OBCHOD V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2005

OBCHOD V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2005 DEVELOPMENT OF TRADE IN CZECH REPUBLIC IN 2005

KVĚTEN 2006

VYDALO MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU

Zhotovil

mag

CONSULTING,

s. r. o.

Táboritská 23, 130 87 Praha 3 Tel., fax: 267 092 285 e-mail: [email protected] http://www.magconsulting.cz

2

OBSAH DEVELOPMENT OF TRADE IN THE CZECH REPUBLIC IN 2005.....................................................

4

Macroeconomic Relations of the Development of Trade .....................................................................

5

Development of Business Structures and Distribution networks..........................................................

6

Economic Results of the Trade ..........................................................................................................

8

Development of Domestic Market and Final Consumption. of hauseholds..........................................

9

Results of Foreign Trade and Tourist Industry....................................................................................

9

Metodika – předmět publikace.............................................................................................................. 10 Makroekonomický vývoj a obchod ....................................................................................................... 12 Podnikatelské a organizační struktury obchodu................................................................................... 15 Obchodní sítě.......................................................................................................................................

24

Ekonomické výsledky odvětví obchodu a odvětví ubytování a stravování........................................... 33 Zaměstnanost a mzdy v obchodě a v ubytování a stravování.............................................................

37

Úloha velkých společností a jejich ekonomické výsledky....................................................................

43

Vývoj malého a středního podnikání v obchodě..................................................................................

51

Maloobchodní trh................................................................................................................................

56

Spotřebitelské ceny .............................................................................................................................

61

Spotřebitelský barometr.......................................................................................................................

62

Spotřeba domácností, kupní síla.........................................................................................................

64

Zahraniční obchod...............................................................................................................................

67

Cestovní ruch.......................................................................................................................................

68

Závěr a východiska roku 2006.............................................................................................................. 72 Mezinárodní přehledy...............................................................................................................................75

3

DEVELOPMENT OF TRADE IN THE CZECH REPUBLIC IN 2005 The publication “Trade in the Czech Republic in 2005” follows the previous yearbooks analysing the development of trade and related sectors of the national economy including the impacts on living standard of households in the Czech Republic. Its annual goal is to promptly provide basic information on the development in the respective year. On this account both definitive and preliminary data (eventually estimates) are used in the yearbook. The publication shows key phenomena and trends of the recent period and it seeks to be an immediate statistical-economic aid especially for management of trading companies, top business institutions, central and regional authorities as well as for educational process in both school and business sphere. As far as methodology is concerned, the yearbook contains compilations and analyses of data provided by the state statistical service, specialized consulting companies and educational institutions. It also benefits from long-term cooperation of the authors with relevant departments of the Czech Statistical Office (CSO), the Ministry of Industry and Trade, the Ministry for Regional Development and the Czech Confederation of Commerce and Tourism (CCCT). The content of the publication also conforms to the statistical-economic service continuously rendered by the CCCT on its website. Methodologically, the yearbook complies with valid classifications, registers and code lists that are followed in the Czech economic sphere and harmonized with EU rules. Entities are classified by their “prevailing activities” into CZ-NACE G and H sections. The following publications by the Czech Statistical Office were used as the main source of data on trade: publication Nr. 9101-05 from March 2006 for analysing the period of 2004 – 2005 and publication Nr. 9107-05 from September 2005 for analysing the period of 2000 – 2003. Information was also obtained from: publication Nr. 5106-05 on large non-financial companies (data for Ist – IVth quarter 2005), quarterly publications on household account statistics, newly published time series of indicators of retail sales development by months and in the CZ-NACE structure of trade, hotels and restaurants. Other print and especially website materials of CSO according to its publishing activities were used as well. Respective parts of the yearbook are based also on regular quarterly “Macroeconomic prediction for the Czech Republic” by the Ministry of Finance. Data were obtained also from materials of the Ministry of Industry and Trade including data on the development of small and medium enterprises prepared for the government and the Chamber of Deputies. As to availability and topicality of important information on trade, the need for acquisition of data on retail development proves to be urgent as the last census from 1998 has become outdated. Concerning retail trade, the publication offers later data by CSO as of 2002, findings of research and consulting institutions are used in particular segments. Documentation of GfK, Incoma, ČON, Sapiens, MAG Consulting and other companies is used also in the evaluation of market research, business structures and other criteria of trade development. Analyses and predictions of the development of economy and trade provided by central authorities (especially the Ministry of Finance and the Ministry of Labour and Social Affairs) and bank institutions were very useful as well. Other important sources include domestic and foreign professional literature, journals focusing on economy and trade and materials from professional conferences on issues of trade, hotels, restaurants and tourism, particularly from those in 2004 and 2005, especially the 12th Czech Retail Summit (the Conference on Trade Development in the Czech Republic), the Economic Forum on Trade and Tourism in 2004 and 2005 and the 7th Conference on Tourism (April 2006).

4

The publication focuses on key phenomena and issues of trade and domestic market in macroeconomic context considering selected microeconomic aspects. In connection with EU accession, recent editions include more statistical data and analyses of all-European phenomena and comparisons or parallel phenomena in the EU member countries. In order to preserve advisable continuity with the previous yearbooks and to keep acceptable extent, the publication 2005 focuses on priorities in the development while structuring the facts and data as follows: Macroeconomic development and trade Business and organizational structures of trade Distribution networks Economic results of the sector of trade, hotels and restaurants The role of large companies and their economic results Development of small and medium trading business Retail market, consumer prices, final consumption of households Foreign trade, tourism Conclusions and outlook for 2006 When presenting basic information and its analyses, the emphasis is put on economic views and comparisons in time series. The text part of the yearbook therefore includes numeric overviews. The text part and authors’ evaluations of phenomena profit from consultations and discussions with central authorities, consulting and trading companies and from contacts with foremost confederations, unions and associations from trade and other areas (among others: Czech Confederation of Commerce and Tourism, Economic Chamber of the Czech Republic, Confederation of Industry of the Czech Republic, The Association of Czech and Moravian Consumers’ Co-operatives, National Federation of Hotels and Restaurants of the Czech Republic).

Macroeconomic Context of the Development and Position of Trade in 2005 EU membership has had mainly positive impact on the economic development of the Czech Republic which has been bolstered also by favourable economic results in many parts of the world. GDP of the CR grew by 6% in 2005 which was triple of average increase in the EU and one of the best results among new member countries. The quality of the GDP growth has significantly changed, being supported mainly by the growth of export and investments while the final consumption has been increasing more slowly. The consumer market however showed positive dynamics under conditions of moderate inflation caused mainly by the growth of regulated prices related to housing. Economic assets were accompanied by better income situation in business in general and in trade. The most negative impact of reformatory measures was the change in VAT rate applicable on catering services, which led to the growth of consumer prices and consequently to slowdown in real revenues. In retail trade, the growth of real revenues by 3.7% was reached in 2005, the motoring-related trade suffered from continuing increase in fuel prices. The wholesale trade recorded substantial growth, particularly in connection with international trade. 2005 have seen strong growth of incoming tourism incl. currency benefits although its dynamics went down comparing to the previous year. Available evaluations of the development prove that according to key economic criteria and relations, trade, hotels and restaurants managed to keep the level of previous years. It can be said especially about the share in GDP and employment as well as about the business structure. Wages in

5

trade, hotels and restaurants stayed bellow the average of the national economy. Detailed information on the position of trade in the economy follows in the respective chapters of the publication. Share of trade, hotels and restaurants (CZ-NACE G and H) in %: in gross value added (in current prices) in employment in the national economy incl. entrepreneurs in employment of women in the national economy share of entrepreneurs in the total number of workers in the total number of entrepreneurial units (according to RES) as of 31.12. proportion of average wage in trade (G) to average wage in the national economy proportion of average wage in hotels and restaurants (H) to average wage in NE

2003

2004

2005

14,7 18,8 20,6 27,6 34,2 94,8 56,8

14,8 18,2 20,4 30,4 33,7 92,9 58,0

14,7 18,5 20,1 29,7 33,3 92,7 56,7

Source: Czech Statistical Office

In the context of the country’s accession into the EU, the publication also presents some basic economic and market comparisons with other EU member countries. Available sources provide the following overview of GDP development (y-t-y growth in % in constant prices) in the European Union and in selected countries in Europe and worldwide: GDP growth EU25 EU15 Eurozone Germany France Great Britain Austria Hungary Poland Slovakia Czech Republic USA Japan

2003

2004

1,2 1,1 0,7 - 0,2 0,8 2,5 1,4 3,4 3,8 4,5 3,2 2,7 1,4

2,4 2,3 2,1 1,6 2,3 3,2 2,4 4,6 5,3 5,5 4,7 4,2 2,7

I/4 1,5 1,4 1,2 0,6 1,7 2,0 2,4 3,2 2,6 5,1 5,3 3,6 1,1

p) prediction

II/4 1,4 1,3 1,2 0,8 1,0 1,6 1,9 4,5 2,1 5,1 5,8 3, 6 2,7

2005 III/4 1,8 1,7 1,6 1,5 1,7 1,8 1,6 4,5 2,7 6,2 5,8 3,6 2,8

IV/4 1,8 1,7 1,7 1,6 1,2 1,8 2,0 4,3 2,8 7,6 6,9 3,2 4,5

2005 1,6 1,5 1,3 1,0 1,6 1,7 1,8 4,1 3,2 6,0 6,0 3,5 2,6

p) 2006 2,1 2,0 1,9 1,6 1,9 2,1 2,1 4,4 4,0 5,7 5,6 3,3 2,6

Source: OECD, Ministry of Finance of the CR (April 2006)

Development of Business Structures and Distribution Networks The process of forming the organizational architecture of trade made further progress in 2005. No significant change in the number of organizational units or entrepreneurs has been recorded, however further organizational, financial and economic concentration with increasing share of international companies has been reported from the sector. Strong competition draws attention to the qualitative features, commercial and economic efficiency and approach to innovations and new, especially electronic technologies have become even more important. Internationalisation of trade has continued although few new companies have entered the Czech market recently. On the contrary, strong foreign corporations operating in the Czech Republic tend to expand their activities within the region. Recent years also brought merges of large retail companies (J. Meinl, Carrefour, Edeka). Strengthening of discount units represent another trend in retail trade. Many smaller and medium-sized Czech business entities, being pressed by competitive environment and striving to keep/improve their position on the market, applied various forms of co-operative business, associated in business alliances of purchasing and retailing character, creating thus units with influential marketing in competitive environment of trade, hotels and restaurants. Such alliances are set up in the form of co-operatives, franchises and other 6

forms of contractual or otherwise bound alliances of “independent traders”. Despite the increasingly dominant role of large trade chains, usually under foreign control, smaller and medium-sized enterprises realised the largest volume of sales in 2005, particularly in the motoringrelated trade, in the wholesale trade and in the sector of hotels and restaurants. The dominance of large companies has been strengthened especially in retailing and in affiliated wholesale activities. The recent trend can be described on the development of market shares/sales shares of company categories as classified by their size. In trade and particularly in retailing, the share of companies with 100 and more employees grows while the proportion of companies with 0-99 employees decreases. In retailing, companies with at least 100 employees make up 43% share – among them, multinational corporations account for almost 80%. CZ-NACE G 50,51,52 trade

52 retailing

2003 share in % 100 all companies 68,9 0–99 employees 31,1 100 and more employees 52,7 among them: multinational c. 100 all companies 60,5 0–99 employees 39,5 100 and more employees 68,3 among them: multinational c. Category

Index 2004/03 109,5 106,2 116,9 121,6 103,5 100,7 107,8 109,9

2004 share in % 100 66,8 33,2 54,8 100 58,9 41,1 69,7

Index 2005/04 105,3 104,3 107,3 112,8 102, 6 99,2 107,6 121,9

2005 share in % 100 66,2 33,8 57,6 100 56,9 43,1 78,9

Source: Czech Statistical Office

Especially in the distribution of food and everyday products, large multinational corporations has gradually reached dominant – up to two third – share and significant influence on the development of the sector. The increasing role of large companies, particularly chains, also resulted in the higher quality of relations between retailers and their suppliers, when especially producers of goods of broad consumption go through the processes of concentration and internationalisation and in order to secure steady sale of their products and to reduce distribution costs they intensify the co-operation with retailing chains, particularly through the use of electronic communication in logistics and commercial interconnection. Business registers (Licensed Business Register of the Ministry of Industry and Trade and Register of Business Entities of the Czech Statistical Office) served as the main source of information on the development of entrepreneurial sphere in trade, hotels and restaurants. Both registers record new business entities or issued trading certificates, they also include entities that do not currently show any business activities. Multinational (chain) retail corporations as well as many domestic firms, trade companies and cooperatives complement their commercial activities with investments and expand their trading capacities especially in the form of large-space formats such as hypermarkets (as many as almost 200 units in the Czech Republic in 2005), supermarkets or discount units. By concentrating these outlets with shops of smaller and medium-sized business, various urban and suburban multifunctional centres and zones came into existence according to foreign examples. Further dynamic development of these centres is predicted. The Association of Czech and Moravian Consumers’ Co-operatives represent the largest trade coalition on the internal market. The co-operatives reached the volume of almost CZK 26 billion in retail

7

trade in 3,100 own and 1,300 leased outlets in 2005; the number of employees of the co-operatives exceeded 16 thousand, the number of members amounted to about 300 thousand. In 2005, consumers’ co-operatives ran six own trade chains with more than 430 outlets of various format, which reached sales of over CZK 9.3 billion. Important integrative role was played by centralized wholesale in two COOP centres (Centrum, Morava) with turnover of CZK 10 billion and 2.8 billion. As in previous years, the market has seen - together with slower expansion of big retail chains activities supporting co-existence of small and medium business (SMB) or the so-called independent trade with big companies. Increased effort was made both by businessmen of SMBs and central authorities in order to maintain the proportionality of individual segments of entrepreneurship and trade networks. This includes alliances in the area of joint purchase activities or voluntary chains of retailers with joint wholesale and further activities supporting their position on the market. Concerning the support of SMBs provided by the state in the area of trade, various forms of grants and returnable support were applied in trade and services, also with the use of Structural Funds and the Operational programme for industry and entrepreneurship for the period of 2004 - 2006.

Economic Results of the Trade Internal trade experienced dynamic development in 2005; the volume of sales (without VAT) in current prices increased by 5.3%. This was due to general dynamics of the national economy, high growth of foreign trade, increase in household incomes and favourable conditions for the use of credits on purchases in retail trade. Other economic indicators of trade were also affected by the rise of sales; the development in the sector of hotels and restaurants has slowed down mainly due to the tax burden (VAT rate). Indicator Sales in c. p. (without VAT) - index 2005/04 Average number of enterprises in Q4 2005 Average number of workers x) – index 2005/04 Average number of employees – index 2005/04 Average monthly wage in CZK Outputs – index 2005/04 Production consumption – index 2005/04 Accounting value added – index 2005/04

CZ-NACE G trade 105,3 232 895 100,1 104,1 16 555 104,8 104,6 105,0

from that CZ-NACE 50

51

107,9 31 610 100,1 103,0 17 882 110,5 110,9 109,9

105,8 60 166 100,2 105,4 21 860 104,1 103,7 104,6

52 103,4 141 099 100,0 103,5 12 178 103,1 102,1 103,9

CZ-NACE H hotels 93,8 48 277 100,0 100,7 9 994 97,7 97,9 97,2

x) incl. self-employed entrepreneurs

The employment in trade remained stable in 2005. The share of entrepreneurs in the total number of workers in trade dropped slightly. Further growth was reached in average wage in trade (not in hotels and restaurants) in 2005 while corresponding to the growth of efficiency and productivity. The indicators of output, production consumption and total value added increased and consisted with positive results of the national economy. Comparing to 2004, economic results improved as proved by better results of large companies and by increase in number of profitable firms.

