OBCHOD V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2004 DEVELOPMENT OF TRADE IN CZECH REPUBLIC IN 2004
KVĚTEN 2005
VYDALO MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU
1
Zhotovil
mag
CONSULTING,
s. r. o.
Táboritská 23, 130 87 Praha 3 Tel., fax: 267 092 285 e-mail:
[email protected] http://www.magconsulting.cz
2
OBSAH DEVELOPMENT OF TRADE IN THE CZECH REPUBLIC IN 2004..........................................................
4
Macroeconomic Relations of the Development of Trade ……....................................................................
5
Development of Business Structures and Distribution Networks................................................................
6
Economic Results of the Trade ..................................................................................................................
8
Development of Domestic Market and Final Consumption.........................................................................
9
Results of Foreign Trade and Tourist Industry............................................................................................
9
Úvod – metodické poznámky......................................................................................................................
10
Makroekonomický vývoj a obchod .............................................................................................................
12
K vývoji struktur obchodu............................................................................................................................
14
K obchodním sítím......................................................................................................................................
20
Ekonomické výsledky odvětví obchodu a odvětví ubytování a stravování..................................................
25
Zaměstnanost, mzdy a produktivita v obchodě a v ubytování a stravování................................................
26
Úloha velkých obchodních podniků.............................................................................................................
31
Vývoj malého a středního podnikání v obchodě.........................................................................................
35
Vývoj maloobchodního trhu a konečné spotřeby........................................................................................
38
Spotřebitelské ceny ....................................................................................................................................
41
Konjunkturální průzkumy.............................................................................................................................
43
Spotřeba domácností a maloobchodní trh..................................................................................................
44
Zahraniční obchod......................................................................................................................................
46
Obchod a cestovní ruch..............................................................................................................................
48
Závěr...........................................................................................................................................................
51
Tabulkové přílohy
3
DEVELOPMENT OF TRADE IN THE CZECH REPUBLIC IN 2004 The yearbook „Trade in the Czech Republic in 2004“ links to the previous analogical publications based on continuous analysis of trade development and related industries of the national economy, including their impacts on the living standard of households in the Czech Republic. In the effort to ensure the latest available information related to 2004, the Yearbook works with data available at the time the book was being prepared as well as with preliminary data or estimates. Ultimately, it shows the key phenomena and trends of the recent period in order to be immediate statistical-economic service providing valuable information to the trade management, top business institutions, central state and regional administration and the training process in both educational and business areas. Methodologically, the publication, as usual, relies on the analyses of secondary data released by the state statistical service and findings received from advisory and consultancy companies engaged particularly in trade, and from education area. It also results from continuous authors’ contacts with Czech Statistical Office, Ministry of Industry and Trade, Ministry for Regional Development and Czech Confederation of Commerce and Tourism (SOCR CR). The publication also complies with the statistical-economic service rendered by the Czech Confederation of Commerce and Tourism on its website. As far as methodology is concerned, the Yearbook respects the valid standard classifications, registers, code lists, observed by the economic activities in the country and harmonized with the EU documents and materials. Individual entities are classified according to their “prevailing activities”, i.e. mostly within CZ-NACE G and H. To specify the data in the followed time series, the authors appreciated publication by the Czech Statistical Office from March 2005, code 9101-04, and in order to get revised data in the time series 2002 and 2003, the appropriate branch of the Czech Statistical Office provided specifically data on trade, hotels and restaurants (July 2004). The Yearbook draws the data from I. – IV. quarter 2004 on non-financial business (code 5106-04), from quarterly issued publications on households account statistics, new time series indicators on receipts development in retail according to months and in the structure according to OKEC on trade, hotels and restaurants. The publication is also based on data from wide range of press and mainly web site materials of the Czech Statistical Office according to its editorial activities. In particular parts, The Yearbook draws the data from regularly quarterly published publication “Macroeconomic prediction of the Czech Republic” by the Ministry of Finance. The publication is also based on data from materials of Ministry of Industry and Trade, including usual data on small and medium business activity development prepared for the government and Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic. As to the accessible and up-to-date important information on trade, information on retail sale development proves to be urgent, as census from 1998 has become outdated. Besides the state statistics, the Yearbook draws from sources furnished by foremost consultant firms, (particularly GfK Praha, Incoma Research, ČON, Sapiens, MAG Consulting i.e.) engaged in the research of market, business, economic and trade evaluation and prediction made by central authorities (mainly The Ministry of Finance and Ministry of Labour and Social Affairs) and by banking area. It also uses domestic and foreign specialized literature, professional journals focused on the issues of economy and trade, professional conferences on issues of commerce, hotels and restaurants and tourism including the conferences on trade and tourism organized in 2004 and 2005, in particular the 10th and 11th year of the Conference on Trade Development in CR (Czech Retail Summit), the Economic Forum on trade and tourism organized in October 2003 and 2004 and the 5th and 6th Conference on Tourism Development (April 2004, 2005). The Yearbook concentrates on key phenomena and problems of trade and domestic market in macroand selected micro- relations. It pays special attention to statistic information and analyses in connection to the 4
EU accession and comparisons or parallel phenomena in the EU member countries. In order to keep links to the previous yearbooks and to take into account the generally given scope, the Yearbook 2004 aims at priorities in the development, trying however to present an overall picture of the development of the following spheres: • • • • • • •
Macroeconomic relations of the development of trade in 2004 Development in business structures and distribution networks Aggregate economic results of trade, development of employment and remuneration in trade in 2004 Influence of large-sized business (trade chains) on development of trade and a role of smaller and medium-sized business, position of “independent” trade Development of domestic (consumer) market and final consumption of households Foreign trade development Relations of foreign trade and tourist industry development.
Providing basic information and their analysis the emphasis is put on economic views and comparisons in the time series of development. The text part of the Yearbook includes brief numeric overview and charts and is linked with large table appendix. Both the text part and authors’ evaluations of phenomena result from consultations and discussions with central authorities, consultant and advisory firms and contacts with foremost confederations, unions and associations in trade or other area (among others Economic Chamber of the Czech Republic, Confederation of Industry of the Czech Republic, The Association of Czech and Moravian Consumers’ Co-operatives SCMSD, National Federation of Hotels and Restaurants of the Czech Republic, HO.RE.KA., Spolhost, Unihost etc.).
Macroeconomic Relations of the Development and Position of Trade The economic results in 2004 have to be considered along with the launched public finance reform and fulfilment of expectation concerning entry of the country into the European Union in May 2004. The results of the EU entry were mainly positive and it is necessary to link them with favourable economic development both in Europe and worldwide. The economy of the Czech Republic reached faster dynamics – the GDP in 2004 increased by 4 %. Quality of the GDP growth changed, being supported by investment activities and substantial export growth. On the other side, the final consumption slowed as a result of reform steps and inflation development (from zero rate in 2003 to 2,8 % growth in 2004). The final household consumption slowed on half compared with 2003, the final consumption in state and public institutions felt below the 2003 level. The economic profits were accompanied by better income situation in business in general and in trade. The most negative impact of reform is the basic VAT rate imposed on catering services, which caused, along with such consumer price growth, that the real receipts slowed. The retail trade reached triple digit growth of receipts, the motoring-related trade suffered from fall of new car sales and continuing increase in fuel prices. The wholesale trade recorded substantial growth, in particular in connection with international trade. Better results proved in the course of year in tourism, mainly in incoming tourism; number of visitors at collective accommodation establishments rose by almost one fifth, being accompanied with increase in foreign tourism income by 6 %. Available evaluation of the development proves that the trade, hotels and restaurants in 2004 managed to keep its position in key economic criteria and relations of the previous years in the national economy. It is apparent in particular in the share of GDP on employment, where the trade rather strengthened its position and business structures prove that fact. The wages development stayed bellow the average of that in the
5
national economy, as it was in the past. Next parts of the text include features of the position of trade in the economy: Share of trade, hotels and restaurants (NACE G and H) in %: gross added value (in current prices) employment in national economy, incl. self-employed entrepreneurs employment of women in national economy share of entrepreneurs in total number of employees the number of entrepreneurial units in national economy (RES) relation of average wages in trade (G) to average wages in national economy relation of average wages in hotels and restaurants (H) to average wages in national economy
2001 15,5 16,2 20,3 27,3 35,3 96,4
2002 14,7 16,6 20,6 27,7 35,5 96,3
2003 14,1 16,9 20,6 27,6 34,1 92,9
2004 14,1 17,1 20,4 26,3 33,7 94,7
56,1
51,3
55,0
59,1
Source: Czech Statistical Office, MAG Consulting
In the context of the country’s accession into the EU, the Yearbook also presents some basic economic and market comparisons with the other EU member countries. Available sources provides following review on GDP development (y-o-y growth in % in constant prices) in the European Union and in selected countries in Europe and worldwide: GDP growth v % v s. c. EU - 25 EU – 15 Euro zone Germany France Great Britain Austria The Czech Republic Hungary Poland Slovakia United States of America Japan
2000
2001
2002
2003
2004
3,6 3,6 3,5 2,9 4,0 3,8 3,4 3,9 5,2 4,0 2,0 3,7 2,8
1,7 1,7 1,6 0,8 2,2 2,1 0,8 2,6 3,8 1,0 3,8 0,8 0,4
1,1 1,0 0,9 0,1 1,0 1,6 1,4 1,5 3,5 1,4 4,4 1,9 - 0,3
0,9 0,8 0,5 - 0,1 0,5 2,2 0,7 3,7 3,0 3,8 4,2 3,0 2,5
2,3 2,2 2,0 1,6 2,4 3,0 1,9 4,0 4,0 5,4 5,5 4,4 2,7
2005 estim. predikce 2,2 2,0 1,7 1,2 2,1 2,6 2,0 4,0 3,9 4,5 5,2 3,5 1,7
Source: The Finance Ministry, OECD
Development of Business Structures and Distribution Networks As the year 2004 proved, the forming process of organisation architecture of trade has obtained more and more qualitative elements, i.e. instead of significant changes in total numbers of organisation units or entrepreneurs, there have become more visible differences in characteristics of individual categories or entrepreneurial groupings, in commercial and economic efficiency, encompassment of new, especially electronic technologies and competitiveness on the market. Internationalisation in business structures of trade has become a constant phenomenon, though this process has modified in the way that the business environment has been influenced by globalisation elements rather than by a further increased number of firms under foreign control. Hence some strong companies act also on other EU countries. It is quite characteristic of this period, that discount units strengthen their position in the competition with new forms of business units. It is also characteristic phenomenon, that a lot of smaller and medium-sized Czech business entities, being pressed by competitive environment and endeavouring to ensure a good position on the market, applied various forms of co-operation business, associated in business alliances of a purchasing and retailing character, creating thus units capable of an adequate marketing in competitive environment, particularly that of retailing, hotels and restaurants. Such co-operating associations are formed 6
in a co-operative form, applying franchising and other forms of contractual or otherwise bound connection of “independent traders” (though their independence often becomes quite relative). In spite of an increasing dominant role of large trade chains, usually under foreign control, smaller and medium-sized business realised the prevailing volume of sales receipts in 2004, mainly in motoring-related trade, in the wholesale and in hotels and restaurants. The dominance of large-sized companies was growing up in business undertaking, especially in retailing and in affiliated wholesale activities. Market share or share on realised receipts represent the position of various types of categories of companies concerning their size. In both trade and hotels and restaurants the share of companies with 100 and more employees grows while number of companies with 0-99 employees decreases and the category 20 – 99 employees kept its position. The indicated process is more substantial in retail sale, where companies with 100 and more employees make up more than 40 %, including multinational companies with 70 % share.
category of companies all types of companies G 50,51,52 100 and more empl. trade 0 –99 employees 20 – 99 employees all types of companies H – 55 100 and more empl. hotels, restaurants 0 –99 employees 20 – 99 employees
Index incomes excl.VAT 2003/2
Index incomes excl.VAT 2004/03
Year 2002 % shares
Year 2003 % shares
Year 2004 % shares
105,1 111,4 102,5 105,9 103,7 113,3 101,6
109,3 117,1 105,9 108,0 103,8 108,8 102,5
100,0 28,9 71,1 30,9 100,0 17,8 82,2
100,0 30,6 69,4 31,1 100,0 19,5 80,5
100,0 32,8 67,2 30,8 100,0 20,4 79,6
104,1
117,1
13,9
13,9
15,9
The dynamics of large multinational corporations stabilized rather in the past years; nevertheless predictions proved true that mainly in food industries and day-to-day goods they would gradually reach a decisive - double third- share and influence on the general development of trade, especially in retailing. The increasing role of large-sized business, particularly chains, also resulted in a higher quality of relations between the trade and its suppliers in the free competition, when on the side of production one could follow concentration and internationalisation trends especially in day-to-day goods with a view to ensure their sales, and to reduce distribution costs. Suppliers enter into a direct co-operation with the trade and vice versa, which is enabled mainly thanks to an intensive use of mutual electronic communication in logistics of supplies and commercial-administrative interconnection. Like in previous years, the main sources of the development of business in trade, hotels and restaurants are represented by business registers (Licensed Business Register - ŽŽ MPO and Register of Business Entities of the Czech Statistical Office – RES ČSÚ), which constantly gather all the relevant data. Both the registers record new business entities or issued licensed business authorizations (ŽO), though they include not only those really active business entities or really used authorizations, but also those that do not show any business activities in this period. Multinational (chain) retailing firms as well as domestic ones, trade companies and co-operations connect their activities with investments and expand their trading capacities especially in a form of largecapacity formats such as hyper-markets (as many as over 160 units in the Czech Republic in 2004), supermarkets, discount units, hobby-markets, a large network of specialized non-food stores according to the assortment orientation etc. When concentrating such big units with shops of smaller and medium-sized 7
business and services like in many foreign countries, various urban and suburban multi-functional shopping centres and zones come into existence (in the Czech Republic about 60 various types). The biggest trade alignment at the internal market in 2004 were consumers’ co-operatives joined together into the Association of Czech and Moravian Consumers’ Co-operatives (SČMSD). Co-operatives reached the volume of CZK 27 billion in retail trade in 2004 in 3,100 own and 1,300 leased selling units; employees of the co-operatives exceeded the number 16,3 thousand, the number of member co-operatives amounted to about 340 thousand. Consumers’ co-operatives ran six own trade chains in 2004 with more than 400 selling units of various formats, which reached over 9 billion CZK receipts. Important integrative role in cooperative integration played centralized wholesale trade in two stores COOP (Centrum, Morava), with receipts of CZK 10,4 billion, or CZK 2,9 billion. Analogous to previous years, the year 2004 witnessed a slow-down of the expansion of big trade chains as well as activities related to the solution of a co-existence of smaller and medium-sized businesses (SMSB) in the trade, or the so-called independent trade, with big companies. There have also increased the activities of both the businessmen of SMSBs, following mainly various forms of co-operation and association to carry out trade activities, and central authorities, following the support of SMSBs to maintain the proportionality of individual segments of entrepreneurship and trade networks. This concerns the alliances in the area of joint purchase activities or voluntary chains of retailers with joint wholesale and further joint activities supporting their position in the market. As to the support of SMSBs provided by the state in the area of trade – within generally valid supporting programmes - suitable programmes for trade in various forms of grants and returnable support were also declared in 2004 in volume of almost CZK 1 billion. Hotels and restaurants continued in 2004 to enhance the quality of their network of establishments for catering and transient stays; chain firms both in hotels and restaurants asserted themselves, a lot of them being of an international character.
Economic Results of the Trade In 2004, the internal market developed in very dynamic way; receipts in trade (without GDP) in current prices increased by 9,3 % supported by general national economic dynamic, high growth in international trade and increase in household incomes and favourable conditions for use of credits on purchases in retail sale. Other economic indicators of trade, hotels and restaurants were also affected by the rise in receipts. Indicator - y-o-y index 2004/03 Recipes in current prices (without VAT) Average number of active enterprises Average number of working persons x) Average number of employees Average monthly wages in CZK Activities Activity consumption Book added value
CZ-NACE G trade 109,3 258 199 100,7 101,1 16 040 114,4 119,2 108,8
of this CZ-NACE 50
51
52
108,1 28 108 99,1 98,7 16 909 120,5 126,5 112,0
112,6 74 171 101,3 101,7 21 515 118,1 123,8 111,0
103,4 155 920 100,7 101,2 11 748 105,5 106,5 104,5
CZ-NACE H hotels 103,8 52 389 100,9 101,4 9 389 103,7 102,4 106,1
x) incl. self-employed entrepreneurs
The employment in trade remained stable in 2004 and it decreased only in motoring-related trade. The share of entrepreneurs in the total number of working persons in trade dropped slightly. Further growth was reached in the development of average wages in both trade and hotels and restaurants in 2004 and was in mutual relation with the growth in efficiency and productivity. The indicators of activities, activity 8
consumption and total book added value increased and corresponded with the positive economic results of the country. The economic results improved compared to 2003 as show substantially better results of large-sized business and increase in number of profitable companies.
Development of Domestic Market and Final Consumption The year 2004 recorded an increase in retail sales and motoring-related trade by 2.5 % (in constant prices) along with growth in the index of consumer prices (inflation) by 2.8 %. In retail sales, receipts increased by 3 % in constant prices. The structure of receipts for foodstuffs was affected by price growth and receipts increased by 2,6 % in constant prices. Non-food goods reached 3,3 % growth in receipts accompanied by slightly decreasing price level. The highest sales reached repeatedly the wholesale sales unit of both multinational and domestic companies (chains). Sales in motoring-related trade (1.6 % growth in constant prices) were affected by the decrease in sales of new automobiles and by the development of sales and prices of fuel. Index of consumer prices increased in 2004 by 3.4 %, while hotels and restaurants recorded a growth of 5,9 %; catering with higher VAT rate recorded price increase by 8 % after 1 May. Incomes of average household showed a nominal increase in 2004 by 3.9 % and real increase by 1 %. The expenditure growth was slower – by 2,5 % in nominal numbers and there was stagnation in real numbers related to inflation. The final household income in retail market reached 60 % of the total. The structural development of the final consumption of households on a basis of the statistics of family expenditure surveys (SRÚ), illustrates gradually a structure of final consumption of households of higher quality. The share of retail realisation in family expenditures on consumption has gradually reduced. Expenditures on housing and recently on communication and telecommunication etc. show a constantly higher rate of growth, though they do not belong to the retail market. A general purchasing atmosphere, considerably higher use of credits on consumer purchases and departure from savings were significant factors of home demand.
Results of Foreign Trade and Tourist Industry General results of foreign trade are traditionally included into the Yearbook for their key significance in the economy as a whole and for their close connection to the economic results of business entities, especially the establishments engaged in wholesale activities (CZ-NACE 51) and in other sectors of trade industry. Foreign trade in 2004 was characterized by trade transformation within the EU and towards third countries on one side and by significant growth of its turnover on the other side. Under these circumstances, the trade balance deficit decreased significantly. Thanks to the international trade, the offer on national domestic market reached higher quality. Foreign trade was orientated mainly on developed countries, particularly on EU member countries, among them on Germany. An intensive strengthening of the Czech koruna rate reflected in the general development of foreign trade relationships. The tourism development was positive in particular in incoming and it has positive effects on economic results of the hotel industry. Both outgoing and domestic tourism developed positively as well, although the reserves remain still in tourism development in the Czech Republic. Foreign trade along with tourism had positive impacts on the balance of payments of the country.
9
Úvod - metodické poznámky Ročenka „Obchod v České republice v roce 2004“ (dále jen Ročenka) je dalším „produktem“ soustavné - již patnáctileté - řady publikací, mapujících vývoj obchodu od prvopočátku jeho přeměny do tržních podmínek. Dokument opět sleduje kontinuitu s analýzami předchozích etap transformace, restrukturalizace a diferenciace obchodu až po jeho vývoj v roce 2004. V principu stabilizovaná základní struktura tohoto analytického materiálu umožňuje návazné komparace základních vývojových fází a kvantifikací probíhajících změn v organizační architektuře odvětví, jakož i v jeho ekonomických a technologických trendech a v jeho působení na stav hospodářství, podnikatelského sektoru a životní úroveň domácností. Zesíleným kriteriem hodnocení jsou důsledky vstupu ČR do EU. Z hlediska uplatněné metodiky a zahrnutých dat vychází Ročenka v souladu s dosavadní praxí z dat státní statistické služby za rok 2004 (dostupných do května 2005). Způsobem zpracování představuje Ročenka zejména analýzu sekundárních údajů statistiky, registrů a dalších trvalých zdrojů informací z oblasti exekutivy a podnikatelské sféry. Stejně jako v minulých letech se rovněž opírá o trvalé kontakty s příslušnými pracovišti ČSÚ, MPO a se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR). Je konformní s informačními zdroji a servisem, který poskytují na svých webových stránkách ČSÚ, MF, MPSV, MPO, MMR, ČNB a další kompetentní úřady, popř. podnikatelské instituce jako HK ČR, SPD, SOCR ČR ad. Z hlediska relevance použitých zdrojů studie plně respektuje platné klasifikace, registry, číselníky, jimiž se řídí ekonomická sféra ČR a které jsou harmonizovány v rámci evropských institucí. Analýza plně využívá zásadu zařazení subjektů „podle převažující činnosti“, a to převážně do oddílů OKEČ G obchod a H ubytování a stravování. Za sledované období využívá Ročenka jako základní zdroj údajů o obchodě zejména publikaci ČSÚ z března 2005 (kód 9101-04), pro zajištění revidovaných údajů za roky 2002 a 2003 poskytl příslušný útvar ČSÚ specifické zpracování údajů o obchodě, ubytování a stravování v červenci 2004. Pro zpracování textové i tabulkové části Ročenky byly dále využity publikace ČSÚ za I. – IV. čtvrtletí 2004 o velkých nefinančních podnicích (kód 5106-04), čtvrtletní publikace statistiky rodinných účtů, časové řady ukazatelů o vývoji tržeb v maloobchodě podle měsíců a ve sledované struktuře podle OKEČ obchodu a ubytování a stravování. Z datových zdrojů byly využity i další tiskové a zvláště internetové výstupy ČSÚ v souladu s jeho edičními aktivitami. Ročenka je koordinována s ekonomickými výstupy Ministerstva průmyslu a obchodu („Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2004“) vč. obvyklých podkladů MPO o vývoji malého a středního podnikání pro vládu a PSP. V příslušných částech se Ročenka rovněž opírá o pravidelnou „Makroekonomickou predikci ČR“ Ministerstva financí. Z hlediska dostupnosti a aktuálnosti důležitých informací o obchodě se ukazuje stále naléhavěji potřeba zajištění informaci o vývoji maloobchodní sítě, když poslední census z roku 1998 je již podstatně překonán. Zdrojem datového vybavení Ročenky jsou vedle údajů státní statistické služby opět výsledky činnosti některých předních poradenských firem (GfK, Incoma, ČON, Sapiens, MAG Consulting, a d.) z oblasti výzkumu trhu, obchodu, hodnocení a predikce vývoje ekonomiky a obchodu prováděné centrálními orgány (zejména MF a MPSV) a bankovní sférou. Rovněž tak je opět využita domácí a zahraniční odborná literatura, statě z odborných časopisů zaměřené na ekonomiku a obchod, výsledky odborných konferencí v odvětvích obchodu, pohostinství a cestovního ruchu, vč. konferencí pořádaných k obchodu a cestovnímu ruchu v roce 2004 a 2005, zejména z 10. a 11. ročníku Czech Retail Summit (Konference o rozvoji obchodu v ČR), Ekonomických fór obchodu a cestovního ruchu v říjnu 2003 a 2004, 5. a 6. konference o cestovním ruchu (duben 2004, 2005). Zohledněny jsou též vědecko výzkumné materiály FMV VŠE Praha, monopublikace k problémům obchodu, materiály EK a jejích institucí, jakož i evropského statistického úřadu EUROSTAT, 10
evropského svazu obchodu EuroCommerce, EuroHandelsinstitutu, Köln a. R, evropského svazu MSP UGAL, německého svazu maloobchodu HDE ad. Ročenka se jako každoročně zaměřuje na rozhodující jevy a problémy vnitřního trhu a obchodu v makro a vybraných mikrosouvislostech. Po vstupu do EU jsou dále rozšířeny informace a komparace o paralelních jevech v zemích EU 25 i EU 15, popř. v eurozóně. Za tím účelem je ve studii také zařazen „mezinárodní přehled“. Ročenka se koncentruje s ohledem na zadaný rozsah na priority vývoje v roce 2004, jejich návaznost na předchozí roky s tím, že především jde o prezentaci těchto věcných okruhů: ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾
makroekonomické souvislosti vývoje obchodu vývoj obchodně-podnikatelských struktur a sítí obchodu, souhrnné ekonomické výsledky obchodu, vývoj zaměstnanosti a odměňování v obchodě, úloha velkých společností v obchodě, úloha malého a středního obchodního podnikání, postavení „nezávislého“ obchodu, vývoj vnitřního (spotřebitelského) trhu a konečné spotřeby domácností, vývoj zahraničního obchodu, souvislosti vývoje obchodu a cestovního ruchu.
