Trh nemovitostí a ceny bydlení v České republice

Mendelova univerzita Provozně ekonomická fakulta _____________________________________________________

Trh nemovitostí a ceny bydlení v České republice

Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Michal Petrůj, Ph.D.

Zpracovala: Bc. Marta Tesařová

Brno 2011

Zadání DP

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně za použití pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 15. května 2011

...…........................................

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Michalu Petrůjovi, Ph.D. za odborné vedení, metodickou pomoc, věcné připomínky a čas, který mi poskytl při zpracování mé práce.

Abstrakt Tesařová, M. Trh nemovitostí a ceny bydlení v České republice. Diplomová práce. Brno, 2011. Práce podává přehled o subjektech vystupujících na trhu nemovitostí a jejich působení na tomto trhu. Hlavní náplní práce je zjištění, jak se vyvíjela finanční dostupnost bydlení v letech 2007–2010 v pěti vybraných krajích - VÚSC (Jihomoravský, Moravskoslezský, Pardubický, Středočeský a Ústecký) pro nejčastěji se vyskytující typy domácností v ČR. Finanční dostupnost bydlení je zjišťována zvlášť pro sektor nájemního bydlení (dělený na regulované a tržní nájemné) a pro vlastnické bydlení. Pro zjišťování finanční dostupnosti bydlení byly využity metoda indikátorového přístupu a metoda reziduálního příjmu. Výsledkem práce jsou, na základě zjištěných výsledků finanční dostupnosti bydlení, mnou navržená opatření pro trh nemovitostí (zejména subjekty pohybující se na tomto trhu, např. poptávající a nabízející) a úpravy či změny současné bytové politiky státu.

Abstrakt Tesařová, M. Real estate market and housing prices in the Czech Republic. Diploma thesis. Brno, 2011. The study gives a summary of the existing subjects in the real estate market and their impact on this market. The aim of this study is to investigate the development of the housing financial affordability in years 2007–2010 in five selected regions - VÚSC (Jihomoravský, Moravskoslezský, Pardubický, Středočeský and Ústecký) for most frequent types of households in the Czech Republic. The housing financial affordability is determined separately for the rented sector (divided in the regulated rentals and market rentals) and proprietary housing. The indicator approach method and residual income method were used for the determination of the housing financial affordability. As a result of this study based on observed results of the housing financial affordability I propose the remedies for the housing market (especially bodies moving in this market example demanders and offers) and the current state housing policy modifications or changes.

Obsah 1. Úvod a cíl práce ................................................................................................................................ 7 2. Metodika ............................................................................................................................................ 9 3. Literární rešerše...............................................................................................................................14 3.1. Poptávka po nemovitostech......................................................................................................14 3.1.1 Demografické faktory...........................................................................................................14 3.1.2 Ekonomické faktory .............................................................................................................15 3.1.3 Politické faktory.....................................................................................................................17 3.2 Nabídka nemovitostí ...................................................................................................................18 3.3 Trh nemovitostí ...........................................................................................................................19 3.4 Sektory bydlení v ČR...................................................................................................................23 3.5 Bytová politika uplatňovaná v ČR v období 2007–2010 .......................................................26 3.6 Měření finanční dostupnosti bydlení ........................................................................................41 3.6.1 Faktory ovlivňující finanční dostupnost bydlení ..............................................................42 3.6.2 Způsoby měření finanční dostupnosti bydlení .................................................................42 4. Vlastní práce ....................................................................................................................................46 4.1 Výběr sledovaných krajů ČR......................................................................................................46 4.2 Výběr typů sledovaných domácností ........................................................................................47 4.3 Předpoklady zjišťování finanční dostupnosti bydlení ............................................................48 4.4 Výpočet čistých příjmů domácnosti..........................................................................................49 4.4.1 Čisté příjmy ekonomicky aktivních členů domácnosti ....................................................49 4.4.2 Příjmy ekonomicky neaktivních členů domácnosti ..........................................................51 4.4.3 Další dávky státní sociální podpory zvyšující příjem domácnosti..................................52 4.5 Náklady na bydlení ......................................................................................................................54 4.6 Finanční dostupnost bydlení ......................................................................................................56 4.5.1 Finanční dostupnost nájemního bydlení............................................................................56 4.5.2 Finanční dostupnost vlastnického bydlení ........................................................................60 4.7 Analýza indikátorového přístupu za období 2007–2010 .......................................................63 4.7.1 Regulované nájemné .............................................................................................................63 4.7.2 Tržní nájemné ........................................................................................................................64 4.7.3 Vlastnické bydlení .................................................................................................................65 4.8 Analýza reziduálního přístupu za období 2007–2010 ............................................................67 4.8.1 Regulované nájemné .............................................................................................................67 4.8.2 Tržní nájemné ........................................................................................................................67 4.8.3 Vlastnické bydlení .................................................................................................................68 5. Diskuze.............................................................................................................................................70 6. Závěr.................................................................................................................................................73 7. Literatura ..........................................................................................................................................76 8. Seznam bibliografických citací ......................................................................................................80 9. Seznam příloh..................................................................................................................................82

1.

Úvod a cíl práce

Bydlení je základní lidskou potřebou a je významnou a neoddělitelnou součástí života každého jedince ve společnosti. Zvláštností bydlení je, že se jedná o velmi heterogenní a komplexní statek dlouhodobé spotřeby. Svoji bytovou situaci řeší během života téměř každý. Obydlí je pro většinu lidí domovem, místem, kde prožívají značnou část svého života. Je zpravidla spojováno s pocity osobní svobody, seberealizace a je základním předpokladem životní jistoty a bezpečnosti člověka. Bydlení může být chápáno ve dvojí rovině. Může se k němu přistupovat jako k sociální službě nebo jako ke zboží. První uvedený přístup je založen na názoru, že bydlení má být zajišťováno státem a občan má hradit pouze podíl na jeho provozu. Druhý přístup vychází z tržních principů a bydlení chápe jako jakýkoliv jiný tržní statek, jehož cena je závislá na střetu poptávky a nabídky. V praxi se lze setkat i s kombinací obou přístupů, kdy existuje trh nemovitostí, na kterém se střetává poptávka s nabídkou a výsledkem tohoto střetu je cena, současně na tento trh vstupuje také stát, který prostřednictvím své bytové politiky situaci na trhu významně ovlivňuje. Důvodem státní regulace je zájem státu, aby pro občany různých příjmových skupin bylo bydlení dostupné. Na situaci na trhu nemovitostí má vliv také hospodářský cyklus. Pokud je hospodářství v období expanze, lidé mají více finančních prostředků a zvyšuje se poptávka po nemovitostech a s ní i jejich cena. Na tuto zvýšenou poptávku a především cenu v dlouhém období zareaguje nabídka se zvýšeným množstvím nabízených nemovitostí. V době recese naopak poptávka po nemovitostech klesá a této situaci se musí přizpůsobit nabídka i cena. Ve své diplomové práci se budu věnovat sledování vývoje na trhu bydlení v období let 2007 až 2010 v České republice (dále jen ČR). Toto časové období jsem si zvolila proto, že v roce 2007 vrcholilo období hospodářské expanze a v roce 2008 nastoupila jeho recese, která se na trhu bydlení začala postupně projevovat až v letech následujících. Cílem mé práce je zjistit nejen finanční dopad na samotný trh nemovitostí (např. snížení cen bydlení), ale především posoudit, jak se v uplynulých letech měnila finanční dostupnost bydlení pro jednotlivé typy domácností ve vybraných krajích ČR. Hospodářská recese s sebou nesla nejen snížení cen bydlení, ale také zvýšení počtu nezaměstnaných, snížení mezd, snížení nebo zrušení různých typů podpor ze strany státu atd. To vše se promítlo na dostupnosti bydlení v jednotlivých krajích ČR a v každém z nich pravděpodobně jinou měrou. Pro svoji práci jsem si vybrala pět reprezentativních krajů (VÚSC), protože rozsah práce nedovoluje, aby se posouzení finanční dostupnosti bydlení provádělo komplexně pro všech čtrnáct krajů ČR. Výběr jednotlivých krajů jsem provedla podle mnou stanoveného klíče tak, aby byly zastoupeny různé typy krajů podle jejich ekonomické síly a životní úrovně jejich obyvatel. Finanční dostupnost se zjišťovala u jedenácti nejčastěji se vyskytujících typů

7

domácností v ČR. Pro zjištění finanční dostupnosti bydlení jsem použila indikátorový i reziduální přístup. Součástí cíle diplomové práce je následující hypotéza: Bydlení se pro všechny typy domácností na celém území ČR stalo v roce 2009 a 2010 finančně dostupnější, než tomu bylo v letech 2007 a 2008. Její posouzení bude provedeno na základě analýzy finanční dostupnosti bydlení pro vybrané typy domácností ve sledovaných krajích a výsledkem diplomové práce budou mé návrhy pro trh nemovitostí a úpravy nebo změny současné bytové politiky státu.

8

2.

Metodika

Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první části jsem pomocí literární rešerše provedla obecný úvod do problematiky trhu nemovitostí, bytové politiky a způsobů měření finanční dostupnosti bydlení. Zdrojem informací pro mě byla odborná literatura, odborné články, elektronické zdroje a legislativní předpisy. Ve druhé části práce, tj. v podkapitole 4.1 jsem nejdříve provedla výběr reprezentativního vzorku krajů, u kterých bude zjišťována finanční dostupnost bydlení v období let 2007–2010 pro vybrané typy domácností. Mnou stanovený klíč pro výběr sledovaných krajů se skládá ze čtyř následujících kroků: 1) stanovení tří makroekonomických ukazatelů (čistý disponibilní důchod na obyvatele, průměrná roční nezaměstnanost kraje a hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele). Tyto ukazatele byly vybrány tak, aby se zjistila velikost životní úrovně obyvatel v jednotlivých krajích ČR. 2) zjištění pořadí jednotlivých krajů pro jednotlivé makroekonomické ukazatele a porovnání jednotlivých ukazatelů s celorepublikových průměrem, 3) stanovení počtu pěti krajů (zastoupení Čech, Moravy i Slezska), 4) zastoupení krajů, které dosahují nejlepší, střední a nejhorší hodnoty zvolených ukazatelů. Tyto ukazatele byly posuzovány za rok 2008, který jsem zvolila proto, že se jednalo o rok zlomový, ve kterém se začala projevovat nastupující hospodářská krize. Dále byly vybrány jednotlivé nejčastěji se vyskytujících typy domácností a výsledkem bylo získání 11 typů sledovaných domácností. Finanční dostupnost bydlení pro jednotlivé typy domácností ve vybraných krajích bude zjišťována pomocí dvou metod, a to indikátorového a reziduálního přístupu. Zvolila jsem oba způsoby, protože každý z nich má své výhody i nevýhody, a proto je dobré jednotlivé výsledky porovnat. Výsledkem každého z výše uvedených přístupů bude hodnota jednoho ukazatele. V případě indikátorového přístupu je touto hodnotou míra zatížení a u reziduálního přístupu se zjišťuje výše reziduálního příjmu. Každý z těchto ukazatelů bude vypočítán zvlášť pro sektor vlastnického bydlení a pro sektor nájemního bydlení. Pro oba ukazatele bylo nutné zjistit čistý příjem domácnosti. Jejich výpočet vycházel u ekonomicky aktivních členů rodiny z hrubé mzdy v období 2007–2010. Údaje byly získány z Regionální statistiky ceny práce Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen MPSV), kde jsou sledovány průměrně a mediánové mzdy. Z důvodu přesnějšího vystižení reálné finanční situace domácnosti byly zvoleny mediánové mzdy za jednotlivé kraje ČR. Z těchto údajů byly vypočteny podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, čisté měsíční

9

příjmy. Výpočet čisté mzdy se v jednotlivých letech lišil v závislosti na aktuálním znění zákona o daních z příjmů. Vzorec č. 1: Výpočet čisté mzdy ze závislé činnosti v roce 2007 v Kč Hrubá mzda (HM) - Sociální pojištění (SP = 8 % z HM, zaokrouhleno na koruny nahoru) - Zdravotní pojištění (ZP = 4,5 % z HM, zaokrouhleno na koruny nahoru) - Základ daně (ZD = HM – SP – ZP, zaokrouhleno na stokoruny nahoru) u vlastnického bydlení se od ZD odečtou také zaplacené úroky z hypotečního úvěru - Daň vypočtená ze ZD podle následující tabulky č. 1. Tab. č. 1: Výpočet čisté mzdy Základ daně od Kč 0 10 100 18 200 27 600

Daň

do Kč 10 100 12% 18 200 1 212 Kč + 19% 27 600 2 751 Kč + 25% a více 5 101 Kč + 32%

Ze základu přesahujícího

10 100 Kč 18 200 Kč 27 600 Kč

Zdroj: Zákon o dani z příjmu -

Čistá mzda (ČM = HM – SP – ZP – daň) ČM navýšená o daňové odpočty na: a) poplatníka (600 Kč) b) dítě (500 Kč) c) manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč. Do příjmu se nezahrnují dávky státní sociální podpory (350 Kč). V roce 2007 mohly manželé vyživující alespoň jedno dítě uplatnit tzv. společné zdanění manželů: - společný ZD (SZD = ZD muž + ZD žena) - polovina SZD (polovina SZD = SZD/2, zaokrouhleno na stokoruny nahoru) - společná daň (společná daň vypočtená dle tabulky č. 1) Vzorec č. 2: Výpočet čisté mzdy ze závislé činnosti v roce 2008 v Kč Hrubá mzda (HM) - Sociální pojištění, které odvádí zaměstnavatel za zaměstnance (SPz = 26 % z HM, zaokrouhleno -

na koruny nahoru) Zdravotní pojištění, které odvádí zaměstnavatel za zaměstnance (ZPz = 9 % z HM, zaokrouhleno

-

na koruny nahoru) Základ daně, tzv. superhrubá mzda (ZD = HM + SP + ZP, zaokrouhleno na stokoruny nahoru) Daň vypočtená ze ZD (daň = 15 % ze ZD)

10

-

-

Sleva na dani (snížení daně o): a) na poplatníka (2070 Kč) b) na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč. (2070 Kč) Výpočet ČM - Sociální pojištění (SP = 8 % z HM, zaokrouhleno na koruny nahoru) - Zdravotní pojištění (ZP = 4,5 % z HM, zaokrouhleno na koruny nahoru) - ČM (ČM = HM – SP – ZP – daň) - Daňové zvýhodnění na dítě ve výši 890 Kč na jedno dítě za měsíc

Vzorec č. 3: Výpočet čisté mzdy ze závislé činnosti v roce 2009 a 2010 v Kč Hrubá mzda (HM) - Sociální pojištění, které odvádí zaměstnavatel za zaměstnance (SPz = 25 % z HM, zaokrouhleno -

-

na koruny nahoru) Zdravotní pojištění, které odvádí zaměstnavatel za zaměstnance (ZPz = 9 % z HM, zaokrouhleno na koruny nahoru) Základ daně, tzv. superhrubá mzda (ZD = HM + SP + ZP, zaokrouhleno na stokoruny nahoru) Daň vypočtená ze ZD (daň = 15 % ze ZD) Sleva na dani (snížení daně o): a) na poplatníka (2070 Kč) b) na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. (2070 Kč) Výpočet ČM - Sociální pojištění (SP = 6,5 % z HM, zaokrouhleno na koruny nahoru) - Zdravotní pojištění (ZP = 4,5 % z HM, zaokrouhleno na koruny nahoru) - ČM (ČM = HM – SP – ZP – daň) - Daňové zvýhodnění na dítě ve výši 967 Kč na jedno dítě za měsíc

V případě ekonomicky neaktivních členů domácnosti byly zjišťovány údaje o výši starobního důchodu v letech 2007–2010 ze statistik Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ). Výše podpory v nezaměstnanosti byla vypočítána z průměrného měsíčního výdělku dle § 356 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a podle § 43 a § 50 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Pokud domácnost měla nárok na některou z dávek státní sociální podpory, jako je rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a sociální příplatek dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, byly této domácnosti navýšeny o tyto dávky její příjmy. Podmínkám nároku jednotlivých typů sociálních dávek se věnuji ve vlastní práci. Do své práce jsem záměrně nezahrnula skupinu invalidních důchodců, a to z důvodu, že nejsou v rámci populace významně zastoupeni a také je nutné rozlišovat mezi částečným a úplným invalidním důchodem. Navíc každé postižení je nějak specifické a většinou je spojeno s dalšími formami různých sociálních dávek, takže zjištění čistého příjmu těchto osob je velmi obtížné. Částečně invalidní důchodci si také mohou k důchodu přivydělávat, takže tyto příjmy bych nebyla schopna zjistit vůbec.

11

Druhým údajem nutným k výpočtu obou ukazatelů finanční dostupnosti bydlení jsou výdaje na bydlení. Tyto se liší podle toho, zda se jedná o bydlení vlastnické nebo nájemní. V případě vlastnického bydlení jsou jimi splátky hypotečních úvěrů. Ceny bytů byly zjištěny z údajů ČSÚ a Institutu regionálních informací, s. r. o., výpočet splátek hypoték byl proveden pomocí hypoteční kalkulačky a doba splatnosti hypotéky byla stanovena na 20 let. V případě nájemního bydlení byl zdrojem informací o tržních nájmech Institut regionálních informací, s.r.o., a o výši regulovaného nájemného Ministerstvo pro místní rozvoj. Indikátorový přístup – jednotlivým domácnostem v nájemním sektoru byly vypočteny pro jednotlivé roky 2007 až 2010 hodnoty ukazatelů HE/I (housing expenditure to income ratio) (1), tedy podíl výdajů na bydlení k příjmu domácnosti viz vzorec č. 4 a domácnostem ve vlastnickém sektoru ukazatel HP/I (house price to income ratio), tedy podíl ceny bytu či domu k příjmu domácnosti viz vzorec č. 5. Vzorec č. 4: Míra zatížení v nájemním sektoru

HE = VB I PD HE/I … míra zatížení v % VB … výdaje na bydlení PD … příjem domácnosti Vzorec č. 5: Míra zatížení ve vlastnickém sektoru

HP = CB I PD HE/I … míra zatížení v % CB … cena bytu či domu PD … příjem domácnosti

Hodnoty ukazatele HE/I ve výši do 30 % příjmu znamenají nízké zatížení, hodnoty ve výši 30–50 % příjmu znamenají střední zatížení a hodnoty vyšší než 50 % znamenají vysoké zatížení domácností výdaji na bydlení jak uvádí Lux (1). Reziduální přístup – pro každý typ domácností byl vypočten za jednotlivé roky 2007 až 2010 reziduální příjem, který je roven částce celkového čistého příjmu domácnosti sníženého o výdaje na bydlení. Pro nájemní bydlení se hodnotí příjem, který zůstane po odečtení plateb nájemného, v případě vlastnického bydlení se odečítají splátky hypotéky. Vzorec č. 6: Reziduální příjem u nájemního bydlení

RPNB = ČPD − N RPNB … reziduální příjem v sektoru nájemního bydlení v Kč ČPD … čistý příjem domácnosti N … zaplacené nájemné

12

Vzorec č. 7: Reziduální příjem u vlastnického bydlení

RPVB = ČPD - HÚ RPVB … reziduální příjem v sektoru vlastnického bydlení v Kč ČPD … čistý příjem domácnosti HÚ … splátka hypotečního úvěru

Pokud výše reziduálního příjmu domácnosti dosahuje alespoň 1,5 násobek životního minima, je bydlení pro tuto domácnost finančně dostupné, jak uvádí Lux (1). V další části diplomové práce budou zjištěné výsledky měření pro oba sektory trhu nemovitostí interpretovány. V závěru práce bude na základě těchto výsledků potvrzena nebo vyvrácena výše stanovená hypotéza.

13

3.

Literární rešerše

3.1. Poptávka po nemovitostech Bydlení je základní existenční lidská potřeba. Prvním krokem k naplňování potřeb bydlení je získání obytného prostředí. Za potřebu bydlení se považuje rozvinutý celoživotní a kontinuální proces vlastního bydlení a jeho aktivit, který integruje uspokojování dalších lidských potřeb (výživy, ochrany a bezpečí, odívání, biosociální reprodukce člověka, výchovy dětí, hygieny, ochrany zdraví a vzájemné komunikace mezi členy společnosti), jak uvádí Baková a kolektiv (2). Člověk, který má bydlení, může uspokojovat svoje další potřeby. Bydlením získal zázemí pro svoji osobu a předpoklad pro zvýšení kvality svého života. Trh s bydlením lze rozdělit na trh s nájemním bydlením, s vlastnickým bydlením a družstevním bydlením. Volba jednotlivých poptávajících mezi těmito trhy se nazývá tenure choice, jak uvádí Lux (3), přeloženo „volba držení“. Rozhodnutí poptávat bydlení nevzniká zpravidla jako rozhodnutí jednoho člověka, ale rozhodnutí celé domácnosti (rodiny). Proces rozhodování o tom, na kterém z výše jmenovaných trhů poptávat bydlení, je ovlivněn řadou faktorů. Jedná se o faktory demografické, ekonomické či politické, jak uvádí Poláková (4). 3.1.1 Demografické faktory Mezi demografické faktory patří věková struktura, tedy období života, kdy se člověk rozhodne řešit svoji bytovou situaci. Dříve to bylo v období, kdy se lidé rozhodli uzavřít manželství. V dnešní době nejen že počet uzavíraných manželství významně klesá, ale posunuje se i věk, kdy se lidé rozhodnou do manželství vstoupit. Podle údajů ČSÚ byla průměrná doba sňatečnosti u mužů v roce 1990 v tehdejším Československu 27,2 let. V roce 2001 to však bylo již 31,3 let a v roce 2008 byl průměrný věk ženicha 31,4. Žena se v roce 1990 poprvé vdávala ve 24,3 letech, ale v roce 2001 až ve 28,3 letech a v roce 2008 byl průměrný věk nevěst 28,7 let (5). V souvislosti s tímto trendem dochází ke zvyšování počtu jednočlenných domácností a tím i k poptávání menších bytových jednotek. Současně se ve společnosti zvyšuje také procento rozvedených manželství. Úhrnná rozvodovost udávající podíl manželství končících rozvodem byla v roce 1990 35 % párů, v roce 2001 již 45 % a v roce 2008 dokonce 49,6 % (5). Dalším faktorem je stárnutí populace. Z něho vyplývá, že se zvyšuje poptávka seniorů po typu bydlení umožňujícího důstojné žití ve stáří. Proto (především města a obce) budují domy s pečovatelskou službou nebo penziony pro seniory. Podle střední varianty projekce obyvatelstva ČR bude mít ČR v roce 2050 pouze 9,44 mil. obyvatel a z toho bude podíl osob ve věku 65 a více let činit 31,3 %. V roce 2009 činil podíl osob starších 65 let pouze 15 % z celkového počtu 10,5 mil. obyvatel ČR.

14

Samozřejmě je důležitý i status domácnosti, tedy sociální postavení domácnosti ve společnosti. Pro některé skupiny domácností, jejichž zaměstnání je neseno určitým statutem a nepsanými normami, může být společensky neúnosné žít v nájemním bydlení, jak uvádí Lux (3). Sociální statut určuje dle mého názoru nejen druh bydlení ale i lokalitu a velikost bytu či rodinného domu. Důležitá je také ekonomická stránka poptávajícího. Výši příjmu poptávajícího odpovídá velikost bydlení, druh bydlení, lokalita, vybavení bytu či domu atd. Výše příjmu je také omezující faktor pro získání hypotečního úvěru. Banky před poskytnutím hypotečního úvěru zjišťují také bonitu domácnosti žadatele o úvěr. Bonita jednotlivých domácností pro poskytnutí hypotečního úvěru bývá stanovena na základě toho, zda po odečtení splátky hypotečního úvěru zůstane čistý příjem domácnosti vyšší než 1,5 násobek životního minima domácnosti, jak uvádí Lux a Sunega (6). Pokud tomu tak není, klient hypoteční úvěr nezíská. 3.1.2 Ekonomické faktory Na rozhodování poptávajícího má vliv, jaký očekává vývoj budoucích příjmů domácnosti (např. jestliže domácnost neočekává pokles příjmu, pak si zřejmě zvolí delší období života v nájemním bydlení, naopak při očekávání poklesu bude zřejmě chtít vstoupit do vlastnického sektoru bydlení co možné nejdříve), monetární a inflační tendence (při použití hypotečního úvěru k pořízení vlastnického bydlení a očekávání vyšší míry inflace, než je stávající úroková míra na úvěry, bude jistě větší množství domácností volit cestu vlastnického bydlení, protože při fixaci úrokové sazby v podmínkách rostoucí cenové hladiny je to pro domácnosti výhodou, neboť se jim tak zlevňují její splátky), očekávané zhodnocení vlastnického bydlení jako investice v budoucnosti (očekávané zvýšení nebo snížení cen nemovitostí, tzv. kapitálový výnos). Pokud se nemovitosti zhodnocují v čase vyšší měrou než jiné investice a pokud tato míra roste rychleji než úroková míra zápůjčního kapitálu, potom se pořízení bydlení vyplatí jako dlouhodobá investice, jak uvádí Lux (3). Nesmí se však opomenout hospodářský cyklus, ve kterém se období expanze střídá s obdobím recese, kdy klesají ceny. Proto lze v tomto období předpokládat i pokles cen nemovitostí, jak jsme tomu také byli svědky v uplynulých měsících v ČR viz tabulka č. 17 v kapitole 4.5. Při rozhodování v důsledku očekávání budoucích příjmů domácnosti členové domácnosti posuzují, zda je příjem domácnosti stabilní, nebo příliš stabilní není. Volba vlastnického bydlení a splácení hypotéky velmi výrazně zatíží rozpočet domácnosti. Pokud ovšem domácnost disponuje celkovou částkou na pořízení bydlení, zvolí bydlení vlastnické. Dalším faktorem, který ovlivňuje rozhodnutí vstoupit na trh s bydlením, jsou transakční náklady. Transakční náklady jsou vymezeny jako náklady na přípravu a uzavření dohody ex ante, na zjišťování toho, jak je plněna, a na vynucování jejího plnění ex post, jak uvádí Sojka a Kouba (7). Jedná se o vyjednávání nejen mezi nájemci, pronajímateli, kupujícími či prodejci, ale také o jednání s finančními institucemi.

15

Jiný pohled na transakční náklady představuje MacLennan. Nepovažuje trh s bydlením za jednoduše fungující neoklasický ideální trh. Překážky, které tomu brání, rozděluje do pěti skupin – vyhledávací náklady, právní a administrativní náklady, přizpůsobovací náklady, finanční náklady a náklady nejistoty, jak uvádí Quigley (8). Vyhledávací náklady představují především časové náklady, mezi které patří čas strávený při zjišťování aktuální situace na trhu s bydlením, hledání vhodné nabídky bytu či domu a také fyzická prohlídka bytu vážnějšími zájemci. Tento čas je krácen webovými službami většiny realitních kanceláří, kdy lze přímo z domova zjišťovat a porovnávat jednotlivé nabídky bydlení bez nutnosti osobní návštěvy realitní kanceláře.. Zejména právní a administrativní náklady představují vysoké položky v transakčních nákladech. Pokud je prodej či pronájem nemovitosti uskutečňován přes realitní kanceláře (dále jen RK), účtují si za tuto službu vysoké poplatky, které navyšují cenu nemovitosti při prodeji nebo snižují zisk nájemce při pronájmu. Marže RK obvykle činí 5 % z ceny prodávané nemovitosti a některé RK si k tomu ještě připočítávají výši DPH. V případě pronájmu se marže pro RK pohybují ve výši od jednoho do tří nájmů z pronajímané nemovitosti. Pokud se prodávající či pronajímatel rozhodne provést transakci bez RK a využije služeb právníka nebo notáře, zvyšují se transakční náklady o poplatky za služby těchto osob. Jejich výše je rozdílná podle ceníku jednotlivých advokátních kanceláří. Odměna notáře je pevně stanovena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti ČR č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví. Výše odměny se určí podle jednotlivé sazby pevnou částkou nebo procentuálně z hodnoty předmětu úkonu, kterou je v tomto případě kupní cena nemovitosti a vypočítá se na základě určené procentní sazby. Další variantou je, že se prodávající nebo pronajímatel neobrátí na žádnou jinou osobu a všechny úkony provádí výhradně vlastními silami. Výhodou této varianty jsou nízké náklady, ale hrozí riziko, že v případě nedostatečných znalostí a orientace v dané oblasti může dojít ke značným problémům (např. nepřesná formulace práv a povinností pronajímatele a nájemce v nájemní smlouvě může vést ke vzájemným sporům při užívání bytu) nebo finančním ztrátám prodávajícího či pronajímatele. Mezi přizpůsobovací náklady patří peněžní i psychické náklady. Do peněžních nákladů se řadí náklady na přestěhování majetku, popřípadě na pořízení nového bytového vybavení. Psychické náklady finančně vyčíslit nelze a patří mezi ně psychické náklady vzniklé v důsledku stěhování. Záleží na charakteru každé osobnosti, jakou psychickou újmu může stěhování způsobit (8). Finanční náklady byly již vysvětleny výše. Doplnila bych mezi ně i náklady daňové. Především daň z nemovitostí, daň z převodu nemovitostí a daň z příjmu. Poplatníkem daně z nemovitostí je vlastník nebo ve výjimečných případech nájemce. Je rozdělena na daň z pozemků a daň ze staveb. Pro výpočet daně je důležité, kde se nemovitost nachází. Do roku 2009 byla daň na území celého státu stejná, a to v závislosti na druhu stavby nebo pozemku.

16

Od 1. 1. 2009 mohou obce obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti nacházející se na území dané obce stanovit místní koeficient, o který se vypočtená daň zvýší. Daň z převodu nemovitostí se platí při úplatném převodu nebo přechodu vlastnictví k nemovitosti. Poplatníkem daně je prodávající. Pokud daň neodvede prodávající, musí ji zaplatit nabyvatel nemovitosti. Její výše činí 3 % z ceny nemovitosti, a to z vyšší částky z ceny zjištěné znalcem nebo z ceny sjednané dohodou mezi prodávajícím a kupujícím. Daň z příjmu se platí z příjmu z prodeje nemovitosti v případě, že prodávající nemá v předmětné nemovitosti trvalý pobyt, nebo je zde k trvalému pobytu přihlášen necelé dva roky. Pokud doba mezi nabytím a prodejem nemovitosti přesáhne pět let, je prodávající od daně z příjmu osvobozen. Poslední složkou transakčních nákladů je nejistota a očekávání. Může se jednat o nejistotu s očekáváním změn úrokové míry, cen nemovitostí nebo daňových změn. Ocenění těchto nákladů je však velmi obtížné. 3.1.3 Politické faktory Mezi politické faktory ovlivňující rozhodování poptávajícího na trhu bydlení patří legislativní úprava práv a povinností týkajících se bydlení a bytová politika státu. Bytové politice ČR se ve své práci budu věnovat podrobněji v samostatné podkapitole 3.5. Mezi nejvýznamnější právní předpisy týkající se bydlení patří zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů a zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně občanského zákoníku (dále jen novela občanského zákoníku). Občanský zákoník upravuje nájem bytu, práva a povinnosti pronajímatele a nájemce, výpověď z nájmu, právo na bytovou náhradu, nájem služebních bytů, byty zvláštního určení, přechod a zánik nájmu bytu a podnájem bytu. Upravuje také povinnost zaplatit poplatek prodlení v případě neuhrazení nájmu a právo na slevy nájemného. Zákon o vlastnictví bytů upravuje vlastnictví a spoluvlastnictví bytů, řeší podílové spoluvlastnictví ke společným částem domu, výši podílu, správu společných částí domu, vznik společenství vlastníků jednotek atd. Zákon o jednostranném zvyšování nájemného se nevztahuje na smluvní nájemné, ale pouze na tzv. regulované nájemné. V současné době se regulované nájemné týká už pouze krajských měst s výjimkou Ústí nad Labem a Ostravy a všech měst ve Středočeském kraji o 10 tisících a více obyvatelích. V těchto městech by mělo regulované nájemné skončit k 31. 12. 2012. V ostatních městech a obcích ČR už od 1. 1. 2011 platí pouze smluvní nájemné. Novela občanského zákoníku upravila výpovědi z nájmu bytu ze strany pronajímatele, zpřísnila přechody nájmu bytu z nájemců na jejich vnuky, zavedla kauce, povinnost nájemce písemně oznámit pronajímateli změny v počtu osob, které žijí s nájemcem v bytě a zařadila

17

mezi výpovědní důvody nepodání písemné žádosti nájemce o souhlas pronajímatele s podnájmem bytu. Jak jsem uvedla výše, mezi politické faktory patří také bytová politika státu, která je uskutečňována na základě koncepcí bytové politiky jednotlivých zemí. Nelze říci, že existuje nějaký ideální model bytové politiky, neboť jde o nepřetržitý proces hledání. Ve všech koncepcích se však opakují tyto základní složky:
zajišťování bytové výstavby opatřeními, která umožňují sladit veřejné a soukromé zájmy (výkonný stavební průmysl, rozdělování bytového fondu v tržních podmínkách, atd.),
podpora nájemníků,
trh bytů a faktory umožňující intervenci státu (pozemková politika, kapitálový trh, právní vztahy mezi účastníky trhu). Na poptávku na trhu nemovitostí reaguje nabídka nemovitostí, které se budu podrobněji věnovat v následující podkapitole 3.2 Nabídka nemovitostí.

