový portál

Kategorie I. II. III. IV. V. Děti Senior Celkem

Cena Tržby 3 952 Kč 592 800 Kč 2 912 Kč 436 800 Kč 2 080 Kč 312 000 Kč 1 274 Kč 191 100 Kč 3 952 Kč 592 800 Kč 520 Kč 78 000 Kč 2 288 Kč 343 200 Kč X 2 546 700 Kč

CpS 3 162 Kč 2 330 Kč 1 664 Kč 1 019 Kč 3 162 Kč 416 Kč 1 830 Kč X

PP 632 Kč 466 Kč 333 Kč 204 Kč 632 Kč 83 Kč 366 Kč X

Tržby 2 885 248 Kč 652 288 Kč 465 920 Kč 285 376 Kč 885 248 Kč 116 480 Kč 219 648 Kč 3 510 208 Kč

V tabulce výše je modelové vyčíslení prodejů permanentek HC Slavia Praha na sezonu 2014/2015 v případě, ţe by se prodávaly přes slevový portál. První dva sloupce ukazují ceny permanentek jednotlivých kategorií pro nové permanentkáře. [58] Vzhledem k nemoţnosti získat data vyjadřující poměr prodaných permanentek z jednotlivých kategorií, bylo vyuţito dostupných údajů o celkovém počtu prodaných permanentek (za poslední dvě sezony HC Slavia Praha prodala pokaţdé okolo 1000 permanentních vstupenek) a sloupec trţby ukazuje výši trţeb při rovnoměrném rozloţení prodeje 150 permanentek z kaţdé kategorie, coţ v součtu odpovídá prodeji 1 050 ks permanentek. Sloupec CpS prezentuje cenu jednotlivých permanentek po uvaţované 20% slevě, tato částka je cena voucheru. Ve sloupečku PP je vyjádřena provize portálu z kaţdé prodané permanentky po slevě, přičemţ výše provize je stanovena na reálných 20 % vč. DPH. Poslední sloupec, tedy Trţby 2 vyjadřuje očekávané trţby z prodeje permanentek přes slevový portál po odečtení provize slevového portálu. Vzorec je (Cps - PP) * 350, coţ je předpokládané mnoţství prodaných vstupenek pro všechny kategorie kromě seniorské. U té zůstal předpokládaný počet prodaných permanentek na původní hodnotě 150 ks, protoţe senioři tvoří zanedbatelné procento zákazníků slevových portálů, u dětí je předpoklad, ţe jim vstupenky zakoupí rodič. Pokud by se za výše uvaţovaných podmínek celá akce prodeje permanentek přes slevové portály uskutečnila a vyšla, HC Slavia Praha by mohla

42

Výsledky

utrţit o 963 508 Kč více oproti klasickému prodeji (je uvaţováno opět o 1 050 ks prodaných vstupenek) a zaplnila by tím O2 arenu z 12,5 % (2250 permanentek / 18 000 míst celkem). Slevový portál by utrţil 877 552 Kč včetně DPH. Počty prodaných voucherů jsou stanoveny odhadem, nicméně díky pětinové slevě a účinné propagaci, kterou slevové servery pouţívají (newslettery, sociální sítě, remarketing), není vyloučeno, ţe by takové mnoţství prodaných voucherů bylo nereálné. Prodej permanentek na sport je pouze jedním z příkladů, jako potenciálně úspěšné lze označit např. vstupenky na koncerty do lokálních klubů (aktuálně na Slevomat.cz zakoupilo vstupenku do jazz clubu Reduta v Praze téměř 500 zákazníků), či vstupenky na zajímavé výstavy (přes 3000 prodaných vstupenek na výstavy Salvadora Dalí a Alfonse Muchy, opět na Slevomat.cz). Určitý potenciál v sobě skrývají i divadelní představení, u kterých se nepodaří v předprodeji zaplnit hlediště a termín představení je velmi blízko. Jelikoţ zákazníci slevových portálů nakupují impulsivně, mohly by slevové servery mít ve své nabídce last minute vstupenky na divadelní představení, např. slevový server by na svých stránkách ráno zveřejnil slevu na představení, které začíná večer téhoţ dne. [59] S ohledem na výsledky dotazníku a relativně velký potenciál vysokých prodejů voucherů na kulturní a sportovní akce, by slevové portály neměly tuto kategorii slev opomíjet a měly by vyvinout snahu o rozšíření sortimentu slev právě o výše zmíněné. Přes 15 % podílu má odpověď vyjadřující přání spotřebitelů, aby se v nabídce slevových portálů objevily slevy na pohonné hmoty, coţ je s přihlédnutím ke struktuře konečné ceny paliva a obchodním podmínkám slevových portálů nerealizovatelné. Obchodní marţe prodejců pohonných hmot se pohybuje od 1,20 Kč / litr do cca 3,50 Kč / litr v závislosti na typu paliva, dle Hospodářských novin je průměrná marţe 2 Kč / litr PHM. Při ceně 34,90 Kč / litr je to 5,73 % z konečné ceny paliva, přičemţ slevové servery vyţadují slevu z ceny řádově v desítkách procent, coţ je pro kaţdého provozovatele čerpací stanice samozřejmě ztrátové. Nicméně v tomto směru lze doporučit spolupráci slevových serverů s čerpacími stanicemi, podobně, jako spolupracovalo Tesco Stores ČR a síť čerpacích stanic Benzina. Během této spolupráce dostal kaţdý zákazník, který natankoval 25 litrů paliva na ČS Benzina, poukázku v hodnotě 50 Kč na nákup v obchodech Tesco Stores. Naopak, kaţdý zákazník, který provedl v obchodech Tesco nákup nad 500 Kč, obdrţel poukázku na slevu 1 Kč na litr pohonných hmot u čerpacích stanic Benzina. Tento model spolupráce ve vztahu slevový server - síť čerpacích stanic, by pro zákazníky obou subjektů znamenal nezanedbatelné výhody. Reálně si lze představit, ţe zákazník by po nákupu pohonných hmot obdrţel poukázku, kterou by na webových stránkách slevového serveru směnil na kredity, které by dále vyuţil přímo pro nákup voucherů či ve věrnostním programu. Opačně, uţivatel slevového portálu by za určitou výši nákupu obdrţel slevu na tankování pohonných hmot. Aby došlo k eliminaci ztrát na straně portálů, bylo by vhodné umoţnit pouţití poukázky pouze u nabídek vyšší hodnoty, kde mají slevové servery pochopitelně vyšší