Ročenka respektuje uplatněné přístupy exekutivy v oblasti politik zejména ve vnitřním obchodě, v podpoře malého a středního podnikání, ve spotřebitelské politice. Stejně jako v minulosti zahrnuje i pojednání o zahraničním obchodě v ekonomických výsledcích odvětví (zejména ve velkoobchodě) s tím, že současně respektuje skutečnost, že v této oblasti existují jiné fundované materiály. Cestovní ruch je opět zařazen pro úzké vazby s maloobchodní realizací a ekonomickými výsledky ubytování a stravování.
11
Makroekonomický vývoj a obchod Vývoj ekonomiky v roce 2004 souhrnně odpovídal původním předpovědím spojeným především s uplatněním první fáze reformy veřejných financí a se začleněním do evropských struktur (EU), i když se projevila řada spíše pozitivních odchylek v očekávaných trendech a ukazatelích. Příznivější podmínky pro ekonomiku ČR je možno spojovat jak se zlepšeným hospodářským vývojem v zahraničí, zejména v Evropě, tak se samotným vstupem do EU, resp. na její jednotný vnitřní trh. Stalo se skutečností, že z očekávaných „šancí a rizik“ vstupu převážily spíše šance a rizika se projevila mírněji, což potvrdil např. vývoj cenové hladiny, výrazný růst zahraničního obchodu, ale i trendy průmyslové a stavební produkce, znatelně zlepšená důchodová situace podnikatelské sféry a další ekonomické jevy. Souhrnným resultátem vývoje se stal zrychlený hospodářský růst ČR při kvalitativně příznivější skladbě tvorby HDP, resp. při zvýšeném růstu výdajů na investice a progresivním zvýšení exportu vč. výrazného poklesu schodku obchodní bilance, a to při zpomalení konečné spotřeby domácností a při poklesu spotřeby ve veřejném sektoru. V kontextu s opatřeními ekonomické reformy se pro rok 2004 předpokládalo zpomalení vývojového tempa maloobchodního trhu, což ve skutečnosti nastalo. Souvisí to s vývojem reálných příjmů a s tím, že již od října 2003 se obnovil inflační trend ve spotřebitelských cenách zejména některých potravin, který však v průběhu roku 2004 opět polevil. Výrazným zásahem do cenového vývoje se staly úpravy sazeb DPH, zvláště ve stravování, ale i v jiných druzích služeb. Pro vnitřní trh a spotřebu bylo rovněž důležité, že se obnovil vývoj cestovního ruchu s tím, že příjezdový zahraniční cestovní ruch dosáhl podstatného nárůstu a tím se také v roce 2004 obnovil růst devizového přínosu cestovního ruchu pro PBBÚ. Vývoj ekonomiky a spotřebitelské důvěry byl v obchodě v roce 2004 opět soustavně sledován a vyhodnocován za pomocí několika konjunkturálních průzkumů státní statistické služby, resp. některých výzkumných institucí pracujících hlavně v obchodě a cestovním ruchu. Souhrnně se v průběhu roku nejprve projevoval pokles spotřebitelské důvěry (pokles indexu CCI – spotřebitelského barometru GfK), zatímco konjunkturální výzkumy v podnikatelské sféře (ČSÚ a GfK v podobě Trade Business Barometer) přinášely spíše pozitivní hodnocení bezprostředních poznatků i předpovědí pro budoucnost. Hladina spotřebitelského mínění byla evidentně ovlivněna očekáváním důsledků reformy veřejných financí event. problémy státního rozpočtu. Ve druhé polovině roku se spotřebitelské mínění pozvolna zlepšovalo. Vývoj nezaměstnanosti, ač po průměrem EU 15, nedoznal podstatnější změny. Pozitivní prvky vývoje ekonomiky se koncentrovaly do celkového růstu hrubého domácího produktu, který se změnil kvalitativně – získal oporu jak v investičním růstu, tak v dynamickém rozvoji vnějších ekonomických vztahů, po tři čtvrtletí neklesl růst HDP pod 4 % a napomohl tak i trendu posilování mezinárodní ekonomické pozice ČR: Vývoj výdajů na HDP (rozdíl v %) ze stálých cen r. 1995 HDP v kupních cenách Výdaje domácností Výdaje vládních institucí na spotřebu Tvorba hrubého kapitálu - fixního Zahraniční obchod - vývoz zboží a služeb – dovoz zboží a služeb
2002
2003
1,5 2,8 4,5 3,4 2,1 4,9
3,7 4,9 4,2 4,8 7,3 7,9
I/4 3,8 3,4 - 1,8 9,9 10,6 11,3
x) predikce MF ČR duben 2005
II/4 4,0 2,5 - 1,0 9,4 27,4 27,0
. 2004 III/4 4,0 2,1 - 3,8 9,6 23,0 19,9
IV/4 4,3 1,9 - 5,8 7,5 22,2 15,8
ROK 4,0 2,5 - 3,2 9,1 20,9 18,5
Predikce x)2005 4,0 3,5 1,0 7,1 14,8 14,4
Pramen: ČSÚ, MF ČR
Vývoj hrubého domácího produktu a spotřeby domácností ve stálých cenách kumulovaně v uplynulých deseti letech je zřejmý i z následujícího grafu:
12
Vývoj HDP a spotřeby domácností v %, 1995 = 100, s.c. 130,00 125,00
HDP
Spotř.domácn.
120,00 115,00 110,00 105,00 100,00 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
S celkovým hospodářským růstem došlo v roce 2004 k některým změnám v podílech hlavních odvětví na tvorbě hrubé přidané hodnoty. Pro odvětví obchodu a ubytování a stravování je příznačné, že jejich podíly na HPH se nezměnily, tudíž v tvorbě HPH tato odvětví dosáhla tempa tvorby v celé ekonomice. Hlavní makroekonomická kriteria shrnuje příloha č. 01: Období 2001 2002 2003 2004 i.2004/3
HDP v b.c. 2 315 255 2 414 669 2 550 754 2 751 075
107,9
HDH v b.c. 2 095 409 2 189 183 2 312 776 2 466 705 106,7
zemědělství mil.Kč % 78 179 68 073 65 328 68 445 104,8
3,7 3,1 2,8 2,8 0,0
Tvorba přidané hodnoty - HDH ve vybraných odvětvích zprac.průmysl stavebnictví obchod ubyt. a stravov. mil.Kč % mil.Kč % mil.Kč % mil.Kč % 25,4 26,0 26,7 27,0 + 0,3
531 442 569 891 617 355 664 893
107,7
6,6 6,8 6,7 6,3 - 0,4
137 535 148 026 154 792 156 305
101,0
13,1 12,4 12,0 12,0 0,0
274 053 271 072 276 419 296 672
107,3
49 386 49 558 49 504 52 774 106,6
2,4 2,3 2,1 2,1 0,0
Pramen: ČSÚ
Svoji pozici udržel obchod, ubytování a stravování meziročně nejen v HPH, ale i v dalších makroekonomických kriteriích, zejména v zaměstnanosti a v podnikatelských strukturách: Podíl obchodu a ubytování a stravování (OKEČ G a H) v %: na hrubé přidané hodnotě (v běžných cenách) na zaměstnanosti v NH vč. podnikatelů na zaměstnanosti žen v NH podíl podnikatelů na celkovém počtu pracovníků na počtu podnikatelských jednotek v NH (podle RES) relace průměrné mzdy v obchodě (G) k prům. mzdě v NH relace prům. mzdy v pohostinství (H) k prům. mzdě v NH
2001
2002
2003
2004
15,5 16,2 20,3 27,3 35,3 96,4 56,1
14,7 16,6 20,6 27,7 35,5 96,3 51,3
14,1 16,9 20,6 27,6 34,1 92,9 55,0
14,1 17,1 20,4 26,3 33,7 94,7 59,1
Pramen: ČSÚ, MAG
Se vstupem ČR do EU se zvýrazňuje mezinárodní porovnávání vývoje. Dostupné zdroje poskytují následující přehled o vývoji HDP (o meziročních přírůstcích v % ze stálých cen) v EU a ve vybraných zemích světa a Evropy: Růst HDP v % v s. c. EU - 25 EU – 15 Eurozóna Německo Francie V. Británie Rakousko Česko Maďarsko Polsko Slovensko Spoj.státy americké Japonsko
2000
2001
2002
2003
2004
3,6 3,6 3,5 2,9 4,0 3,8 3,4 3,9 5,2 4,0 2,0
1,7 1,7 1,6 0,8 2,2 2,1 0,8 2,6 3,8 1,0 3,8
1,1 1,0 0,9 0,1 1,0 1,6 1,4 1,5 3,5 1,4 4,4
0,9 0,8 0,5 - 0,1 0,5 2,2 0,7 3,7 3,0 3,8 4,2
2,3 2,2 2,0 1,6 2,4 3,0 1,9 4,0 4,0 5,4 5,5
2005 predikce 2,2 2,0 1,7 1,2 2,1 2,6 2,0 4,0 3,9 4,5 5,2
3,7
0,8
1,9
3,0
4,4
3,5
2,8
0,4
- 0,3
2,5
2,7
1,7
13
K vývoji struktur obchodu Poslední roky 2002 - 2004 jsou v organizační architektuře obchodu charakterizovány tím, že nadále pokračuje její koncentrace a internacionalizace za markantního přispění zahraničního kapitálu, nicméně proces je oproti předchozím obdobím pozvolnější a více vystupují do popředí jeho kvalitativní prvky. Pro rok 2004 opět platí, že ve všech rozhodujících kriteriích se dále zvýšil podíl velkých, zvláště nadnárodních společností na vnitřním trhu. Vývoj současně ukázal, že obchod a cestovní ruch jsou nadále sektorem malého a středního podnikání, mají své plné opodstatnění nejen na národním, ale i na rozšířeném evropském trhu. Pro svoji existenci a prosperitu, mají opodstatnění zvláště ty subjekty, které využívají možnosti kooperačního podnikání a aplikuji obdobné „know how“ v marketingových a technologických přístupech k obchodování a provozu jako velké zahraniční nebo smíšené společnosti. Obecně platí, že i mezi nadnárodními obchodními společnostmi pokračuje zostřování vzájemné konkurence uvnitř jednotlivých podnikatelských formátů i mezi nimi, což se týká především maloobchodu. Z této situace těží na jedné straně ekonomicky a v úrovni služeb spotřebitel, na druhé straně tento proces vyvolává selektivní tlak na schopnost obchodních i dodavatelských subjektů obstát v daných podmínkách trhu. Zapojení do kooperačních seskupení nebo k tříbení vlastního místa „na trhu“ se stává zcela objektivní nutností. U těch, kteří neobstojí, vyvolává v lepším případě fúze, v horším konkursy, popř. zánik. Vzhledem k tomu, že vyspělost a charakter podnikatelských struktur je vysoká již několik let, samotný vstup ČR do EU nevyvolal v procesu jejich vývoje a tříbení žádné podstatnější zvraty nebo zrychlení. Naopak potvrdilo se, že předchozí trend, využívající světové a evropské poznatky a zahraniční kapitál byl zcela konformní s novým postavením v rámci EU. Specifické aspekty soutěže i v obchodním podnikání vznikají v příhraničních oblastech, zvláště jsou-li nastaveny různé podnikatelské podmínky a možnosti (např. v provozní době). Oproti roku 2003 se v roce 2004 důchodové a cenové podmínky spotřebitelské poptávky poněkud změnily. Pokleslo rychlé tempo reálných příjmů z předchozího roku, obnovil se inflační trend a projevily se (i když domácnostem částečně kompenzované) dopady reformy veřejných financí. Nastaly i důsledky vstupu do EU v oblasti zahraničního obchodu v cenách některého zboží – nikoliv dramatické. Při tom trvalo podstatné rozšíření nabídky různých forem úvěrového prodeje pobízející k nákupům na vnitřním trhu. Za těchto okolností se přírůstky maloobchodního prodeje celkově snížily. Relace v jejich tempech mezi velkými především nadnárodními společnostmi a domácím obchodem zůstaly však zachovány s tím, že velké firmy opět docilovaly rychlejší růst prodejů, a to i v důsledku dalších – byť mírnějších - přírůstků prodejních kapacit. Přes další posun v podílu „velkých“ na celkových tržbách – znatelný zejména v maloobchodě - , zůstal i nadále v roce 2004 větší podíl obchodování sektoru malého a středního podnikání, ať již podle četnosti subjektů, v právních formách podnikání, nebo podle podílu tržeb a dalších ekonomických výsledků. Současně se potvrzují předchozí predikce, že v branžích potravinářského zboží a zboží denní potřeby v maloobchodě, jakož i v některých dalších oborech obchodního podnikání (např.v obchodě spojeném s motorismem) nabývají „velcí“, anebo „kooperující“ stále významnější postavení v celkovém vývoji obchodu. Také nadále platí, že s rostoucí rolí velkých podniků v obchodě se v podmínkách trhu se stále širší a bohatší nabídkou, ale také se zostřováním konkurence, mění též kvalita vztahů mezi obchodem, výrobci i dovozci. Zejména v uvedených branžích potravin a zboží každodenní potřeby se intenzivně projevuje trend k racionalizací a efektivnosti nákladů oběhu, objektivně vzniká potřeba vzájemné součinnosti, kterou umožňují systémy komunikace využívající elektronické kontakty (ECR ap.). Svůj specifický vývoj v roce 2004 zaznamenal obchod v motorismu, kde na jedné straně znatelně klesl prodej nových osobních automobilů a na druhé byl výrazně ovlivněn prodej pohonných hmot cenovým vývojem. 14
Tato Ročenka tradičně vychází v hodnocení podnikatelských struktur ze základních přehledů o rozsahu a struktuře evidovaných subjektů v obchodě a pohostinství a ubytování, které soustavně podávají Živnostenský registr (ŽZ MPO) a na něj navazující Registr ekonomických subjektů - (RES ČSÚ). Oba registry zachycují nově vznikající subjekty, či udělená živnostenská oprávnění (ŽO), avšak nikoliv jen aktivně působící subjekty či reálně využívaná ŽO. Zakládání, provozování i zánik podnikatelských aktivit v ČR upravují především živnostenský zákon (zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Vedle základních funkcí těchto podnikatelských právních norem je předmětem zájmu vývoj a analýza údajů, které vyplývají z Živnostenského registru, vedeného živnostenskými úřady v pověřených obcích a ústředně Ministerstvem průmyslu a obchodu. Podnikatelská sféra obchodu a pohostinství a ubytování se podle počtu vydaných živnostenských oprávnění podílí na jejich celkovém počtu v národním hospodářství více než jednou třetinou (volné živnosti pro maloobchod a velkoobchod), což dokládá následující přehled a v podrobnostech příloha č. 02. Vývoj počtu živnostenských oprávnění v letech 1992 až 2004 počty ŽO k 31.12. ŽO c e l k e m z toho ŽO: koncesované vázané řemeslné volné z ŽO celkem pro FO pro PO ŽO pro cizince ŽO pro volnou živnost velko a maloobchod x) podnikatelé celkem z toho FO PO cizinci ŽO na tis. obyvatel podnikat. na tis.obyvat. ŽO na 1 podnikatele
1992 940 334
1995 1 859 192
1998 2 592 239
2000 3 001 820
2001 3 251 556
2002 3 402 149
2003 3 517 655
2004 3 637 442
i. 2004/3
84 497 161 841 187 581 506 415
165 601 269 918 271 678 1 151 995
101 811 197 464 467 606 1 825 328
130 223 234 405 543 986 2 093 206
131 688 259 390 594 780 2 265 698
131 972 270 550 619 826 2 379 801
120 258 280 356 641 291 2 475 750
120 326 289 179 659 905 2 568 032
100,1 103,1 102,9 103,7
799 127 141 207 . . .
1 489 570 369 622 . 568 382 30,6
2 068 990 523 249 52 687 823 121 31,.8
2 351 737 650 083 72 471 1 066 243 35,5
2 505 503 746 053 78 423 1 178 667 36,2
2 608 175 793 974 75 661 1 210 822 35,6
2 690 816 826 839 76 057 1 227 399 34,9
2 744 858 892 584 80 827 1 246 806 34,3
102,0 108,0 106,3 101,6 - 0,6
656 123 . . .
1 243 637 1 116 803 126 834 .
1 590 810 1 422 252 168 558 43 244
1 783 203 1 578 323 204 880 61 340
1 861 705 1 634 811 226 894 64 000
1 908 306 1 676 221 232 085 60 532
1 962 868 1 726 683 236 185 62 293
1 983 285 1 736 800 246 485 65 219
101,0 100,6 104,4 104,7
91,29 63,70 1,43
180,50 120,74 1,49
251,45 154,31 1,63
291,72 169,60 1,68
316,61 181,28 1,75
333,5 187,1 1,78
344,8 192,4 1,79
356,1 194,1 1,83
103,3 + 1,7 + 0,04
103,4
ŽO - živnostenské oprávnění; PO - právnické osoby; FO - fyzické osoby x)= velkoobchodní a maloobchodní živnosti podle § 33 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; % = podíl z celkového počtu vydaných živnostenských oprávnění v NH;
K základním charakteristikám vývoje živnostenských struktur v roce 2004 patří: ¾
celkový počet vydaných živnostenských oprávnění se v roce 2004 zvýšil o 119,8 tis., t.j. o 3,4 % (v r. 2003 za celý rok o 115 tis. - také o 3,4 %); v porovnání s přírůstkem za rok 2002 a za předchozí léta byl přírůstek za rok 2004 nižší a potvrdil trend k ustálenému vývoji; celkový počet vydaných evidovaných živnostenských oprávnění dosáhl k 31. 12. 2004 počtu 3 637 442 ŽO;
¾
z celkového počtu vydaných ŽO bylo k 31. 12. 2004 - 1 246,8 tis. na volnou živnost obchodní, resp. pro maloobchod a velkoobchod (§ 33 živnostenského zákona ve znění pozdějších předpisů), tj. 34,3 % z celkového počtu vydaných ŽO, takže obchod se jen těmito ŽO podílí více než 1/3 na všech evidovaných ŽO;
15
¾
počet živnostenských oprávnění v pohostinství a ubytování (pro živnosti řemeslné a volné) se v roce 2004 dále zvýšil (o 4,6 %); činil k 31. 12. 2004 celkem 185,7 tis. (z toho 143,5 tis. živností řemeslných); v oblasti cestovního ruchu (cestovních kanceláří a agentur) bylo evidováno 7,6 tis. ŽO (koncesovaných, vázaných a volných) a 8,3 tis. ŽO pro průvodcovskou činnost;
¾
celkový počet registrovaných podniků živnostenskými úřady k 31. 12. 2004 dosáhl 1 983 tis., t. zn. proti 31. 12. 2003 o 20,4 tis. více s tím, že na jednoho podnikatele připadlo 1,83 živnostenského oprávnění; ve vztahu k populaci připadalo k 31. 12. 2003 na 1 tis. obyvatel 356 ŽO a 194 podnikatelů ve smyslu ŽZ;
¾
v celkových počtech ŽO a podnikatelů bylo vydáno do 31. 12. 2004 – 80,8 tis. ŽO, a to 65,2 tis. podnikatelům – cizincům; celkový počet podnikatelů cizinců se za rok 2004 zvýšil skoro o 3 tis.