3.2 Nabídka nemovitostí Nabídku nemovitostí představují vlastníci bytů, rodinných a bytových domů, jejichž hlavním zájmem je dosažení zisku ze své nemovitosti, ať už prodejem této nemovitosti nebo jejím pronájmem. Nabídka na trhu nemovitostí má svá určitá specifika, která ji odlišují od nabídky jiných statků a je v nejvyšší míře ovlivňována (4):
prostorovou zakořeněností v prostoru Bydlení je zafixováno v prostoru a není možné si s sebou v rámci stěhování byt nebo dům odnést. Každý, kdo řeší otázku bydlení, ji musí uvažovat v širších souvislostech. Měl by si stanovit pořadí priorit, které od bydlení očekává. Zajímat se o dostupnost a kvalitu služeb spojených s bydlením v příslušném místě, dopravní infrastrukturu daného místa, dostupnost svého stávajícího zaměstnání nebo nové pracovní příležitosti, typy, kvalitu a počet škol nacházejících se v dané lokalitě (pokud má zájemce o bydlení děti), lékařskou péči, kulturní podniky atd. Samozřejmostí je, že cena bydlení v centru nebo blízkosti centra (především velkých měst) je vyšší než cena bydlení na periferii pro byt stejné kvality.
heterogenní povaha statku Byty i rodinné domy se liší v mnoha charakteristikách, jako je velikost užitné plochy, stáří, opotřebení, design, kvalita použitých materiálů pro výstavbu, lokalita, kvalita

18

okolního prostředí, počet a kvalita přidružených prostor (např. garáž, sklep, zahrada) atd.
relativně dlouhou dobou produkce S relativně dlouhou dobou produkce souvisí i skutečnost, že investice do bydlení mají poměrně dlouhou dobu návratnosti. Na druhou stranu je s nimi spojeno nižší riziko než s jinými druhy investic. Cena vlastnického bydlení je zpravidla natolik vysoká, že k jeho pořízení je zpravidla potřeba dlouhodobě splatných hypotečních úvěrů. Vzhledem k nemalé finanční zátěži se pak přirozeně domácnosti snaží investovat do takového bydlení, u kterého předpokládají, že jeho budoucí cena se vyrovná minimálně úhrnu všech nákladů spojených s jeho pořízením (včetně nákladů obětované příležitosti). I domácnosti, které se nesnaží o spekulativní zisk (tj. koupi a následný prodej či pronájem), na trhu bydlení při koupi či výstavbě svého bydlení vystupují ve dvojí roli jako spotřebitelé i investoři, jak uvádí Lux (3).
velkou mírou státních intervencí Velká míra státních intervencí je způsobena tím, že moderní země přijaly ve svých koncepcích bytových politik za cíl zajistit všem příjmovým skupinám obyvatel adekvátní bydlení, ochránit nájemníky před „chamtivým“ jednáním majitelů bytů či domů, ochránit vlastníky před přílišnými výkyvy v úrocích hypotečních půjček, nájemníky před velkými výkyvy cen nájemného atd. Mnoho států řadí právo na bydlení mezi základní lidská práva i přesto, že Listina základních práv a svobod s pojmem práva na bydlení vůbec nepracuje. Je v ní zmiňována pouze nedotknutelnost osoby a jejího soukromí a nedotknutelnost obydlí. Avšak především státy, ve kterých vládne vláda sociálně orientovaná, komunistické a postkomunistické země řadí právo na bydlení mezi přední právo člověka. V ČR je např. právo na bydlení zvláštním právním vztahem, který souvisí s problematikou zajištění bytových náhrad, které ukládá občanský zákoník.

3.3 Trh nemovitostí Trh nemovitostí je jednou z forem distribuce nebo redistribuce bytů či domů. V důsledku střetu poptávky a nabídky dochází k utváření tržní ceny. Poptávková křivka vychází ze zákona klesající poptávky, kdy se zvyšující se cenou klesá množství poptávaného zboží. Při určování poptávky po bydlení je však třeba brát v úvahu faktory zmíněné v první kapitole, které ji také ovlivňují. Díky heterogenitě bytového fondu bývá na byty (na rozdíl od jiných typů zboží) nahlíženo jako na kumulativní poptávku po celé řadě služeb spojených s bydlením (bytových služeb), plynoucích z rozmanitého mixu nejrůznějších charakteristik (atributů) bydlení (3).

19

Křivka nabídky je rostoucí, se zvyšující se cenou roste množství statků (v tomto případě bydlení), které jsou nabízející ochotni prodat. Nabídková křivka bydlení se liší v krátkém, středním a dlouhém období. Délka jednotlivých období se liší dle specifik trhu s byty, mnou uvedená čísla vychází z expertního vymezení. V krátkém období (do jednoho roku) je nabídková křivka svislá, protože cenová elasticita nabídky bydlení je v tomto období velmi nízká a někdy se nabídka považuje za zcela neelastickou. Počet bytů je konstantní a vzhledem k dlouhému procesu výstavby nových bytů (koupě pozemku, investice do infrastruktury, potřebná povolení, samotná výstavba) není možné okamžitě nabídnout větší objem bytů. Zvýšená poptávka po bydlení se tak projeví pouze růstem cen bytů. Ve středně dlouhém období (jeden až tři roky) již může nabídka omezeně zareagovat na zvýšenou poptávku. Nejspíše zareaguje nabídka nových bytů, které nevyžadují investice do koupě pozemku a infrastruktury. Bytový fond může být rozšířen o přístavby, nástavby, rekonstruované byty apod. V dlouhém období (nad tři roky) by v případě dokonale konkurenčního tržního prostředí byla nabídka dokonale elastická. To proto, že existuje dostatek času, aby bylo možné zapojit všechny vstupy do nové výstavby. Je možné uskutečnit změny v územním plánu, koupi a zasíťování pozemku i samotnou výstavbu nových nemovitostí. Dokonale konkurenční prostředí však předpokládá stejnou efektivnost firem na trhu (tj. jejich schopnost vytvořit jednotku výstupu při nejnižších možných nákladech) a dlouhodobě dokonale cenově elastickou nabídku jednotlivých výrobních vstupů. Vzhledem k neexistenci takových podmínek není nabídka v dlouhém období absolutně elastická, ale má určitý sklon. Grafické znázornění křivek ukazuje obrázek č. 1. Obr. č. 1: Tvar nabídkových křivek

Zdroj: LUX, M. Mikroekonomie bydlení, r. 2002

20

Pokud by se bydlení považovalo za standardní zboží, pak odvození rovnovážného stavu na trhu s bydlením při předpokladu dokonale konkurenčního tržního prostředí je zcela analogické obecnému odvození tržní rovnováhy, tj. pro individuální tržní rovnováhu (jeden spotřebitel, jedna firma) se mezní užitek ze spotřeby bydlení plynoucí pro spotřebitele musí rovnat mezním nákladům na jejich produkci a mezní užitek ze spotřeby stejně jako mezní náklady produkce bydlení se pak odráží v jednotné rovnovážné tržní ceně, jak uvádí Lux (3). Na obrázku č. 2 je možné sledovat vytváření rovnováhy na dokonale konkurenčním trhu s bydlením. Nabídku bydlení uvažuji v krátkém (Sk), středním (Ss) a dlouhém období (Sd). Rovnovážná cena se vytváří v místě protnutí těchto křivek s poptávkovou křivkou (D). V případě posunu poptávkové křivky (D´) v grafu doprava (např. z důvodu růstu příjmů spotřebitelů), lze sledovat v krátkém období nárůst ceny bez jakéhokoliv zvýšení nabízeného množství (nabídka v krátkém období nemůže ihned na zvýšenou cenu reagovat, nelze během jednoho roku rozšířit bytový fond či počet rodinných domů). Vysoké ceny však postupem času přilákají do oblasti bydlení investice, a proto dojde ve středně dlouhém období ke zvýšení nabídky bydlení (na obrázku č. 2 posun nabídkové křivky (Ss). Posunem nabídkové křivky doprava dolů dojde ke snížení ceny z pk na ps. V dlouhodobém horizontu se křivka nabídky v důsledku jejího dalšího zvýšení (cena je pro další investory nadále zajímavá) posune na (Sd) a rovnováha se ustálí na průsečíku nové poptávky s křivkou dlouhodobé nabídky. Trh se zcela přizpůsobí a konečná cena poklesne na pd a rovnovážné množství stoupne na qd. Velikost změny ceny bydlení v dlouhém období závisí na původním růstu příjmů, příjmové elasticitě poptávky, cenové elasticitě nabídky a cenové elasticitě poptávky. Obr. č. 2: Vytváření rovnováhy na trhu s bydlením

Zdroj: LUX, M. Mikroekonomie bydlení, r. 2002

21

Tržní mechanismus ideálně funguje pouze v podmínkách dokonale konkurenčního prostředí. V reálném světě však dochází k neustálému střetávání nabídky a poptávky, respektive kupujících a prodávajících, jejichž představy o objemu realizované produkce a především o ceně se liší, jak uvádí Poláková (4). Ve chvíli, kdy je na trhu nedostatečná poptávka po nabízených bytech a bytových službách, dochází k převisu nabídky nad poptávkou. Nabídka reaguje utlumením výstavby a dochází k poklesu ceny. K této situaci však nedochází tak často jako k převisu poptávky nad nabídkou. Příčin tohoto stavu může být několik (2):
zvýšená koupěschopnost odběratelů, jejich tlak na vyšší standard bydlení, příp. současně rostoucí trend populačního vývoje,
snížená koupěschopnost odběratelů vyvolaná celkově nepříznivým ekonomickým vývojem (recese, transformace, válečná ekonomika apod.). V tomto případě tlak poptávky směřuje převážně do levného nájemního a sociálního bydlení,
nepostačující nabídka (přichází v úvahu při nepříznivém ekonomickém vývoji, nebo při nezvládnutém direktivním řízení). V prvním a částečně i třetím případě je přirozenou reakcí na zvýšenou poptávku zvyšující se nabídka. V případě snížené koupěschopnosti je možným řešením celkové oživení ekonomiky, které však není dlouhodobě možným řešením. Na trhu s nájemním bydlením nedojde ve skutečnosti nikdy k dokonalé rovnováze, protože část nájemního bytového fondu je v každém časovém momentu obchodování vždy prázdná, zůstává nepronajatá, jak uvádí Lux (3). Je to výsledek nedokonalé znalosti trhu nebo tržního selhání (např. nedokonalé konkurence nebo existence veřejných statků). Tento přirozený počet prázdných nepronajatých bytů (nazývaný také přirozenou mírou uprázdněnosti nájemních bytů) nevytváří tlak na pokles cen nájemního bydlení, jak uvádí Lux (3). Cena nájemného se však liší v závislosti na poloze bytu, jeho kvalitě, velikosti obytné plochy a příslušenství bytu, okolním prostředí atd. Pokud se jedná o trh s regulovaným nájemným, tak cena na tomto trhu se neutváří na základě tržního principu, ale administrativně (rozhodnutím příslušného orgánu). Administrativně stanovené ceny neodpovídají nákladům (jsou nižší), proto poptávka po těchto bytech převyšuje jejich nabídku. Byty s regulovaným nájemným jsou převážně v majetku obcí a měst. Je to dáno historickým vývojem, kdy po roce 1989 získala města a obce na základě zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, do svého majetku bytové domy. Jednalo se o byty státní, podnikové a družstevní. U přidělování těchto bytů se většinou posuzuje finanční, sociální a rodinná situace žadatele. Pokud však cena nájemného nepokrývá náklady bytu, dochází tak k deformaci vlastnických práv, ceny na trhu nemovitostí (existence dvojí ceny) a samotného trhu nemovitostí. Tato situace znesnadňuje fungování celého systému.

22

3.4 Sektory bydlení v ČR Trh s bydlením lze dle právního důvodu užívání rozdělit na trh s nájemním bydlením, s vlastnickým bydlením a družstevním bydlením, nebo-li sektor nájemní, vlastnický a družstevní. Každý z těchto sektorů má svoje specifika, výhody a nevýhody. Tab. č. 1: Výhody a nevýhody sektorů bydlení Druh bydlení Vlastnické

Družstevní

Nájemní

Výhody

Nevýhody

•

Svobodné nakládání s bytem

•

Převod podléhá dani z převodu nemovitosti

•

Právo podílet se na správě domu

•

Společníci odpovídají za závazky společenství

•

Při dědění se platí dědická daň

•

Vysoká počáteční investice

•

Riziko špatného hospodaření SVJ

•

Možnost podílet se na činnosti družstva

•

Byt není ve vlastnictví, vlastnit lze jen právo k bytu

•

Členové neručí za závazky družstva

•

•

Dědění bytu je osvobozeno od dědické daně

Nesvobodné nakládání s bytem (nemožnost pronájmu bez souhlasu družstva)

•

Riziko špatného hospodaření družstva

•

Převod nepodléhá dani z převodu nemovitosti

•

Vysoká mobilita

•

Platby a investování do nenávratna

•

Vhodné na krátkou dobu

•

Vysoké tržní nájemné

•

Nulová prvotní investice

•

Nemožnost svobodného nakládání s bytem (nejsou možné úpravy bez souhlasu majitele)

Zdroj: Kupuji byt: Jaký druh vlastnictví zvolit [online]. Dostupné na www: http://www.mojepoplatky.cz/zivotnisituace/kupuji-byt-jaky-druh-vlasnictvi-zvolit-156.html, r. 2010

Vlastnické bydlení Jeho největší výhodou je, že vlastník nemovitosti (zapsaný do katastru nemovitostí) může s nemovitostí libovolně nakládat. Může ji bez překážek pronajmout, zastavit za úvěr i prodat. Další výhodou je, že se neplatí žádné nájemné, ale pouze úhrady za služby spojené s bydlením a příspěvek do fondu oprav. Základní podmínkou vlastnického bydlení je však dostatek finančních prostředků potřebných na koupi bydlení, protože pořízení bytu či domu do osobního vlastnictví je

23

ze všech forem bydlení nejdražší. Většina lidí nemá k dispozici takovou částku, aby si mohla bydlení koupit v hotovosti, a proto je možné využít hypoteční úvěru. Vlastnické bydlení lze omezit pouze zákonem. Takovým omezením je např. povinnost členství ve společenství vlastníků jednotek, vyvlastnění z důvodu obecného zájmu (např. při demolici domu nebo stavbě dálnice). Takové případy se však objevují jen velmi zřídka. Značné riziko může hrozit již při pořizování bytu do osobního vlastnictví, kdy je třeba dobře vymezit náležitosti kupních smluv a zjistit základní údaje o bytu a jeho vlastníkovi z výpisu z listu vlastnictví na katastrálním úřadu. Především zda není nemovitost předmětem zástavního práva, kdo je jejím skutečným vlastníkem a jejich počet, kdo vlastní pozemek pod budovou atd. Také je důležité ošetřit to, že vlastníkem se kupující stává až zápisem do katastru nemovitostí, ale předání finančních prostředků se uskutečňuje dříve např. při podpisu kupní smlouvy. V praxi se tato věc může řešit zálohou, která je zaplacena při podpisu kupní smlouvy a doplatek následuje až po zápisu vlastníka do katastru nemovitostí. Družstevní bydlení Družstevní bydlení má mnoho společných prvků s bydlením vlastnickým i nájemním. Pořízení družstevního bytu je levnější než pořízení bytu do osobního vlastnictví. Družstevní byt nemůže uživatel bytu vlastnit, protože ho vlastní družstvo, kterého je členem. Uživatel bytu vlastní pouze práva a povinnosti k bytu. Výhodou při pořízení družstevního bytu je především rychlost vyřízení. Na rozdíl od pořizování bytu v osobním vlastnictví není při pořízení družstevního bytu nutno sepisovat kupní smlouvu a není nutno čekat na zapsání vlastnického práva do katastru nemovitostí. Během jednoho dne lze přímo na družstvu vyplnit a podepsat smlouvu o převodu členských práv a povinností a následně podepsat nájemní smlouvu. Nakládání s družstevním bytem je však omezené. Družstevní byt nelze bez souhlasu družstva pronajmout a nelze v bytě nechávat bydlet další osoby. Může být uzavřena podnájemní smlouva, ale ta podléhá souhlasu družstva. Družstva však dávají souhlas s podnájem většinou automaticky a bez problémů. Družstevní byt nemůže být předmětem zástavy, protože je ve vlastnictví družstva nikoli uživatele bytu. Družstevní bydlení je poměrně bezpečné, největším rizikem je špatné hospodaření družstva. To může vyústit i ve vyhlášení konkurzu na majetek družstva a tedy i družstevního bytu, který se stává předmětem konkurzní podstaty a v důsledku toho se o tento byt může přijít. Nejedná se však o příliš časté případy. Nájemní bydlení Pronájem bytu neklade žádné nároky na počáteční velkou investici, avšak výše nájmů je především v Praze a velkých městech poměrně vysoká. Pronájem bytu je nejvýhodnější, pokud se bude byt využívat kratší dobu (1 až 4 roky). Forma pronájmu je velmi často využívána lidmi, kterým se nevyplatí dojíždět za prací, nebo se kvůli zaměstnání přestěhovat,

24

anebo na nové bydlení nemají. Často je využíváno mladými lidmi, pro které je pronájem často jediná možnost jak se rychle dostat k bydlení. Nevýhodou je, že zaplacené nájemné je pouze příjmem pronajímatele, a nejedná se o splátky vlastního bydlení. Proto je mnohdy výhodnější v případě, že nájemce má dostatečně velký příjem, si uzavřít hypoteční úvěr. S pronajatým bytem nemůže nájemce disponovat. Pronájem bytu slouží skutečně jen k bydlení nájemce. Bez vlastníkova souhlasu nelze s bytem libovolně nakládat. Souhlas pronajímatele je nutný ke stavebním úpravám bytu, k dalšímu pronájmu či podnájmu i k bydlení dalších osob. Další nevýhodou je nestálost výše nájemného, které bývá upravováno nejen dle výše inflace za předchozí rok, ale pronajímatel si často vyhrazuje právo upravit výši nájemného při prodloužení nájemní smlouvy, či v určitých periodách. Proto by tyto záležitosti měly být kvalitně ošetřeny v nájemních smlouvách (9). Nájemní bydlení by mělo být chráněno nejméně, ale v ČR tomu tak není. Vyskytují se zde dvě kategorie nájmů. Nájmy uzavřené v minulosti na dobu neurčitou tzv. regulované nájmy. Nájemci těchto bytů jsou chráněni více než nájemci bytů platících tržní nájemné. Výpověď z regulovaného nájmu lze dát jen z důvodů stanovených v občanském zákoníku a při výpovědi z nájmu vzniká v některých případech nárok na náhradní ubytování. Navíc lze regulované nájemné zvyšovat jen omezeně dle vymezení zákona o jednostranném zvyšování nájemného. V ČR převládají dle údajů zjištěných ČSÚ při posledním sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 byty v osobním vlastnictví, které tvoří 54 % celkového bytového fondu. Formu nájemního bydlení užívá celkem 1 116 247 bytů, což je 29% trvale obydlených bytů v ČR. Přehled rozdělení bytového fondu v ČR ukazuje obrázek č. 3. Situace se od roku 2001 do současnosti změnila ve prospěch vlastnického bydlení, a to z důvodu nové bytové výstavby a také díky převodu obecních nájemních bytů do osobního vlastnictví. Obr. č. 3: Rozdělení bytového fondu v ČR v roce 2001

14%

3%

54% 29%

Zdroj: Český statistický úřad, r. 2001

25

Byt v osobním vlastnictví Nájemní byt Družstevní byt Ostatní

3.5 Bytová politika uplatňovaná v ČR v období 2007–2010 Významnou úlohu na trhu nemovitostí zastává stát, který vstupuje na tento trh jako realizátor bytové politiky, jejímž prostřednictvím významně ovlivňuje trh s byty. Stát vstupuje na trh s bydlením prostřednictvím Vlády ČR (především Ministerstva pro místní rozvoj), Parlamentu ČR a Státního fondu rozvoje bydlení. Oprávnění státních zásahů do fungování trhu s byty lze hledat v existenci tržních selhání a v úsilí o minimalizaci jejich dopadu na trh s byty. Pomocí koncepce bytové politiky a nástrojů bytové politiky se snaží zajistit finanční dostupnost bydlení všem skupinám obyvatel a ochránit nájemníky před výkyvy cen nájemného. Otázkou však zůstává, zda právě tyto zásahy zpětně nezpůsobují další selhávání trhu. Navíc do státní bytové politiky vstupují zájmy politické, které příliš nepřispívají k realistickému pohledu na trh s byty a k řešení problémů, které na něm vznikají. Což dokladuje např. neochota mnoha vlád řešit deregulaci nájemného od počátku 90. let. Ústředním orgánem státní správy ve věcech bytové politiky je na základě zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR). MMR koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení včetně koordinace financování těchto činností. Nezbytným předpokladem této koordinační činnosti a především realizace samotné bytové politiky je Koncepce bytové politiky, kterou MMR vypracovává a schvaluje ji vláda. Představuje pro jednotlivé resorty závazný strategický dokument, v němž jsou stanoveny základní směry vývoje i konkrétní cíle v oblasti bydlení. Koncepce bytové politiky byla v ČR poprvé sestavena v roce 1999, dále následovala její aktualizace z listopadu 2001. V současné době je aktuální její verze z března 2005, která obsahuje cíle pro roky 2005–2010. Z hlediska občanů je hlavním cílem bytové politiky, jak uvádí Koncepce bytové politiky (10):
zvyšování finanční dostupnosti bydlení pro obyvatelstvo,
zvyšování nabídky bydlení především prostřednictvím podpory nové výstavby,
zvyšování kvality bydlení zejména prostřednictvím pomoci vlastníkům při správě, údržbě opravách a modernizaci bytového fondu,
trvalá funkce nástrojů dostupných pro většinu příjmového spektra obyvatelstva, průběžný monitoring jejich účinnosti a efektivity a jejich případná korekce,
aplikace pravidel společného trhu EU zejména podmínek slučitelnosti veřejných podpor. Cíle bytové politiky jsou naplňovány dvojím způsobem, a to právními předpisy, mezi které patří občanský zákoník, zákon o jednostranném zvyšování nájemného, zákon o vlastnictví bytů, zákon o podpoře výstavby družstevních bytů apod., a dále pomocí podpůrných nástrojů v oblasti bydlení. Jedná se o programy financované ze státního rozpočtu

26

prostřednictvím MMR a o podpory financované z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení (dále jen SFRB) na základě jednotlivých nařízení vlády obsahujících podmínky a rozsah jednotlivých forem podpory. Další formu podpory poskytují jiná ministerstva (např. Ministerstvo životního prostředí nebo Ministerstvo financí) a významnou podporou jsou také různé formy daňových úlev. V následující části se věnuji těm formám podpory, které byly poskytovány ve sledovaném období 2007 až 2010. Čím vyšší je podpora ze strany státu, tím lepší mají občané přístup k bydlení. A) Programy financované ze státního rozpočtu prostřednictvím MMR (10): 1. Program „Podpora rozvoje bydlení“ zahrnuje tyto podprogramy:
Podpora regenerace panelových sídlišť Cílem tohoto podprogramu je vytvořit podmínky pro postupnou přeměnu stávajících monofunkčních sídlištních celků na atraktivní polyfunkční městské části. Formou podpory je účelová dotace poskytovaná až do výše 70 % rozpočtových nákladů na jednotlivé aktivity. Podporu může získat obec, na jejímž území se nachází panelové sídliště o celkovém počtu nejméně 150 bytů. Obec se podílí na financování úprav nejméně ve výši 30 % jejich rozpočtových nákladů. Podpora je poskytována např. na zpracování regulačního plánu panelového sídliště, vybudování protihlukových stěn, odstavných a parkovacích stání, úpravy a budování veřejných rekreačních ploch apod.
Podpora výstavby podporovaných bytů Tento podprogram se zaměřuje na podporu výstavby nájemních bytů ve vlastnictví obce pro osoby, které jsou znevýhodněny v přístupu k bydlení nejen z důvodu své příjmové situace, ale i z dalších důvodů. Program zahrnuje tři dotační tituly. Prvním je Chráněný byt, na který je poskytována dotace v maximální výši 600 až 800 tis. Kč v závislosti na velikosti obce. Tento dotační titul je určen osobám se sníženou soběstačností z důvodů zdravotních či z důvodu pokročilého věku. Druhým dotačním titulem je Byt na půl cesty, na který je poskytována dotace v maximální výši 600 tis. Kč. Je určen osobám, které mají sníženou schopnost začlenit se do života společnosti (konkrétně jde o mladé lidi do určitého věku, kteří jsou ohroženi sociálně patologickými jevy aj.). Podmínkou poskytnutí dotace u prvních dvou dotačních titulů je poskytování sociálních služeb. Třetí dotační titul je nazván Vstupní byt a je na něho poskytována dotace až do 250 tis. Kč. Je určený osobám, které v důsledku nepříznivých životních okolností nemají přístup k bydlení, ale jsou schopny plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu. Obec může sdružit finanční prostředky pouze s obcí nebo s právnickými osobami založenými k účelu poskytování zdravotních a sociálních služeb. Dále s obecně

27

prospěšnými společnostmi, církevními organizacemi apod. Výše dotace je odstupňovaná v závislosti na způsobu řešení tepelně technických vlastností budovy.
Podpora oprav domovních olověných rozvodů Cílem tohoto podprogramu je zainteresovat vlastníky bytových domů, rodinných domů a bytů k provedení výměny olověných domovních rozvodů, a tím snížit koncentraci olova v pitné vodě. Podpora má charakter přímé neinvestiční finanční dotace, kterou poskytuje prostřednictvím fondů obec vlastníkům trvale užívaného bytu nebo bytového či rodinného domu s olověnými domovními rozvody. Dotace se poskytuje do výše maximálně 40 % skutečných nákladů na výměnu olověných rozvodů v objektu, maximálně však 20 tis. Kč na bytovou jednotku.
Podpora výstavby technické infrastruktury Tento podprogram je zaměřen na poskytování podpory na výstavbu dopravní a technické infrastruktury pro následnou výstavbu bytových a rodinných domů. Příjemcem dotace je obec a podpora je poskytovaná jako účelová investiční dotace na realizaci vybraných akcí na výstavbu technické infrastruktury. Maximální výše dotace je 50 tis. Kč na jeden byt následně postavený na pozemku zainvestovaném prostřednictvím tohoto podprogramu. Přehled výše finančních prostředků přiznaných jednotlivým podprogramům v rámci programu Podpora rozvoje bydlení v letech 2007–2009 (údaje za rok 2010 dosud MMR nezveřejnilo) poskytuje tabulka č. 2. Největší objem finančních prostředků byl za sledované období rozdělen v roce 2007. V roce 2008 výše podpory významně poklesla a v roce 2009 se oproti roku 2008 mírně zvýšila. Tab. č. 2: Rozdělení přiznaných podpor v rámci programu Podpora rozvoje bydlení v letech 2007–2009 Výše podpory v tis. Kč

Podprogram Podpora oprav domovních olověných rozvodů Podpora regenerace panelových sídlišť Podpora výstavby podporovaných bytů Podpora výstavby technické infrastruktury Celkem

2007 13 311 330 350 73 174 95 600 512 435

2008 25 131 120 993 114 444 52 150 312 718

2009 11 760 139 887 119 724 117 870 389 241

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, r. 2010

2. Podpora hypotečního úvěrování osobám mladších 36 let Jedná se o poskytování příspěvků k hypotečnímu úvěru osobám mladším 36 let. Tuto podporu upravuje nařízení vlády č. 249/2002 Sb., o podmínkách poskytování příspěvků k hypotečním úvěrům osobám mladším 36 let, ve znění nařízení vlády č. 32/2004 Sb. Cílem této podpory je zvýšit dostupnost vlastnického bydlení pro mladé lidi. Příspěvek se poskytuje na pořízení staršího bydlení (bytu nebo rodinného domu) ve formě úrokové

28

dotace k hypotečnímu úvěru. Úroková dotace se poskytuje pouze k hypotečnímu úvěru nebo jeho části do výše 800 tis. Kč v případě pořízení bytu a v případě pořízení rodinného domu do výše 1,5 mil. Kč. Pokud je hypotéka uzavřena na vyšší než uvedené limity, není část hypotéky převyšující tyto limity dotována. Příjemcem podpory může být fyzická osoba, která v roce podání žádosti o tuto podporu nedovršil věk 36 let a v době podání žádosti nemá ve vlastnictví ani ve spoluvlastnictví bytový dům, rodinný dům nebo byt. Pokud žádají o příspěvek manželé, musí uvedené podmínky splnit oba. Rodinný dům nebo byt, který byl pořízen s touto podporou, musí po dobu jejího poskytování sloužit k trvalému bydlení příjemce podpory. Příspěvek nelze poskytnout na koupi bytu nebo rodinného domu s jedním bytem, na který je poskytována podpora podle zvláštního právního předpisu o podpoře hypotečních úvěrů na bytovou výstavbu (vztahuje se na žádosti podané do 31. 1. 2004). Rovněž nelze příspěvek získat k úvěru poskytovanému stavební spořitelnou. Průměrnou sazbu úroku zveřejňuje MMR v závislosti na průměrné výši úrokových sazeb, za které hypoteční banky poskytly nové úvěry se státní podporou v předešlém kalendářním roce. Úprava průměrné sazby úroku se provádí vždy k prvnímu únoru příslušného kalendářního roku. Výše příspěvku se pohybuje od jednoho do čtyř procentních bodů v závislosti na průměrné výši úrokových sazeb:





8 % a více 4 procentní body, nižší než 8 % a vyšší nebo rovné 7 % 3 procentní body, nižší než 7 % a vyšší nebo rovné 6 % 2 procentní body, nižší než 6 % a vyšší nebo rovné 5 % 1 procentní bod.

Pokud je průměrná sazba úroku nižší než 5 %, příspěvek se neposkytuje. Současně je možné poskytnout tento příspěvek maximálně po dobu deseti let. V letech 2007 až 2010 překročila průměrná úroková sazba hypoték pětiprocentní hranici rozhodující o poskytnutí příspěvku k hypotečnímu úvěru v roce 2008 a 2009. Proto MMR rozhodlo, že v období od 1. 2. 2009 do 31. 1. 2010 a také v období od 1. 2. 2010 do 31. 1. 2011 bude poskytovat 1% úrokovou dotaci ke sjednaným hypotečním úvěrům. V tomto období si všichni žadatelé, kteří splňovali podmínky výše uvedeného nařízení vlády a kteří zahájili čerpání hypotečního úvěru v období od 1. 2. 2009 do 31. 1. 2010, mohli požádat o státní finanční příspěvek ve výši 1% bodu. V praxi to znamená, že například klient s hypotečním úvěrem s úrokovou sazbou 5,54 %, který si zažádá o příspěvek, bude moci díky 1% úrokové dotaci ve skutečnosti měsíčně splácet částku odpovídající úrokové sazbě 4,54 % a zbytek mu doplatí stát. Přepočet výše příspěvku na jeden procentní bod bylo v uvedeném období provedeno také u stávajících příjemců podpory, u kterých v daném termínu došlo podle smlouvy o hypotečním úvěru ke změně běžné úrokové sazby banky. Ne všichni tuzemští poskytovatelé hypotečních úvěrů však mají s MMR sjednánu smlouvu o zprostředkování státní podpory. Pokud tedy klienti chtějí o příspěvek žádat, musí

29

se obrátit na banku, která má tuto smlouvu sjednánu, jinak příspěvek nezískají. Na počátku roku 2010 měli pověření ke zprostředkování dotace tyto bankovní instituce, jak uvádí autor článku (11):









Česká spořitelna Hypoteční banka Československá obchodní banka GE Money Bank Komerční banka Raiffeisenbank Wüstenrot hypoteční banka UniCredit Bank

B) Podpory financované ze Státního fondu rozvoje bydlení: 1. Podpora výstavby nájemních bytů pro příjmově vymezené osoby Podmínky státní podpory pro výstavby nájemních bytů pro příjmově vymezené osoby jsou dány nařízením vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby. Cílem této podpory je výstavba nájemních bytů ve vlastnictví obcí. Obce mohou tyto byty pronajímat maximálně na dva roky fyzickým osobám, které nesmí být vlastníkem nebo spoluvlastníkem bytového domu, rodinného domu nebo bytu a nepřesahují nařízením vlády stanovený příjmový limit. V případě jedné osoby samostatně žijící nesmí její průměrný měsíční příjem přesáhnout 0,8násobek průměrné měsíční mzdy. Pokud v domácnosti žijí dvě a více osob, nesmí příjem této domácnosti přesáhnout 1,5násobek průměrné měsíční mzdy. Dotaci lze poskytnout, pouze pokud podlahová plocha nejméně 80 % bytů nepřesáhne 2 60 m a podlahová plocha nejvýše 20 % bytů nepřesáhne 80 m2. Výše dotace činí maximálně 550 tis. Kč na jeden byt. Pokud se jedná o výstavbu bytu na území, kde je nutné současně vybudovat místní, účelové komunikace či sítě technického vybavení, činí maximální výše dotace 630 tis. Kč na jeden byt. Podmínky podpory neumožňují sdružování finančních prostředků obce s jinou právnickou či fyzickou osobou s výjimkou jiné obce. Obec také nesmí převést vlastnické ani spoluvlastnické právo k bytu na jinou osobu. Tato dotace byla poskytována ve sledovaném období pouze v roce 2007 a v následujících letech byla pozastavena, protože na ni nebyly vyčleněny finanční prostředky.

30

2. Poskytování nízkoúročených úvěrů mladým lidem do 36 let na novou bytovou výstavbu – 200 tis. Kč Tuto podporu upravuje nařízení vlády č. 97/2002 Sb., o použití prostředků SFRB formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu osobami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 665/2004 Sb. Cílem je zvýšení dostupnosti nového vlastního bydlení pro mladé lidi, kteří vlastní bydlení nemají, a to formou zvýhodněného úvěru. Žadatel nesmí v roce podání žádosti dovršit věk 36 let a nesmí být v době podání žádosti o úvěr vlastníkem nebo spoluvlastníkem bytu, bytového domu nebo rodinného domu. Úvěr také nelze poskytnout na výstavbu bytu, na který byl poskytnut úvěr z prostředků SFRB podle nařízení vlády č. 616/2004 Sb. Pokud jsou žadatelem manželé, musí výše uvedené podmínky splnit oba. Byt nebo rodinný dům s jedním bytem postavený s pomocí tohoto úvěru musí po dobu splácení úvěru sloužit k bydlení žadatele, kterému byl úvěr poskytnut. Podlahová plocha všech místností bytu (včetně místností, které tvoří příslušenství bytu) nesmí překročit 80 m2. Podlahová plocha všech místností bytu v rodinném domě s jedním bytem (včetně místností, které tvoří příslušenství bytu kromě garáže) nesmí překročit 120 m2. Úvěr může být poskytnut do výše 200 000 Kč a úročí se 3% úrokovou sazbou ročně. Příjemce musí zahájit čerpání úvěru do dvou let ode dne účinnosti úvěrové smlouvy a úvěr je splatný do 10 let ode dne, kdy bylo započato s jeho čerpáním. Tato forma podpory je od roku 2008 pozastavena., protože na ni nebyly v rozpočtech na následující roky vyčleněny finanční prostředky. 3. Poskytování nízkoúročených úvěrů mladým lidem do 36 let na pořízení bytu – 300 tis. Kč Tato podpora je upravená nařízením vlády č. 616/2004 Sb., o použití prostředků SFRB formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením bytu některými osobami mladšími 36 let. Cílem podpory je prostřednictvím zvýhodněného úvěru umožnit mladým lidem do 36 let pořízení bydlení. Zvýhodněný úvěr je možné využít k financování výstavby bytu, koupě bytu nebo úhrady za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu. Žadatelem mohou být manželé, a to za podmínky, že alespoň jeden z nich nedosáhne v roce podání žádosti věku 36 let. Nebo samostatně žijící osoba trvale pečující o dítě, která rovněž nedosáhne v roce podání žádosti věku 36 let. Žadatel nesmí být v době podání žádosti o úvěr vlastníkem bytu, bytového domu nebo rodinného domu nebo nájemcem družstevního bytu. Úvěr může být poskytnut do výše 300 tisíc Kč, jeho splatnost je nejdéle 20 let a úročí se 2 %. Počátek splácení jistiny úvěru může být odložen nejdéle na dobu deseti let ode dne, kdy se s čerpáním úvěru započalo. Ze sociálních, rodinných a jiných závažných důvodů může Státní fond rozvoje bydlení povolit přerušení splácení jistiny úvěru, nejdéle však na dobu dvou let. Velikost bytu nebo rodinného domu není limitována. Pokud je byt pořizován výstavbou,

31

bude v případě narození dítěte v době po uzavření úvěrové smlouvy nesplacená část jistiny úvěru snížena o 30 tis. Kč za každé narozené dítě (nebo osvojené). 4. Poskytování nízkoúročených úvěrů mladým lidem do 36 let na modernizaci bytu nebo rodinného domu – 150 tis. Kč Tato podpora směřuje do oblasti oprav již existujících nemovitostí. Právní úprava je obsažena v nařízení vlády č. 28/2006 Sb. Jedná se o úvěr úročený úrokovou sazbou ve výši 2 % ročně se splatností do 10 let. Subjektem podpory je fyzická osoba, která žije v manželství, ve kterém alespoň jeden z manželů nedovrší v roce podání žádosti 36 let nebo samostatně žijící osoba trvale pečující o dítě, která rovněž nedosáhne v roce podání žádosti věku 36 let. Úvěrové prostředky lze použít na stavební úpravy, udržovací práce nebo připojení rodinného domu, bytu či bytového domu k veřejným sítím technického vybavení. Na tuto formu podpory nejsou od roku 2008 a ani roky následující přiděleny ve státním rozpočtu žádné finanční prostředky. 5. Program PANEL/NOVÝ PANEL Podmínky a rozsah poskytování státní úrokové dotace jsou upraveny nařízením vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků SFRB ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů, ve znění pozdějších předpisů. Podpora je zaměřena na financování komplexních oprav bytových domů postavených panelovou technologií. Od 1. května 2009 (na základě nařízení vlády č. 118/2009 Sb.) mohou finanční prostředky směřovat i na opravy ostatních bytových domů. Od tohoto data je také podmíněno poskytnutí podpory vázáním na splnění tzv. „doporučené“ hodnoty průměrného koeficientu prostupnosti tepla Uem.1 Podpora se poskytuje ve výši rozdílu splátek úvěru odpovídající snížení úroku z úvěru o 2,5; 3 nebo 4 procentní body, podle předmětu prováděných oprav uvedených v příloze č. 2 výše uvedeného nařízení vlády. U smluv uzavřených v roce 2008 a počátkem roku 2009 byla podpora poskytována pouze v hladině 2 procentních bodů. Na základě nařízení vlády č. 118/2009 Sb. je od 1. května 2009 diferencována výše státní podpory do hladin 2,5; 3 a 4 procentního bodu podle šíře rekonstrukce a míry zateplení rekonstruovaných domů. Vyplácení podpory realizuje jménem SFRB Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

1Hodnota,

které udává, kolik tepelné energie ve wattech předá jeden metr čtvereční materiálu za hodinu, pokud teplotní rozdíl mezi teplou a studenou stranou (materiálu, stavební konstrukce a výplně stavebního otvoru) činí 1 kelvin.

