Protidrogová politika v České republice jako členského státu EU

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Protidrogová politika v České republice jako členského státu EU Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

JUDr. Michaela Poremská, Ph.D.

Lenka Kupcová

Brno 2012

Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. M. Poremské, Ph.D za vedení bakalářské práce, dále Bc. P. Novákovi, předsedovi Sdružení Podané ruce, za poskytnutá data a informace, taktéž vedoucímu Kontaktního centra Charáč, Mgr. V. Kaškovi. V neposlední řadě patří díky mé rodině a příteli za podporu během studia na vysoké škole.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Protidrogová politika v České republice jako členského státu EU“ vypracovala samostatně a v seznamu literatury jsem uvedla veškeré použité zdroje. V Brně dne 24. května 2012

__________________

Abstract Kupcová, L. The antidrug policy in Czech Republic as a state member of EU. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2012. The text describes the evaluation of situation with a social problem – drug addiction. The bachelor thesis deals with causes and effects, types of addiction, antidrug policy documents, the expression of the role of public administration in this policy (instruments used and authorization) and the status of non-state organizations. The practical part of this thesis is focused on a financing of an antidrug policy (processing data of the Czech government from the year 2006 to 2010), using cooperation with the Association “Podané ruce” (analysis of incomes and expenses chosen contact centres in 2010). The thesis occupies also with issue of grants for antidrug policy, and gives an explanation, how the contact centre cooperates with the public administration. Keywords Drugs, drug addiction, antidrug policy, prevention, public administration, financing, grant, non-state organizations, contact centre.

Abstrakt Kupcová L. Protidrogová politika v České republice jako členského státu EU. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. V textu je popsáno hodnocení situace sociálního problému – drogové závislosti. Práce se zabývá příčinami a následky, typy závislosti, dokumenty protidrogové politiky, vyjádřením role veřejné správy v této politice (používané nástroje a kompetence) a postavením neziskových organizací. V praktické části se práce zaměřuje zejména na financování protidrogové politiky (zpracovává data vlády ČR z let 2006 – 2010), je využito spolupráce se Sdružením Podané ruce (analýza struktury příjmů a vynaložených výdajů vybraných kontaktních center v roce 2010). Tato práce se rovněž dotýká problematiky dotací na protidrogovou politiku a podává i vysvětlení, jak kontaktní centrum spolupracuje s veřejnou správou. Klíčová slova Drogy, drogová závislost, protidrogová politika, prevence, veřejná správa, financování, dotace, nestátní organizace, kontaktní centrum.

Obsah Seznam obrázků

11

Seznam tabulek

12

Seznam zkratek

13

1

Úvod

15

2

Cíl a metodika

16

3

Závislost

17

3.1

Drogová závislost .....................................................................................17

3.2

Typy drogových závislostí........................................................................ 17

3.3

Příčiny drogové závislosti ........................................................................18

3.4

Následky drogové závislosti.....................................................................19

3.4.1

Zdravotní následky ..........................................................................19

3.4.2

Rizika kriminální povahy................................................................ 20

3.4.3

Ekonomické následky ..................................................................... 22

3.4.3.1 Ocenění škod plynoucích z užívání drog ........................................ 22 3.5 4

Současná situace v České republice........................................................ 24

Protidrogová politika 4.1

26

Přístupy ................................................................................................... 26

4.1.1

Snižování nabídky........................................................................... 27

4.1.2

Snižování poptávky ......................................................................... 28

4.1.2.1 Primární prevence .......................................................................... 28 4.1.2.2 Sekundární prevence ...................................................................... 28 4.1.2.3 Terciární prevence .......................................................................... 29 4.2

EU a protidrogová politika ..................................................................... 29

4.2.1 4.3

Aktuální dokumenty ........................................................................31

ČR a protidrogová politika...................................................................... 32

4.3.1

Horizontální koordinace................................................................. 34

4.3.1.1 Úloha dílčích rezortů ...................................................................... 34

5

4.3.2

Vertikální koordinace ......................................................................36

4.3.3

Úloha nestátních organizací ............................................................37

4.3.4

Aktuální dokumenty ........................................................................39

Financování protidrogové politiky v ČR

40

5.1

Analýza financování z veřejných rozpočtů v letech 2006 – 2010.......... 40

5.2

Nestátní organizace a jejich financování.................................................47

5.2.1

Vztah mezi státem a nestátní organizací; dotace ............................47

5.2.2

Občanské sdružení Podané ruce..................................................... 48

5.2.3

Analýza hospodaření vybraných KC v r. 2010 ............................... 50

5.2.3.1 Srovnání KC a doporučení...............................................................56 5.2.3.2 Spolupráce s místní veřejnou správou ............................................57 6

Diskuze

59

7

Závěr

63

8

Použité zdroje

65

8.1

Knižní zdroje............................................................................................65

8.2

Internetové zdroje .................................................................................. 66

8.3

Periodické publikace ...............................................................................67

8.4

Další zdroje ..............................................................................................67

A

Mapa služeb a center SDRUŽENÍ PODANÉ RUCE, o. s.

73

B

Organizační struktura SDRUŽENÍ PODANÉ RUCE, o. s.

74

C

Vybrané výsledky vlastního průzkumu

75

Seznam obrázků Obr. 1 Drogové trestné činy v přepočtu na 100 tis. obyvatel podle krajů 21 Obr. 2 Členění společenských nákladů na zneužívání návykových látek 23 Obr. 3 Bludný kruh tvrdě represivního přístupu k protidrogové politice 27 Obr. 4

Orgány EU

30

Obr. 5

Pilíře české protidrogové politiky

32

Obr. 6

Systém koordinace české protidrogové politiky

33

Obr. 7 Rozdělení jednotlivých sektorů v národním hospodářství a vymezení nestátních neziskových organizací 38 Obr. 8 Výdaje na protidrogovou politiku ze státního a místních rozpočtů v krajích ČR v r. 2010 (v tis. Kč na 100 tis. obyvatel ve věku 15-64 let) 45 Obr. 9 Podíl výdajů z veřejných rozpočtů na protidrogovou politiku v r. 2006

45

Obr. 10 Podíl výdajů z veřejných rozpočtů na protidrogovou politiku v r. 2010

46

Obr. 11 Srovnání výdajů z veřejných rozpočtů podle kategorií služeb v r. 2010

46

Obr. 12 Podíl druhů výnosů na celkových výnosech Sdružení Podané ruce v r. 2010

49

Obr. 13 Podíl finančních zdrojů KC Charáč dle původu zdrojů (v r. 2010)

51

Obr. 14 Podíl finančních zdrojů KC Vídeňská dle původu zdrojů (v r. 2010) 54

Seznam tabulek Tab. 1 Výdaje ze státního rozpočtu na protidrogovou politiku podle rezortů v letech 2006 – 2010 (v tis. Kč) 41 Tab. 2 Výdaje na protidrogovou politiku z rozpočtu krajů v letech 2006 – 2010 (v tis. Kč) 43 Tab. 3 Výdaje na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu a územních rozpočtů v letech 2006 – 2010 (v tis. Kč)

44

Tab. 4 Podíl výdajů na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu na celkových výdajích ze státního rozpočtu v letech 2006 - 2010

47

Tab. 5 Přehled o původu finančních zdrojů na realizaci projektu KC Charáč v roce 2010 (v Kč) 50 Tab. 6 Celkové náklady KC Charáč a čerpání z dotace od RVKPP za rok 2010 (v Kč) 51 Tab. 7 Přehled o původu finančních zdrojů na realizaci projektu KC Vídeňská v roce 2010 (v Kč) 53 Tab. 8 Celkové náklady KC Vídeňská a čerpání z dotace od RVKPP za rok 2010 (v Kč) 54 Tab. 9

Náklady KC na jednoho uživatele drog v r. 2010

56

Seznam zkratek Kraje ČR: PHA – Kraj hl. m. Praha STC – Středočeský kraj JHC – Jihočeský kraj PLK – Plzeňský kraj KVK – Karlovarský kraj ULK – Ústecký kraj LBK – Liberecký kraj HKK – Královéhradecký kraj PAK – Pardubický kraj VYS – Kraj Vysočina JHM – Jihomoravský kraj OLK – Olomoucký kraj ZLK – Zlínský kraj MSK – Moravskoslezský kraj Ministerstva: MF – Ministerstvo financí MO – Ministerstvo obrany MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MV – Ministerstvo vnitra MS – Ministerstvo spravedlnosti MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MZ – Ministerstvo zemědělství AIDS – Acquired Immunodeficiency Syndrome (syndrom získaného selhání imunity) COI – Cost Of Illness (metodika Nákladů na nemoc) CNS – centrální nervový systém ČR – Česká republika EK – Evropská komise

EU – Evropská unie EMCDDA – European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction (Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost) ES – Evropské společenství HDP – hrubý domácí produkt HDG – Horizontal Drugs Group (Horizontální pracovní skupina pro problematiku drog) HIV – Human Immunodeficiency Virus (virus lidské imunitní nedostatečnosti) HR – Harm Reduction (mírnění škod) KC – Kontaktní centrum LSD – polosyntetická psychedelická droga GŘC – Generální ředitelství cel NNO – nestátní nezisková organizace NPC – Národní protidrogová centrála Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR OPL – omamné a psychotropní látky OS – občanské sdružení PG – Pompidou Group RKS – Rezortní koordinační skupina pro problematiku drog RVKPP – Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky SRN – Spolková republika Německo UH – Uherské Hradiště USA – Spojené státy americké VS – veřejná správa

Úvod

15

1 Úvod Člověk se během svého života dostává do různých situací. Některé jej ovlivní méně, jiné více. Mezi události, které na každého z nás působí, zejména psychicky, patří dlouhodobá nezaměstnanost, úmrtí blízké osoby, přírodní katastrofy, těžká nemoc a mnoho dalších. S těmito neštěstími se buď vyrovnáváme sami, anebo s pomocí svých blízkých. Pokud se však jedinec dostává v této chvíli do kontaktu s omamnou látkou, která mu pomáhá navodit hledané pocity štěstí a překonat osobní krize, neuvědomuje si, že svůj stav (a v neposlední řadě svého okolí) pouze zhoršuje – v jeho životě zaujímá první místo droga, pro jejíž získání je schopen vše obětovat… Drogy a s nimi spojená závislost jsou ve společnosti sociálním problémem, stávají se předmětem zájmu politiků, veřejné správy, ale i veřejnosti, ať už z řad odborníků nebo laiků. Podle poslední výroční zprávy drogové problematiky v Evropě je v současnosti v EU asi 1,3 milionů problémových uživatelů opiátů a mezi lety 1995 až 2007 na předávkování touto látkou umíralo až 8 500 lidí ročně, další tisícovka Evropanů každý rok po užití kokainu. Česká republika se bohužel řadí mezi země s nejvyšším počtem uživatelů konopných drog a pervitinu v Evropské unii. Podle odhadů bylo v naší zemi v roce 2010 téměř 40 000 problémových uživatelů drog. Drogy tedy představují významnou hrozbu pro evropskou společnost a je potřebné, aby Evropská unie zaujímala pevného postavení v této problematice a přijímala určitá opatření při využívání svých politických nástrojů, což se v současnosti děje vytvářením protidrogových strategií EU a navazujících akčních plánů. Podobné programy tvoří i jednotlivé vlády členských států v rámci svých politik. Každá země by měla mít svoji protidrogovou politiku – závislost na drogách deformuje jedince jako osobnost, v podobě narušení mezilidských vztahů, rozkladu rodiny a základních životních hodnot, ale též ovlivňuje celou společnost ve formě zdravotních následků, kriminality nebo následků ekonomických. Hlavní roli v boji proti drogám sehrává stát tvorbou zákonů omezujících například držení omamných a psychotropních látek jako nástroj snižování nabídky drog. Jednotlivá ministerstva a samospráva se podílejí na poskytování finančních prostředků na protidrogovou politiku. V rámci této politiky působí rovněž nestátní neziskové organizace zabývající se primární, sekundární i terciární prevencí, které se, zejména při získávání zdrojů pro naplnění svého poslání, nevyhnou spolupráci právě s veřejnou správou.

Cíl a metodika

16

2 Cíl a metodika Cílem práce je předložit pohled na drogovou závislost, zhodnotit vynakládané veřejné prostředky použité na financování protidrogové politiky v České republice v letech 2006 – 2010 a popsat spolupráci veřejné správy s oslovenou nestátní organizací působící v rámci této politiky (na základě poskytnutých informací od vedení). Dílčím cílem je potom rozbor příjmů a výdajů nestátní organizace, konkrétně dvou vybraných kontaktních center v rámci této organizace a následné srovnání jejich hospodaření (s doporučením). Práce podává obraz na drogovou závislost v České republice s přihlédnutím na členství v EU, seznamuje čtenáře zejména s příčiny a následky drogové závislosti či strategií ČR i EU. Popisuje nezbytnou roli veřejné správy a neziskových organizací v této oblasti, dotýká se taktéž problematiky dotací pro NNO. Při zpracovávání bylo čerpáno z literatury, která se zabývá problematikou drogové závislosti, výzkumů v oblasti, periodik, webových stránek Úřadu vlády ČR, Sdružení Podané ruce, o. s., výročních zpráv a platné legislativy. Knižních publikací s drogovou problematikou je široká škála, avšak již větší množství není aktuální. Mnoho jich je vydaných ještě před vstupem ČR do EU a údaje, které obsahují, týkající se například zákonů nebo aktuální data, bylo nutné ověřovat ve výročních zprávách, v periodiku „Zaostřeno na drogy“ a na webových stránkách či vyhledávat v nové legislativě. Pro analýzu financování protidrogové politiky byly údaje čerpány z výročních zpráv, které zpracovává Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti a vydává Úřad vlády ČR. Práce rovněž využívá interní data a informace poskytnuty vedením Občanského sdružení Podané ruce. V části rešerše literatury (zejména kap. 3 a 4) bylo použito metody deskripce. Praktická část vlastní práce (hlavně kap. 5) využívá analytické metody ke zhodnocení vynakládaných veřejných prostředků a k poukázání struktury příjmů a výdajů kontaktních center. V rámci celého textu bylo okrajově použito i komparační metody při srovnávání České republiky s jinými státy EU, jednotlivých krajů ČR navzájem, nebo hospodaření kontaktních center.