Navazující evidenci podnikatelských subjektů ze Živnostenského registru zachycuje Registr ekonomických subjektů, vedený ČSÚ v souladu s mezinárodně platným tříděním „Odvětvové klasifikace ekonomických činností“. Jedná se o přehledy zaregistrovaných subjektů malého a středního podnikání, jakož i velkých obchodních společností podle jednotlivých druhů obchodní činnosti (komplexně v příloze č. 03). V obchodě, ubytování a stravování společně (OKEČ G 50 – 52 a H 55) došlo v roce 2004 k úbytku celkového počtu evidovaných podnikatelských jednotek o 2 695 (0,4 %), přitom poklesl počet FO o 11 216 (1,8 %) a zvýšil se počet relevantnějších PO o 8 521 (7,4 %). V samotném obchodě (OKEČ G 50 + 51 + 52) byl vykázán za rok 2004 celkový úbytek 6 427 jednotek a v ubytování a stravování (OKEČ H 55) přírůstek - ve výši 3 732 jednotek. V hlubší struktuře obchodu se projevil mírný přírůstek 1 265 jednotek (3,2 %) v obchodě v motorismu, ve velkoobchodě úbytek 1 229 jednotek (1,1 %) avšak při vysokém nárůstu jednotek PO (o 12,8 %), v maloobchodě se projevil relativně nejpodstatnější úbytek – 5 498 jednotek (1,4 %). Příznačné je, že v roce 2004 rostl v rámci celkového zvýšení počtu jednotek v OKEČ 55 nejvýrazněji počet podnikatelských jednotek v OKEČ 553 (provoz restaurací apod.), a to o 4 536 jednotek, což může mít - vedle růstu podnikatelských aktivit – spojitost i s důsledky změn v sazbě DPH ve stravovacích službách o 1. 5. 2004. V odvětvích obchodu a ubytování a stravování byla nadále zapojena více jak jedna třetina (33,7 %) ze všech registrovaných podnikatelských subjektů v národním hospodářství (k 31. 12. 2003 bylo evidováno Registrem ekonomických subjektů celkem 2 213 904 subjektů, z toho v obchodě OKEČ (G 50 + 51 + 52) 631 143 subjektů (516 320 fyzických osob a 114 823 právnických osob) a v ubytování a stravování (OKEČ H 55) 114 446 subjektů (105 914 fyzických osob a 8 532 právnických osob). Podle právních forem podnikání právnických osob bylo k 31.12. 2003 v obchodě a ubytování a stravování registrováno 3 230 akciových společností, 94 353 jiných druhů obchodních společností, zejména SRO, 396 družstev a 8 státních podniků. Pro komplexnost této informace jsou zahrnuty v porovnání se stavem k 30.6.2004 též údaje o velikostní struktuře evidovaných podnikatelských jednotek v obchodě a ve stravování a ubytování k 31. 12 2004. Podle RES bylo obchodě a pohostinství k tomuto datu evidováno celkově 633 774 jednotek bez pracovníků, 106 821 jednotek s 1 až 19 pracovníky, 4 446 s 20 až 99 pracovníky, 488 se 100 až 499 pracovníky, 37 podniků s 500 až 999 pracovníky a 23 podniků s 1000 a více pracovníky. Za II. pololetí 2004 se projevil úbytek výhradně v kategorii subjektů s 1 – 19 pracovníky. Při posuzování obchodně podnikatelských struktur je nutné vycházet z toho, že subjekty jsou začleňovány v registru do jednotlivých OKEČ podle převažující obchodní činnosti. Z časového hlediska je rovněž nutno vycházet z toho, že změny probíhající v evidenci na podkladě změn v živnostenském registru mají určitou časovou prodlevu, resp. evidují se v RES následně.
16
Souhrnný přehled o evidovaných počtech podnikatelských jednotek podává následující tabulka: Počet podnikatelských jednotek podle RES k 31.12. 1993
1995
1999
2001
2002
2003
2004
Změna v r.2004
50 – obchod v motorismu 51 – velkoobchod, zprostředk. obchodu 52 – maloobchod, opravy spotř. zboží
19 234 65 963 154 703
23 796 131 585 254 902
36 769 227 760 357 699
36 284 215 864 379 842
37 644 215 120 384 918
40 079 202 813 394 678
41 344 200 619 389 180
1 265 - 2 194 - 5 498
G 50+51+52 obchod celkem H 55 – ubytování a stravování
239900 41 066
410 283 54 024
622 228 90 826
631 990 100 838
637 682 103 857
637 570 110714
631 143 114 446
- 6 427 3 732
Obchod a ubytování a stravov. celkem
280 966 246 180 34 789 25 467 1 056 333 313 30,6
464 307 395 743 68 564 51 444 2 053 353 95 35,3
713 054 603 374 109 680 82 986 3 439 373 23 37,0
732 828 617 220 115 608 89 727 2 923 385 16 35,3
741 539 624 970 116 599 90 527 2 758 381 15 35,5
748 284 633 450 114 834 92 432 3 174 379 13 34,2
745 589 622 234 123 355 94 353 3 230 396 8
- 2 695 -11 216 8 521 1 921 56 17 -5
Oddíl OKEČ
FO PO v tom obchodní společnosti z toho akciové společnosti družstva státní podniky % podíl v podnikatelské sféře
33,7 -0,5 p.b. FO - fyzická osoba; PO - právnická osoba; OS - obchodní společnosti mimo akciové; AS - akciové společnosti; DR -družstva; SP - státní podniky; % podíl v pod. sféře - rozumí se % podíl daných oddílů OKEČ z celkového počtu podnikatelských jednotek v NH Pramen: ČSÚ – Registr ekonomických subjektů
Strukturu ekonomických subjektů blíže popisuje příloha č. 03, a to jak podle oddílů a hlubšího členění OKEČ, podle právních forem podnikání, tak podle velikosti podniků závislé na počtu pracovníků. OKEČ
ke dni k 30.6. 2004
Obchod G
Ubytování a stravování H 55
Obchod a ubytování a stravování G+H
k 31.12. 2004 k 30.6. 2004 k 31.12. 2004 k 30.6. 2004 k 31.12. 2004
FO,PO FO PO celkem FO PO celkem FO PO celkem FO PO celkem FO PO celkem FO PO celkem
0 474 411 70 377 544 788 473 759 71 292 545 051 82 431 3 749 86 180 84 853 3 870 88 723 556 842 74 126 630 968 558 612 75 162 633 774
1 - 19 44 194 40 332 84 528 41 934 40 024 81 958 21 459 3 867 25 326 20 862 4 001 24 863 65 653 44 199 109 852 62 796 44 025 106 821
Podniky s počtem pracovníků 20 - 99 100 - 499 500 - 999 1000 a více 631 16 0 0 2 936 386 33 18 3 567 402 33 18 611 16 0 0 3 059 396 33 19 3 670 412 33 19 200 1 0 0 537 60 5 3 737 61 5 3 197 2 0 0 579 74 4 4 776 76 4 4 831 17 0 0 3 473 446 38 21 4 304 463 38 21 1 190 18 0 0 3 520 470 37 23 4 446 488 37 23
FO - fyzická osoba; PO - právnická osoba
Celkem 519 252 114 082 633 334 516 320 114 823 631 143 104 091 8 221 112 312 105 914 8 532 114 446 623 343 122 303 745 646 622 234 123 355 745 589
Pramen: ČSÚ – Registr ekonomických subjektů
Počty evidovaných subjektů se v posledních letech již podstatně nezvyšují a podíl obchodu a pohostinství na celkovém počtu podnikatelů v hospodářství se v zásadě ustálil. Reálnou aktivitu registrovaných subjektů vyčísluje ČSÚ četností ekonomicky aktivních podniků rovněž podle odvětví a OKEČ:
17
Stav k 31.12. 2003 podle RES 40 079 202 813 394 678 637 570 110 714
OKEČ
50 51 52 G 50+51+52 H 55
2003 Průměrný počet aktivních subjektů 28 863 72 195 149 182 250 246 52 347
Odhad Stav % podílu k 31.12. aktivních 2004 subjektů podle RES 75 – 78 % 41 344 35 – 37 % 200 619 37 – 40 % 389 180 40 % 631 143 45 – 50% 114 446
Průměrný počet aktivních subjektů 28 108 74 171 155 920 258 199 52 389
2004 Odhad % podílu aktivních subjektů 68 – 70 % 37 – 39 % 40 – 42 % 40 – 42 % 45 – 50 %
Z aktivních subjektů podniky s počtem zaměstnanců od 0 do 99 100 a více 28 053 55 73 973 198 155 741 179 257 767 432 52 316 73
Pramen: ČSÚ Bulletin 4/2004, RES k 31. 12. 2004, propočty a odhady MAG
Struktura obchodu dle RES registr. subjekty k 31. 12. 2004
Struktura obchodu dle RES - aktivní subjekty k 31. 12. 2004 29%
32%
60%
61%
11%
7% OKEČ 50
OKEČ 51
OKEČ 52
OKEČ 50
OKEČ 51
OKEČ 52
Pomocí schematického znázornění lze organizační architekturu odvětví obchodu z hlediska velikosti podniků podle statistiky i podle kriterií legislativy malého středního podnikání (s využitím údajů statistiky o obchodě vč. tržeb bez DPH) znázornit takto: Struktury (třídění) podniků podle statistiky 2004 (průměrné počty aktivních podniků) OKEČ 50 Obchod v motorismu tržby 386,0 mld. Kč podíl v odvětví 14,5 % 28 108 podniků
Odvětví obchodu G tržby bez DPH v r. 2004 celkem 2 668,7 mld. Kč
OKEČ 51 Velkoobchod a zprostředk.
podniky se 100 a více zam. tržby 111,0 mld.Kč podíl 28,8 % v OKEČ 54 podniků
podniky s 250 a více zam. tržby 26,6 mld. Kč podíl 6,9 % v OKEČ 8 podniků
podniky s 0 – 99 zaměstn. tržby 275,0 mld. Kč podíl 71,2 % v OKEČ 28 054 podniků
podniky s 0 – 249 zam. tržby 359,4 mld. Kč podíl 93,1 % v OKEČ 28 100 podniků
podniky se 100 a více zam. tržby 481,3 mld. Kč podíl 31,0 % v OKEČ 198 podniků
podniky s 250 a více zam. tržby 195,3 mld. Kč podíl 12,6 % v OKEČ 39 podniků
tržby 1 554,4 mld. Kč podíl v odvětví 58,2 %
258 199 aktivních podniků
podniky s 0 – 99 zaměstn. tržby 1 073,0 mld. Kč podíl 69,0 % v OKEČ 73 973 podniků
74 171 podniků
podniky se 100 a více zam. tržby 283,7 mld. Kč podíl 38,9 % v OKEČ 179 podniků
OKEČ 52 Maloobchod tržby 728,4 mld. Kč podíl v odvětví 27,3 %
podniky s 0 – 99 zaměstn. tržby 444,7 mld. podíl 61,1 % v OKEČ 155 741 podniků
155 920 podniků *) aproximativní propočet MAG
18
Dělení podle kriterií MSP*)
podniky s 0 – 249 zam. tržby 1 359,1 mld. Kč podíl 87,4 % v OKEČ 74 132 podniků
podniky s 250 a více zam. tržby 247,8 mld. Kč podíl 34,0 % v OKEČ 81 podniků podniky s 0 – 249 zam. tržby 480,6 mld. Kč podíl 66,0 % v OKEČ 155 839 podniků
Struktury obchodních subjektů je účelné posoudit rovněž podle dosahovaných ekonomických ukazatelů, zejména podle realizovaných tržeb. V časové 2002 - 2004 řadě lze ukázat na údajích ČSÚ o „celkových tržbách“ následující vývoj podílů velkých podniků (se 100 a více zaměstnanci) a ostatních subjektů (s 0 až 99 zaměstnanci) takto: Odvětví Obchod OKEČ G (50+51+52) celkem
Kategorie podniků
2002
všechny podniky
podniky s 0 – 99 z toho zaměstnanci podniky se 100 a více zaměstnanci nadnárodní spol. se 100 ze všech podniků a více zaměstnanci z podniků se 100 a nadnárodní spol. se 100 a více zaměstnanci více zaměstnanci Maloobchod všechny podniky OKEČ 52 celkem podniky s 0 – 99 z toho zaměstnanci podniky se 100 a více zaměstnanci nadnárodní spol. se 100 ze všech podniků a více zaměstnanci z podniků se 100 a nadnárodní spol. se 100 a více zaměstnanci více zaměstnanci Ubytování a stravovšechny podniky vání OKEČ H 55 podniky s 0 – 99 z toho zaměstnanci podniky se 100 a více zaměstnanci nadnárodní spol. se 100 ze všech podniků a více zaměstnanci z podniků se 100 a nadnárodní spol. se 100 a více zaměstnanci více zaměstnanci
2003
2004
100,0
100,0
100,0
71,1
69,4
67,2
28,9
30,6
32,8
15,8
16,5
18,1
54,6
53,8
55,1
100,0
100,0
100,0
64,7
62,7
61,1
35,3
37,3
38,9
23,5
25,4
27,3
66,7
68,1
70,0
100,0
100,0
100,0
82,2
80,5
79,6
17,8
19,5
20,4
10,5
11,8
14,1
59,2
60,5
69,0
Zřetelný koncentrační i internacionalizační proces – nejmarkantnější v maloobchodě – rovněž představují takto uspořádané další ukazatele (tržby za prodej zboží, účetní přidaná hodnota a počty pracovníků) v příloze č. 04.
19
K obchodním sítím Souhrnným zdrojem informací o obchodních sítích se koncem devadesátých let (po desetiletém odstupu) stal maloobchodní census provedený v režii ČSÚ. Tento census přinesl aktuální mapování restrukturalizace celého maloobchodu. Následně byla šetřena i síť stravovacích služeb. Několikaletý odstup od těchto šetření již nedává - vedle retrospektivního využití - možnost pro vyžití aktuální a potvrzuje se potřeba opakování censu (v roce 2004 zahájené přípravy pro nový census byly s ohledem na úsporná opatření ve státní správě zatím přerušeny). Tato Ročenka v příloze č. 05 připomíná hlavní výsledky z censu koncem devadesátých let pro základní orientaci v tehdejším rozsahu a struktuře maloobchodní sítě. Je nutné vycházet z toho, že obchodní sítě oproti plošně šetřenému stavu v r. 1998 doznaly během posledních pěti let podstatné zkvalitnění a přírůstky kapacit. Pro hodnocení vývoje maloobchodních sítí využívá tato Ročenka především údaje výzkumných institucí a expertního posuzování ze zdrojů, jimiž jsou Incoma Research, ČON – Moderní obchod, resp. Sapiens, event. další výzkumné instituce. Nastoupený vývoj obchodních sítí ve druhé polovině devadesátých let pokračoval i v posledních dvou letech, nicméně znatelně se snížilo tempo přírůstků nových kapacit a projevily se další kvalitativní změny. Investiční aktivity se vzhledem k dosaženému stupni vybavenosti velkých aglomerací více orientovaly na střední i menší sídelní celky. V obchodních sítích sehrávají stále více dominantní roli velká obchodní centra zřizovaná jak ve městech, tak též na okrajích aglomerací jejichž „ústředními“ jednotkami jsou zpravidla hypermarkety nebo jiné velké formáty nabídky zboží denní potřeby. Počet největších účastníků maloobchodního trhu v branži každodenního sortimentu zboží rozšířila od r. 2003 hlavně diskontní firma LIDL (skupina Schwarz). Dosažený stupeň obchodní vybavenosti hodnotí spotřebitelská a odborná veřejnost, jakož i územní orgány, převážně pozitivně. Diskutovaným aspektem využití prodejních kapacit se v posledních dvou letech stala též otázka prodejní (provozní) doby. Optimalizace dimenzí obchodních sítí zůstává s ohledem na problémy „soužití“ velkých převážně nadnárodních řetězců a se sítěmi národních firem vč. maloobchodních aliancí nadále aktuální, nicméně kvalitativně se mění, zejména tím, že se prosadily decentralizační tendence ve státní správě a samosprávě (vznik krajů, obcí III. stupně), což vyvolává a ovlivňuje i aktivity územních institucí v tomto směru. Vstup ČR do EU vybízí k hledání možností porovnání obchodní vybavenosti zejména se zeměmi původní „patnáctky“ EU, ve kterém maloobchodní síť ČR převážně obstojí nejen dispozičně a kvalitou služeb, ale i s přihlédnutím k dosud daným možnostem kupní síly. Evropská porovnání hlavních aktérů – „lídrů“ obchodních sítí v zemích „15“ i „25“ zachycují mezinárodní přehledy. Specifickým problémem se stává i působení maloobchodu v příhraničí se sousedními vyspělými zeměmi, kde se oboustranně projevují jak rozdíly a tím i vlivy v cenové nabídce určitých sortimentů zboží a služeb tak, i v provozní době. Sledování hraniční návštěvnosti v rámci cestovního ruchu „vč. nákupní turistiky“ ukazuje, že v roce 2004 výrazně rostly příjezdy návštěvníků z Německa, zatímco z ostatních sousedních zemí poklesly. Naopak ve výjezdech občanů ČR do sousedních zemí byl vykazován přírůstek výjezdů do Polska a u ostatních sousedních zemí stagnace. Ze zdroje INCOMA Research je v této studii prezentována příloha č. 06, která zachycuje počty velkých prodejen největších obchodních řetězců. Z ní vyplývá, že v ČR bylo v září 2004 evidováno ve 25 velkých společnostech, resp. řetězcích se zahraniční účastí a v družstevních řetězcích celkem 1 100 jednotek, které lze pokládat za základ maloobchodní sítě nabízející potraviny a zboží denní potřeby. Mezi uvedenými jednotkami bylo více jak 160 hypermarketů, dále ponejvíce jednotky formátu supermarket a v posledním období narůstající formát diskont. V roce 2004 se mezi prvních deset největších skupin, resp. firem provozujících řetězce dostaly dále uvedené: 20
Pořadí Skupina - firma 2004 1. Makro Cash&Carry, s. r. o. 2. Ahold Czech Republic, a. s.
Linie – počet prodejen
8. 9.
Makro - 11 Albert -184, Hypernova - 47 celkem Schwarz ČR Kaufland, v. o. s. Kaufland - 57 Lidl ČR v. o. s. Lidl - 96 celkem REWE ČR Billa, s. r. o. Billa - 71 Penny Market, s. r. o. Penny Market - 151 Tesco Stores ČR, s. r. o. hypermarket - 19, OD - 6 Globus ČR, k. s. Globus – 10; Baumarkt - 2 celkem Tengelmann ČR Plus Discount, s. r. o. Plus - 113 OBI – systémová centrála, s. r. o. OBI - 17 Carrefour ČR, s. r. o. Carrefour - 10 Spar ČR (S.česká obchodní,S. Sumava) Interspar - 17
10.
Delvita, a. s.
3.
4. 5. 6. 7.
Delvita - 76, Delvita City - 3, Proxy – 9, Sama - 9
1.-10. Celkem TOP 10
tržby 2003 mld. Kč 35,7 32,5 27,0 25,0 2,0 22,,3 8,5 13,8 19,0 18,2 17,7 12,1 5,6 10,0 9,0
tržby 2004 mld. Kč 38,2 34,6 34,5 26,5 8,0 23,3 8,5 14,8 21,0 18,9 18,4 13,0 5,9 11,0 11,0
10,0 203,4
10,0 221,5
Přírůstek tržeb 2004 2,5 2,1 7,5 1,5 6,0 1,0 0,0 1,0 2,0 0,8 1,2 0,9 0,3 1,0 2,0 0,0 20,1
Pramen: Incoma Research – ČON Moderní obchod Tržní podíl TOP10 obchodních firem na trhu rychloobrátkovým zbožím
tržní podíl v rychloobrátkovém zboží [%]
60 50 40 30 20 10 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
rok
Graf Incoma Research ukazuje dvanáctiletý vývoj tržního podílu TOP 10 na českém trhu. S uvedenou TOP desítkou obchodních společností za rok 2004 je konformní žebříček TOP 50 společností v příloze č. 07. S narůstajícími podíly moderních velkokapacitních jednotek v maloobchodní síti roste také jejich spotřebitelské využití (obliba), což dokládají např. soustavné průzkumy GFK Praha a Incoma Research. Je zřejmé, že úspěšnost podnikání v jednotlivých formátech se v závislosti na spotřebitelském zájmu a marketingových aktivitách diferencuje.