32

Podpora je zacílena jak na subjekt podpory (vlastníka bytového domu), tak i předmětově (jaký druh opravy, rekonstrukce a modernizace je podporován). Musí se však vždy jednat o komplexní regeneraci, která obsahuje nejméně opravu statických poruch, rekonstrukci rozvodů a zlepšení tepelně technických vlastností. Od 1. května 2009 je program pod názvem NOVÝ PANEL přístupný všem vlastníkům bytových domů. Seznam podporovaných opatření je uveden v příloze nařízení vlády. Druhým z nástrojů je podpora ve formě bankovní záruky za úvěr, kterou poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. svým jménem. Tato forma podpory je určena těm žadatelům o úvěr, kteří nedisponují dostatečnými zajišťovacími prostředky. Bankovní záruka je poskytována až do výše max. 80 % nesplacené jistiny úvěru poskytnutého úvěrující bankou nebo stavební spořitelnou. Třetím z nástrojů podpory v rámci tohoto programu je pomoc ve formě informační a poradenské činnosti, kterou realizují oprávněné osoby akreditované Ministerstvem průmyslu a obchodu. Oprávněné osoby na základě smlouvy se SFRB provádí informační a konzultační činnost, poskytují stanoviska k žádostem o státní úrokovou dotaci, popř. k žádostem o bankovní záruku, a to prostřednictvím jimi zřízených poradenských a informačních středisek. S účinností od 13. srpna 2010 je však příjem žádostí pozastaven, protože již byly vyčerpány finanční prostředky, které byly pro tuto formu podpory v rozpočtu na rok 2010 vyčleněny. 6. Dotace vlastníkům panelových domů na opravy havarijních stavů panelových domů SFRB poskytuje tuto dotaci vlastníkům panelových do domů a bytů na úhradu části nákladů spojených s opravami panelového domu. Podmínky poskytování dotace jsou upraveny nařízením vlády č. 63/2006 Sb. Podpora je určena pouze na panelové domy, které jsou v takovém fyzickém stavu, že u nich rozhodl příslušný stavební úřad dle stavebního zákona o nutnosti provést neodkladné zabezpečovací práce. Dotaci je možné poskytnout vlastníkovi nebo spoluvlastníkovi panelového domu nebo společenství vlastníků jednotek a také vlastníkovi nebo spoluvlastníkovi bytu nebo nebytového prostoru v bytovém domě. Dotace musí být poskytnuta nejpozději před ukončením oprav, a to do výše 40 % skutečně vynaložených nákladů, nejvýše však 55 tis. Kč na 1 byt v panelovém domě. 7. Úvěry obcím na opravy a modernizace bytového fondu Realizace je zajišťována na základě nařízení vlády č. 396/2001 Sb., v platném znění o použití prostředků SFRB na opravy a modernizace bytů. Na základě tohoto nařízení může obec požádat o nízkoúročený (3%) úvěr s maximální dobou splatnosti 10 let. Minimální výše úvěru činí 100 tis. Kč, maximální výše je stanovena

33

na 25 mil. Kč. U měst s počtem obyvatel od sto tisíc výše je možno ve zdůvodněných případech připustit posunutí maximální výše úvěru, po vyhodnocení obce z hlediska její dlouhodobé platební schopnosti, až na dvojnásobek, jak je uvedeno na portálu Veřejné správy (12). Podpora je zaměřena na opatření, která směřují k odstraňování zanedbanosti bytových domů, opatření ke zvýšení péče o technický stav bytových domů a současně umožňující opravy a modernizace. Finanční prostředky jsou obci poskytnuty SFRB na základě úvěrové smlouvy. 8. Výstavba nájemních sociálních bytů Na základě nařízení vlády č. 333/2009 Sb. bylo v roce 2009 zahájeno přijímání žádostí o poskytnutí podpory na výstavbu nájemních sociálních bytů. Účelem této dotace je podpora výstavby dostupných bytů pro skupinu obyvatel s nízkými příjmy. Příjemcem podpory může být právnická i fyzická osoba. Podpora může být použita na novou výstavbu, nástavbu, přístavbu nebo změnu nebytového objektu na bytový za předpokladu, že zkolaudovaný objekt bude využíván po dobu nejméně deseti let v období patnácti let k nájemnímu bydlení, jak je uvedeno ve výroční zprávě SFRB (13). Výše dotace je závislá na tom, jestli se jedná o novostavbu, stavební úpravy, přístavby nebo nástavby. V její výši je také zohledněna energetická náročnost budovy. Celková výše dotace nesmí přesáhnout 30 % celkových investičních nákladů stavby. Přehled o výši finančních prostředků rozdělených na podpory financované z SFRB v letech 2007–2009 (údaje za rok 2010 nejsou dosud k dispozici) a počet uzavřených úvěrových smluv u úvěrů pro mladé rodiny poskytují tabulky č. 3 a 4. I u tohoto druhu podpory byla vyplacena nejvyšší částka v roce 2007 a v letech následujících došlo jednak ke snížení výše rozdělených částek a také k uzavírání jednotlivých podprogramů. Tab. č. 3: Rozdělení podpor financovaných z SFRB v letech 2007–2009 Výše podpory v tis. Kč

Podprogram Podpora výstavby nájemních bytů Program PANEL Opravy havarijních stavů panelových domů Opravy a modernizace bytového fondu Celkem

2007 791 445 4 299 981 380 000 88 206 5 559 632

2008 1 999 974 1 999 974

2009 2 653 385 2 653 385

Zdroj: SFRB, Roční účetní závěrka a výroční zpráva Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2007, 2008 a 2009

34

Tab. č. 4: Uzavřené úvěrové smlouvy SFRB v letech 2007–2009 Výše podpory v tis. Kč

Úvěr

2007 3 755 25 4 226 8 006

Úvěry pro mladé rodiny - 150 tis. Kč Úvěry pro mladé rodiny - 200 tis. Kč Úvěry pro mladé rodiny - 300 tis. Kč Celkem

2008 2 796 2 796

2009 2 692 2 692

Zdroj: SFRB, Roční účetní závěrka a výroční zpráva Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2007, 2008 a 2009

C) Podpory poskytované jinými resorty: 1. Podpora stavebního spoření Stavební spoření upravuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním cílem podpory je zajištění plynulé akumulace finančních prostředků, které stavební spořitelny poskytují ve formě úvěrů na financování bytových potřeb. S účinností od 1. 1. 2004 vstoupila v platnost novela výše uvedeného zákona, která systém stavebního spoření významným způsobem pozměnila. U smluv uzavřených po datu účinnosti tohoto zákona se doba spoření prodloužila na minimálně 6 let a státní podpora činí 15 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 Kč. Příjemcem podpory mohou být pouze fyzické osoby. Poskytnutí příspěvku není vázáno na využití v oblasti bydlení, což je v poslední době často napadáno odbornou veřejností i politickými kruhy, protože většina lidí uzavírá stavební spoření jako produkt ke zhodnocení svých úspor, nikoli na účely bydlení. Od 1. 1. 2011 došlo k zásadnímu zásahu v poskytování stavebního spoření, když byl v listopadu 2010 schválen zákon, kterým se mění zákon o stavebním spoření a zákon o daních z příjmů. Státní příspěvek za rok 2010 byl zatížen 50% srážkovou daní a v následujících letech bude jednorázová daň nahrazena přímo snížením státní podpory na maximálně 2000 korun. Úroky ze stavebního spoření také nyní nejsou osvobozeny od 15% srážkové daně. Přehled vývoje výše naspořené částky a úvěrů u stavebního spoření v letech 2007 až 2010 znázorňuje tabulka č. 5. V průběhu sledovaného období se výše naspořené částky postupně zvyšuje stejně jako výše poskytnutých úvěrů. Z uvedených údajů je zřejmé, že výše naspořených částek je mnohem vyšší než výše poskytnutých úvěrů, takže je vidět, že tento produkt využívají fyzické osoby i pro jiné účely než k zajištění bydlení.

35

Tab. č. 5: Vývoj výše naspořené částky a úvěrů u stavebního spoření v letech 2007–2010 Stavební spoření

Výše v mil. Kč 2007

2008

2009

2010

Naspořená částka Úvěry

384 880 179 301

401 061 227 417

415 150 267 512

430 122 293 362

Celkem

564 181

628 478

682 662

723 484

Zdroj: MMR, r. 2011

Obrázek č. 4 informuje o vývoji počtu nově uzavřených smluv stavebního spoření ve stejném časovém období. Z grafu vyplývá, že nejvíce nových smluv bylo uzavřených v roce 2008 a v dalších dvou letech došlo k postupnému snižování jejich počtu.

Počet nově uzavřených smluv v tis. Kč

Obr. č. 4: Počet nově uzavřených smluv stavebního spoření v letech 2007–2010 800

705,46

700 600

579,73

575,29

532,77

500 400 300 200 100 0

2007

2008

2009

2010

Rok

Zdroj: MMR, r. 2008, 2009, 2010 a 2011

2. Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Výraznou změnu zaznamenal příspěvek na bydlení od 1. 1. 2007, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a dále zákony č.109/2006 Sb., a 112/2006 Sb., které měly výrazný dopad na systém státní sociální podpory. Do 31. 12. 2006 pobíraly příspěvek na bydlení rodiny, jejichž příjem nepřesáhl stanovenou hranici. Od 1. 1. 2007 však mají nárok jen ty rodiny, které nejsou schopny z 30 % (na území Prahy z 35 %) svých příjmů pokrýt náklady na bydlení a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Pokud domácnost tyto dvě podmínky splní, vypočítá se výše příspěvku na bydlení dle vzorce č. 8.

36

Vzorec č. 8: Výše příspěvku na bydlení

(

PNB = NNB − 0,3 * ČP

)

PNB … příspěvek na bydlení v Kč NNB … náklady na bydlení ČP … čistý příjem domácnosti

Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u bytů vlastníků splátky hypotéky. U všech bytů se do nákladů na bydlení také zahrnují náklady za energie, vodné, stočné, odpady a vytápění. Poskytování příspěvku také podléhá testování příjmů rodiny, a to za předchozí kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují pro nájemní byty částky nájemného a pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady. Dále jsou do nich zahrnuty ceny služeb a energií. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Pokud příspěvek na bydlení nepokrývá veškeré náklady na bydlení a vlastník bytu nebo nájemce pobírá kromě příspěvku na bydlení i příspěvek na živobytí, vzniká mu dle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, nárok i na doplatek na bydlení. Výše vyplaceného příspěvku na bydlení v jednotlivých sledovaných letech udává obrázek č. 5. V době vypracování práce nebyl k dispozici výsledek na celý rok 2010, ale pouze za 1. pololetí roku 2010, kdy bylo vyplaceno 1,7 miliardy Kč, což znamená nárůst oproti stejnému období loňského roku o 59,4 %. Z těchto údajů je patrné, že výše vyplaceného příspěvku na bydlení se každým rokem zvyšuje, což je také důsledkem zvýšení nákladů na bydlení a navýšení normativů pro výpočet příspěvku.

Příspěvek na bydlení v mld. Kč

Obr. 5: Výše vyplaceného příspěvku na bydlení v letech 2007–2009 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

2,29 1,56

1,61

2007

2008 Rok

Zdroj: MPSV, r. 2010

37

2009

3. Podpora vlastníků při zateplování objektů Cílem programu, který vyhlašovala Česká energetická agentura do konce roku 2007, byla podpora snižování energetické náročnosti budov. Podpora se poskytovala vlastníkům a spoluvlastníkům bytových domů na opatření ke snížení spotřeby paliv a energie v budovách. Kritériem při posuzování projektů byl maximální přínos v úspoře energie dosažený poskytnutou státní podporou. Podpoře energetických úspor v budovách se ve sledovaném období věnovaly i další programy finanční podpory:
Program Zelená úsporám byl zahájen v dubnu 2009 a vyhlásilo ho Ministerstvo životního prostředí. Finanční prostředky získané prodejem tzv. emisních kreditů Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů se čerpají prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Program Zelená úsporám je zaměřen na podporu instalací zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie, investic do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách, kvalitní zateplování rodinných a bytových domů, náhrada neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také výstavba v pasivním energetickém standardu. Žadateli o podporu jsou vlastníci a stavebníci rodinných a bytových domů, kteří dům využívají k bydlení nebo k poskytování bydlení třetím osobám. Podle směrnice MŽP č. 7/2010 mohou od data její účinnosti žádat o finanční prostředky z programu i vlastníci budov veřejného sektoru (např. škol, ústavů sociální péče, domovů důchodců apod.) Z programu je možné podpořit pouze výrobky, zařízení a technologie uvedené v Seznamu výrobků a technologií a služby firem uvedených v Seznamu odborných dodavatelů. K 31. 10. 2010 program skončil s přijímáním nových žádostí, které (pokud splňují všechny náležitosti) jsou v současné době postupně propláceny. V roce 2009 bylo z fondu vyplaceno 3 287 100 Kč a v roce 2010 byla vyplacena částka 1 998 830 620 Kč.
Program EFEKT přímo spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je doplňkovým programem k energetickým programům podporovaným ze strukturálních fondů Evropské unie a je součástí Státního programu na podporu úspor energie a využití OZE. O dotaci z programu může žádat podnikatelský subjekt (právnická i fyzická osoba), neziskové organizace, vysoké školy, města, obce, kraje a jimi zřízené organizace, sociální a zdravotnická zařízení, zájmové sdružení, veřejnoprávní organizace a sdružení právnických osob. Tento program podporuje především osvětovou činnost, energetické plánování a pilotní projekty, ale jedna jeho aktivita se zaměřuje také na úsporu energie prostřednictvím rekonstrukce otopné soustavy a zdroje tepla v budově.

38


Operační program Životní prostředí nabízí v letech 2007–2013 finanční podporu projektům na ochranu a zlepšování kvality životního prostředí. V rámci prioritní osy 3, oblast podpory 3.2 mezi vhodné a podporované aktivity náleží také zateplovací systémy budov. Z celkové částky projektu je 85 % financováno z fondů EU a 15 % ze státního rozpočtu ČR. Příjemci podpory jsou veřejné subjekty a územně samosprávné celky. 4. Úhrada majetkové újmy bankám Účelem této úhrady ze státního rozpočtu je vyrovnání majetkové újmy bankám, které poskytovaly v minulých letech zvýhodněné úvěry (s úrokovou sazbou ve výši 1 % a 2,7 %) na družstevní a individuální bytovou výstavbu. Finanční prostředky jsou poskytovány ze státního rozpočtu na základě § 45 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Úhrada spočívá ve vyrovnání nízkých úrokových sazeb do výše diskontní sazby, jak je uvedeno v Koncepci bytové politiky (10). D) Nepřímé formy podpory (daňové úlevy) 1. Daňové úlevy vázané na daň z příjmu Od daně z příjmu jsou osvobozeny dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (14):
příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem,
příjmy z prodeje nemovitostí, bytů a nebytových prostor pokud doba mezi nabytím a prodejem přesáhne dobu pěti let; nejsou-li zahrnuty do obchodního majetku,
příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu pokud doba mezi nabytím a převodem přesáhne dobu pěti let,
úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory (neplatí od 1. 1. 2011),
příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory, pokud tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě dalšího bytu, nebo nebytového prostoru popřípadě jejich částí. A to za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak, než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

39


příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě ve věcném plnění, a to ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka bytu nebo nebytového prostoru v domě hradit uvedené náklady a výdaje podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu. A to za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak, než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis. Další daňová úleva je určená pro fyzické osoby, které čerpají hypoteční úvěr nebo úvěr ze stavebního spoření. Tyto osoby mají možnost odečíst zaplacené úroky ze základu pro výpočet daně z příjmu. 2. Daň z nemovitosti Od daně z nemovitosti jsou podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů osvobozeny:





stavby a pozemky ve vlastnictví státu, stavby a pozemky ve vlastnictví obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, stavby ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu, novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob a byty ve vlastnictví fyzických osob v novostavbách obytných domů, pokud slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých byly do konce roku 2009 osvobozeny od daně na dobu 15 let od kolaudace,
do konce roku 2007 byly osvobozeny i obytné domy vrácené fyzickým osobám v restituci a také obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, které byly postavené před r. 1948,
stavby s provedenými změnami způsobu vytápění z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální, biomasy na dobu pěti let od roku následujícího po provedení změny.

40

3. Daňové úlevy vázané na daň z přidané hodnoty Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů uvádí, které činnosti související s bytovou a domovní výstavbou jsou zahrnuty ve snížené sazbě daně z přidané hodnoty:
poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového nebo rodinného domu nebo bytu (včetně jejich příslušenství), nebo v souvislosti s opravou těchto staveb,
poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení (včetně jejího příslušenství), změnou dokončené stavby pro sociální bydlení, nebo v souvislosti s opravou této stavby. Poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se bytový nebo rodinný dům, byt nebo prostor, který byl určen k jiným účelům než k bydlení, mění na stavbu pro sociální bydlení (bytem pro sociální bydlení je byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2, rodinným domem pro sociální bydlení je rodinný dům, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m2 a bytovým domem pro sociální bydlení je bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení. Od daně z přidané hodnoty jsou dle výše uvedeného zákona osvobozeny:
převody staveb, bytů a nebytových prostor po uplynutí tří let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby,
převod pozemků s výjimkou převodu stavebních pozemků (stavebním pozemkem je nezastavěný pozemek, na kterém může být provedena stavba spojená se zemí pevným základem,
nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem stavby bytů a nebytových prostor. Krátkodobým nájmem se rozumí nájem nejdéle na 48 hodin nepřetržitě.

3.6 Měření finanční dostupnosti bydlení Bydlení je spojeno s celou řadou sociálních aspektů. Nemůže na něj být pohlíženo pouze jako na ekonomický pojem, protože je základní potřebou obyvatelstva a spoluurčuje jeho životní úroveň. Sledování finanční dostupnosti bydlení si klade za cíl, aby cena bydlení korespondovala s finanční situací obyvatelstva.

41

3.6.1 Faktory ovlivňující finanční dostupnost bydlení Finanční dostupnost bydlení ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi ty nejvýznamnější dle Robinson a spol. (15) patří:
příjem Mezi příjmem a schopností pořídit si bydlení je vztah přímé úměry. Čím vyšší bude příjem domácnosti, tím bude bydlení pro domácnosti finančně dostupnější.
ceny bytů či nájemné, tedy výdaje domácnosti na bydlení Mezi cenami bytů či nájemným a finanční dostupností bydlení je naproti tomu vztah nepřímé úměry. Čím budou ceny bydlení či nájemné vyšší, tím bude finanční dostupnost bydlení horší.
úrokové míry Mezi úrokovými mírami a finanční dostupností bydlení je také vztah nepřímé úměry, protože jejich zvýšení současně zvyšuje i cenu bydlení.
podmínky na trhu práce Čím vyšší je poptávka po práci, tím vyšší jsou příjmy pracovníků a tím lepší jsou finanční možnosti pro získání bydlení.
omezení nabídkové strany Omezení nabídky znamená např. omezení výstavby územním plánem. V případě, že na trhu není dostatečná nabídka, jsou ceny bydlení a nájemné taženy vzhůru a bydlení se tak stává finančně nedostupným. Valentová a Kohout (22) uvádí, že bývá přidáván ještě další faktor, a to:
subvence státu Formám podpory bydlení ze strany státu jsem se věnovala v předchozí kapitole. Jejich cílem je snížení finančních nákladů spojených s bydlením. Kromě výše uvedených faktorů existuje celá řada jiných individuálních příčin, které ovlivní poptávku po daném bydlení a tedy i jeho cenu. Tyto veličiny byly uvedeny v kapitole 3.1. 3.6.2 Způsoby měření finanční dostupnosti bydlení Vzniklo několik přístupů možného měření finanční dostupnosti bydlení:
přístup využívající poměrové ukazatele, tzv. indikátorový přístup,
přístup využívající reziduální příjem, tzv. reziduální přístup,
přístup referenční. Každý z těchto přístupů může být dále dělen podle sektoru bydlení, ve kterém domácnost bydlení poptává, a to na nájemní nebo vlastnické bydlení. Tyto přístupy se využívají při zmapování vývoje finanční dostupnosti bydlení pro jednotlivé právní typy bydlení, segmenty trhu nebo typy domácností a při zjišťování regionálních disparit. V ČR je

42

využil např. pracovní tým Martina Luxe, když zjišťoval finanční dostupnost bydlení v ČR v letech 2000–2006. Indikátorový přístup využívá indikátorů měřících zatížení domácností výdaji na bydlení. Indikátory mají obvykle podobu podílu nákladů na bydlení k příjmům domácností a mohou se lišit podle způsobu, jakým jsou náklady na bydlení a příjem domácností definovány. Do nákladů na bydlení mohou být zahrnuty výhradně výdaje na čisté nájemné (v případě domácností nájemního sektoru bydlení), případně výdaje na čisté nájemné včetně cen energií a dalších služeb spojených s bydlením. Nebo výdaje spojené se splátkami úvěrů na pořízení a udržení vlastního bydlení (v případě domácností z vlastnického sektoru bydlení). Náklady na bydlení vstupující do výpočtu mohou být rovněž očištěny o výši případného příspěvku na bydlení, který domácnost pobírá. Příjmy mohou být kalkulovány jako hrubé nebo čisté (po zohlednění daňové povinnosti a povinných odvodů na pojistné), v některých případech jsou zvyšovány o částku vyplaceného příspěvku na bydlení (není-li o částku příspěvku snížena výše nákladů na bydlení). Zřejmě nejfrekventovanějším indikátorem používaným při hodnocení finanční dostupnosti bydlení je indikátor podílu výdajů na bydlení k příjmu domácnosti (housing expenditure to income ratio - HE/I) tzv. míra zatížení (viz vzorec č. 4). Vzorec č. 4: Míra zatížení v nájemním sektoru

HE = VB I PD HE/I … míra zatížení v % VB … výdaje na bydlení PD … příjem domácnosti

Při stanovení limitní hodnoty se pak odhaduje dostupnost bydlení pro populaci obecně či pro jednotlivé sociální skupiny. Na konci 19. století vznikla rozšířená představa, že nájemné by nemělo převyšovat 25 % příjmu domácnosti. Tradiční indikátorový přístup začal být v průběhu 80. let minulého století kritizován odbornou veřejností. Důvodem byla skutečnost, že nezohledňoval kvalitu bydlení. Na základě tradičního přístupu totiž byly mezi skupiny domácností ohrožené výdaji na bydlení chybně zařazovány i ty domácnosti, pro které byla vysoká hodnota indikátoru důsledkem faktu, že obývaly nadstandardní byty (nadstandard je definován velikostí obytné plochy nebo počtem obytných místností v bytě). Tím potom dosahovaly vysokých nákladů na bydlení. Naopak mezi domácnosti s únosnou hodnotou podílu nákladů na bydlení k příjmům byly často zařazeny nízkopříjmové domácnosti, jejichž výdaje na bydlení byly nízké z toho důvodu, že obývaly byty nízké kvality (s nedostatečným vybavením nebo nedostatečné rozlohy). V průběhu 80. let byla také hranice dostupnosti zvýšena na 30 %, jak uvádí Hulchanski (16).

43

Princip 30 % je uznávaným měřítkem například ve Velké Británii či Spojených státech amerických. Další uvedené ukazatele slouží pro vymezení finanční dostupnosti pouze u vlastnického bydlení a nevztahují se na nájemní bydlení, proto mají spíše doplňkový charakter k hlavnímu ukazateli „míra zatížení“. Ukazatel finanční dostupnosti vlastnického bydlení je poměr mezi cenou bytu či domu a příjmem (viz vzorec č. 5). Vzorec č. 5: Míra zatížení ve vlastnickém sektoru

HP = CB I PD HE/I … míra zatížení v % CB … cena bytu či domu PD … příjem domácnosti

Nelze předpokládat, že mezní sklon domácnosti k úsporám činí 100 % čistého příjmu, jak uvádí Lux (17). Ukazatel má sloužit popisu situace pro srovnání jednotlivých druhů domácností, ale není možné popsat spotřební chování všech obyvatel. Nevýhodou tohoto ukazatele je, že ve výpočtech není nijak zohledněna úroková míra. Dalším indikátorem měření dostupnosti bydlení je ukazatel lending multiplier (LM). Je vymezován jako poměr celkové sumy, kterou domácnost zaplatí za pořízení vlastnického bydlení pomocí splátek úvěrů k celkovým čistým ročním příjmům domácnosti (1). Za mezní hodnotu je považováno číslo tři, protože domácnost by si měla být schopna pořídit bydlení za tři roční platy. Pokud dosahuje hodnota multiplikátoru vyšších hodnot než tři, domácnost je zatížena splátkami úvěrů více, než je únosná míra zatížení rozpočtu domácnosti. Reziduální přístup vychází z hodnocení výše tzv. reziduálního příjmu, který je roven částce celkového čistého příjmu domácnosti sníženého o výdaje na bydlení a o částku životního minima nezbytnou k úhradě ostatních základních životních potřeb jednotlivých členů domácnosti (18). Vychází z myšlenky, že dostupnost by měla být definována ve vztahu k potřebě adekvátního příjmu postačujícího, po odečtení výdajů na bydlení, k zajištění ostatních základních potřeb členů domácnosti. Pro nájemní bydlení se hodnotí příjem, který zůstane po odečtení plateb nájemného (viz vzorec č. 6), v případě vlastnického bydlení se odečítají splátky hypotéky (viz vzorec č. 7). Vzorec č. 6: Reziduální příjem u nájemního bydlení

RPNB = ČPD − N RPNB … reziduální příjem v sektoru nájemního bydlení v Kč ČPD … čistý příjem domácnosti N … zaplacené nájemné

44

Vzorec č. 7: Reziduální příjem u vlastnického bydlení

RPVB = ČPD - HÚ RPVB … reziduální příjem v sektoru vlastnického bydlení v Kč ČPD … čistý příjem domácnosti HÚ … splátka hypotečního úvěru

Referenční přístup nestanoví limitní hodnotu míry zatížení, ale odkazuje k situaci buď v jiném sektoru bydlení (např. nájemné by mělo být stanoveno na úrovni nájemného v soukromém nájemním bydlení), nebo k nutnosti zajistit bydlení určitým skupinám obyvatel (např. nájemné by mělo být stanoveno tak, aby si ho mohly dovolit rodiny domácností zaměstnanců s více dětmi a nízkou úrovní mezd), jak je uvedeno ve zprávě Zmapování vývoje regionálních disparit (18). Tento přístup lze využít např. pro komparaci vlastnického a nájemního bydlení. Nevýhodou všech výše uvedených přístupů je normativní stanovení určité limitní hranice, jejíž překročení indikuje skutečnost, že stávající bydlení je pro danou domácnost finančně nedostupné. Stanovení takové hranice (např. v podobě maximální míry zatížení výdaji na bydlení nebo minimální výše reziduálního příjmu) je velice problematické, protože je velmi obtížně odůvodnitelné z hlediska ekonomické nebo sociální teorie. Nelze říci, že např. zatížení domácnosti náklady na bydlení ve výši 29 % je ještě únosné, ale 31 % je už pro domácnost neúnosné. Navíc dle mého názoru záleží také na zemi, ve které se domácnost nachází a ve které se finanční dostupnost bydlení zjišťuje. Důležitá je ekonomická síla této země, ekonomická úroveň všech jejích obyvatel a také typ země z hlediska jejího sociálního cítění (např. státy severní Evropy versus USA). Co se jeví v jednom státě jako finančně únosné, nemusí být únosné ve státě jiném. Určení hranice únosnosti je tak poznamenáno normativním (často subjektivním) soudem a jen těžko může být určeno objektivním způsobem. Měření dostupnosti bydlení je také zatíženo určitou chybou, jejíž vznik je způsoben mnohdy obtížně získatelnými daty, např. zjišťování cen bytů. ČSÚ udává ceny pouze starších bytů, protože tyto ceny zjišťuje z údajů uvedených v rámci daňového přiznání dani z převodu nemovitostí. Tyto údaje zveřejňuje s ročním zpožděním, takže v roce 2011 jsou známy ceny za rok 2009. Je proto dobré použít více způsobů pro měření, protože jen komplexní analýza může odhalit více jevů. Proto jsem i já ve své práci zvolila jak metodu indikátorového přístupu, tak i metodu využívající reziduální příjem. Zároveň je však nutné mít k dispozici adekvátní statistická data, se kterými se může pracovat. Ceny bytů a tržních nájmů jsem získala od Regionální rozvojové agentury, s. r. o., která je schopna v roce 2011 poskytnout údaje za rok 2010, a to i včetně nově postavených bytů.

45

4.

Vlastní práce

4.1 Výběr sledovaných krajů ČR Rozsah této práce nedovoluje posuzovat finanční dostupnost bydlení za období 2007–2010 pro všech 14 krajů ČR. Proto jsem se rozhodla vybrat ze všech krajů pouze reprezentativní zástupce. Výběr jednotlivých krajů jsem provedla podle mnou stanoveného klíče uvedeného v kapitole 2. Výsledkem je výběr těchto pěti krajů:






Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

Nejlepších výsledků všech tří zvolených ukazatelů dosahovalo Hlavní město Praha, avšak nebylo do souboru zvolených krajů zařazeno, protože jeho ukazatele jsou vysoce nad nebo pod celorepublikových průměrem. V Praze je výrazně vyšší životní úroveň než ve zbytku ČR. HDP na obyvatele dosahuje v Praze 172 % průměru EU 27 a průměrná hodnota ČR je pouhých 80 % průměru EU 27. Naopak kraj s nejnižšími ukazateli čistého disponibilního důchodu na 1 obyvatele a HDP na 1 obyvatele a nejvyšší mírou průměrné roční nezaměstnanosti v zemi byl v roce 2008 kraj Ústecký. V Moravskoslezském kraji bylo v tomto roce také poměrně vysoké procento nezaměstnaných a nedosahoval ani příliš vysokého čistého disponibilního důchodu na 1 obyvatele, ale má vyšší HDP na 1 obyvatele než např. Pardubický kraj. Jedná o kraj podprůměrný, a proto zastupuje ve zvoleném souboru tuto skupinu krajů. Zástupcem krajů vykazujících průměrné hodnoty vybraných ukazatelů je kraj Pardubický. Jihomoravský kraj vykazuje značně rozdílné výsledky jednotlivých ukazatelů. Má poměrně vysoké HDP na 1 obyvatele, avšak vyšší procento nezaměstnaných, než je republikových průměr a čistý disponibilní důchod je také lehce pod průměrnou hodnotou v ČR. Středočeský kraj je po Praze druhým krajem ČR, který dosahuje nejlepších výsledků všech tří zvolených makroekonomických ukazatelů. Pouze HDP na 1 obyvatele má v roce 2008 horší než kraj Jihomoravský. Přehled hodnot vybraných makroekonomických ukazatelů za zvolené kraje ukazuje tabulka č. 6.

46

Tab. č. 6: Výběr reprezentativních krajů

Kraj

Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký Průměr ČR

Makroekonomické ukazatele v roce 2008 Čistý Nezaměstnanost HDP na 1 disponibilní důchod na 1 v% obyvatele v Kč obyvatele v Kč 9 807 6,83 326 596 9 175 8,49 297 926 9 521 5,96 295 219 10 723 4,47 325 034 8 782 10,26 284 558 10 057 5,96 353 701

Zdroj: ČSÚ, Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele, r. 2010

4.2 Výběr typů sledovaných domácností Cílem výběru typů domácností je, aby jejich sledovaný počet nebyl příliš vysoký, protože to není vhodné pro následnou analýzu zjištěných dat a aby vybrané typy domácností odpovídaly reálnému zastoupení v ČR. Tedy aby se finanční dostupnost bydlení zjišťovala u nejvíce rozšířených typů domácností v ČR. Jednotlivé domácnosti jsem rozčlenila podle počtu dospělých osob, počtu dětí a následně podle ekonomické aktivity dospělých osob, protože tyto údaje mají zásadní vliv na finanční situaci jednotlivých domácností. Ze sledování byly vypuštěny domácnosti osob samostatně výdělečně činných (důvodem byla nemožnost zjištění finanční situace těchto domácností) a domácnosti marginálně zastoupené (dle výsledku zjištěného ČSÚ při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, např. domácnosti z více než dvěma dětmi, důchodci pečující o nezletilé dítě atd.). Výsledkem bylo získání 11 typů sledovaných domácností. U domácností, jejímiž členy jsou dítě nebo děti, byl doplněn věk těchto dětí, a to z důvodu výše finanční částky vyplácených sociálních dávek odstupňovaných podle věku dítěte. Také byl stanoven počet dětí v jednotlivých typech domácností tak, aby odpovídal reálné situaci v ČR zjištěné v rámci sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Výsledky výběru typů sledovaných domácností jsou v tabulce č. 7.

