POLITIKA V ČESKÉ REPUBLICE 2004

M  M   — E  S S . 25

POLITIKA V ČESKÉ REPUBLICE 2004 STANISLAV BALÍK, BŘETISLAV DANČÁK, VÍT HLOUŠEK (EDS.)

Masarykova univerzita Mezinárodní politologický ústav Brno 2005

5

OBSAH

OBSAH

Leden 2004 ..........................................................................................................7 Únor 2004..........................................................................................................21 Březen 2004.......................................................................................................34 Publikace vychází s finanční podporou Konrad-Adenauer-Stiftung, zastoupení v Praze

Duben 2004.......................................................................................................48 Květen 2004.......................................................................................................61 Červen 2004 ......................................................................................................74 Červenec 2004 ..................................................................................................87 Srpen 2004.........................................................................................................98 Září 2004 .........................................................................................................108 Říjen 2004........................................................................................................121 Listopad 2004..................................................................................................137 Prosinec 2004..................................................................................................152 O K Ekonomika a hospodářská politika České republiky v roce 2004..........165 B D Česká zahraniční politika a priority v roce 2004 ......................................186 S B Vztah státu a územní samosprávy v roce 2004 .........................................197 Přílohy..............................................................................................................212

© Masarykova univerzita, 2005 ISBN 80-210-3914-0

7

LEDEN 2004

LEDEN 2004

ÚSTAVNÍ ORGÁNY Prezident

Dne 1. ledna pronesl prezident republiky Václav Klaus svůj první novoroční projev, ve kterém mimo jiné prohlásil, že vstupem do Evropské unie ztratí Česká republika formální svrchovanost. Uplynulý rok označil za „přiměřeně úspěšný“. Občanům vzkázal, aby vyžadovali od zvolených politiků zastavení rostoucího zadlužování země nebo řešení problémů ve zdravotnictví. Hlavním důvodem, proč stoupají volební preference KSČM, je podle prezidenta Klause nespokojenost voličů s politikou vládní ČSSD. Prezident tak 4. ledna reagoval na prosincové průzkumy veřejného mínění, podle kterých komunisté předstihli sociální demokracii. Dne 4. ledna prezident prohlásil, že chce osobně zasahovat do diskuse o výběru evropského komisaře. „Bude to post v kategorii tak těsně pod předsedou vlády, bude to místo vyšší, než je řadový ministr,“ řekl Klaus. (Právo, 5. 1. 2004) Prezident zároveň podotkl, že preferuje konsensuální výběr kandidáta. Dne 4. ledna vyzval prezident vládu k razantnějšímu postupu při realizaci reformy veřejných financí, přičemž by se podle něj neměla bránit radikálním, byť nepopulárním krokům. Prezident rozhodl 9. ledna o udělení dvou milostí. Podle prezidentova mluvčího Petra Hájka šlo o případy odsouzení k trestu odnětí svobody a trestu vyhoštění, o vážný zdravotní stav žadatele a sloučení rodiny. Prezident Klaus vetoval 12. ledna novelu zákona o Ústavním soudu. Podle Klause novela umožňuje vládě a Ústavnímu soudu obcházet parlament při zásazích do právního řádu a zároveň český právní řád otevírá zásahům zvenčí. Dne 13. ledna předal prezidentovi své pověřovací listiny nový velvyslanec Spojených států amerických William Cabaniss. Během půlhodinového rozhovoru označili prezident s velvyslancem česko-americké vztahy za dobré a vyjádřili velký zájem o trvání tohoto stavu. V. Klaus zahájil 14. ledna třídenní pracovní návštěvu Slovenské republiky. Prezident nejprve navštívil Košice, kde se setkal se svým slovenským

8

POLITIKA V ČESKÉ REPUBLICE 2004

protějškem Rudolfem Schusterem. Po zevrubné prohlídce katedrály sv. Alžběty a vykopávek městského opevnění se prezident přesunul do Tatranské Javoriny, kde jej čekal zejména turistický a sportovní program. Návštěvu Klaus zakončil cestou do Vysokých Tater. V. Klaus navštívil 18. ledna při své cestě ze Zlaté lyže v Novém městě na Moravě na dvě a půl hodiny bývalého premiéra Miloše Zemana, který jej pozval na svou chalupu na Vysočině. Prezident prohlásil, že se při rozhovoru vyhnuli závažným politickým tématům. Prezident, který měl 21. ledna odcestovat na Světové ekonomické fórum do Davosu, zůstal kvůli příznakům začínající virózy doma. Kromě účasti na fóru ve Švýcarsku se měl setkat s prezidenty Švýcarska, Polska a Finska. Vláda

Novoroční prezidentův projev označil premiér Vladimír Špidla za „velmi dobrý a velmi zajímavý“. (Právo, 2. 1. 2004) Určité výhrady měl pouze k prezidentovu zhodnocení celého roku, který Špidla považoval zejména vzhledem k úspěšnému „evropskému“ referendu za mimořádný. Druhá plánovaná fáze reformy veřejných financí bude mít čtyři části. Kromě dalších daňových změn je cílem stabilizace zdravotnictví bez zvýšení spoluúčasti pacientů, příprava penzijní reformy a přijetí zákonů pro boj s šedou ekonomikou. Dne 4. ledna to oznámil ministr financí Bohuslav Sobotka, který zároveň jako prioritu třetí fáze reformy označil optimalizaci příjmů a výdajů státního rozpočtu při současném preferování podpory vědy, školství a vzdělanosti. Premiér Špidla poděkoval 5. ledna oddílům hasičů, kteří pomáhali v zemětřesením postiženém Íránu. Zároveň ocenil práci záchranářů, kteří byli v prosinci pomáhat na jihu Francie postiženém záplavami. Dne 7. ledna odložila vláda na svém zasedání projednání školského zákona, penzijní reformy a energetické koncepce. Zároveň schválila plán na snižování nezaměstnanosti, který se soustředí zejména na vyřešení dlouhodobé nezaměstnanosti a zvýšení motivace občanů, aby se rekvalifikovali a aktivně vyhledávali práci. Vláda rovněž počítá se zjednodušením legislativy upravující podnikatelské prostředí. Vláda může podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha zavést po vstupu do EU opatření, jež omezí přístup občanů jiných států na pracovní trh ČR v případě, že by zhoršili svým příchodem situaci českých občanů na pracovním trhu. O komplexní přepracování školského zákona požádal 8. ledna místopředseda vlády a předseda Rady pro vědu a výzkum Petr Mareš. Největší

LEDEN 2004

9

probléme podle něj představuje program celoživotního vzdělávání, který předloha prakticky neřeší. Ministr informatiky Vladimír Mlynář 8. ledna prohlásil, že bude prosazovat snížení současné 22% sazby DPH u telekomunikačních služeb a sowaru na 17 nebo 18 %. Zároveň bude usilovat o zavedení daňových odpisů pro fyzické osoby při nákupu počítačů či připojení k internetu. První místopředseda vlády a ministr vnitra Stanislav Gross 9. ledna veřejně vyjádřil podporu ministru zemědělství Jaroslavu Palasovi, čímž dal najevo, že neprosazuje jeho výměnu za Miroslava Kalouska. Gross tak reagoval na spekulace médií o možné rekonstrukci vlády, kterou měl údajně podporovat i on sám. Ministr spravedlnosti Karel Čermák přijal 9. ledna delegaci občanského sdružení Za lidská práva romských spoluobčanů z Jesenicka. Ta si k němu přijela stěžovat na výrok jesenického okresního soudu, který za brutální útok na romské manžele s rasistickým podtextem potrestal tři mladíky pouze tříletou podmínkou. Ministr delegaci vysvětlil, že nemá pravomoc zasahovat do rozhodnutí soudů, a zároveň zástupce sdružení ubezpečil, že kauzu sleduje. V novém volebním zákonu, který připravuje ministerstvo vnitra, by mohly být posíleny většinové prvky. Dne 9. ledna to prohlásil V. Špidla. Desetiletý plán na výstavbu pozemních komunikací se u silnic prodlouží o čtyři roky a u železnic o ještě o další tři roky. Dne 13. ledna to řekl na setkání se zahraničními investory ministr dopravy Milan Šimonovský. Důvodem je dle ministra nejen nedostatek financí, ale rovněž složitá příprava a časté obstrukce ekologických aktivistů. Kandidátem vládní koalice na evropského komisaře bude bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Dne 14. ledna to oznámil po jednání poslaneckého klubu ČSSD V. Špidla. KDU-ČSL však projevila ke Kužvartovi výhrady a navrhla Ivanu Janů. S. Gross vyhrál 14. ledna soudní spor s týdeníkem Respekt kvůli článku, který se zabýval jeho „údajně podezřelými kontakty“ s osobami, které prý byly policií a tajnými službami odposlouchávány. Podle rozsudku uveřejnil časopis nepravdivé údaje, které byly způsobilé poškodit ministrovu čest. Soud nařídil Respektu omluvu. Ministr zahraničí Cyril Svoboda jednal 15. ledna v Bagdádu o účasti českých podniků na obnově Iráku. Šéf české diplomacie se setkal mimo jiné s Robertem Jonesem, zástupcem šéfa civilní správy Iráku. Podle Svobodova mluvčího Víta Koláře získali čeští zástupci od členů prozatímní irácké vládní rady příslib na kontrakty v hodnotě sto až dvě stě milionů dolarů.

10


S. Gross uvedl 16. ledna na tiskové konferenci, že podporuje zpřísnění trestů za útoky na záchranáře. Gross se domnívá, že spíše než zavedení institutu veřejných činitelů u záchranářů by bylo vhodné, aby se razantně zpřísnila trestní sazba za jejich napadení při plnění povinností. B. Sobotka navrhl vládě, aby se od 1. května zvýšily správní poplatky. Došlo by tak např. ke zdražení poplatků za pasy, řidičské průkazy či rybářské lístky. Ministr chce tímto opatřením získat do státního rozpočtu celkem 4,8 miliardy Kč. Dalších 1,8 miliardy by díky těmto opatřením získaly kraje. Ministryně zdravotnictví Marie Součková prohlásila, že v případě, že by vláda a parlament neschválily její koncepci reformy zdravotnictví, odstoupí ze své funkce. Podle P. Mareše se česká věda a výzkum po letech stagnace nachází v bodě obratu. Mareš řekl, že za prioritní považuje biologii, chemii a technické obory. Podle Marešova vyjádření bude tento rok vydáno na vědu více finančních prostředků z HDP než v roce 2003. Podle vyjádření ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana vláda měla ukončit spolupráci s americkou společností Boeing, působící v českém Aeru Vodochody. Vláda současnou situaci Aera vnímá jako neuspokojivou, přístup americké společnosti podle vyjádření mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Iva Mravinace neodpovídá současnému stavu v české zbrojovce. Vláda schválila 21. ledna návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, který má kromě jiného značně zpřísnit postihy řidičů za nedodržování pravidel. Pokuty za dopravní přestupky by podle novely mohly dosahovat výše až 50 000 Kč, přičemž má být zaveden systém dvanácti trestných bodů, po jejichž dosažení přijde řidič na rok o řidičský průkaz. Na schůzce 20. ledna se B. Sobotka a ministr pro místní rozvoj Pavel Němec shodli na tom, že regulované nájmy porostou třikrát po deseti procentech. Poprvé by tak měly vzrůst k 1. září 2004, dále pak k 1. lednu 2005 a k 1. lednu 2006. Vláda schválila 21. ledna návrh novely o ochraně přírody. Ta by měla být schválena do 1. května, tedy do přistoupení ČR k EU, jinak hrozí České republice peněžní sankce a případná ztráta možnosti získat miliardy z dotací od EU. Poslanecká sněmovna

Na svém prvním zasedání v roce 2004 schválila Poslanecká sněmovna 14. ledna návrhy novel pěti zákonů – novelu zákoníku práce, novelu týka-

11

LEDEN 2004

jící se občanských průkazů, novelu zemědělského zákona, novelu ulehčující kontrolu pohybu cizinců ve sněmovně a novelu zákona, která umožní obviněných matkám mít u sebe ve vazbě malé děti. Senát

Dne 8. ledna jednala senátní ústavní komise o možnostech omezení či zrušení imunity zákonodárců. Komise však k jednotnému názoru nedospěla, někteří její členové požadovali úplné zrušení, jiní omezení imunity odmítají pro obavu z možného „šikanování“ ze strany státní moci. Na svém zasedání 21. ledna rozhodl Senát o vrácení návrhu zákona o státních svátcích a významných dnech Poslanecké sněmovně. Senátoři odmítli schválit 8. březen – Mezinárodní den žen – jako významný den. Senát schválil zákon o požitcích pro bývalé hlavy státu. Podle zákona má mít bývalý prezident nárok na 100 000 Kč paušálu měsíčně, z čehož polovinu tvoří osobní renta a druhá polovina bude určena na provoz kanceláře. Bývalý prezident bude mít také k dispozici auto s řidičem. Na svém zasedání 28. ledna schválil Senát vyslání českých vojáků do Afghánistánu. 51 z 59 senátorů podpořilo vyslání 120 výsadkářů do Afghánistánu, kde budou vyhledávat členy hnutí Taliban nebo teroristy sítě Al-Kajdá. Poslanecká sněmovna se má schvalováním mise zabývat v únoru. Ústavní soud

Plénum Ústavního soudu vydalo 27. ledna nález, podle kterého obecní zastupitelstva nesmějí na svém území přijímat vyhlášky o problematice, kterou už upravuje zákon. Taková vyhláška je v rozporu s ústavou a Listinou základních práv a svobod. Svým nálezem plénum zrušilo vyhlášku Litoměřic o zákazu komunistické, fašistické a nacistické propagandy na území města z dubna 1995. Podle vyjádření předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského pomalé doplňování ústavních soudců přináší soudu velké problémy, které se pak odrážejí v době, jakou trvá vyřízení. Podle Rychetského v současné době chybí do plného stavu tři soudci a v blízké době jich bude chybět pět, protože ještě dva odejdou. Ke konci roku 2003 bylo přitom nevyřízených 1 545 stížností, z nichž 29 bylo plenárních návrhů na zrušení či změny zákonů a zákonných norem.

12


POLITICKÉ STRANY Strany vládní koalice

Dne 8. ledna jednal předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla spolu s kandidáty strany do EP v Lidovém domě s vedením francouzské Socialistické strany (PS), které na jeho pozvání přijelo do Prahy. Cílem schůzky bylo vytvořit společnou koncepci sociální demokracie v Evropě a „styčný výbor“, který bude udržovat trvalé a živé kontakty obou stran. Evropská sociálnědemokratická strana má podle lídrů obou stran budoucnost jen se společným programem. Ve dnech 9.–11. ledna se uskutečnil ve Vídni první odborný seminář pro kandidáty České strany sociálně demokratické (ČSSD) do Evropského parlamentu, připravený ve spolupráci se Sociálnědemokratickou stranou Rakouska (SPÖ). Další podobná akce, tentokrát s britskou Labour Party, proběhla 23. ledna v Lidovém domě. Statutární místopředseda ČSSD a ministr vnitra Stanislav Gross byl pověřen vedením skupiny pro přípravu nového volebního zákona společného pro všechny druhy voleb do institucí ČR. Měl by posílit většinové prvky při současném zachování poměrného systému; na druhou stranu by však také měl např. snížit volební klauzuli na 3 %. Návrhy vyžadující změnu ústavy (zavedení přímé volby prezidenta či klouzavého mandátu členů vlády) budou prezentovány samostatně. Koalice by o tomto zákoně měla začít jednat v březnu. Dne 14. ledna vystoupil Klub krajských zastupitelů ČSSD ve Středočeském kraji s ostrým odmítnutím plánované privatizace nemocnic. Rozporné informace poskytovaly špičky ČSSD po 14. lednu, kdy V. Špidla oficiálně oznámil poslaneckému klubu své strany jméno kandidáta ČSSD na evropského komisaře bývalého ministra životního prostředí, člena ČSSD Miloše Kužvarta. Zatímco podle premiéra přijal klub tuto informaci bez výhrad, podle členů klubu zazněly připomínky na způsob, jakým byli informováni. Kužvartovo jméno totiž bylo již několik dnů dříve známo jak koaličním partnerům, tak veřejnosti prostřednictvím médií. „Klub nemůže být stavěn před hotová rozhodnutí s tím, že to je stanovisko vlády a naší povinností je ho podpořit a schválit,“ uvedl poslanec ČSSD a předseda zahraničního výboru PS PČR Vladimír Laštůvka. S. Gross oznámil 16. ledna na tiskové konferenci, že navrhl grémiu strany zrušení funkce místopředsedy ČSSD pro mediální politiku (neboť ta není sama nosným tématem), přičemž jeho práci by měl nadále vykovávat pověřený místopředseda (tato změna by však neměla vést k personálním

LEDEN 2004

13

změnám ve vedení strany). Pak deklaroval snahu změnit obraz sociální demokracie, který je podle jeho názoru pokřivený („svým pětiletým vládnutím tak trochu zpanštěla“), přičemž této změny chce dosáhnout zaměřením se na komunikaci s médii a heslem „Dolů z koňů a mezi lid“. Obdobná kritika zazněla z úst místopředsedkyně strany a ministryně školství Petry Buzkové, podle které vznikla ve straně „málo prostupná vrstva stranické oligarchie“. V. Špidla obě tyto výtky 31. ledna na tiskové konferenci odmítl. Bývalý premiér a čestný předseda ČSSD Miloš Zeman uvedl 21. ledna v rozhovoru pro deník Právo, že v sociální demokracii panuje už druhý rok závist vůči osobnostem, což je důvodem, proč ČSSD postavila na kandidátku pro volby do Evropského parlamentu „druhou ligu“. Přirozenými lídry podle něj byl Jan Kavan nebo Vladimír Laštůvka. V. Špidla tato tvrzení odmítl na tiskové konferenci 23. ledna s tím, že mohou poškodit sociální demokracii ve volbách. V. Špidla a Lubomír Zaorálek přijali čtyři členy běloruské poslanecké skupiny Respublika, kteří podle sociálnědemokratického tisku Pohled usilují o nastolení demokracie v zemi. Představitelé ČSSD jim slíbili podporu jejich aktivit i na mezinárodním fóru. Dne 25. ledna oznámila ministryně zdravotnictví Marie Součková, že pokud vláda neschválí její návrh reformy zdravotnictví, odstoupí z funkce a stane se soukromou lékařkou. Krátce na to začala média spekulovat o její možné výměně. V souvislosti s plánovaným vysláním českých vojáků do Afghánistánu se objevily v řadách ČSSD návrhy podmínit tuto misi požadavkem zrušení víz do USA. Iniciátorem této snahy byl poslanec Radim Turek, k němu se připojil např. Karel Šplíchal, nakonec však tento návrh nenalezl dostatečnou podporu. Ministr průmysl a obchodu Milan Urban označil na tiskové konferenci ČSSD 30. ledna privatizaci „za správný směr, správný trend, za nejužitečnější způsob výkonu vlastnických práv do budoucna“. Reagoval tak na otázku týkající se privatizace Českého telecomu a odprodeje Contactelu. V otázce krachujícího Aera Vodochody deklaroval svůj zájem o zachování zaměstnanosti v odvětví leteckého průmyslu, což si vyžádá „pravděpodobně změnu nebo vlastnickou a výrobní restrukturalizaci“. Od začátku ledna se v médiích znovu rozbouřila diskuse o možném vstupu předsedy Křesťanské a demokratické unie-Československé strany lidové (KDU-ČSL) Miroslava Kalouska do vlády. Kalousek na tyto spekulace, za nimiž stál podle všeho Stanislav Gross, reagoval požadavkem, že

14


pokud o jeho účast nejsilnější vládní strana stojí, pak by lidovci měli získat čtvrté křeslo. Vzápětí diskuse skončila. Dne 12. ledna se konalo výjezdní zasedání Celostátního výboru KDU-ČSL. Mezi témata jednání patřila aktuální politická situace, projednávání průběhu reformy veřejných financí, reforma daňová a důchodová a příprava evropských, senátních a krajských voleb. Lidovci považují podle ČTK návrh zákona o nájemném, který ve sněmovně do druhého čtení společně prosadili sociální demokraté a komunisté, za nepřijatelný. Žádají jeho stažení z parlamentu a vypracování nového návrhu, s nímž se ztotožní všechny strany vládní koalice. „KDU-ČSL pokládá za nepřijatelné, aby zcela zásadní zákon byl schválen pouze částí vládní koalice ve spolupráci s komunistickou opozicí,“ uvádí se v usnesení celostátního výboru KDU-ČSL, který jednal v Lipnici nad Sázavou. Politici KDU-ČSL soudí, že současný návrh zákona o nájemném by vedl k rozevírání nůžek mezi regulovanou a tržní cenou bytů, je asociální a nepřijatelný i z hlediska ústavní ochrany vlastnictví. Křesťanští demokraté podle svého předsedy usilují o zrušení současných dvojích cen bytů, a tím zpřístupnění bytů zejména pro mladé rodiny. Sociální dopady deregulace nesmí stát přenášet na bedra vlastníků. Celostátní výbor strany v Lipnici jednal také o druhé fázi reformy veřejných financí. Doporučil svým vyjednavačům, aby se při jednání s koaličními partnery zaměřili na návrhy vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků, snížení nezaměstnanosti a podpoře rodin s dětmi, což podle Kalouska znamená snížení odvodové zátěže na pracovní místa, společné zdanění manželů, slevy na daních pro rodiny s dětmi a zrychlení některých odpisových sazeb. Poslanecký klub KDU-ČSL projednal 13. ledna návrh novely trestního zákona, který bývá označován jako „třikrát a dost“ a doporučil Pavlu Severovi předložit tuto novelu do Poslanecké sněmovny. Klub zároveň doporučil navýšit koncesionářský poplatek za veřejnoprávní média, ponechat procento reklamy pro ČT prozatím na stávající úrovni, prosadit do zákona o koncesionářských poplatcích účinnější způsob jejich výběru (jen ti, kteří prohlásí, že televizi nemají, je nemají platit), prosazovat postupné snižování procenta času vyměřeného pro reklamu v České televizi a zároveň zahájit diskusi o povinném podílu výtěžku z vysílání reklamy v soukromoprávních médiích věnovaném na původní domácí tvorbu (filmy, inscenace, dokumentární tvorba apod.). Na tiskové konferenci 15. ledna M. Kalousek a P. Severa představili a dali k veřejné diskusi návrh novelizace trestního zákona „třikrát a dost“. „KDU-ČSL tímto krokem naplňuje předsevzetí, které si dala na svém

15

LEDEN 2004

sjezdu. KDU-ČSL nehodlá svojí politikou ochraňovat recidivisty. Její prioritou je ochrana a bezpečnost slušných lidí,“ uvedl na tiskové konferenci M. Kalousek. Novela obsahuje zpřísnění trestů za spáchání nejzávažnějších trestných činů a dále přísnější postih recidivistů – osob, které opakovaně páchají trestnou činnost proti lidskému životu a důstojnosti. Novela také obsahuje zvýšení trestu odnětí svobody až na dvacet pět let či na doživotí za spáchání některých závažných úmyslných trestných činů. V případě uvažovaného zavedení třetí sazby DPH či sblížení současných sazeb nedojde podle M. Kalouska v žádném případě ke zvýšení daňové zátěže, jež by mohla naopak mírně klesnout. Na daňové změny podle ekonomů doplatí především lidé žijící sami v domácnosti a bezdětné svobodné páry. Lidovci preferují ponechání dvou sazeb DPH a jejich sblížení. Republikový výbor Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU) zveřejnil 17. ledna usnesení, ve kterém vyzývá ministry, poslance a senátory US-DEU, aby nehlasovali pro přijetí nového školského zákona ve stávající podobě. Republikový výbor mimo jiné konstatuje, že „návrh nového školského zákona nerespektuje reformu veřejné správy, konzervuje a posiluje centralistické a administrativně náročné řízení školství a zákon neřeší další vývoj vzdělávání v České republice v návaznosti na EU a neotvírá náš školský systém celoživotnímu vzdělávání. „ Republikový výbor se taktéž vyjádřil k návrhu kandidáta na post eurokomisaře: „US-DEU považuje za správné, aby hlavním předpokladem pro výkon funkce eurokomisaře byla věcná kvalifikace, a nikoliv stranická příslušnost; US-DEU konstatuje, že Miloš Kužvart je kandidátem ČSSD a ČSSD je odpovědna za jeho kvalitu.“ Poslanecký klub US-DEU na svém zasedání 27. ledna přijal usnesení o nominaci Mgr. Bohdana Dvořáka na funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Opoziční strany

„Kdybych chtěl žertovat, řekl bych, že nebyl falešný a prázdný,“ komentoval předseda Občanské demokratické strany (ODS) Mirek Topolánek novoroční projev prezidenta republiky. Topolánek ocenil především to, že na obrazovce viděl „svého“ prezidenta. „Nevyskytovaly se tam temné síly jako v těch projevech předešlých,“ dodal. (ČTK, 1. 1. 2004) „Není jasné, odkud se budou brát finanční prostředky. Armádní koncepce také počítá s tím, že ČR se bude účastnit současně nejvýše dvou zahraničních vojenských misí,“ reagoval pro ČTK stínový ministr obrany

16


Petr Nečas na schválení návrhu na vyslání českých vojáků do Afgánistánu vládou. ODS chce také vědět, zda budou vojáci rotovat a jak dlouho v Afghánistánu budou. „Jsme připraveni o tomto návrhu jednat, ale nedáváme vládě bianco šek,“ podotkl. (ČTK, 14. 1. 2004) Dne 19. ledna představila ODS novinářům konečnou podobu kandidátní listiny do Evropského parlamentu (EP). Lídrem kandidátky se stal místopředseda ODS a stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil. Na druhé místo kandidátky nominovala Výkonná rada ODS brněnského primátora Petra Duchoně. Na třetím místě je poslanec Miroslav Ouzký, následuje jej poslanec Hynek Fajmon, pedagožka Univerzity Palackého v Olomouci Nina Škottová, překladatel a někdejší mluvčí vlády Václava Klause Ivo Strejček, primátor Hradce Králové Oldřich Vlasák, poslanec Milan Cabrnoch, ostravský podnikatel Ivan Knížátko, poslanec Jaroslav Zvěřina, rektor Západočeské univerzity Zdeněk Vostracký a primátor Zlína Tomáš Úlehla. ODS nominovala celkem 24 osobností. S jednotlivými adepty na europoslance chce veřejnost seznamovat postupně. J. Zahradil řekl novinářům, že bude usilovat o funkci předsedy klubu evropských poslanců ODS, a dodal, že pokud se do EP dostane, nebude na podzimním kongresu strany obhajovat post prvního místopředsedy. Funkci stínového ministra zahraničí by si ale chtěl ponechat. Způsob, jakým Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) prosazuje do funkce evropského komisaře za Českou republiku exministra Miloše Kužvarta, kritizovala Výkonná rada ODS na svém zasedání 19. ledna. Výkonná rada ODS konstatovala, že sociální demokraté Kužvartovou nominací porušili svůj slib jednat o kandidátovi na eurokomisaře s opozicí. ODS navrhla, aby se prvním českým eurokomisařem stal Kužvartův předchůdce v křesle ministra životního prostředí Bedřich Moldan. Poslanec ODS a stínový ministr vnitra Ivan Langer předložil 20. ledna návrh novely zákona, který má zpřísnit tresty pro lidi útočící na záchranáře. „Novela zákona rozšiřuje oblast přitěžujících okolností, ke kterým soud přihlíží při výměře trestu, a to směrem ke zpřísnění trestu ukládaného pachateli. „Navrhovaná novela zákona je formulována natolik obecně, aby nezužovala okruh osob podílejících se na záchraně života, zdraví a majetku jen na profesionální záchranáře, zdravotníky a hasiče,“ prohlásil Langer. (ČTK, 20. 1. 2004) V žebříčku stranických preferencí, který 21. ledna zveřejnila agentura STEM, vede ODS. Občanským demokratům by ve volbách dalo hlas 33,9 % voličů. ODS žádá po vládě finanční zajištění mise a snížení počtu vojáků v Kosovu. ODS také žádá důkaz, že armáda má dostatek lidí na tři stří-

LEDEN 2004

17

dání jednotky v Afghánistánu a že prostějovská jednotka bude převedena z podřízenosti vojenské zpravodajské službě. Prohlásil to 22. ledna Petr Nečas. Tyto podmínky jsou pro ODS kategorickým a nepřekročitelným minimem pro podporu vládního návrhu. „Vláda naprosto rezignovala na přesvědčování vlastních poslanců a dopředu počítá s tím, že chybějící hlasy pro vyslovení souhlasu s vysláním dodá opoziční ODS“, dodal. (ČTK, 22. 1. 2004) Poslanecký klub ODS jednoznačně odmítl návrh Ivana Langera novelizovat zákon o zveřejnění svazků bývalé Státní bezpečnosti (StB). Novela měla umožnit výmaz neoprávněně evidovaných osob. ODS se obává, že opětovným „otevřením“ zákona umožní levici, aby jej znovu učinila zcela bezzubým. Někteří poslanci ODS předložili 28. ledna kulturnímu výboru Poslanecké sněmovny návrh, aby koncesionářské poplatky platily všechny domácnosti bez ohledu na to, zda vlastní televizní či rozhlasový přijímač. Současně navrhli zachovat nynější výši poplatků. „Pokud je na stole jediné jméno, pak pokládám schůzku za bezpředmětnou, pokud existuje nějaký seznam, pak žádám, aby byl zaslán, abychom o tom mohli ještě jednat ve čtvrtek na grémiu,“ komentoval 28. ledna předseda ODS M. Topolánek pro ČTK pozvání V. Špidly ke konzultacím o evropském komisaři. V novoročním zamyšlení, vydaném v Haló novinách 2. ledna, označil předseda Ústředního výboru (ÚV) Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) Miroslav Grebeníček svoji stranu za jedinou skutečně levicovou formaci po přechodu ČSSD doprava. Místopředseda ÚV KSČM Václav Exner shrnul na tiskové konferenci 8. ledna hlavní události stranického života připravované v roce 2004. Kromě volebního VI. sjezdu strany, připravovaného na květen, připomenul březnovou konferenci evropských radikálně levicových stran. Jejím cílem je nalezení minimálního programu, který by se mohl stát programovým základem rodící se strany evropské levice (její statut by měl být schválen v dubnu). Hlavní politiku KSČM prosazovanou v EP a EU má definovat dokument nazvaný „Manifest za Evropu a Svět míru a spolupráce“, projednávaný v lednu. Dne 9. ledna zveřejnil ÚV KSČM předběžný návrh programového dokumentu pro VI. sjezd, nazvaný „Naděje pro Českou republiku“ (definitivní návrh bude projednán ÚV v březnu 2004 podle stanovisek a připomínek okresních konferencí KSČM). Dokument potvrzuje dosavadní linii strany, za základní příčinu společenských problémů považuje samotnou

18


existenci kapitalismu a nadále deklaruje jako cíl politiky KSČM nastolení socialismu. „Politickou linii, kterou si KSČM určila na svých předchozích sjezdech, chce i nadále uplatňovat a v praxi rozvíjet. „ Některé formulace (zejména postoj strany k EU) jsou však konkrétnější a zřetelnější než v dřívějších programových dokumentech; zároveň však byla posílena míra rozporuplnosti různých tezí („Základním programovým cílem politiky KSČM je socialismus… Jedná se o strategický cíl, který je podložen minulými zkušenostmi a vychází z tradic marxistického myšlení… KSČM bude prosazovat politický systém vycházející z plurality názorů a jejich svobodného uplatňování s cílem vytvořit vskutku humánní, sociálně spravedlivou, demokratickou společnost.“) Jako své hlavní priority strana určila sociální a hospodářskou politiku, rozvoj samosprávy, podporu vědy a vzdělání, potlačování kriminality, prosazování národních zájmů ČR, integraci levicových sil v EU. Ve dnech 9.–11. ledna se v Berlíně uskutečnilo setkání zástupců jedenácti komunistických a socialistických stran v Evropě. Za KSČM zde jednal její místopředseda pro zahraniční styky Miloslav Ransdorf. Výsledkem schůzky byla výzva k založení strany evropské levice „Společně za jinou Evropu – demokratickou, sociální, ekologickou a mírovou“. Nová formace by měla být volným sdružením stran s radikálně levicovým programem (komunistických, socialistických, zelených). Dne 21. ledna zveřejnil Výkonný výbor ÚV KSČM nesouhlasné stanovisko k vyslání příslušníků Armády ČR do Afghánistánu. Americká okupace Afghánistánu je podle něj prostředkem USA k prosazení vlastní dominance a je neslučitelná s mezinárodním právem. KSČM odmítá účast české armády v jakýchkoliv válečných akcích neschválených OSN a poukazuje také na finanční náklady akce, které je možno využít efektivněji. První místopředseda ÚV KSČM Vlastimil Balín prohlásil 22. ledna na tiskové konferenci, že KSČM měla vždy nejvyváženější stanoviska k přístupu do EU a jejímu fungování, čímž vyvrátil mediální dohady o tom, že KSČM uzavírá svoji kandidátku jako poslední z toho důvodu, že se musela vyrovnat se svým rozporným přístupem k EU a jejím strukturám. ÚV KSČM pak na zasedání 25. ledna zvolil ze 46 kandidátů nominovaných nižšími organizačními složkami 32 jmen, z nichž složil kandidátku. Vede ji Miloslav Ransdorf, následovaný Vladimírem Remkem, Jaromírem Kohlíčkem, Jiřím Maštálkou a Věrou Flasarovou. Místopředsedkyně ÚV Zuzka Rujbrová společně s M. Ransdorfem na následné tiskové konferenci vyjádřili víru, že jejich strana získá 10 mandátů a stane se nejsilnější levicovou stranou v těchto volbách. Cílem KSČM je „socializovat evropský projekt“.

19

LEDEN 2004

ÚV na svém zasedání také rozhodl, že první zasedání ÚV zvoleného nadcházejícím sjezdem, na kterém se budou volit místopředsedové strany, proběhne 22. května, tedy týden po sjezdu. Až dosud zasedal ÚV vzápětí po skončení sjezdu. Přesunutí termínu o týden je pokládáno za vítězství M. Grebeníčka, který je autorem tohoto návrhu. Dne 29. ledna oznámil místopředseda PS PČR Vojtěch Filip, že připravil petici odpovídající zákonu, která se týká kritického stavu zdravotnictví. Jejími hlavními body jsou: nezpochybňování hrazení výkonu záchranných služeb; apel na ministerstvo zdravotnictví, aby okamžitě vydalo seznam výkonů a vyhlášku o formách plateb mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami. V rozhovoru pro deník Právo prohlásil místopředseda strany Jiří Dolejš, že ve vedení strany postrádá atmosféru dobré party. Na sjezdu hodlá nadále usilovat o funkci místopředsedy strany pro odborné zázemí, svou kandidaturu na předsedu zváží až podle počtu okresů, které by jej případně nominovaly. Výroky M. Grebeníčka o lidech, kteří mu znepříjemňují život, na sebe nevztahuje; z jiných potenciálních kandidátů je ochoten podpořit V. Filipa. M. Grebeníček pak naznačil, že přijatelným kandidátem na post prvního místopředsedy strany je krajský zastupitel Karel Klimša z Frýdku-Místku. Komise hospodářské a finanční strategie odborného zázemí strany zveřejnila „Minimální akční program 2004–2008 – Teze hospodářského a sociálního vývoje“. Poukazuje v něm na současné hospodářské problémy „kdysi bohaté ekonomiky“ a za jejich základní příčinu považuje samotnou existenci kapitalismu v naší zemi i našem okolí. Strategického cíle – přechodu k socialismu – hodlá strana dosáhnout důsledným uplatňováním „principu plurality a rovnoprávnosti všech forem vlastnictví namísto výhradního prosazování pouze jeho soukromé, často neefektivní formy… Životní zkušenost dříve či později přivede občany naší země k poznání, že tato zásadní východiska vycházejí z jejich nejvlastnějších zájmů a že je většinově podpoří.“ Prioritami strany v nejbližší době jsou boj proti nezaměstnanosti; ochrana slabých; konsolidace hospodářských poměrů; podpora hospodářského rozvoje a obnova rovnováhy veřejných financí. Ostatní strany

Občanská demokratická strana (ODA) se na svých webových stránkách 9. ledna vyjádřila k odsouzení bývalého předsedy královéhradecké organizace ODA Tomáše Müllera. Lituje, že byl zvolen na tehdy neobsazené místo předsedy hradecké organizace, a věří, že veřejnost pochopí, že trestné

20


činy pana Müllera nemají s ODA žádnou příčinnou souvislost. Müllerovo členství v ODA bylo k tomuto dni ukončeno. Podle tiskového prohlášení z 31. ledna Ústřední sněm ODA preferuje pro volby do Evropského parlamentu liberální kandidátku a zavazuje politickou radu ODA k vedení dalších jednání. Ústřední sněm dále nesouhlasí se snahou vlády znovu regulovat nájemné, protože regulace zásadně brání otevření trhu s byty, což bylo vždy zásadní prioritou ODA. V oblasti reformy zdravotnictví ODA konstatuje, že vláda ČR nese plnou odpovědnost za to, že počátkem roku 2004 v ČR není koncepce zdravotnictví, chybí zákon o síti zdravotnických zařízení, není dosud definováno, co je základní standardní zdravotní péče, na kterou má občan, jako plátce povinného zdravotního pojištění nárok.

21

ÚNOR 2004

ÚNOR 2004


Prezident Václav Klaus podepsal 2. února zákon o požitcích pro bývalé hlavy státu. Na základě zákona budou bývalé hlavy státu pobírat 50 000 Kč měsíčně, stejná částka je určena na provoz jejich kanceláře. Prezident navrhl 4. února Senátu na ústavního soudce vedoucího katedry pracovního práva a sociálního zabezpečení Právnické fakulty Masarykovy univerzity Milana Galvase. Prezident doporučil 13. února ministerstvu zahraničí znovu začít jednat o smlouvě s Vatikánem, neboť dosavadní podoba smlouvy je podle Klause pro ČR nevýhodná. Prezident následně nabídl ministrovi zahraničí Cyrilu Svobodovi osobní konzultace týkající se smlouvy. Prezident se 28. února v rozhovoru pro Český rozhlas-Radiožurnál zabýval i prvním českým eurokomisařem Pavlem Teličkou. Klaus jej považuje za „čistého úředníka“, který se sice vyzná v Evropské unii, ale jeho názory jsou velkou neznámou. Klaus nedokáže podle svých slov vůbec říci ani odhadnout, jaké názory budoucí eurokomomisař má. Vláda

Nejvyšší představitelé vládních stran se 1. února dohodli na úpravě daně z přidané hodnoty (DPH). Základní sazba DPH se k 1. květnu sníží z 22 na 19 %, zároveň dojde k přesunu většiny výrobků a služeb ze snížené pětiprocentní sazby DPH do základní. Změny by měly přinést do státní pokladny v roce 2004 7 miliard a o rok později 17 miliard Kč, které mají být použity na zrychlení odpisů firem, sociální kompenzace, daňové úlevy rodinám s dětmi a zavedení společného zdanění manželů. Od května 2004 se zvýší rodičovský příspěvek o 1 000 Kč měsíčně, v červnu bude vyplacen rodinám pobírajícím přídavky na děti jednorázový přídavek 2000 Kč a důchodcům jednorázový přídavek 1 000 Kč. Od ledna 2005 by měly být zavedeny daňové úlevy pro rodiny s dětmi. Na více než 205 milionů Kč přijde v příštích třech letech státní pokladnu vybudování nového vládního utajeného spojení, jež má zajistit zcela

22


bezpečné předávání informací mezi nejvyššími státními představiteli. Vláda se na tom dohodla 2. února. Ministerstvo obrany navrhlo, aby byla část ruského dluhu splacena ve formě vrtulníků Mi-24. Ministerstvo to oznámilo 2. února. Podle původní dohody s Ruskem mělo české vojenské letectvo získat tři antonovy An-70. Podle mluvčího ministerstva Ladislava Štichy resort přehodnotil priority. Analytici totiž zjistili, že by armáda nedokázala plně využít kapacitu letadel. O možných zbrojních zakázkách českých firem a nových dodávkách českých tramvají jednal 2. února na Filipínách ministr zahraničí Cyril Svoboda, kterého přijala i prezidentka Gloria Macapagalová-Arroyová. S ministrem obrany Eduardem Ermitou pak Svoboda hovořil o možném nákupu českých pistolí a letadel L-159. Na zasedání vlády 4. února představil ministr vnitra Stanislav Gross návrh akčního plánu boje proti nelegální migraci. Součástí návrhu je nejen řada preventivních opatření, ale i přísnější postihy cizinců, kteří se pokusí vstoupit do ČR nelegálně. Podle mluvčího ministerstva Petra Vorlíčka musí ČR minimalizovat počty cizinců pobývajících na jeho území ilegálně, aby se poté, co se země stane součástí schengenského prostoru, nezvedla migrační vlna těchto lidí dále na západ. Na tomtéž zasedání vláda schválila nominaci bývalého ministra životního prostředí Miloše Kužvarta na post evropského komisaře. Pro se vyslovilo jedenáct sociálnědemokratických ministrů. Dva ministři KDU-ČSL a tři ministři US-DEU, kteří s Kužvartovou nominací nesouhlasili, se hlasování zdrželi. Podle premiéra Vladimíra Špidly je Kužvart nominován plnou silou české vlády. Vláda dále schválila čtyři všeobecně formulované cíle plánované důchodové reformy, které se mají stát východiskem pro jednání vlády s opozicí, které by mělo být zahájeno 1. května. Vláda rovněž schválila na návrh ministerstva zemědělství omezení vývozu obilovin do 30. dubna 2004. Opatření má předejít výraznému nedostatku obilovin pro tuzemskou spotřebu a následnému růstu cen mouky a pečiva. Karlovarský hotel ermal, který každoročně hostí Mezinárodní filmový festival, zůstane zatím majetkem státu. Jednání o prodeji státního podílu či převedení podílu na Státní fond ČR pro podporu a rozvoj kinematografie vláda 4. února o tři měsíce odložila. Premiér Špidla požádal 4. února na žádost lidoveckých ministrů o stažení návrhu zákona o registrovaném partnerství z programu vládní schůze. Zájem na zrušení americké vízové povinnosti vůči českým občanům zdůraznil 4. února V. Špidla při prvním přijetí nového amerického velvyslance Williama Cabanisse. Všichni čtyři zástupci Národní rady zdravotně postižených ČR opustili 5. února na protest pracovní skupiny ministerstva práce a sociálních věcí

ÚNOR 2004

23

k přípravě věcného záměru zákona o sociálních službách. Důvodem byl jejich nesouhlas s postojem ministerstva k otázce budoucího způsobu financování sociálních služeb, který podle nich směřuje proti lidem, jimž má pomáhat. Ministr spravedlnosti Karel Čermák 5. února opětovně dočasně zprostil funkce karlovarskou státní zástupkyni Zuzanu Blažkovou, která je vyšetřována pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Poprvé pozastavil Blažkové výkon funkce v září 2003 premiér Špidla, který tehdy dočasně spravoval ministerstvo spravedlnosti. Prosazení sociálnědemokratické verze deregulace nájemného za pomoci komunistů připustil 8. února ministr financí Bohuslav Sobotka. Sociálnědemokratická varianta počítá s postupnou deregulací od ledna 2005 do ledna 2007, zatímco KDU-ČSL se zasazuje o to, aby byla deregulace zahájena již v září 2004 a ukončena v lednu 2006. Podobný postoj jako KDU-ČSL vyjádřil i ministr pro místní rozvoj Pavel Němec z US-DEU. Ministr zahraničí Svoboda se setkal 8. ledna na Novém Zélandě se svým novozélandským protějškem Philem Goffem, se kterým hovořil zejména o dvou Češích, kteří byli obviněni z pašování orchidejí. Ministr dopravy Milan Šimonovský se 7.–8. února účastnil v Čejkovicích na Hodonínsku jednání ministrů dopravy visegrádských zemí. Ministři se shodli na potřebě společného boje za snížení počtu smrtelných dopravních nehod, k čemuž by mělo přispět i zavedení bodového systému postihu řidičů či zpřísnění pokut. Jestliže firmy, které usilují o armádní zakázku na likvidaci nepotřebné munice, budou zvyšovat cenu, ministerstvo obrany bude uvažovat o jiném způsobu, jak se munice zbavit. Dne 9. února to prohlásil ministr obrany Kostelka. Ministr zemědělství Jaroslav Palas vyjádřil 9. února na vídeňské konferenci o dopadech rozšíření EU přesvědčení, že rozšířená EU přinese českým zemědělcům stabilnější podnikatelské prostředí a zlepší jejich finanční situaci. Zároveň odmítl výraznější pokles zaměstnanosti v zemědělském sektoru po vstupu ČR do EU. Předsedové vládních stran schválili 9. února soubor jedenadvaceti opatření ke stabilizaci zdravotnictví v letech 2004 a 2005. Koaliční strany se 11. února shodly na podobě dohody o deregulaci nájmů. První zvýšení bylo naplánováno k 1. červenci 2004, druhé k 1. červenci 2005 a třetí k 1. lednu 2006. Součástí dohody se stala možnost ponechání vodného a stočného a vstupenek na kulturní akce v pětiprocentním pásmu DPH.

24


Na úhradu závazků zadluženého Aera Vodochody vydá stát v letech 2004 a 2005 více než 9 miliard Kč. Dne 12. února o tom rozhodla vláda. Vláda dále rozhodla o českém zástupci u Evropského soudního dvora, když vybrala ústavního soudce a bývalého českého velvyslance při Radě Evropy Jiřího Malenovského. Na post soudkyně Soudu prvního stupně vláda vybrala profesorku obchodního práva Irenu Pelikánovou. Kandidáty do Evropského soudu pro lidská práva se staly Karel Jungwiert, Karel Klíma a Ivana Janů. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban zastavil práce na přípravě úložiště jaderného odpadu. Oznámil to 12. února. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach podpořil zaměstnance státu v jejich požadavku na vyplacení poloviny a nikoliv jen deseti procent 13. a 14. platů. Vladimír Špidla 20. února po výstupu Miloše Kužvarta oznamujícím jeho odstoupení z kandidatury na eurokomisaře na jednání poslaneckého klubu ČSSD zkolaboval a následně byl převezen do Ústřední vojenské nemocnice, odkud byl po prohlídce propuštěn domů. Vláda na mimořádném zasedání 25. února schválila nominaci Pavla Teličky na eurokomisaře do roku 2009 i přes odpor ministrů z KDU-ČSL. Proti se postavili dva ze tří lidoveckých ministrů – Milan Šimonovský a Libor Ambrozek. Cyril Svoboda se hlasování zdržel. Premiér Špidla poté Teličkovu nominaci telefonicky oznámil předsedovi Evropské komise Romanu Prodimu. Proti Teličkově nominaci se ostře postavil především předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, který jej označil za „snaživého normalizačního kariéristu“. Ministerstvo vnitra uvedlo, že osvědčení o českém státním občanství Františka Oldřicha Kinského, které v roce 2001 vydala matrikářka v Praze 1, je neplatné. Ministerstvo to uvedlo s tím, že doklad měl vydat Krajský úřad Ústeckého kraje. Petr Vorlíček z odboru tisku ministerstva uvedl, že osvědčení o státním občanství ČR vydané Úřadem městské části Praha 1 je nicotným aktem, kterým nelze prokazovat státní občanství ČR. Premiér Vladimír Špidla během zasedání České konference rektorů 27. února prohlásil, že dokud bude u moci jeho vláda, tak školné na vysokých školách nebude.

25

ÚNOR 2004

návrhu ministerstva bude muset z původních 270 pracovníků center 200 odejít. Ministerstvo přitom předpokládá, že přejdou na kraje, kde by se měli nadále věnovat vzdělávání učitelů. Sněmovna rozhodla 10. února o tom, že Mezinárodní den žen (8. březen) bude významným dnem. Dalšími významnými dny se stanou Den památky obětí holocaustu (27. leden), Den památky obětí komunistického režimu (27. červen) a Den válečných veteránů (11. listopad). Dne 11. února potvrdili poslanci prodloužení bezcelního prodeje zboží v tranzitním prostoru letišť a na palubách mezinárodních linek do 1. května 2004. Činnost bezcelních obchodů na hraničních přechodech má skončit k 31. březnu 2004. Výjimku prosadil v prosinci 2003 poslanec Josef Hojdar (ČSSD), zrušení této výjimky navrhl Senát. Dne 12. února schválila Sněmovna po opakovaném hlasování vydání dluhopisů na pokrytí deficitu státního rozpočtu. Dne 24. února byl hlasy ČSSD, KSČM a devatenácti poslanců ODS schválen zákon o jedné větě „Edvard Beneš se zasloužil o stát“. V Poslanecké sněmovně vyšlo 25. února veřejně najevo, že se někdo z poslanců dopustil podvodu. Neznámý viník totiž několik dní předtím hlasoval za nepřítomného poslance Petra Kotta pro zamítnutí klíčového zákona o dani z přidané hodnoty a posílil tím šance na nepřijetí novely. Mandátovému a imunitnímu výboru se ani po několika hodinách zkoumání nepodařilo zjistit, kdo se podvodu dopustil. Ani na počtvrté se poslancům nepodařilo zvolit nového prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, jehož křeslo je od června 2003 prázdné po smrti Lubomíra Voleníka. Na rozdíl od předcházejících voleb koalice prosadila volbu veřejnou, ale dosavadního viceprezidenta Úřadu, Dušana Tešnara, se jí stejně zvolit nepodařilo. Svého kandidáta, poslance Miroslava Beneše, nedokázala prosadit ani ODS, byť ji podpořili komunističtí poslanci. Tešnarovi chybělo ke zvolení 28 hlasů, Benešovi 27. Na schůzi Sněmovny 26. února se vládním stranám podařilo nejtěsnější většinou prosadit vládní návrh zákona o změnách daně z přidané hodnoty, který znamená zdražení řady výrobků a služeb. Pro návrh se vyslovilo 94 poslanců ze 187 přítomných, přičemž zákon podpořili všichni přítomní poslanci koalice. 27. února poslanci schválili většinou jednoho hlasu kompenzace změn v DPH důchodcům a rodinám s dětmi.

Poslanecká sněmovna

Způsob, jakým ministerstvo školství přeorganizovalo pedagogická centra, kritizovali 3. února poslanci školského výboru. Změna podle nich může ohrozit další vzdělávání učitelů a negativně ovlivnit kvalitu výuky. Podle

Senát

Třináct senátorů, kteří včas nedodali svá přiznání o vedlejších příjmech, darech a činnostech a nemovitém majetku, bude potrestáno. Trestem bude

26


to, že jejich jména zveřejní předseda Senátu Petr Pithart na začátku hned první následující schůze. Je to jediný trest, kterým může být mandátovým a imunitním výborem uložen poslancům či senátorům, kteří porušili zákon o střetu zájmů. Ústavní soud

Ústavní soud 11. února nevyhověl stížnosti bývalého šéfa společnosti ČEZ Jaroslava Míla, který žádal o zastavení trestního stíhání jako nezákonného. Míl byl spolu s dalšími třemi členy představenstva ČEZ obviněn z porušování závazných pravidel hospodářského styku.


Vlastního kandidáta prosadila Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) na post evropského komisaře. Stal se jím 4. února bývalý ministr životního prostředí ve vládě Miloše Zemana Miloš Kužvart. Nejednotně vystupovali sociální demokraté v otázce dohody o deregulaci nájmů. Zatímco podle představitelů koaličních stran uzavřel ministr financí Bohuslav Sobotka dohodu s ministrem místního rozvoje Pavlem Němcem o růstu regulovaného nájemného, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach existenci takové dohody popřel. Podle něj šlo jen o osobní domluvu bez statutu oficiálních koaličních jednání. Předseda ČSSD Vladimír Špidla 4. února prohlásil, že jde o návrh, který není konečný. Situace v poslaneckém klubu (PK) ČSSD naznačovala, že Škromach není ve svém postoji osamělý. B. Sobotka 6. února na tiskové konferenci připustil, že jím uzavřená dohoda s P. Němcem se může změnit – zvyšování se může rozložit do delšího časového období a může se snížit jeho míra. Zdůvodnil to plánovaným přesunem vodného a stočného do vyšší sazby DPH. Na konferenci středočeské sociální demokracie oznámil první místopředseda strany Stanislav Gross, že pokud jej tento region vyzve, aby na sjezdu na jaře 2005 kandidoval na předsedu strany, tak před touto odpovědností neuhne. V. Špidla hodlá svoji pozici obhájit. Prohlásil, že i za těchto okolností se mu se S. Grossem spolupracuje výborně. Vzápětí v Mladé frontě Dnes 9. února deklaroval svoji neochotu spolupracovat s KSČM: „KSČ sjednocovala levici tak, že nás zabíjela. Teď se tváří, že by postupovali

ÚNOR 2004

27

jinými prostředky. Zřejmě ano, ale cíl je jednoduchý: jedna strana na levé straně spektra – KSČM. Prostě touto cestou nikdy nepůjdu.“ Dne 10. února zaslalo šestnáct poslanců ČSSD předsedovi svého PK Petru Iblovi a vedení strany dopis, ve kterém z levicových pozic kritizují vedení strany a postavení ČSSD ve vládě a žádají svolání mimořádného jednání PK s vedením strany. K původním signatářům, mezi nimiž byl např. Vladimír Laštůvka, Jan Kavan, Josef Hojdar, Radko Martínek nebo Karel Šplíchal, se později připojilo pět dalších, včetně P. Ibla. Podle médií chtějí signatáři dopisu vytvořit vlastní názorovou platformu v ČSSD, která by prosazovala menšinovou vládu s podporou KSČM; sami iniciátoři však tento údajný záměr odmítají s tím, že nevzniká žádná frakce. Formálně je jejich cílem vznik tzv. „Diskusního kruhu“, jenž by byl prostředkem pro zlepšení komunikace mezi poslanci strany a jejím vedením. V. Špidla existenci dopisu zdůvodnil politickými ambicemi jeho čelných signatářů, přesto však připustil, že je nutné posílit dlouhodobost politické diskuse. Dne 12. února řekl M. Kužvart novinářům, že by bylo mnohem jednodušší vládnout jako menšinová vláda. Premiér V. Špidla jeho slova odmítl s tím, že by takový postup poškodil jak ČSSD, tak ČR, a ujistil, že tato slova nebudou mít vliv na jeho nominaci na post eurokomisaře. Ústřední výkonný výbor (ÚVV) ČSSD se 14. února mimo jiné usnesl o místě konání nejbližšího sjezdu (brněnské výstaviště) a v reakci na nejednotné a rozpolcené vystupování strany na veřejnosti uložil „všem členům a funkcionářům zdržet se při veřejných vystoupeních výroků zpochybňujících kvalitu kandidátů a kandidátek a mediálních polemik oslabujících volební úsilí strany“. Dne 19. února proběhlo mimořádné jednání PK ČSSD s vedením strany. Ten přijal usnesení, podle něhož se poslanci vždy jednou za šest týdnů budou věnovat zásadním politickým otázkám za přítomnosti V. Špidly. Účastníci jednání vyjadřovali do médií spokojenost s jeho průběhem, které podle nich nebylo bouřlivé; odlišný názor prezentovali V. Laštůvka a J. Kavan, který odmítl potvrdit existenci usnesení. Dne 20. února se M. Kužvart vzdal své nominace na funkci evropského komisaře. Své rozhodnutí zdůvodnil tvrzením, že ministr zahraničí Cyril Svoboda podkopává jeho postavení a některá jeho prohlášení poškozují pozici ČR v zahraničí, což Kužvart nemíní připustit. Pro ČTK Kužvart řekl: „Po přiřazení jednotlivých resortů v Evropské komisi nově nastupujícím komisařům se C. Svoboda vyjádřil ve smyslu, že ‚protlačit někoho partajní lopatou je v Evropské unii platné jako mrtvému zimník‘. Toto prohlášení poškozuje ČR jako celek.“ V. Špidla bezprostředně po Kužvartově vystoupení na zasedání poslaneckého klubu, kde Kužvart oznamoval svůj záměr

28


odstoupit, fyzicky zkolaboval. V souvislosti s jeho následným převozem do nemocnice zpochybnil poslanec ČSSD Michal Kraus rychlost zásahu záchranné služby, která se však proti jeho nařčení ohradila, označila je za lživé a požádala o omluvu. Předsednictvo středočeského krajského výkonného výboru (KVV) přijalo 23. února usnesení, v němž vyzvalo M. Kužvarta k rezignaci na stranické (místopředseda KVV) i ústavní (poslanecký mandát) funkce. Členové PK ČSSD nebyli v názoru na toto téma jednotní. Kužvart si hodlá ponechat poslanecký mandát, v otázce místopředsednictví počká na rozhodnutí krajské konference. Při hledání Kužvartova nástupce se objevila jména jako Vlasta Štěpová, náměstek ministra zahraničí Jan Kohout nebo velvyslanec ČR a hlavní vyjednavač vstupu Pavel Telička. Posledně jmenovaný nakonec získal největší podporu sociálních demokratů – V. Špidla prohlásil 24. února na BBC, že „je načase překročit stranické tričko a vybrat takového kandidáta, který bude nejlepším přínosem pro ČR“. Jeho komunistická minulost, která vadí především předsedovi KDU-ČSL Miroslavu Kalouskovi, nebude podle Špidly problém, neboť trvala pouze dva roky. ČSSD nakonec Teličkovu nominaci přes tvrdý odpor KDU-ČSL prosadila. Průzkum veřejného mínění, na jehož základě chtějí zjistit, zda pro ně bude ještě výhodná spolupráce s Unií svobody v podzimních volbách do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu, si zadala Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová (KDU-ČSL). Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal připustil obavu některých stranických kolegů, že pro lidovce je partnerství s unií už nevýhodné. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek odmítal změnit koaliční dohodu o nájemném a trval na trojím růstu nájmů o 10 %. M. Kalousek byl po zpochybnění dohody o deregulaci ze strany sociálnědemokratických poslanců ochoten diskutovat pouze o tom, kdy deregulaci zahájit. Změna stanoviska ministra financí Bohuslava Sobotky není pro Kalouska důvodem si myslet, že dohoda uzavřená na úrovni předsedů koaličních stran neplatí. Krajské vedení lidovců v Pardubicích podle MF Dnes 10. února oznámilo, že jejich strana nepostaví kandidáta do letošních senátních voleb na Pardubicku. „Pokud bude US-DEU nominovat současnou senátorku Jaroslavu Moserovou, podpoříme ji,“ řekl hejtman Pardubického kraje Roman Línek. V Telnici se 14. února konala Celostátní konference (CK) KDU-ČSL. Zde byla schválena nová koncepce vnitrostranického tisku a doplněna

ÚNOR 2004

29

kandidátní listina pro volby do Evropského parlamentu. Celkový počet kandidátů činí 32 osob a jedná se především o regionální politiky, výjimkou je senátor Daniel Kroupa, který je na posledním místě. CK jednomyslně schválila kompromisní dohodu koaličních poslanců o úpravě sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) a nájemném. Dne 24. února vydala KDU-ČSL tiskovou zprávu k rezignaci Miloše Kužvarta na funkci evropského komisaře a následné nominaci Pavla Teličky na tuto funkci. „…KDU-ČSL nechce selhání Miloše Kužvarta a celé ČSSD při nominaci na historicky prvního českého člena Komise Evropských společenství využít k prosazování vlastního stranického kandidáta, je připravena podpořit nominaci, která vyhovuje kritériím odborným, politickým i mravním. Není však připravena podpořit kandidáta, který příležitost k získání své odbornosti získal především proto, že byl vysokým funkcionářem SSM a aktivním členem KSČ. Nominace JUDr. Pavla Teličky na nejvyšší politickou pozici v EU za ČR je morálním políčkem do tváře těchto lidí.“ KDU-ČSL vystoupila 27. února ostře proti drogám. Na tiskové konferenci, které se zúčastnil M. Kalousek a drogový expert KDU-ČSL Jiří Vacek, prohlásili, že KDU-ČSL je připravena nastoupit do ofenzívy proti stále vzrůstajícímu drogovému nebezpečí. Lidovci požadují změny v systému financování protidrogových programů, vytvoření státních zařízení pro drogově závislé do 15ti let a změny v protidrogové legislativě, zejména nulovou toleranci k dealerům a překupníkům, výrazné zvýšení trestnosti pro ty, kteří prodávají drogy mladistvým, zásadně nerozlišovat mezi tzv. „měkkými“ a „tvrdými“ drogami, stanovení přesného množství drogy (tzv. střední dávka), jejíž držení u drogově závislého není trestné. Držení drogy nad toto množství pak musí být podle KDU-ČSL závažným trestným činem. Dne 7. února se v Praze sešel Republikový výbor (RV) Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU), aby projednal postup předsednictva při jednáních vládní koalice o daňových změnách. RV posléze vyzval poslance a senátory US-DEU, aby podpořili zákony umožňující realizaci těchto dohod. Taktéž pověřil předsedu jednáním o možnosti vstupu poslanců zvolených za US-DEU do Evropského parlamentu do Klubu evropských liberálů (ELDR). Poslanci US-DEU začali s přípravou vlastního zákona o registrovaném partnerství, normu chtějí předložit na červnové schůzi Poslanecké sněmovny. Poslanecká předloha zákona o registrovaném partnerství bude podle poslance US-DEU Vlastimila Ostrého vycházet z verze připravené

30


pro vládu ministerstvem spravedlnosti a bude doplněna o podněty poslanců i představitelů homosexuální menšiny. Vicepremiér a předseda US-DEU Petr Mareš a ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) ukončili jednání o školském zákoně. Nedokázali se shodnout na třech bodech, kterými se bude ještě zabývat vedení koaličních stran a vláda. P. Mareš prohlásil, že nalezli systém, který podstatně uvolní ruce iniciativám ze strany ředitelů škol, obcí, tak i ze strany krajů. V současné podobě je prý tento zákon pro poslance US-DEU akceptovatelný. V Brně se 21. února sešel RV US-DEU a přijal usnesení, ve kterém mimo jiné konstatuje, že „odstoupení Miloše Kužvarta považuje za potvrzení svých výhrad vůči jeho nominaci na funkci komisaře Evropské komise za ČR“. Projednal a schválil dosavadní postup poslanců US-DEU při projednávání zákona o DPH; vyzval poslance za US-DEU, aby hlasovali pro vládní návrh vyslání speciální jednotky do Afghánistánu v rámci operace Trvalá svoboda a měl zásadní výhrady k návrhu Státní energetické koncepce ČR, předkládanému vládě ministerstvem průmyslu a obchodu. US-DEU by podle průzkumu agentury STEM v případných lednových volbách do Poslanecké sněmovny získala necelá tři procenta hlasů, podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by získala 2,5 % hlasů. Dne 25. února byla Poslaneckou sněmovnou zvolena novou členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ředitelka Českého výboru Dětského fondu OSN (UNICEF) Pavla Gomba, kandidátka US-DEU. Naopak kandidát US-DEU na post prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Bohdan Dvořák neuspěl. Sponzorský dar ve výši 150 tisíc Kč, který US-DEU dostala od Zdeňka Sedláčka odsouzeného za podvod, hodlá strana vrátit. Podle předsedy pražské US-DEU Tomáše Vrbíka musí strana peníze, které dostala v roce 2002, vrátit. Podle Vrbíka je pouze otázkou, zda mají být vráceny Sedláčkovi, nebo je třeba poskytnout na humanitární účely. Návrhem zpřísnění represí vůči drogově závislým a dealerům pokračuje podle P. Mareše tažení lidovců za mravnost. Podle něj nelze souhlasit s představou, že mravnost je možné prosadit pomocí represí a policejních akcí. Opoziční strany

Ve dnech 13.–15. února se sešli v Lázních Bělohrad kandidáti Občanské demokratické strany (ODS) do Evropského parlamentu (EP), kde se uskutečnil mezinárodní seminář Evropská akademie 2004. Trénovali zde komunikační dovednosti a seznamovali se s činností EP. Školení obsaho-

ÚNOR 2004

31

valo například nácvik nepříjemných situací, jako např. způsob, jak čelit agresivním dotazům. Dne 17. února vybídla ODS ústy svého stínového ministra školství Waltera Bartoše vládní koalici k veřejné diskusi nad reformou školství. Návrh je podle něj evidentně výsledkem práce a reflexí názorů jen úzkého pracovního týmu. Veřejná diskuse prý nebyla připuštěna. W. Bartoš současně představil alternativní představu o tom, jak by oblast vzdělávání mohla být upravena jinak. „Je to jedním slovem ostuda,“ komentoval 20. února první místopředseda ODS Jan Zahradil situaci okolo nominace Miloše Kužvarta do Evropské komise. Vláda by si podle něj měla uvědomit, že nemůže chodit do Evropské komise s kandidátem, který byť na uzavřeném jednání klubu krátce po své nominaci začne říkat, že si to z těch či oněch důvodů rozmyslel, protože necítí podporu nebo protože mu někdo neproplatil jízdenky. ODS současně vyzvala k novým konzultacím ohledně českého kandidáta na post evropského komisaře. Stínový ministr průmyslu a obchodu ODS Martin Říman 23. února ve svém tiskovém prohlášení kritizoval jmenování Martina Romana ředitelem ČEZ. To je podle něj dalším důkazem, že energetický sektor v České republice je pod vlivem jedné finanční skupiny, která nepřiměřeně ovlivňuje rozhodnutí vlády. Na mimořádné tiskové konferenci, která se uskutečnila 23. února, vyzval J. Zahradil vládu, aby v parlamentu vysvětlila způsob výběru kandidátů do čelných míst v evropských institucích. Výběr se podle ODS stává předmětem politického obchodu, klientelismu, který vláda také praktikuje při obsazování míst v polostátních firmách. Nominace českého velvyslance při EU Pavla Teličky do Evropské komise nemělo podporu ODS. Předseda strany Mirek Topolánek po setkání s Vladimírem Špidlou řekl, že jeho straně vadí předlistopadové členství Teličky v komunistické straně. Diplomat podle něj nese i velkou část odpovědnosti za nevýhodné podmínky členství země v EU. V souvislosti s hlasováním o vyslání jednotky speciálních sil Armády ČR do Afghánistánu ODS konstatovala, že vláda opakovaně selhává při získávání podpory svých vlastních poslanců pro vyslání našich vojenských jednotek, neboť téměř 20 vládních poslanců skandálně návrh nepodpořilo. Jen hlasy opoziční ODS zabránily mezinárodní blamáži České republiky. Hlasy ODS pro vládní návrh vyslat vojáky do Afghánistánu však podle jejích představitelů nebyly hlasy pro Špidlovu vládu, ale bylo to hlasování ve prospěch České republiky a její pověsti seriózního partnera a spolehlivého spojence.

32


Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý 26. února kritizoval novelu zákona o DPH. Vláda podle něj zákonem vystavila účet občanům a obcím za svou touhu utrácet čím dál tím více peněz. Krok, který vláda dělá tímto zákonem, není vynucen požadavky EU. Vláda prý zdražuje jen proto, že chce uspokojit svoji touhu velkého utrácení a jediný zdroj, který umí najít, jsou kapsy občanů. Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) zveřejnila na svých internetových stránkách výsledek 20. zasedání Ústředního výboru (ÚV) KSČM, návrh programu pro volby do Evropského parlamentu nazvaný „S Vámi a pro Vás, doma i v Evropské unii“. Na společném jednání 11. února dohodli představitelé KSČM a Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) vzájemnou spolupráci na úrovni odborných expertů. Soulad v zásadních názorech a vůli k jejich hlubšímu sladění deklarovali místopředseda KSČM Vojtěch Filip a předseda ČMKOS a současně senátor za ČSSD Milan Štěch. Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf uvedl 17. února pro deník Právo, že M. Grebeníček postrádá dlouhodobou strategickou vizi dalšího vývoje strany. Současné nadřazování taktiky nad strategickým konceptem – teoretickým základem politiky – je podle něj sebevražedné. Zároveň potvrdil svůj záměr kandidovat na VI. sjezdu na předsedu strany a naznačil, že v KSČM se kšeuje s funkcemi (za podporu předsedovi jsou regionům nabízeny místopředsednické posty apod.) Dne 17. února demonstrovalo před Lichtenštejnským palácem cca 200 komunistů (především členů Komunistického svazu mládeže – KSM) proti účasti českých vojáků na bojových operacích v Afghánistánu. Spolu s demonstranty vystoupili místopředseda KSČM Václav Exner a předseda KSM, kandidát na europoslance (na kandidátce KSČM na 10. místě) Zdeněk Štefek. Šestapadesáté výročí Vítězného února oslavili komunisté u hrobu Klementa Gottwalda na pražských Olšanských hřbitovech. Zhruba šedesát důchodců přivítala předsedkyně Pražské rady KSČM, učitelka na gymnáziu Marta Semelová slovy: „Vážené soudružky, vážení soudruzi, v únoru 1948 započalo nejúspěšnější období v našich dějinách: období socialismu.“ Z. Štefek pak prohlásil: „Nejvyšším oceněním naší činnosti je věta, která se mi dere na jazyk. Zní: Teď jsi jako Kléma!“ Výkonný výbor (VV) ÚV KSČM rozhodl 27. února o posílení úseku odborného zázemí KSČM po sjezdu a o nutnosti „soustředit na obsahové otázky bez zbytečných osobních sporů“ v předsjezdové kampani.

33

ÚNOR 2004

Ostatní parlamentní strany

Cesta změny (CZ), Liberální reformní strana (LiRA), Občanská demokratická aliance (ODA), a Volba pro město (VPM) po společné debatě rozhodly kandidovat na post předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu Bohdana Dvořáka a ukončit tím rok činnosti NKÚ bez hlavy. S tímto návrhem přišla LiRA a uskupení stran doufá, že návrh najde širší podporu i v Poslanecké sněmovně, zvláště poté co si jej osvojila US-DEU. Dne 12. února proběhlo v Litovli ustavující zasedání Krajského sdružení Sdružení nezávislých – SNK Olomouckého kraje. Předsedou KS SNK byl zvolen Petr Kašparovský – starosta Konice, místopředsedou Svatopluk Vlk. Bývalá velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková bude kandidovat do Evropského parlamentu. Novinářům 19. února řekla, že přijala nabídku být na společné kandidátce SNK a Evropských demokratů (ED). Kandiduje jako nezávislá a v EP se hodlá zasazovat za jednu Evropu, ne dvourychlostní.

34


BŘEZEN 2004


Prezident Václav Klaus navštívil 4. března Brusel, kde se setkal s předsedou Evropské Komise Romanem Prodim, s nímž hovořil mimo jiné o počtu členů Evropské komise či rozpočtu EU. Klaus během rozhovoru zopakoval své obavy z příliš rychlé integrace v Evropě. Dne 7. března uctil V. Klaus v Lánech památku prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Dne 9. března V. Klaus poprvé navštívil náčelníka generálního štábu Pavla Šteu a ministra obrany Miroslava Kostelku v hlavním vojenském stanu v Dejvicích. Při návštěvě podpořil misi českých výsadkářů v Afghánistánu a rovněž vyzdvihl nezastupitelnou roli transatlantické bezpečnostní vazby. Prezident V. Klaus se 9. března kriticky vyjádřil o Poslanecké sněmovně, kterou označil za „strašlivě rozpolcenou, nerovnovážnou, rozhádanou, bez zřetelné většiny, s chybějícími poslanci, kteří mají nepřetržité cesty kamsi na zahraniční mise“. (Právo, 10. 3. 2003) Klaus rovněž kritizoval vysokou míru nezaměstnanosti, jejímiž příčinami podle něj jsou rozsah státního ochranářství, regulace, dirigování podnikové sféry a makroekonomická politika. Dne 11. března vetoval V. Klaus novelu zákona o péči o zdraví, která umožňovala další fungování zdravotních registrů. Dne 12. března se V. Klaus účastnil summitu hlav států zemí visegrádské čtyřky. Prezidenti hovořili o omezeních vstupu na trh práce členských států EU novým zemím, obavy z přílivu pracovní síly z východu odmítli jako přehnané. V otázce připravované evropské ústavy vyslovily Česká i Slovenská republika podporu Polsku, které společně se Španělskem dává přednost uplatňovaným pravidlům smlouvy z Nice před euroústavou. Hlavy států se zabývaly i romskou problematikou, kterou by podle nich měla řešit společně celá EU. Prezidenti rovněž odsoudili madridské teroristické útoky. Dne 15. března přivítal V. Klaus na Pražském hradě amerického velvyslance Williama Cabanisse, se kterým hovořil o česko-amerických vztazích a o možných amerických investicích v České republice.

