Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informa ních služeb v Praze
Lenka van arová
Trh VoIP poskytovatel v eské republice v roce 2008 Bakalá ská práce
2009
Zadávací list
Prohlášení a pod kování
Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci na téma Trh poskytovatel VoIP v eské republice v roce 2008 zpracovala samostatn a použila pouze zdroj , které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.
D kuji svému vedoucímu práce Ing. Miloslavu Bradovi za konzultace a pomoc p i vytvá ení práce.
V Praze dne 13.8. 2009
Obsah 1.
Úvod ................................................................................................................................... 1
2.
IP telefonie ......................................................................................................................... 3 2.1.
2.1.1.
PSTN Ve ejná p epínaná telefonní sí ............................................................... 3
2.1.2.
ISDN Digitální sí integrovaných služeb........................................................... 4
2.1.3.
DSL (Digital Subscriber Line) ........................................................................... 5
2.1.4.
Optický kabel ..................................................................................................... 6
2.1.5.
Bezdrátové technologie ...................................................................................... 6
2.1.6.
Mobilní sít (NMT, GSM, UMTS) .................................................................... 6
2.1.7.
Satelitní sít ........................................................................................................ 6
2.1.8.
IP telefonie (Internet Protocol Telephony)......................................................... 7
2.2.
Technologie .............................................................................................................. 10
2.2.1.
CRT (Computer Telephony Integration).......................................................... 10
2.2.2.
Quality of Service............................................................................................. 11
2.3.
Výhody VoIP............................................................................................................ 12
2.4.
P íslušenství ............................................................................................................. 14
2.4.1.
Softwarový telefon ........................................................................................... 15
2.4.2.
Hardwarový telefon.......................................................................................... 16
2.4.3.
Mobilní telefon ................................................................................................. 17
2.4.4.
Signaliza ní server IP PBX (Internet Protocol Private Banch Exchange) ....... 17
2.4.5.
Router / sm rova ............................................................................................. 18
2.4.6.
VoIP Gateway / VoIP brána............................................................................. 18
2.5.
3.
Historie technologie ................................................................................................... 3
Varianty zapojení IP telefonie.................................................................................. 20
2.5.1.
Volání mezi po íta i......................................................................................... 20
2.5.2.
Volání mezi PSTN a IP telefonií...................................................................... 20
2.5.3.
Volání v rámci IP telefonie .............................................................................. 20
Trh v R........................................................................................................................... 21 3.1.
Historie ..................................................................................................................... 21
3.2.
Situace na trhu zákazník ......................................................................................... 23
3.2.1.
Internet a VoIP v domácnostech ...................................................................... 23
3.2.2.
Internet a VoIP ve firmách ............................................................................... 25
3.3.
Rozd lení operátor ................................................................................................. 26
3.3.1.
Druhy ísel ....................................................................................................... 27
3.3.2.
Portace ísla...................................................................................................... 27
3.4.
3.4.1.
Asociace operátor digitální telefonie, z.s.p.o. ................................................ 30
3.4.2.
ENUM .............................................................................................................. 31
3.4.3.
Srovnání ........................................................................................................... 31
3.5.
4.
VoIP operáto i v R................................................................................................. 29
P ehled VoIP poskytovatel ..................................................................................... 33
3.5.1.
Casablanca INT, s.r.o. ...................................................................................... 33
3.5.2.
Ceteris s.r.o....................................................................................................... 34
3.5.3.
eské radiokomunikace a.s. ............................................................................. 34
3.5.4.
eský bezdrát s.r.o. .......................................................................................... 34
3.5.5.
Dial Telecom .................................................................................................... 34
3.5.6.
FAYN Telecommunications s.r.o..................................................................... 35
3.5.7.
GTS NOVERA s.r.o......................................................................................... 35
3.5.8.
ha-vel internet s.r.o........................................................................................... 35
3.5.9.
IPEX a.s............................................................................................................ 36
3.5.10.
MATTES AD, spol. s r.o.................................................................................. 36
3.5.11.
Mikrotech – Marek Mencner............................................................................ 36
3.5.12.
MobilKom, a.s. / U:fon .................................................................................... 36
3.5.13.
NETPHONE, s.r.o. ........................................................................................... 37
3.5.14.
Telefónica O2 Czech Republic, a.s. ................................................................. 37
3.5.15.
Telekom Austria Czech Republic, a.s. / sí Volný........................................... 37
3.5.16.
Unient Communication, a.s. / sí Viphone....................................................... 37
3.5.17.
VOINET s.r.o. .................................................................................................. 38
3.5.18.
WIA spol. s r.o. / sí Sipy................................................................................. 38
3.5.19.
XPHONE Czech s.r.o....................................................................................... 38
Aplikace pro porovnání výdaj za služby VoIP operátor .............................................. 39 4.1.
Postup ....................................................................................................................... 39
4.1.1. 4.2.
Výb r poskytovatel ........................................................................................ 39
Software použitý pro vývoj aplikace........................................................................ 40
4.2.1.
Požadavky na aplikaci:..................................................................................... 41
4.2.2.
Zadávání dat: .................................................................................................... 41
4.2.3.
Ovládání aplikace:............................................................................................ 41
4.3.
Dokumentace............................................................................................................ 42
5.
Záv r – Pokrok/budoucnost ............................................................................................. 44
6.
Seznam použité literatury................................................................................................. 46 6.1.
Informa ní zdroje ..................................................................................................... 50
7.
Seznam obrázk ............................................................................................................... 51
8.
Seznam tabulek ................................................................................................................ 52
Autorská anotace Cílem této práce je vytvo ení uceleného p ehledu o technologii volání p es Internet, sou asném stavu této služby na eském trhu a vytvo ení webovského rozhraní pro aplikaci umož ující srovnání tarif vybraných operátor . Návrh byl vypracován na základ
analýzy sou asného trhu, v n mž je situace velmi
nep ehledná. R zní operáto i na svých stránkách nabízejí paradoxn velmi komplikované ceníky, které jsou dostupné v r zných verzích a pro n kolik tarif , takže je složité vybrat si nejvhodn jší službu. Situaci komplikuje konkuren ní boj mezi t emi hlavními poskytovateli hlasových služeb, kte í se snaží neztratit podíl na eském trhu, a vedle nich poskytovateli služby VoIP. Proto jsem se pokusila porovnat jednotlivé ceníky a zprost edkovat je v jednoduché form zákazník m. K tomuto ú elu jsem vybrala n kolik operátor a vytvo ila databázi s aktuálními cenami za minutu do pevných, mobilních a mezinárodních sítí a dalšími nezbytnými poplatky za službu.
Summary The aim of my thesis is to make a complex overview of the technology “Voice over Internet Protocol” (VOIP), the current situation of this service on the Czech market, and the creation of a web interface application enabling the comparison of chosen tariffs. The proposition was made pursuant to an analysis of the current market, where the situation is very un-transparent. Various providers typically offer very complicated pricing schemes, varied between multiple tariffs, making it very complicated to select the most suitable service in any given circumstance. The situation is further complicated by a strong competition among the three main providers of voice services, each trying to maintain their partition on the Czech market, and next to them VoIP providers. This was why I tried to compare different price lists and present them in a simple form to customers. For this purpose, I have chosen several providers and created a database with actual prices, per-minute, to: public, mobile and international networks, as well as other mandatory fees for the given service.
Používané zkratky AODT – Asociace Operátor Digitální Telefonie TÚ – eský Telekomunika ní Ú ad DSL – Digital Subscriber Line ENUM – E.164 NUmber Mapping – mapování telefonních ísel, které by m lo v budoucnu sjednotit adresaci telefonních ísel a internetových adres FUD – Fear, Uncertainty, Doubt; marketingová strategie, jejímž cílem je prost ednictvím ší ení nep esných informací nebo desinformací o konkuren ním výrobku GSM – Globální Systém pro Mobilní komunikaci (Global System for Mobile communication) HTS – Hlavní Telefonní Stanice IP telefonie – Internet Protocol telefonie; služba umož ující telefonování, která je realizovaná pomocí technologie VoIP, tzn. využívá protokol IP v datové síti ISDN – Integrated Services Digital Networks ITU – International Telecommunication Union PBX – Private Branch Exchange – telefonní úst edna, která umož uje, aby m l podnik pouze jediné tel. íslo, zatímco má velké množství interních linek. PCM – Pulse-Code Modulation – Pulzní kódová modulace – zp sob p evodu analogového signálu na digitální PSTN – Public Switched Telephone Network, Ve ejná p epínaná telefonní sí QoS – Quality of Service – kvalita služby UMTS
–
Universal
Mobile
Telecommunication
System
–
Univerzální
Mobilní
Telekomunika ní Systém – nová generace standardu mobilních telefon implementovaná po standardu GSM VoIP – Voice over Internet Protocol; služba umož ující p enos hlasu pomocí Internet Protokolu WiFi – Wireless Fidelity – technologie umož ující bezdrátové p ipojení na Internet
1.
Úvod
Telekomunikace provází lidstvo už tém
150 let a za tu dobu se mnohé zm nilo. Spole n
s technologickým pokrokem se forma p izp sobuje a vznikají nové zp soby, jak spolu mohou být lidé v kontaktu nezávisle na tom, kde se v té dob nacházejí. Jedno však z stává stejné od dob Alexandra Grahama Bella – a tím je telefon v r zných podobách, jako symbol spojování lidí na r zné vzdálenosti, který p ináší uživatel m díky neustále se rozvíjejícím technologiím stále více možností. S rozmachem vysokorychlostního internetového p ipojení se IP telefonie za íná poslední dobou více a více dostávat nejen mezi technologické nadšence, ale rozši uje se mezi b žné uživatele, kte í kv li velkému množství odborných termín nev dí, podle jakých parametr se mají orientovat a t eba ani nev dí, jaké výhody jim tato technologie m že p inést. Dalším motivem byla nedostate ná osv ta o této technologii spole n s uzav eností eského trhu v i technologii. Vzhledem k sou asné é e ekonomické krize, kdy jsou nuceni se oblastí IT zabývat sami živnostníci, ale i domácnosti, které se snaží ušet it na nákladech, protože dominující poskytovatel telekomunika ních služeb nabízí služby za velmi vysoké ceny, bylo mým cílem v této práci poskytnout tená m, kte í se v segmentu VoIP nepovažují za experty, základní informace o této technologii a více zp ístupnit tuto alternativu klasické telefonie b žným uživatel m. Z toho d vodu bych se cht la pokusit celou problematiku co nejp ehledn ji popsat a vysv tlit. V této práci bych tedy cht la nejprve p iblížit historii telefonie a technologie s ní spjaté, abych zp ehlednila výhody a nevýhody jednotlivých druh p ipojení. Dále objasnit, z eho vychází a jakým sm rem se doposud ubíral její vývoj, aby si mohl uživatel lépe stanovit preference a dostupnost jednotlivých technologií, následn vybrat, kterou jemu dostupnou technologii by mohl využívat a podle toho uzp sobit výb r technického vybavení. Na to logicky navazuje vývoj IP telefonie. V této podkapitole jsou p ehledn popsány její po átky a historie ve sv t . Dále zmíním základy technických parametr a obecné principy, na kterých je celá technologie vystav ná, abych mohla následn porovnat výhody a nevýhody IP telefonie oproti klasické telefonii. V další kapitole se v nuji p íslušenství pot ebnému k implementaci služby prost ednictvím internetového protokolu, kde porovnávám r zná ešení jak pro firemní tak pro koncové zákazníky. 1
V kapitole o eském trhu se zvlášt v nuji historii tuzemské IP telefonie, sou asné situaci na trhu ze strany odb ratel poskytovatel
neboli provider
– tedy domácností a firem, a ze strany prodejc
alias
této služby. Pro p ehled o sou asném stavu na trhu
poskytovatel jsem vytvo ila p ehled n kolika operátor , které jsem vybrala na základ mnou stanovených kritérií. V poslední kapitole jsem shrnula a popsala návrh, proces a tvorbu aplikace.
2
2.
IP telefonie 2.1. Historie technologie
Telefonie je souhrnný název pro obousm rný zp sob p enosu lidského hlasu na velkou vzdálenost v reálném
ase prost ednictvím koncových za ízení, p enosových linek
a telefonních úst eden. 2.1.1.