8

Development of Internal Trade and Final Consumption In 2005, sales in retailing and motoring-related trade increased by 3.8% (in constant prices) along with growth of the index of consumer prices (inflation) by 2.8%. In retail trade, sales grew by 3.7% in constant prices. The foodstuff sector with basically stable prices recorded real increase of sales by 3.1%, the non-food sector reported slightly decreasing prices and rise of sales by 4.1%. The highest dynamics was again reached in large-capacity sales units of multinational and domestic companies (chains). Sales in motoring-related trade (growth by 4.1%) were affected mainly by the development of fuel prices. Year-to-year indices of consumer prices amounted in 2005 as follows: 99.7 for foodstuff, 104.6 for hotels and restaurants and 104.4 for restaurants only (higher VAT rate). Incomes of average household showed nominal increase by 5.9% and real increase by 3.9% (preliminary data). The expenditure growth was slower – by 4.7% nominally and by 2.7% when adjusted for inflation. About 58% of net consumption expenditures of households were spent in retail market. According to statistics of family expenditure surveys, the “quality” of the final consumption of households has gradually improved. The share of expenditures spent in retail sector has been decreasing. Housing costs has been steadily rising, expenditures on telecommunication as another non-retail component have been increasing in recent years. Significant factors of domestic demand include considerable increase in the number of consumer credits and general purchasing atmosphere.

Results of Foreign Trade and Tourism General results of foreign trade are traditionally included in the publication for their key significance in the economy as a whole and for their close connection to the economic results of business entities, especially the establishments engaged in wholesale activities (CZ-NACE 51) and in other sectors of trade. Foreign trade showed significant growth and favourable trade balance in 2005. It substantially contributed to the growth of GDP. Foreign trade helped to further enrich the offer on the domestic market. Foreign trade has been oriented mainly to developed countries, particularly to EU members with Germany as the leading market. The development of foreign trade relations was significantly affected by the strengthening of Czech currency. Incoming tourism showed positive development which markedly contributed to the favourable results of the hotel industry. However, the Czech Republic still offers unused potential for the development of tourism. Both foreign trade and tourism had positive impacts on the balance of payments of the country.

9

Metodika – předmět publikace Tato publikace navazuje na více než patnáctiletou řadu studií a ročenek hodnotících vývoj obchodu v České republice od počátku devadesátých let. Respektuje věcnou kontinuitu na předchozí etapy vývoje obchodu, klasifikované jako transformace, restrukturalizace a diferenciace obchodu, až po jeho fungování v posledních letech, s vyústěním do období 2004 – 2005. Jakkoli je materiál rok od roku obohacován o nové pohledy a přístupy k hodnocení tak, jak to vyžadují domácí i mezinárodní poměry, zvláště vstup ČR do EU, zachovává svoji analytickou i formální strukturu tak, aby umožňoval návazné komparace základních vývojových fází a odkazy na jejich příznačné jevy. Tím je též umožněno porovnání probíhajících změn v organizační architektuře odvětví, jakož i v jeho ekonomických a technologických trendech a v jeho působení na stav hospodářství, podnikatelského sektoru a životní úroveň domácností a naopak. Z hlediska dostupnosti dat a práce s nimi, vychází materiál na podkladě dosavadní dlouholeté praxe ze současně dostupných údajů státní statistické služby za uplynulý rok 2005. V tomto směru poskytuje pohotovou informaci, nicméně s předpokladem obvyklé následné revize a zpřesňování údajů. Způsobem zpracování představuje publikace soustředění, popis, kompilaci a analýzu převážně sekundárních údajů statistiky, registrů a z dalších trvalých zdrojů informací z oblasti exekutivy, podnikatelské i odborné mediální sféry. Zdrojem údajů a informací jsou rovněž soustavné kontakty s příslušnými pracovišti ČSÚ, MPO a MMR na podkladě dohod o zásadách spolupráce mezi uvedenými resorty a Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR). V tomto směru text využívá maximálně též možnosti, které dává k dispozici informační servis uvedených institucí na svých webových stránkách. Zejména jde o ČSÚ, MF, MPSV, MPO, MMR, ČNB a další kompetentní úřady a podnikatelské instituce jako HK ČR, SPD ČR, SOCR ČR ad. Z hlediska relevance použitých zdrojů publikace plně respektuje platné klasifikace, registry, číselníky, jimiž se řídí ekonomická sféra ČR a které jsou harmonizovány v rámci evropských institucí. Analýza se řídí zásadou zařazení subjektů „podle převažující činnosti“ a pracuje v tomto směru v rámci Odvětvové klasifikace ekonomických činností převážně v oddílech OKEČ G a H v dvoj- i vícestupňovém členění. Nosnými zdrojovými materiály publikace jsou z působnosti státní statistické služby, vedle jejích obecně editovaných materiálů v souladu s edičním plánem ČSÚ na rok 2005: Ročenka ČSÚ, Bulletiny, Aktuality, webové „rychlé zprávy“, a dále především čtvrtletní soubory údajů o obchodě jako publikace ČSÚ kód 9101-05. Za období od r. 1997 – 2000 je využita jako základní zdroj údajů o obchodě publikace ČSÚ z července 2002 (kód 9102-02). Za významný přínos nejen z hlediska retrospektivního zkoumání vývoje obchodu, ale i prohloubení makroekonomické i mikroekonomické analýzy vývojových jevů je možno považovat zářijovou edici publikace „Ekonomické výsledky v obchodě, ubytování a stravování v letech 2000-2003“ (kód 9107-05) a listopadovou edici „Cestovní ruch 2000- 2005 (kód 9208-05). Aktuální vývoj tržeb (vč. DPH) poskytuje nejen měsíční editování „rychlých zpráv“, ale v kontextu s dalšími indikátory ekonomiky též „časové řady“ na webových stránkách ČSÚ. Z obou těchto zdrojů jsou rovněž čerpány další významné informace pro hodnocení tržních faktorů a jejich vývojových předpokladů, zvláště v oblasti inflace, vlivu vývoje průmyslu, stavebnictví, zahraničního

10

obchodu, cestovního ruchu a dalších oblastí působících na vnitřní trh a na spotřebu domácností. K tomu je využita rovněž statistika rodinných účtů. Při využívání zdrojů dat ze státní statistické služby pro potřeby analýzy v obchodě je třeba též konstatovat, že za rok 2005 proběhlo další vzájemné hodnocení součinnosti mezi MPO, ČSÚ a SOCR ČR, které vyslovilo pozitivní stanovisko k soustavnému zdokonalování informačních služeb a zdrojů. Publikace rok od roku přinášejí v logickém sledu dílčí metodické změny ve způsobech zjišťování dat a jejich zpracování a zahrnují soustavně prováděná zpřesnění údajů z předchozích období. S tím také souvisí to, že ČSÚ využívá informace o ekonomické aktivitě podniků z dostupných „administrativních zdrojů“. Tato metodická změna se promítla jak do tvorby výběrových a základních souborů, tak i do zpracování výsledků šetření. Vedle základního datového zdroje, zejména v oblasti ekonomiky obchodu, ubytování a stravování jsou údaje státní statistické služby, kompletovány výzkumy předních poradenských firem z odvětví (zejména GfK, Incoma, ČON – Moderní ochod, Sapiens, MAG Consulting) a stejně tak údaji a poznatky zjištěnými dalšími centrálními orgány (zejména MF a MPSV) a bankovní sférou. Rovněž je využita domácí a zahraniční odborná literatura, výsledky odborných konferencí v odvětvích obchodu, pohostinství a cestovního ruchu, vč. konferencí, pořádaných k obchodu a cestovnímu ruchu v roce 2005, zejména z 12. ročníku Czech Retail Summit v únoru 2006 v Praze, Ekonomických fór obchodu a cestovního ruchu v letech 2004 až 2005, 7. konference o cestovním ruchu (duben 2006), 4. konference o etice v podnikání (listopad 2005) ad. Využity jsou též materiály EK a jejích institucí, evropského statistického úřadu EUROSTAT, evropského svazu obchodu EuroCommerce, EuroHandelsinstitutu, Köln a. R, a dalších a ze soustavného monitoringu odborného i obecného tisku ČR. Při respektování historické kontinuity a aktuálnosti nových jevů se publikace zaměřuje na rozhodující změny a problémy vnitřního trhu a obchodu v makro i mikrosouvislostech, se zřetelem na celoevropské jevy a komparace nebo paralelní jevy v zemích celé EU25 (viz též mezinárodní přehled). Stejně jako v minulých letech je text zaměřen na tyto věcné okruhy hodnocení makroekonomický vývoj a obchod, podnikatelské a organizační struktury obchodu, obchodní sítě, ekonomické výsledky odvětví obchodu a ubytování a stravování, úloha velkých společností a jejich ekonomické výsledky, vývoj malého a středního obchodního podnikání, maloobchodní trh, spotřebitelské ceny, spotřeba domácností, zahraniční obchod, cestovní ruch, závěr a východiska pro rok 2006. Práce respektuje uplatňované přístupy exekutivy v oblasti politik, zejména ve vnitřním obchodě, v podpoře malého a středního podnikání, ve spotřebitelské politice MPO, jakož i základní přístupové dokumenty resortů (MPO, MMR, MPEG), zvláště (Operační program průmysl a podnikání, Společný regionální operační program ad. Text je zpracován rovněž s přihlédnutím k analytickým pracím MPO, umístěným na webových stránkách MPO.

11

Makroekonomický vývoj a obchod V hospodářském vývoji ČR převáţily i ve druhém roce po vstupu do EU pozitivní ekonomické jevy. Hrubý domácí produkt rostl v roce 2005 třikrát rychleji oproti EU 25, a to především díky zahraničnímu obchodu (s výraznou převahou vnitrounijního obchodu). HDP vzrostl v EU 25 v roce 2005 o 1,6 %, ve střední Evropě dosáhl roční přírůstek HDP v Polsku 3,2 %, v Maďarsku 4,1, na Slovensku a v ČR 6 %.

Země, seskupení

2003

2004

EU 25

1,2

EU15

2005

p) 2006

I/4

II/4

III/4

IV/4

rok

2,4

1,5

1,4

1,8

1,8

1,6

2,1

1,1

2,3

1,4

1,3

1,7

1,7

1,5

2,0

Eurozóna

0,7

2,1

1,2

1,2

1,6

1,7

1,3

1,9

Německo

- 0,2

1,6

0,6

0,8

1,5

1,6

1,0

1,6

Francie

0,8

2,3

1,7

1,0

1,7

1,2

1,6

1,9

V. Británie

2,5

3,2

2,0

1,6

1,8

1,8

1,7

2,1

Rakousko

1,4

2,4

2,4

1,9

1,6

2,0

1,8

2,1

Maďarsko

3,4

4,6

3,2

4,5

4,5

4,3

4,1

4,4

Polsko

3,8

5,3

2,6

2,1

2,7

2,8

3,2

4,0

Slovensko

4,5

5,5

5,1

5,1

6,2

7,6

6,0

5,7

Česko

3,2

4,7

5,3

5,8

5,8

6,9

6,0

5,6

Spojené státy americké

2,7

4,2

3,6

3, 6

3,6

3,2

3,5

3,3

Japonsko

1,4

2,7

1,1

2,7

2,8

4,5

2,6

2,6

p) predikce;

Pramen: OECD, MF ČR - duben 2006

Inflace byla v roce 2005 mírná, zvýšily se spíše ceny sluţeb (spojené s bydlením), značný výkyv prodělaly ceny pohonných hmot a ve spotřebě a v cestovním ruchu také ceny za stravovací sluţby ve druhé polovině i za ubytovací sluţby. Nezaměstnanost ve své míře kolísala. Reálný ekonomický vývoj odpovídal předchozím spíše příznivým výsledkům výzkumů konjunktury jak v podnikatelské, tak ve spotřebitelské sféře. Vývoj ekonomiky byl spojen s výkonností celého odvětví obchodu. Vedle výrazného přínosu zahraničního obchodu a investičních aktivit pro ekonomiku, zvýšila se téţ spotřeba domácností, byť v růstu pomalejší neţ HDP. Obchod opět posiloval nabídkovou stranu ekonomiky, zachoval si svůj podíl na hrubé přidané hodnotě, zatímco podíl odvětví ubytování a stravování poklesl. Trţby maloobchodu odráţely v relaci nominálních a reálných cen faktický růst spotřeby a tím i ţivotní úrovně. Vysoký výkon velkoobchodu byl spojen s dynamikou průmyslu a zahraničního obchodu a dalších oblastí ekonomiky vč. cestovního ruchu. V ekonomice odvětví ubytování a stravování měla ještě do konce roku 2005 vliv upravená (harmonizovaná) sazba DPH ve stravovacích sluţbách v květnu 2004.

12

Vývoj výdajů na hrubý domácí produkt Vývoj výdajů na HDP stálé ceny, SOPR = 100

2003

2004

HDP v kupních cenách

103,2

Výdaje domácností

2005

2006

I/4

II/4

III/4

IV/4

rok

predikce

104,7

105,3

105,8

105,8

106,9

106,0

105,6

104,6

103,3

102,1

102,8

102,9

102,6

102,6

103,1

Výdaje vlád. institucí na spotřebu

103,8

97,3

98,6

100,8

104,6

99,4

100,8

100,5

Tvorba hrubého kapitálu - fixního

104,7

105,3

103,0

103,3

104,3

104,2

103,7

104,2

Zahr. obchod - vývoz zboţí a sluţeb

107,5

121,4

117,5

106,5

111,3

110,4

111,1

112,2

– dovoz zboţí a sluţeb

107,9

118,4

110,4

99,6

106,1

104,4

104,8

108,7

Podíl běţ. účtu PB na HDP v %

- 6,3

- 6,0

- 4,8

- 4,2

- 2,9

- 2,1

- 2,1

- 2,3

Pramen: ČSÚ, MF

135,00 130,00 125,00 120,00 115,00 110,00 105,00 100,00

Vývoj HDPaspotřebydomácností v%,1995=100,s.c. HDP

Spotř.domácn.

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Pro zdroje HDP, resp. HPH, je příznačné, ţe v roce 2005 sehrály v jejich růstu svoji roli - vedle dynamického růstu průmyslu - opět sluţby a v jejich rámci obchod. Tvorba přidané hodnoty HDP v b.c.

HPH v b.c.

2003

2 555 783

2004

Období

HPH ve vybraných odvětvích v mil. Kč a % podíl zemědělství

zprac.průmysl

stavebnictví

obchod

ubyt.a stravování

mil.Kč

%

mil.Kč

%

mil.Kč

%

mil.Kč

%

mil.Kč

%

2 321 728

71 295

3,1

598 141

25,8

165 344

7,1

292 715

12,6

48 142

2,1

2 767 717

2 482 551

83 118

3,3

655 761

26,4

173 507

7,0

314 699

12,7

51 827

2,1

i.2004/3

108,3

106,9

116,6

+ 0,2

109,6

+ 0,6

104,9

- 0,1

107,5

+ 0,1

107,7

0,0

2005

2 931 071

2 611 981

79 070

3,0

681 259

25,6

177 276

6,6

339 061

12,7

52 794

2,0

i.2005/4

105,9

105,2

95,1

-0,3

103,9

- 0,8

102,2

- 0,4

107,7

0,0

101,9

- 0,1

% - podíl odvětví na HPH

Pramen: ČSÚ

13

14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

Podíl obchoduaubytování astravování natvorbeHDPv%

2003 2004 2005

obchod 12,6 12,7 12,7

ubytováníastravování 2,1 2,1 2,0

Pozice obchodu v základních charakteristikách se v roce 2005 podstatněji nezměnila. Obchod, ubytování a stravování nadále vykázaly třetinový podíl na počtu podnikatelských subjektů (podle RES ČSÚ), v zaměstnanosti představují tato odvětví druhého největšího zaměstnavatele, podíl na HDP je v posledních letech rovněţ setrvalý. Pozice obchodu Podíl obchodu a ubytování a stravování (OKEČ G a H) v %:

2003

2004

2005

na hrubé přidané hodnotě (z běţných cen)

14,7

14,8

14,7

na zaměstnanosti v NH vč. podnikatelů

18,8

18,2

18,5

na zaměstnanosti ţen v NH

20,6

20,4

20,1

podíl podnikatelů na celkovém počtu pracovníků

27,6

30,4

29,7

na počtu podnikatelských jednotek v NH (podle RES) k 31.12.