35

BŘEZEN 2004

Prezident Klaus se 18. března setkal s generálním tajemníkem NATO Jaapem de Hoop Schefferem. Poprvé za dobu svého účinkování v prezidentském úřadu navštívil 18. března V. Klaus Senát. V rámci svého projevu v horní komoře kritizoval přílišné množství schvalovaných zákonů a nadměrné množství voleb, které se podle prezidenta odráží v malé voličské účasti. Rovněž zmínil možnou roli Senátu v procesu zjednodušení legislativy. Dne 23. března udělil V. Klaus devět milostí. Ke smíření s minulostí a k pokoře před ní vyzval prezident 29. března v Ústí nad Labem na závěr třídenní mezinárodní konference o česko-německých vztazích. Vláda

Dne 3. března vláda zrušila veřejné výběrové řízení na prodej největší české hnědouhelné společnosti Severočeské doly. Důvodem byla nespokojenost vlády s nabídnutou cenou. Dále rozhodla o pokračování humanitární evakuace zdravotně postižených iráckých dětí do ČR, kde mají být operovány především děti s nemocným srdcem. Dne 8. března se premiér Vladimír Špidla účastnil v Kolodějích u Prahy setkání předsedů vlád zemí Visegrádské čtyřky. Premiéři se shodli, že do budoucna by měla Visegrádská čtyřka fungovat jako regionální uskupení sloužící k výměně informací a koordinací postupů, přičemž nevyloučili spolupráci mimo rámec Evropské unie. Vláda schválila 10. března uvolnění více než miliardy Kč ze státního rozpočtu na odstranění havarijního stavu dětského areálu v pražské Fakultní nemocnici Motol. Téhož dne vláda přijala návrh školského zákona, jehož součástí je mimo jiné úprava podoby maturitních zkoušek nebo zřízení středoškolské evidence maturantů. Dále vláda schválila energetickou koncepci, podle níž by měl podíl elektřiny z jaderných elektráren postupně růst ze současných cca 30 na 40 %, naopak podíl elektrické energie z uhelných elektráren má klesnout ze 70 na 50 %. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach vyzval 12. března hejtmany, aby včas zajistili granty pro neziskové organizace nabízející sociální služby. Dotace byly určeny na aktivity zaměřené na protidrogovou politiku, na sociální prevenci kriminality, na poskytování zvláštních sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách a na integraci a pomoc seniorům a zdravotně postiženým. Za bezvýznamný označil 14. března premiér Špidla záměr několika desítek odsunutých Němců žalovat u Evropského soudu pro lidská

36


práva Českou republiku kvůli zabavení jejich majetku po druhé světové válce. Zvýšení bezpečnostních opatření na nejrizikovějších místech v reakci na teroristické útoky ve španělském Madridu potvrdil 15. března ministr vnitra Stanislav Gross. Zvýšená pozornost by měla být věnována mimo jiné letištím či zdrojům pitné vody. Proti stažení českých jednotek z Iráku po madridských útocích se 15. března vyslovili premiér Špidla i ministr zahraničí Cyril Svoboda. Přesvědčení o zlepšení podmínek pro přijetí evropské ústavy vyjádřil 15. března ministr zahraničí Svoboda, zejména s ohledem na výsledky španělských parlamentních voleb a postoj předsedy vítězné Španělské socialistické dělnické strany José Luise Rodrigueze Zapatera. Koncepci stabilizace justice, jež obsahuje řadu postupných dílčích kroků, kterými chce ministerstvo spravedlnosti v následujících třech letech zlepšit situaci českého soudnictví, schválila vláda na svém zasedání 17. března. Premiér Špidla se 18. března v Praze setkal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jaapem de Hoop Schefferem. Po schůzce Špidla prohlásil, že Česká republika přehodnotí původně plánované stažení jednotky v rámci mise KFOR z Kosova. Dne 23. března se uskutečnilo druhé kolo jednání odborů a vlády o výši 13. a 14. platů státních zaměstnanců. Odboráři požadovali po vládě 50 % platů, místopředseda vlády Petr Mareš jim nabídl maximálně 10 %. Vláda na svém mimořádném zasedání 23. března rozhodla o privatizaci těžebních společností Sokolovské uhelné a OKD. Sokolovskou uhelnou získala na základě rozhodnutí vlády manažerská společnost Sokolovská těžební, která zaplatí za 49% státní podíl více než dvě a půl miliardy Kč. Podíl státu v OKD získala firma Karbon Invest, která za 46 % akcií zaplatí dvě a čtvrt miliardy. Dne 24. března se účastnil premiér Špidla v katedrále sv. Almudeny v Madridu státního pohřbu obětí březnových teroristických útoků. Vláda rozhodla 24. března o státní dotaci profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Horní hranice dotací činí 23 milionů Kč, ovšem za předpokladu, že stejnou částku dají uměleckým souborům i kraje. Ministerstvo kultury následně přispěje dalšími 24 miliony. Důvodem vládního postupu byly finanční problémy uměleckých těles, které nemají dostatek prostředků na vyplácení mezd. Vláda na tomtéž zasedání odvolala náčelníka Vojenského zpravodajství Josefa Prokše, který o uvolnění z funkce požádal ze zdravotních důvodů. Vedení vojenské zpravodajské služby, do které spadá armádní rozvědka i kontrarozvědka, se ujal Prokšův zástupce Miroslav Krejčík.

37

BŘEZEN 2004

Dne 26. března se V. Špidla ohradil během svého vystoupení na summitu EU proti omezení některých členských zemí zaměstnávat pracovníky z nově přistupujících států po 1. květnu. Premiér upozornil na skutečnost, že zmíněná restrikce odporuje lisabonskému programu. Během své návštěvy finské jaderné elektrárny Loviisa nedaleko Helsinek vyjádřil 29. března V. Špidla přesvědčení, že příklad Finska v orientaci na další rozvoj jaderné energetiky bude dříve či později následovat i většina ostatních evropských států. Špidlu týž den přijala finská prezidentka Tarja Halonenová. Předmětem jejich rozhovoru bylo především rozšíření EU. Dne 30. března se V. Špidla setkal se svým finským protějškem Mattim Vanhanenem, se kterým debatoval zejména o EU, přičemž opětovně kritizoval členské státy Unie, které na svém území chtějí přechodnou dobu omezit volný pohyb pracovních sil z nově přistoupivších států. Špidla rovněž vystoupil před diplomaty v zastupitelském úřadu EU s projevem, v němž se vyslovil pro urychlené přijetí evropské ústavy a společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Zároveň odmítl požadavky na navrácení majetku Němcům odsunutých po druhé světové válce z Československa. Špidla dále poukázal na poválečné pařížské dohody, které umožňují použít zabavený německý majetek jako reparace. Poslanecká sněmovna

Dne 2. března zablokovali poslanci vládních stran konání mimořádné schůze Sněmovny, o jejíž svolání požádali poslanci ODS. Na schůzi chtěli opoziční poslanci diskutovat s vládou o způsobu obsazování funkcí ve strukturách EU. Sněmovna neschválila 9. března zákon o činžích, jehož součástí bylo postupné trojnásobné zvyšování nájemného. Majitelé bytů tak nemohou zvedat nájemné bez dohody s nájemníky nebo bez rozhodnutí soudu. Sněmovna přehlasovala 24. března prezidentovo veto novely zákona o zdraví lidu, když ze 173 přítomných hlasovalo pro 124 zákonodárců. Dne 26. března schválili poslanci novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích, na jejímž základě by mělo mimo jiné dojít k zavedení tzv. bodového systému a zvýšení pokut pro neukázněné řidiče až do výše 50 000 Kč. Sněmovna dále téhož dne rozhodla, že členství veterinářů v Komoře veterinárních lékařů bude i nadále povinné. Změnu tohoto stavu navrhovalo ministerstvo zemědělství. Naopak proti nepovinnému členství se stavěla sama Komora, která se obávala, že veterinář, který nebude členem Komory, nebude vázán etikou při výkonu své práce.

38


Dne 26. března poslanci schválili novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která souvisí se vznikem Evropského úřadu pro bezpečnost potravin v rámci EU. Úřad má s národními kontaktními místy koordinovat sledování a likvidaci potravin a surovin k jejich výrobě, jež představují zdravotní rizika. Zákonodárci se rovněž vyslovili pro přijetí zákona o rostlinolékařské péči, který zavádí v České republice stejnou ochranu proti zavlečení chorob rostlin jako v EU. Upravuje také možnost dovozu vybraných rostlin a podmínky, na jejichž základě lze dovážet organismy, rostliny a jejich produkty i jiné předměty pro pokusné nebo vědecké účely. Novela zákona o vinohradnictví a vinařství, kterou Sněmovna schválila 26. března, počítá s tím, že domácí vinaři budou moci po vstupu České republiky do EU rozšiřovat vinice pouze v omezené míře. Sněmovna dále schválila novely zákona o ochraně chmele, především odrůdy žatecký poloraný červeňák, a zákona o hnojivech. Dne 30. března zamítla Sněmovna návrh zákona o zákazu potratu, jehož iniciátorem byla skupina poslanců KDU-ČSL. Návrh zákona podpořilo 17 lidoveckých poslanců a pět zástupců ODS. Poslanci schválili 31. března novelu zákona o poplatcích. Pro její přijetí hlasovalo ze 181 přítomných 91 poslanců vládní koalice. Na základě novely se od 1. ledna 2005 zvýší poplatky za televizi a rozhlas ze 75, resp. 37 na 100 resp. 45 Kč měsíčně. Naopak snížení dozná reklamní prostor ve vysílání České televize, a sice z 1 na 0,8 % vysílacího času. Senát

Ústavněprávní výbor Senátu nepodpořil 10. března kandidaturu brněnského právníka Milana Galvase na funkci ústavního soudce. Senát schválil 25. března změny v zákoně o omezení plateb v hotovosti, když zvýšil maximální hranici pro povinné bezhotovostní sazby z původních 15 000 € (asi půl milionu Kč) na jeden milion Kč. Ústavní soud

Senát Ústavního soudu odmítl 9. března stížnost Viktora Koženého vůči postupu policie v záležitosti jeho trestního stíhání jako neopodstatněnou a nedůvodnou. Dne 29. března vypršel mandát ústavnímu soudci Pavlu Varvařovskému, čímž klesl počet soudců Ústavního soudu na jedenáct. Ústavní soud následně rozhodl o tom, se nadále nebude scházet v plénu, a tak se nebude

39

BŘEZEN 2004

moci zabývat návrhy na zrušení zákonů nebo jejich částí. Pro rozhodování v plénu musí být dle zákona o Ústavním soudu přítomno nejméně deset soudců, se zrušením zákona nebo jeho částí musí souhlasit nejméně devět z nich. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského však není možné, aby soud o tak závažných věcech rozhodoval v minimálním počtu.


Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) předložila spolu s KSČM návrh na odškodnění účastníků bojů proti fašismu, kteří v československých zahraničních armádách nebo spojeneckých armádách v letech 1939 až 1945 působili méně než 3 měsíce, a to částkou 1350 Kč za každý den své účasti. Sněmovna tento návrh 2. března odmítla poté, co pro něj hlasovalo kromě komunistů deset poslanců ČSSD a dva poslanci ODS. Na ekonomickém Žofínském fóru 10. března prohlásil předseda ČSSD Vladimír Špidla, že cílem ČSSD není revoluce, ale organický vývoj bez velkých skoků. Současně zdůraznil, že v Evropské unii rozhodně nechce ČR představovat nějaký „třetí svět“, což je také důvodem nepopulárních opatření v reformě veřejných financí. Místopředseda ČSSD Stanislav Gross představil 12. března novou tiskovou mluvčí ČSSD, Lucii Orgoníkovou. Dosavadní tiskový mluvčí Jiří Hron bude nadále působit v Lidovém domě, v oblasti politického odborného zázemí. ČSSD má také novou grafickou podobu internetových stránek; S. Gross k tomu poznamenal, že tato opatření jsou cca jednou dvacetinou všech plánovaných opatření v rámci nové mediální politiky. Dalším takovým opatřením byl rozsáhlý dokument, který Gross předložil členům politického grémia. Nabádal v něm k obnovení důvěry a shody čelných představitelů; vyvarování se manipulace s argumenty (která se podle něj nevyplácí); lepší komunikaci s novináři a veřejností či neslibování nesplnitelného. V. Špidla 12. března odsoudil teroristické útoky v Madridu a uvedl, že probíhá globalizovaná válka. „Není to globální válka, je to globalizovaná válka. Její podstatou je to, že kterékoliv místo na světě, v kterýkoliv okamžik, se může stát bojištěm. Teď to byl Madrid, zítra to může být nějaké jiné místo. Nikdo není pasivně chráněn a ten, kdo před touto skutečností zavírá oči, ohrožuje nejenom sám sebe, ale ohrožuje lidství v jeho nejhlubší podobě.“

40


Pro nedostatek důkazů odložila mostecká policie případ údajného nelegálního odposlechu poslance Josefa Hojdara. Funkční odposlouchávací zařízení policisté nalezli v listopadu 2003 v jeho poslaneckém autě. Podobně byl odložen i případ štěnice nalezené v Hojdarově mostecké kanceláři. V rozhovoru pro deník Právo uvedl 19. března V. Špidla, že s komunisty se sice nebude objímat, ale lze s nimi obchodovat. Z. Škromach v reakci na tato slova uvedl, že by posunul sociální demokracii více doleva tak, aby strana dokázala získat podporu komunistů. Předsednictvo ČSSD neschválilo 20. března kandidaturu Jany Volfové do Senátu PČR na Jihlavsku a uložilo okresní konferenci provedení nové nominace. V. Špidla to odůvodnil tím, že „Jana Volfová je momentálně ze všech hledisek jako kandidátka oslabena“. Předsednictvo také vzalo na vědomí zprávu o plnění programového prohlášení vlády, a to i přes výskyt bodů, které splněny nebyly. Senátor ČSSD a kandidát do EP Richard Falbr usnul na přednášce pro novináře v budově Evropské odborové konfederace; vůbec se přitom netajil tím, že si zdříml kvůli tomu, že ho nebavil projev maďarského odborníka. Poklesu podpory před volbami do EP se neobával, naopak prý dostal mnoho dopisů od fanoušků s kladným ohlasem na své chování. Heslem ČSSD pro volby do EP je „Evropa hlavně pro lidi“. Představili je 26. března lídr sociálnědemokratické kandidátky Libor Rouček a manažer pro volby do EP Martin Starec. Volební kampaň ČSSD byla šířena formou eurokaravany, jež nahradila populární Zemák. Dva žlutomodré vozy odjely 30. března z náměstí Republiky nejprve na cestu po Praze, pak do Benešova, Tábora, a dalších měst; během jejich turné bylo rozdáno dvacet tisíc symbolických mincí. ČSSD obdržela v roce 2003 570 tisíc Kč darů (plus dalších deset milionů od a. s. Cíl, stoprocentně vlastněné sociální demokracií). Příspěvek od státu činil 113 milionů, od členů strana vybrala necelých 7 milionů. Celkové příjmy strany tedy činily 147,5 milionů Kč. Dne 25. března odmítl Senát zákon o tom, že Edvard Beneš se zasloužil o stát. Návrh nepodpořil mimo jiné R. Falbr, poslanec Robert Kopecký jej proto vyzval k odstoupení z kandidátky ČSSD do EP. Falbr jeho výzvu odmítl. Generální ředitel společnosti Sazka Aleš Hušák odmítl pozvat V. Špidlu na slavnostní otevření Sazka Arény, neboť jeho vláda mu odmítla poskytnout záruky pro krytí úvěru při výstavbě haly. Za tento krok byl kritizován nejen vládními politiky, ale i opozicí a byl vyzván k omluvě. S. Gross rozeslal 28. března spolustraníkům následující SMS: „Na základě stanoviska GŘ Sazky Hušáka k nepozvání předsedy vlády ČR na slavnostní otevření

BŘEZEN 2004

41

Sazka Areny nedoporučuje politické grémium členům účast na této akci. Na hokej tam rádi půjdeme. St. Gross.“ (Právo, 28. 3. 2004) Nedůvěru bývalému kandidátovi ČSSD na českého komisaře v Radě Evropy Miloši Kužvartovi vyjádřil 27. března středočeský Krajský výkonný výbor (KVV) ČSSD (pro nedůvěru hlasovalo 22 ze 23 členů výboru). Podle předsedy KVV Richarda Dolejše je to jasný signál, že středočeská krajská organizace soc. dem. do budoucna s Milošem Kužvartem nepočítá. Kužvart ještě před začátkem jednání rezignoval na funkci místopředsedy krajské organizace, mandát poslance si však ponechal; KVV ho vyzval k jeho složení. Začátkem března Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová (KDU-ČSL) zahájila svou předvolební kampaň do Evropského parlamentu. Na zahájení kampaně, které proběhlo v Praze v atriu Paláce Caritas, byli představeni kandidáti KDU-ČSL do voleb do Evropského parlamentu. Křesťanští demokraté ústy volebního lídra Zuzany Roithové seznámili zástupce médií i veřejnost s prioritami a cíli, kterých KDU-ČSL chce v Evropském parlamentu dosáhnout. Zuzana Roithová zdůraznila tři jednoznačné programové priority: (1) KDU-ČSL chce podpořit změnu rozpočtu Evropské unie ve prospěch vzdělávání, vědy a podpory nových technologií, aby bylo dosaženo větší konkurenceschopnosti Evropy, ale i členských států. (2) KDU-ČSL se chce dále zaměřit na podporu služeb a dopravní infrastruktury, včetně transkontinentálních sítí (dálnice a železnice, které nebudou končit na hranicích jednoho státu), aby byl posílen rozvoj jednotlivých regionů a venkova. (3) KDU-ČSL si uvědomuje, že otázka bezpečnosti se stává celoevropskou problematikou. Proto bude vyvíjet takové kroky, aby byl uznáván „výkon práva“ vzájemně mezi členskými zeměmi, podpoří zavedení společného evropského zatykače a v neposlední řadě bude vyvíjet kroky pro omezení nelegální migrace. V reakci na neúspěšné hlasování koalice v otázce deregulace nájemného se předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek pro ČTK 9. března vyjádřil v tom smyslu, že výsledek hlasování za koaliční krizi nepovažuje. „Prostě vládní koalici chyběli dva poslanci, nebyl přijat zákon o nájemném,“ uvedl. Dodal, že se nestala žádná tragédie. Dne 18. března se uskutečnilo setkání představitelů KDU-ČSL s předsedou poslaneckého klubu Evropské lidové strany-Evropských demokratů v Evropském parlamentu Hansem G. Pötteringem. Návštěva začala na slavkovském bojišti přehlídkou vojáků v uniformách. H. G. Pöttering se pak v Praze setkal s politiky KDU-ČSL – Cyrilem Svobodou, Petrem Pithartem a dalšími. Cílem tohoto setkání bylo upevnění vztahů před

42


nadcházejícím vstupem ČR do EU a s tím souvisejícími volbami do Evropského parlamentu. K ustavení expertní skupiny, jejímž úkolem bude revize státní protidrogové politiky M. Kalousek 19. března pro ČTK řekl, že je s jednáním koaliční skupiny spokojen, protože podle něj „nabralo správný směr“. Lidovci dosáhli toho, že se drogy nebudou rozlišovat na „měkké“ a „tvrdé“ a že stát nebude financovat testování drogy extáze na diskotékách. Koncem března zasedal Celostátní výbor KDU-ČSL. Jeho členové schválili dosavadní postup vyjednávání v rámci koalice KDU-ČSL, ČSSD, US-DEU v otázce protidrogové politiky a přijali konkrétní body nutné k jejímu uvedení do praxe. Zároveň zasedala i Celostátní konference, která přijala usnesení, kterým schvaluje roční účetní závěrku strany za rok 2003, změnu na kandidátce do EP, kdy z místa č. 29 rezignoval Jan Janeček a novým kandidátem se místo něj stal Martin Machů. Novelu zákona o kriminalizaci potratů, která sněmovnou předposlední březnový den v prvním čtení neprošla, hájili její předkladatelé z řad KDU-ČSL mnoha různými argumenty. Například Josef Janeček mimo jiné uvedl: „Zašlápnutí čolka je u nás trestné, ale zabití nenarozeného dítěte není trestné“. Projednávání novely už několik měsíců provází přesvědčovací kampaň jejích zastánců i odpůrců. „Podporujeme vznik funkce evropského prezidenta. Pro nás by byl vhodný adept Václav Havel,“ prohlásila senátorka Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU) Helena Rögnerová na veřejné besedě. (ČTK, 1. 3. 2004) Dne 3. března vystoupil poslanec Tomáš Vrbík z US-DEU, v poslaneckém klubu ale zůstane. Vládní koalice si tak udrží většinu 101 hlasu. Poslanec Marian Bielesz ČTK řekl, že Unie svobody-DEU by měla svolat mimořádné republikové shromáždění, které by volilo i stranické vedení. Právě podle toho, jak se s nynější situací vypořádá současné vedení US-DEU, se chce Bielesz rozhodnout, zda stejně jako Vrbík stranu opustí. Následující den vydalo předsednictvo US-DEU usnesení, ve kterém bere na vědomí vystoupení Vrbíka ze strany a jeho rozhodnutí pracovat nadále v poslaneckém klubu strany, konstatovalo, že koaliční vláda tímto rozhodnutím není ohrožena a vyzvalo členy, aby společně s diskusí o dlouhodobém směřování strany pokračovali v práci na volební kampani do Evropského parlamentu. Bielesz ze strany vystoupil 5. března, v poslaneckém klubu stejně jako Vrbík zůstal. Bielesz prohlásil, že nechce, aby současná koaliční vláda padla, protože v současné situaci nevidí lepší řešení. Místopředseda strany J. Hadrava uvedl, že Bieleszovo rozhodnutí nebylo pro členy stranického vedení překvapením. „Situace není radost-

BŘEZEN 2004

43

ná,“ dodal. Avšak zdůraznil, že pokládá za důležité, že Bielesz a Vrbík sice vystoupili ze strany, ale zůstali v klubu a dávají najevo, že nemíní položit kabinet. Předsednictvo strany se v souvislosti s nastalou situací rozhodlo požádat republikový výbor o vyslovení důvěry. Mimořádný republikový výbor se sešel 7. března, vzal na vědomí prohlášení předsednictva, že přebírá za vzniklou situaci zodpovědnost a schválil návrh předsedy Petra Mareše, aby bylo svoláno mimořádné republikové shromáždění po volbách do EP na 26.–27. 6. 2004. Poslanec Svatopluk Karásek, který dosud působil v poslaneckém klubu US-DEU jako nestraník, podepsal 9. března přihlášku do US-DEU. Chtěl tím vyjádřit solidaritu této vládní straně. Vůči vládní koalici byl dosud vždy loajální, takže stranická legitimace US-DEU je hlavně gestem a morální podporou. Vstoupit do US-DEU podle svých slov považoval za dané situace za správný krok. „Byl jsem v klubu Unie svobody rok a půl a mám pocit, že je to docela dobrá společnost, že se ve vládě snaží. A teď, když ti dva mladí poslanci vystoupili, tak mně mé srdce řeklo, že bych měl zase vstoupit,“ řekl Karásek ČTK. Dne 16. března se opět sešel republikový výbor strany, který pověřil předsednictvo US-DEU sestavením a předložením návrhu kandidátky pro volby do EP 2004 a poslance Roberta Vokáče vedením volebního štábu a vyzvalo předsednictvo k jednání o vytvoření společné kandidátky se stranami zastoupenými v Koordinační radě. Již 17. března řekl J. Hadrava, že US-DEU půjde do evropských voleb v koalici s Cestou změny, Občanskou demokratickou aliancí a Liberálně reformní stranou (LiRA). „Dohodli jsme se a kandidátka bude plná zajímavých osobností. Bude to myslím nejosobitější kandidátka,“ dodal. (ČTK, 17. 3. 2004) Dne 23. března J. Hadrava informoval, že „lídři stran schválili název Unie liberálů, který ještě projde ratifikací.“ Liberální strany se také dohodly na podmínkách financování a organizace volební kampaně. Podle Hadravy většinu nákladů uhradí US-DEU, ostatní strany se budou podílet spíše nasazením svých lidí. (ČTK, 23. 3. 2004) Název kandidátky schválil i republikový výbor strany a schválil prvních 15 kandidátů v čele s H. Rögnerovou, s tím že zmocnilo předsednictvo k závěrečným úpravám. Kolem sestavování kandidátky a jejího konečného názvu (Unie liberálních demokratů) však ještě seběhlo několik nedorozumění a zmatků. Její sestavovatelé např. oznámili, že na ní bude mj. zařazen Jan Kalvoda či Jaroslava Moserová, kteří to však vzápětí dementovali.

44


Opoziční strany

Výkonná rada Občanské demokratické strany (ODS) 1. března ostře odsoudila politiku koaliční vlády v oblasti nezaměstnanosti a zadlužování státu a odmítla způsob, jakým vláda připravuje nominace kandidátů na místa vysokých úředníků do Evropské unie. Místostarosta centrálního plzeňského obvodu Radim Kopáček (ODS), který je podezřelý z braní úplatků za přednostní přidělování městských bytů, rezignoval 17. března na všechny své funkce i na členství ve straně. Řekla to starostka městské části Jaroslava Maříková (ODS), která na něj podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele a braní úplatku. Stínový ministr zdravotnictví Tomáš Julínek vydal 17. března tiskové prohlášení, ve kterém kritizuje návrh zdravotnictví ministryně Marie Součkové (ČSSD). Návrh podle něj mj. zahajuje likvidaci systému zdravotních pojišťoven v ČR a může vést k velmi rychlému kolapsu celého systému. Jména 9 senátorů za ODS, kteří včas neučinili oznámení o činnostech, příjmech a darech a nemovitém majetku podle zákona k datu podnětu, ale učinili tak dodatečně, přečetl předseda Senátu Petr Pithart při schůzi druhé komory parlamentu. „Pranýř, který právě proběhl, je na místě. Podnět těch pěti aktivistů je také na místě,“ přiznal senátor Josef Pavlata. „Mrzí mě, že jsem oznámení neodevzdal včas. Ale daleko víc by mě mrzelo, kdybych odevzdal přihlášku do Socialistického svazu mládeže a pracoval v této organizaci jako aktivní funkcionář. A vůbec nejvíc by mě mrzelo, kdybych někdy půl roku před revolucí odevzdala, pardon, odevzdal podepsanou přihlášku do známé zločinecké organizace, Komunistické strany Československa,“ dodal Pavlata zřejmě v narážce na Helenu Rögnerovou (za KDU-ČSL). Policie začala 22. března stíhat kladenského primátora Milana Volfa (ODS) pro zneužití pravomoci veřejného činitele. Dává mu za vinu, že kladenskému hokejovému klubu bez schválení zastupitelstva přidělil z městského rozpočtu 41 milionů Kč. Dne 23. března jej policie obvinila i za nákup drahého služebního vozu Audi. Okresní soud v Kladně pak 24. března rozhodl, že M. Volf bude stíhán vazebně, aby na svobodě nemohl ovlivňovat svědky a pokračovat v trestné činnosti. „To je jen zoufalý pokus o záchranu Unie svobody,“ komentoval Vlastimil Tlustý koaliční jednání o možnosti prosadit do novely volebního zákona přímé volby hejtmanů a starostů. „Takové změny ODS nepodpoří,“ doplnil. (ČTK, 25. 3. 2004)

BŘEZEN 2004

45

ODS dne 30. března 2004 v souladu se zákonem o politických stranách a hnutích odevzdala do Poslanecké sněmovny Výroční finanční zprávu za rok 2003. Výnosy ODS byly 181 457 tis. Kč a náklady byly 89 887 tis. Kč. Dne 6. a 7. března pořádala Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) v Praze konferenci evropských levicových stran. Zúčastnily se jí delegace 29 levicových stran a dále pak delegace skupiny Sjednocené evropské levice/Severské zelené levice Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Předseda poslaneckého klubu (PK) KSČM Pavel Kováčik uvedl 9. března v deníku Právo, že jeho strana nebude držet koalici u vlády prostřednictvím párování poslanců Tomáše Vrbíka a Mariana Bielesze. Předseda Ústředního výboru (ÚV) KSČM Miroslav Grebeníček 11. března ostře odsoudil rozhodnutí vyslat české vojáky do Afghánistánu. Vláda i parlament podle něj jednaly nejen protiprávně, ale i nelegitimně. „Vedle porušení Ústavy ČR kabinet premiéra Špidly afghánskou expedicí vědomě a záměrně porušuje Chartu OSN, ale i Washingtonskou smlouvu Severoatlantické aliance, která výslovně užití síly váže na obranu při napadení a na akce v euroatlantickém prostoru. Napadneme nelegitimní a protiústavní akty vlády v souvislosti s vysláním vojenské jednotky do Afghánistánu u Ústavního soudu.“ Předseda strany také zcela odmítl současnou ČSSD a případnou spolupráci podmínil změnou její praktické činnosti. „KSČM se do podpory vlády, natož do vlády, nehrne. Rozhodně ne v situaci, kdy vláda uskutečňuje protilidovou politiku. To by nejprve musel nastat obrat ČSSD k levicovým hodnotám. „Grebeníčkův postoj potvrdil Výkonný výbor (VV) ÚV ve svém prohlášení z 12. března k vývoji ve vládě ČR. VV deklaroval ochotu podpořit ČSSD při případné změně vlády. Současná ČSSD je podle komunistů ve vleku pravice a zcela se rozešla se svým programem i vládním prohlášením. KSČM uvedla několik konkrétních projevů „protilidového“ charakteru vlády (pád 24 tisíc živností během dvou měsíců letošního roku apod. „VV ÚV KSČM soudí, že jakkoli současný postup ČSSD škodí politické levici v ČR a poškozuje zájmy většiny občanů, hledat a nalézat shodu je v případě, že se ČSSD vymaní z přímého vlivu pravice, stále potřebné a žádoucí.“ V prohlášení VV ÚV k teroristickému útoku ve Španělsku, vydaném 12. března, odsoudila KSČM jakýkoli čin zaměřený proti nevinným obětem, a zároveň v něm kritizovala americkou politiku boje s terorismem. M. Ransdorf rozeslal členům KSČM osobní dopis (nákladem 100 000 výtisků), ve kterém kritizoval současné vedení strany. Možnosti KSČM

46


jsou podle něj v rozporu s jejím současným výkonem a tento rozpor nikdy nebyl tak patrný jako nyní. Ransdorf v dopise nabádal ke spolupráci s podnikatelským sektorem (tak, aby strana nebyla finančně závislá pouze na členských příspěvcích a státní dotaci) a navrácení atmosféry hledání „něčeho nového“. Modernizaci strany považuje za klíč ke spolupráci s ČSSD. Ještě před rozesláním předal Ransdorf dopis 12. března VV ÚV – tento krok hodnotila pozitivně např. místopředsedkyně Zuzka Rujbrová. Místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip přislíbil částečnou podporu některým návrhům ČSSD (registrační pokladny, majetková přiznání). Učinil tak 14. března v televizi Nova. Poslankyně KSČM Ivana Levá vyvolala živou veřejnou diskusi poté, co Poslanecké sněmovna schválila nový mediální zákon i s doplňkem o povinnosti používání spisovné češtiny v celoplošných elektronických médiích, a to jak veřejnoprávních, tak i komerčních. Zákon nestanovuje sankce za porušení tohoto ustanovení a ani neodkazuje na kodifikovanou normu, podle níž by byla spisovnost projevu hodnocena. Místopředseda ÚV KSČM Václav Exner ve zprávě o hospodaření strany uvedl, že KSČM v roce 2003 dostala dary v hodnotě 4 355 tisíc Kč a na členských příspěvcích vybrala více než 30 a čtvrt milionu Kč. Spolu se státním příspěvkem ve výši 92 miliónů dosáhl celkový příjem strany 162,5 miliónu Kč. Výdaje KSČM byly téměř 133 miliónů Kč. Celkový výsledek hospodaření KSČM za rok 2003 tedy je + 29 600 tisíc Kč; pro rok 2004 jsou plánované náklady 153 milionů a výnosy přibližně 163 milionů. Vlastní jmění KSČM je 318 milionů Kč, včetně 63 nemovitostí. ÚV KSČM schválil 27. března „Hlavní priority KSČM v období mezi VI. a VII. sjezdem“. ÚV také změnil rozhodnutí o volbě místopředsedů: první zasedání ÚV s volbou jeho místopředsedů se sejde na závěr prvního jednacího dne sjezdu. Nebyl schválen návrh, aby místopředsedy volil sjezd přímo a bylo tak zvráceno minulé rozhodnutí, podle nějž měla volba proběhnout až týden po skončení sjezdu. Na volby do EP hodlá KSČM vydat 4,5 milionu Kč. Lídr kandidátky M. Ransdorf hodlá voliče přesvědčit především prostřednictvím billboardů a mítinků. Ostatní strany

Ústřední sněm Občanské demokratické aliance (ODA) schválil 6. března ustavení koaliční kandidátky s názvem ELDR (Evropští liberální demokraté a reformisté) do EP, společně s dalšími subjekty ochotnými se na této kandidátce podílet, kandidátky prezentující program na základě

BŘEZEN 2004

47

dokumentu „Cesta ke svobodné společnosti“. Zároveň pověřil politickou radu ODA jednáním s dalšími politickými subjekty o případné společné kandidátce vzniklé sloučením vlastních kandidátek. V tiskové zprávě z 8. března Liberální reformní strana (LiRA) uvedla, že chápe rozhodnutí ODA v případě nedohody se zástupci US-DEU a SNK-ED postavit vlastní kandidátku. LiRA je připravena podpořit (personálně i finančně) společnou kandidátku směřující do třetí největší frakce v EP ELDR, budou rádi, pokud se přidají CZ a US-DEU. LiRA vidí šanci liberálů v jasném odlišení od konzervativců, ať již umírněných KDU-ČSL, SNK-ED či nacionálních ODS. LiRA chce přetvoření EU na Spojené státy evropské (USE) a je přesvědčena, že federativní forma EU je nejlepším uspořádáním. Média přinesla 23. března informaci o tom, že výzva ministra kultury Pavla Dostála odradila Milana Knížáka od kandidatury do EP za Národní koalici České strany národně sociální a Národní strany. Podle ministra kultury je funkce evropského poslance neslučitelná s funkcí ředitele Národní galerie, Knížák se proto kandidatury vzdal. Dne 25. března proběhlo zasedání Předsednictva SNK Sdružení nezávislých. Hlavními body jednání byla příprava voleb a volební kampaně do Evropského parlamentu a pravidla hospodaření pro rok 2004, která upravují zejména některé postupy financování krajských voleb. Předmětem jednání byl i postup v přípravě senátních voleb.

48


DUBEN 2004

ÚSTAVNÍ ORGÁNY

49

DUBEN 2004

Dne 29. dubna navrhl V. Klaus Senátu jako dalšího kandidáta do Ústavního soudu Michaelu Židlickou, členku Katedry dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Židlická je považována za významnou odbornici v oboru římského práva. Dne 30. dubna vydal prezident svoji novou knihu pod názvem Evropa Václava Klause. V knize Klaus vysvětluje svůj pohled na evropskou integraci.

Prezident

Prezident Václav Klaus navrhl 1. dubna Senátu advokáta, vysokoškolského pedagoga a bývalého předsedu České advokátní komory Stanislava Balíka jako dalšího kandidáta na funkci ústavního soudce. Balík je již třináctým kandidátem, kterého Klaus Senátu navrhl. Prezident Klaus přijal 5. dubna nového velvyslance Vatikánu nuncia Diega Causera, jenž Klausovi předal své pověřovací listiny. V. Klaus si pozval 7. dubna na Pražský hrad premiéra Špidlu, kterému vytkl podobu vládou zpracované koncepce postoje ČR k Evropské unii na léta 2004 až 2013. Podle Klause text působí jako vytvořený na zadání zvenčí, jako text, v němž má být demonstrována česká konformnost s dominujícím „evropským“ myšlením a frazeologií. Prezident rovněž kritizoval, že koncepce vznikla pouze v rámci vládní koalice a nebyla předložena široké politické diskusi. V. Klaus vetoval 9. dubna zákon o změnách DPH a související zákon o dani z nemovitostí. Klaus označil zákony za směsici nutných opatření kvůli vstupu země do EU a opatření s negativním dopadem na hospodářské subjekty a občany ČR. V. Klaus podepsal 13. dubna šest zákonů, mimo jiné i zákon o kolektivním investování a o dluhopisech. V. Klaus jmenoval 14. dubna Jozefa Kubinyiho novým ministrem zdravotnictví. Kubinyi nahradil ve funkci Marii Součkovou. Dne 15. dubna zahájil V. Klaus jedenáctidenní oficiální návštěvu Číny. V. Klaus se stal vůbec první českou hlavou státu, která Čínu oficiálně navštívila. V. Klaus zahájil návštěvu Číny v Hongkongu, kde zdůraznil nezbytnost navázání intenzivních styků s Čínou ve všech oblastech. Návštěva vyvrcholila 22. dubna rozhovorem s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem a setkáním s premiérem Wen Ťia-paem. Podle českého prezidenta se návštěvou podařilo postavit ČR do pozice, jakou mají jiné evropské země. Klaus také pozval čínského prezidenta k návštěvě Prahy. V. Klaus udělil 28. dubna sedmnáctou milost.

Vláda

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek a ministr obrany Miroslav Kostelka se 1. dubna setkali s prezidentem Klausem, se kterým hovořili zejména o využití vojenského prostoru Boletice, kde usiluje Jihočeský kraj o zřízení lyžařského areálu. Cílem ministerstva životního prostředí je ochrana přírody v dané oblasti vzhledem k výskytu vzácných druhů ptáků. Výsledkem setkání byla dohoda o zřízení pracovní komise s cílem dalšího jednání o využití Boletic. Dne 13. dubna požádal premiér Vladimír Špidla prezidenta Klause o odvolání ministryně zdravotnictví Marie Součkové. Na její místo navrhl Špidla poslance a člena sněmovního zdravotního výboru Jozefa Kubinyiho. Podle premiéra byl hlavním důvodem změny nový impuls, který Součková již resortu nedokázala dát. V noci z 15. na 16. dubna těžce havaroval vůz ministra zahraničí Cyrila Svobody. Ministr utrpěl poranění krční páteře, které si vyžádalo okamžitý chirurgický zákrok ve vyškovské nemocnici. Po ošetření a noční operaci ve Vyškově byl ministr 16. dubna převezen do Úrazové nemocnice v Brně. Ministryně školství Petra Buzková prohlásila, že nepovažuje hodinovou stávku učitelů, která se konala 21. dubna, za odůvodněnou. Nedomnívá se, že učitelům se budou tento rok snižovat platy tak, jak tvrdí odbory. Podle ní budou na základních školách výdělky průměrně o takřka 2000 Kč vyšší a na středních školách to bude přibližně o 200 Kč více. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce 25. dubna prohlásil nový ministr zdravotnictví J. Kubinyi, že ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiřina Musílková nestačí na svoji funkci, odvolat ji však nemůže a tento krok bude v pravomoci Poslanecké sněmovny až poté, co bude novelizován příslušný zákon. Generálního ředitele VZP sice poslanci jmenují, ale s odvoláním zákon nepočítá. Ředitelka VZP pak reagovala na ministrovo prohlášení oznámením, že rezignovat nehodlá. Na Kubinyiho postup měli různý názor i lékaři – zatímco prezident České lékařské komory David Rath usoudil, že by Musílková měla odejít z funkce, vedoucí

50


Lékařského odborového klubu Milan Kubek prohlásil, že to není nejaktuálnější problém. Kubinyi později oznámil, že na první květnové schůzi Poslanecké sněmovny chce požádat o zařazení bodu týkajícího se situace ve zdravotnictví. V jeho rámci chtěl ministr informovat o Všeobecné zdravotní pojišťovně, pochybnostech, které měl o jejím hospodaření a o svých jednání s ředitelkou VZP. Dne 28. dubna schválila vláda věcný záměr zákona, který měl za úkol zlegalizovat prostituci. Osoby poskytující sexuální služby se podle návrhů mají stát po splnění určitých podmínek samostatnými podnikateli. K získání povolení obce musí být starší 18 let, zaplatit 2000 Kč poplatek, předložit doklad o trestní bezúhonnosti a lékařské osvědčení. Záměr byl schválen proti odporu ministrů KDU-ČSL, kterým se na jednání vlády také nepodařilo prosadit návrh novely trestního zákona, podle něhož by měly soudy lidem, kteří podruhé někoho zabijí, ukládat až na výjimky doživotní tresty. Ministr informatiky Vladimír Mlynář požádal 29. dubna Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby prověřil, zda výměnou jednatelů mobilního operátora Eurotel nedošlo k porušení podmínek, za kterých úřad v roce 2003 schválil spojení Českého Telecomu s Eurotelem. Poslanecká sněmovna

Dne 1. dubna schválila Poslanecká sněmovna v prvním čtení školský zákon a zákon o pedagogických pracovnících. Součástí norem jsou mimo jiné rámcové vzdělávací programy, které mají nahradit stávající osnovy, či kariérní řád, který by měl dle ministerstva školství zajistit příliv mladších a kvalitnějších učitelů do škol. Opozičním poslancům se 2. dubna podařilo díky absenci vládních poslanců prosadit ve druhém čtení zamítnutí novely Listiny základních práv a svobod, která měla zaručit vydávání českých občanů do zemí EU na základě tzv. eurozatykače. Do třetího čtení naopak prošly novely trestního zákona a trestního řádu, kterými se ustanovení o evropském zatýkacím rozkazu mají aplikovat do českého právního řádu. Bývalého člena baletu Národního divadla Jana Prokeše zvolili poslanci 6. dubna do Rady České televize. Prokeše nominovalo Sdružení dětí a mládeže pro volný čas a přírodu – Duha a Asociace pro mládež, vědu a techniku Praha. Prokeš nahradí ve funkci předsedu Obce spisovatelů Ivana Binara. Poslanecká sněmovna schválila 7. dubna nový zákon o zaměstnanosti, který zpřísňuje podmínky pro vyplácení sociální podpory. Podle zákona

51

DUBEN 2004

nemá právo na dávky člověk, který bez vážných důvodů odmítne vykonávat veřejně prospěšné práce. Automatický nárok na podporu nemají podle zákona absolventi škol, pokud za poslední tři roky neodpracují nejméně 12 měsíců. Zákon zároveň zvýšil podporu a prodloužil dobu jejího pobírání nezaměstnaným lidem nad padesát let, rovněž umožnil si k podpoře legálně přivydělat. Na základě zákona musí zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci povinně zaměstnávat čtyři procenta zaměstnanců se zdravotním postižením pod hrozbou vyšší pokuty, než byla doposud. Dne 8. dubna schválili poslanci zákon o obchodu se zbrojním materiálem, na jehož základě bude moci mimo jiné vláda pronajmout švédské stíhačky Gripen bez přizvání prostředníka. Dále Sněmovna schválila zákon, který ošetřuje finanční a materiální zabezpečení českých reprezentantů v Evropském parlamentu (EP). Českým poslancům EP přiznali poslanci základní plat ve výši 65 tisíc Kč měsíčně a bezplatnou hromadnou dopravu na území ČR. Dne 14. dubna poslanci schválili zákon o zásluhách Edvarda Beneše, čímž přehlasovali veto Senátu. Pro přijetí zákona se vyslovilo 123 zákonodárců, 29 bylo proti. Na schůzi Poslanecké sněmovny 22. dubna bylo s pomocí zraněného ministra C. Svobody a bývalého poslance ODS Petra Kotta přehlasováno prezidentské veto zákona o dani z přidané hodnoty. Pro schválení zákona bylo potřebných 101 poslanců, proti se vyslovilo 83 přítomných členů ODS a KSČM. Zákon začal platit již den po schválení, neboť okamžitě vyšel ve Sbírce zákonů. Zabránilo se tak možnému legislativnímu zmatku, který by bez příslušného zákona vznikl od vstupu do EU k 1. květnu. Hlasování bylo přitom kvůli ministrovi Svobodovi posunuto o dva dny, aby se jej mohl zúčastnit. Na samotné zasedání byl pak Svoboda dopraven z nemocnice policejním vrtulníkem ministerstva vnitra. Senát

Dne 1. dubna schválil Senát návrh zákona o DPH, jímž se snížila základní sazba daně a do které se přesunula od 1. května řada služeb či ceny vstupenek na sportovní utkání. Od 1. ledna 2005 zdraží i ubytovací služby. Senátoři přijali i finanční kompenzace, které zmírňují u sociálně slabších skupin obyvatelstva dopady změn DPH. Dne 8. dubna proběhla v Senátu debata o obsazování Ústavního soudu. Někteří ze senátorů se ohradili proti prezidentovu přístupu k problematice a senátor Zdeněk Bárta (KDU-ČSL) dokonce přirovnal Klausovo jednání k velezradě. Debata vyústila v přijetí usnesení, aby Klaus urychleně

52


předložil další návrhy na ústavní soudce. Senát zároveň neschválil na post ústavního soudce experta na pracovní právo z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Milana Galvase. Pro se vyslovilo jen 25 ze 70 senátorů. Senát se ohradil zejména proti Galvasovu úzkému profesnímu zaměření a kvůli jeho bývalému členství v KSČ. Senát neschválil 13. dubna zákon o zásluhách druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Následujícího dne projednávala zákon Sněmovna, přičemž poslanci nedovolili zástupci Senátu Martinu Mejstříkovi odůvodnit stanovisko horní komory k zákonu. Stalo se tak vůbec poprvé v historii, kdy poslanci neumožnili vystoupit některému ze senátorů. Sněmovna hlasovala dvakrát o tom, zda senátora pustí na jednání Sněmovny, ani jednou však Mejstřík nezískal potřebný počet hlasů. Podle předsedy Senátu Petra Pitharta by měla Poslanecká sněmovna vyvodit důsledky z toho, že v úterý 20. dubna znemožnila vystoupení senátorovi Martinu Mejstříkovi. Pithart o to písemně požádal předsedu Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka. Ústavní soud

Kvůli špatnému postupu Ústavního soudu (ÚS) prohrála ČR rozsudkem z 20. dubna další spor u Evropského soudu pro lidská práva, a to ve sporu s pražským podnikatelem Františkem Bulenou. ÚS totiž podle rozhodnutí Evropského soudu udělal chybu, když se odmítl zabývat Bulenovou stížností na soudní rozhodnutí, které poslalo jeho firmu v roce 1999 do konkursu. Bylo tak podle soudu porušeno jeho právo na přístup k soudu, garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.


Předseda České strany sociálně demokratické (ČSSD) Vladimír Špidla prohlásil 3. dubna v deníku Právo, že sociální stát musí dočasně ustoupit, aby se mohl nadále rozvíjet. Je ve strategické defenzivě vlivem globalizačních procesů a tlaku amerického a asijského civilizačního okruhu a musí se reformovat, aby mohl obstát v oblastech, v nichž nyní zaostává. Přímé daně podle něj nelze účinně vybírat a lepší proto jsou daně nepřímé. S výroky V. Špidly nesouhlasili např. předseda ústecké ČSSD Jaroslav Foldyna

DUBEN 2004

53

či senátor Richard Falbr. Podpořil jej naopak předseda PS PČR Lubomír Zaorálek či předseda poslaneckého klubu (PK) ČSSD Petr Ibl. Jaroslavu Šabatovi zaniklo členství v ČSSD, neboť nezaplatil příspěvky. Rozhodl tak městský výkonný výbor v Brně. Šabata pro tisk prohlásil, že na nezaplacení nebyl upozorněn a že má pocit, že sociální demokraté byli rádi, když se jej zbaví. Tradičního jarního pochodu ČSSD na horu Říp se 3. dubna zúčastnilo tisíc až dva tisíce účastníků. Stranické špičky vystupovaly sebevědomě a hovořily o vítězství ve volbách – pochodu se účastnili kandidáti všech tří voleb v roce 2004. Místopředseda ČSSD Stanislav Gross označil sociální demokracii za jedinou sílu nejen v ČR, ale v celé Evropě, schopnou prosazovat zájmy obyčejných lidí, kteří chtějí poctivě pracovat a poctivě podnikat. R. Falbr použil heslo Che Guevary „Vždycky k vítězství!“. R. Falbr řekl 8. dubna na jednání Senátu, že prezident Václav Klaus zavinil současnou ústavní krizi, týkající se fungování Ústavního soudu. Vůli Senátu ÚS neblokovat proces schvalování kandidátů dokázal skutečností, že senátoři sice šest kandidátů zamítli, ale pět schválili. Nesouhlasil však s výrokem Zdeňka Bárty, podle něhož by měl prezident být obžalován z velezrady. Místopředseda strany Zdeněk Škromach informoval 9. dubna o podpisu vzájemné spolupráce mezi ČSSD a Svazem důchodců ČR, která by měla přispět také k naplňování programu přípravy na stárnutí, přijatého vládou v roce 2002. Současně naznačil, v čem spočívají hlavní plánovaná opatření ČSSD pro boj s nezaměstnaností: ve vytvoření meziresortní komise pro řešení problematiky nezaměstnanosti; v delší podpoře v nezaměstnanosti u lidí, kteří mají nad padesát a pětapadesát let; ve vytvoření úlev pro zaměstnavatele, kteří by poskytovali absolventské praxe pro mladé absolventy (např. zrušení povinnosti odvádět pojistné po dobu jednoho roku absolventské praxe); v rozšíření příspěvků např. na dojíždění do zaměstnání; a ve vymáhání kvót pro zaměstnávání zdravotně postižených finančními postihy u firem a povinností u státních institucí. Místopředsedkyně ČSSD Marie Součková po svém odvolání z postu ministryně zdravotnictví uvedla, že V. Špidla jednal „pod pás“. Po odchodu z vládní funkce pracuje pro ČSSD na postu placené místopředsedkyně pro zahraniční vztahy. Předsednictvo ČSSD diskutovalo 17. dubna o důchodové reformě a o dani z přidané hodnoty. V první otázce se rozhodlo prosazovat model příspěvkových definovaných účtů (tzv. „švédský model“) a do nově vznikající expertní komise k důchodové reformě nominovalo Víta Samka a Zdeňka Hájka, který je úzce vázán na odborové centrály.

54


Dne 20. dubna navštívili V. Špidla a B. Sobotka PK KSČM a cca hodinu vysvětlovali poslancům KSČM svá stanoviska k vládnímu návrhu novely zákona o DPH, kterou vetoval prezident republiky. Komunističtí poslanci „asociální změnu zákona“ odmítli podpořit. Na závěr setkání M. Grebeníček premiéra pozval na 1. máj na Letnou a také na VI. sjezd KSČM. Kandidát ČSSD do EP Petr Lachnit považuje za volební úspěch sociální demokracie zisk nejméně šesti mandátů; v případě nižšího výsledku však nepodpoří myšlenku předčasného sjezdu, neboť v případě voleb do Evropského parlamentu je velmi nesnadné určit, co lze považovat za neúspěch a co nikoliv. Dne 24. dubna se sešel pracovní aktiv pražských sociálních demokratů a přijal memorandum, které zavazuje ideologicky se neuzavírat spolupráci se všemi politickými silami v zemi, které ČSSD mohou pomoci zlepšit hospodářské, sociální a politické poměry, a to na všech úrovních. Předsedkyně pražské ČSSD Petra Buzková s textem memoranda nesouhlasí. Aktivu se zúčastnilo zhruba 200 lidí, v době hlasování bylo přítomno již jen cca 100 lidí. Dne 25. dubna vystoupil v Mostě M. Zeman a požadoval ukončení účasti koaličních partnerů ve vládě a vytvoření menšinové vlády ČSSD za podpory KSČM a vyzýval ke svolání mimořádného sjezdu strany. V. Špidla na to reagoval přesvědčením, že jeho recepty nevedou ČSSD k cíli, nýbrž do prázdna – menšinová vláda by podle Špidly byla méně efektivní. Připomněl existenci usnesení Ústředního výkonného výboru (ÚVV), které vyzývá členy strany, aby se v době volební kampaně zřekli veřejných polemik. Proti Zemanově vystoupení se ohradila i Petra Buzková, podle níž je zřejmé, že mu nejde o nic jiného než před evropskými volbami stranu jakkoli mediálně poškodit a vnitřně rozvrátit, aby na tento stav mohl po volbách poukazovat během své kandidatury na funkci předsedy strany. V. Špidla zaslal 26. dubna blahopřejný dopis vítězi rakouských prezidentských voleb Heinzi Fischerovi a uvedl v něm, že zvolení Heinze Fischera povede k posílení pozice sociální demokracie v evropských strukturách. Koncem dubna se objevil seznam sedmadvaceti poslanců, kteří nedali hlas M. Zemanovi při prezidentské volbě. Seznam šířili někteří sociální demokraté ve vlastní straně; 28. dubna jej otiskly Lidové noviny a obsahoval následující jména: Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Petr Ibl, Lubomír Zaorálek, Petra Buzková, Milan Urban, Jan Mládek, Pavel Dostál, Bohuslav Sobotka, Jaroslav Tvrdík, Vlastimil Aubrecht, Jozef Kubinyi, Radko Martínek, Evžen Snítilý, Ladislav Skopal, Rudolf Tomíček, Miroslav Váňa, Petr Zgarba, Eva Nováková, Jiří Třešňák, Jitka Vojtilová, Milan Ekert, Josef Řihák, Hana Šedivá, Václav Votava, Karel Černý a Michal Kraus. Právo při-

DUBEN 2004

55

neslo následující den informaci o tom, že jména pocházejí z anonymního pamfletu a nejsou podložena žádnými fakty. Do Evropského parlamentu budou sociální demokraté kandidovat s heslem „Evropa hlavně pro lidi“ prostřednictvím tzv. EURO-KARAVANY. Volební kampaně v roce 2004 mají zahrnovat více než 600 akcí. Na oslavu vstupu ČR do EU uspořádala ČSSD v noci na 1. května europárty pro vedení sociální demokracie, její poslanecký a senátorský klub, a pro velvyslance zemí EU a spolupracujících zemí, vč. USA a Kanady. Svátek práce oslavila strana spolu s ČMKOS v jeho předvečer položením věnců k pamětním deskám na Střeleckém ostrově. Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová (KDU-ČSL) představila 6. dubna na své prezentaci heslo a grafiku volební kampaně do Evropského parlamentu. Apel k voličům je vyjádřen slovy: „Lidovci prosadí nejvíc!“ Podtext sloganu zní: „Volte realisticky!“ Přesvědčení, že právě KDU-ČSL prosadí v EU nejvíce díky skutečnosti, že je součástí nejsilnějšího parlamentního bloku doprovází i symbol koláče. Jednotlivé výseky celého koláče představují grafické znázornění pozic jednotlivých politických sil v Evropském parlamentu. Největší díl tohoto symbolického koláče patřící Evropské lidové straně/Evropským demokratům – je to tedy i dílem KDU-ČSL. Dne 8. dubna ministr dopravy a místopředseda KDU-ČSL Milan Šimonovský společně s předsedou KDU-ČSL Miroslavem Kalouskem představili priority dopravní politiky KDU-ČSL. KDU-ČSL považuje za jednoznačnou prioritu napojení dopravní sítě na evropskou s využitím evropských fondů a zapojením soukromého kapitálu. KDU-ČSL se chce dále zasadit o zlepšení dopravního spojení mezi venkovem a většími městy, zpřísnění sankcí pro neodpovědné a bezohledné řidiče. KDU-ČSL také podporuje převedení části výnosů daní na kraje, které za silnice 2. a 3. třídy odpovídají. Předseda KDU-ČSL M. Kalousek se v rozhovoru pro deník Právo distancoval od výroků lidoveckého senátora Bárty ohledně prezidentovy velezrady. Jeho výrok považuje za naprosto nepřiměřený. Protože Bárta není členem KDU-ČSL, tento případ neprojednávaly oficiální orgány strany. V průběhu předvolební kampaně přišel první skandál. Senátorka Roithová, lídr kandidátky KDU-ČSL do EP, nechala 14. dubna rozeslat ze Senátu, tedy za peníze daňových poplatníků pozvánky a letáky na předvolební setkání. Náklady za poštovné činily 2020 Kč, tuto částku Roithová posléze ihned uhradila Kanceláři Senátu.

56


Celostátní výbor KDU-ČSL se 18. dubna připravoval na programovou konferenci strany o rodinné politice, která je naplánována na 15. května do Olomouce a zabýval se i situací v komunální politice. KDU-ČSL zahájila 27. dubna kontaktní volební kampaň do Evropského parlamentu. Kampaň byla odstartována pod heslem „Náš koláč vám prozradí, kdo v EU nejvíc prosadí!“ slavnostním výjezdem vozů pojízdné pekárny za účasti M. Kalouska, J. Kasala, lídra kandidátky Z. Roithové, Jana Březiny a dalších kandidátů KDU-ČSL do Evropského parlamentu. Státní volební komise tentýž den vylosovala pro kandidátku KDU-ČSL do evropských voleb pořadové číslo 20. Číslo 23 vylosovala Státní volební komise společné kandidátce Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU), Cesty změny, Občanské demokratické aliance a Liberální reformní strany pro volby do Evropského parlamentu. Skupina senátorů v čele s Janem Rumlem (US-DEU) iniciovala stížnost k Ústavnímu soudu ohledně zákona, který umožňuje stavbu jezů na Labi. Podle Rumla je stanovení rozvoje vodní cesty jako veřejného zájmu zákonem v rozporu s Listinou základních práv a svobod i s principem dělby moci. Podle jeho názoru zákon ani zákonodárce nemůže určit, co je veřejným zájmem, neboť takový verdikt může vynést výhradně moc výkonná ve správním řízení. Opoziční strany

Dne 5. dubna zasedala Výkonná rada Občanské demokratické strany (ODS). Mimo jiné schválila kandidáty do Senátu pro 12 volebních obvodů a schválila volební program ODS pro volby do Evropského parlamentu „Stejné šance pro všechny“. VR ODS dále konstatovala, že premiér Špidla a vláda ČR selhává při řešení klíčových problémů této země. Odsoudila výroky dvou sociálně demokratických evropských politiků – německého kancléře Schrödera a švédského premiéra Perssona (že míra přímého zdanění v nových členských zemích EU je příliš nízká a že takové země mohou být v budoucnu kráceny na finanční pomoci z Evropské unie) a následnou reakci premiéra Špidly odsoudila jako neuvěřitelnou. Dále je VR znepokojena zneužíváním institutu vazby k politickému boji mezi vládou a opozicí. Politizace trestního řízení započatá akcí „Čisté ruce“ je nepřijatelná a všichni, kteří se na tomto zneužívání pravomocí podílejí, budou podle výkonné rady dříve nebo později hnáni k odpovědnosti. Ústavní soud 7. dubna nevyhověl návrhu skupiny poslanců ODS a nezrušil část zákona o krajích. Krajské úřady tak i nadále mohou stanovovat

DUBEN 2004

57

výši pokut podle majetkových poměrů osoby, jež se dopustila protiprávního jednání. Podle poslanců je to v rozporu s ústavní zásadou rovných práv a povinností. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý řekl, že s názorem Ústavního soudu nesouhlasí. Poukázal na to, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zákon podporoval v době, kdy byl členem sociálnědemokratické vlády. Středočeský krajský soud 7. dubna propustil kladenského exprimátora Milana Volfa (ODS) z vazby a vyhověl tak stížnosti Volfových obhájců. Trestní stíhání a případné politické pozadí celé věci, odmítl komentovat. Od politických intrik se distancoval i středočeský hejtman Petr Bendl, který podle jedné ze spekulací za trestním stíháním Volfa stojí. Dne 20. dubna vydala ODS tiskovou zprávu, ve které konstatuje, že nepodpoří novelu zákona o DPH. ODS principiálně odmítá další zvyšování daňové zátěže, o které jde podle ní v novele především. Zejména proto, že vláda zvýšené daňové výnosy nehodlá investovat zpět do ekonomiky, ale opět je hodlá projídat, tentokrát v rámci tzv. kompenzačních opatření. Předseda ODS Mirek Topolánek na mimořádné tiskové konferenci prohlásil, že jeho strana byla připravena podpořit vyhlášení stavu legislativní nouze. Ve zrychleném režimu by pak parlament mohl urychleně schválit čistě harmonizační novelu, která by řešila jen body požadované Evropskou unií. Senátoři v čele s Václavem Roubíčkem (za ODS) předložili horní komoře novelu vysokoškolského zákona, podle které by vysoké školy měly mít možnost si vydělávat a vybírat školné od všech studentů. Číslo šest přiřkl los Státní volební komise ODS pro volby do Evropského parlamentu. ODS vyzvala premiéra Vladimíra Špidlu (ČSSD), aby okamžitě reagoval na podezření policie, že dva vysocí úředníci z Úřadu vlády a Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) ovlivňovali vyšetřování kauzy konkurzního soudce Jiřího Berky. Tento případ potvrzuje podle ODS obavy, že soudy, státní zástupci i policie jsou v poslední době mnohdy politickou mocí manipulovány. Z důvodu její spolupráce s Komunistickou stranou Čech a Moravy (KSČM) na komunální úrovni zrušila ODS svoji dne 5. dubna svoji místní organizaci v Břidličné. Místostarosta z ODS zde pracoval pod starostou zvoleným za KSČM; po zrušení místní organizace své strany se rozhodl setrvat ve funkci. Petr Votava, asistent senátora za Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM) Jaroslava Doubravy, si 7. dubna udělal v reprezentačním sále Senátu soukromou oslavu vlastních padesátin. Záminkou mu bylo vystoupení

58


Pražského žesťového kvintetu, které pořádal klub Nezařazení – koncert se však jmenoval „Slavnostní koncert k 50. výročí aneb Národ Tobě“. Předseda poslaneckého klubu (PK) KSČM Pavel Kováčik představil 8. dubna stranickou koncepci stanovení platů státních zaměstnanců: vláda podle něj sebrala těmto činitelům 13. a 14. platy, které jim právem náleží; celý koncept 13. a 14. platů je však podle něj chybný. Jelikož platy státních zaměstnanců by se měly odvíjet od úspěšnosti jejich působení, navrhuje vycházet při jejich výpočtu z průměrného platu v ekonomice či podle minimální mzdy stanovené vládou. Komunističtí poslanci Jan Vidím a Karel Vymětal vypracovali legislativní návrh, který by zaváděl tzv. pracovně hlasovací dny v PS PČR. PK KSČM jej však zamítl s tím, že v ostatních dnech by sněmovna zela prázdnotou a její prestiž by nadále poklesla. Dne 14. dubna vyjádřil místopředseda strany Miloslav Ransdorf přesvědčení, že KSČM se stane zakládajícím členem Strany evropské levice (Party of European Le – PEL), jež by měla být ustavena na sjezdu evropské levice v Římě 8.–9. května. KSČM měla řadu připomínek k návrhům jejích stanov, které byly z většiny akceptovány a zapracovány. Roli KSČM v integraci evropské levice označil Ransdorf za „nejen důstojnou, ale přímo nezastupitelnou“. Předseda ÚV KSČM Miroslav Grebeníček kritizoval 15. dubna na tiskové konferenci postup USA v Iráku a českou účast v této operaci (reagoval tak na únos novinářů ČT a ČRo v oblasti). Vyzval premiéra Špidlu a vládu, zejm. ministra zahraničí, aby přestali obcházet OSN a skoncovali v této věci s diplomatickými pletichami, kterými podporují neudržitelnou silovou politiku Spojených států v arabském světě. ÚV KSČM zasedal v období od V. do VI. sjezdu celkem dvaadvacetkrát, naposledy 17. dubna projednával náměty a připomínky okresních organizací k programovému dokumentu Naděje pro Českou republiku; teze úvodního vystoupení M. Grebeníčka; pracovní návrh usnesení a přepracovanou zprávu o činnosti senátorů. Předseda strany má na sjezdu vystoupit nejen s písemnou zprávou o činnosti, ale rovněž by měl podle zadání ÚV dynamičtěji než samotná zpráva charakterizovat situaci KSČM a především více pozornosti věnovat otázkám aktuální pozice KSČM, změně stylu práce a řešení vnitrostranických problémů KSČM. Kromě toho se ÚV zabýval dokumentem „Obsah politiky KSČM po vstupu ČR do EU a priority evropské levice“, reagujícím na vstup ČR do EU a na její přizvání k ustavení nové evropské levicové strany. Aby se KSČM mohla stát jejím řádným zakládajícím členem, zformulovala v dokumentu celou řadu podmínek a připomínek. Dále místopředseda strany Václav Exner zopakoval

DUBEN 2004

59

výhrady strany vůči připravované Ústavě pro Evropu – KSČM požaduje další odstranění demokratického deficitu a zvýšení role Evropského parlamentu, zejm. v otázkách společné bezpečnostní a zahraniční politiky, resp. společné bezpečnostní a obranné politiky EU, kde velmi kritizuje to, že tyto otázky jsou v současném návrhu smlouvy ponechány zcela na úrovni exekutivních orgánů, především Evropské komise a Evropské rady a jenom minimální role v tomto procesu je přisouzena Evropskému parlamentu. ÚV na tomto zasedání řešil strukturu vedení strany a výkonného výboru. Měl k dispozici dvě varianty: 1) předseda volený sjezdem + 5 místopředsedů zvolených novým ÚV bez personálního obsazení; 2) předseda zvolený sjezdem + 4 místopředsedové zvolení novým ÚV, z nich 1 by se věnoval výhradně řízení strany a měl by k dispozici 3 tajemníky: 1 pro volby, 1 pro komunální politiku a 1 pro ekonomiku strany. Další místopředsedové by se zabývali odborným zázemím, zahraničními vztahy a mediální politikou strany. M. Ransdorf uvedl 17. dubna v Právu, že pro konkurenceschopnost Evropy je důležité, aby EU úspěšně propojila své zdroje se zdroji Ruské federace. Dále uvedl, že KSČM je v současné době jedinou stranou s uceleným myšlenkovým konceptem (ODS ovládají regionální atamani v čele s M. Topolánkem) a vyjádřil přesvědčení, že je třeba tento obrovský potenciál obrátit navenek (např. na koordinaci krajů) a méně úsilí obracet dovnitř strany. Současné vedení strany nepovažuje (v souladu s J. Dolejšem) za dobrou partu a nedovede si představit jeho setrvání v současném složení. Velký nesouhlas vyjádřil s předsedkyní pražské rady KSČM Martou Semelovou, která zavádí do strany rezidua stalinismu. J. Dolejš vyjádřil 22. dubna podporu své strany vládnímu balíčku proti šedé ekonomice, zejm. hlavnímu zákonu o majetkových přiznáních, a to i přesto, že KSČM dříve prosazovala hranici majetkových přiznání 10 mil. Kč, zatímco vláda nyní prosazuje 1,5 mil. Kč. Strana podpořila rovněž omezení hotovostních plateb; jako velmi dílčí označuje kolkování lihovin, přestože jej rovněž podpoří. Ve Frýdku-Místku vystoupili 23. dubna Radek Pastrňák, Tři sestry, Visací zámek, Prouza a další skupiny na charitativním koncertě na podporu petice „S komunisty se nemluví“. Výtěžek akce (cca deset tisíc Kč) organizátoři věnovali místním skautům, kteří kvůli rozhodnutí radních (ČSSD a KSČM) přišli o dotace na opravu svého sídla. Koncertu se zúčastnilo cca 800 diváků. Na sjezd Strany evropské levice do Říma vyslala KSČM 17 delegátů vedených M. Ransdorfem a V. Exnerem, kteří dostali od ÚV mandát vyjádřit zájem strany stát se pozorovatelem ELS, příp. jejím zakládajícím členem.

60


Hlavní podmínkou KSČM při tom je, aby Strana evropské levice byla zcela nezávislá na EU a jejími rovnoprávnými členy se mohly stát strany ze kterékoliv evropské země. Dne 30. dubna uveřejnil M. Grebeníček v Haló novinách otevřený dopis V. Špidlovi, v němž požádal jeho prostřednictvím vládu, aby iniciovala v OSN vyslání mezinárodní kontrolní mise, která by posoudila postup okupační moci při obléhání a dobývání Fallúdže, při níž údajně dochází ze strany USA k vědomému porušování Ženevských konvencí. Ostatní parlamentní strany

Hnutí Nezávislí získalo na svou kandidátku pro červnové volby do Evropského parlamentu známou tvář z televize Nova. Po Vladimíru Železném, který je lídrem kandidátky, bude za toto hnutí o zvolení usilovat i moderátorka diskusního pořadu Sedmička Jana Bobošíková. Právo o tom informoval 8. dubna V. Železný. Ústřední sněm Občanské demokratické aliance (ODA) podle své tiskové zprávy ze začátku dubna vítá dohodu liberálních pravicových stran o společné kandidátce s názvem Unie liberálních demokratů, hlásící se k Evropské liberální a reformní straně (ELDR), třetí největší evropské politické straně v Evropském parlamentu, jejímž je ODA zatím jediným členem v rámci ČR. Ústřední sněm ODA souhlasí pro volby do Evropského parlamentu s účastí ODA na koaliční kandidátce s názvem Unie liberálních demokratů, tvořené kandidáty politických stran Cesta změny (CZ), Liberální reformní strana (LiRA), ODA a US-DEU. Odsouhlaseno bylo pořadí prvních patnácti kandidátů, na prvním místě je senátorka Helena Rögnerová, následuje ji poslanec Pavel Svoboda a dále pak mj. Jiřina Nováková, Svatopluk Karásek, Tereza Brdečková a další. Pod heslem „Buďme srdcem Evropy“ byla 27. dubna zahájena volební kampaň koaliční kandidátky Unie liberálních demokratů. Senátorka H. Rögnerová, lídr kandidátky, představila přítomným novinářům a divákům jednotlivé kandidáty a přiblížila maskota kampaně – pierota. Následná plavba parníkem po Vltavě pak nabídla přítomným novinářům možnost bližšího seznámení s kandidáty a otevřela tak vstup do hlavní části kampaně. Tentýž den při losování čísel přidělovaných kandidátkám do EP připadlo Unii liberálních demokratů číslo 23. Číslo 1 připadlo koaliční kandidátce Sdružení nezávislých (SNK) a Evropští demokraté (ED).

61

KVĚTEN 2004

KVĚTEN 2004


Po půlnoci 1. května, tedy jen několik okamžiků po vstupu České republiky do Evropské unie, vystoupil Václav Klaus na bájnou horu Blaník, kde vyzval občany ke svornosti, kdy vyjádřil víru v to, že se v Evropě nepoztrácíme, neboť máme blanické rytíře. V. Klaus navštívil 4. května libanonský Bejrút. Při návštěva Národního shromáždění vyjádřil naději, že Libanon sehraje pozitivní roli v mírových snahách na Blízkém východě. Prezident Klaus se 6. května setkal v Nikósii se svým kyperským protějškem Tasosem Papadopulosem. Státníci diskutovali zejména o otázkách možného sjednocení Kypru. Klaus označil rozdělení Kypru za iracionální, a to nejen kvůli evropské integraci. Podle Klause by se proto měl ostrov sjednotit v nejbližší možné době. Ve dnech 10.–12. května podnikl prezident Klaus třídenní poznávací cestu krajem Vysočina, během níž vytkl starostům Třebíče i Žďáru nad Sázavou špatnou propagaci památek UNESCO. Třídenní návštěvu Vysočiny ukončil prezident v Chotěboři, kde v parku zasadil lípu. Ve dnech 13. a 14. května navštívil prezident Norsko. V královském paláci ho přijal král Harald V., V. Klaus se sešel i s premiérem Kjellem Magnem Bondevikem a předsedou parlamentu Jorgenem Kosmem. Na závěr své cesty navštívil V. Klaus univerzitu v Bergenu, kde debatoval se studenty a profesory o evropské integraci a vstupu ČR do EU. Rektor univerzity předal V. Klausovi nejvyšší ocenění školy, jímž je obrázek klauna. Prezident V. Klaus jmenoval 18. května 44 nových soudců pro okresní, obvodní či městské soudy. Dne 20. května se V. Klaus účastnil setkání Konfederace politických vězňů v Praze na Žofíně, kde varoval před nebezpečími nového typu, vystupujícími pod jinými prapory a jinými hesly než jsou tradiční komunistické, a varoval také před hrozbou vzniku superstátu a narůstáním demokratického deficitu Evropské unie. Při příležitosti pietního aktu u hrobu československého prezidenta Edvarda Beneše dne 23. května prohlásil prezident Klaus, že Beneš byl

62


osobností, která se významně zapsala nejen do dějin Československa, ale i celé Evropy. Podle V. Klause Beneš ve střetu se silami totality neuspěl, ale kritika, která se na něj v poslední době snesla, není spravedlivá. Dne 25. května jmenoval V. Klaus jako jedenáctého soudce Ústavního soudu ČR bývalého předsedu České advokátní komory Stanislava Balíka. Dne 31. května vydal V. Klaus prohlášení k Benešovým dekretům. Ve svém vyjádření odmítl požadavky sudetských Němců i předsedy bavorské vlády Edmunda Stoibera na to, aby ČR zrušila poválečné Benešovy dekrety. V. Klaus pokládá dekrety za nedotknutelné. Vláda

Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi odvolal 7. května ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze Karla Filipa. Odvolání zdůvodnil tím, že se neúměrně prodlužuje i prodražuje výstavba kardiocentra v Institutu a dále tím, že Filip preferoval klinickou oblast před experimentální. Dočasným řízením institutu ministr pověřil Rudolfa Poledne. Dne 7. května kritizoval ministr Kubinyi v Poslanecké sněmovně Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP). Kubinyi prohlásil, že se VZP na rozdíl od ostatních pojišťoven opakovaně dostává do deficitu, špatně hospodaří a nedokáže efektivně komunikovat s poskytovateli zdravotní péče. Ministr dále kritizoval projekt internetové zdravotní knížky. Spor mezi ministrem a ředitelkou VZP se postupně uklidnil, když 17. května Kubinyi oznámil, že nebude žádat zástupce ministerstva ve správní radě VZP, aby navrhli odvolání její ředitelky. Dne 10. května se účastnil zasedání 3. kohezního fóra v Bruselu premiér Vladimír Špidla, který se vyslovil pro větší efektivitu evropské politiky soudržnosti, její posílení a nastartování konkurenceschopnosti v nejzaostalejších regionech rozšířené Unie. Podle premiéra dochází v rozšířené Unii k výraznému růstu sociálních a hospodářských rozdílů, které je třeba vyrovnat, a právě kohezní politika musí být podle Špidly efektivním článkem přeměny ekonomicky nejzaostalejších regionů. Dne 17. května začal znovu v Černínském paláci na ministerstvu zahraničí po dubnové autohavárii pracovat ministr zahraničí Cyril Svoboda. Na svém zasedání dne 19. května vláda zamítla vývoz radarů Věra do Číny. Ministerstvo dopravy předložilo vládě návrh na zavedení elektronického mýta pro řidiče těžkých vozidel. Ministerstvo navrhlo čtyři různé varianty mýtného od roku 2006, ale samo nejvíc podporuje variantu, která počítá se zavedením mýtného nejen na dálnicích, ale i na silnicích I. třídy.

