1
CHORVATSKO Obecné: hlavní město: Záhřeb (790 000 obyvatel) hymna: Lijepa naša domovino (Krásná naše vlasti) počet obyvatel: 4 273 000 úřední jazyk: chorvatština měna: kuna (1 kuna se dělí na 100 lipa) tři barvy chorvatské vlajky představují tři historické země Chorvatska: Chorvatské království (červená a bílá), Slavonské království (bílá a modrá) a Dalmatské království (červená a modrá)
Politika: státní zřízení: parlamentní republika prezident: Ivo Josipović premiér: Zoran Milanović jednokomorový parlament „Sabor“ Chorvatsko je administrativně rozděleno do 21 žup (Záhřeb má vlastní župu), které se dále člení na opštiny od 1. 4. 2009 je členem NATO a od 1. 7. 2013 je členem EU
Chorvatsko v EU: Chorvatsko usilovalo o vstup do EU od roku 2003, kdy podalo formální žádost o členství přístupové rozhovory byly podmíněny zahájením spolupráce chorvatské vlády s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii ICTY Vstup do EU dále komplikoval spor se Slovinskem o společnou hranici v údolí řeky Dragona v roce 2012 chorvatští občané v referendu rozhodovali o vstupu země do Evropské unie, významná většina (66 %) zúčastněných voličů se pro vstup vyslovila kladně. vstupem Chorvatska do EU došlo ke změnám v evropských institucích od 1. 7. 2013 má Chorvatsko v EU svého eurokomisaře, komisař Neven Mimica má na starosti oblast ochrany spotřebitele
2
již v dubnu tohoto roku si Chorvaté zvolili svých 12 europoslanců, kteří budou tuto funkci vykonávat až do řádných voleb do Evropského parlamentu v r. 2014 ačkoliv je Chorvatsko členem EU, pro české turisty se toho příliš nemění, Chorvatsko stále není členem schengenského prostoru (vstup plánován na rok 2015), zůstává tak povinnost minimální kontroly na hranicích.
Geografie: celková rozloha 87 661 km2, z toho teritoriální moře zaujímá plochu 31 067 km2 a pevninské Chorvatsko 56 542 km2 Chorvatsku náleží celkem 1185 ostrovů, z toho je 47 trvale obydlených nejvyšší hora: Dinara (Sinjal) 1831 m. n. m. pohoří: Dinárské pohoří, Julské Alpy, Gorski Kotar, Biokovo... řeky: Sáva, Dráva, Kupa, Dunaj, Bosut... největší města: Záhřeb, Split, Rijeka, Osijek, Zadar, Velika Gorica, Slavonski Brod, Pula, Karlovac, Sisak
Společnost: národnostní složení: 90,42 % Chorvaté, 4,36 % Srbové, 0,73 % Bosňáci, 0,22 % Češi náboženské vyznání: 86,28 % katolíci, 4,44 % pravoslavní, 1,47 % muslimové, 3,81 % bez vyznání Chorvatsko má jednu z největších diaspor na světě, uvádí se, že v zahraničí žije okolo 5 milionů Chorvatů Chorvaté jsou vesměs velmi přátelští, komunikativní a pohostinní, jsou také známí svou oblibou dodržování svátků a tradic, v restauraci není neobvyklá malá pozornost navíc ve formě ochutnávky domácího destilátu nebo zmrzliny pro děti, konverzaci na tržišti nebo v obchodě bývá těžké se vyhnout, oslavy svátků jsou vždy spojeny s živou hudbou, tancem a lidovými řemesly 15. srpna se v Chorvatsku slaví největší náboženský svátek, kterým je Nanebevzetí Panny Marie, ve městech propuknou velké oslavy, během kterých se dodržují prastaré 3
tradice, v plné míře se holduje dobrému jídlu a pití, tanci a zábavě, v únoru zase procházejí městy maškarní průvody.