Výsledky

43

provizi anebo výši pouţitelných kreditů limitovat (např. u nabídky voucheru v ceně 100 Kč má portál provizi cca 20 %, tedy 20 Kč, a kdyby chtěl uţivatel vyuţít poukázku v hodnotě 50 Kč získanou u čerpací stanice, slevový server by na tomto samozřejmě prodělal). Tato spolupráce má ovšem omezení, a to zejména ve struktuře zákazníků čerpacích stanic - je vysoce nepravděpodobné, ţe by lidé vyššího věku vyuţívali internet a měli tak moţnost vyzkoušet nabídky slevových serverů. [60] [61]

Obr. 13

Nejčastější motivy pro nákup voucheru v relativním vyjádření

Nejčastějším důvodem pro nákup voucheru je úspora prostředků, kterou zakoupení představuje. Ovšem i další dvě odpovědi mají vyrovnaný podíl na celkovém počtu odpovědí, pro mnoho respondentů představuje voucher moţnost zkusit něco nového mnohem levněji neţ obvykle anebo je voucher vhodným dárkem. Zvláště v předvánočním období se slevové servery snaţí upravit svůj sortiment takovým způsobem, aby inspirovaly a přiměly k nákupu zákazníky, kteří nemají konkrétní představu, jaký dárek věnovat svým blízkým.

44

Obr. 14

Výsledky

Vyuţívání výhod slevových portálů v relativním vyjádření

Slevové portály poskytují nejen slevy, ale nabízí také různé výhody a věrnostní či affiliate programy, jejichţ cílem je posílení vzájemného vztahu se zákazníky, zvyšování loajality a podpora značky. Slevomat.cz nabízí kolotoč štěstí, který umoţňuje získat kredity pro nákup slev. Podmínkou vyuţití kola štěstí je aktivní přihlášení na sociální síti Facebook, coţ je vhodným předpokladem pro virální šíření tohoto prvku. Věrnostní program Slevomatu má čtyři stupně - Bronze, Silver, Gold a Platinum, které se od sebe liší jednotlivými výhodami, které pro zákazníka přináší. Konkrétně to jsou VIP zákaznická podpora, VIP nabídky, refundace voucherů, doprava zdarma ze sekce móda a styl či odměny za nákup v podobě kreditů. Čím vyšší stupeň statusu zákazník má, tím více má výhod. Podmínky pro získání statusů jsou určeny počtem nakoupených voucherů za určité období, příp. i s určením minimální celkové hodnoty. Např. pro získání statusu Gold musí mít zákazník zakoupeno za poslední 3 měsíce alespoň 10 voucherů v celkové hodnotě alespoň 5 000 Kč. Zapakatel.cz rozdává jako odměnu za nákup tolary, jejichţ hodnota je vzhledem ke koruně v poměru 1:1. Tolary jsou elektronické peníze schválené Českou národní bankou a zákazníci je dostávají jako odměnu za nákup v internetových obchodech. Vyuţití je stejné jako u výše zmíněných kreditů tolary lze pouţít při příštím nákupu voucherů či v jiných e-shopech. [62] Slevový server Vykupto.cz spustil v listopadu 2013 svůj věrnostní program s názvem V-klub, jehoţ základem je virtuální měna Véčka, kterou zákazníci dostávají jako odměnu za kaţdý nákup. V rámci V-klubu má zákazník jeden ze tří statusů v závislosti na tom, jak splnil konkrétní podmínky, podobně, jako je tomu u Slevomatu. K určitému statusu patří odpovídající výhody, mezi které patří např. nákup za Véčka v katalogu odměn či vstupenky na kulturní a společenské akce V-klubu.[63]

Výsledky

45

Ačkoliv o výše popsaných relativně atraktivních věrnostních programech ví téměř polovina respondentů, nevyuţívá je. Důvody mohou být různé, např. odmítavý postoj k podmínce aktivního přihlášení na Facebooku pro vyuţití výhody či absence účtu na této sociální síti. Dále to mohou být podmínky pro získání určitého statusu v rámci věrnostního programu, které není schopen / ochoten zákazník splnit. Čtvrtina dotázaných výhody portálů příleţitostně vyuţívá. Zajímavé je vysoké procento těch, kteří o těchto výhodách nikdy neslyšeli, jde o necelých 25 % dotázaných. Ostatní tyto výhody vyuţívají pravidelně. Pro slevové portály znamená poskytování těchto výhod moţnost vytvoření skupiny pravidelných návštěvníků, zvýšení loajality a podporu brandu.

Obr. 15

Negativa slevových portálů vnímaná uţivateli

Respondentům byla také poloţena otázka týkající se nespokojenosti se slevovými portály, cílem bylo zjistit příčiny této nespokojenosti. Dle odpovědí uţivatele nejvíce obtěţují vlezlé emailové newslettery. Mnoho serverů jiţ při registraci nabízí odběr novinek pomocí emailu, přičemţ většina zákazníků tuto moţnost ponechá zaškrtnutou a následkem je pak denní přísun nabídek do emailové schránky. Za tento stav můţe většinou nepozornost uţivatele, ovšem je mnoho takových, kteří chtějí mít aktuální informace o nových slevách, ale jsou nespokojeni s intenzitou emailových newsletterů. Problémem je, ţe moţnost nastavit si zasílání novinek podle představ je u mnoha portálů téměř nemoţné. Níţe budou porovnány moţnosti nastavení zasílání novinek na 5 portálech a 1 agregátoru. Slevomat.cz umoţňuje nastavit město, pro které chce zákazník dostávat nabídky slev. Následně je moţnost vybrat si, zdali chce uţivatel informovat