Závislost

17

3 Závislost Závislost je stav, kdy je člověk podmíněn nějakou okolností, kterou potřebuje (nebo si jen myslí, že ji potřebuje) ke své existenci. Z hlediska jednotlivce lze problematiku závislosti na návykových látkách zjednodušit na opojení a slast. Opojení je situace, kdy se člověk vždy vrací zpět ke svým možnostem a schopnostem. Pokud však jedinec sáhne po droze jako po něčem, co mu pomůže nahradit jeho chybějící možnosti a schopnosti, je to cesta mimo jeho možnosti a není se kam vrátit, a postupem času není ani důvod, proč se vracet. Toto označujeme jako slast.1

3.1 Drogová závislost Drogová závislost je abnormální až patologický stav vyvolaný častým užíváním drog. Podle Světové zdravotnické organizace lze drogovou závislost definovat jako psychický i fyzický stav charakterizovaný změnami chování a dalšími reakcemi, které vždy zahrnují nutkání užívat drogu opakovaně pro její psychické účinky a také proto, aby se zabránilo vzniku nepříjemných stavů vznikajících při nepřítomnosti drogy v organismu. Dlouhodobým zneužíváním některé drogy vzniká buď závislost somatická, nebo závislost psychická nebo obě. Psychickou závislostí rozumíme zvláštní ladění psychiky, které nutí jedince k periodickému nebo soustavnému požívání látky. Závislost somatická znamená adaptaci organismu na požívanou látku. Dojde k tomu, že užívaná látka se stane nutnou součástí metabolismu a její vynechání pak vede ke vzniku abstinenčních příznaků.2

3.2 Typy drogových závislostí Protože se na celém světě neustále objevují novější látky, které můžou vyvolat návyk, dělení drogových závislostí se často mění. Rozdělení, které zde popisuji, navrhla komise expertů Světové zdravotnické organizace a používá se v seznamu nemocí. Ze zdroje3 uvádím závislosti různých typů a jejich stručný popis: • Alkoholo-barbiturátového typu – nejčastější typ závislosti v ČR; řadíme sem závislost na alkoholu, barbiturátech, hypnotikech a sedativech • Amfetaminového typu – patří sem drogy s povzbuzujícím účinkem 1

HELLER, J., O. PECINOVSKÁ, J. PROFOUS, P. POPOV, P. HELLEROVÁ, J. NERAD, L. NERADOVÁ

a R. MANN. Závislost známá neznámá. Praha: Grada Pub., 1996, s. 11. ISBN 80-7169-277-8. 2

JANÍK, A. a K. DUŠEK. Drogy a společnost. Vyd. 1. Praha: Avicenum, 1990, s. 72-73. Život a zdraví. ISBN

80-201-0087-3. 3

JANÍK, A. a K. DUŠEK. Drogy a společnost. Vyd. 1. Praha: Avicenum, 1990, s. 73-74. Život a zdraví. ISBN

80-201-0087-3.

Závislost

18

• Kanabisového typu – zahrnující množství drog získávaných z konopí • Kokainového typu – asi nejrozšířenější typ toxikomanie na světě; u nás vyskytující se spíše zřídka • Halucinogenního typu – zahrnují velké množství látek; u nás je nejrozšířenější LSD • Kathového typu – v našich končinách prakticky neznámý typ závislosti • Opiátového typu – opium a jeho alkaloidy; u nás se rozšířilo zneužívání léčiv obsahující kodein (metylmorfin) • Solvenciového typu – zahrnuje prchavé látky, které jsou čichány • Tabákového typu • Kofeinového typu – jde o nadměrné pití čaje a kávy

3.3 Příčiny drogové závislosti V současnosti, kdy počet drogově závislých osob narůstá, je nutné zabývat se příčinami drogové závislosti a pokusit se omezit jejich vznik. Nelze popřít, že návykové látky svými vlastnostmi přinášejí mnohým a mnohdy úlevu, euforii, odstraní bolest a nepříjemné tlaky, přispívají ke sblížení lidí, usnadňují komunikaci, rozpouští zábrany v sexuálních kontaktech.4 Podstatné je, kde se člověk s drogou setkává. Nejdůležitějším faktorem prostředí je bezpochyby rodina. Vliv drogy na osobnost v určitém prostředí a čase se může aktualizovat nebo urychlit negativními prožitky a událostmi. Může se jednat o konflikty v zaměstnání či v partnerských vztazích. Závažným podnětem může být i ztráta osob pro život důležitých nebo nepostradatelných (úmrtí, rozvod rodičů). Významným spouštěcím faktorem je i tlak společenské skupiny na jedince, aby užíval drogy. Ten bývá vyvíjen v kolektivech spoluzaměstnanců a ve společnosti mladistvých.5 Zjednodušeně můžeme říci, že existují čtyři základní faktory6 podmiňující vznik drogové závislosti: 1. 2.

4

Samotná látka – v případě, že má takové vlastnosti, které mohou uspokojit toxikomana Osobnost – spojení biologických, psychologických a sociálních aspektů každého člověka, vyvíjející se na základě vrozených dispozic, ale také vlastností, které získá v průběhu života

HELLER, J., O. PECINOVSKÁ, J. PROFOUS, P. POPOV, P. HELLEROVÁ, J. NERAD, L. NERADOVÁ

a R. MANN. Závislost známá neznámá. Praha: Grada Pub., 1996, s. 11. ISBN 80-7169-277-8. 5

RIESEL, P. Lesk a bída drog: praktická příručka pro mládež, rodiče a pedagogy. Olomouc: Votobia,

1999, s. 18-22. ISBN 80-719-8348-9. 6

JANÍK, A. a K. DUŠEK. Drogy a společnost. Vyd. 1. Praha: Avicenum, 1990, s. 119-123. Život a zdraví.

ISBN 80-201-0087-3.

Závislost

3. 4.

19

Sociální prostředí – prostředí, ve kterém člověk žije a pracuje Provokující a vyvolávající činitele

3.4 Následky drogové závislosti Pokud pomineme to, že droga svému uživateli (zejména v počátku užívání) přináší pozitivní pocity, je nutné poukázat hlavně na negativní následky užívání, které jednoznačně převažují. Typy těchto rizik můžeme rozdělit na zdravotní, kriminální a ekonomické, přičemž dělení následků na ekonomické je v drogové epidemiologii považováno za syntetické, zahrnující v sobě obě předchozí oblasti (pomocí převodu na peněžní ukazatele).7 3.4.1

Zdravotní následky

Důsledky zdravotní dělíme na individuální (interní) a populační (externí). Individuální následky můžou být způsobeny, buď přímým působením drogy na organismus, anebo nepřímo. Pokud hovoříme o přímém vlivu, uživateli drog mohou vznikat somatické škody (předávkování, poškození CNS a sliznic, karcinogenní efekt) a psychická poškození (poruchy vnímání, toxická psychóza).8 Mezi látky působící přímo patří tabák, resp. dehtové látky obsažené v jeho kouři jsou karcinogenní a zvyšují riziko rakoviny jazyka a hrtanu, poškozují cévní stěny. U tabáku může vzniknout závislost psychická. Další drogou je marihuana (při inhalačním užívání zvyšuje riziko nádorových onemocnění plic, snižuje plodnost). Podobně jako u tabáku, může vzniknout psychická závislost. Do tohoto vymezení patří i alkohol, což je známý jaterní jed a má negativní účinky na nervovou soustavu. Mezi jiné potíže související s alkoholem řadíme i poškození ledvin, trávicí soustavy a slinivky břišní, nemluvě o škodlivosti požívání alkoholu v těhotenství. V naší populaci se objevuje závislost psychická, která je bohužel mnohdy společensky tolerovaná, avšak zejména u mladistvých jedinců může vzniknout závislost somatická. Co se týče pervitinu, způsobuje poruchy stravovacích návyků, duševní poruchy až psychózy, stihomam. Trankvilizéry a sedativa způsobují sníženou koncentraci, poškození plodu a fatální poškození ledvin (u barbiturátů). U obou skupin dochází k somatické závislosti u predisponovaných jedinců, při častějším užívání však vzniká závislost psychická. Heroin a jiné opiáty, jako je morfin, kodein apod. zvyšují pocení, vzbuzují zvracení. Už po několika dávkách dochází k silné somatické závislosti. K psychické závislosti rovněž dochází, ta však není tak významná. Pokud se podíváme na rozpouštědla a jiné těkavé látky, zjistíme, že přivodí nádory plic, 7

ZÁBRANSKÝ, T. Drogová epidemiologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003, s. 20. ISBN 80-

244-0709-4. 8


244-0709-4.

Závislost

20

močového měchýře atd., degradaci osobnosti, poškození sliznic a kůže, znetvoření plodu v těhotenství a velmi časté úmrtí na předávkování a udušení. U tohoto typu je typická psychická závislost, zřídka dojde ke vzniku somatické závislosti. Rizikem u LSD a jiných halucinogenů je vyvolání těžké duševní nemoci, která jinak mohla po celý život zůstat skryta. Somatická závislost popsána není a psychická se vyvíjí zřídka.9 Nepřímými vlivy jsou škodlivé důsledky cizorodých látek v dávkách drog (příměsi k naředění drogy apod.), důsledky způsobu aplikace (poškození nosní přepážky, poškození plic, krví přenosné infekce, apod.), dále důsledek socioekonomických poměrů uživatelů OPL10 (vnitřní poruchy, poškození chrupu, jiné než krevní infekce) a důsledky kontextu, v němž se osoba pod vlivem OPL nachází (dopravní a jiné nehody, jejichž aktivní účastníci byly pod vlivem psychotropní látky).11 Do této skupiny patří injekčně užívané látky (u nás typicky heroin a pervitin). Populačními neboli externími důsledky závislosti jsou postiženy i jiné osoby než sám toxikoman, představují riziko pro celou populaci. K těmto důsledkům bezpochyby patří zhoršení průměrného statistického zdravotního stavu obyvatelstva, avšak narkomani ovlivňují i zdravé jedince. Jde zejména o šíření krví přenosných nákaz nebo při nechráněném pohlavním styku. Dále sem zahrnujeme i infekce, které se krví normálně nešíří (hepatitida). Zdravou populaci zatěžují i situace, které souvisí s psychickými a sociálními potížemi narkomanů – zatěžují jejich rodinu a okolí, a to často vede k nižší životní úrovni rodin tam, kde je narkoman v pozici živitele rodiny.12 3.4.2

Rizika kriminální povahy

Tyto rizika dělíme na primárně drogové trestné činy a sekundární trestní činy. 13 Do první skupiny patří například držení, výroba, prodej nezákonných drog, což vede k trestným činům nebo přestupkům. V České republice upravuje problematiku nedovoleného nakládání s OPL Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník platný od 1. ledna 2010. Konkrétně se jedná o § 283 až § 288. Trestní zákoník dále doplňuje Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

9

GRONSKÝ, L. a T. ZÁBRANSKÝ. Racionální protidrogová politika: uživatelé drog do rukou policie nebo

lékařů?. V Olomouci: Votobia, 1997, s. 9-13. ISBN ISBN 80-719-8032-3. 10

OPL = omamné a psychotropní látky

11


244-0709-4. 12

GRONSKÝ, L. a T. ZÁBRANSKÝ. Racionální protidrogová politika: uživatelé drog do rukou policie

nebo lékařů?. V Olomouci: Votobia, 1997, s. 15-17. ISBN ISBN 80-719-8032-3. 13

ZÁBRANSKÝ, T. Drogová epidemiologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003, s. 21-22. ISBN

80-244-0709-4.

Závislost

21

Sekundární drogově trestné činy nejsou definovány specificky „drogovou legislativou“. Do této skupiny patří:14 • páchání trestných činů pod vlivem nezákonných drog – vnímáno občany nejcitlivěji. • páchání trestných činů pod vlivem zákonných drog – v této souvislosti je nutno uvést alkohol, který je nejvíce spjat s násilnými zločiny. • páchání trestných činů za účelem obstarání prostředků na nezákonné drogy – člověk závislý na nelegální droze může vydat na vrcholu svého návyku až 5 000 Kč denně, což vede závislé do trestné činnosti (majetkové nebo do (pro ně) efektivnějšího dealerství). • násilné, zastrašující a korumpující chování obchodníků s drogami – černý trh vyvolává násilné trestné chování, protože neexistují instituce, které by toto řešily.

Obr. 1

Drogové trestné činy v přepočtu na 100 tis. obyvatel podle krajů Zdroj: Mravčík, V. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR (2011)

14

GRONSKÝ, L. a T. ZÁBRANSKÝ. Racionální protidrogová politika: uživatelé drog do rukou policie

nebo lékařů?. V Olomouci: Votobia, 1997, s. 17-23. ISBN 80-719-8032-3.

Závislost

22

• doprovodná finanční kriminalita, promítající se do makroekonomických ukazatelů, a to tak, že peníze, které byly získány z obchodu s nelegálními látkami, nelze zdanit. Vzhledem k objemům těchto peněz (odhady říkají, že než droga projde procesem od výroby až po prodej finálnímu uživateli, její cena se zvýší cca tisíckrát) se do oběhu dostává obrovské množství nezdaněných peněz. • korupce – ani obchodu s drogami se nevyhýbá riziko korupce. Jedná se hlavně o úplatky policistům. Na druhé straně zvýšené množství interních inspekcí (zaváděny například v USA) jsou velmi drahá a přinášejí prakticky nulové výsledky. 3.4.3

Ekonomické následky

Ekonomické škody jsou považovány za nejuniverzálnější ukazatel zátěže, která společnosti vzniká v důsledku užívání drog. Jde o monetární vyjádření všech předchozích škod plynoucích z užívání drogy.15 Proto se těmto následkům práce věnuje podrobněji. Ekonomické následky zatěžují jak přímo, tak i nepřímo státní rozpočet, což znamená, že i daňové poplatníky. Můžou plynout16: • z kriminální činnosti uživatelů drog přímo • z kriminální činnosti uživatelů drog nepřímo • ze zdravotních důsledků rizikového užívání Průvodní jevy ekonomických následků užívání drog jsou: • intoxikace, • úmrtí, • hepatitida, • AIDS, • náklady na léčení. 3.4.3.1 Ocenění škod plynoucích z užívání drog17 Základem pro ocenění škod plynoucích z užívání drog je od 60. let považována metodika Nákladů na nemoc (Cost of Illness – COI), která kromě zdravotních nákladů zpracovává i náklady dalších sfér společnosti. Studie COI kombinují epidemiologické databáze s finančními daty, aby dospěly k sumě v monetárních jednotkách, jejichž významem je forma vyjádření 15


244-0709-4. 16


80-244-0709-4. 17


80-244-0709-4.

Závislost

23

nákladů, jež nese společné souvislosti s existencí jisté nemoci. COI studie se zabývají společnými náklady na zdroje, vynaložené na léčbu, prevenci, výzkum a prosazování práva, peněžně vyčíslují ztráty produktivity, jež společnost utrpěla v důsledku zvýšené nemocnosti a úmrtnosti (Obr. 2). Základním předpokladem této studie je předpoklad, že všechny relevantní náklady jsou oportunními náklady, to znamená, že jedna činnost brání tomu, aby byly zdroje užity pro jiný účel – v tomto případě se příležitost považuje za ušlou. Jednoduše můžeme říci, že pokud by jistá nemoc neexistovala, potom by zdroje, které společnost používá na léčení a za dalšími souvisejícími účely, mohly být vynaloženy jinak.