63

KVĚTEN 2004

Ministerstvo informatiky nakoupilo centrálně digitální podpisy pro všechny české obce. Od roku 2006 bude platit nový správní řád, podle kterého úřady musí umět komunikovat s lidmi přes internet. Aby e-mailové dopisy byly platné, musí k nim úřady připojit svůj elektronický podpis. Premiéři ČR a SR V. Špidla a Mikuláš Dzurinda podepsali 20. května politické memorandum o dalším rozvoji spolupráce na všech úrovních mezi ČR a SR po vstupu do Evropské unie. Strany vládní koalice oznámily, že se dohodly na tom, že kabinet do léta 2004 navrhne parlamentu změnu volebního systému a novelu ústavy, která by umožnila přímou volbu prezidenta. Vláda se rozhodla začít odpouštět některým předluženým obcím jejich závazky. Nejvíce zadlužené obci, Rokytnici nad Jizerou, vláda odpustila zhruba 300 miliónů Kč. Rozhodnutí vlády premiér Špidla zdůvodnil tím, že Rokytnice se dostala do situace, která je absolutně nezvládnutelná a nezbývá, než jí veřejně pomoci. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach navrhl zvýšit podporu pro investory, kteří vytvoří pracovní místa v nezaměstnaností nejvíce ohrožených oblastech. Příspěvek, který investoři dostávají ve výši 80 000,Kč navrhl zvednout až na 200 000,- Kč. Ministr kultury P. Dostál odvolal 31. května ředitele Národní knihovny ČR Vojtěcha Balíka. Podle Dostála ředitel dlouhodobě neplnil svoji úlohu při přípravě projektů pro rozvoj knihovny a také podcenil přípravu generální rekonstrukce budovy Klementina. Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna přijala 4. května Senátem změněný zákon, podle kterého by museli zpravodajové a moderátoři soukromých celoplošných televizí a rádií používat ve vysílání výhradně spisovnou češtinu. Právě pasáž o spisovné češtině ve vysílání navrhli senátoři zrušit. Poslanci schválili 4. května zákon, na jehož základě budou muset cizinci z EU bydlet v ČR alespoň tři roky, aby si mohli legálně koupit zemědělskou nebo lesní půdu. Sněmovna tak setrvala na původní verzi zákona. Tu jí senátoři v dubnu vrátili s návrhem toto období pro cizince zrušit. Ochrannou tříletou lhůtu poslanci přijali v rámci novely devizového zákona. Dne 5. května přijala Sněmovna v prvním čtení vládní návrh zákona o povinném značení lihu, podle kterého by měli výrobci a dovozci od 1. ledna 2005 povinnost označit každou láhev tvrdého alkoholu kolkem. Cílem návrhu je omezení daňových a celních úniků, posílení ochrany spotřebitelů, výrobců i dovozců a omezení prodeje nekvalitního a nelegálně

64


vyrobeného lihu. Zákon má současně umožnit, aby do konce roku 2005 bylo možné ještě doprodat evidované zásoby lihu a tvrdého alkoholu bez kontrolní pásky. Poslanci 7. května schválili v prvním čtení vládní návrh zákona o registračních pokladnách. Na základě návrhu by měli od 1. ledna 2005 všichni prodejci a hospodští povinnost účtovat platby jen prostřednictvím registračních pokladen a následně povinně vydávat účtenky. Stát by tak měl získat kontrolu, kolik u prodejců a hostinských utratili zákazníci a hosté a zda jsou finančním úřadům přiznávány skutečné příjmy. Josef Kochan (ODS) nahradil 11. května v poslanecké lavici Jiřího Patočku, který kvůli těžké nemoci rezignoval na mandát (a o několik dní později zemřel). Sněmovna projednávala 11. května lidovecké novely zákonů, které mají umožnit rychlejší adopci dětí a umožnit utajené porody. Diskuse přerostla v prudkou hádku mezi zastánci a odpůrci zákonů. Dne 26. května schválil ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny návrh novely ústavy, podle kterého má být čeština považována za národní a úřední jazyk. Návrh byl předložen komunistickými poslanci. Senát

Senátoři vrátili 13. května Sněmovně novelu zákona o televizních a rozhlasových poplatcích. Senát sice schválil výši poplatků (100 Kč měsíčně za televizi, 45 Kč za rozhlas), ale postavil se proti jejich plošnému vybírání. Podle senátorů, by se měli občané, kteří přijímače nevlastní, prokázat čestným prohlášením s úředně ověřeným podpisem, pokud provozovatel vysílání bude mít podezření, že se neoprávněně vyhýbají placení. Veřejnoprávní média by měla mít oprávnění požádat ministerstvo vnitra o porovnání údajů z evidence poplatníků. Senátoři rovněž přijali pozměňovací návrh Jaroslava Kubery (ODS), aby osvobozeni od poplatku byli občané, jejichž příjem nepřevyšuje životní minimum. Senát 13. května schválil zákon, který má pomoci snížit nezaměstnanost a zpřísnit podmínky pro vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Dne 19. května senátní výbor pro lidská práva doporučil jmenování brněnské odbornice na římské právo Michaely Židlické na post ústavní soudkyně. V tajném hlasování 21. května v Senátu podpořilo bývalého předsedu České advokátní komory Stanislava Balíka na post ústavního soudce 60 z 66 přítomných senátorů.

65

KVĚTEN 2004

Ústavní soud

Dne 25. května vydal Ústavní soud nález, podle kterého lze označit pachatele jako zvlášť nebezpečného recidivistu a vyměřit mu přísnější trest jen tehdy, když soud prokáže obžalovanému vysokou společenskou nebezpečnost.


Pražský Krajský výkonný výbor (KVV) České strany sociálně demokratické (ČSSD) odmítl 3. května 8. bod memoranda z 24. dubna, který nepřímo vyzýval stranu ke spolupráci s KSČM. Statutární místopředseda ČSSD Stanislav Gross kritizoval 7. května v rozhovoru pro deník Právo „rozhádanost“ sociální demokracie a prohlásil, že za současné situace se nedá realizovat jakákoliv mediální politika. Připustil, že v otázce naplňování programu se strana točí v bludném kruhu. Odmítl vládní účast KSČM a méně i ODS, ale nebránil se získávání ad hoc podpory od obou opozičních stran při hlasování v Poslanecké sněmovně. Vyjádřil rovněž svůj zájem kandidovat na příštím sjezdu na předsedu ČSSD. Předseda Sněmovny L. Zaorálek v reakci na rozhovor vyjádřil znepokojení a uvedl, že ČSSD by před volbami měla jasně vymezit, s kým hodlá spolupracovat a s kým nikoliv. Podobný názor zastávala i místopředsedkyně strany Marie Součková. Proti radikálnímu vymezování případných partnerů se naopak vyslovili předseda pardubického KVV Miroslav Váňa, poslanec Karel Šplíchal či předseda karlovarského KVV Jakub Pánik. Grossův postoj podpořili např. předseda ústeckého KVV Jaroslav Foldyna či plzeňského KVV Václav Šlajs. Omyl na mapě EU, která se vyskytla na předvolebních billboardech ČSSD a mezi nové členské státy zahrnovala i Rumunsko a Bulharsko, vysvětlila tisková mluvčí strany a poslankyně Lucie Orgoníková slovy, že kromě vlastních kandidátů veřejnosti představují bilboardy i předpokládané budoucí rozšíření Evropské unie. Představitelé ČSSD před komunistickým sjezdem projevovali skepsi co se týče možné změny ve směru vývoje strany. Většinou neočekávali výraznější personální změny ve vedení KSČM; M. Grebeníčka a V. Filipa hodnotili jako ideově blízké a M. Ransdorfovi nedávali příliš šancí. Předseda strany a premiér Vladimír Špidla prohlásil, že spolupráce s KSČM je nepřijatelná i kdyby ji vedl M. Ransdorf. Po výsledcích sjezdu V. Špidla

66


vyjádřil přesvědčení, že komunisté se vrátili k předlistopadové politice. Pro místopředsedu ČSSD Zdeňka Škromacha se KSČM stala ještě nepřijatelnější než před sjezdem. Zasedání Ústředního výkonného výboru (ÚVV) ČSSD bylo dne 16. května zahájeno vzpomínkou na Václava Holuba, člena exilové sociální demokracie, který zemřel 14. května. Na zasedání proběhly volby do předsednictva – zvolen byl Richard Falbr, kandidát do EP. ÚVV dále rozhodl, že sociální demokracie bude prosazovat vypsání referenda k ústavní smlouvě EU, pokud bude přijata. Toto referendum by mělo vycházet ze zákona o obecném referendu, jehož přijetí se ČSSD pokusí prosadit. ÚVV se shodl na tom, že bude prosazovat vznik tzv. klouzavého mandátu – poslanec by při získání exekutivní pozice byl v Parlamentu dočasně nahrazen, po případné ztrátě místa ve vládě by opět nabyl poslanecký mandát. Dále se rozhodl prosazovat přímou volbu prezidenta většinovým dvoukolovým systémem; projednal rovněž otázku přímé volby starostů a hejtmanů, kde se přiklonil spíše k přijetí této varianty za předpokladu změn jejich kompetencí. ÚVV ČSSD ani předsednictvo strany, které se sešlo o den dříve, neřešili možnost mimořádného sjezdu strany. Na ÚVV byla nastolena otázka mimořádného zasedání ÚVV, návrh byl odmítnut v poměru 24 hlasů pro, 82 proti a 27 se zdrželo. Ke kauze kolem společnosti Petrcíle L. Zaorálek řekl, že bez ohledu na to, zda stát chybil či nikoliv, je nepřijatelné, když se někdo pokouší obohatit na základě právní kličky. Je třeba najít viníka špatného rozhodnutí a nenechat za chybu platit daňové poplatníky. Kandidát ČSSD do EP Milan Ekert informoval o postupu Eurokaravany. 28. května skončila první fáze její kampaně, když po průjezdu všemi kraji zastavila na více než 250 místech. Následující den zahájila poslední fázi kampaně, kdy zamířila do všech krajských měst. Rovněž nastínil rozdělení kompetencí sociálně demokratických kandidátů v EP: Libor Rouček – zahraniční a bezpečností politika; R. Falbr – evropský sociální fond; M. Ekert – výbor pro zemědělství a venkovský rozvoj; Petr Lachnit – regionální výbor a kohezní a strukturální fondy; Bohumil Fišer – rámcové programy. Dne 22. května v deníku Lidové noviny vyjádřil S. Gross přesvědčení, že ČSSD vyhraje další volby, neboť nepopulární kroky jsou hotové a nastal tedy prostor pro realizaci jejího programu. V odpovědi na otázku na Jaroslava Tvrdíka připustil, že bez ČSSD by funkci ředitele ČSA nezískal a že straně za to musí nadále platit roční příspěvek 50 tisíc Kč. Předseda PK ČSSD Petr Ibl se rozhodl vybrat od každého člena svého klubu, včetně ministrů, kauci 2000,- Kč na červnové výjezdní zasedání PK

KVĚTEN 2004

67

v Kašperských horách, aby zvýšil účast poslanců i ministrů. Případný zisk z propadených kaucí od těch, kdo se nezúčastní, propadne ve prospěch klubové pokladny. Cílem jednání PK se sociálně demokratickými členy vlády mělo být podle P. Ibla zvýšení komunikace a informovanosti mezi vládou a poslanci. Špatný výsledek ČSSD ve volbách do EP by mohl být dostatečným důvodem k rekonstrukci koaliční vlády, menšinová vláda by podle něj mohla prospět ČSSD, ale uškodit ČR. V takovém případě by odmítl užší spolupráci s KSČM, např. na vládní úrovni, ale dále by s ní vyjednával v otázkách ad hoc podpory zákonů v PS PČR, stejně jako s ODS. Za zbytečné plýtvání označil P. Ibl armádní nákupy stíhaček a obrněných transportérů; ovšem vyjádřil se skepticky o možnosti zvrátit tato rozhodnutí. Postavil se rovněž za další propouštění státních úředníků, neboť sociální demokraté v této oblasti nedodržují své vlastní sliby. Vyjádřil se rovněž pro větší kontrolu vývozu zbraní ze strany poslanců. Na začátku května byly zveřejněny aktuální politické preference, Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová (KDU-ČSL) by ve volbách do Poslanecké sněmovny získala pouze 4,2 % hlasů. Výzkum provedla agentura TNS Factum. Lidovecký návrh, který by umožnil nastávajícím matkám v těžké životní situaci porodit své dítě utajeně a přitom v nemocnici schválila 13. května Sněmovna. Návrh, který se týká utajených porodů, má omezit případy, kdy žena v nouzi, třeba kvůli strachu z reakce okolí či neúnosným sociálním podmínkám, volí potrat a v extrémním případě i usmrcení dítěte. Poslanci KDU-ČSL jsou přesvědčeni, že takto budou ročně zachráněny desítky, možná stovky dětí. V předkládací zprávě uvedli, že ve Francii, kde anonymní porody legislativa zná, takto přijde ročně na svět 500 až 700 dětí. Novely, které utajené porody a adopce mají upravit, tvoří součást balíku zákonů, jimiž se lidovci snaží formovat českou „rodinnou politiku“. V polovině května se v Olomouci uskutečnila velká programová konference KDU-ČSL, věnovaná rodinné politice. Na konferenci „Rodina na prahu 3. tisíciletí“ byly definovány programové cíle v této oblasti a vytýčeny hlavní linie, které chce KDU-ČSL ve vládě nebo i mimo vládu prosazovat. V tiskovém prohlášení se uvádí, že KDU-ČSL pokládá rodinu s dětmi za přirozený způsob lidského soužití, který si zaslouží soustavnou pozornost a podporu. Chce posílit postavení ženy ve společnosti. Rodina nesmí stát proti zaměstnání, obě role musí být slučitelné. KDU-ČSL chce změnit současný stav, kdy jsou neodůvodněně zvýhodňována nesezdaná soužití a diskriminován je tradiční model rodiny s dětmi. Za přirozené a nutné považuje, aby každý nový zákon byl zákonodárci posuzován z hlediska dopadu na rodinu.

68


V. Klaus se sešel na soukromé schůzce s předsedou KDU-ČSL Miroslavem Kalouskem, aby se pokusili vyřešit problém kolem nedostatečně obsazeného Ústavního soudu. Hovořili mimo jiné o návrhu ústavní žaloby pro velezradu, kterou na prezidenta kvůli pomalému výběru kandidátů na ústavní soudce připravuje nezávislý senátor za KDU-ČSL Zdeněk Bárta. M. Kalousek prezidentovi během soukromého rozhovoru údajně navrhl, aby soud doplnil někdejší lidoveckou poslankyní a ústavní soudkyní Ivanou Janů, s čímž prý Klaus souhlasil. Dne 28. května poslanci KDU-ČSL Josef Janeček a Vilém Holáň představili další ze série zákonů, kterými chce KDU-ČSL podpořit rodinu. V tomto případě se zaměřili na zlepšení postavení pěstounů, kteří se starají o tři a více dětí nebo alespoň jedno s těžkým zdravotním postižením. Předseda Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU) Petr Mareš v rozhovoru s novináři Mladé fronty Dnes 7. května připustil, že v případě neúspěchu strany ve volbách do Evropského parlamentu rezignuje na post předsedy strany a zváží další setrvání ve vládě. Podle Hospodářských novin si senátor US-DEU Robert Kolář nechal proplatit od Evropského parlamentu cestu do Belgie v době, kdy již oficiálně nereprezentoval ČR. Na finanční kompenzaci v celkové výši asi 1 200 € tak neměl právo. Místo něj měla náhrady dostat Helena Rögnerová, která ho na postu prozatímního poslance EP nahradila od 1. dubna. Senát se celým případem zabýval, ale řešit jej nebude. Podle Koláře jde o nedorozumění. Dne 16. května oznámil R. Kolář, že odchází z US-DEU. Tento krok prodiskutoval se členy své základní organizace v Prostějově. Dne 20. května informoval předsedu US-DEU o svém vystoupení ze stany rezignačním dopisem. Stejným způsobem se rozhodl vystoupit i ze senátorského Klubu otevřené demokracie. Podle svých slov bude jednat o vstupu mezi senátory ODS nebo KDU-ČSL. Několik poslanců v čele s Vlastimilem Ostrým (US-DEU) hodlá Poslanecké sněmovně předložit dílčí novelu trestního řádu, která by definoval zvláštní trestný čin – výtržnictví při sportovním utkání a v souvislosti s ním. Opoziční strany

Předseda Občanské demokratické strany (ODS) Mirek Topolánek odsoudil snahu premiéra V. Špidly využít k prosazení zákona o obecném referendu jeho spojení s hlasováním o vypsání referenda o evropské ústavní smlouvě. Kladenští zastupitelé 4. května nezvolili nového primátora Kladna. Jediný kandidát, jednačtyřicetiletý náměstek kladenského magistrátu Dan

KVĚTEN 2004

69

Jiránek (ODS), nedostal potřebných 17 hlasů. Pro Jiránka hlasovalo 13 zastupitelů ODS a jedna nezařazená zastupitelka. Šest občanských demokratů se na zasedání nedostavilo. Zbylých 13 opozičních zastupitelů z ČSSD a KSČM se zdrželo hlasování, nebo volbu zcela ignorovali. Připravenost ČR na čerpání financí z fondů EU má být hlavním bodem mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, o jejíž svolání požádali 5. května poslanci ODS. Schůze by se měla uskutečnit ve čtvrtek 13. května. Policie obvinila 6. května dalšího člena vedení kladenské radnice. Radního Miroslava Vacka (ODS) vyšetřovatelé podezřívají ze zpronevěry desetitisíců korun během jeho působení v soukromé společnosti Delco Bohemia, tedy události šest let staré. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý soudí, že vláda ani nedávno jmenovaný ministr Jozef Kubinyi si neví rady s českým zdravotnictvím. Místo skutečných reforem podle něj ministr sahá k neodůvodněným personálním výměnám. Místo reforem se podle Tlustého pustil do personálních výměn, a to tím nejnešťastnějším způsobem, neboť IKEM je výkladní skříň českého zdravotnictví. Jde prý o zastrašování, odvádění pozornosti, o snahu předvést se jako akceschopný ministr na velmi nešťastném místě. Členové kladenské ODS pod dohledem stranického grémia vyřešili své neshody, shodli se na osobě nového primátora. Všichni účastníci diskuse vedení ODS s kladenským klubem zastupitelů připustili, že účast předsedy středočeské ODS Vlastimila Tlustého a místopředsedkyně strany Miroslavy Němcové přispěla k věcnosti jednání. Ve věku nedožitých 61 let zemřel 12. května bývalý poslanec ODS J. Patočka, který se kvůli vážné nemoci mandátu poslance 6. května vzdal. Předseda ODS M. Topolánek vyjádřil rozhořčení nad počínáním nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Na tiskové konferenci v Kladně na její adresu poznamenal, že pokud bude jeho strana u moci, Benešová nebude nejvyšší státní zástupkyní. Kdyby prý s tím mohl něco dělat, v úřadu by ji jistě nenechal. Topolánka pobouřily zejména výroky Benešové v médiích. Za obzvlášť skandální považuje výrok o zkorumpovanosti komunálních politiků, neboť tímto výrokem urazila téměř 6000 starostů. Vyzval Benešovou, aby těchto mediálních afér nechala. Reagoval na rozhovor uveřejněný v Hospodářských novinách, kde Benešová řekla, že těžiště korupce je nyní v komunální sféře skoro v každém větším městě a že se někteří starostové chovají jako gubernátoři. Podle M. Topolánka není KSČM připravena na reformu, proto nečeká žádnou změnu. Reagoval tak na znovuzvolení Miroslava Grebeníčka předsedou KSČM.

70


Dne 16. května proběhla v pražském Národním domě na Vinohradech předvolební konference ODS pod názvem Modrá šance pro Evropu. Téhož dne se sešla Výkonná rada ODS. Schválila 10 kandidátů do Senátu pro podzimní volby; vyjádřila nespokojenost s dosavadním působením ministra J. Kubinyiho v čele resortu zdravotnictví; vzala na vědomí informaci Jana Zahradila a Martina Římana o přípravě a průběhu předvolební kampaně do EP a informaci o plnění rozpočtu ODS za období od 1. 1. do 31. 3. 2004. Okresní soud v Plzni 19. května pro nedostatek důkazů zprostil obžaloby bývalou manažerku oblastního sdružení ODS Plzeň-město Olgu Heligovou, která čelila obvinění, že zpronevěřila milion Kč, které organizaci darovala Škoda Plzeň v roce 1994. Novým kladenským primátorem se stal jednačtyřicetiletý Dan Jiránek (ODS). Dne 24. května se pro něj vyslovili všichni občanští demokraté. Jiránek nahradil Milana Volfa, který v dubnu rezignoval kvůli podezření z nezákonného dotování kladenského hokeje a nákupu služebního vozu bez výběrového řízení. Zastupitelé ODS odvolali z místa náměstkyně bývalou manželku středočeského hejtmana Petra Bendla Blanku Bendlovou (ODS). Uvolněná místa po Jiránkovi a Bendlové obsadili Miroslav Bernášek (ODS) a Miroslav Vacek (ODS). Poslanci ODS Hynek Fajmon, Alena Páralová, Petr Nečas, Kateřina Dostálová, Miroslav Krajíček a Lucie Talmanová znovu navrhli odškodnění obětí okupace Československa zeměmi Varšavské smlouvy z roku 1968. S novým návrhem přišli poté, co Poslanecká sněmovna 4. května zamítla podobný návrh. V reakci na vystoupení předsedy bavorské vlády Edmunda Stoibera na tradičním víkendovém srazu odsunutých sudetských Němců v Norimberku se 31. května sešlo Grémium ODS a usneslo se na následujícím tiskovém prohlášení: „ODS potvrzuje, že otázky poválečného uspořádání považuje jednou provždy za uzavřené a majetkové i právní jistoty občanů ČR za nezpochybnitelné. Náš postoj v této věci je neměnný, vycházíme přitom mj. z usnesení Poslanecké sněmovny, přijatého před volbami 2002 a z česko-německé deklarace z roku 1997. ODS prohlašuje, že konfrontační až výhružný tón, zvolený některými německými politiky, nemá ve sjednocující se a spolupracující Evropě místo a je naopak pro budoucnost evropské spolupráce škodlivý a nepřijatelný.“ K tradičním oslavám 1. máje, které na Letné organizovala Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), se sešlo podle organizátorů 8 000 osob, podle policie 5 000. V roce 2003 to bylo 9 000, v roce 2002 15 tisíc. Na tribuně

KVĚTEN 2004

71

se objevili kandidáti KSČM do EP, recitovala herečka Jiřina Švorcová a vystoupil i předlistopadový generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš. Protest přišla vyjádřit skupinka antikomunistů s transparentem „Rudá chátra“. Místopředseda Ústředního výboru (ÚV) KSČM Vojtěch Filip uvedl 6. května, že KSČM připravila první nástin úpravy vlastnických vztahů na mediálním trhu, neboť současná situace, kdy 80 % českých periodik je ve vlastnictví zahraničních majetkových skupin, omezuje možnosti objektivní a vyvážené informace pro občana ČR. Právní rozbor vycházel z Listiny základních práv a svobod a jeho základem je omezení vlastnictví a zamezení křížení vlastnictví. Výkonný výbor (VV) ÚV KSČM se dne 7. května distancoval od jednání P. Votavy, který zneužil koncertu v senátních prostorách k oslavě vlastních narozenin, a vyzval senátora J. Doubravu, jehož byl Votava asistentem, aby uhradil náklady na tuto akci a veřejně se za jednání svého asistenta omluvil. Kromě toho přijal stanovisko k otázce zákona o referendu, v němž vyjádřil podporu přijetí obecného zákona o referendu, podle něhož by se mělo uskutečnit všelidové hlasování k evropské ústavě. Na zakládajícím sjezdu Strany evropské levice, který se uskutečnil 8. a 9. května v Římě, se KSČM nestala jejím členem. Zdůvodnila to procedurálními zmatky, porušením demokratických principů a sporem ohledně formulace „nepřijatelnosti stalinistických praktik“, již prosazovala pořádající italská strana a kterou KSČM nebyla ochotná přijmout. Prosazovala formulaci „nedemokratické praktiky a zločiny ve jménu socialismu“, o které nedal Helmut Scholz (PDS) hlasovat. Dne 11. května uvedl místopředseda ÚV KSČM V. Exner, že strana uvažuje o prodeji svého současného sídla v ulici Politických vězňů a koupi jiné budovy. Důvodem je stav objektu, který potřebuje nákladnou opravu. Znepokojení mezi poslanci vyvolal výrok komunistické poslankyně Květoslavy Čelišové, která uvedla, že v dětských ústavech rozhodně nejsou děti „vysoce kvalitní“. Proti tomuto výroku se ohradili zejména poslanci KDU-ČSL; K. Čelišová vysvětlila, že šlo o odborný termín a omluvit se odmítla. J. Doubrava se 13. května písemně omluvil všem senátorům za aféru P. Votavy, která poškodila jméno Senátu. Za jeho soukromou oslavu uhradil částku 150. 000,- Kč, kterou vyčíslil kancléř Senátu. P. Votava peníze J. Doubravovi zaplatil; ten se s ním však jako s asistentem rozloučil. Komunističtí zastupitelé v Brně podpořili projekt přesunu vlakového nádraží. Zatímco zelená radikální levice získala 13 tisíc podpisů pod petici „Nádraží v centru“, komunisté zastávali argumenty hovořící pro přesun nádraží do nové lokality.

72


M. Grebeníček nasbíral na okresních konferencích celkem 65 nominací z 86 možných. V. Filip jich získal 38, Miloslav Ransdorf 3. Ti, kdo usilovali o změnu, často navrhli více jmen bez osobních preferencí (např. spolu s Grebeníčkem ještě Filipa, Dolejše a Ransdorfa – Karlovarský kraj). Ve dnech 15.–16. května se v Českých Budějovicích uskutečnil VI. sjezd KSČM. Zúčastnilo se jej 345 delegátů, nejčastěji ve věku 51–60 let. Téměř polovina z nich (43 %) vstoupila do komunistické strany v letech 1971–1980. Sjezdu se zúčastnily tři zahraniční delegace – z ÚV KSS (Slovensko), z ÚV KS RF (Rusko) a KS Kuby. Jako host vystoupil na sjezdu např. i místopředseda Sdružení nájemníků Karel Hanauner. Podle zprávy ÚV KSČM nadále považuje dělnickou třídu za iniciátora a nositele pokrokových změn ve společnosti. Konec sovětského bloku prý není koncem komunistického hnutí. Grebeníček vyjádřil záměr vstoupit do exekutivy, ale odmítl spolupráci se současnou ČSSD, jež je „druhou ODS“. Zprávu o činnosti KSČM v období po V. sjezdu přijalo 338 delegátů, nikdo nebyl proti a 2 se zdrželi. Ve zprávě o hospodaření KSČM ÚV přiznal příjmy ve výši 87,7 milionu (1999), 88,5 milionu (2000), 167,5 milionu (2001), 251,8 milionu (2002) a 162,5 milionu (2003). Největší část z nich tvořily volební příspěvky (až 69 % v roce 2002), podíl členských příspěvků se konstantně snižoval z téměř 40 % v roce 1999 až na 14 % v roce 2002, resp. 19 % v roce 2003. Zbývající část příjmů tvořily pronájmy, ÚV neuvedl žádné dary. Na zajištění volebních kampaní vydala strana nejvíce peněz v roce 2002 (22,7 milionu), 2000 (8,2 milionu) a 2003 (2,8 milionu). Náklady strany se pohybovaly od 97,9 milionů (1999) do 181,3 milionů. 80–88 % nákladů tvořila hlavní činnost, zbývající část (20–30 %) tvořily mzdy. Ve výhledu hospodaření pro následující období strana počítá např. s nákupem dalších nemovitostí pro činnost organizačních jednotek; se vznikem internetového rádia či se stabilizací, popř. zlepšení příjmové a sociální úrovně zaměstnanců strany. Sjezd přijal programový dokument „Naděje pro Českou republiku“. Dále schválil čtyři rezoluce: „Práci pro všechny“, „Provolání delegátů VI. Sjezdu KSČM ke zkreslování příčin a průběhu okupace ČSR fašistickým Německem a výsledků 2. světové války“, „Právo a spravedlnost v mezinárodních vztazích“ „Rezoluci VI. sjezdu k práci s mládeží“. V organizačních otázkách při přijímání pozměňovacích návrhů stanov sjezd hlasoval o přímé volbě místopředsedů sjezdem (podpořilo 131 delegátů a tedy neschváleno); o omezení možnosti opakování funkčního období předsedy ÚV na dvě (podpořilo 114 delegátů) a místopředsedů ÚV (nesčítalo se – příliš málo hlasů), atd. Nový návrh stanov zakotvuje statut krajských rad strany, které zůstávají součástí okresní úrovně organizace

73

KVĚTEN 2004

a sdružují několik okresních organizací do rady s vlastním organizačním řádem a rozpočtem. Stanovy podpořilo v závěrečném hlasování 323 delegátů, 3 byli proti, 12 se zdrželo. Při volbě předsedy strany měli silnou pozici M. Grebeníček a V. Filip, kteří postoupili do druhého kola (M. Ransdorf získal 25 hlasů a V. Exner 22). Ve druhém kole zvítězil Miroslav Grebeníček se 187 hlasy, V. Filipa volilo 157 delegátů. Předsedou Ústřední revizní komise byl zvolen Otakar Zmítko, předsedou Ústřední rozhodčí komise Zdeněk Levý. Sjezd potvrdil ve funkci 86 členů Ústředního výboru zvolených okresními konferencemi. Mezi nimi bylo 9 poslanců a 1 senátor. Nový ÚV hned v první den sjezdu zvolil 5 místopředsedů strany, stali se jimi Vojtěch Filip, Václav Exner, Jiří Dolejš, Karel Klimša a František Toman; sjezd zrušil funkci 1. místopředsedy. ÚV KSČM tak byl rozšířen o 5 osob na celkový počet 91. M. Ransdorf nekandidoval na místopředsedu a nebyl zvolen ani členem ÚV, Zuzka Rujbrová nekandidovala na místopředsedkyni, zůstala však členkou ÚV. Ze čtyř žen, které kandidovaly na místopředsedkyni, nebyla zvolena žádná a M. Grebeníček za to byl kritizován – po sjezdu se uvažovalo o zvolení šesté místopředsedkyně, nakonec k tomu však nedošlo. Dne 20. května vyšel v deníku Právo rozhovor s M. Ransdorfem, ve kterém se objevila velmi ostrá kritika vedení KSČM. M. Ransdorf v něm prohlásil, že „sjezd nebyl o koncepci, při volbě předsedy rozhodly už dopředu regionální dohody a komplot dvou klíčových hráčů – M. Grebeníčka a V. Filipa“ a že „šlo jenom o papalášské pupky, o jejich usazení ve vedení strany“. Ransdorf se od rozhovoru distancoval a tvrdil, že žádný takový rozhovor Právu neposkytl. Ostatní strany

Unie liberálních demokratů představila 18. května svou koaliční kandidátní listinu, skládající se ze čtyř liberálních demokratických stran: Cesta změny, Liberální reformní strana, Občanská demokratická aliance a Unie svobody – Demokratická unie. V čele této kandidátky stojí senátorka Helena Rögnerová, na druhém místě je poslanec US-DEU Pavel Svoboda, na třetím místě Jiřina Nováková, předsedkyně ODA, na dalších pak spisovatelka Tereza Brdečková nebo Karel Schwarzenberg. Poslanci Evropském parlamentu, kteří vzejdou z této kandidátky vstoupí do poslaneckého klubu Evropských liberálních demokratů (ELDR), který je třetím nejsilnějším politickým uskupením v EP.

74


ČERVEN 2004


Dne 7. června navrhl prezident Václav Klaus na post ústavní soudkyně Ivanu Janů. Janů působila na Ústavním soudu již v letech 1993–2001, poté byla soudkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. V. Klaus se 11. června zúčastnil ve Washingtonu státního pohřbu bývalého prezidenta Spojených států Ronalda Reagana. Prezident vyzdvihl zejména Reaganovu zásluhu na obnovení sebevědomí Američanů, v oblasti ekonomiky pak ocenil Reaganovy kroky vedoucí k deregulaci, snižování daní a odbourávání státní byrokracie a zasahování státu do hospodářství. Dne 14. června uspořádal V. Klaus mimořádnou tiskovou konferenci, na které reagoval na výsledky voleb do Evropského parlamentu. Podle Klause znamenaly čtyři křesla získaná vládními stranami ve volbách výrazný signál od voličů, který by měly tyto strany brát vážně. Prezident kritizoval vládní koalici za to, že nevedla dostatečnou diskusi o EU, zároveň vyjádřil přesvědčení, že nízkou volební účastí byl poražen jak euronaivismus, tak obhájci dnešního směřování Evropské unie. Prezident přijal 15. června demisi ministra spravedlnosti Karla Čermáka. Načasování ministrovy demise bezprostředně po volbách do Evropského parlamentu označil za evidentní kalkul a za nedůstojnou teatrální hříčku. Dne 16. června jmenoval V. Klaus do funkce soudkyně Ústavního soudu novou soudkyni Michaelu Židlickou. V. Klaus na konferenci v Mnichově 22. června řekl, že rozšíření EU nemělo žádný smysl. Nepřinese to podle něho nic novým zemím, ani těm starým, soudí prezident. Projev byl podle Klause vystoupením akademicky uvažujícího prezidenta v akademickém prostředí, nikoliv prohlášením prezidenta. Prezident se na konci června zúčastnil summitu NATO v Istanbulu. Vláda

Ministr zahraničí Cyril Svoboda zmírnil 1. června výrok ministra obrany Miroslava Kostelky, který prohlásil, že jednotka českých vojenských

ČERVEN 2004

75

policistů opustí Irák koncem roku v souladu s mandátem, který má od parlamentu. Podle Svobody je další účinkování jednotky spojeno s rozhodnutími nové irácké vlády, rezolucí Rady bezpečnosti OSN a dalším vývojem situace. Vláda schválila 2. června novou podobu branného zákona. Podle ní branná povinnost nekončí, ale bude po občanech vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu. Předloha počítá s ukončením základní vojenské služby ke konci roku 2004 a se vznikem plně profesionální armády od ledna 2005. Po profesionalizaci armády se má počet jejích příslušníků zredukovat na 35 tisíc osob. Vláda schválila rovněž návrh zákona, který mimo jiné ruší podmínku absolvování základní vojenské služby pro přijetí k policii či hasičům. Na témže zasedání navrhla vláda na místo zvláštního zmocněnce generálního tajemníka OSN pro Kosovo náměstka ministra zahraničí Petra Koláře. Funkce se uvolnila poté, co podal demisi Fin Harri Holkeri. Vláda rozhodla 9. června o pronájmu švédských stíhacích letounů Jas– 39 Gripen za 19,65 miliardy Kč. Se splácením pronájmu by se mělo začít v roce 2005. Vláda tak dala definitivně přednost gripenům před americkými stroji F-16. Od roku 2005 tak bude české nebe hlídat po dobu desíti let 14 stíhaček. Proti původním požadavkům se vládě podařilo vyjednat navíc výcvik leteckého personálu ve výši 150 milionů Kč a v hodnotě 450 milionů Kč získá Česká republika výsledky švédského výzkumu. Součástí smluv je průmyslová spolupráce ve výši 130 % ceny kontraktu. Mělo by se jednat zejména o podporu exportu ocelářských výrobků či o podporu investic a vývoje. Gripeny mohou podle smlouvy vojáci použít v době míru i v době války při dodržení principů Charty OSN. Podle ministra obrany Kostelky jsou stíhačky určeny hlavně pro protivzdušnou obranu České republiky. Letadla nesmějí být použita na bombardování nebo na napadení sousedního státu. Stíhačky by měly být kompatibilní v rámci NATO. Téhož dne potvrdila vláda mandát pro české vyjednávače na mezivládní konferenci, na níž se bude projednávat evropská ústava. Podle mandátu by měla ČR prosazovat rovnoprávné postavení malých států s velkými, k čemuž má napomoci prosazení dvojité většiny (55 % států a 55 % obyvatel) při rozhodování v Evropské unii. Dále vláda schválila novelu trestního zákoníku. Kodex by měl nahradit původní, mnohokrát novelizovaný zákoník z roku 1961. Novela zavádí mimo jiné vyšší tresty za vraždu, kde se zvyšuje horní hranice z patnácti na dvacet let, v případě výjimečného trestu odnětí svobody počítá se zvýšením z pětadvaceti na třicet let. Nový zákoník rovněž stanovuje maximálně šestileté odnětí svobody člověku, který někoho usmrtí na jeho žádost a zavádí trestní odpovědnost právnických

76


osob. Zákoník definuje řadu nových trestných činů, například nedovolené klonování lidské bytosti, nedovolený zásah do genetické výbavy lidské bytosti a nedovolené nakládání s lidským embryem a lidským genomem, obchodování s dítětem za účelem adopce, sexuální obtěžování, prostituce v blízkosti škol či domů, kde bydlí děti, dotační podvod či řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu. Novela naopak ruší trestný čin pomluvy a zavádí dva nové druhy trestů – domácí vězení a pobyt ve speciálním střeženém detenčním ústavu. Premiér Špidla přijal 14. června demisi ministra spravedlnosti Čermáka. Ministr za jednoznačný důvod své rezignace označil fakt, že vláda svým rozhodnutím odejmula soudcům třinácté a čtrnácté platy. Čermák se podle svých slov pro demisi rozhodl již v květnu, na Špidlovu žádost však svoji rezignaci odložil. Den poté, 15. června představil premiér Vladimír Špidla jako kandidáta na post ministra spravedlnosti poslance ČSSD Zdeňka Koudelku. Ten vyjádřil podporu bývalému místopředsedovi strany Miloši Zemanovi a nebránil se spolupráci s KSČM. První návrh rozpočtu předložil vládě 15. června ministr financí Bohuslav Sobotka. Rozpočet počítá s výdaji maximálně 874,6 miliardy Kč. Ministr zdravotnictví J. Kubinyi odvolal 16. června ředitele dvou zadlužených nemocnic – Fakultní nemocnice Olomouc a omayerovy nemocnice v Praze. Příčinou odvolání bylo to, že ředitelé podle ministra nesli odpovědnost za zadlužení nemocnic. Dne 16. června se vláda na zasedání dohodla, že desetičlenný kontingent českých chemiků by měl odjet na blížící se summit NATO v Turecku, aby tam pomohl s ochranou jednání. O kontingent požádala českou vládu turecká strana. Česká republika v zastoupení premiéra a ministra zahraničí přijala na summitu Evropské unie v Římě dne 18. června návrh Smlouvy zakládající ústavu pro Evropu. Vláda prohrála 21. června u Městského soudu v Praze spor s bývalým ministrem pro privatizaci Tomášem Ježkem a bude mu muset zaplatit 10 000 Kč odškodného. Odškodné bude muset zaplatit za výroky bývalého ministra Jaroslava Bašty, který v minulosti prohlásil, že v souvislosti s privatizováním Čokoládoven Praha bylo na Ježka podáno trestní oznámení a že se Ježek dopustil porušování povinností při správě cizího majetku. Dne 21. června po jednání představitelů koaliční vlády v Kolodějích prohlásil premiér Špidla, že pokud by neměl podporu své strany, tak by nemohl vést svou vládu. Poprvé tak přiznal, že by za určitých okolností mohl z funkce premiéra odstoupit.

77

ČERVEN 2004

Následně pak 26. června premiér oznámil premiér svou rezignaci na post předsedy vlády i předsedy ČSSD. Dne 30. června na zasedání vlády oznámil Vladimír Špidla oficiální podání rezignace. Poslanecká sněmovna

Na zasedání Poslanecké sněmovny obhájila vláda 15. června svůj mandát pro jednání o euroústavě. Vláda především prostřednictvím ministra zahraničí Cyrila Svobody odmítla kritiku ODS a její dopis, který zaslala na všechny zastupitelské úřady členských zemí Evropské unie. ODS vyjádřila ve svém dopise názor, že vláda prohrou ve volbách do Evropského parlamentu ztratila mandát k zastupování ČR a ODS nebude považovat její jednání za závazné. Dne 23. června přijali členové Poslanecké sněmovny zprávu sněmovní vyšetřovací komise ohledně smlouvy, kterou kabinet Miloše Zemana uzavřel ohledně stavby dálnice D47 se společností Housing&Construction. Podle zprávy komise byla smlouva pro stát nevýhodná, ale o korupci nešlo. To, že smlouvu vláda premiéra V. Špidly vypověděla, bylo podle komise to nejlepší, co mohla česká strana v dané situaci udělat. Poslanecká sněmovna zamítla 24. června všechny změny v zákoně o rozhlasových a televizních poplatcích, který se připravoval od března roku 2003. Poslanci původně chtěli zvýšit koncesionářský poplatek na 100 Kč, ale poté, co se dozvěděli o skryté změně, která by zakázala televizi přesouvat reklamní limity mezi programy ČT 1 a ČT 2, a tím jí z roční miliardové tržby za reklamu ubrali zhruba čtvrtinu peněz, rozhodli se, že zákon nakonec nepodpoří. Poslanecká sněmovna schválila 24. června novelu několika zákonů, které jí v budoucnu umožní odvolávat ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), a to na návrh správní rady pojišťovny. Do přijetí těchto zákonů bude ředitel VZP v podstatě neodvolatelný. Sněmovna na konci června odmítla návrh na zrychlení adopcí, kromě komunistů ho nepodpořili ani sociální demokraté. Příslušnou novelu předložili lidovci, kteří vzápětí po hlasování dali najevo, že je postup ČSSD značně rozladil. Jeden z autorů novely, Josef Janeček, poslanec KDU-ČSL řekl, že ji předloží znovu, hlasování KSČM ho prý nepřekvapilo, postoji ČSSD ale „vůbec nerozumí“. Na svém zasedání dne 30. června schválila Poslanecká sněmovna nejtěsnějším rozdílem dvě novely, kterými se do českého právního řádu zavádí evropský zatýkací rozkaz, tzv. eurozatykač.

78


Senát

Senát přijal 3. května zákon, na jehož základě vzniká první neuniverzitní veřejná Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Dne 10. června přijali senátoři zákon, který umožní tzv. utajované porody. Podmínkou utajovaného porodu je, že rodičkou je neprovdaná občanka České republiky. Do zdravotní dokumentace se následně neuvede jméno matky, které se doplní až při odchodu dítěte do ústavu, přičemž dokumentace bude zapečetěna. K otevření zapečetěné obálky může dát příkaz pouze soud. Senát dále téhož dne vrátil Sněmovně zákon, který měl umožnit rychlejší adopci dětí. Předloha měla rovněž donutit soudy, aby rozhodnutí o tzv. kvalifikovaném nezájmu biologických rodičů, které je podmínkou pro každé osvojení, zkrátily na tři měsíce. Důvodem pro vrácení zákona bylo zejména ustanovení, podle kterého může dát matka souhlas k adopci ještě před uplynutím šestinedělí, což je podle odpůrců zákona v rozporu s mezinárodní úmluvou o osvojení dítěte i se zákonem o rodině. Dne 10. června schválil Senát návrh několika svých členů, kterým se novelizuje vysokoškolský zákon. Součástí novely je i možnost stanovení poplatků za studium, a to ve výši osm až deset tisíc Kč ročně. Návrh neobsahuje možnost půjček či jiných sociálních podpor pro studenty. Senát 10. června podpořil návrh prezidenta Klause na jmenování Židlické ústavní soudkyní, když se pro vyslovilo 52 ze 66 senátorů. Židlická se tak stala dvanáctou ústavní soudkyní, čímž se opětovně umožnilo rozhodování v plénu. Ústavní soud

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský svolal 22. června plénum soudu, které má pravomoc přijmout usnesení v pokračování všech věcí, které je třeba řešit v plénu. Návrhů na rušení či změnu zákonů a vyhlášek, které musí posuzovat celé plénum, bylo v červnu nevyřízeno cca 45. Plénum mohlo být svoláno poté, co se počet soudců zvýšil na dvanáct, kteří jsou potřební k jednání v plénu. Ústavní soud zamítl 29. června stížnost Františka Oldřicha Kinského. Ten se v ní domáhal, aby soud nařídil pražskému magistrátu, aby podle Benešových dekretů dokončil konfiskaci paláce Kinských na Staroměstském náměstí v Praze. Podle Ústavního soudu však již dekrety nelze použít, protože jsou „vyhaslé“. To přivítal Kinského právník Jaroslav Čapek – pokud konfiskaci nelze dokončit, tak podle něj nikdy neproběhla.

79

ČERVEN 2004


Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) navrhla na post prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dva své poslance – Antonína Macháčka a Stanislava Křečka a dva nestraníky – Ladislava Zemana a Pavla Rouska, oba pracovníky NKÚ; 15. června získal nejvíce hlasů sociálně demokratických poslanců A. Macháček. Statutární místopředseda ČSSD Stanislav Gross se vzdal svého úkolu spravovat mediální obraz ČSSD a ve Zprávě o stavu plnění komunikační strategie ČSSD požádal vedení strany, aby tento úkol svěřilo někomu jinému. Navrhl, aby se komunikační strategie strany rozdělila na oblast vnitrostranickou, za niž má odpovídat předseda, a sféru mediální. Důvodem byly časté neshody s V. Špidlou, který nejprve odmítl jeho tezi zpanštění ČSSD a nutnosti sesednout s koní (tvrzením, že ČSSD musí na koně naopak nasednout a dát se do boje), pak neschválil koncepci volebních kampaní vedených agenturou Crane Consulting, která připravovala rovněž kampaně pro volby do PS PČR v roce 2002, a přípravu voleb svěřil stranické agentuře Demos. O celkovém výsledku volební kampaně ČSSD informoval 10. června lídr sociálnědemokratické evropské volební kandidátní listiny Libor Rouček. Dvě žluté dodávky, nazvané EUROKARAVANA, najely během 75 dnů deset tisíc kilometrů, objely dvakrát všechny kraje, a navštívily všechna okresní města i mnohé vesnice, celkem 357 míst. Kromě toho se kandidáti ČSSD účastnili i kampaní sociálnědemokratických stran v zahraničí. Podle počtu rozdaných pamětních mincí a osobních fotografií L. Roučka a R. Falbra odhadoval V. Špidla celkový počet oslovených lidí na 50 až 70 tisíc. V. Špidla odmítl, že by výsledky voleb mohly nějak ovlivnit mandát vlády, který byl podle něj dán minulými volbami. ČSSD získala ve volbách do EP, které se konaly 13 a 14. června, téměř třikrát méně hlasů než KSČM (necelých 9 %), umístila se až pátá v pořadí a získala pouhé dva mandáty. Bezprostředně po ohlášení neoficiálních výsledků voleb V. Špidla prohlásil: „Prohráli jsme, zpráva od občanů je jasná, musíme analyzovat výsledky a hlavně to, proč naši voliči nepřišli k volbám. Lidem slibujeme, že uděláme vše pro to, abychom si získali a upevnili jejich důvěru. Před dvěma roky jsme občanům slíbili vládu, která myslí na ně. Ať už naše analýza neúspěchu v těchto volbách dopadne jakkoliv, stále platí, že ČSSD i vláda, v níž máme většinu, udělá pro občany naší země vše, co bude v našich silách.“

80


Předsednictvo ČSSD jednalo 19. června o výsledku voleb. Rozhodlo, že nesvolá mimořádný sjezd, ale svolalo ÚVV na 26. června, na kterém se bude hlasovat o důvěře jednotlivým členům vedení strany. Po jednání předsednictva strany se s některými jeho členy sešel M. Zeman. S. Gross na setkání pozván nebyl. Po jednání ÚVV dne 26. června V. Špidla oznámil, že jeho koncepce pokračování současné vládní koalice nedostala důvěru. Ve skutečnosti mu projevilo nedůvěru 103 delegátů, tj. 58 % a o 6 hlasů méně, než je stanovami požadovaná třípětinová většina. Ostatní členové vedení důvěru bez problémů získali. O hlasování o dalším setrvání ČSSD ve vládní koalici se rozhodlo až po neformální schůzce vedení a šéfů regionů, kde byl na V. Špidlu vyvíjen nátlak k odstoupení. Teprve po výsledku 40 hlasů pro setrvání ČSSD ve vládě, 43 proti a 61 zdržených hlasů se V. Špidla rozhodl vzdát se funkce. Rozhodl se podat demisi jako předseda vlády i jako předseda ČSSD, přestože v této funkci získal důvěru. Své působení ve funkci předsedy vlády zhodnotil jako období, kdy byla země dobře spravována, a poděkoval svým koaličním partnerům za férové jednání. S. Gross, kterého ÚVV pověřil dalším jednáním, upřesnil, že rozhodnutí ÚVV neznamená, že by strana nechtěla dále spolupracovat s US-DEU a KDU-ČSL jako vládními partnery a v světlil, že se bude snažil sestavit vládu, která by se neopírala o KSČM. Předčasné volby S. Gross nebyl ochoten akceptovat. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach dával po pádu vlády zřetelně najevo svoji vůli ukončit vládní koalici a vytvořit menšinovou vládu s podporou KSČM. Deník Mladá fronta Dnes 4. června informoval o boji kandidátů Křesťanské a demokratické unie-Československé strany lidové (KDU-ČSL) o křesla v Evropském parlamentu. Ve vyhlídce zisku pouhých několika málo mandátů se někteří kandidáti snažili přesvědčit voliče, aby jim dali preferenční hlasy a pomohli jim tak předběhnout politiky, kteří jsou na kandidátce před nimi. Tento postup zvolil kupříkladu Pavel Jajtner a Jan Březina. Velvyslanec ČR ve Vatikánu Pavel Jajtner byl na třetím místě lidovecké kandidátky. Aby se posunul výše, nechal vytisknout desetitisíce letáků s výzvou, aby jeho jméno lidé při volbě zakroužkovali a upřednostnili ho tak před ostatními kandidujícími. Navíc každý, kdo Jajtnerovi pošle seznam sedmi lidí, kteří mu slíbí preferenční hlas, může vyhrát zájezd za 10 000 Kč. Vlastní kampaň vedl také olomoucký hejtman Jan Březina, který byl na druhém místě kandidátky. Ve volbách do Evropského parlamentu získala KDU-ČSL 9,5 % hlasů voličů, což jí zaručilo dva mandáty. Poslanci za KDU-ČSL se stali senátor-

ČERVEN 2004

81

ka Zuzana Roithová a hejtman Jan Březina. Oba budou působit v poslanecké frakci Evropské lidové strany-Evropských demokratů. Předseda poslanců KDU-ČSL Jaromír Talíř se těsně po volbách vyjádřil k výzvě ODS, která po vládě požadovala vyvolání hlasování o vyslovení důvěry. Hlasování by mělo být reakcí na neúspěch koalice ve volbách do Evropského parlamentu. J. Talíř řekl, že vláda má před sebou ještě mnoho úkolů a je teprve v polovině volebního období. Eurovolby navíc podle něj dopadly špatně pro dvě ze tří vládních stran. K samotnému hlasování řekl, že nevidí důvod, proč by lidovci měli hlasovat proti vládě. KDU-ČSL i po debaklu zbylých dvou koaličních stran v eurovolbách považovala současný kabinet za nejlepší možné řešení většinové, a přitom nekomunistické vlády. Pokud by přece jen koaliční vláda padla, KDU-ČSL se nehodlala účastnit žádné varianty, která bude závislá na hlasech komunistů, řekl 14. června novinářům předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Dne 15. června vydala KDU-ČSL tiskovou zprávu, ve které reaguje na snahy představitelů ODS zpochybnit mandát vlády při vyjednávání nad obsahem evropské ústavní smlouvy. V tiskovém prohlášení doslova stojí: „KDU-ČSL trvá na tom, že mandát vlády schválený Poslaneckou sněmovnou vyjednávat o návrhu evropské ústavní smlouvy zůstává neměnný i po volbách do Evropského parlamentu. Tento mandát byl založen výsledky voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2002. Považujeme za nepřípustné, že ODS zaslala na zastupitelské úřady členských zemí EU v České republice dopis, ve kterém v rozporu s Ústavou ČR zpochybňuje mandát vlády.“ V prohlášení dále stojí, že ODS svým jednáním poškozuje zájmy České republiky a ukazuje tak, že není schopna nadřadit zájem České republiky zájmu úzce stranickému. KDU-ČSL chce zůstat v současné koaliční vládě a rozhodně odmítá být faktorem, který by zavinil její krach. Shodli se na tom delegáti celostátní konference strany, která se konala 19. června v Čeladné na Frýdecko-Místecku. Křesťanští demokraté jsou připraveni jednat o každé nové variantě vlády v případě, že nebude potřebovat podporu komunistů. „Jsme schopni vyjednat celou řadu řešení, která nebudou závislá na komunistech. Třeba i pokračování současné stojedničkové vlády s unionisty,“ řekl 26. června ČTK M. Kalousek. Nevyloučil ani možnou spolupráci se zatím opoziční ODS. „Vláda dává demisi, v tuto chvíli není čas na emoce. Jednat jsme ochotni s každou demokratickou stranou,“ řekl ČTK v reakci na rezignaci premiéra a šéfa ČSSD Vladimíra Špidly. Mimořádné volby by podle Kalouska byly až poslední možností řešení pádu vlády, vyjma případu, že by se k moci dostali komunisté.

82


M. Kalousek podle Lidových novin ze dne 29. června varoval před návrhem ODS vyřešit situaci po pádu vlády uspořádáním nových parlamentních voleb. M. Kalousek uvedl, že ODS by se měla zamyslet nad tím, co předčasné volby způsobily v roce 1998 a zda jsou opravdu východiskem ze současné situace. Obdivuje prý optimismus občanských demokratů, podle nichž předčasné volby mohou znamenat pozitivní řešení. Mohly by prý znamenat mnohem větší past, než ve které je česká politika teď. Případný neúspěch Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU) ve volbách do Evropského parlamentu nebude důvodem pro odchod strany z koaličního kabinetu. Předseda US-DEU a vicepremiér Petr Mareš prohlásil, že kritériem pro setrvání jeho strany ve vládě Vladimíra Špidly (ČSSD) bylo a nadále zůstává jediné – jak dokáží unionisté prosazovat ve vládní koalici s ČSSD a KDU-ČSL svůj program. V rozhovoru pro ČTK 7. června řekl, že si neumí představit výsledek voleb, který by mohl znamenat změnu jejich postoje. Bývalý prezident Václav Havel se ve své pražské kanceláři na začátku června sešel se zástupci US-DEU a probral s nimi především otázku blížících se voleb do Evropského parlamentu. Podle jeho vyjádření tím dal do jisté míry najevo, jaký typ lidí by podle něj měl naši republiku zastupovat v Evropském parlamentu. Pro US-DEU skončily volby debaklem – její liberální kandidátka nepřesvědčila ani dvě procenta voličů a strana nezískala žádný mandát. Předseda a vicepremiér Petr Mareš v reakci na volební porážku dal předsednictvu své strany svou funkci k dispozici. Podle vyjádření Heleny Rögnerové, která kandidátku vedla, je výsledek žalostný. Předsednictvo US-DEU ve svém prohlášení ze 14. června poděkovalo voličům za podporu kandidátky Unie liberálních demokratů, zdůraznilo, že považuje celkový výsledek voleb za výrazný neúspěch, ale že cítí odpovědnost vyplývající z výsledků posledních parlamentních voleb. Předsednictvo taktéž vzalo na vědomí rezignaci předsedy strany P. Mareše s účinností k 26. červnu. US-DEU by podle svého prvního místopředsedy Jana Hadravy neměla čekat, až bude muset nedobrovolně opustit vládu, a měla by radši sama odejít do opozice. Zbytek vedení US-DEU má ale jiný názor. Bývalá předsedkyně US-DEU Hana Marvanová se rozhodla stranu opustit. Zároveň se rozhodla, že nebude kandidovat v podzimních senátních volbách. Informace přinesla 15. června Mladá fronta Dnes. Marvanová prý dospěla k názoru, „že v Unii svobody není vůle ke změně politiky“.

83

ČERVEN 2004

Výkonný výbor US-DEU se 19. června dohodl na tom, strana chce nadále setrvat ve společné koaliční vládě. Podle odstupujícího předsedy strany je podmínkou pro další fungování vlády důsledné dodržení všech reformních cílů. Skupina poslanců pod vedením Vlastimila Ostrého (US-DEU) předložila novelu trestního zákona, která má umožnit účinnější postup proti násilnickým sportovním fanouškům. Poslanec, písničkář a evangelický farář Svatopluk Karásek hodlá na sjezdu US-DEU kandidovat na funkci předsedy. Dne 25. června to řekl J. Hadrava, který jej hodlá navrhnout. Novým předsedou US-DEU se na sjezdu strany, který se konal 26. a 27. června v Hradci Králové, stal ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. Ve druhém kole porazil poslance Svatopluka Karáska. Němec získal 102 ze 189 hlasů, Karásek 75 hlasů. Němec krátce po svém zvolení prohlásil, že i v současné situaci stojí za to „prát se“ za Unii svobody. Prvním místopředsedou byl zvolen předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl. Při volbě prvního místopředsedy porazil poslance Svatopluka Karáska. Kühnla volilo 145 ze 189 delegátů, Karásek získal 37 hlasů. Novými místopředsedy byli zvoleni Svatopluk Karásek, František Pelc a Ivo Ludvík. Republikové shromáždění uložilo předsednictvu a republikovému výboru prohloubit kontakty s jednotlivými organizacemi v regionech za účelem prezentace politiky strany na stranické, veřejné a podnikatelské úrovni. „US-DEU je připravena jednat o převzetí vládní odpovědnosti pouze v případě, že se budoucí vláda přihlásí k razantnímu pokračování zahájených reforem,“ řekl novinářům po skončení sjezdu nově zvolený předseda US-DEU, ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. I když nevyloučil možnou podporu menšinové vládě ČSSD a KDU-ČSL, spíše by byl pro to, aby unie byla buď řádnou koaliční stranou, nebo ve „standardní opozici“. (ČTK, 27. 6. 2004) Dne 29. června zanikl poslanecký klub US-DEU kvůli příliš nízkému počtu poslanců, když jej opustili poslanci Tomáš Vrbík a Marián Bielesz. Opoziční strany

Dne 11. června zveřejnil stínový ministr vnitra Občanské demokratické strany (ODS) Ivan Langer obsáhlý dokument „Hodnocení plnění programového prohlášení vlády v resortu ministerstva vnitra“, ze kterého vyplývá, že ministr vnitra Stanislav Gross neplní body programového prohlášení vlády týkající se jeho resortu. Těmito jednotlivými body jsou: korupce, reforma veřejné správy, zajištění bezpečnosti občanů, profesionální policie,

84


boj s terorismem a integrovaný záchranný systém a krizové řízení. I. Langer na základě tohoto hodnocení požaduje rezignaci ministra vnitra. Volby do Evropského parlamentu v ČR vyhrála ODS s 30 % získaných hlasů a 9 z celkových 24 mandátů. „Osm mandátů jsme brali jako významný bonus, s devíti mandáty jsme spokojeni. Fatální propad vládní koalice by měl vést k tomu, aby přehodnotila svoji touhu vydržet ve vládní koalici do roku 2006,“ zhodnotil výsledky voleb předseda ODS Mirek Topolánek. (ČTK, 14. 6. 2004) Dne 14. června se sešla Výkonná rada ODS, která ve svém usnesení poděkovala voličům za hlas pro ODS a vyzvala vládu, aby předstoupila před sněmovnu s žádostí o nové vyslovení důvěry. Pokud tak kabinet neučiní, hodlá ODS sama vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý v narážce na jednání o euroústavě a slabé výsledky vládních stran v eurovolbách v parlamentní rozpravě o mandátu, s nímž půjdou čeští vyjednavači na jednání Evropské rady o tzv. evropské ústavě, řekl: „Jestli dojednáte podmínky, jaké dojednat chcete, už nezískáte ani 8,5 % hlasů jako v posledních volbách. Protože strana, která prodá vlastní národ, musí zmizet z politické scény a 8,5 % je pro ni moc.“ Poslanecká sněmovna však návrhy opozice, aby vláda vzala při jednání o euroústavě do úvahy i názory nevládních stran a nepřipustila snížení dosavadní míry nezávislosti ČR v EU, neschválila. (ČTK, 16. 6. 2004) Pražský primátor Pavel Bém (ODS), který je jedním z českých zástupců ve Výboru regionů EU, byl zvolen místopředsedou skupiny EPP-ED (Evropská lidová strana-Evropští demokraté) v tomto výboru. Občanští demokraté odmítli návrh evropské ústavy, se kterým souhlasila česká vláda a který podle ODS v některých oblastech zhoršuje postavení ČR v EU oproti stavu, danému smlouvou o přístupu ČR k EU. Sněm místní organizace ODS Havířov-město vyloučil ze strany podnikatele Petra Kellovského, kterého policie hledá kvůli přípravě stamilionových podvodů s falešnými šeky neexistující banky. Krajské vedení ODS uvedlo, že pokud podnikatel zůstane členem strany, požádá výkonnou radu, aby celé místní organizaci čítající 200 členů odebrala licenci. Členství bylo Kellovskému odebráno velkou většinou hlasů. Grémium ODS vyzvalo odstupující vládu premiéra Vladimíra Špidly, aby po dobu faktického dokončení svého mandátu rozhodně nečinila nevratné kroky, které by mohly být v rozporu se zájmy občanů České republiky. Grémium ODS se na tomto postoji shodlo na svém mimořádném zasedání. Podle grémia podpoří ODS při řešení vládní krize takové varianty politického řešení, které povedou k předčasným volbám. Podle ODS

ČERVEN 2004

85

zastupující předseda ČSSD Stanislav Gross je stejně tak jako odstupující premiér Špidla zodpovědný za všechny chyby, které sociálně-demokratické vlády v průběhu šesti let svého vládnutí udělaly. Občanští demokraté začali na konci června připravovat a podepisovat návrh ústavního zákona o zkrácení volebního období a konání mimořádných voleb. Podle V. Tlustého to však neznamená, že by ODS zákon okamžitě i předkládala. Šéfredaktor deníku Mladá fronta Dnes Pavel Šafr oznámil 8. června, že jeho list neposkytne v rámci série předvolebních rozhovorů prostor předsedovi Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) Miroslavu Grebeníčkovi a komunistům neumožní propagaci ani v podobě placených inzerátů. Podle Šafra již mají komunisté prostoru více než dost a nejsou utlačovanou skupinou, MF DNES však nevidí důvod jim před volbami ještě nějak pomáhat. Členové Výkonného výboru (VV) Ústředního výboru (ÚV) KSČM 6. června na svém prvním zasedání po VI. sjezdu strany rozhodli, že odborné zázemí strany bude pracovat na modelu socialistické společnosti a cestách k jejímu utváření; v čele s místopředsedou Jiřím Dolejšem rozpracuje hlavní sjezdový dokumentu Naděje pro Českou republiku do ucelené koncepce současné politiky strany. Nejpozději do jednoho roku má být jedno zasedání ÚV KSČM věnováno členské základně strany. VV doporučil ÚV, aby se KSČM stala prozatím pouze pozorovatelskou stranou ve Straně evropské levice; možnost změnu tohoto statusu bude ÚV posuzovat vždy před nebo po sjezdech SEL. Proběhla rovněž diskuse o kompetencích místopředsedů; v této souvislosti VV ÚV rozhodl, že teoreticko-analytické pracoviště dále zůstane v kompetenci J. Dolejše. Petici proti straně propagující hnutí směřující k potlačení lidských práv a svobod spolu se žádostí, aby vláda požádala Nejvyšší soud o rozpuštění KSČM, předali 8. května vládě spisovatel Ivan Klíma, výtvarník David Černý, režisér Vladimír Michálek a zpěvák David Koller. Kandidát do EP Miloslav Ransdorf 10. června na tiskové konferenci přiblížil průběh volební kampaně KSČM. Strana se snažila kombinovat různé mediální prostředky; billboardů měla jen 270, zato kladla důraz na mítinky. Dále vyjádřil záměr prosazovat evropský daňový kodex podle francouzského vzoru. Kromě toho chce zavést ekologickou a evropskou daň. Britský list e Financial Times uvedl, že pět evropských poslanců KSČM by znamenalo nejsilnější a nejkovanější komunistický kontingent ze všech nových členských zemí. Ve volbách do Evropského parlamentu získala KSČM 20 % hlasů a tedy 6 mandátů.

86


Po volbách do EP M. Grebeníček vyzval ČSSD, aby vyměnila současného předsedu a ukončila spolupráci s US-DEU. Předseda komunistického poslaneckého klubu Pavel Kováčik uvedl 17. června, že východiskem ze současné politické krize nejsou předčasné volby (neboť vláda ODS by se prý chovala ještě hůře než ta současná), ale v rekonstrukci vlády bez US a odchodu Špidly. Poslanec KSČM Alexander Černý oznámil 24. června, že strana nepodpoří vládní návrh zákona na vyslovení souhlasu s působením sil a prostředků Armády ČR v operaci Rychlé reakce Severoatlantické aliance, neboť není v souladu s ústavou a neboť žádá po sněmovně, aby se vzdala ve prospěch vlády kontrolní funkce nad vysíláním ozbrojených sil. Po odchodu V. Špidly z čela ČSSD a premiérské funkce nabídl M. Grebeníček podporu ČSSD, pokud by vytvořila menšinovou vládu bez účasti US-DEU a KDU-ČSL. Zmínil, že tuto variantu nabízel M. Zeman a že měla racionální jádro. Vedení strany seznámilo 26. června členy ÚV se svými prioritami vyjádřenými v dokumentu Aktuální úkoly strany po VI. sjezdu KSČM. Mezi příspěvky v diskusi se objevilo například, že komunisté se naučili řídit obce a kraje a je třeba se připravit na převzetí odpovědnosti v celostátním měřítku. Ostatní strany

Ve volbách do Evropského parlamentu, které se konaly 13. a 14. června, získala koalice Sdružení nezávislých-Evropských demokratů (SNK-ED) 11 % hlasů, což jí zajistilo tři křesla. Nezávislí (NEZ) mají nárok na dvě křesla, obdrželi 8,2 % hlasů. SNK-ED bude v Bruselu reprezentovat Josef Zieleniec, Jana Hybášková a Tomáš Zatloukal, všichni se zařadili do klubu Evropské lidové strany-Evropských demokratů. Za NEZ v Evropském parlamentu zasednou Vladimír Železný ve frakci Nezávislosti a demokracie a Jana Bobošíková jako nezařazená poslankyně. Nově zvolený poslanec Evropského parlamentu V. Železný (NEZ) chce navrhnout, aby občané museli chodit k volbám povinně. Nelíbí se mu, že evropské volby v ČR provázel malý zájem voličů. Dne 15. června sdělil, že by to měla být jeho poslední iniciativa v Senátu před odchodem do Evropského parlamentu. Obává se prý, že by v budoucnu mohlo chodit k urnám ještě méně lidí než dnes.

87

ČERVENEC 2004

ČERVENEC 2004


Prezident Václav Klaus přijal 1. července demisi premiéra Vladimíra Špidly. Dne 2. července požádal prezident úřadujícího předsedu ČSSD Stanislava Grosse, aby zahájil jednání o sestavení nové vlády. V. Klaus vyjádřil přesvědčení, že se podaří sestavit novou vládu brzy. „Veřejnost by se jen těžko smiřovala s pouhou obměnou několika tváří ve vládě a jako by nic jiného se nestalo,“ prohlásil prezident na tiskové konferenci. (Právo, 3.–4. 7. 2004) Několik hodin před tím se sešel s vedením Sněmovny, se kterým diskutoval situaci kolem sestavování nové vlády. V. Klaus přijal 2. července pravoslavného arcibiskupa pražského a českých zemí Kryštofa. Arcibiskup při této příležitosti prezidentovi představil dva metropolity: Kyrila z Moskvy a Nikolaje z Bratislavy. Prezident během setkání ocenil činnost pravoslavné církve v České republice a také dobré vztahy církve s Ruskem a Slovenskem. V. Klaus vzpomenul hrdinství biskupa Gorazda během 2. světové války a vyjádřil podporu záměru vybudovat v Praze duchovní, humanitární a vzdělávací středisko s novým pravoslavným chrámem sv. Mikuláše. O kontinuitě zahraniční politiky České republiky po nástupu nové vlády ujistil 2. července V. Klaus v krátkém projevu na recepci, kterou uspořádal velvyslanec USA William Cabaniss ve své pražské rezidenci ke státnímu svátku Spojených států. V. Klaus připomněl, že ČR se před dvěma měsíci stala členem EU, která je podle jeho slov v nynější podobě „problémem a výzvou“. Dne 10. července se V. Klaus účastnil ve Vídni státního pohřbu rakouského prezidenta omase Klestila. Spolu s ním zastupoval ČR i odstupující premiér Vladimír Špidla. Prezident Klaus se setkal 12. července se svým slovenským protějškem Ivanem Gašparovičem, který byl v Praze na jednodenní oficiální návštěvě. Jednání potvrdila pokračující zájem na nadstandardních vztazích zemí včetně spolupráce v rámci Evropské unie, oba státníci byli naopak skeptičtí v otázce obnovení širší spolupráce zemí střední a východní Evropy. V. Klaus se s Gašparovičem shodl i na výhradách k evropské integraci, ze-

88


jména na problematice společných daní či na ztrátě suverenity po vstupu do Společenství. Prezident udělil 13. července jedenáct milostí. V jednom případě nařídil zastavení trestního stíhání, v ostatních případech se jednalo o pravomocně odsouzené. Dne 14. července se prezident sešel s ministrem zdravotnictví Jozefem Kubinyim. Prezident kritizoval Kubynyiho rozhodnutí zrušit klecová lůžka. Podle Klause se jednalo o unáhlený krok, kterým ministr vyšel vstříc nezodpovědným a populistickým atakům na kvalitu zdravotní péče a ochranu lidské důstojnosti v ČR. Kubinyi uznal nevhodné načasování svého kroku. Ministerstvo zdravotnictví prý ovšem zrušení klecových a síťových lůžek připravovalo delší dobu, a to bez ohledu na intervence ze zahraničí. Prezident V. Klaus jmenoval 26. července S. Grosse předsedou vlády. Vláda

Premiér Vladimír Špidla podal 1. července demisi. O den později požádal prezident Klaus Stanislava Grosse o zahájení jednání o nové vládě. Ministerstvo zahraničí zřídilo k 1. červenci oddělení transformační spolupráce, jehož úkolem je pomoc v boji proti totalitním režimům. Sekce se bude zabývat transformací Iráku, Běloruskem, Ukrajinou, Moldávií, balkánským prostorem, Kubou a Barmou. Pomoc, kterou bude ministerstvo poskytovat, má zahrnovat mimo jiné podporu samizdatu, školení a semináře či pomoc opozici. Vláda odsouhlasila 7. července prodej nepotřebných letounů L-159. Původně si armáda objednala a zaplatila v Aero Vodochody 72 bitevníků, pro aktivní službu jich potřebuje jen 18 a dalších šest jako zálohu. Dále schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která zvyšuje podíl krajů na celostátním daňovém výnosu na více než patnáct ze tří procent. Souhlasila rovněž se zachováním zvláštního příspěvku a věrnostního přídavku horníkům. Kabinet k rozhodnutí dospěl na základě závěrů komise, která sociálně zdravotní nároky horníků posuzovala. Věrnostní přídavek dostávají horníci k platu, přičemž jeho výše se řídí počtem odpracovaných let. Zvláštní příspěvek je určen horníkům, kteří z dolu odešli předčasně ze zdravotních důvodů, případně naplnili počet let, po něž mohli pracovat v prostředí s vysokou prašností. Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi nařídil 13. července okamžitě zrušit klecová lůžka ve všech zdravotnických organizacích. Síťová lůžka by měla být zrušena do konce roku 2004. Zrušení lůžek má být doprovázeno vyčleněním a vybavením místností pro krátkodobou izolaci agresivních

89

ČERVENEC 2004

nebo nebezpečných pacientů a zvýšením počtu pracovníků, kteří se o takovéto pacienty starají. Ministr zahraničí Cyril Svoboda se 14. července setkal ve Washingtonu s prvním náměstkem ministra obrany USA Paulem Wolfowitzem, se kterým diskutoval o vztazích EU a ČR s USA. Dne 14. července schválila vláda Národní akční plán zaměstnanosti na další dva roky, podle kterého by pětina dlouhodobě nezaměstnaných měla projít rekvalifikačními kurzy a školeními. Vláda se 21. července rozhodla zastavit práci na přípravě rozpočtu na rok 2005. Ministři pouze konstatovali, že schodek rozpočtu by neměl být vyšší než 94 miliard Kč, což ale nezavazuje další kabinet, který bude rozpočet projednávat a přijímat. Ministr zdravotnictví Kubinyi představil 22. července svou reformu zdravotnictví. Podle reformy mají např. pacienti platit poplatky v ambulanci, v nemocnicích, za dopravu a recepty, ale na druhou stranu se sníží pojistné. Každý z občanů by měl také dostat čipovou kartu se základními údaji. Stát by měl podle návrhu řídit velké nemocnice a stanovovat standardy a minimální rozsah péče. Pojišťovny i nemocnice by si měly vzájemně konkurovat tím, co dokážou nabídnout. Poté, co byl oficiálně jmenován Stanislav Gross 26. července předsedou vlády, složil na Pražském hradě premiérský slib. Na svém posledním zasedání 28. července schválila odstupující vláda plán účasti českých vojáků v zahraničních misích v roce 2005. ČR by měla posílit svou účast na Balkáně a v Afghánistánu a naopak v podstatě úplně opustit Irák. Na zasedání vláda také schválila nominaci odstupujícího premiéra Špidly na post evropského komisaře za ČR. Poslanecká sněmovna

Dne 1. července se stal novým členem poslaneckého klubu US-DEU bývalý poslanec ODS, dosud nezařazený Petr Kott. Poslanci vrátili 6. července do druhého čtení vládní návrh novely zákona, jenž má zavést bodový systém postihu neukázněných řidičů, zvýšit pokuty a zvětšit pravomoci policii a změnit některá pravidla silničního provozu. Senát

Senát odsouhlasil 13. července vyslání českých vojenských chemiků do Athén, dějiště olympijských her, kde se mají podílet na zajišťování bezpečnosti.

90


Ivana Janů, kandidátka na post ústavní soudkyně, získala 14. července jednomyslnou podporu ústavně-právního a petičního výboru Senátu. Výbory Senátu doporučily souhlas s jejím jmenováním. Posléze ji také v tajném hlasování Senát schválil, když získala podporu 49 z 65 přítomných senátorů. Ačkoli podvýbor Senátu pro státní vyznamenání nedoporučil 13. července ocenit medailí Za hrdinství bratry Josefa a Ctirada Mašínovi, kteří v padesátých letech bojovali proti komunistickému režimu, přičemž připravili o život šest lidí, navrhl Senát 22. srpna prezidentu republiky, aby členům skupiny bratří Mašínů udělil Medaili Za hrdinství. Kromě této skupiny navrhl Senát vyznamenat dalších 26 lidí. Ústavní soud

Dne 21. července pokáral Ústavní soud za nečinnost Nejvyšší soud a hradecký krajský soud v případu restituenta Františka Wiesnera. Předseda senátu soudu Vojen Gütler upozornil, že případ se táhne již od roku 1992. Ústavní soudci krajskému soudu nařídili nepokračovat v průtazích a o věci neprodleně rozhodnout.


Ústřední výkonný výbor (ÚVV) České strany sociálně demokratické (ČSSD) schválil usnesení, že ministr zdravotnictví Josef Kubinyi poškodil stranu tím, že veřejně obvinil svoji předchůdkyni Marii Součkovou z překročení pravomocí ve věci kauzy Diag Human. Jak Kubinyimu, tak i Součkové přikázal výbor do voleb o celé věci mlčet. Při vyjednávání o sestavě nové vlády se úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross sešel nejprve s představiteli opozičních stran a teprve poté se zamýšlenými partnery, představiteli KDU-ČSL a US-DEU. Sejít se s KSČM mu doporučilo 3. července předsednictvo strany. V tiskové zprávě vydané 7. července uvedla ČSSD, že nabídla ODS „kontrolní pozice a participaci na nadčasových projektech jako je zahraniční politika, důchodová reforma, konvergenční program, stabilizace zdravotnictví, koncepce bezpečnostního systému. Dále pozice NKÚ, Fondu národního majetku, České konsolidační agentury, Státní fondu dopravní infrastruktury, Státního fondu bydlení, kontrolní orgány sněmovny – například rozpočtový výbor.