46

Výsledky

o slevách z nastaveného města (frekvence kaţdý den, pokud je nová sleva), o nejprodávanějším zboţí (jednou týdně) a o tipech na cestování (také jednou týdně). Dále je moţnost nechat si zasílat slevy z kategorie móda a styl a měsíční souhrn toho nejlepšího včetně soutěţí. Jinou variantou je zvolit si oblíbené kategorie slev, oblíbené značky a oblíbené podniky, tzv. Slevomat.cz Můj a dostávat na ně upozornění. Slevomat.cz Můj slouţí rovněţ k tomu, aby se uţivateli na webových stránkách Slevomatu zobrazovaly právě vybrané slevy odpovídající jeho preferencím. V zákaznické administraci bohuţel chybí moţnost uţivatelského nastavení intenzity zasílání emailů, u první varianty je pevně stanovené, jak často budou upozornění zasílány, u varianty Slevomat.cz Můj lze nastavit pouze vţdy / nikdy, viz přílohy. Slevový server Vykupto.cz v zákaznické administraci nabízí v nastavení profilu moţnost zvolit si město, v záloţce Slevy pro mě lze zvolit kategorie, ze kterých chce uţivatel dostávat emailové novinky, v této části webu je také moţno zaslat tomuto serveru zprávu s přáním, připomínkou či návrhem na zlepšení. Opět jako v případě výše zcela absentuje moţnost nastavit, jak často si chce emailové newslettery uţivatel nechat zasílat. Portál Zapakatel.cz má uţivatelskou administraci na nízké úrovni, po přihlášení je moţné pouze vidět přehled objednávek či přehled dárkových kuponů. Emailové novinky nelze ţádným způsobem nastavit, jediným moţným krokem je odhlášení z emailingu, a to prostřednictvím odkazu na konci kaţdého emailu. Pepa.cz umoţňuje svým uţivatelům v administraci zvolit oblasti a kategorie, ze kterých bude zasílán newsletter. Nastavení je přehledné, avšak kategorie by mohly být více členěné a opět chybí moţnost jakkoliv definovat, jak často chce uţivatel nabídky dostávat. U slevového serveru Hyperslevy.cz je nastavení velmi podobné jako v případě portálu Pepa.cz, i zde lze v administraci zvolit města a kategorie do newsletteru, dále je moţné nechat si zasílat newsletter končících slev, přičemţ moţnosti nastavení jsou stejné jako u nových slev. Ani tento slevový server neumoţňuje svým uţivatelům nastavit frekvenci zasílání novinek emailem. Jako poslední subjekt pro srovnání moţností nastavení emailových newsletterů byl vybrán agregátor slev Skrz.cz. Po přihlášení je moţné nastavit města, pro která se budou zobrazovat nabídky v emailu s novinkami, nastavení kategorií bohuţel není moţné. Tento agregátor disponuje jednoznačně nejlepší zákaznickou administrací, co se týče nastavení frekvence emailů. Je moţné nastavit, jak často chce zákazník dostávat newsletter s aktuální nabídkou (moţnosti jsou nikdy, 1x týdně, 1x za dva dny a 1x denně) a také, zdali si přeje zasílat odpolední specializovaný mailing. U jednorázových emailů si můţe uţivatel nechat zasílat sezónní a tematické maily, výsledky hledání hlídajícího robotka a návrhy nabídek na míru. Mimo slevových nabídek si můţe uţivatel do mailingu přidat také informační novinky o agregátoru, upozornění na expiraci zakoupeného voucheru či informace týkající se benefit programu Skrz.cz Vzhledem k tomu, ţe pro některé servery je newsletter hlavním zdrojem objednávek, je doporučením pro slevové portály soustředit svoji pozornost na

Výsledky

47

zákaznickou administraci a umoţnit svým uţivatelům přehledně a samozřejmě podrobně zvolit, jak často, z jakých měst a z jakých kategorií chtějí dostávat newslettery. Z hlediska proveditelnosti se nejedná o náročnou ani nákladnou úpravu, přičemţ výsledkem by mělo být sníţení procenta odhlášení se z odběru novinek a zvýšení spokojenosti zákazníků. Častou příčinou nespokojenosti zákazníků slevových portálů je nedostatek nabídek v okolí jejich bydliště. Počet nabídek je ovlivněn především velikostí daného města, je logické, ţe v menším městě nebude takové mnoţství podniků ochotných poskytnout slevu na své zboţí či sluţby, oproti městu většímu. V tomto případě mají slevové portály velmi omezené moţnosti, jak situaci napravit. Další jev, který uţivatelé negativně vnímají, je nemoţnost vrátit zpět peníze za voucher při jeho nevyuţití. Můţe nastat situace, ţe na uplatnění slevy bude stanovena krátká lhůta, během níţ nebude zákazník schopen ji vyuţít či na voucher prostě zapomene. V současné době nabízí např. Slevomat zákazníkům, kteří na tomto portálu jiţ třikrát nakoupili, plnou refundaci za jeden voucher v případě jeho nevyuţití. Mnoho konkurenčních serverů jiţ bohuţel tolik vstřícných není a zákazník pak přijde o peníze i o voucher.

4.3 Doporučení a návrhy zlepšení Z provedeného dotazníkového šetření jsou patrné jasné nedostatky na trhu slevových portálů, které nakupující negativně vnímají. V souladu s cílem práce jsou navrhnuta doporučení níţe. V kapitole výše byly u 5 slevových serverů a 1 agregátoru porovnány moţnosti, jak si uţivatelé mohou nastavit zasílání emailových newsletterů. Ani jeden slevový portál neumoţňuje uţivatelům určit frekvenci, v jaké jim budou emaily zasílány, testovaný agregátor Skrz.cz toto umoţňuje. Doporučením pro všechny testované slevové servery je upravit zákaznickou administraci a umoţnit svým zákazníkům detailně nastavit moţnosti zasílání novinek emailem, zejména moţnost zvolit si frekvenci zasílání (např. 1x denně, 1x za dva dny, 1x týdně), a to buď globálně či pro jednotlivé kategorie / jednotlivá města zvlášť. Agregátor Skrz.cz by měl rozšířit nastavení newsletteru o poloţku kategorie, server Pepa.cz by měl výběr kategorií v administraci rozdělit na více poloţek. Server Zapakatel.cz má oproti ostatním testovaným subjektům výrazné nedostatky v nastavení účtu. Prakticky nic nelze nastavit, pouze změna hesla, měl by tedy přidat moţnosti nastavení pro své uţivatele (minimálně poloţky profil a zasílání novinek). Očekávaným výsledkem těchto úprav je sníţení procenta odhlášek z emailingu, nárůst čtenosti newsletterů, vyšší počet objednávek z tohoto zdroje a taktéţ zvýšení zákaznické spokojenosti. Náklady na tyto úpravy pro jednotlivé subjekty lze obtíţně vyčíslit s přihlédnutím k faktu, ţe kaţdý subjekt má odlišnou strukturu administrace a jinak programované webové stránky, nicméně z hlediska obtíţnosti a proveditelnosti těchto úprav jsou odhadované náklady v jednotkách tisíc Kč. Moţnosti a vzhled administrace u testovaných subjektů jsou k vidění v příloze. Příčinou sniţování čtenosti newsletterů a odhlášek z jejich odběru je i jejich vizuální forma. Navrhnutým