Kultura: Chorvaté jsou velmi hrdí na svoje kulturní a přírodní dědictví – literární tradice sahající do renesance, památky na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, množství národních parků (např. Plitvická jezera) nejvýznamnější památky: Eufráziova bazilika (Poreč), historické centrum Trogiru, Diokleciánův palác (Split), katedrála sv. Jakuba (Šibenik), Staré Město Dubrovníku nejstarší chorvatská univerzita se nachází v Záhřebu, byla založena roku 1669, další univerzity najdeme v Rijece (1973), Splitu (1974), Osijeku (1975) pořádá se zde mnoho folklórních festivalů, největší je Mezinárodní folklórní festival v Záhřebu výtvarné umění: ve 14. a 15 století byla Istrie centrem mimořádné freskové školy sochaři: Ivan Meštrović (1883-1962), Ivan Kožarić (nar. 1921) malíři: Blaž Jurjev Trogiranin (zhruba 1412-1448), Juraj Julije Klović (1478-1578) Hlebinská škola naivního umění: vznikla ve 30. letech 20. století za podpory malíře Krsta Hegedušiće (1901-1975), výraznými postavami této školy byli Ivan Generalić (19141992), Franjo Mraz (1910-1981) a Mirko Virius (1889-1943) je zde stále živá tradice lidového umění – např. ruční krajky z ostrova Pag literatura: bohatá literární tradice, nejznámějším spisovatelem je Marulić (1450-1524), o kterém se často hovoří jako o otci chorvatské renesanční literatury; mezi další renesanční spisovatele patří Petar Zoranić (1508-1543), Marin Džić (1508-1567) – přezdívaný „chorvatský Shakespeare“, Ivan Gundulić (1588-1638), Ivan 4
Mažuranić (1814-1890), August Šenoa (1838-1881), Antun Gustav Matoš (1873-1914) – jedna z hlavních postav modernistického chorvatského hnutí, Vladimir Nazor (18761949) – básník, ale také první prezident Chorvatska v titovské Jugoslávii, Tin Ujević (1891-1955), Miroslav Krleža (1893-1981) film: mezi snímky z poslední doby patří: „Ta divna Splitska noć“ („Nádherná noc ve Splitu“, 2004), „Put Lubenica“ („Melounová cesta“, 2006), „Armin“ (2007) Chorvatsko má také tradici animovaných filmů – Záhřebská škola animace (jeden z jejích bývalých žáků, Černohorec Dušan Vukotić, vyhrál v roce 1963 Oscara jako první neamerický tvůrce v této kategorii) pravidelně se zde pořádají filmové festivaly v Záhřebu, Pule a Motovunu na Istrii hudba: v tradiční hudbě se často uplatňuje strunný nástroj podobný mandolíně zvaný „tamburitza“ zpěváci: Tereza Kesovija (šansony), Mladen Grdović, Igor Cukrov, Mišo Kovać, zpěvačka německé kapely Guano Apes Sandra Nasić má chorvatské kořeny (její otec byl Chorvat), narodila se ale v Německu v roce 2003 se i u nás proslavila chorvatská elektronická skupina Karma Gastronomie: ve vnitrozemí se mísí slovanské kořeny s kuchyní vídeňskou, maďarskou a tureckou, převládá tak maso a masné výrobky, sladkovodní ryby a zelenina oproti tomu na pobřeží převládá vliv francouzské, italské a řecké kuchyně, hlavní surovinou jsou mořské ryby, olivy, ovoce a zelenina, oblíbené je pěstování vinné révy a výroba místních vín Speciality: Rožata, Kotonjata a koláče Mantalata a Arancina – sladkosti z jižní Dalmácie Pašticada – masitý pokrm z oblasti kolem Splitu Drnišský pršut – chorvatská varianta sušené šunky Soparnik – koláč plněný směsí oliv, fíků a olivového oleje, který se peče jako roláda a podává se studený Pažský sýr z ovčího mléka 5