ČERVENEC 2004

91

Součástí nabídky sociální demokracie je i kultivace vztahů mezi vládou a opozicí. Vláda by měla dát opozici větší prostor při legislativním procesu. Tato nabídka platí i bez ohledu na to, zda ODS podpoří vládu či nikoliv.“ Poslanec Josef Hojdar prohlásil, že US-DEU by neměla mít v nové vládě žádné místo, protože „premiér Špidla byl odstoupen kvůli tomu, že tam byla“. (MF Dnes, 7. 7. 2004) Podobný názor vyjádřil např. předseda severočeské ČSSD Jaroslav Foldyna či předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl. Předseda pardubického KVV ČSSD Miroslav Váňa vyjádřil 8. července názor, že ČSSD by neměla démonizovat případnou spolupráci s komunisty v budoucí vládě, i když by podle něj nebylo dobré stavět vládu čistě na podpoře KSČM. Bývalý předseda ČSSD a premiér Miloš Zeman se z vlastní iniciativy sešel se S. Grossem. Po skončení cca dvouhodinové schůzky prohlásil, že již nechce jitřit situaci v sociální demokracii kritickými vzkazy. K situaci v ČSSD se odmítl dále vyjadřovat již po rozhodnutí ÚVV nesvolat mimořádný sjezd (zasedání se M. Zeman sám účastnil). Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach připustil 13. července, že pokud se nepodaří S. Grossovi získat 101 hlasů k podpoře současné koalice, přijde na řadu jednání s KSČM o menšinové vládě ČSSD. Na mimořádném otevřeném jednání ÚVV ČSSD S. Gross dostal jasnou většinovou podporu pro svůj plán sestavit vládu se stejnými partnery, se kterými ČSSD pracovala doposud. Jistou zdrženlivost projevili poslanci Jan Kavan a Vladimír Laštůvka, kteří odmítli podepsat podporu jednání o vzniku vlády s lidovci a unionisty. S. Gross přislíbil, že vláda nebude pouze rekonstruovaná, ale zcela nová, a měl tím na mysli personální výměny na ministerských postech (kdy jako jediné „dogma“ vyjádřil, že nejsilnější vládní strana by měla nést odpovědnost za ministerstvo financí) a programové posuny. Přislíbil, že ČSSD bude mít v nové vládě více důležitých postů, např. ministerstvo dopravy, životního prostředí či pro místní rozvoj. ÚVV odhlasoval, že na těch postech, kde zůstanou ministři ostatních stran, bude ČSSD požadovat dvě pozice náměstků. V. Špidla prohlásil 19. července v rozhovoru pro časopis Týden, že by rád vedl nově vznikající think-tank ČSSD. Měl by stát kolem pěti milionů ročně, které by byly určeny na stipendia pro studenty a na granty, které by instituce vypisovala. Nadace by měla mít v názvu sociální a ekonomický rozvoj. Za základní témata sociální demokracie, ke kterým by se strana měla navrátit, považuje otázky rovnosti mezi mužem a ženou, začlenění

92


rodiny do společnosti, registrovaného partnerství, ekologie, bioetiky a biomedicíny. Na jednání 20. července se S. Gross dohodl s koaličními partnery, že s návrhy klíčových zákonů musí souhlasit minimálně polovina ministrů všech koaličních stran, než budou předloženy ke schválení Poslanecké sněmovně. Ještě 18. července však S. Gross sliboval své straně, že žádnou podobnou „antikomunistickou pojistku“ do nové koaliční smlouvy nepřipustí. Klíčovými zákony se rozumí např. rozpočet, zákony o daních či majetkových přiznáních, zákony, které by významně zatížily rozpočet, zákony o ochraně vlastnictví a o bydlení či rozhodnutí o zahraniční a branné politice. ČSSD uvedla 23. července v tiskové zprávě, že sociálně demokratický senátorský klub nepodpořil návrh udělení vyznamenání bratrům Mašínům. Senátorka Alena Gajdůšková to zdůvodnila tím, že Mašínové „porušili i válečné právo a zabili lidi, kteří s tím měli málo společného. Poté se nijak dál pro svržení totality neangažovali.“ Další otevřené zasedání ÚVV proběhlo 30. července. S. Gross před ním soukromě hovořil s J. Hojdarem; na ÚVV vyzval členy strany, aby případné odlišné názory prezentovali nejprve na stranické půdě, nikoliv v médiích. ÚVV pak vyjádřilo podporu novému personálnímu složení vlády. Gross oznámil, že se vzdá poslaneckého mandátu, aby se plně mohl věnovat práci předsedy vlády. Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová (KDU-ČSL) podle ČTK trvá na tom, že nezasedne do vlády, která by se musela spoléhat na podporu komunistů. Šéfové KDU-ČSL a ČSSD Miroslav Kalousek a Stanislav Gross pokládají za vhodné, aby všichni koaliční poslanci písemně stvrdili, že podporují koalici ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. M. Kalousek to 9. července řekl novinářům po dvouhodinové schůzce s Grossem. Deník Právo ze dne 13. července informovalo o tom, že by M. Kalousek vstoupil do nové vlády pouze v případě rozšíření počtu lidoveckých křesel ze stávávajících tří na čtyři. Kalousek se již dříve několikrát vyjádřil, že je s prací tří ministrů za KDU-ČSL spokojen a nevidí důvod, proč je měnit. O den později deník Právo rovněž informoval o tom, že lidovci chtějí dosáhnout odvolání evropského komisaře Pavla Teličky. V opačném případě by byli odhodláni nepodpořit státní rozpočet na příští rok. Informace sdělil deníku nejmenovaný zdroj. První místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal však deníku sdělil, že žádné jednání na téma odvolání Teličky z Bruselu lidovci nevedou a už vůbec ne v souvislosti se státním rozpočtem.

ČERVENEC 2004

93

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř v rozhlasovém pořadu Interview BBC 14. července řekl, že lidovci nebudou na koaličním jednání o personálním složení nového kabinetu prosazovat vstup šéfa KDU-ČSL M. Kalouska do vlády. Podotkl, že návrh na Kalouskovo působení v kabinetu vzešel od sociálních demokratů. Podle něj by mohl být zachován současný model, kdy je Kalousek předsedou sněmovního rozpočtového výboru. Předseda lidovců tak podle něj může prezentovat svůj politický vliv na fungování kabinetu, ač není jeho členem. Po schůzce koaličních zástupců 16. července místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal informoval novináře o postoji KDU-ČSL ke koaliční dohodě. Mezi předlohy, při nichž by koalice měla závazně postupovat jednotně, zařadil státní rozpočty na příští a přespříští rok, změny daní, zákony týkající se reformy veřejné správy a boje proti šedé ekonomice a případně i zákon o nájemném. „Chceme předejít tomu, aby na půdě sněmovny vláda při určitých zákonech byla v pokušení hledat podporu opozičních stran,“ řekl Kasal. Dodal, že pro jeho stranu není přípustné, aby vláda, která vznikne na obrysech ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, nakonec hlasovala pro zákony s komunisty. V takové vládě podle něj KDU-ČSL nebude, proto nyní hledá formulace pojistek. Lidovci nevylučují, že dohoda by se mohla týkat i dalších zákonů. Celostátní výbor KDU-ČSL 19. července jednomyslně doporučil lidovcům vyjednat koaliční smlouvu s ČSSD a US-DEU. Podmínkou pro její uzavření musí být podle celostátního výboru závazek všech koaličních partnerů, že v důležitých oblastech nebudou hlasovat proti sobě a ve spolupráci s opozicí. M. Kalousek 22. července naznačil, že by si uměl představit odstupujícího premiéra Vladimíra Špidlu jako eurokomisaře. V rozhovoru s novináři řekl, že Špidla je na rozdíl od Pavla Teličky osobností s politickým profilem a politickou vahou. Ostře se také ohradil proti kritikám, že by místo eurokomisaře mělo být pro Špidlu „trafikou“. Je to podle něj pejorativní, urážlivé a zcela nespravedlivé. V novém kabinetu sociálních demokratů, lidovců a unionistů vystřídá ve funkci místopředsedy vlády za KDU-ČSL Cyrila Svobodu ministr dopravy Milan Šimonovský. Po zasedání celostátního výboru lidové strany to 29. července novinářům řekl M. Kalousek. Širší vedení lidovců na odpoledním zasedáním schválilo postup, jakým vedli straničtí vyjednavači diskusi s partnerskými stranami. Potvrdilo také, že Svoboda, Šimonovský a Libor Ambrozek mají zůstat v čele svých dosavadních resortů.

94


Nezařazený poslanec a bývalý občanský demokrat Petr Kott posílil poslanecký klub Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU), současně přestal být jeho členem Tomáš Vrbík, který oznámil předsedovi sněmovny své rozhodnutí vzdát se poslaneckého mandátu. Dne 8. července se poslanec zvolený za US-DEU Marian Bielesz vzdal poslaneckého mandátu a byl vystřídán náhradníkem Zdeňkem Kořistkou, který ve stejný den složil poslanecký slib. Poslanecký klub US-DEU tak byl fakticky obnoven, když získal minimální možný počet členů – 10. Republikový výbor i poslanci US-DEU podpořili 14. července vznik koaliční vlády ve složení ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Představitelé US-DEU společně s představiteli KDU-ČSL v polovině července odmítli možnost, že by se ministrem vnitra mohl stát současný předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl. Představitelé US-DEU se s ostatními koaličními partnery dohodli na formě prosazování zásadních návrhů v budoucí vládě. „ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU se dohodly na okruhu témat, která budou předkládána výhradně po dohodě celé koalice. Jde o státní rozpočet, daně a poplatky, o návrhy s výrazným dopadem na veřejné rozpočty, týkající se ochrany vlastnictví a bydlení a zásadní rozhodnutí týkající se zahraniční a obranné politiky. Smluvní strany zajistí podporu těchto zákonů ve sněmovně svými kluby,“ nastínil podobu dohody předseda US-DEU Pavel Němec. (ČTK, 27. 7. 2004) Levnější a dostupnější bydlení pro všechny, placenou mateřskou dovolenou po dobu tří let, ale také zavedení eura do roku 2009 a zachování pětiprocentní sazby DPH u některých služeb v cestovním ruchu patří k programovým prioritám, o něž se hodlá napříště opírat US-DEU. Unionisté je chtějí prosazovat, ať již přijmou vládní odpovědnost, nebo zůstanou v opozici. Novinářům to 21. července řekl P. Němec. Republikový výbor US-DEU 30. července jednomyslně schválil návrh koaliční dohody s ČSSD a KDU-ČSL o programu, pravidlech spolupráce a rozdělení křesel v kabinetu Stanislava Grosse. Téhož dne se republikový výbor dohodl na personálním obsazení koaliční vlády ze strany US-DEU. Unionisté nominovali Vladimíra Mlynáře na post ministra informatiky, Pavla Němce na post ministra spravedlnosti a Karla Kühnla na post ministra obrany. Dne 31. července odmítl P. Němec spolu s M. Kalouskem návrh premiéra S. Grosse, aby se ministři koaliční vlády vzdali poslaneckých mandátů.

95

ČERVENEC 2004

Opoziční strany

Občanská demokratická strana (ODS) trvá na předčasných volbách. S tímto stanoviskem šli její zástupci na setkání s úřadujícím předsedou ČSSD Stanislavem Grossem. „Jsme ochotni přistoupit na to, že tady bude nějaký přechodný model (vlády) do předčasných voleb,“ řekl předseda ODS Mirek Topolánek novinářům po jednání grémia strany. (ČTK, 7. 7. 2004) Představitelé ČSSD nabídli 7. července ODS větší množství kontrolních funkcí v parlamentu i mimo něj výměnou za podporu vznikající vládě. Z jejich vyjádření vyplynulo, že ve hře se ocitly například funkce šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu nebo předsedy sněmovního rozpočtového výboru. Předseda ODS Mirek Topolánek ale okamžitě reagoval, že zástupci ODS tomuto „vábení“ sociální demokracie nepodlehli. Podle něj nemusela vyjednávací delegace ani čekat 24 hodin na to, aby tento způsob opoziční smlouvy odmítla. Dne 12. července byli evropští poslanci ODS přijati za členy nejsilnější frakce Evropského parlamentu Evropské lidové strany-Evropských demokratů. Zároveň byla ustavena česká národní delegace v EPP-ED, která se skládá ze 14 českých poslanců, hlásících se k této frakci (9 ODS, 3 SNK-ED, 2 KDU-ČSL). Jejím předsedou byl zvolen Jan Zahradil. Politici ODS se na zasedání výkonné rady 14. července věnovali prohlášení předsedy poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého, který v Lidových novinách připustil možnost úřednické či duhové vlády. Svůj názor ale ve vedení ODS neprosadil. Tlustý obhajoval návrh, aby k nejlepší variantě (předčasné volby) byly případně zvažovány i varianty vytvoření úřednické, duhové, nebo jiné vlády,“ řekl Tlustý. Výkonná rada schválila dosavadní kroky předsedy a vedení ODS v jednáních o vládní krizi. Prezident ČR Václav Klaus pozval 1. července k jednání o nové vládě představitele ČSSD, KDU-ČSL a ODS, nikoliv však US-DEU a Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Poslanec této strany Alexandr Černý vyjádřil jistotu, že vyjednávání nové vlády se bez účasti KSČM neobejde. Členka Ústředního výboru (ÚV) KSČM Zuzka Rujbrová vyjádřila 1. července znepokojení nad současnou právní úpravou, která umožňuje soudu zbavit občana způsobilosti k právním úkonům jen na základě tříměsíčního pozorování v psychiatrickém zařízení, bez možnosti vlastní obhajoby a bez uvědomění dotyčné osoby. Spolu s Lucií Orgoníkovou (ČSSD) a Marií Rusovou (KSČM) proto připravily novelu zákona, která současnou situaci řeší.

96


A. Černý vyhodnotil probíhající vládní krizi jako výsledek toho, že vláda následovala po volbách do PS PČR 2002 opačný kurs, než jaký jí vytyčili voliči a zradila tak získaný mandát. Vyjádřil naději, že sociální demokraté nejsou tak naivní, aby opakovali to, co zažili před nedávnem. Současně odmítl možnost předčasných voleb. Grossovo odmítnutí zahrnout KSČM do vyjednávání o nové vládě vysvětlil jako nedomyšlenou přípravu, která se změní. Neodmítl ani případnou účast KDU-ČSL ve vládě, neboť „víme velmi dobře, že součty je to, oč tu běží a konec konců křesťanská morálka a její prvotní kořeny a komunistické hnutí si zas až tak vzdáleny nebyly“. Ve Stanovisku k vývoji kolem dekretů prezidenta Beneše, vydaném 3. července, potvrdil předseda ÚV KSČM Miroslav Grebeníček pozici komunistů (totiž že dekrety jsou neoddělitelnou součástí českého právního řádu) a za úkol vlády označil vysvětlit klidně, ale důrazně Německu, že se vstupem ČR do EU se nemění oficiální postoj ČR k této otázce. Sněmovnu i Senát vyzval k „urychlenému projednání možnosti zákonných úprav, které by potvrdily neměnnost majetkových vztahů vzniklých po druhé světové válce“. Deklaroval ochotu KSČM podpořit jakoukoliv takovou iniciativu, např. v podobě ústavního zákona. M. Grebeníček přiznal 9. července po schůzce se S. Grossem, že mu neučinil nabídku žádné z funkcí a vyjádřil pochybnosti o funkčnosti případné levicové vlády „koalice 111“, neboť v ČSSD je stále mnoho osobností, které inklinují ke středu či pravému středu. Výkonný výbor (VV) ÚV KSČM zavázal členy svého poslaneckého klubu, aby udělali všechno k odvrácení předčasných voleb, neboť v těchto by mohla levice jako celek prohrát. Místopředseda ÚV KSČM Václav Exner vyjádřil potěšení nad skutečností, že evropští poslanci KSČM získali dvě místa ve vedení radikálně levicové frakce Evropského parlamentu Konfederace sjednocené evropské levice a severské zelené levice (GUE/NGL) a lídr kandidátky do EP Miloslav Ransdorf se stal jejím místopředsedou. Ohlásil rovněž záměr KSČM připojit se 1. září ke Světovému mírovému dni a protiválečnému dni, který by měl zahájit širokou evropskou kampaň za odchod koaličních vojsk z Iráku a který pořádá Sjednocená evropská levicová strana, u níž má KSČM nadále statut pozorovatele. Při zmínce o senátních volbách místopředseda ÚV KSČM Karel Klimša 29. července prohlásil, že „Senát nás v poslední době přesvědčuje o tom, že vůbec není bezzubý a že může i škodit“. Jako příklad uvedl „ostudný návrh na vyznamenání Mašínů“. Uvedl, že více než 2/3 komunistických kandidátů do Senátu pracuje v zastupitelstvech obcí, měst, krajů, další jsou v různých sportovních, kulturních, společenských, odborových sdruženích.

97

ČERVENEC 2004


Noví poslanci Evropského parlamentu se zařadili do jednotlivých výborů. Jana Bobošíková i Vladimír Železný, oba zvolení za Nezávislé působí ve výboru pro regionální rozvoj. Poslanci za Sdružení nezávislých a Evropské demokraty působí ve výboru pro rozvoj (Jana Hybášková), výboru pro kulturu a vzdělávání (Tomáš Zatloukal) a ve výboru pro zahraniční věci (Josef Zieleniec). Ve Zlínském kraji bylo ustaveno Krajské sdružení SNK, předsedou se stal Jiří Trezner. Také v Pardubickém kraji byla v posledních měsících významně posílena členská základna a novým předsedou se stal člen Rady města Pardubice Miroslav Petráň.

98


SRPEN 2004


Prezident republiky Václav Klaus se 2. srpna na Pražském hradě formálně rozloučil s odstupující vládou Vladimíra Špidly. Prezident během setkání prohlásil, že při plánování rozlučky nečekal, že většina odstupujících ministrů se objeví ve vládě nové. V. Klaus se bránil hodnocení Špidlovy vlády, podle něj to svým způsobem udělaly již volby do Evropského parlamentu. Prezident republiky přijal 4. srpna slavnostní sliby členů vlády Stanislava Grosse. Podle V. Klause nebylo jmenování nové vlády „klasické“, neboť se odehrálo v polovině volebního období. Jako hlavní příčinu rozpadu Špidlovy vlády označil neúspěch ČSSD a US-DEU v květnových volbách do Evropského parlamentu. Prezident Klaus se 12. srpna účastnil slavnostního přivítání české výpravy v olympijské vesnici v Athénách. Po prohlídce vesnice navštívil V. Klaus české velvyslanectví. Prezident se účastnil i slavnostního zahájení her, v prvních dnech olympiády si pak nenechal ujít některá sportovní klání za účasti českých reprezentantů. Prezident Klaus vetoval 23. srpna novelu zákona upravující přijetí tzv. eurozatykače. Zákon tak bude znovu projednávat Poslanecká sněmovna. Vláda

Ministr vnitra a designovaný premiér Stanislav Gross se 1. srpna dostavil na místo výbuchu, jenž zranil v Praze 18 lidí. Podle Grosse nešlo o teroristický útok, ale o vyřizování účtů skupin z podsvětí. Vrcholní představitelé ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU podepsali 2. srpna koaliční smlouvu o nové vládě. Mezi prioritami nové vlády lze uvést podporu prohloubení evropské integrace, změnu struktury systému sociálních dávek, přípravu důchodové reformy, podporu vzniku nových malých a středních podniků, dokončení reformy soudnictví či trvalé snižování schodku veřejných rozpočtů. Podle úřadujícího předsedy ČSSD S. Grosse zajistí dohoda stabilní vládu až do konce volebního období.

SRPEN 2004

99

Dne 4. srpna složila na Pražském hradě vláda S. Grosse slavnostní slib do rukou prezidenta V. Klause. Slib složilo 17 ministrů. Prvním vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí se stal Zdeněk Škromach (ČSSD), vicepremiérem pro ekonomiku Martin Jahn (bezpartijní za ČSSD), vicepremiérem a ministrem spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU), vicepremiérem a ministrem dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL), ministrem vnitra František Bublan (bezpartijní za ČSSD), ministrem obrany Karel Kühnl (US-DEU), ministrem financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministrem zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL), ministrem pro místní rozvoj Jiří Paroubek (ČSSD), ministryní školství Petra Buzková (ČSSD), ministryní zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD), ministrem kultury Pavel Dostál (ČSSD), ministrem průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD), ministrem zemědělství Jaroslav Palas (ČSSD), ministrem životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), ministrem informatiky Vladimír Mlynář (US-DEU) a ministrem bez portfeje zodpovědným za legislativu Jaroslav Bureš (bezpartijní za ČSSD). Podle ministra obrany K. Kühnla by mohla Česká republika přehodnotit svou vojenskou účast v Iráku. Ministr to prohlásil 6. srpna na tiskové konferenci. Podle něj bude hlavní prioritou ministerstva dokončení reformy armády v podobě schválené předchozí vládou. Ministr obrany K. Kühnl navštívil 11. srpna generální štáb v Dejvicích, kde se seznámil s vrchním velením armády. Kühnl byl seznámen s prací generálního štábu, se systémem velení a s možností řešení krizových situací. Dne 12. srpna uvedl, že nehodlá měnit podobu reformy armády, jak byla naplánována v době působení Miroslava Kostelky v čele resortu. Prohlásil to během své návštěvy velitelství výcviku a podpory ve Staré Boleslavi, kde byl informován o vývoji podpůrné a logistické složky armády. Ministr po schůzce prohlásil, že reforma vojenské podpory a výcviku bude dokončena do roku 2008. Nové operační schopnosti letectva a pozemního vojska vzniknou v letech 2010 nebo 2012. Ministryně školství P. Buzková se po boku prezidenta Klause účastnila 12. srpna přivítání českých sportovců v českém olympijském domě. Svůj vládní program schválila nová vláda 19. srpna. Program se soustředil především na hospodářský růst, boj s nezaměstnaností, podporu vědy a těsných vazeb na integrující se Evropu. První státní návštěva nového premiéra Grosse vedla 29. srpna na Slovensko, do Banské Bystrice, kde se zúčastnil oslav 60. výročí Slovenského národního povstání. Stanislav Gross se zde sešel s nejvyššími představiteli Slovenské republiky – premiérem Mikulášem Dzurindou a prezidentem Ivanem Gašparovičem.

100


Poslanecká sněmovna

Dne 24. srpna složilo v Poslanecké sněmovně slib deset nových poslanců. Na stejné schůzi se v Poslanecké sněmovně hlasovalo o důvěře vládě. Při hlasování vláda získala důvěru Sněmovny většinou 101 hlasů ku 99. Senát

Dne 5. srpna rozhodl Senát o vrácení školského zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Senátoři se ohradili zejména proti povinnosti gymnazistů skládat maturitní zkoušku z matematiky, naopak se zasazovali o to, aby si stejně jako studenti ostatních středních škol mohli vybrat mezi matematikou a ostatními předměty. Senátní výbor pro krajany navrhl novelu zákona, podle které by mohlo být české občanství obnoveno pro krajana, kteří o něj přišli kvůli emigraci před komunistickým režimem. Ústavní soud

Pokud se Nejvyšší soud odmítne zabývat dovoláním, musí tento krok vždy odůvodnit. Upozornil na to 4. srpna senát Ústavního soudu při zrušení verdiktu Nejvyššího soudu v případě Moniky Máchové. Nejvyšší soud se odmítl dovoláním Máchové zabývat kvůli tomu, že se nejednalo o otázku zásadního právního významu bez toho, že by svůj postoj nějak zdůvodnil.


Úřadujícího předsedu České strany sociálně demokratické (ČSSD) Stanislava Grosse a odstoupivšího předsedu strany Vladimíra Špidlu, kteří složili své poslanecké mandáty, nahradili Dagmar Mocová a Karel Kratochvíle. Personální složení nové vlády nebylo od předchozí příliš odlišné. Rozrostla se ze 17 členů na 18, čtyři její členové za ČSSD zůstali ve stejné funkci jako ve vládě předchozí (P. Buzková, P. Dostál, M. Urban, J. Palas), tři další členové za ČSSD zůstali ve vládě, ale ve změněné funkci (S. Gross postoupil na funkci premiéra, Z. Škromach získal post 1. vicepremiéra, B. Sobotka ztratil funkci vicepremiéra). Novými členy vlády za ČSSD se stali František Bublan (bezpartijní), Jaroslav Bureš (bezpartijní), Milada Em-

SRPEN 2004

101

merová, Martin Jahn (bezpartijní) a Jiří Paroubek. Z vlády odešli z ČSSD V. Špidla, M. Kostelka a J. Kubinyi. Ve výsledku tak má ČSSD ve vládě stejný počet postů (12) a získala ministerstvo pro místní rozvoj na úkor ministerstev spravedlnosti a obrany. S. Gross se stal ve čtyřiatřiceti letech nejmladším českým premiérem v historii. Po zveřejnění složení nové vlády protestoval Josef Hojdar proti Karlu Künhlovi na postu ministra obrany a vyjadřoval se skepticky o své podpoře. Prohlásil, že lepší variantou by byla jednobarevná vláda. Vladimír Laštůvka s Janem Kavanem usilovali o změnu na ministerstvu zahraničí. S. Gross stanovil, že členové vlády za ČSSD nebudou souběžně zastávat mandát v Parlamentu ČR. Pouze Milada Emmerová mohla kandidovat do Senátu, Zdeněk Škromach a Jaroslav Palas museli svoji již oznámenou kandidaturu stáhnout. Mandát ve sněmovně dostali za úkol složit P. Buzková, M. Urban, M. Emmerová a J. Palas; B. Sobotka, Z. Škromach a P. Dostál si jej mohli ponechat. U Z. Škromacha to S. Gross vysvětlil snahou nezatlačit ho před sjezdem do kouta a neomezit mu manévrovací prostor; v případě P. Dostála bylo údajně důvodem, že jeho náhradnicí byla mohelnická advokátka Jana Hamplová, která měla se stranou velké spory. Ředitel pošty v Mladé Boleslavi Pavel Vondráček vydal podřízeným příkaz, aby nepřijímali sociálně demokratické letáky s peticí proti privatizaci českého zdravotnictví. Zdůvodnil to tvrzením, že je to proti poštovním předpisům; středočeská ČSSD jej obvinila z bránění šíření těchto letáků. Generální ředitel České pošty se následující den za jednání P. Vondráčka telefonicky omluvil předsedovi středočeského KVV ČSSD Richardu Dolejšovi. Filozof Erazim Kohák se rozhodl za ČSSD kandidovat do Senátu na Praze 4. Vláda S. Grosse získala ve sněmovně důvěru 24. srpna hlasy 101 poslanců ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU proti 99 hlasům ODS a KSČM. Poslankyně Hana Orgoníková přijela na vozíku, Miloslav Vlček se rovněž dostavil z nemocnice. Při rozpravě o budoucí vládě S. Gross např. prohlásil, že stát není zaopatřovací ústav a vláda tedy bude tvrdší k lidem, kteří se vyhýbají práci. Zavázal se rovněž snížit počet ministerstev sloučením či prosadit bezplatný pobyt dětí ve věku nad pět let v mateřských školách. Vedoucí úřadu vlády Pavel Přibyl, kterého do funkce jmenoval S. Gross, odstoupil ze své funkce poté, co vyšla najevo jeho účast na potlačování demonstrací na konci Palachova týdne v lednu 1989. Sloužil ve velitelské funkci druhého praporu pohotovostního pluku VB, jehož účastníci byli vyšetřováni v roce 1989 policií z podezření bezdůvodného bití občanů.

102


P. Přibyl své působení hodnotil jako plnění rozkazu a odmítl nést odpovědnost za rozhodnutí politiků; tvrdil, že není o nic horší člověk než ti, proti kterým zasahoval. „To se mělo vyrovnat před patnácti lety. Tehdy se měli vzít komunisti, policisté, vojáci, soudci a zastřelit. Ale tohle řešení se nezvolilo,“ prohlásil. (MF Dnes, 20. 8. 2004) Dne 17. srpna se sešla na nádvoří úřadu vlády skupina umělců, kteří demonstrovali proti jeho jmenování do funkce; P. Přibyl 20. srpna sám odstoupil. S. Gross na jeho místo jmenoval Aleše Šulce, který dříve působil na ministerstvech životního prostředí a vnitra. Propouštění části zaměstnanců úřadů, které P. Přibyl naplánoval po zjištění, že jejich počet se za posledních šest let zdvojnásobil, se tedy konat nebude. Z. Škromach uvedl 26. srpna na BBC, že po odchodu V. Špidly se změnila situace a pravděpodobně tedy nebude na jaře 2005 kandidovat na funkci předsedy ČSSD. Vedení ČSSD v Olomouckém kraji na své schůzi 27. srpna přijalo usnesení, že setrvání J. Hamplové z Mohelnice na kandidátce strany do krajských voleb poškozuje ČSSD. J. Hamplová, která ve volbách 2002 získala druhý největší počet preferenčních hlasů za ČSSD v kraji, se po zasedání rozhodla z kandidátky odstoupit. Pražský KVV ČSSD rozhodoval 30. srpna o setrvání zástupce starosty pro kulturu a školství městské části Prahy 21 Jana Slezáka ve funkci, neboť podobně jako bývalý šéf Úřadu vlády Pavel Přibyl spoluvelel 2. praporu pohotovostního pluku VB při rozhánění protikomunistických demonstrací, ve vedení města. J. Slezák oznámil, že jakmile během několika týdnů dokončí rozpracované projekty, sám odstoupí – důvodem je snaha nepoškodit stranu. Za svou minulostí si však stojí. Noví poslanci v Evropském parlamentu zvolení za Křesťanskou a demokratickou unii-Československou stranu lidovou (KDU-ČSL) začali pracovat v jednotlivých výborech. Zuzana Roithová si vybrala Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, kde byla zvolena místopředsedkyní a Jan Březina pracuje ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Předsedové a další členové vedení ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU podepsali 2. srpna v Poslanecké sněmovně koaliční smlouvu. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek řekl, že za lidovce může slíbit dodržování dohody. Pokud se tak zachovají i další strany a poslanecké kluby, bude podle něj vláda ku prospěchu země. Na námitky, že jde o „Špidlovu vládu bez Špidly“, Kalousek řekl, že jde o pokračování nynější koalice. Na adresu ODS poznamenal, že občanští demokraté se na začátku vládní krize svým postojem sami „postavili do autu“ a jiné řešení ani neumožnili.

SRPEN 2004

103

Na zavedení plošného vyplácení přídavků na děti se vládní koalice s nejvyšší pravděpodobností neshodne. „Pokládám za velmi málo pravděpodobné, že by někdy plošné příspěvky byly zavedeny,“ řekl 17. srpna ČTK M. Kalousek. Koaliční strany podle něj chtějí při vyjednávání o vládním programovém prohlášení dodržet mantinely finanční reformy a respektovat tak nepřekročitelné výdajové rámce. „Jakákoli vláda v této situaci musí hledat více úspor než nových výdajů. Diskuse o jednotlivých prioritách je pak mnohem snazší, protože každý nový výdaj je teoreticky možný, ale musí být vykoupen úsporami někde jinde,“ podotkl Kalousek. Bývalý šéfredaktor zpravodajství televize Nova Jan Vávra bude kandidovat do Senátu na Praze 4. Jako společného kandidáta si ho pro doplňovací volby vybraly KDU-ČSL, US-DEU a strana Evropští demokraté. Padesátiletý Vávra nabídku ke kandidatuře dostal od Unie Prahy 4, což je klub lidovců, unionistů a ODA na zastupitelstvu čtvrté pražské městské části. Předseda Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU) Pavel Němec se 5. srpna ujal funkce ministra spravedlnosti. Po slavnostním ceremoniálu novinářům řekl, že jednou z jeho priorit bude zjednodušení českého právního řádu a také zajištění dostatečné finanční podpory soudům. Poslanci z klubu US-DEU Svatopluk Karásek a Táňa Fischerová, kteří se připojili k protestu proti působení Pavla Přibyla ve funkci šéfa Úřadu vlády, jeho setrvání ve funkci nespojovali s hlasováním o důvěře vládě. T. Fischerová zdůraznila, že proti osobě šéfa Úřadu vlády protestuje jako občanka. Poslanec US-DEU Zdeněk Kořistka řekl, že mu muž pověřený ODS nabídl 10 milionů Kč, když nepodpoří novou vládu. Kořistka prý peníze odmítl, ale policii pokus o úplatek neoznámil. Špičky ODS přiznaly, že o možné spolupráci jednali s několika unionisty, veškeré spekulace o finančních nabídkách však odmítly. „V podstatě mě chtěli zkorumpovat,“ uvedl Z. Kořistka. (MF Dnes, 20. 8. 2004) Opoziční ODS by měla podle poslance Z. Kořistky zveřejnit, za kterými vládními poslanci přišla s nabídkou politické budoucnosti. Kořistka, kterému údajný vyslanec ODS nabídl 10 milionů Kč za nepodpoření vlády, to uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Zároveň vyzval své kolegy s podobnými zkušenostmi, aby se jimi netajili a vystoupili z anonymity. US-DEU ve svém prohlášení z 23. srpna plně postavila za poslance Z. Kořistku a současně zveřejnila „několik závažných skutečností, nad kterými se v celé kauze stojí za to zamyslet“.

104


Dne 23. srpna se sešel poslanecký klub US-DEU, který všemi hlasy schválil usnesení, že poslanci klubu vysloví důvěru vládě. Poslanec Kořistka informoval poslanecký klub o okolnostech kauzy a poslanci mu vyjádřili podporu. Z. Kořistka půjde na detektor lži, i když ostatní aktéři korupční aféry tuto zkoušku nepodstoupí, informovaly Česká televize a TV Prima. „Já s tím nemám problém a deklaruji tady otevřeně, že na detektor lži půjdu,“ uvedl Z. Kořistka v ČT. (ČTK, 31. 8. 2004) Opoziční strany

Výkonná rada ODS, v reakci na kritiku ze strany prezidenta Václava Klause, schválila postup stranického vedení při vládní krizi. „Žádný rozpor mezi ODS a panem prezidentem neexistuje, je to čirá fabulace. ODS oceňuje standardní postup prezidenta Klause při řešení nové vlády,“ řekl novinářům místopředseda strany Jan Zahradil. „Nepochybně na různé věci může mít různý pohled, ale žádný rozpor to neznamená,“ doplnil předseda strany M. Topolánek. (ČTK, 9. 8. 2004) Výkonná rada ODS konstatovala, že Grossova vláda nevznikla v přímé návaznosti na výsledky parlamentních voleb, ale jako produkt politického handlování, který nemá v historii České republiky obdoby. Vláda proto nereprezentuje aktuální postoje české veřejnosti. Výkonná rada taktéž zdůraznila, že způsob nominace českých eurokomisařů prováděný Špidlovou, a tím i Grossovou vládou je nedůstojný a poškozuje jméno ČR v EU. ODS vydala 17. srpna tiskové prohlášení, ve kterém považuje jmenování vedoucího úřadu vlády Pavla Přibyla za důkaz kontinuální snahy Stanislava Grosse o rehabilitaci a návrat předlistopadových struktur do významných funkcí veřejného a politického života. Předseda ODS M. Topolánek řekl, že programové prohlášení považuje za nezávazné slohové cvičení. „Pro nás je to pořád stejná vláda, vázaná sliby roku 2002 a Socánkovým deníčkem,“ prohlásil. Konkrétněji podle něj dokument ODS okomentuje ve sněmovně, až se s ním seznámí. (ČTK, 19. 8. 2004) M. Topolánek odmítl informace poslance US-DEU Zdeňka Kořistky, že by mu ODS nabídla finanční prostředky za vyslovení nedůvěry vládě. ODS podle něj považuje toto tvrzení za křivé nařčení a žádá poslance Kořistku, aby je doložil důkazy. ODS zároveň oznámila, že podnikne veškeré právní kroky na ochranu svého dobrého jména i dobrého jména svých představitelů. Schůzky s poslancem US-DEU Zdeňkem Kořistkou kvůli jeho postoji při hlasování o důvěře vládě se zúčastnil asistent předsedy ODS M. To-

SRPEN 2004

105

polánka Marek Dalík. Na setkání, jež zprostředkoval lobbista a Kořistkův známý Jan Večerek, měl zjistit, za jakých okolností by poslanec nepodpořil koaliční kabinet. Kořistkovo tvrzení o tom, že mu bylo na schůzce nabízeno 10 milionů Kč, však M. Dalík popíral. Grémium ODS se na svém zasedání z 24. srpna shodlo, že tzv. kauzu „Kořistka“ chápe jako pokus o zastření nedávných chyb premiéra Grosse – počínaje obsazováním některých důležitých postů a konče neschopností předložit občanům této země jakoukoliv rozumnou alternativu. „Občanští demokraté se chystají podat žalobu na poslance Unie svobody-DEU Zdeňka Kořistku v občanskoprávním řízení za pomluvu kvůli jeho výroku, že mu ODS nabízela desetimilionový úplatek. Žádají veřejnou omluvu i finanční odškodnění ve výši deset milionů Kč,“ řekl novinářům první místopředseda strany Jan Zahradil po zasedání grémia strany. (ČTK, 24. 8. 2004) Všichni poslanci ODS hlasovali 24. srpna proti vyslovení důvěry vládě. Necelou hodinu vypovídal 26. srpna na policii předseda ODS M. Topolánek v případu údajné politické korupce, z níž zástupce nejsilnější opoziční strany obvinil poslanec vládní US-DEU Z. Kořistka. 26. srpna na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích představil stínový ministr zemědělství ODS J. Papež programový dokument ODS – Modrá šance pro venkov – „Venkov – šance pro všechny“. Základem programu jsou tři hlavní oblasti: Venkov a podnikání, Venkov a životní prostředí, Venkov a člověk. Prioritami jsou zjednodušení legislativy a snadný začátek podnikání. Dokument předpokládá vznik Ministerstva venkova a zemědělství jako strategické instituce a zřízení nezávislého Národního pozemkového úřadu a Národního úřadu pro bezpečnost potravin. Předseda ODS M. Topolánek odjel na čtyřdenní cestu do USA, kde se mj. zúčastní předvolební konference Republikánské strany. Protikomunistické prohlášení přečetla neočekávaně Karolína Kaiserová, dcera populárního herce, na premiéře filmu Non Plus Ultras ve Slovanském domě v Praze 8. srpna. Spolu se šesti dalšími umělci žádá o postavení Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) mimo zákon, neboť je srovnatelná s fašistickou stranou a má zločineckou minulost. Karel Hoffmann, který v noci z 20. na 21. srpna 1968 nařídil vypnutí vysílačů Československého rozhlasu a byl odsouzen za porušení telekomunikačního zákona, nastoupil 9. srpna výkon trestu a ve svých osmdesáti letech se stal nejstarším českým vězněm. Před tím měl tiskovou konferenci v sídle KSČM, na které se rozdávaly letáky hovořící o zinscenovaném procesu. Moderovala předsedkyně pražské KSČM Marta Semelová, která

106


se s ním u vchodu do pankrácké věznice také osobně rozloučila, stejně jako skupina dalších příznivců, zpěvem Internacionály. Od bezplatného poskytnutí prostor KSČM Hoffmannovi se distancoval J. Dolejš, podle kterého dal Hoffmann obrazně řečeno přednost Brežněvovi před Dubčekem. Místopředseda strany Václav Exner se naproti tomu tiskové konference zúčastnil a vyjádřil podezření, že šlo o politický proces, a souhlas s názorem V. Klause, který se nebránil možnosti udělit Hoffmannovi milost ze zdravotních důvodů. K. Hoffmann byl vyloučen z KSČM začátkem devadesátých let. Ekologii a otázkám životního prostředí věnovala KSČM celou tiskovou konferenci 12. srpna, neboť „po VI. sjezdu chce klást na ekologii větší důraz, … ekologie je skutečným pilířem moderní levicové politiky,“ uvedl místopředseda ústředního výboru (ÚV) Jiří Dolejš. Upozornil však, že ekologická politika by neměla být nástrojem fundamentalistů nebo neprůhledných lobbyistických struktur, ale měla by mít demokratický charakter a měla by být v komplexu s ekonomickými a sociálními cíli; zmínil tzv. „ekologický socialismus“. V působení dosavadních vlád vyhodnotil ministerstvo životního prostředí (s výjimkou začátků) jako trpěný resort, který čekal, co na něj zbude. Předseda ÚV KSČM Miroslav Grebeníček prohlásil 19. srpna k připravovanému programovému prohlášení vlády, že k žádnému významnému posunu ke zlepšení života občanů nedojde. Kritizoval, že v situaci, kdy veřejné finance jsou v hlubokém deficitu, chce vláda zvýšit dluh o dalších 100 miliard Kč a pro zastavení takového vývoje nenavrhuje nic konkrétního, ani k rozvoji ekonomiky. Jako zásadní označil konstatování, že sociální demokracie nemůže reálně prosadit svůj volební program, když jej nechává naplňovat těmi, kteří mají zcela odlišné ekonomické i politické zájmy. K otázce možného párování dvou těžce nemocných sociálně demokratických poslanců M. Grebeníček prohlásil, že nemůže souhlasit, aby za arogancí jedněch následovala bezbřehá vstřícnost druhých. Dne 21. srpna se M. Grebeníček sešel s českými a slovenskými občany na moravsko-slovenském pomezí při oslavách 60. výročí Slovenského národního povstání a k uctění památky Jana Švermy. Ostatní parlamentní strany

Dne 21. srpna na zasedání Republikové rady SNK-Sdružení nezávislých byli schváleni kandidáti do podzimních voleb horní komory Parlamentu ČR a kandidátky do jednotlivých krajů podzimních krajských voleb. Jedním z bodů bylo i jednání o zapojení poslance Evropského parlamentu

SRPEN 2004

107

Josefa Zieleniece do činnosti hnutí. Republiková rada SNK ho jmenovala do funkce politického lídra. Jeho úkolem bude především využívat politických a mediálních aktivit k maximálnímu zviditelnění stanovisek a postojů SNK. Josef Zieleniec se bude dále rovněž aktivně podílet na vytváření programových materiálů SNK a na dlouhodobé politické strategii hnutí. Ústřední sněm Občanské demokratické aliance (ODA) schválil 21. srpna kandidaturu Blanky Misconiové v senátních volbách za ODA v senátním obvodě č. 22 v Praze 10.

108


ZÁŘÍ 2004

109

ZÁŘÍ 2004

i s manželkou setkali se španělským králem Juanem Carlosem a královnou Sofií. Vláda


Dne 1. září přivítal prezident republiky Václav Klaus prvňáčky v základní škole v Uhlířských Janovicích. Prezident V. Klaus se 2. září sešel na Pražském hradě s premiérem Stanislavem Grossem. Diskutovali o domácí i zahraniční politice nebo problematice voleb. Na pravidelných schůzkách se Klaus dohodl s premiérem v době sestavování a jmenování Grossovy vlády. V pořadu TV Nova Sedmička prohlásil prezident V. Klaus 5. září, že v případě schválení tzv. euroústavy v referendech, nepojede za Českou republiku smlouvu podepsat, ale ponechá signaturu na někom jiném. Podle V. Klause je euroústava sporným dokumentem s ohledem na odlišnost názorů na pokračování procesu evropské integrace. Prezident zároveň odmítl úvahu premiéra Grosse o současném konání voleb do Poslanecké sněmovny v červnu 2006 a referenda ke schválení euroústavy. Ve dnech 6. a 7. září navštívil V. Klaus Velkou Británii. V první den návštěvy položil věnec k památníku československých letců a vojáků ve westminsterském opatství, setkal se s princem Andrewem a s význačnými Čechy žijícími na britských ostrovech. Druhého dnes se sešel s britským premiérem Tony Blairem. Prezident V. Klaus zastavil 7. září trestní stíhání severokorejských šiček, které v dubnu napadly štáb České televize a byly obžalovány z loupeže. Podle V. Klause trest, který šičkám hrozil, byl nepřiměřený. Spolu s Korejkami omilostnil V. Klaus dalších pět lidí, kteří byli odsouzeni za méně závažné delikty. Více pozornosti by podle V. Klause měla věnovat Česká republika v budoucnu Střední Asii, na kterou se v uplynulých letech podle něj kvůli přípravám na vstup do EU pozapomnělo. Prezident to prohlásil 10. září po setkání se svým kyrgyzským protějškem Askarem Akajevem v Biškeku. Na konci září navštívil na několik dní prezident V. Klaus oficiálně Španělsko, přičemž to byla jeho první návštěva země ve funkci hlavy státu. V. Klaus kromě jiného jednal o evropských otázkách se španělským premiérem Josém Luisem Zapaterem. Kromě toho se také prezident

V tradičním projevu k příležitosti prvního školního dne slíbila 1. září ministryně školství Petra Buzková učitelům přípravu nepopulárních, ale pro české školy závažných a potřebných opatření. Vzhledem k ubývajícímu počtu žáků počítá ministryně s další redukcí počtu škol a propouštění nekvalifikovaných učitelů a penzistů. Buzková připomněla i změny, které učitele potkají s novými školskými zákony. Dne 1. září vyčlenila vláda z rozpočtu 35 milionů Kč pro Horskou službu. Vláda dále rozhodla, že stát bude přispívat linkovým dopravcům nejen na ztrátu z provozování linek pro dopravní obslužnost regionů, ale bude hradit i ztrátu z levnějšího studentského jízdného. Nový způsob platby je náhradou za příspěvek státu na dopravu, který byl doposud poskytován přímo žákům a studentům. Na úhradu příspěvků vyčlenila vláda mezi kraje 214 milionů Kč. Vláda 1. září schválila minimální kvótu pro výrobu biolihu, který se má přimíchávat do pohonných hmot. Limit je stanoven na dva miliony hektolitrů ročně do konce května 2013. Vláda zároveň rozhodla o ustavení komise, která bude vyhodnocovat výběrové řízení na rozdělení této kvóty. Přimíchávání paliv do pohonných hmot vychází ze směrnic EU. Vláda se 7. září neshodla na podobě státního rozpočtu na rok 2005. Spory se vedly zejména o výši výdajů, které chtěli ministři KDU-ČSL a US-DEU snížit tak, aby vyhovovaly tzv. konvergenčním kritériím pro Evropskou měnovou unii. Ministr zahraničí Cyril Svoboda připustil 7. září humanitární gesto ze strany českého státu vůči českým občanům německé národnosti, kteří se zapojili do antifašistického hnutí. Podle Svobody by se jednalo o úzkou skupinu lidí a odškodnění by měla tvořit symbolická finanční částka. Ministr zahraničí Svoboda vyjádřil 7. září ruskému velvyslanci v ČR Alexeji Fedotovovi soustrast nad ztrátou stovek lidských životů během teroristického útoku v Beslanu v Severní Osetii. Zároveň nabídl humanitární pomoc ruským občanům postiženým teroristickým útokem. Dne 7. září navštívil premiéra Stanislava Grosse velvyslanec USA v ČR William J. Cabaniss. Politici se věnovali vztahům mezi zeměmi a bezpečností ve světě. Gross vyjádřil zájem ČR o změnu vízové praxe USA vůči ČR. Diskutována byla i otázka sídla Rádia Svobodná Evropa v Praze.

110


Vláda schválila 8. září výdaje ve výši jedné miliardy Kč na první etapu rekonstrukce pražské fakultní nemocnice Motol. Téhož dne zřídila komisi pro prodej 51% státního podílu v Českém Telecomu. Ministr zahraničí Svoboda uskutečnil 9. září jednodenní návštěvu Německa. V Berlíně se setkal s německým kolegou Joschkou Fischerem. Hlavním tématem rozhovorů byly česko-německé vztahy, přičemž Svoboda ocenil postoj německého kancléře Gerharda Schrödera, jenž ve svém projevu ve Varšavě odmítl podpořit majetkové žaloby Němců odsunutých po druhé světové válce. Státníci se zabývali i přípravou finančního rozpočtu Evropské unie. Ministři se shodli na nutnosti koordinace boje s terorismem a odsoudili útoky na australské velvyslanectví v Jakartě a Severní Osetii. Vláda navrhla 15. září prodloužení pobytu českých vojenských policistů v Iráku do konce února 2005, jež podléhá schválení obou komor parlamentu. Původně byl návrat vojáků plánován na 31. prosinec 2004. Důvodem prodloužení mise bylo konání iráckých voleb v lednu 2005. O stabilizaci sil, jež má zajistit poklidný průběh voleb, požádal irácký premiér Ijád Aláví v dopise Radě bezpečnosti OSN. Podle předsedy vlády Grosse je „důležité nenechat irácký lid na holičkách“. (Právo, 16. 9. 2004) Gross naopak nepočítá s vysláním českých vojáků a policistů na ochranu mise OSN v Iráku. Dle premiéra zůstane českou prioritou stabilizace situace na Balkáně. Vláda schválila 15. září návrh zákona, jenž stanoví pravidla obchodování s emisemi skleníkových plynů. Více než čtyři sta firem, které znečišťují ovzduší, získá zdarma elektronické povolenky, se kterými budou moci obchodovat podle svého uvážení. Na konci roku však budou povinni vrátit tolik povolenek, kolik emisí vypustí. Počet povolenek stanoví tzv. národní alokační plán. Představitelé koaličních stran se na jednání 16. září dohodli, že oproti původnímu stavu sníží návrh deficitu státního rozpočtu pro rok 2005 o deset miliard Kč. Podle návrhu by tak deficit měl být 84 miliard Kč. Ministr vnitra František Bublan vyhověl žádosti soudu, který se zabýval žádostí bývalého šéfa Centra kupónové privatizace Jaroslav Líznera o nový proces, a zprostil mlčenlivosti další dva svědky z řad policejních důstojníků. Tím odstranil poslední překážku bránící tomu, aby soud o Líznerově žádosti rozhodl. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová pozastavila platnost vyhlášky, která by znamenala zdražení některých léků. Doplatky se měly od října zvýšit například u léků na vysoký tlak, cholesterol, depresi či alergii. Podle vyjádření vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna by vláda měla přehodnotit podporu miliardového projektu přesunu hlavního

111

ZÁŘÍ 2004

železničního nádraží v Brně. Projekt, který má stát až třicet miliard Kč, schválila přitom vláda Miloše Zemana. Podle Jahna musí vláda v době rozpočtových škrtů zvážit priority dopravních staveb. Ministr zahraničí Cyril Svoboda jednal 22. září s americkým velvyslancem v ČR Williamem Cabanissem o tom, jak zjednodušit vydávání víz pro české občany. Ministr zahraničí prohlásil, že má za to, že by se mohlo podařit snížit nebo nejlépe zrušit vysoké poplatky, které musí žadatelé o vízum zaplatit. Podle C. Svobody by samozřejmě bylo do budoucna nejlepší, kdyby žádná víza nebyla. Dne 21. září ministr financí B. Sobotka předložil vládě návrh rozpočtu se schodkem 82,9 miliardy Kč, což bylo ještě o více než miliardu Kč méně než deficit, na kterém se dohodli představitelé koalice na jednání 16. září. Premiér Stanislav Gross se 22. září sešel ve Varšavě se svým polským protějškem Markem Belkou. Jednali především o formách spolupráce v rámci visegrádské skupiny, na půdě EU a také o dalších zahraničněpolitických vztazích. V průběhu září se poslaneckého mandátu vzdali premiér S. Gross a někteří noví ministři jeho vlády – Petra Buzková, Milada Emmerová, ministr průmyslu a obchodu Milan Urban a ministr zemědělství Jaroslav Palas. Učinili tak proto, aby se plně mohli věnovat své práci ministrů. Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna zamítla 21. září návrh zákona, který by ústavním činitelům snížil čtrnácté platy. Poslanci si tak místo deseti procent průměrné měsíční mzdy, kterou dostanou státní zaměstnanci, ponechali jako ústavní činitelé polovinu svého platu. Poslanecká sněmovna schválila 24. září vládní návrh zákona, který má po téměř 140 letech zrušit povinnou vojenskou službu v českých zemích a otevřít tak cestu pro vznik profesionální armády. Branná povinnost by měla být od počátku roku 2005 vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu. Za ministry, kteří se vzdali svého mandátu, nastoupili do Poslanecké sněmovny noví poslanci – D. Mocová, M. Máša, B. Petr, V. Pícl a V. Grüner. Poslanecká sněmovna přijala senátní verzi návrhu školského zákona. Ten nově upravil především maturitu, školné na vyšších odborných školách, bezplatný poslední rok v mateřské škole, možnost slovního hodnocení studentů či volnější osnovy. Dne 24. září vládní koalice v Poslanecké sněmovně s pomocí podpory několika komunistických poslanců přehlasovala veto prezidenta Klause

112


a prosadila tak do českého právního řádu evropský zatýkací rozkaz. Podle přijaté právní úpravy je možné, aby čeští občané byli do ciziny předáni jen recipročně, tedy pouze do té země EU, která bude svoje občany vydávat do České republiky. Ústavní soud

Někteří jihomoravští učitelé podali 1. září u Ústavního soudu stížnost na českou vládu kvůli tomu, že neplní svá prohlášení a sliby. Hlavní body stížností směřovaly k nezvyšování učitelských platů a výši podílu HDP, který plyne do školství. Učitelé, kteří se odvolávali i na prohlášení předchozí vlády Miloše Zemana, vycházejí z toho, že vládní prohlášení je veřejným příslibem, a je proto vymahatelné i soudní cestou. Vedení školských odborů stížnost nepodpořilo. Dne 16. září jmenoval prezident Václav Klaus novou ústavní soudkyni – právničku Ivanu Janů. Stala se tak třináctou soudkyní Ústavního soudu. Ústavní soud 16. září rozhodl, že ministerstvo obrany nepochybilo, když omezilo vyplácení výslužného tzv. politrukům. Po roce 1989 ministerstvo obrany zástupcům šéfů útvarů pro věci politické výslužné přiznalo, v druhé polovině devadesátých let jim je ale odebralo s tím, že byli pomahači bývalého režimu. Bývalí politruci se neúspěšně bránili sérií žalob u Nejvyššího správního soudu. Jeden z nich, Milan Slavičínský, se obrátil na Ústavní soud, který ale precedenčním verdiktem zamítavé rozhodnutí Nejvyššího správního sodu potvrdil. Podle precedenčního rozhodnutí Ústavního sodu, které vydal 22. září, by konkursní řízení a spor konkursního správce s věřitelem neměl rozhodovat stejný soudce.


Útočnější styl volební kampaně zvolila Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), když tajenkou křížovky na jí předplacené inzertní stránce deníku Právo byla věta „Tupolánek je prázdný a falešný“. Za kampaň do krajských a senátních voleb, kterou řídila agentura Crane Consulting, strana uhradila 40 milionů Kč a překročila tak původní plán ve výši 30 milionů. Kampaň kopírovala úspěšný model z parlamentních voleb

ZÁŘÍ 2004

113

roku 2002 se sérií tzv. megashow, tentokrát nazvaných Hvězdné koncerty, za účasti řady populárních postav showbyznysu vč. Karla Gotta či Jiřiny Bohdalové. Podle informací časopisu Týden (6. září) se předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl angažoval ve sporu o privatizaci bytů vězeňské služby. Ta dlouho odmítala vyhovět žádostem bývalých i činných vězeňských dozorců obývajících dva pražské paneláky o prodej bytů do jejich vlastnictví; po jednání P. Ibla, který byl zvolen domovním důvěrníkem jedné z budov, s generální ředitelkou Vězeňské služby, se však rozhodla nabídnout byty k odkoupení za cenu cca 450 tisíc Kč za byt o rozloze osmdesát metrů čtverečních. Sociálně demokratický ministr financí Bohumil Sobotka vyjádřil v interním stranickém materiálu obavy z dopadu zákonů o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a o službě státních zaměstnanců, které zvýšily platy policistům, hasičům a pracovníkům vězeňské služby. Podle něj jsou jasným ohrožením cílů reformy a zároveň ohrožením možnosti dodržet schválené střednědobé výdajové rámce. Úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross představil 17. září předsednictvu ČSSD svoji zprávu, ve které uvedl tři základní body střednědobé strategie ČSSD. Tři vrcholy pomyslného trojúhelníku jsou konkurenceschopnost ČR a jejích obyvatel na domácím i mezinárodním trhu; sociální soudržnost a schopnost vlády tlumit nejkřiklavější sociální rozdíly a zajistit sociální smír a stabilitu v ČR; ozdravení veřejných financí jako prostředek k získání důvěryhodnosti ČR. Předsednictvo doporučilo Ústřednímu výkonnému výboru (ÚVV) ČSSD, aby uložilo sociálně demokratickým členům vlády zvýšit plat pedagogických pracovníků v regionálním školství průměrně o 2 000,- Kč. Po jednání ÚVV ČSSD S. Gross oznámil, že sociální demokracie je uzdravený pacient a není v ní ani prostor, ani nálada, aby se zaobírala sama sebou, a proto se stará o problémy této země. ČSSD nechala po republice vylepit billboardy v hodnotě 7,5 milionu Kč s tváří S. Grosse a hesly „Jsem sociální demokrat“, resp. „Myslím to upřímně“. Billboardy se brzy staly prostředkem lidové tvořivosti, nejen na internetu, ale i přímo na místě. Protiakci uspořádali satirik Petr Čtvrtníček (nechal vylepit billboardy se stejnými hesly, ale svojí tváří), kreslíř Štěpán Mareš (nechal vylepit billboard s tváří Usámy bin Ládina a heslem „Také to myslím upřímně“, za což byl málem obžalován) a sdružení brněnských podnikatelů. Na konci měsíce ČSSD nahradila billboardy s tváří S. Grosse tvářemi svých krajských a senátních kandidátů s podobnými hesly, často konkretizovanými podle místních specifik. Oblíbeným tématem se stalo

114


zdravotnictví – „Nedopustím vytunelování nemocnice“ nebo „Jsem proti privatizaci nemocnic“. Tisk nadále zveřejňoval pochybnosti o morální bezúhonnosti spolupracovníků S. Grosse. Kromě opakování kauzy Přibyl a Slezák se zabýval P. Iblem, který údajně v letech 1995 až 1996 spolupracoval v jedné firmě s bývalým důstojníkem StB, podobně jako Václav Jakubík, někdejší náměstek policejního prezidenta. Kromě toho P. Dostál doporučil na post náměstka ministra informatiky V. Mlynáře Zdeňka Duspivu, kterého v dubnu 2003 spolu s celou Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, v níž Z. Duspiva zasedal, sám obvinil z kupčení s rozhlasovými licencemi a nadržování TV Nova. Poslanci ČSSD mezi sebou vybrali 110 tisíc Kč, které poskytnou na rehabilitaci obětí teroristického útoku v ruském Beslanu v jižní Osetii. Na pozvání české vlády by tito lidé měli přijet do ČR. Iniciátorkou sbírky byla poslankyně ČSSD Anna Čurdová, která v době teroristického útoku pobývala v Rusku. P. Buzková oznámila v dopise místním i obvodním pražským organizacím ČSSD, že na lednovém sjezdu nebude obhajovat pozici předsedkyně Krajského výkonného výboru ČSSD Praha. Jako důvod uvedla příliš velkou pracovní zátěž a záměr plně se věnovat školskému resortu. S. Gross odmítl obvinění M. Topolánka, že ovlivňuje vyšetřování aféry Kořistka. Podrobit se výslechu na detektoru lži bylo podle S. Grosse Kořistkovo vlastní rozhodnutí; on sám nemá o průběhu vyšetřování jiné informace než z médií. Ve věci zákona zavádějícího přímou volbu prezidenta, na jehož schválení se 7. září dohodly koaliční strany, se Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová (KDU-ČSL) novinářům ČTK vyjádřila ústy své poslankyně Vlasty Parkanové, členky ústavně-právního výboru. Uvedla, že otázka přímé volby prezidenta je stále otevřená. Při jednáních o rozpočtu na rok 2005 lidovci požadují snížení výdajů a jako jednu z možností úspor uvádějí zmrazení platů policistů. Podle šéfa KDU-ČSL Miroslava Kalouska by šlo ušetřit například na platech policistů, které rostou výrazně rychleji než ostatním zaměstnancům veřejného sektoru. Stát by tak ušetřil asi 8,5 miliardy Kč. M. Kalousek zdůraznil, že by se ve státní sféře neměly rozevírat nůžky mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců. Podle Kalouska přichází v úvahu řada variant, jak uspořit. „To je právě to, o čem povedeme jednání,“ řekl novinářům ČTK po jednání 7. září. Ušetřené peníze by M. Kalousek nejraději použil na snížení deficitu, který by poté činil přibližně 83 miliard Kč.

ZÁŘÍ 2004

115

Dne 9. září vypršela lhůta pro registraci kandidátů do doplňovacích voleb v Praze 4 a na Znojemsku. V Praze 4 kandiduje za KDU-ČSL společný kandidát koalice stran bývalý ředitel zpravodajství televize Nova Jan Vávra a na Znojemsku se stal kandidátem lidovců bývalý senátor a stávající náměstek ministryně zdravotnictví Milan Špaček. Účastníci programové konference KDU-ČSL, která se konala 11. září ve Šťáhlavech na Plzeňsku, se shodli, že pro rozvoj venkova, který stále více zaostává kvalitou života za městy, nestačí jen podporovat zemědělství. Podle KDU-ČSL bude nutné zaměřit podporu i na nepotravinářské využití zemědělských ploch, dobudování technické infrastruktury a nezemědělské podnikání na venkově. Program Zelená pro venkov, který připravila KDU-ČSL a jehož cíle chce promítnout i do vládního návrhu národního plánu rozvoje venkova, si klade za cíl zejména vytváření nových pracovních příležitostí. K tomu by měla přispět větší rozmanitost zemědělské výroby. Silnější by podle KDU-ČSL měla být i podpora nezemědělského podnikání, například nových služeb pro obyvatelstvo a hospodářství venkova, rozvoje řemesel, venkovské turistiky a agroturistiky. Nezbytné je ale podle křesťanských demokratů zajištění bydlení a školství na vesnicích. Celostátní výbor KDU-ČSL jednal 13. září v Lipnici nad Sázavou. Podle usnesení trvá KDU-ČSL na tom, že při přípravě státního rozpočtu na příští rok musí vláda dodržet nejen maximální výši deficitu, ale i dohodnutý strop výdajů. Lidovci připomněli, že dodržet maximální schodek i výdaje rozpočtu se koaliční vláda Stanislava Grosse nedávno zavázala ve svém programovém prohlášení jako součást úsilí o ozdravení veřejných financí. „Pro KDU-ČSL je proto přijatelný pouze takový rozpočet, který respektuje jak dohodnutou maximální výši deficitu, tak dohodnutou maximální výši výdajů,“ uvádí se v usnesení celostátního výboru KDU-ČSL. Lidovci věří, že své koaliční partnery nakonec přesvědčí. M. Kalousek navrhl odložit o dva roky plánované razantní zvýšení mezd policistům, hasičům, celníkům a vězeňským dozorcům. Řekl to 21. září na setkání s novináři. Zvýšení platů uvedených složek má státní pokladnu přijít na 8,5 miliardy Kč. O lidoveckém návrhu by měla sněmovna hlasovat zřejmě v polovině října. M. Kalousek navrhl odložit zvýšení platů bezpečnostním složkám v rámci předlohy, která má již v letošním roce odejmout 14. platy soudcům, poslancům, ministrům a státním zástupcům. Upozornil na to, že na odejmutí takzvaných dalších platů se shodli všichni politici v rámci takzvané sociální soudržnosti. Z rozpočtu se přitom podle něj ušetří asi 200 až 300 milionů Kč, „což z hlediska celkového objemu výdajů ze státního rozpočtu je dopad marginální,“ řekl M. Kalousek. Problém se zvyšováním platů jedné skupině přirovnal k rodině, která sedí

116


kolem stolu, uprostřed má jedno kuře, ale jeden člen rodiny sní půlku kuřete a ti ostatní, bez ohledu na to, kolik jich je, se budou muset rozdělit o druhou půlku. Obhájit místa v krajských radách si klade za cíl před listopadovými krajskými volbami KDU-ČSL. Podle M. Kalouska není pro stranu prioritou počet hejtmanských křesel. Je si totiž vědom, že pro jakoukoli stranu bývalé takzvané čtyřkoalice není možné opakovat výsledek z roku 2000. Je ale přesvědčen, že KDU-ČSL v krajích obstojí. „Důležité je, abychom dokázali prosadit podstatnou část svého programu do reálného výkonu krajské rady,“ řekl 25. září. KDU-ČSL je podle představitelů strany připravena přinést rozumné dohody, které budou prospěšné pro funkci krajských samospráv, s každou politickou stranou s výjimkou komunistické strany. „Tam vylučuji jakoukoli koaliční spolupráci,“ řekl M. Kalousek. Karlovarská organizace Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU) se pro omyl zmocněnkyně strany, která místo na krajský úřad podala kandidátku pro krajské volby na oblastní Ředitelství silnic a dálnic, nebude moci zúčastnit voleb do zastupitelstev krajů v Karlovarském kraji. Na chybu se přišlo až po zákonném termínu pro podání kandidátky. „Bylo to selhání lidského faktoru,“ řekl ČTK předseda US-DEU na Karlovarsku Václav Šíma. Pro něj je pochybení o to nepříjemnější, že zmocněnkyní byla jeho manželka. Lídrem kandidátky byl současný senátor Jan Hadrava. Současně se snížením věkové hranice trestní odpovědnosti na 14 let chce ministr spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU) navrhnout, aby děti mohly ve stejném věku také začít s pohlavním životem. „Je-li někdo už ve čtrnácti schopen vnímat nebezpečnost a závažnost trestných činů a nést za to odpovědnost, pak je nutné mu přiznat i odpovědnost v ostatních oblastech života, například právě v sexuální oblasti,“ vysvětlil Němec 12. září v Lidových novinách. Novým předsedou pražské organizace US-DEU se 22. září stal Petr Bidlo, kterého zvolilo krajské shromáždění US-DEU v Praze. Místopředsedy byli zvoleni Martin Stránský, Pavel Petrovič a Tomáš Pluhařík. Členem Republikového výboru US-DEU za kraj Praha byl zvolen Petr Scholz. Výslech na detektoru lži podle unionistického poslance Zdeňka Kořistky prokázal, že v případu údajné úplatkářské aféry mluvil pravdu. „Na všechny otázky jsem odpověděl, žádnou jsem neodmítl. Policie mi sdělila výsledek vyšetření s tím, že jsem hovořil pravdu,“ řekl Kořistka 23. září pro ČTK. Dne 24. září zveřejnil Republikový výbor US-DEU usnesení, ve kterém odsoudil přijetí tzv. novely transformačního zákona v Poslanecké

117

ZÁŘÍ 2004

sněmovně hlasy ČSSD a KSČM. Současně vyjádřil podporu postojům a krokům poslance Zdeňka Kořistky, které činí k objasnění úplatkářské aféry ODS. Opoziční strany

Zavedení evropského zatykače do českého právního řádu, které přes nesouhlas prezidenta Václava Klause schválila Poslanecká sněmovna, přezkoumá Ústavní soud. Poslanci Občanské demokratické strany (ODS) se do konce roku hodlají obrátit na Ústavní soud se žádostí, aby posoudil soulad eurozatykače s Listinou základních práv a svobod. „Listina základních práv a svobod říká, že občan nemůže být proti své vůli vydán do zahraničí. Eurozatykač ale umožňuje, aby naši občané byli vydávání proti své vůli k trestnímu stíhání do zahraničí, do zemí Evropské unie,“ řekl novinářům poslanec ODS a stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil poté, co byl eurozatykač schválen. (ČTK, 24. 9. 2004) Primátor Jihlavy Vratislav Výborný (ODS) odstoupil 29. září z funkce. Rezignaci oznámil předsedovi místní organizace ODS Radku Vovsíkovi. Výborný naznačil, že jeho rozhodnutí ovlivnily dlouhodobé osobní útoky ze strany některých představitelů jihlavské ODS. Předseda ODS Mirek Topolánek podezírá policii, že odposlouchává jeho telefon. Podle vedení občanských demokratů souvisí odposlechy s vyšetřováním úplatkářské aféry kolem poslance Zdeňka Kořistky. „Já jsem nelegálně odposlouchávaný v podstatě po celou dobu, co jsem ve funkci. A celá akce Kořistka slouží jenom k tomu, že je ten poslech legalizovaný,“ řekl M. Topolánek. (MF Dnes, 30. 9. 2004) Za největší ohrožení bezpečnosti České republiky v její novodobé historii označil stínový ministr vnitra Ivan Langer kauzu údajně zmanipulovaných bezpečnostních prověrek, které provádí Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Kvůli podezření z manipulace již zahájila trestní řízení policie. Langer chce výsledky šetření bedlivě sledovat. I. Langer oznámil, že pokud bude mít o krocích policie pochybnosti, bude iniciovat vznik parlamentní vyšetřovací komise. Policie zadržela a obvinila poradce předsedy ODS Marka Dalíka a lobbistu Jana Večerka z podplácení poslance US-DEU Zdeňka Kořistky. Grémium ODS označilo postup policie v případu údajné korupce poslance US-DEU Z. Kořistky za neadekvátní. „Na základě dosavadního průběhu vyšetřování – z důvodu opakovaných úniků policejních informací, zásahů ministra vnitra do průběhu vyšetřování a využívání pochybných vyšetřovacích úkonů v celé kauze – je ODS přesvědčena, že postup policie v celém

118


případu je možné považovat za neadekvátní a vyvolávající podezření, že je politicky motivován blížícími se krajskými volbami,“ uvedlo v tiskové zprávě vedení strany. Tiskové konference Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) se od září začaly konat v prostorách Poslanecké sněmovny a Senátu, nikoli v sídle strany na ulici Politických vězňů 9. Výkonný výbor (VV) Ústředního výboru (ÚV) KSČM na své 4. schůzi 10. září projednával otázky související se současnou situací v ČR před volbami do Senátu a krajských zastupitelstev, k čemuž vydal dvě stanoviska. Kromě toho řešil přístup KSČM k zahraniční a vnitřní bezpečnostní politice ČR po vstupu do Evropské unie; posoudil návrh nového Organizačního řádu KSČM, diskutoval otázky týkající se situace v systému zdravotnické péče. Jednal o návrzích na zlepšení práce odborného zázemí strany jak z hlediska kádrového obsazení, tak i věcného obsahu. V letech 2003 a 2004 pořádal Klub ekonomů KSČM cyklus přednášek na téma „Prohlubování všeobecné krize kapitalismu v epoše kapitalistické globalizace“. Cyklus navazoval na předcházející série přednášek, kterých od jejich začátku v roce 1993 bylo celkem sedm a vyskytla se mezi nimi např. témata „Meze a možnosti socializace kapitálu“ či „Možnosti systémových změn v blízké budoucnosti – ekonomické a politické aspekty“. Tisková mluvčí KSČM Monika Hoření uvedla 16. září, že na senátní a krajské volby poskytne ÚV KSČM cca 3,5 milionu Kč a přibližně stejná částka půjde z rozpočtů regionálních organizací KSČM. Senátor Jaroslav Doubrava vyjádřil podiv nad tím, že senátní prostory jsou propůjčovány ke konání konferencí na údajnou podporu demokratického zřízení a obranu lidských práv na Kubě, neboť předseda Senátu Petr Pithart a místopředseda Jan Ruml zde uspořádali konferenci Mezinárodního výboru na podporu Kuby. Označil to za hrubé vměšování do vnitřních záležitostí Kuby a mrzelo ho, že nikdo ze státních představitelů neuměl vyjádřit účast s oběťmi řádění hurikánu na Kubě. Čeněk Milota, vedoucí oddělení ÚV KSČM pro přípravu a řízení voleb, přiblížil dne 23. září na tiskové konferenci plánovaný průběh volební kampaně do Senátu a krajů. Heslem obou voleb se stalo „Volte srdcem – volte naději pro Vás“. KSČM postavila 29 senátních kandidátů a cca 600 kandidátů do krajských zastupitelstev. Senátní kandidátka Zuzka Rujbrová uvedla, že Senát se skutečně stal pojistkou, avšak nikoliv proti demokracii, nýbrž proti levici. Vyzvala pak KSČM a ČSSD ke vzájemné podpoře svých kandidátů ve 2. kole senátních voleb tam, kde nebudou stát proti sobě.

119

ZÁŘÍ 2004

Předseda ÚV KSČM Miroslav Grebeníček prohlásil 30. září na tiskové konferenci, že cesta k dalšímu posílení váhy KSČM nevede přes sblížení s ČSSD a uzavírání kompromisů za cenu ústupků od programových zásad KSČM. Ekonomickou politiku nové vlády, nastíněnou v programovém prohlášení, označil za „starý asociálně úsporný program kabinetu Vladimíra Špidly“. V Den české státnosti (28. září, svátek sv. Václava) uspořádali členové Klubu českého pohraničí (KČP) Vlasteneckou manifestaci v Chebu. Demonstrovali proti současné vládní politice a germanizaci pohraničí (za kterou lze podle poslance KSČM Pavla Hojdy považovat vývoz zisků podniků s německým kapitálem). Kromě toho kritizovali členové KČP i Václava Havla, který by podle nich neměl získat Nobelovu cenu míru, neboť podporoval válečné operace v bývalé Jugoslávii a dalších zemích, které neschválila OSN, a prosazoval omluvu odsunutým Němcům. Poslanecká sněmovna schválila hlasy 157 poslanců (proti bylo pouze 8) někdejší návrh V. Exnera, aby politické strany mohly provozovat svoji vlastní televizní či rozhlasovou stanici. KSČM zatím uvažuje o spuštění internetového rádia; o televizní stanici by v budoucnu měla také zájem, ovšem zatím nemá na podobný projekt dostatek financí. Ve dnech 25.–28. září 2004 se řada členů KSČM zúčastnila prvního Českého sociálního fóra, které v Praze organizovala Iniciativa za sociální fóra (jejím členem je např. ekologický expert KSČM Miroslav Prokeš). Akce navázala na tradici Světového a Evropského sociálního fóra a deklarovala se jako „veřejnosti otevřená alternativní konference sociálních hnutí“. Mezi cca 70 účastníků patřili např. Jan Keller, Petr Uhl, Zdeněk Málek (místopředseda ČMKOS), Jan Kavan, Ondřej Slačálek či Štěpán Kotrba. Za KSČM se fóra zúčastnili např. V. Filip či V. Exner. Kromě zástupců KSČM a ČSSD se fóra zúčastnily Strana zelených a Strana demokratického socialismu. Dne 27. září poslanec za KSČM v EP Vladimír Remek slavnostně otevřel v Praze svoji poslaneckou kancelář. Ostatní parlamentní strany

Poslankyně Evropského parlamentu za hnutí Nezávislí Jana Bobošíková 3. září oficiálně navrhla Evropskému parlamentu udělit Sacharovovu cenu za svobodu myšlení bývalému prezidentovi Václavu Havlovi. Její návrh podpořilo podpisem dalších 25 evropských poslanců z nejrůznějších politických frakcí i členských států EU.

120


J. Bobošíková nebude podporovat v podzimních volbách politické hnutí Nezávislí, které ji nominovalo do Evropského parlamentu. Důvodem jsou podle ní postoje lídra evropské kandidátky Nezávislých Vladimíra Železného a jeho pozice v tomto hnutí. Uvedla to 8. září při otevření své pražské poslanecké kanceláře novinářům. Nezávislí jsou podle ní už i veřejností vnímáni jako Železného seskupení. Železný označil vyjádření Bobošíkové za neloajální chování. „Naše postoje a politický styl se rozešly ve chvíli, kdy Jana Bobošíková zaměstnala svého manžela, podnikatele (Pavla) Bobošíka, jako asistenta. Tím poškodila prestiž hnutí Nezávislí,“ uvedl Železný. Předseda hnutí Nezávislí František Zwyrtek si myslí, že se rozchod týká jen Bobošíkové a Železného a souvisí možná i s jejich zařazením do frakcí Evropského parlamentu. K pozici Železného uvnitř hnutí Zwyrtek uvedl, že Železný se stal členem tohoto seskupení. „Republiková rada (hnutí) rozhodla o tom, že využije jeho (Železného) zkušeností a schopností jako nějakého volebního poradce nebo experta,“ uvedl Zwyrtek. Dne 8. září také vypršela lhůta pro registraci kandidátů do doplňovacích senátních voleb na Praze 4. Kandidáty malých parlamentních stran tam reprezentuje Tomáš Ježek (bývalý ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci) – nestraník za Liberální reformní stranu (LiRA).