Společenské náklady

Přímé náklady

Ušlá produktivita

zdravotní péče

provozování práva

v důsledku nemocnosti

transakční náklady

náklady spojené s pracoviště m

v důsledku kriminálních bariér

výzkum, prevence, vzdělávání

Obr. 2

jiné (dopravní nehody apod.)

v důsledku úmrtnosti

Nehmotné náklady

bolest a utrpení

psychosociální vývoj

ztráta blízkých

rodinné zdraví

sekundární následky pro trh

Členění společenských nákladů na zneužívání návykových látek Zdroj: ZÁBRANSKÝ, T. Drogová epidemiologie (2003)

Hlavním teoretickým rámcem COI studií je „teorie cen“, zabývající se rolí a interpretací tržních cen. Příkladem praktických aplikací této teorie je systém státního (národního) účtu, jenž je základním analytickým nástrojem ekonomů

Závislost

24

na národní úrovni a analýza nákladů a výnosů (CBA), která je metodou hodnocení alternativních způsobů intervencí (např. léčby). Poslední a zatím jedinou domácí studií společenských nákladů na zneužívání nelegálních látek v České republice je COI studie uskutečněná v rámci výzkumného projektu Analýza dopadů novelizace drogové legislativy. Výsledky této studie jsou bohužel staršího data (pro rok 1998), protože se ale jedná o jediný domácí výzkum tohoto druhu, je dobré na něj upozornit: Celkové identifikovatelné náklady zneužívání nelegálních drog činily částku 2,8 mld. Kč, z toho 2,3 mld. Kč byly přímé náklady a zbytek, tzn. 0,5 mld. Kč nepřímé náklady. Celková částka 2,8 mld. Kč představovala v roce 1998 až 0,20 % HDP. Tento podíl odpovídá výsledkům podobných zahraničních studií z 90. let. Vyšší společenské náklady měly pouze studie v USA, což bylo způsobeno tím, že prevalence18 užívání drog zde bylo nejvyšší na světě a zapojení tamních trestněprávních složek do řešení drogové problematiky je extrémně vysoké. V zahraničních studiích bývají přímé a nepřímé náklady přibližně na stejné úrovni nebo převyšují náklady nepřímé, což by mohlo být způsobeno výrazně pozdějším otevření naší drogové scény okolnímu světu a mezinárodnímu obchodu (1990 oproti 60. letem v ostatních zemích). Další vysvětlující skutečností je vysoký podíl přímých nákladů sektoru prosazování práva v ČR, který odpovídá vysoké míře trestnosti našeho právního systému.19

3.5 Současná situace v České republice Jak uvádí Zábranský,20 v devadesátých letech se naše společnost otevřela a jejím postupným návratem k západoevropské kultuře, s sebou přinesla i nežádoucí jevy. Dle něj lze jednoduše říci, že vývoj v České republice v posledních letech můžeme prohlásit za akcelerovaný obraz toho, co západní Evropa prožila a prožívá od konce 60. let. Pro počátek nového tisíciletí je typický setrvalý vzestup v experimentálním a pravidelném (rekreačním) užívání konopných látek v populaci, především mezi mládeží a mladými dospělými. Dále se zvyšuje dostupnost heroinu mimo primárně zasažené oblasti, jakými jsou Praha a Severní Čechy, do větších měst po celé republice, ale i do oblastí venkova. Na druhé straně však dochází k postupnému vyhasínání tzv. heroinové epidemie devadesátých let. Opiáty u nás nikdy ani zdaleka nedosáhly úrovně okolních zemí. Relativně uzavřená pervitinová scéna se začíná zmenšovat a skládat se z malých skupinek, ale také dochází k nahrazování této nespojité scény klasickou sítí organizovaného zloči18

prevalence = obecné rozšíření

19

KALINA, K. Drogy a drogové závislosti 1: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České repub-

liky, c2003, s. 70. ISBN 80-86734-05-61. 20


80-244-0709-4.

Závislost

25

nu, který ve vzrůstající míře získává kontrolu nad výrobní a prodejní částí tržní pyramidy a úspěšně hledá pro tuto drogu trhy v zahraničí. Nesmíme také zapomenout na to, že narůstá komercionalizace původně subkulturní taneční scény, která byla původně spjatá s rekreačním užíváním tzv. „tanečních drog“ (extáze, halucinogeny, konopné drogy), což představuje celosvětový fenomén. Podle poslední výroční zprávy Národní protidrogové centrály za rok 2010 je pro Českou republiku nejproblematičtější drogou metamfetamin, produkovaný nejen v malých kuchyňských laboratořích, ale i za masivního zapojení organizovaných zločineckých skupin osob zejména vietnamského a albánského původu. Problematickou se zdá být rovněž drogová turistika občanů SRN v severozápadních Čechách, kteří ve velkém množství a frekvenci nakupují metamfetamin v řádech gramů a marihuanu v řádech desítek gramů. V roce 2010 dochází i nadále k masivnímu dovozu volně dostupných léčiv s obsahem pseudoefedrinu zejména z Polska a SRN. Výroční zpráva také uvádí, že otázka vymáhání přestupkového práva v oblasti drog je stále na velmi nízké úrovni, zejména s ohledem na komplikované legislativní podmínky a nejednotnost přístupu ze strany obcí, které jsou k jejich projednávání příslušné. Podle nejnovější Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR21 je nejvyšší počet problémových uživatelů drog tradičně odhadován v Praze (11 350) a v Ústeckém kraji (4 900), poté následuje kraj Jihomoravský (3 900) a Olomoucký (3 300). Nejmenší hodnoty v roce 2010 dosáhl kraj Pardubický (400). Co se týká odhadů veřejných výdajů souvisejících s drogami, představovaly, dle poslední zprávy22 EMCDDA, v roce 2006 podíl na HDP 0,20 %. Z těchto celkových výdajů bylo až 91,8 % vynaloženo na snižování nabídky a 8,2 % na potlačování poptávky. Pokud tyto údaje srovnáme s jinými zeměmi EU, podíl výdajů na snižování poptávky je velmi nízký. Například Belgie, Francie, Lucembursko nebo Finsko mají tyto podíly přibližně na stejné úrovni. Německo, Maďarsko, Švédsko i Slovensko financují, podobně jako ČR, větším podílem snižování nabídky, avšak na potlačování nabídky poskytují minimálně 25 % veřejných výdajů souvisejících s drogami, což je o téměř 17 % více oproti našemu státu.

21 MRAVČÍK, V., PEŠEK, R., HORÁKOVÁ, M., NEČAS, V., CHOMYNOVÁ, P., ŠŤASTNÁ, L., GROLMUSOVÁ, L., KIŠŠOVÁ,

L., FIDESOVÁ, H., NECHANSKÁ, B., VOPRAVIL, J., PRESLOVÁ, I., DOLEŽALOVÁ, P., KOŇÁK, T. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2010. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011. 22

2011 Annual report on the state of the drugs problem in Europe. European Monitoring Centre for Drug

and

Drug

Addictions

[online].

2011

http://www.emcdda.europa.eu/publications/annual-report/2011

[cit. 2012-03-27].

Dostupné

z:

Protidrogová politika

26

4 Protidrogová politika Protidrogová politika je komplexní soubor preventivních, léčebných a sociálních, represivních a dalších opatření uskutečňovaných na strukturální (makro), komunitní (mezzo) a individuální (mikro) úrovni, jejichž konečným cílem je snížit užívání drog a/nebo škody, které jednotlivcům a společnosti mohou v důsledku užívání drog nastat.23 Strukturální úroveň představují intervence, ovlivňující chování celé společnosti. Jde o přijímání zákonů, předpisů, politik a dalších opatření. Komunitní úroveň má sociální kontext a mikro úroveň se zaměřuje na uživatele drogy jako na jedince.

4.1 Přístupy Pokud uvažujeme o obchodu s drogami, musí logicky fungovat trh s drogami, kde, jako na každém jiném trhu, existuje strana nabídky a strana poptávky. Přístup k řešení problematiky užívání drog v České republice i v zemích EU se proto dělí do dvou základních skupin, kterými je snižování poptávky (prevence) a potlačování nabídky (represe).24 Specifickým modelem je model kulturní integrace, kterého cílem je podřídit užívání drog normálním regulačním mechanismům, které si společnosti vyvinuly, aby kontrolovaly „přijatelné“ chování a přiřazovaly chování smysl. Holanďané tento model nazývají též „normalizace užívání drog“, což znamená, že problémy, ke kterým dochází, nejsou považovány za odlišné od dalších forem problematického chování a k jejich zvládání jsou přijímána obdobná opatření.25 Pokud bychom dnes hledali „čistou“ protidrogovou politiku, nenašli bychom ji. I v represivním modelu najdeme snahy o snižování poptávky, nemusí však na politické úrovni, akceptovat strategii minimálních škod, která je v současnosti v EU nejrozšířenější a existuje v prostředí úplné nebo částečné prohibice a zahrnuje silné represivní prvky.26 Co se týče modelu kulturní integrace, nevyhýbá se například represivním modelům, pokud se jedná o děti a mládež.

23


244-0709-4. 24

HEJDA, J. a R. DUBEN. Veřejně prospěšné organizace a jejich postavení v systému prevence

a ochrany proti drogovým závislostem. Praha: Vltavín, 2002, s. 129. ISBN 80-865-8702-9. 25


80-244-0709-4. 26


244-0709-4.


4.1.1

27

Snižování nabídky

Pod pojmem snižování nabídky si můžeme představit aktivity s cílem zastavit nebo alespoň podstatně omezit výrobu a distribuci nelegálních drog. Represe je zaměřená na výrobce, dopravce a distributory drog. Existuje ve dvou formách, a to jako prohibice (vynucování a kontrola absolutního zákazu nakládání s některými drogami) nebo jako regulace (omezení dostupnosti některých drog tak, aby byly společné škody co možná nejnižší, ale také vyloučení drog z některých situací).27 Například tvrdě represivní přístup je známý v USA a ve státech, které se pokusily americkou protidrogovou politiku aplikovat. Tvůrci protidrogových politik by určitě neměli tento přístup následovat. Jak zobrazuje obrázek č. 3, dostali bychom se do tzv. bludného kruhu.

Přitvrzení represe a zvýšení nákladů na ni

Populistické tlaky

Nespokojenost veřejnosti Snaha represivních orgánů o další zvýšení pravomocí Obr. 3

Zvýšení ceny nelegálních drog

Zvýšení přidruženého zločinu, nabídky drog, konzumace drog a počtu souvisejícího úmrtí

Bludný kruh tvrdě represivního přístupu k protidrogové politice

Zdroj: Zábranský T. Racionální protidrogová politika: Uživatelé drog do rukou policie nebo lékařů? (1997)

27


244-0709-4.


4.1.2

28

Snižování poptávky

Snižování poptávky po drogách označujeme jako prevenci, která je buď primární, sekundární nebo terciární. 4.1.2.1

Primární prevence

Úkolem této prevence je redukce poptávky po drogách, a aby u potenciálních konzumentů k poptávce vůbec nedocházelo. Tato prevence se obrací na populaci a její jednotlivé složky, přináší poznatky a návody k jednání a přispívá k vytvoření takového sociálního klimatu, které není příznivé k šíření drog a podporuje bezpečné, bezdrogové chování jednotlivců a skupin. Účinná primární prevence má ovlivnit chování ve smyslu podpory zdraví. Účelem není předat maximum informací bez ohledu na to, jak budou použity, ale všeobecně od drog odradit.28 Primární prevence by se měla zaměřovat zejména na děti a mladé lidi, protože tvoří rizikovou skupinu. Hlavní roli v prevenci užívání OPL by určitě měla hrát rodina dítěte či mladého člověka. O rizikových poměrech v rodině je známo, že zvyšují riziko problémového užívání drog u dětí, které v takových rodinách vyrůstají. Cílem preventivních programů na úrovni rodiny není jen zesílit rodičovský dohled, ale snaží se i o vybudování silných vazeb mezi mladými lidmi a jejich rodinami, vrstevníky a školou.29 4.1.2.2 Sekundární prevence Sekundární prevence zahrnuje léčbu a resocializaci. Jedná se o postupné začleňování již drogami postižených lidí do společnosti. Obsahem tohoto druhu prevence jsou různé typy programů od včasné a krizové intervence, přes navázání kontaktu, detoxikaci30 a léčbu, následnou péči, až po programy doléčování, rehabilitace či rekvalifikace. Cílem je dosáhnout u toxikomana abstinování a již vzpomínané opětovné zařazení do společnosti.31 V mnoha případech se však stává, že se podaří alespoň spolupracovat se závislými a udržovat jejich problém v určitých mezích, což se dá také považovat za úspěch, protože dochází k minimalizování dopadů závislosti na okolí.

28


a ochrany proti drogovým závislostem. Praha: Vltavín, 2002, s. 130. ISBN 80-865-8702-9. 29 ŠŤASTNÁ, L. a M. ŠUCHA. Drogy a ohrožené skupiny mladých lidí. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Vše-

obecná fakultní nemocnice v Praze, 2010, s. 21. ISBN 978-802-5468-074. 30

detoxikace = odstranění jedovatých látek z těla

31

HEJDA, J. a R. DUBEN. Veřejně prospěšné organizace a jejich postavení v systému prevence a ochrany

proti drogovým závislostem. Praha: Vltavín, 2002, s. 130. ISBN 80-865-8702-9.


29

Léčebné a resocializační programy jsou obvykle dvou typů:32 • Nízkoprahové programy – tyto programy nevyžadují po pacientech bezpodmínečnou abstinenci jako podmínku vstupu do programu, ale nabízejí léčbu somatických škod, sociální a psychologické poradenství apod. Představují mezistupeň mezi přechodem do druhého typu programu. • Vysokoprahové programy – podmiňují účast v programu abstinencí. Nabízejí psychologickou příp. psychiatrickou pomoc s cílem posilovat abstinenční návyky. 4.1.2.3 Terciární prevence Harm reduction (HR), neboli mírnění škod je úkolem terciární prevence, která je zaměřena na ty uživatele OPL, kteří nejsou schopni nebo ochotni se užívání drog vzdát. Cílem opatření je předejít či změnit rizikové chování, jež může mít za následek poškození či zhoršení jejich zdravotního stavu a/nebo jejich sociální situace.33 Jde zejména o to, aby se zabránilo šíření žloutenky mezi injekčními uživateli drog a HIV/AIDS. Mezi nejznámější postupy používané v harm reduction patří výměna použitého injekčního náčiní za sterilní, poskytování informací, kontaktní (situační) poradenství a edukace o rizicích. Důležité je i zaměření na bezpečný sex včetně bezplatného poskytování kondomů. Do této oblasti patří i aplikační místnosti a rady a vysvětlení, jak drogu bezpečně aplikovat, jak používat a dezinfikovat náčiní a podobné čistě technické informace. HR se provádí buď přímo v terénu (terénní programy, streetwork) nebo v nízkoprahových kontaktních centrech.34

4.2 EU a protidrogová politika Protidrogová politika EU se začleňuje do třetího pilíře (Justice and Home Affairs/Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech), konkrétně do gesce Rady pro spravedlnost a vnitro. Pracovní skupina Rady EU zabývající se problematikou drog se nazývá „Horizontal Working Party on Drugs (též nazývaná Horizontal Drugs Group – HDG – Horizontální pracovní skupina pro problematiku drog). Národní protidrogový koordinátor (ředitel sekretariátu RVKPP) se z pozice své funkce pravidelně účastní jednání HDG v Bruselu. Jednání se konají jednou měsíčně. 32


244-0709-4. 33


80-244-0709-4. 34

Harm reduction. NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOS-

TI. Drogy-info.cz:informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. © 2003-2006 [cit. 201203-13]. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/index.php/info/glosar_pojmu/h/harm_reduction


30

Na základě usnesení vlády z roku 2003 byla zřízena i Resortní koordinační skupina pro problematiku drog (RKS), jejímiž členy byli jmenování zástupci příslušných ministerstev zabývajících se problematikou drog.35

Obr. 4

Orgány EU

Zdroj: Zaostřeno na drogy/Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti č. 4 (2005)

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (European Monitoring Centre for Drugs and Drug addiction – EMCDDA) je decentralizovaná agentura EU pro monitorování drog. Bylo založeno v roce 1993 se sídlem v Lisabonu. EMCDDA je střediskem pro shromažďování informací o drogách v rámci celé EU. Úlohou centra je poskytovat EU a jejím členským státům objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace o drogách a drogové závislosti a je garantem sledování naplňování protidrogové strategie EU a z ní vyplývajícího akčního plánu. EMCDDA je koordinátorem sítě Reitox, jejímiž členy jsou národní monitorovací střediska jednotlivých zemí – za Českou republiku je to Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (NMS). Národní střediska zpracovávají každoročně výroční zprávy o stavu ve věcech drog

35

Zaostřeno na drogy/Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Praha: Úřad vlády

České republiky, 2005, roč. 2005, č. 4. ISSN 1214-1089.