34,2

33,7

33,3

relace průměrné mzdy v obchodě (G) k průměrné mzdě v NH

94,8

92,9

92,7

relace průměrné mzdy v ubytování a stravování (H) k průměrné mzdě v NH

56,8

58,0

56,7

Pramen: ČSÚ , MAG

14

Podnikatelské a organizační struktury obchodu Poslední období je v podnikatelských strukturách obchodu charakterizováno vyšší mírou stability, nicméně nadále se prosazuje trţní a ekonomická koncentrace, dále se prosazuje zahraniční kapitál při rozšiřování sítí subjektů pod zahraniční kontrolou. Jako výraznější projev koncentrace také nastaly, nebo se připravují, fúze společností náleţejících doposud mezi přední účastníky retailingového trhu ČR (fúze firem J. Meinl – Ahold CZ, Carrefour ČR – Tesco Stores CZ, odchod Edeky z českého trhu). Na druhé straně přicházejí z „obchodního světa“ signály o moţnosti vstupu dalších subjektů na český maloobchodní trh, anebo o záměrech některých dosavadních společností v další expansi. Připojení ČR k EU neznamenalo v oblasti organizačních struktur a sítí jejich bezprostřední ovlivnění, i kdyţ je zřejmé, ţe rozšířený „trţní prostor“ dává mezinárodním firmám příleţitost k novým modifikacím jejich trţní strategie, jak se ukazuje nejen v evropském, ale i světovém měřítku. Jiným aspektem vstupu do EU se současně ukazuje i dopad regionálních, resp. příhraničních aktivit, ve vztahu k sousedním zemím, kdy konkurenceschopnost a její zvládnutí dostává územně vymezené podmínky a prostor. Trţní, organizační a ekonomické ukazatele potvrzují, ţe základním jevem vývoje je, ţe podíl velkých, zvláště nadnárodních společností, se na vnitřním trhu nadále zvyšuje. Nicméně vývoj současně prokazuje, ţe i nadále mají pro svoji existenci a prosperitu opodstatnění domácí podniky, zvláště ty, které vyuţívají moţnosti kooperačního podnikání a vyuţívají moderní marketingové a technologické metody v obchodování a provozu, jako velké zahraniční nebo smíšené společnosti. Obecně platí i mezi nadnárodními obchodními společnostmi, ţe pokračuje proces zostřování vzájemné konkurence, v roce 2005 doprovázený - podle četnějších zjištění dozorových orgánů státu - i některými neţádoucími projevy v korektnosti soutěţe, bezpečnosti výrobků a kvalitě sluţeb. Z toho vyplývá jak potřeba posilování kontrolní péče státní správy o ochranu spotřebitele, jakoţ i potřeba konstruktivní součinnosti kompetentních podnikatelských a státních institucí v této oblasti, která se také v roce 2005 znatelně prohloubila. Rozhodujícím rysem celkového vývoje je, ţe dosahovanou úroveň vnitřního trhu v roce 2005 bylo moţno kvantitativně i kvalitativně označit v historii ČR za maximální. Na tom se podílely všechny součásti obchodní podnikatelské sféry, jak maloobchod, tak velkoobchod, výrazně napojený na vnitrounijní obchodování. Z tohoto procesu těţí spotřebitelská veřejnost, na druhé straně ostrá konkurence vyvolává selektivní tlak na schopnost obchodních i dodavatelských subjektů obstát v daných podmínkách trhu. Proto také, zvláště pro malé a střední obchodní subjekty, je objektivním východiskem zapojení do kooperačních seskupení a účinná volba „vlastního místa“ působení na trhu“. V návaznosti na rok 2004 potvrdil i rok 2005, ţe i při celkově pozitivním vývoji ekonomiky je přínos spotřeby, hlavně spotřeby domácností, pro růst HDP přiměřený, nicméně celkové postavení ČR ve spotřebě a ţivotní úrovni zůstává, přes jisté zrychlení, na sedmdesáti procentech průměru EU 15. Důchodové a cenové podmínky spotřebitelské poptávky umoţňují její další růst. V té souvislosti lze označit její organizační a síťové podmínky za adekvátní. Dávají jak prostor po účinnou soutěţ obchodních subjektů, tak dostatek příleţitosti pro její kaţdodenní uspokojování na vnitřním trhu v převáţně moderních lokálně a sortimentně diversifikovaných kapacitách. Přírůstky maloobchodního prodeje v relacích jejich temp mezi velkými, především nadnárodními společnostmi a domácím obchodem, nadále v roce 2005 pokračovaly s tím, ţe „velcí“ opět dosáhly 15

podstatně rychlejší růst prodejů, a to i v důsledku dalších - třeba pomalejších - přírůstků prodejních kapacit. Přes další posun v podílu „velkých“ na celkových trţbách – znatelný zejména v maloobchodě - , zůstal i nadále v roce 2005 větší podíl obchodování na sektoru malého a středního podnikání, ať jiţ podle četnosti subjektů, právních formách podnikání, nebo podle podílu trţeb a dalších ekonomických výsledků. Současně se potvrdily předchozí predikce, ţe v branţích potravinářského zboţí a zboţí denní potřeby v maloobchodě, jakoţ i v některých dalších oborech obchodního podnikání (např.v obchodě spojeném s motorismem), nabývají „velcí“, anebo „kooperující“ rozhodující postavení v celkovém vývoji obchodu. Také nadále platí, ţe s rostoucí rolí velkých podniků v obchodě se v podmínkách trhu - se stále širší a bohatší nabídkou a zostřování konkurence - mění téţ kvalita vztahů mezi obchodem, výrobci i dovozci. Zejména v uvedených branţích potravin a zboţí kaţdodenní potřeby se intenzivně projevuje trend k racionalizací a efektivnosti nákladů oběhu, objektivně vzniká potřeba vzájemné součinnosti, kterou umoţňují systémy komunikace, vyuţívající elektronické kontakty. Svůj specifický vývoj v roce 2004 zaznamenal obchod v motorismu, kde na jedné straně oţivil prodej nových automobilů a na druhé byl výrazně ovlivněn prodej pohonných hmot cenovým vývojem. Tak jako kaţdoročně, vychází hodnocení podnikatelských struktur ze základních přehledů o rozsahu a struktuře evidovaných subjektů v obchodě a pohostinství a ubytování, které systematicky prezentují Ţivnostenský registr (ŢZ MPO) a na něj navazující Registr ekonomických subjektů (RES ČSÚ). Oba registry zachycují nově vznikající subjekty, či udělená ţivnostenská oprávnění (ŢO), avšak nikoliv jen aktivně působící subjekty či reálně vyuţívaná ŢO. Zakládání, provozování i zánik podnikatelských aktivit v ČR upravují především Ţivnostenský zákon (zákon o ţivnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Vedle základních funkcí těchto podnikatelských právních norem je předmětem zájmu vývoj a analýza údajů, které vyplývají z Živnostenského registru, vedeného ţivnostenskými úřady v pověřených obcích a ústředně Ministerstvem průmyslu a obchodu. Podnikatelská sféra obchodu a pohostinství a ubytování se podle počtu vydaných ţivnostenských oprávnění podílí na jejich celkovém počtu v národním hospodářství více neţ jednou třetinou (volné ţivnosti pro maloobchod a velkoobchod), coţ dokládá dále uvedený přehled. K základním charakteristikám vývoje živnostenských struktur v roce 2005 patří:  růst celkového počtu vydaných ţivnostenských oprávnění si v roce 2005 rámcově zachoval předchozí meziroční trend, kdyţ zvýšení počtu ŢO dosáhlo 113,1 tis., t. j. růst o 3,1 % (v r. 2004 za celý rok počet ŢO vzrostl o 119,8 tis., resp. o 3,4 %, v r. 2003 o 115 tis. - také o 3,4 %); ve struktuře se zvýšil počet ŢO pro fyzické osoby o 59,8 tis. a pro právnické osoby o 53,3 tis. s tím, ţe je příznačné zvýšení přírůstku počtu ŢO pro PO; celkový počet vydaných evidovaných ţivnostenských oprávnění dosáhl k 31.12. 2005 počtu 3 750 559 ŢO;  z celkového počtu vydaných ŢO bylo k 31.12. 2005 - 1 271,2 tis. na volnou ţivnost obchodní, resp. pro maloobchod a velkoobchod (§ 33, odst. – ţivnostenského zákona ve znění pozdějších předpisů), tj. 33,9 % z celkového počtu vydaných ŢO, takţe obchod se jen těmito ŢO podílí více neţ 1/3 na všech evidovaných ŢO;  počet ţivnostenských oprávnění v pohostinství a ubytování (pro ţivnosti řemeslné a volné) se v roce 2005 dále zvýšil (o 7 849, resp. o 4,2 %); činil k 31.12. 2005 celkem 193,5 tis. (z toho

16

149,5 tis. ţivností řemeslných); v oblasti cestovního ruchu (cestovních kanceláří a agentur) bylo evidováno 8,2 tis. ŢO (koncesovaných, vázaných a volných) a 8,4 tis. ŢO pro průvodcovskou činnost;  celkový počet registrovaných podniků ţivnostenskými úřady k 30. 6. 2005 dosáhl 2 005,9 tis., t. zn. počet podnikatelů proti 31. 12. 2004 vzrostl o 22,6 tis. s tím, ţe na jednoho podnikatele připadlo v roce 2005 1,87 ţivnostenského oprávnění; ve vztahu k populaci připadalo k 31. 12. 2005 na 1 tis. obyvatel 366,6 ŢO a 196 podnikatelů ve smyslu ŢZ;  v celkových počtech ŢO a podnikatelů bylo evidováno k 30. 6. 2004 – 83,8 tis. ŢO, a to 67,2 tis. podnikatelům – cizincům; celkový počet podnikatelů cizinců se v roce 2005 zvýšil o 2 tisíce. Počty k 31.12.

1992

Ţivnostenská oprávnění (ŢO) celkem z toho na ţivnosti koncesované

1995

2000

2003

2004

2005

r) 05-04

940 334

1 859 192

3 001 820

3 517 655

3 637 442

3 750 559

113 117

84 497

165 601

130 223

120 258

120 326

128 145

7 819

vázané

161 841

269 918

234 405

280 356

289 179

294 513

5 334

řemeslné

187 581

271 678

543 986

641 291

659 905

678 385

18 480

volné

506 415

1 151 995

2 093 206

2 475 750

2 568 032

2 649 516

81 484

799 127

1 489 570

2 351 737

2 690 816

2 744 858

2 804 648

59 790

141 207

369 622

650 083

826 839

892 584

945 911

53 327

.

.

72 471

76 057

80 827

83 841

3 014

.

568 382

1 066 243

1 227 399

1 246 806

1 271 176

24 370

z ŢO pro fyzické osoby (FO) pro právnické osoby (PO) ŢO pro cizince ŽO pro volnou živnost velkoobchodní a maloobchod ní x)

.

30,6

35,5

34,9

34,3

33,9

- 0,4

656 123

1 243 637

1 783 203

1 962 868

1 983 285

2 005 882

22 597

.

1 116 803

1 578 323

1 726 683

1 736 800

1 751 940

15 140

právnické osoby

.

126 834

204 880

236 185

246 485

253 942

7 457

cizinci

.

.

61 340

62 293

65 219

67 246

2 027

ŢO na tis. obyvatel

91,29

180,50

291,72

344,8

356,1

366,6

10,5

podnikatelé na tis.obyvatel

63,70

120,74

169,60

192,4

194,1

196,1

2,0

Podnikatelé celkem z toho fyzické osoby

ŢO na 1 podnikatele 1,43 1,49 1,68 1,79 1,83 1,87 0,04 x) velkoobchodní a maloobchodní živnosti podle § 33 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; % = podíl z celkového počtu vydaných živnostenských oprávnění v NH; r) rozdíl = změna stavu k 31. 12. 2005 oproti stavu k 31. 12. 2004 Pramen: ŽR MPO

Rozhodujícími ţivnostmi v obchodním podnikání jsou volné ţivnosti pro maloobchodní a velkoobchodní činnost (podle § 33 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), v pohostinství a ubytování jde zejména o řemeslnou ţivnost hostinskou a volnou ţivnost pro ubytování. Tato ţivnostenská oprávnění představují v obchodě, ubytování a stravování více jak 90 % všech vyuţívaných ţivnostenských oprávnění. Vedle toho jsou v obchodě uplatněna oprávnění na vybrané koncesované ţivnosti (prodej zbraní, toxických látek, drogistického zboţí, zdravotních potřeb), dále oprávnění na některé vázané a další řemeslné činnosti. Celkem bylo k 31. 12. 2005 evidováno v obchodě, ubytování a stravování (OKEČ G a H) 1 594 100 ŢO. Pro sektor cestovního ruchu se dále uplatňují koncesované ţivnosti (k 31. 12. 2005 evidováno 1 015 ŢO pro CK) a vázané ţivnosti (6 789 ŢO pro agentury) a ŢO pro průvodcovskou činnost (8 404 ŢO).

17

Živnosti pro obchodní podnikání v roce 2005 regionálně Volné ţivnosti obchodní celkem r) rozdíl .2005 05-04

Kraj

z toho maloobchod r) rozdíl .2005 05-04

Praha

251 279

7 959

124 232

Středočeský

Ţivnosti ubytování a stravování velkoobchod a zprostř. r) rozdíl .2005 05-04

Volná ţ. ubytování r) rozdíl .2005 05-04

3 457

127 047

4 502

7 445

Řemeslná ţ. hostinská r) rozdíl .2005 05-04

500

21 636

1252

136 327

1 802

91 381

239

44 946

1 563

4 197

86

16 350

447

Jihočeský

73 225

2 543

50 125

1 093

23 100

1 450

4 928

135

10 778

657

Plzeňský

64 960

2 507

44 090

1 239

20 870

1 268

2 971

129

8 777

545

Karlovarský

35 420

-64

27 912

-413

7 508

349

2 194

31

6 062

207

Ústecký

85 076

356

61 545

-203

23 531

559

2 533

69

12 907

378

Liberecký

48 678

458

29 807

120

18 871

338

3 457

11

7 158

247

Královéhradecký

60 381

1 669

41 602

689

18 782

983

3 378

164

8 473

254

Pardubický

55 060

721

36 626

65

18 434

656

1 283

41

6 192

200

Vysočina

45 657

1 865

31 422

731

14 235

1 134

1 507

50

5 839

356

147 808

2 879

57 086

1 432

90 722

1 447

3 595

214

15 131

686

Olomoucký

67 970

1 020

32 856

351

35 114

669

1 940

78

8 258

350

Zlínský

70 113

912

44 931

33

25 182

879

2 014

33

7 833

284

37 481

1 258

2 277

39

14 417

396

Jihomoravský

Moravskoslezský ČR CELKEM

129 219

-260

91 738

-1 518

1 271 176

24 370

765 353

7 315

505 823 17 055 43 719 1 580 149 821 6269 r) rozdíl = změna stavu k 31. 12. 2005 oproti stavu k 31. 12. 2004

Státní statistická sluţba poskytuje přehled o evidovaných počtech podnikatelských jednotek v Registru ekonomických subjektů ČSÚ. Při tomto posuzování obchodně podnikatelských struktur je nutné vycházet z toho, ţe subjekty jsou začleňovány v registru do jednotlivých oddílů OKEČ podle převažující obchodní činnosti. Z časového hlediska je rovněţ nutno vycházet z toho, ţe změny probíhající v evidenci na podkladě změn v ţivnostenském registru mají určitou časovou prodlevu, resp. evidují se v RES následně. Za dobu existence této evidence je zaznamenán vč. roku 2005 tento vývoj: Počet podnikatelských jednotek podle RES k 31.12.