48

Výsledky

řešením je pracovat s newslettery kreativně, podobně jako tak činí aukční portál Aukro.cz, jehoţ newsletter je k vidění v příloze. Jmenovitě jde v prvé řadě o zajímavý předmět emailu, který upoutá pozornost, dále pak oslovení uţivatele a zpracování nabídek v samotném emailu. Je samozřejmě potřebné dodrţovat jednotný vizuální styl, který firma pouţívá, avšak občasná změna a náznak kreativity by byl přínosem. Např. namísto 20 nových slev jich zaslat pouze polovinu, ale u kaţdé přiloţit více zajímavých obrázků a poutavého textu. Podle výsledků dotazníkového šetření by zákazníci v nabídce slevových serverů uvítali vstupenky na kulturní a sportovní akce. Slevové portály by proto měly navázat spolupráci se subjekty, které působí v oblasti kultury a sportu, konkrétně se jedná o sportovní a hudební kluby, divadla, galerie, kina či muzea. V kapitole výsledky je uveden modelový výpočet prodeje permanentek HC Slavia Praha přes slevový portál, přičemţ za optimálních podmínek by dle výpočtu tento sportovní klub utrţil o necelý 1 milion Kč více oproti klasickému prodeji, slevový portál by měl z této akce provizi necelých 900 tisíc Kč. Sportovních klubů, ať uţ hokejových, fotbalových, či dalších, je v České republice několik desítek, tato oblast má proto velký potenciál, reálně si lze představit nejen prodej permanentek, ale i vstupenek na jednotlivé zápasy přes slevové servery. Slevové servery by se měly zaměřit také na spolupráci s divadly, konkrétně jde o prodej last minute lístků na inscenace, např. divadlu by se nepodařilo v předprodeji zcela zaplnit sál, a proto by se na slevovém serveru den před nebo přímo v den představení objevila nabídka zbylých lístků se slevou. Vzhledem k tomu, ţe uţivatelé slevových serverů nakupují impulsivně, lze očekávat velký úspěch takových akcí. Dalším doporučením je rozšíření nabídek o vstupenky na výstavy, v kapitole výsledky je zmíněna úspěšná nabídka Slevomatu na výstavu Salvadora Dalí a Alfonse Muchy, kdy počet prodaných voucherů přesáhl 3 tisíce kusů. Primárně by se slevové portály měly zaměřit na oslovení divadel, muzeí a galerií ve větších městech, jako je Praha a Brno, kde je velké mnoţství takových subjektů vhodných pro obchodní spolupráci. Dopady těchto kroků by se měly projevit ve zvýšení trţeb slevových portálů, nárůstu počtu uţivatelů a zvýšení uţivatelské spokojenosti. Náklady na tyto aktivity lze vyjádřit jako odměny obchodním zástupcům v případě úspěšného dohodnutí smlouvy o zprostředkování. Na základě analýzy odpovědí z dotazníku by uţivatelé slevoserverů ocenili v nabídce slevy na pohonné hmoty, nicméně jak je zmíněno výše v části výsledky, je toto vzhledem k obchodním podmínkám jednotlivých serverů a velikosti marţí u pohonných hmot nerealizovatelné. Avšak jako reálné řešení lze navrhnout spolupráci podobnou té mezi obchodním řetězcem Tesco Stores a sítí čerpacích stanic Benzina, kdy zákazníci při nákupu v obchodech Tesco ve výši nad 500 Kč obdrţeli poukaz se slevou na tankování ve výši 1 Kč / 1 l paliva a naopak, zákazníci Benziny obdrţeli za kaţdých 25 l natankovaných pohonných hmot poukázku v hodnotě 50 Kč na nákup v tuzemských pobočkách Tesco. Partnerů pro spolupráci mají slevové servery na výběr relativně velké mnoţství, např. Čepro, Benzina, Shell, TankONO, OMV, Agip a další. Moţný model spolupráce mezi slevovým portálem a sítí čerpacích stanic je popsán v kapitole

Výsledky

49

výše, ekonomické zhodnocení je exaktně velmi obtíţné, nicméně pro oba subjekty by tato spolupráce znamenala vyšší počet zákazníků, čímţ by došlo ke kompenzaci za poskytnuté výhody. Všeobecně by se slevové portály měly snaţit o vytvoření vzájemné silné vazby, a to nejen prostřednictvím věrnostních programů a odměn za nákupy. Klíčový je osobní přístup k zákazníkovi a péče o něj, portály by se měly ptát na zákazníkův názor a jeho přání (např. část uţivatelů generujících majoritní podíl trţeb oslovit a zeptat se na návrhy zlepšení), komunikovat aktivně nejen veřejně přes sociální sítě, ale i přes email. Návrhem je odměňovat uţivatele za pravidelné nákupy a věrnost nejen body ve věrnostním programu, ale i mimořádnými dárky, např. v podobě exkluzivní vstupenky na koncert či do divadla. Osobní přístup rozhodně není kaţdodenní přísun nových slev emailem v tom stejném formátu bez náznaku kreativity či obměny. Příkladem budiţ aukční portál Aukro.cz, který své uţivatele v emailech oslovuje osobně (Tomáši, Petro apod.) a předmět zprávy i design newsletterů se obměňuje, přičemţ vţdy působí kreativně a přívětivě, viz příloha. Slevové servery by měly umoţnit jejich uţivatelům refundaci za voucher v případě jeho nevyuţití. Toto v současné době umoţňuje pouze věrnostní program leadera trhu, Slevomatu. Ne vţdy stihne zákazník voucher vyuţít a vrácení je pak nemoţné, čímţ zákazník přijde nejen o peníze, ale také o zakoupené zboţí či sluţby. S tím souvisí problém krátkých lhůt na uplatnění slevy. Ideálním řešením pro slevové portály je vyjednat s dodavateli slev adekvátní lhůty na vyuţití vzhledem k celkovému počtu prodaných voucherů. Moţnost refundace by měla být umoţněna pouze členům věrnostního programu, čímţ by došlo k zamezení vrácení peněz za voucher uţivatelům, kteří nakupují na daném portálu pouze sporadicky. Náklady na refundaci budou nulové, pokud se portály budou inspirovat u Slevomatu, který svým obchodním partnerům peníze za nevyuţité vouchery nevyplácí, a tím pádem je můţe pouţít k výplatě refundací. Všechna tato doporučení budou zaslána prostřednictvím emailu slevovým serverům a agregátorům, které jsou uvedeny v kapitole výše v obr. 7, a to bezodkladně po odevzdání této bakalářské práce.