47

Tab. č. 7: Vybrané typy sledovaných domácností Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Ekonomická aktivita

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

dospělý č. 1 zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

dospělý č. 2 zaměstnaný rodičovská dovolená zaměstnaný nezaměstnaný rodičovská dovolená zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Počet let dítěte do 6 let dítě do 6 let dítě od 6-15 let dítě od 6-15 let do 6 let, od 6-15 let 6-15let, 6-15let 6-15let, 6-15let -

Zdroj: vlastní práce

4.3 Předpoklady zjišťování finanční dostupnosti bydlení Aby bylo možné provést výpočty pro analýzu finanční dostupnosti bydlení ve vybraných krajích, musela jsem provést určité zobecnění a zjednodušení, jehož výsledkem je splnění následujících vstupních předpokladů analýzy:
v zastoupení jednotlivých typů domácností od sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 nedošlo k žádným významným změnám,
jednotlivé domácnosti disponují nulovou finanční hotovostí. Tímto předpokladem byla eliminována možnost např. finanční výpomoci rodinou, nebo možnost koupě nemovitosti za finanční prostředky z prodeje jiné nemovitosti,
domácnosti nejsou zatíženy jinými finančními splátkami, které by tak snižovaly jejich bonitu pro poskytnutí hypotečního úvěru,
velikost bydlení je přiměřená velikosti domácnosti, tzn., že domácnostem s jedním členem byl přidělen byt o velikosti 38 m2, domácnosti se dvěma členy byl přidělen byt o velikosti 57 m2 a domácnosti se třemi a více členy byl přidělen byt o velikosti 68 m2,
vzhledem k tomu, že se ceny družstevních a vlastnických bytů pohybují na blízké cenové úrovni, tak pod pojmem vlastnické bydlení se při výpočtu finanční dostupnosti bydlení rozumí jak vlastnické, tak družstevní bydlení.
všichni ekonomicky aktivní členové domácnosti vykonávají stejný druh práce, tedy pobírají stejnou výši hrubé mzdy. Pouze se rozlišuje, zda-li se jedná o muže či ženu.

48

4.4 Výpočet čistých příjmů domácnosti 4.4.1 Čisté příjmy ekonomicky aktivních členů domácnosti Ekonomicky aktivním členům domácnosti byly přiřazeny hrubé mzdy, které byly získány z Regionální statistiky ceny práce MPSV, která sleduje zvlášť průměrné a mediánové mzdy za jednotlivé kraje ČR. Pro výpočet finančních dostupnosti bydlení jsem zvolila mzdy mediánové, protože mnohem přesněji vystihují reálnou finanční situaci domácností než mzdy průměrné. Tato statistika sleduje také zvlášť výši průměrného hodinového výdělku pro muže a ženy, protože ženy mají výdělky o několik desítek procent nižší než muži. I v případě příjmů členů domácnosti si musíme zavést pro výpočet finanční dostupnosti bydlení určité předpoklady:
u typu domácnosti č. 1 (obsahuje jednoho ekonomicky aktivního člena domácnosti) se předpokládá, že se jedná vždy o muže,
u typu domácnosti č. 2 (jeden ekonomicky aktivní člen a jedno dítě) se předpokládá, že dospělým člověkem pečujícím o dítě je vždy žena,
na rodičovské dovolené se nachází u všech typů těchto domácností pouze žena,
u typu domácností, kde je jeden z rodičů nezaměstnaný lze předpokládat, že nezaměstnanou osobou bude vždy žena,
daňové odpočty na dítě v případě, že jsou oba manželé ekonomicky aktivní, uplatňuje manžel (z důvodu jeho vyššího příjmu). Průměrný hrubý měsíční výdělek byl vypočítán dle § 356 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Přehled hrubých výdělků v jednotlivých vybraných krajích pro muže a ženy poskytuje tabulka č. 8. Tab. č. 8: Mediánové hrubé mzdy ve vybraných krajích v letech 2007–2010 Kraj

Pohlaví

Jihomoravský

muž žena Moravskoslezský muž žena Pardubický muž žena Středočeský muž žena Ústecký muž žena

2007 20970 15980 21370 15862 19653 15345 23112 18006 20728 15985

Zdroj: MPSV, r. 2011 + vlastní výpočty

49

Rok 2008 2009 22817 22959 16957 17199 22895 22674 16936 16729 21039 21669 16764 16983 24269 24151 19142 19444 22170 22884 17340 18063

2010 22717 17279 23189 17204 20698 16775 24006 19295 22650 18001

Z těchto hrubých mezd byl vypočítán dle platných právních předpisů pro odvody zdravotního a sociálního pojištění a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění platných předpisů (dále jen zákon o dani z příjmu), čistý příjem (viz vzorec č. 1, 2 a 3). Byly zohledněny daňové odpočty na dítě, popřípadě manželku (pokud byl její příjem za dané období nižší než zákonem stanovený limit). V případě vlastnického bydlení byly uplatňovány také daňové odpočty na úroky z hypotéky. Tyto odpočty byly uplatňovány u domácností se dvěma dospělými aktivními členy vždy u příjmu muže. U typu domácnosti č. 2 (samoživitelka s dítětem), uplatňuje daňové odpočty na úroky z hypotéky žena. Výpočty čisté mzdy za jednotlivé roky pro muže a ženy a zvlášť pro nájemní bydlení a vlastnické bydlení jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 5. V roce 2007 umožňoval zákon o dani z příjmu tzv. společné zdanění manželů. Manželé, kteří vyživovali alespoň jedno dítě, se kterým žili ve společného domácnosti, mohli uplatnit výpočet daně z příjmu ze společného základu daně. Výhodné to bylo především pro manžele, kteří měli výrazně rozdílnou výši příjmů (nebo jeden z manželů neměl žádné příjmy, které podléhají dani z příjmu), takže se společným daňovým základem dostali do nižšího daňového pásma a celková odvedená daň byla nižší. V roce 2008 bylo společné zdanění manželů zrušeno, protože od tohoto roku platila rovná 15% daň. Pro sledované typy domácností se společné zdanění týká typu domácností 4 až 9. O kolik se jednotlivých typům domácnosti zvýšily jejich příjmy po uplatnění společného zdanění manželů, je možné vidět v příloze č. 6 až 9 (zákon o dani z příjmu neodlišuje podporu v nezaměstnanosti a rodičovský příspěvek, vše považuje za dávky vyplácené státní sociální podporou). V roce 2008 byla v zákoně o dani z příjmu zavedena rovná daň ve výši 15 %. Tato daň se vypočítá z tzv. superhrubé mzdy, která vzniká součtem hrubé mzdy a zdravotního a sociálního pojištění, které hradí za zaměstnance zaměstnavatel a činí 26 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění z hrubé mzdy viz vzorec č. 2. Takto vypočtená daň se sníží o částku na poplatníka popř. manželku nemající vlastní příjem vyšší než 38 040 Kč. V roce 2008 bylo také zavedeno tzv. daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které může mít podobu daňového bonusu, pokud jeho výše převýší výši daně z příjmu viz vzorec č. 2. V přílohách č. 10 až 14 je možné vidět výpočet čisté mzdy za vybrané kraje v roce 2008 pro nájemní a vlastnické bydlení. V roce 2009 a 2010 došlo ve výpočtu čisté mzdy ke změně (viz vzorec č. 3) u výše odvodu sociálního pojištění. Výše sociálního pojištění, které hradí za zaměstnance zaměstnavatel činilo v tomto období 25 % a výše, kterou odvádí sám zaměstnanec, se snížila na 6,5 %. V tomto období došlo také ke změně ve výši daňového zvýhodnění na dítě, které se zvýšilo na 967 Kč měsíčně. Také se zvýšila částka, kterou si mohla vydělat manželka popř. manžel, aby na ni (něho) mohl poplatník uplatňovat snížení daně, a to do 68 000 Kč. Výpočet mezd za roky 2009 a 2010 pro sektor nájemní i vlastnický je uveden v přílohách č. 75, 76, 77, 78, 79, 110, 111, 112, 113 a 114.

50

Výše uvedené přílohy ukazují jak se v období 2007 až 2010 měnila výše čisté mzdy. Pro domácnosti byl z pohledu výše odvodů z hrubé mzdy nejpříznivější rok 2007, kdy sice existovalo progresivní zdanění, ale také tzv. společné zdanění manželů, které vykompenzovalo vyšší odvod daně u mužů. Zejména domácnosti, ve kterých pobíral mzdu pouze muž a manželka měla příjem ze sociálních dávek, na společném zdanění manželů vydělaly. Společným zdaňovacím základem se dostala tato domácnost do daňového pásma 12% daně, takže čistý příjem se tím zvýšil. Od roku 2008 bylo společné zdanění zrušeno a zavedena společná 15% daň, takže se tím oproti roku 2007 i zvýšily odvody daně z příjmu za celou domácnost. V roce 2009 a 2010 byly sníženy odvody na sociální pojištění a zvýšeno daňové zvýhodnění na dítě o 77 Kč měsíčně, takže se oproti roku 2008 celkové odvody domácností snížily. 4.4.2 Příjmy ekonomicky neaktivních členů domácnosti Mezi ekonomicky neaktivní členy mnou sledovaných typů domácnosti patří starobní důchodci, nezaměstnaní a ženy pobírající rodičovský příspěvek. Údaje o výši starobních důchodů za jednotlivé kraje byly získány ze statistik poskytovaných ČSÚ a jsou uvedeny v tabulce č. 9. Tab. č. 9: Výše starobního důchodu v letech 2007–2010 Rok

Kraj Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

2007 8 653 8 822 8 545 8 766 8 691

2008 9 540 9 694 9 437 9 673 9 571

2009 9 941 10 084 9 835 10 101 9 968

2010 10 628 10 760 10 137 10 778 10 636

Zdroj: ČSÚ, r. 2011

Výše podpory v nezaměstnanosti byla vypočtena z průměrného měsíčního výdělku podle § 356 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a podle § 43 a § 50 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Její přehled za jednotlivé kraje je v tabulce č. 10. Protože výše podpory závisí na době, kdy ji uchazeč pobírá (první dva měsíce mu náleží 65 % z jeho průměrného čistého výdělku, další dva měsíce 50 % a po zbývající délku podpůrčí doby 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku), vycházela jsem při jejím výpočtu z předpokladu, že všichni nezaměstnaní ze sledovaných domácností pobírají podporu v nezaměstnanosti ve výši 50 % svého čistého výdělku, což je medián možných procentních sazeb.

51

Tab. č. 10: Výše podpory v nezaměstnanosti v letech 2007–2010 Kraj Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

Rok 2007 6 470 6 649 6 206 7 128 6 525

2008 6 653 6 718 6 415 7 349 6 727

2009 6 669 6 597 6 544 7 409 6 808

2010 6 892 6 825 6 787 7 625 7 113

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o zaměstnanosti

Výše rodičovského příspěvku vychází ze zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. V roce 2007 činila jeho výše 7 582 Kč měsíčně. Od roku 2008 si rodič může zvolit, jakou výši rodičovského příspěvku bude pobírat, a to v závislosti na době jeho pobírání. U sledovaných domácností jsem vycházela z předpokladu, že si všechny matky zvolily rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 Kč. 4.4.3 Další dávky státní sociální podpory zvyšující příjem domácnosti Příjmy sledovaných typů domácností mohou být navýšeny o další dávky státní sociální podpory jako je přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Přídavek na dítě upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Výplata přídavků závisí na výši životního minima (dále jen ŽM), kterého domácnost dosahuje viz tabulka č. 11. Životní a existenční minimum je stanoveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Tab. č. 11: Výše ŽM pro jednotlivé typy domácností v období 2007–2010 Ekonomická aktivita Typ Počet Počet domácnosti dospělých dětí dospělý č. 1 dospělý č. 2 1 1 0 zaměstnaný 2 1 1 zaměstnaný 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 4 2 1 zaměstnaný rodičovská dovolená 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 7 2 2 zaměstnaný rodičovská dovolená 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 10 2 0 důchodce důchodce 11 1 0 důchodce -

Počet let dítěte do 6 let dítě do 6 let dítě od 6-15 let dítě od 6-15 let do 6 let, od 6-15 let 6-15let, 6-15let 6-15let, 6-15let -

Výše ŽM 3 126 4 480 5 480 7 080 7 440 7 440 9 040 9 400 9 400 5 480 3 126

Zdroj: MPSV, r. 2010

Přídavek na dítě byl v roce 2007 vyplácen rodinám s příjmem až do čtyřnásobku ŽM. Výše příspěvku byla odstupňována podle násobku ŽM viz tabulka č. 12.

52

Tab. č. 12: Výše přídavku na dítě v roce 2007 Věk dítěte

Zvýšená výměra do Základní výměra Snížená výměra 1,5násobku ŽM do 2,4násobku ŽM do 4násobku ŽM

do 6 let 6 - 15 let 15 - 26 let

576 706 810

496 608 698

256 314 360

Zdroj: MPSV, r. 2010

Od 1. 1. 2008 došlo ve vyplácení přídavku na dítě ke změnám. Nárok na přídavek má nezaopatřené dítě do 26 let, které žije v rodině s rozhodným příjmem nižším než je 2,4násobek životního minima rodiny. Pro výpočet dávky se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok. Výše příspěvku od 1. 1. 2008 činí:
pro dítě do 6 let věku 500 Kč,
pro dítě od 6 do 15 let věku 610 Kč,
pro dítě od 15 do 26 let veku 700 Kč. Sociální příplatek upravuje také zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Pro jeho přiznání se zjišťuje příjem rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Do 1. 1. 2007 nesměl tento příjem překročit hranici 2,20násobek životního minima rodiny a od 1. 1. 2008 nesměl být příjem rodiny vyšší než 2násobek životního minima. Příspěvku na bydlení jsem se podrobně věnovala v kapitole 3.5 své práce. Pro výplatu příspěvku na bydlení zavedu předpoklad, že výši normativních nákladů na bydlení posuzuji pro všechny typy domácností u všech sledovaných krajů pro obce s počtem obyvatel 10 tis. až 49 999, protože lze předpokládat, že tato města disponují větším počtem bytů, než mají města pod 10 tis. obyvatel a obce (kterých je v jednotlivých krajích početně více). Města nad 50 tis. obyvatel nejsou v jednotlivých krajích příliš často zastoupena. Normativní náklady bydlení jsou určovány zvlášť pro nájemní sektor a zvlášť pro vlastnický a družstevní sektor viz tabulky č. 13 a 14. Tab. č. 13: Normativní náklady bydlení v nájemních bytech v letech 2007 až 2010 pro počet obyvatel obce 10000 až 49999 Počet osob v rodině 1 2 3 4 a více

2007

2008

2 518 3 721 5 188 6 644

2 895 4 331 6 099 7 772

Zdroj: MPSV, r. 2010

53

2009 3380 5042 7083 9051

2010 4 309 6 344 8 832 11 213

Tab. č. 14: Normativní náklady bydlení pro byty vlastníků a družstevní byty v letech 2007–2010 pro počet obyvatel obce 10000–49999 Počet osob v rodině 1 2 3 4 a více

2007

2008

2 236 3 362 4 730 5 978

2 653 4 055 5 763 7 385

2009 3 109 4 719 6 654 8 516

2010 3 356 5 062 7 124 9 078

Zdroj: MPSV, r. 2010

4.5 Náklady na bydlení Náklady na bydlení se liší podle toho, zda se jedná o vlastnický nebo nájemní sektor bydlení. V případě nájemního sektoru tvoří náklady na bydlení nájemné, zaplacené pronajímateli (vlastníkovi) bytu za jeho užívání. V práci bude použito čisté nájemné, tedy vlastní výše tržního nebo regulovaného nájemného (bez poplatků za elektřinu, plyn, vodu, teplo a ostatní služby spojené s bydlením). Vývoj finanční dostupnosti u nájemního bydlení bude sledován zvlášť pro tržní nájemné a regulované nájemné. Zdrojem informací o tržních nájmech uvedených v tabulce č. 15 byl Institut regionálních informací, s. r. o. (dále jen IRI). Vzhledem k tomu, že se tržní nájmy bytů vztahovaly ke standardním bytům o velikosti 68 m2, byly tyto nájmy za byty o velikostech 38 m2 a 57 m2 přepočítány pomocí následujících koeficientů (koeficient se stane činitelem v součinu pro výpočet nájmů, tzn. koeficientem se násobí):
byt o rozloze 68 m2 koeficient 1,
byt o rozloze 57 m2 koeficient 1,06,
byt o rozloze 38 m2 koeficient 1,26, neboť podle zjištění Institutu regionálních informací byly průměrné tržní nájmy m2 bytu s podlahovou plochou 38 m2 vyšší než pro standardní byt o velikosti 68 m2, jak uvádí Lux a Kuda (19). Tab. č. 15: Výše tržního nájemného z bytů o velikosti 68 m2 v Kč za období 2007–2010 Kraj Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

2007

2008

6 882 5 034 5 242 6 764 3 186

7 010 6 712 5 814 7 174 4 420

Zdroj: IRI, s. r. o., r. 2011

54

2009 6 506 6 176 5 695 6 902 5 819

2010 6 544 6 213 5 666 6 419 5 662

Zdrojem informací o výpočtu výše regulovaného nájemného bylo MMR se svojí Kalkulačkou pro jednostranné zvýšení nájemného, která uvádí nejvyšší možnou částku regulovaného nájemného za m2 v jednotlivých městech. Průměrná výše nájemného za celý kraj byla zjištěna jako průměrná částka z regulovaného nájemného ze všech okresních měst daného kraje a jeho krajského města (v případě středočeského kraje bez Prahy). Nelze totiž jiným způsobem zjistit výši průměrného regulovaného nájemného za celý kraj jako celek. Nájmy se počítají pro jednotlivá města a obce. Regulované nájmy bytů jsou uvedeny v tabulce č. 16, ze které je zřejmé, že nejvyšší průměrné regulované nájemné je v Jihomoravském kraji. Naopak nejnižší je v kraji Pardubickém. Lze také sledovat postupnou deregulaci nájmů, která začala 1. 1. 2007. Tab. č. 16: Výše regulovaného nájemného za 1 m2 v Kč za období 2007–2010 Kraj Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

2007

2008

21,81 21,03 16,84 20,46 18,01

27,77 28,54 18,30 26,04 21,79

2009 36,93 41,74 20,84 35,38 28,85

2010 56,74 52,73 27,63 51,41 46,03

Zdroj: MMR, r. 2010 + vlastní výpočty

U vlastnického sektoru bydlení tvoří měsíční náklady na bydlení splátky hypotečního úvěru. Výpočty splátek hypoték byly provedeny na hypoteční kalkulačce (20). Doba splatnosti hypotéky byla stanovena na 20 let. Výše průměrných úrokových měr z hypotečních úvěrů, které sloužily pro jednotlivé výpočty, jak jsou uvedeny na serveru Finance (21):





v roce 2007 4,35 %, v roce 2008 5,54 %, v roce 2009 5,74 %, v roce 2010 5,52 %.

Zdrojem informací o cenách bytů uvedených v tabulce č. 17 byl IRI. Vzhledem k tomu, že se ceny bytů vztahovaly ke standardním bytům o velikosti 68 m2, byly ceny za byty o velikostech 38 m2 a 57 m2 následně přepočítány pomocí uvedených koeficientů:
byt o rozloze 68 m2 koeficient 1,
byt o rozloze 57 m2 koeficient 1,05,
byt o rozloze 38 m2 koeficient 1,19, neboť podle zjištění IRI byly průměrné ceny m2 bytu s podlahovou plochou 38 m2 vyšší než pro standardní byt o velikosti 68 m2 , jak uvádí Lux a Kuda (19).

55

Tab. č. 17: Ceny bytů o velikosti 68 m2 v Kč za období 2007–2010 Kraj

2007

2008

2009

2010

Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

1 548 836 881 892 1 171 844 1 388 084 547 604

1 859 052 1 180 820 1 417 528 1 596 640 706 724

1 808 596 1 099 220 1 391 348 1 574 540 731 680

1 750 728 1 013 472 1 291 184 1 443 844 629 272

Zdroj: IRI, s. r. o., r. 2011

4.6 Finanční dostupnost bydlení Postup práce se lišil podle toho, zda se jednalo o analýzu finanční dostupnosti vlastnického či nájemního bydlení. 4.5.1 Finanční dostupnost nájemního bydlení
finanční dostupnost bydlení podle přístupu využívajícího reziduální příjem Rok 2007 Pokud analyzuji finanční dostupnost bydlení v roce 2007 pomocí reziduálního přístupu (čistý příjem – nájemné ≥ 1,5 násobek ŽM) ve vybraných krajích ČR zjistím, že v případě bytů s regulovaným nájemným nemůžu v žádném případě mluvit o finanční nedostupnosti bydlení vybraných typů domácností. Ve všech pěti krajích a u všech typů domácností dosahuje výše měsíčního rozdílu reziduálního příjmu a 1,5 násobku ŽM v případě regulovaného nájemného několik tisíc korun¨viz Příloha č. 15, 21, 27, 33 a 39. V případě regulovaného nájemného nevidím u stejných typů domácností velké rozdíly ve výši rozdílu zbývajícího po odečtení 1,5 násobku ŽM od reziduálního příjmu mezi jednotlivými kraji. Typem domácnosti, které zůstává nejnižší částka reziduálního příjmu, je ve všech krajích domácnost č. 11 (jeden důchodce) následovaná typem domácnosti č. 2 (matka samoživitelka s jedním dítětem). Nyní se zaměřím na analýzu finanční dostupnosti bydlení v roce 2007 zjišťované metodou reziduálního příjmu u domácností platících tržní nájemné. Údaje lze vyčíst v Příloze č. 16, 22, 28, 34 a 40. Zde jsem u dvou krajů zjistila, že se tržní nájemní bydlení stává pro typ domácnosti č. 11 finančně nedostupné. V případě Jihomoravského a Středočeského kraje se reziduální příjem této domácnosti dostává do záporné výše. Je to tím, že v těchto dvou krajích je vyšší cena tržního nájemného než v krajích ostatních. V případě kraje Moravskoslezského a Pardubického je reziduální příjem kladný, ale jeho výše není nijak vysoká, protože činí v prvním případě 588 Kč a ve druhém pouhých 165 Kč. Pouze v Ústeckém kraji zbývá na zajištění ostatních potřeb jednomu důchodci částka přesahující 1800 Kč. U zbývajících typů domácností mohu konstatovat, že bydlení pro ně bylo v bytech s tržním nájemným v roce 2007 finančně dostupné.

56

Rok 2008 Nejprve budu analyzovat byty s regulovaným nájemným. Ani v roce 2008 nelze mluvit o finanční nedostupnosti bydlení pro tento druh bydlení. Výše rozdílu reziduálního příjmu a 1,5 násobku ŽM domácnosti dosahuje u všech typů domácnosti několika tisíců a její výše je v rámci všech pěti krajů vyrovnaná viz Příloha č. 45, 51, 57, 63 a 69. Odlišná je situace u tržních nájmů. Tento typ bydlení je finančně nedostupný ve Středočeském kraji pro typ domácnosti č. 11, pro kterou je výše rozdílu reziduálního příjmu a 1,5 násobku ŽM domácnosti záporná viz Příloha č. 64. V ostatních krajích už nikde záporných hodnot nedosahuje viz Příloha č. 46, 52, 58 a 70. Ale např. v Moravskoslezském kraji je výše reziduálního příjmu pro typ domácnosti č. 11 pouhých 279 Kč. Pokud porovnávám situaci s rokem 2007, tak v roce 2008 se bydlení dle metody reziduálního přístupu stalo více dostupné, než v roce předcházejícím. Jednotlivým typům domácností zůstává k dispozici po odečtení nákladů na bydlení větší objem finančních prostředků než v roce 2007. Rok 2009 Regulované nájemné bylo i v roce 2009 dostupné pro všechny typy domácností ve všech sledovaných krajích. Ani pokračující deregulace nezvýšila nájmy natolik, aby se byty s regulovaným nájemným staly finančně nedostupné viz Přílohy č. 80, 86, 92, 98 a 104. Byty s tržním nájemným byly dle metody využívající reziduální příjem v roce 2009 také ve všech pěti sledovaných krajích u všech typů domácností finančně dostupné viz Přílohy č. 81, 87, 93, 99 a 105. Tedy u žádné domácnosti nebyl rozdíl mezi reziduálním příjmem a 1,5násobkem ŽM záporný. Z tohoto pohledu na tom byly domácnosti lépe než v letech 2007 a 2008. Nejvíce zatíženou domácností ve všech pěti krajích byla opět domácnost č. 11. Nejnižší hodnoty dosahovala v kraji Středočeském (552 Kč) a Jihomoravském (671 Kč). V ostatních krajích činila výše rozdílu částky nad tisíc korun. Rok 2010 Dle metody reziduálního příjmu bylo i v roce 2010 regulované nájemné dostupné pro všechny typy domácností ve všech sledovaných krajích. Ani pokračující postupná deregulace nezpůsobila, že by se některý ze sledovaných případů ocitl v záporných hodnotách reziduálního příjmu viz Přílohy č. 115, 121, 127, 133 a 139. V roce 2010 se ani v případě tržního nájmu žádná ze sledovaných typů domácností ve vybraných krajích neocitla v záporných hodnotách reziduálního příjmu viz Přílohy č. 116, 122, 128, 134 a 140. Nejvíce zatíženou domácností byla opět domácnost č. 11 následovaná domácností č. 2. Výše rozdílu mezi reziduálním příjmem a 1,5násobkem ŽM však v roce 2010 byla u všech typů domácností vyšší než 1 tis. Kč, takže se nejednalo o žádné hraniční hodnoty.

57


finanční dostupnost bydlení podle indikátorového přístupu Rok 2007 Nejdříve se zaměřím na výsledky finanční dostupnosti bydlení zjištěné pro rok 2007 pomocí indikátorového přístupu pro byty s regulovaným nájemným. Ve všech pěti krajích nedosahuje míra zatížení ani 10 %, takže i v případě tohoto přístupu nelze mluvit o finanční nedostupnosti bydlení v bytech s regulovaným nájemným, jak ukazuje Příloha č. 18, 24, 30, 36 a 42. Proto se budu podrobněji věnovat analýze finanční dostupnosti tržního nájemního bydlení. Pokud považuji za limitní hranici určující finanční dostupnost bydlení míru zatížení dosahující 30 %, pak dle výsledků uvedených v Příloze č. 19, 25, 31, 37 a 43 pouze v Ústeckém kraji se všechny typy domácností nacházejí pod touto hranicí, tzn. je pro ně tržní nájemní bydlení finančně dostupné. V Pardubickém a Moravskoslezském kraji se dva typy domácností nacházejí nad touto hranicí, a to domácnost č. 2 a 11. Domácnost č. 2 přesahuje 30% hranici jen mírně, avšak domácnost č. 11 je zatížena náklady na bydlení v těchto krajích již přes 40 %. V Jihomoravském i Středočeském kraji se domácnost č. 11 nachází dokonce nad 50% hranicí, což ukazuje na výrazné zatížení této domácnosti náklady na bydlení v těchto krajích. Vysoké tržní nájemné v těchto dvou krajích způsobilo to, že i typy domácností, které se v ostatních krajích nacházejí pod limitní hodnotou, jsou Jihomoravském a Středočeském kraji mezi 30% až 50% mírou zatížení. Kromě domácnosti č. 2 se to této skupiny dostala i domácnosti č. 10 (dva důchodci) a v Jihomoravském kraji také domácnost č. 1 (jedna ekonomicky aktivní osoba). Zde však došlo k překročení limitní hranice o pouhých 0,01 %, takže se nejedná o žádný výrazný výsledek. Uvedené výsledky ukazují, že nejnákladnější tržní nájemní bydlení bylo v roce 2007 v Jihomoravském kraji následovaném krajem Středočeským. Způsobily to vysoké ceny tržních nájmů v těchto dvou krajích a v případě Jihomoravského také nižší výše mezd, než byly v kraji Středočeském a dokonce i v kraji Moravskoslezském. Přesto, že pro některé domácnosti je bydlení finančně náročné, nárok na příspěvek na bydlení neměla ve sledovaných krajích v roce 2007 žádná z nich. Rok 2008 Také indikátorový přístup potvrdil, že bydlení s regulovaným nájemným je v roce 2008 finančně dostupné pro všechny typy domácností ve všech krajích. Žádná domácnost není zatížena tímto typem bydlení nejen limitní hranicí 30 %, ale nikde nepřekročilo 12% míru zatížení viz Příloha č. 48, 54, 60, 66 a 72. Odlišná je situace u tržních nájmů viz Příloha č. 49, 55, 61, 67 a 73. Nejlépe si ze sledovaných krajů stojí kraj Ústecký, ve kterém je bydlením zatížena více než 30 % pouze domácnost č. 11, která má v tomto kraji také nárok na příspěvek na bydlení. Ve Středočeském

58

kraji se nad 30% hranici dostal kromě typu domácnosti č. 11 také domácnost č. 2. V tomto případě ovšem ani jedné z nich nenastal nárok na příspěvek na bydlení (z důvodu převýšení normativních nákladů). V Pardubickém kraji přesáhly limitní hranici také domácnost č. 2 a č. 11, ale v tomto případě obě domácnosti mají nárok na příspěvek na bydlení. V Moravskoslezském kraji je tržní nájemní bydlení finančně nedostupné pro tři typy domácností, a to typ č. 2, 10 a 11. Nárok na příspěvek na bydlení má však jen domácnost č. 2. Pro stejné typy domácností jsou tržní nájmy nedostupné také v Jihomoravském kraji, ve kterém příspěvek na bydlení získaly však jen domácnosti č. 2 a 11. Musím zdůraznit, že i když jmenované domácnosti pobíraly příspěvek na bydlení, tak žádné této domácnosti v žádném ze sledovaných krajů jeho výše, na kterou mají nárok, nepomohla v posunu míry zatížení domácnosti pod 30 %. Pokud porovnám výsledky roku 2007 a 2008 při použití indikátorové metody, tak zjistím, že bydlení bylo více dostupnější v Jihomoravském a Středočeském kraji v roce 2008 než v roce 2007. V Pardubickém kraji se situace nezměnila. Naopak ke zhoršení oproti roku 2007 došlo v roce 2008 v kraji Moravskoslezském a Ústeckém. Rok 2009 Ani v roce 2009 nepotvrdil indikátorový přístup, že by bylo bydlení s regulovaným nájemným finančně nedostupné. Hranice 30 % nebyla překročena v žádném kraji viz Příloha č. 83, 89, 95, 101 a 107. Nejvyšší míra zatížení byla v kraji Středočeském, kde pro domácnost č. 11 překročila hranici 15 %. Většinou se však ve všech sledovaných krajích pohybovala kolem 10 %, pouze v Ústeckém kraji nedosáhla u žádného typy domácnosti ani 8 %. Vidím tedy, že probíhající deregulace nájemného není pro domácnosti velkou finanční zátěží. V roce 2009 byla situace s finanční dostupností tržního nájemního bydlení ve všech sledovaných krajích velmi podobná viz Příloha č. 84, 90, 96, 102 a 107. Ve všech krajích byly domácnostmi, které překročily 30% hranici dostupnosti bydlení, domácnost č. 2 a 11. Ve Středočeském kraji tuto hranici překročila také domácnost č. 10, ale o pouhých 0,36 %. Výše finančního zatížení bydlením se u domácnosti č. 11 pohybovala v jednotlivých krajích od 39,07 % až po 46,50 % a u domácnosti č. 2 od 32,58 % až po 37,39 %, takže byla velmi vyrovnaná. Ve všech krajích také měly tyto dva typy domácností nárok na příspěvek na bydlení. Rok 2010 I v roce 2010 bylo bydlení v bytech s regulovaným nájemným pro všechny typy domácností ve všech pěti sledovaných krajích finančně dostupné viz Přílohy č. 118, 124, 130, 136 a 142. Pokračující deregulace nájemného se projevila vyšší hodnotou tohoto zatížení, kdy např. v Jihomoravském kraji v případě domácností č. 2 a 11 převýšila 20% hranici. Ale např. v Ústeckém kraji byly v roce 2010 všechny sledované domácnosti pod hranicí 10%, pouze

59

domácnost č. 2 dosáhla hodnoty 10,21 %. Tento rozdíl způsobilo to, že deregulace postupně kopíruje ceny tržních nájmů, takže i uvolněné regulované nájemné v Jihomoravském kraji je vyšší než stejný typ nájemného v kraji Ústeckém. Odlišná byla situace v bytech s tržním nájemným viz Přílohy č. 119, 125, 131, 137 a 143. V Ústeckém kraji se nad 30% hranici dostupnosti bydlení dostala pouze domácnost č. 11. Ve zbývajících čtyřech krajích se nad tuto hranici kromě domácnosti č. 11 dostala také domácnost č. 2. Obě tyto domácnosti pobíraly v roce 2010 ve všech krajích i příspěvek na bydlení. 4.5.2 Finanční dostupnost vlastnického bydlení
finanční dostupnost bydlení podle přístupu využívajícího reziduální příjem Rok 2007 U vlastnického bydlení se vypočítá reziduální příjem jako rozdíl čistého příjmu a měsíční splátky hypotéky a jeho výše se odečte od 1,5 násobku ŽM domácnosti. Výsledky tohoto výpočtu pro jednotlivé kraje za rok 2007 jsou uvedeny v Přílohách č. 17, 23, 29, 35 a 41. Z jejich analýzy jsem zjistila, že vlastnické bydlení je finančně dostupné pro všechny typy domácností pouze ve dvou krajích, a to Moravskoslezském a Ústeckém. V Pardubickém a Středočeském kraji je vlastnické bydlení nedostupné pro typ domácnosti č. 11. Stejně tak i v kraji Jihomoravském, kde navíc nedosahuje na vlastnické bydlení i domácnost č. 2. Rok 2008 V roce 2008 bylo vlastnické bydlení dle reziduálního přístupu dostupné pro všechny typy domácností pouze v Ústeckém kraji. V ostatních krajích se stal tento typ bydlení finančně nedostupný pro typ domácnosti č. 11 a v Jihomoravském kraji navíc pro typy domácností č. 2 a 10 viz Přílohy č. 47, 53, 59, 65 a 71. Takže i v roce 2008 zůstává Jihomoravský kraj dle reziduálního přístupu nejhůře dostupný pro vlastnické bydlení. Rok 2009 V roce 2009 bylo vlastnické bydlení dostupné pro všechny typy domácností dle metody využívající reziduální příjem pouze ve dvou krajích, a to v Ústeckém a Moravskoslezském viz Příloha č. 82, 88, 94, 100 a 106. V ostatních krajích bylo vlastnické bydlení nedostupné pro domácnost č. 11 a v Jihomoravském kraji ještě i pro domácnost č. 2, takže i v roce 2009 je tento kraj dle reziduálního přístupu pro domácnosti nejhůře dostupný pro vlastnické bydlení.