Oddíl OKEČ

1993

1995

1999

2001

2003

2004

2005

Změna v r.2005

50 – obchod v motorismu

19 234

23 796

36 769

36 284

40 079

41 344

42 185

841

51 – velkoobchod, zprostředk. obchodu

65 963

131 585

227 760

215 864

202 813

200 619

202 561

1 942

52 – maloobchod, opravy spotř. zboţí

154 703

254 902

357 699

379 842

394 678

389 180

385 021

-- 3 959

G 50+51+52 obchod celkem

239900

410 283

622 228

631 990

637 570

631 143

629 767

-1 376

H 55 – ubytování a stravování

41 066

54 024

90 826

100 838

110 714

114 446

118 518

4 072

280 966

464 307

713 054

732 828

748 284

745 589

748 289

2 700

246 180

395 743

603 374

633 450

633 450

622 234

620 860

- 1 374

právnické osoby (PO)

34 789

68 564

109 680

114 834

114 834

123 355

127 429

4 074

v tom obchodní společnosti

25 467

51 444

82 986

92 432

92 432

94 353

96 030

1 677

akciové společnosti

1 056

2 053

3 439

3 174

3 174

3 230

3 261

31

druţstva

333

353

373

379

379

396

436

40

státní podniky

313

95

23

13

13

8

10

2

Obchod a ubytování a stravování fyzické osoby (FO)

z toho

% podíl v podnikatelské sféře 30,6 35,3 37,0 35,3 34,2 33,7 33,3 - 0,4 FO - fyzická osoba; PO - právnická osoba; OS - obchodní společnosti mimo akciové; AS - akciové společnosti; DR - družstva; SP - státní podniky; % podíl v pod. sféře - rozumí se % podíl daných oddílů OKEČ z celkového počtu podnikatelských jednotek v NH Pramen: ČSÚ – Registr ekonomických subjektů

18

maloobchod 51%

Strukturapodnikatelskýchjednotekvobchodě aubytování astravování vroce2005 ubytovánía stravování 16%

velkoobchod 27%

obchodvmotorismu velkoobchod maloobchod ubytováníastravování

obchodv motorismu 6%

Podle velikosti podniků závislé na počtu pracovníků je struktura ekonomických subjektů ve vývoji za rok 2005 prezentována takto: OKEČ

Obchod G

ke dni

FO,PO

k 31.12. 2004

FO PO celkem FO PO celkem FO PO celkem FO PO celkem FO PO celkem FO PO celkem

0 473 759 71 292 545 051

Podniky s počtem pracovníků 1 - 19 20 - 99 100 - 499 500 - 999 1000 a více 41 934 611 16 0 0 40 024 3 059 396 33 19 81 958 3 670 412 33 19

Celkem 516 320 114 823 631 143

483 988 79 056 563 044

26 847 35 596 62 443

544 3 231 3 775

15 435 450

0 34 34

0 21 21

511 394 118 373 629 767

84 853 3 870 88 723

20 862 4 001 24 863

197 579 776

2 74 76

0 4 4

0 4 4

105 914 8 532 114 446

91 316 4 348 95 664

17 949 4 030 21 979

200 588 788

1 77 78

0 5 5

0 4 4

109 466 9 052 118 518

558 612 75 162 633 774

62 796 44 025 106 821

1 190 3 520 4 446

18 470 488

0 37 37

0 23 23

622 234 123 355 745 589

575 304 83 404 658 708 FO - fyzická osoba; PO - právnická osoba

44 796 39 626 84 422

744 3 819 4 563

16 0 0 620 860 512 39 25 127 425 528 39 25 748 285 Pramen: ČSÚ – Registr ekonomických subjektů

Ubytování a stravování H 55

Obchod a ubytování a stravování G+H

k 31.12. 2005 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005 k 31.12. 2004 k 31.12. 2005

V posledních letech jsou počty podnikatelských jednotek v obchodě a v pohostinství v evidenci RES vzhledem k celkovým počtům jednotek převáţně stabilizované. Za vývojem celkových počtů subjektů je však nutno spatřovat vzájemně kompenzované přírůstky a úbytky subjektů dané vznikáním nových a zanikáním dosavadních ţivností a společností a také soustavným tříbením („čistěním“) registru od zaniklých jednotek. Znatelným jevem je posun mezi evidovanými fyzickými osobami (FO) a právnickými osobami (PO) s tím, že posiluje podnikatelská forma PO na úkor FO, a to zejména v obchodě, coţ lze povaţovat téţ za dílčí koncentrační a stabilizující prvek. Potvrzuje to znovu zjištěný vývoj v roce 2005 a stav ke konci roku 2005.

19

V obchodě, ubytování a stravování společně (OKEČ G 50 – 52 a H 55) se za rok 2005 celkový počet evidovaných podnikatelských jednotek podle RES v podstatě nezměnil – zvýšil se o 1 374 jednotky (+ 0,36 %). Přitom však poklesl počet FO o 1 374 (0,22 %) a zvýšil se počet relevantnějších PO o 4 070 (3 %). V samotném obchodě (OKEČ G 50 + 51 + 52) byl vykázán za rok 2005 celkový úbytek 1 376 jednotek a v ubytování a stravování (OKEČ H 55) naopak přírůstek – ve výši 4 072 jednotky. V hlubší struktuře obchodu se projevil mírný přírůstek 814 jednotek (2 %) v obchodě v motorismu, ve velkoobchodě rovněţ přírůstek 1 942 jednotky (1,1 %), a to při nárůstu PO o 1 312 jednotek. V maloobchodě se projevil relativně nejvyšší úbytek – 3 959 jednotek (1 %), opět při úbytku FO (o 6 110 jednotek) a při přírůstku PO (1 951 jednotek). Příznačné je, ţe i v roce 2005 - podobně jako v roce 2004 - pokračoval růst počtu jednotek jak FO, tak PO v ubytování a stravování (přitom nejvíce v OKEČ 553 - provoz restaurací apod.), a to o 4 439 jednotek (z toho 4 006 FO a 433 PO). V odvětvích obchodu a ubytování a stravování byla i podle RES v roce 2005 nadále zapojena jedna třetina ze všech registrovaných podnikatelských subjektů v hospodářství (k 31.12. 2005 bylo evidováno Registrem ekonomických subjektů celkem 2 250 tis. subjektů, z toho v obchodě OKEČ (G 50 + 51 + 52) 629 767 subjektů (511 394 fyzických osob a 118 373 právnických osob) a v ubytování a stravování (OKEČ H 55) 118 518 subjektů (109 466 fyzických osob a 9 052 právnických osob). Podle právních forem podnikání právnických osob bylo k 31. 12. 2005 v obchodě a ubytování a stravování registrováno 3 261 akciových společností, 96 tis. jiných druhů společností, zejména SRO a 436 druţstev. Reálnou aktivitu registrovaných subjektů v RES vyčísluje ČSÚ četností ekonomicky aktivních podniků rovněţ podle odvětví a OKEČ – za léta 2003 - 2005 takto: 2004

2003 OKEČ

50 51 52 G 50+51+52 H 55

Průměrný počet aktivních subjektů 31 815 61 425 140 184 233 424 48 735

31 783 61 367 140 128 232 278 48 687

Stav k 31.12. 2005 podle RES 42 185 212 561 385 021 629 767 118 518

Průměrný počet aktivních subjektů 31 665 60 387 141 286 233 338 48 356

IV. čtvrtletí 2005 Z aktivních subjektů Odhad podniky s počtem % podílu zaměstnanců aktivních subjektů od 0 do 99 100 a více 75 31 610 55 30 – 32 60 186 201 36 – 38 141 099 187 36 – 38 232 895 443 40 - 42 48 277 79

Pramen: ČSÚ Publikace 9107-05; Bulletin 4/2005, RES k 31. 12. 2005, propočty a odhady MAG

400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0

Registrované- aktivní podnikyvobchodě, ubytování a stravování, rok2005vtis. registrované aktivní

OKEČ50

OKEČ51

20

OKEČ52

OKEČ55

Schematické znázornění struktur obchodu v závislosti na tržbách Struktury podniků podle statistiky IV. čtvrtletí 2005 (průměrné počty aktivních podniků a jejich podíly na trţbách bez DPH v b.c.)

OKEČ 50 Obchod v motorismu podíl na tržbách v OKEČ G 12,8 % 31 665 podniků

Odvětví obchodu G

OKEČ 51 Velkoobchod a zprostředk.

OKEČ 50 + 51 + 52

podniky se 100 a více zam. podíl na tržbách v OKEČ 50 28,8 % 55 podniků

podniky s 250 a více zam. podíl na tržbách v OKEČ50 8,7 % 11 podniků

podniky s 0 – 99 zaměstn. podíl na tržbách v OKEČ 50 71,2 % 31 610 podniků

podniky s 0 – 249 zam. podíl na tržbách v OKEČ50 91,3 % 31 654 podniky

podniky se 100 a více zam. podíl na tržbách v OKEČ 51 30,6 % 202 podniků

podniky s 250 a více zam. podíl na tržbách v OKEČ51 15,6 % 46 podniků

podíl na tržbách v OKEČ G 59,6 % 233 338 aktivních podniků

podniky s 0 – 99 zaměstn. podíl na tržbách v OKEČ 51 69,4 % 60 186 podniků

60 388 podniků

podniky se 100 a více zam. podíl na tržbách v OKEČ 52 42,3 % 187 podniků

OKEČ 52 Maloobchod podíl na tržbách v OKEČ G 27,6 %

podniky s 0 – 99 zaměstn. podíl na tržbách v OKEČ 52 57,7 % 141 099 podniků

141 286 podniků *) aproximativní propočet

21

Dělení podle kriterií MSP*)

podniky s 0 – 249 zam. podíl na tržbách v OKEČ51 84,4 % 60 341 podniků

podniky s 250 a více zam. podíl na tržbách v OKEČ52 37,2 % 90 podniků podniky s 0 – 249 zam. podíl na tržbách v OKEČ52 62,8 % 141 196 podniků

Vývoj základní struktury (velké podniky a podniky do 99 zaměstnanců) obchodu a jeho výkonnost v posledních třech letech prezentují také údaje o dosaţených trţbách, přidané hodnotě a počtech pracovníků: OKEČ G 50,51,52 obchod 50 obchod v motorismu 51 velkoobchod

52 maloobchod

Kategorie podniků celkem 0 –99 100 a více v tom nadnár. celkem 0 –99 100 a více v tom nadnár celkem 0 –99 100 a více v tom nadnár celkem 0 –99 100 a více v tom nadnár

2003 % podíl 100 68,9 31,1 52,7 100 74,4 25,6 47,5 100 71,6 28,4 43,3 100 60,5 39,5 68,3

Index 04/03 109,5 106,2 116,9 121,6 108,1 101,8 126,5 151,8 112,8 109,6 120,9 126,6 103,5 100,7 107,8 109,9

2004 % podíl 100 66,8 33,2 54,8 100 70,0 30,0 57,1 100 69,6 30,4 45,3 100 58,9 41,1 69,7

Index 05/04 105,3 104,3 107,3 112,8 107,9 111,1 100,5 111,2 105,8 104,6 108,7 105,0 102, 6 99,2 107,6 121,9

2005 % podíl 100 66,2 33,8 57,6 100 72,1 27,9 63,1 100 68,8 31,2 43,8 100 56,9 43,1 78,9

Vysvětlivka: celkem – všechny podniky v dané části OKEČ; 100 a více – všechny podniky se 100 a více zaměstnanci; 100 nadnár – podniky pod zahraniční kontrolou se 100 a více zaměstnanci; 0 – 99 všechny podniky s 0 až 99 zaměstnanci Pramen: ČSÚ

Nejmarkantnějším jevem ve strukturách obchodu je nárůst podílu trţeb nadnárodních podniků maloobchodu v roce 2005 aţ na 78,9 % z celkových trţeb velkých podniků (se 100 a více zaměstnanci). Obdobně je vyšší podíl na přidané hodnotě, naopak niţší u počtu pracovníků, coţ potvrzuje vyšší produktivitu velkých podniků (více doloženou v dalších částech této publikace). OKEČ G 50,51,52 obchod

50 moto

51 velko

52 malo

ktg.podn. celkem 0 –99 100 a více 100 nadnár celkem 0 –99 100 a více 100 nadnár celkem 0 –99 100 a více 100 nadnár celkem 0 –99 100 a více 100 nadnár

% podíl na přidané hodnotě 2003 2004 2005 100 72,7 27,3 56,1 100 78,9 21,1 45,5 100 76,8 23,2 51,7 100 65,0 35,0 62,4

100 70,9 29,1 57,2 100 76,8 23,2 48,8 100 74,4 25,6 52,2 100 63,5 36,5 64,4

100 70,4 29,6 65,1 100 75,3 24,7 66,1 100 75,3 24,7 54,5 100 61,2 38,8 75,2

% podíl na počtu pracovníků 2003 2004 2005 100 79,2 20,8 53,0 100 89,6 10,4 20,7 100 82,0 18,0 42,4 100 75,1 24,9 61,0

100 78,6 21,4 54,5 100 88,2 11,8 34,2 100 81,8 18,2 43,9 100 74,4 25,6 61,4

100 77,7 22,3 57,7 100 88,0 12,0 37,3 100 81,0 19,0 42,0 100 73,1 26,9 66,7

Vysvětlivka: celkem – všechny podniky v dané části OKEČ; 100 a více – všechny podniky se 100 a více zaměstnanci; 100 nadnár – podniky pod zahraniční kontrolou se 100 a více zaměstnanci; 0 – 99 všechny podniky s 0 až 99 zaměstnanci Pramen: ČSÚ

22

V odvětví ubytování a stravování zůstává nadále dominantní role malého a středního podnikání (v přehledu podniky s 0 – 99 zaměstnanci): OKEČ

Kategorie podniků

H – 55 ubytování, stravování

celkem 0 –99 100 a více 100 nadnár.

OKEČ

ktg.podn.

H – 55 ubytování, stravování

celkem 0 –99 100 a více 100 nadnár

2003 % podíl

Index 04/03

100 80,1 19,9 58,2

2004 % podíl

103,9 102,6 108,8 124,4

100 79,1 20,9 66,5

% podíl na přidané hodnotě 2003 2004 2005 100 73,2 26,8 57,4

100 70,8 29,2 67,7

Index 05/04

100 70,3 29,7 61,3

2005 % podíl

97,6 96,1 103,2 91

100 77,9 22,1 60,3

% podíl na počtu pracovníků 2003 2004 2005 100 87,0 13,0 52,3

100 87,1 12,9 56,0

100 86,8 13,2 53,8

Ještě hlubší pohled na struktury obchodu, ubytování a stravování poskytuje - v závislosti na trţbách - členění v trojmístné OKEČ, dostupné do r. 2004: Trojmístné členění OKEČ – podíly podle trţeb bez DPH v b. c. OKEČ 50 Opravy a údržba motorových vozidel (kromě motocyklů 50.1Obchod s motorovými vozidly (kromě motocyklů) (kromě moto-cyklů) 50.2 Opravy a údrţba motorových vozidel (kromě motocyklů) 50.3 Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla (kromě motocyklů) 50.4 Obchod s motocykly, jejich díly a příslušenstvím, opravy a údrţba motocyklů 50.5 Maloobchodní prodej pohonných hmot OKEČ 52 Maloobchod kromě mot. vozidel, opravy výrobků pro osobní potřebu 52.1 Maloobchod v nespecializovaných prodejnách 52.2 Maloobchod s potravinami, nápoji a tabák. výrobky ve specializovaných prodejnách 52.3 Maloobchod s farmaceutickým, zdrav., kosmetickým,toalet. a drog. zboţím prodejnách 52.4 Ostatní maloobchod s novým zboţím ve specializovaných prodejnách 52.5 Maloobchod s pouţitým zboţím provozovaný v52.6 prodejnách Maloobchod provozovaný mimo prodejny 52.7 Opravy výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost OKEČ 55 Ubytování a stravování 55.1 Hotely a podobná ubytovací zařízení 55.2 Kempy a jiná zařízení pro krátkodobé ubytování 55.3 Restaurace 55.4 Výčepy a bary Výčepy a bary účelové a dodávky hotových jídel 55.5 Stravování Výčepy a bary Stravování účelové a dodávky hotových jídel

2003 100 49,3 14,7 9,1 0,4 26,5 100 48,6 6,0 8,0 33,6 0,5 2,6 0,7 100 21,8 3,4 65,5 1,2 8,2

2004 100 47,5 13,3 9,2 0,3 29,7 100 48,8 5,4 7,9 34,3 0,4 2,6 0,6 100 23,9 3,3 63,9 1,1 7,7

Pramen: ČSÚ

V uvedených oddílech OKEČ je podílem na trţbách příznačná dominance prodeje automobilů (OKEČ 51.1) a prodeje pohonných hmot (50.5); v maloobchodě vysoký podíl „smíšených“ prodejen (OKEČ 52,1 – sem patří hypermarkety, supermarkety, diskonty) a ostatní maloobchod ve specializovaných prodejnách (non-food); v OKEČ 55 především restaurace s dvoutřetinovým podílem.