PSTN Ve ejná p epínaná telefonní sí
Když pominu samotné prehistorické za átky, u kterých stál Alexander Graham Bell, kterému se jako prvnímu poda ilo uskute nit telefonický hovor roku 1876 – v té dob šlo pouze o p ímé nevytá ené spojení dvou telefon a každé dva telefony, které spolu pro uskute n ní spojení musely být fyzicky spojené jim vyhrazenou telefonní linkou – nap . kdyby m l být v té dob uskute n n hovor do N mecka, musel by existovat p ímý kabel až k telefonu, na který by se cht l uživatel dovolat. Postupem asu byl navržen zp sob, který umož oval zapojení telefonu do centralizované sít jistého množství koncových linek – zde nastupují na scénu operáto i, kte í linky neboli okruhy ru n p epojovali. O 100 let pozd ji roku 1978 byli operáto i nahrazeni automatizovanými úst ednami. [1] Celá sou asná sí
byla v té dob
vystav na na standardech vyhlášených asociací ITU,
International Telecommunication Union, používaných po celém sv t . ITU je nadnárodní autorita v oblasti telekomunikací, která reguluje informa ní a telekomunika ní technologie ve 191 lenských státech. Standardy vydané ITU regulují problematiku od adresování – pomocí telefonních ísel, p es architekturu, až po bezpe nost. [19]
Obrázek 1 – Okruhy – zdroj: [2]
3
Vše, co slyšíme, je ve form analogového signálu, a proto byla až do relativn nedávné doby telefonní sí postavena na analogové infrastruktu e. Bohužel komunikace nejde úpln o istit od šumu, který vzniká na delší vzdálenosti. V digitálních sítích je šum nepom rn menším problémem, protože zesilova e signál nejen zesílí, ale i o istí od šumu. To je možné jenom díky rázu digitálních sítí, kdy signál m že nabývat na rozdíl od analogového pouze jedné ze dvou hodnot – tedy 0 nebo 1. Proto se za al používat repeater (opakova ), který musí tedy pouze rozhodnout, zda má hodnota znamenat jedni ku nebo nulu. V 70. letech se za ala celá sí p estavovat, aby mohla fungovat na principu pulzn kódové modulace (PCM) – jinými slovy byla digitalizovaná. Tím se zvýšila kvalita p enosu, protože digitální signál není tak náchylný k rušení a útlumu. Pozn.: Možná by bylo vhodné zde p ipomenout, že prom nami, kterými v té dob procházela telefonie, prošlo v eské republice nedávno televizní vysílání.
Obrázek 2 – PCM – zdroj: http://www.networkworld.com
2.1.2.
ISDN Digitální sí integrovaných služeb
Tyto snahy vyústily v roce 1984 ve standardizaci ISDN. Dnes tedy probíhá telekomunikace tak, že když koncový uživatel zvedne telefonní sluchátko, slyší signál, který k n mu byl dopraven jako digitální a v jeho koncovém za ízení p eveden na analogový. Tomuto koncovému za ízení, které je nutné pro zapojení po íta e do sít ISDN, se íká TA (Terminálový Adaptér) nebo také ISDN modem/karta. Má velmi obdobnou funkci jako 4
modem u analogových sítí, p evádí analogový signál na digitální a naopak, ale navíc je signál mnohem lépe komprimován. Další výhodou ISDN oproti klasické telefonní lince je ten, že uživatel využívá celé pásmo vyhrazených 64kbps a
už uživatel telefonuje, surfuje
po Internetu, nebo obojí najednou (což klasický modem také neumož uje) a zárove m že této rychlosti využívat na rozdíl od analogového modemu ob ma sm ry zárove . [17] Data p edb hla hlas jako primární tok na mnoha sítích vybudovaných pro hlas a v sou asné dob tyto sít úsp šn používají, nicmén data mají r zné znaky a pot eby jim vymezené ší ky pásma. V sou asné dob jsou k dispozici digitální linky s p enosovým pásmem 64 kb/s, která jde sice navýšit kombinací n kolika kanál , ale i jinak je koncepce ISDN v sou asné dob zastaralá, toho je d kazem, že dnes je možné provozovat tém 2.1.3.
všechny služby nad IP.
DSL (Digital Subscriber Line)
Po átek této myšlenky je datován do roku 1989, kdy byla tato technologie vynalezena pro p enos videozáznamu. Stejn jako ISDN i xDSL využívají stávající klasickou m d nou dvojlinku. Celá myšlenka této technologie je, že klasická telefonie využívá pouze velmi málo z nabízené p enosové kapacity (3 až 4kHz z až n kolika MHz). Vzhledem k tomu, že signál na m d ném drátu velmi rychle zeslabuje, rychlosti p enosu xDSL závisí na vzdálenosti koncového zákazníka od úst edny telefonního operátora a kvalit vedení. Další p enos dat od úst edny není sou ástí služby. [18], [39] Technologií
DSL
je
dnes
n kolik
druh ,
nejrozší en jší
je
(Asymetric/Asymetrická), což znamená, že p enos je rozdílný v obou sm rech.
Obrázek 3 – Využití frekvence ADSL – zdroj: http://services.exeter.ac.uk
5
však
ADSL
2.1.4.
Optický kabel
Jak jsem již zmínila výše, p enosová rychlost je závislá na ší ce pásma použitého p enosového kanálu, která se odvíjí od rozsahu frekvence, které je tento kanál schopný p enést. Proto byla vynalezena technologie, která využívá sv tlo pro jeho velmi vysoké frekvence a od roku 1970 se za aly b žn používané m d né dráty m nit za optické kabely, které se díky nízkým náklad m na po ízení za aly velmi rychle ší it. P enosová rychlost, kterou lze s touto technologií dosáhnou, m že být až stovky megabit za sekundu. [29] 2.1.5.
Bezdrátové technologie
Standard WiFi pro lokální bezdrátové sít využívající rádiové vlny, byl patentován roku 1996. V tšina sítí založených na WiFi funguje na tom, že centrální p ístupový bod zprost edkovává p ipojení všem v dosahu. Propojení t chto p ístupových bod je ešeno r zn – nejlevn ji vychází spojit je stejnou technologií (po lokální kabelové ethernet síti, nebo dokonce p enášet i sdílená data vzduchem), druhý extrém p edstavuje vyhrazené optické vlákno. [32] 2.1.6.
Mobilní sít (NMT, GSM, UMTS)
Ve stejné dob , kdy za ínala digitalizace PSTN, za ínaly vznikat první bezdrátové telefonní sít využívajících radiové frekvence. V roce 1991 byla p edstavena technologie GSM (Global System for Mobile communications) a velice rychle se rozší ila po celém sv t . Ta ale v sou asné dob za íná zaostávat za trendem multimediální komunikace, proto byl v roce 2000 p edstaven standard UMTS (Universal Mobile Telecommunications System), neboli t etí generací mobilních sítí, umož ující mj. služeb interaktivní televize, hraní on-line her, vizuální bankovnictví a videotelefonii. V roce 1996 se objevila technologie umož ující p ipojení k Internetu prost ednictvím mobilních telefon , která se od té doby masivn rozší ilo. [43] 2.1.7.
Satelitní sít
Družice obíhající Zemi umož ují celosv tové širokopásmové pokrytí, ale vzhledem k vysokým
náklad m
na
provoz
se
používá
pouze
ve
specifických
p ípadech,
nap . v odlehlých lokalitách, kam se nedostane jiné p ipojení. Jejich nevýhodou je, že vzhledem k tomu, že musí data putovat na velké vzdálenosti, dochází k pom rn velkému zpožd ní. [31]
6
2.1.8.
IP telefonie (Internet Protocol Telephony)
První p enos hlasu byl uskute n n ješt p es sí ARPANET roku 1973, nicmén první telefonický hovor z po íta e na po íta
prost ednictvím Internetu v reálném
ase byl
proveden roku 1995 ve Spojených Státech v laborato ích spole nosti VocalTec Communications. Tato izraelská spole nost vyvinula software, který se jmenoval Internet Phone a byl zlomový ze dvou d vod : dokázal si poradit s tehdejší rychlostí p enosu a tehdejším hardwarem, který se skládal z modem 28,8 kb/s a po íta
schopných p enášet data rychlostí
Intel 486. Kvalita byla nejspíš v porovnání se sou asností velmi mizivá.
Musíme ale také zohlednit fakt, že v té dob nebyl Internet ješt tolik populární a i rychlost p enosu byla nepom rn pomalejší. [1], [13] Ve svých po átcích se technologie VoIP v prvé ad potýkala s nedostatkem koncových za ízení (ta v té dob
zahrnovala pouze softwarový telefon, zvukovou kartu, sluchátka
a mikrofon), kompatibilitou softwaru a nedostate n rozvinutou infrastrukturou. Sem se adí zejména p ístup uživatel na Internet, jelikož kvalita p enosu záleží samoz ejm v prvé ad na zp sobu p ipojení k Internetu a ší ce pásma. Dále se IP telefonie potýkala se zpožd ním, neboli latencí, zahlcením sítí a ztrátou paket , což se vtahovalo p edevším k používanému kodeku H.323 (viz níže). To vše vyústilo v situaci, že díky pochybné kvalit necht l nikdo službu využívat, lidé k ní m li ned v ru, která trvá do jisté míry až dodnes, takže mezi pr kopníky byli jen nadšenci a nováto i, kte í cht li vyzkoušet n co úpln jiného. [4]
Obrázek 4 – Klient Internet Phone od Vocaltec – zdroj: http://www.earchiv.cz
Popularit volání p es Internet tedy nepomohly ani nep esv d ivé první zkušenosti uživatel . Velká v tšina telefonních hovor se uskute ovala skrze vytá ené p ipojení, což znamenalo, že využívala infrastrukturu tradi ních telefonních linek, ale kvalita byla nesrovnateln horší, 7
než kvalita normálních telefonních hovor . V té dob se také nebylo možné dovolat z po íta e do klasických telefonních sítí (to je možné až od roku 2004) a naopak a myslím, že je tedy celkem logické, že o IP telefonii nebyl zájem. [20] Jediným prodejním argumentem byla nízká cena. Takovýto model však nem že z dlouhodobého hlediska fungovat. Nejprve tedy p išlo zklamání a nespokojenost s kvalitou služby, ale už v této dob za ínaly vznikat firmy nabízející službu VoIP i p esto, že do roku 2003 bylo využití IP telefonie velmi ojedin lé. Na konci roku 2003 p išel Skype, který s sebou p inesl revoluci v pravém slova smyslu – pro IP telefonii to byla tzv. killer aplikace. Jeho úsp ch spo íval p edevším v tom, že p išel ve správnou chvíli, byl jednoduchý na ovládání, p enos dosahoval dobré kvality i v pr m rných podmínkách a od po átku používal dobrý protokol, který byl schopen dostat se za NAT a r zné firewally. Jeho uživateli byly však p edevším pouze domácnosti – pro firmy nebyl kv li absenci telefonních ísel vhodný, takže zatím spíše p ihlížely pokroku a hlavn
kv li bezpe nostním d vod m, nutným vysokým náklad m do infrastruktury
a hardwaru vy kávaly, kterým sm rem se tato služba za ne ubírat. V roce 2004 p ichází Skype s placenou službou SkypeOut, umož ující volat z po íta e do ve ejné telefonní sít , na klasický telefon.
Obrázek 5 – Vývoj IP telefonie podle agentury Gartner – zdroj: http://www.gartner.com
8
Po této smršti p išel návrat do reality a IP telefonie se pomalými kr ky ubírala dop edu. Do roku 2007 bylo jen n kolik málo firem, které se odvážily IP telefonii aktivn využívat, zatímco mezi uživateli se stávalo volání p es Internet den ode dne populárn jší. P isp li k tomu i další programy jako nap . VoIP Buster, Gizmo5, Jabbin, VoIPStunt a klienti poskytující službu IM (Instant Messaging), které ovšem umož ují volání pouze v rámci tzv. instant messagingu a nikoliv do pevné sít (Yahoo Messenger, AOL Instant Messenger (AIM) a MSN Messenger). Další vliv na r st oblíbenosti IP telefonie byl rozvoj technologií umož ující vysokorychlostní p ipojení k Internetu a jejich rozší ení mezi b žné uživatele. Zlepšování kvality p enosu hlasu po síti zp sobilo, že VoIP za ínají uživatelé více d v ovat a stávají se více otev ení. 28. zá í 2008 oslavil Skype 1 miliardu stažení a krátce poté, 2. února 2009, oslavil 16 milion uživatel online ve stejný as. [22], [34]
Obrázek 6 – Registrovaní uživatelé Skype – zdroj: http://skypenumerology.blogspot.com/
Což ovšem neznamená, že má Skype p es 400 milion uživatel . Toto íslo vyjad uje pouze jedine ná zaregistrovaná jména, odhady o vlastních “uživatelích” jsou o n co st ízliv jší – mluví se o 40 milionech aktivních uživatel . V roce 2008 se už IP telefonie b žn využívá ve firmách a co se tý e kvality je srovnatelní s voláním p es ve ejnou telefonní sí . V tšina telekomunika ních operátor ji zavádí díky neustále se zlepšujícímu softwaru, zvyšující se rychlost p ipojení, umož ující kvalitní volání, a implementací QoS (byla definovaná roku 1994) do firem, protože jim umož uje zcela nové možnosti komunikace – t mi jsou hlavn sjednocení kanál (e-mail, fax, telefon, hlasová schránka, Instant Messaging, chat). V sou asné dob dokáže IP telefonie pln konkurovat klasické telefonii už nejen z hlediska ceny, ale už i kvalitou a hlavn tím, že nabízí oproti klasické telefonii nadstandardní služby, jako je sjednocení komunikace nebo administrace prost ednictvím po íta e. 9
2.2. Technologie IP telefonie (s technologií Voice over Internet Protocol) nám umož uje vést telefonní hovor pomocí Internetu. Celý proces p enosu by se dal jednoduše vysv tlit zhruba následovn : Hlas je p eveden z analogové do digitální formy, zkomprimován (aby se snížila velikost a následn náro nost na ší ku pásma), poté je rozd len na úseky, které jsou o íslovány, zabaleny do paket s adresou p íjemce a vyslány prost ednictví komunika ních sítí nejkratší možnou cestou v daný okamžik. To znamená, že se digitalizovaný hlas p enáší jako data v jedné síti spole n s ostatními datovými informacemi (nap . e-maily, soubory, obrázky), ale r znými cestami. To má za následek, že se n které pakety mohou ztratit nebo zpozdit a to snižuje kvalitu p eneseného hlasu. Tyto hodnoty se dají m it a podle nich se ur uje tzv. QoS, Quality of Service. Nicmén jak zpožd ní tak ztrátovost paket se v pr b hu hovoru m ní v závislosti na momentální vytíženosti sít a dalších faktorech. Této hodnot rozsahu zpožd ní se íká jitter a je jedním z faktor ur ujících kvalitu služby. Obecn je jitter do 30 ms považován za velmi dobrý, ale nad 100 ms už není doporu ováno službu zavád t. Poté, co pakety dorazí k p íjemci jsou se azeny popo ad za sebou, aby op t mohly být spojeny a souvisle p ehrány. [33] Pro uživatele služby VoIP není v použití rozdíl mezi IP telefonií a klasickou telefonií. Poté, co vyto í íslo volaného je hovor spojen stejn jako u klasické telefonie. Výhodou je, že ve ejná telefonní sí a po íta ová sí jsou na n kolika místech (tzv. uzlech) propojené, takže je možné volat z klasické pevné linky na linku od poskytovatele VoIP služby a naopak. Uživatel služby VoIP m že využívat nadstandardní služby, které mu služba VoIP nabízí. Jsou jimi nap . zobrazení zmeškaných hovor , obsluha telefonu prost ednictvím po íta e, zobrazení ísla volajícího a podobn . 2.2.1.