60

Rok 2010 V roce 2010 bylo vlastnické bydlení dle metody využívající reziduální příjem dostupné pro všechny typy domácností v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. V Pardubickém a Středočeském kraji se stalo nedostupné pro typ domácnosti č. 11 a v Jihomoravském kraji kromě domácnosti č. 11 i pro domácnost č. 2. V tomto kraji bylo finanční zatížení bydlením nejvyšší, protože pro domácnost č. 11 činil rozdíl mezi reziduálním příjmem a 1,5násobkem ŽM více než 2 tis. Kč. Přehled výsledků za rok 2010 je v Přílohách č. 117, 123, 129, 135 a 141.
finanční dostupnost bydlení podle indikátorového přístupu Rok 2007 Posuzování finanční dostupnosti bydlení pomocí indikátorového přístupu je spojeno také s posouzením bonity klienta bankou v případě jeho zájmu o poskytnutí hypotečního úvěru. Výsledky výpočtů ukazuje Příloha č. 20, 26, 32, 38 a 44. Pouze v Ústeckém kraji dosáhnou všechny sledované typy domácností na hypoteční úvěr a vlastnické bydlení je pro ně finančně dostupné. Horší je už situace v Moravskoslezském kraji, kde se domácnosti č. 2 a 11 nacházejí nad 30% hranicí, takže je pro ně hypotéka nedostupná a stejně tak i vlastnické bydlení. V Pardubickém kraji se nad 30% hranicí nachází tři typy domácností. Kromě domácnosti č. 2, ještě domácnost č. 1 (jeden ekonomicky aktivní dospělý muž) a domácnost č. 10 (dva důchodci), tyto však překročily 30% hranici jen mírně. Domácnost č. 11 v Pardubickém kraji překročila dokonce 50% hranici, takže zde je pro ni vlastnické bydlení výrazně nedostupné. Tuto 50% hranici překročila domácnost č. 11 také v kraji Středočeském a Jihomoravském. Středočeský kraj je finančně nedostupný pro vlastnické bydlení i pro další typy domácností. Hranici 30 % zde překročily i domácnosti č. 1, 2, 4 (dva dospělí a jedno dítě do 6 let, manželka na mateřské dovolené), 6 (dva dospělí a jedno dítě od 6 do 15 let, manželka nezaměstnaná) a 10. V případě domácností č. 1, 4 a 6 došlo k překročení limitní hranice pouze o desetiny procenta. Nejhorší situace v dostupnosti vlastnického bydlení byla v roce 2007 v Jihomoravském kraji. Pouze tři typy domácností se zde nacházely pod 30% hranicí a bylo pro ně tedy vlastnické bydlení dostupné. Jedná se o domácnosti č. 3 (dva bezdětní zaměstnaní dospělí), 5 (dva zaměstnaní dospělí s jedním dítětem od 6 do 15 let) a 8 (dva zaměstnaní dospělí se dvěma dětmi od 6 do 15 let). Pro zbývajících 8 typů domácností je v Jihomoravském kraji vlastnické bydlení nedostupné. Je to způsobeno vysokou cenou bytů, která v roce 2007 na jižní Moravě (především v Brně) byla. Ani u vlastnického bydlení žádná ze sledovaných domácností ve vybraných krajích neměla v roce 2007 nárok na příspěvek na bydlení.

61

Rok 2008 V roce 2008 bylo vlastnické bydlení dle indikátorového přístupu nejdostupnější v Ústeckém kraji viz Příloha č. 74, ve kterém pouze domácnost č. 11 překročila 30% hranici míry zatížení domácnosti bydlením. Tato domácnost tím také nedosáhla na hypotéku. V ostatních krajích byla situace pro domácnosti pořizující vlastní bydlení mnohem nepříznivější. Největší finanční zatížení bydlením bylo v roce 2008 v kraji Jihomoravském, kde vlastnické bydlení nebylo finančně dostupné pro žádný typ domácnosti viz Příloha č. 50. Domácnost č. 2 byla zatížena náklady na bydlení více než 70 % a domácnost č. 11 dokonce 89 %. Žádná z domácností však neměla nárok na příspěvek na bydlení, protože překročila hranici normativních nákladů. Shodné výsledky vykazují kraje Středočeský a překvapivě i Pardubický viz Příloha č. 62 a 68. Nejvíce zatíženými typy domácností v těchto krajích byly domácnost č. 2, 10 a 11, pro které překročila míra zatížení 50 %. Naopak domácnosti, které se dostaly pod 30% hranici, byly v obou krajích domácnost č. 3 (dva zaměstnaní s jedním dítětem a 8 (dva zaměstnaní se dvěma dětmi). Pouze tyto dva typy domácností byly schopné v roce 2008 ve Středočeském a Pardubickém kraji dosáhnout na hypotéku. Žádná z domácností neměla nárok na příspěvek na bydlení, a to opět z důvodu překročení hranice normativních nákladů. V Moravskoslezském kraji se v roce 2008 stalo vlastnické bydlení nedostupné pro domácnosti č. 2, 10 a 11 viz Příloha č. 56. Domácnost č. 11 byla zatížena více než 50 % náklady na bydlení. Rok 2009 Finanční dostupnost bydlení je v rámci sledovaných pěti krajů v roce 2009 při použití indikátorového přístupu velmi odlišná, jak ukazují Přílohy č. 85, 91, 97, 103 a 109. Zatímco v Ústeckém kraji je vlastnické bydlení nedostupné pouze pro domácnost č. 11, v Moravskoslezském kraji je vlastnické bydlení nedostupné už pro tři typy domácností, a to domácnost č. 2, 10 a 11. Ve zbývajících třech krajích převažují typy domácností, které si vlastnické bydlení nemohou dovolit na těmi, které si je dovolit mohou. V Pardubickém kraji dosáhnou na vlastnické bydlení a tedy i hypotéku pouze domácnosti č. 3, 5 a 8. Domácnost č. 2 je zatížena bydlením dokonce více než 50 % (a přesto nemá nárok na příspěvek na bydlení, protože skutečné náklady na bydlení převyšují normativní náklady na bydlení). Ve Středočeském kraji dosáhly v roce 2009 na vlastnické bydlení pouze domácnost č. 3 a 8 a 50% hranici zde překročily domácnosti č. 2 a 11. Domácnost č. 11 měla nárok na příspěvek na bydlení, ale i přesto se pod 50% hranici nedostala. Nejhorší situace byla v roce 2009 v kraji Jihomoravském, kde nebylo vlastnické bydlení dostupné pro žádnou ze sledovaných domácností. Navíc domácnosti č. 2, 10 a 11 překročily 50% hranici. Nejhůře na tom byla domácnost č. 11, která sice jako jediná dosáhla v rámci Jihomoravského kraje na příspěvek na bydlení, ale i tak činilo její zatížení 83,80 %.

62

Rok 2010 Dle indikátorového přístupu byla nejhorší situace ve finanční dostupnosti vlastnického bydlení v roce 2010 v Jihomoravském kraji. Žádná ze sledovaných domácností se nedostala pod 30% hranici, takže pro ni bylo vlastnické bydlení nedostupné. Domácnosti č. 11 a 2 dokonce převýšily i hranici 50 % (i s vyplaceným příspěvkem na bydlení). V Moravskoslezském kraji byla situace odlišná. Zde převýšily 30% hranici pouze domácnosti č. 2 a 11. Pro ostatní typy domácností bylo vlastnické bydlení v roce 2010 dostupné. V Pardubickém a Středočeském kraji bylo naopak vlastnické bydlení dostupné pouze pro tři typy domácností (domácnost č. 3, 5 a 8). Pro ostatní domácnosti vlastnické bydlení dostupné nebylo. Navíc domácnost č. 11 byla zatížena bydlením více než 50 % (i s příspěvkem na bydlení). Krajem, kde v roce 2010 bylo vlastnické bydlení dostupné pro všechny typy domácností, byl kraj Ústecký. Přehled výsledků za jednotlivé kraje je v Přílohách č. 120, 126, 132, 138 a 144.

4.7 Analýza indikátorového přístupu za období 2007–2010 4.7.1 Regulované nájemné V průběhu let 2007 až 2010 je patrné, že postupná deregulace nájemného zvyšovala finanční zatížení všech typů domácností viz obrázek č. 4 a Přílohy č. 145, 146 a 147 (obrázky vztahující se k ostatním rokům jsem z důvodu množství obsahu umístila do příloh). Obr. č. 4: Výsledky indikátorového přístupu pro regulované nájemné rok 2007

Regulované nájemné rok 2007 Domácnost 1 Domácnost 2 Domácnost 3 Domácnost 4 Domácnost 5 Domácnost 6 Domácnost 7 Domácnost 8 Domácnost 9 Domácnost 10 Domácnost 11

10 8

V%

6 4 2 0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Kraj

Zdroj: Vlastní výpočty

63

Ústecký

V Ústeckém kraji toto navýšení činilo za sledované čtyři roky nejvýše pouhá 3 %. V ostatních krajích bylo navýšení vyšší. Největší navýšení se týkalo kraje Jihomoravského a Pardubického, kde došlo za sledované čtyři roky k nárůstu nejvýše o 10 %. Ve Středočeském kraji se regulované nájemné navýšilo od roku 2007 až do roku 2010 nejvýše o 9 % a v Moravskoslezském kraji nejvýše o 8 %. Hodnoty navýšení byly sledovány za domácnost č. 11, která ve všech pěti krajích pociťovala dle indikátorového přístupu navýšení nejcitelněji. Největší finanční zátěž byla po celé sledované období v kraji Jihomoravském. Přesto, že se finanční zatížení u bytů s regulovaným nájemným během sledovaných let navyšovalo, nikde a pro žádný typ domácnosti nelze mluvit o finanční nedostupnosti tohoto druhu bydlení. 4.7.2 Tržní nájemné Vývoj u bytů s tržním nájemným nebyl u všech pěti sledovaných krajů v období 2007 až 2010 stejný viz obrázek č. 5 a Přílohy č. 148, 149 a 150. Obr. č. 5: Výsledky indikátorového přístupu pro tržní nájemné rok 2007

Tržní nájemné rok 2007

Domácnost 1 Domácnost 2 Domácnost 3 Domácnost 4 Domácnost 5 Domácnost 6 Domácnost 7 Domácnost 8 Domácnost 9 Domácnost 10 Domácnost 11

60 50

V%

40 30 20 10 0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Kraj

Zdroj: Vlastní výpočty

V Jihomoravském kraji byly sledované typy domácností finančně zatíženy nejvíce roce 2007, kdy přesáhly 30% hranici zatížení čtyři typy domácností, a to domácnost č. 1, 2, 10 a 11. V případě domácnosti č. 11 činilo zatížení více než 55 %, domácnost č. 2 byla zatížena více než 45 %, domácnost č. 10 více než 35 % a v případě domácnosti č. 1 se jednalo o překročení hranic o pouhých 0,01 %. V dalších letech se finanční dostupnost tržního nájemního bydlení v Jihomoravském kraji postupně zlepšovala. V roce 2008 překročily 30% hranici tři typy domácností (2, 10 a 11). Výše zatížení však byla nižší, než v roce přecházejícím cca o 3 %.

64

V roce 2009 byla hranice překročena už pouze dvěma typy domácností (2 a 11) a opět došlo ke snížení výše zatížení cca o 6 %. Stejné typy domácností přesáhly hranici i v roce 2010, ale finanční zatížení opět pokleslo cca o 4 %. V Moravskoslezském kraji překročily v každém sledovaném roce limitní hranici domácnost č. 2 a 11. V roce 2008 i domácnost č. 10, ale ta o pouhých 0,76 %. Nejvyšší zatížení bylo v tomto kraji v roce 2008. V roce 2009 došlo k poklesu o cca 6 % a v roce 2010 došlo k dalšímu poklesu tentokrát o cca 4 %. V Pardubickém kraji byl vývoj finančního zatížení domácností tržním nájemným bydlením poměrně vyrovnaný. Po všechny čtyři roky se nad limitní hranici dostaly dvě domácnosti (2 a 11). Výše zatížení byla v roce 2007 a 2008 skoro totožná, v roce 2009 došlo k mírnému poklesu a v roce 2010 k dalšímu mírnému poklesu zatížení domácností. Ve Středočeském kraji byly sledované typy domácností nejvíce zatíženy tržním nájmem v roce 2007, kdy přesáhly 30% hranici tři typy domácností (2, 10 a 11) a zatížení bylo také nejvyšší. U domácnosti č. 11 činilo zatížení dokonce více než 50 %, u domácnosti č. 2 více než 40 % a u domácnosti č. 10 více než 34 %. V následujících třech letech překročily limitní hranici už pouze dva typy domácností (2 a 11) a výše tohoto zatížení se postupně snižovala až v roce 2010 činila u domácnosti č. 11 38,13 % a u domácnosti č. 2 32,10 %. V Ústeckém kraji byla překvapivě dostupnost tržního nájemního bydlení nejlepší v roce 2007, kdy žádná ze sledovaných typů domácnosti nepřekročila limitní hranici. V roce 2008 tuto hranici překročila pouze domácnost č. 11, a to o pouhá 2,43 %, v roce 2009 překročily hranici dvě domácnosti, a to č. 11 o 9,56 % a domácnost č. 2 o 2,58 %. Rok 2009 byl rokem s největším zatížením ústeckých domácností tržním nájmem. V roce 2010 došlo k poklesu výše zatížení, takže 30% hranici už překročila pouze domácnost č. 11, a to o 3,91 %. U tržního nájemního bydlení při použití indikátorové metody jsem zjistila, že se vývoj v jednotlivých sledovaných krajích výrazně odlišoval. Shodné prvky byly pouze u typů domácností, které byly tržním nájemným nejvíce zatíženy, ve všech krajích to byly domácnosti č. 2 a 11 a v některých se objevila ještě domácnost č. 10. Také rok 2010 nebyl v žádném kraji rokem s nejvyšší zatížeností. Krajem s nejvyšším zatížením je opět kraj Jihomoravský, který je následován krajem Středočeským. Nejnižší zatížení bylo v kraji Ústeckém. Dle vypočítaných výsledků nelze pomocí indikátorového přístupu jasně určit, který rok byl rokem s nejvyšším zatížením za všechny sledované kraje. 4.7.3 Vlastnické bydlení U vlastnického bydlení se při použití indikátorové metody ukázalo, že tento druh bydlení zatěžuje jednotlivé typy domácností finančně nejvíce viz obrázek č. 6 a Přílohy č. 151, 152 a 153.

65

Obr. č. 6: Výsledky indikátorového přístupu pro vlastnické bydlení rok 2007 Domácnost 1 Domácnost 2 Domácnost 3 Domácnost 4 Domácnost 5 Domácnost 6 Domácnost 7 Domácnost 8 Domácnost 9 Domácnost 10 Domácnost 11

Vlastnické bydlení rok 2007 80

V%

60 40 20 0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Kraj

Zdroj: Vlastní výpočty

Pouze v Ústeckém kraji bylo toto bydlení ve všech čtyřech letech dostupné. Jen v roce 2008 a 2009 nedosáhla na vlastnické bydlení domácnost č. 11, ale toto zatížení nebylo příliš výrazné (33,89 % a 32,95 %). V ostatních sledovaných krajích byla situace s dostupností vlastnického bydlení horší. Krajem s nejhorší dostupností byl opět kraj Jihomoravský. Kde v letech 2008, 2009 a 2010 nedosáhla na vlastnické bydlení žádná domácnost a dvě domácnosti (v roce 2009 dokonce tři) byly zatíženy ve sledovaném období náklady na vlastnické bydlení dokonce více než 50 %. Středočeský a Pardubický kraj mají za sledované období poměrně vyrovnaný vývoj. V roce 2007 zde nedosáhly na vlastnické bydlení čtyři resp. šest domácností, z nichž jedna přesáhla 50 % hranici (domácnost č. 11). V roce 2008 v těchto dvou krajích nedosáhlo na vlastnické bydlení 9 typů domácností a tři typy domácností přesáhly 50 % hranici (domácnosti č. 2,10 a 11). K mírnému zlepšení došlo v roce 2009, kdy na vlastnické bydlení nedosáhlo ve Středočeském kraji devět domácností a v Pardubickém kraji osm (z toho dvě domácnosti č. 2 a 11 přesáhly 50% hranici). V roce 2010 opět došlo k mírnému zlepšení, když na vlastnické bydlení v obou krajích nedosáhlo osm domácností a už pouze jedna převýšila 50% hranici. Moravskoslezský kraj patří mezi kraje, kde situace s vlastnickým bydlením není tak vážná. V roce 2007 a 2010 zde nedosáhly na vlastnické bydlení dvě domácnosti (č. 2 a 11) a v roce 2008 a 2009 se jejich počet zvýšil na tři a z toho domácnost č. 11 přesáhla 50% hranici.

66

Z vypočítaných výsledků je na rozdíl od tržního nájemného vidět, že vývoj byl v jednotlivých krajích podobný, protože rok 2008 je pro čtyři kraje rokem s nejvyšší zatížeností bydlením a druhým rokem v pořadí je rok 2009.

4.8 Analýza reziduálního přístupu za období 2007–2010 4.8.1 Regulované nájemné I metoda využívající reziduální příjem potvrdila, že bydlení v bytech s regulovaným nájemným je ve všech sledovaných krajích pro všechny typy sledovaných domácností finančně dostupné. Ani postupná deregulace těchto nájmů nezatíží jednotlivé domácnosti takovým způsobem, že by se toto bydlení stalo finančně nedostupné viz obrázek č. 7 a Přílohy č. 154, 155 a 156. Obr. č. 7: Výsledky reziduálního přístupu pro regulované nájemné bydlení rok 2007

Regulované nájemné bydlení rok 2007 25000 Domácnost 1 Domácnost 2 Domácnost 3 Domácnost 4 Domácnost 5 Domácnost 6 Domácnost 7 Domácnost 8 Domácnost 9 Domácnost 10 Domácnost 11

Rozdíl

20000

15000

10000

5000

0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Kraj

Zdroj: Vlastní výpočty

4.8.2 Tržní nájemné Výsledky finanční dostupnosti u bytů s tržním nájemným vychází u metody využívající reziduální příjem mnohem optimističtěji, než při použití indikátorové metody viz obrázek č. 8 a Přílohy č. 157, 158 a 159.

67

Obr. č. 8: Výsledky reziduálního přístupu pro tržní nájemní bydlení rok 2007

Tržní nájemné bydlení rok 2007

Domácnost 1 Domácnost 2 Domácnost 3 Domácnost 4 Domácnost 5 Domácnost 6 Domácnost 7 Domácnost 8 Domácnost 9 Domácnost 10 Domácnost 11

19000

Rozdíl

14000

9000

4000

-1000

Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Kraj

Zdroj: Vlastní výpočty

Ve všech sledovaných letech pro všech pět sledovaných krajů je tržní nájemné bydlení finančně dostupné pro typ domácností č. 1 až 10. Pouze pro domácnost č. 11 se tento druh bydlení stal nedostupný v letech 2007 a 2008 ve Středočeském kraji a v roce 2007 i v kraji Jihomoravském (pro srovnání se ve stejném roce toto bydlení podle indikátorové metody stalo nedostupné i pro domácnosti č. 10, 2 a 1). 4.8.3 Vlastnické bydlení I pro vlastnické bydlení vycházejí výsledky jeho dostupnosti pro jednotlivé typy domácností za sledované kraje lépe, než výsledky zjištěné pomocí indikátorového přístupu. V Ústeckém kraji bylo vlastnické bydlení dostupné ve všech čtyřech sledovaných letech. V Moravskoslezském kraji se pouze v roce 2008 stalo vlastnické bydlení nedostupné pro domácnost č. 11. Pro tento typ domácnosti bylo vlastnické bydlení dle metody využívající reziduální příjem nedostupné ve všech čtyřech letech v kraji Pardubickém a Středočeském. Nejhorší dostupnost vlastnického bydlení potvrdil tento přístup také v Jihomoravském kraji. Ve všech čtyřech letech bylo nedostupné pro domácnosti č. 2 a 11 a v roce 2008 také pro domácnost č. 10. I výsledky reziduálního přístupu ukázaly, že nejhorší byla finanční dostupnost vlastnického bydlení ve všech pěti krajích v roce 2008 viz obrázek č. 9 a Přílohy č. 60, 161 a 162.

68

Obr. č. 9: Výsledky reziduálního přístupu pro vlastnické bydlení rok 2007

Vlastnické bydlení rok 2007 20000

Domácnost 1 Domácnost 2 Domácnost 3 Domácnost 4 Domácnost 5 Domácnost 6 Domácnost 7 Domácnost 8 Domácnost 9 Domácnost 10 Domácnost 11

16000

Rozdíl

12000

8000 4000

0

-4000

Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Kraj

Zdroj: Vlastní výpočty

69

Středočeský

Ústecký

5.

Diskuze

Pro zjišťování finanční dostupnosti bydlení jsem zvolila dva přístupy, a to indikátorový a přístup využívající reziduální příjem, abych mohla vypočítané výsledky mezi sebou porovnat. V případě indikátorového přístupu jsem zjišťovala míru zatížení a u druhého způsobu jsem zjišťovala výši reziduálního příjmu jednotlivých domácností. Tyto hodnoty byly zjišťovány zvlášť za sektor nájemního bydlení (rozdělený na byty s regulovaných a tržním nájemným) a vlastnický sektor. V případě bytů s regulovaným nájemným obě metody ukázaly, že pro všechny typy sledovaných domácností ve vybraných pěti krajích je regulovaný nájem v období let 2007 až 2010 finančně dostupný. I probíhající postupná deregulace nájemného v žádném ze sledovaných krajů nezatížila žádnou ze sledovaných domácností natolik, aby se toto bydlení pro ni stalo finančně nedostupné. K nejnižšímu navýšení za sledované období došlo v Ústeckém kraji a naopak největší zatížení se týkalo krajů Jihomoravského a Pardubického. Odlišná byla situace u bytů s tržním nájemným. Podle reziduálního přístupu byl tento typ bydlení finančně nedostupný v roce 2007 pouze pro domácnost č. 11 ve Středočeském a Jihomoravském kraji a v roce 2008 pro tutéž domácnost v kraji Středočeském. V letech 2009 a 2010 bylo toto bydlení podle reziduálního přístupu dostupné pro všechny typy sledovaných domácností. Indikátorovou metodou jsem zjistila odlišné výsledky. V roce 2007 bylo toto bydlení dostupné pro všechny sledované domácnosti pouze v Ústeckém kraji. V ostatních krajích se stalo nedostupné pro domácnosti č. 2 a 11 a ve Středočeském kraji ještě pro domácnost č. 10 a v Jihomoravském kraji kromě výše tří zmíněných typů domácností ještě pro domácnost č. 1. V roce 2008 nebylo tržní nájemné bydlení dostupné ve všech pěti sledovaných krajích pro domácnost č. 11, dále ve čtyřech krajích (kromě Ústeckého) také pro domácnost č. 2 a v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji také pro domácnost č. 10. V roce 2009 nedosáhly na byty s tržním nájemným ve všech sledovaných krajích domácnosti č. 2 a 11. V roce 2010 tomu bylo podobně, pouze v Ústeckém kraji nedosáhla na bydlení jen domácnost č. 11. Indikátorová metoda se na základě zjištěných výsledků jeví oproti metodě reziduální jako více pesimistická. Významnou roli v tom hraje stanovení výše limitní hranice pro posouzení finanční dostupnosti bydlení, která byla stanovena na 30 % zatížení domácností náklady na bydlení. Co výsledky obou metod spojuje, jsou zjištění, že nejvíce zatíženou domácností v případě tržního nájemního bydlení je domácnost č. 11 (domácnost jednoho důchodce). Přesto, že tento typ domácnosti měl (kromě roku 2007) nárok na výplatu příspěvku na bydlení, jeho výše nestačila na pokrytí nákladů na bydlení. Dále jsem zjistila, že rokem s nejvyšší zátěží náklady na bydlení byl rok 2007 následován rokem 2008. I když v roce 2008 dosahovala výše tržního nájemného ve všech krajích svého vrcholu, dle zjištěných

70

výsledků byl rokem s nejvyšší finanční zatížeností tržním nájemným bydlením rok 2007. Jak výsledky reziduálního tak indikátorového přístupu ukazují, že nejvíce jsou zatíženy domácnosti tržním nájemným bydlením v Jihomoravském a Středočeském kraji, to je způsobeno vysokou cenou tržních nájmů v těchto krajích oproti krajům ostatním (v Jihomoravském kraji se na vysokém nájemném podílí především město Brno). Že nejvíce zatíženou domácností je domácnost jednoho důchodce není překvapivý závěr. Vycházela jsem z toho, že tento důchodce pobírá pouze starobní důchod a nemá již žádný další příjem. Domnívám se však, že těchto domácností není velké množství, protože tito občané již většinou vyřešili svoji bytovou situace během svého aktivního období života, kdy si pořídili byty do osobního vlastnictví nebo v současné době často využívají např. byty s pečovatelskou službou, ve kterých se tržní nájemné neplatí. Mnohem závažnější je dle mého názoru situace druhé nejvíce zatížené domácnosti č. 2 (matka samoživitelka s jedním dítětem). Tato domácnost si v mnoha případech neměla možnost pořídit svoje vlastní bydlení (pokud se nejedná např. o rozvedenou ženu, které připadl po rozvodu byt), a proto by měly v těchto případech pomoci města a obce. V městských a obecních bytech se většinou platí nižší nájemné než je tržní. Jak vyplynulo z výsledků obou použitých metod, nejvíce byly jednotlivé typy domácností ve sledovaných krajích zatíženy vlastnickým bydlením. V případě reziduálního přístupu jsou výsledky stejně jako u tržního nájemního bydlení optimističtější než výsledky zjištěné pomocí indikátorového přístupu. Reziduální metodou jsem zjistila, že ve sledovaném období let 2007-2010 bylo vlastnické bydlení dostupné pro všechny typy sledovaných domácností v Ústeckém kraji. Ve Středočeském a Pardubickém kraji bylo toto bydlení nedostupné pouze pro domácnost č. 11. Pro tuto domácnost bylo vlastnické bydlení nedostupné v roce 2008 také v kraji Moravskoslezském. Nejhorší situace byla ve sledovaném období v kraji Jihomoravském, kde dle reziduálního přístupu nedosáhly na vlastnické bydlení domácnosti č. 11 a 2 a v roce 2008 také domácnost č. 10. Mnohem horší výsledky u toho typu bydlení jsem zjistila indikátorovou metodou. Pouze v Ústeckém kraji bylo toto bydlení nedostupné v roce 2008 a 2009 pro domácnost č. 11. V ostatních sledovaných krajích byla situace horší. Krajem s nejhorší dostupností vlastnického bydlení byl kraj Jihomoravský, kde v letech 2008, 2009 a 2010 nedosáhla na vlastnické bydlení žádná ze sledovaných domácností a dvě domácnosti (v roce 2009 dokonce tři) byly zatíženy ve sledovaném období náklady na vlastnické bydlení dokonce více než 50 %. Ve Středočeském a Pardubickém kraji v roce 2007 nedosáhlo na vlastnické bydlení čtyři resp. šest typů domácností, z nichž domácnost č. 11 přesáhla 50 % hranici. V roce 2008 v těchto dvou krajích nedosáhlo na vlastnické bydlení devět typů domácností a tři typy domácností přesáhly 50 % hranici (domácnosti č. 2, 10 a 11). K mírnému zlepšení došlo v roce 2009, kdy na vlastnické bydlení nedosáhlo ve Středočeském kraji devět domácností a v Pardubickém kraji osm (z toho dvě domácnosti č. 2 a 11 přesáhly 50% hranici). V roce 2010 opět došlo k mírnému zlepšení, když na vlastnické bydlení v obou krajích nedosáhlo osm

71

domácností a už pouze jedna převýšila 50% hranici finanční dostupnosti bydlení. V Moravskoslezském kraji v roce 2007 a 2010 nedosáhly na vlastnické bydlení dvě domácnosti (č. 2 a 11) a v roce 2008 a 2009 se jejich počet zvýšil na tři a z toho domácnost č. 11 přesáhla 50% hranici. Výsledky indikátorového přístupu ukazují, že vlastnické bydlení je v některých krajích pro určité typy domácností zcela finančně nedostupné. Zejména v Jihomoravském kraji je situace vážná. Ceny bytů jsou zde vysoké (což je způsobeno vysokými cenami ve městě Brně a jeho blízkém okolí), ale mzdy nepatří k nejvyšším mzdám v republice. Oba přístupy se shodují v tom, že rokem s nejvyšší finanční zátěží byl u vlastnického sektoru rok 2008, a to ve všech pěti sledovaných krajích, v tomto roce totiž dosahovaly ceny bytů svého vrcholu (kromě kraje Ústeckého, kde dosáhly vrcholu až v roce 2009). Výsledky obou metod se také shodují v tom, že nejvíce jsou vlastnickým bydlením zatíženy domácnosti v Jihomoravském kraji. Ve všech krajích byla nejvíce zatížena bydlením opět domácnost č. 11, ale u tohoto typu domácnosti předpokládám, že důchodce si již běžně vlastnické bydlení nepořizuje, protože svoji bytovou situaci už by měl mít vyřešenou ze svého aktivního období života. Pro domácnost č. 2 platí stejné závěry jako v případě tržního nájemního bydlení a moje doporučení, aby v případě, že se opravdu jedná o matku samoživitelku, jí byl poskytnut městský nebo obecní byt. Tento typ bydlení se však stává v mnoha krajích nedostupný také pro domácnosti s dětmi, kde je matka na rodičovské dovolené nebo nezaměstnaná. Těmto rodinám z důvodu jejich nedostatečného příjmu nevznikne nárok na hypotéku. Ale právě začínající rodiny s dětmi potřebují bydlení nejvíce. Navíc také v době recese přibývá rodin, kde je jeden člen nezaměstnaný. Použité metody zjišťující finanční dostupnost bydlení byly zvoleny vhodně, protože mi pomohly naplnit cíl mé práce. Za zásadnější považuji indikátorovou metodu a metodu využívající reziduální příjem spíše za ověřující či doplňující, protože např. výsledky zjištěné pomocí této (reziduální) metody pro vlastnické bydlení ukazují, že toto bydlení je nedostupné pouze pro dva typy domácností (domácnost č. 2 a 11), ale na hypoteční úvěr by ve skutečnosti (z důvodu nedostatečného příjmu) nedosáhly i další typy domácností, což odhaluje právě indikátorová metoda. Kdyby však byla použita pouze indikátorová metoda samotná, nebyla by zárukou toho, že zjištěné výsledky mohou být považovány za objektivní.

72

6.

Závěr

Ve své diplomové práci jsem se věnovala sledování vývoje na trhu bydlením v období let 2007 až 2010 v ČR. Cílem mé práce bylo zjistit, jak se v uplynulých letech měnila finanční dostupnost bydlení pro jednotlivé typy domácností ve vybraných krajích ČR. Hospodářská recese s sebou nesla nejen snížení cen bydlení, ale také zvýšení počtu nezaměstnaných, snížení mezd, snížení nebo zrušení různých typů podpor ze strany státu atd. To vše se promítlo na dostupnosti bydlení v jednotlivých krajích ČR a v každém z nich jinou měrou. Finanční dostupnost bydlení jsem zjišťovala pomocí dvou metod, a to indikátorového a reziduálního přístupu. Každý z těchto ukazatelů byl vypočítán zvlášť pro sektor vlastnického bydlení a zvlášť pro sektor nájemního bydlení dělený dále na byty s tržním a regulovaným nájemným. Výsledkem mé práce bylo několik zjištění. U vlastnického bydlení byl rokem s nejvyšší finanční zátěží rok 2008. Toto neplatilo v Ústeckém kraji, protože zde jsem zjistila, že nejvyšší finanční zátěž byla až v roce 2009 a tento kraj byl také krajem s nejnižší finanční zatížeností. Krajem, kde byly vlastnickým bydlením zatíženy sledované domácnosti nejvíce, byl kraj Jihomoravský. Nejvíce zatíženou domácností byla ve všech sledovaných krajích domácnost jednoho důchodce, pobírajícího pouze starobní důchod. Druhou v pořadí byla domácnost ženy samoživitelky s jedním dítětem. Podle výsledků zjištěných indikátorovým přístupem se tento typ bydlení stal nedostupný v kraji Jihomoravském, Pardubickém a Středočeském také pro domácnosti se dvěma dospělými s jedním nebo dvěma dětmi, kde je matka na rodičovské dovolené nebo nezaměstnaná. Tyto domácnosti byly zatíženy finančními náklady na bydlení více než 30 %, a tak jim nevznikl nárok na hypotéku. U tržního nájemného bydlení jsem dle výsledků obou metod zjistila, že kromě Ústeckého kraje byl rokem s nejvyšší finanční zatížeností bydlením rok 2007. Opět i pro tento typ bydlení byla nejvíce zatíženou domácností domácnost jednoho důchodce následovaná domácností matky samoživitelky. Situace v tržním nájemním sektoru však není pro další typy domácností tak finančně náročná jako u sektoru vlastnického, protože ostatní typy domácností byly zatíženy více než 30 % jen výjimečně. Krajem s nejvyšší zatížeností domácností bydlením byl opět kraj Jihomoravský těsně následovaný krajem Středočeským. Ale rozdíly v jednotlivých sledovaných krajích nejsou tak markantní jako u bydlení vlastnického. Krajem s nejnižší zatížeností je opět kraj Ústecký. Nejpřijatelnější situace je z pohledu nájemníků v sektoru regulovaného nájemního bydlení. I postupná deregulace nájemného nezpůsobila, že by se v uplynulém období toto bydlení stalo pro některou ze sledovaných typů domácností finančně nedostupné. Výsledky finanční dostupnosti bydlení zjištěné pomocí indikátorové a reziduální metody dokazují, že hypotéza: „Bydlení se pro všechny typy domácností na celém území ČR stalo v roce 2009 a 2010 finančně dostupnější, než tomu bylo v letech 2007 a 2008“ není

73

pravdivá. Toto tvrzení neplatí pro všechny kraje v případě regulovaného nájemného, kde naopak od roku 2007 dochází k postupné deregulaci a pro všechny typy domácností se tak u toho typu bydlení finanční zatížení postupně zvyšovalo. Dále neplatí v případě tržního nájemného bydlení pro Ústecký kraj, kde byla v roce 2009 horší finanční dostupnost tohoto bydlení než v roce 2007 a 2008. A neplatí také v případě vlastnického bydlení, protože ve všech krajích byly sledované typy domácností v roce 2009 a 2010 více zatíženy finanční dostupností bydlení, než tomu bylo v roce 2007. Na základě analýzy zjištěných výsledků navrhuji následující doporučení, jak současnou situace na trhu nemovitostí řešit nebo upravit. Určitě kladnou věcí je pro trh s bydlením probíhající (v některých městech a obcích již skončená) postupná deregulace nájemného s bytech s regulovaným nájemným. Uvolnění regulovaných nájmů by mělo přispět k tomu, aby tyto byty nedržely osoby, které je získaly díky přechodu nájmu nebo jiným způsobem a jejichž finanční situace není tak svízelná, že by na jiný druh bydlení nedosáhly. Bydlení osob, které nemají dostatečné příjmy, nebo se dostaly do svízelné životní situace, by měly řešit příslušné odbory městských a obecních úřadů zabývajících se bytovou politikou města či obce, které by měly (v mnoha případech už mají) v majetku sociální byty a o jejich přidělování by samy rozhodovaly. V těchto bytech by měl být nájemní vztah uzavírán na dobu určitou, aby bylo možné rychlé ukončení nájmu v případě, když se zjistí, že nájemce již není v takové situaci, aby si nemohl dovolit pořídit vlastní bydlení nebo bydlet v bytě s tržním nájemným. Tato věc by měla také vyřešit problém, který se ukázal u tržního nájemního bydlení ve všech sledovaných krajích, kdy na toto bydlení nedosáhly domácnosti jednoho důchodce nebo matky samoživitelky. Právě pro tyto skupiny domácností by měly být určeny tyto sociální byty. Navíc problém důchodců řeší také tzv. byty s pečovatelskou službou, které v mnoha případech města a obce mají. V těchto bytech se platí nižší nájemné než tržní a navíc je zde zajištěna i určitá péče pro důchodce, kteří již potřebují určité služby díky svému vysokému věku nebo zdravotnímu stavu. Byty s tržním nájemným by tak zůstaly pro domácnosti, pro které nejsou tak finančně náročné. Horší je situace u vlastnického bydlení. I v tomto sektoru byla nejvíce zatíženou domácností domácnost jednoho důchodce, tito občané si však vyřešili svoji bytovou situace již během svého aktivního období života, a proto považuji za mnohem závažnější situaci druhého nejvíce zatíženého typu domácnosti (matky samoživitelky). Tato domácnost si v mnoha případech neměla možnost pořídit svoje vlastní bydlení (pokud se nejedná např. o rozvedenou ženu, které po rozvodu připadl byt). Proto navrhuji stejné řešení, jako v případě bytů s tržním nájemným, tedy pomoc ze strany měst a obcí. Z vlastní praxe je možno doložit případy, kdy se ve skutečnosti nejedná o matku samoživitelku, ale ženu svobodnou žijící s partnerem, který je otcem dítěte. Vlastnické bydlení je však kromě krajů Ústeckého a Moravskoslezského nedostupné i pro domácnosti, kde je matka na rodičovské dovolené nebo je nezaměstnaná. V případě

74

Jihomoravského kraje by dokonce v letech 2008, 2009 a 2010 nedosáhl na hypotéku žádný ze sledovaných typů domácností. Proto je třeba, aby byl tento druh bydlení ze strany státu více podporován. Určitě by stát neměl rušit možnost daňových odpočtů splátek hypotéky a naopak tento druh bydlení podporovat, protože je dobré, když lidé mají zájem a snaží se získat vlastní bydlení. Vláda však uvolňuje na různé typy podpor vlastnického bydlení čím dál méně finančních prostředků a některé programy zaměřené na podporu tohoto bydlení jsou v současné době z důvodu nedostatku finančních prostředků zastaveny úplně. Proto vidím jako jediné řešení, aby se domácnosti, které nemají tak vysoké příjmy potřebné na získání hypotéky, stěhovaly do míst, kde je toto bydlení finančně dostupnější. Nemusí to být pouze do Ústeckého a Moravskoslezského kraje, mohou zůstat např. v kraji Jihomoravském, ale odejít do menších měst a obcí, kde ceny bydlení nejsou tak vysoké jako v Brně a okresech blízko Brna např. Brno-venkov. Z výsledků mé práce vyplývá, že je třeba na úrovni státu (ministerstva, vláda, parlament) nyní věnovat pozornost zejména vlastnickému bydlení. Stát by měl tento sektor bydlení podporovat, a proto je třeba např. ponechat daňové odpočty úroků z hypoték ze základu daně z příjmu. A nikoli lidem, kteří se rozhodnou pořídit si vlastní bydlení, jejich finanční situaci ještě zhoršovat tím, že současné finanční úlevy budou v budoucnu zrušeny. V nájemním sektoru bych ponechala stávající situaci a počkala, jak se bude tržní nájemné bydlení vyvíjet, až bude skončena postupné deregulace nájemného v celé ČR.