Ninski šokol – zvláštně připravená sušená krkovice Šurlice - druh těstovin z ostrova Krk, který se používá jako příloha ke všem druhům gulášů nebo plodům moře Kajzeršmarn - dezert, který se nejvíce podobá palačinkám Nápoje: Vína – Graševina, Bílý Pinot, Ilocký tramín, Kutjevacký ryzlink, Babić, Malvazija, Prošek, Vrbnická žlahtina... Maraskino – dezertní likér z višní odrůdy Maraška, ovocné pálenky a likéry
Sport: nejoblíbenější sport v Chorvatsku je fotbal, mnoho fotbalistů hraje ve velkých evropských klubech, například Luka Modrić dalšími oblíbenými sporty jsou házená nebo vodní pólo, v nichž Chorvatsko získalo tituly mistrů světa i olympijských vítězů populárním sportem je také basketbal, chorvatský basketbalista Dražen Petrović hrál v NBA z Chorvatska pochází i několik slavných lyžařů (Janica Kostelićová a její bratr Ivica Kostelić) a tenistů (Goran Ivanišević, Marin Ćilić, Ivo Karlović); Blanka Vlašićová je mistryní světa ve skoku do výšky Zajímavosti: v Republice Dubrovník byl ještě před začátkem 15. století poprvé na celém kontinentu založen systém péče o sirotky, staré lidi a nemocné, vznikl zde také jeden z nejstarších plánů v Evropě pro boj s morem a bylo zde (ještě dříve než Kolumbus přistál v Americe) zrušeno otroctví vázanka neboli kravata (ze slova Croat či Hrvat), pochází z hedvábného šátku, který Chorvaté nosili
plnicí pero bylo dílem záhřebského vynálezce Eduarda Slavoljuba Penkaly, první mechanickou tužku na světě vyrobila dodnes fungující záhřebská továrna na tužky Tvornica Olovaka Zagreb 6
v Chorvatsku leží nejmenší město na světě – Hum - má jen 23 obyvatel
slavné psí plemeno dalmatin pochází z chorvatské Dalmácie, záznamy o něm byly nalezeny v dalmátském klášteře na olejomalbě ze 17. Století
v Chorvatsku žije přes 100 000 druhů rostlin a živočichů, jedním ze specifických druhů je například macarát jeskynní
Mini slovníček Dobrý den!
Dobar dan!
Nashledanou!
Dovidjenja!
Vítám(e) vás!/ Buďte vítán(i)!
Dobrodošli!
Děkuji.
Hvala.
Jak se máte?
Kako ste?
Mluvíte německy/anglicky?
Govorite li njemački/engleski?
Jak se nejlépe dostanu do...?
Koji je najbolji put za …?
Promiňte, kde je…?
Oprostite gdje se nalazi …?
Kolik stojí vstupenka?
Koliko košta ulaznica?
Chtěl bych rybu/maso
Želim ribu/meso
vchod
ulaz
východ
izlaz
7
Výběrová bibliografie chorvatské literatury a literatury o Chorvatsku
Použité zkratky: ÚP = ústřední půjčovna, MP-B = Moravské Předměstí – Jana Masaryka, SP = Slezské Předměstí, RC = referenční centrum, NHK = Nový Hradec Králové
Cestopisy, průvodci, mapy, dějiny 1. ABRAHAM, Rudolf. Chorvatsko. V Brně: CPress, 2012. 318 s. Velký průvodce National Geographic. ISBN 978-80-251-3413-9. Signatura 248665 (ÚP-dospělí) 2. RYCHLÍK, Jan a Milan PERENĆEVIĆ. Dějiny Chorvatska. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 576 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7106-885-3. Signatura 235031 (ÚP-dospělí, pobočka MP-B, pobočka SP, RC – pouze prezenčně) 3. Chorvatsko: příjezdový plán - praktické informace - nejzajímavější místa: mapa 1:1 500 000. Praha: Freytag & Berndt, 2007. Vydáno jako příloha Lidových novin. Signatura 233984 (ÚP-dospělí) 4. Chorvatsko. Vyd. 2. (rozš.). V Praze: Ikar; Euromedia Group, 2007. 