CRT (Computer Telephony Integration)
Technologie, která integruje po íta ové a telefonní systémy. CTI umož uje po íta ovým uživatel m kontrolovat telefonní systém a data prost ednictvím PC. Konkrétn je to nap íklad možnost vyto it íslo, za ít a ukon it hovor pomocí po íta e, zobrazení volajícího ísla, nebo seznam tel. ísel uložený na disku v po íta i. Nejprve se využívala zejména v call-centrech, kde množství telefonát
vynahrazovaly
náklady na implementaci ve firm a pozd ji se, díky zlepšující se funk nosti, za ala rozši ovat i do dalších odv tví. [12]
10
CTI se využívá zejména v t chto oblastech: 1. administrace soukromé telefonní sít skrze samostatný po íta 2. CRM (Customer Relationship Management) neboli ízení vztah se zákazníky 3. p enos hlasové a faxové komunikace v po íta ových sítích (Voice over IP) 2.2.2.
Quality of Service
Kv li tomu, že telefonování po Internetu probíhá v reálném ase, má mnohem v tší nároky na kvalitu p enosu a sebemenší zpožd ní nebo špatné po adí doru ených paket má znatelný vliv na kvalitu hovoru. Ozna ení souboru technologií, která zajiš uje ur ité vlastnosti a parametry služby, je Quality of Service, v eštin se mu íká kvalita služby nebo jednoduše QoS. Základní problematika, kterou se QoS zabývá, se dá shrnout do následujících p ti bod : •
zpožd ní (delay) – data se zpozdí po cest ke koncovému za ízení
•
variace zpožd ní (jitter) – rozptyl ve zpožd ní paket
•
ztrátovost paket (packet loss) – paket v bec nedorazí na místo ur ení
•
doru ení mimo po adí (out-of-order delivery) – pakety dorazí na místo ur ení ve špatném po adí
•
ší ka pásma (bandwidth) – v p ípad , že je pásmo pro telefonii využíváno nehospodárn nebo ve prosp ch jiné služby (nap . stahování souboru)
QoS definuje požadavky na hodnoty parametr pro zavedení a optimální funkce služby VoIP: •
latence – doba mezi vysláním a doru ením paketu by m la být menší než 150 ms
•
jitter – rozdíl v intervalech mezi p ijímanými pakety by m l být pod 30 ms
•
ztrátovost paket – podíl p ijatých a vyslaných paket za ur itý asový interval by m l být menší než 1%
•
ší ka pásma – v ideálním p ípad by m la mít vyhrazeno 12 – 106 kb/s, ale je ovlivn na ješt dalšími n kolika ukazateli
Implementace QoS Best-effort service – na tuto službu nebyla implementovaná technologie QoS, kvalita služby je tedy prom nlivá podle zatížení sít a nelze ji zaru it Differentiated services (DiffServ) – dnes nejpoužívan jší metoda implementace, která zaru uje kvalitní p enos hlasové služby [33]
11
2.3. Výhody VoIP VoIP Flexibilita využití zdroj Cena za hovory je menší Rychle rostoucí infrastruktura V tší výb r poskytovatel P enositelnost ísla
Klasická telefonie Garantovaná kvalita služby Nezávislost na dodávce elekt iny Jednoduchost využívání Tís ová volání
Tabulka 1 – Výhody VoIP a klasické telefonie
Flexibilita využití zdroj
VoIP je dána využitím p epojování paket , takže poskytovatel
služby m že ší ku a využití p id leného datového pásma m nit v závislosti na využití sít . Oproti tomu je u klasické telefonie využito p epojování okruh , takže poskytovatel musí vyhradit celý okruh, i když práv není využíván (hovor je zapo at, ale nehovo í se a ani se nep enáší data). Vyhrazený okruh je výhodou klasické telefonie, protože uživatel m garantuje ur itou kvalitu služby. Kvalita služby VoIP je dána p enosovou kvalitou po íta ové sít . Velká latence, její kolísání a vytížení kapacity sít požadovanou kvalitu snižují. Cena za hovory p es VoIP je v tšinou menší, než u klasické telefonie. Op t je to dáno flexibiln využitelnými zdroji VoIP, ale také existující a rostoucí infrastrukturou. Pro provoz VoIP se využívají po íta ové sít , kterých je na našem území velké množství a nadále jsou budovány na dalších místech u nás i ve sv t . Budování infrastruktury pro klasickou telefonii je oproti struktury VoIP nákladné a zdlouhavé, pevné linky jsou v posledních letech na ústupu hlavn kv li poskytovatel m mobilního volání, které se výhodami p ibližuje VoIP . Pevné linky mají výhodu v tom, že nejsou závislé na dodávce elektrické energie – telefony pevných linek jsou napájeny nezávisle z telefonních úst eden. Oproti tomu výpadek elekt iny v domácnosti nebo firm znep ístupní službu VoIP, protože po íta e a samotná VoIP za ízení je nutno napájet elektrickým proudem. Další výhodou klasické telefonie je jednoduchost využívání, protože uživatel obvykle nemusí nic nastavovat a snadno se nau í sv j p ístroj ovládat. VoIP je založeno na technologii po íta ových sítí, proto je t eba p ístroje a po íta e pro ádné využívání služby, alespo p ed prvním použitím, nastavit. Poslední velkou výhodou klasické telefonie je snadná lokalizovatelnost p i tís ových volání. Lokalizovat po íta ovou sí , ze které je veden hovor VoIP je velmi složité a v sou asné dob na to nejsou linky a zam stnanci tís ového volání vybaveni. 12
Uživatelé VoIP mají výhodu v tšího výb ru poskytovatel
a díky konkurenci a nižším
náklad m poskytovatel i lepších cen. Trh VoIP je oproti trhu klasické telefonie otev ený a má mnohem menší vstupní náklady. Poslední zmi ovanou výhodou VoIP je p enositelnost
ísla. P enositelnost
ísla musí
ze zákona umož ovat i poskytovatelé klasické telefonie, ale u VoIP tato p enositelnost platí v rámci celého sv ta. Uživatel VoIP p ipojený k Internetu kdekoliv na sv t , m že být dosažitelný na svém ísle op t odkudkoliv na sv t (to umož ují tzv. nomadická neboli negeografická
ísla – s p id lenými
ísly od telekomunika ního ú adu, vztahujícími se
k telefonním obvod m, není povoleno cestovat ani po sv t a ani do jiného kraje, i když to velké množství uživatel praktikuje). Jelikož se poskytovatelé VoIP nemusí starat o existující infrastrukturu, orientují se na nové služby a aplikace. Tím naprosto p ekonávají pevné linky a pouze mobilní operáto i jsou jim v této oblasti schopni konkurovat. VoIP t ží hlavn z levného p enosu jak hlasu, tak dat, takže je tém
samoz ejmostí vést p es Internet videohovor. Ten je však na podmínky mobilních
operátor v R p íliš drahý.
13
2.4.
P íslušenství
Výchozím bodem k implementaci služby VoIP je p ístup na Internet. Typ a kvalita p ipojení jsou jedny z nejpodstatn jších faktor
ovliv ující kvalitu služby. Klasické modemové
vytá ené (dial-up) p ipojení se pro službu VoIP nehodí nejen kv li nestabilní rychlosti p ipojení ale i kv li nutnosti mít modem v neustálé pohotovosti, aby byla služba dostupná. Ani satelitní p ipojení, vzhledem k velkému zpožd ní, ke kterému dochází p i p enosu dat na velké vzdálenosti, není pro tuto službu vhodné, a také se nedoporu uje využívat bezdrátové p ipojení. Obecn se však nedá íci, který druh p ipojení lze použít. Záleží na individuálních parametrech, a proto je dobré si nejprve vhodnost p ipojení otestovat. Doporu ené hodnoty parametr p ipojení jsou: [35] -
p esné geografické ur ení místa p ipojení k Internetu v R dle telefonního obvodu
-
minimální rychlost pro p íjem a odesílání dat 128 kb/s v obou sm rech
-
minimální stabilní rychlost pro jeden hovor 96 kb/s v obou sm rech
-
QoS (celková kvalita spojení) minimáln 70 %
-
p i zatížení linky jsou odezvy na server (ping) nejlépe do 50 ms
Na stránce http://myvoipspeed.visualware.com/ si mohou zájemci zdarma zm it parametry p ipojení (konkrétn hodnoty jitter a ztrátovost paket ). Další test nabízí spole nost
eský
bezdrát: http://rychlost.eri.cz:81/ a nebo Ha-vel: https://ha-loo.ha-vel.cz/soubory/voiptest.exe. Všechny výše zmín né testy jsou pouze orienta ní. N kte í operáto i nabízejí dokonce otestování služby se stávajícím p ipojením, aby se zákazník mohl ujistit o její budoucí kvalit . Dále je dobré zvážit z ízení privátní IP adresy (u firem je to tém
nutností), kterou v tšinou
za poplatek (u n kterých poskytovatele jednorázový, u jiného m sí ní) z izuje v tšina poskytovatel p ipojení k Internetu. K tomu, abyste mohli volat p es Internet, pot ebujete p íslušenství umož ující vstup, výstup a zpracování audio záznamu. Existuje n kolik druh
ešení a volání mezi nimi lze libovoln
kombinovat. Každé VoIP koncové za ízení má v sob nastaveny údaje o sí ovém nastavení tj. nastavení IP adresy, gateway atp. Nejsnazší cesta, jak se obstarat p íslušenství, je si ho pronajmout nebo koupit u vybraného poskytovatele služby. Ti mají na v tšinu telefon a dalšího za ízení sezónní slevy, p ípadn
14
nabízejí výhodné balí ky, ve kterých je spole n se službou i p íslušenství za nižší cenu. Další možností je koupit si pot ebné komponenty ve specializovaných obchodech. 2.4.1.
Softwarový telefon
Pro využívání telefonie není nutné si kupovat klasický ani jiný telefon, posta í po íta se zvukovou kartou, mikrofonem a sluchátky, p ípadn reproduktory, nebo si lze po ídit tzv. headset (sluchátka spojená s mikrofonem – viz obrázek).
Obrázek 7 – Headset – zdroj: http://www.ooscare.co.nz
Pokud po íta vybavíme USB telefonem, naskytne se nám o n co pohodln jší ešení. Vypadá jako klasický telefon a je k po íta i p ipojen skrze USB rozhraní, nicmén stále ke svému b hu pot ebují program spušt ný na po íta i alias softwarový telefon a proto po íta jako takový. V poslední dob je k dispozici i provedení, kde je telefon už jako sou ást klávesnice p ipojené k PC p es USB kabel.
Obrázek 8 – USB telefon – zdroj: http://www.conquest-computers.co.uk
Na po íta je t eba nainstalovat program, tzv. softwarový telefon nebo tzv. klient, který zprost edkuje veškerou komunikaci. Nevýhodou používání softwarového telefonu je nutnost trvale zapnutého po íta e, nebo alespo v dob , kdy chceme telefonát uskute nit, a výhodou je volání v rámci klienta zdarma
15
(netýká se hovor do ve ejné telefonní sít ). Mezi nejrozší en jší programy pat í Skype, VoIP Buster, Gizmo5, Jabbin a VoIPStunt Yahoo Messenger. 2.4.2.