21
Druh jednotky Hypermarket Supermarket Diskont Menší samoobsluha Jinde
% preference prodejních formátů podle převažujících výdajů za potraviny 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 4 16 20 29 30 37 35 26 23 29 26 21 19 20 13 15 17 18 18 19 22 41 32 23 20 22 18 20 15 12 9 7 9 7 3 Pramen: INCOMA Research + GfK Praha
Velké obchodní řetězce mají své jednotky ve městech zpravidla s deseti tisíci. a více obyvateli. Postupem expanze se však v posledním období, zejména diskontní řetězce, dostávají i do menších míst. Tím se také rovnoměrněji rozkládá rozmístění prodejní plochy na území celého státu. Další přehled prezentuje toto rozložení a to s výsledky šetření, v jakých typech prodejen se nejvíce nakupují potraviny (struktura v %): Region Praha Střední Čechy Jižní Čechy Západní Čechy Severní Čechy Východní Čechy Jižní Morava Severní Morava
Hypermarket 41 43 21 33 34 24 34 43
Supermarket 45 13 13 12 14 14 26 15
Diskont 11 31 22 40 39 40 8 7
Samoobsluha 1 11 36 10 8 22 30 31
Jiné 2 2 8 5 5 0 2 4
Pramen: Incoma Research
Vstup na jednotný evropský vnitřní trh vyvolává též komparace v nákupním chování spotřebitelů mezi jednotlivými zeměmi, které se již do trhu zapojily, popř. se v blízké době zapojí. Výběrový přehled potvrzuje vysoký podíl moderních formátů prodejních jednotek především v Česku s vysokým podílem zájmu spotřebitelů o hypermarkety a diskonty. Struktura v % Česko Maďarsko Polsko Rumunsko Slovensko *) vč. pultových prodejen
Hypermarket 35 29 23 6 25
Supermarket 20 8 14 18 54
Diskont 22 20 23 1 2
*)Samoobsluha 23 40 35 54 17 Pramen: Incoma Research
Příloha č. 08 zahrnuje výběr velkých obchodních (nákupních) center v ČR provozovaných v roce 2004. Z publikovaných průzkumů odborných zahraničích firem vyplývá, že celkový počet již dosáhl v r. 2004 přes 50 center s průměrnou plochou na 108 m2 na tisíc obyvatel, což je zatím pod evropským průměrem (142 m2), nicméně tempo zřizování center nasvědčuje dalšímu přibližování evropské úrovni. Centra jsou zpravidla vybavena velkokapacitní jednotkou (jednotkami) a velkým počtem maloobchodních jednotek různých typů a jednotek provozujících pohostinské a občerstvovací služby (fast food). Z informací Incoma Research vyplývá, že v nákupních centrech fungovalo v roce 2004 přes 4 300 jednotek s převahou maloobchodu – až 3 600 jednotek, s trendem nárůstu nabídky kulturních, zábavních, stravovacích a dalších služeb (opravy, drobná produkce, zakázkový servis apod.). Z podnikatelského hlediska je příznačné, že v nákupních centrech provozovalo své jednotky na 1 300 společností, nejvíce v segmentu módy a textilu, dále obuvi, klenotů. Charakteristické rovněž je, že stále více se nedílnou součástí retalingového podnikání nejen v obchodních centrech, ale v obchodních sítích obecně stávají zmíněné služby „rychlého občerstvení“. Na tomto rozvoji se 22
zejména podílejí gastronomické řetězce ja McDonald´s, KFC, Panda, Segrafredo Café, Wok Food, Big Food, Patatas, Mondo Pizza a další. Jako součást podnikatelských struktur a sítí se také nadále rozvíjel v roce 2004 obchod spojený s motorismem (OKEČ 50), ve kterém fungovala modernizovaná síť jednotek prodávajících motorová vozidla a příslušenství vč. poskytování souvisejících služeb a stejně tak síť čerpadel PHM provozujících často tzv. „convenience“ jednotky. Pokud jde o čerpací stanice PHM, existuje je jich až 2 200, z toho více jak 1 300 stanic nabízejících mimo PHM další obchodní, popř. restaurační služby. Počty stanic se dále zvyšují, a to i jako součást obchodních center nebo přímo hypermarketů (v r. 2004 jeprovozovaly v několika desítkách společnosti Ahold, Carrefour, Globus a Makro). Celkově čerpací stanice provozuje téměř 350 subjektů. Nejvíce čerpacích stanic má podle zdroje ČAPPO Benzina (přes 300), dále Čepro - EuroOil (182), PapOil (141, Shell (139), OMV (132), Agip (72), Aral (69), Robin Oil (67). Rovněž na tomto úseku probíhají změny v podnikatelských strukturách a další zdokonalování sítí a celkové úrovně motoristického servisu. Pokud jde o další vývoj velkoobchodních struktur a podnikatelů zabývajících se zprostředkováním obchodu, vypovídá o jejich četnosti a strukturách podle právních forem přehled z Registru ekonomických subjektů a rovněž tak dále uvedené údaje o ekonomických a finančních výsledcích této oblasti obchodování. Z technologického a komerčního hlediska je evidentní, že původní „klasický“ velkoobchod je značně překonán novými formami obchodu B2B (bussines-to-bussines). Ve velkých řetězcích jde vesměs o vlastní velkoobchodní základny využívající moderní logistiku, vzájemné provazování aktivit na vnitřním a mezinárodním trhu, nastolováním nových forem elektronizované součinnosti mezi výrobou (dodavateli) a prodejci. Výrazným rysem velkoobchodních aktivit jsou různé formy koncentrace nákupní činnosti v podobě aliancí, společného nákupu řetězců (firemních i dobrovolných apod.), o čemž je pojednáno v kapitole o malém a středním podnikání, jemuž tyto nákupní aliance nejvíce slouží. Nadále v této oblasti působí firmy převážně specializované na zahraniční obchod. Jakkoli podnikatelská pestrost a soutěživost přináší stále kvalitnější nabídku zvláště maloobchodu, klade na druhé straně zejména z hlediska fyzického přesunu zboží značné nároky na životní prostředí, a to přepravním zatížením silniční sítě. Hodnocení elektronického obchodu se oproti minulému roku příliš nemění s tím, že internetový obchod postupně roste, prezentuje se především díky nadnárodním společnostem, ale i progresivním tuzemským subjektům, a to jak v podobě B2B (bussines-to-bussines), tak B2C (bussines-to-customer). Celkové tržní podíly mají význam především v některých sortimentních i službových oborech. Rozvoj závisí jak na technologických podmínkách a komerčních iniciativách na straně podnikatelů, tak na obecně daných možnostech populace v přístupu k internetu. * * * Největší národní podnikatelské seskupení na vnitřním trhu ČR představovala v roce 2004 opět spotřební družstva sdružená ve Svazu českých a moravských spotřebních družstev. Dosáhla celkového objemu maloobchodních tržeb 26,3 mld. Kč s velmi výrazným zastoupením především v Jihomoravském, Jihočeském, Východočeském a v Severomoravském regionu. Dosahované tržby opět představovaly objem, který spotřební družstva SČMSD řadí mezi prvních pět největších obchodních skupin v ČR. Integrující komerční součástí aktivit spotřebních družstev byl nadále velkoobchodní obrat dosahující v roce 2004 11,2 mld. Kč, z toho pro vlastní síť 75,5 %. Ze spotřebních družstev sdružených v SČMSD se 7 družstev umístilo v roce 2004 v TOP 50 obchodních společností v ČR, nejvýše - na 32. místě - se umístila opět Jednota SD České Budějovice. Důležitými kroky k posílení postavení a aktivit spotřebních družstev se v posledním období stalo zvýšené úsilí
23
o racionální uspořádání a integrační provázání aktivit sdružených družstev. Rozsah činnosti spotřebních družstev statisticky dokládá následující přehled základních ukazatelů v časové řadě a za rok 2004: Ukazatel Počet SD sdružených v SČMSD Maloobchodní prodej v mld. Kč Počet stálých prodejen Prodejny v ekonomickém pronájmu Počet stálých pohostinských provozoven Pohostinství v ekonomickém pronájmu Počet zaměstnanců Počet členů SD v tis.
1996 70 25,9 4 356 2 317 95 725 26 034 579
1998 67 28,9 3 760 2 030 55 500 23 500 518
2000 64 27,4 3416 1681 40 371 19504 433
2001 64 27,6 3 427 1 859 33 301 18 553 410
2002 63 26,9 3 118 1 476 28 268 17 184 400
2003 62 26,6 3 117 1 337 28 247 16 777 380
2004 62 26,3 3 090 1 286 35 222 16 299 340
Pramen: dokumentace SČMSD
Podnikatelská strategie systému spotřebních družstev vychází nadále z prosazování efektivně fungujícího centrálního nákupu prostřednictvím dvou centrálních nákupen - COOP Centra a COOP Moravy – které patří mezi nejsilnější nákupní aliance v České republice (mezi těmito aliancemi se zcela v popředí umístilo COOP Centrum s výkonem ve výši 10,4 mld. Kč, družstevní centrála - COOP Morava vykázala za rok 2003 výkon 2,9 mld. Kč). Dalšími faktory této strategie je koncentrace maloobchodní a velkoobchodní činnosti spojená s využíváním moderních marketingových metod a informačních technologií. Progresivní podnikatelský směr v systému spotřebních družstev SČMSD představují franchisové maloobchodní řetězce, jejichž podíl na celkovém maloobchodním obratu systému spotřebních družstev dosáhl v roce 2004 téměř 35%. Vedle 5 potravinářských řetězců funguje rovněž řetězec COOP Stavebniny. Počet a obrat maloobchodních jednotek, zařazených do potravinářských řetězců, se vyvíjel – v návaznosti na předchozí léta – v roce 2004 takto:
Řetězec COOP TUTY COOP TIP COOP TEMPO COOP DISKONT COOP TERNO COOP STAVEBNINY Celkem
Typizovaná velikost jednotek v m2 do 500 500-1000 1000+ 400-500 3000 x
Počet jednotek k 31.12. 2001 198 57 29 4 29 317
2002
2003
2004
261 57 12 32 4 28 394
262 60 12 32 4 18 388
287 62 12 32 4 16 413
Výsledek v roce 2004 Tržby Podíl na Počet SD v tis. Kč tržbách SD 24 3 923,8 14,94 14 1 916,4 7,30 7 821,7 3,13 13 999,6 3,80 3 1 290,7 4,91 10 211,4 0,80 x 9 163,6 34,88 Pramen: Dokumentace SČMSD
* * * Jako další jev vývoje obchodních sítí je možno označit stále více prolínající propojení sítě pohostinství a ubytování s maloobchodní sítí. Za rok 2004 lze konstatovat, že přírůstky v počtech provozních jednotek se spíše projevovaly ve stravování a ubytování než v maloobchodě, což je spojeno i s vyšším podílem na malém a středním podnikání. Údaje o sítích ubytovacích a stravovacích provozoven jsou k dispozici nadále z samostatného censu v r. 2001. Pokud jde o ubytování jsou kapacity nadále průběžně sledovány jednak registrem ubytovacích zařízení ČSÚ a jednak pravidelnou statistikou o cestovním ruchu. Z těchto zdrojů zachycuje celkovou situaci v ubytovacích a pohostinských kapacitách v ČR příloha č. 09.
24
Ekonomické výsledky odvětví obchodu, ubytování a stravování Ekonomický vývoj ČR byl v roce 2004 založen na zrychlení růstu investičních aktivit a zahraničního obchodu, zatímco tempo konečné spotřeby se podle očekávání zpomalilo. To se projevilo i na spotřebitelském maloobchodním trhu, který byl oproti roku 2003 navíc ovlivněn i obnovením inflačního růstu, resp. tlakem na reálné příjmy domácností. Na druhé straně i nadále působil na tržby maloobchodu v různých formách další růst úvěrového a splátkového prodeje. Svůj odraz nachází ve struktuře i vliv opatření spojených s reformou veřejných financí a některé dopady vyplývající ze vstupu ČR do EU. Z ekonomického hlediska – v tržbách bez DPH v běžných cenách – dosáhl obchod v roce 2004 souhrnně dále uvedených výsledků. Příloha č. 04 vyjadřuje vývoj tržeb v letech 2002 - 2004 v dostupných podrobnostech celkových tržeb, popř. tržeb za prodej zboží a u OKEČ 55 tržeb za vlastní výrobu a služby (index tržeb b. DPH v běžných cenách nelze ztotožňovat s indexy tržeb vč. DPH šetřenými měsíčně pro hodnocení maloobchodu a pohostinství): Tržby v mil. Kč bez DPH Obchod OKEČ G (50+51+52) Maloobchod – OKEČ 50+52 Obchod v motorismu - OKEČ 50 Maloobchod – OKEČ 52 Velkoobchod – OKEČ 51 Pohostinství a ubyt. OKEČ H 55
2002 2 323 077 1 013 246 326 962 686 284 1 309 831 102 799
2003 2 441 152 1 061 299 357 181 704 118 1 379 853 106 618
2004 2 668 686 1 114 332 385 977 728 354 1 554 354 110 635
Index 2004/2003 109,3 105,0 108,1 103,4 112,6 103,8 Pramen: ČSÚ
Dynamika tržeb bez DPH odráží veškeré ekonomické dění, tudíž vedle zpomalené realizace spotřeby domácností prostřednictvím maloobchodu a pohostinství se podstatně intenzivněji naplňuje výkonnost obchodu v oběhu a spotřebě v podnikatelských subjektech vč. mimořádného růstu zahraničního obchodu. To se promítá i v dalších ekonomických ukazatelích. V porovnání s rokem 2003 se ekonomické výsledky obchodu a pohostinství a ubytování v roce 2004 projevily takto (blíže v přílohách č. 10 a 11): Ukazatel
Odvětví OKEČ
OKEČ G 50+51+52 v tom OKEČ 50 Výkony v mld. Kč OKEČ 51 OKEČ 52 OKEČ H 55 OKEČ G 50+51+52 v tom OKEČ 50 Výkonová spotřeba OKEČ 51 v mld. Kč OKEČ 52 OKEČ H 55 OKEČ G 50+51+52 Účetní přidaná v tom OKEČ 50 hodnota OKEČ 51 v mld. Kč OKEČ 52 OKEČ H 55
2002 531,5 75,6 282,8 173,1 91,2 292,6 45,6 161,9 85,1 59,4 238,9 30,0 120,9 87,9 31,8
2003 561,8 82,4 299,0 180,3 95,1 303,2 48,5 166,2 88,4 60,9 258,6 33,9 132,8 92,0 34,2
2004 642,8 99,4 353,2 190,2 98,6 361,4 61,4 205,9 94,1 62,3 281,4 38,0 147,4 96,0 36,3
Index 2004/2003 114,4 102,5 118,1 105,5 103,7 119,2 126,5 123,8 106,5 102,4 108,8 112,0 111,0 104,5 106,1 Pramen: ČSÚ
Uvedené ukazatele finančního hospodaření za rok 2004 naznačují vesměs pozitivní vývoj. Určitou výjimku tvoří odvětví ubytování a stravování, kde především vlivem změny sazby DPH a růstu cen ztratily dynamiku tržby ze stravovacích služeb. To je blíže patrné i z dalších částí této ročenky. Z přílohy č. 12 vyplývá též srovnání s celkovým vývojem v NH, s vývojem velkých podniků a také s vývojem v průmyslu. Příloha č. 13 ukazuje, že výsledků dosahuje obchod při vcelku stabilním vývoji obchodní marže; případné meziroční odchylky nejsou podstatné. 25
Zaměstnanost, mzdy a produktivita v obchodě, v ubytování a stravování Vývoj zaměstnanosti nedoznal v roce 2004 podstatnější změny v celkovém trendu posledních let. Celková zaměstnanost se v obchodě v zásadě udržela ve všech součástech obchodu (podle oddílů OKEČ), přírůstky byly zaznamenány v podnicích se 100 a více zaměstnanci, mírné úbytky v ostatních podnicích. V ubytování a stravování (OKEČ H 55) tomu bylo opačně. V souvislosti s probíhající koncentrací, změnami v dislokaci obchodních sítí a rovněž tak s uplatňováním nových technologií, se nadále měnily i zvyšovaly požadavky na podnikatele i zaměstnance. Předmětem podnikatelského zájmu byl nadále růst produktivity a efektivnosti práce, současně se zvyšovaly nároky na růst kvalifikace, flexibilitu pracovní síly podle potřeb obchodního provozu s diferencovaným časovým zapojením. Je zřejmé, že původní šance pro zapojení lidí do obchodního podnikání a zaměstnání se mění. Produktivnější formáty podnikání (velkokapacitní a diskontní prodejny) snižují svoji potřebu zaměstnanců, na druhé straně vyvstávají nové příležitosti v nových kapacitách (např. obchodních centrech), dále v souvislosti s aplikacemi nových technologií, a také se zvyšujícími se potřebami služeb atd. Vývoj dokládají jak souhrnné ekonomické ukazatele o zaměstnanosti, mzdách a výkonnosti, tak i zatím dosti diferencované podnikatelské docenění úlohy lidského faktoru vč. sociálních aspektů, což vyjadřují různé firemní vnitřní předpisy či kodexy, kolektivní vyjednávání, omezené však spíše na velké firmy. Vývoj zaměstnanosti je zachycen za poslední tři roky. V obchodě (OKEČ G) se počet pracovníků oproti roku 2003 zvýšil o 0,7 %, z toho nejvíce ve velkoobchodě o 1,3 % %. V podnicích se 100 a více zaměstnanci se počet pracovníků zvýšil o 4,6. %, v menších podnicích se v celém obchodě, avšak poklesl v obchodě v motorismu. Pohyb v počtech pracovníků a zaměstnanců byl téměř identický, tudíž nelze odvozovat ani markantní pokles nebo zvýšení počtu samotných podnikatelů a jejich pomáhajících členů rodin. Za rok 2004 nejde o výrazné změny, znatelnější poklesy byly v letech 2003 – 2002 (blíže příloha č. 14):
Podniky s počtem zaměstnanců celkem 50 + 51+ 52 100 a více Obchod 0 – 99 celkem 50 + 52 Maloobchod 100 a více širší 0 – 99 celkem 50 100 a více Obchod v motorismu 0 – 99 celkem 52 100 a více Maloobchod 0 – 99 celkem 51 100 a více Velkoobchod 0 – 99 celkem 55 100 a více Ubytování a stravování 0 – 99 a více Odvětví OKEČ
2002
2003
734 811 144 991 589 820 487 292 101 457 385 835 89 571 8 794 80 777 397 722 92 663 305 059 247 519 43 534 203 985 179 627 20 813 158 814
729 480 147 296 582 184 483 295 104 444 378 851 87 380 9 609 77 771 395 915 94 834 301 081 246 185 42 852 203 333 174 082 21 315 152 767
26
Index 2003/02 99,3 101,6 98,7 99,2 102,9 98,2 99,5 109,3 96,3 99,5 102,3 98,7 99,5 98,4 99,7 96,9 102,4 96,2
2004 734 812 152 648 582 164 485 501 108 161 377 340 86 635 10 340 76 295 398 865 97 821 301 044 249 312 44 818 204 494 175 644 21 261 154 383
Index 2004/03 100,7 104,6 100,0 100,5 103,6 99,6 99,1 107,6 98,1 100,7 103,1 100,0 101,3 104,6 100,6 100,9 99,7 101,1
V podstatě vyrovnaný vývoj zaměstnanosti v odvětví obchodu a ubytování a stravování v posledních třech letech je patrný i z následujícího grafu:
400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0
Vývoj počtu pracovníků v odvětví obchodu (OKEČ 50, 51, 52) a ubytování a stravování (OKEČ 55)
2002 2003 2004 OKEČ 50
OKEČ 51
OKEČ 52
OKEČ 55
Ve výkonnosti (produktivitě), měřené tržbami, výkony a hlavně přidanou hodnotou, se v roce 2004 v jednotlivých odvětvích projevily rozdíly podle toho, jak byly jednotlivé části odvětví ovlivňovány vývojem poptávky, cenovým vývojem a dalšími vlivy. Ukazatele na 1 pracovníka však vesměs ukazují proti roku. 2003 přírůstky. Podrobnosti zachycuje příloha č. 14, a to jak mezi roky 2003 a 2002, tak i 2004 a 2003. se zohledněním vývoje podle velikosti podniků (v závislosti na zaměstnanosti). Pokud jde o porovnání v letech 2003 a 2004, jeví se vývoj v odvětví obchodu – OKEČ G, maloobchodu – G 52 a v odvětví ubytování a stravování – OKEČ H tak, že v rozhodující míře bylo dosaženo ve výkonových ukazatelích (tržby, výkony, přidaná hodnota) vysokých přírůstků a pozitivních relací mezi těmito ukazateli vč. relace k vývoji průměrných mezd. Bližší údaje o výkonnosti v obchodě za všechny podniky a za velké podniky ve všech činnostech obchodu a pohostinství zachycuje rovněž příloha č. 14. OKEČ G obchod 50+51+52
Rok index
2003 2004 i 2004/03 2003 Podniky se 100 2004 a více zaměst. i 2004/03 2003 Nadnárodní podniky se 100 2004 a více zam. i 2004/03 Všechny podniky
OKEČ G 52 maloobchod
Rok index
2003 2004 i 2004/03 2003 Podniky se 100 a více zaměst. 2004 i 2004/03 Nadnárodní 2003 podniky se 100 2004 a více zam. i 2004/03 Všechny podniky
tržby b.DPH v mil. Kč 2 441 152 2 668 686 109,3 747 998 875 963 117,1 402 640 482 634 119,9