23

Obchodní sítě Na výsledky původního souhrnného zdroje informací o obchodních sítích, t. zn. - maloobchodního censu ČSÚ z konce devadesátých let – navázal ČSÚ v roce 2005 na podkladě statistického zjišťování vydáním základního přehledu o počtu a strukturách maloobchodních jednotek podle stavu v roce 2002 v rámci publikace „Ekonomické výsledky v obchodě, ubytování a stravování v letech 2000 – 2003“ – kód 9107-05. Tyto výsledky představují další kvantitativní i kvalitativní posun v rozvoji sítí maloobchodu. V zájmu zachování kontinuity s censem z roku 1999 a pro moţnost alespoň aproximativního porovnávání vývoje jsou i v této publikaci připomenuty souhrnné výsledky censu 1999. Vývoj sítí zhodnotil maloobchodní census koncem devadesátých let takto: Jednorázové statistické šetření maloobchodní sítě za r. 1998 prokázalo, že počet maloobchodních prodejen provozovaných na území ČR, se oproti roku 1989 zvýšil o 132,7 % z 41 188 na 95 852 prodejny, resp. 97 860 prodejních jednotek. Počet specializovaných potravinářských prodejen stoupl sice „pouze“ o 9,8 %, avšak nabídka potravin se během deseti let podstatně rozšířila růstem počtu smíšených prodejen - o 43,8 %. Maloobchodní síť prodejen nepotravinářských typů zahrnovala v roce 1989 okolo 15 tis. prodejen, v roce 1998 byl jejich počet čtyřnásobný, a to přes 61 tis. prodejen. V roce 1989 činila celková prodejní plocha maloobchodních provozoven 3,5 mil. m2, v roce 1998 již více než dvojnásobek. V období provedení maloobchodního censu bylo možno do uvedených údajů zahrnout jen počátek rozvoje nových řetězcových sítí maloobchodu, především nadnárodních firem přejímajících dosavadní objekty maloobchodu, ale hlavně budující nové převážně „na zelené louce“. Vybavenost obyvatelstva prodejní plochou na 1 tis, obyvatel, neboli „plošný standard“, činil v ČR v r. 1989 331 m2, do roku 1998 se zvýšil na 697 m2. Rovněž obslužný standard, se během sledovaného období výrazně zlepšil. V roce 1989 připadalo na 1 pracovníka maloobchodu téměř 62 obyvatel, v roce 1998 37 obyvatel. Podle sčítání maloobchodní sítě ČSÚ za r. 1998 činila průměrná velikost maloobchodní prodejny v roce 1989 85,2 m2, způsob transformace obchodu vedl k jejímu poklesu na 73,2 m2 u jedné prodejní jednotky, resp. na 74,8 m2 u maloobchodní prodejny. To znamená, že v první polovině devadesátých let výrazně převládly v ČR malé jednotky s prodejní plochou do 40 m2. Z celkového počtu jich bylo zjištěno přes 60 %, zatímco velkých jednotek - v rozmezí výměry prodejní plochy od 400 m2 a více bylo zjištěno 2 343, z toho 177 nad 1 500 m2. Vývoj mezi roky 1989 a 1998 zachycuje následující přehled: Porovnání maloobchodní sítě podle stavu 1998 a 1989 Kriterium (za celou ČR) Počet maloobchod. prodejen Prodejní plocha v m2 Počet pracovníků Plošný standard Obsluţný standard

Rok 1989 1998 1989 1998 1989 1998 1989 1998 1989 1998

Prodejny celkem 41 188 95 852 3 509 904 7 165 946 167 330 278 396 331 697 62 37

potraviny 15 251 16 749 1 204 518 1 175 837 . 65 638 114 114 . 157

smíšené 9 291 13 357 722 461 889 058 . 37 495 68 86 . 274

x) zahrnuta např. benzinová čerpadla, stavebniny, „použité zboží“ apod

24

v tom nepotraviny 15 014 61 008 1 317 977 4 038 659 . 146 473 124 393 . 70

obch. domy 83 212 255 016 500 432 . 12 878 24 49 . 798

ostatní x) 1 549 4 526 9 932 561 960 . 15 911 1 55 . 646

Pramen: Jednorázové šetření (census) ČSÚ 1999

Podstatně vyšší stupeň obchodní vybavenosti, kterého jiţ bylo dosaţeno koncem devadesátých let, charakterizuje přehled sítě podle kvalitativních znaků: Maloobchodní síť a její kvalitativní ukazatele podle maloobchodního censu 1998 Sortimentní skupiny Celkem za Českou republiku z toho širokosortimentní prodejny potravin smíšené sortimenty (potrav. i nepotr.) drogerie, kosmetika, barvy-laky oděvy, textil obuv, koţené zboţí dom. potřeby, sklo-porcelán, kuch.p.) elektro, drobné spotřebiče, svítidla audio, video, výpoč.a komunik. techn. drobné zboţí lékárny,zdrav.potřeby,oční optika ţelezářství, potřeby pro kutily auto-moto, autosalony, autopřísluš. čerpací stanice PHM

Počet prodejních jednotek 97 860

Prodejní plocha (PP) v m2 7165 946

Průměrná PP na 1 jednotku 73,23

Plošný standard p) 696,86

7 556 13 384 4 179 11 714 2 944 2 044 27 18 2 232 4 706 2 419 1 959 3 467 1 803

930 149 926 355 224 430 715 804 179 573 154 197 225 473 96 629 270 991 86 214 300 712 403 022 198 869

123,10 69,21 53,70 61,11 61,00 75,44 82,96 43,29 57,58 35,64 153,50 116,25 110,30

90,45 90,08 21,82 69,61 17,46 14,99 21,93 9,40 26,35 8,38 29,24 39,19 19,34

278 396

Obsluţný standard o) 37

43 277 38 876 10 252 25 152 7 285 5 218 7 797 6 293 10 388 10 508 7 104 15 635 7 799

238 265 1 003 409 1 412 1 971 1 319 1 634 990 979 1 448 658 1 318

Počet pracovníků

p) plošný standard = prodejní plocha v m2 na 1000 obyvatel; o) obslužný standard = počet obyvatel na 1 pracovníka Pramen: ČSÚ

Statistické šetření maloobchodní sítě podle jejího stavu v roce 2002 dokládá další podstatný růst celkového počtu maloobchodních jednotek, nicméně nadále převahu malých jednotek Maloobchodní síť podle ČSÚ v r. 2002 OKEČ 52 maloobchod

Počet a podíl maloobchodních prodejen v tom s prodejní plochou v m2 Celkem

do 120

120399

400999

10002499

Počet 2500- 5000- 10 tis. stánků 4999 9999 a více

52.1

Maloobchod (M.) v nespecializov. prodejnách

58 147 50 095

6 682

894

269

62

126

18

2 440

52.2

M. s potravinami, nápoji a tab. výr. .ve specializovaných prod.

9 796

8 340

1 435

21

0

0

0

0

224

52,3

M. s farmaceutickým,zdravot., kosmetickým a drog. zboţím

5 884

4 756

1 070

21

24

0

12

0

730

52.4

Ostatní maloobchod s novým 54 716 49 211 zboţím ve specializ. prodejnách

4 098

755

419

122

90

22

6 172

52.5

M. s pouţitým zboţím v prodejnách

1 622

1 595

23

0

3

0

2

0

52.6

M. ve stáncích a na trzích

7 033

6 872

154

0

4

0

3

0

8 145

52.7

Opravy výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost

5 181

5 078

100

0

2

0

0

0

1 076

1 691

721

184

233

40

1,19

0,51

52

Celkem

142379 125947 13 562 100,0

88,46

9,53

0,32

2 446

21233

Pramen: ČSÚ: publikace kód 9107-05

25

S přihlédnutím k předválečným a poválečným historickým údajům, prezentuje tato publikace aproximativní časovou vývojovou řadu údajů o maloobchodních sítích na území ČR: Aproximativní porovnání stavu v roce 1989, výsledku censu 1998 a šetření 2002 1929 1946 1953 Statistika MOCR Census1989 ČSÚ 1998 Šetření ČSÚ 2002 Rozdíl 2002 -1998 Rozdíl 2002 -1989

Historické údaje ČSÚ a MOCR

Počet jednotek celkem 172 339 82 091 61 846 42 763 97 860 142 378 + 44 518 + 99 615

z toho do 400 m2 PP . . . cca 41 500 95 517 139 509 + 43 992 + cca 98 000

od 400 m2 PP . . . cca 1 200 2 343 2 869 + 526 + cca 1 600

Odhad celk.PP m2 . . . 3 509 904 7 165 948 13 577 000 + 6 411 052 + 10 067 096

PP na 1 obyv. m2 . . . 0,33 0,70 1,33 + 0,63 + 1,00

PP - prodejní plocha v m2

Předchozí odhadovaný vývoj maloobchodní sítě do roku 2002, umoţňuje téţ základní mezinárodní porovnání, z něhoţ vyplývá dosaţená úroveň maloobchodu v ČR: Aproximativní mezinárodní srovnání - prodejní plocha (PP) v m2 a obrat v € na obyvatele - 2002 Dánsko 1,40 3 872

m2/obyvatel

PP €/1 m2 PP

Německo 1,35 2 943

Itálie 1,35 2 860

Nizozemsko 1,10 4 446

Rakousko 1,60 2 886

Česko (2002) 1,33 2 314

Zahraniční údaje podle Handel aktuell za rok 2005 – EuroHandelsinstitut, Köln a. R

Z jiného zahraničního zdroje vyplývá za léta 2002 a 2005 dále uvedené srovnání, zúţené na prodejní plochy potravin na jednoho obyvatele takto:

Rok PP prodejen potravin m2/obyvatel

2002 2005

Dánsko 0,39 0,41

Německo 0,38 0,38

Francie 0,29 0,30

V.Británie 0.21 0,23

Polsko 0,08 0,11

Slovensko 0,09 0,14

Česko 0,14 0,18

Pramen: MF-www.PLANET.RETAIL.DE

Prodejní plochana1obyvateleaobratna1m2prod.plochy vtis.eur(rok2002) 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00

PPm2 obratvtis. euro/1m2PP

Dánsko

Česko

Itálie

26

Německo Nizozemsko Rakousko

Spotřebitelská a odborná veřejnost, jakoţ i územní orgány hodnotí dosaţený stupeň obchodní vybavenosti převáţně pozitivně, a to vč. velmi liberálního přístupu k vyuţívání prodejních kapacit z hlediska otvírací (prodejní - provozní) doby. Nicméně monitoring investičních síťových aktivit zachycuje v posledním období i případy, kdy správa a samospráva, resp. různá občanská sdruţení mají zásadní námitky k dalším přírůstkům velkých obchodních kapacit (jejich novostaveb) s argumenty ţivotního prostředí, komunikační náročnosti a jejích důsledků apod. Optimalizace dimenzí obchodních sítí zůstává s ohledem na ţádoucí respektování koexistence velkých, převáţně nadnárodních řetězců se sítěmi národních firem vč. maloobchodních aliancí nadále aktuální. Vstup ČR na trh EU vybízí ke komparacím obchodní vybavenosti i její ekonomiky. Specifickým problémem je také působení maloobchodu v příhraničí se sousedními vyspělými zeměmi (diference v cenách, provozní době apod.). Ze zdroje INCOMA Research je dále prezentován přehled o počtech velkých prodejen největších obchodních řetězců, které tvoří základní skelet obchodní sítě pro zboţí denní potřeby. Z přehledu vyplývá, ţe v ČR bylo k 31. 12. 2005 evidováno ve sledovaných velkých společnostech se zahraniční účastí a v druţstevních řetězcích ve frekventovaných formátech (hypermarket, supermarket, diskont, OD ap.) přes 1 500 jednotek.

Počty a plochy prodejních jednotek maloobchodních řetězců v r. 2004 a 2005 Firma, formát Albert Billa Carrefour COOP Diskont CS Edeka Delvita Globus Hypernova Interspar Kaufland Lidl Norma Penny Market Plus Diskont Terno supermarket Tesco hyper. a disk. Tesco OD Julius Meinl Julius Meinl XL TIP (Tempo) TUTY Celkem

Počet jednotek 31. 12. 2004 30. 6. 2005 31. 12. 2005 183 72 10 32 38 95 10 48 17 57 98 30 151 117 4 19 6 76 5 74 294 1436

184 72 11 33 38 95 10 51 19 57 114 31 151 118 4 20 6 76 5 74 302 1471

241 76 11 33 38 98 10 53 22 68 123 35 157 120 2 33 5 x x 77 310 1 512

Prodejní plochy v m2 30. 6. 2004 31. 12. 2004 31. 12. 2005 132 78 70 420 78 800 10 567 25 340 82 317 79 000 174 570 77 900 178 900 66 000 16 447 90 530 67 502 13 318 135 849 8 138 44 514 6 450 34 499 61 232 1 454 871

137 945 70 920 88 800 10 567 25 340 82 317 79 000 197 320 81 900 192 401 98 000 17 147 94 130 72 452 13 318 151 349 8 138 45 747 6 450 34 499 61 232 1 571 240

174 961 73 890 97 800 11 047 25 340 82 317 79 000 233 043 97 800 230 091 124 000 20 047 97 730 74 232 13 318 189 373 8 138 45 747 6 450 35 301 63 643 1 737 577

Pramen: Incoma Research

27

Česká republika

Moravskoslezský

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

Praha

Počty prodejních jednotek sledovaných maloobchodních řetězců podle krajů k 31. 12. 2005

Albert

59

13

10

10

6

7

7

6

9

14

39

17

17

26

241

Billa

7

6

4

2

1

6

4

2

3

7

11

9

3

11

76

Carrefour

3

2

1

1

1

11

1

1

2

2

33

1

COOP Diskont

1

3

1

1 1

4

11

7

1

6

2

2

2

16

8

1

Delvita

32

5

5

4

6

9

6

6

Globus

3

Hypernova

2

7

3

3

2

3

2

3

3

Interspar

3

1

2

1

1

3

1

1

Kaufland

3

8

5

2

3

9

3

3

2

Lidl

12

19

8

4

5

15

5

4

7

Norma

12

9

1

3

3

4

3

Penny Market

9

19

16

14

8

15

8

12

11

10

10

8

6

11

157

Plus Diskont

15

25

2

4

8

19

6

11

8

4

2

7

4

5

120

Tesco H, S, D

3

4

2

1

2

3

1

1

2

3

3

7

35

Tesco OD

1

1

1

CS Edeka

1

2

38 2

9

4

1

1

5

4

3

4

1

2

6

3

14

1

2 1

1

4

56

5

1

1

2

1

8

TUTY

9

100

48

6

4

36

27

18

132

217

108

55

59

96

87

80

111

98

1

10

9

53

2

2

22

5

6

11

68

9

6

12

123

1

1 165

7

35

TIP

Celkem

3

107

5 2

10

72

66

2

77

50

310

157 1 512

Pramen: Incoma Research

Rok 2005 potvrdil, ţe dominantami maloobchodní sítě byly velkokapacitní hypermarkety, ať jiţ umístěné individuálně nebo v soustředěných obchodních centrech na okraji nebo i uvnitř velkých měst a obklopeny četnými satelitními jednotkami. (Rozvoj jednotlivých segmentů sítí vyhodnocuje a prezentuje pravidelně v samostatných studiích Incoma Research - viz webové stránky GfK a Incomy Research). Výraznými jednotkami obchodních center nebo jako samostatné objekty jsou rovněţ jednotky typu hobby-market několika zahraničních firem a značek (OBI, Baumax, Bauhaus, Hornbach, IKEA, Mountfield, Globus – Baumarkt ad.), stovky supermarketů, diskontů a cash&carry velkoobchodů. Z výzkumů vyplývá, ţe v r. 2005 fungovalo v ČR 192 hypermarketů a 206 obchodních center s plochou nad 5000 m2 ploch s několika tisíci menších obchodních jednotek převáţně maloobchodních s velkým podílem prodeje odívání. Co do struktury na trhu vzniklo ji deset nákupních center s více neţ 100 nájemci a dalších 30 center s 50 a více nájemci. Velmi dynamicky téţ roste podíl zábavních a stravovacích jednotek v centrech. Dosavadní regionální, resp. městská nevyrovnanost ve vybavenosti nákupními centry opodstatňuje jejich další vznikání. Z hlediska vývoje orientace spotřebitelského zájmu o jednotlivé segmenty obchodní sítě je důleţité soustavné zkoumání „hlavního nákupního místa potravin“, resp. narůstající zájem o moderní prodejní jednotky v síti, kdyţ zjištění z roku 2005 také potvrzuje trvalou pozici hypermarketů, ale současně i silné

28

zaměření na diskonty v posledním období. To dokládají i výsledky ekonomiky maloobchodu v jeho struktuře. % podíl zájmu o druh jednotky jako hlavního nákupního místa potravin

Druh jednotky

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Hypermarket

10

23

25

33

38

34

35

Supermarket

27

26

25

24

19

21

20

Diskont

15

15

15

16

19

18

22

¨Menší prodejny

46

34

33

25

23

25

20

Jinde

2

2

2

2

2

2

4

Pramen: INCOMA Research + GfK Praha

40 30 20 10 0

Nákupní místapotravindlezájmuspotřebitelů-podíl v%

2000

2001 2002 2003 hypermarket supermarket menšíprodejna ostatní

2004 diskont

2005

Ţebříček největších obchodních firem se v r.2005 podle Incomy Research a Moderního obchodu změnil. První zůstala společnost Makro Cash&Carry, převáţně orientovaná na velkoobchodní podnikání a dodávky malému a středními podnikání - tedy ne zcela srovnatelná s maloobchodními řetězci. Na druhé místo postoupila skupina Schwarz zahrnující diskontně zaměřené hypermarkety Kaufland a diskontní prodejny Lidl. Na třetí pozici se zařadila společnost Ahold CR (s jednotkami Albert a Hypernova), současně největší maloobchodní firma na trhu (trţby druhé skupiny Schwarz jsou součtem dvou samostatně operujících společností: Kaufland a Lidl). Dalších míst dosáhly skupina REWE a společnost Tesco Stores ČR, která mimo jiné uvedla na trh novou linii menších prodejen. Na 6. - 7. pozici se s téměř shodnými trţbami dostala skupina Tengelmann, zahrnující diskonty Plus a hobbymarkety OBI.a společnost Globus ČR. Osmá je a.s. GECO TABÁK. Další skupina SPAR ČR je na 9. místě a tabulku „deseti“ uzavírá firma Carrefour (připravované převzetí jeho jednotek společností Tesco se do výsledků r.2005 ještě nepromítá).