121

ŘÍJEN 2004

ŘÍJEN 2004


Prezident Václav Klaus se 1. října v tiskovém prohlášení odmítl omluvit poslanci US-DEU Zdeňku Kořistkovi, jenž jej k tomu vyzval. Důvodem byl Klausův výrok ze srpna, ve kterém označil Kořistku v souvislosti s úplatkářskou aférou za nedůvěryhodnou osobu. Kořistka byl do roku 1997 členem ODS. V. Klaus se 4. října sešel na Pražském hradě s německým spolkovým kancléřem Gerhardem Schröderem. Státníci se shodli na velmi dobré úrovni česko-německých vztahů, tématem rozhovoru byla mimo jiné tzv. evropská ústava či obchodní vztahy obou zemí. Prezident Klaus se 5. října setkal s představiteli Romského parlamentu, který zastupuje na 160 sdružení a jednotlivců. Klaus s Romy hovořil o situaci romské minority v české společnosti. Ke zlepšení by mělo dojít podle prezidenta zejména v oblasti bytové problematiky a příležitostí na trhu práce. Jedním z témat schůzky byla i možnost vytvoření romské samosprávy, přičemž Klaus odmítl vznik samosprávy na základě rozhodnutí státu, naopak podpořil vytvoření samosprávy romskou komunitou. Dne 6. října se uskutečnila schůzka prezidenta Klause s guvernérem České národní banky (ČNB) Zdeňkem Tůmou. V. Klaus se se Z. Tůmou bavil zejména o ekonomické situaci, současné roli a struktuře ČNB a obměně bankovní rady. V. Klaus se 6. října dohodl s ředitelem Vojenského historického ústavu Alešem Knížkem na vytvoření pracovní skupiny, jejímž účelem by mělo být nalezení nového smyslu vojenských a státnických slavnostních aktů. V armádní skupině by měli být zastoupeni představitelé armádního historického ústavu, Hradní stráže, armádní čestné stráže či generálního štábu. „Srovnávám-li to s cizími zeměmi, které každou chvíli navštěvuji a ty věnce tam dávám, tak mám pocit, že to trošku odbýváme,“ řekl V. Klaus. (Právo, 7. 10. 2004) Prezident navštívil Ústav při příležitosti 60. výročí karpatsko-dukelské operace. Dne 13. října zavítal prezident Klaus na Šumpersko. Ve sklárnách v Rapotíně si zkusil vyfouknout skleněnou kouli.

122


Prezident V. Klaus oznámil, že bude chtít od ministra vnitra Františka Bublana vysvětlení výroků policejního prezidenta Jiřího Koláře o odposleších. J. Kolář řekl, že odposlech soukromých telefonů je běžnou praxí, která nijak nenarušuje práva občanů, pokud jsou bezúhonní. O odposleších prezident Klaus také jednal 26. října s premiérem Stanislavem Grossem. Po schůzce s Bublanem požádal V. Klaus podle svých slov ministra vnitra, aby zvážil, zda policejní prezident může tuto významnou funkci i nadále zastávat. Premiér Gross odmítl i po schůzce s V. Klausem policejního ředitele odvolat. V. Klaus poslal 25. října prezidentu Běloruska Alexandru Lukašenkovi dopis, v němž vyjádřil znepokojení nad průběhem nedávných voleb a referenda. V. Klaus varoval, že Bělorusko může skončit v mezinárodní izolaci. V dopise kritizoval porušování základních občanských práv, pronásledování politické opozice a utlačování občanských protestů, které nemají podle českého prezidenta v dnešní Evropě místo. Prezident V. Klaus navrhl 26. října Senátu další kandidátku na místo ústavní soudkyně, a to Jaroslavu Novotnou, která pracovala jako státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze. Novotná je rovněž viceprezidentkou Unie státních zástupců pro mezinárodní styky a vzdělání a přednáší na Právnické fakultě v Plzni a na Justiční akademii. Při příležitosti státního svátku dne 28. října předal prezident V. Klaus státní vyznamenání 21 osobnostem, mezi kterými byli například režisér Otakar Vávra či olympijský vítěz Roman Šebrle. Vláda

Dne 4. října se konala schůzka premiéra Stanislava Grosse s německým spolkovým kancléřem Gerhardem Schröderem. V otázkách odškodnění odsunutých obyvatel německé národnosti z Československa po druhé světové válce odkázal Schröder na své výroky z návštěvy ve Varšavě, kdy žaloby odsunutých Němců nepodpořil. Na pořadu jednání bylo zintenzivnění spolupráce ministerstev vnitra s ohledem na přípravu České republiky na přistoupení k Schengenské dohodě, závěrečná fáze přijetí tzv. euroústavy a reforma sociálních systémů. Ministr zahraničí Cyril Svoboda se 4. října setkal se svou makedonskou kolegyní Ilinkou Mitrevovou. Svoboda naznačil zájem České republiky na zvýšení investic do makedonského průmyslu. Výsledkem schůzky byl záměr vytvořit expertní komisi zabývající se zjednodušením vízové povinnosti mezi oběma státy pro podnikatele a studenty.

ŘÍJEN 2004

123

K personálním změnám na ministerstvu obrany přikročil 4. října šéf resortu Karel Kühnl. Novým náměstkem ministra se stal Pavel Mašek, jenž ve funkci nahradil Jaromíra Friedricha. Novým bezpečnostním ředitelem ministerstva obrana se stal Michal Fantl. Původní návrh zavedení novomanželských půjček změnil ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek na „úvěry pro mladé lidi“, neboť nárok na ně by měly mít kromě manželů (s dětmi nebo bez nich) i nesezdané páry či samoživitelé s dítětem. Maximální výše půjčky byla stanovena na 300 000 Kč s úrokem 2 % ročně a splatností 20 let. Za každé další narozené dítě se z půjčky odečte 10 000 Kč (max. však 30 000 Kč). Dne 5. října požádal J. Paroubek své vládní kolegy, aby hotelové služby ponechali ve snížené sazbě DPH i v roce 2005, pokud možno i déle. Nesouhlas vyjádřil ministr financí Bohumil Sobotka. Předseda vlády S. Gross navštívil 5. října v Bruselu instituce Evropské unie a Severoatlantické smlouvy. Po setkání s předsedou Evropské komise Romanem Prodim Gross prohlásil, že česká vláda nepočítá v nejbližší době s uskutečněním referenda o vstupu Turecka do EU. „To je, jako byste si představili dělat referendum o vstupu ČR do Unie v roce 1990 v tehdejších členských zemích,“ prohlásil S. Gross. Premiér se sešel i s předsedou Evropského parlamentu Josepem Borrellem, se kterým se shodl na nutnosti přiblížení Unie více k občanům. Po tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jaap de Hoop Schefferem S. Gross oznámil, že se zvýší počet českých vojáků na Balkáně v rámci operace KFOR. Premiér dále vyjádřil přání vlády na prodloužení výcvikové mise českých vojenských policistů v Iráku i po volbách v únoru 2005. V projevu v Centru pro evropskou politiku v Bruselu ujistil S. Gross o kontinuitě české zahraničí politiky s výjimkou problematiky reakce na nově vzniklé situace a zapojování země do projektu společné zahraniční a bezpečnostní politiky s prioritou české účasti na Balkáně. Dne 6. října schválila vláda návrh zákona, jenž má umožnit výstavbu družstevních nájemních bytů se státní podporou. Výstavba těchto bytů by se měla týkat především lidí se středními příjmy, kteří by se na ní částečně podíleli. Byty by zůstaly navždy nájemními a stavěla by je buď již existující bytová družstva, která by se musela vzdát podnikatelských aktivit, nebo družstva za tímto účelem nově vytvořená. Podle představ vlády by měl zákon začít platit od července 2005. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová potvrdila 10. října na sjezdu České lékařské komory (ČLK) svůj záměr pozastavit privatizaci nemocnic. Jako hlavní důvod svého rozhodnutí uvedla obavy o odpovídající péči o pacienty, jež by nemusela být dostatečná vzhledem k možné

124


orientaci privátních nemocnic na „lukrativní obory“. Podle M. Emmerové by měla hrát klíčovou roli tzv. páteřní síť nemocnic, jež by byly neziskovými organizacemi. V každém okrese by podle ní měla být jedna taková nemocnice, navíc v každém kraji jedna krajská veřejná nemocnice, což podpořil i znovuzvolený prezident ČLK David Rath. Ministryně rovněž vyjádřila svůj úmysl zaměřit se na výdajovou stránku resortu, mj. na podle ní zbytečně vysoké výdaje za léky, za kterými je dle ministryně často neracionální léčba pacientů. Ministr obrany K. Kühnl nabídl 10. října na palubě americké letadlové lodi J. F. Kennedy v Perském zálivu ministrovi obrany Spojených států amerických Donaldu Rumsfeldovi, že Česká republika vycvičí na svém území irácké policisty. Učinil tak během setkání Rumsfelda a 18 ministrů obrany ze spojeneckých zemí USA, přičemž zároveň odmítl kritiku ODS, že případný výcvik iráckých armádních instruktorů v ČR by byl pouze výletem. Vláda schválila 11. října na svém výjezdním zasedání v Brně novelu zákona o spotřebních daních, která má do dvou let zvýšit cenu krabičky cigaret přibližně o 13 Kč. Vláda odůvodnila přijetí novely harmonogramem, na kterém se Česká republika dohodla s Evropskou unií a podle kterého má být do roku 2007 v ČR dosaženo výše minimálních daňových sazeb platných v Evropské unii. Dále vláda přijala koncepci rozvoje potravinářství do roku 2013, kterou připravilo ministerstvo zemědělství. Na základě návrhu by měl jako součást resortu zemědělství vzniknout úřad koncentrující řízení a dozor nad potravinářstvím. Kabinet také rozhodl, že ČR daruje nově vznikající afghánské armádě 6000 tun munice. Součástí daru je přibližně 50 milionů nábojů do pušek, 15 milionů nábojů do samopalů, půl milionu ručních granátů a 100 000 dělostřeleckých nábojů. Podle ministra obrany K. Kühnla, který návrh předložil, je dar pro ČR výhodný vzhledem k vysokým nákladům na skladování a ekologickou likvidaci munice. Premiér S. Gross 11. října v Brně oficiálně zahájil 14. ročník mezinárodního veletrhu informačních a komunikačních technologií INVEX. Podle ministra informatiky Vladimíra Mlynáře by měl do roku 2006 vzrůst podíl informačních technologií na hrubém domácím produktu na 6 %. Ministr zahraničí C. Svoboda se 12. října setkal se svým slovenským protějškem Eduardem Kukanem. Ministři se shodli na společném zájmu ČR a Slovenska na co nejrychlejším vstupu do tzv. schengenského systému, se kterým souvisí přijetí bilaterální smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou týkající se hraničního režimu. C. Svoboda a E. Kukan rovněž podepsali protokol o spolupráci a pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích v zahraničí.

125

ŘÍJEN 2004

Ministr zahraničí C. Svoboda podepsal 19. října spolu se svým norským protějškem Janem Petersenem memorandum o porozumění, díky němuž získá Česká republika v příštích pěti letech téměř dvě miliardy Kč. Mají být využity na projekty, které nemohou být financovány z evropských strukturálních fondů. ČR získá finance na základě projektu zemí Evropského hospodářského prostoru na podporu zaostalejších regionů EU. Dne 20. října se setkal v rámci dvoudenní pracovní návštěvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se svým českým kolegou C. Svobodou a premiérem S. Grossem. Vláda se 20. října dohodla na tom, že zaměstnanci veřejného sektoru dostanou 14. platy ve výši čtvrtiny průměrné měsíční mzdy. Na stejném zasedání také vláda rozhodla o tom, že starobní důchody vzrostou o 412 Kč měsíčně. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek oznámil, že podpoří investice státu do modernizace v ústecké Spolchemii. Podle něj stát buď zaplatí ekologické škody, nebo zainvestuje do nových prostředků a potom firmu prodá. Druhou možnost podle ministra představuje modernizace novým majitelem, kterému stát sníží kupní cenu. Ministerstvo financí zvýšilo 26. října svůj odhad letošního růstu české ekonomiky na 3,8 % z 3,1 %. Odhad růstu HDP na příští rok ministerstvo zvedlo na 3,6 % z 3,2 %. Ministru spravedlnosti Pavlu Němcovi hrozil anonym smrtí. Výhružný dopis, který souvisí s nejmenovanou soudní kauzou, již ministr předal policii. Média o tom informovala 27. října. Dne 29. října zástupci vlády ČR slavnostně podepsali v Římě návrh ústavní smlouvy pro EU. Dokument odmítl podepsal prezident Klaus, tudíž jej za ČR podepsal premiér S. Gross a ministr zahraničí C. Svoboda. Poslanecká sněmovna

Poslanci odmítli 12. října dva návrhy změny ústavy, které počítaly se zavedením přímé volby hlavy státu a s omezením imunity zákonodárců. Některé pozměňovací návrhy měly zavést změny některých pravomocí prezidenta. Podle nich měl prezident získat pravomoc odvolávat předsedu a místopředsedy Ústavního soudu, členy Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a členy Bankovní rady České národní banky. Sněmovna schválila 13. října návrh zákona, na základě kterého nebudou státním zaměstnancům vypláceny od roku 2005 třinácté a čtrnácté platy. Schválená předloha počítala i s odebráním čtrnáctých platů ústavních činitelů, soudců a státních zástupců v roce 2004.

126


127

ŘÍJEN 2004

Poslanci přijali 13. října návrh novely zákona o správních poplatcích, který zvyšuje od ledna 2005 ceny přibližně padesáti správních poplatků (např. registrace motorového vozidla či zápisu do katastru nemovitostí), zavádí na čtyřicet nových správních poplatků (mezi jinými poplatek za udělení licence pro podnikání v energetických odvětvích na obchod s elektřinou a obchod s plynem nebo za potvrzení tiskopisů vydaných v zahraničí) a některé poplatky ruší (např. vydání úmrtního listu nebo osvědčení o státním občanství). Dne 15. října schválili poslanci v prvním čtení nový trestní zákoník, který předložil ministr spravedlnosti Pavel Němec. Součástí návrhu se stalo mimo jiné zvýšení trestní sazby v případě některých trestných činů jako vražda či napadení záchranáře, naopak snížení trestu za euthanasii, zavedení domácího vězení, vznik speciálního ústavu určeného pro nevyléčitelné psychopaty, sexuální devianty nebo nevyléčitelné pachatele, zrušení trestného činu pomluvy či definování nových trestných činů jako sexuální obtěžování, řízení pod vlivem alkoholu, nedovolené klonování lidské bytosti nebo držení dětské pornografie. Sněmovna schválila 15. října v prvním čtení návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2005. Návrh počítal s příjmy ve výši 824,8 miliard a výdaji ve výši 908,4 miliard Kč. Dolní komora neschválila 15. října vládní návrh zákona o pozemních komunikacích. Návrh měl zavést tzv. bodový systém postihující řidiče za dopravní přestupky. Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek navrhl otevření nového informačního kanálu mezi Prahou a Bruselem. Stálý tým speciálních zpravodajů by měl podle jeho představ české poslance zásobovat z Evropského parlamentu především kuloárovými informacemi. Ostatní čeští poslanci Zaorálkův návrh většinou neodmítli. Dne 21. října přijala Poslanecká sněmovna rok připravovanou vládní novelu energetického zákona. Podle novely budou vlastníci přenosových soustav a plynovodů muset po evropském vzoru umožnit, aby do jejich sítí za poplatek začaly dodávat elektřinu či plyn i třetí firmy.

i o týden později, kdy jej senátorem zvolilo 60,12 % zúčastněných voličů. Na Znojemsku zvítězil Jaroslav Pařík (ODS, 29,32 % hlasů), postup si jako druhý zajistil Milan Špaček (KDU-ČSL, 28,37 % hlasů). O týden později se ovšem senátorem s 53 % hlasů stal M. Špaček. Francouzský prezident Jacques Chirac jmenoval českou senátorku Jaroslavu Moserovou důstojníkem Řádu za zásluhy.Vysoké vyznamenání jí v Praze na francouzském zastupitelském úřadu předal velvyslanec Joël de Zorzi.

Senát

Strany vládní koalice

Ve dnech 8.–9. října se konaly doplňovací volby do Senátu místo zvolených poslanců do Evropského parlamentu Josefa Zielence a Vladimíra Železného ve volebních obvodech Praha 4 a na Znojemsku. V Praze 4 získal nejvíce hlasů František Příhoda (ODS, 37,82 % hlasů), druhým postupujícím se stal Erazim Kohák (ČSSD, 20,13 % hlasů). F. Příhoda vítězství potvrdil

Dne 3. října se uskutečnil 3. výstup České strany sociálně demokratické (ČSSD) na Říp, tentokrát k zahájení volební kampaně do krajských zastupitelstev a Senátu. Sociální demokracie si při té příležitosti připomněla 15. výročí svého obnovení. Výstupu se zúčastnil i úřadující předseda strany a premiér Stanislav Gross.

Ústavní soud

Ústavní soud zrušil 13. října vyhlášku chebské radnice o zákazu pití alkoholu na veřejnosti. Podle ústavního soudce Jana Musila neměla vyhláška oporu v zákoně. Zakazovala zejména konzumaci alkoholických nápojů, žebrání či volný pohyb psů na tzv. veřejně přístupných místech, přičemž tato místa byla vymezena širším způsobem, než jsou definována v zákoně o obcích, kde se hovoří o „veřejném prostranství“. Již dříve vyhlášku pozastavilo ministerstvo vnitra, ústavní stížnost podal ve funkci ministra vnitra Stanislav Gross. Ústavní soud 20. října rozhodl, že ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach nepochybil, když v prosinci 2003 zrušil 13 let starou vyhlášku ministerstva o zabezpečení horníků, dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci. Ústavní soud nevyhověl návrhu skupiny komunistických poslanců, kteří tvrdili, že vyhlášku mohl od vydání novely zákoníku práce zrušit již jen parlament. Ústavní soud nařídil 26. října plzeňskému krajskému soudu, aby se znovu zabýval případem odmítnutí kandidátky karlovarské US-DEU pro krajské volby. Odvolání unionistů totiž neměl z formálních důvodů odmítnout. Šance US-DEU ještě se zapojit do volebního klání, pokud by nyní krajský soud jejímu odvolání vyhověl, byly ale mizivé.

POLITICKÉ STRANY

128


ČSSD zůstala v Libereckém kraji jedinou politickou stranou, která před krajskými a senátními volbami uspořádala velký mítink. Na jejím Hvězdném koncertě před libereckou radnicí, který 6. října zahájil S. Gross jako první ze série, zpívala Helena Vondráčková či Tomáš Savka. Do kampaně se zapojil i autobus Zemák, který objížděl další města a obce. Místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš prohlásil 7. října, že jej sociálně demokratičtí poslanci lákali do svých řad. Zájem o něj potvrdili Karel Šplíchal a Vladimír Laštůvka. S. Gross oznámil, že vláda bude muset sáhnout k netradičním metodám práce a podniknout takové kroky, aby bylo možné v co nejkratší době přijmout zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení, vypracovaný poslanci, „aby se neprohloubily některé nevratné kroky, které by v budoucnu mohly znamenat, že dojde ve zdravotnictví k výraznému poklesu služeb poskytovaných veřejnosti, že zvítězí business nad zdravým rozumem“. Jako příklady uvedl vytunelování bruntálské nemocnice či vrchlabskou nemocnici, kde anestézii dává ukrajinský laborant. Naznačil rovněž snahu zefektivnit kontrolu nakládání s prostředky, kterou návrh zákona obsahuje. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová následně uvedla, že převod nemocnic na akciové společnost způsobí, že se bude šetřit na pacientech a že se sníží oborový rozsah, a proto podpoří poslanecký návrh. S. Gross se ohradil proti termínu Grosstapo, který začala opakovaně používat ODS v odkazu na rostoucí vliv policie a její stále častější používání zpravodajských metod, zejm. odposlechů. S. Gross řekl, že tento termín je již za hranicemi humoru a že musí urážet spoustu poctivých lidí, mj. i těch, kteří mají tragické životní vzpomínky na tu organizaci, kterou se snaží ODS připomínat. Kandidát ČSSD do senátních voleb v Praze 4 Erazim Kohák po prvním kole voleb prohlásil, že neusiluje o podporu žádného z kandidátů, kteří do dalšího kola neprošli; okresní organizace ČSSD však usilovala o získání této podpory ze strany Jana Vávry poté, co ji požádala KDU-ČSL o podporu svého kandidáta Milana Špačka. Dne 13. října se S. Gross setkal s předsedou KSČM Miroslavem Grebeníčkem; další schůzku si naplánovali na další týden. Podle M. Grebeníčka „neformálně a operativně posuzovali řadu otázek projednávaných v PS PČR“. Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje vyzvalo usnesením M. Emmerovou k odstoupení z funkce a omluvě broumovské nemocnici za výroky, které pronesla na její adresu. Podle zpravodajství TV Nova prohlásila při

ŘÍJEN 2004

129

zahajování volební kampaně ČSSD, že by si v ní nenechala ani ostříhat nehty; M. Emmerová toto tvrzení odmítla a její mluvčí řekl, že výrok padl ve zcela jiné souvislosti a pouze v žertu. Dne 14. října podpořili E. Koháka kromě S. Grosse i Libor Ambrozek (KDU-ČSL) a Strana zelených. Předseda Evropských demokratů Jan Kasl prohlásil, že přítomnost E. Koháka v Senátu by pozvedla prestiž této instituce, ale podpořil nakonec kandidáta ODS Františka Příhodu. „Fandit Slavii je stejný masochismus, jako být sociální demokrat,“ prohlásil S. Gross 16. října při výstupu k rotundě nad Starým Plzencem, kde zahajoval volební kampaň v Plzeňském kraji. Poslanci ČSSD podali spolu s komunisty návrh zákona, který zakazoval prodejnám o velikosti větší než 200 m2 (tedy hypermarketům) prodej mezi 22. a 6. hodinou a o svátcích pod pokutou až jeden milion Kč. Zdůvodnili to rodinnými záležitostmi zaměstnanců a zdravotními riziky noční práce. ČSSD se ústy své tiskové mluvčí Lucie Orgoníkové distancovala od materiálu, který otiskla MF Dnes jako údajný návrh koncepce zdravotnictví vypracovaný místopředsedou zdravotní komise ČSSD a poradcem ministryně zdravotnictví Juliem Müllerem a bývalým předsedou odborné komise ČSSD Milanem Šilhánem. „ČSSD v žádném případě nepřipravuje vyvlastnění soukromých zdravotnických zařízení. To by bylo v příkrém rozporu s politickým programem ČSSD, koncepcí zdravotnictví i Ústavou ČR. … Materiál nebyl projednán ani schválen orgány ČSSD“. Dokument odmítla i M. Emmerová a ujistila, že neplánuje vyvlastnění soukromých praxí. ČTK poté uvedla, že v zápise z jednání předsednictva ČSSD z 5. října se uvádí, že M. Emmerová vyslovila souhlas s předloženým návrhem koncepce zdravotnictví, který vypracovali J. Müller a M. Šilhán s tím, že je třeba uspořádat jednotlivé body ve stati vlastní koncepce. Kritiku ze strany předsedy středočeského KVV ČSSD si vysloužil Jaromír Jágr za svoji podporu Petra Bendla, lídra volební kampaně ODS ve Středočeském kraji. Podle Richarda Dolejše má celá věc jednoznačně ekonomické souvislosti, neboť Jágrův otec je členem statutárních orgánů Energie Kladno, která získala od středočeské krajské rady významné zakázky. Vlnu zděšení a ostré kritiky vyvolal mezi sociálně demokratickými poslanci výrok P. Bendla, že nacismus v Německu vyšel ze sociálně demokratických struktur. S. Gross prostřednictvím SMS zprávy doporučil lídrům své kampaně použít výrok jako důkaz toho, že ODS podlehla hysterii používá špinavé praktiky, pomluvy a lži. „Je to naprostá nehoráznost a je to hnus, který předvedl. Je to zrůdnost, za kterou by se měl stydět,“ komentoval S. Gross Bendlovy výroky pro deník Právo.

130


Začátkem října se v Praze konala Celostátní konference Křesťanské a demokratické unie-Československé strany lidové (KDU-ČSL). Ve svém usnesení schválila programový dokument „Zelená pro venkov“ jako základní programový materiál pro rozvoj venkova, zemědělství a regionální politiku. Den poté, 2. října se uskutečnil ustavující sněm Sdružení žen KDU-ČSL. Mezi programovými cíli byla zahrnuta možnost vyjadřovat se k aktuálním politickým a celospolečenským problémům, podávat návrhy a náměty k jejich řešení, usilovat o pozvednutí důstojnosti ženy, rodiny, rodičovství a prosazovat oprávněné nároky na zastoupení žen ve veřejném životě, v orgánech KDU-ČSL a zastupitelských sborech. Předsedkyní byla na dvouleté období zvolena poslankyně Michaela Šojdrová. V reakci na prohlášení premiéra Stanislava Grosse, že na prosincovém summitu EU podpoří vstup Turecka do EU, řekl místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, že je třeba EU na vstup této země, která z větší části leží v Asii, nejprve připravit. Kandidát KDU-ČSL Milan Špaček postoupil do 9. října do druhého kola doplňovacích senátních voleb na Znojemsku. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek neuspěl s návrhem odložit plánované razantní zvýšení platů policistů, celníků a hasičů o dva roky. Kalousek dlouhodobě varuje před tím, že pokud zákon začne platit, tak státu vzrostou mandatorní výdaje. Kalousek po hlasování 13. října řekl, že pokud zákon vstoupí v platnost, budou všichni ostatní zaměstnanci přispívat příslušníkům bezpečnostních složek na patnácti- až dvacetitisícové penze a statisícové odchodné. „Já si myslím, že je zásadním způsobem porušen princip sociální soudržnosti,“ řekl. Náměstek ministryně zdravotnictví a někdejší senátor M. Špaček byl zvolen senátorem za Znojemsko se ziskem více než 53 % hlasů. Ve finále doplňovacích senátních voleb porazil podnikatele Jaroslava Paříka (ODS). M. Špaček řekl, že vzhledem k neslučitelnosti funkcí skončí jako náměstek ministryně. Dne 18. října M. Špaček přiznal kontakty s příslušníky komunistické vojenské kontrarozvědky. Na otázku, zda s vojenskými rozvědčíky v osmdesátých letech vědomě spolupracoval, odpověděl: „Nespolupracoval jsem o nic více než stovky, možná tisíce lidí, kteří jezdili ven jako já.“ Objevily se přitom informace, že lidovecký politik informoval vojenské špiony o emigrantech ve Spolkové republice Německo. M. Špaček podal trestní oznámení na neznámého pachatele, nechal si také vystavit nové negativní lustrační vysvědčení. Přední lidovečtí politici, M. Kalousek i místopředse-

ŘÍJEN 2004

131

da Jan Kasal, se M. Špačka zastali a tvrdili, že jej kontakt s komunistickou vojenskou kontrarozvědkou nediskredituje. Na návrh zákona předložený skupinou komunistických a sociálnědemokratických poslanců, kterým chtějí zakázat noční prodej v supermarketech a prodej o státních svátcích, reagoval lidovecký místopředseda sněmovního výboru pro sociální politiku Josef Janeček, podle něhož by KDU-ČSL mohla podobné omezení podpořit. Senátoři KDU-ČSL budou navrhovat dvouletý odklad pro razantní zvýšení platů policistů, celníků a hasičů. Po jednání klubu lidoveckých senátorů 26. října to řekl jeho místopředseda Jiří Stodůlka. M. Kalousek si myslí, že policejní šéf Jiří Kolář zlehčuje odposlechy občanů, a neměl by proto tak vysokou funkci zastávat. Předseda KDU-ČSL míní, že ministři vnitra zanedbali politickou kontrolu policie. M. Kalousek uvedl, že každý policejní zásah do lidských práv a svobod včetně listovního a bankovního tajemství má být výjimečný. Pokud to Kolář považuje za běžnou věc, pak podle něj nikdy neměl být ani jmenován. „On (Kolář) tam samozřejmě nemá co dělat, pokud to takto vnímá,“ řekl 31. října v televizním pořadu M. Kalousek. Dne 1. října odeslal poslanec Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU) Zdeněk Kořistka otevřený dopis prezidentu republiky, ve kterém jej žádá o omluvu za výrok ze dne 23. srpna publikovaný v denním tisku: „Pana Kořistku znám, nepovažuji ho za totálně důvěryhodnou osobu“. Z. Kořistka vyjádřil rozhořčení nad vyjádřením krajské státní zástupkyně v Ostravě Zlatuše Andělové, která zpochybnila jeho důvěryhodnost v kauze údajné úplatkářské aféry. Andělová tvrdí, že rozhodla nezávisle bez politických tlaků. Z. Kořistka, který obvinil z politické korupce vyslance ODS Marka Dalíka a Jana Večerka, na zkoušce na detektoru lži několikrát zaváhal. Podle výsledků této zkoušky, které zveřejnily Hospodářské noviny, detektor zpochybnil například Kořistkovu kladnou odpověď na otázku, zda je jeho tvrzení o úplatku pravdivé. Poslanec prý lhal také například v tom, že úplatek padl na schůzce v ostravském hypermarketu. Na druhou stranu v případě otázky, zda někdy dostal nabídku deset milionů Kč, Kořistka obstál. Když však následně tvrdil, že nabídka padla na schůzce v Ostravě, přístroj mu neuvěřil, píše list. Z. Kořistka zveřejnil 21. října obsáhlý dokument, ve kterém se snaží o rekapitulaci své účasti v celé záležitosti „kauzy Kořistka“ a oznámil, že se k dané věci nadále nebude veřejně vyjadřovat. „Považuji tedy za správné se již nevyjadřovat ke stále novým spekulacím a výrokům dotčených v tisku

132


a nadále tak již nečinit s ohledem k tomu, že jsem v probíhajícím policejním šetření svědkem resp. osobou, jež podává vysvětlení,“ uvedl. Dne 23. října se sešlo předsednictvo US-DEU a odmítlo návrhy na opětovné zestátnění zdravotnických zařízení a vyzvalo vládu, aby případná konečná podoba novomanželských půjček sloužila výhradně na pořízení bydlení a neměla charakter spotřebních úvěrů a současně aby přijetí těchto tzv. novomanželských půjček bylo podmíněno analýzou ministerstva financí, která by vyloučila jak krátkodobé, tak i dlouhodobé negativní dopady na stabilitu veřejných financí. Poslanec US-DEU Svatopluk Karásek přijal nominaci na post vládního zmocněnce pro lidská práva. Opoziční strany

Za demonstraci policejní síly, zastrašování a zvůli označili po propuštění z cely asistent předsedy Občanské demokratické strany (ODS) Marek Dalík a lobbista Jan Večerek své zadržení a stíhání. Podle stínového ministra vnitra ODS Ivana Langera policie zadržením pochybila a měla by z toho vyvodit personální důsledky. „Jsme rádi, že se potvrdil náš názor, že nejsou žádné důvody vazby a že vůbec nebyly důvody k postupu, který policie k tomu zadržení zvolila,“ řekl ČTK obhájce obviněných Stanislav Devátý. Podle I. Langera existuje podezření, že policie postupovala při vyšetřování kauzy údajného uplácení poslance US-DEU Zdeňka Kořistky nezákonně. V diskusním pořadu České televize naznačil, že policie vytvářela tlak na svědkyně. Na svém zasedání 4. října se Výkonná rada ODS shodla, že ČSSD se pod vedením S. Grosse nebezpečně sbližuje s KSČM. Současně vyjádřila nesouhlas ODS s připravovaným zákonem o vypořádání restitučních nároků, který považuje za „faktickou druhou vlnu bolševické kolektivizace českého venkova“. První místopředseda ODS Jan Zahradil se 5. a 6. října zúčastnil výroční konference britské Konzervativní strany v Bournemouthu. Předseda Asociace krajů a hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS) kritizoval způsob vzniku krajů a jejich současnou situaci. „Dostali jsme pravomoc rozhodovat. Když ale vyneseme stanovisko, tak se ještě musíme zeptat v Praze, zda jsme rozhodli dobře. To je špatně. Dostali jsme například nemocnice, ale nesměli jsme nakládat s majetkem. I prodej bezvýznamné garáže mimo areál nemocnice nám muselo povolit ministerstvo,“ řekl E. Tošenovský na tiskové konferenci. „Pro nás je dů-

ŘÍJEN 2004

133

ležité, aby kraje měly vlastní příjmy. Aby skutečně hospodařily a nehrály jen divadlo.“ Předseda klubu europoslanců ODS J. Zahradil vydal 12. října prohlášení, ve kterém přivítal doporučení Evropské komise zahájit jednání o přístupu Turecka k Evropské unii, odmítl předložený návrh reformy tzv. cukerného pořádku a zhodnotil vystoupení kandidáta na post komisaře pro sociální záležitosti a zaměstnanost, Vladimíra Špidly, jako velmi slabé. Předseda ODS Mirek Topolánek vydal na základě tiskové zprávy Krajského státního zastupitelství v Ostravě prohlášení, ve kterém konstatuje, že postup policie v kauze Kořistka byl účelový, neobjektivní, neprofesionální a nezákonný a že tento konkrétní postup dále prohlubuje nedůvěru občanů v práci policie a prosazování práva v zemi. Policie prověřila bankovní účty M. Topolánka. Kromě něj si v kauze údajného podplácení poslance US-DEU Z. Kořistky prohlédla i konta obviněného asistenta M. Dalíka, jeho společnosti New Deal Communications a taktéž stíhaného lobbisty J. Večerka. Pravděpodobně je také všechny odposlouchávala. ČTK to řekl obhájce obviněných Stanislav Devátý. „Mě na celé záležitosti zajímá v podstatě jediná věc, jak je možné, že policie uměle namontuje jednoho z nejvyšších ústavních představitelů ČR do případu, aby ho mohla odposlouchávat. Mě zajímají ty odposlechy, jinak ten případ jde mimo mě,“ řekl M. Topolánek. Senátorem za Prahu 4 se ve druhém kole doplňovacích voleb do Senátu stal místní zastupitel František Příhoda z ODS, který získal 60,12 %. Státní zástupce Josef Bláha uposlechl pokynu své nadřízené Zlatuše Andělové z krajského zastupitelství a zrušil obvinění asistenta předsedy ODS M. Dalíka a lobbisty J. Večerka. Dne 19. října zveřejnil senátní klub ODS tiskovou zprávu, ve které protestoval „proti neodůvodněnému prolomení bankovního tajemství a proti odposlouchávání jednoho z nejvyšších ústavních činitelů – místopředsedy Senátu a předsedy nejsilnější opoziční strany M. Topolánka“. Primátorem Jihlavy se stal dosavadní náměstek Vladimír Hink z ODS. Svými hlasy o tom rozhodlo 25 z 36 přítomných zastupitelů. V. Výborný (ODS), který z funkce primátora odstoupil koncem září, byl 34 hlasy zvolen do rady města. ODS chtěla kvůli odposlechu telefonu svého předsedy M. Topolánka a porušení bankovního tajemství svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a iniciovat vznik vyšetřovací sněmovní komise. M. Topolánek novinářům po zasedání grémia ODS také řekl, že požádá ministerstva spravedlnosti a vnitra, aby vysvětlila odposlechy a nahlížení do jeho kont.

134


Pokud se tak v brzké době nestane, hodlá je zažalovat. Posléze od záměru mimořádné schůze ODS upustila. Hlavní manažerka ODS Libuše Benešová podala výpověď. To by však nemělo ovlivnit vrcholící volební kampaň před listopadovými krajskými a senátními volbami, neboť krajské volební štáby mají zpracované všechny materiály. O několik dní později na jednání stranického grémia svoji výpověď stáhla a bude dále řídit hlavní kancelář nejsilnější opoziční strany. „Vyříkali jsme si problémy. Paní manažerka svoji výpověď stáhla,“ řekl ČTK 26. října místopředseda ODS a předseda volebního štábu strany Petr Bendl. Primátorem Hradce Králové se 26. října stal Otakar Divíšek (ODS), který ve funkci nahradil dosavadního primátora Oldřicha Vlasáka (ODS), který se stal poslancem Evropského parlamentu a na funkci primátora sám rezignoval. Z celkem 34 přítomných zastupitelů jich 30 hlasovalo pro O. Divíška. Stínová ministryně práce a sociálních věcí a poslankyně za ODS Alena Páralová představila 26. října na tiskové konferenci programový dokument „Modrá šance pro zvýšení zaměstnanosti“, který si klade za cíl „vytvořit zaměstnancům a zaměstnavatelům takové podmínky, aby byli ve svém konání úspěšní“. A. Páralová vidí cestu k nápravě především ve snížení ceny práce, která brání firmám v přijímání nových zaměstnanců, v odstranění regulací v pracovním právu, ve zvýšení motivace k práci, v malém a středním podnikání nesmí bez deformovaného tržního prostředí, v odstranění zbytečných regulací a ve zvýšení právní jistoty. Klub europoslanců ODS vydal 27. října tiskovou zprávu, ve které podporuje Evropskou komisi navrženou José Manuelem Durrao Barrosem, považuje návrh rozpočtu EU pro rok 2005 za dobrý základ pro jednání a vyjadřuje nesouhlas s textem evropské ústavy. Ústřední výbor (ÚV) Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) se na svém zasedání 2. října věnoval krátkodobým a dlouhodobým prioritám KSČM plynoucím ze stavu národního hospodářství, sociální sféry a politické situace v ČR i v Evropě. Schválil mj. Organizační řád KSČM; obsazení postů předsedů odborných komisí ÚV KSČM a jejich strategických poradců. Vzal na vědomí informaci předsedy ÚV KSČM Miroslava Grebeníčka k problematice vývoje vztahu KSČM se Stranou evropské levice (SEL) a potvrdil i nadále aktivní přístup KSČM jako pozorovatele s postupnou orientací na případné členství v SEL. Výbor zvolil Miloslava Ransdorfa členem ÚV KSČM a VV ÚV KSČM a pověřil vedoucí funkcionáře různých úrovní KSČM jednáním s vedoucími představiteli ČSSD

ŘÍJEN 2004

135

na jednotlivých úrovních o možnostech vzájemné podpory ve druhém kole senátních voleb a případné spolupráci při formování orgánů krajů. K rozpracování uložil zahraniční a bezpečnostní politiku KSČM, přístup k neangažovanosti v NATO a obranných strukturách EU a zdravotní politiku strany. Dne 3. října se sešel M. Grebeníček s předsedou italské Strany komunistické obnovy, poslancem EP a předsedou Strany evropské levice Faustem Bertinottim. Ten vyjádřil zájem, aby se KSČM jako důležitý a respektovaný článek evropské protikapitalistické levice zúčastnila projektů SEL. M. Grebeníček vyjádřil vůli povýšit statut KSČM z pozorovatelského na členský za předpokladu dořešení některých otázek. M. Grebeníček na tiskové konferenci odvolal své podezření, že F. Bertinotti jednal za jeho zády s místopředsedou Karlem Klimšou a zdůraznil, že hodnocení minulosti není překážkou další spolupráce mezi KSČM a Stranou evropské levice. Po několika otázkách novinářů týkajících se rozporu v hodnocení stalinismu uvedl Grebeníček i Bertinotti, že mezi KSČM a SEL již nejsou nedořešeny žádné otázky a statut KSČM z pozorovatelského na členský se změní řádově během několika měsíců. Poplatek při hospitalizaci za hotelové služby, jako je strava, topení, praní prádla, připustil dne 7. října místopředseda ÚV Jiří Dolejš. Zároveň uvedl, že komunisté nechtějí zásadním způsobem zvyšovat spoluúčast pacienta na zdravotní péči. Vyslovil se pro přijetí zákona o veřejnoprávní nemocnici s neziskovým statutem a daňovými úlevami. Poslanec Miroslav Opálka uvedl, že stanoviska prezentovaná Miladou Emmerovou jsou komunistům velmi blízká. Hanlivé letáky útočící na kandidáta KSČM do Senátu Jaroslava Doubravu se objevily v Ústí nad Labem. Psalo se v nich např. „Dubl není kamarád, nikdo ho tu nemá rád“. Jeho asistentka Květa Rybárová podala trestní oznámení na neznámého pachatele. J. Doubrava byl přesvědčen, že k činu se snížil politický protivník a událost vystihuje stav politického klimatu v Ústí. Místopředseda strany Václav Exner popsal 26. října na tiskové konferenci aktivitu KSČM na konferenci Strany evropské levice v Římě. KSČM na ní podpořila odmítnutí návrhu ústavní smlouvy pro Evropu, což učinily všechny delegace na konferenci. V. Exner připomněl, že do 1. řádného sjezdu SEL, připravovaného na duben 2005, KSČM přehodnotí svůj statut v této straně. K jednání předali čeští komunisté vedení SEL dva iniciativní dopisy. První se týkal úpravy statutu SEL v tom směru, aby se strana distancovala od všech nedemokratických postupů, které ve jménu komunistického a dělnického hnutí byly v minulosti uplatněny. Ve druhém

136


dopisu KSČM navrhla rozšíření SEL o 27 evropských komunistických, dělnických nebo radikálně levicových stran, se kterými KSČM udržuje úzké kontakty a které dosud nemají pozorovatelský ani členský statut ve SEL. M. Grebeníček, přestože dříve avizoval svoji osobní účast na této konferenci, se nakonec podílel na vrcholící volební kampani v ČR.

137

LISTOPAD 2004

LISTOPAD 2004

ÚSTAVNÍ ORGÁNY Ostatní parlamentní strany

V prvním kole doplňovacích voleb do Senátu, které proběhlo 8. a 9. října, skončili neúspěšně všichni kandidáti malých parlamentních stran. Na Praze 4 tak neuspěl Tomáš Ježek (za Liberální reformní stranu) na třetím místě s 16,22 %, ani Jan Vávra na společné kandidátce KDU-ČSL, US-DEU a Evropských demokratů, který skončil na čtvrtém místě s 12,18 % hlasů.

Prezident

Volný pohyb osob mezi Českou republikou a Švýcarskem nastane až od roku 2011. Po jednání s českým prezidentem Václavem Klausem to prohlásil 1. listopadu švýcarský prezident Joseph Deiss. Dne 2. listopadu V. Klaus v projevu před představiteli armády prohlásil, že české armádě chybí celková koncepce, jež by nastínila, jak má v budoucnosti vypadat obrana. Podle prezidenta politici nedokázali definovat priority, ale zároveň ani limity našich možností. Za největší problém (nejen) armády označil mezinárodní terorismus, armádním představitelům doporučil šetřit. Prezident V. Klaus uvítal 3. listopadu znovuzvolení amerického prezidenta George W. Bushe: „V těžkých okamžicích prokázal, že je skutečným vůdcem svého lidu a američtí voliči to ocenili. Konzistentnost svých názorů a postojů si George W. Bush dokázal udržet i ve chvílích, kdy s ním mnozí nesouhlasili a kritizovali jej za ně. To je vlastnost, které si nejvíc cením.“ (Právo, 4. 11. 2004) Prezident poslal 4. listopadu premiérovi dopis, ve kterém, jak informoval šéf tiskového odboru Hradu Petr Hájek, v návaznosti na jejich nedávnou schůzku na Pražském hradě o problémech a praxi telefonních odposlechů podrobně specifikuje okruh otázek, na něž od předsedy vlády očekává odpověď. V. Klaus označil 7. listopadu výsledky voleb do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu za mimořádně závažný signál pro sebe i celou českou veřejnost. Podle Klause je nutné interpretovat výstup voleb jako přesvědčení občanů o tom, že vláda nevede zemi správným směrem. Prezident V. Klaus podepsal 18. listopadu zákon, kterým se ruší základní vojenská služba a který je základem pro vznik plně profesionální armády. Na konferenci Evropské fórum Berlín V. Klaus rozhodně odmítl návrh evropské ústavy. Upozornil, že dokument vytváří právně, ústavně i politicky nový „evropský stát“, který sníží váhu členských zemí. Prezident podepsal 29. listopadu novelu zákona, podle které budou mít soudci, státní zástupci a ústavní činitelé od 1. ledna 2005 vyšší platy.

138


Vláda

Premiér Stanislav Gross a ministr zahraničí Cyril Svoboda vyjádřili 3. listopadu přesvědčení, že znovuzvolení George W. Bushe prezidentem znamená kontinuitu vztahů Spojených států a ČR. Premiér Gross se 3. listopadu setkal s představiteli družstevních svazů a družstev. Gross označil družstva za perspektivní formu podnikání v různých oblastech a připomněl více než stopadesátiletou tradici existence družstevnictví u nás. Výsledkem setkání bylo i společné memorandum o spolupráci, na základě kterého má vláda každý rok projednávat situaci v družstevnictví. Ve dnech 4. a 5. listopadu se předseda vlády Gross a ministr zahraničí Svoboda zúčastnili bruselského summitu Evropské unie. Premiér Gross se 8. listopadu účastnil setkání zemědělských podnikatelů na Skalském dvoře. Zemědělci předali Grossovi memorandum, ve kterém požadovali splnění dohod, podle kterých mají dostávat šedesát procent přímých plateb, jež jsou vypláceny v Evropské unii. Úplné dorovnání přímých plateb však podle Grosse kvůli nedostatku finančních prostředků realizovat nelze. Dne 8. listopadu předal první náměstek ministra kultury Zdeněk Novák v zastoupení nemocného ministra Pavla Dostála Cenu Ministerstva kultury ČR za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury režisérovi Otomaru Krejčovi, klavíristovi Ivanu Moravcovi a malíři Václavu Boštíkovi. Vláda schválila 10. listopadu návrh ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha na rozpočtové úspory ve výši 6,6 miliard Kč, jejichž cílem bylo pokrytí výdajů na vyplácení mimořádných letních sociálních dávek. Tuto částku vytvořily rozpočtové rezervy a úspory v rámci resortu ministerstva práce a sociálních věcí. Kabinet dále schválil opatření, která by měla zajistit všem dětem právo na osobní styk s oběma rodiči. Výchozím bodem jednání vlády byl podnět Rady vlády pro lidská práva, podle nějž zabezpečení ochrany práv dítěte je sice v českém právu formulováno dostatečně, nicméně problémy jsou s aplikací. Vláda také schválila státní priority pro vyjednávání o podobě rozpočtu Evropské unie. Unie by se měla podle české vlády v letech 2007–2013 zaměřit na podporu chudých regionů a financování vědy a výzkumu. Vláda rovněž rozhodla, že političtí vězni z let 1948–1968 budou dostávat měsíční příspěvek ke svým nynějším důchodům. Za každý započatý měsíc pobytu ve vězení nebo v pracovním táboře dostanou věznění odpůrci minulého režimu 50 Kč.

139

LISTOPAD 2004

Dne 16. listopadu odmítla vláda návrh KSČM a části poslanců ČSSD zakázat noční a sváteční prodej v supermarketech. Dne 19. listopadu jednal premiér Stanislav Gross v Berlíně se svým německým protějškem Gerhardem Schröderem. Jednali především o odškodnění. Německý kancléř uvedl, že německá vláda nepodpoří žaloby, které na Českou republiky podaly desítky sudetských Němců u soudu ve Štrasburku. Na pracovní schůzi se 22. listopadu sešli premiér Gross a prezident Klaus. Debatovali především o aktuálních politických otázkách po krajských a senátních volbách a o situaci před hlasováním o státním rozpočtu. Poslanecká sněmovna

Poslanci zamítli 2. listopadu v prvním čtení vládní návrh novely zákona, jehož součástí bylo zavedení trestněprávní odpovědnosti obchodních společností. Sněmovna schválila 3. listopadu novelu trestního zákoníku, kterou v lednu navrhl poslanec Ivan Langer (ODS) a která mimo jiné chápe útok na osobu, jež zachraňuje něčí život, zdraví nebo majetek, jako přitěžující okolnost a měl by tak být postihován vyššími tresty. Poslanci schválili 3. listopadu záměr vlády vydat dluhopisy za 63,3 miliardy Kč na úhradu ztráty České konsolidační agentury. Vláda původně požadovala 74,1 miliardy Kč, zbylých 10,8 miliardy uhradí ze státního rozpočtu. Sněmovna schválila 4. listopadu vládní návrh na prodloužení mise českých vojáků v Iráku na leden a únor 2005, naopak nepodpořila vyslání vojáků do mise EU v Bosně a Hercegovině. Sněmovna schválila 5. listopadu zákon o hluku, v jehož rámci byl obsažen i zákaz převodu nemocnic na obchodní společnosti. Poslanci schválili novelu zákona o dani z příjmů, jež zavádí daňové úlevy pro rodiny s dětmi. Na základě zákona si bude moci rodina odečíst ze svých daní na každé vyživované dítě 6000 Kč ročně, případně dostane od státu tzv. daňový bonus. Součástí novely je i zkrácení odpisových lhůt či zvýšení limitu pro vedení účetnictví živnostníky. Dne 17. listopadu začal vysílat první domácí zpravodajský kanál, označovaný také jako „parlamentní“. Stanice „24.cz“ by měla divákům nabízet nekomentované záznamy a přímé přenosy z jednání Poslanecké sněmovny, popřípadě jejích výborů, do budoucna chystá i diskuse u kulatých stolů. Zatím ale nemá podepsanou smlouvu s Poslaneckou sněmovnou. Rozpočtový výbor doporučil Poslanecké sněmovně zavedení registračních pokladen s fiskální pamětí s platností od 1. ledna 2007. Poslanec Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí ODS, prohlásil, že až se jeho strana ujme vlády, bude zrušení zákona jejím prvním krokem.

140


Poslanecká sněmovna zamítla 23. listopadu zákon o vypořádání majetkových nároků v družstvech. V novele totiž senátoři nezměnili ustanovení, podle něhož se oprávněné osoby měly obrátit na družstvo do 30. září 2004, jinak by jejich nárok zanikl. Na stejném zasedání také poslanci přehlasovali Senát, když rozhodli o tom, že ústavní činitelé, soudci a státní zástupci nedostanou 14. platy. Dne 24. listopadu přijala Poslanecká sněmovna novelu zákona o střetu zájmů. Podle něj by měli zastupitelé krajů a obcí s rozšířenou působností v budoucnosti zveřejňovat své vedlejší příjmy, podnikání, působení v orgánech firem a majetkové poměry. Senát

Senátoři zamítli 4. listopadu novelu tzv. transformačního zákona, podle které by majetkové nároky věřitelů v zemědělských družstvech mohly být vypořádány nejen v penězích, ale i v naturáliích, a vrátili ji k projednání Sněmovně beze změny. Záměrně neopravili v zákoně uvedené chybné datum, čímž by zákon nemohl začít platit. Ve dnech 5. a 6. listopadu se konalo první kolo voleb do třetiny horní komory. V prvním kole získal mandát ve volebním obvodu Plzeň-jih Jiří Šneberger (ODS). Ve druhém kole voleb se 12. a 13. listopadu proti sobě postavili v devíti obvodech kandidáti ODS a KSČM, v šesti obvodech ODS a KDU-ČSL, ve třech ODS a ČSSD, ve dvou ODS a US-DEU, v pěti čelil kandidát ODS zástupci Evropských demokratů, SNK, Strany zelených, Sebeobrany voličů nebo Nezávislých, v jednom obvodě se střetl reprezentant KDU-ČSL a SNK. Senátoři se 11. listopadu vyslovili pro odklad účinnosti novely zákona o realizaci veřejných financí na 1. leden 2006. Součástí novely bylo i zvýšení platů policistů, hasičů, celníků a vězeňských dozorců. Zároveň byla potvrzena platnost služebního zákona pro civilní státní zaměstnance na leden 2007 a schváleno bylo i „odmražení“ platů ústavních činitelů k 1. lednu 2005. Senát schválil 11. listopadu pozměňovací návrh novely zákona rušící tzv. čtrnácté platy ústavních činitelů, soudců a státních zástupců v roce 2004. Aby platy nebyly vyplaceny, musela by Sněmovna novelu projednat tak, aby vyšla v listopadové sbírce zákonů. Senátoři vrátili 11. listopadu Sněmovně s pozměňovacími návrhy novelu zákona o DPH. Obsahem návrhu byl mimo jiné přesun nečokoládových cukrovinek či svozu a likvidace komunálního odpadu z devatenáctiprocentní do pětiprocentní sazby od 1. ledna nebo daňové zvýhodnění ne-

141

LISTOPAD 2004

ziskového sektoru při poskytování služeb nebo dodání zboží, pokud úzce souvisí s ochranou a výchovou dětí a mládeže. Ve druhém kole voleb, které se konaly 12. a 13. listopadu, získala z 26 křesel 17 ODS, 3 KDU-ČSL a po jednom kandidáti KSČM, US, SNK, Evropských demokratů, Strany zelených a Nezávislých. Největší senátorský klub měla po volbách ODS (36 členů), následovaná KDU-ČSL (14 členů), Klubem otevřené demokracie (12 členů), ČSSD (7 členů) a klubem Nezávislých (5 členů), šest senátorů bylo nezařazených. Voleb se účastnilo 18,41 % voličů. Předseda Senátu Petr Pithart dostal 18. listopadu Velký zlatý kříž na stuze za zásluhy o Rakousko. Toto vysoké státní vyznamenání mu udělil rakouský prezident Heinz Fischer za angažovanost při prohlubování a zlepšování česko-rakouských sousedských vztahů. Dne 25. listopadu schválil Senát zákon o změně státní hranice s Německem. Ústavní zákon a smlouva, které změnu umožňují, jsou základem pro výměnu území o rozloze cca tří tisíc metrů čtverečních mezi ČR a Německem kvůli stavbě dálnice na přechodu Rozvadov-Waidhaus. Ústavní soud

Ústavní soud zamítl 3. listopadu návrh Nejvyššího soudu a nezrušil část zákona, na základě kterého byly odebrány ústavním činitelům tzv. čtrnácté platy za rok 1999 a 2000. Soud došel k závěru, že vyhověním stížnosti by překročil své kompetence. Dne 24. listopadu rozhodl Ústavní soud, že každý člověk, který se dostane do jednání na policii, soudu či na státním orgánu v jakékoliv pozici, má právo mít u sebe advokáta, který mu poskytne právní pomoc. Policisté a úředníci mu tento požadavek nesmějí odmítnout, ale nejsou povinni mu právníka zajišťovat. Ústavní soud řešil stížnost občana, kterému policisté odmítli při jeho svědecké výpovědi přítomnost advokáta. Podle Ústavního soudu se policisté něčeho podobného nesmí v budoucnu dopouštět, neboť tím porušili jeho základní práva.


Od 1. listopadu vstoupila předvolební kampaň České strany sociálně demokratické (ČSSD) do další fáze, když začali doručovatelé vhazovat

142


lidem do schránky pohlednice s fotografií anonymní mladé rodiny a přáním úřadujícího předsedy ČSSD a premiéra Stanislava Grosse „krásných dnů plných zdraví, štěstí, lásky a pohody“. Cena sociálně demokratické volební kampaně se stala předmětem sporu mezi S. Grossem a poslancem EP Vladimírem Železným, který tvrdil, že avizovaná cena 30 milionů Kč je nereálná a podle odhadu, který si nechal vypracovat soukromou firmou, tvořily náklady cca 210 milionů Kč (jen za billboardy měla ČSSD dát cca 80 milionů). S. Gross jeho spekulace odmítl s tím, že náklady překročí původní plán jen nepatrně. S. Gross představil 3. listopadu v Berouně závěrečné heslo volební kampaně a nejnovější billboard ČSSD. Byl na něm zobrazen modrý tunel metra, podtržený nápisem „Stop modrým tunelům!“. Na následné tiskové konferenci S. Gross uvedl, že nemá nic proti privatizaci, pokud se netýká veřejných služeb, jako např. správy a údržby silnic, nebo nemocničních zařízení, proti jejichž privatizování je billboard namířen. Předseda středočeské ČSSD Richard Dolejš prohlásil, že privatizace zdravotnictví je podvodem tisíciletí (parafrázoval tak bonmot bývalého předsedy strany Miloše Zemana, podle něhož byla kupónová privatizace podvodem století). Ředitel berounské nemocnice hned na to demonstrativně vystoupil z ČSSD. Do sídla agentury Demos, která zajišťovala volební kampaň ČSSD, se v noci ze 3. na 4. listopadu někdo pokusil vloupat. Nepodařilo se mu překonat bezpečnostní dveře; úspěšný však byl pokus o vyloupení firemního grafika, který přišel o počítač s celou realizační částí kampaně. Cca 1500 diváků přilákal závěrečný Hvězdný koncert, který ČSSD uspořádala 4. listopadu v pražské Lucerně. Vystoupili na něm např. Pavel Vítek, Šárka Vaňková, Michal David, Jiřina Bohdalová či Helena Vondráčková. Hokejový útočník Patrik Eliáš, držitel Stanley cupu, který rovněž přislíbil svoji účast, nakonec nedorazil – podle mluvčí strany Lucie Orgoníkové zřejmě podlehl mediálním tlakům. Celkově šňůru Hvězdných koncertů zhlédlo přes dvacet tisíc lidí, ČSSD na charitativní účely dala při stokorunovém vstupném celkem 2,14 miliónu korun. S. Gross vyjádřil nevoli nad dopisem se sérií otázek týkajících se odposlechů, který mu 5. listopadu zaslal prezident republiky Václav Klaus. Premiér uvedl, že prezident se tak na poslední chvíli snaží angažovat ve volební kampani. Alexandr Mitrofanov, dlouholetý zpravodaj deníku Právo o dění v ČSSD a člen téže strany, popsal náladu v Lidovém domě při vyhlášení výsledků krajských a senátních voleb jako „očekávané rozčarování, na rozdíl od upřímného rozčilení po volbách do Evropského parlamentu. Tentokrát nikdo hlasitě nevolal po Grossově hlavě, ale i různě smýšlející

LISTOPAD 2004

143

členové shodně tupili volební kampaň.“ ČSSD skončila ve většině krajů na třetím místě (v Libereckém, Pardubickém, Jihomoravském, Zlínském a na Vysočině dokonce na čtvrtém) s celkovým ziskem nedosahujícím ani 15 % odevzdaných hlasů. V senátních volbách se do druhého kola dostali pouze tři sociálně demokratičtí kandidáti. Většina sociálně demokratických kandidátů nedosáhla ve volbách ani na třetí místo – 17 z nich skončilo na místě čtvrtém a hůře (5 na místě pátém, 3 na místě šestém a 1 na místě sedmém). Ve druhém kole pak ani jeden ze tří postoupivších kandidátů neuspěl. K možnosti změn ve složení vlády po prohraných volbách sociální demokraté přistupovali skepticky či opatrně, s přijímáním možných radikálních řešení se rozhodli čekat na březnový sjezd strany. Platforma Za renesanci strany, kterou po prohraných volbách do EP ustavilo 15 okresních výkonných výborů a 33 místních organizací, pozvala na 10. listopadu do Prahy Miloše Zemana. M. Zeman na setkání prohlásil, že za porážkou sociální demokracie stojí stejně jako v každé jiné straně její vedení. Na adresu S. Grosse Zeman uvedl, že to není osobnost, neboť postrádá životní zkušenosti, skutečné vzdělání a určité znalosti, které snad ani nechce mít, a že se navíc obklopuje nevhodnými lidmi. Jako návrh k řešení sestavil třináct změn stanov ČSSD, mezi nimiž je např. přímá volba předsedy strany. V oficiálním tiskovém prohlášení k druhému kolu senátních voleb ČSSD 10. listopadu napsala: „Vyzýváme všechny voliče sociální demokracie, aby se zúčastnili druhého kola senátních voleb. Doporučujeme posuzovat jednotlivé kandidáty individuálně a pokud osobní kvalita protikandidáta ODS je dostatečná, doporučujeme jej podpořit. Pro politický vývoj ČR není dobré, aby Senát byl jednobarevný a ODS v něm měla ústavní většinu.“ Předsednictvo ČSSD diskutovalo 13. listopadu o možnosti vyvolání předčasných sněmovních voleb. S. Gross ji zmínil jako jednu z možných variant. Rozporuplně přijaly koaliční i opoziční strany kandidaturu místopředsedy sociální demokracie a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha na předsedu strany. Zatímco komunisté tento krok uvítali, strany koalice jej hodnotily spíše negativně (s přáním stabilní sociální demokracie), ODS by jeho případné vítězství nepovažovala za velkou změnu pro sociální demokracii. Z. Škromach chce na březnovém sjezdu kandidovat s plánem menšinové vlády ČSSD s podporou komunistů. Ministr kultury Pavel Dostál reagoval názorem, že Z. Škromach měl raději zůstat u komunistů. Škromachův záměr pojmenoval jako fierlingerizaci

144


strany. Naopak M. Zeman jeho kandidaturu podpořil, neboť „splňuje tři nezbytné podmínky pro tuto funkci: chce návrat k původnímu programu strany a nezrazování voličů, je zastáncem menšinové jednobarevné soc. dem. vlády a není ‚podrazák‘.“ Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová (KDU-ČSL) vydala 3. listopadu tiskové prohlášení k situaci v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu. Vyjadřuje v něm své znepokojení z narůstajícího množství prodeje levného zboží na českém trhu, dovezeného obchodními subjekty, které nedodržují pravidla stanovená Světovou obchodní organizací (WTO). Proto chtějí křesťanští demokraté podporovat plnou liberalizaci zahraničního obchodu, ovšem za podmínek bezpodmínečného dodržování pravidel volné soutěže všemi partnery. KDU-ČSL tak podporuje kroky, učiněné poslankyní Zuzanou Roithovou na půdě Evropského parlamentu, které upozorňují na hrozby, plynoucí z nedodržování závazných pravidel WTO. První kolo voleb do Senátu proběhlo 5. a 6. listopadu. Ve stejný den se volilo i do zastupitelstev krajů. KDU-ČSL, která měla před volbami 15 senátorů, obhajovala pozice v sedmi obvodech, a právě tolik kandidátů se dostalo do druhého kola. Ve volbách do krajů získala KDU-ČSL 12,5 % rozdělovaných mandátů, bude tak mít po další čtyři roky zhruba o jednu šestinu více krajských zastupitelů, tedy 84 mandátů oproti 73 v minulém období. KDU-ČSL se také stala absolutním vítězem voleb v Jihomoravském kraji. Před druhým kolem senátních voleb na Praze 10 ostře vystupoval proti postoupivšímu kandidátu Strany zelených Jaromíru Štětinovi řadový člen KDU-ČSL Oldřich Choděra s tvrzeními, že J. Štětina sympatizuje s teroristy apod. V reakci na toto prohlášení vydala KDU-ČSL oficiální zprávu, ve které se distancuje od námitek O. Choděry a doporučuje voličům, aby v druhém kole kandidáta J. Štětinu podpořili. Druhé kolo voleb do Senátu, které se konalo 12. a 13. listopadu, přineslo lidovcům zisk 3 senátních křesel (oproti předchozímu období ztrátu 4 mandátů). V Ústí nad Orlicí stávajícího senátora Bohumila Čadu vystřídala jeho stranická kolegyně Ludmila Müllerová, na Jihlavsku byl potřetí zvolen senátorem Václav Jehlička a senátorem v Brně byl zvolen Rostislav Slavotínek. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek přiznal, že doufal ve výsledek poněkud vyšší. V porovnání s ostatními vládními stranami si ovšem myslí, že jsou výsledky KDU-ČSL velmi slušné. Strana se podle něj již smiřuje s tím, že s největší pravděpodobností neobhájí jednu z vrcholných ústavních funkcí – předsedu Senátu.

LISTOPAD 2004

145

V souvislosti se schvalováním nové Evropské komise vydali evropští poslanci zvolení za KDU-ČSL 18. listopadu prohlášení, ve kterém vyjadřují lítost na tím, že maďarská vláda nebyla ochotna ke kompromisu a dále trvala na nominaci komisaře, který v prvním slyšení propadl. László Kovács podle nich neměl a nebude mít jejich podporu. Současná složitá politická situace však paralyzuje chod unijních orgánů, proto není řešením odmítnout celou komisi kvůli chybnému rozhodnutí maďarské vlády. Z tohoto důvodu jsou rozhodnuti podpořit Barrosovu komisi jako celek a ukončit již dále neúnosné prohlubování politické krize. Dne 19. listopadu podepsali zástupci jihomoravských křesťanských a občanských demokratů koaliční smlouvu, která definuje rozložení sil v jedenáctičlenné radě kraje. Zástupci křesťanských demokratů budou mít šest a občanští demokraté pět míst. Hejtmanem bude podle očekávání i další čtyři roky Stanislav Juránek z KDU-ČSL. Podle Lidových novin z 20. listopadu odejdou lidovci z vlády, pokud poslanci neschválí vládní novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která má posílit rozpočty krajů o zhruba 56 miliard Kč. V Jihočeském kraji podepsali lidovci 22. listopadu koaliční dohodu s ODS. KDU-ČSL získala tři místa v jedenáctičlenné radě a jednoho náměstka. V tentýž den uzavřeli lidovci, sdružení v koalici s US-DEU a nezávislými dohodu s ODS v Pardubickém kraji. Koalice získala čtyři křesla a post prvního náměstka, který obsadí dosavadní hejtman Roman Línek. KDU-ČSL ve svém tiskovém prohlášení z 26. listopadu vyjádřila podporu senátní verzi zákona, kterou se mění některé zákony v souvislosti s reformou veřejných financí a lidovci tak usilují o opětovné „zmrazení“ platů poslanců a senátorů na nominální výši roku 2004. Ve Zlínském kraji zástupci KDU-ČSL podepsali 26. listopadu koaliční dohodu s ODS a ČSSD. Lidovcům tak v radě připadnou tři místa a post statutárního náměstka. Jednalo se i na Vysočině, v ten samý den tam byla podepsána dohoda mezi ODS, KDU-ČSL a SNK. Lidovci získali čtyři křesla v radě a jednoho náměstka. V Olomouckém kraji sestavili krajskou koalici zástupci ODS a KDU-ČSL. Smlouva podepsaná 29. listopadu lidovcům garantuje tři místa v radě a dva náměstky. Tentýž den podepsali koaliční smlouvu lidovci s ODS v Moravskoslezském kraji, v jedenáctičlenné krajské radě budou mít lidovci čtyři zástupce. Prvním náměstkem hejtmana bude také člen KDU-ČSL. A ten samý den se podepisovala smlouva o spolupráci také ve Středočeském kraji. Dohoda vznikla mezi ODS, Koalicí pro Středočeský kraj, ve kte-

146


147

LISTOPAD 2004

ré jsou KDU-ČSL a Unie svobody, a s SNK Sdružením nezávislých-Evropskými demokraty. Koalice pro Středočeský kraj získala dva mandáty v radě. Novým předsedou senátního klubu KDU-ČSL se stal po jednání nově zvolených senátorů v Lipnici nad Sázavou 30. listopadu Adolf Jílek. Vystřídal tak nezvoleného Josefa Kaňu. Místopředsedy jsou Jiří Stodůlka, Ludmila Müllerová a Milan Špaček.

republice objevilo asi 150 billboardů s tváří předsedy strany P. Němce s ústředním heslem: Dvakrát více peněz pro vysoké školy. V následujících měsících budou unionisté představovat další témata, která mají voličům stranu připomenout jako liberální alternativu.

Poslanec Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU) a evangelický farář Svatopluk Karásek byl 2. listopadu jmenován vládním zmocněncem pro lidská práva. Poslanecký klub US-DEU se 4. listopadu nezúčastnil hlasování o návrhu převodu zdravotních zařízení do soukromého sektoru. Poslanecký klub označil tento návrh za nesystémový a čas hlasování jako způsob předvolebního boje mezi ODS a ČSSD. V krajských volbách, které se konaly 5. a 6. listopadu se US-DEU získala své zastupitele ve Středočeském a Pardubickém kraji, kde kandidovali v širších koalicích (Středočeský kraj – Koalice pro Středočeský kraj 6,62 %, Jihočeský kraj – US-DEU 0,89 %, Plzeňský kraj – US-DEU 1,61 %, Ústecký kraj – US-DEU 0,80 %, Liberecký kraj – US-DEU 2,41 %, Královéhradecký kraj – US-DEU 3,44 %, Pardubický kraj – Koalice pro Pardubický kraj 22,79 %, Kraj Vysočina – Strana zelených a US-DEU 2,67 %, Jihomoravský kraj – US-DEU 1,88 %, Olomoucký kraj – US-DEU 0,73 %, Zlínský kraj – US-DEU 1,23 %, Moravskoslezský kraj – US-DEU 1,75 %. V prvním kole senátních voleb, které se konaly ve stejném termínu, postoupili do druhého kola ve volebním obvodu Praha 6 Karel Schwarzenberg (ODA/US-DEU) se ziskem 33,2 %, ve volebním obvodu Pardubice Jaroslava Moserová (US-DEU) 26,32 %. Ve druhém kole senátních voleb, které se konalo 12. a 13. listopadu, byl zvolen senátorem ve volebním obvodu Praha 6 Karel Schwarzenberg společný kandidát ODA/US-DEU. J. Moserová svůj senátorský mandát neobhájila. US-DEU získala zastoupení ve dvou krajských radách. Ve Středočeském kraji, kde kandidovala v rámci Koalice pro Středočeský kraj, se dohodli na koalici s ODS a koalicí SNK-Sdružení nezávislých a Evropských demokratů a v jedenáctičlenné radě získaly její představitelé jeden post. V Pardubickém kraji, kde kandidovala v rámci Koalice pro Pardubický kraj, byla podepsána koaliční dohoda s ODS a v devítičlenné radě Pardubického kraje získala US-DEU dva posty. Kampaní za 15 milionů, naplánovanou na půl roku, chce US-DEU oživit zájem voličů o stranu. Na přelomu listopadu a prosince se po celé

Poslanci Občanské demokratické strany (ODS), prostřednictvím místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Martina Kocourka, podali 2. listopadu pozměňovací návrhy k novele zákona o dani z příjmů, které předpokládají zrušení minimální daně pro živnostníky a zavedení konceptu rovné 15% daně. Na společném postupu proti snaze ministerstva školství zakázat malým obcím provoz jejich škol se dohodli zástupci starostů dotčených obcí, kterých se má toto opatření týkat, s předsedou školského výboru parlamentu Waltrem Bartošem (ODS). W. Bartoš se připojí k žalobě, jejímž prostřednictvím se malé obce domáhají zrušení všech předpisů, podle kterých by musely školy pro své žáky zrušit. „Rozhodování ministerstva školství v této věci odporuje veškeré logice. Malé obce chtějí pro své žáky z rodin svých občanů a ze svých vlastních peněz platit provoz školy, ale ministerstvo jim to nechce dovolit. To podle mě odporuje nejen zdravému rozumu, ale i ústavou zaručeným lidským právům,“ řekl W. Bartoš na tiskové konferenci. V krajských volbách, které se konaly 5.–6. listopadu, získala ODS celkem 36,35 % hlasů (Středočeský kraj – 44,65 %, Jihočeský kraj – 44,19 %, Plzeňský kraj – 41,29 %, Karlovarský kraj – 40,25 %, Ústecký kraj – 39,62 %, Liberecký kraj – 36,05 %, Královéhradecký kraj – 39,28 %, Pardubický kraj – 34,45 %, Kraj Vysočina – 29,47 %, Jihomoravský kraj – 25,80 %, Olomoucký kraj – 30,56 %, Zlínský kraj – 30,08 %, Moravskoslezský kraj – 37,87 %. V prvním kole senátních voleb, které se konaly ve stejném termínu, získal mandát Jiří Šneberger (ODS) se ziskem 50,52 % ve volebním obvodu Plzeň-jih a dalších 25 kandidátů ODS postoupilo do druhého kola. Dne 8. listopadu na svém zasedání Výkonná rada ODS poděkovala všem voličům ODS a vyzvala je, aby se zúčastnili druhého kola senátních voleb a podpořili kandidáty strany „proti levicovým, převážně komunistickým, kandidátům i kandidátům takzvaně nezávislým“. Výkonná rada současně vyzvala KDU-ČSL a US-DEU, aby se od posílení vlivu komunistů se socialisty distancovaly. Skupina iráckých pozorovatelů, kteří byli na návštěvě ČR v rámci projektu zajišťovaného International Republican Institute a Centrem pro studium

Opoziční strany

148


demokracie a kultury za účelem sledování organizace a průběhu krajských a senátních voleb, navštívila Hlavní kancelář ODS. Irácké politiky pozdravil místopředseda strany Petr Nečas, který ve svém vystoupení vyjádřil podporu procesu stabilizace a další demokratizace Iráku a popřál úspěšné zvládnutí nadcházejících voleb, které se konají v lednu příštího roku. „Vedení ČSSD svými posledními výroky nepřekvapilo. Chová se pro tuto zemi stejně špatně jako před volbami. Otevřenou výzvou voličům, aby podporovali komunistické kandidáty do Senátu tam, kde stojí proti kandidátům ODS, znovu přibližuje tuto zemi vítězství komunistů a sociální demokracii úplné ztrátě důvěry voličů,“ komentoval 11. listopadu pro ČTK kroky ČSSD po krajských volbách a po prvním kole voleb senátních místopředseda ODS a hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Současně vyzval voliče k podpoře kandidátů ODS, případně jiných nekomunistických kandidátů. Ve druhém kole senátních voleb, které se konalo 12. a 13. listopadu, bylo zvoleno 18 senátorů za ODS: Milan Bureš (Nový Jičín), Pavel Eybert (Tábor), Jan Hálek (Olomouc), Zdeněk Janalík (Kroměříž), Tomáš Jirsa (Český Krumlov), Tomáš Julínek (Brno-venkov), Jiří Liška (Jičín), Bedřich Moldan (Kutná Hora), Jan Nádvorník (Praha 11), Jiří Nedoma (Mělník), Jiří Oberfalzer (Beroun), Vlastimil Sehnal (Blansko), Přemysl Sobotka (Liberec), Jiří Stříteský (Pardubice), Pavel Sušický (Ústí nad Labem), Jiří Šneberger (Plzeň-jih; zvolen v prvním kole), Alena Venhodová (Hodonín) a Jiří Žák (Bruntál). Klub poslanců ODS v Evropském parlamentu 18. listopadu opakovaně deklaroval podporu klubu předsedovi Evropské komise José Barrosovi. Klub ve své tiskové zprávě také konstatoval, že hlasování klubu ODS o nové Evropské komisi bude především vyjádřením podpory J. Barrosovi a v žádném případě nebude vyjádřením podpory některým zkompromitovaným či nekompetentním členům komise, za něž nesou odpovědnost vlády, které je nominovaly. Stínový ministr vnitra ODS Ivan Langer zveřejnil 25. listopadu Černou knihu policejních hříchů II., ve které upozorňuje na nezákonnosti a neprofesionalitu Policie ČR, odhaluje příčiny této krize a snaží se předložit řešení problémů (s odkazem na koncepční materiál Modrá šance pro slušné lidi). Delegace ODS, vedená 1. místopředsedou ODS J. Zahradilem se setkala 25. listopadu s delegací CSU v bavorském zemském sněmu, vedenou předsedou frakce CSU J. Hermannem a předsedou zahraniční komise CSU R. Bockletem. J. Zahradil během setkání vysvětlil německé straně stanovisko ODS vůči záležitostem spojeným s poválečným odsunem sudetských Němců.