tržby b.DPH v mil. Kč 704 118 728 354 103,4 262 870 283 650 107,9 179 023 198 501 110,9
Dosažené ukazatele za rok pracovníci výkony počet osob v mil. Kč 729 480 734 812 100,7 147 296 152 979 103,9 78 692 83 849 106,6
561 833 642 787 114,4 150 133 190 232 126,7 89 025 122 359 137,4
258 665 281 384 108,8 69 620 82 803 118,9 40 614 49 165 121,1
Dosažené ukazatele za rok pracovníci výkony počet osob v mil. Kč 395 915 398 865 100,7 94 834 97 821 103,1 58 673 60 834 103,7
ÚPH v mil. Kč
180 340 190 189 105,5 64 647 69 586 107,6 43 036 47 896 111,3
ÚPH v mil. Kč 91 954 96 048 104,5 31 154 33 953 109 19 559 21 987 112,4
27
Ukazatele propočtené na jeden měsíc na 1 pracovníka v tis. Kč tržby výkony ÚPH prům. mzda 278,9 302,6 108,5 423,2 477,2 112,8 426,4 479,7 112,5
64,2 72,9 113,6 84,9 103,6 122,0 94,3 121,6 129,0
29,5 31,9 108,0 39,4 45,1 114,5 43,0 48,9 113,6
15 116 16 040 106,1 16 054 16 979 105,8 17 245 18 203 105,6
Ukazatele propočtené na jeden měsíc na 1 pracovníka v tis. Kč tržby výkony ÚPH prům. mzda 148,2 152,2 102,7 231,0 241,6 104,6 254,3 271,9 106,9
38,0 39,7 104,7 56,8 59,3 104,4 61,1 65,6 107,3
19,4 20,1 103,7 27,4 28,9 105,7 27,8 30,1 108,4
11 200 11 748 104,9 13 002 13 415 103,2 13 314 13 850 104,0
OKEČ H 55 ubytování a stravování
Rok index
Dosažené ukazatele za rok pracovníci výkony počet osob v mil. Kč
tržby b.DPH v mil. Kč
2003 106 618 2004 110 635 i 2004/03 103,8 2003 20 748 Podniky se 100 2004 22 580 a více zaměst. i 2004/03 108,8 2003 12 557 Nadnárodní podniky se 100 2004 15 576 a více zam. i 2004/03 124,1 Pracovníci = zaměstnanci + podnikatelé Všechny podniky
174 082 175 644 100,9 21 315 21 261 99,7 11 605 12 243 105,5
Ukazatele propočtené na jeden měsíc na 1 pracovníka v tis. Kč tržby výkony ÚPH prům. mzda
ÚPH v mil. Kč
95 085 98 609 103,7 19 756 21 148 107 11 947 14 644 122,6
34 231 36 318 106,1 8 444 9 792 116 5 025 6 865 136,6
51,0 52,5 102,8 81,1 88,5 109,1 90,2 106,0 117,6
45,5 16,4 8 959 46,8 17,2 9 389 102,8 105,2 104,8 77,2 33,0 14 082 82,9 38,4 14 732 107,3 116,3 104,6 85,8 36,1 14 974 99,7 46,7 15 771 116,2 129,5 105,3 Pramen: ČSÚ, propočty MAG
Průměrné měsíční mzdy rostly v roce 2004 proti roku 2003 v obchodě i v pohostinství a ubytování diferencovaně podle jednotlivých odvětví a jejich částí. Nadále byly nejvyšší přírůstky mezd a samotná úroveň mezd ve velkých podnicích OKEČ 51. K nim se řadí i velké podniky v obchodě v motorismu. Nízké mzdy v odvětví obchodu měli i nadále zaměstnanci maloobchodu a vůbec nejnižší mzdy v obchodním podnikání opět zaměstnanci pohostinství a ubytování, a to v malých a středních podnicích. Vývoj průměrných mezd v letech 2002 až 2004 zachycuje též příloha č. 14. a tento přehled (se zřetelem na velké podniky a podniky MSP): Podniky s počtem zaměstnanců
Odvětví OKEČ
celkem 100 a více 0 – 99 celkem 100 a více 0 – 99 celkem 100 a více 0 – 99 celkem 100 a více 0 – 99 celkem 100 a více 0 – 99 celkem 100 a více 0 – 99
50 + 51+ 52 Obchod 50 + 52 Maloobchod širší 50 Obchod v motorismu 52 Maloobchod 51 Velkoobchod 55 Ubytování a stravování
2002
2003
14 342 15 127 14 017 11 524 12 746 10 932 15 411 20 108 14 625 10 568 12 047 9 695 19 118 20 673 18 634 8 570 13 597 7 516
15 116 16 054 14 712 12 153 13 767 11 319 16 111 21 325 15 107 11 200 13 002 10 078 20 062 21 629 19 584 8 959 14 082 7 799
Index 2003/02 15 116 16 054 14 712 12 153 13 767 11 319 16 111 21 325 15 107 11 200 13 002 10 078 20 062 21 629 19 584 8 959 14 082 7 799
2004
Index 2004/03
16 040 16 979 15 621 12 730 14 337 11 863 16 909 23 066 15 594 11 748 13 415 10 676 21 515 23 354 20 934 9 389 14 734 8 203
106,1 105,8 106,2 104,7 104,1 104,8 104,9 108,2 103,2 104,9 103,2 105,9 107,2 108,0 106,9 104,8 104,6 105,2
Pramen: ČSÚ
Vývoj průměrné měsíční mzdy na osobu v Kč v odvětví obchodu (OKEČ 50,51,52) a ubytování a stravování (OKEČ 55) 25 000 20 000 15 000
2002
10 000
2003
5 000
2004
0 OKEČ 50
OKEČ 51
OKEČ 52
28
OKEČ 55
Z hlediska ekonomiky i personální politiky je důležitý rovněž vývoj relací výkonů, přidané hodnoty a objemů mezd a samotných průměrných mezd. Zejména u velkých podniků se projevuje pokles podílů objemů mezd na ÚPH. Příkladem je v následujícím přehledu zvolen maloobchod, příloha č. 14.obsahuje další údaje: OKEČ
G obchod 50+51+52
Podniky všechny podniky podniky se 100 a více zaměstnanci všechny podniky
podniky se G 52 100 a více maloobchod zaměstnanci podniky se 100 a více z. nadnárodní
Rok Index 2003 2004 2004/03 2003 2004 2004/03 2003 2004 2004/03 2003 2004 2004/03 2003 2004 2004/03
Výkony vč. Obchodní marže v mil. Kč 561 833 642 787 114,4 150 133 190 232 126,7 180 340 190 189 105,5 64 647 69 586 107,6 43 036 47 896 111,3
Účetní přidaná hodnota v mil. Kč 258 665 281 384 108,8 69 620 82 803 118,9 91 954 96 048 104,5 31 154 33 953 109,0 19 559 21 987 112,4
Objem mezd v mil. Kč 88 897 95 363 107,3 28 377 31 169 109,8 33 202 35 241 106,1 14 796 15 747 106,4 9 374 10 110 107,9
% podíl objemu mezd z ÚPH rozdíl v p. b. 34,4 33,9 - 0,5 40,8 37,6 - 3,2 36,1 36,7 + 0,6 47,5 46,4 - 1,1 47,9 46,0 - 1,9
Průměrná měs. Mzda v Kč 15 116 16 040 106,1 16 054 16 979 105,8 11 200 11 748 104,9 13 002 13 415 103,2 13 314 13 850 104,0
Pramen: ČSÚ, propočty MAG
Rámcovou informaci o konkrétních výdělcích v zaměstnáních frekventovaných v obchodě, ubytování a stravování a v cestovním ruchu poskytuje tato publikace na podkladě „Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV)“, který zabezpečuje ve své gesci MPSV. Výběrové šetření rozsáhlého souboru zaměstnanců sleduje nejdůležitější ukazatele pro oblast mzdové statistiky, mimo jiné výdělky v daných profesích v r. 2004 s tím, že jsou zachyceny průměrné měsíční hrubé mzdy a mediány mezd v Kč v třídění podle zaměstnání klasifikace KZAM s údaji o počtech šetřených osob:
Zaměstnání – výběr – údaje za I – IV/4 2003
kód KZAM
Ředitelé a prezidenti velkých organizací Vedoucí pracovníci v průmyslu (ve výrobě) Vedoucí pracovníci ve velkoobchodě a Vedoucí pracovníci v dopravě, skladování Vedoucí pracovníci odbyt. útvarů (vč. průzkumu trhu) Obchodní náměstek (obchodní ředitel) Vedoucí pracovníci zásobovacích útvarů Vedoucí pracovníci výpočetních útvarů Vedoucí, ředitelé ve velkoobchodu a maloobchodu Vedoucí, ředitelé v podnicích poskytujících Odb. pracovníci v účetnictví, financích., daních Právníci, právní poradci Obchodní cestující, prof. poradci v obchodě, Nákupčí Obchodní agenti Odborné sekretářky, sekretáři
1210 1222 1224 1226 1233 12331 1235 1236 1314 1317 2411 2421 3415 3416 3421 3431
29
Počet šetřených zaměstnanců 2 070 6 168 6 268 6 037 3 394 807 1 346 1 096 2 991 720 6 212 1 284 5 531 4 352 7 996 5 262
Prům. měsíční hrubá mzda Kč
Medián mezd v Kč
117 278 77 511 53 165 41 503 25 282 19 176 31 922 24 649 64 350 48 410 90 289 65 030 41 833 33 461 56 992 42 871 21 070 16 490 53 307 38 676 33 693 28 070 43 540 38 201 30 155 27 104 21 805 19 769 25 559 21 815 27 481 22 435 Pokračování tabulky ./.
Zaměstnání – výběr – údaje za I – IV/4 2003
Kód KZAM
Pracovníci v oblasti účetnictví, fakturace, Sekretářky, sekretáři Nižší účetní Nižší finanční, daňoví úředníci Úředníci ve skladech Pokladníci (v bankách, pojišťovnách, spořitelnách) Úředníci na přepážkách a směnárníci Pokladníci v obchodě a společném stravování Pokladní kontrolní pokladny v samoobsluze Recepční Kuchaři Číšníci, servírky Prodavači v obchodech Prodavači smíšeného zboží Prodavač potravinářského zboží Prodavač průmyslového zboží Řidiči nákladních automobilů a tahačů Obsluha vysokozdvižných a ostatních motor. vozíků
3433 4115 4121 4123 4131 4211 4212 4213 42135 4222 5122 5123 5211 52111 52112 52113 8324 8334
Počet šetřených zaměstnanců 21 007 6 469 2 966 885 10 240 3 547 10 190 7 263 893 1 215 6 222 1 506 21 770 6 065 8 261 1 467 12 640 6 256
Prům. měsíční hrubá mzda Kč 20 871 18 540 15 877 25 093 16 375 18 119 18 147 11 140 11 118 15 979 12 659 12 765 11 463 10 081 11 046 13 519 17 572 17 299
Medián mezd v Kč 19 208 16 758 14 606 23 138 15 348 17 341 16 442 10 752 10 683 14 984 11 648 12 247 10 422 9 425 10 027 12 864 15 023 17 241
Pramen: MPSV – ISPV 2004; I – IV/4
30
Úloha velkých podniků v obchodě Obdobně jako v celé ekonomice, sehrávají i v obchodě významnou roli velké podniky, zvláště podniky pod zahraniční kontrolou. Publikované analýzy ČSÚ za minulá léta i za rok 2004 přinášejí v tomto směru jednoznačné důkazy, i když trendy ekonomických ukazatelů těchto podniků mají také své výkyvy, jak vyplývá i z dalšího textu této kapitoly. Z metodického hlediska se jak v NH, tak v obchodě a v ubytování a stravování považují za velké podniky ty, které zaměstnávají 100 a více zaměstnanců. Za rok 2004 byly analyzovány v NH, v průmyslu a v obchodě a ubytování a stravování dále uvedené počty velkých podniků s dosaženými převážně pozitivními výsledky (blíže v příloze č. 15): (v mld. Kč) 2003 2004 Index 2004/2003 2003 2004 Index 2004/2003 2003 2004 Index 2004/2003 2003 2004 Index 2004/2003 2003 2004 Index 2004/2003 2003 2004 Index 2004/2003 2003 2004 Index 2004/2003 2003 2004 Index 2004/2003 1)
Rentabilita 1) Počet Náklady Hosp.výsledek Výnosy celkem (před zdaněním) nákladů jednotek celkem Všechny nefinanční organizace v NH se 100 a více zaměstnanci 4 283 4 057,6 3 857,5 200,1 5,19 4 245 4 547,9 4 280,7 267,2 6,24 99,1 112,1 111,0 133,5 1,05 Průmysl 2 403 2 343,9 2 211,3 132,6 5,99 2 375 2 676,5 2 496,1 180,4 7,23 98,8 114,2 112,9 136,1 1,24 Obchod (OKEČ G 50 + 51+ 52) 406 782,0 772,5 9,5 1,23 432 935,1 913,0 22,1 2,42 106,4 119,6 118,2 232,7 1,19 v tom podniky pod zahraniční kontrolou 138 420,5 413,3 7,1 1,7 149 515,8 505,1 10,8 2,1 108,0 122,7 122,2 150,7 0,4 z OKEČ G obchod - OKEČ 52 – maloobchod 172 272,8 269,1 3,7 1,4 179 294,9 291,1 3,7 1,3 104,1 108,1 108,2 101,7 - 0,1 v tom podniky pod zahraniční kontrolou 57 185,2 184,6 0,5 0,3 58 205,2 204,6 0,6 0,3 101,8 110,8 110,8 118,8 0,0 OKEČ H 55 – ubytování a stravování 74 25,1 23,1 2,0 8,8 73 24,8 21,8 3,0 13,7 98,6 98,7 94,4 147,4 4,9 v tom podniky pod zahraniční kontrolou 23 15,3 13,9 1,5 10,6 26 17,4 15,0 2,4 16,1 13,0 113,6 108,3 164,0 5,5
u rentability – rozdíl v bodech
Rentabilita 1) vlast. Kapitálu 11,24 13,98 2,74 12,48 15,42 2,94 8,70 17,21 8,51 10,4 14,3 3,9 6,4 5,9 - 0,5 1,3 1,4 0,1 23,2 21,3 - 1,9 43,1 28,3 - 14,8
Pramen: ČSÚ – Bulletin 4/2004
Meziroční nárůst hospodářského výsledku hospodaření velkých podniků v NH (před zdaněním) dosáhl v roce 2004 – 67,1 mld. Kč, tj. 33,5 % a byl způsoben vyšším růstem celkových výnosů (o 12,1%) než nákladů (11,0 %), přičemž současně došlo ke zvýšení rentability nákladů i rentability vlastního kapitálu. Na růstu zisku se podílel především subsektor podniků pod zahraniční kontrolou, ve kterých pokračoval trend efektivnějšího využívání a zhodnocování finančních, materiálních i personálních zdrojů; tím také nejvíce působil na růst přidané hodnoty, hrubého zisku i hodnoty přímého vývozu. Lepší výsledky potvrdily i ukazatele produktivity. Tyto obecně se projevující trendy u velkých a nadnárodních podniků platí i pro neprůmyslová odvětví, mezi nimi především pro obchod, i když s řadou specifik, daných povahou obchodního podnikání. Souhrnný přehled o velkých podnicích v obchodě podává příloha č. 16. k největším podnikům v obchodě (s více než 1000 31
zaměstnanců) patřily nadále především retailingové společnosti a jen ojediněle podniky z ostatních oddílů OKEČ, což dokládá následující přehled vycházející z kategorizace podle počtu zaměstnanců:
Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19
Největší podniky obchodu – OKEČ G 50 až 52 k 31. 12. 2004 podle počtu zaměstnanců (RES Velikostní kategorie S počtem OKEČ Firma podle RES zaměstnanců 510 10 000 a více 521 100 M Ahold Czech Republic, a. s., BM 470 do 9 999 521 100 M Globus, k.s., Praha do 9 999 521 200 M Tesco Stores ČR, a.s., Praha 460 do 4 999 521 100 M Kaufland ČR, v.o.s., Praha 450 do 3 999 513 900 V Makro C&C ČR, s. r. o., Praha do 3 999 521 100 M Delvita, a. s., Rudná do 3 999 521 100 M Carrefour ČR, s. r. o., Praha 440 do 2 999 521 100 M SPAR ČOS, s. r. o., Praha do 2 999 521 100 M Billa, s. r. o., Modletice do 2 999 521 100 M Penny Market, s. r. o., Jirny 430 do 2 499 521 100 M Julius Meinl, a. s., Praha 420 do 1 999 513 100 V Hruška, s. r. o. , Ostrava do 1 999 521 100 M Plus Discount, s. r. o., Radonice do 1 999 521 100 M Lidl ČR, v. o. s., Praha do 1 999 524 300 M Baťa, a. s., Zlín do 1 999 524 600 M Baumax, a. s., Praha 410 do 1 499 515 200 V Ferona, a. s., Praha do 1 499 501 000 A AAA Auto, a. s., Hostivice do 1 499 524 600 M Kutil, k. s., Praha
52 M – převažující činnost – maloobchod; V 51 – převažující činnost – velkoobchod;A – auto; Pramen: RES ČSÚ, sestavil MAG
Základní ekonomické parametry velkých podniků se 100 a více zaměstnanci se v obchodě a v pohostinství v roce 2004 podle čtvrtletí vyvíjely tak, jak v podrobnostech uvádí příloha č. 17, souhrnně podle následujícího přehledu: Velké podniky se 100 a více zaměstnanci průměrný počet aktivních podniků z toho ziskových neziskových výnosy celkem v mil. Kč z toho celkové tržby v mil.Kč tržby za prodej zboží v mil. Kč náklady celkem v mil. Kč hospodářský výsledek celkem v mil. Kč v tom zisk v mil. Kč ztráta v mil. Kč účetní přidaná hodnota v mil. Kč
OBCHOD OKEČ G 2004 ind. 04/03 432 106,4 341 108,3 91 100,0 935 061 119,6 876 963 117,1 823 346 116,3 912 974 118,2 22 087 232,7 28 681 133,6 - 6 594 55,1 82 803 118,9
x) tržby za prodej vl. výrobků a služeb
OKEČ 52 - maloobchod 2004 ind. 04/03 179 104,1 134 101,5 45 115,4 294 851 108,1 283 650 107,9 272 804 108,0 291 135 108,2 3 716 101,7 7 964 110,3 - 4 248 119,1 33 953 109,0
OKEČ 55 pohostinství 2004 ind. 04/03 73 98,6 57 95,0 16 114,3 24 828 98,7 22 580 108,8 x)20 472 106,0 21 843 94,4 2 985 147,4 3 246 144,5 - 261 117,4 9 792 116,0 Pramen: ČSÚ
Pro porovnání výsledků všech velkých podniků s podniky nadnárodními ve všech činnostech obchodu poslouží především příloha č. 18. Za celý obchod – OKEČ G bylo dosaženo těchto výsledků v uvedené komparaci:
32
Všechny velké podniky Index 2003 2004 04/03
Ukazatel Počet aktivních jednotek celkem ziskových v tom neziskových Průměrný evid. počet zaměstnanců ve FO Průměrný evid. počet zaměstnanců přepočtený Mzdy (bez OON) v mil. Kč Průměrná měsíční mzda na 1 zaměstnance v Kč Výnosy celkem v mil. Kč celkové tržby v mil. Kč z toho z toho: tržby za prodej zboží v mil.Kč Marže v % Náklady celkem v mil. Kč výkonová spotřeba v mil. Kč z toho náklady na prodané zboží v mil. Kč Hospodářský výsledek celkem v mil. Kč Účetní přidaná hodnota v mil. Kč Vlastní kapitál ke konci sled. období v mil.Kč Rentabilita nákladů v % Rentabilita vlastního kapitálu v % Podíl přidané hodnoty na výkonech v %
406 315 91 147 296 139 407 28 377 16 054 782 050 747 998 707 918 14,6 772 560 80 513 604 465 9 490 69 620 109 119 1,2 8,7 46,4
432 341 91 152 979 145 579 31 169 16 979 935 061 875 963 823 346 14,5 912 974 107 429 704 362 22 087 82 803 128 320 2,4 17,2 43,5
106,4 108,3 100,0 103,9 104,4 109,8 105,8 119,6 117,1 116,3 - 0,1 118,2 133,4 116,5 232,7 118,9 117,6 1,2 8,5 - 2,8
Podniky pod zahraniční kontrolou Index 2003 2004 04/03 138 98 39 78 692 74 413 16 285 17 245 420 471 402 640 381 356 16,7 413 331 48 411 317 664 7 140 40 614 68 658 1,7 10,4 45,6
139 110 39 83 849 79 725 18 316 18 203 515 841 482 634 450 304 16,6 505 077 73 194 375 661 10 764 49 165 75 075 2,1 14,3 40,2
108,0 112,2 100,0 106,6 107,1 112,5 105,6 122,7 119,9 118,1 - 0,1 122,2 151,2 118,3 150,7 121,1 109,3 0,4 3,9 - 5,4
U marže, rentability, podílu ÚPH jsou v koloně index uvedeny rozdíly
O velikosti a ekonomické síle podniků pod zahraniční kontrolou dále vypovídají poměrové ukazatele „na podnik“ a na 1 zaměstnance. Nejmarkantněji se projevuje vliv velkých podniků, zejména nadnárodních v odvětví maloobchodu OKEČ 52. Údaje zachycuje rovněž příloha č. 18. OKEČ G obchod Na jeden podnik v mil. Kč počet zaměstnanců (FO) výnosy náklady hospodářský výsledek tržby z vl. výroby a služeb výkony výkonová spotřeba účetní přidaná hodnota vlastní kapitál Na 1 zaměstnance FO v tis. Kč tržba z prodeje vl. Výrobků a služeb účetní přidaná hodnota mzdy
Všechny velké podniky 2003
2004
Podniky pod zahr. kontrolou
index
2003
2004
index
Relace: všechny podniky =1,00 2003 2004
363 1926 1903 23,4 1842 370 198 171 269
354 2164 2113 51,1 2028 440 249 192 297
97,6 112,4 111,1 218,7 110,1 119,1 125,4 111,8 110,5
570 3047 2995 51,7 2918 645 351 294 498
603 3711 3634 77,4 3472 880 527 354 540
105,79 121,80 121,32 149,67 119,01 136,45 150,11 120,18 108,56
1,57 1,58 1,57 2,21 1,58 1,74 1,77 1,72 1,85
1,70 1,71 1,72 1,51 1,71 2,00 2,12 1,85 1,82
5078 473 193
5726 541 204
112,8 114,5 105,8
5117 516 207
5756 586 218
112,50 113,61 105,55
1,01 1,09 1,07
1,01 1,08 1,07
Pramen: ČSÚ; propočty MAG Consulting
33
Odvětví ubytování a stravování zahrnuje oproti obchodu i maloobchodu podstatně menší počet velkých podniků se 100 a více zaměstnanci (velké hotely a velké cateringové společnosti), tudíž následující přehled vykazuje pro širší informaci i podniky střední velikosti: Podle RES podniky OKEČ 55 - ubytování a stravování k 31.12. 2004 s 20 až 99 a 100 a více zaměstnanci Kategorie RES podle počtu zaměstnanců OKEČ Druh zařízení celkem celkem celkem 220 230 240 55 s 20 a více zaměstnanci 20 - 99 100 a více 20 a více 20 - 24 25 - 49 50 - 99 550 nezařazeno 1 1 1 551 Hotely a podobná zařízení 64 107 64 235 52 287 552 Kempy a ost. podob. zařízení 17 29 11 57 3 60 553 Restaurace 160 149 47 356 18 374 540 Výčepy a bary 1 1 4 6 6 555 Účelové stravování - catering 24 39 19 82 16 98 55 celkem 266 325 146 737 89 826
Ekonomické porovnání v poměrových ukazatelích za odvětví ubytování a stravování, kde se rovněž projevuje velikost, dominance a ekonomická síla podniků pod zahraniční kontrolou, je uvedeno za podniky se 100 a více zaměstnanci: OKEČ H 55 ubytování a stravování Na jeden podnik v mil. Kč počet zaměstnanců (FO) výnosy náklady hospodářský výsledek tržby celkem výkony výkonová spotřeba účetní přidaná hodnota vlastní kapitál Na 1 zaměstnance FO v tis. Kč tržba celkem účetní přidaná hodnota mzdy