50

Diskuse

5 Diskuse V této práci jsem na základě analýzy odpovědí z dotazníkového šetření navrhnul doporučení pro slevové portály, jejichţ cílem je primárně zvýšit spokojenost zákazníků těchto portálů. V kapitole výsledky jsem se podrobně zaměřil na odpovědi u otázek, které mají klíčový význam pro naplnění cíle práce. Jedná se o otázku zjišťující, jaké faktory vnímají zákazníci slevových serverů nejvíce negativně a jaký sortiment by uvítali v nabídce. Následně jsem formuloval konkrétní doporučení, jejichţ aplikací má dojít k eliminaci negativně vnímaných faktorů, a dále jsem navrhnul poloţky vhodné pro rozšíření sortimentu slevoportálů včetně moţných subjektů ke spolupráci. Velmi rozšířeným negativem napříč slevovými servery je nemoţnost uţivatelského nastavení frekvence emailových novinek. Vţijeme-li se do role respondenta - zákazníka, který má rád nakupování se slevou, je zaregistrovaný na 5 slevových portálech a denně mu do emailové schránky chodí od kaţdého portálu emailový newsletter, nelze se divit, ţe mu tato intenzita přijde obtěţující. Většinou lze v uţivatelské administraci zvolit pouze kategorie a město, ze kterého chce uţivatel dostávat informace o nových slevách, avšak u jednoho testovaného portálu zcela chybí jakákoliv moţnost nastavení. Mým doporučením pro portály je umoţnit zákazníkům podrobné nastavení emailových newsletterů, a to včetně četnosti zasílání. Na druhou stranu, slevové portály mohou mít obavy z provedení této úpravy v tom smyslu, ţe by si uţivatelé nastavili příliš nízkou četnost a některé slevové akce by vypršely, neţ by se o nich zákazník dozvěděl a případně je vyuţil. I po zváţení uvedeného rizika je dle mého názoru umoţnit lepší nastavení administrace krok, který by uţivatelé ocenili. Nejedná se o nákladné ani sloţité úpravy, přitom uţivatelé by byli spokojenější a pravděpodobně by se sníţil počet odhlášek z emailingu. Dalším doporučením je, aby slevové servery umoţnily svým věrným zákazníkům, kteří u nich nakupují pravidelně, refundaci za nevyuţitý voucher. Inspirací můţe být Slevomat.cz, který jiţ za tři provedené nákupy umoţňuje v rámci věrnostního programu refundaci za nevyuţitý voucher (1x za půl roku u statusu Bronze). Pokud by se u Slevomatu ostatní slevové servery inspirovaly i v podmínkách pro dodavatele slev, nepřišly by refundací o ţádné peněţní prostředky, neboť Slevomat svým obchodním partnerům peníze za nevyuţité vouchery nevyplácí a můţe je tak pouţívat právě pro refundace. Za daných podmínek tento krok tedy pro slevové portály nepřináší ţádná rizika, naopak pouze výhody včetně zvýšení zákaznické spokojenosti. Má doporučení se dále týkala rozšíření sortimentu slevových portálů, byla navrhnuta spolupráce se subjekty, jako jsou sportovní a hudební kluby, divadla, kina, galerie a muzea. Nabídka vstupenek týkající se uvedených subjektů je v současné době na slevových serverech velmi slabě zastoupena, počet nabídek se dlouhodobě pohybuje v řádech jednotek aţ spodních desítek. Dle dat z dotazníkového šetření by zákazníci slevových portálů v nabídce nejvíce uvítali

Diskuse

51

právě tento typ voucherů. V kapitole výsledky byl uveden modelový propočet prodeje permanentek HC Slavia Praha přes slevový portál. Za uvaţovaných podmínek by byla celá akce pro hokejový klub i slevový portál výhodná, moţná úskalí však tkví v eventuálním nezájmu uţivatelů, coţ lze ovšem velmi těţko predikovat. Další moţné překáţky spočívají v neochotě výše zmíněných potenciálních partnerů spolupracovat se slevovými portály a poskytovat přes ně své sluţby se slevou, nicméně v případě úspěchu a navázání spolupráce lze očekávat vyšší spokojenost zákazníků a pro slevové servery vyšší obraty z daných kategorií voucherů. Mimo subjektů sportovního a kulturního odvětví byla navrţena spolupráce s čerpacími stanicemi, jako příklad byla uvedena akce Tesco Stores a Benzina ČR. V tomto případě je ekonomické zhodnocení velmi obtíţné, nicméně při předpokládaném nárůstu počtu zákazníků by došlo ke kompenzacím za poskytnuté výhody. Stejně jako výše můţe nastat překáţka v odmítavém stanovisku čerpacích stanic ke spolupráci se slevovými portály. Vzhledem k dynamice celého trhu slevových portálů a změnám zákaznických preferencí je velmi obtíţné predikovat, jaký úspěch by měly navrhnuté změny a doporučení, avšak s vidinou zvýšení zákaznické spokojenosti a spolupráce s novými partnery by je měly slevové servery zhodnotit a případně implementovat do svého businessu.