LISTOPAD 2004

149

Na prvním zasedání senátního klubu ODS po druhém kole senátních voleb bylo 30. listopadu zvoleno nové vedení klubu. Předsedou klubu se stal Tomáš Julínek, 1. místopředsedou Jiří Šneberger a místopředsedou Miroslav Škaloud. Členy předsednictva klubu byli zvoleni Daniela Filipiová, František Kopecký, Jiří Oberfalzer a František Příhoda. Tisková mluvčí Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) Monika Hoření uvedla 2. listopadu ve stanovisku, že dezinformace uniknuvší z BIS o údajné finanční podpoře, kterou KSČM poskytuje levicovým extremistickým skupinám (např. KSČ Miroslava Štěpána či neobolševikům napojeným přímo na ruské tajné služby), jsou vyloženými nepravdami, diskriminujícími KSČM. Komunistický poslanec Miroslav Opálka prohlásil 4. listopadu, že současný důchodový systém lze prostřednictvím změny parametrů udržet a není třeba přecházet na jiný. 87. výročí Velké říjnové socialistické revoluce si přišlo 5. listopadu připomenout několik stovek komunistů na čestné vojenské pohřebiště na Olšanských hřbitovech. Setkání organizovala Pražská rada KSČM v čele s předsedkyní Martou Semelovou; kladení věnců se rovněž zúčastnili např. senátní kandidát Karel Hošek či předseda Komunistického svazu mládeže a současně zástupce předsedkyně pražské OV KSČM Zdeněk Štefek se členy své organizace. Ve Stanovisku KSČM k výsledkům krajských a senátních voleb, vydaném 7. listopadu, se uvádí, že KSČM potvrdila svoji pozici nejsilnější levicové strany. Vyzvala ČSSD k veřejné podpoře komunistických kandidátů v druhém kole senátních voleb („Pokud ČSSD nenajde dostatek odvahy k veřejné podpoře kandidátů KSČM, ponese odpovědnost za zvýšení vlivu pravice v Senátu“). Celkové hodnocení voleb bylo však spíše negativní, neboť volby posílily pozici pravice, což bylo způsobeno neúčastí levicových voličů u voleb. Z toho KSČM obvinila ČSSD. Předseda ÚV KSČM Miroslav Grebeníček 7. listopadu na tiskové konferenci prohlásil, že ČSSD dostala jasný signál, že by se měla orientovat na levicové hodnoty. Uvedl, že bude jednat se S. Grossem, ale že KSČM nebude podporovat současnou vládu se současným programovým prohlášením. Vyhlásil „válku ODS“ prostřednictvím přinášení důkazů, kam by země mohla směřovat pod její taktovkou. Dne 8. listopadu cca 100 členů a sympatizantů KSČM v čele s V. Filipem, K. Klimšou, J. Dolejšem, M. Ransdorfem a V. Remkem na Olšanských hřbitovech znovu slavnostně odhalili sochu československého politika, komunistického novináře a poslance Národního shromáždění Jana Švermy.

150


Dříve stála u dnešního Štefánikova mostu a byla odstraněna před pěti lety z rozhodnutí Rady městské části Praha 1 pod vedením starosty Jana Bürgermeistera. Slavnostního aktu se zúčastnili rovněž sociálnědemokratičtí poslanci Miloslava Vostrá, Stanislav Grospič a Anna Čurdová a slovenský velvyslanec Ladislav Ballek. V. Filip a M. Ransdorf organizovali následné vzpomínkové setkání v Sále státních aktů v PS PČR u příležitosti 60. výročí Švermovy tragické smrti. Předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková ve svém projevu kritizovala bourání pomníků odbojářů a stavění pomníků Habsburkům. Odhalení pomníku Františka Josefa I. ve Františkových Lázních označila za znevážení odkazu legionářů a 28. října. Do druhého kola senátních voleb postoupilo devět komunistických kandidátů, tzn. ve třetině všech obvodů, kde se konaly senátní volby. Ve druhém kole uspěl pouze Vlastimil Balín za KSČM na Mostecku. Kromě toho KSČM ztratila dva senátorské mandáty. Odchodem z jednacího sálu PS PČR bojkotovali někteří poslanci zejm. KDU-ČSL a ODS proslov M. Grebeníčka k 15. výročí listopadu 1989. Mezi odešedšími poslanci byl i bývalý prezident Václav Havel, v sále naopak zůstal sedět prezident současný, Václav Klaus. J. Dolejš poslanecký bojkot později označil za „nešťastné gesto“. M. Grebeníček v projevu např. prohlásil, že „justiční vražda zůstává vraždou, i když byla páchána ve jménu komunismu“. Ohradil se proti svádění negativních jevů dnešního kapitalismu na minulou dobu. „…lidé před listopadem 1989 nejen strádali, mlčeli, předstírali souhlas, … ale také docela obyčejně žili, pracovali, radovali se, vychovávali své děti, uskutečňovali své sny a ideály“. Za největší chyby polistopadového vývoje označil privatizaci a lustraci. Po sérii neformálních jednání M. Grebeníčka se S. Grossem podpořili komunisté svými hlasy sociálně demokratické návrhy na restituční vyrovnání zemědělských družstev, zákaz transformace nemocnic či zákaz nočního prodeje v supermarketech. Komentátor časopisu Reflex Bohumil Pečinka to hodnotil jako neformální dohodu, které předcházela diskuse ve vedení KSČM, kdy M. Grebeníček s V. Filipem tvrdili, že již dozrál čas pro částečné uplatnění vlivu KSČM ve vládě (nikoliv přímo vstupem do vlády, neboť to by způsobilo nechtěné společenské vzedmutí, ale umístění komunistů do správních a dozorčích rad, na nižší příčky ministerstev apod.); naproti tomu P. Kováčik byl přesvědčen, že podobná účast může stranu před volbami 2006 značně poškodit. Dne 23. listopadu se u hrobu Klementa Gottwalda sešlo cca 40 pražských komunistů, v čele s M. Semelovou, aby si připomněli 108. výročí jeho narození. Zástupce M. Semelové Josef Gottwald, bývalý vůdce KSM,

151

LISTOPAD 2004

prohlásil, že KSČM stojí před úkolem, jak vytvořit podmínky pro systémovou a revoluční změnu ve společnosti. „Těm, kdo se komunistům posmívá, vzkažme slovy Klementa Gottwalda: Přejde vás smích.“ (Právo, 24. 11. 2004) M. Grebeníček se od vyjádření distancoval. Uříznutou hlavu ovce, zabalenou do igelitového pytle, položil neznámý výtržník 29. listopadu ráno na práh sídla okresního výboru KSČM v České Lípě. Předseda místní OV KSČM Miroslav Starý vyjádřil přesvědčení, že čin měl politický podtext. Ostatní parlamentní strany

Po prvním kole senátních voleb, které se uskutečnilo 5.–6. listopadu, postoupili do druhého kola kandidáti mnoha malých parlamentních i neparlamentních stran. Ve volebním obvodu Karlovy Vary Jan Horník za Evropské demokraty se ziskem 21,25 % hlasů, na Praze 11 Petr Jirava za SNK-Sdružení nezávislých se ziskem 14,33 %, na Praze 10 Jaromír Štětina ze Strany zelených s 24,7 %, na Praze 6 Karel Schwarzenberg, kandidát US-DEU/Občanské demokratické aliance s 33,2 % hlasů. Dále pak na Mělníku postoupil Radim Uzel za Sebeobranu voličů se ziskem 15,15 % hlasů, v Ostravě Liana Janáčková za Nezávislé s 22,6 % hlasů a na Frýdecko-Místecku Igor Petrov z SNK s 23,54 % hlasů. Ve druhém kole senátních voleb 12.–13. listopadu se stal senátorem na Frýdeckomístecku třinecký starosta Igor Petrov za SNK. Na Praze 6 zvítězil Karel Schwarzenberg, kandidát US-DEU a ODA, Nezávislí mají jednoho senátora – Lianu Janáčkovou, kandidující v Ostravě, Strana zelených zvítězila s Jaromírem Štětinou v Praze 10 a v obvodu Karlovy Vary zvítězil nestraník za Evropské demokraty Jan Horník. V Královéhradeckém kraji vytvoří koalici ODS s SNK. Vedení stran se dohodla těsně po volbách, 14. listopadu. Lídr nezávislých Helmut Dohnálek bude prvním náměstkem hejtmana, v devítičlenné radě bude mít SNK dva zástupce. SNK obsadilo také místa v dalších krajských koalicích, na Vysočině dvě místa v radě, ve Středočeském kraji spolu s Evropskými demokraty získali jedno křeslo radního a v Jihočeském kraji obsadí SNK jedno místo v radě.

152


PROSINEC 2004


Podle prezidenta Václava Klause se měla krize na Ukrajině vyřešit bez zasahování zvnějšku, které podle něj zpravidla vede k nestabilitě. Prezident to prohlásil 2. prosince pro Český rozhlas. Zrušení výsledků senátních voleb v Praze 11 je podle prezidenta Klause „prvním zásahem do politické svobody v naší zemi“. V. Klaus to prohlásil 4. prosince během svého vystoupení na kongresu ODS. Prezident V. Klaus podepsal 6. prosince novelu zákona o správních poplatcích. Zřízení Centra proti vyhánění v Berlíně, jež navrhla předsedkyně německé CDU Angela Merkelová, odmítli 7. prosince český prezident V. Klaus a jeho polský protějšek Alexandr Kwasniewski během setkání na Pražském hradě. Oba se shodli na opakování prezidentských voleb jako jediné cestě řešení situace na Ukrajině. Klaus udělil Kwasniewskimu nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva. Dne 22. prosince podepsal prezident zákon o státním rozpočtu na rok 2005. Rozpočet počítá se schodkem 83,6 miliardy Kč. Příjmy státu mají činit 824,8 miliardy Kč a výdaje 908,4 miliardy. Prezident V. Klaus a premiér Stanislav Gross se setkali 28. prosince na neformální schůzce ve Špindlerově Mlýně. Oba ústavní činitelé podepsali společně tři zákony, což se podle vyjádření prezidentské kanceláře stalo poprvé v historii. Prezident podepsal zákon o rozpočtovém určení daní, novelu zákona měnících zákon o odpadech a zákon o právu na informace o životním prostředí. Vláda

Vláda schválila 1. prosince nařízení, které umožňuje mladým lidem získat nízkoúročené půjčky. O půjčku až do výše 300 tisíc Kč, úročenou dvěma procenty ročně, mohou žádat mladí (alespoň jeden mladší 36 let) manželé a osoby nežijící v manželství, kteří pečují o nezletilé dítě. Žádost není podmíněna výší příjmu rodiny. Za každé dítě narozené po poskytnutí půjčky

PROSINEC 2004

153

se z dluhu odečte 30 tisíc Kč. Půjčka je určena na novou výstavbu nebo koupi domu či bytu. Vláda dále rozhodla o zvýšení platu policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby o 4200 Kč měsíčně. Částka představuje polovinu původně plánovaného růstu, který v listopadu neschválil parlament. Schválila také návrh reformy vysokých škol, jejíž součástí je navýšení prostředků vysokých škol ze státního rozpočtu o necelých 11 miliard Kč do roku 2008. Premiér Stanislav Gross se 6. prosince sešel se slovenským eurokomisařem pro vzdělání a kulturu Jánem Figeľem, se kterým diskutoval zejména o otázce zvýšení investic do vzdělávání. Figeľ se setkal rovněž s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou a ministryní školství Petrou Buzkovou. Vláda schválila 8. prosince strategii udržitelného rozvoje, k jejímuž dodržování se Česká republika zavázala v roce 2002 na johannesburgském summitu o udržitelném rozvoji. Vláda schválila 15. prosince zvýšení životního minima, přídavku na dítě, sociálního příplatku, příspěvku na bydlení, rodičovského příspěvku nebo pěstounské dávky. Namísto nemocného premiéra S. Grosse se dvoudenního summitu Evropské unie v Bruselu 16. a 17. prosince zúčastnil místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn a ministr zahraničí C. Svoboda. Vláda přijala 22. prosince Národní strategii protidrogové politiky na dalších pět let. Materiál zpracoval již odvolaný ředitel sekretariátu vládní protidrogové rady Josef Radimecký. Ministerstvo školství zveřejnilo seznam výzkumných projektů, které podpoří finančně. Poprvé v historii tak vláda přidělila peníze na výzkum podle kvality předložených projektů. Některým školám výběrové komise složené z předních vědců dotaci z roku 2003 zdvojnásobily. Vedle univerzit v Brně a Olomouci, které v přírodních a společenských vědách překonaly Univerzitu Karlovu, uspěla i Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně a regionální školy v Pardubicích a Českých Budějovicích. Podle nového postupu rozdělování financí, který ministerstvo zvolilo, dostane podporu jen polovina z celkového počtu vědeckých pracovišť. Dne 30. prosince se premiér Gross zúčastnil jednání meziresortního krizového štábu řídícího pomoc zemím jihovýchodní Asie, postiženým tsunami. Gross kvůli tomu přerušil dovolenou a vyjádřil záměr pomoc sám koordinovat. Vicepremiér pro ekonomiku M. Jahn navrhl koncem prosince nový způsob, jak stabilizovat české zdravotnictví, které se podle něj řítí do finanční propasti. Podle Jahna je zapotřebí jasně definovat, jaká zdravotní péče bude hrazena a za jakou péči se bude připlácet. Navrhuje zavedení

154


poplatku 50 až 80 Kč za návštěvu u lékaře a zavedení poplatku 20 až 50 Kč za vystavení receptu a zavedení denního poplatku za pobytu v nemocnici. Poslanecká sněmovna

Ústavně-právní výbor odmítl 1. prosince dva poslanecké návrhy na zavedení přímé volby prezidenta. Oba návrhy počítaly s dvoukolovou volbou, přičemž v prvním kole by zvítězil kandidát s nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů. Podle původního návrhu někdejší poslankyně US-DEU Hany Marvanové by do druhého kola postoupili dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola a zvítězil by ten, který by získal více hlasů (stejný volební systém jako v Senátu). Podle návrhu Jiřího Pospíšila (ODS) by do druhého kola postoupil každý kandidát, který v prvním kole překročil hranici 12,5 % odevzdaných hlasů. Ve druhém kole by se uplatnil princip relativní většiny (inspirace volebním systémem pro francouzské Národní shromáždění). Dne 15. prosince schválila Sněmovna státní rozpočet na rok 2005. Pro návrh se vyslovilo 101 poslanců vládních stran, proti bylo 99 poslanců ODS a KSČM. Rozpočet počítá s příjmy ve výši 824,8 miliard a výdaji ve výši 908,4 miliard Kč. Podle premiéra Grosse rozpočet odpovídá konvergenčním kritériím a je prvním krokem k přijetí eura. Poslanci neschválili mimo jiné pozměňovací návrhy Miroslava Kalouska, jenž usiloval o použití ušetřených 2,5 miliardy Kč na přímé platby pro zemědělce, výstavbu vodovodu a kanalizace a regionální kulturu. Prostředky nakonec zůstaly v rezervě rozpočtu, jak požadoval ministr financí Bohuslav Sobotka. Poslanecká sněmovna odmítla návrh zákona, kterým vláda navrhovala zrušení doživotní imunity poslanců a senátorů a chtěla omezit imunitu jen na dobu trvání mandátu člena parlamentu. Novela navrhovala také ztrátu mandátu pro poslance nebo senátory, kteří byli odsouzeni pro úmyslný trestný čin. Dne 17. prosince poslanci odsunuli schvalování kontroverzního návrhu zákona o výstavbě dálnic na únor 2005. Zákon by měl usnadnit budování dálnic, prostřednictvím snazšího vyvlastňování pozemků. Senát

Nejvyšší správní soud zrušil 3. prosince výsledky voleb ve volebním obvodu Praha 11 a nařídil jejich opakování. Vyhověl tak stížnosti neúspěšného kandidáta KDU-ČSL Antonína Zápotockého, jenž poukazoval na způsob vedení kampaně, jež byla podle něj namířena proti jeho osobě. Zápotocký

155

PROSINEC 2004

ve volbách skončil na třetím místě a nepostoupil do druhého kola. Volby vyhrál Jan Nádvorník z ODS. Senátoři schválili 9. prosince novelu zákona o daních z příjmu, podle které si rodiny s dětmi budou moci odečíst od svých daní na každé vyživované dítě 6000 Kč ročně. Novela zavádí rovněž společné zdanění manželů. Téhož dne Senát schválil novelu zákona o hospodaření energií, na jejímž základě se posouvá termín instalace termostatických ventilů v bytech o dva roky. Podle zákona navíc mohou obyvatelé domů, ve kterých tyto ventily nejsou, odmítnout jejich instalaci. Novým předsedou Senátu se 15. prosince stal Přemysl Sobotka z ODS. V tajných volbách získal podporu 55 z 80 přítomných senátorů. Ve funkci vystřídal senátora za KDU-ČSL Petra Pitharta. Místopředsedy byli zvoleni Jiří Liška (ODS), Petr Smutný (ČSSD), Petr Pithart (KDU-ČSL) a až ve třetím kole Edvard Outrata (Klub otevřené demokracie). Dne 16. prosince senátoři odmítli dalšího kandidáta prezidenta na post ústavního soudce. Senátoři dospěli k názoru, že by se členkou Ústavního soudu neměla stát žalobkyně Jaroslava Novotná. V tajné volbě ji podpořilo jen jedenáct ze šestasedmdesáti senátorů. Dostala tak nejméně hlasů ze všech dosavadních prezidentových kandidátů. Podle většiny senátorů neprošla především proto, že byla dvanáct let členkou KSČ. Ústavní soud

Ústavní soud zrušil 15. prosince část trestního řádu, která obsahuje postup při podání stížnosti na usnesení policie či státního zástupce o pokutě. Podle Ústavního soudu bylo ustanovení v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod.


Na schůzi předsednictva České strany sociálně demokratické (ČSSD) 3. prosince vyzval ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek úřadujícího předsedu strany Stanislava Grosse, aby ještě jednou nabídl ruku bývalému předsedovi ČSSD Miloši Zemanovi. S. Gross to odmítl s tím, že podobné gesto již učinil dvakrát a ani jednou nebyla jeho nabídka přijata; navíc je přesvědčen, že Zemanova cesta by nevedla ČSSD k úspěchu (následující den si za to vysloužil potlesk Ústředního výkonného výboru /ÚVV/ ČSSD).

156


Otevřeným jednáním ÚVV ČSSD 4. prosince skončily pro S. Grosse debaty, které prý až příliš zaměstnávaly sociální demokracii. Na jeho výzvu, aby lidé s odlišným názorem na směřování strany předložili k jednání nějaký alternativní materiál k hlasování, nikdo nereagoval, proto se velmi důrazně hodlá vydat na cestu, kterou nastínil. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach na jednání vůbec nevystoupil (hovořil však na uzavřeném jednání předsednictva s poslanci a senátory, kde představil alternativu menšinové vlády ČSSD). Na případné další projevy nesouhlasu hodlá S. Gross odpovídat jen formou hodnocení přínosu toho konkrétního kritika pro sociální demokracii. Prohlásil, že je třeba se zbavit lidí, kteří škodí sociální demokracii (a současně vyzval ÚVV, aby např. tajnými volbami vyjádřil svůj názor na Grosse samotného). Tuto skupinu lidí však neztotožnil se skupinou lidí s odlišným názorem (a mezi těmi, kdo mají odlišný názor, ale odvádějí výborný kus práce pro ČSSD, jmenoval např. Jaroslava Foldynu nebo Radko Martínka). Otevřeně však prohlásil, že poslanecký klub ČSSD není dobře veden (údajně je veden pouze administrativně – chybí politická příprava; poslanci jsou málo aktivní). Předložil rovněž návrh změn stanov (které měly např. otevřít odborné zázemí ČSSD a Masarykovy dělnické akademie nezávislým odborníkům; změnit způsob nominací do vrcholných orgánů strany; změnit strukturu ÚVV směrem ke zvýšení jeho reprezentativnosti apod.). Mezi čtyřiceti laureáty Horákovy plakety, které ÚVV ČSSD vyznamenal u příležitosti 15. výročí obnovení sociální demokracie, byli např. Vladimír Špidla, Bohumil Sobotka, Jitka Kupčová, Erazim Kohák či Petra Buzková. Grossovy výroky na adresu poslaneckého klubu kritizovali poslanec Vladimír Laštůvka, podle kterého by tak na otevřeném zasedání S. Gross neměl mluvit, a předseda klubu Petr Ibl, který sepsal několik připomínek, jež následně předložil grémiím k projednání. Většinou jednoho hlasu schválil ústecký Krajský výkonný výbor ČSSD dohodu o povolební spolupráci s ODS. V. Laštůvka spěšně opustil jednání se slovy, že se jedná o znehodnocení programových ideálů ČSSD; předseda KVV Jaroslav Foldyna, který byl podepsáním dohody pověřen, je přesvědčen, že rozhodnutí nepovede k hlubším sporům v krajském vedení strany. Děčínský Okresní výkonný výbor ČSSD, jehož je Foldyna předsedou, však na své konferenci 11. prosince jednohlasně tuto spolupráci odsoudil. Podobný postoj vyjádřila i ústecká okresní konference. ČSSD bude mít z jedenácti krajských radních jednoho. V Libereckém kraji byly projevy nespokojenosti s vedením ČSSD silnější. Stranu opustilo všech pět sociálních demokratů z jablonecké radnice v čele s předsedou krajské sociální demokracie, jabloneckým místostarostou Ji-

PROSINEC 2004

157

řím Rudolfem. Pětice založila vlastní Klub sociálnědemokratické orientace (SDO) a nabídla ODS další spolupráci v rámci radniční koalice (ODS nabídku přijala). Krajskou ČSSD na Liberecku z pozice statutárního místopředsedy povede semilský poslanec Michal Kraus. Mimořádná okresní konference v Jablonci nad Nisou pak vyzvala 11. prosince k ukončení trvajících rozbrojů ve straně a požádala M. Zemana o účast na březnovém sjezdu. Ve Slezské Ostravě se sociální demokraté spojili s KSČM a odvolali ODS z rady města; tu následně utvořili v poměru 5 ČSSD, 3 KSČM, 2 nestraníci a 1 ODS. Sociální demokrat Miroslav Vojkovský se stal starostou. Desetistránkový dopis s připomínkami ke kritice vedení poslaneckého klubu ČSSD, kterou prezentoval S. Gross na otevřeném jednání ÚVV ČSSD 4. prosince, rozeslal P. Ibl 20. prosince. Na jeho konci oznámil svoje rozhodnutí rezignovat na funkci předsedy klubu. Zdůvodnil jej mj. tím, že ze strany poslaneckého klubu necítí podporu ke změnám, příp. že apatie a nedisciplinovanost některých členů je neúnosná. Ministr zemědělství Jaroslav Palas se 23. prosince v deníku Právo ohradil proti označování jeho osoby za zpátečníka a staromilce. Současné výroky bývalého předsedy ČSSD M. Zemana považuje za „za nerozumnou odvetu, která ČSSD velmi škodí“; současně však uvedl, že „jedině rychlá resuscitace a cesta vpřed je to, co může ČSSD vrátit ztrácející se kredit a voliče“. Podle B. Sobotky je sociální demokracie „definitivně poslední a jedinou překážkou, která může zabránit ODS zničit v České republice sociálně soudržnou společnost a bez náhrady zrušit sociální stát“. (Právo, 23. 12. 2004) Na klíčový souboj v roce 2006 však není připravena a jediná cesta k jejímu oživení je radikální změna – ne však návratem k někdejšímu programu, ale modernizací, která bude reagovat na změněnou politickou i socioekonomickou realitu. Ta zahrnuje otevření se levicovým a středovým voličům, provedení nezbytných reforem a personální obnovu strany. P. Ibl podpořil 27. prosince svůj záměr rezignovat na funkci předsedy poslaneckého klubu ČSSD, a sice výzvou směřovanou na místopředsedy klubu, aby učinili totéž. Místopředsedové klubu se na schůzce 28. prosince dohodli, že demisi podávat nebudou, a naopak nastíní odlišnou koncepci řízení klubu. Antonín Macháček např. prohlásil, že komunikace mezi vládou a klubem se od příchodu S. Grosse do čela strany zlepšila. V Praze 11 se mají opakovat senátní volby. Nejvyšší správní soud vyhověl 3. prosince volební stížnosti neúspěšného kandidáta Antonína Zápotockého z Křesťanské a demokratické unie-Československé strany lidové (KDU-ČSL), kterému těsně unikl postup do druhého kola voleb. Předseda soudu Josef Baxa řekl, že volební kampaň v daném obvodu nebyla vedena

158


čestně a poctivě, čímž byl porušen volební zákon. Prezident Václav Klaus nyní bude muset v Praze 11 vypsat nové volby. Konat by se měly nejpozději v první polovině března 2005. A. Zápotockému unikl postup do druhého kola o 325 hlasů. Neúspěch přičítal údajným lžím a pomluvám, které o něm vyšly v místních radničních zpravodajích, a stěžoval si proto na porušení pravidel volební kampaně. Zpravodaj vydává městská část za obecní peníze; navíc při sporném čísle zvýšila náklad z 2 700 na cca 50 000 výtisků, upozornil správní soud. V Plzeňském kraji se dohodla KDU-ČSL s ODS na uzavření krajské koalice, lidovci získali dvě místa v radě. Účastníci Celostátní konference KDU-ČSL v Praze se 11. prosince usnesli, že KDU-ČSL bude pomáhat ochraně nenarozených dětí pozitivní rodinnou politikou, nikoli kriminalizací potratů. „Zápas za úctu k nenarozenému životu je naší zásadní prioritou,“ řekl novinářům předseda strany Miroslav Kalousek s tím, že KDU-ČSL k prosazování této priority „nedoporučuje svým poslancům a senátorům používat represivní prostředky trestního zákoníku“. Právě někteří lidovečtí poslanci loni předložili návrh na zákaz potratů, avšak ve sněmovně neuspěli. Lidovci podle usnesení chtějí nadále prosazovat to, aby se co nejvíce dětí vrátilo z ústavů do rodinné péče. „Budeme iniciovat zakotvení pomoci ženám, které se ocitli v tíživé situaci, a vytvoříme podmínky pro skloubení profesionálního růstu a péče o rodinu,“ uvedl první místopředseda strany Jan Kasal. V polovině prosince proběhla volba nového vedení Senátu. Stávající předseda Senátu, lidovec Petr Pithart na post předsedy znovu nekandidoval, byl zvolen 1. místopředsedou pro vnější vztahy. Lidovci na koaliční schůzce 20. prosince znovu otevřeli otázku deregulace nájemného. Podle J. Kasala současný stav nájemného řadu lidí poškozuje. Na zákonu, který by postupně uvolnil ceny nájemného, se nedokázala koalice dohodnout, když stál v čele vlády Vladimír Špidla, a to kvůli rozporům mezi sociálními demokraty a unionisty. Ve hře přitom byla možnost postupného trojího zvýšení nájmů o deset procent do voleb v roce 2006. Strany vládní koalice by měly podle Kasala také více hovořit i o referendu o evropské ústavě. Unie svobody-Demokratická unie (US-DEU) přijala počátkem prosince programový dokument „Unie svobody požaduje více peněz pro vysoké školy“, ve kterém požaduje restrukturalizaci výdajové stránky státního rozpočtu tak, aby se v roce 2007 dostaly výdaje na vysoké školství minimálně evropského průměru (1,3 % HDP, ČR dnes 0,85 % HDP) s cílem dosáhnout zdvojnásobení objemu prostředků až na hranici 1,8 % HDP pro

159

PROSINEC 2004

potřeby terciálního vzdělávání. US-DEU také navrhla ustavení koaliční expertní skupiny na úrovni náměstků ministrů k dopracování reformy vysokých škol. Přijetím tohoto dokumentu odstartovala kampaň, která má oslovit voliče US-DEU. Dne 15. prosince neuspěl senátor Edvard Outrata (US-DEU) při volbě čtvrtého místopředsedy Senátu. E. Outrata, kterého navrhl Klub otevřené demokracie, získal 39 ze 79 odevzdaných hlasů. „Jedním z důvodů může být jakási msta,“ řekl ČTK místopředseda Klubu otevřené demokracie Jan Hadrava (US-DEU) v narážce na nominaci člena klubu Josefa Jařaba na post předsedy Senátu proti Přemyslu Sobotkovi (ODS). E. Outrata byl zvolen až ve třetím kole hlasování, kdy získal 49 z 80 odevzdaných hlasů. Podle předsedy US-DEU Pavla Němce je potřeba razantní snížení daňové zátěže a odvodů. „Proto jsem již zadal svému poradnímu sboru úkol připravit koncept daňové reformy, která by znamenala poloviční daně z příjmů pro zaměstnance.“ Podle deníku Právo ze 17. prosince se jedná o další kolo kampaně, která má oslovit nové voliče strany. Opoziční strany

Občanská demokratická strana (ODS) přijala program strany pro výzkum a vývoj „Příležitost pro univerzity a firmy – Modrá šance pro výzkum a vývoj“, ve kterém navrhuje změnu prostředí tak, aby bylo umožněno společné podnikání firem a veřejných výzkumných pracovišť. Dokument představil 1. prosince stínový ministr školství Walter Bartoš. Ve dnech 4. a 5. prosince proběhl v Praze XV. Kongres ODS. Předsedou strany byl zvolen Mirek Topolánek, který byl současně jediným kandidátem a který získal 354 z 391 hlasů. 1. místopředsedou byl zvolen Petr Nečas, který ve druhém kole tajné volby porazil o 17 hlasů pražského primátora Pavla Béma. Na posty místopředsedů ODS kandidovali P. Bém, Petr Bendl, Miroslava Němcová, Ivan Langer, Miroslav Beneš, Vlastimil Tlustý, Martin Říman a Oldřich Vojíř. V prvním kole tajného hlasování žádný z osmi kandidátů nezískal potřebnou většinu. Ve druhém kole se místopředsedy stali P. Bém (221 hlasů), P. Bendl (211 hlasů) a I. Langer (201 hlasů) a do třetího kola postoupili M. Říman a M. Němcová, která byla zvolena. Dále byli zvoleni členové a náhradníci Výkonné rady ODS, členové Kontrolní a revizní komise ODS a členové Smírčího výboru ODS. Kongres schválil úvodní zprávu předsedy M. Topolánka, zprávu o činnosti VR ODS od kongresu V Luhačovicích roku 2003 a zprávu Kontrolní a revizní komise ODS. Kongres posléze vzal na vědomí zprávu o činnosti Smírčího výboru ODS, zprávu o činnosti Poslaneckého klubu ODS, zprávu o činnosti

160


Senátního klubu ODS, zprávu o činnosti Poslaneckého klubu ODS v EP a zprávu o hospodaření ODS za období 2003–2004. Kongres ODS přijal prohlášení, ve kterém s uspokojením hodnotí výsledky voleb do Evropského parlamentu, Senátu a krajských zastupitelstev, potvrzuje odhodlání k důslednému vyrovnání se s komunistickou minulostí a k odškodnění jejích obětí a oceňuje spolupráci se sdružením Mladí konzervativci. V oblasti zaměřené na zahraniční politiku kongres podpořil další rozšíření EU o nové členské státy a současně potvrdil výhrady ODS k návrhu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu a vyzval kluby poslanců a senátorů k prosazení jednorázového referenda. V části zabývající se domácí politikou kongres označil stávající koaliční vládu za neschopnou efektivně vládnout, kritizoval pokračující zadlužování ČR a vyzval senátory za ODS k „blokování vládní socialistické legislativy a dalších návrhů, které jsou v rozporu s politickým programem ODS. Starosta Prahy 15 Jan Nádvorník a Občanská demokratická strana se obrátí kvůli zrušení výsledků senátních voleb v obvodu Praha 11 Nejvyšším správním soudem v Brně na Ústavní soud. „Právě jsme se rozhodli, že jak já, tak ODS, podáme dovolání k Ústavnímu soudu,“ řekl Nádvorník 6. prosince pro ČTK. ODS získala zastoupení ve všech třinácti krajských radách a ve dvanácti krajích obsadila taktéž post hejtmana. Ve Středočeském kraji vytvořila koalici s Koalicí pro Středočeský kraj a koalicí SNK-Sdružení nezávislých a Evropských demokratů a v jedenáctičlenné krajské radě získala osm postů; hejtmanem se stal P. Bendl. V Jihočeském kraji vytvořila koalici s KDU-ČSL a SNK-Sdružením nezávislých a v jedenáctičlenné radě získala sedm postů; hejtmanem se stal Jan Zahradník. V Plzeňském kraji vytvořila koalici s KDU-ČSL a v devítičlenné radě získala sedm postů; hejtmanem se stal Petr Zimmermann. V Karlovarském kraji vytvořila koalici s ČSSD a v devítičlenné radě získala sedm postů; hejtmanem se stal Josef Pavel. V Ústeckém kraji ODS nevytvořila žádnou koalici a v jedenáctičlenné radě obsadila 10 postů, jeden přenechali ČSSD; hejtmanem se stal Jiří Šulc. V Libereckém kraji vytvořila koalici s ČSSD a v devítičlenné radě získala šest postů; hejtmanem se stal Petr Skokan. V Královéhradeckém kraji vytvořila koalici s SNK-Sdružením nezávislých a v devítičlenné radě získala sedm postů; hejtmanem se stal Pavel Bradík. V Pardubickém kraji vytvořila koalici s Koalicí pro Pardubický kraj a v devítičlenné radě získala pět postů; hejtmanem se stal Michal Rabas. V kraji Vysočina vytvořila koalici s KDU-ČSL a SNK-Sdružením nezávislých a v devítičlenné radě získala čtyři posty; hejtmanem se stal Miloš Vystrčil. V Jihomoravském kraji vytvořila koalici s KDU-ČSL a v jedenáctičlenné radě získala pět po-

PROSINEC 2004

161

stů. V Olomouckém kraji vytvořila koalici s KDU-ČSL a v jedenáctičlenné radě získala osm postů; hejtmanem se stal Ivan Kosatík. Ve Zlínském kraji vytvořila koalici s KDU-ČSL a ČSSD a v devítičlenné radě získala čtyři posty; hejtmanem se stal Libor Lukáš. V Moravskoslezském kraji vytvořila koalici s KDU-ČSL a v jedenáctičlenné radě získala sedm postů; hejtmanem se stal Evžen Tošenovský. V Maastrichtu se 14. prosince uskutečnily volby výkonných orgánů Rady evropských obcí a regionů (CEMR). Výkonným prezidentem byl zvolen zastupitel Hradce Králové a poslanec Evropského parlamentu Oldřich Vlasák (ODS). „Ve své nové funkci se soustředím zejména na oblast kohezní politiky, kde je potřeba zajistit co nejsnadnější přístup evropských samospráv k prostředkům ze strukturálních fondů a na veřejné služby. Budu prosazovat, aby postupná liberalizace služeb neprobíhala na úkor pravomocí měst a obcí, a tím neovlivňovala podobu komunální politiky,“ zdůraznil O. Vlasák ve svém projevu. Všichni poslanci ODS hlasovali 15. prosince proti přijetí vládního návrhu zákona o státním rozpočtu. Podle předsedy poslaneckého klubu ODS V. Tlustého hospodaření státu na dluh pokračuje v nezměněné míře. Novým předsedou Senátu se 15. prosince stal Přemysl Sobotka, když v tajných volbách získal 55 z 80 hlasů. Hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS) byl 17. prosince znovuzvolen do čela Asociace krajů ČR. Svůj hlas mu dali nově zvolení hejtmani, kteří se sešli v Praze na svém prvním povolebním jednání. Prvním místopředsedou asociace bude následující dva roky středočeský hejtman Petr Bendl (ODS). Místopředsedy se stali také hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel (ODS) a hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann (ODS). Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) podala po druhém kole senátních voleb stížnost Nejvyššímu správnímu soudu. Strana tvrdila, že v penzionu pro důchodce v ústecké části Krásné Březno se sociální pracovnice obyvatel vyptávala, koho chtějí volit, a podle toho jim vydávala volební lístky. Voliči vložili takto veřejně vybraný lístek do obálky a sociální pracovnice je pak za ně vhazovala do urny, čímž byla porušena tajnost hlasování. Poškozen měl být kandidát KSČM Jaroslav Doubrava (občanský demokrat Pavel Sušický nad ním zvítězil o 2653 hlasů), KSČM navrhla anulovat výsledky voleb. Nejvyšší správní soud 13. prosince stížnost odmítl jako nedůvodnou, předsedkyně senátu nicméně uvedla, že byla porušena tajnost hlasování. Vydáním oficiálního stanoviska podpořil předseda Ústředního výboru (ÚV) KSČM Miroslav Grebeníček požadavek odborů na zvýšení minimál-

162


ní mzdy o 800 Kč namísto vládou navrhovaných 485 Kč. Současná velmi nízká úroveň minimální mzdy podle něj nemotivuje k práci, prohlubuje chudobu a existenční nejistotu občanů, do velkých problémů uvrhne např. matky samoživitelky s dětmi. M. Grebeníček na zasedání ÚV KSČM 4. prosince prohlásil, že je třeba změnit styl práce pomocí metod ofenzivnější politiky. Hodlá změnit komunikaci strany se širokou veřejností – jako příklad uvedl pražskou reprezentaci KSČM, která se nemůže orientovat na dělníky, rolníky a pracující inteligenci, jelikož sociálně ekonomická struktura pražské společnosti se výrazně změnila. Místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš oznámil, že zvažuje zřízení „odborných mluvčích“ pro jednotlivé resorty (čímž by vznikla odborná protiváha vládě a ODS). Následně představil materiál „Stav ekonomiky ČR a podmínky jejího vývoje po vstupu do Evropské unie“, komunistickou alternativu vůči vládním krokům i vůči Modré šanci ODS. Materiál řeší „zmezinárodnění“ naší ekonomiky. Ústí v přesvědčení, že dalším krokem v evropské ekonomice nemůže být další liberalizační vlna, nýbrž péče o vlastní konkurenceschopnost a ochrana před konkurenty zejména z USA či Asie. Varuje před přechodem na euro a podmiňuje jej minimalizací rizik jako např. sociálního propadu, oslabení ekonomického výkonu či růstu nezaměstnanosti. Místopředseda ÚV Karel Klimša ve zprávě k výsledku voleb nehodnotil výsledek KSČM ani jako důvod k velkým oslavám, ani jako porážku či selhání. Strana obhájila své dosavadní pozice, ale na rozdíl od ODS, která dostoupala ke stropu svých možností, má šanci se nadále rozvíjet. Jako příčiny limitovaného výsledku komunistů uvedl: nedostatečnou kádrovou politiku (nedotažené primární volby); kampaň neefektivních mítinků namísto efektivnější osobní agitace; špatně formulovanou rétoriku (namísto vysvětlování programu měla strana použít stručná hesla); neschopnost překonat blokádu ze strany sdělovacích prostředků a vnější tlak na KSČM (hovořil o nové vlně antikomunistické hysterie); nejednotnost ve vystoupeních jednotlivých představitelů strany. O plánech na budoucí volební kampaně však odmítl veřejně hovořit, neboť byly dosud příliš transparentní; nevyloučil však možnost navýšení nákladů např. na tiskovou inzerci (zmínil však, že MF Dnes odmítla KSČM poskytnout prostor i v rámci placené inzerce). V rámci zvýšení odpovědnosti všech volených funkcionářů navrhl posílit krajský článek strany uvolněným funkcionářem (tajemníkem KR a klubu zastupitelů). Bývalý místopředseda ÚV a současný senátor Vlastimil Balín pak na uzavřeném zasedání tlumočil M. Grebeníčkovi kritiku ze strany mosteckého

PROSINEC 2004

163

okresního výboru za jeho předvolební i povolební mediální výstupy (zejm. vyhlášení války ODS a nepoděkování voličům KSČM za jejich hlas). Mostečtí komunisté vzkázali M. Grebeníčkovi, že do voleb roku 2006 by měla strana jít s jiným lídrem. Ten to interpretoval jako neoprávněnou ukřivděnost V. Balína za to, že za svého korunního prince vybral V. Filipa a nikoli jeho. Mezi možnými kandidáty na funkce ministrů uvedl M. Grebeníček např. Pavla Kováčika pro resort zemědělství či Vojtěcha Filipa a Zuzku Rujbrovou pro resort spravedlnosti. Oddělení informací KSČM vydalo 14. prosince stanovisko, ve kterém odsoudilo prodej TV Nova do rukou zahraničních vlastníků jako pokračování výprodeje české suverenity v médiích. Místopředseda ÚV KSČM pro ekonomiku a hospodaření František Toman uvedl 13. prosince, že KSČM obdržela první dar v roce 1999 od dvou manželů, a to ve výši 800 tisíc Kč. Počet dárců i výše darů se kontinuálně zvyšovala, v roce 2003 poskytli poslanci a senátoři své straně 4,2 milionu Kč, dary od ostatních sympatizantů tvořily 123 tisíc Kč. KSČM nemá dluhy, za což vděčí internímu pravidlu o vyrovnaných rozpočtech všech organizací a dobré práci Ústřední revizní komise. 65 budov, které KSČM vlastní většinou i s pozemky, zakoupila po roce 1990. KSČM vede spor o jednu budovu v Plzni, jejíž majitel uplatňuje restituční nárok, a o dalších deset budov na základě tzv. „zestátňovacího zákona“, č. 496/90 Sb., o navrácení majetku Komunistické strany Československa lidu České a Slovenské Federativní Republiky. Strana uvažuje o změně sídla ÚV, neboť stávající budova v ulici Politických vězňů si žádá opravy a investice, jež strana nemá k dispozici. Při současné organizační struktuře se stotisícovou členskou základnou a průměrným měsíčním příspěvkem 25,- Kč by se strana jen z příspěvků neuživila. F. Toman dále uvedl, že Haló noviny a Naše pravda jsou jediné české noviny, které nemají žádný vložený zahraniční kapitál; nedaří se však zvyšovat jejich prodej a proto musejí redakce hledat způsoby snížení nákladů. Následně oznámil, že ÚV KSČM předal kubánskému lidu prostřednictvím ústředního výboru KS Kuby 5000 dolarů jako humanitární pomoc a projev solidarity s postiženými přírodní katastrofou na Kubě. Za účasti M. Grebeníčka se Pražská rada KSČM dohodla, že se bude scházet častěji, především k přípravě voleb v Praze (podzim 2006). Současně přijala závěr reagující na průběh a odezvy na pietní akt pořádaný k 108. výročí narození Klementa Gottwalda. Členové PR se zavázali „konat podobné akce k uctění památky významných osobností našich dějin při kulatých výročích s vyváženým připomenutím osobnosti v duchu závěrů KSČM“. Mezi dvěma osobami, které se při hlasování o tomto usnesení zdržely, byla i předsedkyně rady Marta Semelová.

164


EKONOMIKA A HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2004


SNK-Sdružení nezávislých v prosinci dokončovalo jednání o povolební spolupráci v krajích. V listopadu uzavřelo dohody ve Středočeském, Královehradeckém, Jihočeském kraji a v kraji Vysočina. Josef Jařab (nestraník za Občanskou demokratickou alianci /ODA/) byl Klubem otevřené demokracie nominován na předsedu Senátu, i když šance na jeho zvolení jsou podle jeho slov spíše jen teoretické. XXII. celostátní konference ODA se konala 11. prosince v Praze. Hlavními body jednání byly změny Stanov ODA a oslava 15. výročí jejího vzniku. Delegáti se shodli na tom, že tato především slavnostní konference nemohla poskytnout dostatečný prostor pro obsáhlou diskusi nad současnou politickou situací v ČR a budoucností ODA. Podle usnesení ústředního sněmu ODA bude XXIII. celostátní konference svolána nejpozději v únoru 2005. Kromě volby nového vedení strany bude na programu i zmíněná diskuse. Senátorský klub Nezávislí 14. prosince změnil svůj název, předsedu i zaměření. Novým názvem sedmičlenné frakce je klub SNK podle stejnojmenného politického hnutí, jak sdělil nový předseda klubu Josef Zoser z Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst (HNHRM). SNK má v klubu tři zástupce. Rozhodnutí o změně názvu klubu bylo jednohlasné, i když v klubu působí i dvě senátorky – nestraničky, které nominovalo konkurenční hnutí Nezávislí. „Náš klub by měl zaujmout konečně viditelnou pozici v Senátu, měl by prezentovat politiku od středu napravo,“ řekl J. Zoser. Klub chce podle něj přispět k tomu, aby SNK uspělo i ve volbách do sněmovny v roce 2006. Vliv na rozhodnutí klubu měla do jisté míry i vyjednávání o uspořádání Senátu, v nichž například ODS označila frakci za nečitelný subjekt a preferovala standardní politické strany, uvedl senátor SNK Josef Novotný. J. Zoser v čele klubu vystřídal nestraničku Helenu Rögnerovou, která byla zvolena místopředsedkyní frakce. Klub SNK nadále počítá s určitou spoluprací s Klubem otevřené demokracie, v zásadních věcech chce ale vystupovat samostatně. První místopředsedkyní byla zvolena H. Rögnerová, členy jsou Václava Domšová, Liana Janáčková, Josef Novotný, Igor Petrov a Jitka Seitlová. Autoři: Ústavní orgány: Vlastimil Havlík, David Müller Politické strany: Tomáš Hudeček, Marie Jílková, Jaroslav Petřík

165

EKONOMIKA A HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2004* OLDŘICH KRPEC

Rok 2004 byl z hlediska ekonomiky i obecně z hlediska politiky rokem výjimečným. Z obecného hlediska jde pochopitelně o vstup České republiky do Evropské unie k 1. květnu 2004. Tato událost má samozřejmě významné důsledky i pro hospodářskou politiku ČR a to také proto, že vláda deklarovala zájem vstoupit do měnové unie v horizontu roku 2010. K roku 2008 pak mají být v důsledku vládní hospodářské politiky splněna konvergenční kritéria, kterými Evropská unie vstup do měnové unie podmiňuje. Realizace integračního záměru v podobě vstupu do EU pak pochopitelně znamená zvýšenou interakci s Bruselem v souvislosti s hospodářskou politikou a zároveň vyšší úroveň kontroly jejích konkrétních aspektů ze strany orgánů EU. Rok 2004 byl však výjimečný i z jiných důvodů. Česká republika v něm dosáhla po období stagnace (1998–2000) a oživování (2001–2003) velice dobrého růstu, který by se měl v roce následujícím ještě urychlit. Růst HDP na hranici 4 procentních bodů (ve druhém čtvrtletí) je nejvyšším růstem od poloviny devadesátých let. Rok 2004 byl dobrý pro celou světovou ekonomiku. Relativně nejméně úspěšná byla ve srovnání s jinými regiony eurozóna (růst jen 2,4 %), naopak nově přistoupivší země vykazovaly mimořádnou dynamiku růstu – v průměru 5 %. (MFČR 2004a, HN, 10. 9. 2004, MF Dnes, 26. 10. 2004 a 10. 9. 2004) Přes optimistická makroekonomická čísla existují ale v ekonomice České republiky zároveň velmi významné problémy. Na začátku roku 2004 dosáhly veřejné rozpočty celkového dluhu ve výši 493 miliard Kč. Státní rozpočet byl sestaven na rok 2004 jako deficitní, a to s rekordním schodkem. Tento vývoj veřejných financí se stal důvodem pro kritiku ze strany mnohých významných mezinárodních institucí. Vláda reagovala na zjevné prohlubování deficitů veřejných financí již v roce 2003 a schválila „reformu veřejných financí“, která má vést v průběhu následujících let ke snížení deficitů na úroveň rovnající se tzv. konvergenčnímu kritériu vyžadovanéPříspěvek byl zpracován v rámci Výzkumného záměru Politické strany a reprezentace zájmů v soudobých evropských demokraciích (kód MSM0021622407). *

166


mu pro vstup do eurozóny. Přestože klíčová část snah o reformu veřejných financí je směřována do let 2005–2008, již v roce 2004 došlo k opatřením, které jsou její první fází. Rekordního růstu doznala v roce 2004 průmyslová výroba, stavebnictví a i přes mírný pokles je solidní příliv zahraničních investic. Růst exportu v polovině roku znamenal rekordní snížení schodku obchodní bilance a v souvislosti s přílivem investicí ze zahraničí lze říct, že jej nebylo v roce 2004 dosahováno na úkor nebezpečného zhoršování vnější ekonomické rovnováhy. (NEWTON College 2004) Úrokové míry zůstaly nízké a také inflace přes svůj mírný růst (3 %) zůstala plně pod kontrolou. Vážným problémem českého hospodářství je již od ekonomické krize v letech 1997 a 1998 růst nezaměstnanosti. Nezaměstnanost pokračovala v mírném růstu i v roce 2004 a dosáhla míry 10,3 %, což je její nejvyšší hodnota v porevolučním období. V roce 2004 byl zaznamenán nejnižší nárůst mezd za poslední roky (růst o 6,4 %) a vzhledem k růstu inflace je zřejmé zpomalení růstu reálných mezd. (MFČR 2004a, MF Dnes, 16. 10. 2004 a 3. 8. 2004) Kromě deficitů veřejných financí a nezaměstnanosti však existovaly ještě další problémy, které se zřejmě viditelně v roce 2004 neprojevovaly jen díky celkovému oživení. Mezinárodní instituce Českou republiku varují, že i přes optimistické prognózy do následujících let existují určité strukturální problémy, které je třeba urychleně řešit. Jejich řešení je i přes zdravý růst ekonomiky velice aktuální, protože právě pozitivní vývoj by měl při racionální hospodářské politice vytvořit prostor pro významnější systémové změny. Největším problémem, který se zdaleka neomezuje jen na Českou republiku, je neudržitelné financování starobních důchodů související s nepříznivým demografickým vývojem. V této souvislosti se reforma veřejných financí nemůže smířit jen s řešením opakujících se deficitů státního rozpočtu, ale musí obsahovat také zásadní důchodovou reformu a reformu zdravotnictví. (OECD 2004) Současné solidní ekonomické výsledky mají zdravý základ, přesto existuje potenciál hospodářství na další akceleraci růstu. Aby tohoto dalšího urychlení mohlo být dosaženo a aby tento rozvoj byl trvalý, je třeba učinit významné opatření také v rovině podnikatelského prostředí. Kritika zahraničních subjektů se v této souvislosti soustřeďuje na malou flexibilitu a mobilitu pracovní síly, neodpovídající investice do vzdělání, vědy a vývoje technologií a nevhodné nastavení administrativní správy znemožňující snadný vstup na trh pro hospodářské subjekty. (OECD 2004)


167

VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ A VZTAHY K ZAHRANIČÍ Světová ekonomika

V roce 2004 eurozóna prochází fází postupného oživení, které by mělo pokračovat i v následujících letech. Ekonomický růst však bude i nadále zaostávat proti USA a Japonsku. Růst USA v roce 2004 činil 4,7 %, pro rok 2005 je očekáváno mírné zpomalení na 3,9 %. Japonská ekonomika se odrazila k rychlému růstu a na začátku roku 2004 rostla o 5,6 %. Eurozóna se vynořuje z prodloužené stagnace. Růst je tažen spotřebou domácností a exportem, což je důsledek silné spotřebitelské poptávky ve východní Asii a USA. Tři největší ekonomiky eurozóny – německá, francouzská a italská – řeší vleklé problémy se stabilizací veřejných financí. Německo je v tomto ohledu slabinou eurozóny, hledá cestu mezi konsolidací veřejných financí a alespoň nějakou podporou růstu. Výrazně roste německý export, ale stále klesá spotřeba domácností. Pro rok 2004 se očekává v EU-15 růst HDP o 1,9 % a pro rok 2005 růst o 2,3 %. Dolarové ceny ropy zřejmě dosáhly svého vrcholu v třetím čtvrtletí roku 2004 (kolem 36 USD/barel). Pokračování růstu ceny ropy by mohlo ohrozit oživení ekonomiky, a to zejména v EU. V důsledku tohoto vývoje se také obrací trend nízkých úroků. Dalšími riziky by mohlo být posilování eura, a jako následek rostoucích cen ropy také inflační tlaky (inflace v eurozóně v roce 2004 činí 2,5% s tendencí k růstu). V regionu střední Evropy dochází k dynamickému růstu. Polské, maďarské i slovenské hospodářství dosáhlo rychlé míry růstu v roce 2004 (4,7 %; 3,3 %; 4,2 %). Kromě dynamického rozvoje mají však ekonomiky našich sousedů také problémy: nezaměstnanost v Polsku dosahuje 19 % a na Slovensku 16 %. Maďarsko bojuje se schodkem platební bilance (9 % HDP) a všechny země mají problém s vysokými a rostoucími deficity veřejných financí. (MFČR 2004a) Vztahy k zahraničí

Podíl deficitu běžného účtu platební bilance na HDP se oproti 5 % na začátku roku 2003 postupně zvýšil na 6,4 %. Schodek běžného účtu ve výši 175 miliard Kč je nejhlubším deficitem v historii ČR. Hlavním důvodem je zvýšení deficitu bilance výnosů (zahrnuje repatriované i reinvestované zisky zahraničních investorů) a snížením aktiva běžných převodů i bilance služeb. Na druhé straně se mírně zlepšilo saldo obchodní bilance. Deficit obchodní bilance od dosažení maxima v roce 2001 (–136 mld. Kč) se ply-

168


nule snižuje, a to i přes posilování koruny (zejména v roce 2002) a nepříznivý vývoj dolarových cen ropy. V únoru 2004 dosáhl zahraniční obchod kladného salda ve výši 4,1 mld. Kč, podobně kladná bilance byla v září (3,2 mld. Kč). Překvapením byl pokračující úspěšný trend obchodní bilance v říjnu 2004 (přebytek 4,1 mld. Kč). Tento vývoj vede ke změnám odhadů o celkovém saldu obchodní bilance – přes tradiční výrazné prohloubení deficitu v posledních měsících roku by se měla obchodní bilance pohybovat v deficitu kolem 45 mld. Kč. Jde o nejlepší výsledek za 10 let. Příliv zahraničních investic byl oproti roku 2003 a 2002 slabší (do října 2004 asi 100 miliard Kč). (ČNB 2004c, MF Dnes, 6. 10. 2004 a 3. 12. 2004) Přestože v zemích EU dosud nedošlo k výraznějšímu obratu od stagnace k vyššímu tempu růstu, export do této oblasti vykazuje vysokou dynamiku. Růst exportní výkonnosti, který byl podpořen vstupem do EU, prokazuje nárůst necenové konkurenceschopnosti domácích výrobců. Významnou roli hraje náběh nových exportně orientovaných kapacit, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií. Se státy EU má Česká republika aktivní obchodní bilanci a potěšitelné je, že mezi vývozy převládá průmyslová produkce s vysokou přidanou hodnotou. (MFČR 2004b, MF Dnes, 3. 9. 2004) Politická reflexe

Vláda a představitelé vládních stran akcentují především výrazné oživení českého hospodářství a výrazný růst hrubého domácího produktu. Vládní politici mají pochopitelnou tendenci interpretovat tento růst jako výsledek své hospodářské politiky. (Hospodářské noviny, 20. 10. 2004) Je však třeba říct, že k interpretaci hospodářského růstu ČR jako důsledku úspěšné hospodářské politiky sahají v případě, kdy musí čelit kritice za oblast veřejných financí, či kritice za nedostatečné reformy v rámci strukturálních politik. Představitelé opozice jednoznačně zdůrazňují, že růst hospodářství je důsledkem oživení světové ekonomiky, a že je české hospodářství zároveň stále pod svým potenciálem. (Hospodářské noviny, 16. 7. 2004) Opozice neopomíjí připomínat, že dynamika ČR je nižší, než je tomu v okolních zemích (s výjimkou Maďarska v druhé polovině roku) a souvisí s trendem nízkých úrokových sazeb. V žádném případě pak nelze, podle opozice, vidět pozitivní souvislost mezi hospodářskou politikou vlády a akcelerací růstu ekonomiky. Naopak špatné strukturální politiky vlády vedou k jeho zpomalování. Obdobně úspěšný vývoj zahraničního obchodu je vládou považován za důsledek úspěšné hospodářské politiky České republiky. Vláda si zvláště


169

pochvaluje, že pokračuje trend vývozu technologicky náročných dopravních prostředků a strojních zařízení – export s vysokou přidanou hodnotou. Vláda zdůrazňuje, že zlepšení platební bilance je zároveň důsledkem jak úspěšné proexportní politiky, tak programu investičních pobídek pro zahraniční investory, které vedly k rekordnímu přílivu těchto investic do české ekonomiky právě v roce 2004. Přímé zahraniční investice zlepšují platební bilanci a zároveň přispívají ke snížení deficitu bilance obchodní, protože vedou k zakládání úspěšných – na export orientovaných – výrob v ČR. Prioritou vlády v této souvislosti je dosažení stavu, kdy na úspěšné podniky vlastněné zahraničním kapitálem bude napojena subdodavatelská síť českých producentů. Opozice trvá na tom, že relativně pozitivní vývoj obchodní a platební bilance je způsoben oživením v Evropě a obecně ve světové ekonomice. Za klíčový faktor potom chápe zrychlení růstu Německa. Co se přílivu zahraničních investic týče, vládní program investičních pobídek má pozitivní dopady, ale zároveň vytváří neopodstatněné výhody pro zahraniční investory a diskriminuje domácí konkurenci. Investiční pobídky v podobě daňových prázdnin pak vedou k výpadku daňových příjmů a v kontextu fiskální politiky vlády se podílejí na prohlubování deficitů veřejných financí. Opozice dále zdůrazňuje, že příliv zahraničních investic je z velké části neopakovatelný spolu s tím, jak je dokončována privatizace státních podílů v podnicích. Pro zahraniční investice malého a středního rozsahu není vláda schopna vytvořit příznivé podnikatelské prostředí. V této souvislosti pak vláda nečinně přihlíží trendu, kdy produktivita práce a zisky rostou především v sektoru přímých zahraničních investic a naopak zjevně zaostávají domácí podniky.

MONETÁRNÍ POLITIKA

Měnová politika České národní banky je prováděna v režimu cílování inflace. Tento režim byl formulován v její dlouhodobé měnové strategii. (ČNB a Vláda ČR 2003) Inflační cíl byl stanoven pro období let 2002 až 2005 v podobě pásma pro meziroční růst spotřebitelských cen. Toto cílové pásmo rovnoměrně klesá z úrovně 3–5 % (v lednu 2002) na úroveň 2–4 % v (prosinci 2005). Svou měnovou politiku ČNB nemusela v roce 2004 měnit a považuje ji za úspěšnou. Inflační cíl bude platit až do přistoupení ČR k eurozóně. Tento inflační cíl, který byl v roce 2004 úspěšně splněn, je východiskem pro plnění konvergenčního kritéria. Inflace v roce 2004 činí 3,1 %, pro rok 2005 je předpokládán další její pokles na 2,8 %. Do in-

170


flace v roce 2004 se promítají administrativní cenová opatření ve výši 1,3 procentního bodu. Zatímco v roce 2003 byla míra inflace jen 0,1 %, v roce 2004 došlo k jejímu mírnému, relativně stabilnímu růstu. Inflační vývoj však neznamená pro českou ekonomiku problém. (ČNB a Vláda ČNB 2003, MF Dnes, 8. 10. 2004 a 8. 11. 2004) Vývoj kurzu vůči euru (mírné oslabování) ani proti dolaru (výrazné posilování) nepředstavuje pro české hospodářství a především pro jeho exportní potenciál významnější riziko. V prosinci česká koruna dosáhla vůči americkému dolaru historického maxima, když posílila na 22,79 Kč za dolar. Vůči euru se ve stejném období dostala na dvouleté maximum (30,69 Kč za euro). Ke konci roku bylo možné považovat posilování koruny za přehnané – ČNB reagovala slovní intervencí. Slabý dolar zlevňuje především pohonné hmoty a díky orientaci českého exportu na trh EU nepředstavuje vážný problém ani pro domácí výrobu (a pro její export). Pokud by však dále posilovalo vůči dolaru euro, mohlo by dojít k ohrožení evropského růstu. (MFČR 2004b) K 25. červnu 2004 ČNB zvýšila své tři základní sazby o 0,25 procentního bodu, tj. zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 2,25 % (diskontní sazbu na 1,25 % a lombardní sazbu na 3,25 %). Toto rozhodnutí bylo finančními trhy očekáváno o něco později. Naposledy ČNB ke zvýšení úrokových sazeb přistoupila v roce 2001, od té doby docházelo k jejich snižování. (Hospodářské noviny, 6. 7. 2004) V souvislosti se vstupem ČR do EU se změnilo postavení ČNB a zároveň podoba i funkce monetární politiky. Již v období před vstupem do EU (od roku 2001) došlo ke komplexní hospodářské přípravě na účast v hospodářské a měnové unii, a to prostřednictvím tzv. Předvstupního hospodářského programu. ČNB se v rámci tohoto programu podílela na zpracování střednědobého makroekonomického rámce. Jedním ze základních materiálů pak byla i Dlouhodobá měnová strategie ČNB. Po vstupu ČR do EU byl předvstupní program nahrazen Konvergenčním programem, jehož hlavním cílem je příprava na vstup do eurozóny na základě splnění maastrichtských kritérií konvergence. Podle smlouvy o ES je ČR od okamžiku vstupu do EU zavázána pokládat svoji kurzovou politiku za věc společného zájmu (EU). Proto se bude muset vyvarovat takové kurzové politiky, která by mohla ohrozit hladké fungování jednotného trhu. V předkládaných konvergenčních programech bude ČR prokazovat postupné plnění maastrichtských kritérií s cílem nahrazení národní měny eurem. Od 1. května 2004 se ČNB stala součástí Evropského systému centrálních bank, který je řízen Evropskou centrální bankou. (ČNB a Vláda ČR 2003)


171

Politická reflexe

V roce 2004 nedošlo v oblasti monetární politiky k žádným významným politickým střetům. ČNB konzultovala svou politiku cílování inflace s vládou již při tvorbě své strategie a vývoj inflace ani úrokové míry či pohyb měnových kurzů se nestaly kontroverzním tématem. Opoziční ODS obecně těžce nese omezení suverenity v oblasti monetární politiky a její podřizování se měnové politice EU. Intenzita kritiky omezování autonomie měnové hospodářské politiky je však v tomto období nízká, protože je to právě EU, která vytváří tlak na změny (opozicí kritizované) deficitní expanzivní fiskální politiky vlády.

FISKÁLNÍ POLITIKA

Klíčovým tématem v oblasti fiskální politiky je v roce 2004 (obdobně jako v roce 2003) reforma veřejných financí zaměřená na změnu trendu růstu veřejného dluhu. V roce 2004 překračuje podíl hrubého vládního dluhu na HDP hranici 40 %. Sama vláda předpokládá, že v roce 2007 dosáhne tento podíl hodnoty 44 %. Následkem hospodářské politiky minulých let orientované na fiskální expanzi, dochází k přesunu České republiky ze skupiny zemí s nízkou úrovní dluhu mezi země s úrovní dluhu průměrnou. Je však třeba dodat, že se vláda musela v minulých letech vyrovnat se zvládnutím ztrát transformačních institucí a změnou klasifikace státních záruk, což vedlo k výraznému zvýšení tlaku na deficity veřejných rozpočtů. (MFČR 2004b)

REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ

Dne 23. června 2003 schválila vláda reformu veřejných financí podle koncepce vypracované ministerstvem financí. Reforma je souhrnem opatření na příjmové i výdajové straně veřejných rozpočtů s předpokládaným těžištěm na straně výdajů. Jejím cílem je snaha o dosažení trvalé redukce fiskálních deficitů. Vláda stanovila cíl pro rok 2006 vyjádřený jako podíl deficitu vládního sektoru na HDP ve výši 4 % a trajektorii poklesu deficitu (pokles deficitu jako podíl HDP by pak měl činit v roce 2007 3,6 % a v roce 2008 3 %). Základním nástrojem k zajištění poklesu fiskálního deficitu je stanovení závazných střednědobých výdajových stropů. Vláda připouští, že prohlubování deficitů veřejných rozpočtů v posledních letech není

172


vysvětlitelné současnou fází ekonomického cyklu. Zároveň uznává, že se deficity zvyšují i přes využívání jednorázových (privatizačních) příjmů. (Hospodářské noviny, 6. 7. 2004) Vláda ve své koncepci reformy konstatuje, že jejím cílem není jen snižování deficitu, ale také zvýšení kvality veřejných financí. Má dojít ke změně struktury daňových příjmů i proporce výdajů. Při plném promítnutí dopadů všech daňových změn (do roku 2007) by daňová zátěž měla ve srovnání s rokem 2003 mírně klesnout. Fiskální reforma by měla být zaměřena na zefektivnění systému důchodového a nemocenského pojištění, na kontrolu růstu mzdových výdajů a na řízení státních výdajů tak, aby nepřesáhly hodnoty stanovené střednědobým výdajovým rámcem. Zároveň nemá docházet k omezování vládních investic, tyto jsou považovány za důležitý předpoklad pro urychlování hospodářského růstu. Daňové změny mají vést k poklesu váhy daní z příjmů a posílení nepřímých daní. Dochází tak k odklonu od zdanění příjmů z práce a podnikání, směrem ke zdanění spotřeby. Do reformy financí dále vláda zařadila opatření směřující k podpoře rodin s dětmi a opatření ke zmírnění dopadů daňových změn. (MFČR 2004a) V důsledku reforem se zároveň předpokládá postupný pokles podílu vládních výdajů na HDP (o 3 procentní body během tří let). Pokles spotřeby vlády spolu s omezením sociálních transferů a dotací budou hlavními projevy fiskální konsolidace. Prvním rokem, kdy sociální transfery rostou pomaleji než HDP, je právě rok 2004. V rámci tzv. první etapy vládní reformy veřejných financí: • novela zákona o DPH převádí některé služby z 5 % zvýhodněné sazby do sazby základní (tato je od 1. května 2004 snížena z původních 22 % na 19 %); • novela zákona o dani z příjmů právnických osob snižuje daň na 28 % v roce 2004, 26 % v roce 2005 až na konečných 24 % v roce 2006; • novela zákona o spotřební dani zvyšuje spotřební daň u cigaret, alkoholu a nay; • novela zákona o dani z převodu nemovitostí snižuje sazbu z 5 % na 3 %; • novela zákona o účetnictví zavádí povinnost vedení podvojného účetnictví pro podnikatele s obratem nad 6 mil. Kč (s platností od 1. ledna 2005); • novela zákona o stavebním spoření snižuje státní podporu z 4,5 tis. Kč na 3 tis. Kč a prodlužuje dobu spoření na 6 let; • novela zákona o platech ústavních činitelů zmrazuje růst platů na období let 2004 až 2006;


173

• novela zákona o státní sociální podpoře ruší příspěvek na dopravu studentů, ruší omezení na přivýdělek k rodičovskému příspěvku a zvyšuje živnostníkům a osobám samostatně výdělečně činným minimální roční vyměřovací základ pro placení pojistného; • novela zákona o sociální potřebnosti snižuje procentní sazbu nemocenského za první tři dny nemoci (z 50 na 25 %) a snižuje v prvních dvou týdnech nemoci započítávaný denní příjem (na 90 %); • novela zákona o zdravotním pojištění stanovuje pro osoby samostatně výdělečně činné vyšší platbu pojistného; • novela zákona o důchodovém zabezpečení ruší předčasný důchod dočasně krácený, zavádí neomezený přivýdělek pro důchodce, prodlužuje věk pro odchod do důchodu (od roku 2013 na 63 let). V rámci tzv. druhé etapy se vláda 1. února 2004 na zasedání v Kolodějích shodla na těchto opatřeních: • od 1. ledna 2005 bude zavedeno společné zdanění manželů s dětmi a bude nahrazena odečitatelná položka na dítě daňovou slevou; • od 1. ledna 2005 budou kráceny doby odpisů pro podnikatele; • bude sníženo daňové zatížení veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí; • je snížena základní sazba DPH na 19 %; • ke zmírnění dopadů změn DPH bude zvýšen rodičovský příspěvek o 1 000 Kč měsíčně (k 1. 5. 2004), bude vyplacen jednorázový dětský přídavek 2 000 Kč a jednorázový důchod 1000 Kč (k 1. červnu 2004). V rámci reformy veřejných financí se vláda dále zavázala během tří let propustit 29 000 státních zaměstnanců, což znamená asi 6 % jejich stavu na začátku roku. Politická reflexe

Vláda je přesvědčena, že reforma veřejných financí je komplexní reformou, která dokáže zlomit trend rostoucích deficitů veřejných rozpočtů, a to v první fázi zpomalením dynamiky jeho růstu a pak postupným snižováním. Vláda připouští, že v první fázi reformy se projevují spíše opatření zvyšující příjmy státního rozpočtu, teprve v dalším období let 2005–2007 dojde k většímu zapojení úspor na straně jeho výdajů. Vláda se soustřeďuje na prezentaci rozpočtu na rok 2004 jako maximálně úsporného. Zároveň deklaruje, že není vhodné se vzdát investic, které by měly podpořit hospodářský růst, a proto se politiky fiskální expanze obecně nevzdává. Vládní představitelé a představitelé koaličních stran se v souvislosti s rostoucím deficitem veřejných financí a zadlužování státu dostávají do velice složité

174


situace a čelí silné kritice z několika stran. Snaží se jí čelit kombinací argumentů, jež zahrnují poukazování na malou fiskální disciplínu pravicových vlád, prohospodaření politického kapitálu v první polovině devadesátých let, přetrvávající transformační zátěž, nedotaženou restrukturalizaci průmyslu, přehnanou liberalizaci vnějších hospodářských vztahů na začátku transformace a podobně. Sama koalice byla vystavena řadě zkoušek soudržnosti – menší koaliční strany tlačily na radikálnější postup a tvrdší úspory. KDU-ČSL i US-DEU konstatují, že svým závazkům vůči vlastním voličům dostály natolik, nakolik jim to jejich relativní síla ve vládě dovolila. Největší vládní strana ČSSD trvá na tom, že reforma je natolik výrazná, nakolik to lze od sociálnědemokratické strany žádat, a je projevem národohospodářské zodpovědnosti. (Hospodářské noviny, 15. 6. 2004) Nejtvrdším kritikem reformy byla v roce 2004 ODS. Podle největší opoziční strany se o žádnou reformu nejedná, jde jen o souhrn opatření, které mají stlačit deficit pod úroveň, která není hajitelná ani stranou, která systematicky a dramaticky zemi zadlužuje. Argument přibližování se konvergenčním kritériím s cílem jejich dosažení v roce 2008 se ODS jeví jako zcela zavádějící. Hranice deficitu 3 % (jako podílu na HDP) má být podle občanských demokratů chápána jako hranice, za níž je hospodářství v problémech. Je-li takový deficit vůbec někdy opodstatnitelný, je to ve fázi ekonomického útlumu v rámci hospodářského cyklu. Skutečnost, že v období rekordního růstu hospodářství vláda navyšuje veřejný dluh tempem vyšším než v období po hospodářské krizi druhé poloviny devadesátých let, považuje ODS za skandální. Pod hlavičkou reformy veřejných financí je pak prezentován soubor opatření, který je především dalším růstem daní a náhodným či účelovým žonglováním s čísly. ODS má kritické výhrady prakticky ke každému jednotlivému opatření, snad s výjimkou zrychlení odpisů pro podnikatele a snížení daní z příjmu právnických osob. Jako alternativní recept staví ODS výrazné zjednodušení a zprůhlednění daňového systému (využitím konceptu rovné daně), stimulaci nabídky v ekonomice, zvýšení motivace ekonomických subjektů k ekonomické činnosti a omezení výdajů, byrokracie a administrativních překážek. Rovněž druhá opoziční strana – KSČM – kritizuje vládní koncepci jako nesystematickou a nic neřešící. Představitelé komunistů se domnívají, že reforma v této podobě paradoxně dopadne na obyvatele s nízkými příjmy nejvíce. Je třeba připomenout, že koncepce v podobě navržené a prosazené ministrem financí Sobotkou je kritizována kromě opozice také částí poslanců a členů ČSSD a netěší se popularitě ani u odborů. V této souvislosti se ČSSD dostává pod tlak ze strany pravice, levice, vlastních členů a zároveň musí čelit kritice ze strany mezinárodních in-


175

stitucí. Za těchto okolností lze hodnotit postup menších koaličních stran jako poměrně loajální.