Všechny velké podniky 2003
2004
index
Podniky pod zahr. kontrolou
Relace: všechny podniky =1,00
2003
2003
2004
index
2004
288 340 313 27,4 280 267 153 114 118
291 340 299 40,9 309 290 156 134 192
101,1 100,1 95,7 149,4 110,3 108,5 101,8 117,6 162,5
505 667 603 64,0 546 519 301 218 148
471 671 578 92,8 599 563 299 264 328
93,3 100,5 95,8 145,0 109,7 108,4 99,4 120,9 220,6
1,75 1,96 1,93 2,34 1,95 1,95 1,97 1,91 1,26
1,62 1,97 1,93 2,27 1,94 1,94 1,92 1,97 1,71
973 396 169
1062 461 177
109,1 116,3 104,6
1082 433 180
1272 561 189
117,6 129,5 105,3
1,11 1,09 1,06
1,20 1,22 1,07
Pramen: ČSÚ; propočty MAG Consulting
34
Vývoj malého a středního podnikání v obchodě Význam sektoru malých a středních podniků se vstupem do EU dále zvýraznil a nabyl vyšší kvality. MSP ČR se dostalo do podmínek evropského tržního konkurenčního prostředí, což zvyšuje nároky na schopnost MSP prosadit se v mezinárodním prostředí. Při tom nadále platí, že podniky MSP se častěji než velké podniky setkávají s potížemi při financování své běžné činnosti i investování; že jejich možnosti přístupu k informacím o nových technologiích, potenciálních trzích a změnách v legislativě a dalších podmínkách existence a rozvoje jsou složitější. Současná hodnocení potvrzují, že podíl počtu malých a středních podniků na celkovém počtu podnikatelských subjektů, podíl na zaměstnanosti i na ekonomických výsledcích celého národního hospodářství se v ČR přibližuje standardu zemí EU. V té souvislosti také Parlament přijal koncem roku 2004 novelu zákona o podpoře malého a středního podnikání (č. 690/2004 Sb. ze dne 9.12.2004) s tím, že touto novelou byla sjednocena definice malých a středních podnikatelů s definicí EU pro tento sektor, platnou od 1. 1. 2005. Podle specifických údajů ČSÚ vykazovalo v mezích daných definic činnost k 31. 12. 2004 v NH ČR 992 132 malých a středních podniků (v tom 144 724 PO a 847 408 FO). Proti roku 2003 došlo k nárůstu o 3 345 podniků, tj. 0,3 %. Celkový počet zaměstnanců MSP se v roce 2004 snížil proti roku 2003 o 62 tis. (3,2%) na 1 899 tis. zaměstnanců. V roce 2004 vytvořily MSP výkony ve výši 2 932 979 mil. Kč; proti roku 2003 o 13,9 %více při obdobném podílu na celkových výkonech podnikatelské sféry. Podle téhož hodnocení MSP se v obchodě počet ekonomicky aktivních MSP v roce 2004 zvýšil proti roku 2003 o 7 964 podniků, tj. o 3,2%, počet zaměstnanců poklesl o 52 tis., tj. o 11,9 %. Výkony MSP v obchodě se v roce 2004 zvýšily proti roku 2003 o 61 922 mil. Kč, tj. o 12,9 %. Účetní přidaná hodnota vytvořená v MSP v obchodu se v roce 2004 zvýšila proti roku 2003 o 25 841 mil. Kč, tj. o 12,3 % a její podíl na ÚPH vytvořené v obchodě celkem v ČR vzrostl meziročně o 0,8 p. b. Vývoj MSP v ČR je každoročně podrobně hodnocen ve zprávě MPO pro vládu a parlamentní komory. Z těchto hodnocení mimo jiné též vyplývá jaké podpory a v jakém rozsahu byly v hodnoceném období na rozvoj MSP ze strany státu a dostupných zdrojů poskytnuty. V roce 2004 bylo vyčerpáno na podporu MSP celkem 4,8 mld. Kč pro více než 16 000 podnikatelských subjektů. Celkový objem podpory se proti roku 2003 zvýšil o 1,5 %. Ze státního rozpočtu dosáhly podpory v roce 2004 objemu 3,923 mld. Kč, z toho pro průmyslové MSP 2,256 mld. Kč, pro podniky v obchodě a službách 918 mil. Kč, ve výzkumu a vývoji 735 mil. Kč. Podpory přispívají k posílení stability sektoru MSP, pomáhají kompenzovat nedostatek vlastního kapitálu, obtíže spojené s dostupností bankovních úvěrů a též omezené možnosti ručení vlastním majetkem. Přibližně třetinová část podpor má návratnou formu, nejde o přímé dotace, ale o úvěry se zvýhodněnou úrokovou sazbou. Rozvoji MSP je dále napomáháno ze strany resortů MPO, MMR a podnikatelských svazů a asociací a Hospodářskou komorou ČR soustavnou informační kampaní a realizací projektu „Informační místa pro podnikatele“, na který je napojeno 142 informačních míst pod patronací HK ČR. * * * Rovněž běžná statistika o obchodě umožňuje hodnotit vývoj malého a středního podnikání, a to sledováním a vyhodnocování trendu ve vývoji podniků s 0 až 99 zaměstnanci podle různých ekonomických nebo institucionálních kriterií. Taková hodnocení na jedné straně potvrzují, že obchod, ubytování a stravování jsou odvětvími, kde malé střední podnikání má většinový podíl, nicméně probíhají v něm silné trendy koncentrace, t. zn. růst podílu velkých podniků (se 100 a více zaměstnanci) v tržních i ekonomických kriteriích. Malé a střední podniky mají rozhodující podíl ve všech součástech odvětví obchodu, zvláště v obchodě 35
Odstraněno: Odstraněno: Odstraněno: Odstraněno: Odstraněno:
spojeném s motorismem, ve velkoobchodě a zprostředkování a zcela dominantní jsou v odvětví ubytování a stravování. Dosud mají velký podíl i v maloobchodě s tím, že tato část odvětví obchodu je nejvíce sledovanou oblastí koncentračního procesu. Statistika umožňuje následující přehled vývoje podílů malých a středních podniků na celkových tržbách v letech 2002 – 2004 v obchodě a v ubytování a stravování vč. kategorie podniků s 20 – 99 zaměstnanci spadajících do MSP(další analogické přehledy podle různých hledisek obsahuje tato ročenka i v jiných kapitolách): Tržby Tržby Index Rok 2002 ktg.podn. bez DPH bez DPH tržeb b. % mil. Kč 2002 mil. Kč 2003 DPH2003/2 podíly celkem G 50,51,52 100 a více obchod 0 –99 20 - 99 celkem H – 55 100 a více ubytování, 0 –99 stravování 20 - 99
2 323 077 2 441 152 671 355 747 998 1 651 722 1 693 154 717 767 760 288 102 799 106 618 18 306 20 748 84 493 85 870 14 244 14 822
105,1 111,4 102,5 105,9 103,7 113,3 101,6 104,1
100,0 28,9 71,1 30,9 100,0 17,8 82,2 13,9
Rok 2003 % podíly 100,0 30,6 69,4 31,1 100,0 19,5 80,5 13,9
Tržby bez DPH mil. Kč 2004 2 668 686 875 963 1 792 723 820 891 110 635 22 580 88 055 17 354
Index tržeb b. DPH 2004/03 109,3 117,1 105,9 108,0 103,8 108,8 102,5 117,1
Rok 2004 % podíly 100,0 32,8 67,2 30,8 100,0 20,4 79,6 15,9
Poslední léta – i rok 2004 - potvrzují životaschopnost i konkurenceschopnost progresivně jednajících menších a středních podnikatelů v obchodě, kteří aktivně čelí a přizpůsobují se podmínkám ostré konkurence velkých podniků a svojí nabídkou služeb a sortimentů přistupují ke kooperativnímu společnému podnikání počínaje hromadným nákupem od dodavatelů, přes různé formy podnikatelského spojení až po společné marketingové prvky. Tyto podniky v zájmu zachování své konkurenceschopnosti v rostoucí míře spolupracují ve sdružených sítích (aliance, družstva, franchisingové spojení apod.). Obchodníci tímto způsobem kombinují pružnost a servis malých obchodů s výhodami efektivní logistiky. Za nevýznamnější obchodní aliance na českém trhu lze označit dále uvedená seskupení (2003). Vyšším stupněm organizování společného nákupu je centrální fakturace (aliance je zúčtovací centrálou) s výhodnějšími komerčními podmínkami, ale i s vyššími riziky. Průzkumy kooperujících seskupení v nákupu a maloobchodním prodeji, vyčíslení jejich obratů a počtů provozovaných jednotek potvrzují podstatnou tržní a ekonomickou sílu aliancí a jejich schopnost obstát na trhu vedle velkých podniků (řetězců). Souhrnně je nutno v podnikání aliancí a nezávislých obchodníků v různých formách sdružení spatřovat úsilí o vytváření protiváhy vůči silným obchodním řetězcům. Význam potvrzuje i existence prestižních mezinárodních institucí (např. evropský UGAL), které pečují o MSP v obchodě s tím, že politika MSP je též součástí strategie evropského svazu obchodu EuroCommerce. V podmínkách ČR jsou rovněž významné aktivity v rámci České asociace frachisingu (podrobnosti např. zachycuje ročenka asociace „Franchising ČR 2003“ editovaná v r. 2004).
36
Aliance
EMD Markant COOP Centrum COOP Morava SPAR/NC Praha Čepos COOP Tuty COOP Tip COOP Terno COOP Diskont COOP Tempo M. s. Hruška ENAPO M. s. SVOP M. s. Bala FLOP - jih Eso Market M. s. Ardanas MO Partner M. s. Brněnka SPAR maloobchod Vega Foldr *odhad
Počet maloobchodních Velkoobchodní základna jednotek Nákupní centrály a velkoobchodní aliance *47,50 Prodejny 10 členů Velkoobchody členů 21,20 Prodejny 44 členů Velkoobchody členů 11,24 Prodejny 19 členů Velkoobchody členů *10,00 14 + 123 SPAR Č.o.s.,SPAR Šumava *5,20 Velkoobchody členů Maloobchodní COOP řetězce spotřebních družstev 3,72 262 Jednoty + COOP centrály 1,86 60 Jednoty + COOP centrály 1,55 4 Jednoty + COOP centrály 1,05 32 Jednoty + COOP centrály 0,87 12 Jednoty + COOP centrály Maloobchodní aliance nezávislých obchodníků 6,60 383 VO Hruška 6,06 300 Rosamarket, TPH, KBH 5,11 135 PDS Členské velkoobchody 4,14 621 Čeposu 3,93 291 Flosman 3,72 226 Ekostyl CZ, Zava-Z, Trial *3,69 *170 3,39 272 1,60 145 RAPO, JASO *1,50 123 SPAR Šumava 0,80 130 0,80 130 Nuget Celkový obrat
Poznámka
10 členů Centr. fakt. 10,87 mld.
15 členů
člen AFEP člen AFEP člen AFEP
člen AFEP
Pramen: Ročenka českého a slovenského obchodu 2004 (údaje 2003) – Moderní obchod, Sapiens, Terno
37
Vývoj maloobchodního trhu a konečné spotřeby Faktory ovlivňující vnitřní trh, resp. spotřebitelskou poptávku domácnosti a dalších účastníků maloobchodního trhu zboží a služeb vyplývají z dále uvedeného přehledu. Rozhodující význam měla tvorba peněžních příjmů resp. důchodů a jejich užití v domácnostech. Výdaje domácností na konečnou spotřebu rostly v roce 2004 proti roku 2003 polovičním tempem. Z ostatních účastníků maloobchodního trhu lze poukázat na dopad poklesu výdajů vládních institucí, na druhé straně na pozitivní vliv na tržby ze strany podnikatelské sféry a z výrazně rostoucího příjezdového cestovního ruchu. Tržby za stravovací služby negativně ovlivnilo uplatnění základní sazby u stravovacích služeb DPH Tržby maloobchodu a ubytování a stravování (v indexech tržeb bez DPH podle čtvrtletního šetření ČSÚ) se v roce 2004 realizovaly v dále uvedených příjmových podmínkách domácností. Ukazatel (podle čtvrtletních šetření ČSÚ) Výdaje na konečnou spotřebu domácností Tržby maloobchodu (OKEČ G 50 + 52) z toho prodej a opravy motor. vozid. a prodej PHM (50) maloobchod (52) Tržby pohostinství a ubytování (OKEČ H 55) Průměrná měsíční hrubá nominální mzda za NH v tom v podnikatelské sféře v nepodnikatelské sféře Reálná mzda za NH v tom v podnikatelské sféře v nepodnikatelské sféře Relace starobního důchodu k hrubé nomin. mzdě v % Spotřebitelské ceny (meziročně) Výdaje na individuální spotřebu domácností Hrubé úspory Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) v %
2002
2003
102,7 105,7 111,1 103,2 93,0 107,0 106,3 109,8 105,1 104,4 107,9 43,5 101,8 103,5 131,8 7,3
104,9 104,9 106,7 104,0 101,5 106,4 105,5 109,8 106,3 105,4 109,7 42,2 100,1 105,1 88,8 7,8
Meziroční indexy 2004 I/4 II/4 III/4 103,3 102,5 102,0 100,7 102,6 102,3 97,1 102,3 102,3 102,3 102,8 102,3 108,0 100,5 91,2 107,9 104,1 106,7 107,6 105,3 106,4 109,6 99,5 108,3 105,5 101,5 103,4 105,2 102,6 103,1 107,1 97,0 104,9 . . . 102,3 102,6 103,2 105,6 105,1 105,3 93,6 100,7 93,5 8,7 8,2 8,2
IV/4 101,9 104,8 107,8 103,5 93,3 106,1 106,0 106,4 102,9 102,8 103,2 . 103,1 104,7 93,8 8,2
ROK 102,4 102,7 102,6 102,8 97,8 106,2 106,3 105,7 103,3 103,4 102,8 40,6 102,8 105,2 95,4 8,3
Pramen: Bulletin ČSÚ 4/2004
Tržby maloobchodu 2004 podle čtvrtletí
index 2004/03
108,0
maloobchod vč. prod. motorových vozidel obchod spojený s motorismem
106,0 104,0 102,0 100,0
maloobchod bez motor. vozidel
98,0 96,0 I/4
II/4
III/4
IV/4
Vývoj je dále doložen dosaženými indexy tržeb v maloobchodě a ve službách ubytování a stravování z běžných a stálých cen (podle měsíčního sledování ČSÚ) v delších časových řadách v příloze č. 19. Ta zachycuje reálný vývoj na maloobchodním trhu v dostupné struktuře podle OKEČ a zbožového zaměření. Oproti roku 2003 došlo v roce 2004 k zásadní změně v relaci vývoje indexů v běžných a stálých cenách, resp. vlivem inflace se zrychlil růst tržeb v běžných cenách oproti indexům tržeb ve stálých cenách. Tento jev je diferencovaný, neboť rostly ceny potravin, ceny ubytovacích a stravovacích služeb a také pohonných hmot, hladina cen nepotravinářského zboží zůstávala převážně pod úrovní roku 2003. Prodejci nepotravinářského zboží ovlivnili cenový vývoj konáním různých prodejních, výprodejových a dalších marketingově založených přitažlivých akcí. Hodnocení cenového vývoje zachycuje příslušná část této ročenky, souhrnný přehled tržeb následuje:
38
I/4
2003/2002 I/2 I - III/4
rok
I/4
I/2
a b a b a b a b
102,7 103,3 107,4 104,6 104,0 104,0 114,9 105,7
103,5 104,6 107,7 106,5 105,2 105,4 113,1 108,6
105,0 105,5 110,8 108,3 107,8 108,0 116,8 108,8
104,7 104,9 109,4 106,9 105,5 105,6 117,4 109,1
102,4 101,2 100,4 97,5 95,7 95,5 109,6 101,0
104,0 101,9 105,0 99,7 99,0 98,8 117,2 101,2
104,2 101,9 105,7 100,1 98,8 98,9 118,7 102,0
105,8 104,1 110,9 105,8 105,1 106,6 121,6 104,5
104,7 102,5 107,1 101,6 100,5 101,0 119,5 102,7
a b a z toho potraviny b maloobchod se smíšeným a zbožím s převahou potravin b special.prodej potravin a b a nepotravinářské zboží b
100,5 102,7 100,0 103,5 100,5 104,0 97,1 100,9 101,0
101,6 103,6 101,5 104,5 102,0 105,0 99,0 102,2 101,5
102,4 104,2 102,1 104,4 102,5 104,8 99,9 102,2 102,5
102,6 104,0 103,0 104,3 103,4 104,8 100,6 101,9 102,1
103,3 102,9 105,1 102,7 105,2 103,0 104,5 101,2 102,0
103,5 103,0 104,6 102,1 104,2 101,8 106,8 103,3 102,8
103,5 102,7 104,9 102,1 104,7 102,0 106,1 102,3 102,5
103,8 103,6 105,6 104,0 105,1 103,6 108,6 106,4 102,5
103,6 103,0 105,1 102,6 104,8 102,4 106,7 103,3 102,5
102,1
102,8
103,9
103,5
103,3
103,8
103,4
103,3
103,4
Dělení podle OKEČ a komodit Meziroční indexy Maloobchod vč.prodeje m.v. a PHM (50+52) prodej a opravy motor. vozidel prodej PHM (50) z toho prodej a opravy motorových vozidel prodej pohonných hmot maloobchod vč. oprav spotř.zboží (52)
a – běžné ceny; b) stálé ceny
2004/2003 I-III/4 IV/4
rok
Pramen ČSÚ
Dynamika tržeb maloobchodu (vč. motoristického segmentu) dosáhla v roce 2004 v běžných cenách 4,7 % ve stálých cenách 2,5 %. Tržby v obchodě v motorismu byly ovlivněny poklesem prodeje nových osobních automobilů (co do množství za rok 2004 proti roku 2003 o 11,1 % méně při vysoké konkurenci dovozu ojetých aut), na druhé straně rostl prodej lehkých užitkových a nákladních automobilů. V běžných cenách tržby v motorismu ovlivňoval kolísavý vývoj cen pohonných hmot. V samotném maloobchodě (OKEČ 52) rostly tržby v roce 2004 v běžných cenách o 3,6 %, ve stálých cenách o 3,0 % s tím, že cenový růst se projevil u potravin, kdežto v nepotravinářském zboží došlo k poklesu cenové hladiny (viz též další kapitola publikace). Z porovnání vývoje v jednotlivých čtvrtletích vyplývá, že nejdynamičtější vývoj tržeb byl ve IV. čtvrtletí díky listopadovým tržbám. Hlubší strukturu tržeb maloobchodu s nepotravinářským zbožím v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 prezentuje další tabulka: Dělení podle OKEČ a komodit meziroční indexy Ost. maloobch. v nespec. prodejnách a s převahou nepotravin zb. (52.12) b Maloobch.s farmac, zdrav. drog. a a kosmet.zboží (52.3) b Maloobch. s textilem, oděvy a a obuví (52.41-43) b Maloobch. s nábytkem, elektro a a žel.zbož.ve spec.p. (52.44-46) b Maloobch. knihy,kanc.potřeby a a ostatní zboží spec. (52.47-48) b Maloobch. prostřednictvím a zásilkové služby (52.61) b a – běžné ceny; b) stálé ceny
I/4 96,5 99,1 107,0 106,6 94,2 98,8 98,7 100,4 102,4 102,4 111,1 114,3
2003/2002 II/4 III/4 104,8 103,2 107,3 105,0 104,5 103,7 104,9 105,1 100,4 103,0 105,2 108,7 102,2 105,5 104,6 108,5 99,3 104,4 99,9 104,7 125,7 119,1 129,8 123,4
rok 101,7 103,5 105,1 106,0 99,3 104,3 102,9 105,5 100,8 101,0 114,1 117,8
I/4 100,8 100,6 104,0 105,8 107,1 112,2 104,2 106,7 100,4 100,5 88,7 91,6
II/4 98,7 98,2 102,5 103,5 107,1 112,0 108,6 111,1 103,2 102,9 90,5 93,2
2004/03 III/4 100,3 99,4 103,6 104,1 109,2 114,1 102,8 105,1 100,4 99,9 106,0 109,1
IV/4 103,2 103,2 101,7 101,9 107,2 111,0 102,4 104,8 101,9 101,7 104,0 106,7
Pramen ČSÚ
39
rok 100,8 100,4 102,9 103,7 107,6 112,2 104,4 106,8 101,6 101,3 96,7 99,7
Ve struktuře tržeb nepotravinového maloobchodu byly vedle výrazných výkyvů v obchodě v motorismu znatelné přírůstky tržeb zaznamenány v segmentech textilního a oděvního zboží, v domácích potřebách, mírněji ve farmaceutickém, kosmetickém a drogistickém zboží, nicméně pod vlivem výhodných cenových relací pro spotřebitele. Oproti roku 2003 naopak poklesla dynamika zásilkového prodeje (zejména v I. pololetí roku); nevýrazné bylo i tempo prodeje v segmentu knihy, papírnické zboží a kancelářské potřeby. Vývoj tržeb za ubytování a stravování doznal v průběhu roku 2004 výrazné výkyvy a byl ovlivněn řadou protichůdně působících faktorů. Vyšší nárůsty tržeb v I. pololetí bylo možno považovat za jistou kompenzaci propadu tržeb v I. pololetí 2003 (proti roku 2002). Současně zapůsobila zvýšená poptávka daná vyšší návštěvností zařízení cestovního ruchu (vč. vlivu návštěvnosti při mistrovství světa v LH). Rychlejší růst tržeb v zařízeních se stravovacími službami v běžných cenách oproti tržbám ve stálých cenách markantně potvrzuje vliv uplatnění základní sazby DPH na cenovou hladinu tohoto segmentu vnitřního trhu a cestovního ruchu od 1. 5. 2004: Dělení podle OKEČ meziroční indexy Ubytování a stravování a 55 b v tom restaurace,výčepy, a bary,strav. účelové b hotely,kempy a a jiná ubyt. zařízení b
2002 rok 99,9 96,8 103,1 100,0 91,5 88,4
2003/2002 I/4 I/2 III/4 rok I/4 98,4 98,9 109,3 103,9 111,9 96,0 96,8 107,1 101,7 108,7 99,7 100,9 107,5 104,2 109,2 97,4 98,8 105,4 102,1 106,1 93,9 93,3 114,2 102,8 121,4 91,5 91,1 111,7 100,4 118,0
2004/2003 I/2 III/4 IV/4 109,9 102,8 105,7 103,8 95,7 98,1 104,8 99,2 102,2 98,9 92,2 94,7 124,5 112,1 116,5 117,7 105,0 108,8
a – běžné ceny; b) stálé ceny; r) revidovaný údaj
125
II/2 104,2 96,9 100,4 93,2 114,0 106,7
rok 107,4 101,3 103,7 97,7 118,3 111,9
Pramen: ČSÚ
Vývoj tržeb v odvětví ubytování a stravování, čtvrtletí 2004 (index v %, b.c.)