52

Závěr

6 Závěr V rešerši literatury byl popsán princip elektronického obchodování včetně jeho pozitivních i negativních stránek, dále hromadné nakupování s podrobným vysvětlením výhod a nevýhod plynoucích pro zúčastněné strany. Následuje deskripce trhu slevových serverů a jejich existence v České republice včetně historie, vývoje i aktuální situace na trhu. Na základě zvolené metodiky byly v části výsledky vyhodnoceny odpovědi z provedeného dotazníkového průzkumu. Cílem dotazníku bylo identifikovat typického zákazníka slevového portálu, dále zjistit jeho nákupní chování, preference při nákupu, spokojenost se slevovými portály a nejvíce vnímaná negativa spojená s trhem slevových serverů. Na základě analýzy odpovědí byla formulována doporučení a návrhy zlepšení pro slevové servery za účelem zvýšení spokojenosti zákazníků. I přes více neţ tříletý vývoj trhu se objevují faktory, které zákazníci negativně vnímají, či jsou jimi poškozováni. Jedná se zejména o příliš časté zasílání emailových novinek, mnohdy nedostatečnou a nezajímavou nabídku slev z určitých kategorií, nemoţnost vrátit voucher v případě jeho nevyuţití a další. Důleţitou roli hraje v celém konceptu loajalita kupujících, která je obecně známo na velmi nízké úrovni. Cílem slevoserverů by měla být snaha o vytvoření kladného vztahu se zákazníky a budování výše zmíněné loajality. Neméně podstatný je osobní přístup a kreativní komunikace. Navrhnutá doporučení mají za úkol eliminovat popsané negativní faktory, určit vhodné produkty pro rozšíření sortimentu slevových serverů a zvýšit tak zákaznickou spokojenost.

Literatura

53

7 Literatura [1]

ZÁBOJ, M.

Obchodní operace. Ostrava: KEY Publishing, 2007. ISBN 97880-87071-40-3. [2] Historie elektronických obchodů. 2006. Marketingové noviny [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-01-12]. Dostupné na: http://www.marketingovenoviny.cz/?Action=View&ARTICLE_ID=4391 [3] O asociaci. 2013. Asociace pro elektronickou komerci [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-01-12]. Dostupné na: http://www.apek.cz/oasociaci/ [4] Internetové obchody vygenerují 37 miliard obratu. 2012. IHNED.cz : Zpravodajský server Hospodářských novin [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-01-14]. Dostupné na: http://byznys.ihned.cz/c154991650-cesko-je-e-shopovou-velmoci-internetove-obchody-vygeneruji37-miliard-obratu [5] CHAFFEY, D. E-Business and E-Commerce Management: strategy, implementation, and practice. 4th ed. Harlow: Pearson Education Limited, 2009. ISBN 978-0-273-71960-1. [6] Co je E-commerce. 2013. Webdesign, tvorba webu | Adaptic [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-01-18]. Dostupné na: http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/e-commerce/ [7] FELLENSTEIN, C. -- WOOD, R. Exploring E-commerce, Global E-business, and E-societies. Upper Saddle River: Prentice Hall, 2000. ISBN 0-13-084846-8. [8] Co je B2B. 2013. Webdesign, tvorba webu | Adaptic [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-01-23]. Dostupné na: http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/b2b/ [9] MILETSKY, J. Principles of Internet Marketing: New Tools and Methods for Web Developers. Boston: Course Technology, 2010. ISBN 1-423-90319-6. [10] Stav e-commerce v ČR. 2013. Tvorba a pronájem eshopů - Shoptet.cz [online]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-03-19]. Dostupné na: http://www.shoptet.cz/stav-e-commerce-v-cr [11] Internetové obchody dosáhly v roce 2012 na rekordní obraty. 2013. Asociace pro elektronickou komerci [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-04-25]. Dostupné na: http://www.apek.cz/tiskovezpravy/internetove-obchody-dosahly-v-roce-2012-na-rekordni-obraty/ [12] Nákup na Internetu pro začátečníky. 2011. ShopFinder [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-04-12]. Dostupné na: http://www.shopfinder.cz/svet/clanek.asp?ID=3#4.

54

Literatura

[13] Pozor na platby předem, s podvodnými e-shopy se roztrhl pytel. 2010. Podnikatel.cz - průvodce vaším podnikáním. [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-03-11]. Dostupné na: http://www.podnikatel.cz/clanky/s-podvodnymi-e-shopy-se-roztrhl-pytel/ [14] Udrţet zákazníka v e-shopu vyjde levněji, neţ si pořizovat nového. 2011. Podnikatel.cz - průvodce vaším podnikáním. [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-03-17]. Dostupné na: http://www.podnikatel.cz/clanky/opakovany-nakup-e-shop-rady-tipy/ [15] Veřejná databáze ČSÚ. 2013. Český statistický úřad | ČSÚ. [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-12-02]. Dostupné na: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=ICT0070PU_KR&kapitol a_id=420&voa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=2 [16] Komunikace na sociálních sítích. 2013. NEWTON Media - Mediální analýzy a monitoring médií. [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-02-02]. Dostupné na: http://www.newtonmedia.cz/komunikacena-socialnich-sitich [17] Internetový marketing, elearningová výuková lekce. 2009. MALO, R. Mendelova univerzita v Brně. Provozně ekonomická fakulta. [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-01-16]. Dostupné na: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/index.pl?opora=1927 [18] Výhody a nevýhody eshopu a kamenného obchodu. 2013. Tvorba eshopu, prenájom e-shopu cez BiznisWeb - tvorba eshopu. [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-03-08]. Dostupné na: http://www.tvorbaeshopu.sk/prieskumy/vyhody-a-nevyhody-eshopu/ [19] Slevomat.cz Partner - Získejte nové zákazníky bez rizika | Slevomat.cz Partner. 2013. Slevomat.cz – hromadné slevy Praha | Slevomat.cz. [online]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-11-19]. Dostupné na: https://www.slevomat.cz/partner [20] Věrnostní program | Slevomat.cz. 2013. Slevomat.cz – hromadné slevy Praha | Slevomat.cz. [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-11-20]. Dostupné na: http://www.slevomat.cz/vernostniprogram [21] Manuál pro obchodní partnery společnosti | Slevomat.cz Partner. 2013. Slevomat.cz – hromadné slevy Praha | Slevomat.cz. [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-12-22]. Dostupné na: https://www.slevomat.cz/partner/manual [22] Průzkum: Na internetu roste obliba platby kartou a osobního odběru Deník.cz. 2012. Deník.cz. [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-12-15]. Dostupné na: http://www.denik.cz/ekonomika/pruzkumna-internetu-roste-obliba-platby-kartou-a-osobniho-odberu20120331.html