Hardwarový telefon
Pokud však uživatel nechce i nem že využívat k volání po íta , m že si obstarat bu tzv. IP telefon a ten p ipojit k p ípojce Internetu, a nebo speciální adaptér neboli bránu (gateway), která zajiš uje pot ebné funkce zajiš ované po íta em a k ní p ipojit klasický (analogový) telefon (bránu lze využít i k p ipojení pobo kové tel. úst edny). IP telefony se na první pohled p íliš neliší od klasických, ale jejich technické vybavení je, vzhledem k tomu, že komunikace prost ednictvím IP telefonu probíhá na úpln stejných principech jako komunikace mezi po íta i, srovnatelné s po íta em. To znamená, že je tato služba zcela nezávislá na po íta i. Na rozdíl od b žného telefonu však pot ebují napájení ze sít a samostatnou datovou p ípojku (mohou být ale koncipovány i jako WiFi telefony). IP telefony nabízejí krom volání stále více a více p ídavných služeb – v sou asné dob jsou k dostání modely s velkým displejem a integrovanou kamerou pro usnadn ní videohovor , nebo je možné poušt t na nov jších p ístrojích aplikace podobn jako u mobilních telefon – IP telefony se stávají ur itým spojovacím lánkem mezi notebookem a telefonem. Z pohledu sít se hardwarový telefon chová jako samostatný po íta s p id lenou IP adresou. Mezi nejznám jší výrobce pat í nap . Linksys nebo Snom. Mimo „klasických“ IP telefon se dají používat telefony speciáln vyvinuté pro konference, které umož ují komunikaci n kolika ú astník najednou.
Obrázek 9 – IP telefon – zdroj: http://www.diytrade.com
16
2.4.3.
Mobilní telefon
S rozši ující se nabídkou telefon schopných využívat WiFi konektivitu se rozši uje i využití nejen služeb GSM (p ípadn UMTS), ale i služeb VoIP, v etn dalších, jako je Instant Messaging aj.
Obrázek 10 – Metody zapojení – zdroj: http://www.syednetworks.com
Pokud by m la být služba VoIP implementována do firmy, je nutné mimo výše zmín ného zahrnout i následující p íslušenství: 2.4.4.
Signaliza ní server IP PBX (Internet Protocol Private Banch Exchange)
Nahrazuje pobo kovou úst ednu nebo telefonní systém vedený externí spole ností, poskytuje a uchovává seznam registrovaných telefonních ísel/adres a statistiky hovor , ídí interní hovory a jiné. Každý telefonní hovor p icházející zven í požádá PBX o navázání spojení, který ho v rámci spole nosti p epojí, nebo p edá požadavek jiné síti. IP PBX proto umož uje mít od VoIP operátora pronajaté pouze jedno íslo, zatímco jej budou využívat všichni uživatelé na bázi telefonních linek. Nezbytnou sou ástí IP-PBX je software, který všechny výše uvedené mechanismy ídí. Nejpopulárn jším takovým programem je Asterisk, který je open-source software a je zdarma ke stažení na www.asterisk.org. N které pobo kové úst edny nabízejí možnost automatické distribuce hovor (ACD, Automatic Call Distribution), která nabízí tónovou volbu a funkci malého call centra, jako je nap . p esm rování hovor na mén vytížené linky. [38] 17
Obrázek 11 – Zapojení IP PBX – zdroj: www.giraffedog.net
2.4.5.
Router / sm rova
Router je spojovací prvek dvou sítí, dohlíží na to, aby byly doru eny veškeré pakety v lokální síti, a sou asn je prost edníkem p i komunikaci s okolním sv tem. Je tedy prost edníkem mezi dv ma sít mi. Všechny pakety odeslané jakýmkoliv za ízením nacházejícím se v lokální síti projdou sm rova em, který je na základ adresy v paketu odešle do místní sít nebo do nad azeného prvku. Opa ným zp sobem funguje sm rova pro pakety posílané z vn jší do lokální sít . Proto všechna data, která jsou odeslaná z vn jší sít do vnit ní a naopak, procházejí routerem. Rozd luje sí na menší podsít , takže bude celá spole nost jedním celkem a pro zbytek Internetu bude mít p ístupná p es jednu IP adresu.
Obrázek 12 – Zapojení routeru – zdroj: http://www.microsoft.com
2.4.6.
VoIP Gateway / VoIP brána
Je to za ízení, které zajiš uje p echod mezi ve ejnou telefonní sítí a Internetem. Jejím úkolem je p ijmout zakódovaný hlas p icházející z jedné strany a p evést ho do odpovídajícího formátu pro odeslání na stran druhé a naopak. 18
Možnosti zapojení takového za ízení jsou v zásad dv , p i emž první už jsem zmínila v ásti týkající se hardwarových telefon . Ta druhá se týká implementace ve firm , která má p ístup k ve ejné telefonní síti, ale využívá VoIP. Interní volání tedy probíhá p es IP, a pokud je hovor sm rován mimo vnit ní sí , tak brána komunikaci p íslušným zp sobem p ekóduje.
Obrázek 13 – Zapojení VoIP gateway – zdroj: http://rostrvmsolutions.com
Na obrázku níže je zobrazena firemní VoIP – propojení struktury p es Internet v rámci firmy, která má centrálu (headquater) a pobo ku (branch) umož ující volání zdarma mezi zam stnanci a mezi pobo kami – a zapojení u koncového zákazníka v domácnosti.
Obrázek 14 – Struktura zapojení – zdroj: http://www.yourvoipadvisor.com
19
2.5. Varianty zapojení IP telefonie 2.5.1.
Volání mezi po íta i
Je to historicky nejstarší zp sob, uživatelé spolu komunikují p es Internet, a tato komunikace je zcela zdarma (mimo poplatk
za p ipojení na Internet), tzn. probíhá bez jakéhokoliv
telekomunika ního operátora. Aby mohlo ke spojení dojít, musejí mít všichni ú astníci na po íta i nainstalovaný stejný software. Nejrozší en jším takovým programem je Skype. 2.5.2.
Volání mezi PSTN a IP telefonií
Jedná se o spojení dvou ú astník , p i emž jeden z nich používá ve ejnou telefonní sí a druhý využívá službu zprost edkovanou VoIP operátorem.
ást hovoru je vedena
po Internetu, obvykle co nejblíže k místu ur ení, protože ím dále je hovor veden po datové síti, tím jsou náklady nižší, a ást po PSTN, p i emž k p echodu mezi sít mi dochází na spojovacích uzlech, kterým se íká brány neboli gateway. Oba dva ú astníci mají p id lené telefonní íslo a komunikace je zpoplatn na. Výsledná cena je závislá na tom, zda se jedná o hovor místní nebo mezim stský (i když v tšina VoIP operátor je cenov nerozlišuje). Výhodou jsou nižší poplatky za používání služeb VoIP. [21] 2.5.3.
Volání v rámci IP telefonie
Tato varianta je možná mezi dv ma IP telefony neboli mezi dv ma ísly p id lenými VoIP operátorem, ale záleží, jestli je celý hovor veden p es ve ejnou telefonní sí a Internet, pouze po Internetu, nebo v rámci lokální sít – to znamená nap . ve firm . Po vyto ení ísla je hovor nejprve veden na pobo kovou úst ednu nebo až na úst ednu u operátora a poté skrze ve ejnou telefonní sít až ke druhému telefonu, což je nutné kv li tomu, že se volající nemá možnost se dozv d t, že volaný taktéž využívá internetovou telefonii a proto je hovor veden p es úst ednu. V p ípad , že je hovor pouze v rámci jedné lokální sít , není veden ve ejnou telefonní sítí k operátorovi, ale jen na firemní úst ednu, odkud je p epojen k volanému íslu. Ješt je ale t etí varianta. Tou je volání s využitím nového systému ENUM a spo ívá v tom, že pokud jsou ob telefonní ísla registrovaná v tomto systému (viz 3.4.2 Enum), celý hovor prob hne pouze po Internetu a ani jedna strana tedy nemusí platit poplatky operátorovi.
20
3.
Trh v R 3.1. Historie
Do 1. ledna 2001 zde sice se svým monopolem tvrd dominoval tehdejší SPT Telecom, nicmén
eští uživatelé mohli už v té dob využívat služeb zahrani ních spole ností.
První VoIP služba orientovaná ist na eský trh byla spušt na v roce 1998 spole ností Radiomobil v síti Paegas (dnes T-Mobile), která se jmenovala Paegas Internet Call. Byla to ale zm na pouze v rámci firmy, která snížila ceny za volání do zahrani í o polovinu. To se ovšem nelíbilo firm
Telecom, která na Radiomobil podala žalobu za porušování
exkluzivních práv na hlasové služby. Paegas byl nucen službu pozastavit, ale po roce mu ji bylo dovoleno op t provozovat. O n co pozd ji byla vydána generální licence umož ující i dalším subjekt m provozovat hlasové služby na bázi IP a n kolik m síc poté p inesl podobnou služby i Eurotel. [25], [36] Do té doby šlo však pouze o služby ur ené pro volání do zahrani í – hovory byly díky tomu, že byly odvedeny skrze Internet do zahrani í, kde p estupovaly do klasické telefonní sít , a zase se vracely zp t do R, dražší než p es Telecom. Stále však mluvíme o volání z po íta e na telefon, zm na nastala teprve roku 2001, kdy firma Contactel p inesla možnost po ídit si k po íta i speciální adaptér, ke kterému se p ipojil telefon. Pot ebný VOIP klient stále b žel na po íta i uživatele, takže bylo stále pot eba po íta e a jeho internetového p ipojení. První reálná alternativa ke klasické telefonii použitelná pro tuzemské hovory byla služba Fayn, která se p edstavila roku 2002. Jako první nabídla místní i mezim stské hovory za cenu schopnou konkurovat cenám sou asného operátora. Využívala propojení alternativních operátor , kte í už zatím uzav eli propojovací dohody s
eským Telecomem. Fayn proto
nemusel vést hovor do zahrani í, ale jen k alternativnímu operátorovi v R. Spole nost Fayn byla také první, kdo v R nabídl klasický IP telefon, takže ke služb nebyl pot ebný zapnutý po íta . V té dob šlo však pouze o jednosm rnou službu umož ující hovory z Internetu do pevné i mobilní sít , ne však opa n . V roce 2003 stejn jako ve zbytku sv ta propuká v R „šílenství“ okolo programu Skype, který napomohl rozší ení pov domí o VoIP mezi b žné uživatele.
21
Až v b eznu 2004 vzniká druhý VoIP operátor, tím byla spole nost SoftPHONE, u které se do léta registrují 2 tisíce klient . Vše je v té dob pozorováno pod drobnohledem a s nevolí všech t í velkých operátor , kte í se necht jí vzdávat svých dominantních pozic na trhu. Snaží se tedy pomocí lobby ší it dezinformace o VoIP, tzv. FUD (nap . nespolehlivost této technologie, nutnost zapnutého PC pro využívání VoIP atp.), ale stejný rok za íná GTS Novera implementovat VoIP do podnik . [16] [40] 1. kv tna 2005 je vydán zákon . 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, který je platný dodnes. Ten v dob svého vzniku znamenal p evrat pro IP telefonii, ale nemohl obsáhnout veškerou problematiku tohoto nov vznikajícího odv tví, proto není možné n které skute nosti na oblast VoIP aplikovat. [28] Ve stejném roce vzniká velké množství VoIP operátor (nap . NetPhone, SIPY, XPhone, a je spušt na služba VOIPEX a Ha-vel voice) a sami velcí
eští operáto i za ínají nabízet
internetovou telefonii. V tšinou bez toho, aby se koncový zákazník dozv d l, o jakou technologii se jedná, tedy bez masové propagace – je jednoduché si spo ítat rozdíl mezi ziskem od koncového uživatele platícího vysokou sumu za paušál s internetovým p ipojením a balí kem volných minut, které v tšina zákazník stejn všechny nevyužije, a služby bez pevného paušálu s n kolikanásobn levn jším voláním do všech sítí. Nabízí se tedy otázka, pro mají tuto službu v bec zavedenou – ve v tšin p ípad ji nabízejí firmám, kte í se o této technologii dozv dí a cht jí p ejít k jednomu z eských VoIP operátor . Sama jsem se snažila získat informace o tarifu Neomezená linka od O2 a nap . na Internetu nejsou o této služb tém
žádné informace. Ty mi byly sd leny až po n kolikátém telefonátu a nes etných
p epojeních z jednoho odd lení do druhého, do firmy O2. Tém operátor
službu
nenabízí.