75

7.

Literatura

1)

BAKOVÁ, L., HLAVÁČ, J., REKTOŘÍK, J. a VALIŠ, K. Bydlení.. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1997. ISBN 80-210-1586-1.

2)

HULCHANSKI, J. D. The concept of housing affordability: Six contemporary uses of the housing expenditureto-income ratio. Housing Studies, October 1995, Vol. 10, Issue 4.

3)

LUX, M. Bydlení - věc veřejná: sociální aspekty bydlení v České republice a zemích Evropské unie. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 2002. ISBN 80-86429-12-1.

4)

LUX, M. Finanční dostupnost bydlení v ČR a zemích EU. 1. vyd. Praha: NHÚ J. Hlávky, 2002. Studie 10/2002.

5)

LUX, M. Mikroekonomie bydlení. č.402/01/0146. Praha: VŠE, 2002. ISBN 80-245-03387.

6)

LUX, M. a KUDA, F. Regionální rozdíly v dostupnosti bydlení v České republice. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2008. ISBN 978-80-7330-149-1.

7)

LUX, M. a SUNEGA, P. Jak dobře investovat do bydlení. 1. vyd. Praha: SLON, 2006. ISBN 80-86429-12-1.

8)

POLÁKOVÁ, O. Bydlení a bytová politika. 1. vyd. Praha: Ekopres, 2006. ISBN 8086929-03-5.

9)

SOJKA, M., KOUBA, L. Kapitoly z dějin ekonomických teorií. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. ISBN 978-80-7157-935-9.

Právní předpisy 10)

Nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů, ve znění pozdějších předpisů

11)

Nařízení vlády č. 97/2002 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu osobami mladšími 36 let

12)

Nařízení vlády č. 249/2002 Sb., o podmínkách poskytování příspěvků k hypotečním úvěrům osobám mladším 36 let

13)

Nařízení vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby

14)

Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 333/2006 Sb.

76

15)

Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 151/2007 Sb.

16)

Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 214/2008 Sb.

17)

Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 180/2009 Sb.

18)

Vyhláška č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu

19)

Vyhláška č. 30/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 176/1993 Sb.

20)

Zákon č. 150/2009 Sb., změna zákona o jednostranném zvyšování nájemného.

21)

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

22)

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu.

23)

Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

24)

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

25)

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

26)

Zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů.

27)

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

28)

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

29)

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Elektronické zdroje 30)

Český statistický úřad [online]. Dostupný na www: http://www.czso.cz

31)

Hypoindex [online]. Dostupné na www: http://finance.idnes.cz/hypoindex.asp?y=hypoindex/vyvojhypotecnihotrhu.htm.

32)

Kalkulačka pro jednostranné zvýšení nájemného v roce 2007, 2008, 2009 a 2010 [online]. Dostupné na www: http://www.mmr.cz/Bytova-politika/Kalkulacka-najemneho.

33)

Koncepce bytové politiky [online]. Dostupné na www: http://www.mmr.cz/Bytovapolitika/Koncepce-Strategie/Koncepce-bytove-politiky-z-r--2005--281-29.

34)

Kupuji byt: Jaký druh vlastnictví zvolit [online]. Dostupné na www: http://www.mojepoplatky.cz/zivotni-situace/kupuji-byt-jaky-druh-vlasnictvi-zvolit156.html.

35)

Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Dostupný na www: http://www.portal.mpsv.cz/.

77

36)

Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Dostupný na www: http://www.mpoefekt.cz/cz/programy-podpory/.

37)

Populační prognóza ČR do roku 2050 [online]. Dostupné na www: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4025-04.

38)

QUIGLEY, J. Transaction costs and Housing Markets [online]. Dostupné na www: http://repositories.cdlib.org/cgi/viewcontent.cgi?article=1054&context=iber/bphup.

39)

Regionální statistika ceny práce [online]. Dostupné na www: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydelky.

40)

ROBINSON, M., SCOBIE, G.M. a HALLINAN, B. Affordability of housing: Concepts, Measurement and Evidence [online]. Dostupné na www: http://www.treasury.govt.nz/publications/researchpolicy/wp/2006/06-03.

41)

Roční účetní závěrka a výroční zpráva Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2007 [online]. Dostupné na www: http://www.sfrb.cz/file/74.

42)

Roční účetní závěrka a výroční zpráva Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2008 [online]. Dostupné na www: http://www.sfrb.cz/file/73.

43)

Roční účetní závěrka a výroční zpráva Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2009 [online]. Dostupné na www: http://www.sfrb.cz/file/105.

44)

Státní fond rozvoje bydlení [online]. Dostupné na www: http://www.sfrb.cz/.

45)

SVAČINA, L. Stát bude dotovat hypotéky i v roce 2010 [online]. Dostupný na www: http://www.hypoindex.cz/clanky/.

46)

Úvěrová a hypoteční kalkulačka - výpočet splátky [online]. Dostupné na www: http://www.mesec.cz/pujcky/hypoteky/kalkulacky/jaka-bude-vase-splatkahypotecniho-uveru.

47)

Úvěry obcím na opravy a modernizace bytového fondu [online]. Dostupné na www: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=282733.

48)

VALENTOVÁ, B. a KOHOUT, P. Bydlení a bytová politika v EU [online]. Dostupné na www:http://www.mmr.cz/bydleni-a-bytova-politika-v-evropske-unii.

49)

Výše státní podpory hypotečního úvěrování [online]. Dostupné na www: http://www.hypotekypujcky.cz/?p=381.

50)

Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v ČR po roce 1989 [online]. Dostupné na www: http://www.czso.cz/csu/2002edicniplan.nsf/tab/B6003E5405.

78

51)

Zmapování vývoje regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení pro jednotlivé právní typy bydlení, segmenty trhu a typy českých domácností v letech 2000-2006 [online]. Dostupné na www: http://www.disparity.cz/index.asp?menu=730&record=4122.

79

8.

Seznam bibliografických citací

1)

LUX, M. Finanční dostupnost bydlení v ČR a zemích EU. 1. vyd. Praha: NHÚ J. Hlávky, 2002. Studie 10/2002.

2)

BAKOVÁ, L., HLAVÁČ, J., REKTOŘÍK, J. a VALIŠ, K. Bydlení.. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1997. ISBN 80-210-1586-1.

3)

LUX, M. Mikroekonomie bydlení. č.402/01/0146. Praha: VŠE, 2002. ISBN 80-245-03387.

4)

POLÁKOVÁ, O. Bydlení a bytová politika. 1. vyd. Praha: Ekopres, 2006. ISBN 8086929-03-5.

5)

Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v ČR po roce 1989 [online]. Český statistický úřad, c2002, poslední revize 26.10.2006. [cit. 18. 1. 2011]. Dostupné na www: http://www.czso.cz/csu/2002edicniplan.nsf/tab/B6003E5405.

6)

LUX, M. a SUNEGA, P. Jak dobře investovat do bydlení. Praha: SLON, 2006. ISBN 8086429-12-1.

7)

SOJKA, M., KOUBA, L. Kapitoly z dějin ekonomických teorií. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. ISBN 978-80-7157-935-9.

8)

QUIGLEY, J. Transaction costs and Housing Markets [online]. Berkeley: University of California, c2002. [cit. 19. 1. 2011]. Dostupné z www: http://repositories.cdlib.org/cgi/viewcontent.cgi?article=1054&context=iber/bphup.

9)

Kupuji byt: Jaký druh vlastnictví zvolit [online]. Mojepoplatky.cz, c2008. [cit. 25. 1. 2011]. Dostupné na www: http://www.mojepoplatky.cz/zivotni-situace/kupuji-byt-jakydruh-vlasnictvi-zvolit-156.html.

10)

Koncepce bytové politiky [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, c2005. [cit. 10. 10. 2010]. Dostupné z www: http://www.mmr.cz/Bytova-politika/KoncepceStrategie/Koncepce-bytove-politiky-z-r--2005--281-29.

11)

Výše státní podpory hypotečního úvěrování [online]. Hypotéky, c.2009. [cit. 14. 10. 2010]. Dostupné na www: http://www.hypotekypujcky.cz/?p=381.

12)

Úvěry obcím na opravy a modernizace bytového fondu [online]. Veřejná správa online, c2011. [cit. 9. 2. 2011]. Dostupné na www: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=282733.

13)

Roční účetní závěrka a výroční zpráva Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2009 [online]. Státní fond rozvoje bydlení, c2010. [cit. 14. 1. 2011]. Dostupné na www: http://www.sfrb.cz/file/105.

80

14)

§ 4 Zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů

15)

ROBINSON, M., SCOBIE, G. M. a HALLINAN, B. Affordability of housing: Concepts, Measurement and Evidence [online]. The Treasury [cit. 26. 1. 2011]. Dostupné z www: http://www.treasury.govt.nz/publications/research-policy/wp/2006/06-03.

16)

HULCHANSKI, J. D. The concept of housing affordability: Six contemporary uses of the housing expenditureto-income ratio, 1995.

17)

LUX, M. Bydlení - věc veřejná: sociální aspekty bydlení v České republice a zemích Evropské unie. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 2002. ISBN 80-86429-12-1.

18)

Zmapování vývoje regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení pro jednotlivé právní typy bydlení, segmenty trhu a typy českých domácností v letech 2000-2006 [online]. Disparity.cz, c2008. [cit. 27. 1. 2011]. Dostupné z www: http://www.disparity.cz/index.asp?menu=730&record=4122.

19)

LUX, M. a KUDA, F. Regionální rozdíly v dostupnosti bydlení v České republice. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2008. ISBN 978-80-7330-149-1.

20)

Úvěrová a hypoteční kalkulačka - výpočet splátky [online]. Měšec.cz, c2011. [cit. 4. 2. 2011]. Dostupné na www: http://www.mesec.cz/pujcky/hypoteky/kalkulacky/jaka-budevase-splatka-hypotecniho-uveru/.

21)

Hypoindex [online]. Finance.idnes.cz, c2011. [cit. 4. 2. 2011]. Dostupné na www: http://finance.idnes.cz/hypoindex.asp?y=hypoindex/vyvojhypotecnihotrhu.htm.

22)

VALENTOVÁ, B. a KOHOUT, P. Bydlení a bytová politika v EU [online]. Praha: Odbor koncepce bytové politiky MMR ČR, 1997. [cit. 14. 3. 2010].Dostupné na www:.

81

9.

Seznam příloh

Příloha č. 1: Výpočet čisté mzdy MUŽI za vybrané kraje v roce 2007 pro nájemní bydlení Příloha č. 2: Výpočet čisté mzdy MUŽI s nárokem na snížení daně v roce 2007 pro nájemní bydlení Příloha č. 3: Výpočet čisté mzdy ŽENY za vybrané kraje v roce 2007 pro nájemní bydlení Příloha č. 4: Výpočet čisté mzdy MUŽI za vybrané kraje v roce 2007 pro vlastnické bydlení Příloha č. 5: Výpočet čisté mzdy ŽENY za vybrané kraje v roce 2007 pro vlastnické bydlení Příloha č. 6: Výsledky společného zdanění obou ekonomicky aktivních manželů pro nájemní bydlení Příloha č. 7: Výsledky společného zdanění manželů, z nichž jeden není ekonomicky aktivní pro nájemní bydlení Příloha č. 8: Výsledky společného zdanění obou ekonomicky aktivních manželů pro vlastnické bydlení Příloha č. 9: Výsledky společného zdanění manželů, z nichž jeden není ekonomicky aktivní pro vlastnické bydlení Příloha č. 10: Výpočet čisté mzdy MUŽI za vybrané kraje v roce 2008 pro nájemní bydlení Příloha č. 11: Výpočet čisté mzdy MUŽI s nárokem na snížení daně a daňový bonus v roce 2008 pro nájemní bydlení Příloha č. 12: Výpočet čisté mzdy ŽENY za vybrané kraje v roce 2008 pro nájemní bydlení Příloha č. 13: Výpočet čisté mzdy MUŽI za vybrané kraje v roce 2008 pro vlastnické bydlení Příloha č. 14: Výpočet čisté mzdy ŽENY za vybrané kraje v roce 2008 pro vlastnické bydlení Příloha č. 15: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 16: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 17: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 18: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 19:: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 20: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení

82

Příloha č. 21: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 22: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 23: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 24: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 25: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 26: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 27: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 28: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 29: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 30: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 31: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 32: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 33: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 34: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 35: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 36: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 37: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 38: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení

83

Příloha č. 39: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 40: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 41: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 42: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 43: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 44: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 45: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 46: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 47: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 48: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 49: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 50: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 51: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 52: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 53: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 54: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 55: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 56: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení

84

Příloha č. 57: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 58: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 59: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 60: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 61: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 62: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 63: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 64: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 65: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 66: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 67: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 68: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 69: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 70: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 71: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 72: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 73: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 74: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 75: Výpočet čisté mzdy MUŽI za vybrané kraje v roce 2009 pro nájemní bydlení

85

Příloha č. 76: Výpočet čisté mzdy MUŽI s nárokem na snížení daně a daňový bonus v roce 2009 pro nájemní bydlení Příloha č. 77: Výpočet čisté mzdy ŽENY za vybrané kraje v roce 2009 pro nájemní bydlení Příloha č. 78: Výpočet čisté mzdy MUŽI za vybrané kraje v roce 2009 pro vlastnické bydlení Příloha č. 79: Výpočet čisté mzdy ŽENY za vybrané kraje v roce 2009 pro vlastnické bydlení Příloha č. 80: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 81: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 82: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 83: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 84: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 85: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 86: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 87: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 88: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 89: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 90: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 91: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 92: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 93: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 94: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 95: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné

86

Příloha č. 96: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 97: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 98: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 99: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 100: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 101: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 102: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 103: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 104: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 105: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 106: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 107: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 108: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 109: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 110: Výpočet čisté mzdy MUŽI za vybrané kraje v roce 2010 pro nájemní bydlení Příloha č. 111: Výpočet čisté mzdy MUŽI s nárokem na snížení daně v roce 2010 pro nájemní bydlení Příloha č. 112: Výpočet čisté mzdy ŽENY za vybrané kraje v roce 2010 pro nájemní bydlení Příloha č. 113: Výpočet čisté mzdy MUŽI za vybrané kraje v roce 2010 pro vlastnické bydlení Příloha č. 114: Výpočet čisté mzdy ŽENY za vybrané kraje v roce 2010 pro vlastnické bydlení Příloha č. 115: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné

87

Příloha č. 116: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 117: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 118: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 119: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 120: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 121: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 122: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 123: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 124: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 125: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 126: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 127: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 128: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 129: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 130: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 131: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 132: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 133: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné

88

Příloha č. 134: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 135: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 136: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 137: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 138: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 139: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Příloha č. 140: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Příloha č. 141: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Příloha č. 142: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příloha č. 143: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příloha č. 144: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příloha č. 145: Výsledky indikátorového přístupu pro regulované nájemné rok 2008 Příloha č. 146: Výsledky indikátorového přístupu pro regulované nájemné rok 2009 Příloha č. 147: Výsledky indikátorového přístupu pro regulované nájemné rok 2010 Příloha č. 148: Výsledky indikátorového přístupu pro tržní nájemné rok 2008 Příloha č. 149: Výsledky indikátorového přístupu pro tržní nájemné rok 2009 Příloha č. 150: Výsledky indikátorového přístupu pro tržní nájemné rok 2010 Příloha č. 151: Výsledky indikátorového přístupu pro vlastnické bydlení rok 2008 Příloha č. 152: Výsledky indikátorového přístupu pro vlastnické bydlení rok 2009 Příloha č. 153: Výsledky indikátorového přístupu pro vlastnické bydlení rok 2010 Příloha č. 154: Výsledky reziduálního přístupu pro regulované nájemné rok 2008 Příloha č. 155: Výsledky reziduálního přístupu pro regulované nájemné rok 2009

89

Příloha č. 156: Výsledky reziduálního přístupu pro regulované nájemné rok 2010 Příloha č. 157: Výsledky reziduálního přístupu pro tržní nájemné rok 2008 Příloha č. 158: Výsledky reziduálního přístupu pro tržní nájemné rok 2009 Příloha č. 159: Výsledky reziduálního přístupu pro tržní nájemné rok 2010 Příloha č. 160: Výsledky reziduálního přístupu pro vlastnické bydlení rok 2008 Příloha č. 161: Výsledky reziduálního přístupu pro vlastnické bydlení rok 2009 Příloha č. 162: Výsledky reziduálního přístupu pro vlastnické bydlení rok 2010

90

Příloha č. 1: Výpočet čisté mzdy MUŽI v Kč za vybrané kraje v roce 2007 pro nájemní bydlení Kraj

HM

Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

20970 21370 19653 23112 20728

SP ZP ZD zaokr. zaokr. zaokr. 1678 1710 1573 1849 1659

944 962 885 1041 933

18400 18700 17200 20300 18200

Daň 2801 2876 2561 3276 2751

ČM (bez dětí) 16147 16422 15234 17546 15985

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

Příloha č. 2: Výpočet čisté mzdy MUŽI v Kč s nárokem na snížení daně v roce 2007 pro nájemní bydlení ČM + ČM + ČM ČM Manželka manželka manželka (1 dítě) (2 děti) +1 dítě + 2 děti Jihomoravský 16647 17147 16497 16997 17497 Moravskoslezský 16922 17422 16772 17272 17772 Pardubický 15734 16234 15584 16084 16584 Středočeský 18046 18546 17896 18396 18896 Ústecký 16485 16485 16335 16835 17335 Kraj

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

Příloha č. 3: Výpočet čisté mzdy ŽENY v Kč za vybrané kraje v roce 2007 pro nájemní bydlení Kraj

HM

Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

15980 15862 15345 18006 15985

Daň SP ZP ZD zaokr. zaokr. zaokr. 1279 720 14000 1953 1269 714 13900 1934 1228 691 13500 1858 1441 811 15800 2295 1279 720 14000 1953

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

91

ČM (bez dětí) 12628 12545 12168 14059 12633

ČM (1 dítě) 13128 13045 12668 14559 13133

Příloha č. 4: Výpočet čisté mzdy MUŽI v Kč za vybrané kraje v roce 2007 pro vlastnické bydlení Velikost bytu v m2

Kraj Jihomoravský

38 57 68 38 57 68 38 57 68 38 57 68 38 57 68

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

ZD zaokr.

HM 20970 20970 20970 21370 21370 21370 19653 19653 19653 23112 23112 23112 20728 20728 20728

Daň

12000 10000 8700 15100 13900 13200 12400 10900 9900 14500 12700 11600 15900 15200 14800

1573 1200 1044 2162 1934 1801 1649 1364 1188 2048 1706 1497 2314 2181 2105

ČM (bez dětí) 17375 17748 17904 17136 17364 17497 16146 16431 16607 18774 19116 19325 16422 16555 16631

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu Příloha č. 5: Výpočet čisté mzdy ŽENY v Kč za vybrané kraje v roce 2007 pro vlastnické bydlení Velikost bytu v m2 Jihomoravský 57 Moravskoslezský 57 Pardubický 57 Středočeský 57 Ústecký 57 Kraj

HM

ZD zaokr.

15980 15862 15345 18006 15985

5600 9100 7100 8200 11100

Daň 672 1092 852 984 1402

ČM (bez dětí) 13909 13387 13174 15370 13184

ČM (1 dítě) 14409 13887 13674 15870 13684

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu Příloha č. 6: Výsledky společného zdanění obou ekonomicky aktivních manželů pro nájemní bydlení v Kč

Kraj

ZD muž

ZD žena

Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

18348 18698 17195 20222 18136

13981 13879 13426 15754 13986

Součet Rozdíl 1/2 Společný Zaokr. Daň bez Společného (zvýšení ZD ZD společná uplatnění ZD příjmů) SZM 32329 16164,5 16200 2371 4754 2383 32577 16288,5 16300 2390 4810 2420 30621 15310,5 15400 2219 4419 2200 35976 17988 18000 2713 5571 2858 32122 16061 16100 2352 4704 2352

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

92

Příloha č. 7: Výsledky společného zdanění manželů, z nichž jeden není ekonomicky aktivní pro nájemní bydlení v Kč

Kraj

ZD muž

Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

18348 18698 17195 20222 18136

ZD žena 0 0 0 0 0

Součet 1/2 Rozdíl Společný Zaokr. Daň bez Společného (zvýšení ZD ZD společná uplatnění ZD příjmů) SZM 18348 9174 9200 1104 4754 3650 18698 9349 9400 1128 4810 3682 17195 8597,5 8600 1032 4419 3387 20222 10111 10200 1231 5571 4340 18136 9068 9100 1092 4704 3612

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

Příloha č. 8: Výsledky společného zdanění obou ekonomicky aktivních manželů pro vlastnické bydlení v Kč

Kraj

Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Velikost ZD bytu v muž m2

ZD žena

38 57 68 38 57 68 38 57 68 38 57 68 38 57 68

13981 13981 13981 13879 13879 13879 13426 13426 13426 15754 15754 15754 13986 13986 13986

11915 9915 8674 15035 13896 13190 12328 10814 9876 14457 12664 11552 15862 15154 14716

Společný ZD 25896 23896 22655 28914 27775 27069 25754 24240 23302 30211 28418 27306 29848 29140 28702

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

93

1/2 spol. ZD 12948 11948 11328 14457 13888 13535 12877 12120 11651 15106 14209 13653 14924 14570 14351

Součet Rozdíl Daň bez (zvýšení společná uplatnění příjmů) SZM 1763 1573 1459 2048 1934 1877 1744 1611 1516 2181 2010 1896 2143 2067 2029

3526 3153 2997 4096 3868 3735 3507 3222 3046 4343 4134 4058 4267 4134 4058

1763 1580 1538 2048 1934 1858 1763 1611 1530 2162 2124 2162 2124 2067 2029

Příloha č. 9: Výsledky společného zdanění manželů, z nichž jeden není ekonomicky aktivní pro vlastnické bydlení v Kč Velikost ZD bytu v muž 2 m

Kraj

Jihomoravský

38 57 68 38 57 68 38 57 68 38 57 68 38 57 68

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

ZD žena

11915 9915 8674 15035 13896 13190 12328 10814 9876 14457 12664 11552 15862 15154 14716

Společný ZD

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1/2 spol. ZD

11915 9915 8674 15035 13896 13190 12328 10814 9876 14457 12664 11552 15862 15154 14716

Součet Rozdíl Daň bez (zvýšení společná uplatnění příjmů) SZM

5958 4958 4337 7518 6948 6595 6164 5407 4938 7229 6332 5776 7931 7577 7358

720 600 528 912 840 792 744 660 600 876 768 696 960 912 888

1573 1200 1044 2162 1934 1801 1649 1364 1188 2048 1706 1497 2314 2181 2105

853 600 516 1250 1094 1009 905 704 588 1172 938 801 1354 1269 1217

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu Příloha č. 10: Výpočet čisté mzdy MUŽI v Kč za vybrané kraje v roce 2008 pro nájemní bydlení Kraj

HM

Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

ZD zaokr. (superhrubá mzda)

22817 22895 21039 24269 22170

Daň

30900 31000 28500 32800 30000

2565 2580 2205 2850 2430

SP zaokr. 1826 1832 1684 1942 1774

ZP zaokr. 1027 1031 947 1093 998

ČM (bez dětí) 17399 17452 16203 18384 16968

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu Příloha č. 11: Výpočet čisté mzdy MUŽI v Kč s nárokem na snížení daně a daňový bonus v roce 2008 pro nájemní bydlení ČM + ČM + ČM ČM Manželka manželka manželka (1 dítě) (2 děti) +1 dítě + 2 děti Jihomoravský 18289 19179 19469 20359 21249 Moravskoslezský 18342 19232 19522 20412 21302 Pardubický 17093 17983 18273 19163 20053 Středočeský 19274 20164 20454 21344 22234 Ústecký 17858 18748 19038 19928 20818 Kraj

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

94

Příloha č. 12: Výpočet čisté mzdy ŽENY v Kč za vybrané kraje v roce 2008 pro nájemní bydlení Kraj Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

HM

ZD zaokr. (superhrubá mzda)

16957 16936 16764 19142 17340

22900 22900 22700 25900 23500

Daň 1365 1365 1335 1815 1455

SP zaokr.

ZP zaokr.

1357 1355 1342 1532 1388

764 763 755 862 781

ČM ČM (bez (1 dítě) dětí) 13471 14361 13453 14343 13332 14222 14933 15823 13716 14606

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu Příloha č. 13: Výpočet čisté mzdy MUŽI v Kč za vybrané kraje v roce 2008 pro vlastnické bydlení Velikost bytu v m2 Jihomoravský 38 57 68 Moravskoslezský 38 57 68 Pardubický 38 57 68 Středočeský 38 57 68 Ústecký 38 57 68 Kraj

HM

ZD zaokr.

22817 22817 22817 22895 22895 22895 21039 21039 21039 24269 24269 24269 22170 22170 22170

22300 19700 18000 25500 23900 22800 21900 19900 18700 25500 23200 21800 26800 25800 25100

Daň 1275 885 630 1755 1515 1350 1215 915 735 1755 1410 1200 1950 1800 1695

ČM ČM (bez dětí) (manželka) 18689 19079 19334 18277 18517 18682 17193 17493 17673 19479 19824 20034 17448 17598 17703

19964 19964 19964 20032 20032 20032 18408 18408 18408 21234 21234 21234 19398 19398 19398

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu Příloha č. 14:: Výpočet čisté mzdy ŽENY v Kč za vybrané kraje v roce 2008 pro vlastnické bydlení Velikost bytu v m2 Jihomoravský 57 Moravskoslezský 57 Pardubický 57 Středočeský 57 Ústecký 57 Kraj

HM

ZD zaokr.

16957 16936 16764 19142 17340

15800 15800 14200 16300 19200

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

95

Daň 300 300 60 375 810

ČM (bez dětí) 14536 14518 14607 16373 14361

ČM (1 dítě) 15426 15408 15497 17263 15251

Příloha č. 15: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Zdroj: vlastní výpočty

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Reziduální příjem v Kč 15 318 12 141 zaměstnaný 27 532 RD 27 002 zaměstnaný 30 175 nezaměstnaný 26 281 RD 27 816 zaměstnaný 31 303 nezaměstnaný 27 095 důchodce 16 063 7 824

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 10 629 5 421 19 312 16 382 19 015 15 121 14 256 17 203 12 995 7 843 3 135

Příloha č. 16: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Reziduální příjem v Kč 11 302 7 269 zaměstnaný 22 660 RD 21 603 zaměstnaný 24 776 nezaměstnaný 20 882 RD 22 417 zaměstnaný 25 904 nezaměstnaný 21 696 důchodce 11 191 3 808

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Zdroj: vlastní výpočty

96

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 6 613 549 14 440 10 983 13 616 9 722 8 857 11 804 7 596 2 971 -881

Příloha č. 17: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Reziduální příjem v Kč 10 942 4 951 zaměstnaný 21 943 RD 17 434 zaměstnaný 22 896 nezaměstnaný 16 713 RD 17 678 zaměstnaný 23 396 nezaměstnaný 16 899 důchodce 8 873 2 220

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 6 253 -1 769 13 723 6 814 11 736 5 553 4 118 9 296 2 799 653 -2 469

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 18:: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Regulované Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné aktivita aktivita v Kč v Kč zaměstnaný 16 147 829 zaměstnaný 13 384 1 243 zaměstnaný zaměstnaný 28 775 1 243 zaměstnaný RD 28 485 1 483 zaměstnaný zaměstnaný 31 658 1 483 zaměstnaný nezaměstnaný 27 764 1 483 zaměstnaný RD 29 299 1 483 zaměstnaný zaměstnaný 32 786 1 483 zaměstnaný nezaměstnaný 28 578 1 483 důchodce důchodce 17 306 1 243 důchodce 8 653 829

Zdroj: vlastní výpočty

97

HE/I v% 5,13 9,29 4,32 5,21 4,68 5,34 5,06 4,52 5,19 7,18 9,58

Příloha č. 19:: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

16 147 13 384 28 775 28 485 31 658 27 764 29 299 32 786 28 578 17 306 8 653

Tržní nájemné v Kč 4 845 6 115 6 115 6 882 6 882 6 882 6 882 6 882 6 882 6 115 4 845

HE/I v% 30,01 45,69 21,25 24,16 21,74 24,79 23,49 20,99 24,08 35,33 55,99

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 20:: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

98

17 375 13 384 30 376 27 108 32 570 26 387 27 352 33 070 26 573 17 306 8 653

Měsíční splátka hypotéky v Kč 6 433 8 433 8 433 9 674 9 674 9 674 9 674 9 674 9 674 8 433 6 433

HP/I v% 37,02 63,01 27,76 35,69 29,70 36,66 35,37 29,25 36,41 48,73 74,34

Příloha č. 21:: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč

1,5 ŽM v Kč

15 738 12 274 27 940 27 311 30 662 27 104 28 381 31 790 27 918 16 617 8 138

4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 11 049 5 554 19 720 16 691 19 502 15 944 14 821 17 690 13 818 8 397 3 449

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 22:: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

99

Reziduální příjem v Kč

1,5 ŽM v Kč

12 877 8 828 24 494 23 502 26 853 23 295 24 572 27 981 24 109 13 171 5 277

4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 8 188 2 108 16 274 12 882 15 693 12 135 11 012 13 881 10 009 4 951 588

Příloha č. 23:: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč

1,5 ŽM v Kč

13 473 9 341 25 107 24 103 27 454 23 896 25 173 28 582 24 710 12 842 5 159

4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 8 784 2 621 16 887 13 483 16 294 12 736 11 613 14 482 10 610 4 622 470

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 24: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příjem Regulované Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč v Kč 1 1 0 zaměstnaný 16 422 684 2 1 1 zaměstnaný 13 301 1 027 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 28 967 1 027 4 2 1 zaměstnaný RD 28 536 1 225 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 31 887 1 225 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 28 329 1 225 7 2 2 zaměstnaný RD 29 606 1 225 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 33 015 1 225 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 29 143 1 225 10 2 0 důchodce důchodce 17 644 1 027 11 1 0 důchodce 8 822 684 Zdroj: vlastní výpočty

100

HE/I v% 4,17 7,72 3,55 4,29 3,84 4,32 4,14 3,71 4,20 5,82 7,75

Příloha č. 25: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příjem Tržní Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč v Kč 1 1 0 zaměstnaný 16 422 3 545 2 1 1 zaměstnaný 13 301 4 473 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 28 967 4 473 4 2 1 zaměstnaný RD 28 536 5 034 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 31 887 5 034 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 28 329 5 034 7 2 2 zaměstnaný RD 29 606 5 034 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 33 015 5 034 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 29 143 5 034 10 2 0 důchodce důchodce 17 644 4 473 11 1 0 důchodce 8 822 3 545