ROZPOČTOVÁ POLITIKA

Velkým problémem pro tvorbu rozpočtové strategie (a obecně významným omezením hospodářské politiky jakékoliv vlády) je vysoký a stále rostoucí podíl povinných výdajů. Povinné výdaje tvořily v roce 2004 77,8 % všech výdajů státního rozpočtu. Jen asi 158 miliard Kč potom mohl stát využít na rozvojové projekty, infrastrukturu, vědu a výzkum. (Hospodářské noviny, 14. 7. 2004) Státní pokladnu nejvíce zatěžují sociální výdaje. Jen výdaje na důchody mají v roce 2005 oproti roku 2004 narůst o dalších 13,9 miliard Kč. (Hospodářské noviny, 22. 9. 2004) Kromě dvojnásobného nárůstu důchodů během posledních 10 let narostly také náklady na platy státních zaměstnanců o 81 % a o 75 % více než v roce 1995 spotřebovává také armáda. Od roku 1995 vzrostl počet státních zaměstnanců o 100 000, což znamená roční mzdové náklady asi 35–40 miliard Kč. Rychle rostoucí zadlužování znamená potažmo růst nákladů na úroky ze státního dluhu, ty v roce 2004 mají dosáhnout výše 24,7 miliard Kč. Rozpočet na rok 2004 byl schválen jako deficitní s plánovaným schodkem 115 miliard Kč, což je nejvíce v historii ČR (v roce 2003 činil deficit 109 miliard a v roce 2002 45,7 miliard Kč). (Hospodářské noviny, 14. 7. 2004, zákon č. 457/2003 Sb.) Státní dluh na začátku roku 2004 dosáhl téměř 500 miliard Kč, na konci roku pak 626,4 miliard. Plánované výdaje měly v roce 2004 činit 754 miliard Kč. Ministr financí připustil, že mimořádné červnové sociální dávky budou znamenat navýšení plánovaných výdajů o 4,7 miliardy. Na další 1,3 miliard Kč pak přijde zvýšení čtrnáctých platů státním zaměstnancům. Schválený deficit však bude zřejmě dodržen, protože lepší než očekávaný výkon ekonomiky znamená dodatečné příjmy z daní, a to zhruba na úrovni 5 miliard Kč. Deficit rozpočtu na rok 2004 je pokryt vydáním státních dluhopisů ve výši 103,6 miliard, jejichž vydání parlament schválil na jaře. Dalších 9,9 miliard chce vláda získat prostřednictvím dlouhodobých úvěrů a zbylých 1,4 miliard ze státních účtů. Původní představou ministerstva financí o rozpočtu na rok 2005 bylo sestavení deficitního rozpočtu se schodkem nižším než 100 miliard Kč. (Hospodářské noviny, 22. 10. 2004) Reforma veřejných financí přitom počítá se schodkem 114 mld. Kč – tedy se zastavením růstu výše rozpočtových deficitů. Pro snížení plánovaného deficitu se vyslovil ministr financí i zástupci KDU-ČSL a US-DEU. Významným problémem bylo hledání

176


prostředků pro splnění slibu zvýšení mezd státním zaměstnancům (výrazně diskutována byla otázka navýšení platů policistům). Ministerstvo financí se rozhodlo v rámci jednání pro návrh rozpočtového deficitu ve výši 94 miliard Kč, ale bez zahrnutí ztráty Konsolidační agentury ve výši 19 miliard. V rámci koaličních jednání, které lze označit za poměrně hladké, bylo rozhodnuto o snížení plánovaného rozpočtového deficitu na 83,6 miliard. (Hospodářské noviny, 17. 9. 2004) Tohoto snížení deficitu má být dosaženo seškrtáním výdajů v rámci resortu práce a sociálních věcí (4,8 miliardy) a dále především ministerstva obrany, ministerstva dopravy a vnitra. Finální návrh rozpočtu na rok 2005 tak předpokládá příjmy ve výši 824,8 miliard Kč a výdaje na úrovni 908,4 miliardy. Po započtení ztráty konsolidační agentury (pro srovnatelná čísla s rokem 2004) tak deficit rozpočtu činí 102,5 miliard Kč. (Hospodářské noviny, 17. 9. 2004, MF Dnes, 15. 10. 2004) Politická reflexe

Schodek rozpočtu podle premiéra České republiky představuje 3 % HDP (bez započtení ztráty konsolidační agentury). Rozpočet na rok 2005 je rozpočtem, který je významným krokem ke splnění cíle reformy veřejných financí – tj. dosažení splnění konvergenčního kritéria maximálního deficitu 3 % jako podílu na HDP, a to do roku 2008. Vláda dále zdůrazňuje, že rozpočet v této podobě – kromě toho že přispívá k ozdravení financí – přihlíží také k sociální soudržnosti mezi obyvateli. V této souvislosti vláda zmiňuje zvýhodnění rodin s dětmi či růst platů v rozpočtové sféře (o více než 10 %). (Hospodářské noviny, 14. 1., 18. 3. a 21. 11. 2004) Opoziční ODS nepovažuje rozpočtovou politiku vlády za reformní. To, co vláda vydává za šetření, je podle občanských demokratů kombinace hry s čísly a improvizovaných, navíc často kontraproduktivních opatření. Vláda užívá zvýšených výnosů (v důsledku ekonomického růstu) na platy a dávky, nezapočítává úhrady konsolidační agentury, zapojuje jednorázové příjmy z privatizace a 40 miliard míní získat ze zvýšení daní. Tzv. politika sociální soudržnosti se podle opozice omezuje na kupování si hlasů zvyšováním platů bezpečnostnímu aparátu a státním úředníkům. ODS upozorňuje, že celkové sociální výdaje (bez započtení důchodů) poprvé od roku 1989 klesají, a to o celé 2 procentní body. (Hospodářské noviny, 12. 10. 2004) Přitvrzení na straně dávek musí být přitom podle ODS doprovázeno povzbuzením na straně nabídky v podobě snížení daní. Užití vyššího rozpočtového příjmu v důsledku zvýšení daňové zátěže je pak typickým příkladem nákladné přerozdělovací politiky – to, co v podobě vyšší DPH


177

vláda navíc inkasuje od spotřebitelů, přerozdělí v podobě jednorázových sociálních dávek. V této souvislosti opozice připomíná, že vláda tímto postupem porušila slib daný Evropské unii, a to že případné vyšší příjmy použije na snižování deficitu veřejných financí. Důkazem mimořádných sympatií vlády ke státním úředníkům pak je podle ODS fakt, že nejrychleji rostou mzdy právě jim, a zároveň vláda neplní svůj závazek propustit ročně 10 tisíc státních zaměstnanců. Ze 2 % státních zaměstnanců, o které měl aparát ročně zeštíhlit, se stalo snížení stavu sotva o 0,6 %. (Hospodářské noviny, 21. 11. 2004) Ani KSČM není přesvědčena o tom, že rozpočet na rok 2005 je rozpočtem dobrým. Výdaje ani schodek rozpočtu podle komunistů nezajistí růst ekonomiky, snížení nezaměstnanosti a zvýšení výdajů na vědu, vzdělání a výzkum. Komunisté se domnívají, že vláda reagovala na tlak EU, a prioritou tohoto státního rozpočtu tedy je přizpůsobit se konvergenčním kritériím EU, a nikoliv zabezpečit další ekonomický růst České republiky a životní úroveň jejích obyvatel. (Hospodářské noviny, 22. 8. 2004)

DŮCHODOVÁ REFORMA

Průběžný systém financování důchodů (starobních a ostatních) spotřebovává v současné době asi 9 % HDP. Přestože toto číslo je považováno stále ještě za únosné, trend nárůstu prostředků potřebných pro financování důchodů je velmi nepříznivý. Za posledních 10 let se výdaje na důchody zdvojnásobily a důchodový účet je v důsledku parametrů nastavení důchodového systému a zároveň nepříznivého demografického vývoje v chronickém schodku. Ten v současnosti dosahuje zhruba 40 % HDP. Při stejném demografickém vývoji a nezměněných parametrech implicitní zadlužení průběžného penzijního systému představuje 194 % HDP (při zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu na 67 let by dluh činil stále 98 % HDP). Vláda sama připouští, že opatření týkající se důchodů obsažená v reformě veřejných financí jsou jen drobnými úpravami systému a slouží k tomu, aby byl čas na přípravu zásadní důchodové reformy. (Hospodářské noviny, 10. 11. 2004) V únoru 2004 ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo svou představu důchodové reformy. Základním bodem vládní koncepce je reforma průběžně financovaného, dávkově definovaného prvního pilíře důchodového systému (druhým pilířem je nepříliš využívané penzijní připojištění). Základem důchodové reformy by měla být příprava na přechod ze současného dávkově definovaného nivelizovaného systému na příspěvkově

178


definovaný systém (zvaný též švédský systém). V takovém systému má být omezeno dnešní nadměrné přerozdělování směrem k občanům s nízkými příjmy, přitom však má být zachována solidarita mezigenerační. Systém by měl být nadále hrazen průběžně, jeho podstatou jsou osobní záznamy pojištěnců. Informace o obsahu těchto záznamů o „vlastních“ prostředcích by měli občany motivovat k placení pojistného a k vlastnímu zodpovědnému rozhodnutí o době odchodu do penze. V systému příspěvkově definovaném bude jednoznačně zohledněno, kolik lidé do systému vložili (tento systém se týká pouze starobních důchodů, navíc pouze pro občany narozené po určitém roce). Výše uvedenou koncepci lze však lépe než za vládní představu označit za představu ministerstva práce a sociálních věcí (respektive koncepci ČSSD). V souvislosti s přípravou důchodové reformy se opakovaně vládní představitelé vyjádřili, že jde o záležitost vyžadující konsenzus všech relevantních politických sil. V rámci vládní koalice se názory na předložený materiál liší podle příslušnosti k politickým stranám. Jediná ČSSD chce podniknout reformu přeměnou parametru tzv. první pilíře. Sociální demokraté jsou jako jediní rozhodnuti udržet náhradový poměr státních důchodů na úrovni 45 % průměrné hrubé mzdy. Představou KDU-ČSL není reforma prvního pilíře, její koncepce se soustřeďuje na komerční připojištění. Podstatou návrhu je vyvázání 8 % z povinného odvodu občanů pro zhodnocení v rámci penzijních fondů (v současné době představuje výše odvodů 28 % příjmu). US-DEU potom kombinuje parametrickou úpravu prvního pilíře se systémem komerčního připojištění. Opoziční ODS předpokládá velkou roli individuálního komerčního připojištění za současného snížení povinných odvodů na důchodový účet, a to na 10 %. Tzv. rovný důchod by měl představovat 2030 % průměrné mzdy. Státní výdaje na penze by tak mohly být sníženy až na 4–5 % HDP. Náklady na reformu, která by mohla být dokončena v roce 2037, by však byly obrovské (schodky na důchodovém účtu by tvořily 4 % HDP ročně). (Do důchodu holí a o holi; Hospodářské noviny, 8. 6. 2004) Politické strany se proto shodly pouze na vytvoření skupiny expertů, která začala pracovat v září 2004. Představou ministerstva práce a sociálních věcí je, že návrh důchodové reformy by mohl být hotov v polovině roku 2005. Vláda však nepředpokládá, že by realizace reformy mohla začít před rokem 2007, v nejlepším případě na konci volebního období současné vlády dojde k jejímu rozpracování. Panuje shoda, že k financování důchodové reformy nejsou v současné době (při současném nastavení fiskální politiky) prostředky. Ministr financí předpokládá, že by mohly být získány z privatizace státních podílů v podnicích.


179

STRUKTURÁLNÍ POLITIKY

Strukturální opatření na trzích produktů, práce a na finančních trzích se zaměřují na vytváření podmínek pro zvyšování růstu potenciálního produktu ekonomiky, její konkurenceschopnosti a zvyšování zaměstnanosti. Také v roce 2004 a v letech následujících vláda podle svých slov usiluje a chce usilovat o liberalizaci sektorových trhů, dokončování privatizace, restrukturalizaci a rozvoj sektoru služeb. Co se fungování produktových trhů týče, vláda se zaměřuje na kultivaci podnikatelského prostředí. V oblasti právních norem má být provedena právní úprava fungování obchodního rejstříku (zkrácení lhůty na zápis na 5 pracovních dnů). Přijetí nové bankrotové legislativy bylo opět odloženo, a to na jaro 2005. (Hospodářské noviny, 3. 12. 2004) Novela zákona o investičních pobídkách přesouvá od 1. 5. 2004 kompetence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při posuzování udělování investičních pobídek do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu (od určité hranice do působnosti Evropské komise) a snižuje minimální výši investice potřebné k získání pobídky ze 350 milionů na 200 milionů Kč. V lednu 2004 došlo ke sloučení CzechInvestu, Agentury pro rozvoj podnikání a CzechIndustry, čímž vznikla Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která má poskytovat komplexnější služby. Ke zvýšení atraktivnosti investic má přispět možnost zrychleného odpisování od počátku roku 2005. V dubnu 2004 začala fungovat Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí, která je mezirezortním poradním orgánem ministerstva průmyslu a obchodu. Rada se bude zabývat návrhy na možné zjednodušení administrativy při zahájení podnikatelské činnosti, podporu tvorby pracovních míst, skupinovou registraci k DPH, zatraktivnění podmínek pro obchod ČR se zeměmi mimo EU a na legislativní úpravu úpadkového práva. Na trhu práce se vláda zaměřuje na podporu aktivních opatření pro předcházení dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti ohrožených skupin, na reformu dávek a daní sledujících vyšší motivaci k práci, na zvyšování zaměstnanosti starších pracovníků a na modernizaci systému vzdělávání v souladu s měnícími se požadavky na trhu práce. V novele zákoníku práce účinné od března 2004 byla s cílem zlepšení ochrany zaměstnanců omezena možnost řetězení pracovních smluv na dobu určitou. Změny v zákoně o zaměstnanosti účinné od října 2004 spočívají ve vytvoření podmínek pro úspěšné fungování soukromých agentur práce založených na ziskovém principu. Z dalších opatření pak lze uvést zpřísnění podmínek pro poskytování podpor v nezaměstnanos-

180


ti, kdy bude vyžadována vyšší míra spolupráce nezaměstnaných s úřady práce. Velký důraz je kladen na rozšíření aktivní politiky zaměstnanosti. Konkrétními opatřeními pak je možnost rekvalifikace pro zaměstnance, u nichž se předpokládá, že v brzké době o místo přijdou, nebo příspěvek na zapracování pro zaměstnavatele, který přijme uchazeče vyžadujícího zvýšenou péči. Pro uchazeče o zaměstnání, který se rozhodne zahájit vlastní samostatně výdělečnou činnost je k dispozici překlenovací příspěvek, který má usnadnit začátek jeho podnikání. Od poloviny roku je poskytována dotace podnikům, které vytvoří nová pracovní místa v okresech s vysokou nezaměstnaností. (MFČR 2004b) Od ledna 2004 došlo ke snížení sazby daně z příjmů u podílových fondů z 15 % na 5 %, což je míra zdanění obvyklá v zemích s rozvinutým sektorem kolektivního investování. Od 2. 5. 2004 nabyly platnosti zákony, které upravují chování subjektů na kapitálových trzích. Politická reflexe

Vládní ČSSD se domnívá, že její opatření týkající se pracovního trhu jsou na samé hranici sociální únosnosti. Sociální demokracie je přesvědčena, že úspory na sociálních dávkách (včetně snížení nemocenské) a razantní postup proti těm, co práci odmítají (povinnost 8 hodin veřejně prospěšných prací pro dlouhodobě nezaměstnané), či odebrání podpory absolventům je jasným důkazem o tom, že se vláda snaží racionalizovat systém sociálního zabezpečení a odstranit rigiditu pracovního trhu. Další problémy, jako je přílišná administrativní náročnost podnikání, málo pružná a mobilní pracovní síla, a s tím související strnulý trh s byty, vláda vnímá. Upozorňuje však, že je vždy nutné hledat kompromis mezi zlepšováním podnikatelského prostředí či mobilitou a pružností na jedné straně a dopady na ty, kdo se takovým změnám jen obtížně přizpůsobují na straně druhé. Zvláště pak je sociální demokracie velmi citlivá na snižování právní ochrany zaměstnanců či na důsledky potenciální deregulace nájemného na v nich žijící občany s nízkými příjmy. Menší koaliční strany KDU-ČSL a US-DEU navrhují o něco razantnější postup, nesdílejí řadu ohledů ČSSD na názory odborů a některé sociální aspekty možných reforem. Za velmi úspěšnou pak vláda považuje politiku podpory investic a systém investičních pobídek. (Hospodářské noviny, 23. 8. a 9. 9. 2004) Opoziční ODS kritizuje vládní strukturální politiku razantně. Podle občanských demokratů se o skutečné strukturální reformy v podstatě nejedná, jde jen o deklarace a prohlášení, které mají být důkazem reakce na


181

kritiku stavu ze strany mezinárodních institucí. Podle ODS je nutné rozhýbat trh práce, a to především deregulací nájemného, která sama o sobě (odstraněním tržních deformací) umožní bytovou výstavbu. Stěhování za prací bude v důsledku možnosti nalézt adekvátní bydlení také nejjednodušším řešením podstatné části problému regionální nezaměstnanosti. Uvolnění trhu s byty a v důsledku jejich komerční výstavba je pak významnou pomocí pro mladé rodiny – podle ODS mnohem účinnější než nic neřešící novomanželské půjčky či společné zdanění manželů. (Hospodářské noviny, 15. 10. 2004) Pokud vláda hodlá zlepšit situaci na trhu práce a snížit nezaměstnanost, musí reformou pracovního práva snížit ochranu zaměstnanců a umožnit více využívat jiné formy pracovněprávních vztahů než je pracovní poměr na dobu neurčitou – vláda pak dělá pravý opak. Ke zlepšení podnikatelského prostředí podle ODS nedělá vláda v podstatě nic. Základním impulsem přitom je opatření nejjednodušší – zjednodušení daňového systému a potenciálně i snížení daňového zatížení. Koncept daňové reformy ODS v podobě zavedení rovné daně je podle této strany nejlepší způsob, jak podpořit drobné a střední podnikání. Snížení daně z příjmů právnických osob pak povede k podpoře spíše velkých firem a bude neutrální co se dopadů na nezaměstnanost týká. Další cestou, jak zlepšit podnikatelské prostředí, je odstranění byrokratických a administrativních překážek pro podnikatele. Tyto kroky podle ODS vláda dělá pomalu a nerozhodně. Zcela kontraproduktivním krokem je pak v této souvislosti zavedení registračních pokladen. (Hospodářské noviny, 10. 8. 2004) Druhá opoziční strana KSČM kritizuje vládu za nekoncepční politiku, která nepovede ke zvýšení zaměstnanosti ani rozvoji podnikání. Například zvýšení hranice pro odchod do důchodu povede podle komunistů ke zvýšení nezaměstnanosti. Podpora vzdělání a výzkumu či vývoje je zcela nedostatečná. Investiční pobídky vedou k rozvoji firem se zahraničním vlastníkem, které jsou vážným ohrožením konkurenceschopnosti domácích podniků.

POLITICKÝ KONTEXT HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ČR V ROCE 2004

Vláda premiéra Vladimíra Špidly považovala – s ohledem na své složení jakožto levostředová koalice – za svůj hlavní programový cíl vstup České republiky do EU. Vláda koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU našla shodu především v otázkách zahraničněpolitických. V otázkách hospodářské politiky naopak existovalo nebezpečí střetu rozdílných představ stran.

182


Především program US-DEU se nejevil být kompatibilní se sociálnědemokratickou politikou důrazu na otázku sociálního smíru. Prioritním cílem sociálních demokratů je dosažení hospodářského růstu. Tohoto cíle je přitom dosahováno nástroji politiky stimulace poptávky fiskální expanzí. Tato politika vedla k rychlému růstu zadlužování státu a stala se ohniskem střetů v rámci koalice a byla ostře kritizována především ze strany ODS. Pád vlády v důsledku vnitřních rozporů a nástup premiéra Stanislava Grosse nebyl spojen s viditelnou změnou v oblasti hospodářské politiky. (Hospodářské noviny, 14. 7., 19. 8. a 6. 11. 2004) Rezignace na řadu opatření, která na rok 2004 plánovala vláda Vladimíra Špidly (či jejich odložení do následujících let) nebyly zřejmě důsledkem změny postoje vlády k hospodářským problémům. Jednalo se spíše o reakci na opakované neúspěchy ČSSD, US-DEU a částečně i KDU-ČSL ve volbách do Evropského parlamentu, zastupitelstev krajů a Senátu. Vzhledem k aktuálnímu vývoji ve vládě na konci roku 2004 se dá předpokládat, že dojde k posunu významných reformních kroků v oblasti důchodové reformy, reformy zdravotnictví, deregulací a dalších do funkčního období příští vlády, respektive k takovému časovému posunu, který bude znamenat konkrétní projevy a dopady reformních kroků až po uplynutí funkčního období současné vlády. (Hospodářské noviny, 8. 11. 2004) Přestože nelze považovat reformní kroky obou koaličních vlád za potřebně razantní (nejsou to kroky které by svou významností odpovídaly doporučením OECD, Evropské komise či Světové banky), nelze jejich význam vzhledem k politickému kontextu ani podceňovat. Vzhledem k silnému postavení KSČM v Poslanecké sněmovně existoval prostor pro výrazně levicovější politiku (odhlédneme-li od otázky její udržitelnosti). Vládní ČSSD se rozhodla jít cestou kompromisů, které jsou omezené svým významem pro uskutečnění potřebných reforem. Zároveň však stačí na to, aby ji vystavily kritice z vlastních řad (a z levé strany politického spektra) za opuštění ortodoxní sociálnědemokratické politiky. Je otázkou, nakolik jsou tyto kompromisy v dané situaci dílem tlaku menších koaličních stran, a nakolik jsou projevem zodpovědného „státnického“ přístupu k problémům ze strany ministra financí Sobotky či nového místopředsedy vlády pro ekonomiku Jahna. (Hospodářské noviny, 6. 12. 2004) Svérázným jevem je nemožnost pokroku v reformě zdravotnictví. Koncepce takové reformy je opakovaně připravována a pozměňována v důsledku střetu zájmů dotčených skupin na jedné straně a ekonomickými limity na straně druhé. V průběhu roku 2004 na této reformě pracovali tři různí ministři zdravotnictví. (Hospodářské noviny, 10. 2., 15. 4., 5. 10., 20. 10. a 19. 11. 2004)


183

Kritika hospodářské politiky vlády ze strany ODS je postavena na poměrně konzistentní vlastní představě hospodářské politiky. Tato koncepce je vystavěna na základě především neoklasických ekonomických principů: stimulace nabídkové strany ekonomiky snížením daňové zátěže a zpřehledněním daňového systému; přísná fiskální politika; důsledná deregulace tržních deformací a další. Představa ODS o vhodných reformních krocích, její pojetí hospodářské politiky i kritika vládních kroků do značné míry odpovídá doporučením Evropské komise, Světové banky či OECD. (Hospodářské noviny, 3. 12. 2004) Vzhledem k drtivému vítězství ODS ve všech volbách konaných v roce 2004 cítí tato strana podporu pro svůj politický program včetně jeho ekonomického aspektu. KSČM využívá své opoziční pozice ke kritice vládních kroků zejména pro jejich nekoncepčnost. Kritika ze strany KSČM je do značné míry nekonzistentní. Komunisté si uvědomují problémy a priority hospodářské politiky, jejich pozornost se však soustředí na konkrétní aspekty či dílčí kroky. Časté konsensuální postoje expertů KSČM v rámci odborných komisí či výborů nekorespondují vždy s prezentací představ a programu strany svým voličům a obecně občanům.

HODNOCENÍ MEZINÁRODNÍMI INSTITUCEMI

V říjnu a listopadu 2004 obdržela Česká republika sérii hodnotících zpráv mezinárodních institucí vyjadřujících se k hospodářské politice země. Hlavním tématem hodnotících zpráv je pokrok a charakter probíhajících reforem. V říjnu 2004 obdržela Česká republika hodnotící zprávu Světového ekonomického fóra, následovala zpráva Evropské centrální banky, Evropské komise a OECD. (Hospodářské noviny, 7. 4. a 22. 10. 2004) Mezinárodní instituce obecně vítají reformní úsilí české vlády, ale nepovažují jej za dostatečné. Hlavními výzvami českého hospodářství jsou fiskální konsolidace, úspěšný vstup do eurozóny, zlepšování politik podporujících podnikání a zlepšování trhu práce a zvyšování kvalifikace pracovní síly. V oblasti fiskální konsolidace byly učiněny kroky, které lze považovat za změnu trendu rychlého zadlužování v podobě zpomalení tempa růstu veřejného dluhu. Snižování deficitů veřejných rozpočtů, tak jak je plánováno vládou v rámci reformy veřejných financí, je považováno za uspokojivé, pokud bude bezezbytku dodrženo. V každém případě však hrozí, že Česká republika bude zemí s nejvyššími rozpočtovými deficity v rozšířené Evropské unii. Prohloubení reforem nad jejich stávající rozsah je však ne-

184


zbytné v souvislosti s nutností uskutečnit zároveň reformu důchodovou a reformu zdravotnictví. Doporučení Světové banky ohledně vhodného postupu při reformě zdravotnictví nebylo ministerstvem zdravotnictví přijato pozitivně. Podle názoru mezinárodních institucí centrální banka a ministerstvo financí vytvořily průhlednou strategii pro vstup do eurozóny, která počítá minimem doby strávené v kurzovém režimu ERM II. Volba 3% inflačního cíle pro období předcházející době vstupu do eurozóny je považovaná za oprávněnou. V úsilí o přilákání přímých zahraničních investic je Česká republika úspěšná. Méně úspěšná je její politika vůči špatně fungujícím firmám a začínajícím podnikatelům. Úpadkové postupy jsou těžkopádné, obvykle končí likvidací a vytvářejí prostor pro fenomén tunelování. Snahy o zjednodušení registrace podnikatelů a reformu úpadkového práva je třeba co nejrychleji uvést do praxe. Podnikatelské prostředí je poškozováno nedostatečnou soutěží v síťových odvětvích. Profesní a regionální mobilita pracovní síly je nízká. Překážkou je silná ochrana zaměstnanců při propouštění jednotlivých pracovníků a nedostatečné využívání pracovního poměru na dobu určitou či jiných forem pracovněprávních vztahů. Regionální mobilita pracovní síly je oslabována regulovaným nájemným. Je nutné provést reformu systému sociálních dávek a především je nezbytné snížit daňové zatížení práce. (Hospodářské noviny, 21. 4. 2004) Naopak na dobré úrovni je vzdělávací systém, měl by však pružněji reagovat na změny na trhu práce. Cestou k vyřešení některých aspektů problémů na trhu práce (ale i problému demografického vývoje) by mohla podle OECD být otevřenější imigrační politika. (OECD 2004)

PRAMENY ČNB (2004a): Cílování inflace v ČR (http://www.cnb.cz/c.php). ČNB (2004b): Stanovení inflačního cíle pro období 2002–2005 (http://www.cnb.cz/ pdf/stanoveni_infl_cile2002_05.pdf). ČNB (2004c): Zpráva o inflaci – říjen 2004. ČNB a Vláda ČR (2003): Strategie přistoupení České republiky k eurozóně. ČSÚ (2004): Vybrané ukazatele hospodářství – říjen, listopad 2004 (http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvyb121304.doc). Do důchodu holí a o holi. Ekonom, 2004, 45. Hospodářské noviny, 2004. MFČR (2003): Rozpočtový výhled 2003–2006: Koncepce reformy veřejných rozpočtů. Usnesení vlády ČR, č. 624/2003.


MFČR (2004a): Konvergenční program České republiky (http://www.mfcr.cz/index.php?r=102). MFČR (2004b): Makroekonomická predikce, říjen 2004, (http://www.mfcr.cz/index.php?r=33). Mladá fronta DNES, 2004. NEWTON College (2004): Makroekonomická analýza, podzim 2004. OECD (2004): Ekonomická zpráva o České republice. Patria Online, Patria.cz, investiční portál. Vláda ČR (2004): Programové prohlášení vlády (http://wtd.vlada.cz/vlada/ vlada_progrprohl.htm). Vláda ČR (2004): Reforma veřejných financí (http://www.mfcr.cz/index.php?d=355). Zákon č. 457/2003 Sb. o státním rozpočtu České republiky na rok 2004.

185

186


ČESKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA A PRIORITY V ROCE 2004* BŘETISLAV DANČÁK

Zahraniční politika České republiky se v roce 2004 soustředila především na naplnění dvou priorit v evropském a transatlantickém rozměru. Z hlediska dalšího směřování státu a formulace evropské dimenze zahraniční politiky měl zásadní význam vstup ČR do Evropské unie (EU) 1. května. Tímto krokem se završil proces odstraňování následků násilného odtržení českých zemí od poválečného vývoje evropských demokratických států. Po dekádě a půl tak byl symbolicky ukončen „návrat do Evropy“, který ohlašoval záhy po listopadu 1989 prezident Václav Havel. Současně s ČR a dalšími státy vstoupili do EU také dva sousedé Slovensko a Polsko. Kvalitativně velmi dobrá úroveň bilaterálních vztahů s oběma zeměmi se tímto způsobem ještě zvýšila. V případě Slovenska navíc probíhal vstup do EU téměř paralelně se vstupem do Severoatlantické aliance (NATO) 29. března 2004. Rozšíření NATO oznámené na pražském summitu v listopadu 2002 patřilo k hlavním prioritám ČR v transatlantickém rozměru zahraniční a bezpečnostní politiky. Vstup Slovenska do Aliance měl pro Prahu zvláštní význam a aktivně jej podporovala na bilaterální i multilaterální úrovni. Z pohledu ČR znamenalo rozšíření obou uskupení v roce 2004 jednak výraznou proměnu širší geopolitické mapy Evropy a potažmo celé transatlantické oblasti, ale rovněž se dotklo přímo nejbližších vazeb na okolní státy.

VÝHODNÉ POSTAVENÍ UVNITŘ EU A NATO

Díky vstupu do EU a současně dalšího rozšíření NATO se ČR dostala do postavení země, které je ve srovnání s jinými členskými státy v jistém smyslu unikátní. Z hlediska členství v EU má specifický význam skutečnost, že ČR nemá žádnou vnější suchozemskou hranici s nečlenským * Text byl zpracován v rámci výzkumného projektu č. 407/06/P444 „Transatlantické vztahy a zahraniční politika středoevropských zemí“, podporovaný Grantovou agenturou ČR.

ČESKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA A PRIORITY V ROCE 2004

187

státem EU. Sousedství s pouze dalšími členskými státy Unie vytváří pro ČR řadu předpokladů k pokračování integrace s EU. V tomto konkrétním případě se jedná především o systém ochrany vnějších hranic založený na dohodách z Schengenu. Ze stávajících členů EU se v podobné situaci nachází již pouze Lucembursko. První přímý kontakt s mimounijními návštěvníky, kteří vstoupí na území EU v ČR, tak bude v budoucnu probíhat výhradně skrze česká letiště s mezinárodním provozem. Pro ČR by to mělo znamenat nespornou výhodu. Efektivní systém ochrany vnější hranice EU a plné zapojení ČR do tohoto systému přinese výraznou kvalitativní změnu. Pro běžné občany se to projeví ve zjednodušení každodenní praxe překračování státních hranic se sousedy, kdy nebude průjezd či průchod limitován žádným administrativním úkonem kontroly. Vzhledem k tomu, že ČR je tranzitní zemí, urychlí zjednodušení odbavovacích procedur na hranicích průjezd. Změní se také úkoly, které jsou nyní kladeny na příslušné složky ministerstva vnitra, pod něž spadá ochrana hranic. Postupné odstraňování stávajícího hraničního režimu by přirozeně mělo přinést úsporu lidských zdrojů a přesun pozornosti směrem ke komplexnějšímu zajištění bezpečnosti celého schengenského prostoru. Z logiky fungování ochranného systému se ČR bude nacházet v mnohem méně exponované pozici, než například zbývající tři státy Visegrádské skupiny Maďarsko, Polsko a Slovensko, které sousedí s nečlenskými státy EU. V případě jejich východních sousedů Běloruska, Ukrajiny a Ruska (Kaliningradská oblast), o nichž je zde především řeč, se nepředpokládá brzká změna hraničního režimu, ale naopak se budou klást vyšší nároky na zabezpečení těchto hranic. V souvislosti s členstvím v NATO je opět možné konstatovat, že ČR získala po vstupu Slovenska další výhodu v podobě sousedství téměř výhradně s aliančními státy. S výjimkou Rakouska je ČR ze tří stran obklopena zeměmi, které pojí stejné bezpečnostní závazky k téže organizaci. Ačkoliv Rakousko zůstává mimo struktury NATO a stále si drží svůj neutrální status, je v principu součástí široce pojatého transatlantického bezpečnostního systému, který stojí na NATO a dále je rozvíjen v EU v podobě Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP). Přes deklarovanou neutralitu navíc Rakousko nevystupuje pasivně a ve snaze hrát významnější roli na mezinárodní scéně se zapojuje především do unijních projektů. Výhody postavení uvnitř EU a NATO jsou v základu dány geografickou polohou, a proto je nelze přeceňovat. Pokud nebudou dále rozvíjeny v mnoha oblastech (politické, ekonomické, bezpečnostní, společenské), nebude se pozice ČR zásadně posilovat. Postavení „insidera“ má svou nespornou

188


výhodu ve zvýšeném pocitu bezpečí vůči bezprostřednímu okolí. České země se v minulosti netěšily takto příznivým okolnostem v sousedských vztazích jako nyní. Stále však existuje převládající množství faktorů s vlivem na naši bezpečnost, které se nacházejí mimo EU a NATO. Postavení uvnitř obou organizací není samo o sobě dostatečnou bezpečnostní zárukou, proto nemůže ČR využívat své výhody automaticky, ale musí se aktivně angažovat v činnosti EU i NATO na multilaterální i bilaterální úrovni.

EVROPSKÝ ROZMĚR ZAHRANIČNÍ POLITIKY

Hlavním tématem unijní politiky roku 2004, na kterém ČR participovala, byla finální podoba Smlouvy o ústavě pro Evropu. Dokument vznikal na půdě tzv. evropského konventu, v němž zasedali představitelé členských států EU a kandidátských zemí. Smyslem ustavení konventu, který jednal v období od února 2002 do července 2003, byla příprava souhrnného dokumentu označovaného jako Smlouva o ústavě pro Evropu. Za předsednictví bývalého francouzského prezidenta Valéryho Giscarda d’Estainga se měly zúčastněné strany dohodnout na úpravách stávajícího smluvního rámce tak, aby došlo k další reformě smluvního základu EU. Ve své obsahové rovině znamenala navrhovaná smlouva pokračování praxe hledání integračního modelu, který by byl přijatelný pro členské státy. Vložení označení o „ústavě pro Evropu“ však dokumentu vtisklo zásadní symbolický význam a debata nabrala širší rozměr, než předkladatelé návrhu pravděpodobně předpokládali. Smlouva tak přestala být „pouhým“ pokračováním dosavadní praxe revizí předchozích smluv. Proto se vedle věcného posuzování návrhu vedla ostrá diskuze například o uvozovací preambuli, kde jedni prosazovali zmínku o židovsko-křesťanských základech evropské civilizace, jiní to naopak vylučovali. Odmítavé stanovisko k navrhované smlouvě velmi radikálně formuloval například poslanec polského Sejmu Jan Rokita z liberální Občanské platformy, když z tribuny dolní komory parlamentu v polovině září hřímal „Nicea o muerte, Nicea albo śmierć“ [Nice nebo smrt]. (Rokita 2003) Jednalo se o narážku na změny v počtech hlasů pro jednotlivé členské státy, kdy mělo Polsko oproti Smlouvě z Nice oslabit. ČR neformulovala své požadavky takto ostře, ale rovněž usilovala o zachování původní praxe, kdy měla každá členská země v Komisi svého komisaře, což návrh nové smlouvy měnil a z pohledu českých zájmů to bylo nevýhodné. V závěru roku 2003 se situace vyhrotila natolik, že jednání o konečné podobě textu byla přerušena a odložena na následující rok.


189

V roce 2004 se na březnovém zasedání Evropské rady nejvyšší představitelé EU dohodli na ukončení rozhovorů o tzv. ústavní smlouvě do poloviny roku. Na finální podobě textu se pětadvacítka shodla během zasedání Evropské rady 17. – 18. června. K podpisu Smlouvy o ústavě pro Evropu pak došlo v Římě 29. října 2004. Za českou stranu dokument podepisovali premiér Stanislav Gross a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda. Stejně jako v případě všech předchozích smluv je platnost dokumentu podmíněna ratifikací v členských státech EU. K ratifikaci této smlouvy mělo dojít do dvou let od jejího podpisu. Závažnost dokumentu vyvolala v ČR debatu o způsobu přijetí smlouvy a do konce roku 2004 nebylo rozhodnuto, zda bude aplikováno celostátní referendum nebo dojde k ratifikaci parlamentní cestou. Květnové rozšíření EU umožnilo participaci občanů nových členských států na volbách do Evropského parlamentu (EP). V ČR se volby konaly ve dnech 11.–12. června a voliči rozhodovali o obsazení 24 poslaneckých mandátů, které připadají v EP na ČR. Při nízké volební účasti 28,3 % byla nejúspěšnější stranou Občanská demokratická strana se ziskem 9 mandátů. Na druhém místě skončila Komunistická strana Čech a Moravy se 6 poslanci. Další pořadí vypadalo následovně: SNK sdružení nezávislých-Evropští demokraté 3, Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová 2, Česká strana sociálně demokratická 2, Nezávislí 2. (Volby 2004) Poslanci zvolení za ODS, KDU-ČSL a SNK-ED se zapojili do činnosti frakce Evropské lidové strany-Evropských demokratů. Sociálnědemokratičtí poslanci vstoupili do skupiny Strany evropských socialistů. Komunističtí poslanci se začali podílet na práci Sjednocené evropské levice/ Severské zelené levice. Dva poslanci zvolení za Nezávislé nevstoupili do stejné skupiny – Vladimír Železný se připojil ke skupině Nezávislí a Jana Bobošíková patřila k nezařazeným. Pro budoucí postavení ČR v EU mělo zásadní význam jmenování osoby českého představitele do Evropské komise (EK). Průběh a konečný výsledek procesu výběru vhodného kandidáta na tento post však nebyl pro ČR dobrou vizitkou. Z hlediska zachování jisté míry kontinuity se jako logickým kandidátem jevil Pavel Telička, který byl hlavním vyjednavačem vstupu ČR do EU. Telička byl širší veřejností vnímán jako člověk, jenž je nejlépe obeznámen s fungováním institucí EU a jako takový má řadu předpokladů k tomu, aby vhodným způsobem reprezentoval ČR. Vláda Vladimíra Špidly se ale překvapivě rozhodla pro nominaci bývalého sociálnědemokratického ministra životního prostředí Miloše Kužvarta. Záhy se ale ukázalo, že tato volba nebyla správná a znamenala fiasko. V polovině

190


února 2004 se M. Kužvart již po prvním setkání se svými budoucími kolegy v Bruselu nedokázal prosadit (pravděpodobně z důvodu jazykových schopností) a záhy po návratu do Prahy na místo eurokomisaře rezignoval. Po této zkušenosti obdržel nominaci do Komise vedené Romanem Prodim bývalý český vyjednavač P. Telička. Společně s irským komisařem se podílel na řízení resortu zdraví a ochrany spotřebitele. Nepřesvědčivý výsledek ve volbách do EP přiměl sociálnědemokratického premiéra V. Špidlu k tomu, aby 4. srpna odstoupil z funkce. Po jeho odchodu byla opět vytvořena trojkoaliční vláda se zastoupením sociálních demokratů společně s KDU-ČSL a US-DEU. V čele vlády stanul Stanislav Gross z ČSSD. Důsledkem těchto vnitropolitických změn byla mimo jiné také výměna na postu eurokomisaře. Od 22. listopadu byl v nové Komisi, kterou vedl bývalý portugalský premiér José Manuel Barroso, místo P. Teličky právě V. Špidla. Českému komisaři byl svěřen resort zaměstnanosti, sociálních věcí a rovných příležitostí. Politika uplatňovaná ČR v této době přirozeně vyplývala z předchozího období, kdy byly v procesu vyjednávání stanoveny hlavní parametry budoucího českého členství v EU. V tomto smyslu se v centru pozornosti nacházela přechodná období, která se vztahovala na ČR a další nové členské státy. Z pohledu ČR se jednalo především o sedmiletou ochranu německého a rakouského pracovního trhu před příchozími z čerstvě přistoupivších zemí. Toto omezení stavělo ČR do role státu druhořadé kategorie, protože tím bylo podstatným způsobem ohraničeno jedno ze základních práv občanů EU, která vyplývají ze čtyř svobod společného vnitřního trhu, zahrnující volný pohyb zboží, kapitálu, služeb a osob. Právo volného pohybu osob bylo v případě ČR dotčeno. Z tohoto pohledu byla s eurokomisařem V. Špidlou spojovaná přinejmenším dvě očekávání. Na jedné straně měl vystupovat v otázkách zaměstnanosti a rovných příležitostí ve jménu celé Komise a tedy jako člen nadnárodního orgánu, který není vázán vůlí jedné konkrétní země, z níž komisař pochází. Měl reprezentovat širší konsenzus, mimo jiné zahrnující i zmíněná přechodná období. Na straně druhé byl, bez ohledu na povahu práce Komise, českou veřejností vnímán především jako představitel ČR v EU, který má primárně řešit partikulární zájmy ČR, a tedy i otázku volného pohybu pracovních sil. Ačkoliv pracovní trhy řady dalších zemí EU nebyly pro české občany uzavřeny, byla německá a rakouská omezení v obecném povědomí nejdůležitější. Šlo o teritoriálně nejbližší státy původní patnáctky, které byly pro mnoho potenciálních českých pracovníků atraktivní – jednak s ohledem na relativně snadnou dopravní dostupnost, jednak s ohledem na vidinu


191

několikanásobně vyšších příjmů, než jakých bylo možné dosáhnout v ČR. Dále svou roli sehrála symbolická rovina problému, kdy se po několikaletém úsilí sice ČR podařilo vstoupit do EU, ale toto členství nebylo plnohodnotné a jistá míra nenaplněnosti se bezprostředně vztahovala přímo k sousedním státům. Česká republika sledovala ve své politice v EU spíše akomodační linii, což odpovídalo i pozici nastíněné v dokumentu Návrh koncepce směřování ČR v rámci Evropské unie, zveřejněný 12. února 2004 Ministerstvem zahraničních věcí ČR. (Dančák 2004: 16–18) V duchu akomodační politiky je formulována i následující pasáž z návrhu: „ČR je vzhledem ke své ekonomické pozici, geografické poloze, velikosti a historii zastáncem evropské integrace a komunitárního přístupu, který nejlépe zajišťuje rovné postavení členských států. ČR bude podporovat soudržnost EU při vývoji evropské integrace. V případě zvyšování heterogenity Unie bude ČR usilovat, aby svými aktivitami byla co nejblíže těžiště integrace a neocitla se na její případné periferii.“ (Návrh koncepce 2004) ČR si akomodačním postupem v EU vytvořila předpoklady pro rychlé etablování v širší struktuře multilaterálních vztahů. Z pohledu teorie evropeizace lze říci, že se ČR nejvíce přikláněla k preferování politiky adaptace. Takto ji lze chápat v členění, které navrhl v kontextu evropeizace Claudio M. Radaelli. První hodnocení by tedy mohla vycházet z předpokladu, že ČR šla cestou absorpce a transformace jako hlavní reakce na evropeizační podněty. (Radaelli 2003: 37-38) Tomu odpovídalo i to, že ve srovnání s jinými novými členskými státy (např. Polskem) nebyl první půlrok v EU ve znamení prosazování „českého hlasu“ vždy a za všech okolností. Akomodační politika ČR může být v některých aspektech vnímána jako nevýhodná. Navíc s sebou nese riziko, že tímto postupem nebudou naplněny všechny zájmy ČR. Při zohlednění výhod a také úskalí spojených s touto politikou ovšem nelze učinit jednoznačný závěr. Úspěšnost nebo neúspěšnost zastávané pozice musí být posuzována se zřetelem na další dimenze zahraniční politiky.

TRANSATLANTICKÝ ROZMĚR ZAHRANIČNÍ POLITIKY

Evropský rozměr české zahraniční politiky byl ve sledovaném období úzce provázán se vztahy v transatlantické oblasti a s bezpečnostní politikou. Pro popis zájmů a také závazků ve vztazích mezi ČR a EU na straně jedné a ČR a NATO, potažmo USA, na straně druhé v oblasti bezpečnosti byla nejčastěji zmiňovaná komplementarita. Důraz, který byl kladen na

192


využívání výhod komplementarity obou organizací a vazeb, je patrný jak v únorovém Návrhu koncepce směřování ČR, tak i ve výroční Zprávě o zahraniční politice ČR za rok 2004. Porovnáme-li citace vyňaté z obou dokumentů vyjadřující postoj ČR k relaci EU – NATO, dospějeme k závěru, že politika ČR v bezpečnostních otázkách byla před vstupem do EU a poté konzistentní. Vyplývalo to mimo jiné z toho, že na sebe dnem přistoupení k EU ČR vzala závazky vyplývající ze Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (CFSP), a v souladu s tím také závazky Evropské bezpečnostní a obranné politiky (ESDP) – přitom se snažila neoslabit silnou transatlantickou vazbu. Pro srovnání lze uvést, že podle výše zmiňovaného Návrhu koncepce je „přístup ČR k ESDP slučitelný s členstvím a politikou ČR v NATO, která je základním rámcem pro obranu ČR. Pro realizaci operací vedených EU podporujeme co nejširší přístup EU k aliančním prostředkům a schopnostem“. (Návrh koncepce 2004) V téměř identickém znění je formulována i Zpráva, kde se dočteme, že „z pohledu České republiky zaujímá ESDP významné místo mezi nástroji, které má EU pro své vnější působení k dispozici. Přístup ČR vycházel z předpokladu, že ESDP nemá být vytvářena jako konkurence NATO. Prioritním zájmem České republiky v této oblasti proto bylo zachování komplementarity EU k NATO“. (Zpráva 2005: 39) Z obou uvedených citací je zřejmé, že se ČR od počátku svého členství v EU řadila ke skupině zemí, které nechtějí v rámci unijních aktivit dublovat funkce NATO a spíše se přiklánějí k využívání modelu „Berlín plus“, než k masivnímu rozvoji oddělených vojenských kapacit EU. Mechanismus spolupráce mezi EU a NATO dohodnutý v březnu 2003 předpokládal sdílení kapacit a užší koordinaci obou organizací a vychází z toho, že většina stávajících nebo budoucích členských států EU je také v NATO. (NATO-EU: A strategic partnership) Z tohoto faktu vyplývá rovněž přirozený zájem jednotlivých zemí nerozšiřovat své obranné závazky (především počty vojáků) a využívat existující obranný potenciál NATO pro operace vedené v součinnosti s EU. ČR měla malý zájem na tom, aby byly budovány zvlášť jednotky určené pro operace NATO a zvlášť pro EU. Tento postoj byl motivován více důvody. Jedním z nich byla ekonomická náročnost financování dvou obranných struktur, které jsou ze své podstaty určeny de facto k obraně stejné skupiny států. Dalším podstatným důvodem byla pokračující reforma Armády ČR, jež vedle řady jiných změn od poloviny roku 2004 přecházela od povinné vojenské služby na plně profesionální armádu. Avšak zásadním (a z pohledu budoucího vývoje v transatlantických vztazích zřejmě nejpodstatnějším) důvodem byla proatlantická profilace ČR.


193

Pro partnery v EU to nebyla nová zkušenost, neboť zahraniční politika ČR byla v tomto smyslu dobře čitelná již od 90. let minulého století. Úsilí o vstup do NATO bylo od první chvíle spjato s kvalitou bilaterálních vztahů se Spojenými státy. Již od setkání Václava Havla a dalších středoevropských prezidentů Arpáda Göncze a Lecha Wałęsy s americkým prezidentem Billem Clintonem v dubnu 1993 při příležitosti otevření památníku obětem holocaustu ve Washingtonu bylo zřejmé, na jakém hodnotovém základě se rozvažuje otázka dalšího rozšíření NATO směrem na východ. (Asmus 2002: 23–26) Premisa rozšiřování pásma stability a prosperity (Lake 1993) ve střední Evropě korespondovala se zkušenostmi Západoevropanů po II. světové válce. ČR proto přirozeně a ve vlastním zájmu inklinovala k zachování role, kterou na evropském kontinentně hrály USA, vystupující coby svého druhu evropská mocnost. (Lundestad 2005) Vyvažující roli USA není z mnoha důvodů v současnosti schopen hrát žádný evropský stát. Česká zahraniční a bezpečnostní politika byla z řady důvodů ovlivněna jednak stabilizující funkcí USA, bez jejichž bezpečnostního deštníku by byla Evropa nucena věnovat v poválečném období více pozornosti a také prostředků na svou vlastní obranu a jednak vnímala nepopiratelný vklad USA do celkových vojenských kapacit NATO. Situace po konci studené války ukázala, že bez dynamického přístupu USA nebylo zaručeno, že si Aliance nadále podrží svůj vojensko-politický charakter a nezmění se v široké debatní fórum o bezpečnostních otázkách, ale bez reálného vojenského potenciálu. Přeměna NATO na těleso všeobjímající kolektivní obrany nebyla v zájmu ČR ani další států, které se připravovaly na vstup do NATO. Se zájmy ČR velmi dobře korespondovalo vyjádření Henryho Kissingera o tom, že „aliance je vytvářena skupinou států, které se rozhodly bránit specifické teritorium nebo vzniká z konkrétního důvodu. Ve svém důsledku rýsuje linii, jejíž porušení znamená casus belli. Naproti tomu systém kolektivní obrany nedefinuje teritorium, které má být bráněno, ani prostředky či aparát určené pro tuto obranu. V základu se jedná o právní koncept. NATO je aliance, OSN je kolektivní bezpečnostní systém“. (Kissinger 2001: 43) V tomto smyslu vnímala rozdíl mezi svým členstvím v OSN a NATO také ČR. Aliance získala po rozšíření v roce 1999 něco, co by se dalo nazvat „středoevropskou zkušeností“. Do Organizace vstoupily země objektivně – ve srovnání se stávajícími členy – vojensky slabé, ale s vitální potřebou udržení NATO jako funkční bezpečnostní struktury, a tedy nakloněné Spojeným státům, které projevovaly největší hybnou iniciativu. Na jedné straně se u těchto zemí projevovala vůle k následování USA z důvodů vděčnosti za prosazení jejich přijetí, na druhé straně bylo a je v jejich vlastním zájmu,

194


aby se NATO nezměnilo v pouze formální bezpečnostní organizaci, ale nadále zůstalo akceschopné. Zde je evidentní, že je v zájmu ČR (i dalších zemí) udržení aktivní role USA v NATO. K tomu mohou přispívat země, po vyjádření amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda z ledna 2003, označované za „novou Evropu“. (Rumsfeld 2003) Tyto státy v jistém smyslu poskytují důvod k oživení americké přítomnosti na evropském kontinentě, neboť vzniká obnovená forma transatlantického spojenectví založená na závazku vůči rozšiřování demokracie a stability. Současně je potřeba brát v úvahu také význam transformovaných zemí jako místa, odkud přichází podpora, a zároveň mohou sloužit jako příklad úspěšné změny režimu, k níž USA přispěly. (Dančák 2004: 15) Proatlantická orientace ČR se pravděpodobně nejvýrazněji projevila během irácké krize na přelomu 2002/2003, kdy se Praha přiklonila na stranu Washingtonu a to přesto, že se tím dostávala do politického střetu s hlavními tahouny evropské integrace Francií a Německem. Rozpory se navíc časově shodovaly s obdobím finalizace vstupu ČR do EU a současně v evropském konventu probíhaly intenzívní práce nad připravovaným textem Smlouvy o ústavě pro Evropu. Ke zmírnění pnutí v transatlantických vztazích nedošlo ani během summitu NATO v Praze v listopadu 2002. Jistým vyvrcholením se stalo již zmiňované vyjádření D. Rumsfelda o rozdílech mezi „starou“ a „novou“ Evropou, po němž následoval „Dopis osmi“ z konce ledna 2003, kterým vyjadřovalo osm evropských státníků (z členských i nečlenských zemí EU), mezi nimi i prezident Václav Havel, podporu postupu USA v Iráku. Mnozí tento postoj považovali za jasný signál o hodnotě závazku, který pojí ČR s USA. Transatlantické vztahy procházely v roce 2004 obdobím hledání rovnováhy mezi americkým odhodláním vést vojenskou operaci v Iráku a snahou Evropanů dát v globálním bezpečnostním systému náležité místo EU jako významnému aktéru, nejen v ekonomické, ale také v politické a především vojenské oblasti. Podstatným posunem se v tomto smyslu stalo přijetí Evropské bezpečnostní strategie v prosinci 2003, která v mnoha ohledech reagovala na Národní bezpečnostní strategii USA ze září 2002. Na tento krok navázalo rozhodnutí Evropské rady ze 14. června 2004 o stanovení nového Základního cíle 2010 (Headline Goal 2010), kterým se více rozšiřovala působnost EU v oblasti bezpečnosti a překračovala dosavadní rámec vojenských operací vedených pod hlavičkou EU, tzv. petersbergské úkoly. Důležitým prvkem se stal také koncept bojových uskupení neboli Battle Groups (BG), které měly tvořit jádro budoucích sil rychlé reakce EU. (Khol 2004: 5) I když došlo ke zrychlení dynamiky budování svébytných evropských vojenských kapacit, stále se jednalo o iniciativy v mnohém zaostávající


195

za již existujícími možnostmi NATO, nebo na NATO závislých a to ve formátu „Berlín plus“. ČR se dle svých možností zapojovala do různých aktivit a jednala o vytvoření společné BG s Německem a Rakouskem. Souhrnem však lze konstatovat, že v roce 2004 byla prioritním bezpečnostním zájmem spolupráce v NATO a intenzivnější rozvoj EBOP hrál spíše sekundární roli.

ZÁVĚR

Zahraniční politika České republiky byla v roce 2004 z velké části zaměřena na agendu spojenou se vstupem do Evropské unie. Proto bylo přirozené, že řada dalších zahraničněpolitických aktivit a jednání buď přímo souvisela s členstvím v EU, nebo bylo toto členství jejich průvodním jevem v pozadí. Z hlediska regionální politiky a spolupráce ČR s partnery ve Visegrádské skupině (V4) tomu odpovídalo například setkání v Kroměříži, které následovalo necelé dva týdny po vstupu do EU. Užší regionální spolupráce v návaznosti na členství v EU se ukázala jako velmi účelná také během vyvíjení tlaku na ukrajinské vedení v době krize kolem prezidentských voleb v závěru roku 2004. Státy V4 navzájem koordinovaly své postupy při vysílání pozorovatelů na druhé kolo voleb a byla patrná snaha prezentovat v případě Ukrajiny společné stanovisko. V širším zahraničněpolitickém kontextu nezůstala bez povšimnutí aktivita české diplomacie v oblasti Blízkého východu. Členství ČR v NATO a další posílení významu státu po vstupu do EU s sebou přineslo otevření nových možností pro působení v exponovaném regionu. ČR projevovala o blízkovýchodní oblast dlouhodobý zájem, a proto měla zásadní význam cesta ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody uskutečněná na sklonku roku. C. Svoboda se 20. prosince během svého pobytu v Izraeli účastnil jako vůbec první ministr zahraničních věcí společného zasedání dvou klíčových parlamentních výborů – zahraničního a obranného. Setkání se konalo na izraelském ministerstvu zahraničních věcí. O důležitosti návštěvy svědčilo mimo jiné i vyjádření ministra Silvana Shaloma, podle kterého „může přinést přítomnost dobrých přátel v EU, takových jako je Česká republika, větší vyváženost v evropské politice vůči Blízkému východu“. Na tato slova navázal ministr Svoboda vyjádřením: „Věříme, že mír a přežití svobodného a demokratického Izraele je nezbytné pro mír a přežití svobodné a demokratické Evropy“. K tomu dodal: „Rozumíme, že každý stát má právo se bránit, vytvářet bezpečné prostředí, protože neseme odpovědnost za své občany“. (Shalom, Svoboda 2004)

196


S ohledem na dosavadní politiku většiny členských zemí EU vůči izraelsko-palestinskému konfliktu a jejich snaze spíše vyvažovat vliv USA v daném regionu, znamenala slova českého ministra zahraničních věcí určitý signál, že ČR by ráda inspirovala změnu politiky Unie směrem k Blízkému východu a posílení vazeb na Izrael.

LITERATURA Asmus, R. D. (2002): Opening NATO’s Door. How the Alliance Remade Itself for a New Era. New York: Columbia University Press. Dančák, B. (2004): „Noví Evropané“ a jejich role v transatlantických vztazích po vstupu do EU – český a polský příklad. Sociální studia, 1, s. 9–20. Khol, R. (2004): Rozvoj Evropské bezpečnostní a obranné politiky v roce 2004. Bezpečnostní témata 1/2004. Centrum bezpečnostních analýz, s. 5–6. Lake, A. (1993): From Containment to Enlargement. Current Foreign Policy Debates in Perspective. Delivered at Johns Hopkins University, School of Advanced International Studies, Washington, D.C., September 21, 1993, Vital Speeches of the Day, City News Publishing Co. Lundestad, G. (2005): e United States and Western Europe since 1945. New York: Oxford University Press. Návrh koncepce směřování ČR v rámci Evropské unie, zveřejněný 12. února 2004 (http://www.czechembassy.org/wwwo/mzv/default.asp?id=24285&ido=7443&i dj=1&amb=1). NATO-EU: A strategic partnership (http://www.nato.int/issues/nato-eu/policy.html). Radaelli, C. M. (2003): e Europeanization of Public Policy. In: Featherstone, K., Radaelli, C. M. (eds.): e Politics of Europeanization. Oxford: Oxford University Press, s. 27–56. Rokita, J. (2003): Sprawozdanie Stenograficzne, 4 kadencja, 57 posiedzenie, 3 dzień (18.09.2003) (www.sejm.gov.pl). Rumsfeld, D. (2003): Secretary of Defense Donald H. Rumsfeld Briefs at the Foreign Press Center (http://www.defenselink.mil/news/Jan2003/t01232003_t0122sdfpc.html). Shalom, S., Svoboda, C. (2004): Joint Press Conference by FM Shalom and Czech FM Svoboda (http://www.mfa.gov.il/MFA/Government/Speeches+by+Israeli+leade rs/2004/FM+Shalom+welcomes+Czech+FM+Svoboda+to+Jerusalem+20-Dec2004.htm?DisplayMode=print). Volby do Evropského parlamentu 11. – 12. června 2004 (http://www.volby.cz/pls/ ep2004/ep?xjazyk=CZ). Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2004 do prosince 2004 (2005). Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

VZTAH STÁTU A ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY V ROCE 2004

197

VZTAH STÁTU A ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY V ROCE 2004* STANISLAV BALÍK

Rok 2004 se ve vztahu státu a územní samosprávy nesl jak ve znamení obyčejnosti či všednosti, tak ve znamení převratného okamžiku – vstupu České republiky do Evropské unie (EU). Počátek května 2004 je samozřejmě mezníkem spíše symbolickým, vždyť tomuto datu předcházelo dlouhé období příprav, změn legislativy, přípravy nástrojů pro působení v orgánech EU. Přesto se jedná o mezník, k němuž byla vztažena platnost některých zákonů, které dopadly nejen přímo na občany, ale i na územní samosprávné korporace – bez vstupu do EU by jistě nebyl stanoven termín pro výstavbu čističek odpadních vod ve středně velkých obcích apod. Obecně však celý rok 2004 odpovídal skutečně spíše dlouhodobému trendu neustálého, mírného omezování prostoru pro činnost samosprávy na úkor pravomocí centrálních. Reprezentanti samosprávy vyslovují často pocit, že jejich pravomoci jsou neustále oklešťovány. Shodli se na tom např. členové předsednictev Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a Združenia miest a obcí Slovenska na společném zasedání 30. června – 1. července 2004 ve Zlíně, když konstatovali, že „vlády České republiky i Slovenska často směřují spíše k omezení kompetencí samospráv a často jdou i nad rámec předpisů EU“. (Tiskové prohlášení, 1. 7. 2004) Jaké byly konkrétně vztahy státu a obcí a krajů v roce 2004? Odpovědi na tuto otázku se věnuje následující příspěvek, který se pokouší zachytit nejvýznamnější agendu této oblasti.

VZTAHY STÁTU A OBECNÍ SAMOSPRÁVY Vztahy s vládou

SMO ČR byl dlouhou dobu ze strany vládních struktur spíše ignorován. Postupem času si ovšem vydobyl výsadní pozici jediného reprezentanta * Příspěvek byl zpracován v rámci projektu Grantové agentury České republiky Česká komunální politika – tranzice a konsolidace (kód GA 407/06/P365).

198


místních samospráv, což se odrazilo mj. ve skutečnosti, že nominuje pět ze dvanácti českých zástupců (a pět jejich náhradníků) ve Výboru regionů (zbylých sedm s náhradníky nominuje Asociace krajů ČR). Postupně také Svaz akceptovala jednotlivá ministerstva v procesu připomínkového řízení právních norem navrhovaných vládou. Tento proces postupné akceptace vyvrcholil 22. dubna 2004 na Kongresu starostů a primátorů v Brně, kdy předseda SMO ČR Oldřich Vlasák a český ministerský předseda Vladimír Špidla podepsali Dohodu o vzájemné spolupráci mezi vládou České republiky a SMO ČR. Podle premiéra Špidly nelze zatím vztah mezi vládou a SMO ČR považovat za harmonický, přičemž k jeho prohloubení a zlepšení by měla přispět právě tato dohoda. Vláda podle něj vnímá SMO ČR jako svého důležitého partnera, jehož kapacity dosud při své činnosti plně nevyužila. Svaz tímto krokem především posílil svoje postavení. Účelem dohody je zavedení systému pravidelných konzultací mezi vládou a Svazem týkajících se vládních politik s dopadem na města a obce. Společná setkání nad Plánem legislativních prací vlády a Plánem nelegislativních úkolů vlády by se měla konat minimálně jednou ročně, v případě potřeby i častěji. Členové vlády na nich budou seznamovat zástupce Svazu se záměry vlády v oblasti jednotlivých resortů, které budou mít dopad na města a obce. (Zgrajová 2004: 1) Dohoda měla hned v roce 2004 konkrétní dopad, a sice když se dnem 1. června 2004 SMO ČR jako jediné sdružení obcí stal oficiálním připomínkovým místem podle čl. 5 odst. 1 písm. c) Legislativních pravidel vlády. Zařazení mezi podmíněně povinná připomínková místa znamená posílení role Svazu a získání rovnocenného postavení s jednotlivými kraji v legislativním procesu. V návrhu Svazu na tuto změnu se argumentovalo čl. 4 odst. 6 Evropské charty místní samosprávy, z nějž vyplývá povinnost konzultovat s místními společenstvími otázky plánování a rozhodování ve všech věcech, které se jich přímo dotýkají. Přijetí návrhu Svazu ve svém důsledku znamená, že pokud se navrhovaný věcný záměr zákona, zákon, nařízení vlády či jiný prováděcí předpis bude dotýkat působnosti obcí, předkladatel (vláda, ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy) jej povinně zašle k připomínkovému řízení také SMO ČR. (Kopsová 2004b: 2) Samosprávy a školství

Jednou z důležitých funkcí místní samosprávy je zajištění fungování místního školství. Podle tzv. koncepce dvojího státu je totiž úkolem místních samospráv zajistit „reprodukci dostatečně vzdělané a zdatné pracovní síly prostřednictvím podpory institucí, které tyto služby poskytují“. (Chan-


199

dler 1998: 247) Školská problematika byla v roce 2004 citlivým bodem vztahu mezi samosprávami a centrální státní mocí. Kromě již obvyklých sporů ohledně financování středního školství (spor mezi kraji na jedné a ministerstvem školství na druhé straně) vstoupila do středu zájmu otázka omezování pravomocí obcí při podpoře jimi zřizovaných místních základních škol. Obce se ústy předsedy SMO ČR O. Vlasáka ohradily v únoru 2004 proti Pokynu ministryně školství k udělování výjimek podle § 6 školského zákona, účinným od 1. prosince 2003. Podle Vlasáka vznikly obavy, že příslušný Pokyn zlikviduje malé školy. Školský zákon totiž v § 6 stanoví minimální průměrný počet žáků ve třídě pro jednotlivé typy základních škol. V případě, že škola na stanovený minimální průměrný počet žáků nedosáhne, musí žádat ministerstvo o výjimku. Ministryně školství v Pokynu stanovila, že ty školy, které tvoří tři nebo čtyři třídy, budou muset splňovat stejné podmínky, jako školy tzv. plně organizované, a to mít minimálně 17 žáků v průměru ve třídě. Pokyn tak využil mezeru ve školském zákoně a striktně jej vykládá k tíži troj- a čtyřtřídek. Dalším problémem, na který O. Vlasák poukázal, je skutečnost, že plně organizované školy usilující o udělení výjimky musí prokázat, že v okruhu minimálně 15 km (měřeno po veřejných komunikacích) není jiná ZŠ, ve které by mohli žáci plnit povinnou školní docházku. „Takové kritérium nezohledňuje geografickou rozmanitost území – jsou místa, kde se vzdálenost 15 km může stát za nepříznivého počasí nepřekonatelnou.“ (Vlasák 2004: 6) Dále se jako problematické jeví, že výjimky se mají udělovat pouze na jeden školní rok, což může mít z důvodu nejistoty jak zřizovatele, tak učitelů a rodičů žáků nepříznivý multiplikační efekt – „do budovy a jejího zařízení nebude chtít nikdo investovat, ani rodiče nebudou chtít své děti posílat do školy, která možná příští rok bude muset být zrušena“. (Vlasák 2004: 6) Dlužno podotknout, že předseda Svazu vydal toto ohrazení až po delším čekání na reakci ministerstva školství na stanovisko k Pokynu – stanovisko vydal Svaz 19. ledna 2004. (Stanovisko SMO ČR) Zásadním problémem je skutečnost, že podle tohoto Pokynu nebude mít rozhodnutí o budoucnosti školy v rukou samospráva, ale centrální orgán státní správy. I kdyby chtěla obec dotovat provoz školy ze svého, bez výjimky z ministerstva školství škola fungovat nemůže. Vlasák upozornil mj. na to, že školy v malých obcích neplní jen vzdělávací funkci, ale mají význam i jako kulturní a společenské centrum. „Proto Svaz měst a obcí ČR požaduje, aby obec, jakožto zřizovatel základní školy, měla plné právo rozhodnout, zda školu zachová, i za předpokladu, že sáhne hlouběji do obecního rozpočtu.“ (Vlasák 2004: 6)

200


SMO ČR se situací ve školství obsáhle zabýval i na zasedání svého předsednictva v květnu 2004, kdy vydal Prohlášení SMO ČR k aktuální situaci ve školství. Stávající způsob financování školství označil za nadále neudržitelný. Upozornil na to, že pravidla pro financování škol jsou měněna v průběhu školního roku, s okamžitými dopady do oblasti mzdových prostředků a dalších oblastí financování. Poukázal na problém tzv. agregovaných normativů, kdy již dávno neplatí deklarovaná zásada, že finanční prostředky přicházejí za žákem, ale jsou přidělovány rozdílným způsobem, čímž je nelogicky rozdílně hodnocena srovnatelná pedagogická práce a srovnatelné potřeby obcí. Přitom ani zvýšené normativy nestačí pro financování škol na menších obcích, často včetně škol úplných (problém především u škol s pedagogickým sborem vyššího věkového průměru). Normativy ovšem neznevýhodňují pouze menší venkovské školy, ale paradoxně i větší školy městské. „Tlak na jejich další slučování vedou města a velké obce k vytváření neúměrně velkých školských celků, často dislokovaných v různých budovách, a vytváří se tak předpoklady pro vznik anonymního a značně problematického sociálně pedagogického prostředí.“ (Tiskové prohlášení, 20. 5. 2004) Ke značným problémům ve finanční situaci škol přispělo dle SMO ČR také zavedení šestnácti třídního platového systému. To totiž nebylo zajištěno odpovídajícím finančním krytím, proto jeho realizace způsobila na školách reálný kolaps v uplatňování motivační funkce platu (osobní ohodnocení, odměny) a vedla k výraznému posílení nivelizačních tendencí. SMO ČR vyzval ministerstva školství, financí a legislativní složky státu k jednáním s obcemi a regionální správou. Obcí se významně dotknul i nový školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání), který sice ve své převážné části začal platit až v roce 2005, vyhlášen však byl 10. listopadu 2004. Ten stanoví, že navštěvování posledního ročníku mateřské školy (zřizované státem, krajem, obcí či svazkem obcí), stejně jako přípravné třídy základní školy je bezúplatné. Splnění této povinnosti (v platnosti od září 2005) má podle odhadů přijít obce na cca 250 mil. Kč ročně. Právě obce jsou totiž zřizovatelem převážné většiny mateřských škol – a právě ony, jakožto zřizovatel, budou muset doplnit školkám finance, které vypadnou díky celému bezplatnému ročníku. Podle nového zákona je také obec (jakožto zřizovatel!) postavena mimo institut odvolání proti rozhodnutí ředitele školy. Odvolat se totiž je možné pouze ke krajskému úřadu – obce tak nebudou moci zasáhnout do některých rozhodnutí ředitele. (Pôbiš 2004: 3)


201

Nová úprava místního referenda

Dnem 1. února 2004 nabyl účinnosti zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů. Byla tak zrušena předchozí právní úprava místního referenda (zákon č. 298/1992 Sb.). Z věcného hlediska nový zákon nepřinesl převratné úpravy, spíše došlo ke sjednocení terminologie se současným stavem a ke zpřísnění některých nejednoznačných ustanovení. Nově není možné konat referendum o zřízení nebo zrušení orgánů obce nebo statutárního města a o jejich vnitřním uspořádání. Není tak možné konat např. referendum o obecní policii. (Mates 2004) Změna správních hranic obecních úřadů s vyšší působností

Na základě vyhlášky č. 388/2004 Sb. došlo ke změně zařazení 20 obcí do správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, resp. s rozšířenou působností. Důvodem je výhodnější dostupnost orgánů veřejné správy. Tyto změny proběhly uvnitř krajů, nejedná se tedy o důsledek změn v hranicích krajů (viz níže). Kanalizace a čističky odpadních vod

V oblasti ochrany životního prostředí se českých a moravských měst a obcí nejvýrazněji dotýká Směrnice Rady EU 91/271 o čištění městských odpadních vod. Ta stanovila, že aglomerace EU s více jak 15 000 obyvatel budou mít vybudovaný systém splaškové kanalizace napojený na čistírnu odpadních vod nejpozději do 31. prosince 2000, aglomerace s počtem obyvatel 2 000–15 000 nejpozději do 31. prosince 2005. České vládě se při předvstupních jednáních podařilo vyjednat výjimku na toto ustanovení pouze na pětileté období – paradoxní je, že tento termín navrhla česká strana! Vláda tak iniciovala novelu vodního zákona č. 20/2004 Sb., která nabyla účinnosti 23. ledna 2004. Ta ukládá v přechodných ustanoveních obcím o velikosti nad 2000 obyvatel (včetně těch, které této velikosti dosáhnou do konce roku 2010) povinnost nejpozději do 31. prosince 2010 zajistit odkanalizování a čištění odpadních vod. Navíc musí být do stejného data zmodernizováno 40 % zařízení velkých měst. Účelem je, aby i starší čistírny mohly z vod odstraňovat dusík a fosfor. „V devadesátých letech bylo v ČR vybudováno přes 400 čistíren za celkem 50 miliard korun, podle výpočtu Ministerstva životního prostředí bude do roku 2010 nutné do čistíren investovat ještě asi 75–80 miliard Kč.

202


Při nesplnění závazků vyplývajících ze Směrnice o odpadních vodách se ČR vystavuje riziku žalob ze strany EU u Evropského soudního dvora. Z Fondu soudržnosti EU přiteče cca 13,5 mld. Kč, podporu z Fondu však mohou získat pouze projekty nebo skupiny projektů v celkové hodnotě investic vyšší než 300 mil. Kč. Z Fondu lze získat až 85 % nákladů na projekt. Obcím se proto doporučuje, aby v rámci téhož povodí spojily výstavbu více ČOV pod společný projekt, který zastřeší jeden provozovatel.“ (Kopsová 2004a: 5) Na celé situaci je zvláštní, že problém kanalizací spadá do samostatné působnosti obcí. Ovšem v okamžiku schválení přístupové smlouvy v referendu se z něj stala nikoli pravomoc obce rozhodnout, zda bude mít čističku s kanalizací, ale povinnost, kterou na ni fakticky „přehodila“ vláda. Velká část potenciálu představitelů obcí, které dosud kanalizaci nemají, se tak koncentruje do snahy sehnat potřebné finance na zrealizování tohoto vládního „slibu“. Jeho realizace navíc nemusí být v řadě obcí politicky zcela atraktivní, protože v konečném důsledku může být pro občany používání kanalizace finančně mnohem náročnější než stávající, mnohdy i nezákonný stav (trativody apod.). (Kadečka, Balík 2005: 45–47) Sdružení obcí proti omezování samosprávy

Třináct obcí Českého ráje (Rovensko pod Troskami, Holenice, Ktová, Tatobity, Veselá, Žernov, Dílce, Jinolice, Podůlší, Soběraz, Újezd pod Troskami, Valdice a Železnice) založilo v září 2004 neformální Sdružení obcí proti omezování samosprávy. Vydaly prohlášení, v němž vyzývají všechny obce a města na území České republiky, aby společně protestovaly proti zákonům omezujícím obecní samosprávu. Cílem Sdružení je dosáhnout toho, aby byly respektovány demokratické principy uzákoněné po roce 1989 a aby ústřední orgány skončily s předkládáním zákonů typu nového stavebního zákona a zákona o výstavbě dálnic. Sdružení považuje za nepřijatelné, aby se např. o trasách nových silnic a dálnic, o umístění průmyslových zón a dalších staveb na území obcí rozhodovalo v parlamentu nebo v krajském zastupitelstvu, bez možnosti tento proces ovlivnit. Podle zúčastněných obcí v případě přijetí těchto zákonů bude omezena samosprávná působnost obcí a měst v celé ČR. Návrh stavebního zákona např. počítá s tím, že schvalování územních plánů obcí bude nadále probíhat pouze v tzv. přenesené působnosti, tedy jako výkon státní správy. Oproti současnému stavu, kdy je schvalování zadání a návrhu územního plánu výkonem samosprávy, se tím postavení obcí opět zhorší. Zastupitelstva


203

měst a obcí ztratí možnost závazně určovat, co a v jaké podobě se má na jimi spravovaném území realizovat. Státní orgány budou moci snáze zasahovat do územně plánovací činnosti obcí, a to i proti jejich vůli. Myšlenky Sdružení obcí podpořily i obce z okolí plánované trasy dálnice D3 v Posázaví: Libeř, Psáry, Václavice a Vojkov. (Sdružení obcí proti omezování samosprávy 2004) Kauza korupce na komunální úrovni

Jakousi předehrou k následující velké debatě o korupci v komunální politice se stalo stíhání kladenského primátora Milana Volfa (ODS), které začalo 22. března 2004. Policie kladla Volfovi (který rok a půl předtím drtivě vyhrál s ODS komunální volby v Kladně se ziskem 48,3 % hlasů a 57,6 % mandátů – Volby.cz) za vinu, že kladenskému hokejovému klubu bez schválení zastupitelstva přidělil z městského rozpočtu 41 milionů Kč. O den později jej policie obvinila i za nákup drahého služebního vozu Audi. Okresní soud v Kladně pak 24. března 2004 rozhodl, že Volf bude stíhán vazebně, aby na svobodě nemohl ovlivňovat svědky a pokračovat v trestné činnosti. Z vazby byl propuštěn 7. dubna 2004. Volf se vzdal všech politických funkcí, novým primátorem se místo něj 24. května 2004 stal Dan Jiránek (ODS). Do konce roku 2004 nebyl soud s M. Volfem zahájen. Celý případ vyvolal diskuze o pozadí celé akce – jedna z verzí viděla za případem vnitrostranický spor uvnitř ODS, druhá vinila z případu vládní struktury, konkrétně tzv. Grosstapo (výraz pro mocenský aparát podléhající vlivu ministra vnitra Stanislava Grosse). Dohady o pravdivosti druhé verze přiživila 25. března 2004 v rozhovoru se Sabinou Slonkovou v Hospodářských novinách nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Ta totiž prohlásila, že těžiště korupce je v současné době (2004) v komunální sféře, neboť ta prý již je skoro v každém větším městě. „Pomalu každý starosta se chová jako gubernátor. Samozřejmě jsou mezi nimi i slušní, ale bohužel, spousta z nich podlehla těžkým místním vlivům, na což upozorňuje i Evropská unie. Propojení podnikatelské sféry s komunální politikou je prostě šílené a vzájemně si hrají na sebe,“ prohlásila Benešová. Místní politické a podnikatelské skupiny manipulující s veřejnými zakázkami jsou podle ní mnohdy spojené s policií, což činí prokazování korupce značně obtížným. Uvedené výroky vzbudily na komunální úrovni ostrou reakci. Protestovala proti nim řada starostů a místostarostů (někteří z nich dokonce chtěli na Benešovou podávat trestní oznámení), stanovisko zaujala i Rada SMO

204


ČR. Ta žádala od M. Benešové za její nevhodné vyjadřování v médiích veřejnou omluvu. Současně ji vyzvala k rezignaci. Komunální sféry se zastala i Výkonná rada ODS, která 5. dubna 2004 výroky M. Benešové označila za „skandální a poškozující nejen principy demokracie, ale i čest a dobrou pověst více než 6300 starostů a primátorů v ČR“. (Usnesení Výkonné rady ODS, 5. 4. 2004) Benešová však podle ČTK postup Svazu měst a obcí považuje za přehnaný, zdůraznila, že se nemá za co omlouvat a že v rozhovoru uvedla, že na radnicích je také mnoho slušných lidí. Vláda ani ministr spravedlnosti apely SMO na odvolání Marie Benešové nevyslyšeli. Samozřejmě není možné odbýt korupci a hospodářskou kriminalitu na komunální úrovni jakožto neexistující záležitosti. „V některých městech a obcích jsou projevy těchto deliktů nepopiratelné, avšak nynější vyhrocená skandalizace lidí z komunální sféry je neadekvátní.“ (Centrum strategických studií 2004: 24) K odhalení velkých kriminálních kauz z regionální úrovně, jež M. Benešová ve zmíněném rozhovoru rovněž avizovala, v roce 2004 nedošlo. Ostatní

V roce 2004 začaly být připravovány nové zákony o střetu zájmů a o neslučitelnosti funkcí, které měly dopadnout i na úroveň obecní. SMO ČR k jejich konkrétní podobě zaujal odmítavé stanovisko již v květnu 2004. Za krajně nevhodné označil navrhované zákonné ustanovení, aby byli v oblasti přiznávání příjmů stejným způsobem posuzováni neuvolnění i uvolnění členové zastupitelstev obcí. „Neuvolnění členové zastupitelstev prakticky vždy budou mít nějaké další příjmy, ať už ze závislé činnosti, nebo jako podnikatelé. Vůči nim pak četné povinnosti stanovené tímto zákonem mají jednoznačně šikanózní charakter.“ (Tiskové prohlášení, 20. 5. 2004) Ani pozdější obdobný poslanecký návrh na změnu rozsahu působnosti zákona – na zastupitelstvo hlavního města a na zastupitelstva obcí s rozšířenou působností – na odmítavém stanovisku SMO ČR nic nezměnil. Představitelé Svazu se domnívají, že povinné přiznávání příjmů odradí od angažmá v komunální politice především vzdělané lidi (lékaře, právníky a další), kteří nebudou chtít zveřejňovat své příjmy a soukromé aktivity. (Zákon o střetu zájmů – poslanecký návrh a návrh ministerstva spravedlnosti 2004) Komunální úrovně se dotkly i volby do Evropského parlamentu. Výrazná část nově zvolených poslanců Evropského parlamentu má za sebou zkušenost z politiky komunální, resp. krajské, část z nich v komunální po-


205

litice zůstala i po nabytí mandátu europoslance. Nejvýraznějšími komunálními postavami mezi českými europoslanci jsou Oldřich Vlasák (ODS, předseda SMO ČR, do roku 2004 primátor Hradce Králové) a Petr Duchoň (ODS, do roku 2004 primátor Brna). Z krajských politiků to je Jan Březina (KDU-ČSL, do roku 2004 hejtman Olomouckého kraje). Komunální politické angažmá si i po volbách 2004 kromě obou zmíněných primátorů, kteří zůstali ve svých městech zastupiteli, podržel Hynek Fajmon (ODS, zastupitel Lysé nad Labem), Jaromír Kohlíček (KSČM, zastupitel Teplic), Miroslav Ouzký (ODS, zastupitel Kadaně), Ivo Strejček (ODS, zastupitel Žďáru nad Sázavou) a Tomáš Zatloukal (SNK, zastupitel a radní v Napajedlech). Milan Cabrnoch (ODS) se po volbách svého mandátu kolínského zastupitele vzdal.