31

v předcházejícím roce a EMCDDA zpracovává obdobnou zprávu za celou EU a Norsko.36 Pompidou Group (PG), která sídlí ve Štrasburku a je součástí Rady Evropy, se rovněž zabývá problematikou drog. Vznikla v roce 1971. Členem této skupiny je i Česká republika. Hlavními cíli činnosti PG je posilování prevence v oblasti zneužívání drog a nezákonného obchodu s nimi a vytvoření celoevropského multidisciplinárního fóra, které umožní otevřenou diskusi a výměnu znalostí a zkušeností mezi politiky, odborníky a vědeckými pracovníky v oblasti drogové problematiky.37 Webové stránky Evropské komise Europa, věnující se drogám, v části Justice and Home affairs – Drugs coordination, se zaměřují na témata jako mezinárodní spolupráce, informace, evaluace, výzkum, protidrogová strategie, syntetické drogy, snižování poptávky a nabídky.38 4.2.1

Aktuální dokumenty

Aktuálním dokumentem zabývajícím se drogovou politikou v EU, který v roce 2004 schválila Evropská rada, je „Protidrogová strategie EU na období 2005-2012“ stanovující rámec, cíle a priority pro dva po sobě následující čtyřleté akční plány, jež předkládá Komise.39 Tato strategie byla vypracována v rámci dosavadního právního rámce smluv EU a ES a zakládá se na příslušných pravomocech Unie, Společenství a jednotlivých členských států. Cílem této strategie je zvýšit hodnotu vnitrostátních strategií, při respektování zásad subsidiarity a proporcionality zakotvených ve smlouvách. Strategie se snaží zdůraznit, že členské státy by měly zvažovat dopad svých vnitrostátních strategií na jiné členské státy a poskytuje prostor místním, regionálním, vnitrostátním a nadnárodním hnacím silám a možnostem a optimálně využívat dostupné zdroje. Staví na drogové strategii EU z let 2000 až 2004 a na protidrogovém akčním plánu z let 2000 až 2004.40 Ve strategii najdeme soustředění se na snižování poptávky a nabídky, ale i na mezinárodní spolupráci a výzkum, informace a jejich vyhodnocování.

36

Zaostřeno na drogy/Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Praha: Úřad vlády

České republiky, 2005, roč. 2005, č. 4. ISSN 1214-1089. 37

Pompidou Group - Rada Evropy. Vláda České republiky [online]. (c) 2009-2012 [cit. 2012-03-15]. Do-

stupné z: http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/protidrogovapolitika/koordinace/mezinarodni-spoluprace/pompidou-group---rada-evropy-5444/. 38Europa

- Evropská komise. Vláda České republiky [online]. (c) 2009-2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z:

http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/protidrogovapolitika/koordinace/mezinarodni-spoluprace/europa---evropska-komise-5443/. 39

Protidrogový akční plán EU na období 2005 až 2008. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, c2005,

s. 5. ISBN 80-867-3457-9. 40

Protidrogová strategie EU na období 2005-2012. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, c2005, s. 5.

ISBN 80-867-3464-1.


32

Mezi priority, které byly vytyčeny v oblasti snižování poptávky, patří zlepšení přístupu k preventivním programům a jejich zefektivnění, zvyšování poskytování informací o riziku a následcích užívání OPL, zlepšení přístupu k programům časné intervence zejména pro mladé lidi, zlepšení přístupu k cíleným a rozmanitým léčebným programům a další. V oblasti snižování nabídky definuje strategie cíle jako posílení spolupráce v oblasti vymáhání práva v rámci EU, posílení účinné spolupráce mezi členskými státy při vynucování práva za použití stávajících nástrojů a rámců, prevence a potrestání nezákonného dovozu a vývozu OPL, včetně směrem na území jiných členských států, zlepšení vynucování práva, trestního vyšetřování a spolupráce v oblasti soudní vědy mezi členskými státy EU v rámci EU, které mají společné zájmy či čelí stejným problémům ve vztahu k drogám a konečně zesílení úsilí o vynucování práva namířeného na třetí země, zejména země výroby a oblasti, kudy vedou cesty obchodu s drogami. V oblasti mezinárodní spolupráce si strategie stanovuje za cíl například viditelnější činnost Unie v mezinárodních organizacích a fórech, pomoc třetím zemím a zemím, které jsou klíčové pro výrobu a přepravu drog, aby se staly účinnějšími při snižování poptávky po drogách i jejich nabídky. „Protidrogový akční plán EU na období 2005-2008“ je prvním čtyřletým akčním plánem, druhým, aktuálním plánem je „Protidrogový akční plán EU na období 2009-2012“. Takovýto akční plán obsahuje vždy přehled cílů v určité prioritě protidrogové strategie, opatření, jakým konkrétního cíle dosáhnout, v jakém časovém horizontu, kdo je za splnění cíle odpovědný a nástroje hodnocení.

4.3 ČR a protidrogová politika Protidrogová politika České republiky vychází ze dvou základních konceptů, které se vzájemně doplňují, a to ochrana veřejného zdraví a ochrana bezpečnosti jednotlivců a společnosti. 41 Dále ji tvoří čtyři základní pilíře: snižování dostupnosti drog, primární prevence, léčba a sociální začleňování a snižování rizik (Obr. 5).

Obr. 5

Pilíře české protidrogové politiky Zdroj: Národní strategie protidrogové politiky (2011)

41

Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011.

s. 13. ISBN 978-80-7440-045-2.


33

V České republice je protidrogová politika uskutečňována na národní, krajské a místní úrovni, přičemž je využíváno nástrojů horizontální a vertikální koordinace (Obr. 6). Působnost správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků při tvorbě a uskutečňování programů ochrany před škodami působenými užíváním tabákových výrobků, alkoholu a jiných návykových látek upravuje Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami v hlavě V.42 Koordinace protidrogové politiky je úsilí iniciovat a podporovat širokou spolupráci a optimalizovat využití a výstupy existujících zdrojů (informačních, finančních, institucionálních, lidských) a přispívat k vytváření a zavádění účinných opatření.43

Obr. 6

Systém koordinace české protidrogové politiky

Zdroj: Zaostřeno na drogy/Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti č. 2 (2009)

42

Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky: Protidrogová politika v ČR. Vláda České republi-

ky [online]. (c) 2009-2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogovapolitika/protidrogova-politika-72746/. 43

Zaostřeno na drogy/Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Praha: Úřad

vlády České republiky, 2009, roč. 2009, č. 2. ISSN 1214-1089.


4.3.1

34

Horizontální koordinace44

Horizontální koordinace na centrální úrovni usiluje o slaďování postupů jednotlivých rezortů a o iniciování a podporu jejich optimální spolupráce při plnění úkolů Národní strategie protidrogové politiky na centrální úrovni. Vláda je odpovědná za tvorbu a plnění cílů protidrogové politiky ČR. Využívá přitom tyto nástroje: • Radu vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) – (předchůdkyní byla Meziresortní protidrogová komise) Hlavní činností je vytvářet jednotné a komplexní národní strategie, dále koordinace a spolupráce při její praktické implementaci na centrální a místní úrovni. Členy Rady jsou ministři příslušných rezortů, do jejichž působnosti problém užívání drog ve společnosti nějak zasahuje (více viz 4.3.1.1 Úloha dílčích rezortů). • Sekretariát RVKPP (součástí je Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti) – odpovídá za přípravu strategických dokumentů protidrogové politiky, jejich praktickou implementací a každodenní koordinací protidrogové politiky mezi jednáními RVKPP, za financování programů protidrogové politiky a mezinárodní spolupráci. Dále zajišťuje činnost jiných nástrojů koordinace a realizace drogové politiky a monitorování situace v oblasti drog. • Výbory RVKPP – jsou ustavovány za účelem zajištění realizace klíčových aktivit drogové politiky a pro analýzu vývoje drogové situace v ČR (patří sem: Výbor zástupců rezortů a institucí RVKPP, Výbor RVKPP pro poskytování účelových dotací ze státního rozpočtu, Výbor pro udělování certifikací, Výbor zástupců regionů, Poradní výbor RVKPP pro sběr dat o drogách) • Pracovní skupiny – zřizovány za účelem řešení konkrétních problémů, resp. potřeb protidrogové politiky a dále pro plnění úkolů, vyplývajících z Akčního plánu realizace Národní strategie (patří sem: Pracovní skupina pro spolupráci s EU neboli Rezortní koordinační skupina, Pracovní skupina RVKPP pro nelátkové závislosti, Pracovní skupina Prevence a snižování rizik užívání drog na tanečních akcích, Pracovní skupina pro metamfetamin a další) • Národní strategii a akční plány protidrogové politiky – klíčový politický dokument schvalovaný vládou ČR, který definuje základní podobu národní protidrogové politiky (více viz 4.3.4 Aktuální dokumenty). 4.3.1.1 Úloha dílčích rezortů • Ministerstvo financí – spolupodílí se na financování neziskové sféry a vykonává kontrolu souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových 44




35

pravidlech. Poskytuje rovněž konzultační a metodickou pomoc při uvolňování finančních prostředků na dotace. Celní správa ČR, která je podřízena tomuto ministerstvu, se podílí na odhalování nelegálního obchodu s OPL. • Ministerstvo obrany – zabezpečuje ochranu bezpečnosti a suverenity v ČR, vyčleňuje síly a prostředky k účasti na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích mimo ČR. Roli v protidrogové politice sehrává zejména ve vztahu k nebezpečí užívání drog vojáky v činné službě, nese odpovědnost za včasnou identifikaci potíží spojených s užíváním drog vojáky, za kvalitní profesní přípravu členů velitelského sboru, pracovníků vojenského školství a všech ostatních pracovníků resortu ve vztahu k této problematice. • Ministerstvo práce a sociálních věcí – zde jsou předmětem zájmu sociální aspekty a sociální problémy související s užíváním drog. Tento rezort odpovídá za systém sociálních služeb – včetně sociálních služeb pro uživatele drog, drogově závislé a jejich rodiny. • Ministerstvo průmyslu a obchodu – je odpovědné za regulaci reklamy legálních drog, jako jsou tabák a alkohol. • Ministerstvo spravedlnosti – úkolem tohoto ministerstva je nést odpovědnost za tvorbu legislativních návrhů v oblasti trestního práva, vytvářet podmínky pro činnost soudů a státních zastupitelství, která je zaměřena na stíhání, dozor v přípravném řízení (státní zastupitelství) a rozhodování o vině, trestu a ochranných opatřeních (soudy) ve věcech týkajících se drogové kriminality. Dále též garantuje programy protidrogové prevence ve vězeňství, odlišný výkon trestu pro uživatele drog apod. • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – odpovídá za primární prevenci užívání všech typů drog dětmi a mladými lidmi, kterou uskutečňuje hlavně výchovou ke zdravému životnímu stylu, poskytováním informací a nabídek aktivního využívání volného času. Tuto prevenci zajišťuje financováním školských zařízení a programů prevence užívání drog, realizovaných státními i nestátními organizacemi. V rámci profesní přípravy pedagogických pracovníků odpovídá za jejich přípravu pro účinné preventivní působení při výuce, vzdělávání a výchově dětí a mládeže. • Ministerstvo vnitra – jeho úkolem je potlačovat nabídku drog, obecně pak ochrana veřejného pořádku a bezpečnosti a potírání kriminality páchané v souvislosti s užíváním OPL. Nabídku potlačuje odhalováním a potíráním organizovaného drogového zločinu a pouliční drogové kriminality. Odpovídá ale i za vedení přestupkových řízení a odhaluje protiprávní jednání u účastníků silničního provozu podezřelých z konzumace drog před nebo během jízdy. Ministerstvo vnitra podporuje rovněž programy prevence kriminality na místní úrovni. • Ministerstvo zahraničních věcí – dohlíží na plnění úkolů, jenž vyplývají z mezinárodních smluv. • Ministerstvo zdravotnictví – nese odpovědnost za legislativu týkající se návykových látek s výjimkou trestního postihu. Povoluje zacházení


36

s návykovými látkami, provádí registraci tohoto zacházení a vykonává kontrolu těchto činností. Realizuje programy léčby a výchovy ke zdravému životnímu stylu a za profesní vzdělávání příslušných pracovníků rezortu. • Ministerstvo zemědělství – podílí se na evidenci legální produkce technického konopí a máku setého, což jsou plodiny obsahující OPL. 4.3.2

Vertikální koordinace45

Vertikální koordinace usiluje o slaďování jednotlivých aktivit protidrogové politiky na místní úrovni (tj. krajské i obecní) tak, aby byly zohledňovány místní podmínky a potřeby, a současně, aby realizovaná opatření a intervence byly uskutečňovány v souladu s hlavními cíli, principy a postupy doporučenými národní strategií. Koncepce na roky 1993-1996 zavedla systém protidrogových komisí a okresních protidrogových koordinátorů. Reforma veřejné správy, která proběhla v roce 2001, však přesunula regionální koordinace z okresů na kraje a síť protidrogových koordinátorů se zrušila. A proto bylo nutné vertikální koordinaci v této problematice nově definovat a vytvořit – byl vybudován mechanizmus spolupráce mezi centrální a místní úrovní a implementací vládní politiky. Mezi nástroje koordinace na místní úrovni patří: • Výbor zástupců regionů – tato skupina fungovala před rokem 2007 pod názvem Vertikální koordinace protidrogové politiky. Výbor je složen ze zástupce sekretariátu RVKPP a krajských protidrogových koordinátorů, kteří v příslušném kraji odpovídají za uplatňování protidrogové politiky. Cílem výboru je koordinace a harmonizace protidrogové politiky státu a protidrogových politik krajů. Dále se také výbor setkává s Výborem zástupců rezortů – dochází tak k výměně zkušeností a harmonizaci postupů ústředních orgánů státní správy a krajů. • Krajští protidrogoví koordinátoři – klíčový článek pro přenos informací a opatření z národní úrovně na regionální a místní úroveň a zpět. Tato funkce se zřizuje na základě § 23 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Koordinátor je zaměstnaný u krajského úřadu, zpracovává každoročně tzv. Výroční zprávu o realizaci protidrogové politiky kraje, která má ve všech krajích jednotnou strukturu. Tato zpráva se dobrovolně předkládá sekretariátu RVKPP – takto je zajištěn sběr dat a informací o vývoji drogové situace a rovněž o uplatňování protidrogové politiky na místní úrovni. • Protidrogové komise – důležitý nástroj pro realizaci protidrogové politiky v kraji. K problematice přistupují celistvě a jsou složeny z odborníků různých profesí a z různých institucí a organizací. Úkolem komise je analýza 45




37

situace, na zavádění opatření protidrogové politiky podle místních potřeb, tvorba návrhů změn na místní úrovni a propojování klíčových subjektů snižování nabídky a poptávky po OPL v daném kraji. • Pracovní skupiny – úlohou těchto skupin je řešit aktuální a specifické problémy kraje na odborné úrovni; jsou vytvářeny nejčastěji dle pilířů protidrogové politiky. • Strategie a plány – kraje mají zpracovány strategické dokumenty protidrogové politiky kraje vycházející z národní strategie protidrogové politiky a zohledňující krajová a místní specifika a potřeby. I některé obce vytvářejí vlastní plány protidrogové politiky nebo zpracovávají závěrečné zprávy o realizaci této politiky. • Místní protidrogoví koordinátoři – koordinátoři v obcích, zajišťující koordinaci protidrogové politiky a realizaci opatření na místní úrovni a dále přenos informací mezi krajskou úrovní a úrovní obcí. Tito koordinátoři obvykle nevykonávají protidrogovou agendu na plný úvazek. 4.3.3

Úloha nestátních organizací

Nestátní organizace (také označovány jako nestátní neziskové organizace) nepatří ani do státního ani do soukromého sektoru, ale do tzv. třetího sektoru (nebo též neziskového sektoru). Neziskový sektor sestává z ekonomických jednotek, které jsou:46 • organizacemi (právní subjekty s určitým stupněm vnitřní organizační struktury), • neziskové nebo zisk nerozdělující (vzniklé přebytky jsou využity na plnění účelu, pro který byla nezisková instituce založena), • institucionálně odděleny od vládních institucí (nejsou součástí vládního aparátu ani nejsou pověřeny výkonem státní moci), • samosprávné (jsou schopny řídit svou činnost a vytvářet si organizační strukturu), • nepovinné (jejich vznik, činnost a členství v nich je založeno na dobrovolné bázi). Typy organizací, specializující se na oblast drogové problematiky v České republice:47 • občanská sdružení – dvě největší u nás jsou SANANIM (vedení v Praze, působnost hlavně v Čechách) a Sdružení Podané ruce (vedení v Brně, působí na Moravě; právě Sdružení Podané ruce se práce věnuje podrobněji dále), 46

HYÁNEK, V., Z. PROUZOVÁ a S. ŠKARABELOVÁ. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd.

Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 32. ISBN 978-802-1044-234. 47


a ochrany proti drogovým závislostem. Praha: Vltavín, 2002, s. 134. ISBN 80-865-8702-9.


38

• obecně prospěšné společnosti – nejznámější je pražská DROP IN a například na severní Moravě působí ostravská Renarkon, • účelová zařízení církví – výrazněji se církev začala zajímat o protidrogovou prevenci od poloviny devadesátých let; v současnosti je v ČR největším nestátním poskytovatelem sociálně zdravotních služeb Sdružení Česká katolická charita. Nelze opomenout ani nadace a nadační fondy, které se na prevenci a léčbě drogových závislostí podílejí nepřímo, a to poskytováním financí na protidrogové projekty.

Národní hospodářství Ziskový (tržní) sektor Soukromý (první sektor)

Neziskový (netržní) sektor Veřejný (druhý sektor)

Soukromý (třetí sektor)

Veřejně prospěšné nestátní neziskové organizace

Domácnosti

Vzájemně prospěšné nestátní neziskové organizace

1. Obecně prospěšné společnosti 2. Církve a náboženské společnosti

5. Občanská sdružení

3. Nadace a nadační fondy

Obr. 7

Rozdělení jednotlivých sektorů v národním hospodářství a vymezení nestátních neziskových organizací

Zdroj: Hejda, J. a R. Duben. Veřejně prospěšné organizace a jejich postavení v systému prevence a ochrany proti drogovým závislostem (2002)


4.3.4

39

Aktuální dokumenty

Nejnovějším strategickým dokumentem protidrogové politiky ČR je „Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018“. Byla schválena 10. května 2010. Jde již o pátou strategii ČR zabývající se touto problematikou. Tato Národní strategie je poprvé definována v delším časovém horizontu, a to v délce devíti let, čímž se liší od svých střednědobých předchůdkyň (4-5 let). Úkolem strategie je ukazovat směr, kterým se česká drogová politika bude ubírat v následujících devíti letech, definování východisek a principů, které vláda považuje za účinné a nosné pro řešení problematiky užívání OPL.48 Mezi hlavní funkce strategie patří:49 • vytyčit základní přístupy, principy a cíle, stanovit priority protidrogové politiky ČR pro všechny články veřejné správy a pro občanskou společnost, • vymezit institucionální a organizační rámec protidrogové politiky i odpovědnost a kompetence všech hlavních článků veřejné správy v protidrogové politice, • propojit veřejnou správu, nestátní i svépomocné organizace na všech úrovních realizace protidrogové politiky, • nabídnout institucím, organizacím a občanské společnosti možnost aktivně se zapojit do realizace národní protidrogové politiky a přispět k naplňování jejích cílů, • pro potřeby spolupráce na národní i na mezinárodní úrovni informovat odbornou i laickou veřejnost o podobě národní protidrogové politiky ČR, o jejich cílech a prioritách směřování. Dalším dokumentem je „Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2012“. Jde vlastně o nezbytný nástroj realizace „Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018“ a je prvním tříletým akčním plánem. Účelem plánu je detailnější rozpracování postupů pro naplňování cílu Národní strategie a definování opatření v klíčových technicko-organizačních oblastech.50 Akční plán ČR, podobně jako akční plán EU, obsahuje přehled určité oblasti aktivit a popis konkrétních aktivit, v jakém časovém horizontu je třeba je splnit, výstupy/indikátory, odpovědné instituce, případně vyžadovaná či doporučená spolupráce s konkrétními institucemi a odhady nezbytných nákladů, které budou potřeba na uskutečnění těchto aktivit. 48

Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018. Praha: Úřad vlády České republiky,

2011. s. 5. ISBN 978-80-7440-045-2. 49

Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018. Praha: Úřad vlády České republiky,

2011. s. 12. ISBN 978-80-7440-045-2. 50

Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2012. Vláda České re-

publiky [online].

(c)

2009-2012

[cit.

2012-03-15].

Dostupné

http://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/dokumenty/akcni-plan/akcni-plan-realizacenarodni-strategie-protidrogove-politiky-na-obdobi-2010-az-2012-80326/.

z:


40

5 Financování protidrogové politiky v ČR Jednou z nejdůležitějších podmínek pro realizaci a naplňování cílů protidrogové politiky je zajištění finančních zdrojů v optimální výši. Financování protidrogové politiky ČR je uskutečňováno ve dvou rovinách – na centrální a místní úrovni. Výdaje z veřejných rozpočtů na protidrogovou politiku ČR představují výdaje ze státního rozpočtu ČR a z místních rozpočtů, tj. krajských a obecních. Do roku 2005 byla v rozpočtové kapitole státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa vytvořena samostatná položka „Výdaje na protidrogovou politiku“, avšak ve státních rozpočtech ČR od roku 2006 se výdaje na protidrogovou politiku objevují, díky rozpočtovému opatření, v kapitole Úřad vlády České republiky pod ukazatelem „Program protidrogové politiky“. Tyto prostředky přerozděluje RVKPP jako orgán Vlády ČR. Tento ukazatel nalezneme i u jednotlivých rezortů jako např. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstvo obrany (MO), Ministerstvo zdravotnictví (MZ), Ministerstvo spravedlnosti (MS). Ministerstvo vnitra (MV) nemá ve svém rozpočtu vyčleněny výdaje na tento program, avšak do tohoto rezortu náleží Národní protidrogová centrála Služby Kriminální policie a vyšetřování Policie ČR (NPC).51 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tuto položku ve svém rozpočtu taktéž nemá, ale i ono poskytuje finance směřující do této oblasti.

5.1

Analýza financování z veřejných rozpočtů v letech 2006 – 2010

Výdaje z veřejných rozpočtů jsou použity jak na snižování poptávky, tak na snižování nabídky. Mezi kategorie služeb, které jsou financovány, patří: prevence, harm reduction, léčba, následná péče, koordinace, výzkum, hodnocení, prosazování práva a ostatní. V roce 2010 dosáhly výdaje státního rozpočtu částky 371,611 mil. Kč.52 Tab. 1 shrnuje financování ze státního rozpočtu. Z tabulky je zřejmé, že výdaje na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu se pohybují přibližně na podobné částce, i když od r. 2006 lze pozorovat pozvolné zvyšování těchto

51

Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2010. Praha: Úřad vlády České republi-

ky, 2011. s. 15. ISBN 978-80-7440-056. 52

Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2010. Praha: Úřad vlády České republi-

ky, 2011. s. 15. ISBN 978-80-7440-056.


41

výdajů, kdy nejvyšší částka byla vynaložena v roce 2009, avšak v roce 2010 se celková částka snížila o téměř 3,8 mil. Kč oproti předchozímu roku. Tab. 1

Výdaje ze státního rozpočtu na protidrogovou politiku podle rezortů v letech 2006 – 2010 (v tis. Kč)

Účel čerpání

2006

2007

RVKPP

108 788

MŠMT

2008

2009

2010

104 442

99 979

97 476

85 504

10 809

12 557

12 447

11 263

14 967

4 875

3 595

5 276

4 280

4 384

MPSV

49 698

57 013

79 472

86 785

91 743

MZ

18 000

22 241

18 874

15 057

21 462

MS

41 251

12 610

7 385

10 817

7 081

GŘC

23 488

26 725

10 656

3 180

2 100

NPC

106 482

127 743

137 846

146 548

144 370

Celkem

363 391

366 926

371 935

375 406

371 611

MO

Zdroj: Mravčík, V. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR (2011)

Nyní se podíváme na jednotlivé rezorty. Vidíme, že výdaje RVKPP se rok od roku snižují. Jedná se zde o dotace na programy protidrogové politiky Úřadu vlády ČR. V roce 2010 bylo podpořeno 139 projektů na místní úrovni v oblasti prevence, harm reduction, léčby a následné péče částkou zhruba 82 mil. Kč. Zbytek byl vynaložen na činnost sekretariátu RVKPP včetně výdajů Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost. MŠMT vydalo v roce 2010 na prevenci zhruba 15 mil. Kč, což představuje nejvyšší částku od r. 2006 – rostoucí trend financí poskytovaných na prevenci. MO poskytlo v rámci programu protidrogové politiky cca 4,4 mil. Kč. Z této sumy byl financován nákup zejména detekčních přístrojů, služeb odborných seminářů, odborné literatury, sportovního nářadí a vstupenek pro sportovní a kulturní vyžití. MPSV poskytlo v roce 2010 dotace ve výši přes 91,7 mil. Kč na projekty, jež byly zaměřeny na osoby ohrožené užíváním návykových látek nebo na nich závislé. Tyto finance se použily na provoz kontaktních center, terénních programů, sociálního poradenství apod. V tabulce vidíme, že MPSV své výdaje výrazně zvyšuje. Z rozpočtu MZ bylo v roce 2010 na protidrogovou politiku čerpáno cca 21,5 mil. Kč. Kapitálové výdaje z této částky tvořily 814 tis. Kč. Dotační program protidrogová politika MZ podpořil projekty zaměřené na substituční léčbu, detoxifikaci, ambulantní léčbu, ústavní léčbu a harm reduction ve výši celkem


42

9,3 mil. Kč. V dalším dotačním programu s názvem „Národní program zdraví – projekty podpory zdraví“, byly podpořeny 4 projekty zaměřující se na prevenci užívání tabáku a alkoholu (747 tis. Kč). V roce 2010 MZ podpořilo i 10 projektů zaměřených na výzkum a vývoj v oblasti užívání návykových látek ve výši 10,3 mil. Kč. Vidíme, že výdaje MZ v letech 2006-2010 nejsou na přibližně stejné úrovni, každý rok vynakládá toto ministerstvo rozdílné částky. MS poskytlo 7,1 mil. Kč (Justiční akademie 147 tis. Kč, Institut pro kriminologii a sociální prevenci 45 tis. Kč, dotace NNO poskytujícím služby ve vězení 600 tis. Kč, největší část – 6,3 mil. Kč – spotřebovala Vězeňská služba ČR, kdy z této částky bylo 2,9 mil. Kč použito na potlačování nabídky drog a 3,4 mil. Kč na snižování poptávky po drogách a koordinaci). Zde si můžeme všimnout výrazného rozdílu mezi rokem 2006 a rokem 2010, kdy tento rozdíl činí více než 34 mil. Kč (v roce 2006 bylo více než 41 mil. Kč čerpáno Vězeňskou službou). Generální ředitelství cel (GŘC), jehož součástí je Celní protidrogová jednotka nemělo v roce 2010 program protidrogové politiky, poskytlo však 2,1 mil. Kč investičních výdajů spojených s odhalováním nelegální přepravy drog. Vidíme, že v průběhu sledovaných let se výdaje výrazni snížily, a to z toho důvodu, že GŘC vypustilo ze svého rozpočtu program protidrogové politiky. MV rovněž nemá tyto výdaje ve svém rozpočtu, ale výdaje Národní protidrogové centrály (NPC) dosáhly v roce 2010 celkové výše 144,4 mil. Kč bez investičních výdajů. Tyto výdaje se pohybují zhruba na stejné úrovni. Co se týká financování z místních rozpočtů (rozpočtů obcí a krajů) v roce 2010, poskytly kraje celkovou částku ve výši 193,710 mil. Kč a obce 62,055 mil. Kč. Kraje STC, JHC, PLK, LBK, HKK, PAK, VYS, JHM, MSK vykázaly ve svých výročních zprávách o realizaci protidrogové politiky finanční prostředky v objemu 48,4 mil. Kč, které byly čerpány z Evropského sociálního fondu (operační programy Lidské zdroje a zaměstnanost a Vzdělání pro konkurenceschopnost) a kterými byly podpořeny programy určené uživatelům drog.53 Výdaje jednotlivých krajů v ČR za r. 2006 - 2010 najdeme v Tab. 2. Ve sledovaných letech můžeme vidět každoroční zvyšování výdajů, kdy v roce 2007 kraje uvolnily o cca 35 % prostředků více než v roce 2006. V roce 2008 to byl oproti roku 2006 zhruba 27% nárůst. V roce 2009 výdaje vzrostly pouze o zhruba 6 % oproti předchozímu roku a následující rok byla kraji v ČR poskytnuta na protidrogovou politiku o 12 % vyšší částka než v roce 2009. Dá se říci, že ve všech krajích, kromě Ústeckého, který vykazuje pokles, můžeme vysledovat nárůst poskytovaných finančních prostředků. Nejvyšší částky vydává kraj Hlavní město Praha, pozorujeme rostoucí trend (s výjimkou v roce 2009). Výdaje tohoto kraje byly v roce 2010 o téměř 60 % vyšší než v roce 2006. Nejméně (v roce 2010) poskytl ze svého rozpočtu kraj Vysočina. Tento kraj kaž-

53 Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2010. Praha: Úřad vlády České republi-

ky, 2011. s. 16. ISBN 978-80-7440-056.


43

doročně vynakládá částku do 4 milionů Kč (výjimku tvoří v roce 2007 téměř dvojnásobná suma). Tab. 2

Výdaje na protidrogovou politiku z rozpočtu krajů v letech 2006 – 2010 (v tis. Kč)

Kraje

2006

2007

2008

2009

2010

PHA

32 500

40 627

50 044

48 976

51 744

STC

14 323

17 360

17 787

12 500

16 307

JHC

6 000

6 197

10 174

10 021

8 378

PLK

2 326

1 810

6 394

6 623

6 941

KVK

813

1 128

1 330

610

5 857

ULK

6 868

4 830

5 055

4 987

4 650

LBK

8 074

6 474

11 456

8 313

8 225

HKK

2 896

6 783

6 909

9 633

6 906

PAK

1 650

5 500

5 575

5 300

6 800

VYS

3 083

7 910

3 911

3 556

3 397

JHM

8 500

8 500

8 500

18 866

16 094

OLK

2 040

2 500

8 338

8 816

8 759

ZLK

1 393

4 711

4 429

8 838

17 606

MSK

4 451

14 028

22 977

25 591

32 048

94 917

128 358

162 878

172 631

193 710

Celkem


Středočeský kraj své výdaje každoročně zvyšoval, výjimku však opět představuje rok 2009. U Jihočeského kraje bylo pozorováno zvyšování do roku 2008 a od r. 2009 se výdaje snižují. Plzeňský kraj a kraj Karlovarský poskytly v posledním sledovaném roce výrazně vyšší částky než v roce 2006, v prvním případě jde zhruba o 300 % více a až o 720 % víc v případě druhém. Liberecký kraj vynakládá zhruba stejné částky na boj s drogami, s výjimkou v roce 2008, kde byla částka téměř dvojnásobná oproti roku 2007. Královéhradecký kraj sumy zvyšoval, ale od roku 2010 nastává pokles. Nicméně tato částka je zhruba o 240 % vyšší než v prvním sledovaném roce. Kraj Pardubický částky výrazně zvyšoval, kdy v posledním sledovaném roce se jedná o více než 4krát vyšší sumu než v roce 2006. Pokud se podíváme na Jihomoravský kraj, výdaje v roce 2010 se zvýšily oproti roku 2006 téměř o 90 %. Olomoucký kraj zaznamenal od roku 2008 výrazné zvýšení o více než 330 % oproti předchozímu roku. Moravskoslezský kraj rovněž zaznamenal zvýšení v roce 2010 oproti r. 2006, kdy celková částka byla vyšší o 72 %.