296 s. Společník cestovatele. ISBN 978-80-249-0918-9. Signatura 235683 (ÚP-dospělí) 5. Adac Länder Karte: 1: 650 000: Krotien: Bosnien-Herzegowina: Serbien und Montenegro. München: ADAC Verlag, [2006]. 1 list 132x69 cm, textová část 37 s. ISBN 3-8264-1045-9. Signatura 231285 (ÚP-dospělí) 6. MUDROVÁ, Ivana. Evropa okouzleným pohledem, [sv.] 1. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 230 s. ISBN 80-7106-796-2. Signatura 232522/1 (ÚP-dospělí, pobočka MP-A, pobočka MP-B, pobočka Kukleny, pobočka Labská, pobočka Malšovice, pobočka NHK, pobočka SP) 7. Chorvatské pobřeží: turistický autoatlas: 1 : 160 000. 1. vyd. Praha: Kartografie, c2005. 127 s. ISBN 80-7011-834-2. Signatura 227021 (ÚP-dospělí) 8. PRÖTTEL, Michael. Chorvatsko. Vsetín: Altimax, 2005. 95 s. Turistika do kapsy. ISBN 80-86942-01-5. Signatura 227636 (ÚP-dospělí)
8
9. MOUKA, František. Balkánský zápisník. Olomouc: Votobia, 2004. 157 s. Cesty. ISBN 80-7220-175-1. Signatura 224071 (ÚP-dospělí) 10. Chorvatské pobřeží=Kroatische Küste=Croatian Coast: 1:500 000: automapa. Zlín: SHOCart, 2004. 1 list 67x96 cm. Euroclub. ISBN 80-7224-194-X. Signatura 224084 (ÚP-dospělí) 11. Chorvatsko: střední Evropa: 1 :600 000; 1:1 500 000: automapa. Vizovice: SHOCart, 2004. 1 list 96x66 cm. Euroclub. ISBN 80-7224-116-8. Signatura 224085 (ÚP-dospělí) 12. Chorvatsko: průvodce do zahraničí. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2003. 325 s. Globus. ISBN 80-7033-284-4. Signatura 220721 (ÚP-dospělí, pobočka MP-B, pobočka Kukleny, pobočka Labská, pobočka Malšovice, pobočka NHK, pobočka SP) 13. Chorvatsko: 1: 550 000: automapa. 2. nezměn. vyd. automapy, 1:550000. Brno: Geodezie, 2001. 1 list 86x92 cm. ISBN 80-7206-143-7. Signatura 216081 (ÚP-dospělí, pobočka SP) 14. Slovinsko; Chorvátsko; Bosna a Hercegovina: automapa: 1:1 000 000. 1. vyd. automapy, 1:1000000. Harmanec: Vojenský kartografický ústav, 1996. 1 list 74x54 cm. ISBN 80-8042-030-0. Signatura 210253 (ÚP-dospělí, pobočka MP-A, pobočka Kukleny, pobočka Labská, pobočka NHK, pobočka SP) 15. Slovinsko; Chorvatsko; Istrie: automapa: 1: 750 000. 1. vyd. Praha: Kartografie, 1994. 1 list 66x71cm. ISBN 80-7011-321-9. Signatura 58813 (ÚP-dospělí, pobočka MP-A, pobočka Kukleny, pobočka Labská)
Chorvatská literatura I.Poezie 16. GOLOB, Zvonimir. Na srdci kámen. Přeložil Jiří ŽÁČEK, ilustroval O. JANEČEK. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1987. 85 s. Lyra Pragensis, 82. Signatura 91108 (ÚP-dospělí, pobočka MP-A, pobočka SP) 17. KRLEŽA, Miroslav. Balady Petrici Kerempuha. Přeložil J. HIRŠAL, jazyková spolupráce I. WENIGOVÁ. 2. vyd., v MF 1. Praha: Mladá fronta, 1994. 173 s. Květy poezie, 182. ISBN 80-204-0433-3. 9
Signatura 98398 (ÚP-dospělí), vydání z r. 1963 signatura 27158 (ÚP-dospělí, pobočka SP) 18. MAŽURANIĆ, Ivan. Smrt Smaila-agy Čengijiče. Přeložil Josef HORA. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1947. 54 s. Signatura A1505 (ÚP-dospělí) 19. PARUN, Vesna. Černá oliva. Výbor sestavil, verše přeložil a úvod napsal Ivan DOROVSKÝ, ilustrovala Jarmila LORENCOVÁ. 1. vyd. V Brně: Masarykova univerzita, 1998. 72 s. Knihovnička poezie a prózy jižních Slovanů, 9. ISBN 80-210-1833-X. Signatura 232331 (ÚP-dospělí) 20. PRERADOVIĆ, Petar. Básně. Přeložil František VEVERKA. Praha: J. Otto, 1904. 128 s. Signatura A114 (ÚP-dospělí) a 100458 (ÚP-dospělí- pouze prezenčně)