29

Pořadí 1 2

3 4

5 6 7 8 9 10

Skupina - firma MAKRO Cash&Carry, s.r.o. Schwarz ČR Kaufland, v.o.s. Lidl, v.o.s. Ahold Czech Republic, a.s. REWE ČR Billa, s.r.o. Penny Market, s.r.o. Tesco Stores ČR, a.s. Tengelmann ČR Globus, k.s. GECO TABÁK a.s. Spar ČR (Spar Česká obchodní, Spar Šumava) Carrefour ČR, s.r.o.

2004 38,2 31,5 23,5 8,0 34,6 22,8 8,0 14,8 20,5 18,3 18,9 10,9 10,0 10,0

Tržby – odhady Incoma Research

Trţby v mld. Kč vč. DPH 2005 změna 2005-2004 37,5 - 0,7 37,0 + 5,5 25,0 + 1,5 12,0 + 4,0 36,0 + 1,4 23,2 + 0,4 8,0 0 15,2 + 0,4 22,5 + 1,5 19,4 + 0,7 19,0 + 0,1 12,5 + 1,6 11,0 + 1,0 11,0 + 1,0

Pramen: Incoma Research – Moderní obchod

Celkové trţby TOP10 společností vzrostly podle výzkumu Incomy Research (u některých firem podle odhadů) meziročně z 215 na téměř 230 mld. Kč, t. j. nárůst o cca 7%. Rychleji rostla prodejní plocha, tudíţ se zřejmě poněkud sníţila – alespoň dočasně - produktivita prodejních ploch. To lze spojovat jak s otevíráním nových prodejen v méně výhodných lokalitách, tak rostoucí konkurencí. Nejnovější řebříček TOP 50 obchodních společností za rok 205 podle ČON - Moderní obchodu a Incoma Research je v příloze v mezinárodních přehledech této publikace. Tradičním významným segmentem sítí jsou nadále spotřební družstva sdružená ve Svazu českých a moravských spotřebních druţstev. Představovala i v roce 2005 jedno z největších podnikatelských seskupení na vnitřním trhu s českým kapitálem, s celkovým maloobchodním prodejem téměř 26 mld. Kč. Integrující komerční součástí aktivit spotřebních druţstev byl nadále jejich velkoobchodní obrat, dosahující v roce 2005 téměř 13 mld. Kč (COOP Centrum, COOP Morava). Rozsah činnosti spotřebních druţstev statisticky dokládá následující přehled základních ukazatelů v časové řadě a za rok 2005: Ukazatel

1996

1998

2000

2002

2003

2004

2005

Počet SD sdruţených v SČMSD Maloobchodní prodej v mld. Kč Počet stálých prodejen Prodejny v ekonomickém pronájmu Počet stálých pohostinských provozoven Pohostinství v ekonomickém pronájmu Počet zaměstnanců Počet členů SD v tis.

70 25,9 4 356 2 317 95 725 26 034 579

67 28,9 3 760 2 030 55 500 23 500 518

64 27,4 3416 1681 40 371 19504 433

63 26,9 3 118 1 476 28 268 17 184 400

62 26,6 3 117 1 337 28 247 16 777 380

62 26,3 3 090 1 286 35 222 16 299 340

61 25,8 3 074 1 260 35 199 15 927 304

Pramen: dokumentace SČMSD

Progresivní podnikatelský směr v systému spotřebních druţstev SČMSD představují maloobchodní řetězce, jejichţ podíl na celkovém maloobchodním obratu systému spotřebních druţstev dosáhl v roce 2005 téměř 36%. Vedle 5 potravinářských řetězců funguje rovněţ řetězec COOP Stavebniny. Počet a

30

obrat maloobchodních jednotek, zařazených do potravinářských řetězců, se vyvíjel – v návaznosti na předchozí léta – v roce 2005 takto: Řetězec COOP TUTY COOP TIP COOP TEMPO COOP DISKONT COOP TERNO COOP STAVEB. Celkem

Typizovaná velikost jednotek v m2 do 500 500 -1000 1000+ 400 - 500 3000 x

Počet jednotek k 31.12. 2001 198 57 29 4 29 317

Výsledek v roce 2005

2003

2004

2005

262 60 12 32 4 18 388

287 62 12 32 4 16 413

305 65 12 34 4 14 434

Počet SD 25 14 7 14 3 10 x

Trţby v tis. Kč

4 245 569 1 968 204 773 973 972 916 1 195 831 182 203 9 338 696

Podíl na trţbách SD

16,46 7,63 3,00 3,77 4,64 0,71 36,21

Pramen: Dokumentace SČMSD

Jako součást podnikatelských struktur a sítí se nadále rozvíjel v roce 2005 obchod spojený s motorismem (OKEČ 50), ve kterém funguje modernizovaná síť jednotek prodávajících motorová vozidla a příslušenství vč. poskytování souvisejících sluţeb a stejně tak podstatně přebudovaná síť čerpadel PHL z valné části poskytujících téţ obchodní a pohostinské sluţby (v podobě tzv. „convenience“ jednotek). Resortní specifická statistika MPO vykázala v průběhu roku 2005 za 322 podnikatelských subjektů 1 936 čerpacích stanic (ČS), z nichţ více jak 1 700 stanic nabízí mimo PHL další převáţně maloobchodní popř. stravovací sluţby. Strukturu provozovatelů ČS tvoří zahraniční značkové petrolejářské společnosti v počtu 558 ČS - AGIP, AVANTI, EIGL/AVIA, ESSO, Conoco Phillips, OMV, SHELL, SLOVNAFT s (TOTAL svoji činnost v ČR ukončil). Dále síť ČS tvoří obchodní řetězce - v březnu 2006 jiţ na 50 jednotek společností AHOLD CZ, CARREFOUR ČR, GLOBUS ČR, MAKRO Cash & Carry ČR a Tesco a tuzemské společnosti, mezi nimi největší BENZINA a.s. s 316 ČS, dále ČEPRO a.s. se 193 ČS a Paramu Trysk s 19 ČS. (majetkový podíl státu ve společnostech Benzina a Paramo byl v souvislosti s operací Unipetrol prodán). Počty stanic se dále zvyšují, za poslední rok zhruba o 50 ČS, nicméně statistika ještě nepodchycuje všechny ČS (podle odhadu pokrývá 85 – 90 % reálné sítě). Nevelkým podílem na celkových trţbách maloobchodu (mezi 2 – 3 %), nicméně ve specifických sluţbách hojně vyuţívaný, je maloobchod provozovaný mimo prodejny Statistika uvádí do roku 2 003 cca 9 500 podnikatelských jednotek v trţbami přes 17 mld. Kč. Mapování tohoto segmentu není dosud zcela vyčerpávající, nicméně z dokumentace ADMAZ vyplývá, ţe základní strukturu tzv. „Home Shopping“ tvoří katalogový prodej, internetový prodej, teleshopping a osobní prodej. Tradiční zásilkový (katalogový) prodej (B2C+B2B) je oceněn na 9 mld. Kč. Pokud jde o internetový trh, resp. retail, je oceněn za rok 2005 Asociací pro elektronickou komerci na 10 mld. Kč obratu (bez cestování) při meziročním růstu o 40 %. Podle počtu zákazníků připadá 31 % na knihy, a hudbu, 25 % na PC a příslušenství, 22 % na elektroniku – jde vesměs o odhadované hodnocení. Pokud jde o další vývoj velkoobchodních struktur a podnikatelů zabývajících se zprostředkováním obchodu, vypovídá o jejich četnosti a strukturách podle právních forem přehled z Registru ekonomických subjektů a rovněţ tak dále uvedené údaje o ekonomických a finančních výsledcích této oblasti obchodování. Z technologického a komerčního hlediska platí, ţe původní „klasický“ velkoobchod značně ustoupil novým formam obchodu B2B (bussines-to-bussines). Ve velkých řetězcích jde vesměs

31

o vlastní velkoobchodní základny vyuţívající moderní logistiku, vzájemné provazování aktivit na vnitřním a mezinárodním trhu, nastolování nových forem elektronizované součinnosti mezi výrobou (dodavateli) a prodejci jako např. ECR. Výrazným rysem velkoobchodních aktivit jsou různé formy koncentrace nákupní činnosti v podobě alianci, společného nákupu řetězců (firemních i dobrovolných apod.). Nadále v této oblasti působí firmy převáţně specializované na zahraniční obchod. Se vstupem do EU frekvence těchto aktivit značně stoupla, coţ dokládají výsledky exportu a importu. Jakkoli podnikatelská pestrost a soutěţivost přináší stále kvalitnější nabídku zvláště maloobchodu, klade na druhé straně zejména z hlediska přepravy (zvláště kamionové) značné nároky na ţivotní prostředí a infrastrukturu nadměrným zatíţením stávající i budované silniční sítě. O vývoji velkoobchodní a zprostředkovatelské činnosti vypovídají údaje o tržbách a jejich struktuře v trojmístné OKEČ z časových řad ČSÚ za posledních pět let. Výrazný je podíl velkoobchodu „meziprodukty“, ale i zprostředkování velkoobchodu a „ostatní“ velkoobchod vykazují vysokou (nadprůměrnou) dynamiku: Indexy tržeb bez DPH ve velkoobchodě (z časových řad ČSÚ) Index – průměr roku 2000 = 100, běţné ceny

2001

2002

2003

2004

2005

*)podíl

(OKEČ 51)

Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu

109,9

110,7

116,6

131,6

139,2

100,0

(OKEČ 51.1)

Zprostředkování velkoobchodu

117,7

120,7

132,1

141,3

153,5

3,3

(OKEČ 51.2)

Velkoobchod se základními zemědělskými produkty a ţ.zvířaty

104,6

98,7

93,9

101,8

102,2

2,4

(OKEČ 51.3)

Velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky

115,.5

121,4

125,7

134,8

136,9

15,2

(OKEČ 51.4)

Velkoobchod s výrobky převáţně pro domácnost

105,8

108,2

113,1

122,6

128,6

18,5

(OKEČ 51.5)

Velkoobchod s meziprodukty (kromě zeměděl.), odpadem a šrot.

109,8

103,8

111,3

133,6

141,6

37,6

(OKEČ 51.8)

Velkoobchod se stroji, strojním zařízením a potřebami

108,0

107,0

105,1

113,9

120,5

10,7

(OKEČ 51.9)

Ostatní velkoobchod

109,5

116,8

125,2

141,6

154,2

12,3

Index – stejné období předchozího roku = 100, běţné ceny

2001

2002

2003

2004

2005

*)podíl

(OKEČ 51)

Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu

109,9

100,7

105,3

112,8

105,8

100,0

(OKEČ 51.1)

Zprostředkování velkoobchodu

117,7

102,6

109,4

106,9

108,7

3,3

(OKEČ 51.2)

Velkoobchod se základními zemědělskými produkty a ţ.zvířaty

104,6

94,3

95,1

108,4

100,4

2,4

(OKEČ 51.3)

Velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky

115,5

105,1

103,6

107,3

101,6

15,2

(OKEČ 51.4)

Velkoobchod s výrobky převáţně pro domácnost

105,8

102,4

104,5

108,4

104,9

18,5

(OKEČ 51.5)

Velkoobchod s meziprodukty (kromě zeměděl.), odpadem a šrot.

109,8

94,6

107,2

120,0

106,0

37,6

(OKEČ 51.8)

Velkoobchod se stroji, strojním zařízením a potřebami

108,0

99,1

98,3

108,3

105,8

10,7

109,5

106,6

(OKEČ 51.9) Ostatní velkoobchod *) Podíl OKEČ na celkových tržbách v r. 2004 v %

107,2 113,1 108,8 12,3 Pramen:Časové řady ČSÚ

Prolínání sítě pohostinství a ubytování s maloobchodní sítí pokračovalo i v roce 2005 s tím, ţe provozní jednotky stravování a ubytování vykazují přírůstky spíše neţ maloobchod. Ke zcela markantnímu propojení dochází zejména v nově budovaných a provozovaných obchodních centrech a galeriích. Údaje o sítích stravovacích provozoven jsou k dispozici nadále ze samostatného censu z r. 2001. Pokud jde o ubytování jsou kapacity nadále průběţně sledovány jednak registrem ubytovacích zařízení ČSÚ a jednak pravidelnou statistikou o cestovním ruchu (viz zvl. kapitola).

32

Ekonomické výsledky odvětví obchodu a odvětví ubytování a stravování Ekonomický vývoj ČR je za rok 2005 spojen s určitými změnami v dynamice rozhodujících faktorů růstu HDP. Výrazně se projevil vliv exportu, resp. celkový vývoj zahraničního obchodu, především jeho pozitivní obchodní bilance, coţ je i odrazem vývoje v EU a konkurenceschopnosti vývozců, a to i při posilování domácí měny. Tempo spotřeby bylo pomalejší neţ HDP. Spotřebitelský maloobchodní trh vykázal však solidní růst bez podstatnějších inflačním vlivů jako je odraz daného disponibilního důchodu domácností a potenciální poptávky všech jeho účastníků a také trvale a stále více vyuţívané nabídky v různých formách úvěrového prodeje. Svůj odraz mají v ekonomice ochodu i opatření spojená s reformou veřejných financí (např. sazba DPH ve stravování) a některé další dopady vyplývající ze světového vývoje cen stěţejních surovin (hlavně ropy) a v určitých oblastech i ze vstupu ČR do EU (komodity z třetích zemí). Celkový výkon obchodu měří souhrnně dosaţené trţby, v kontextu s nimi výnosy, výkony, přidaná hodnota a další ukazatele. Souhrnný výkon obchodu – měřený trţbami bez DPH v běţných cenách – je souhrnně představován za rok 2005 takto:

Trţby v mil. Kč bez DPH

Index

2004

2005

Obchod OKEČ G (50+51+52)

2 609 192

2 746 906

2005/2004 105,3

Maloobchod (širší) – OKEČ 50+52

1 056 379

1 103 719

104,5

Obchod v motorismu - OKEČ 50

365 811

394 883

107,9

Maloobchod – OKEČ 52

690 569

708 836

102,6

Velkoobchod – OKEČ 51

1 552 813

1 643 187

105,8

109 338

106 728

97,6

Ubytování a stravování OKEČ H 55

Pramen: ČSÚ

Dynamika a objem trţeb bez DPH jsou výsledkem komerčního a ekonomického usilování, pro něţ jsou dány hlavní předpoklady v kupní síle domácností a v podmínkách podnikatelské sféry v jejích obchodních vztazích a spotřebě. Za rok 2005 platí, ţe vedle relativně pomalejší spotřeby domácností prostřednictvím maloobchodu, při poklesu trţeb v ubytování a stravování (vliv upravené sazby DPH) se podstatně intenzivněji naplnila výkonnost obchodu v oběhu a spotřebě v podnikatelských subjektech vč. mimořádného růstu zahraničního obchodu, coţ také prokazují údaje za OKEČ 51 - velkoobchod. Výrazné jsou rovněţ ukazatele v obchodě v motorismu (OKEČ 50), kde bylo dosaţeno vyšší dynamiky trţeb jiţ pod vlivem cen v prodeji PHM, ale i v dalších součástech tohoto segmentu. Trendy vykazované v trţbách se promítají v dalších ekonomických ukazatelích. V porovnání s rokem 2004 se ekonomické výsledky 2005 jeví v rozhodujících parametrech takto:

33

Ukazatel

Výkony (vč. obchodní marţe) v mil. Kč

Výkonová spotřeba v mil. Kč

Účetní přidaná hodnota v mil. Kč

Odvětví OKEČ

2004

OKEČ G 50+51+52 v tom OKEČ 50 OKEČ 51 OKEČ 52 OKEČ H 55 OKEČ G 50+51+52 v tom OKEČ 50 OKEČ 51 OKEČ 52 OKEČ H 55 OKEČ G 50+51+52 v tom OKEČ 50 OKEČ 51 OKEČ 52 OKEČ H 55

2005

603 006 91 080 339 219 172 707 100 138 334 275 57 225 197 754 79 295 66 243 268 732 33 855 141 465 93 411 33 894

631 803 100 668 353 045 178 090 97 788 349 579 63 455 205 130 80 993 64 842 282 225 37 213 147 915 97 097 32 947

Index 2005/2004 104,8 110,5 104,1 103,1 97,7 104,6 110,9 103,7 102,1 97,9 105,0 109,9 104,6 103,9 97,2 Pramen: ČSÚ

Ukazatele finančního hospodaření za rok 2005 potvrzují s výjimkou ubytování a stravování převáţně příznivý vývoj. S tím souvisí vývoj docilované obchodní marţe, jako rozhodujícího zdroje ekonomické síly a financování. V procentním vyjádření se marţe se proti roku 2004 při svém objemovém růstu, jako odraz komerčních a ekonomických aktivit, obchodní soutěţe i ostré konkurence, spíše sníţila. Ve velikostní struktuře podniků v jednotlivých segmentech obchodu podle OKEČ byla percentuálně vyjádřená marţe niţší ve velkých podnicích (se 100 a více zaměstnanci) neţ ve středních a malých podnicích:

Marţe v % vyjádření v OKEČ Obchod (50 + 51 + 52) Prodej a opravy automobilů (50) Velkoobchod (51) Maloobchod (52)

2004

2005

15,9 10,4 14,4 21,8

15,5 10,3 13,7 21,9

Rozdíl 2005-04 v p.b.

Marţe 2005 v podnicích se 100 a více zaměstnanci

0,4 2004v -p.b. - 0,1 - 0,7 0,1

13,6 9,8 9,6 21,6 Pramen: ČSÚ

Základní relace rozhodujících faktorů ekonomiky obchodu OKEČ G za rok 2005 v porovnání s předchozím rokem souhrnně vyznívají takto:

34

OKEČ

Podniky

Rok Index

Trţby za prodané zboţí

a 2004 2 408 132 všechny 2005 2 533 663 2005/4 105,2 OKEČ 2004 815 587 G se 100 a více obchod 2005 874 333 zaměstnanci 50+51 2005/4 107,2 +52 2004 443 551 podniky se 100 a více z. 2005 496 908 nadnárodní 2005/4 112

Náklady Výkony na Obchodní vč. Výkonová prodané marţe obchodní spotřeba zboţí marţe b c (= a – b) e (= f + g) f 2 025 396 382 736 603 006 334 275 2 142 206 391 457 631 803 349 579 105,8 102,3 104,8 104,6 698 524 117 063 183 404 105 334 755 296 119 037 195 438 112 018 108,1 101,7 106,6 106,3 370 846 72 705 116 821 72 171 418 361 78 547 135 333 81 014 112,8 108,0 115,8 112,3

Účetní % podíl přidaná ÚPH hodnota z výkonů ÚPH rozdíl g 268 732 44,6 282 225 44,7 105 0,1 78 070 42,6 83 420 42,7 106,9 0,1 44 650 38,2 54 319 40,1 121,7 1,9

Pramen: ČSÚ, propočty MAG

V obchodě je zřejmá „ekonomická síla“ velkých podniků, zejména nadnárodních. Podstatně problematičtější je vývoj ekonomiky v odvětví ubytování a stravování, kde meziroční indexy převáţně nedosáhly v r. 2005 úrovně předešlého roku (vliv sazby DPH ve stravování na celé odvětví):

OKEČ

Podniky

Rok Index

2004 všechny 2005 2005/04 2004 H 55 podniky se ubytování 100 a více 2005 a stravov. zaměstnanci 2005/04 2004 podniky se 100 a více z. 2005 nadnárodní 2005/04

Trţby celkem

109 338 106 728 97,6 22 803 23 541 103,2 15 156 14 185 93,6

Trţby za vlastní výrobky a sluţby 97 858 95 421 97,5 20 794 21 294 102,4 13 959 12 702 91,0

Výkony a (= b+c) 100 138 97 788 97,7 21 445 22 027 102,7 14 301 13 081 91,5

Výkonová spotřeba b 66 243 64 841 97,9 11 544 12 254 106,2 7 595 7 095 93,4

Účetní přidaná hodnota ÚPH c 33 894 32 947 97,2 9 901 9 773 98,7 6 706 5 986 89,3

% podíl ÚPH z výkonů rozdíl 33,8 33,7 -0,2 46,2 44,4 -1,8 46,9 45,8 -1,1

Pramen: ČSÚ, propočty MAG

S cílem poskytnout v této publikaci téţ delší střednědobou časovou řadu údajů o výkonnosti obchodu, je vyuţito publikování revidovaných údajů o vývoji obchodu, ubytování a stravování za léta 2000 – 2003 (publikace kód 9107-05 navazující - byť s metodickými odlišnostmi - na dokumentaci za období od r. 1997 – kód 9102-02). To umoţňuje vytvořit delší aproximativní sled základních ekonomických parametrů takto

35

Obchod (OKEČ G – 50 + 51 + 52) v letech 1997 – 2005 Ukazatel Počet podniků (firem) index Pracovníci celkem ve FO index Trţby celkem mil. Kč index

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

213 072

230 289

222 351

240 985

237 117

237 088

233 424

233 278

233 338

x

108,1

96,6

108,4

98,4

100,0

98,5

99,9

100,0

730 983

704 927

697 289

693 255

706 242

725 936

709 380

709 581

729 976

x

96,4

98,9

99,4

101,9

102,8

97,7

100,0

102,9

1 784 845 1 950 157 1 903 838 2 059 844 2 152 825 2 224 614 2 382 116 2 609 192 2 746 906 x

109,3

97,6

108,2

104,5

103,3

107,1

109,5

105,3

Výkony vč. obch. marţe mil. Kč index

381 155

402 663

400 577

462 259

475 394

496 975

539 732

603 006

631 803

x

105,6

99,5

115,4

102,8

104,5

108,6

111,7

104,8

Účetní přidaná hodnota mil. Kč index

146 418

168 656

162 677

193 829

208 682

228 468

240 699

268 732

282 225

x

115,2

96,5

119,1

107,7

109,5

105,4

111,6

105,0

Ubytování a stravování (OKEČ H – 55) v letech 1997 – 2005 Ukazatel

1997

Prům. počet podniků (firem) index Pracovníci celkem ve FO index Trţby celkem mil. Kč index

34 544 148 537 63 985

Výkony vč. obch. marţe mil. Kč index

57 394

Účetní přidaná hodnota mil. Kč index

15 251

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

42 636

39 785

49 159

49 335

47 777

48 735

48 687

48 356

123,4

93,3

123,6

100,4

96,8

102,0

99,9

99,3

162 302

161 454

165 590

167 764

167 681

168 868

168 075

168 928

109,3

99,5

102,6

101,3

100,0

100,7

99,5

100,5

69 189

67 625

78 348

83 626

92 476

105 262

109 338

106 728

108,1

97,7

115,9

106,7

110,6

113,8

103,9

97,6

61 892

60 794

74 302

78 276

84 042

97 251

100 138

97 788

107,8

98,2

122,2

105,3

107,4

115,7

103,0

97,7

15 123

16 543

20 353

23 698

27 550

31 695

33 894

32 947

99,2

109,4

123,0

116,4

116,3

115,0

106,9

97,2

Údaje za roky 1997-1999 nejsou metodicky návazné na údaje za období od r. 2000; Prameny: ČSÚ kódy publikací 9102-02, 9107-05, 9105-05; index - řetězový

36

Zaměstnanost a mzdy v obchodě a ubytování a stravování Vývoj zaměstnanosti byl obdobně jako v roce 2004 (proti roku 2003) i v roce 2005 příznačný růstem ve velkých podnicích a spíše stagnací v podnicích do 99 zaměstnanců. Tento jev je diferencovaně příznačný ve všech součástech obou odvětví a týká se jak celkových počtů pracovníků, tak zaměstnanců. Lze to povaţovat za další odraz trvale probíhající koncentrace, byť v posledních letech poněkud pomalejší a nesoucí nové znaky spojené se změnami v dislokaci obchodních sítí a rovněţ tak s uplatňováním nových technologií, kdy se nadále mění a zvyšují poţadavky na podnikatele i zaměstnance. Předmětem podnikatelského zájmu zůstává růst produktivity a efektivnosti práce, současně se vyţaduje, růst kvalifikace, flexibilita pracovní síly podle potřeb obchodního provozu s diferencovaným časovým zapojením. Je zřejmé, ţe původní šance pro zapojení lidí do obchodního podnikání a zaměstnání se mění. Produktivnější formáty obchodování sniţují svoji potřebu zaměstnanců, na druhé straně vyvstávají nové příleţitosti v nových kapacitách (např. obchodních centrech) dále v souvislosti s aplikacemi nových technologií, a také se zvyšujícími se potřebami sluţeb atd. Také rostoucí sluţby velkoobchodního charakteru při svém objemové expanzi vyţadují personální saturaci, která se projevuje v přírůstcích pracovních sil. Vývoj dokládají jak souhrnné ekonomické ukazatele o zaměstnanosti, mzdách a výkonnosti, tak poznatky z oblasti sociálních aspektů práce (aplikace firemních vnitřních předpisů či kodexů, kolektivního vyjednávání apod.). Počet pracovníků se oproti roku 2004 zvýšil o 2,9 % (v roce 2004 proti roku 2003 ke změně téměř nedošlo). Nejvíce rostl počet pracovníků v r. 2005 ve velkoobchodě o 4,3 %. Z hlediska velikostních kategorií vzrostl počet pracovníků v podnicích se 100 a více zaměstnanci o 7,5 %, v menších podnicích o 1,6 % (v r. 2004 počet proti roku 2003 poklesl o 0,8 %). Pohyb v počtech pracovníků a zaměstnanců byl téměř stejný, tudíţ nedošlo k významnějšímu posunu v počtu podnikatelů a členů rodin: Vývoj počtu pracovníků v obchodě a v ubytování a stravování v letech 2003 - 2005 Podniky s počtem zaměstnanců celkem 50 + 51+ 52 100 a více Obchod 0 – 99 celkem 50 + 52 Maloobchod 100 a více širší 0 – 99 celkem 50 100 a více Obchod v motorismu 0 – 99 celkem 51 100 a více Maloobchod 0 – 99 celkem 52 100 a více Velkoobchod 0 – 99 celkem 55 100 a více Ubytování a stravování 0 – 99 a více Odvětví OKEČ

2003

2004

Index 2004/03

2005

Index 2005/04

709 380 147 225 562 155 474 969 105 014 369 955 91 981 9 579 82 409 234 411 42 212 192 199 382 988 95 442 287 546 168 868 21 888 146 960

709 581 151 660 557 921 475 201 109 026 366 175 91 555 10 812 80 743 234 380 42 634 191 746 383 645 98 214 285 431 168 075 21 604 146 471

100,0 103,0 99,2 100,0 103,8 99,0 99,5 112,9 98,0 100,0 101,0 99,8 100,2 102,9 99,3 99,5 98,7 99,7

729 976 163 065 566 911 485 585 116 678 368 907 93 399 11 177 82 222 244 391 46 387 198 004 392 185 105 502 286 683 168 928 22 302 146 626

102,9 107,5 101,6 102,2 107 100,7 102,0 103,4 101,8 104,3 108,8 103,3 102,2 107,4 100,4 100,5 103,2 100,1 Pramen: ČSÚ

37

Vývoj počtupracovníkůvobchodě,ubytování astravování, vtis.osob

400 350 300 250 200 150 100 50 0

2003 2004 2005

OKEČ50

OKEČ51

OKEČ52

OKEČ55

Průměrné měsíční mzdy rostly v roce 2005 v obchodě i v pohostinství a ubytování diferencovaně podle jednotlivých odvětví a jejich částí. Nadále byly nejvyšší mzdy ve velkých velkoobchodních podnicích. Nízké mzdy měli i nadále zaměstnanci maloobchodu a vůbec nejniţší mzdy opět zaměstnanci pohostinství a ubytování: Prům. mzdy Odvětví OKEČ 50 + 51+ 52 Obchod 50 + 52 Maloobchod širší 50 Obchod v motorismu 51 Velkoobchod 52 Maloobchod 55 Ubytování a stravování

Podniky s počtem zaměstnanců celkem 100 a více 0 – 99 celkem 100 a více 0 – 99 celkem 100 a více 0 – 99 celkem 100 a více 0 – 99 celkem 100 a více 0 – 99 celkem 100 a více 0 – 99

2003 14 711 15 769 14 258 11 966 13 515 11 157 15 737 20 700 14 820 19 275 21 384 18 649 11 025 12 798 9 893 9 221 13 963 8 132

2004 15732 16947 15187 12636 14314 11708 16755 22444 15522 20881 23678 20037 11618 13420 10416 9738 14662 8616

Index 2004/04 106,9 107,5 106,5 105,6 105,9 104,9 106,5 108,4 104,7 108,3 110,7 107,4 105,4 104,9 105,3 105,6 105,0 106,0

2005

Index 2005/04

16555 17249 16229 13304 14824 12417 17882 24149 16517 21860 23351 21391 12178 13835 11000 9994 15107 8792 Pramen: ČSÚ

OKEČ55 OKEČ52

Vývoj měsíčníchprůměrnýchmezdvobchodě, ubytování astravování,vKč 2003 2004 2005

OKEČ51 OKEČ50 5000 7000 9000 11000 13000 15000 17000 19000 21000 23000 38

105,2 101,8 106,9 105,3 103,6 106,1 106,7 107,6 106,4 104,7 98,6 106,8 104,8 103,1 105,6 102,6 103,0 102,0

Z hlediska ekonomiky i personální politiky je důleţitý rovněţ vývoj relací výkonů, přidané hodnoty a objemů mezd a samotných průměrných mezd. Ve výkonnosti se jeví dynamika všech podniků obchodu a podniků se 100 a více zaměstnanci vcelku vyváţená s tím, ţe v souhrnné kategorii obchodu jsou výsledky hodně ovlivněny vývojem velkoobchodu s velkou převahou menších podniků. U velkých podniků je zřejmý poněkud vyšší podíl objemu mezd z ÚPH a je také dosahováno vyšší průměrné mzdy. Výraznější rozdíly mezi velikostními kategoriemi podniků a jejich právní formou (vlastnictvím) jsou v maloobchodě. Projevily se zde velmi rychlé nárůsty výkonů a ÚPH u podniků pod zahraniční kontrolou a rovněţ tak vyšší úroveň odměňování, i kdyţ procentní podíl obejmu mezd na ÚPH se sníţil. Relace výkonnosti a odměňování v odvětví obchodu OKEČ G a OKEČ 52 OKEČ

Podniky

G obchod 50+51+52

všechny podniky podniky se 100 a více zaměstnanci všechny podniky

podniky se G 52 100 a více maloobchod zaměstnanci podniky se 100 a více z. nadnárodní

Rok Index 2004 2005 2005/04 2004 2005 2005/04 2004 2005 2005/04 2004 2005 2005/04 2004 2005 2005/04

Výkony vč. obchodní marţe v mil. Kč 603 006 631 803 104,8 183 404 195 438 106,6 172 707 178 090 103,1 69 693 75 916 108,9 47 624 59 344 124,6