Podobná
situace
se
opakovala
to p sobí dojmem, že už u
spole nosti
eské
radiokomunikace, kde mi bylo dokonce sd leno, že je tato služba dražší než klasická telefonie. Dalším faktorem brzdícím rozší ení pov domí o této technologii je fakt, že firmy asto implementují VoIP do firem aniž by o tom daná firma v bec v d la – tzv. skrytá IP telefonie – poskytovatel jim pouze nahradí p íslušenství nebo doplní p íslušenství ve firm . Tomu se íká „zásada technologické neutrality“ – do firem se neimplementuje služba VoIP, ale „instantní telefonní linka“. Všechny tyto tendence mají jediný cíl, a tím je udržet ve ejnost co nejdéle v nev domosti o této technologii, protože se operáto i necht jí vzdát svého výsadního postavení na trhu. Až do nedávné doby si totiž zákazník mohl po ídit p ipojení ADSL pouze jako sou ást balí ku s vysokým paušálem a n kolik set volných minut – zákazníci tedy nem li d vod p echázet ke služb VoIP, když už m li volání v rámci ceny 22
za službu. Až v poslední dob se rozmáhá služba „nahé ADSL“, tedy internetové p ipojení bez paušálu a volných minut v cen , což otevírá zákazník m dve e k tomu, aby si vybrali poskytovatele hlasových služeb podle svých preferencí. [16, 41] I p es výše zmín né p ekážky se ale IP telefonie neustále rozvíjí, v sou asné dob má tém 2 miliony linek (z toho je aktivních asi tak 150 tisíc) provozovaných zhruba 250 operátory a podle obrázku . 17 v R aktivn využívá 22% obyvatel. [40].
3.2. Situace na trhu zákazník 3.2.1.
Internet a VoIP v domácnostech
K využívání internetové telefonie je nezbytné p ipojení k Internetu. V
eské republice se
neustále zvyšuje procento domácností s p ístupem na Internet – v roce 2008 vlastnilo alespo jeden osobní po íta 48% všech domácností a na Internet m lo p ístup 42% domácností, což znamená, že z celkového po tu domácností s po íta em jej 87.5% využívá k p ístupu na Internet. Meziro n se po et domácností s Internetem zvýšil o t etinu, pro srovnání, v roce
% podíl z c elk ov ého po tu d omácn ostí
2005 pouze p tina domácností m la p ipojení na Internet. [8] Gr af . 1 V ybave nos t dom ácnos tí os obním po íta e m a p ipoje ním k inte r net u 48% 4 2% 40% 36% 33% 32% 30% 27% 26% 2 4% 19 % 15% 15 % 2% PC
In ter net 4Q 2003
1Q 200 5
2 Q 2006
5%
V ysokor ychlostní interne t 2Q 20 07
2 Q 2008
Obrázek 15 – Vybavenost domácností – zdroj: http://www.czso.cz
Mezi lety 2005–2008 nejenže výrazn stoupl po et domácností využívajících internetové p ipojení, ale výrazn se zm nil zp sob p ipojení. Do roku 2005 p evládalo p ipojení prost ednictvím modemu, tedy vytá ené (dial-up) p ipojení, omezené na co se tý e rychlosti i asových možností využití. V té dob to bylo z celkového po tu domácností s p ipojením na Internet 63%, o rok pozd ji už jen 35%, v roce 2007 18% a minulý rok pouhých 14%. Opa né tendence má vysokorychlostní p ipojení. Pod tuto skupinu m žeme zahrnout p ipojení ADSL, p es kabelovou televizi, bezdrátové p ipojení (WiFi, WLAN) a vysokorychlostní mobilní p ipojení – tedy s rychlostí p enosu dat 23
nad 144 kb/s, které v roce 2008 dosáhlo 79% domácností z celkového po tu domácností s Internetem, což je stejn jako evropský pr m r. [8]
Obrázek 16 – Druh p ipojení v R – zdroj: http://www.czso.cz
Tato zm na je pramení ze stále rostoucí osv ty mezi lidmi, vysokých cen paušál našeho nejv tšího poskytovatele telekomunika ních služeb – spole nosti Telefónica O2, a stále se zvyšujícími požadavky na p ipojení ze strany zákazník . V posledních n kolika letech se neustále se zvyšující po et domácností s vysokorychlostním p ipojení otevírá uživatel m možnost volby mezi klasickou a IP telefonií. telefonování p es Internet pomocí PC
v tis.
%*
Celkem 16+ 1759,0 36,9% Muži 982,0 39,6% Ženy 777,0 34,1% Pozn. : šet ení prob hlo ve 2. tvrtletí 2008 . . Tabulka 2 – Využití IP telefonie – zdroj: http://www.czso.cz/
Z tabulky
. 3 vyplývá, že více než t etina uživatel
Internetu v R využívá sí
k uskute ování telefonních hovor . Bohužel jsem nenašla údaje, které by rozd lovaly toto íslo na uživatele programu Skype a uživatele jiných softwarových klient , nicmén se domnívám, že velká ást z tohoto ísla jsou práv uživatelé t chto služeb.
Jednotlivci, kte í omezili telefonování z mobilního telefonu v d sledku telefonování p es Internet Jednotlivci, kte í omezili používání pevné telefonní linky v d sledku telefonování p es Internet * Hodnota je procentem z celkového po tu jednotlivc ** Hodnota je procentem z uživatel Internetu Pozn.: šet ení prob hlo ve 2. tvrtletí 2008 Tabulka 3 – Vliv IP telefonie zdroj: http://www.czso.cz
%*
%**
12,0%
22,2%
10,1%
18,7%
Na obrázku . 17 je vyobrazen graf zachycující celkový po et osob využívajících Internet a službu VoIP mezi lety 2005 a 2008 v
R v porovnání s evropským pr m rem. Z grafu je
patrné, že využívání služby VoIP má rostoucí tendence s meziro ním nár stem 7–8% a že 24
v R telefonuje prost ednictvím Internetu tém
dvojnásobek uživatel oproti evropskému
pr m ru.
Obrázek 17 – Internet a VoIP v R – zdroj: http://www.czso.cz/
3.2.2.
Internet a VoIP ve firmách
Graf na obrázku . 18 zobrazuje p ístup k vysokorychlostnímu Internetu ve firmách v R mezi lety 2002 až 2008. Do roku 2006 byl rapidní nár st využívání širokopásmového p ipojení, každý rok o pr m rn 16 procentních bod – nezávisle na velikosti firmy, ale od roku 2006 už není tak markantní z d vodu pom rné nasycenosti trhu. Roku 2008 využívalo širokopásmové p ipojení pr m rn 4/5 firem a meziro ní nár st byl pouze o dva procentní body ve všech firmách bez ohledu na po et zam stnanc .
Obrázek 18 – Podniky s vysokorychlostním p ipojením k Internetu – zdroj: http://www.czso.cz/
25
Z tabulky . 5 je patrné, že p tina firem v eské republice využívá k telefonování službu VoIP bez ohledu na po et zam stnanc , což je v porovnání s rokem 2005, kdy prost ednictvím služby VoIP volalo 8% podnik , více než zdvojnásobení. [27] [7] Nejvíce je služba VoIP využívána ve velkých podnicích s více než 250 zam stnanci – tém 1/3 všech firem využívala v roce 2008 internetovou telefonii, oproti tomu ve firmách, kde je od 10 do padesáti zam stnanc , je to mén než p tina. Všechny údaje jsou v %
Internet celkem
rychlost p ipojení vysokorychlostní Internet 2 – 7,9 <2Mb/s >8Mb/s (broadband) Mb/s
telefonování (VoIP)
Podniky celkem (10+)
95,1
79,3
27,5
58,0
9,6
19,6
10–49 zam stnanc
94,1
75,7
29,6
56,2
8,3
18,2
50–249 zam stnanc
98,3
90,9
21,2
64,8
12,3
23,8
250 a více zam stnanc
99,6
96,8
15,1
61,6
22,9
29,3
Pevné vysokorychlostní p ipojení (fixní broadband): umož uje p enosovou rychlost od 256 kb/s Tabulka 4 – Internet a VoIP v podnikatelském sektoru, leden 2008 – zdroj: http://www.czso.cz
3.3. Rozd lení operátor Poskytovatele hlasových služeb lze d lit podle n kolika kritérií. Prvním je, zda p id luje klasické devítimístné telefonní íslo – v tšina eských operátor v sou asné dob
íslo poskytuje, nicmén stále je velmi populární Skype i p esto, že íslo
nep id luje. Je tedy vhodný pro použití v domácnostech, p ípadn pro vnitropodnikovou komunikaci, ale z klasického telefonního ísla se na n j nikdo nedovolá. Dalším d vodem, pro ho nelze brát jako rovnocenného konkurenta poskytovatel VoIP je, že nenabízí garanci služby a podporu zákazník m. Dále m žeme poskytovatele d lit na t i skupiny podle druhu nabízených služeb: a) operáto i klasické telefonie – do této skupiny m žeme za adit operátory Telefónica O2, GTS Novera, Dial Telecom, eské radiokomunikace, D-Telematika b) operáto i poskytující IP telefonii – jsou jimi IPEX, 802, FAYN, Voinet, Viphone, eský bezdrát, Ha-vel atp. c) operáto i nabízející mobilní telefonii – do této skupiny m žeme zahrnout nap . T-mobile, Vodafone
26
Další rozd lení se týká p ístupu k síti a infrastruktu e: 1. fixní operátor – operátor s vybudovanou sítí a infrastrukturou 2. alternativní operátor – mají vlastní telefonní úst ednu, která spojuje všechny hovory zákazník , vlastní sí , která je propojená se sítí fixního operátora - nap . IPEX, Fayn, služba 802 firmy Mattes a.s. 3. virtuální operátor – jsou jimi operáto i, kte í nemají vlastní vybudovanou infrastrukturu, ale pronajímají si ji od jiného (v tšinou alternativního) operátora - zákazník ani v tšinou neví, že je služba zprost edkovaná od jiného operátora. Provider tuto informaci rad ji nezve ej uje, protože by zákazníka mohl získat dojem, že za služby platí víc, než by platil alternativnímu operátorovi, což nemusí být, vhledem k r zným tarif m a dalším okolnostem, pravda. - virtuální operátor zvýší alternativnímu operátorovi provoz v síti. „ Daný operátor tak získá obchodního partnera, který mu pomáhá splácet investice do sít .“ „ . Jeho marže za volání jsou sice nižší než ty, kterých by dosahoval s vlastní infrastrukturou, ale zase podstatn ušet í tím, že tuto infrastrukturu není nucen budovat.“ [44] 3.3.1.
Druhy ísel
V sítích VoIP je možné využívat dva druhy ísel: Geografické íslo – za íná prefixem kraje, ve kterém se za ízení nachází (je to tedy nap . íslo 2 pro Prahu, 5 pro Brno atd.). Lze jej využívat na cestách v celém regionu, ale nelze s ním cestovat po R mimo region ani po sv t . Nomadické íslo – za íná prefixem 910. Je to dopl kové íslo ke geografickému, které lze využít v p ípad , když se uživatel nachází mimo sv j telefonní obvod. Podle sou asné legislativy operátor nesmí p ipustit, aby geografické íslo bylo používáno mimo území státních hranic, nicmén k tomu n kte í tém
vybízejí a používají to – navzdory zákonu –
jako marketingové lákadlo. Ceny za volání nomadických ísel se obvykle pohybují mezi cenami za volání do pevných a mobilních sítí. 3.3.2.
Portace ísla
Dalším d ležitým termínem, který je dobré zmínit ve spojitosti v VoIP je portace neboli p enositelnost
ísla od jednoho operátora k druhému. Umož uje zachování p vodního
telefonního ísla u nového zprost edkovatele telefonních služeb.
27
P enést je možné jak HTS (Hlavní Telefonní Stanice), tzn. klasické telefonní íslo, nebo ISDN p ípojku, tzn. celý blok ísel. V p ípad , si chce uživatel z celého bloku p enést pouze jediné íslo, je mnohem levn jší p evést si nejprve u operátora IDSN na HDS a teprve poté HTS k novému operátorovi. Ceny p evodu HTS se pohybují u nejlevn jších operátor od zhruba 900 K do 3150 K , zatímco u ISDN je to od dvou do tém
šesti tisíc. Je to tedy
znatelná úspora. Po et p enášených ísel v bloku (dva a více) nemá vliv na kone nou cenu. Cena za portaci ísla se skládá z poplatku opoušt nému operátorovi (v tšinou se jedná o O2, ale vzhledem k rozší enosti služby VoIP, m nícím se nabídkám a neustále nov vznikajícím novým poskytovatel m se m žeme setkat i s migrací mezi operátory VoIP) a náklady na administrativu spojenou vy izováním p enosu ísla. Po p evedení z stane na lince služba p ipojení k Internetu (kterou lze samoz ejm také zrušit a využít nabídky budoucího operátora, ale ne všichni tuto službu nabízí), ale zruší se veškeré služby od O2 (p ípadn jiného operátora). K p enosu je nutné požádat dv ma formulá i od budoucího z izovatele služeb (Objednávka služby p enos ísla a Zákaznický autoriza ní formulá CAF). Ty jsou voln ke stažení na internetových stránkách VoIP poskytovatel nebo je operátor obratem odešle po obdržení posledního vyú tování od sou asného operátora. Je nutné oba vyplnit a odeslat na adresu vybraného operátora. Celý proces trvá n kolik týdn a po celou dobu je možné íslo bez omezení používat. Po dokon ení p enosu je linka p evedena na vybraného operátora. P enesení ísla nepat í mezi asté.