44

Velmi zajímavá změna nastala u Zlínského kraje, kde můžeme pozorovat skutečně výrazný nárůst vynaložených výdajů kraje na boj s drogovou závislostí, v roce 2010 vzhledem k roku 2006, a to o více než 1 260 %. Tab. 3

Výdaje na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu a územních rozpočtů v letech 2006 – 2010 (v tis. Kč)

Snižování poptávky Rok 2006 2007 2008 2009 2010

Státní rozpočet 192 170 206 135 219 794 220 687 222 244

Rozpočty krajů 94 917 128 358 162 878 172 631 193 710

Rozpočty obcí 48 141 62 278 62 479 59 476 62 055

Celkem 335 228 396 771 445 151 452 794 478 009

Snižování nabídky Celkem Státní rozpočet 171 221 506 449 160 791 557 562 152 142 597 293 154 718 607 512 149 367 627 376


Na jedné straně je z tabulky č. 3 zřejmé, že v průběhu let 2006 až 2010 výdaje použité na snižování poptávky pocházející ze státního rozpočtu ČR a rozpočtů krajů se každým rokem navyšovaly. Podobný nárůst vidíme i u rozpočtu obcí, avšak jen do roku 2008. Rok 2009 představuje výjimku, kdy se výdaje oproti předchozímu roku snížily, poté se v r. 2010 opět zvýšily. Na straně druhé však vidět, že výdaje na snižování nabídky každým rokem klesaly (výjimku opět tvoří rok 2009, kde vidět nárůst oproti předcházejícímu roku). Co se týče celkových výdajů na protidrogovou politiku z veřejných rozpočtů, pozorujeme rostoucí trend těchto výdajů, to znamená, že rok od roku se na tuto politiku vynaloží více peněz, avšak každým rokem se navyšují výdaje o menší částky než v roce předchozím. Z obrázku č. 8 vyčteme, že největší podíl výdajů ze státního rozpočtu na celkových výdajích na protidrogovou politiku v jednotlivých krajích v roce 2010 tvoří výdaje na kraj Vysočina, dále Ústecký, Středočeský a Olomoucký kraj. Naopak nejméně státní rozpočet financuje tuto politiku v Moravskoslezském a Zlínském kraji z důvodu, že zde největší podíl financí tvoří rozpočet kraje. Co se týče rozpočtu obcí, podílejí se svými rozpočty na financování nejméně v kraji Karlovarském a nejvíce v kraji Plzeňském. Plzeňský kraj je zajímavý v tom, že jednotlivé podíly výdajů ze státního rozpočtu, rozpočtu obcí a krajů tvoří vždy cca jednu třetinu celku. Pokud se podíváme na podíl výdajů jednotlivých rozpočtů na celkových výdajích (Obr. 9 – 10), zjistíme, že v letech 2006 až 2010 tvořily největší podíl na celkových výdajích výdaje ze státního rozpočtu. Můžeme si však všimnout, že v roce 2006 tvořily výdaje ze státního rozpočtu 72 % celkových výdajů, ale v roce 2010 to bylo jen 59 %. Každým rokem se výdaje ze státního rozpočtu snižovaly, ale


45

výdaje z rozpočtů krajů naopak zvyšovaly svůj podíl (v r. 2006 to bylo 19 %, v roce 2010 už 31 %). Obce ze svých rozpočtů poskytují zdroje ve sledovaném období, dá se říci, na stálé úrovni s podílem cca 10 % na celkových výdajích.

Obr. 8 Výdaje na protidrogovou politiku ze státního a místních rozpočtů v krajích ČR v r. 2010 (v tis. Kč na 100 tis. obyvatel ve věku 15-64 let) Zdroj: Mravčík, V. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR (2011)

Obr. 9

Podíl výdajů z veřejných rozpočtů na protidrogovou politiku v r. 2006 Zdroj: vlastní zpracování


46

Obr. 10 Podíl výdajů z veřejných rozpočtů na protidrogovou politiku v r. 2010 Zdroj: vlastní zpracování

Obr. 11 znázorňuje graf, kde vyčteme, jaké procento výdajů z veřejných rozpočtů se vynaložilo na určitou službu v roce 2010. Nejvíce se financuje léčba drogově závislých (až 31 %). Pokud sečteme výdaje na harm reduction, léčbu a následnou péči, jsme na 62 % - tyto výdaje se týkají přímo již postižených uživatelů drog.

Obr. 11

Srovnání výdajů z veřejných rozpočtů podle kategorií služeb v r. 2010 Zdroj: Mravčík, V. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR (2011); vlastní zpracování


47

Podíl výdajů na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu na skutečných celkových výdajích ze státního rozpočtu tvoří zanedbatelné procento. Tudíž tyto výdaje státní rozpočet nemůžou nijak výrazně zatěžovat. Vidíme též, že se podíl v průběhu sledovaných let výrazně neměnil – pohybuje se vždy kolem tří stotin procenta (Tab. 4). Tab. 4

Rok

2006 2007 2008 2009 2010

Podíl výdajů na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu na celkových výdajích ze státního rozpočtu v letech 2006 - 2010

Skutečné výdaje státního rozpočtu celkem (v tis. Kč) 1 020 640 223,5 1 092 274 576,9 1 083 943 644,9 1 167 009 054,4 1 156 793 000,0

Výdaje na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu (v tis. Kč) 363 391 366 923 371 935 375 406 371 611

Podíl výdajů na protidrogovou politiku na celkových skutečných výdajích ze státního rozpočtu 0,036 % 0,034 % 0,034 % 0,032 % 0,032 % Zdroj: vlastní zpracování

5.2 Nestátní organizace a jejich financování Zdroje financování nestátní neziskové organizace je možné rozdělit do těchto základních skupin:54 • státní instituce a samospráva, • nadace tuzemské i zahraniční, • podniky a podnikatelé, • individuální dárci tuzemští i zahraniční, • vlastní činnost, • členské příspěvky, • daňové úlevy. 5.2.1

Vztah mezi státem a nestátní organizací; dotace

Pokud se podíváme na vztah mezi státem (vládou) a neziskovým sektorem, tento vztah se dá popsat jako způsob transferů finančních zdrojů, ať už formou dotací, grantů anebo nepřímou cestou v podobě úlev a osvobození.55 Základním předpisem stanovujícím finanční vztahy ke státnímu rozpočtu je zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejí54

REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika a řízení neziskových organizací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita,

1998, s. 58. ISBN 80-210-1810-0. 55

HYÁNEK, Vladimír, Zuzana PROUZOVÁ a Simona ŠKARABELOVÁ. Neziskové organizace ve veřejných

službách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 34. ISBN 978-802-1044-234.


48

cích zákonů (rozpočtová pravidla). V § 7 rozpočtových pravidel jsou popsány druhy poskytovaných dotací, kdy dotace jsou účelové na konkrétní akce, programy nebo předem stanovené oblasti potřeb. Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) vyhlašuje dotační výběrové řízení na projekty protidrogové politiky každoročně v červnu. Žádosti se podávají v písemné formě a zároveň v elektronické formě.56 V § 21 zákona č. 379/2005 Sb. je uvedeno, že na financování programů protidrogové politiky se podílí vláda prostřednictvím ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a RVKPP. Dotační programy je každé ministerstvo povinné zveřejňovat na svých stránkách. Přehled jednotlivých dotačních programů je zveřejňován na webu RVKPP pokaždé při vyhlášení dotačního řízení RVKPP. V § 22 zákona č. 379/2005 Sb. je popsána problematika financování této oblasti, kdy kraje se podílejí na financování programů protidrogové politiky a obce se podílejí na poskytování financí na programy protidrogové politiky v případě potřeby. Dotační programy můžeme najít na stránkách určitého kraje či obce. Poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím se řídí od roku 2011 Zásadami vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy, které byly schváleny usnesením vlády ze dne 1. února 2010 č. 92. Tyto zásady stanovují postup při poskytování dotací, pravidla pro sledování, kontrolu a vyúčtování dotací a spolupráci ústředních orgánů státní správy. 5.2.2

Občanské sdružení Podané ruce

Občanské sdružení Podané ruce je nestátní nezisková organizace, která se od roku 1991 věnuje prevenci, léčbě a další pomoci lidem v problémech s užíváním návykových látek, včetně závislého chování. Správa sdružení sídlí v Brně na Francouzské 36. Posláním tohoto sdružení je pomáhat lidem v těžkých životních situacích, a to tvorbou preventivních, podpůrných a intervenčních služeb. Formou kvalitně poskytovaných služeb hledat a vytvářet cesty k sociální, zdravotní i osobní stabilizaci klientů, s ohledem na dlouhodobě udržitelnou kvalitu jejich života a osobní spokojenost. Cílem je poskytnout služby za přiměřenou cenu v oblastech prevence a léčby návykového chování, programů pro děti a mládež, programů postpenitenciární péče57, programů na podporu a rozvoj etnických skupin a jiných služeb. Dále také podporovat a iniciovat dialog, klient – služba, veřejnost – stát, poskytováním kvalitních a pravdivých informací z oblasti zájmů Sdružení Podané ruce. Účelně se podílet na hledání nových vhodných směrů

56

Dotace na protidrogovou politiku. Vláda České republiky [online]. (c) 2009-2012 [cit. 2012-03-16].

Dostupné

z:

http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/protidrogova-

politika/dotace/financovani-protidrogove-politiky-15349/. 57

postpenitenciární péče = následná a systematická převážně sociálně pedagogická péče pro osoby propuš-

těné z výkonu trestu nebo vykonávající alternativní tresty


49

a služeb. Podporovat, iniciovat a rozvíjet spolupráci v lokálních komunitách s aktivní vazbou na výzkum a odborné fórum.58 Největší působnost má sdružení v Jihomoravském kraji, potom v kraji Olomouckém a Zlínském.59 Hlavním zdrojem výnosů tohoto občanského sdružení jsou státní dotace (Obr. 12). Z těchto nejvíce poskytuje MPSV a Úřad vlády ČR. Dalším velkým zdrojem výnosů jsou, pochopitelně, dotace územně správních celků, kde největší podíl mají jednotlivé krajské úřady a poté město Brno.

Obr. 12 Podíl druhů výnosů na celkových výnosech Sdružení Podané ruce v r. 2010 Zdroj: zpracováno na základě interních dat Sdružení Podané ruce

58

SDRUŽENÍ PODANÉ RUCE. Výroční zpráva Sdružení Podané ruce, o. s. za rok 2010. Brno, 2011, s. 5.

59

viz příloha A


5.2.3

50

Analýza hospodaření vybraných KC v r. 2010

Pro následující analýzu struktury příjmů a výdajů byly vybrány kontaktní centra OS Podané ruce, konkrétně KC Charáč v Uherském Hradišti a KC Vídeňská, poskytující své služby v Brně. • KC Charáč Podle interních zdrojů bylo v roce 2010 žádáno od RVKPP 750 000 Kč. KC Charáč však získalo částku ve výši 506 000 Kč, což je 67,5 % z původní žádané částky. Celkové zdroje jsou ve výši 2 134 517 Kč (Tab. 5). Spoluúčast RVKPP na celkovém financování tohoto centra představuje tedy 23,71 %. Tab. 5

Přehled o původu finančních zdrojů na realizaci projektu KC Charáč v roce 2010 (v Kč)

Původ finančních prostředků RVKPP MPSV Úřady práce MŠMT MZ MS STÁTNÍ ROZPOČET CELKEM Kraj Magistrát Obec ÚZEMNÍ ROZPOČTY CELKEM Prostředky EU Nadace zahraniční i tuzemské Sbírky Sponzorské dary Příjmy od klientů Vlastní příjmy OSTATNÍ ZDROJE CELKEM ZDROJE FINANCOVÁNÍ CELKEM

Skutečně vyčerpáno

Přiděleno 506 000 719 000 0 0 15 000 0

506 000,00 719 000,00 0,00 0,00 15 000,00 0,00

1 240 000 410 000 0 385 000

1 240 000 410 000,00 0,00 385 000,00

795 000 0 95 467 0 0 0 4 050 99 517

795 000 0,00 95 467,00 0,00 0,00 0,00 4 050,00 99 517

2 134 517

2 134 517

Zdroj: interní data Sdružení Podané ruce


51

Graf na obrázku č. 13 znázorňuje skutečnost, že více než polovina všech zdrojů KC pochází ze státního rozpočtu ČR. V tabulce č. 6 vidíme podrobný rozpis nákladů KC Charáč. Náklady jsou zde rozděleny na dvě velké skupiny a to, provozní a osobní náklady. Osobní náklady tohoto KC tvoří až 69 % celkových nákladů za rok 2010. Největší položku zde představují hrubé mzdy zaměstnanců v přímé péči, odborného vedení, účetní a administrativní podpory. Pokud jde o provozní náklady, největší položkou jsou nemateriálové náklady, ze kterých téměř polovinu tvoří nájemné, velkým výdajem jsou i energie. Dotace, která byla centru poskytnuta od RVKPP v celkové výši 506 000 Kč, se nejvíce podílela na úhradě mzdových nákladů (až 41 % z této dotace) a 20 % z poskytnutých financí RVKPP tvořily náklady za úhradu nájemného.