120 115
uby t. a strav . celkem
110
strav ov ání
105
uby tov ání
100 95 I/4
II/4
III/4
IV/4
Cenový vliv na tržby stravovacích služeb vyvolaný platnou sazbou DPH od 1. 5. 2004 dokladují v příslušné části ročenky též indexy spotřebitelských cen.
40
Spotřebitelské ceny Průměrná roční míra inflace, resp. přírůstek indexu spotřebitelských cen dosáhl v roce 2004 2,8 % a byl tak oproti předchozímu za rok 2003, kdy byl skoro nulový, o 2,7 p. b. vyšší. V roce 2004 se zrychlil jak růst tržních cen (o 2,0 p. b.), tak též regulovaných cen (z 0,6 % v roce 2003 na 5,7 % v roce 2004). Důvodem pohybu administrativně regulovaných cen byly úpravy spotřebních daní (PHM, lihoviny, tabákové výrobky) od počátku roku a oboustranné úpravy daně z přidané hodnoty k 1. květnu 2004. U řady služeb došlo ke zvýšení sazby DPH z 5 % na 19 %, u nepotravinářského zboží a telekomunikačních služeb ke snížení sazby z 22 % na 19 %. Pro maloobchodní trh mělo nejzávažnější dopad zvýšení dosud zvýhodněné 5 % sazby stravovacích služeb na základní 19 % sazbu (viz negativní důsledky ve vývoji tržeb pohostinství). Ve srovnání s rokem 2003 vzrostla hladina spotřebitelských cen zboží o 1,3 % a cen služeb o 5,3 %. Podíl změn administrativních zásahů do cen se projevil jejich růstem o 1,3 p. b., tržní ceny ovlivnily růst podílem 1,5 p. b. Růst cenové hladiny se projevil zejména v těchto oddílech cenové struktury: bydlení, potraviny a nealkoholické nápoje, stravování a ubytování, pošty a telekomunikace. V celé struktuře a v časovém vývoji došlo k těmto změnám indexů spotřebitelských cen: Položka Úhrnem v tom 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12
Potraviny a nealkoh. nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení d. Zdraví Doprava Pošty a komunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby
st. váhy 1999 v % 1000,0
I/4 102,3
19,76 7,92 5,69 23,64 6,79 1,44 10,14 2,25 9,55 0,45 7,42 4,95
104,3 100,9 95,3 104,2 97,9 102,4 100,9 113,7 99,1 100,9 102,5 103,3
Index spotřebitelských cen 2004/2003 II/4 III/4 IV/4 102,6 103,2 103,1 103,7 102,8 95,6 102,6 98,1 103,1 102,8 112,9 100,6 101,1 105,6 104,4
104,4 104,2 95,9 102,7 98,1 103,2 103,0 112,0 102,4 102,8 107,3 104,9
rok 102,8
101,2 103,8 96,9 104,4 98,1 103,6 102,3 112,9 101,8 105,4 108,0 104,3
103,4 102,9 96,0 103,5 98,1 103,1 102,2 112,9 101,0 102,6 105,9 104,2 Pramen: ČSÚ
Bližší údaje ve vývoji spotřebitelských cen v roce 2004 zachycuje příloha č. 20. Ve vývoji životních nákladů se růst spotřebitelských cen projevil tak, že v domácnostech zaměstnanců dosáhl přírůstek indexu spotřebitelských cen 2,7 %, kdežto v domácnostech důchodců 3,2 %, a to v tomto časovém vývoji: 5 100,4 102,7 101,2
6 100,2 102,9 101,4
2004 7 100,4 103,2 101,7
8 100,0 103,4 102,0
9 99,2 103,0 102,2
a 100,1 101,7 100,2 100,0 100,0 100,5 b 100,0 102,1 102,1 102,2 102,0 102,7 e x 100,2 100,4 100,7 100,8 101,0 100,1 102,1 100,1 100,1 100,0 100,3 a 100,4 103,3 103,1 103,3 103,0 103,1 důchodci b x 100,7 101,0 101,3 101,6 101,9 e a = předchozí měsíc = 100 b = stejné období minulého roku = 100 e = podíl dvou klouzavých průměrů posledních a předchozích 12 měsíců
100,2 102,8 101,3 100,2 103,1 102,1
100,4 103,1 101,8 100,1 103,5 102,3
100,0 103,2 101,9 99,8 103,6 102,6
99,2 100,4 99,9 100,1 102,9 103,2 102,7 102,7 102,1 102,3 102,5 102,7 99,5 100,6 99,9 100,3 103,1 103,6 103,0 103,0 102,8 103,0 103,1 103,2 x)a – průměrné měsíční tempo b – průměr od počátku roku Pramen: ČSÚ – rychlé zprávy
Typy domácností Úhrn
a b e
2003 průměr
x)
100,1 100,1 x
1 101,8 102,3 100,3
2 100,2 102,3 100,5
3 100,1 102,5 100,8
4 100,0 102,3 101,0
10 100,5 103,5 102,5
11 99,9 102,9 102,7
12 100,1 102,8 102,8
průměr
x)
100,2 102,8 x
z toho zaměstnanci
41
100,2 102,7 x 100,2 103,2 x
V souvislosti se vstupem ČR do EU bylo v roce 2004 uplatněno ze strany ČSÚ operativní sledování vývoje spotřebitelských cen vybraných druhů potravinářského zboží z domácí produkce a z dovozu v rámci Unie i ze třetích zemí. Jakkoli došlo ke změnám v celních i jiných režimech, nebyl až na některé jednotlivé výjimky (např. rýže, cukr, jižní ovoce ad.) zaznamenán podstatnější dopad do cen. Důsledkem přistoupení k EU se stalo též zvýšení vývozu a dovozu zemědělských a potravinářských produktů hlavně v závislosti na cenové výhodnosti importovaného nebo exportovaného zboží. Na snižování hladiny spotřebitelských cen působily zvláště ceny zboží v oddílech odívání a obuv, bytové vybavení a zařízení domácnosti. Příloha č.20 se také věnuje vývoji cen tržních služeb a specificky cenám pohonných hmot, které po počátečním poklesu od 2. čtvrtletí rostly a současně intenzivně ovlivňovaly celkové ceny dopravy. Průměrný meziroční přírůstek harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) 25 členských zemí EU dosáhl 2,1 % s tím, že nejvíce v této metodice rostly ceny na Slovensku, v Maďarsku, v Lotyšsku a v Lucembursku. V ČR dosáhl HICP hodnoty 2,6 % (rozdíl proti národnímu přírůstku indexu 2,8 % je dán metodikou). Pro porovnání cenových hladin současné EU25, EU 15 a jednotlivých původních a nových členských zemí poslouží následující přehled ze zdroje Eurostat z r. 2002 (porovnávaný základ EU 15 = 100): Země EU 15 EU 15 = 100,0 Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko
98,7 130,7 122,7 99,7 118,3
Italie Lucembursko Německo Nizozemsko Portugalsko
94,5 99,7 104,0 101,8 73,5
Rakousko Řecko Spojené králov.í Španělsko Švédsko
42
101,5 79,7 107,5 82,4 117,3
Spolu s novými členskými státy EU 25 EU 25 = 96,4 (oproti EU 15 = 100) Česká republika 53,1 Maďarsko Estonsko 56,1 Malta Kypr 83,1 Polsko Litva 51,1 Slovensko Lotyšsko 50,4 Slovinsko
54,9 71,9 57,4 43,5 72,6
Konjunkturální výzkumy Spotřebitelský barometr GfK (indikátor CCI - Consumer Confidence Index) dosahoval na počátku roku 2004 nízké hodnoty, zejména v únoru (39,8) s tím, že v té době bylo spotřebitelské mínění zřejmě nejvíce ovlivněno vstupem do reformy veřejných financí i možnými nejistotami vc souvislosti s blížícím se vstupem do EU. V průběhu roku do šlo k dvěma vlnám zlepšování spotřebitelského mínění s tím, že přechod do roku 2005 a jeho počátek je charakterizován nejvyššími hodnotami od počátku roku:
Hodnoty spotřebitelského barometru 52 50 48 46 44 42 40 38
46,8
47,2
46,8
45,6
44,6
45,6
41,3 46
49,2
49,6
II/05
III/05
49,9
46.0
43,6 41,3 III/04
IV/04
V/04
VI/04
VII/04
VIII/04
IX/04
X//04
XI/04
XII/04
I/05
IV/05
Základní komponenty indikátoru CCI, hodnotící hospodářskou a finanční situaci domácností a jejich nákupní aktivitu, se vyvíjely podle měsíců v roce 2004 a na počátku roku 2005 takto:
Rok, měsíc leden 2004 Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec leden 2005 Únor Březen Duben
Hospodářská situace 35,9 31,7 33,7 35,5 38,0 41,2 36,6 39,8 37,3 36,3 40,2 40,2 45,0 43,1 45,2 44,5
Finanční situace
Očekávaná fin. situace
42,0 38,8 41,3 41,8 42,0 42,9 43,4 42,4 41,8 40,3 42,0 42,9 44,9 44,3 45,1 43,8
40,0 36,4 38,2 40,7 43,0 46,0 47,4 45,0 43,5 44,3 47,0 46,9 47,6 47,1 48,3 48,0
43
Očekávaná hosp. situace 38,1 36,1 37,3 37,3 45,9 48,0 47,4 46,0 42,3 42,9 43,9 47,4 51,5 51,1 51,1 50,3
Předpoklad velk. nákupů 58,6 56,0 56,1 51,1 54,2 56,1 59,5 56,7 53,0 57,3 54,6 58,4 58,5 60,6 58,3 62,9
INDEX celkově 42,9 39,8 41,3 41,3 44,6 46,8 46,8 46,0 43,6 44,2 45,6 47,2 49,5 49,2 49,6 49,9
Spotřeba domácností a maloobchodní trh Z publikovaných údajů ČSÚ je zřejmé, že celkové čisté peněžní příjmy průměrné domácnosti se ve srovnání s rokem 2003 v roce 2004 nominálně zvýšily o 3,9 %, reálně o 1 %; v domácnostech zaměstnanců činily tyto relace 4,5 % a 1, 8 %, v domácnostech důchodců 2,3 % a reálně pokles 0,9 %. Zhruba 70 % úhrnu čistých příjmů tvořily příjmy z pracovní činnosti s růstem 3,8 %, další část tvořily příjmy sociální, jejichž vývoj byl ovlivněn též jednorázovou kompenzací ke změnám DPH, a to důchodcům, dětem a rodičům. Čistá peněžní vydání rostla v porovnání s příjmy pomaleji, nominálně se zvýšila o 2,5 %, reálně však vzhledem k inflaci stagnovala. V domácnostech zaměstnanců se čistá peněžní vydání nominálně zvýšila o 2,8 %, reálně o 0,1 %, v domácnostech důchodců vydání vzrostla nominálně o 2,6 %, reálně poklesla o 0,6 %. Vzhledem k tomu, že v celkovém vývoji čistých peněžních vydání a rovněž tak v celkovém vývoji spotřebních vydání nenastaly v roce 2004 podstatnější změny, zůstala i základní struktura vydání v podstatě beze změn a nezměnil se ani aproximativní propočet podílu položek vydání realizovaných prostřednictvím maloobchodního trhu a mimo tento trh. Představuje to jednak následující přehled a také příloha č.21. Zatímco v předchozích letech 2000 – 2003 každoročně klesal podíl položek maloobchodního trhu, roce 2004 se téměř nezměnil. Za období 2000 – 2004 se podíl položek maloobchodního trhu snížil o 3,3 p. b. a stejným rozdílem vzrostl podíl položek výdajů realizovaných mimo maloobchodní trh; za rok 2004 činila tato změna jen 0,1 p. b.: Struktura spotřebních výdajů (podle CZ-COICOP) Spotřební vydání 01 Potraviny a nealkoholické nápoje 02 Alkohol. nápoje, tabák 03 Odívání a obuv 05 Bytové vybavení, zařízení 07 Doprava – N a P dopr. p. PHM 09 Rekreace, kultura a sport 11 Stravovací a ubytovací služby 12 Ost. zboží a služby – drog., kosm. - os.doplňky Položky maloobchod. trhu (odhad) 04 Bydlení, voda, energie, paliva 06 Zdravotnictví 07 Doprava – osobní a j. služby 08 Pošty a telekomunikace 10 Vzdělání 12 Ost. zboží a služby vč.pojištění Položky mimo malo-trh (odhad)
Průměrné roční výdaje na osobu v průměrné domácnosti 2000
2001
2002
%
v Kč
2003
%
v Kč
2004
%
v Kč
%
Index 2004/00
v Kč
%
v Kč
73 015 16 928 2 385 4 909 5 272 6 386 7 899 3 788 1 599 698 49 864 13 463 1 192 1 388 2 556 406 4 146 23 151
100 23,2 3,3 6,7 7,2 8,7 10,8 5,2 2,2 1,0 68,3 18,4 1,6 1,9 3,5 0,6 5,7 31,7
78 090 100 80 397 100,0 84 568 100 86 676 100 118,7 17 843 22,8 17818 22,2 17 924 21,2 18 451 21,3 109,0 2 431 3,1 2 509 3,1 2 541 3,0 2 519 2,9 105,6 5 208 6,7 5 229 6,5 5 221 6,2 5 099 5,9 103,9 5 402 6,9 5 550 6,9 5 693 6,7 5 687 6,6 107,9 7 119 9,1 6 600 8,2 7 547 8,9 7 955 9,2 124,6 8 253 10,6 8 452 10,5 9 109 10,8 9 395 10,8 118,9 4 062 5,2 4 110 5,1 4 438 5,2 4 547 5,2 120,0 1 692 2,2 1 781 2,2 1 904 2,3 1 993 2,3 124,6 705 0,9 666 0,8 688 0,8 717 0,8 102,7 52 715 67,5 52 715 65,6 55 065 65,1 56 363 65,0 113,0 14 523 18,6 15 948 19,8 16 654 19,7 16 749 19,3 124,4 1 333 1,7 1 417 1,8 1 574 1,9 1 667 1,9 139,8 1 440 1,8 1 428 1,8 1 490 1,8 1 571 1,8 113,2 3 039 3,9 3 252 4,0 3 666 4,3 3 983 4,6 155,8 437 0,6 461 0,6 547 0,6 503 0,6 123,9 4 603 5,9 5 175 6,4 5 572 6,6 5 840 6,7 140,9 25 375 32,5 27 681 34,4 29 503 34,9 30 313 35,0 130,9 Pramen: ČSÚ SRÚ – propočty MAG – r. 2004 na podkladě čtvrtletních prezentací
Příloha č. 21. zachycuje v podrobnostech rovněž vývoj čistých peněžních vydání vč. spotřebních vydání podle čtvrtletního sledování statistiky rodinných účtů v souhrnném vyjádření a blíže rovněž tak v členění na položky maloobchodního trhu. Z tohoto přehledu vyplývá rychlejší než průměrný růst nominálních výdajů (prostřednictvím maloobchodního trhu) za potraviny (i vlivem cen), za dopravní prostředky vč. PHM a v položce rekreace, kultura a sport. Mimo maloobchodní trh se jeví jako nejdynamičtější položky zdraví, pošty a telekomunikace a ostatní zboží a služby:
44
2004 Měsíčně na osobu v průměrné domácnosti
2003 v Kč % podíl
I/4 v Kč
II/4 v Kč
III/4 v Kč
IV/4 v Kč
I – IV/4 v Kč % podíl
Index rok 2004/03
Čistá peněžní vydání celkem
7 613
100
7 126
7 842
7 851
8 412
7 807
100
102,5
Spotřební vydání (podle CZ-COICOP) 01 Potraviny a nealkoholické nápoje 02 Alkoholické nápoje, tabák 03 Odívání a obuv 05 Bytové vybavení, zařízení domácnosti 07 Doprava – N a P dopr. prostř, PHM 09 Rekreace, kultura a sport 11 Stravovací a ubytovací služby 12 Ost. zboží a služby - drogerie a kosmetika - osobní doplňky
7 047 1 472 212 435 471 637 759 370 159 57
92,6 19,3 2,8 5,7 6,2 8,4 10,0 4,9 2,1 0,7
6 758 1 452 185 351 413 593 700 360 144 38
7 132 1 542 204 411 446 709 749 381 157 49
7 333 1 541 217 377 476 736 842 426 152 52
7 692 1 618 233 562 560 649 840 348 199 70
7223 1 538 210 425 474 671 783 379 163 52
92,5 19,7 2,7 5,4 6,1 8,6 10,0 4,9 2,1 0,7
102,5 104,5 99,1 97,7 100,6 105,3 103,2 102,4 102,5 91,2
Položky maloobch. trhu (odhad)
4 572
60,1
4 236
4 648
4 819
5 079
4 695
60,1
102,7
04 Bydlení, voda, energie, paliva 06 Zdravotnictví 07 Doprava – os. doprava a j.dopravní služby 08 Pošty a telekomunikace 10 Vzdělání 12 Ost. zboží a služby vč.pojištění Položky č. výdajů mimo malo-trh (odhad) Vydání neklasifikovaná jako spotřební (berz daní)
1 387 132 124 306 46 480 2 475 566
18,2 1 387 1 386 1 434 1 376 1 395 17,9 100,6 1,7 141 146 122 144 139 1,8 105,3 1,6 120 117 113 141 123 1,6 99,2 4,0 305 332 332 358 332 4,3 108,5 0,6 54 33 49 32 42 0,5 91,3 6,3 515 469 465 542 498 6,4 103,8 32,5 2 522 2 483 2 515 2 593 2 529 32,4 102,2 7,4 368 709 519 739 584 7,5 103,2 Pramen: ČSÚ SRÚ – propočty MAG – údaje na podkladě čtvrtletních prezentací
Příloha č. 22. prezentuje podle statistiky rodinných účtů celkovou spotřebu potravin a vybavenost domácností podle jejich sociálních skupin za rok 2003. Následující přehled obsahuje vybrané údaje o spotřebě potravin na obyvatele v časově řadě 1990 – 2003: Položka Mlýnské a pekárenské výrobky - chléb - pšeničné pečivo - trvanlivé pečivo - těstoviny Maso v hodnotě na kosti - vepřové maso - hovězí maso - drůbež Mléko a mléčné výrobky, sýry vejce - sýry - vejce Oleje a tuky Ovoce v hodnotě čerstvého - ovoce mírného pásma - jižní ovoce Zelenina v hodnotě čerstvé Cukr Kakaové výrobky Nealkoholické nápoje, minerální vody Alkoholické nápoje v hodnotě č.lihu Víno Pivo Cigarety
Měrná jednotka
kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg ks kg kg kg kg kg kg kg litry litry litry litry ks
1990
1997
54,4 32,5 6,7 3,5 96,5 50,0 28,0 13,6 256,2 7,7 340 28,5 59,7 25,7 14,9 66,6 44,0 4,1 110,1 8,9 14,8 155,2 2 152
56,1 42,0 7,0 4,7 81,5 45,8 16,1 15,3 195,2 8,6 311 25,5 71,5 40,8 30,7 81,1 39,1 4,8 147,0 9,8 15,9 161,4 2 351
2002 54,5 44,3 7,7 6,0 79,8 40,9 11,2 23,9 220,6 10,6 279 25,4 73,5 46,6 26,9 78,7 41,5 5,0 246,0 10,0 16,2 159,9 1 893
2003 54,3 43,8 7,6 5,6 80,6 41,5 11,5 23,8 223,4 11,3 256 25,0 76,2 47,0 29,2 80,0 43,0 5,2 266,0 10,2 16,3 161,7 2 192
Index Index 2003/2002 2003/1990 99,6 98,9 98,7 93,3 101,0 101,5 102,7 99,6 101,3 106,6 91,8 98,4 103,7 100,9 108,6 101,7 103,6 104,0 108,1 102,0 100,6 101,1 115,8
99,8 134,8 113,4 160,0 83,5 83,0 41,1 175,0 87,2 146,8 75,3 87,7 127,6 182,9 196,0 120,1 97,7 126,8 241,6 114,6 110,1 104,2 101,9
Pramen: ČSÚ – 3004-04
45
Zahraniční obchod Ročenka vychází jako každoročně z toho, že podrobná analýza dovozu, vývozu a obchodní bilance, jakož i teritoriálního a komoditního rozložení zahraničního obchodu a jeho vazeb na platební bilanci je předmětem jiných rozborů MPO, MF, bankovní sféry a dalších institucí. Zahraniční obchod zahrnuje pro dokreslení pohledu na výkonnost odvětví obchodu (nejvíce velkoobchodu, kde se ekonomické výsledky ze zahraničně obchodních operací - v případě převažující velkoobchodní činnosti podle OKEČ - odrážejí). Rovněž ukazuje základní vazby na ekonomiku odvětví obchodu a cestovního ruchu a též na úroveň vnitřního trhu. Text vč. přílohy č. 23. podchycuje aktuální výsledky za rok 2004 s plným zřetelem na změny v zahraničním obchodě, ke kterým došlo v souvislosti se vstupem ČR do EU (mimo jiné změna celního režimu, uplatnění společné zahraničně obchodní politiky EU a další ekonomická i administrativní opatření). V tomto kontextu docílil zahraniční obchod v roce 2004 maximálních výsledků, což bylo markantní právě od května 2004, kdy obrat zahraničního obchodu do prosince vzrostl o 22,7 %, zatímco od ledna do dubna 2004 o 16,2 %. Období I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí ROK v tom leden-duben květen-pros.
celkem v mld. Kč 375,3 462,4 432,3 466,0 1 736,0
Dovoz meziroční změny v mld. Kč v% 37,6 11,1 108,9 30,8 81,6 23,3 67,2 16,8 295,3 20,5
534,7 1 201,3
73,0 222,3
15,8 22,7
celkem v mld. Kč 376,6 452,7 426,1 458,3 1 713,7
Vývoz meziroční změny v mld. Kč v% 43,4 13,0 112,5 33,1 93,6 28,2 93,3 25,5 342,8 25,0
524,1 1 189,6
74,6 268,2
16,6 29,1
Obchodní bilance celkem m. změny v mld.Kč v mld. Kč 1,3 5,8 - 9,7 3,6 - 6,2 12,0 - 7,7 26,1 - 22,3 47,5 - 10,6 - 11,7
1,6 45,9 Pramen: ČSÚ
Vývoj zahraničního obchodu, b. c., mld. Kč
1 800,0 1 500,0
v ý v oz
dov oz
Obch.bilance
1998
1999
1 200,0 900,0 600,0 300,0 0,0 -300,0 1997
2000
2001
2002
2003
2004
Dovoz rostl ze všech teritoriálních oblastí, nadprůměrně z vyspělých ekonomik a z evropských tranzitních ekonomik. Vývoj dovozu vedl k posílení podílu těchto států a ke snížení pozice rozvojových ekonomik a SNS. Vývoz rostl rovněž odlišnými tempy do různých teritoriálních oblastí. Největší část z navýšení vývozu byla realizována do vyspělých tržních ekonomik. Rostl i vývoz do SNS a evropských tranzitivní ekonomik:
46
Ukazatel Dovoz v mld. Kč - meziroční změna v % Vývoz - meziroční změna v % Obchodní bilance - meziroč. změna v mld. Kč Podíl v % na celkovém - dovozu - vývozu
CELKEM
vyspělé tržní ekonomiky
EU 25
1 736,0 20,5 1 713,7 25,0 - 22,3 47,5
1 420,8 22,4 1 569,4 24,3 148,6 46,8
1 246,7 21,2 1 472,5 24,5 225,8 71,3
100,0 100,0
81,8 91,6
71,8 85,9
v tom z toho z toho rozvojové evr.tranz. ekonomiky SRN Slovensko ekonomiky 549,8 93,1 109,4 11,2 17,2 24,7 2,8 37,5 620,5 145,5 54,2 38,8 22,4 33,4 35,8 36,0 70,7 52,4 - 55,2 27,6 32,3 18,0 11,3 7,1 31,7 36,2
5,4 8,5
6,3 3,2
SNS
ostatní
99,7 15,0 41,9 48,0 - 57,8 0,6
94,9 . 9,4 . - 85,5 - 18,3
5,7 2,3
5,6 0,6
0,6 2,3
Ve zbožové struktuře zahraničního obchodu se projevil růst ve všech sledovaných třídách SITC, nicméně tempa růstu byla rozdílná. Ve strojích a dopravních prostředcích byla dynamika dovozu podprůměrná, naopak vývoz nad průměrem. Polotovary a materiály – druhá největší položka – byla nadprůměrná v dovozu a pod průměrem ve vývozu. Obdobně tomu bylo u průmyslového spotřebního zboží. Chemikálie a příbuzné výrobky zaznamenaly podprůměrné tempo růstu dovozu při současně vysokém relativním růstu vývozu.