VZTAHY STÁTU A KRAJSKÉ SAMOSPRÁVY Zdravotnictví

Nejvýraznějším momentem vztahu státu a krajů se stal předvolební spor o privatizaci nemocnic. Jde o nemocnice, které stát převedl na kraje (se všemi závazky). Kraje, jimž dominují jiné politické síly než vládě, se rozhodly řešit problém neefektivního hospodaření nemocnic různým způsobem. Nejrazantnějším byla změna jejich právní formy z příspěvkových organizací na akciové společnosti stoprocentně vlastněné kraji. Do konce funkčního období k tomuto kroku alespoň u některých nemocnic přistoupilo pět krajů – Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Královéhradecký. (Balík, Kyloušek 2005) To ovšem vzbudilo velkou nevoli jak na úrovni ministerstva zdravotnictví, tak celé vlády. Téma převodu nemocnic na akciové společnosti se stalo hlavním tématem závěru předvolební kampaně před krajskými volbami. Na tuto „strunu“ hrála především ČSSD – častým mottem doprovázejícím tváře regionálních stranických lídrů na billboardech se stalo zdravotnictví – „Nedopustím vytunelování nemocnice“ nebo „Jsem proti privatizaci nemocnic“. Úřadující předseda ČSSD a premiér Stanislav Gross pak představil 3. listopadu v Berouně závěrečné heslo volební kampaně a nejnovější billboard ČSSD. Byl na něm zobrazen modrý tunel metra, podtržený nápisem „Stop modrým tunelům!“. Na následné tiskové konferenci uvedl, že nemá nic proti privatizaci, pokud se netýká veřejných služeb, jako např. správy a údržby silnic, nebo nemocničních zařízení, proti jejichž privatizování je billboard namířen. Předseda středočeské ČSSD Richard Dolejš prohlásil, že privatizace zdra-

206


votnictví je podvodem tisíciletí. Ředitel berounské nemocnice hned na to demonstrativně vystoupil z ČSSD. S. Gross ovšem již před tím v říjnu 2004 oznámil, že vláda bude muset sáhnout k netradičním metodám práce a podniknout takové kroky, aby bylo možné v co nejkratší době přijmout zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení, vypracovaný poslanci, aby se zabránilo některým nevratným změnám v oblasti zdravotnictví. Podle ministryně zdravotnictví Milady Emmerové převod nemocnic na akciové společnost způsobí, že se bude šetřit na pacientech a že se sníží oborový rozsah. Podporu zákonu o neziskových nemocnicích vyslovil rovněž prezident České lékařské komory David Rath a prohlásil, že jeho absence je ostudou předchozích vlád. První den voleb (5. listopadu 2004) schválila Poslanecká sněmovna zákon o hluku, k němuž byl jako tzv. poslanecký „přílepek“ přidán zákaz převodu nemocnic na obchodní společnosti. Tím měla být otázka tzv. privatizace nemocnic vyřešena. Krajští hejtmani tento zákon označili za protiústavní. Přirovnali jej ke znárodňování či útoku na demokratické hodnoty. Do konce roku 2004 nebyl celý spor rozřešen. Změny krajských hranic

V roce 2004 zaznamenali občané první úspěch v rozhodování o příslušnosti své obce k vyšším územně samosprávným celkům. Po velkých diskusích z přelomu dvacátého a jedenadvacátého století, v nichž participovalo mnoho desítek obcí nespokojených se svým zařazením pod určitý kraj, dotáhlo celou záležitost do úspěšného konce 28 obcí. V těchto obcích (25 obcí přešlo z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje a 3 obce z Moravskoslezského do Olomouckého kraje) žije cca 11 500 obyvatel. Zákon č. 387/2004 Sb. o změnách hranic krajů a o změně některých dalších zákonů (zejména zákona o rozpočtovém určení daní, kde se měnily procentní podíly krajů na sdílených daní) nabyl účinnosti od 1. července 2004, občané dotčených obcí již v podzimních krajských volbách volili ve svých „nových“ krajích, ovšem formálně pod ně obce začaly patřit od 1. ledna 2005. Ostatní

Ústavní soud nevyhověl 7. dubna 2004 návrhu skupiny poslanců ODS a nezrušil část zákona o krajích. Krajské úřady tak i nadále mohou stanovovat výši pokut podle majetkových poměrů osoby, jež se dopustila


207

protiprávního jednání. Podle poslanců je to v rozporu s ústavní zásadou rovných práv a povinností. V rámci návrhu novely zákona o rozpočtovém určení dani se podařilo sociální demokracii prosadit snížení dotace krajům na střední školy z původních 56 miliard na 28 miliard. Již dříve byly vyslovovány obavy, zda tato snaha nemá spojitost s prohranými krajskými volbami.

FINANCOVÁNÍ OBCÍ A KRAJŮ

Do oblasti financování obcí a krajů zasáhla v roce 2004 nejvýznamněji změna DPH. Veškeré stavební práce, které provádějí (s výjimkou výstavby bytů a domů pro bydlení), spadají od roku 2004 pod základní sazbu DPH – tedy veškerá infrastruktura (chodníky, silnice, kanalizace, vodovody, plynovody apod.) a veřejné budovy (radnice, zdravotní střediska, školy apod.). Ani v případě výstavby pro bydlení není v oblasti DPH vše zcela jednoduché. Snížená sazba se uplatňuje (a to navíc pouze do roku 2007) pouze u bytového domu, rodinného domu a bytů jako součástí těchto domů včetně rekonstrukcí a oprav. Byty, jejich rekonstrukce a opravy v jiných typech budov (například ve školách apod.) jsou zahrnuty do základního – tedy devatenáctiprocentního pásma daně. (Kadečka, Balík 2005: 60–61) Stejně jako každý rok i v roce 2004 byla přijata vyhláška o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu DPH a daní z příjmů (v roce to byla vyhláška č. 477/2004 Sb.). V souhrnu dostávaly obce v roce 2004 20,59 % z celostátního výnosu DPH – rozpočteno dle přepočteného počtu obyvatel (kraje 3,1 %, každý kraj předem stanoveným podílem), 20,59 % z celostátního výnosu daně z příjmů fyzických osob – a to jak ze závislé činnosti, tak vybírané srážkou a 20,59 % z daně z příjmů právnických osob (kraje vždy 3,1 %). Daň z příjmů právnických osob placená obcemi nebo kraji vždy celá zůstává v obci či kraji. Složitější přepočet je u rozdělování daně z podnikání fyzických osob. Tam obce získávají jednak 30 % daně podle bydliště podnikatele. Dále dostávají obce (již podle přepočteného počtu obyvatel) 20,59 % z 60 % celostátního výnosu této daně (kraje 3,1 %). Obcím zůstávají rovněž veškeré prostředky vybrané na dani z nemovitostí na území obce. (Schéma rozpočtového určení daní platné od roku 2002) V platnosti zůstal institut rozpočítávání podílů jednotlivých obcí na těchto určených podílech daní. Poslední známé údaje se vztahují k roku 2003, nicméně jsou zajímavé. Se stoupajícím počtem obyvatel roste podíl

208


sdílených daní na jednoho obyvatele. V nejmenších obcích (do 100 obyvatel) to je 3 212 Kč na jednoho obyvatele, v obcích s 5 000–10 000 obyvateli to je již 4 833 Kč na jednoho obyvatele a v hlavním městě 22 110 Kč. (Eliáš 2005) Ani v roce 2004 nedošlo k nějakému převratnému vývoji ve struktuře příjmů obcí. Pokračuje tak trend nastolený v roce 2000 změnou způsobu financování obcí, kdy velkou část příjmů tvoří dotace. Zatímco do roku 2000 činil podíl dotací na celkových příjmech cca 20 %, od roku 2001 to je násobně více – konkrétně v roce 2004 činil jejich podíl 39 % (97,7 mld. Kč z celkových příjmů 248,5 mld. Kč). (Územní rozpočty) S myšlenkou samosprávy není tento jev příliš slučitelný, obce jsou ve velké míře závislé na rozhodnutích nikoli svých či voleného celostátního zastupitelského tělesa (jako v případě místních daní či rozdělení daní), ale na vůli úředníků centrální státní správy. Spory provázejí (v latentní formě prakticky od roku 1990, otevřeně od tzv. reformy veřejné správy v letech 2000–2003) otázku financování výkonu přenesené působnosti nejen krajů, ale především obcí. Představitelé obcí vykonávajících ve větší míře přenesenou působnost (obce II. a především III. stupně) argumentují, že příspěvek od státu na výkon této působnosti pokrývá pouze cca 80 % nákladů. Problém je i v distribuci tohoto příspěvku, jejíž současnou podobu např. SMO ČR považuje za nespravedlivou. Každopádně ani v roce 2004 nebyl zvrácen trend, kdy je na orgány místní správy přesouvána celá řada povinností bez adekvátního finančního pokrytí. (Tisková zpráva, 17. 9. 2004) Přezkum hospodaření

Prvním dnem měsíce srpna 2004 vstoupil v účinnost zákon č. 420/2004 Sb., o přezkumu hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Spolu s tím nabyl účinnosti zákon č. 421/2004 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, kterým se mimo jiné novelizuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. Tento zákon upravuje proces přezkoumávání hospodaření územních samospráv, přičemž nahrazuje vyhlášku č. 41/2002 Sb. Podle nové úpravy žádají obce, městské části statutárních měst a dobrovolné svazky obcí (dále jen obce) o přezkoumání krajský úřad do 30. června každého kalendářního roku. Mají také možnost v téže lhůtě oznámit, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Městské části hlavního města Prahy dělají totéž vůči pražskému magistrátu. Obce nad 5000 obyvatel tak již nemusí nechat


209

povinně přezkoumávat své hospodaření auditorem. Hlediska přezkoumání se oproti předchozímu stavu nezměnila. Zákon rovněž upravuje, co je předmětem přezkoumání, postup přezkoumání, jaké jsou předpoklady pro výkon přezkoumání, jaká jsou práva a povinnosti kontrolorů. (Váňa 2004: 8–9)

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Českých samospráv se dotkla i nově upravená právní regulace tzv. veřejných zakázek – vždyť obce a kraje bezesporu patří mezi důležité zadavatele veřejných zakázek. Česká právní úprava převzala úpravu evropské legislativy (veřejnou zakázkou tak je zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je zákonem vymezený okruh veřejnoprávních subjektů, u níž předpokládaná cena předmětu přesahuje 2 miliony Kč). Zákon č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách byl ve Sbírce zákonů publikován 5. února 2004 a účinnosti nabyl 1. května 2004 spolu se vstupem České republiky do Evropské unie. Zákon upravuje okruh právnických a fyzických osob, které jsou povinny zadávat veřejné zakázky podle tohoto zákona, postup při zadávání veřejných zakázek, druhy zadávacích řízení, postup při udělování koncesí, veřejnou soutěž o návrh a dohled nad zadáváním veřejných zakázek. K obecným pravidlům pro tuto oblast nyní náleží: • zákaz diskriminace z důvodů státní příslušnosti; • zákaz kvantitativních omezení dovozu a vývozu, jakož i veškerých opatření s rovnocenným účinkem; • svoboda podnikání a usazování; • volné poskytování služeb. U kontraktů, které přesahují stanovené limity, se předpokládá vypsání veřejné nabídky na celém území Evropské unie. Kvůli tomu mohou mít obce problémy zejména v souvislosti s udělováním kontraktů místním podnikům a společnostem vlastněným obcemi. Zatímco totiž v minulosti obce mohly při udělování veřejných zakázek použít doplňující kritéria, např. zadání zakázek především podnikům z vlastní oblasti nebo regionu, čímž byla řešena i otázka zaměstnanosti v daném místě, nyní je nutné v případě oněch tzv. nadlimitních veřejných zakázek počítat s uchazeči z celé Evropské unie. Do tendru mohou být ovšem zahrnuty také budoucí udržovací práce, což může – s ohledem na jejich fyzickou blízkost – fakticky zvýhodnit ony místní či regionální podniky a společnosti. (Kadečka, Balík 2005: 27–38)

210


ZÁVĚR

Výše uvedené skutečnosti se snažily dokumentovat vývoj vztahů mezi státem na straně jedné a obcemi a kraji na straně druhé. Řada skutečností měla svou příčinu ve vstupu ČR do EU, některé s touto převratnou událostí nesouvisely. Každopádně v celém roce nedošlo k žádné zvratu, který by změnil již před lety nastolený trend centralizace a tichého omezování rozhodování místních a krajských samospráv na úkor orgánů centrální státní správy.

PRAMENY A LITERATURA Balík, S., Kyloušek, J. (eds.) (2005): Krajské volby v České republice 2004. Brno: MPÚ MU. Eliáš, A.: Rozpočtové určení daní (http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6188327). Chandler, J. A. (ed.) (1998): Místní správa v liberálních demokraciích. Brno: Doplněk. Centrum strategických studií (2004): Trestní řízení jako nástroj zastrašování komunálních politiků? Revue Politika, roč. II., č. 5, s. 23–25. Kadečka, S., Balík, S. (2005): Co požaduje EU po městech a obcích. In: EU a vaše město/obec. Brno: CDK, s. 7–64. Kopsová, M. (2004a): Města a obce s více než dvěma tisíci obyvateli musí do roku 2010 vybudovat čistírny odpadních vod. Informační servis. Měsíčník Svazu měst a obcí České republiky, roč. 12, č. 3, str. 5. Kopsová, M. (2004b): Svaz měst a obcí ČR povinným připomínkovým místem. Informační servis. Měsíčník Svazu měst a obcí České republiky, roč. 12, č. 8–9, str. 2. Mates, P. (2004): K omezení místního referenda. Právní zpravodaj, 6/2004. Pôbiš, J. (2004): Nový školský zákon a obce. Informační servis. Měsíčník Svazu měst a obcí České republiky, roč. 12, č. 12, str. 3. Pomalu každý starosta se chová jako gubernátor. Hospodářské noviny, 25. 3. 2004. Reakce na vyjádření nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové ohledně korupce v místní samosprávě uveřejněné prostřednictvím sdělovacích prostředků. Informační servis. Měsíčník Svazu měst a obcí České republiky, roč. 12, č. 5, str. 10. Sdružení obcí proti omezování samosprávy (2004): Omezování svobody (http: //www.sweb.cz/omezovanisamospravy). Schéma rozpočtového určení daní platné od roku 2002. Informační servis. Měsíčník Svazu měst a obcí České republiky, roč. 12, č. 11, str. 9. Stanovisko Svazu měst a obcí ČR k „Pokynu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k udělování výjimek školám podle § 6 školského zákona“ (http://www.smocr.cz/ article.asp?id=793). Tisková zpráva ze 17. zasedání Předsednictva Svazu měst a obcí České republiky dne 17. září 2004 v Praze (http://www.smocr.cz/article.asp?id=1054).


211

Tiskové prohlášení 13. zasedání Předsednictva Svazu měst a obcí České republiky dne 20. května 2004 v Čermné nad Orlicí (http://www.smocr.cz/article.asp?id=930). Tiskové prohlášení ze společného zasedání předsednictev SMO ČR a ZMOS ve Zlíně, 1. 7. 2004 (http://www.smocr.cz/article.asp?id=989). Usnesení Výkonné rady ODS, 5. 4. 2004 (http://www.ods.cz/press/ zprava.php?ID=1593). Územní rozpočty v roce 2004 (http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6181627). Váňa, L. (2004): K přezkumu hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Informační servis. Měsíčník Svazu měst a obcí České republiky, roč. 12, č. 8–9, str. 8–9. Volby.cz (http://www.volby.cz). Vlasák, O. (2004): Tiskové prohlášení SMO ČR k pokynu ministryně školství o udělování výjimek základním školám. Informační servis. Měsíčník Svazu měst a obcí České republiky, roč. 12, č. 3, str. 6. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Zákon o střetu zájmů – poslanecký návrh a návrh ministerstva spravedlnosti (2004). Informační servis. Měsíčník Svazu měst a obcí České republiky, roč. 12, č. 7, str. 9–10. Zgrajová, L. (2004): Svaz měst a obcí ČR podepsal dohodu s vládou České republiky. Informační servis. Měsíčník Svazu měst a obcí České republiky, roč. 12, č. 5, str. 6.

212


PŘÍLOHY

KOALIČNÍ SMLOUVA

Česká strana sociálně demokratická a Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová a Unie svobody – Demokratická unie Vedeny společnou vůlí posilovat demokratický stát, posilovat občanskou společnost a úctu k lidským právům, zle šovat fungování právního státu a chránit vlastnictví Vědomy si významu evropské int grace a transatlantické a mezinárodní spolupráce pro bezpečnost občanů a zvyšování jejich životní úrovně Přesvědčeny, že zdravá společnost musí poskytovat sociální ochranu založenou na principech solidarity bohatších s chudšími, zdravých s nemocnými a mladších se staršími na principu moderního sociálního státu Rozhodnuty aktivně podporovat trvale udržitelný hospodářský růst založený na zdravých veřejných financích, sociálně a ekologicky odpovědném tržním hospodářství a sociálním dialogu Vyjadřují společný zájem navázat na výsledky práce předešlé koaliční vlády i vlád předchozích a v zájmu pokračování, prohloubení a urychlení klíčových reformních procesů cílených do roku 2010 uzavírají tuto KOALIČNÍ SMLOUVU Vycházejíce ze společně chápané odpovědnosti za další rozvoj České republiky, prohlašují smluvní strany, že budou ve své koaliční spolupráci sledovat těchto devět hlavních cílů: • Rozvíjení a ochranu zájmů České republiky v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance a v ostatních mezinárodních organizacích s cílem posilovat mezinárodní postavení a bezpečnost České republiky v měnícím se světě.

213

PŘÍLOHY

• Zajištění národní bezpečnosti a boj s terorismem. • Urychlení hospodářského růstu na základě inovací, investic do moderních technologií a podpory malých a středních podniků. • Podpora rodin s dětmi vytvářením příznivého sociálního a ekonomického prostředí, aby se mít děti vyplácelo. • Podpora společnosti znalostí a rozvoj lidských zdrojů- úplné otevření přístupu občanů k celoživotnímu vzdělávání a zvýšení investic státu do vědy, výzkumu a vývoje. • Snížení nezaměstnanosti vyšší výkonností ekonomiky, zlepšením podmínek pro podnikání, aktivní politikou zaměstnanosti, zejména v strukturálně postižených regionech. • Důsledný boj s korupcí, kriminalitou, šedou a černou ekonomikou a zlepšení vymahatelnosti práva. • Zvýšení kvality života na venkově a respektu k životnímu prostředí. • Ozdravení veřejných financí a zvyšování efektivity veřejných výdajů, s cílem dosažení podmínek pro přístup k Evropské měnové unii nejpozději do roku 2008. Společná politika koaličních stran bude otevřená dalším rozumným názorům, které mohou pomoci naší zemi k plnému využití jejího velkého potenciálu. Proto budeme veřejnosti podávat pravidelně zprávu o tom, jak se nám spolu s občany naší země daří naplňovat těchto devět základních cílů. I. Společný evropský dům – naše příležitost Smluvní strany a) budou podporovat posilování Evropské unie, neboť silná a vlivná Evropská unie znamená silnou a vlivnou Českou republiku, b) budou podporovat další prohlubování evropské integrace při zachování principu rovnoprávnosti všech členů Evropské unie, jako základních předpokladů udržení její politické a sociální soudržnosti, c) budou usilovat, aby se rozhodování v Evropské unii co nejvíce přiblížilo občanům členských zemí, d) budou připravovat referendum o přijetí Evropské ústavní smlouvy, která má rozhodující význam pro další rozvoj demokratického evropského integračního procesu, s cílem získat potřebný souhlas občanů s tímto zásadním integračním krokem, e) budou vytvářet podmínky pro dosažení nejvyšší možné efektivity při využívání evropských finančních nástrojů pro další rozvoj České republiky,

214


f) zabezpečí přípravu na zvýšené čerpání prostředků Evropské unie pro Českou republiku podle finanční perspektivy EU na roky 2007 až 2013. II. My a svět Smluvní strany a) budou podporovat aktivní a vyváženou zahraniční a bezpečnostní politiku založenou na principech demokracie, mezinárodního práva a multilateralismu, jehož pilířem je Organizace spojených národů, b) budou nadále podporovat úsilí mezinárodního společenství vedeného Organizací spojených národů předcházet ozbrojeným konfliktům a válkám, řešit vzniklé konflikty především mírovou cestou a čelit novým bezpečnostním hrozbám jak vojenskými, tak nevojenskými prostředky. III. Důstojný život pro všechny a podpora rodin s dětmi Smluvní strany a) všestranně podpoří rodiny s dětmi a vytvoří sociálně ekonomické podmínky pro to, aby bylo možné skloubit péči o děti s pracovním uplatněním rodičů, b) změní strukturu systému sociálních dávek tak, aby podporoval rodiny s dětmi a motivoval k hledání zaměstnání, c) připraví důchodovou reformu a budou pro ni hledat celospolečenský konsensus, d) podpoří všechny formy bydlení, zejména dostupnost bydlení pro mladé rodiny a nízkopříjmové skupiny obyvatel, připraví postupné otevření trhu s bydlením, e) předloží nový zákon o nemocenském pojištění založený na vyrovnaném hospodaření, f) připraví reformu systému zdravotní péče jako veřejné služby založené na ústavním právu na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění, g) zjednoduší přístup k celoživotnímu vzdělávání, včetně možnosti daňového uplatnění některých prokazatelných nákladů na vzdělání.

215

PŘÍLOHY

IV. Urychlení hospodářského růstu – účinný boj s nezaměstnaností a rozvoj venkova Smluvní strany a) budou podporovat vznik nových malých a středních podniků jako klíčového zdroje nových pracovních míst, b) zjednoduší právní a administrativní rámec podnikání, přijmou opatření ke kultivaci tržního a institucionálního prostředí a prosadí praxi jednoho úředního místa pro podnikatele, c) budou usilovat o zlepšení dostupnosti úvěrů pro tuzemské podniky, d) zaměří investiční pobídky státu na obory s vyšší přidanou hodnotou, včetně výzkumných a vývojových podnikatelských aktivit, e) daňově podpoří odvětví s vysokým potenciálem růstu a zaměstnanosti, f) rozšíří veřejnou podporu pro průmyslový výzkum a vývoj, technologické inovace a rozvoj dopravní infrastruktury, a připraví a budou rozvíjet možnosti jejich spolufinancování z fondů EU i soukromých zdrojů, g) budou všestranně podporovat obnovu venkova a zejména multifunkční využití zemědělské půdy, h) podpoří konkurenceschopnost českých zemědělců v evropském hospodářském prostoru, i) rozšíří nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, j) budou prosazovat aktivní opatření v oblasti bydlení a dopravy směřující ke zvyšování mobility pracovních sil, k) budou posilovat princip veřejně prospěšných prací v systému podpor v nezaměstnanosti, l) rozšíří nabídku studijních příležitostí, možností celoživotního vzdělávání a programů pro zvyšování kvalifikace, m) projednají zásadní opatření týkající se sociálního a hospodářského rozvoje před jejich přijetím se sociálními partnery s cílem zachování sociálního smíru. V. Právo včas a pro každého stejně Smluvní strany a) dokončí reformu soudnictví za účelem posílení vymahatelnosti práva, b) připraví právní úpravy, které urychlí zápisy do obchodního rejstříku, c) dokončí rekodifikační práce v oblasti práva občanského, obchodního, pracovního, úpadkového a trestního, d) předloží ústavní zákon o referendu,

216


e) budou prosazovat zajištění právní pomoci pro ty, kteří si z finančních důvodů nemohou dovolit soudní řízení, f) budou pokračovat v řešení otázky uspořádání vzájemného vztahu státu a církví. VI. Boj s korupcí a kriminalitou Smluvní strany a) se zasadí o rozšíření zákona o střetu zájmů i na další veřejné činitele a o zvýšení jeho účinnosti, b) zvýší účinnost výběru daní a poplatků, c) budou prosazovat snižování byrokracie a zjednodušení veřejné administrativy, jako cestu k omezení prostoru pro korupci, d) navrhnou přísnější tresty pro výrobce a prodejce drog a pro pachatele násilných trestných činů, e) prosadí nový trestní kodex, f) posílí exekutivní a legislativní nástroje pro boj s organizovaným zločinem a s terorismem. VII. Zdravé veřejné finance Smluvní strany a) zajistí trvalé snižování schodku veřejných rozpočtů s výhledem dosažení měnového integračního cíle nejpozději v roce 2008; to předpokládá schodek veřejných rozpočtů v roce 2006 nižší než 4% HDP, b) budou sledovat cíl zavedení společné evropské měny v České republice nejpozději v roce 2010, c) budou prosazovat rozpočtově neutrální zavedení ekologických daní do daňového systému v České republice, d) prosadí snižování podílu mandatorních výdajů ve veřejných rozpočtech, e) budou stabilizovat daňovou kvótu na úrovni již dohodnutých zákonů k reformě veřejných financí, f) posílí strategické řízení, zefektivní systém státní služby, zavedou výkonnostní audity a povinné programování veřejných výdajů, g) prosadí snížení počtu ústředních orgánů. VIII. Spolupráce 1. Smluvní strany se dohodly, že ve vládě, která bude mít celkem 18 členů, bude uplatněno zastoupení ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU v poměru 12:

PŘÍLOHY

217

3:3, v rozdělení, které je uvedeno v příloze č. 2 této smlouvy a které po vzájemné dohodě předloží pověřený premiér Stanislav Gross prezidentu republiky. Vláda bude rozhodovat většinovým hlasováním. 2. Smluvní strany předloží a v Poslanecké sněmovně svým hlasováním podpoří i případné změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, jak je uvedeno v příloze č. 3 této smlouvy. 3. Smluvní strany zajistí, aby se všichni jejich poslanci zúčastnili schůze Poslanecké sněmovny, na které bude hlasováno o důvěře vládě České republiky a zajistí její podporu. 4. Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolávání členů vlády. Pro každý takový krok bude předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany. Předseda příslušné koaliční strany podává návrhy na odvolání a jmenování člena vlády nominovaného za tuto stranu. Další postup o takovém návrhu podléhá dohodě předsedy vlády s předsedou příslušné strany. 5. Členové vlády budou v personální politice svých ministerstev respektovat zásadu vysoké odbornosti. Bude respektována zásada obsazení míst náměstků odborníky, kteří budou navrženi koaličními partnery a akceptováni příslušnými ministry. 6. Smluvní strany se zavazují, že po dobu trvání této koaliční smlouvy nevyvolají na půdě Poslanecké sněmovny hlasování o vyslovení nedůvěry vládě a ani se k takovému hlasování nepřipojí. 7. Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh a takové usnesení vlády, které podpoří alespoň polovina z přítomných ministrů z každé koaliční strany. 8. Smluvní strany se zavazují, že vládní návrhy zákonů • státním rozpočtu na rok 2005 a 2006 • daních a poplatcích, včetně zákonů na podporu jejich správy • s výrazným dopadem do veřejných rozpočtů • týkající se ochrany vlastnictví a bydlení a • zásadní rozhodnutí týkající se zahraniční a obranné politiky státu budou předloženy výlučně jako koaličně dohodnuté ve smyslu bodu 7. 9. Nebude-li dosaženo koaliční dohody ve vládě, nastoupí mechanismy dohodovacího a smírčího řízení. 10. Smluvní strany se zavazují, že budou na půdě obou komor Parlamentu podporovat přijetí koaličních vládních návrhů zákonů. Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličním vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách Parlamentu jen po vzájemné dohodě. Současně se zavazují, že případné iniciativní návrhy zákonů

218


a pozměňující návrhy předkládané poslanci a senátory koaličních klubů anebo připojení se k iniciativě poslanců z jiných klubů budou předem konzultovány na úrovni předsedů klubů. Podmínkou pro jejich podporu bude dohoda smluvních stran. Není–li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat koaličně dohodnuté stanovisko vlády. 11. Smluvní strany se zavazují, že budou naplňovat programové prohlášení vlády a tuto koaliční dohodu a účinně spolupracovat na přípravě všech exekutivních i legislativních opatření zásadní povahy, která budou předem konzultovat. Proto se zavazují, že budou dodržovat následující koaliční mechanismy: Jednání zástupců koaličních stran K3 Schůzka předsedů koaličních stran Předsedové se schází na požádání předsedy kterékoliv z nich, či na základě požadavků dalších koaličních orgánů. Termín dohodnou předsedové, zápis se zpravidla nepořizuje. K9 Jednání svolává premiér zpravidla 1x za dva týdny. Delegaci koaliční strany tvoří předseda strany a dva další zástupci. Řeší aktuální i střednědobé úkoly. Přiměřeně řeší i personální záležitosti. Zápis se pořizuje. Koaliční rada Toto jednání svolávají předsedové koaličních stran nejméně 2x do roka. Delegaci koaliční strany tvoří předseda strany, místopředsedové strany, generální sekretář (tam, kde je členem nejužšího stranického grémia) a předsedové parlamentních klubů. Kromě aktuálních úkolů řeší i dlouhodobé úkoly a perspektivy společného vládnutí. Zápis se pořizuje. Závěry koaličního summitu jsou zveřejněny formou tiskové zprávy. Spolupráce na úrovni Poslanecké sněmovny K6 Schůzka předsedů klubů + jednoho dalšího zástupce Schází se pravidelně v úterý výborových a plenárních týdnů. Řeší aktuální úkoly související s programem schůze Poslanecké sněmovny, zabývají se i volbami jednotlivých parlamentních i neparlamentních orgánů.

PŘÍLOHY

219

K6 je zodpovědná za udržení koaliční převahy při všech důležitých hlasováních a volbách. V průběhu jednání PS probíhají schůzky předsedů klubů kdykoliv na požádání. K101 Setkání všech koaličních poslanců Schází se na požádání kterékoliv koaliční strany, zpravidla před důležitým hlasováním v Poslanecké sněmovně. Senát Ustanovení odstavce Spolupráce na úrovni Poslanecké sněmovny se pro Senát použije přiměřeně. Spolupráce odborných komisí Odborné komise jednotlivých koaličních stran mezi sebou komunikují především při přípravě nových legislativních aktivit. Scházejí se na vyžádání kterékoliv koaliční strany. Odborné komise zvou na své jednání příslušné ministry. Činnost koordinují příslušní místopředsedové koaličních stran. Zápis se zpravidla pořizuje. Spolupráce ministrů s výbory Ministři iniciují zpravidla 3x do roka neformální setkání s koaličními poslanci příslušných výborů. Cílem je kromě řešení odborných úkolů i posílení koaliční komunikace (aby bez ohledu na stranickou příslušnost vnímali ministra „jako svého“ a naopak). 1. Bude-li kterákoli ze smluvních stran považovat některé z připravovaných legislativních nebo exekutivních aktů za věc zásadní povahy, má právo vyvolat o jejím řešení dohadovací nebo smírčí jednání. 2. Případné rozpory vyplývající z této smlouvy budou nejdříve řešeny dohadovacím nebo smírčím jednáním smluvních stran. Dohadovací jednání bude vedeno ohledně společného postupu smluvních stran ve věcech, které nebudou dostatečně řešeny programovým prohlášením vlády nebo touto koaliční smlouvou. Projednání sporné věci bude přerušeno do doby ukončení dohadovacího nebo smírčího jednání, nejdéle však na dobu jednoho týdne.

220


IX. Závěrečná ustanovení 1. Porušení závazků uvedených v této koaliční smlouvě bude považováno za důvod k jednostrannému odstoupení od této smlouvy, nejdříve však po neúspěšném smírčím jednání smluvních stran. 2. Všechny změny, doplňky nebo zrušení této smlouvy musí mít písemnou formu. 3. Tato smlouva byla vyhotovena ve třech vyhotoveních včetně tří příloh, které byly na důkaz souhlasu s jejím obsahem podepsány uvedenými zástupci koaličních politických stran a potvrzena usneseními poslaneckých klubů všech zúčastněných stran. V Praze dne 2. 8. 2004 Za ČSSD: JUDr. Stanislav GROSS Ing. Zdeněk ŠKROMACH JUDr. Petr IBL Za KDU-ČSL: Ing. Miroslav KALOUSEK Ing. Jan KASAL Ing. Milan ŠIMONOVSKÝ Za US-DEU: JUDr. Pavel NĚMEC JUDr. Karel KÜHNL Mgr. Svatopluk KARÁSEK

221

PŘÍLOHY

NÁVRH NA ROZDĚLENÍ ODPOVĚDNOSTÍ VE VLÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY (podle čl. VIII. Koaliční smlouvy)

Předseda vlády: ČSSD Místopředseda vlády: ČSSD Místopředseda vlády: ČSSD Místopředseda vlády: KDU – ČSL Místopředseda vlády: US – DEU Další členové vlády: Ministr financí: ČSSD Ministr zahraničních věcí: KDU – ČSL Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: ČSSD Ministr kultury: ČSSD Ministr práce a sociálních věcí: ČSSD Ministr zdravotnictví: ČSSD Ministr spravedlnosti: US – DEU Ministr vnitra: ČSSD Ministr průmyslu a obchodu: ČSSD Ministr pro místní rozvoj: ČSSD Ministr zemědělství: ČSSD Ministr obrany: US – DEU Ministr dopravy: KDU – ČSL Ministr životního prostředí: KDU – ČSL Ministr pro informatiku: US – DEU Ministr bez portfeje, předseda LRV: ČSSD

222

˝


DOHODA O NÁVRHU NA USTAVENÍ ORGÁNŮ V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

1. Smluvní strany podpoří volbu předsedy a 6 místopředsedů Poslanecké sněmovny tak, že ČSSD připadne funkce předsedy a jednoho místopředsedy PS, KDU-ČSL funkce jednoho místopředsedy PS a US-DEU rovněž funkce jednoho místopředsedy PS. 2. ČSSD připadnou na základě dohody smluvních stran funkce předsedů Hospodářského výboru, Zemědělského výboru, Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, Zahraničního výboru, Stálé komise pro bankovnictví, Stálé delegace do Meziparlamentní unie a Stálé delegace do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. 3. KDU-ČSL připadnou na základě dohody smluvních stran funkce předsedů Rozpočtového výboru, Ústavně právního výboru, Stálé delegace do Parlamentního shromáždění NATO a Stálé delegace do Středoevropské iniciativy. 4. US-DEU připadnou na základě dohody funkce předsedů Výboru pro evropské záležitosti, Stálé delegace do Shromáždění Západoevropské unie. 5. Smluvní strany se na úrovni výborů a komisí vzájemně podpoří při volbě místopředsedů výborů či komisí, a to v poměru daném dohodou předsedů koaličních klubů.

223

PŘÍLOHY

VÝSLEDKY VOLEB

Evropské volby 2004

Volební účast: 28,32 % Volební strana Občanská demokratická strana Komunistická strana Čech a Moravy SNK Sdružení nezávislých a Evropští demokraté Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová Česká strana sociálně demokratická NEZÁVISLÍ Strana zelených Unie liberálních demokratů Pravý Blok Nezávislá iniciativa (NEI) Republikáni Miroslava Sládka Balbínova poetická strana Strana za životní jistoty „Sdružení nestraníků“ Strana venkova-spojené občanské síly Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě Strana zdravého rozumu Strana pro otevřenou společnost Konzervativní strana Koruna Česká (monarchistická strana) Masarykova demokratická strana Dělnická strana Humanistická aliance Helax-Ostrava se baví Národní koalice Strana občanů republiky České „Viktor Kožený-Občanská federativní demokracie“ Strana demokratického socialismu Strana práce SVOBODNÍ Všeobecná občanská strana

Počet hlasů 700 942 472 862 257 278 223 383

% 30,04 20,26 11,02 9,57

Počet mandátů 9 6 3 2

204 903 191 025 73 932 39 655 27 504 16 762 15 767 13 779 11 951 11 689 11 734 9 293 6 316 5 413 4 986 4 532 4 366 4 289 3 977 3 366 2 944 2 585 2 030 1 709 1 717 1 300 873

8,78 8,18 3,16 1,69 1,17 0,71 0,67 0,59 0,51 0,50 0,50 0,39 0,27 0,23 0,21 0,19 0,18 0,18 0,17 0,14 0,12 0,11 0,08 0,07 0,07 0,05 0,03

2 2 – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

224


Karlovarský kraj Volební účast: 24,99 %

Krajské volby 2004

Jihočeský kraj Volební účast: 30,45 % Volební strana Občanská demokratická strana Komunistická strana Čech a Moravy Česká strana sociálně demokratická Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová SNK Sdružení nezávislých Zelení a otevřená společnost Evropští demokraté NEZÁVISLÍ Unie svobody-Demokratická unie Strana za životní jistoty Volba pro město Republikáni Miroslava Sládka Pravý Blok Koruna Česká (monarchistická strana)

Počet hlasů 65 882 28 487 18 860 14 279

% 44,19 19,10 12,65 9,57


7 525 4 802 2 797 2 133 1 332 974 861 421 428 307

5,04 3,22 1,87 1,43 0,89 0,65 0,57 0,28 0,28 0,20

3 – – – – – – – – –

Počet hlasů 70 549

% 26,18

Počet mandátů 20

69 524 51 580 32 143 13 699 10 155 6 286 5 073 4 116 1 890 1 591 1 574 505 319 219 199

25,80 19,14 11,93 5,08 3,76 2,33 1,88 1,52 0,70 0,59 0,58 0,18 0,11 0,08 0,07

19 14 9 3

Jihomoravský kraj Volební účast: 29,71 % Volební strana Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová Občanská demokratická strana Komunistická strana Čech a Moravy Česká strana sociálně demokratická ZELENÁ pro MORAVU Sdružení nezávislých kandidátů NEZÁVISLÍ Unie svobody-Demokratická unie Evropští demokraté Moravská demokratická strana Pravý Blok Koalice jižní Morava Koruna Česká (monarchistická strana) Konzervativní strana České hnutí za národní jednotu Národní sjednocení

225

PŘÍLOHY

– – – – – – – – – – –

Volební strana Občanská demokratická strana Komunistická strana Čech a Moravy Česká strana sociálně demokratická Evropští demokraté Koalice pro Karlovarský kraj SNK Sdružení nezávislých NEZÁVISLÍ Strana za životní jistoty Konzervativní strana Pravý Blok Strana zdravého rozumu Dělnická strana Národní sjednocení

Počet hlasů 23 613 13 297 8 782 3 609 3 003 2 466 1 519 725 676 411 303 143 105

% 40,25 22,67 14,97 6,15 5,12 4,20 2,58 1,23 1,15 0,70 0,51 0,24 0,17

Počet mandátů 21 12 7 3 2 – – – – – – – –

Počet hlasů 55 846 23 686 17 020 14 715

% 39,28 16,66 11,97 10,35


8 662 7 108 4 900 3 575 3 564 1 199

6,09 5,00 3,44 2,51 2,50 0,84

3 2 – – – –

630 514 401 278 47

0,44 0,36 0,28 0,19 0,03

– – – – –

Královehradecký kraj Volební účast: 32,56 % Volební strana Občanská demokratická strana Komunistická strana Čech a Moravy Česká strana sociálně demokratická Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová SNK Sdružení nezávislých ED, VPM, SOS – Volba pro kraj Unie svobody-Demokratická unie NEZÁVISLÍ Strana zelených Strana za životní jistoty-Strana občanů republiky České Pravý Blok Republikáni Miroslava Sládka Strana zdravého rozumu Koruna Česká (monarchistická strana) Demokratická Unie České republiky

226


Liberecký kraj Volební účast 30,83 % Volební strana Počet hlasů Občanská demokratická strana 37 497 Komunistická strana Čech a Moravy 16 577 Str. pro otevřenou společnost 13 128 Česká strana sociálně demokratická 11 233 SNK Sdružení nezávislých 4 682 Křesťanská a demokratická unie-Československá 4 499 strana lidová Unie pro sport a zdraví-Demokratická regionální 4 420 strana Strana zelených 3 057 NEZÁVISLÍ 2 726 Unie svobody-Demokratická unie 2 509 Evropští demokraté 1 250 Strana zdravého rozumu 1 250 Pravý Blok 663 Dělnická strana 214 Česká strana národně sociální 186 České hnutí za národní jednotu 107

% 36,05 15,93 12,62 10,80 4,50 4,32

Počet mandátů 22 10 7 6 – –

4,25

–

2,93 2,62 2,41 1,20 1,20 0,63 0,20 0,17 0,10

– – – – – – – – –

Moravskoslezský kraj Volební účast: 27,55 % Volební strana Počet hlasů Občanská demokratická strana 102 068 Komunistická strana Čech a Moravy 59 183 Česká strana sociálně demokratická 41 606 Křesťanská a demokratická unie-Československá 30 576 strana lidová SNK Sdružení nezávislých 12 961 NEZÁVISLÍ 5 189 Unie svobody-Demokratická unie 4 728 Strana zelených 4 221 Evropští demokraté 3 084 Republikáni Miroslava Sládka 1 260 Morava 1 130 Občanská demokratická aliance 793 Strana práce 768 Strana zdravého rozumu 496 Pravý Blok 452 Helax-Ostrava se baví 312

% 37,87 21,96 15,43 11,34


4,80 1,92 1,75 1,56 1,14 0,46 0,41 0,29 0,28 0,18 0,16 0,11

– – – – – – – – – – – –

227

PŘÍLOHY Str. pro otevřenou společnost Koruna Česká (monarchistická strana) Národní sjednocení SVOBODNÍ České hnutí za národní jednotu

203 149 122 120 72

0,07 0,05 0,04 0,04 0,02

– – – – –

% 30,56 21,41 15,02 13,72


4,88 4,45 2,80 2,35 2,03 0,73 0,64 0,49 0,35 0,33 0,16

– – – – – – – – – – –

% 34,45 22,79 17,34 13,22 4,74 2,54 2,16 0,98 0,85 0,49 0,38

Počet mandátů 29 17 11 8 – – – – – – –

Olomoucký kraj Volební účast: 28,44 % Volební strana Počet hlasů Občanská demokratická strana 44 229 Komunistická strana Čech a Moravy 30 999 Česká strana sociálně demokratická 21 745 Křesťanská a demokratická unie-Československá 19 865 strana lidová NEZÁVISLÍ 7 069 SNK Sdružení nezávislých 6 454 Strana zelených 4 055 Str. pro otevřenou společnost 3 408 Evropští demokraté 2 944 Unie svobody-Demokratická unie 1 064 Strana za životní jistoty 930 Moravská demokratická strana 722 Republikáni Miroslava Sládka 510 Pravý Blok 488 Koruna Česká (monarchistická strana) 242

Pardubický kraj Volební účast: 32,6 % Volební strana Občanská demokratická strana Koalice pro Pardubický kraj Komunistická strana Čech a Moravy Česká strana sociálně demokratická SNK Sdružení nezávislých NEZÁVISLÍ Strana zelených Strana za životní jistoty Naděje Pravý Blok Dělnická strana

Počet hlasů 44 423 29 384 22 363 17 052 6 112 3 275 2 795 1 274 1 108 634 501

228


Plzeňský kraj Volební účast: 31,34 % Název strany Občanská demokratická strana Komunistická strana Čech a Moravy Česká strana sociálně demokratická Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová SNK Sdružení nezávislých Strana zelených a Strana pro otevřenou společnost NEZÁVISLÍ Evropští demokraté Unie svobody-Demokratická unie Váš hlas … pro zdravotnictví Dělnická strana-za snížení poslaneckých platů Masarykova demokratická strana Pravý Blok Národní sjednocení Konzervativní strana

Ústecký kraj Volební účast 25,37 % Počet hlasů 57 192 27 576 20 670 10 020

% 41,29 19,90 14,92 7,23


7 201 3 707

5,19 2,67

2 –

3 492 2 309 2 232 1 921 1 151 468 309 140 116

2,52 1,66 1,61 1,38 0,83 0,33 0,22 0,10 0,08

– – – – – – – – –

Středočeský kraj volební účast: 30,73 % Volební strana Občanská demokratická strana Komunistická strana Čech a Moravy Česká strana sociálně demokratická Koalice pro Středočeský kraj SNK-Sdružení nezávislých a Evropští demokraté NEZÁVISLÍ Strana zelených a Strana pro otevřenou společnost Strana venkova-Spojené občanské síly Strana za životní jistoty Republikáni Miroslava Sládka Pravý Blok SVOBODNÍ Koruna Česká (monarchistická strana) Koalice Dělnické a Národní strany Národní sjednocení

229

PŘÍLOHY

Počet hlasů 123 897 52 779 46 358 18 380 14 056 7 927 5 692 2 403 2 386 1 133 933 544 403 313 249

% 44,65 19,02 16,70 6,62 5,06 2,85 2,05

Počet mandátů 32 14 12 4 3 – –

0,86 0,85 0,40 0,33 0,19 0,14 0,11 0,08

– – – – – – – –

Volební strana Občanská demokratická strana Komunistická strana Čech a Moravy Česká str. sociálně demokrat, Sdružení pro zdraví, sport, prosperitu Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová SNK Sdružení nezávislých Evropská str. důstojného stáří Strana zelených NEZÁVISLÍ Evropští demokraté NK+SŽJ+SV+SZR=SPOJENÉ OBČANSKÉ SÍLY Unie svobody-Demokratická unie Koalice SOS, HNHRM Pravý Blok Dělnická strana Demokratická Unie České republiky Masarykova demokratická strana České hnutí za národní jednotu SVOBODNÍ Národní sjednocení

Počet hlasů 64 654 41 234 2 4951 5 213 4 588 4 449 4 230 3 290 2 753 2 375 1437 1 319 879 455 422 242 183 175 165 141

% 39,62 25,26 15,29 3,19 2,81

Počet mandátů 28 17 10 – –

2,72 2,59 2,01 1,68 1,45 0,88 0,18 0,53 0,27 0,27 0,14 0,11 0,10 0,10 0,08

– – – – – – – – – – – – – – –

Vysočina Volební účast: 31,82 % Volební strana Občanská demokratická strana Komunistická strana Čech a Moravy Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová Česká strana sociálně demokratická SNK Sdružení nezávislých NEZÁVISLÍ Strana zelených a US-DEU Pravý Blok Strana za životní jistoty Moravská demokratická strana Republikáni Miroslava Sládka Dělnická strana

Počet hlasů % 37 509 29,47 26 694 20,97 26 090 20,50 16 902 9 079 3 756 3 398 1 068 991 950 438 376

13,28 7,13 2,95 2,67 0,83 0,77 0,74 0,34 0,29

Počet mandátů 15 11 10 6 3 – – – – – – –

230


Zlínský kraj Volební účast: 30,63 %

54 – Znojmo volební účast v 1. kole: 19,50 %; volební účast ve 2. kole: 14,01 %

Volební strana Občanská demokratická strana

Počet hlasů % 43 514 30,08

Počet mandátů 16

Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová Komunistická strana Čech a Moravy

30 835

21,32

11

22 352

15,45

8

Česká strana sociálně demokratická

19 761

13,66

7

Evropští demokraté a Nezávislí starostové pro kraj

8 117

5,61

ZHN a SNK společně

6 787

4,69

–

Strana zelených

3 902

2,69

–

Správný směr

2 886

1,99

–

NEZÁVISLÍ

2 755

1,90

–

Unie svobody-Demokratická unie

1 782

1,23

–

Za prosperitu a jistoty východní Moravy

3

1 008

0,69

–

Pravý Blok

369

0,25

–

Koruna Česká (monarchistická strana)

310

0,21

–

Dělnická strana

239

0,16

–

Doplňovací volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 8. 10.–9. 10. 2004

Praha 4 volební účast v 1. kole: 20,00 %; volební účast ve 2. kole: 15,21 % Kandidát

Volební strana

Příhoda František Kohák Erazim Prof. PhD. Ježek Tomáš Doc. ing. Vávra Jan Skoupil Karel Němec Vladimír Švec Petr

ODS ČSSD LiRA Unie–P4 KSČM SZR NSJ

231

PŘÍLOHY

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 6 663 8 078 3 547 5 358 2 859 – 2 176 – 2 023 – 251 – 97 –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 37,82 60,12 20,13 39,87 16,22 – 12,35 – 11,48 – 1,42 – 0,55 –

Kandidát

Volební strana

Pařík Jaroslav M. Špaček Milan MUDr. Forman Augustin Ing. Laky Jindřich Gigimovová Anna Mgr.

ODS KDU-ČSL KSČM ČSSD US-DEU

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 5 161 5 896 4 995 – 4 735 – 1 656 – 1 054 –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 29,32 46,68 28,37 53,31 26,90 – 9,40 – 5,98 –

Senátní volby 2004

1 – Karlovy Vary volební účast v 1. kole: 27,08 %; volební účast ve 2. kole: 15,44 % Kandidát

Volební strana

Horník Jan Ing. Heřman Václav Borka Jaroslav Mgr. Lupínek Václav Ing. CSc. Kuneš Michael Andrejkivová Pavla Knára Jan MUDr. Křimský Milan Večerka Radan JUDr.

ED ODS KSČM NK ČSSD KDU-ČSL NEZ SZR KONS

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 4 859 8 244 4 770 5 925 3 785 – 3 767 – 1 943 1 647 1 061 721 309

– – – – –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 21,25 58,18 20,86 41,81 16,55 – 16,47 – 8,49 7,20 4,64 3,15 1,35

– – – – –

4 – Most volební účast v 1. kole: 22,69 %; volební účast ve 2. kole: 16,24 % Kandidát

Volební strana

Balín Vlastimil RSDr. Jeníčková Hana JUDr. Červenka Petr Weiss Pavel Mgr. Zdražil Karel PaedDr. Matějovský Tomáš Procházková Olga

KSČM ODS ČSSD KDU-ČSL SNK NEZ SZR

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 5 236 7 894 4 608 7 163 3 828 – 2 625 – 1 444 – 1 153 – 429 –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 27,09 52,42 23,84 47,57 19,81 – 13,58 – 7,47 – 5,96 – 2,22 –

232


7 – Plzeň-jih volební účast 32,06 %

233

PŘÍLOHY

16 – Beroun volební účast v 1. kole: 31,24 %; volební účast ve 2. kole: 17,31 %

Kandidát

Volební strana

Šneberger Jiří Ing. Emmerová Milada Doc. MUDr. CSc. Hornofová Zdeňka RSDr. Vačkář Jiří Ing. Havlík Václav JUDr.

ODS ČSSD KSČM KDU-ČSL NEZ

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 14 650 – 4 882 – 4 675 3097 1 689

– – –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 50,52 – 16,83 – 16,12 10,68 5,82

– – –

10 – Český Krumlov volební účast v 1. kole: 27,08 %; volební účast ve 2. kole: 17,57 % Kandidát

Volební strana

Jirsa Tomáš Ing. Šimánek Miloslav Vachta Karel Mgr. Vondrouš Jan Ing. Markovič Koloman

ODS KSČM ČSSD KDU-ČSL NEZ

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 12 885 13 821 4 952 5 505 4 602 – 3 655 – 690 –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 48,10 71,51 18,48 28,48 17,18 – 13,64 – 2,57 –

13 – Tábor volební účast v 1. kole: 29,89 %; volební účast ve 2. kole: 20,29 % Kandidát

Volební strana

Eybert Pavel Mgr. Kázecký Stanislav Ing. CSc. Parkanová Vlasta JUDr. Nadberežný Ivan Mgr.

ODS ČSSD KDU-ČSL KSČM

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 14 361 14 137 5 668 7 527 5 082 4 595

– –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 48,34 65,25 19,08 34,74 17,10 15,46

– –

Kandidát

Volební strana

Oberfalzer Jiří Jedlička Tomáš MUDr. Peltan Rudolf JUDr. Besser Jiří MUDr. Šmídová Lenka Mgr. Bezouška Martin Maňas Otakar MUDr. Kučera Dušan

ODS KDU-ČSL KSČM LiRA ČSSD NEZ SZR „NS“

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 11 748 11 723 5 296 7 661 4 652 – 3 979 – 3 584 – 1 627 – 615 – 274 –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 36,97 60,47 16,66 39,52 14,64 – 12,52 – 11,27 – 5,12 – 1,93 – 0,86 –

19 – Praha 11 volební účast v 1. kole: 25,33 %; volební účast ve 2. kole: 18,61 % Kandidát

Volební strana

Nádvorník Jan Jirava Petr Ing. Zápotocký Antonín Ing. Dlouhá Jaroslava Kroupa Daniel Mgr. David Ivan MUDr. CSc. Hoffmann Petr Ing.

ODS SNK KDU-ČSL KSČM CZ ČSSD NEZ


% hlasů 1. kolo 2. kolo 39,65 55,04 14,33 44,95 13,07 – 11,99 – 11,70 – 8,28 – 0,95 –


Volební strana

Malypetr Jan Ing. CSc. Štětina Jaromír Alušíková Marie MUDr. CSc. Hošek Karel RSDr. Kudyn Milan MUDr. Mlčoch Lubomír Prof. Ing. CSc. Misconiová Blanka Bc. Bok John Gondolán Antonín Mgr. Skácel Jan Mgr.

ODS SZ ČSSD KSČM ED KDU-ČSL ODA BPS NEZ ČHNJ

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 10 068 10 735 7 137 13 296 3 425 – 2 864 – 2 383 – 1 811 – 538 – 429 – 191 – 44 –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 34,84 44,67 24,70 55,32 11,85 – 9,91 – 8,24 – 6,26 – 1,86 – 1,48 – 0,66 – 0,15 –

234



Volební strana

Schwarzenberg Karel Kousalíková Marie Ing. Exner Václav RNDr. CSc. Kačer Jan Doc. Tomáš Jindřich Ing. Růžička Zdislav Stanislav Jiří

USDEUODA ODS KSČM KDU-ČSL ČSSD SZR NEZ


% hlasů 1. kolo 2. kolo 33,20 58,16 33,04 41,83 14,76 – 10,87 – 6,02 – 1,40 – 0,67 –

31 – Ústí nad Labem volební účast v 1. kole: 28,29 %; volební účast ve 2. kole: 22,41 % Kandidát

Volební strana

Sušický Pavel MUDr. Doubrava Jaroslav Brychta Jaroslav Ing. Kubec Zdeněk Mgr. Jeřábková Zdeňka Ing. Hanusch Roman Páleník Marian Ing. Hannig Petr Mgr.

ODS KSČM ČSSD SZSP NEZ SNK CZ K_ROZCIT

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 9 773 11 908 7 996 9 255 2 141 – 1 491 – 1 295 – 1 128 – 575 – 444 –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 39,33 56,26 32,18 43,73 8,61 – 6,00 – 5,21 – 4,54 – 2,31 – 1,78 –

28 – Mělník volební účast v 1. kole: 27,96 %; volební účast ve 2. kole:15,74 % Kandidát

Volební strana

Nedoma Jiří Uzel Radim MUDr. CSc. Fialová Jiřina Huml Stanislav Mgr. Baudyšová Zuzana Ing. Mikeš Ctirad MVDr. Hudcová Jindra

ODS SeVo KSČM NEZ KDU-ČSL ČSSD SNK-ED

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 9 213 9 787 4 299 7 604 4 240 – 3 304 – 3 114 – 3 037 – 1 166 –

% hlasů 1, kolo 2, kolo 32,47 56,27 15,15 43,72 14,94 – 11,64 – 10,97 – 10,70 – 4,10 –

235

PŘÍLOHY

34 – Liberec volební účast v 1. kole: 30,97 %; volební účast ve 2. kole:19,71 % Kandidát

Volební strana

Sobotka Přemysl MUDr. Vondruška Josef JUDr. Vízek František PaedDr. Samek Miroslav MUDr. Vajnerová Lidie Ing. Chvála Miroslav Ing. Srb Václav

ODS KSČM ČSSD NEZ SZR NK KČ


% hlasů 1. kolo 2. kolo 43,29 72,54 14,49 27,45 12,22 – 11,22 – 9,37 – 8,39 – 0,99 –

37 – Jičín volební účast v 1. kole: 28,26 %; volební účast ve 2. kole:19,22 % Kandidát

Volební strana

Liška Jiří MVDr. Jeník Vladimír Vitvar Jiří Ing. Mgr. Petera Miloš Ing. Dousková Iva

ODS KSČM KDU-ČSL ČSSD NEZ

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 12 529 14 113 4 493 5 653 4 237 – 3 326 – 1 996 –

% hlasů 1, kolo 2, kolo 47,13 71,40 16,90 28,59 15,93 – 12,51 – 7,50 –

40 – Kutná Hora volební účast v 1. kole: 28,04 %; volební účast ve 2. kole:17,77 % Kandidát

Volební strana ODS

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 5 522 8 066

% hlasů 1. kolo 2. kolo 24,13 51,22

Moldan Bedřich Prof. RNDr. CSc. Hejná Běla PhDr. Melša Václav Šanc Ivo RNDr. CSc. Viktora Josef Ing. Janda Petr Zeman Vladimír Ing.

ČSSD KSČM US-DEU NK NEZ SNK-ED

4 810 4 183 3 501 2 356 1 428 1 077

21,02 18,28 15,30 10,29 6,24 4,70

7 680 – – – – –

48,77 – – – – –

236


43 – Pardubice volební účast v 1. kole: 32,46 %; volební účast ve 2. kole:17,33 % Kandidát

Volební strana

Stříteský Jiří Ing. Moserová Jaroslava Doc. MUDr. DrSc. Snopek Václav Mgr. CSc. Černý Zdeněk JUDr. Baťa Stanislav Ing. Bezák Jiří

ODS US-DEU KSČM ČSSD NEZ SŽJ

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 12 834 10 304 8 750 8 834 6 134 3 440 1 245 832

– – – –

52 – Jihlava volební účast v 1. kole: 29,82 %; volební účast ve 2. kole: 14,79 %

% hlasů 1. kolo 2. kolo 38,61 53,84 26,32 46,15 18,45 10,35 3,74 2,50

– – – –

46 – Ústí nad Orlicí volební účast v 1. kole: 32,34 %; volební účast ve 2. kole:19,62 % Kandidát

Volební strana

Čepelka Jiří Müllerová Ludmila Ing. Demel Jaroslav RNDr. Fišer Jaroslav RSDr. Kukuczka Ervín Mgr. Bubna-Litic Adam Valenz Pavel Mgr.

ODS KDU-ČSL ČSSD KSČM SNK KČ NEZ


% hlasů 1. kolo 2. kolo 36,63 49,84 26,85 50,15 14,70 – 13,08 – 6,32 – 1,21 – 1,18 –

49 – Blansko volební účast v 1. kole: 32,27 %; volební účast ve 2. kole: 24,19 % Kandidát

Volební strana

Rujbrová Zuzka JUDr. Sehnal Vlastimil Peša Zdeněk PaedDr. Kamba Stanislav Ing. Toufar Lubomír Ing. Bernášek Jaroslav Ing. Salm-Reifferscheidt-Raitzová Marie Riegert Jiří

KSČM ODS NPM+SNK KDU-ČSL ČSSD ED KČ NEZ

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 7 153 11 102 6 434 13 440 5 737 – 5 547 – 3 261 – 1 422 – 521 – 242

–

% hlasů 1. kolo 2. kolo 23,59 45,23 21,22 54,76 18,92 – 18,29 – 10,75 – 4,69 – 1,71 – 0,79

237

PŘÍLOHY

–

Kandidát

Volební strana

Jehlička Václav Mgr. Janderka Erich Šlechtický Pavel Ing. Jaroš Zdeněk PhDr. Dvorníková Blanka Ing. CSc. Jebavá Miloslava PhDr. Ondráček Vladimír

KDU-ČSL ODS KSČM ČSSD NEZ PB MoDS

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 10 286 9 741 6 446 4 942 5 365 – 2 926 – 1 050 – 881 141

– –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 37,96 66,34 23,79 33,65 19,80 – 10,79 – 3,87 – 3,25 0,52

– –

55 – Brno-venkov volební účast v 1. kole: 29,50 %; volební účast ve 2. kole: 18,49 % Kandidát

Volební strana

Julínek Tomáš MUDr. Procházka Iljič Hájek Josef Buriánek Vilém PaedDr. Unzeitig Vít Doc. MUDr. CSc. Tomek Jiří Malý Radomír PhDr. Žiška Antonín Mgr.

ODS KSČM KDU-ČSL ČSSD NEZ US-DEU NSJ HSMS

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 8 712 11 896 5 198 5 942 5 006 – 3 184 – 2 531 – 580 335 285

– – –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 33,72 66,68 20,12 33,31 19,37 – 12,32 – 9,79 – 2,24 1,29 1,10

– – –

58 – Brno-město volební účast v 1. kole: 28,14 %; volební účast ve 2. kole: 15,30 % Kandidát

Volební strana

Jarůšek Karel Slavotínek Rostislav Ing. Borecký Daniel RNDr. CSc. Čejka Jiří PhDr. Löw Jiří Doc. Ing. arch. Kobosil Karel

ODS KDU-ČSL KSČM ČSSD LiRA NEZ

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 7 936 6 668 5 327 7 453 3 555 – 3 397 – 2 836 – 1 086 –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 32,87 47,22 22,06 52,77 14,72 – 14,07 – 11,74 – 4,49 –

238


61 – Olomouc volební účast v 1. kole: 30,02 %; volební účast ve 2. kole: 20,06 % Kandidát

Volební strana

Hálek Jan Prof. Ing. CSc. Tesařík Martin Ing. Mačáková Jana Prof. MUDr. PhDr. CSc. Cardová Jaroslava PaedDr. Horáková Marie MUDr. Foretník Pavel RNDr. Stránský Stanislav

ODS ČSSD ED KSČM KDU-ČSL N NEZ

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 9 152 12 238 6 684 9 716 5 963 – 4 775 3 025 886 146

– – – –

70 – Ostrava-město volební účast v 1. kole: 29,16 %; volební účast ve 2. kole: 15,06 %

% hlasů 1. kolo 2. kolo 29,87 55,74 21,82 44,25 19,46 – 15,58 9,87 2,89 0,47

– – – –

64 – Bruntál volební účast v 1. kole: 22,53 %; volební účast ve 2. kole: 17,03 % Kandidát

Volební strana

Harazin Rostislav Žák Jiří Čajanová Ludmila Mgr. Hercig Josef Handlová Jarmila JUDr. Navrátil Stanislav Bc. Ziegler Jan Ing. Švéda Josef Ing. Škrabal Jiří Mgr. Blažek Václav

KSČM ODS KDU-ČSL ČSSD NK US-DEU NEZ NK SNK SP

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 5 421 7 453 4 563 8 533 2 371 – 2 307 – 1 318 – 779 – 759 – 742 – 513 – 312 –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 28,40 46,62 23,90 53,37 12,42 – 12,08 – 6,90 – 4,08 – 3,97 – 3,88 – 2,68 – 1,63 –

67 – Nový Jičín volební účast v 1. kole: 29,13 %; volební účast ve 2. kole: 15,60 % Kandidát

Volební strana

Bureš Milan Mgr. Šula Jaroslav Ing. Schwarz Jiří Doc. Ing. CSc. Vymětal Karel Ing. Kováčiková Sylva Ing. Kačenka František JUDr. Jelínek Roman MUDr. Chwajol Bohuslav Doc. MUDr. CSc.

ODS KDU-ČSL NK KSČM SNK ČSSD SP NEZ

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 6 997 9 152 5 422 8 265 5 022 – 4 447 – 3 297 – 2 006 – 1 386 – 1 080 –

239

PŘÍLOHY

% hlasů 1. kolo 2. kolo 23,59 52,54 18,28 47,45 16,93 – 14,99 – 11,11 – 6,76 – 4,67 – 3,64 –

Kandidát

Volební strana

Heráková Hana MUDr. Janáčková Liana Ing. Arch. Peša Milan Mynář Vojtěch Hořínek Jiří Ing. Fousková Helena MUDr. Černota Jan Ing. Šimek Maxmilián Smetana Vladimír Ing. Broulík Jaroslav Ing.

ODS NEZ KSČM ČSSD KDU-ČSL ED SNK SP SZR HNHRM

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 6 066 5 594 5 151 7 337 3 979 – 2 680 – 1 964 – 1 729 – 623 – 280 – 173 – 142 –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 26,62 43,26 22,60 56,73 17,46 – 11,76 – 8,61 – 7,58 – 2,73 – 1,22 – 0,75 – 0,62 –

73 – Frýdek-Místek volební účast v 1. kole: 25,81 %; volební účast ve 2. kole: 13,46 % Kandidát

Volební strana

Petrov Igor Ing. Škrabiš Emil Ing. Weber Jan Ing. Kaleta Měčislav Ing. Konderlová Anna Ferenc Jan Ing. Poništ Miroslav Szotkowski Jan Valko Pavol

SNK KDU-ČSL ODS KSČM NK NEZ ČSSD HNPD SP

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 5 325 7 567 4 216 5 138 3 314 – 2 636 – 2 604 – 2 071 – 1 903 – 494 – 53 –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 23,54 59,55 18,64 40,44 14,65 – 11,65 – 11,51 – 9,15 – 8,41 – 2,18 – 0,23 –

76 – Kroměříž volební účast v 1. kole: 28,28 %; volební účast ve 2. kole: 19,56 % Kandidát

Volební strana

Janalík Zdeněk PaedDr. Štaudnerová Ludmila Jurčík Vojtěch Malý Miloš Mgr. Číhalová Jarmila MUDr. Kroupa František Ing. Pálka Petr Mgr.

ODS KSČM KDU-ČSL ČSSD US-DEU SNK NEZ


% hlasů 1. kolo 2. kolo 30,05 65,58 20,43 34,41 18,03 – 12,40 – 9,42 – 6,09 – 3,54 –

240


79 – Hodonín volební účast v 1. kole: 26,79 %; volební účast ve 2. kole: 14,52 % Kandidát

Volební strana

Venhodová Alena MUDr. Kaňa Josef Ing. Zralý Antonín RSDr. Tříska František Černý Josef Kubrický Jiří MUDr. Růžička Přemysl Kozánek Petr Ing.

ODS KDU-ČSL KSČM SvOS ČSSD NPM+SNK NK NEZ

Počty hlasů 1. kolo 2. kolo 6 154 8 757 5 216 6 413 4 433 – 2 682 – 2 201 – 2 101 – 2 069 – 884 –

% hlasů 1. kolo 2. kolo 23,90 57,72 20,26 42,27 17,22 – 10,41 – 8,55 – 8,16 – 8,03 – 3,43 –

MEZINÁRODNÍ POLITOLOGICKÝ ÚSTAV MASARYKOVY UNIVERZITY

Pšeja, P. (ed.): Přehled teorií mezinárodních vztahů. Pšeja, P. (ed.): Zahraniční politika České republiky vůči zemím Blízkého východu, Zakavkazska a Střední Asie. Rojčík, O., Vilímek, P. (eds.): Proliferace jaderných zbraní: problémoví aktéři.

nabízí ze své bohaté vydavatelské činnosti ke koupi řadu periodických i neperiodických publikací zaměřených na oblast sociálních věd: Ediční řada Monografie

Strmiska, M.: „Ozbrojená opozice“ – Studie k subverzívnímu terorismu. Stýskalíková, V., Smekal, H. (eds.): Zahraniční a bezpečnostní politika vybraných zemí Balkánu.

Baršová, A., Barša, P.: Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku.

Ediční řada Sborníky

Balík, S., Hloušek, V., Holzer, J., Šedo, J.: Politický systém českých zemí 1848–1989.

Dančák, B. (ed.): Perspektivy západní civilizace a pět let globálního terorismu. Sborník z konference.

Bradová, E.: Od lokálních mítinků k politickému marketingu. Teorie a vývoj politické komunikace a volebních kampaní. Císař, O.: Transnacionální politické sítě. Jak mezinárodní instituce ovlivňují činnost nevládních organizací.

Dančák, B., Fiala, P., Hloušek, V. (eds.): Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Dančák, B., Hloušek, V. (eds.): Parlamentní volby 2006 a česká politika.

Ehler, T.: USA a znovusjednocení Německa. Diplomatický proces v letech 1989–1990.

Dančák, B., Hloušek, V., Šimíček, V. (eds.): Korupce. Projevy a potírání v České republice a Evropské unii.

Hloušek, V., Kopeček, L.: Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě.

Dočkal, V. (ed.): Šest let regionální politiky v ČR. Šance a limity.

Ediční řada Studie

Hloušek, V., Kopeček, L. (eds.): Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie.

Dočkal, V. (ed.): Regionální politika EU a naplňování principu partnerství. Případové studie České republiky, Německa, Francie a Slovinska. Dočkal, V.: Vratký vzlet Fénixe. Československá strana lidová 1988–1990. Fiala, P., Pitrová, M. (eds.): Rozšiřování ES/EU. Třetí, aktualizované vydání. Havlík, V., Kaniok, P. (eds.): Euroskepticismus a země střední a východní Evropy. Hloušek, V., Sychra, Z. (eds.): Rakousko v evropské a středoevropské politice.

Dočkal, V., Fiala. P., Kaniok, P., Pitrová, M. (eds.): Česká politika v Evropské unii. Evropský integrační proces a zájmy České republiky.

Závěšický, J. (ed.): Evropská unie a její bezpečnost. Vybrané problémy evropské bezpečnosti. Časopisy Politologický časopis – čtvrtletník Středoevropské politické studie – v elektronické podobě na adrese www.cepsr.cz

Krpec, O., Pšeja, P. (eds.): Mezinárodní politická ekonomie. Kříž, Z.: Civilní řízení a demokratická kontrola armády v České republice.

Objednávky zasílejte na adresu:

Kuchyňková, P., Petr Suchý, P. (eds.): Vývoj a výsledky procesů kontroly zbrojení a odzbrojování. Marnost nad marnost?

Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity Joštova 10, 602 00 Brno, tel./fax: 549 495 769 e-mail: [email protected] Další informace můžete nalézt také na internetových stránkách: www.iips.cz

Kuchyňková, P., Šmíd, T. (eds.): Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru Mareš, M. (ed.): Zbrojní politika Evropské unie

E  S S . 25

POLITIKA V ČESKÉ REPUBLICE 2004 S B; B D; V H (.) Obálka a grafická úprava Lenka Váchová Jazyková korektura ?????? Vydala Masarykova univerzita roku 2005 Mezinárodní politologický ústav Joštova 10, 602 00 Brno tel./fax: 549 495 769, e-mail: [email protected], www.iips.cz 1. vydání, 2005 Náklad 100 výtisků Tisk ????? 55-991B-2005 02/58 14/MPÚ ISBN 80-210-3914-0

POLITIKA V ČESKÉ REPUBLICE 2004

Recommend Documents