Obr. 13 Podíl finančních zdrojů KC Charáč dle původu zdrojů (v r. 2010) Zdroj: zpracováno na základě interních dat Sdružení Podané ruce

Tab. 6

Celkové náklady KC Charáč a čerpání z dotace od RVKPP za rok 2010 (v Kč)

Nákladová položka 1. Provozní náklady celkem 1.1 Materiálové náklady celkem - potraviny - kancelářské potřeby - vybavení (DDHM) - pohonné hmoty - zdravotní materiál - ostatní materiálové náklady

Celkové náklady

Čerpáno z dotace RVKPP

661 562,30 148 279,70 0,00 10 589,70 22 022,10 1 140,50 107 389,50 7 137,90

226 676,50 22 217,20 0,00 4 716,30 5 941,10 385,30 9 474,50 1 700,00


1.2 Nemateriálové náklady Celkem 1.2.1 Energie - elektřina - plyn - vodné, stočné - jiné 1.2.2 Opravy a udržování - opravy a udržování budov - opravy a udržování aut - ostatní 1.2.3 Cestovné - cestovné zaměstnanců - cestovné klientů 1.2.4 Ostatní služby - telefony - poštovné - internet - nájemné - právní a ekonomické služby - školení a vzdělávání - pořízení DDNM do Kč 60 tis. - jiné ostatní služby 1.3 Jiné provozní náklady - daně a poplatky - odpisy - ostatní 2. Osobní náklady celkem 2.1 Mzdové náklady - hrubé mzdy - OON na DPČ - OON na DPP - ostatní mzdové náklady 2.2 Odvody sociálního a zdravotního pojištění 2.3 Ostatní sociální náklady CELKOVÉ NÁKLADY

52

511 887,60

204 459,30

91 186,70 25 576,30 42 274,80 10 731,90 12 603,70 469,70 0,00 298,50 171,20 42 153,80 42 153,80 0,00 378 077,40 27 028,50 2 449,00 0,00 253 377,00 20 205,50 40 461,90

40 565,10 8 651,20 21 700,00 5 000,00 5 213,90 196,30 0,00 129,70 66,60 21 649,40 21 649,40 0,00 142 048,50 8 962,90 1 758,00 0,00 101 884,10 7 454,70 13 639,00

0,00 34 555,50

0,00 8 349,80

1 395,00

0,00

72,00 0,00 1 323,00 1 472 954,90 1 096 169,00 1 094 575,00 0,00 1 460,00 134,00

0,00 0,00 0,00 279 323,50 208 117,00 206 657,00 0,00 1 460,00 0,00

372 156,40

70 262,20

4 629,50 2 134 517,20

944,30 506 000,00



53

• KC Vídeňská V roce 2010 žádalo toto centrum od RVKPP 1 220 000 Kč, dosáhlo však na částku ve výši 862 000 Kč při úspěšnosti 70,7 %. Celkové příjmy centra jsou 2 705 249 Kč (Tab. 7). Spoluúčast RVKPP na celkovém financování tohoto centra představuje 31,9 %. 49 % všech zdrojů KC pochází ze státního rozpočtu ČR (Obr. 14). Tab. 7

Přehled o původu finančních zdrojů na realizaci projektu KC Vídeňská v roce 2010 (v Kč)

Původ finančních prostředků RVKPP MPSV Úřady práce MŠMT MZ MS STÁTNÍ ROZPOČET CELKEM Kraj Magistrát Obec ÚZEMNÍ ROZPOČTY CELKEM Prostředky EU Nadace zahraniční i tuzemské Sbírky Sponzorské dary Příjmy od klientů Vlastní příjmy OSTATNÍ ZDROJE CELKEM ZDROJE FINANCOVÁNÍ CELKEM

Skutečně vyčerpáno

Přiděleno 862 000 423 000 0 0 50 000 0

862 000,00 423 000,00 0,00 0,00 50 000,00 0,00

1 335 000 440 000 800 000 0

1 335 000 440 000,00 800 000,00 0,00

1 240 000 130 249 0 0 0 0 0 130 249

1 240 000 130 249,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 130 249

2 705 249

2 705 249


Tabulka č. 8 vykazuje, stejně jako u KC Charáč, rozpis nákladů KC Vídeňská ve dvou velkých skupinách. Osobní náklady tohoto KC téměř dvojnásobně převyšují jeho provozní náklady a tvoří 66 % celkových nákladů. Největší položkou provozních nákladů byly nemateriálové náklady.


54

Dotace, která byla centru poskytnuta od RVKPP v celkové výši 862 000 Kč, se nejvíce podílela na úhradě provozních nákladů, a to ve výši až 61 % celkové dotace.

Obr. 14 Podíl finančních zdrojů KC Vídeňská dle původu zdrojů (v r. 2010) Zdroj: zpracováno na základě interních dat Sdružení Podané ruce

Tab. 8

Celkové náklady KC Vídeňská a čerpání z dotace od RVKPP za rok 2010 (v Kč)

Nákladová položka 1. Provozní náklady celkem 1.1 Materiálové náklady celkem - potraviny - kancelářské potřeby - vybavení (DDHM) - pohonné hmoty - zdravotní materiál - ostatní materiálové náklady 1.2 Nemateriálové náklady Celkem 1.2.1 Energie - elektřina - plyn - vodné, stočné - jiné

Celkové náklady

Čerpáno z dotace RVKPP

924 251,80 335 928,80 20 172,00 8 027,60 25 288,40 1 806,10 255 639,70 24 995,00

523 654,30 194 007,90 0,00 712,00 10 785,00 475,00 171 705,90 10 330,00

585 975,00

329 646,40

130 533,50 42 678,40 55 759,50 16 666,00 15 429,60

70 040,60 16 232,10 39 564,50 8 278,50 5 965,50


1.2.2 Opravy a udržování - opravy a udržování budov - opravy a udržování aut - ostatní 1.2.3 Cestovné - cestovné zaměstnanců - cestovné klientů 1.2.4 Ostatní služby - telefony - poštovné - internet - nájemné - právní a ekonomické služby - školení a vzdělávání - pořízení DDNM do Kč 60 tis. - jiné ostatní služby 1.3 Jiné provozní náklady - daně a poplatky - odpisy - ostatní 2. Osobní náklady celkem 2.1 Mzdové náklady - hrubé mzdy - OON na DPČ - OON na DPP - ostatní mzdové náklady 2.2 Odvody sociálního a zdravotního pojištění 2.3 Ostatní sociální náklady CELKOVÉ NÁKLADY

55

108 640,00 105 899,00 584,00 2 157,00 16 349,00 16 349,00 0,00 330 452,50 47 896,40 1 728,10 0,00 148 238,90 28 714,90 54 451,50

49 991,40 49 642,00 222,50 126,90 11 643,90 11 643,90 0,00 197 970,50 23 277,90 1 152,10 0,00 109 848,00 8 792,40 34 736,50

0,00 49 422,70

0,00 20 163,60

2 348,00

0,00

0,00 0,00 2 348,00 1 780 997,00 1 780 997,00 1 336 422,00 0,00 44 550,00 167,00

0,00 0,00 0,00 338 345,70 338 345,70 236 532,00 0,00 19 870,00 167,00

439 179,50

80 421,50

5 395,50

1 355,20

2 705 248,80

862 000,00



5.2.3.1

56

Srovnání KC a doporučení

Podle informací vedoucích kontaktních center poskytlo KC Charáč v roce 2010 své služby celkem 276 uživatelům drog, v KC Vídeňská to byl téměř dvojnásobek, a to 547 problémových uživatelů. Pokud známe tuto skutečnost, zjednodušeně vypočítáme, na základě celkových nákladů jednotlivých center, náklady na jednoho uživatele za rok 2010 (Tab. 9). KC Charáč má náklady na osobu o více než 60 % vyšší oproti KC v Brně, a to i přesto, že Charáč nevykazoval ve sledovaném roce žádné mimořádné výdaje.

Tab. 9

Náklady KC na jednoho uživatele drog v r. 2010

Centrum KC Charáč v UH KC Vídeňská v Brně

Náklady na jednoho uživatele drog 7 734 Kč 4 946 Kč Zdroj: vlastní zpracování

I když KC Charáč poskytuje své služby výrazně menšímu počtu klientů než KC Vídeňská, má vysoké celkové náklady. Je potřeba upozornit na značný podíl nákladů KC Charáč ve formě nájemného za prostory, kde KC sídlí. Tyto náklady jsou o více než 100 000 Kč vyšší oproti centru v Brně. Uherskohradišťské KC se nachází v centru města, doporučila bych přesunutí do oblasti, kde by byly náklady na nájemné výrazně sníženy a ušetřené peníze by tak mohly být poskytnuty na uhrazení jiných nákladů například zdravotního materiálu nebo intenzivnější školení zaměstnanců, či zvýšení jejich mezd, protože zde je důležité udržet si odborníky na danou problematiku, a pokud se jim nedostane dostatečného ohodnocení, centrum by je mohlo ztratit. Dobrou možností, by bylo zvýšit četnost besed pro školy a veřejnost ve Zlínském kraji, což je důležitou součástí posílení prevence proti drogové závislosti. Domnívám se, že je nedostatečná. Co se týká finančních zdrojů, KC Charáč je více závislé na prostředcích ze státního rozpočtu než KC Vídeňská. Ovšem v posledních letech zaznamenává ze strany samosprávy mírný nárůst, který je ale v řádech desítek tisíc, zatímco propady ze státních zdrojů nebo z důvodů změny zákonů jsou stotisícové. Při žádání financí u RVKPP bylo v roce 2010 úspěšnější centrum v Brně. Další zajímavou skutečností je, že v případě příjmů, získalo KC Vídeňská prostředky EU. Centru v Uh. Hradišti se toto nepodařilo, pokud o ně žádalo. Otázkou je, zda má centrum kvalitního zaměstnance, jež by zpracoval dostatečně hodnotný projekt, který by byl schopen zajistit tyto finance a centrum by tak získalo další možnost posílit své zdroje. Na druhé straně je nutné upozornit na to, že brněnskému centru se zase nepovedlo oslovit nadace, které by mu


57

na jeho činnost přispěly. Nicméně nadací, které by přerozdělovaly své výnosy do této oblasti, u nás mnoho není. Určitě by dalším vítaným zdrojem finančních prostředků byly sbírky a sponzorské dary. Tyto položky zůstaly v roce 2010 u obou center na nulové částce. Jde zde o oslovování firem a domácností. Důležité je vytvořit kampaň, která by dané subjekty oslovila a vysvětlila jim, proč je dobré financovat i oblast služeb protidrogové prevence. Novým výnosem by se v brněnském centru (a zvýšení v uherskohradišťském) mohly stát vlastní příjmy, kde shledávám poměrně velký potenciál ve formě ruční výroby různých předmětů jako keramiky apod., které by nabízeli dobrovolníci v ulicích měst nebo prostřednictvím sociální sítě. Nebylo by tak nutné vytvářet speciální stránky pro každé kontaktní centrum, a tím by nevznikly žádné jiné náklady na jejich provoz. Překvapující je, že ani jedno z center, kterými se zabývám, nemá svou stránku na tak rozšířené sociální síti, přitom internet by byl vhodným způsobem prvního kontaktu – mohl by zde v určitých hodinách fungovat odborník, který by prostřednictvím chatu zodpověděl případné dotazy závislé osoby nebo jeho příbuzných. Další příjmy (pro celé sdružení) by mohlo přinést vydávání pravidelného magazínu, například čtvrtletně, který by měli lidé možnost si předplatit. Publikace by obsahovala názory odborníků na tuto oblast, přiblížení činnosti sdružení, případně překlady z cizojazyčných magazínů drogové problematiky. Vytvořil by se zde prostor pro debatu o ekonomických dopadech drogové závislosti, recenze knih a filmů s touto tématikou nebo fotografie. 5.2.3.2 Spolupráce s místní veřejnou správou60 Jak bylo uvedeno výše, významným zdrojem financování NNO jsou prostředky ze státního rozpočtu a rozpočtů územně správních celků. Pokud je kontaktní centrum zařazeno v určitém komunitním plánu nebo na něj samospráva pamatuje při přerozdělování zdrojů, obec vyhlásí grant, kdy zastupitelstvo prostřednictvím e-mailu oznámí skutečnost, že formulář žádosti lze najít na webových stránkách obce ke stažení a do kdy se žádost podává. Co se týče KC Charáč v Uh. Hradišti, tak Zlínský kraj, Uh. Hradiště, Uh. Brod a Staré Město u UH takto fungují. Město Kunovice sepsalo s KC smlouvu o tom, že každý rok poskytne pevně stanovenou částku a KC není povinné o tyto prostředky žádat. Ještě před vznikem komunitních plánů se vedoucí centra snažil pravidelně prezentovat práci svého centra každé pololetí (v průběžné a závěrečné zprá-

popsané informace byly získány na základě zodpovězení otázek vedoucího KC Charáč v Uherském Hradišti Mgr. V. Kašky (duben 2012) 60


58

vě). Snaha o získání dotace znamenala většinou dvě, tři setkání na jednu žádost, což bylo časově velmi náročné, ale potřebné. Obě KC popisují vztahy s místní veřejnou správou jako dobré. Veřejná správa dle nich vnímá NNO čím dál víc jako partnery. V menších městech jako Uherské Hradiště je komunikace s VS postavena především na osobních vazbách. V rámci samosprávy jde o řešení konkrétních problémů a očekávání. Tato jednání hodně posunula komunitní a střednědobá plánování rozvoje sociálních služeb, kdy se pravidelně a dlouhodobě s představiteli samosprávy setkává vedení KC. Co se týká lékařů státních zařízení, rozlišovat je není potřeba. Například spolupráce s nemocnicí v Uh. Hradišti je rovněž spíše postavena na osobních vztazích s personálem (příbuzní, známí z konferencí, již dříve spolupracující subjekty apod.). Vyjednávání se samosprávou v okresním městě je přibližně stejné jako ve městě krajském, pokud se ale jedná o magistrát, zde je zřejmě důležité „mít správné kontakty“, neboť se sem nepodaří proniknout. Toto je zvláště těžší pro NNO působící v malé obci. Možné těžkosti jsou však zřejmé v dotačním procesu, kdy do jisté míry může být zdlouhavá doba od přiznání dotace do faktického poskytnutí, to znamená, že organizace má dotaci přiznanou, ale fyzicky prostředky ještě nemá. Filozofie poskytování dotací, je taková, že první dotace přichází od státu vždy během měsíce dubna a organizace musí tyto prostředky vyčerpat celé do konce kalendářního roku. Tento jednoroční systém podpory neumožňuje NNO plánování, rozvoj nebo výraznější úspory. Pokud NNO dotace neutratí, je nucena je vrátit a příští rok dostane o tuto částku méně. Organizace to „řeší“ tak, že ke konci roku nakoupí nějaké vybavení, které sice potřebuje, ale mohla by se bez něj v té chvíli obejít. A proto také další rok chybějí peníze zejména na vyplacení mezd odborníkům zaměstnaným v NNO. Dle vedení je nespravedlivé i to, že stát žádá od sociálních služeb, aby si na základní činnost, kterou však stát vyžaduje, organizace sháněla prostředky od sponzorů, což je problémem, protože sponzorské dary by měly zajišťovat právě různé nadstavby nad základní činnost. Poskytování této základní činnosti je potom při chybějících sponzorech ohroženo.