CELKEM Dovoz v mld. Kč - meziroční změna v % Vývoz - meziroční změna v % Obchodní bilance - meziroční změna v mld. Kč Struktura dovozu v % Struktura vývozu v %
0-9 1 736,0 20,4 1 713,7 25,0 22,3 47,5 100,0 100,0
zemědělské a surové chemikálie a polotovary a potravinář. materiály a příbuzné materiály surov. a výr.. miner.paliva výrobky 0+1+4 2+3 5 6 85,5 174,7 193,1 360,4 25,0 17,5 17,4 24,3 57,1 102,3 105,4 356,0 25,3 31,4 30,8 22,0 - 28,4 - 72,4 - 87,7 25,6 - 5,6 - 1,5 - 3,9 - 1,0 4,9 10,1 11,1 20,8 3,3 6,0 6,2 22,5
stroje a dopravní prostředky 7 733,2 19,0 867,2 26,2 134,0 63,1 42,2 50,6
průmyslové spotř. zboží 8+9 189,1 23,5 195,7 19,8 6,6 - 3,6 10,9 11,4
Příloha č. 23 zachycuje další údaje a podrobnosti z vývoje zahraničního ochodu v roce 2004; dopad obchodní bilance do platební bilance BÚ je uveden v dalších souvislostech s bilancí služeb, výnosů a dalších veličin v příloze č. 26.
47
Obchod a cestovní ruch Ocenění vývoje mezinárodního cestovního ruchu potvrzují, že nárůsty v jednotlivých světových regionech jsou velmi diferencované. Podle odhadů WTO nejdynamičtěji narůstaly v roce 2004 příjezdy do zemí regionu Severní Evropa – o 8,5 %, dále do zemí Střední a východní Evropy – o 7,4 %; do Jižní a středozemní Evropy rostly již poněkud méně – o 2,7 % a nejméně do Západní Evropy – o 2,2 %. Podíl celé Evropy na světovém cestovním ruchu se v roce 2004 v souvislosti s vývojem podílů ostatních světových regionů poněkud snížil. Cestovní ruch ČR - podobně jako zahraniční obchod - ovlivněn jak celkovou ekonomickou situací tak také rozšířením EU a celkově lepšími vnějšími podmínkami pro turismus. Projevilo se to zejména pětinovým nárůstem návštěvnosti zařízení hromadného ubytování v ČR proti roku 2003, více jak 6 % nárůstem devizových příjmů ze zahraničního cestovního ruchu a dobrými ekonomickými výsledky zejména velkých hotelů. Na druhé straně vývoj odvětví ovlivnila od května již dříve zmiňovaná úprava DPH u stravovacích služeb (ze snížené 5 % na základní sazbu 19 %). Intenzita hraničních příjezdů do ČR nebyla příliš výrazná, v r. 2004 byl zaznamenán přírůstek příjezdů pouze 1 %. Ve výjezdech občanů ČR do zahraničí se projevil přírůstek 1,6 %. Z přehledu je zřejmé, že v minulosti bylo dosahováno již vyšších počtů v příjezdech i výjezdech, i když je nutno respektovat i tu skutečnost, že hraniční příjezdy jsou v určitých obdobích více či méně ovlivňovány i „nákupní turistikou“ a jinými vlivy, nikoliv jen turistickými pohnutkami: Rok index 2000 2001 2002 2003 2004 2004/2003 2004/2002 2004/2001 2004/2000
I. pololetí 48 063 47 676 47 458 43 524 44 890 103,1 94,6 94,2 93,4
Příjezdy I-III/4 leden-listop. prosinec leden-prosin. I. pololetí 79 098 95 820 8 426 104 247 17 163 78 535 95 339 7 730 103 070 16 505 75 654 90 830 6 764 97 594 15 642 71 894 87 677 7 307 94 984 15 722 72 298 88 411 7 487 95 898 16 353 100,6 100,8 102,5 101,0 104,0 95,6 97,3 110,7 98,3 104,5 92,1 92,7 96,9 93,0 99,1 91,4 92,3 88,9 92,0 95,3
Výjezdy I-III/4 leden-listop. prosinec leden-prosin. 28 920 35 242 2 935 38 177 27 779 33 651 2 572 36 224 26 178 31 877 2 426 34 303 27 015 33 347 2 727 36 074 27 682 33 860 2 790 36 650 102,5 101,5 102,3 101,6 105,7 106,2 115,0 106,8 99,7 100,6 108,5 101,2 95,7 96,1 95,1 96,0 Pramen: ČSÚ
V teritoriální struktuře byl přírůstek počtu hraničních příjezdů v posledním období jednoznačně ovlivněn intenzitou příjezdů návštěvníků z Německa (index počtu příjezdů dosáhl v roce 2004 106,5%) a prostřednictvím letecké dopravy (index 122,1 %, resp. 131,7). Z předchozích skutečností vyplývá, že i v roce 2004 pokračoval pokles počtu příjezdů jak z ostatních sousedních států ČR (z Rakouska, Polska, Slovenska), tak ze zemí s vízovou povinností. U zemí bez vízové povinnosti se naopak koncem roku projevil přírůstek příjezdů; za rok 2004 se příjezdy z těchto zemí zvýšily o 1,4 %. Podle hraniční statistiky se příjezdy – celkově a podle zdrojových zemí – vyvíjely v jednotlivých obdobích roku 2004 takto: Měsíc / index 2004/03 v % Příjezdy celkem v tis. v tom: ze sousedních států z toho: Německo Rakousko Polsko Slovensko z ostatních států s vízovou povinností z ostatních států bez vízové povinnosti
1. pol. 44 890
index % 103,1
1-9 72 298
index % 100,6
34 604 22 836 5 312 8 325 6 456 344 9 942
102,0 106,6 98,8 92,1 103,7 103,7 107,2
55 308 36 469 8 648 13 472 10 599 530 16 461
100,5 106,1 94,8 90,7 94,6 93,5 101,0
ROK 95 898
index % 101,0
73 687 100,9 49 015 106,5 11 284 94,7 17 487 91,8 13 959 94,2 685 92,9 21 526 101,4 Pramen: ČSÚ
Rozhodující pro kladné výsledky cestovního ruchu v roce se stal vývoj návštěvnosti zařízení hromadného ubytování, kde přírůstek návštěvnosti cizinci dosáhl 19,2 % a v přenocování 16 %. 48
Počet příjezdů Počet přenocování celkem z toho: cizinci celkem z toho: cizinci počet index 04/03 počet index 04/03 počet index 04/03 počet index 04/03 107,7 6 061 225 119,4 40 780 708 103,7 18 980 462 115,0 12 219 689
Kategorie, třída ubyt. zařízení Hromad. ubyt. zařízení celkem v tom: Hotely apod. ubyt zařízení celk. v tom: Hotely ***** Hotely **** Ostatní hotely a pensiony Ost. hrom. ubyt. zařízení celk.
8 692 409
109,4
5 346 485
119,2 24 931 462
106,2 15 880 594
116,0
636 269 1 861 828 6 194 312 3 527 280
127,3 144,4 100,6 103,8
597 319 1 582 376 3 166 790 714 740
128,9 1 605 470 149,2 5 213 998 107,0 18 093 994 121,0 15 849 246
128,5 143,9 97,4 99,8
129,9 147,0 103,6 109,8
1 536 522 4 703 996 9 640 076 3 099 868
Přehled podle zemí, ze kterých byla ubytovací zařízení v ČR nejvíce navštívena, podává následující tabulka. (Příloha č. 24 kompletuje veškeré zahrnuté údaje k cestovnímu ruchu v této Ročence.) Příjezdy
Pořadí 2004 2003 2002 1. 1. 2. 2. 3. 4. 4. 7. 5. 6. 6. 5. 7. 3. 8. 8. 9. 10. 10. 9. 11. 11. 12. 12. 13. 13. 14. 14. 15. 15. Hosté celkem
% podíl cizinců % domácích
1. 3. 4. 8. 7. 5. 2. 6. 10. 9. 12. 14. 13. 15. 16.
Země
Přenocování
2004
Německo V. Británie a SI Itálie USA Nizozemsko Slovensko Polsko Francie Španělsko Rakousko Rusko Dánsko Japonsko Švédsko Maďarsko
1 569 369 650 622 391 192 292 588 273 757 266 917 253 916 256 429 201 110 183 871 164 036 127 671 122 613 88 755 88 169 12 219 689 *) v tom cizinci 6 061 225 domácí ČR 6 158 464 49,6 % 50,4 %
2003
Index Poř. 2004/03 2004
2002
1 438 468 1 451 325 412 308 305 676 281 433 250 586 221 322 190 357 238 464 190 369 252 762 225 799 291 188 349 374 193 240 194 616 153 285 143 292 165 352 173 766 124 647 112 850 105 252 95 955 93 100 100 567 80 467 74 760 72 270 59 334 11 346 044 10 415 255 5 076 403 4 742 773 6 269 641 5 672 482 44,7 % 45,5 % 55,3 % 55,5 %
109,1 157,8 139,0 132,2 114,8 105,6 87,2 132,7 131,2 111,2 131,6 121,3 131,7 110,3 122,0 107,7 119,4 98,2 x x
Země
1. Německo 2. V.Británie a SI 3. Itálie 4. Nizozemsko 5. Rusko 6. USA 7. Slovensko 8. Francie 9. Španělsko 10. Polsko 11. Dánsko 12. Rakousko 13. Japonsko 14. Švédsko 15. Maďarsko Hosté celkem v tom cizinci domácí ČR % podíl cizinců % domácích
2004
2003
5 902 332 1 814 249 1 150 016 967 322 930 187 860 774 795 351 666 379 628 231 542 320 394 872 386 177 296 621 241 923 208 169 40 780 708 18 980 462 21 800 246 46,5 % 53,5 %
5 664 426 1 167 470 815 614 866 000 720 517 691 385 766 234 520 202 488 516 654 976 333 789 352 030 215 568 230 403 181 807 39 325 659 16 504 750 22 820 909 42 % 58 %
Index prům.počet nocí 2004/3 2004 2004/3 104,2 3,8 95,6 155,4 2,8 98,5 141,0 2,9 101,4 111,7 3,5 97,4 129,1 5,7 98,1 124,5 2,9 94,2 103,8 3,0 98,3 128,1 2,6 96,6 128,6 3,1 98 82,8 2,1 94,9 118,3 3,1 97,5 109,7 2,1 98,6 137,6 2,4 104,5 105,0 2,7 95,2 114,5 2,4 93,8 103,7 3,3 96,2 115,0 3,1 96,3 95,5 3,5 97,2 x x x x x x
*)Poznámka: Podle agentury CzechTourism, která vedle státní statistické služby zjišťuje návštěvnost ČR cizinci, kteří se ubytovávají individuálně (u příbuzných. známých, v privátu - mimo zařízení hromadného ubytování), dosáhl celkový počet cizinců, kteří se v roce 2004 v ČR ubytovali rekordních 7 915 356 osob, z toho bylo (podle ČSÚ) 6 061 225 v hromadných zařízeních a 1 854 131 (podle CzechTourism) individuálně v privátu. Započtení „individuálních“ mění též pořadí zdrojových zemí návštěvnosti tak, že na 2. místě je co do podílu sousední Slovensko a na 4. místě Polsko.
Z dalšího přehledu je zřejmé, že kladné saldo bilance zahraničního cestovního ruchu dosáhlo v roce 2004 meziroční nárůst v závislosti na kursovém vývoji ve všech sledovaných měnách - v korunách, USD a v EUR. V korunách se kladné saldo příjmů a výdajů ZCR podle platební bilance zvýšilo o 6,3 %, v eurech o 6,1 % a v USD o 16,7 %. 125000
Příjmy, výdaje a saldo zahraničního cestovního ruchu, v mil. Kč
100000 75000 50000 25000 0 1997
1998
1999
2000 Příjmy
2001 Výdaje
49
2002 Saldo
2003
2004
Příjmy, výdaje, bilance ZCR
mil. CZK Platební bilance BÚ - 160 614,6 Obchodní bilance - 69 793,0 Bilance služeb 12 236,7 v tom příjmy ze ZCR 100 310,1 meziroční index příjmů ze ZCR . výdaje na ZCR 54 419,2 meziroční index výdajů na ZCR . z toho bilance ZCR (saldo) 45 890,9 meziroční Index bilance ZCR . Bilance výnosů - 119 858,4 Běžné převody, 15 800,1
2003 mil. USD - 5 690,1 - 2 472,6 469,0 3 553,7 . 1 927,9 . 1 625,8 . - 4 246,3 559,8
mil. EUR - 5 043,8 - 2 191,7 415,6 3 150,0 . 1 708,9 . 1 441,1 . - 3 763,9 496,2
2004 mil. USD - 5 574,0 - 868,6 485,3 4 168,3 117,3 2 270,8 117,8 1 897,5 116,7 - 5 429,2 238,5
mil. CZK - 143 259,0 - 22 325,0 12 472,5 107 129, 8 106,8 58 362,8 107,2 48 767,0 106,3 - 139 535,9 6 129,4
mil. EUR - 4 490,3 - 699,7 390,9 3 357,9 106,6 1 829,3 107,0 1 528,6 106,1 - 4 373,6 192,1
Pramen: ČNB – BÚ PB 2004
V roce 2004 pokračoval v cestovním ruchu postupný proces koncentrace aktivit cestovních kanceláří a agentur. Nicméně i nadále příslušné registry vykazovaly vysoké počty koncesovaných cestovních kanceláří a vázaných agentur (viz příloha č. 02). Příloha č. 25 zachycuje přehled 50 CK, které podle průzkumu Mag Consulting a COT-business dosáhly nejvyšších výkonů v příjezdovém a výjezdovém cestovním ruchu v roce 2004. V celkovém pořadí CK a agentur zaujímají specifické pořadí kanceláře a agentury zabývající se s převahou příjezdovým, výjezdovým, anebo domácím cestovním ruchem:
Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
CK a agentury příjezdového CR CK a agentury výjezdového CR Název CK Sídlo Zákazníci Název CK Sídlo Zákazníci Viliam Sivek – EuroAgentur Praha Praha 239 325 Čedok, a. s. Praha 193 000 Čedok, a. s. Praha 159 000 EXIM TOURS, a. s. Praha 150 000 DESTINATION, s. r. o. Praha 121 855 CK FISCHER Praha 107 000 KOMPAS, Praha, CK, spol. s r. o. Praha 81 000 FIRO-tour a.s. Praha 105 000 Jerome Travel, s. r. o. Praha 73 200 ASIANA, spol. s r. o. Praha 79 800 Gray line – Bohemia Travel Service Praha 40 000 Sunny Days, s. r. o. Praha 73 000 INGTOURS, CK, spol. s r. o. Vrchlabí 34 167 VÍTKOVICE TOURS, s. r. o. Ostrava 55 402 OK – TOURS, a. s. Praha 30 640 CK Alexandria Praha 47 600 ASIANA, spol. s r. o. Praha 28 600 Blue Style, s. r. o. Praha 47 000 B&K TOUR, s. r. o. H.Králové 25 760 INVIA.CZ Praha 24 300 Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
CK a agentury příjezdového CR Název CK Sídlo Zákazníci Čedok, a. s. Praha 59 000 ATIS, a. s. Bruntál 35 100 TOURTREND, s. r. o. Kroměříž 26 200 RÉGIO, CK Kyjov 26 188 Ubytování.cz-David Hořava (CA) Jihlava 24 452 EVROŠKOL-Evropská školní CK Praha 20 950 B&K TOUR, s. r. o. H.Králové 14 440 Autoturist, a. s. Praha 7 500 CK Pressburg, s. r. o. Praha 7 020 ASIANA, spol. s r. o. Praha 6 600
50
Závěr Tato Ročenka postihuje v návaznosti na předchozí analogické publikace první období po vstupu Česka do Evropské unie. Osm měsíců členství v evropském společenství bylo i v obchodě a cestovním ruchu v roce 23004 spojeno s převážně uspokojivými výsledky. V popředí je zvláště dynamický zahraniční obchod, resp. výrazný podíl exportu na pozitivním vývoji hrubého domácího produktu. Vnější ekonomická aktivita ovlivnila kladně obchodní podnikání ve všech jeho fázích od velkoobchodu po maloobchod, resp. nově se formující retailingové podnikání. Rovněž cestovní ruch zaznamenal v roce 2004 nové impulsy, zvýšila návštěvnost ČR cizinci, obnovil se devizový přínos zahraničního cestovního ruchu ve prospěch platební bilance země. Obchod celkově udržel své pozice v ekonomice, v tvorbě HPH, mírně posílil svoji zaměstnanost, nadále zaujímal třetinový podíl v podnikatelských strukturách NH. Opatřeními z reformy veřejných financí bylo dotčeno zejména pohostinství. Spotřeba domácností zvolnila s ohledem na vývoj reálných příjmů vysoké tempo z roku 2003. Přesto zvýšené výkony obchodu v kooperaci s průmyslem a dalšími odvětvími vedly ve srovnání s rokem 2003 k posílení důchodové situace podniků. Pokračoval proces koncentrace i internacionalizace struktur, velké podniky, zvláště nadnárodní byly na čele dynamiky vývoje, nicméně malé a střední podnikání nadále převažující v podnikatelských strukturách, prokazovalo svoji životaschopnost a kladné výsledky. První rok v EU potvrdil, že obchod v ČR nesl již před vstupem řadu charakteristických znaků obchodu zemí původní EU 15, zejména sortimentní úroveň nabídky na vnitřním trhu vč. dovozu spotřebního zboží. Rovněž úroveň obchodních sítí, které se v roce 2004 dále zkvalitňovaly zejména budováním nových obchodních center, rozšiřováním diskontních sítí a dalším zkvalitňování maloobchodu a pohostinství se velmi přiblížila podmínkám známým ze sousedních západních zemích. Na druhé straně se rovněž potvrdil dosud stále podstatný rozdíl v kupní síle na národním vnitřním trhu oproti zemím původní „patnáctky“. Nadále platí, aby byly neodkladně překonávány překážky, které brzdí celkový ekonomický rozvoj ať již v oblasti vnitřní a vnější nevyváženosti vč. nápravy ve veřejných financích a nebo ve zlepšování podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti podnikatelské sféry v podmínkách EU. K tomu navíc přistupuje nezbytnost intenzivnějšího kooperování s evropskými institucemi a využívání možností evropských zdrojů a fondů. Rok 2004 je příznačný tím, že v působnosti MPO vznikla Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí, která si položila za cíl postupné zvyšování kvality podmínek pro podnikání v ČR při účasti všech relevantních subjektů státní, veřejné a privátní sféry a která také již v roce 2004 vytýčila program konkrétních konsensuálně podmíněných přístupů v jednotlivých oblastech podmínek podnikatelské činnosti a začala jej realizovat. Analýza obchodu provedená v této Ročence potvrdila opět svoji opodstatněnost z hlediska hodnocení rozhodujících vývojových trendů a možností jejich respektování v tvorbě příslušných politik a podnikatelských konceptů a projektů. Zvolená metodika zpracování Ročenky umožnila využít rozhodující dostupné údaje a materiály ze státní i privátní sféry se záměrem účelně kompilovat vhodné informace. Svým způsobem zpracování je Ročenka určena k využití manažerům obchodní podnikatelské sféry, zainteresovaným představitelům a aktérům státní správy a uživatelům z oblasti vzdělávání a informatiky.
51