28
3.4. VoIP operáto i v R VoIP operátor, VoIP Provider nebo také VoIP poskytovatel je telekomunika ní operátor, který zájemc m o hlasovou komunikaci poskytuje služby p es Internet Protokol. Mezi nabízené služby pat í registrace koncových za ízení, propojení na jiné VoIP operátory, p ipojení do ve ejné telefonní sít (PSTN) a p id lení telefonního ísla. V tšina operátor také mimo hlasových služeb nabízí veškeré nutné p íslušenství. K tomu, aby mohl zákazník využívat služeb VoIP a získal ve ejné telefonní íslo, je nutné, aby si z rozmanité nabídky vybral poskytovatele. V sou asné dob telekomunika ního ú adu na území
je podle
eského
R registrovaná tisícovka operátor , ale tohoto ísla jich
je však aktivn fungujících pouze n co málo p es 250, a neustále se toto íslo zvyšuje. Nicmén z operátor , kte í v sou asnosti aktivn p sobí na eském trhu jich má marginální podíl na trhu 10–15, kte í pokrývají cca 90 – 95% trhu. [10]
Obrázek 19 – Poskytovatelé VoIP v EU – zdroj: http://i.iinfo.cz/
Minimální blok ísel, který p id luje služeb je 10 tisíc telefonních
eský telekomunika ní ú ad poskytovateli hlasových
ísel v jednom kraji. Za žádost o p id lení
poskytovatel zaplatit správní poplatek 5 000 K . Za každé telekomunika nímu ú adu 1 K za rok.
29
íslo platí firma
ísla musí eskému
To znamená, že k tomu, aby m l poskytovatel celostátní pokrytí, tak by si musel od
TÚ
pronajmout minimáln 140 tisíc ísel. To je velmi neekonomické pro firmu, která má v kraji t eba jen 100 zákazník , proto mezi sebou operáto i uzavírají smlouvy a pronajímají si od sebe navzájem blok telefonních ísel z r zných kraj z jim p id lených telefonních ísel.
Obrázek 20 – VoIP operátor na celkové množství hovor – zdroj: http://i.iinfo.cz
V roce 2006 byl podíl VoIP operátor na celkové množství hovor 1,1%. [14] V sou asné dob poskytují operáto i t i základní obchodní modely: a) p edplacená služba – na bázi kreditu, kdy zákazník platí nulový paušál a kredit si dobíjí p edem. Je to hlavn z d vodu, kdy poskytovatelé vkro í na trh a jeho zákazníci se necht jí zavázat, protože neví, jak kvalitní službu bude nabízet. Dalším d vodem je snaha o odlišení VoIP operátor od operátor klasických. b) služba na fakturu (post-paid) – vyú tování poplatk
ke konci zú tovacího
období, které ale nemusí být jako m sí ní poplatek a obsahuje volné minuty. V tšinou je to model aplikovaný na firemní zákazníky. c) kombinace obou p edchozích model 3.4.1.
Asociace operátor digitální telefonie, z.s.p.o.
Sdružení AODT bylo založeno roku 2007 p ti významnými eskými operátory –
eský
bezdrát s.r.o., FAYN Telecommunications s.r.o., IPEX, a.s., MATTES AD, spol. s r.o. a Voinet s.r.o., ale je otev ené vstupu dalších operátor . Hlavními cíly projektu AODS je propagace a rozvoj technologie VoIP prost ednictvím seminá
a veletrh v eské republice,
technická standardizace len , vybudování v sou asné dob už funk ního komunika ního 30
uzlu propojujícího partnerské sít , prosazování zájm
len AODS, „ jednotná komunikace
s orgány státní správy, regulujícími oblast elektronických komunikací, zejména s eským telekomunika ním ú adem, a p ípadn
dalšími subjekty významnými pro tuto oblast“
a v sou asné dob se zam uje na ov ení výhod a nevýhod ENUMu v eském prost edí. [2] Hlavním ú elem vytvo ení spole né páte ní sít
len AODS, díky kterému mohou mezi
sebou zákazníci operátor volat bez nutnosti vést hovor p es ve ejnou telefonní sí , bylo cenové zvýhodn ní volání mezi jednotlivými sít mi dané tím, že je hovor spojován pouze mezi operátory. Podle lo ských pr zkum
byl jejich spole ný podíl na trhu služeb VoIP p es 50%, to
znamená více než 650 tisíc telefon . [3] 3.4.2.
ENUM
Systém ENUM je databáze domén vytvo ená sdružením CZ.NIC. Jedná se o jakousi adresaci r zných koncových za ízení podle ur itého standardu schválenému ITU. Adresa každého koncového bodu by se tedy mohla napsat jako telefonní íslo (+420284825689), ale zárove , po zapsání do této databáze, bude íslo p evedeno na “ 9.8.6.5.2.8.4.8.2.0.2.4.e164.arpa“ , ímž se vytvo í jakýsi odkaz na toto telefonní íslo. Tato adresace umož uje to, že zákazníci, kte í si své íslo, které dostali od operátora, zaregistrují (zatím není možné registrovat p enesené íslo), nemusí za telefonování p es Internet platit minutové poplatky. Vždy, když totiž vyto í íslo volaného, který je v databázi registrovaný, je hovor veden ist p es Internet a úpln vyhne ve ejné nebo mobilní telefonní síti. „ Po et jeho uživatel stále roste, v registru ENUM domén je aktuáln
evidováno 4 834 domén, které p edstavují 664 399 potenciálních
telefonních ísel. Po et domén se tak oproti lo skému roku zvýšil o 55 procent. Tato ísla adí eskou republiku mezi zem , kde se ENUM používá nejvíce.“ [5], [24] V sou asné dob podporují dotazování v této databázi ty i eští poskytovatelé VoIP. Jsou jimi CL-NET, IPEX, NETWAY a GYRRUS TELECOM. [6] Poskytovatelé AODT , Viphone, ha-loo, Xphone pokrývají 80–90 procent trhu. [40] 3.4.3.
Srovnání
Kvalitativní srovnání spolehlivosti hlasové komunikace poskytované eskými operátory je dostupné na internetových stránkách projektu XPhoNet o telefonním sítím v eské republice: http://www.xphonet.cz/ . Tyto stránky jsou zatím pouze v testovacím provozu, poskytují však nejcelistv jší databázi informací o poskytovatelích telefonie v R a tester kvality služeb. Tyto 31
informace jsou pouze orienta ní, protože v po átcích svého provozu docházelo k výpadk m spojení mezi testovanou sítí a serverem XPhoNetu. [15] Kvalita je m ena ze sídla provozovatele webu, který se . Bohužel je následující seznam porovnávající
kvalitu
služeb
operátor
pouze
orienta ní,
protože
ob as
dochází
k výpadk m.mezi servery, které není ovlivn né kvalitou služeb operátor . (testovací období zahrnuje 1.1.–31.7. 2009): 1) Voinet
99,8%
2) 802.VOX
99,8%
3) EriVoIP
99,7%
4) Fayn
99,5%
5)
eské radiokomunikace
99,5%
6) viphone
99,1%
7) XPHONE
99,1%
8) Telefónica O2
98,9%
9) Casablanca
98,7%
10) ha-loo
98,5%
11) VoIPEX
97,8%
12) Mikrotech
97,2%
13) Sbohem pevná linko
93,1%
Z test vyplývá, že je kvalita služeb VoIP v tšiny sítí srovnatelná s voláním do mobilních sítí.
32
3.5. P ehled VoIP poskytovatel Data vznikala na základ
informací poskytnutých spole nostmi (telefonických hovor ,
internetových stránek jednotlivých operátor ) a informací na internetových stránkách
TÚ.
V p ípad , že mi n které spole nosti odmítly sd lit n které informace (po et zákazník ), jsem informaci neuvedla. Do následujícího seznamu jsem zahrnula podle svého uvážení 18 operátor
na základ
n kolika kritérií. Podmínkou pro zahrnutí do seznamu bylo, aby operátor ke služb nabízel ve ejné telefonní íslo, další podmínkou byla vysoká kvalita poskytovaných služeb, nízká cena a celkový podíl na trhu. Ke každému z vybraných poskytovatel uvádím www adresu, rok založení, rok, od kterého poskytuje hlasové služby (jedná o služby prost ednictvím internetového protokolu, pokud není uvedeno jinak), jaké služby mimo hlasových nabízí, název nabízené VoIP služby a tarif , rozsah služeb (zda se orientuje na domácnosti, firmy), zda pat í do asociace AODT, po et ísel, kterými disponuje a p ípadn po et zákazník . Je t žké ur it celkový po et zákazník a telefonních ísel, která má poskytovatel p id lených. Je to z n kolika d vod – jedním z nich je zp sob p id lování blok telefonních ísel od
TÚ (do pevných sítí), což vede
k tomu, že si poskytovatelé navzájem p j ují bloky ísel, aby m li celostátní pokrytí své služby a neplatili pronájem nevyužitých ísel. Dalším d vodem je situace, když operátor poskytne firm blok o ur itém po tu ísel (nap . 100, 1 000, nebo více telefonních ísel), neznamená to, že firma všechna ísla aktivn využije. Neposledním d vodem je situace, kdy n který poskytovatel služeb pronajme jinému operátorovi blok ísel p id lených TÚ a on ho nabídne svým zákazník m. V tomto p ípad po ty se aktivních telefonních linek mohou zdvojovat a ísla neodpovídají realit . 3.5.1.
Casablanca INT, s.r.o.
http://casablanca.cz/ Spole nost Casablanca byla založena roku 1996 a od roku 2006 poskytuje službu Voice over IP. Nabízí internetové, datové a hlasové služby pro firmy i domácnosti. P id leno ísel od TÚ: 20 000 (pražský telefonní obvod + 10 tisíc negeografických ísel) [9]
33
3.5.2.
Ceteris s.r.o.
http://sbohempevnalinko.cz/ Spole nost Ceteris s.r.o. p sobí na trhu od roku 1993 a od roku 2007 nabízí hlasové služby. Poskytuje službu SPL alias „ Sbohem pevná linko“ , která nabízí dva tarify (Dlouhán, Kra as) pro firmy i domácnosti. Okolo 120 000 poskytnutých linek v etn negeografických ísel. [37] 3.5.3.
eské radiokomunikace a.s.
http://www.radiokomunikace.cz Spole nost byla založena roku 2006 a od roku 2007 nabízí hlasové služby VoIP. Poskytuje klasickou i IP telefonii, datové služby a službu p ipojení k Internetu; vše pro firmy i domácnosti. Nabízí tarif pro domácnosti (Voice e-Call) a tarif pro firmy (Business e-Call). P id leno
ísel od
TÚ (v etn
klasické telefonie): 760 000 (celá
R) + 10 tisíc
negeografických ísel [9] 3.5.4.
eský bezdrát s.r.o.
http://www.eri.cz/ Spole nost byla založena roku 2002 a od roku 2005 nabízí hlasové služby VoIP. Nabízí p ipojení k Internetu, datové služby a hlasovou službu EriVoIP, která má 4 tarify (Klient, Klient Plus, Kredit, Kredit Plus) a p ipojení na Internet. Poskytuje služby jak domácnostem, tak spole nostem, ale zam uje se zejména na firemní klientelu. Je jedním ze zakládajících len AODT. P id leno ísel od TÚ: 140 000 (celá R) + 10 tisíc negeografických ísel [9] 3.5.5.
Dial Telecom
http://www.dialtelecom.cz/ Spole nost p sobí na trhu od roku 2007 a od stejného roku nabízí hlasové služby VoIP. Poskytuje klasickou i IP telefonii, internetové a datové služby. Zam uje se v prvé ad na poskytování VoIP do firem, ale nabízí služby i domácnostem. Ceny služeb jsou kalkulovány individuáln . P id leno
ísel od
TÚ (v etn
klasické telefonie): 280 000 (Celá
negeografických ísel, p i emž Dial Telecom má zhruba tisíc zákazník . [9]
34
R) + 10 tisíc
3.5.6.
FAYN Telecommunications s.r.o.
http://www.fayn.cz Tato spole nost je nejstarším poskytovatelem VoIP služeb v
R. Byla založena roku 2002,
kdy za ala nabízet hlasové služby. Nabízí hlasovou službu FAYN, která má ty i tarify (Fayn Cool, Fayn Tayfun, Fayn Mobil XL a Fayn NonStop) a p ipojení k Internetu. Poskytuje služby jak domácnostem, tak firmám. Je jedním ze zakládajících len AODT. P id leno
ísel
od
TÚ:
50 000
moravskoslezský) ale má pronajatá
(pražský,
st edo eský,
ísla po celé
ústecký,
jihomoravský,
R od jiných operátor
+ 20 tisíc
negeografických ísel [9] 3.5.7.