Diskuze

59

6 Diskuze Pod pojmem „droga“ si většina z nás představí látky, které se do lidského těla dostávají především intravenózně, ale jak dokládá i samotné pojmenování Zákona č. 379/2005 Sb., patří sem rovněž alkohol nebo tabákové výrobky, které jsou u nás (i ve světě) společensky tolerovány, přitom právě alkohol je nejvíce spjat s násilnými zločiny. Na alkoholu je dokonce závislých až 700 000 dospělých Čechů… Nicméně je naivní si myslet, že tvrdě represivním přístupem drogové politiky se drogy ze státu vymítí (ostatně tento postoj se neosvědčil například v USA v rámci tzv. Americké národní alkoholové prohibice). Tvrdou prohibicí se jistě zvýší cena drogy, obchodníci tak mohou z důvodu ušlých zisků nabízet drogu i nezletilým osobám. Navíc z „ přísně zakázané“ drogy se stává přitažlivý produkt pro mládež. Do drog se rovněž začnou přidávat látky, které „tam nepatří“, což způsobí zdravotní komplikace, které by nevznikly, pokud by si uživatel vzal drogu „čistou“. V důsledku zvýšení cen si lidé začnou pořizovat levnější náhražky – nejenže nepřestanou drogu nakupovat, ale jejich výdaje se mohou dokonce zvyšovat. Poroste i trestná činnost v souvislosti s vznikem černého trhu, a tím se zvýší výdaje ze státního rozpočtu potřebné (minimálně) na vynucování dodržování zmiňované prohibice. Je otázkou, zda má stát nechat v demokratické zemi občany rozhodovat o svém životě, protože neřesti jsou součástí lidské přirozenosti nebo má právo zasahovat do svobodné společnosti z důvodu ochrany společnosti samotné. Pro příklad liberálního pohledu ve věcech drog stačí poukázat na evropský stát. Jde o Holandsko, které je známé tím, že striktně rozlišuje mezi drogami tvrdými, jež jsou nepřijatelné, a mezi drogami měkkými, jako například marihuana nebo hašiš, jenž nejsou vnímány jako vážný prohřešek, ale pro vlastní použití představují jenom malý přestupek. Tento nerepresivní přístup respektuje osobnost člověka. Holandsko je za takový postoj kritizováno, nicméně tzv. „coffee shopy“ musí odvádět daně, což představuje příjem do státní pokladny. Navíc zde byla rozvíjena tzv. „drogová turistika“ – rovněž další příjmy. Tyto výnosy tak může stát využít například na léčení skutečných narkomanů… Nastává další otázka, a to, zda lidé, již mají ulehčený přístup k měkkým drogám, protože jsou legální, nepřejdou rychleji k drogám tvrdším. V souvislosti s legalizací může dále docházet například k výtržnostem v nočních ulicích nebo k tomu, že lidé užívající měkké drogy nebudou pracovat, protože ráno vstanou, zakouří si a omámeni drogou nevědí „co se svým životem“. Důležité je zmínit, že Holandsko je i původcem vývozu měkkých drog do okolních zemí. Neexistuje tedy jednoduché řešení drogového problému, žádný stát zatím nenalezl ideální odpověď. Česká protidrogová politika se, dle mého názoru, ubírá dobrým směrem, protože se zaměřuje jak na snižování poptávky, tak na potlačování nabídky. Naše politika je srovnatelná s jinými zeměmi EU, i když výdaje na snižování po-

Diskuze

60

ptávky jsou výrazně menší než na snižování nabídky – tvoří méně než 10 % celkových výdajů. Domnívám se, že zásadní je, aby měl stát především propracovaný preventivní program, zacílený na určité skupiny, zejména děti a mladistvé, čehož dosáhne zvýšením financování služeb týkající se prevence, tzn. snižování poptávky po drogách. Kvalitní program primární prevence by totiž dokázal ušetřit miliony korun, které jsou nutné na samotnou léčbu závislých uživatelů (v České republice tato oblast představuje největší podíl vynakládaných prostředků). Při odrazování od drog hraje primární roli určitě rodina dítěte nebo mladistvého. V mnoha případech se ale stává, že rodina selhává, proto musí svou roli sehrát stát (zejména Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy), případně organizace, která ke své činnosti potřebuje především onen stát. Je nezbytné ohroženou skupinu od drogy odradit a nabídnout jí lepší alternativu než experimentování s návykovými látkami. Určitě bych doporučovala preventivní drogové programy na základních a středních školách jako besedy, peer programy, výcvik pedagogů. Nevhodným přístupem v této oblasti se však častěji stává neosobní přístup, odstrašování nebo akce jednorázového charakteru. Důležité je podpořit sebedůvěru jedince a otevřeně o možných problémech diskutovat. Pokud však již k závislosti dojde, je potřeba ji řešit prostřednictvím léčby. Tímto se zabývá, mimo nestátních organizací, Ministerstvo zdravotnictví. Názory občanů se různí, avšak převládá odmítavý postoj být sponzory cizí drogové závislosti ze svých platů a mezd. Těmto občanům je však potřeba vysvětlit fakt, že opak je pravdou - neuvědomují si vynakládání nemalých částek Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti na kriminalitu spojenou s drogami. Práce v drogových službách je především práce málo společensky oceňovaná. I průzkum61 dokazuje, že lidé vnímají člověka závislého jako osobu, která si svou tíživou situaci zapříčinila sama. Jinak rovněž pohlížejí na odborníka v kontaktním centru, který poskytuje narkomanům sterilní injekční stříkačky a jinak na pečovatelku v domovech, kde jsou umístněny postižené děti. Nestátní neziskové organizace působící v oblasti drogové politiky mají tedy nelehké postavení a navíc jsou z větší části závislé na financích od veřejné správy. Tento proces se děje prostřednictvím poskytování dotací. Jak již bylo v práci vzpomenuto, tento systém není dostatečně propracován a jsou zde žádoucí změny. Kromě toho, že osud NNO závisí na aktuální hospodářské politice státu a protidrogová politika je v době potřebných vládních škrtů snadným cílem, tak se dotační proces váže na kalendářní rok. Vzniká tedy problém, protože první dotace stát poskytne až během dubna a organizace musí skončit ke konci téhož roku na nule. NNO se dostává do potíží se svými peněžními toky a na začátku roku se potýká s platební neschopností (nemá zejména prostředky pro vyplácení 61

viz příloha C

Diskuze

61

mezd svým zaměstnancům). Navíc není zajištěno, že peníze, které od státu požaduje, obdrží. Zásady vlády neumožňují podporu na více let, proto organizace nemůže plánovat rozvoj nebo úspory. Jednotlivá ministerstva dále také nemusí objektivně posuzovat projekty a celkovou výši finanční podpory. V souvislosti s tím upozorním na to, že NNO můžou mít i nerovnoprávné postavení ve srovnání s organizacemi státními. Komunikaci veřejné správy s nestátními organizacemi v současnosti, na základě získaných informací, hodnotím pozitivně, i když v menších městech jsou tyto vztahy založeny především na osobních vazbách. V minulosti sice mohlo docházet ke špatné informovanosti o třetím sektoru, což bylo zapříčiněno především ze strany samotných organizací. Stále však určitě existují obce, spíše menší, kde komunikace selhává. Jde pravděpodobně o obce, v rámci kterých působí hlavně starší státní zaměstnanci, často bez příslušného vzdělání s vžitými předsudky, kteří nemají zájem provádět změny nebo se dále vzdělávat, na rozdíl od lidí mladých. Co se týká výdajů z veřejných rozpočtů našeho státu, v absolutních číslech každoročně rostou, v posledních letech však mírnějším tempem. Podíl celkových výdajů na protidrogovou politiku na celkových skutečných výdajích státního rozpočtu v průběhu let 2006 až 2010 se však prakticky nezměnil. Dá se říci, že se jedná o zanedbatelný podíl na úrovni kolem 0,03 %. Nicméně, podíl nákladů vynaložených Českou republikou na celkovém hrubém domácím produktu patří spíše k průměru v EU. Jde o 0,20 % HDP. Větší podíly utrácí například Německo, Švédsko, Spojené království nebo i Nizozemsko. Vzhledem k tomu, že by se Evropa měla v následujících letech potýkat s hospodářskou recesí, což povede ke snižování veřejných výdajů, a tím pádem určitě i snížení financování drogové problematiky, zhoršilo by se zjevně monitorování efektivnosti protidrogové politiky prostřednictvím různých výzkumů. Snížení by s největší pravděpodobností čekalo též prostředky vyčleněné na primární prevenci. V těchto oblastech by se totiž mohlo zdát nejjednodušší ušetřit, není to však pravdou, protože jsou určitě stejně potřebné jako například léčba závislých uživatelů.

Diskuze

62

Závěr

63

7 Závěr Drogovou závislostí se začíná Česká republika zabývat intenzivněji až v 90. letech, kdy se naše společnost otevřela západnímu světu, což přineslo, mimo jiné, i negativní důsledky. Nicméně v této době se začal rozvíjet rovněž nestátní neziskový sektor, který v současnosti významně přispívá do systému péče o osoby závislé na omamných a psychotropních látkách. Oblast této léčby obsahuje širokou škálu různých přístupů a metod, důležité je však splnit skutečné potřeby klienta. V současné době je spolupráce třetího sektoru s veřejnou správou na dobré cestě k ideálnímu stavu, jako žádoucí se však jeví změna dosavadního dotačního procesu. Závislostí trpí celá společnost, ve které se závislý jedinec nachází. Následky plynoucí z užívání drog jsou zdravotní, kriminální a ekonomické povahy. Ekonomické škody jsou považovány za nejuniverzálnější ukazatel zátěže, přičemž základem pro ocenění škod je metodika Nákladů na nemoc (COI). Protože se tento problém týká všech občanů státu, je zde důležitý právě onen stát, jehož úkolem je vytváření protidrogových strategií v rámci vlastní protidrogové politiky, která je součástí protidrogové politiky EU a je začleněna do třetího pilíře (Justice And Home Affairs/Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech). Protidrogová politika představuje řadu opatření na makro, mezzo i mikro úrovni. Cílem těchto opatření je jak snížení nabídky drog formou prohibice nebo regulace, tak potlačení poptávky po drogách prostřednictvím prevence, léčby, resocializace a tzv. mírnění škod. Práce se snažila popsat, jak je v České republice protidrogová politika prováděna na národní, krajské a místní úrovni a je přitom využíváno nástrojů horizontální a vertikální koordinace, kde hlavní úlohu sehrává Vláda ČR, krajské a obecní úřady. Směr, kterým se má tato politika aktuálně ubírat, udává dokument pod názvem „Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018“. Nejdůležitějším nástrojem vlády je RVKPP, významné jsou i jednotlivé rezorty. Zásadními nástroji koordinace na místní úrovni jsou Výbor zástupců regionů, protidrogoví koordinátoři a pracovní skupiny. Klíčovou podmínkou pro provádění protidrogové politiky je zajištění finančních prostředků na centrální a místní úrovni. Z práce vyplynulo, že v posledních letech můžeme sledovat zvyšování podílu vynakládaných prostředků z rozpočtů krajů, ale naopak snižování podílu ze státního rozpočtu. Celkové množství výdajů na realizaci politiky však roste. Díky relativně propracované protidrogové politice našeho státu a řadě odborníků v oblasti, není problém drogové závislosti v České republice až tak závažný

Závěr

64

jako v jiných zemích na světě (úmrtnost způsobena drogovou závislostí je u nás hluboce pod průměrem jiných států EU). Nicméně přístupy protidrogové politiky České republiky bude v budoucnu (i v souvislosti s rostoucím trendem nových druhů drog) potřeba neustále zdokonalovat a soustřeďovat orientaci zejména na primární prevenci (též ve formě zvýšení jejího financování). Při správně zacílené a efektivní primární prevenci je, dle mého názoru, možné dosáhnout snížení vynakládaných veřejných prostředků právě na léčbu závislých uživatelů (výdaje na léčbu tvoří v současnosti největší podíl), a tím pravděpodobně i snížení celkových nákladů státu na protidrogovou politiku.

Použité zdroje

65

8 Použité zdroje 8.1 Knižní zdroje HEJDA, J. A R. DUBEN. Veřejně prospěšné organizace a jejich postavení v systému prevence a ochrany proti drogovým závislostem. Praha: Vltavín, 2002, 187 s. ISBN 80-865-8702-9. HELLER, J, O. PECINOVSKÁ, J. PROFOUS, P. POPOV, P. HELLEROVÁ, J. NERAD, L. NERADOVÁ A R. MANN. Závislost známá neznámá. Praha: Grada Pub., 1996, 168 s. ISBN 80-7169-277-8. HYÁNEK, V., Z. PROUZOVÁ A S. ŠKARABELOVÁ. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 293 s. ISBN 978-802-1044-234. JANÍK, A. A K. DUŠEK. Drogy a společnost. Vyd. 1. Praha: Avicenum, 1990, 342 s. Život a zdraví. ISBN 80-719-8348-9. KALINA, K. Drogy a drogové závislosti 1: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, c2003, 319 s. ISBN 80-86734-05-61. REKTOŘÍK, J. Ekonomika a řízení neziskových organizací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, 118 s. ISBN 80-210-1810-0. RIESEL, P. Lesk a bída drog: praktická příručka pro mládež, rodiče a pedagogy. Olomouc: Votobia, 1999, 87 s. ISBN 80-719-8348-9. ŠŤASTNÁ, L. A M. ŠUCHA. Drogy a ohrožené skupiny mladých lidí. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, 2010, 48 s. ISBN 978-802-5468-074. ZÁBRANSKÝ, T. Drogová epidemiologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003, 95 s. ISBN 80-244-0709-4. ZÁBRANSKÝ, T., L. GRONSKÝ, I. LANGER A V. MRAVČÍK. Racionální protidrogová politika: Uživatelé drog do rukou policie nebo lékařů?. Olomouc: Votobia, 1997, 119 s. ISBN 80-719-8032-3.

Použité zdroje

66

8.2 Internetové zdroje 2011 Annual report on the state of the drugs problem in Europe. European Monitoring Centre for Drug and Drug Addictions [online]. 2011 [cit. 201203-27]. Dostupné z WWW: . Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2012. Vláda České republiky [online]. (c) 2009-2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW: . Dotace na protidrogovou politiku. Vláda České republiky [online]. (c) 20092012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW: . Europa - Evropská komise. Vláda České republiky [online]. (c) 2009-2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW: . Harm reduction. NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI. Drogy-info.cz: informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. © 2003-2006 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z WWW: . KUPCOVÁ, L. – Drogová závislost a Česká republika (výsledky průzkumu) [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: . Pompidou Group - Rada Evropy. Vláda České republiky [online]. (c) 20092012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW: < http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/protidrogovapolitika/koordinace/mezinarodni-spoluprace/pompidou-group---radaevropy-5444/>. Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky: Protidrogová politika v ČR. Vláda České republiky [online]. (c) 2009-2012 [cit. 2012-03-15]. Do-

Použité zdroje

67

stupné z WWW: .

8.3 Periodické publikace Zaostřeno na drogy/Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Praha: Úřad vlády České republiky, 2005, roč. 2005, č. 4. ISSN 1214-1089. Zaostřeno na drogy/Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Praha: Úřad vlády České republiky, 2009, roč. 2009, č. 2. ISSN 1214-1089.

8.4 Další zdroje MRAVČÍK, V., PEŠEK, R., HORÁKOVÁ, M., NEČAS, V., CHOMYNOVÁ, P., ŠŤASTNÁ, L., GROLMUSOVÁ, L., KIŠŠOVÁ, L., FIDESOVÁ, H., NECHANSKÁ, B., VOPRAVIL, J., PRESLOVÁ, I., DOLEŽALOVÁ, P., KOŇÁK, T. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2010. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011. ISBN 978-80-7440-056. Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011. ISBN 978-80-7440-045-2. Protidrogový akční plán EU na období 2005 až 2008. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, c2005, 54 s. ISBN 80-867-3457-9. Protidrogová strategie EU na období 2005 až 2012. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, c2005, 27 s. ISBN 80-867-3464-1. SDRUŽENÍ PODANÉ RUCE, O. S. Interní zdroje. 2011. SDRUŽENÍ PODANÉ RUCE, O. S. Výroční zpráva Sdružení Podané ruce, o. s. za rok 2010. Brno, 2011, 32 s. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

Použité zdroje

68

Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

69

70

71

Přílohy

72


A

73


Zdroj: Výroční zpráva Sdružení Podané ruce (2011)

Organizační struktura SDRUŽENÍ PODANÉ RUCE, o. s.

B

74

Organizační struktura62 SDRUŽENÍ PODANÉ RUCE, o. s.

Zdroj: Výroční zpráva Sdružení Podané ruce (2011)

62

Platné k 31. 1. 2011


C

63

75

Vybrané výsledky vlastního průzkumu63

Průzkum byl uskutečněn prostřednictvím serveru Vyplňto.cz a zúčastnilo se jej 510 respondentů. Na tomto místě byly vybrány odpovědi na otázky č. 7, 8, 9, 10, 11 a 12.


76


77

Protidrogová politika v České republice jako členského státu EU

Recommend Documents