HE/I v% 21,59 33,63 15,44 17,64 15,79 17,77 17,00 15,25 17,27 25,35 40,18

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 26: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Měsíční Příjem Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická splátka domácnosti domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita hypotéky v Kč v Kč 1 1 0 zaměstnaný 17 136 3 663 2 1 1 zaměstnaný 14 143 4 802 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 29 909 4 802 4 2 1 zaměstnaný RD 29 611 5 508 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 32 962 5 508 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 29 404 5 508 7 2 2 zaměstnaný RD 30 681 5 508 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 34 090 5 508 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 30 218 5 508 10 2 0 důchodce důchodce 17 644 4 802 11 1 0 důchodce 8 822 3 663 Zdroj: vlastní výpočty

101

HP/I v% 21,38 33,95 16,05 18,60 16,71 18,73 17,95 16,16 18,23 27,21 41,52

Příloha č. 27: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální 1,5 ŽM Rozdíl příjem v Kč v Kč v Kč 14 457 4 689 9 768 11 758 6 720 5 038 26 236 8 220 18 016 25 918 10 620 15 298 28 711 11 160 17 551 24 895 11 160 13 735 26 732 13 560 13 172 29 839 14 100 15 739 25 709 14 100 11 609 15 924 8 220 7 704 7 768 4 689 3 079

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 28: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Zdroj: vlastní výpočty

102

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální 1,5 ŽM Rozdíl příjem v Kč v Kč v Kč 11 543 4 689 6 854 8 266 6 720 1 546 22 744 8 220 14 524 22 067 10 620 11 447 24 860 11 160 13 700 21 044 11 160 9 884 22 881 13 560 9 321 25 988 14 100 11 888 21 858 14 100 7 758 12 432 8 220 4 212 4 854 4 689 165

Příloha č. 29: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Počet dětí

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce --

Reziduální 1,5 ŽM Rozdíl příjem v Kč v Kč v Kč 11 279 4 689 6 590 7 549 6 720 829 22 218 8 220 13 998 18 564 10 620 7 944 23 486 11 160 12 326 17 541 11 160 6 381 19 378 13 560 5 818 24 614 14 100 10 514 18 355 14 100 4 255 10 709 8 220 2 489 3 678 4 689 -1 011

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 30: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Regulované Ekonomická Ekonomická HE/I domácnosti nájemné aktivita aktivita v% v Kč v Kč zaměstnaný 15 234 777 5,10 zaměstnaný 12 924 1 166 9,02 zaměstnaný zaměstnaný 27 402 1 166 4,26 zaměstnaný RD 27 309 1 391 5,09 zaměstnaný zaměstnaný 30 102 1 391 4,62 zaměstnaný nezaměstnaný 26 286 1 391 5,29 zaměstnaný RD 28 123 1 391 4,95 zaměstnaný zaměstnaný 31 230 1 391 4,45 zaměstnaný nezaměstnaný 27 100 1 391 5,13 důchodce důchodce 17 090 1 166 6,82 důchodce 8 545 777 9,09

Zdroj: vlastní výpočty

103

Příloha č. 31: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný 15 234 zaměstnaný 12 924 zaměstnaný zaměstnaný 27 402 zaměstnaný RD 27 309 zaměstnaný zaměstnaný 30 102 zaměstnaný nezaměstnaný 26 286 zaměstnaný RD 28 123 zaměstnaný zaměstnaný 31 230 zaměstnaný nezaměstnaný 27 100 důchodce důchodce 17 090 důchodce 8 545

Tržní HE/I nájemné v% v Kč 3 691 24,23 4 658 36,04 4 658 17,00 5 242 19,20 5 242 17,41 5 242 19,94 5 242 18,64 5 242 16,79 5 242 19,34 4 658 27,26 3 691 43,19

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 32: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

104

16 146 13 930 28 599 25 883 30 805 24 860 26 697 31 933 25 674 17 090 8 545

Měsíční splátka hypotéky v Kč 4 867 6 381 6 381 7 319 7 319 7 319 7 319 7 319 7 319 6 381 4 867

HP/I v% 30,14 45,81 22,31 28,28 23,76 29,44 27,42 22,92 28,51 37,34 56,96

Příloha č. 33: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Reziduální 1,5 ŽM Rozdíl příjem v Kč v Kč v Kč 16 747 4 689 12 058 13 616 6 720 6 896 zaměstnaný 30 406 8 220 22 186 RD 28 888 10 620 18 268 zaměstnaný 33 533 11 160 22 373 nezaměstnaný 28 792 11 160 17 632 RD 29 958 13 560 16 398 zaměstnaný 34 661 14 100 20 561 nezaměstnaný 25 580 14 100 11 480 důchodce 16 333 8 220 8 113 7 967 4 689 3 278

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 34: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Reziduální 1,5 ŽM Rozdíl příjem v Kč v Kč v Kč 12 783 4 689 8 094 8 805 6 720 2 085 zaměstnaný 25 595 8 220 17 375 RD 23 554 10 620 12 934 zaměstnaný 28 199 11 160 17 039 nezaměstnaný 23 458 11 160 12 298 RD 24 624 13 560 11 064 zaměstnaný 29 327 14 100 15 227 nezaměstnaný 20 246 14 100 6 146 důchodce 11 522 8 220 3 302 4 003 4 689 -686

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Zdroj: vlastní výpočty

105

Příloha č. 35: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Počet dětí

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Reziduální 1,5 ŽM Rozdíl příjem v Kč v Kč v Kč 13 009 4 689 8 320 8 568 6 720 1 848 zaměstnaný 24 103 8 220 15 883 RD 19 888 10 620 9 268 zaměstnaný 25 862 11 160 14 702 nezaměstnaný 19 681 11 160 8 521 RD 20 958 13 560 7 398 zaměstnaný 26 990 14 100 12 890 nezaměstnaný 20 495 14 100 6 395 důchodce 10 086 8 220 1 866 3 057 4 689 -1 632

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 36: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Regulované Ekonomická Ekonomická HE/I domácnosti nájemné aktivita aktivita v% v Kč v Kč zaměstnaný 17 546 799 4,55 zaměstnaný 14 815 1 199 8,09 zaměstnaný zaměstnaný 31 605 1 199 3,79 zaměstnaný RD 30 318 1 430 4,72 zaměstnaný zaměstnaný 34 963 1 430 4,09 zaměstnaný nezaměstnaný 30 222 1 430 4,73 zaměstnaný RD 31 388 1 430 4,56 zaměstnaný zaměstnaný 36 091 1 430 3,96 zaměstnaný nezaměstnaný 27 010 1 430 5,29 důchodce důchodce 17 532 1 199 6,84 důchodce 8 766 799 9,11

Zdroj: vlastní výpočty

106

Příloha č. 37: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Tržní Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné aktivita aktivita v Kč v Kč zaměstnaný 17 546 4 763 zaměstnaný 14 815 6 010 zaměstnaný zaměstnaný 31 605 6 010 zaměstnaný RD 30 318 6 764 zaměstnaný zaměstnaný 34 963 6 764 zaměstnaný nezaměstnaný 30 222 6 764 zaměstnaný RD 31 388 6 764 zaměstnaný zaměstnaný 36 091 6 764 zaměstnaný nezaměstnaný 27 010 6 764 důchodce důchodce 17 532 6 010 důchodce 8 766 4 763

HE/I v% 27,15 40,57 19,02 22,31 19,35 22,38 21,55 18,74 25,04 34,28 54,33

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 38: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Měsíční Příjem Ekonomická Ekonomická splátka domácnosti aktivita aktivita hypotéky v Kč v Kč zaměstnaný 18 774 5 765 zaměstnaný 16 126 7 558 zaměstnaný zaměstnaný 31 661 7 558 zaměstnaný RD 28 558 8 670 zaměstnaný zaměstnaný 34 532 8 670 zaměstnaný nezaměstnaný 28 351 8 670 zaměstnaný RD 29 628 8 670 zaměstnaný zaměstnaný 35 660 8 670 zaměstnaný nezaměstnaný 29 165 8 670 důchodce důchodce 17 644 7 558 důchodce 8 822 5 765

Zdroj: vlastní výpočty

107

HP/I v% 30,71 46,87 23,87 30,36 25,11 30,58 29,26 24,31 29,73 42,84 65,35

Příloha č. 39: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč 15 345 12 429 27 658 27 140 30 325 26 506 27 954 30 953 27 320 16 572 8 126

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 10 656 5 709 19 438 16 520 19 165 15 346 14 394 16 853 13 220 8 352 3 437

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 40: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

108

Reziduální příjem v Kč 13 741 10 558 25 787 25 099 28 284 24 465 25 913 28 912 25 279 14 701 6 522

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 9 052 3 838 17 567 14 479 17 124 13 305 12 353 14 812 11 179 6 481 1 833

Příloha č. 41: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč 14 148 10 958 26 206 23 116 28 373 22 482 23 930 29 501 23 296 14 550 6 492

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 9 459 4 238 17 986 12 496 17 213 11 322 10 370 15 401 9 196 6 330 1 803

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 42: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Typ Počet Počet domácnosti dospělých dětí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Regulované Ekonomická Ekonomická HE/I domácnosti nájemné aktivita aktivita v% v Kč v Kč zaměstnaný 15 985 640 4,00 zaměstnaný 13 389 960 7,17 zaměstnaný zaměstnaný 28 618 960 3,35 zaměstnaný RD 28 285 1 145 4,05 zaměstnaný zaměstnaný 31 470 1 145 3,64 zaměstnaný nezaměstnaný 27 651 1 145 4,14 zaměstnaný RD 29 099 1 145 3,93 zaměstnaný zaměstnaný 32 098 1 145 3,57 zaměstnaný nezaměstnaný 28 465 1 145 4,02 důchodce důchodce 17 532 960 5,48 důchodce 8 766 640 7,30

Zdroj: vlastní výpočty

109

Příloha č. 43: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Typ Počet Počet domácnosti dospělých dětí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný 15 985 zaměstnaný 13 389 zaměstnaný zaměstnaný 28 618 zaměstnaný RD 28 285 zaměstnaný zaměstnaný 31 470 zaměstnaný nezaměstnaný 27 651 zaměstnaný RD 29 099 zaměstnaný zaměstnaný 32 098 zaměstnaný nezaměstnaný 28 465 důchodce důchodce 17 532 důchodce 8 766

Tržní nájemné v Kč 2 244 2 831 2 831 3 186 3 186 3 186 3 186 3 186 3 186 2 831 2 244

HE/I v% 14,04 21,14 9,89 11,26 10,12 11,52 10,95 9,93 11,19 16,15 25,60

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 44: Finanční dostupnost bydlení v roce 2007 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Typ Počet Počet domácnosti dospělých dětí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

110

16 422 13 940 29 188 26 536 31 793 25 902 27 350 32 921 26 716 17 532 8 766

Měsíční splátka hypotéky v Kč 2 274 2 982 2 982 3 420 3 420 3 420 3 420 3 420 3 420 2 982 2 274

HP/I v% 13,85 21,39 10,22 12,89 10,76 13,20 12,51 10,39 12,80 17,01 25,95

Příloha č. 45: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč 16 344 14 699 29 287 26 071 29 872 25 822 26 961 30 762 26 712 17 497 10 559

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 11 655 7 979 21 067 15 451 18 712 14 662 13 401 16 662 12 612 9 277 5 870

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 46: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

111

Reziduální příjem v Kč 12 463 10 053 24 641 20 949 24 750 20 700 21 839 25 640 21 590 12 851 6 678

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 7 774 3 333 16 421 10 329 13 590 9 540 8 279 11 540 7 490 4 631 1 989

Příloha č. 47: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Počet dětí

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč 10 157 4 241 22 250 15 624 20 865 15 375 16 514 21 755 16 265 6 250 1 008

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 5 468 -2 479 14 030 5 004 9 705 4 215 2 954 7 655 2 165 -1 970 -3 681

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 48: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Regulované Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné aktivita aktivita v Kč v Kč zaměstnaný 17 399 1 055 zaměstnaný 14 361 1 583 zaměstnaný zaměstnaný 30 870 1 583 zaměstnaný RD 27 959 1 888 zaměstnaný zaměstnaný 31 760 1 888 zaměstnaný nezaměstnaný 27 710 1 888 zaměstnaný RD 28 849 1 888 zaměstnaný zaměstnaný 32 650 1 888 zaměstnaný nezaměstnaný 28 600 1 888 důchodce důchodce 19 080 1 583 důchodce 9 540 1 055

Zdroj: vlastní výpočty

112

HE/I v% 6,06 11,02 5,13 6,75 5,94 6,81 6,54 5,78 6,60 8,30 11,06

Příloha č. 49: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný 17 399 zaměstnaný 16 282 zaměstnaný zaměstnaný 30 870 zaměstnaný RD 27 959 zaměstnaný zaměstnaný 31 760 zaměstnaný nezaměstnaný 27 710 zaměstnaný RD 28 849 zaměstnaný zaměstnaný 32 650 zaměstnaný nezaměstnaný 28 600 důchodce důchodce 19 080 důchodce 11 614

Tržní nájemné v Kč 4 936 6 229 6 229 7 010 7 010 7 010 7 010 7 010 7 010 6 229 4 936

HE/I v% 28,37 43,31 20,18 25,07 22,07 25,30 24,30 21,47 24,51 32,65 51,56

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 50: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

113

18 689 15 426 33 435 28 454 33 695 28 205 29 344 34 585 29 095 19 080 9 540

Měsíční splátka hypotéky v Kč 8 532 11 185 11 185 12 830 12 830 12 830 12 830 12 830 12 830 12 830 8 532

HP/I v% 45,65 72,51 33,45 45,09 38,08 45,49 43,72 37,10 44,10 67,24 89,44

Příloha č. 51: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč 16 624 13 119 29 663 26 530 30 313 26 478 27 420 31 203 27 368 18 146 8 866

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 11 935 6 399 21 443 15 910 19 153 15 318 13 860 17 103 13 268 9 926 4 177

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 52: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

114

Reziduální příjem v Kč 12 726 10 053 24 942 21 300 25 083 21 248 22 190 25 973 22 138 13 425 4 968

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 8 037 3 333 16 722 10 680 13 923 10 088 8 630 11 873 8 038 5 205 279

Příloha č. 53: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč 12 858 8 304 24 866 20 373 24 876 20 321 21 263 25 766 21 211 12 284 4 275

1,5 ŽM v Kč

Rozdíl v Kč

4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

8 169 1 584 16 646 9 753 13 716 9 161 7 703 11 666 7 111 4 064 -414

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 54: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příjem Regulované Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická HE/I domácnosti nájemné domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v% v Kč v Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

115

17 452 14 361 30 905 28 012 31 795 27 960 28 902 32 685 28 850 19 388 9 694

828 1 242 1 242 1 482 1 482 1 482 1 482 1 482 1 482 1 242 828

4,74 8,65 4,02 5,29 4,66 5,30 5,13 4,53 5,14 6,41 8,54

Příloha č. 55: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příjem Tržní Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč v Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

17 452 16 016 30 905 28 012 31 795 27 960 28 902 32 685 28 850 19 388 9 694

4 726 5 963 5 963 6 712 6 712 6 712 6 712 6 712 6 712 5 963 4 726

HE/I v% 27,08 41,46 19,29 23,96 21,11 24,01 23,22 20,54 23,27 30,76 48,75

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 56: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příjem Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

116

18 277 15 408 31 970 28 522 33 025 28 470 29 412 33 915 29 360 19 388 9 694

Měsíční HP/I splátka v% hypotéky v Kč 5 419 29,65 7 104 46,11 7 104 22,22 8 149 28,57 8 149 24,68 8 149 28,62 8 149 27,71 8 149 24,03 8 149 27,76 7 104 36,64 5 419 55,90

Příloha č. 57: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč 15 213 12 738 28 051 24 992 28 654 24 380 25882 29544 25270 17 103 8 447

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 10 524 6 018 19 831 14 372 17 494 13 220 12322 15444 11170 8 883 3 758

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 58: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

117

Reziduální příjem v Kč 12 109 9 955 24 369 20 949 24 611 20 337 21839 25501 21227 13 708 6 606

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 7 420 3 235 16 149 10 329 13 451 9 177 8279 11401 7127 5 488 1 917

Příloha č. 59: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč 10 687 6 968 22 296 17 115 22 112 16 503 18 005 23 002 17 393 9 091 2 931

1,5 ŽM v Kč

Rozdíl v Kč

4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

5 998 248 14 076 6 495 10 952 5 343 4 445 8 902 3 293 871 -1 758

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 60: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příjem Regulované Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč v Kč 1 1 0 zaměstnaný 16 203 990 2 1 1 zaměstnaný 14 222 1 484 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 29 535 1 484 4 2 1 zaměstnaný RD 26 763 1 771 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 30 425 1 771 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 26 151 1 771 7 2 2 zaměstnaný RD 26 763 1 771 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 31 315 1 771 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 26 151 1 771 10 2 0 důchodce důchodce 18 874 1 771 11 1 0 důchodce 9 437 990 Zdroj: vlastní výpočty

118

HE/I v% 6,11 10,43 5,02 6,62 5,82 6,77 6,62 5,66 6,77 9,38 10,49

Příloha č. 61: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příjem Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč 1 1 0 zaměstnaný 16 203 2 1 1 zaměstnaný 15 121 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 29 535 4 2 1 zaměstnaný RD 26 763 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 30 425 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 26 151 7 2 2 zaměstnaný RD 26 763 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 31 315 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 26 151 10 2 0 důchodce důchodce 18 874 11 1 0 důchodce 10 700

Tržní nájemné v Kč 4 094 5 166 5 166 5 814 5 814 5 814 5 814 5 814 5 814 5 166 4 094

HE/I v% 25,27 36,16 17,49 21,72 19,11 22,23 21,72 18,57 22,23 27,37 43,09

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 62: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příjem Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

119

17 193 15 497 30 825 26 898 31 895 26 286 27 788 32 785 27 176 18 874 9 437

Měsíční splátka hypotéky v Kč 6 506 8 529 8 529 9 783 9 783 9 783 9 783 9 783 9 783 9 783 6 506

HP/I v% 37,84 55,03 27,67 36,37 30,67 37,22 35,21 29,84 36,00 51,83 68,94

Příloha č. 63: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální 1,5 ŽM příjem v Kč v Kč 17 299 14 196 31 690 27 003 32 266 27 450 27 893 33 156 28 340 17 719 8 588

4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 12 610 7 476 23 470 16 383 21 106 16 290 14 333 19 056 14 240 9 499 3 899

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 64: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

120

Reziduální 1,5 ŽM příjem v Kč v Kč 13 333 9 449 26 943 21 770 27 033 22 217 22 660 27 923 23 107 12 972 4 622

4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 8 644 2 729 18 723 11 150 15 873 11 057 9 100 13 823 9 007 4 752 -67

Příloha č. 65: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální 1,5 ŽM příjem v Kč v Kč 12 151 7 657 25 151 18 705 24 838 19 152 19 595 25 728 20 042 8 327 2 345

4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 7 462 937 16 931 8 085 13 678 7 992 6 035 11 628 5 942 107 -2 344

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 66: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Příjem Regulované Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné dětí aktivita aktivita v Kč v Kč 0 zaměstnaný 18 384 1 085 1 zaměstnaný 15 823 1 627 0 zaměstnaný zaměstnaný 33 317 1 627 1 zaměstnaný RD 28 944 1 941 1 zaměstnaný zaměstnaný 34 207 1 941 1 zaměstnaný nezaměstnaný 29 391 1 941 2 zaměstnaný RD 29 834 1 941 2 zaměstnaný zaměstnaný 35 097 1 941 2 zaměstnaný nezaměstnaný 30 281 1 941 0 důchodce důchodce 19 346 1 627 0 důchodce 9 673 1 085

Zdroj: vlastní výpočty

121

HE/I v% 5,90 10,28 4,88 6,71 5,67 6,60 6,51 5,53 6,41 8,41 11,22

Příloha č. 67: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Příjem Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dětí aktivita aktivita v Kč 0 zaměstnaný 18 384 1 zaměstnaný 15 823 0 zaměstnaný zaměstnaný 33 317 1 zaměstnaný RD 28 944 1 zaměstnaný zaměstnaný 34 207 1 zaměstnaný nezaměstnaný 29 391 2 zaměstnaný RD 29 834 2 zaměstnaný zaměstnaný 35 097 2 zaměstnaný nezaměstnaný 30 281 0 důchodce důchodce 19 346 0 důchodce 9 673

Tržní nájemné v Kč 5 051 6 374 6 374 7 174 7 174 7 174 7 174 7 174 7 174 6 374 5 051

HE/I v% 27,47 40,28 19,13 24,79 20,97 24,41 24,05 20,44 23,69 32,95 52,22

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 68: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Příjem Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dětí aktivita aktivita v Kč 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

122

19 479 17 263 34 757 29 724 35 857 30 171 30 614 36 747 31 061 19 346 9 673

Měsíční splátka hypotéky v Kč 7 328 9 606 9 606 11 019 11 019 11 019 11 019 11 019 11 019 11 019 7 328

HP/I v% 37,62 55,65 27,64 37,07 30,73 36,52 35,99 29,99 35,48 56,96 75,75

Příloha č. 69: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč 16 273 13 563 29 641 25 394 30 330 25 215 25 394 31 220 25 215 18 099 8 876

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 11 584 6 843 21 421 14 774 19 170 14 055 11 834 17 120 11 115 9 879 4 187

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 70: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

123

Reziduální příjem v Kč 13 856 10 679 26 757 22 218 27 154 22 039 22 218 28 044 22 039 15 215 6 700

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 9 167 3 959 18 537 11 598 15 994 10 879 8 658 13 944 7 939 6 995 2 011

Příloha č. 71: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Počet dětí

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč 14 205 10 999 27 062 23 011 27 432 22 832 23 901 28 322 23 722 14 890 6 328

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 9 516 4 279 18 842 12 391 16 272 11 672 10 341 14 222 9 622 6 670 1 639

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 72: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Regulované Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné aktivita aktivita v Kč v Kč zaměstnaný 16 968 695 zaměstnaný 14 606 1 043 zaměstnaný zaměstnaný 30 684 1 043 zaměstnaný RD 26 638 1 244 zaměstnaný zaměstnaný 31 574 1 244 zaměstnaný nezaměstnaný 26 459 1 244 zaměstnaný RD 26 638 1 244 zaměstnaný zaměstnaný 32 464 1 244 zaměstnaný nezaměstnaný 26 459 1 244 důchodce důchodce 19 142 1 043 důchodce 9 571 695

Zdroj: vlastní výpočty

124

HE/I v% 4,10 7,14 3,40 4,67 3,94 4,70 4,67 3,83 4,70 5,45 7,26

Příloha č. 73: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný 16 968 zaměstnaný 14 606 zaměstnaný zaměstnaný 30 684 zaměstnaný RD 26 638 zaměstnaný zaměstnaný 31 574 zaměstnaný nezaměstnaný 26 459 zaměstnaný RD 26 638 zaměstnaný zaměstnaný 32 464 zaměstnaný nezaměstnaný 26 459 důchodce důchodce 19 142 důchodce 9 812

Tržní nájemné v Kč 3 112 3 927 3 927 4 420 4 420 4 420 4 420 4 420 4 420 3 927 3 112

HE/I v% 18,34 26,89 12,80 16,59 14,00 16,71 16,59 13,62 16,71 20,52 32,43

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 74: Finanční dostupnost bydlení v roce 2008 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

125

17 448 15 251 31 314 27 888 32 309 27 709 28 778 33 199 28 599 19 142 9 571

Měsíční splátka hypotéky v Kč 3 244 4 252 4 252 4 877 4 877 4 877 4 877 4 877 4 877 4 252 3 244

HP/I v% 18,59 27,88 13,58 17,49 15,10 17,60 16,95 14,69 17,05 22,21 33,89

Příloha č. 75: Výpočet čisté mzdy MUŽI v Kč za vybrané kraje v roce 2009 pro nájemní bydlení Kraj

ZD zaokr. (superhrubá mzda)

HM

Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

22959 22674 21669 24151 22884

Daň

30800 30400 29100 32400 30700

SP zaokr.

2550 2490 2295 2790 2535

ZP zaokr.

1493 1474 1409 1570 1488

ČM (bez dětí)

1034 1021 976 1087 1030

17882 17689 16989 18704 17831

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

Příloha č. 76: Výpočet čisté mzdy MUŽI v Kč s nárokem na snížení daně a daňový bonus v roce 2009 pro nájemní bydlení ČM (1 dítě)

Kraj Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

18849 18656 17956 19671 18798

ČM (2 děti) 19816 19623 18923 20638 19765

ČM + ČM + Manželka manželka manželka +1 dítě + 2 děti 19952 19759 19059 20774 19901

20919 20726 20026 21741 20868

21886 21693 20993 22708 21835

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

Příloha č. 77: Výpočet čisté mzdy ŽENY v Kč za vybrané kraje v roce 2009 pro nájemní bydlení Kraj Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

HM 17199 16729 16983 19444 18063

ZD zaokr. (superhrubá mzda) 23100 22500 22800 26100 24300

Daň 1395 1305 1350 1845 1575

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

126

SP zaokr. 1118 1088 1104 1264 1175

ZP zaokr. 774 753 765 875 813

ČM (bez dětí) 13912 13583 13764 15460 14500

ČM (1 dítě) 14879 14550 14731 16427 15467

Příloha č. 78: Výpočet čisté mzdy MUŽI v Kč za vybrané kraje v roce 2009 pro vlastnické bydlení Kraj Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Velikost bytu v m2 38 57 68 38 57 68 38 57 68 38 57 68 38 57 68

HM

ZD zaokr.

22959 22959 22959 22674 22674 22674 21669 21669 21669 24151 24151 24151 22884 22884 22884

22400 19800 18100 25300 23700 22700 22600 20600 19300 25100 22800 21400 27300 26200 25600

Daň 1290 900 645 1725 1485 1335 1320 1020 825 1695 1350 1140 2025 1860 1770

ČM ČM (bez dětí) (manželka) 19142 19532 19787 18454 18694 18844 17964 18264 18459 19799 20144 20354 18341 18506 18596

20432 20432 20432 20179 20179 20179 19284 19284 19284 21494 21494 21494 20366 20366 20366

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

Příloha č. 79: Výpočet čisté mzdy ŽENY v Kč za vybrané kraje v roce 2009 pro vlastnické bydlení Kraj Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

Velikost bytu v m2 57 57 57 57 57

HM

ZD zaokr.

17199 16729 16983 19444 18063

12000 15700 14300 16500 19800

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

127

Daň 0 285 75 405 900

ČM (bez dětí) 15307 14603 15039 16900 15175

ČM (1 dítě) 16274 15570 16006 17867 16142

Příloha č. 80: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Reziduální příjem v Kč 16 479 12 774 zaměstnaný 29 689 RD 26 008 zaměstnaný 30 250 nezaměstnaný 26 171 RD 26 975 zaměstnaný 31 217 nezaměstnaný 27 138 důchodce 17 777 8 538

Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 11 790 6 054 21 469 15 388 19 090 15 011 13 415 17 117 13 038 9 557 3 849

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 81: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Reziduální příjem v Kč 13 301 9 099 zaměstnaný 26 014 RD 22 013 zaměstnaný 26 255 nezaměstnaný 22 176 RD 22 980 zaměstnaný 27 222 nezaměstnaný 23 143 důchodce 14 102 5 360

Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Zdroj: vlastní výpočty

128

1,5 ŽM v Kč 19 952 13 649 39 021 33 020 39 383 33 264 34 470 40 833 34 715 21 153 8 040

Rozdíl v Kč 8 612 2 379 17 794 11 393 15 095 11 016 9 420 13 122 9 043 5 882 671

Příloha č. 82: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Reziduální příjem v Kč 10 705 5 213 zaměstnaný 22 383 RD 16 311 zaměstnaný 21 978 nezaměstnaný 16 474 RD 17 278 zaměstnaný 22 945 nezaměstnaný 17 441 důchodce 8 821 1 504

Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 6 016 -1 507 14 163 5 691 10 818 5 314 3 718 8 845 3 341 601 -3 185

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 83: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příjem Regulované Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč v Kč 1 1 0 zaměstnaný 17 882 1 403 2 1 1 zaměstnaný 14 879 2 105 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 31 794 2 105 4 2 1 zaměstnaný RD 28 519 2 511 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 32 761 2 511 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 28 682 2 511 7 2 2 zaměstnaný RD 29 486 2 511 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 33 728 2 511 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 29 649 2 511 10 2 0 důchodce důchodce 19 882 2 105 11 1 0 důchodce 9 941 1 403 Zdroj: vlastní výpočty

129

HE/I v% 7,85 14,15 6,62 8,80 7,66 8,75 8,52 7,44 8,47 10,59 14,11

Příloha č. 84: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příjem Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč 1 1 0 zaměstnaný 17 882 2 1 1 zaměstnaný 16 195 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 31 794 4 2 1 zaměstnaný RD 28 519 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 32 761 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 28 682 7 2 2 zaměstnaný RD 29 486 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 33 728 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 29 649 10 2 0 důchodce důchodce 19 882 11 1 0 důchodce 11 540

Tržní nájemné v Kč 4 936 6 229 6 229 7 010 7 010 7 010 7 010 7 010 7 010 6 229 4 936

HE/I v% 25,62 37,39 18,18 22,81 19,86 22,68 22,06 19,29 21,94 29,07 44,31

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 85: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příjem Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

130

19 142 16 274 33 444 28 999 34 666 29 162 29 966 35 633 30 129 19 882 15 396

Měsíční splátka hypotéky v Kč 8 437 11 061 11 061 12 688 12 688 12 688 12 688 12 688 12 688 11 061 8 437

HP/I v% 44,08 67,96 33,07 43,75 36,60 43,51 42,34 35,61 42,11 55,63 83,80

Příloha č. 86: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální 1,5 ŽM příjem v Kč v Kč 16 593 4 689 12 906 6 720 29 628 8 220 26 364 10 620 30 277 11 160 26 621 11 160 27 331 13 560 31 244 14 100 27 588 14 100 18 524 8 220 8 988 4 689

Rozdíl v Kč 11 904 6 186 21 408 15 744 19 117 15 461 13 771 17 144 13 488 10 304 4 299

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 87: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

131

Reziduální 1,5 ŽM příjem v Kč v Kč 13 340 4 689 9 062 6 720 25 784 8 220 22 150 10 620 26 063 11 160 22 407 11 160 23 117 13 560 27 030 14 100 23 374 14 100 14 680 8 220 5 735 4 689

Rozdíl v Kč 8 651 2 342 17 564 11 530 14 903 11 247 9 557 12 930 9 274 6 460 1 046

Příloha č. 88: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální 1,5 ŽM příjem v Kč v Kč 13 326 4 689 8 848 6 720 25 555 8 220 21 035 10 620 25 683 11 160 21 292 11 160 22 002 13 560 26 650 14 100 22 259 14 100 13 446 8 220 4 956 4 689

Rozdíl v Kč 8 637 2 128 17 335 10 415 14 523 10 132 8 442 12 550 8 159 5 226 267

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 89: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Regulované Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné aktivita aktivita v Kč v Kč zaměstnaný 17 689 1 096 zaměstnaný 14 550 1 644 zaměstnaný zaměstnaný 31 272 1 644 zaměstnaný RD 28 326 1 962 zaměstnaný zaměstnaný 32 239 1 962 zaměstnaný nezaměstnaný 28 583 1 962 zaměstnaný RD 29 293 1 962 zaměstnaný zaměstnaný 33 206 1 962 zaměstnaný nezaměstnaný 29 550 1 962 důchodce důchodce 20 168 1 644 důchodce 10 084 1 096

Zdroj: vlastní výpočty

132

HE/I v% 6,20 11,30 5,26 6,93 6,09 6,86 6,70 5,91 6,64 8,15 10,87

Příloha č. 90: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný 17 689 zaměstnaný 15 673 zaměstnaný zaměstnaný 31 272 zaměstnaný RD 28 326 zaměstnaný zaměstnaný 32 239 zaměstnaný nezaměstnaný 28 583 zaměstnaný RD 29 293 zaměstnaný zaměstnaný 33 206 zaměstnaný nezaměstnaný 29 550 důchodce důchodce 20 168 důchodce 11 408

Tržní nájemné v Kč 4 349 5 488 5 488 6 176 6 176 6 176 6 176 6 176 6 176 5 488 4 349

HE/I v% 24,59 36,04 17,55 21,80 19,16 21,61 21,08 18,60 20,90 27,21 41,66

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 91: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

133

18 454 17 621 32 277 28 746 33 394 29 003 29 713 34 361 29 970 20 168 12 187

Měsíční splátky hypotéky v Kč 5 128 6 722 6 722 7 711 7 711 7 711 7 711 7 711 7 711 6 722 5 128

HP/I v% 27,79 43,04 20,83 26,83 23,09 26,59 25,95 22,44 25,73 33,33 50,43

Příloha č. 92: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Reziduální 1,5 ŽM příjem v Kč v Kč 15 645 4 689 12 714 6 720 zaměstnaný 28 736 8 220 RD 25 220 10 620 zaměstnaný 29 314 11 160 nezaměstnaný 25 051 11 160 RD 26 187 13 560 zaměstnaný 30 281 14 100 nezaměstnaný 26 018 14 100 důchodce 17 653 8 220 8 491 4 689

Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Rozdíl v Kč 10 956 5 994 20 516 14 600 18 154 13 891 12 627 16 181 11 918 9 433 3 802

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 93: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Reziduální 1,5 ŽM příjem v Kč v Kč 12 979 4 689 9 671 6 720 zaměstnaný 25 693 8 220 RD 21 931 10 620 zaměstnaný 26 025 11 160 nezaměstnaný 21 762 11 160 RD 22 898 13 560 zaměstnaný 26 992 14 100 nezaměstnaný 22 729 14 100 důchodce 14 610 8 220 5 825 4 689

Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Zdroj: vlastní výpočty

134

Rozdíl v Kč 8 290 2 951 17 473 11 311 14 865 10 602 9 338 12 892 8 629 6 390 1 136

Příloha č. 94: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Reziduální 1,5 ŽM příjem v Kč v Kč 11 473 4 689 7 497 6 720 zaměstnaný 23 519 8 220 RD 18 091 10 620 zaměstnaný 23 430 11 160 nezaměstnaný 17 922 11 160 RD 19 058 13 560 zaměstnaný 24 397 14 100 nezaměstnaný 18 889 14 100 důchodce 11 161 8 220 3 344 4 689

Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Rozdíl v Kč 6 784 777 15 299 7 471 12 270 6 762 5 498 10 297 4 789 2 941 -1 345

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 95: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příjem Regulované Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč v Kč 1 1 0 zaměstnaný 16 989 1 344 2 1 1 zaměstnaný 14 731 2 017 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 30 753 2 017 4 2 1 zaměstnaný RD 27 626 2 406 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 31 720 2 406 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 27 457 2 406 7 2 2 zaměstnaný RD 28 593 2 406 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 32 687 2 406 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 28 424 2 406 10 2 0 důchodce důchodce 19 670 2 017 11 1 0 důchodce 9 835 1 344 Zdroj: vlastní výpočty

135

HE/I v% 7,91 13,69 6,56 8,71 7,59 8,76 8,41 7,36 8,46 10,25 13,67

Příloha č. 96: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příjem Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč 1 1 0 zaměstnaný 16 989 2 1 1 zaměstnaný 15 372 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 30 753 4 2 1 zaměstnaný RD 27 626 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 31 720 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 27 457 7 2 2 zaměstnaný RD 28 593 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 32 687 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 28 424 10 2 0 důchodce důchodce 19 670 11 1 0 důchodce 10 895