GTS NOVERA s.r.o.
http://www.gts.cz/ Spole nost GTS Novera p sobí na trhu od roku 1996 a od roku 2005 nabízí hlasové služby VoIP. Jedná se o 2. nejv tšího telekomunika ního operátora po O2 v
R. Dnešní podoba
tohoto operátora vznikla roku 2005 postupnými akvizicemi spole ností Aliatel, Contactel, Telenor Networks a Nextra. Poskytuje klasickou a IP telefonii, internetové a datové služby. Od b ezna tohoto roku se orientuje pouze firemní zákazníky. Nabízí tarify pro st ední i velké firmy a navrhuje ešení na bázi individuálních pot eb zákazníka. P id leno
ísel od
TÚ (v etn
klasické telefonie): 7 000 000 (celá
R) + 100 tisíc
negeografických telefonních ísel [9] 3.5.8.
ha-vel internet s.r.o.
http://www.ha-vel.cz/ Spole nost byla založena roku 1996 a od roku 2005 nabízí hlasové služby VoIP pro firmy (tarif Ha-vel voice service) i domácnosti (tarif Ha-loo). Poskytovatel internetových, datových a hlasových služeb. P id leno
ísel od
TÚ: 60 000 (pražský, st edo eský, jiho eský, královéhradecký,
jihomoravský a moravskoslezský telefonní obvod) + 5 tisíc negeografických prop j eno dalších 11 tisíc ísel po celé
ísel. Má
eské republice od jiného operátora, takže má
celostátní pokrytí.) [9] 35
3.5.9.
IPEX a.s.
http://www.voipex.cz/ Spole nost byla založena roku 1992 a od roku 2005 nabízí hlasové služby VoIP. Poskytuje datové, internetové a hlasové služby – služba VoIPEX (tarif Byznys a Osobní) pro domácnosti i firmy. Jeho dominantou je však p eprodej služeb menším operátor m. Je jedním ze zakládajících len AODT. P id leno ísel od TÚ: 200 000 (celá R) + 10 tisíc negeografických ísel [9] 3.5.10. MATTES AD, spol. s r.o. http://www.802.cz Firma byla založena roku 1991 a od roku 2004 nabízí hlasové služby VoIP. Získala ocen ní Nejlepší VoIP roku 2008 (podle výsledk pr zkumu firmy Digimark z roku 2009). Poskytuje službu VOX 802.cz a p ipojení na Internet, obojí pro firmy i pro domácnosti, ale orientuje se p evážn na koncové spot ebitele, domácnosti. Je jedním ze zakládajících len AODT. V sou asné dob prochází spole nost díky zm n majitele mnoha zm nami týkajícími se zejména zvýšení cen za poskytované služby. P id leno ísel od TÚ: 170 000 (celá R) + 20 tisíc negeografických ísel [9] 3.5.11. Mikrotech – Marek Mencner http://www.mikrotech.cz Spole nost Mikrotech p sobí na trhu od roku 1996, telekomunika ní inností se zabývá od roku 2005. Nabízí hlasové služby do domácností i firem, ale jeho klientela se skládá p evážn z velkoodb ratel . Firma má k dispozici zhruba 160 tisíc ísel v etn 10 tisíc negeografických. [30] 3.5.12. MobilKom, a.s. / U:fon http://www.ufon.cz Spole nost byla založena roku 1993 a od roku 2006 nabízí hlasové služby VoIP. Poskytuje klasickou, mobilní i IP telefonii a p ipojení k Internetu pro firemní zákazníky i domácnosti.
36
P id leno
ísel od
TÚ (v etn
klasické telefonie): 300 000 (celá
R) + 100 tisíc
negeografických telefonních ísel [9] 3.5.13. NETPHONE, s.r.o. http://www.netphone.cz Spole nost byla založena roku 2005 a od stejného roku nabízí hlasové služby VoIP. Poskytuje tarif Start pro domácnosti i firmy a nabízí negeografická telefonní ísla. Firma je známá tím, že poskytuje velmi kvalitní služby. V sou asné dob se po et zákazník pohybuje zhruba okolo 2 tisíc. 3.5.14. Telefónica O2 Czech Republic, a.s. http://www.cz.o2.com/ Spole nost je nejv tším telekomunika ním operátorem v eské republice, byla založena v roce 1994 a od stejného roku poskytuje hlasové služby – jak klasickou (pevné i mobilní sít ), tak IP telefonii a p ipojení k Internetu pro firmy i domácnosti. Pro firemní zákazníky nabízí službu „ Neomezená linka“ (s možností dvou tarif ). P id leno ísel od TÚ (v etn klasické telefonie): 25 200 000 [9] 3.5.15. Telekom Austria Czech Republic, a.s. / sí Volný http://volani.volny.cz/ Spole nost byla založena roku 1996 a od roku 2005 nabízí IP telefonii. Poskytuje internetové a hlasové služby. Služba Volný má tarify jak pro firmy (které kalkuluje na základ individuální nabídky), tak pro domácnosti (Komplet – tedy pouze s p ipojením na Internet). P id leno ísel od TÚ: 590 000 (celá R) + 10 tisíc negeografická ísla [9] 3.5.16. Unient Communication, a.s. / sí Viphone http://www.viphone.cz/ Spole nost byla založena roku 1995 a od roku 2005 nabízí hlasové služby VoIP. Poskytuje službu Viphone pro domácnosti (tarif Break) i pro firmy (cena za službu je vym ena individuáln ). Orientuje se p evážn
na odb ratele této služby, poskytuje svoji službu
virtuálním operátor m. P id leno ísel od TÚ: 180 000 (celá R) + nabízí i negeografická ísla 37
3.5.17. VOINET s.r.o. http://www.voinet.cz Spole nost byla založena roku 1997 a od roku 2004 nabízí hlasové služby VoIP. Poskytuje služby pro firmy i domácnosti, ale orientuje se p evážn na firemní klientelu. Nabízí službu Voinet s tarifem Standard a službu ADSL. V sou asné dob má p es 10 000 klient
a nabízí i negeografická
ísla. Má nejvyšší po et provolaných minut v rámci
IP telefonie. [11] Je jedním ze zakládajících len AODT. P id leno ísel od TÚ: 20 000 (pražský a ústecký telefonní obvod) + 10 000 negeografická ísla [9] 3.5.18. WIA spol. s r.o. / sí Sipy http://www.sipy.cz/ Spole nost byla založena roku 2002 a od roku 2005 se v nuje telefonii. Nabízí hlasovou službu Sipy pro domácnosti (tarif Osobní) i firmy (kalkulace na základ individuálních požadavk – na míru spole nosti). P id leno ísel od TÚ: 20 000 (pražský a brn nský telefonní obvod) [9] 3.5.19. XPHONE Czech s.r.o. http://www.xphone.cz Spole nost byla založena roku 2001 a od roku 2005 nabízí hlasové služby VoIP. Poskytuje službu Xphone (tarif Standard) pro firmy i domácnosti.
38
4.
Aplikace pro porovnání výdaj za služby VoIP operátor 4.1. Postup
Vzhledem k tomu, že je na území R v sou asnosti vedených tém
250 aktivních operátor
jsem se rozhodla do aplikace zahrnout nejprve jen okolo 25 operátor . Snažila jsem se zohlednit v prvé ad
ceny nabízených služeb, dále sou asný po et zákazník
a jejich
spokojenost a s tím související kvalitu poskytované služby. Svoji aplikaci jsem uve ejnila na adrese http://voip-poskytovatele.uvadi.cz/ . Webhosting http://www.hostuju.cz/ nabízel pot ebné verze PHP a MySQL. Pak jsem se dozv d la, že pro velké spole nosti poskytují operáto i nabídky navrhnuté podle individuálních požadavk , proto jsem nakonec zúžila okruh na domácnosti a malé a st ední podniky (tedy do 250 zam stnanc ). 4.1.1.
Výb r poskytovatel
Z p ehledu v minulé kapitole jsem vybrala do pr zkumu a pro aplikaci následující poskytovatele: 1.
Ceteris s.r.o.
2.
eské radiokomunikace a.s.
3.
eský bezdrát s.r.o.
4.
FAYN Telecommunications s.r.o.
5.
ha-vel internet s.r.o.
6.
IPEX a.s.
7.
MATTES AD, spol. s r.o. / sí 802.VOX
8.
Mikrotech - Marek Mencner
9.
NETPHONE, s.r.o.
10.
Telefónica O2 Czech Republic, a.s.
11.
Telekom Austria Czech Republic, a.s. / sí Volný
12.
Unient Communication, a.s./ sí Voiphone
13.
VOINET s.r.o.
14.
WIA spol. s r.o. / sí Sipy
15.
XPHONE Czech s.r.o.
39
Všichni tito poskytovatelé nabízejí alespo jeden tarif pro domácnosti nebo pro firmy, který se neváže na od individuální nabídku navrhnutou poskytovatelem na míru zákazníkovi. Po této fázi následoval sb r dat o eských operátorech, podmínkách pro vytvo ení ú tu u jejich spole nosti a jednotlivých tarifech, které nabízejí. Zjistila jsem, že ceníky se liší nejen u r zných operátor , ale vysoká variabilita byla i v rámci jedné firmy a n kdy bylo velmi komplikované zjistit, které ceníky pat í k jakým tarif m a n kte í operáto i n které informace dokonce v bec nepublikovali, musela jsem si tedy n které údaje telefonicky ov it. Dále jsem navrhla, jak by m la aplikace vypadat z hlediska designu , vybrala jsem vstupní a výstupní data aplikace a kritéria, podle kterých se budou data do aplikace zadávat. V této fázi jsem narazila na dva problémy – výb r zemí pro volání do zahrani í a zp sob zobrazení nejvýhodn jších tarif operátor . První problém jsem vy ešila porovnáním zahrani ního obchodu
R na internetových
stránkách: http://www.mpo.cz/dokument62832.html – a zvolila 21 stát . Po et stát
není
pevn dán, databáze se dá snadno rozší it o další položky. Co se tý e druhého problému, tak jsem od po átku cht la, aby aplikace uživateli zobrazovala pouze jediný výsledek, tedy nejvýhodn jší tarif pro jemu zadané hodnoty. Postupem asu jsem se p iklonila k názoru, že by bylo lepší, kdyby aplikace zobrazovala minimáln p t nejvýhodn jších výsledk
a nakonec jsem se rozhodla, že bude nejlepší, když aplikace
zobrazí výsledky všechny, aby se uživatel mohl rozhodnout na základ osobních preferencí. Další problém se vyskytl p i programování aplikace. P vodn jsem m la v plánu aplikaci vytvá et ve vývojovém prost edí Delphi. Po konzultaci s mým vedoucím práce jsem se rozhodla použít PHP a databázový server MySQL. Jsou to nejrozší en jší nástroje eského free webhostingu a na aplikaci tohoto rozm ru jsou naprosto posta ující.
4.2. Software použitý pro vývoj aplikace Google docs – on-line kancelá ský software PHP – skriptovací jazyk PSPad – Voln ši itelný univerzální editor MySQL Community Server – Databázový software MySQL Workbench – Open source návrhá databáze
40
4.2.1.
Požadavky na aplikaci:
Aplikace vyžaduje www server s podporou PHP ve verzi minimáln 5.2.0 a MySQL serverem ve verzi 5.1.33. Verze PHP je vyžadována frameworkem Nette. Knihovna dibi vyžaduje PHP ve verzi alespo 5.1. Kódování webové aplikace a databáze je v utf-8. Z toho d vodu je pot eba mít i csv soubory s daty ve stejném kódování. 4.2.2.
Zadávání dat:
Data pro aplikace p ipravuje administrátor, který má p ístup do jejího ko enového adresá e a p íslušná práva k databázi. Pro úplné napln ní databáze je t eba p ipravit do ko enového adresá e 5 csv soubor (data odd lena st edníkem), jejichž jména a vnit ní struktura kopírují tabulky databáze: operator.csv, tarif.csv, zahranici.csv, zeme.csv, zvyhodneni.csv. Poté administrátor spustí soubor instalace.php, který provede p ípravu databáze (je pot eba upravit p ístupové údaje v souboru db.php) a na tení dat z csv do tabulek. SQL skript pro p ípravu databáze má jméno db.sql a nachází se také v ko enovém adresá i aplikace. V budoucnu je možné aplikaci doplnit o webové administrátorské rozhraní. 4.2.3.
Ovládání aplikace:
Aplikace se spouští souborem index.php z ko enového adresá e aplikace.Nap íklad http://voip-poskytovatele.uvadi.cz/index.php . Uživatel má poté na výb r, zda vyplní formulá pro firmy a nebo pro domácnosti. Oba formulá e se liší jen v n kolika položkách. Po korektním vypln ní formulá e jsou uživateli zobrazeny výsledky v jednoduché tabulce. Výsledky jsou se azeny od nejlepšího (nejlevn jšího) k nejhoršímu. Primárním parametrem je m sí ní cena, sekundárním jednorázová cena p i zavedení služby. Uživatel by m l vždy v novat pozornost poznámce, protože zde se mohou nalézat dopl ující informace, které aplikace nedokáže postihnout.
41
4.3. Dokumentace Aplikace využívá 5 tabulek dat. Jejich provázání je vid t na následujícím obrázku:
Obrázek 21 – EER diagram databáze VoIP
Celá databáze je v kódování utf-8. Databáze se plní daty z csv soubor v ko enovém adresá i aplikace tak, jak je popsáno v kapitole 4.2.2. V csv souborech je první ádek vyhrazen pro povinnou hlavi ku, ale názvy položek v hlavi ce jsou pouze orienta ní. P íslušné názvy položek jsou uloženy napevno v aplikaci. Položky jsou od sebe odd leny st edníkem a jsou v kódování utf-8. Takový soubor se dá exportovat z v tšiny tabulkových procesor (Microsoft Office Excel, Open Office Calc…) a kódování je možno zm nit nap íklad v textovém editoru PSPad.