Literatura

55

[23] Kolektivní nakupování: Uţitečné slevy nebo bezhlavé vyprazdňování peněţenky? 2010. Měšec.cz - váš průvodce finančním světem [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-04-10]. Dostupné na: http://www.mesec.cz/clanky/kolektivni-nakupovani-uzitecne-slevy/ [24] Slevomat v roce 2012 posílil, zvýšil obrat na 758 milionů korun. Slevomat Group zvýšila obrat na 2,35 miliardy korun. 2013. www.FeedIT.cz [online]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-03-12]. Dostupné na: http://www.feedit.cz/wordpress/2013/01/30/slevomat-v-roce-2012posilil-zvysil-obrat-na-758-milionu-korun-slevomat-group-zvysila-obratna-235-miliardy-korun/ [25] Tataráky na ústupu! Na slevových serverech uţ je největší zájem o zboţí, hlavním tahákem je nábytek a móda. 2013. www.FeedIT.cz [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-03-19]. Dostupné na: http://www.feedit.cz/wordpress/2013/02/28/tataraky-na-ustupu-naslevovych-serverech-uz-je-nejvetsi-zajem-o-zbozi-hlavnim-tahakem-jenabytek-a-moda/ [26] Na tyto prodejce pozor. Slevové servery sestavily černou listinu pochybných firem. 2012. IHNED.cz : Zpravodajský server Hospodářských novin [online]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-01-12]. Dostupné na: http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-56195040-na-tyto-prodejce-pozorslevove-servery-sestavily-cernou-listinu-pochybnych-firem [27] Proč nepouţívám při nabídce svých sluţeb slevové portály? 2013. ZBLOg.CZ | O všem, co mě zajímá [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-03-30]. Dostupné na: http://www.zblog.cz/proc-nepouzivampri-nabidce-svych-sluzeb-slevove-portaly/ [28] Slevové kupóny – dvojsečná marketingová zbraň? 2012. Blog o podnikání na internetu [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-02-11]. Dostupné na: http://byznysblog.cz/2012/02/slevove-kupony-dvojsecnamarketingova-zbran/ [29] Češi ve slevách nakupují i to, co nepotřebují. 2013. Měšec.cz - váš průvodce finančním světem [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-0405]. Dostupné na: http://www.mesec.cz/aktuality/cesi-ve-slevachnakupuji-i-to-co-nepotrebuji/ [30] Češi slevy milují. A slevové portály milují Čechy. 2013. FinExpert.cz: osobní finance [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-04-22]. Dostupné na: http://finexpert.e15.cz/cesi-slevy-miluji-a-slevove-portalymiluji-cechy [31] WOM a WOMM | SYMBIO. 2013. SYMBIO - Creative Digital Agency [online]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-01-12]. Dostupné na: http://www.symbio.cz/slovnik/wom-a-womm.html

56

Literatura

[32] Dokonalá konkurence. 2013. Business.center.cz [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-04-16]. Dostupné na: http://business.center.cz/business/pojmy/p948-dokonalakonkurence.aspx [33] A History of Groupon - Business Insider. 2011. Business Insider [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-02-15]. Dostupné na: http://www.businessinsider.com/groupon-from-the-ashes-of-a-deadstartup-to-a-billion-dollar-company-in-2-years-2011-6?op=1 [34] Přišla Grouponmánie, slevy kam se podíváš. 2010. Lupa.cz - server o českém Internetu [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-0327]. Dostupné na: http://www.lupa.cz/clanky/prisla-grouponmanie-slevykam-se-podivas/ [35] Firmy zkoušejí nový prodejní hit: vysoké slevy za hromadné nákupy. 2010. Ekonomika iDNES.cz - Nejnovější zprávy z ekonomiky [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-04-07]. Dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/firmy-zkouseji-novy-prodejni-hit-vysoke-slevyza-hromadne-nakupy-1c3/ekonomika.aspx?c=A100525_140139_ekonomika_spi [36] Firmy se předhánějí v hromadných slevách. Pro všechny není místo. 2010. Ekonomika iDNES.cz - Nejnovější zprávy z ekonomiky [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-04-08]. Dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/firmy-se-predhaneji-v-hromadnych-slevachpro-vsechny-neni-misto-pwq/ekonomika.aspx?c=A100827_171018_ekonomika_fih [37] Kdyţ se šetří s rozvahou: agregátory slevových serverů. 2011. Lupa.cz server o českém Internetu [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-03-11]. Dostupné na: http://www.lupa.cz/clanky/kdyz-se-setri-srozvahou-agregatory-slevovych-serveru/ [38] Skrz.cz: Z víkendového koníčku milionový byznys. 2012. Peníze.cz - Půjčky, Kurzy měn, Akcie, Hypotéky, Bydlení, Daně [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-04-10]. Dostupné na: http://www.penize.cz/slevy/232513-skrz-cz-z-vikendoveho-konickumilionovy-byznys [39] Groupin | tvorba slevových portálů a agregátorů slev. 2013. Groupin.cz [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-04-28]. Dostupné na: http://www.groupin.cz/vytvoreni-slevoveho-portalu [40] Tomáš Čupr: Slevomat bude nabízet i velké značky. 2011. Ekonomika, byznys, finance - E15.cz / euro [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-05-12]. Dostupné na: http://euro.e15.cz/hydepark/rozhovory/tomas-cupr-slevomat-bude-nabizet-i-velke-znacky687049

Literatura

57

[41] Asociace Portálů Hromadného Nakupování. 2013. [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-05-12]. Dostupné na: http://www.nakupujemehromadne.cz/ [42] Slevomat.cz po roce prodal podíl v portálu Zapakatel.cz, šéfové serverů se veřejně rozhádali | Médiář.cz. 2012. Médiář.cz - Média, reklama, marketing, mobilní aplikace a slevové servery [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-10-10]. Dostupné na: http://www.mediar.cz/slevomat-po-roce-prodal-podil-v-portalu-zapakatelcz-sefove-serveru-se-verejne-rozhadali/ [43] Slevomat kupuje Zapakatel, sám na svůj prodej zatím nespěchá. 2011. Lupa.cz - server o českém Internetu [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-01-19]. Dostupné na: http://www.lupa.cz/clanky/slevomat-kupuje-zapakatel-sam-na-svujprodej-zatim-nespecha/ [44] Změny podílů ve Slevomatu: posílil Miton a Enern na úkor Čupra a Kormana. 2013. Lupa.cz - server o českém Internetu [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-05-12]. Dostupné na: http://www.lupa.cz/clanky/zmeny-podilu-ve-slevomatu-posilil-miton-aenern-na-ukor-cupra-a-kormana/ [45] Černá listina boduje, problémové slevové portály ubývají. 2013. Finance iDNES.cz - Vše pro vaše osobní finance [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-04-02]. Dostupné na: http://finance.idnes.cz/bloklistjak-poznat-dobry-slevovy-portal-fgg/viteze.aspx?c=A130222_115821_viteze_zuk [46] Dva roky slev. Slevové servery vyspěly ve velký byznys. 2012. Markething.cz [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-03-23]. Dostupné na: http://www.markething.cz/slevomat-slavi-dva-roky-a-co-dal [47] DUFEK, J. -- STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum. 2. přepracované vydání. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2004. ISBN 978-80-7157-795-9. [48] Jak se dařilo a daří slevovým serverům? Stále více se přibliţují e-shopům. 2013. Lupa.cz - server o českém Internetu [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-05-01]. Dostupné na: http://www.lupa.cz/clanky/jak-sedarilo-a-dari-slevovym-serverum-stale-vice-se-priblizuji-e-shopum/ [49] Češi utratí na slevových serverech za vánoční dárky aţ o 70 % více neţ loni | EuroZprávy.cz - Aktuální události z domova i ze světa. 2013. Zprávy, EuroZprávy.cz – Aktuální zpravodajství [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-11-11]. Dostupné na: http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/80506-cesi-utrati-naslevovych-serverech-za-vanocni-darky-az-o-70-vice-nez-loni/ [50] Slevové servery v prvním čtvrletí: 690 milionů korun a růst. 2013. Lupa.cz - server o českém Internetu [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-05-06]. Dostupné na: http://www.lupa.cz/clanky/slevoveservery-v-prvnim-ctvrleti-690-milionu-korun-a-rust/