II.Próza 18. GAVRAN, Miro. Čechov řekl Tolstému sbohem; Noc bohů; Pacient doktora Freuda: (zvraty). 1. české vyd. Brno: Větrné mlýny, 2001. 177 s. Dramatické texty, 23). ISBN 80-86151-45-X. Signatura 218958 (ÚP-dospělí) 19. GJALSKI, Ksaver Šandor. Povídky. Praha: J. Otto, 1906. 91 s. Světová knihovna, 510. Signatura 100514 (ÚP-dospělí) 20. KALEB, Vjekoslav. Na kamení. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1974. 235 s. Svět. Signatura 60588 (pobočka SP) 21. KOLAR, Slavko. Jen spravedlnost. [1. vyd.]. Praha: Družstevní práce, 1948. 355 s. Živé knihy A, 242. Signatura 7252 (ÚP-dospělí) 22. KOZARAC, Josip. Dvě povídky: Tena - Šaty. Praha: J. Otto, [1899]. 118 s. Světová knihovna, 121-122. Signatura 100355 (ÚP-dospělí-pouze prezenčně) 23. KRLEŽA, Miroslav, 1893-1981. Banket v Blitánii. 1. vyd. Praha: Odeon, 1975. 631 s. Spisy M. Krleži, 4. Signatura 62182 (ÚP-dospělí, pobočka SP)
10
24. KRLEŽA, Miroslav. Ďáblův ostrov. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1959. 107 s. Edice ilustrovaných novel. Signatura 68240 (ÚP-dospělí, pobočka SP) 25. KRLEŽA, Miroslav. Charvátský bůh Mars. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. 423 s. Spisy, 1. 26. Signatura 32182 (ÚP-dospělí, pobočka SP) 27. KRLEŽA, Miroslav. Legendy a kalvárie. 1. vyd. (v Odeonu) (hry Aretaics 2.). Praha: Odeon, 1986. 573 s. Spisy Miroslava Krleži, 6. Signatura 87574 (pobočka SP) 28. KRLEŽA, Miroslav. Na pokraji rozumu. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1964. 201 s. Soudobá světová próza, 174. Signatura 29539 (pobočka SP) 29. KRLEŽA, Miroslav. Návrat Filipa Latinovioze; Na pokraji rozumu. 2. vyd. Praha: Odeon, 1981. 445 s. Spisy M. Krleži, 5. Signatura 76389 (ÚP-dospělí, pobočka SP), vydání z r. 1959 signatura 67179 (ÚPdospělí) 30. KRLEŽA, Miroslav. Páni Glembayové: hra o třech dějstvích. 1. vyd. Praha: Orbis, 1963. 125 s. Divadlo, 47. Signatura 27620 (ÚP-dospělí) 31. KRLEŽA, Miroslav. Tisíc a jedna smrt. 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 483 s. Spisy Miroslava Krleži, 2. Signatura 34272 (pobočka SP) 32. KRLEŽA, Miroslav. Vrazi a falešní hráči. 1. vyd. Praha: Odeon, 1968. 580 s. Spisy M. Krleži, 3. Signatura 38935 (pobočka SP) 33. MARINKOVIĆ, Ranko. Kyklop. Vyd. 1. Praha; Litomyšl: Paseka, 2003. 559 s. Světová próza, 7. ISBN 80-7185-580-4. Signatura 220825 (ÚP-dospělí) 34. ŠENOA, August. Selská vzpoura. 1. vyd. Praha: Odeon, 1977. 313 s. Světová knihovna. Signatura 67645 (ÚP-dospělí, pobočka SP)
11
35. ŠOLJAN, Antun. Krátký výlet. 1. vyd. Praha: Odeon, 1978. 138 s. Malá řada Soudobé světové prózy. Signatura 70031 (pobočka SP) 36. ŠOLJAN, Antun. Zrádci; Krátký výlet. Vyd. v tomto nakl. 1. Praha: Havran, 2005. 317 s. Kamikaze, 14. ISBN 80-86515-52-4. Signatura 227431 (ÚP-dospělí)
Knihovna města Hradce Králové a Europe Direct Hradec Králové, 2013
12