42
P ístup k databázi se jednotn pro celou aplikaci nastavuje v souboru db.php. P ed prvním spušt ním je t eba databázi p ipravit pomocí sql skriptu uloženým v souboru db.sql.
Obrázek 22 – náhled tabulky Tarif
Obrázek 23 – náhled tabulky Operátor
Zbylé t i tabulky (Zem , Zahrani í, Zvýhodn ní) jsou primitivní, proto jejich náhledy neuvádím.
43
5.
Záv r – Pokrok/budoucnost
V sou asné dob je technologie VoIP velmi rychle se rozvíjejícím oborem nejen v
eské
republice, ale i ve zbytku sv ta. Ve své práci jsem popsala a zhodnotila sou asnou velmi komplikovanou a nep ehlednou situaci na eském trhu VoIP poskytovatel . Dále jsem v této práci cht la objasnit problematiku VoIP nezasv cenému tená i, který by se o této technologii rád dozv d l n co více a mohl se rozhodnout, zda si zvolí volat prost ednictvím klasické nebo IP telefonie. Ve své práci jsem popsala základní principy, na kterých je tato technologie založena a hardwarové i softwarové vybavení pot ebné pro správnou implementaci této služby. Výb rem n kolika
eských poskytovatel
jsem podala základní p ehled nejznám jším
poskytovatel telekomunika ních služeb založené na technologii VoIP. Z graf , které jsem do své práce vybrala, je patrné, že je nár st uživatel VoIP rok od roku v tší stejn jako rychlost p ipojení k Internetu (viz obrázek 24). Pokud se situace bude ubírat stejným tempem jako doposud, bude mít do dvou let každý p ístup k vysokorychlostnímu p ipojení. Co se tý e p ipojení k Internetu a IP telefonie ve firmách, tak je pravd podobné, že v nejbližší dob se tempo zavád ní VoIP zvýší.
Obrázek 24 – zdroj: Vývoj vysokorychlostního p ipojení – zdroj: http://gigaom.com
44
Také technologie se stále vyvíjí a sjednocují se komunika ní kanály. Už dnes jsou dostupné mobilní telefony a p ístupem na Internet, které mohou kombinovat klasické volání z mobilní sít , využití služby VoIP, Instant Messaging a spoustu jiných aplikací nebo IP telefony umož ující videokonference. Doufám, že aplikace zjednoduší uživatel m vyhledávání informací o cenách za hovorné a umožní firemním zákazník m i domácnostem vybrat si nejvhodn jší tarif od VoIP poskytovatele, aby mohli být se službou co nejvíce spokojeni. Sou asn snad bude p ínosem i pro samotné poskytovatele, kterým aplikace umožní lepší porovnání vlastních cen s konkurencí.
45
6.
Seznam použité literatury
[1] ADMIN. A History of Voip [online]. July 24th, 2009 [cit. 2009-08-13]. Text v angli tin . Dostupný z WWW:
. [2] Asociace operátor digitální telefonie. Stanovy Asociace operátor digitální telefonie [online]. [2007] [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . [3] Asociace operátor digitální telefonie. Telefonní operáto i sdružení v AODT propojili své sít [online]. 30.4.2008 [cit. 2009-07-10]. Dostupný z WWW: . [4] Crucible Multimedia. What is computer telephony integration? [online]. December 2008 , 16/12/2008 [cit. 2009-08-13]. Text v angli tin . Dostupný z WWW: . [5] CZ.NIC. ENUM slaví dva roky v komer ním provozu [online]. 22. ledna 2009 [cit. 200908-13]. Dostupný z WWW: . [6] CZ.NIC. Seznam operátor VoIP podporujících ENUM [online]. [2007] [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . [7] eský statistický ú ad. IT v podnicích R - výsledky za leden 2008 [online]. 19.01.2009 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . [8] eský statistický ú ad. P ÍSTUP DOMÁCNOSTÍ K VYBRANÝM INFORMA NÍM A KOMUNIKA NÍM TECHNOLOGIÍM [online]. [2009] [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . [9] eský telekomunika ní ú ad. ísla a kódy [online]. [2009] [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . [10] eský telekomunika ní ú ad. Evidence podnikatel v elektronických komunikacích podle všeobecného oprávn ní [online]. 2005 , 8.8.2009 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: 46
[11] Pavel ížek, jednatel spole nosti Voinet [12] Database Systems Corp.. Computer Telephony - Combining Computers and Telephone Software [online]. c1998-2009 , 2009 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . [40] ZAJÍC, Petr. PHP [online]. 2004 [cit. 2009-07-10]. Seriál lánk . Dostupný z WWW: . ISSN 18013805. [13] Data VoIP Solutions. The History of VoIP [online]. [2006] [cit. 2009-08-13]. Text v angli tin . Dostupný z WWW: . [14] Europe's Information Society. Progress report on the single European electronic communications market 2007 (13th Report). Commission staff working document, volumes 1 & 2. [online]. [2008] [cit. 2009-08-13]. Text v angli tin . Dostupný z WWW: . [15] FIŠER, Ivo. Tester [online]. [2008] [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . [16] HLAVENKA, Ji í. Zablýsklo se na lepší asy v internetové telefonii? [online]. 15.01.2009 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . [17] CHVALOVSKÝ, Karel. Má ISDN budoucnost? [online]. 20. 3. 2001 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702. [18] CHVALOVSKÝ, Karel. Možnosti vysokorychlostního Internetu p es xDSL [online]. 13. 2. 2001 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702. [19] International Telecommunication Union. About ITU [online]. [1996] , 2009-08-14 [cit. 2009-08-13]. Text v angli tin . Dostupný z WWW: .
47
[20] JR. The 10 that Established VoIP [online]. July 13, 2007 [cit. 2009-07-10]. Text v angli tin . Dostupný z WWW: . [21] Lupa.cz. Jak nejlevn ji telefonovat : Základní varianty [online]. [2004] [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702. [22] MERCIER, Jean. 16 million simultaneous online [online]. 2/02/2009 [cit. 2009-07-10]. Text v angli tin . Dostupný z WWW: . [23] PETERKA, Ji í. Dyad DigiPhone: americká liberalizace v R [online]. 23. 5. 2003 6:30 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: <://www.lupa.cz/clanky/dyad-digiphone-americkaliberalizace-v-cr/>. ISSN 1213-0702. [24] PETERKA, Ji í. Jak funguje ENUM? [online]. 29.9.2006 [cit. 2009-08-15]. Dostupný z WWW. < http://www.lupa.cz/clanky/jak-funguje-enum/> [25] PETERKA, Ji í. Z historie internetové telefonie (nejen) v R [online]. [2006] [cit. 200908-13]. Dostupný z WWW: . [26] PONKRÁC, Miloslav. PHP a MySQL. Martin Domes. 1. vyd. Brno : Computer Press, a. s., 2007. 221 s. ISBN 978-80-251-1758-3 [27] POSPÍŠILÍK, Karel. VoIP – nová komunikace [online]. 09. 06. 2007 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-6206. [28] PETERKA, Ji í. E-archiv : Minulý týden: dialery, VOIP, privatizace … [online]. 28.7.2005 [cit. 2009-07-13]. Dostupný z WWW: . [29] PETERKA, Ji í. Optické kabely [online]. [1992] [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . [30] Projektový manažer Pavel Šebela ze spole nosti Mikrotech [31] PUŽMANOVÁ, Rita. Satelitní p ístup [online]. 03. 08. 2004 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: .
48
[32] EHÁK, Jan. Co je to WiFi - úvod do technologie [online]. 21. erven 2003 [cit. 200908-13]. Dostupný z WWW: . [33] SAMURAJ. Cisco QoS 1 - úvod do Quality of Service a DiffServ [online]. 18.01.2009 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . [34] SILVERMAN, Josh. Celebrating 1 billion downloads [online]. September 28, 2008 [cit. 2009-07-10]. Text v angli tin . Dostupný z WWW: . [35] SZIGETI, Tim, HATTINGH, Christina. End-to-end qos network design [online]. Cisco Press, [2005] [cit. 2009-07-10]. Text v angli tin . Omezený po et zhlédnutí. Dostupný z WWW: . ISBN 1587051761. [36] T-press. TÚ: Paegas Internet Call je nevinen [online]. 06.05.1999 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . [37] Ing. Petr Ulman, jednatel spole nosti Ceteris [38] UNUTH, Nadeem. The Functions of a PBX [online]. 02-Apr-2008 15:54:01 GMT [cit. 2009-08-13]. Text v angli tin . Dostupný z WWW: . [39] V TVI KA, Václav. Historie DSL [online]. 19. 02. 2005 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . [40] Ing. Roman Vithous, výkonný editel asociace AODT [41] ZANDL, Patrick. Viphone - kone n po ádná IP telefonie [online]. 7.10.2003 [cit. 200908-13]. Dostupný z WWW: . [42] ZIKA, Jan, VRABEC, Ond ej. VoIP [online]. 2007 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: 49
[43] ZIKMUND, Martin. UMTS už klepe na dve e. Co všechno umí? [online]. 7. íjna 2005 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: . [44] ZIKMUND, Martin. Vše, co jste si p áli v d t o virtuálních operátorech [online]. 15. 11. 2004 [cit. 2009-07-4]. Dostupný z WWW:.
6.1. Informa ní zdroje http://casablanca.cz/
http://sbohempevnalinko.cz/
http://www.ctu.cz/
http://www.sipy.cz/
http://www.cz.o2.com/
http://www.telefonujeme.cz/
http://www.dialtelecom.cz/
http://www.ufon.cz
http://www.eri.cz/
http://www.viphone.cz/
http://www.fayn.cz
http://www.voinet.cz
http://www.gts.cz/
http://www.voipex.cz/
http://www.ha-vel.cz/
http://www.voipnow.org/
http://www.ip-telefon.cz
http://volani.volny.cz/
http://www.mikrotech.cz
http://www.xphone.cz
http://www.netphone.cz
http://www.802.cz
http://www.radiokomunikace.cz
50
7.
Seznam obrázk
Obrázek 1 – Okruhy – zdroj: [2] ............................................................................................... 3 Obrázek 2 – PCM – zdroj: http://www.networkworld.com ...................................................... 4 Obrázek 3 – Využití frekvence ADSL – zdroj: http://services.exeter.ac.uk ............................. 5 Obrázek 4 – Klient Internet Phone od Vocaltec – zdroj: http://www.earchiv.cz....................... 7 Obrázek 5 – Vývoj IP telefonie podle agentury Gartner – zdroj: http://www.gartner.com ...... 8 Obrázek 6 – Registrovaní uživatelé Skype – zdroj: http://skypenumerology.blogspot.com/ .... 9 Obrázek 7 – Headset – zdroj: http://www.ooscare.co.nz ......................................................... 15 Obrázek 8 – USB telefon – zdroj: http://www.conquest-computers.co.uk .............................. 15 Obrázek 9 – IP telefon – zdroj: http://www.diytrade.com ....................................................... 16 Obrázek 10 – Metody zapojení – zdroj: http://www.syednetworks.com ................................. 17 Obrázek 11 – Zapojení IP PBX – zdroj: www.giraffedog.net ................................................. 18 Obrázek 12 – Zapojení routeru – zdroj: http://www.microsoft.com........................................ 18 Obrázek 13 – Zapojení VoIP gateway – zdroj: http://rostrvmsolutions.com........................... 19 Obrázek 14 – Struktura zapojení – zdroj: http://www.yourvoipadvisor.com .......................... 19 Obrázek 15 – Vybavenost domácností – zdroj: http://www.czso.cz........................................ 23 Obrázek 16 – Druh p ipojení v R – zdroj: http://www.czso.cz ............................................. 24 Obrázek 17 – Internet a VoIP v R – zdroj: http://www.czso.cz/ ........................................... 25 Obrázek
18
– Podniky
s
vysokorychlostním
p ipojením
k
Internetu
– zdroj:
http://www.czso.cz/.................................................................................................................. 25 Obrázek 19 – Poskytovatelé VoIP v EU – zdroj: http://i.iinfo.cz/ .......................................... 29 Obrázek 20 – VoIP operátor na celkové množství hovor – zdroj: http://i.iinfo.cz .............. 30 Obrázek 21 – EER diagram databáze VoIP ............................................................................. 42 Obrázek 22 – náhled tabulky Tarif........................................................................................... 43 Obrázek 23 – náhled tabulky Operátor..................................................................................... 43 Obrázek 24 – zdroj: Vývoj vysokorychlostního p ipojení – zdroj: http://gigaom.com ........... 44 51
8.
Seznam tabulek
Tabulka 1 – Výhody VoIP a klasické telefonie........................................................................ 12 Tabulka 2 – Využití IP telefonie – zdroj: http://www.czso.cz/ ................................................ 24 Tabulka 3 – Vliv IP telefonie zdroj: http://www.czso.cz ....................................................... 24 Tabulka 4 – Internet a VoIP v podnikatelském sektoru, leden 2008 – zdroj: http://www.czso.cz ................................................................................................................... 26
52