58

Literatura

[51] Asociace Portálů Hromadného Nakupování. 2013. Asociace Portálů Hromadného Nakupování [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-11-12]. Dostupné na: http://www.nakupujemehromadne.cz/clanek/zobrazit/na-ceskem-trhuskoncily-dalsi-tri-slevove-portaly/ [52] Ve sklepě s Tomášem Čuprem o budoucnosti kupónů a rozvozů v Česku. 2013. Tyinternety.cz [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-0426]. Dostupné na: http://www.tyinternety.cz/2013/02/27/clanek/vesklepe-s-tomasem-cuprem-o-budoucnosti-kuponu-a-rozvozu-v-cesku/ [53] Zapakatel.cz přichází s aplikací pro Windows 8 | Chip.cz - recenze a testy. 2013. Informace, testy a novinky o hardware, software a internetu – CHIP.cz [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-11-26]. Dostupné na: http://www.chip.cz/trendy/zapakatel-cz-prichazi-s-aplikacipro-windows-8/ [54] LOŠŤÁK, M. -- KALÁBOVÁ, J. Akvizicí zákazníků to teprve začíná. 2013. Konference a semináře | Economia a. s. [on-line]. Dokument ve formátu PDF [cit. 2013-11-29]. Dostupné na: http://kas.economia.ihned.cz/gallery/4/1495vykupto_lostak_kalabova.pdf [55] Vykupto.cz: Obliba kvalitních slevových portálů stále roste! 2013. Hromadné slevy a nákupy | Vykupto.cz [on-line]. Dokument ve formátu DOC [cit. 2013-12-01]. Dostupné na: www.vykupto.cz/files/media/2012_04_03_Vykupto_vyroci_2_roky_FIN AL.doc [56] Česko je rájem slevových serverů. 2011. KMPG Česká republika | KPMG | CZ [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-02-07]. Dostupné na: http://www.kpmg.com/cz/cs/issuesandinsights/articlespublications/press -releases/stranky/cesko-je-rajem-slevovych-serveru.aspx [57] HC Slavia Praha | Skončil prodej permanentek, čísla se oproti loňsku nemění. 2012. HC Slavia Praha | oficiální internetové stránky [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-10-28]. Dostupné na: http://www.hc-slavia.cz/clanek.asp?id=Skoncil-prodej-permanentek-cislase-oproti-lonsku-nemeni-5966 [58] HC Slavia Praha | Vstupenky | Permanentky. 2013. HC Slavia Praha | oficiální internetové stránky [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-12-05]. Dostupné na: http://hcslavia.cz/zobraz.asp?t=permanentky [59] Vstupenky na výstavy Salvador Dalí a Alfons Mucha | Slevomat.cz. 2013. Slevomat.cz – hromadné slevy Praha | Slevomat.cz. [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-12-24]. http://www.slevomat.cz/sleva/398745-vstupenky-na-vystavy-salvadordali-a-alfons-mucha

Literatura

59

[60] Nafta zdraţí na 37 Kč. Pumpaři si zvýší marţe | HN.IHNED.CZ - titulní strana. 2012. HospodářskéNoviny.cz : Prestižní deník s důrazem na ekonomiku [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-12-16]. Dostupné na: http://hn.ihned.cz/c1-54455380-nafta-zdrazi-na-37-kcpumpari-si-zvysi-marze [61] Benzina a Tesco společně připravily výhodnou akci - Novinky.cz. 2012. Novinky.cz - nejčtenější zprávy na českém internetu ‎ [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-11-29]. Dostupné na: http://www.novinky.cz/komercni-clanky/279433-benzina-a-tescospolecne-pripravily-vyhodnou-akci.html [62] Co jsou tolary? 2013. Zapakatel - Chceš ušetřit? Nakupuj zapakatel Zapakatel.cz‎ [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-05-14]. Dostupné na: http://www.zapakatel.cz/cs/praha/tolary [63] Slevové servery přinášejí věrnostní programy. Víme, jaké výhody nabízejí Podnikatel.cz. 2013. Podnikatel.cz - průvodce vaším podnikáním [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit. 2013-12-15]. Dostupné na: http://www.podnikatel.cz/clanky/slevove-servery-prinaseji-vernostniprogramy-vime-jake-vyhody-nabizeji/

60

Přílohy

Dotazník

A Dotazník

61

62

Dotazník

Dotazník

63

64

Dotazník

Dotazník

65

66

Dotazník

Aukro.cz newsletter

B Aukro.cz newsletter

67

68

Uţivatelská administrace portálů

C Uživatelská administrace portálů

Obr. 16

Administrace portálu Slevomat.cz

Obr. 17

Administrace portálu Pepa.cz


Obr. 18

Administrace portálu Vykupto.cz

69

70


Obr. 19

Administrace portálu Zapakatel.cz

Obr. 20

Administrace agregátoru Skrz.cz


Obr. 21

Administrace portálu Hyperslevy.cz

71

Trh slevových portálů v České republice

Recommend Documents