Tržní nájemné v Kč 4 010 5 060 5 060 5 695 5 695 5 695 5 695 5 695 5 695 5 060 4 010

HE/I v% 23,60 32,96 16,45 20,61 17,95 20,74 19,92 17,42 20,04 25,72 39,07

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 97: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příjem Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

136

17 964 16 006 32 028 27 851 33 190 27 682 28 818 34 157 28 649 19 670 13 375

Měsíční splátky hypotéky v Kč 6 491 8 509 8 509 9 760 9 760 9 760 9 760 9 760 9 760 8 509 6 491

HP/I v% 36,13 53,16 26,57 35,05 29,41 35,26 33,87 28,58 34,07 43,26 64,95

Příloha č. 98: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Reziduální 1,5 ŽM příjem v Kč v Kč 17 118 4 689 14 048 6 720 zaměstnaný 31 785 8 220 RD 26 503 10 620 zaměstnaný 32 293 11 160 nezaměstnaný 27 330 11 160 RD 27 470 13 560 zaměstnaný 33 260 14 100 nezaměstnaný 28 297 14 100 důchodce 17 823 8 220 8 515 4 689

Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Rozdíl v Kč 12 429 7 328 23 565 15 883 21 133 16 170 13 910 19 160 14 197 9 603 3 826

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 99: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Reziduální 1,5 ŽM příjem v Kč v Kč 13 844 4 689 10 294 6 720 zaměstnaný 28 031 8 220 RD 22 439 10 620 zaměstnaný 28 229 11 160 nezaměstnaný 23 266 11 160 RD 23 406 13 560 zaměstnaný 29 196 14 100 nezaměstnaný 24 233 14 100 důchodce 14 069 8 220 5 241 4 689

Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Zdroj: vlastní výpočty

137

Rozdíl v Kč 9 155 3 574 19 811 11 819 17 069 12 106 9 846 15 096 10 133 5 849 552

Příloha č. 100: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Reziduální 1,5 ŽM příjem v Kč v Kč 12 454 4 689 8 238 6 720 zaměstnaný 25 975 8 220 RD 19 015 10 620 zaměstnaný 25 735 11 160 nezaměstnaný 19 842 11 160 RD 19 982 13 560 zaměstnaný 26 702 14 100 nezaměstnaný 20 809 14 100 důchodce 10 573 8 220 2 756 4 689

Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Rozdíl v Kč 7 765 1 518 17 755 8 395 14 575 8 682 6 422 12 602 6 709 2 353 -1 933

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 101: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příjem Regulované Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč v Kč 1 1 0 zaměstnaný 18 704 1 586 2 1 1 zaměstnaný 16 427 2 379 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 34 164 2 379 4 2 1 zaměstnaný RD 29 341 2 838 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 35 131 2 838 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 30 168 2 838 7 2 2 zaměstnaný RD 30 308 2 838 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 36 098 2 838 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 31 135 2 838 10 2 0 důchodce důchodce 20 202 2 379 11 1 0 důchodce 10 101 1 586 Zdroj: vlastní výpočty

138

HE/I v% 8,48 14,48 6,96 9,67 8,08 9,41 9,36 7,86 9,12 11,78 15,70

Příloha č. 102: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příjem Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč 1 1 0 zaměstnaný 18 704 2 1 1 zaměstnaný 17 632 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 34 164 4 2 1 zaměstnaný RD 29 341 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 35 131 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 30 168 7 2 2 zaměstnaný RD 30 308 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 36 098 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 31 135 10 2 0 důchodce důchodce 20 202 11 1 0 důchodce 11 931

Tržní nájemné v Kč 4 860 6 133 6 133 6 902 6 902 6 902 6 902 6 902 6 902 6 133 4 860

HE/I v% 25,98 37,08 17,95 23,52 19,65 22,88 22,77 19,12 22,17 30,36 46,50

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 103: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příjem Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

139

19 799 17 867 35 604 30 061 36 781 30 888 31 028 37 748 31 855 20 202 14 416

Měsíční splátky hypotéky v Kč 7 345 9 629 9 629 11 046 11 046 11 046 11 046 11 046 11 046 9 629 7 345

HP/I v% 37,10 53,89 27,05 36,74 30,03 35,76 35,60 29,26 34,67 47,66 72,16

Příloha č. 104: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ Počet Počet domácnosti dospělých dětí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Reziduální příjem v Kč 17 039 14 279 zaměstnaný 31 143 RD 27 051 zaměstnaný 31 881 nezaměstnaný 27 279 RD 28 018 zaměstnaný 32 848 nezaměstnaný 28 246 důchodce 18 748 9 176

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 12 350 7 559 22 923 16 431 20 721 16 119 14 458 18 748 14 146 10 528 4 487

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 105: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ Počet Počet domácnosti dospělých dětí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Reziduální příjem v Kč 13 734 10 297 zaměstnaný 27 161 RD 22 649 zaměstnaný 27 479 nezaměstnaný 22 877 RD 23 616 zaměstnaný 28 446 nezaměstnaný 23 844 důchodce 14 766 5 871

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Zdroj: vlastní výpočty

140

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 9 045 3 577 18 941 12 029 16 319 11 717 10 056 14 346 9 744 6 546 1 182

Příloha č. 106: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ Počet Počet domácnosti dospělých dětí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Reziduální příjem v Kč 14 928 11 667 zaměstnaný 28 531 RD 23 800 zaměstnaný 28 930 nezaměstnaný 24 028 RD 24 767 zaměstnaný 29 897 nezaměstnaný 24 995 důchodce 15 461 6 555

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

1,5 ŽM v Kč

Rozdíl v Kč

4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

10 239 4 947 20 311 13 180 17 770 12 868 11 207 15 797 10 895 7 241 1 866

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 107: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příjem Regulované Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická HE/I domácnosti nájemné domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v% v Kč v Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

141

17 831 15 467 32 331 28 468 33 298 28 696 29 435 34 265 29 663 19 936 9 968

792 1 188 1 188 1 417 1 417 1 417 1 417 1 417 1 417 1 188 792

4,44 7,68 3,67 4,98 4,26 4,94 4,81 4,14 4,78 5,96 7,95

Příloha č. 108: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příjem Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

17 831 15 997 32 331 28 468 33 298 28 696 29 435 34 265 29 663 19 936 11 075

Tržní nájemné v Kč

HE/I v%

4 097 5 170 5 170 5 819 5 819 5 819 5 819 5 819 5 819 5 170 4 097

22,98 32,58 15,99 20,44 17,48 20,28 19,77 16,98 19,62 25,93 39,56

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 109: Finanční dostupnost bydlení v roce 2009 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příjem Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

142

18 341 16 142 33 006 28 933 34 063 29 161 29 900 35 030 30 128 19 936 10 391

Měsíční HE/I splátky v% hypotéky v Kč 3 413 18,61 4 475 27,72 4 475 13,56 5 133 17,74 5 133 15,07 5 133 17,60 5 133 17,17 5 133 14,65 5 133 17,04 4 475 22,44 3 413 32,95

Příloha č. 110: Výpočet čisté mzdy MUŽI v Kč za vybrané kraje v roce 2010 pro nájemní bydlení Kraj

ZD zaokr. (superhrubá mzda)

HM

Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

22 717 23 189 20 698 24 006 22 650

Daň

30 500 31 100 27 800 32 200 30 400

SP zaokr.

2 505 2 595 2 100 2 760 2 490

ZP zaokr.

1 477 1 508 1 346 1 561 1 473

ČM (bez dětí)

1 023 1 044 932 1 081 1 020

17 712 18 042 16 320 18 604 17 667

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

Příloha č. 111: Výpočet čisté mzdy MUŽI v Kč s nárokem na snížení daně v roce 2010 pro nájemní bydlení ČM (1 dítě)

Kraj Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

18 679 19 009 17 287 19 571 18 634

ČM (2 děti) 19 646 19 976 18 254 20 538 19 601

ČM + ČM + Manželka manželka manželka +1 dítě + 2 děti 19 782 20 112 18 390 20 674 19 737

20 749 21 079 19 357 21 641 20 704

21 716 22 046 20 324 22 608 21 671

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

Příloha č. 112: Výpočet čisté mzdy ŽENY v Kč za vybrané kraje v roce 2010 pro nájemní bydlení

Kraj Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

HM 17 279 17 204 16 983 19 295 18 001

ZD zaokr. (superhrubá mzda) 23 200 23 100 22 500 25 900 24 200

Daň 1 410 1 395 1 305 1 815 1 560

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

143

SP zaokr. 1 124 1 119 1 091 1 255 1 171

ZP zaokr. 778 775 755 869 811

ČM (bez dětí) 13 967 13 915 13 624 15 356 14 459

ČM (1 dítě) 14 934 14 882 14 591 16 323 15 426

Příloha č. 113: Výpočet čisté mzdy MUŽI v Kč za vybrané kraje v roce 2010 pro vlastnické bydlení Kraj Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Velikost bytu v m2 38 57 68 38 57 68 38 57 68 38 57 68 38 57 68

HM 22 717 22 717 22 717 23 189 23 189 23 189 20 698 20 698 20 698 24 006 24 006 24 006 22 650 22 650 22 650

ZD zaokr. 22 500 20 000 18 400 26 500 25 000 24 100 21 900 20 000 18 900 25 600 23 500 22 300 27 500 26 600 26 100

Daň 3 375 3 000 2 760 1 905 1 680 1 545 1 215 930 765 1 770 1 455 1 275 2 055 1 920 1 845

ČM ČM (bez dětí) (manželka) 18 912 19 287 19 527 18 732 18 957 19 092 17 205 17 490 17 655 19 594 19 909 20 089 18 102 18 237 18 312

20 217 20 217 20 217 20 637 20 637 20 637 18 420 18 420 18 420 21 364 21 364 21 364 20 157 20 157 20 157

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

Příloha č. 114: Výpočet čisté mzdy ŽENY v Kč za vybrané kraje v roce 2010 pro vlastnické bydlení Kraj Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Ústecký

Velikost bytu v m2 57 57 57 57 57

HM

ZD zaokr.

17 279 17 204 16 983 19 295 18 001

12 700 17 000 14 800 17 200 20 400

Zdroj: vlastní výpočty dle zákona o dani z příjmu

144

Daň 0 480 150 510 990

ČM (bez dětí) 15 377 14 830 14 779 16 661 15 029

ČM (1 dítě) 16 344 15 797 15 746 17 628 15 996

Příloha č. 115: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč 15 556 11 700 28 445 24 491 28 788 24 545 25 458 29 755 25 512 18 022 8 472

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 10 867 4 980 20 225 13 871 17 628 13 385 11 898 15 655 11 412 9 802 3 783

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 116: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

145

Reziduální příjem v Kč 13 104 9 119 25 864 21 805 26 102 21 859 22 772 27 069 22 826 15 441 6 020

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 8 415 2 399 17 644 11 185 14 942 10 699 9 212 12 969 8 726 7 221 1 331

Příloha č. 117: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč 11 505 5 828 22 738 16 721 21 783 16 775 17 688 22 750 17 742 10 740 2 606

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 6 201 -892 14 518 6 101 11 238 5 615 4 128 9 265 3 642 2 520 -2 083

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 118: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Typ Počet Počet domácnosti dospělých dětí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Regulované Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné aktivita aktivita v Kč v Kč zaměstnaný 17712 2 156 zaměstnaný 14934 3 234 zaměstnaný zaměstnaný 31679 3 234 zaměstnaný RD 28349 3 858 zaměstnaný zaměstnaný 32646 3 858 zaměstnaný nezaměstnaný 28403 3 858 zaměstnaný RD 29316 3 858 zaměstnaný zaměstnaný 33613 3 858 zaměstnaný nezaměstnaný 29370 3 858 důchodce důchodce 21256 3 234 důchodce 10628 2 156

Zdroj: vlastní výpočty

146

HE/I v% 12,17 21,66 10,21 13,61 11,82 13,58 13,16 11,48 13,14 15,21 20,29

Příloha č. 119: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Typ Počet Počet domácnosti dospělých dětí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný 17712 zaměstnaný 16798 zaměstnaný zaměstnaný 31679 zaměstnaný RD 28349 zaměstnaný zaměstnaný 32646 zaměstnaný nezaměstnaný 28403 zaměstnaný RD 29316 zaměstnaný zaměstnaný 33613 zaměstnaný nezaměstnaný 29370 důchodce důchodce 21256 důchodce 11749

Tržní nájemné v Kč 4608 5815 5815 6544 6544 6544 6544 6544 6544 5815 4608

HE/I v% 26,02 34,62 18,36 23,08 20,05 23,04 22,32 19,47 22,28 27,36 39,22

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 120: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Jihomoravském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Typ Počet Počet domácnosti dospělých dětí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

147

18 912 16 503 33 254 28 784 34 461 28 838 29 904 35 428 29 942 21 256 10 796

Měsíční splátky hypotéky v Kč 8 022 10 516 10 516 12 063 12 063 12 063 12 063 12 063 12 063 10 516 8 022

HP/I v% 42,42 63,72 31,62 41,91 35,00 41,83 40,34 34,05 40,29 49,47 74,31

Příloha č. 121: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Reziduální 1,5 ŽM příjem v Kč v Kč 16 293 4 689 12 258 6 720 zaměstnaný 29 333 8 220 RD 25 549 10 620 zaměstnaný 29 794 11 160 nezaměstnaný 25 622 11 160 RD 26 516 13 560 zaměstnaný 30 761 14 100 nezaměstnaný 26 589 14 100 důchodce 18 896 8 220 9 011 4 689

Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Rozdíl v Kč 11 604 5 538 21 113 14 929 18 634 14 462 12 956 16 661 12 489 10 676 4 322

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 122: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Reziduální 1,5 ŽM příjem v Kč v Kč 13 667 4 689 9 361 6 720 zaměstnaný 26 436 8 220 RD 22 466 10 620 zaměstnaný 26 711 11 160 nezaměstnaný 22 539 11 160 RD 23 433 13 560 zaměstnaný 27 678 14 100 nezaměstnaný 23 506 14 100 důchodce 15 999 8 220 6 385 4 689

Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Zdroj: vlastní výpočty

148

Rozdíl v Kč 8 978 2 641 18 216 11 846 15 551 11 379 9 873 13 578 9 406 7 779 1 696

Příloha č. 123: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Reziduální 1,5 ŽM příjem v Kč v Kč 14 448 4 689 9 710 6 720 zaměstnaný 26 785 8 220 RD 22 221 10 620 zaměstnaný 26 631 11 160 nezaměstnaný 22 294 11 160 RD 23 188 13 560 zaměstnaný 27 598 14 100 nezaměstnaný 23 261 14 100 důchodce 15 433 8 220 6 116 4 689

Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Rozdíl v Kč 9 399 2 990 18 565 11 601 15 831 11 134 9 628 13 858 9 161 7 213 1 427

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 124: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příjem Regulované Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč v Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

149

18 042 14 882 31 957 28 679 32 924 28 752 29 646 33 891 29 719 21 520 10 760

1 749 2 624 2 624 3 130 3 130 3 130 3 130 3 130 3 130 2 624 1 749

HE/I v% 9,69 17,63 8,21 10,91 9,51 10,89 10,56 9,24 10,53 12,19 16,25

Příloha č. 125: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Příjem domácnosti v Kč 18 042 16 761 31 957 28 679 32 924 28 752 29 646 33 891 29 719 21 520 11 841

Tržní nájemné v Kč 4 375 5 521 5 521 6 213 6 213 6 213 6 213 6 213 6 213 5 521 4 375

HE/I v% 24,25 32,94 17,28 21,66 18,87 21,61 20,96 18,33 20,91 25,66 36,95

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 126: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Moravskoslezském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

150

Příjem domácnosti v Kč 19 092 15 797 32 872 29 204 33 614 29 277 30 171 34 581 30 244 21 520 10 888

Měsíční splátky hypotéky v Kč 4 644 6 087 6 087 6 983 6 983 6 983 6 983 6 983 6 983 6 087 4 644

HP/I v% 24,79 38,53 18,52 23,91 20,55 23,85 23,14 19,99 23,09 28,29 42,65

Příloha č. 127: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Reziduální příjem v Kč 14 366 11 661 zaměstnaný 27 014 RD 23 461 zaměstnaný 27 415 nezaměstnaný 23 240 RD 24 428 zaměstnaný 28 382 nezaměstnaný 24 207 důchodce 17 344 8 183

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 9 677 4 941 18 794 12 841 16 255 12 080 10 868 14 282 10 107 9 124 3 494

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 128: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Reziduální příjem v Kč 12 330 9 556 zaměstnaný 24 909 RD 21 291 zaměstnaný 25 245 nezaměstnaný 21 070 RD 22 258 zaměstnaný 26 212 nezaměstnaný 22 037 důchodce 15 239 6 147

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Zdroj: vlastní výpočty

151

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 7 641 2 836 16 689 10 671 14 085 9 910 8 698 12 112 7 937 7 019 1 458

Příloha č. 129: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Reziduální příjem v Kč 11 739 7 990 zaměstnaný 23 358 RD 18 091 zaměstnaný 22 900 nezaměstnaný 17 870 RD 19 058 zaměstnaný 23 867 nezaměstnaný 18 837 důchodce 12 518 4 221

Ekonomická Ekonomická aktivita aktivita zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 6 600 1 270 15 138 7 471 12 190 6 710 5 498 10 217 4 737 4 298 -468

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 130: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příjem Regulované Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická HE/I domácnosti nájemné domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v% v Kč v Kč 1 1 0 zaměstnaný 16 320 1 954 11,97 2 1 1 zaměstnaný 14 591 2 930 20,08 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 29 944 2 930 9,78 4 2 1 zaměstnaný RD 26 957 3 496 12,97 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 30 911 3 496 11,31 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 26 736 3 496 13,08 7 2 2 zaměstnaný RD 27 924 3 496 12,52 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 31 878 3 496 10,97 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 27 703 3 496 12,62 10 2 0 důchodce důchodce 20 274 2 930 14,45 11 1 0 důchodce 10 137 1 954 19,28 Zdroj: vlastní výpočty

152

Příloha č. 131: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příjem Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita v Kč 1 1 0 zaměstnaný 16 320 2 1 1 zaměstnaný 16 558 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 29 944 4 2 1 zaměstnaný RD 26 957 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 30 911 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 26 736 7 2 2 zaměstnaný RD 27 924 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 31 878 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 27 703 10 2 0 důchodce důchodce 20 274 11 1 0 důchodce 12 104

Tržní nájemné v Kč 3 990 5 035 5 035 5 666 5 666 5 666 5 666 5 666 5 666 5 035 3 990

HE/I v% 24,45 30,41 16,81 21,02 18,33 21,19 20,29 17,77 20,45 24,83 32,97

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 132: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Pardubickém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Měsíční Příjem Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická splátky domácnosti domácnosti dospělých dětí aktivita aktivita hypotéky v Kč v Kč 1 1 0 zaměstnaný 17 655 5 916 2 1 1 zaměstnaný 16 084 7 756 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 31 114 7 756 4 2 1 zaměstnaný RD 26 987 8 896 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 31 796 8 896 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 26 766 8 896 7 2 2 zaměstnaný RD 27 954 8 896 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 32 763 8 896 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 27 733 8 896 10 2 0 důchodce důchodce 20 274 7 756 11 1 0 důchodce 10 452 5 916 Zdroj: vlastní výpočty

153

HP/I v% 34,39 48,22 24,93 32,96 27,59 33,24 31,82 26,78 32,08 38,26 56,60

Příloha č. 133: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ domácnosti

Reziduální příjem v Kč 16 600 13 317 zaměstnaný 30 954 RD 25 655 zaměstnaný 31 341 nezaměstnaný 26 341 RD 26 622 zaměstnaný 32 308 nezaměstnaný 27 308 důchodce 18 550 8 774

Počet Počet Ekonomická Ekonomická dospělých dětí aktivita aktivita

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 11 911 6 597 22 734 15 035 20 181 15 181 13 062 18 208 13 208 10 330 4 085

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 134: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ domácnosti

Reziduální příjem v Kč 14 084 10 619 zaměstnaný 28 256 RD 22 822 zaměstnaný 28 508 nezaměstnaný 23 508 RD 23 789 zaměstnaný 29 475 nezaměstnaný 24 475 důchodce 15 852 6 258

Počet Počet Ekonomická Ekonomická dospělých dětí aktivita aktivita

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

Zdroj: vlastní výpočty

154

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 9 395 3 899 20 036 12 202 17 348 12 348 10 229 15 375 10 375 7 632 1 569

Příloha č. 135: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ domácnosti

Reziduální příjem v Kč 12 978 8 955 zaměstnaný 26 592 RD 19 983 zaměstnaný 26 464 nezaměstnaný 20 669 RD 20 950 zaměstnaný 27 431 nezaměstnaný 21 636 důchodce 12 883 4 162

Počet Počet Ekonomická Ekonomická dospělých dětí aktivita aktivita

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 8 289 2 235 18 372 9 363 15 304 9 509 7 390 13 331 7 536 4 663 -527

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 136: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Příjem Regulované Počet Počet Ekonomická Ekonomická Typ domácnosti nájemné aktivita aktivita domácnosti dospělých dětí v Kč v Kč 1 1 0 zaměstnaný 18 604 2 004 2 1 1 zaměstnaný 16 323 3 006 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 33 960 3 006 4 2 1 zaměstnaný RD 29 241 3 586 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 34 927 3 586 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 29 927 3 586 7 2 2 zaměstnaný RD 30 208 3 586 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 35 894 3 586 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 30 894 3 586 10 2 0 důchodce důchodce 21 556 3 006 11 1 0 důchodce 10 778 2 004 Zdroj: vlastní výpočty

155

HE/I v% 10,77 18,42 8,85 12,26 10,27 11,98 11,87 9,99 11,61 13,95 18,59

Příloha č. 137: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Příjem Typ Počet Počet Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita domácnosti dospělých dětí v Kč 1 1 0 zaměstnaný 18 604 2 1 1 zaměstnaný 17 770 3 2 0 zaměstnaný zaměstnaný 33 960 4 2 1 zaměstnaný RD 29 241 5 2 1 zaměstnaný zaměstnaný 34 927 6 2 1 zaměstnaný nezaměstnaný 29 927 7 2 2 zaměstnaný RD 30 208 8 2 2 zaměstnaný zaměstnaný 35 894 9 2 2 zaměstnaný nezaměstnaný 30 894 10 2 0 důchodce důchodce 21 556 11 1 0 důchodce 11 854

Tržní nájemné v Kč 4 520 5 704 5 704 6 419 6 419 6 419 6 419 6 419 6 419 5 704 4 520

HE/I v% 24,30 32,10 16,80 21,95 18,38 21,45 21,25 17,88 20,78 26,46 38,13

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 138: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 ve Středočeském kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Příjem Počet Počet Ekonomická Ekonomická Typ domácnosti aktivita aktivita domácnosti dospělých dětí v Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

156

19 594 17 628 35 265 29 931 36 412 30 617 30 898 37 379 31 584 21 556 10 901

Měsíční splátky hypotéky v Kč 6 616 8 673 8 673 9 948 9 948 9 948 9 948 9 948 9 948 8 673 6616

HP/I v% 33,77 49,20 24,59 33,24 27,32 32,49 32,20 26,61 31,50 40,23 60,69

Příloha č. 139: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro regulované nájemné Typ domácnosti

Počet dospělých

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet Ekonomická Ekonomická dětí aktivita aktivita 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč 16 617 13 851 30 551 26 425 31 214 26 593 27 392 32 181 27 560 19 697 9 586

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 11 928 7 131 22 331 15 805 20 054 15 433 13 832 18 081 13 460 11 477 4 897

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 140: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro tržní nájemné Typ domácnosti

Počet dospělých

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet Ekonomická Ekonomická dětí aktivita aktivita 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

157

Reziduální příjem v Kč 13 681 10 395 27 095 22 642 27 431 22 810 23 609 28 398 23 777 16 241 6 650

1,5 ŽM v Kč 4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

Rozdíl v Kč 8 992 3 675 18 875 12 022 16 271 11 650 10 049 14 298 9 677 8 021 1 961

Příloha č. 141: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího reziduální příjem pro vlastnické bydlení Typ domácnosti

Počet dospělých

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet Ekonomická Ekonomická dětí aktivita aktivita 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Reziduální příjem v Kč 15 219 12 216 28 916 24 388 29 402 24 556 25 355 30 369 25 523 17 492 7 753

1,5 ŽM v Kč

Rozdíl v Kč

4 689 6 720 8 220 10 620 11 160 11 160 13 560 14 100 14 100 8 220 4 689

10 530 5 496 20 696 13 768 18 242 13 396 11 795 16 269 11 423 9 272 3 064

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 142: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro regulované nájemné Počet Typ domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Regulované Ekonomická Ekonomická domácnosti nájemné aktivita aktivita v Kč v Kč zaměstnaný 17 667 1 050 zaměstnaný 15 426 1 575 zaměstnaný zaměstnaný 32 126 1 575 zaměstnaný RD 28 304 1 879 zaměstnaný zaměstnaný 33 093 1 879 zaměstnaný nezaměstnaný 28 472 1 879 zaměstnaný RD 29 271 1 879 zaměstnaný zaměstnaný 34 060 1 879 zaměstnaný nezaměstnaný 29 439 1 879 důchodce důchodce 21 272 1 575 důchodce 10 636 1 050

Zdroj: vlastní výpočty

158

HE/I v% 5,94 10,21 4,90 6,64 5,68 6,60 6,42 5,52 6,38 7,40 9,87

Příloha č. 143: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro tržní nájemné Typ Počet domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný 17 667 zaměstnaný 17 142 zaměstnaný zaměstnaný 32 126 zaměstnaný RD 28 304 zaměstnaný zaměstnaný 33 093 zaměstnaný nezaměstnaný 28 472 zaměstnaný RD 29 271 zaměstnaný zaměstnaný 34 060 zaměstnaný nezaměstnaný 29 439 důchodce důchodce 21 272 důchodce 11 754

Tržní nájemné v Kč 3 986 5 031 5 031 5 662 5 662 5 662 5 662 5 662 5 662 5 031 3 986

HE/I v% 22,56 29,35 15,66 20,00 17,11 19,89 19,34 16,62 19,23 23,65 33,91

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 144: Finanční dostupnost bydlení v roce 2010 v Ústeckém kraji podle přístupu využívajícího indikátorový přístup pro vlastnické bydlení Počet Typ domácnosti dospělých 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1

Počet dětí 0 1 0 1 1 1 2 2 2 0 0

Příjem Ekonomická Ekonomická domácnosti aktivita aktivita v Kč zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný zaměstnaný důchodce důchodce

zaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný RD zaměstnaný nezaměstnaný důchodce -

Zdroj: vlastní výpočty

159

18 102 15 996 32 696 28 724 33 738 28 892 29 691 34 705 29 859 21 272 10 636

Měsíční splátky hypotéky v Kč 2 883 3 780 3 780 4 336 4 336 4 336 4 336 4 336 4 336 3 780 2 883

HP/I v% 15,93 23,63 11,56 15,10 12,85 15,01 14,60 12,49 14,52 17,77 27,11

Příloha č. 145: Výsledky indikátorového přístupu pro regulované nájemné rok 2008 Regulované nájemné rok 2008 12

Domácnost 1 Domácnost 2 9

Domácnost 3

V%

Domácnost 4 Domácnost 5

6

Domácnost 6 Domácnost 7 Domácnost 8

3

Domácnost 9 Domácnost 10 Domácnost 11

0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty Příloha č. 146: Výsledky indikátorového přístupu pro regulované nájemné rok 2009 Regulované nájemné rok 2009

Domácnost 1 15

Domácnost 2 Domácnost 3

12

Domácnost 4

V%

Domácnost 5 9

Domácnost 6 Domácnost 7

6

Domácnost 8 Domácnost 9

3

Domácnost 10 Domácnost 11

0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty

160

Ústecký

Příloha č. 147: Výsledky indikátorového přístupu pro regulované nájemné rok 2010 Regulované nájemné rok 2010

Domácnost 1 Domácnost 2 Domácnost 3

20

Domácnost 4

V%

16

Domácnost 5 Domácnost 6

12

Domácnost 7 Domácnost 8

8

Domácnost 9 4

Domácnost 10 Domácnost 11

0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty Příloha č. 148: Výsledky indikátorového přístupu pro tržní nájemné rok 2008 Tržní nájemné rok 2008

Domácnost 1 50

Domácnost 2 Domácnost 4

40

Domácnost 4

V%

Domácnost 5 30

Domácnost 6 Domácnost 7

20

Domácnost 8 Domácnost 9

10

Domácnost 10 Domácnost 11

0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty

161

Ústecký

Příloha č. 149: Výsledky indikátorového přístupu pro tržní nájemné rok 2009 Tržní nájemné rok 2009

Domácnost 1

50

Domácnost 2 Domácnost 3

40

Domácnost 4 Domácnost 5

V%

30

Domácnost 6 Domácnost 7

20

Domácnost 8 Domácnost 9

10

Domácnost 10 Domácnost 11

0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 150: Výsledky indikátorového přístupu pro tržní nájemné rok 2010 Tržní nájemné rok 2010

Domácnost 1 Domácnost 2 Domácnost 3

40

Domácnost 4 Domácnost 5

V%

30

Domácnost 6 Domácnost 7

20

Domácnost 8 Domácnost 9

10

Domácnost 10 Domácnost 11

0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty

162

Středočeský

Ústecký

Příloha č. 151: Výsledky indikátorového přístupu pro vlastnické bydlení rok 2008 Vlastnické bydlení rok 2008

Domácnost 1

100

Domácnost 2 Domácnost 3

80

Domácnost 4 Domácnost 5

60 V%

Domácnost 6 Domácnost 7

40

Domácnost 8 Domácnost 9

20

Domácnost 10 Domácnost 11

0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty Příloha č. 152: Výsledky indikátorového přístupu pro vlastnické bydlení rok 2009 Vlastnické bydlení rok 2009 Domácnost 1 Domácnost 2

80

Domácnost 3 Domácnost 4

V%

60

Domácnost 5 Domácnost 6 Domácnost 7

40

Domácnost 8 Domácnost 9

20

Domácnost 10 Domácnost 11

0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty

163

Středočeský

Ústecký

Příloha č. 153: Výsledky indikátorového přístupu pro vlastnické bydlení rok 2010 Vlastnické bydlení rok 2010

Domácnost 1 Domácnost 2 Domácnost 3 Domácnost 4 Domácnost 5 Domácnost 6 Domácnost 7 Domácnost 8 Domácnost 9 Domácnost 10 Domácnost 11

80

V%

60

40

20

0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 154: Výsledky reziduálního přístupu pro regulované nájemné rok 2008 Regulované nájemné rok 2008 Domácnost 1

25000

Domácnost 2 Domácnost 3

20000

Rozdíl

Domácnost 4 Domácnost 5

15000

Domácnost 6 Domácnost 7

10000

Domácnost 8 Domácnost 9

5000

Domácnost 10 Domácnost 11

0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty

164

Středočeský

Ústecký

Příloha č. 155: Výsledky reziduálního přístupu pro regulované nájemné rok 2009 Regulované nájemné rok 2009 25000

20000

Domácnost 1

Rozdíl

Domácnost 2 Domácnost 3

15000

Domácnost 4 Domácnost 5 Domácnost 6

10000

Domácnost 7 Domácnost 8

5000

Domácnost 9 Domácnost 10 Domácnost 11

0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty Příloha č. 156: Výsledky reziduálního přístupu pro regulované nájemné rok 2010 Regulované nájemné rok 2010 Domácnost 1

25000

Domácnost 2 Domácnost 3

20000

Rozdíl

Domácnost 4 Domácnost 5

15000

Domácnost 6 Domácnost 7

10000

Domácnost 8 Domácnost 9

5000

Domácnost 10 Domácnost 11

0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty

165

Středočeský

Ústecký

Příloha č. 157: Výsledky reziduálního přístupu pro tržní nájemné rok 2008 Tržní nájemné rok 2008 19 000

Domácnost 1 Domácnost 2 Domácnost 3

14 000

Domácnost 4

Rozdíl

Domácnost 5 Domácnost 6

9 000

Domácnost 7 Domácnost 8 Domácnost 9

4 000

Domácnost 10 Domácnost 11

-1 000

Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty Příloha č. 158: Výsledky reziduálního přístupu pro tržní nájemné rok 2009 Tržní nájemné rok 2009 20 000

Domácnost 1 Domácnost 2 Domácnost 3

15 000

Rozdíl

Domácnost 4 Domácnost 5 Domácnost 6

10 000

Domácnost 7 Domácnost 8 5 000

Domácnost 9 Domácnost 10 Domácnost 11

0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty

166

Středočeský

Ústecký

Příloha č. 159: Výsledky reziduálního přístupu pro tržní nájemné rok 2010 Tržní nájemné rok 2010

20 000 Domácnost 1 Domácnost 2 Domácnost 3 Domácnost 4 Domácnost 5 Domácnost 6 Domácnost 7 Domácnost 8 Domácnost 9 Domácnost 10 Domácnost 11

Rozdíl

15 000

10 000

5 000

0 Jihomoravský

Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Kraj Zdroj: vlastní výpočty

Příloha č. 160: Výsledky reziduálního přístupu pro vlastnické bydlení rok 2008 Vlastnické bydlení rok 2008 Domácnost 1 Domácnost 2 Domácnost 3 Domácnost 4 Domácnost 5 Domácnost 6 Domácnost 7 Domácnost 8 Domácnost 9 Domácnost 10 Domácnost 11

20000 16000

Rozdíl

12000 8000 4000

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty

167

ste ck ý Ú

ý St ře do če sk

ck ý du bi Pa r

or av sk M

Jih

om or

-4000

av s

ký

os lez sk ý

0

Příloha č. 161: Výsledky reziduálního přístupu pro vlastnické bydlení rok 2009 Vlastnické bydlení rok 2009

20000

Domácnost 1 Domácnost 2

16000

Domácnost 3 Rozdíl

12000

Domácnost 4 Domácnost 5

8000

Domácnost 6 Domácnost 7

4000

Domácnost 8 Domácnost 9 st e ck ý Ú

ý St ře do če sk

Pa rd ub i

ck ý

ý

Domácnost 10 Domácnost 11

M

or av sk os le z sk

m or

Jih o

-4000

av s

ký

0

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty Příloha č. 162: Výsledky reziduálního přístupu pro vlastnické bydlení rok 2010 Vlastnické bydlení rok 2010

20000

Domácnost 1 Domácnost 2 Domácnost 3 Domácnost 4 Domácnost 5 Domácnost 6 Domácnost 7 Domácnost 8 Domácnost 9 Domácnost 10 Domácnost 11

16000

Rozdíl

12000 8000 4000

Kraj

Zdroj: vlastní výpočty

168

st e ck ý Ú

St ře do če sk ý

ck ý du bi Pa r

ko or av s M

Jih

om or

-4000

av s

ký

sle zs ký

0