Účetní přidaná hodnota v mil. Kč 268 732 282 225 105,0 78 070 83 420 106,9 93 411 97 097 103,9 34 049 37 651 110,6 21 934 28 325 129,1

Objem mezd v mil. Kč 92 530 101 395 109,6 30 842 33 753 109,4 34 219 37 112 108,5 15 816 17 516 110,8 10 069 12 374 122,9

% podíl objemu mezd z ÚPH rozdíl v p. b. 34,4 35,9 1,5 39,5 40,5 1,0 36,6 38,2 1,6 46,5 46,5 0,0 45,9 43,7 - 2,2

Průměrná měs. mzda v Kč 15 732 16 555 105,2 16 947 17 249 101,8 11 618 12 178 104,8 13 419 13 835 103,1 13 916 14 647 105,3

Pramen: ČSÚ, propočty MAG

Relace výkonnosti a odměňování v odvětví ubytování a stravování OKEČ H 55 OKEČ

Podniky všechny podniky

H 55 ubytování a stravování

podniky se 100 a více zaměstnanci podniky se 100 a více z. nadnárodní

Rok Index I/2 2004 I/2 2005 I/2 2005/04 I/2 2004 I/2 2005 I/2 2005/04 I/2 2004 I/2 2005 I/2 2005/04

Výkony vč. Účetní přidaná obchodní hodnota marţe v mil. Kč v mil. Kč 49 969 17 092 47 680 16 248 95,4 95,1 10 707 4 958 10 611 4 714 99,1 95,1 7 140 3 319 6 137 2 741 86,0 82,6

Objem mezd v mil. Kč 6 626 6 814 102,8 1 822 1 913 105,0 1 103 1 030 93,4

% podíl objemu mezd z ÚPH rozdíl v p.b. 38,8 41,9 3,1 36,7 40,6 3,9 33,2 37,6 4,4

Průměrná měs. mzda v Kč 9 400 9 585 102,0 14 205 14 310 100,7 15 240 14 599 95,8

Pramen: ČSÚ, propočty MAG

39

Ve výkonnosti (produktivitě), měřené trţbami, výkony a přidanou hodnotou se v roce 2005 v jednotlivých odvětvích projevily rozdíly podle toho, jak byly jednotlivé části odvětví ovlivňovány poptávkou, cenovým vývojem a dalšími vlivy. Ukazatele na 1 pracovníka představují v celém odvětví obchodu proti roku 2004 výkonové přírůstky, nicméně jsou rozkolísané a průměrné mzdy rostly rychleji. V maloobchodě je tento jev ještě markantnější a nejméně příznivý je v ubytování a stravování. Pokud jde o porovnání v letech 2004 a 2005, jeví se vývoj výkonnosti v odvětví a jeho součástech takto: Odvětví obchodu OKEČ G – 50+51+52 OKEČ G obchod 50+51+52

Rok index

trţby b.DPH v mil. Kč

2004 2 609 192 2005 2 746 906 i 2005/04 105,3 2004 865 759 Podniky se 100 2005 928 847 a více zaměst. i 2005/04 107,3 2004 474 358 Nadnárodní podniky se 100 2005 535 285 a více z. i 2005/04 112,8 Pracovníci = zaměstnanci + podnikatelé Všechny podniky

Dosaţené ukazatele za rok pracovníci výkony počet osob v mil. Kč 709581 729 976 102,9 151 660 163 065 107,5 82 706 94 069 113,7

603 006 631 803 104,8 183 404 195 438 106,6 116 821 135 333 115,8

ÚPH v mil. Kč 268 732 282 225 105,0 78 070 83 420 106,9 44 650 54 319 121,7

Ukazatele propočtené na jeden měsíc na 1 pracovníka v tis. Kč trţby výkony ÚPH prům.mzda 306,4 313,6 102,3 475,7 474,7 99,8 478,0 474,2 99,2

70,8 31,6 15 732 72,1 32,2 16 555 101,8 102,1 105,2 100,8 42,9 16 947 99,9 42,6 17 249 99,1 99,4 101,8 117,7 45,0 18 235 119,9 48,1 18 576 101,9 107,0 101,9 Pramen: ČSÚ, propočty MAG

Obchod v motorismu OKEČ G 50 OKEČ G 50 obchod V motorismu

Rok index

Dosaţené ukazatele za rok trţby b.DPH pracovníci výkony v mil. Kč počet osob v mil. Kč

2004 365 811 2005 394 883 i 2005/04 107,9 2004 109 600 Podniky se 100 2005 110 158 a více zaměst. i 2005/04 100,5 2004 62 538 Nadnárodní podniky se 100 2005 69 548 a více z. i 2005/04 111,2 Pracovníci = zaměstnanci + podnikatelé Všechny podniky

91 555 93 399 102,0 10 812 11 177 103,4 3 701 4 164 112,5

91 080 100 668 110,5 26 827 32 503 121,2 18 347 24 530 133,7

ÚPH v mil. Kč 33 855 37 213 109,9 7 856 9 206 117,2 3 833 6 083 158,7

Ukazatele propočtené na jeden měsíc na 1 pracovníka v tis. Kč trţby výkony ÚPH prům.mzda 333,0 352,3 105,8 844,7 821,3 97,2 1408,1 1391,9 98,8

82,9 30,8 16 755 89,8 33,2 17 882 108,3 107,7 106,7 206,8 60,6 22 442 242,3 68,6 24 150 117,2 113,4 107,6 413,1 86,3 29 748 490,9 121,7 30 521 118,8 141,1 102,6 Pramen: ČSÚ, propočty MAG

Velkoobchod a zprostředkování OKEČ G 51 OKEČ G 51 velkoobchod a zprostředkov.

Rok index

trţby b.DPH v mil. Kč

2004 1 522 813 2005 1 643 187 i 2005/04 105,8 2004 472 244 Podniky se 100 2005 513 334 a více zaměst. i 2005/04 108,7 2004 214 059 Nadnárodní podniky se 100 2005 224 695 a více z.. i 2005/04 105 Pracovníci = zaměstnanci + podnikatelé Všechny podniky

Dosaţené ukazatele za rok pracovníci výkony počet osob v mil. Kč 234 380 244 391 104,3 42 634 46 387 108,8 18 711 19 504 104,2

339 219 353 045 104,1 86 885 87 018 100,2 50 850 51 459 101,2

40

ÚPH v mil. Kč 141 465 147 915 104,6 36 165 36 562 101,1 18 883 19 912 105,5

Ukazatele propočtené na jeden měsíc na 1 pracovníka v tis. Kč trţby výkony ÚPH prům.mzda 541,4 560,3 103,5 923,1 922,2 99,9 953,4 960,0 100,7

120,6 50,3 20 881 120,4 50,4 21 860 99,8 100,3 104,7 169,8 70,7 23 679 156,3 65,7 23 351 92,1 92,9 98,6 226,5 84,1 29 875 219,9 85,1 30 208 97,1 101,2 101,1 Pramen: ČSÚ, propočty MAG

Maloobchod – OKEČ 52 OKEČ G 52 maloobhod

Rok index

Dosaţené ukazatele za rok trţby b.DPH pracovníci výkony v mil. Kč počet osob v mil. Kč

2004 690 569 2005 708 836 i 2005/04 102,6 2004 283 916 Podniky se 100 a 2005 305 355 více zaměst. i 2005/04 107,6 2004 197 761 Nadnárodní podniky se 100 a 2005 241 043 více z, i 2005/04 121,9 Pracovníci = zaměstnanci + podnikatelé Všechny podniky

383 645 392 185 102,2 98 214 105 502 107,4 60 294 70 401 116,8

172 707 178 090 103,1 69 693 75 916 108,9 47 624 59 344 124,6

ÚPH v mil. Kč 93 411 97 097 103,9 34 049 37 651 110,6 21 934 28 325 129,1

Ukazatele propočtené na jeden měsíc na 1 pracovníka v tis. Kč trţby výkony ÚPH prům. mzda 150,0 150,6 100,4 240,9 241,2 100,1 273,3 285,3 104,4

37,5 20,3 11 618 37,8 20,6 12 178 100,9 101,7 104,8 59,1 28,9 13 419 60,0 29,7 13 835 101,4 102,9 103,1 65,8 30,3 13 916 70,2 33,5 14 647 106,7 110,6 105,3 Pramen: ČSÚ, propočty MAG

Odvětví ubytování a stravování OKEČ H 55 OKEČ H 55 ubyt. a strav.

Rok index

trţby b.DPH v mil. Kč

2004 109 338 2005 106 728 i 2005/04 97,6 2004 22 803 Podniky se 100 a 2005 23 541 více zaměst. i 2005/04 103,2 2004 15 156 Nadnárodní podniky se 100 a 2005 14 185 více z. i 2005/04 93,6 Pracovníci = zaměstnanci + podnikatelé Všechny podniky

Dosaţené ukazatele za rok pracovníci výkony počet osob v mil. Kč 168 075 168 928 100,5 21 604 22 302 103,2 12 101 12 005 99,2

100 138 97 788 97,7 21 445 22 027 98,7 14 301 13 081 89,3

ÚPH v mil. Kč 33 894 32 947 97.2 9 901 9 773 98,7 6 706 5 986 89,3

Ukazatele propočtené na jeden měsíc na 1 pracovníka v tis. Kč trţby výkony ÚPH prům.mzda 54,2 52,6 97,1 88,0 88,0 100,0 104,4 98,5 94,3

49,6 16,8 9 738 48,2 16,3 9 994 97,2 96,7 102,6 82,7 38,2 14 662 82,3 36,5 15 107 99,5 95,6 103,0 98,5 46,2 18 235 90,8 41,6 18 576 92,2 90,0 101,9 Pramen: ČSÚ, propočty MAG

Pro moţnost posouzení konkrétních výdělků v obchodních profesích přináší tato studie na další straně opět informaci o výdělcích podle "Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV)", který provádí ve své gesci MPSV. Šetření sleduje nejdůleţitější ukazatele pro oblast mzdové statistiky a výsledky tedy mohou být utříděny podle typu hospodaření, kraje, odvětví (klasifikace OKEČ) a velikosti zpravodajské jednotky, podle vzdělání, tarifních stupňů, pohlaví, věku a konečně podle zaměstnání v klasifikaci KZAM. Jde o výběrové šetření z určitého rozsáhlého souboru zaměstnanců. Cílem je poskytnout příkladový detailní pohled na mzdovou úroveň a diferenciaci, coţ umoţňuje srovnávání i u nejvíce frekventovaných zaměstnání v obchodě a pohostinství. Pro tento účel se uvádí následující přehled výdělků v daných profesích z roku 2005 s tím, ţe jsou zachyceny průměrné měsíční hrubé mzdy a mediány mezd v Kč v třídění podle zaměstnání klasifikace KZAM s údaji o počtech šetřených zaměstnanců:

41

Hrubé měsíční mzdy v roce 2005 ve vybraných zaměstnáních v obchodě a cest. ruchu Zaměstnání – výběr

Kód KZAM

Ředitelé a prezidenti velkých organizací Vedoucí pracovníci v průmyslu (ve výrobě) Vedoucí prac. ve velko- a maloobchodě Vedoucí provozní jednotky obchodu Vedoucí oddělení, sektoru obchodního domu Vedoucí provozu v maloobchodě Vedoucí obchodního od boru (útvaru) Vedoucí prac. ve velkoobchodě (maloobch.) Obchodní náměstek (ředitel) Vedoucí, ředitelé ve velko- a maloobchodu Vedoucí maloobchodní prodejny Vedoucí, ředitelé v restauracích a hotelích Odb. prac. v účetnictví, finan., daních; účetní Odborný pracovník marketingu Obchodní cestující, prof. poradci v obchodě, Obchodní zástupce Nákupčí Obchodní agenti Odborné sekretářky, sekretáři Pracovníci v obl. účetnictví Sekretářky, sekretáři Úředníci ve skladech Pokladníci v obchodě a společném stravování Pokladník v obchodě Pokladní v maloobchodní prodejně Pokladní kontrolní pokladny v samoobsluze Recepční Kuchaři Pomocný kuchař Číšníci, servírky Prodavači v obchodech Prodavač smíšeného zboţí Prodavač potravinářského zboţí Prodavač průmyslového zboţí Prodavač textilu, obuvi

1210 1222 1224 12241 12242 12244 12246 12249 12331 1314 13142 1315 2411 24192 3415 34152 3416 3421 3431 3433 4115 4131 4213 42131 42 134 42135 4222 5122 51228 5123 5211 52111 52112 52113 52115

Počet zaměstnanců přepočt. podle placených měsíců 2 649 7 653 8 506 3 512 1 020 1 111 713 1 879 889 3 397 2 882 591 6 212 1 203 6 432 5 121 6 388 7 784 3 956 21 923 7 459 11 627 8 078 4 354 2 355 888 1 399 6 560 1 323 1 564 26 523 6 955 10 040 2 474 1 280

Průměrná měsíční hrubá mzda Kč 117 805 56 507 25 602 21 419 19 030 24 491 45 610 28 382 93 661 21 576 17 969 26 738 36 753 44 760 31 591 31 907 23 644 27 065 23 486 21 996 21 004 16 965 11 517 11 572 11 310 11 600 16 049 12 939 9 873 13 088 12 157 10 647 11 817 12 503 10 702

Medián mezd v Kč 78 299 44 594 19 191 16 134 15 803 21 257 34 252 22 548 68 025 17 238 15 774 20 713 30 747 35 803 28 509 28 937 20 790 22 881 20 969 20 129 18 204 16 018 11 150 11 111 11 205 11 157 15 063 11 868 9 420 12 639 11 023 9 901 10 909 11 418 10 145 Pramen: ČSÚ – MPSV

42

Úloha velkých společností a jejich ekonomické výsledky Trvale rostoucí význam velkých podniků, zvláště podniků pod zahraniční kontrolou, vyvolává i v obchodním podnikání a hotelovém a gastronomickém průmyslu zvláštní pozornost, ať jiţ v celkové organizační architektuře nebo jimi dosahovanými ekonomickými a finančními ukazateli. Souhrnný výsledek hospodaření velkých podniků (se 100 a více zaměstnanci) v celém národním hospodářství dosáhl v roce 2005 hrubý zisk 262,4 mld. Kč s tím, ţe proti roku 2004 klesl o 0,3 % v důsledku pomalejšího růstu celkových výnosů (o 8,5 %) oproti růstu nákladů (9 %). Celkový počet velkých podniků dosahoval v roce 2005 v NH 4 344 jednotek (růst o 2,5 %) s průměrným evidenčním počtem zaměstnanců 1 589 tis. (růst 1,9 %). Z toho bylo 1 321 podniků pod zahraniční kontrolou při meziročním růstu jejich o 10,3 % a při více neţ třetinovém nárůstu zisku. V obchodě bylo vykázáno za rok 2005 445 velkých podniků (růst 4,7 %), z toho pod zahraniční kontrolou 158 podniků (růst 10,7 %). V ubytování a stravování pracovalo 79 velkých podniků, z toho 27 nadnárodních. Podstatné bylo v roce 2005 to, ţe velké nadnárodní podniky obchodu vykázaly dvouciferný růst ekonomických výsledků, zatímco domácí velké podniky propad, stejně jako velké podniky ubytování a stravování za celé odvětví. S ohledem na důleţitost velkých podniků v celkové dynamice rozvoje obchodního podnikání je dále nejprve uvedena retrospektiva za léta 2000 – 2003 (podle publikace ČSÚ kód 9107-05). Hodnocení je zaměřeno na celkový vývoj velkých podniků v odvětví obchodu (OKEČ G – 50 + 51 + 52), samotného maloobchodu (OKEČ G 52), kde velké podniky hrají vývojově nejprogresivnější roli a odvětví ubytování a stravování (OKEČ H 55) z hlediska působnosti velkých hotelů a velkých stravovacích zařízení. Vţdy jsou porovnány všechny velké podniky s podniky po zahraniční kontrolou se zřetelem na odlišnosti ve vývoji, výkonnosti atd. Za celé odvětví obchodu (OKEČ G) se retrospektiva vývoje velkých podniků jeví takto: OKEČ G obchod Počet podniků index bázický Pracovníci celkem ve FO index bázický Prům. hr. měs.mzda Kč index bázický Výsl. hospodaření mil. Kč index bázický Výkony vč. OM mil. Kč index bázický Výkon. spotřeba mil. Kč index bázický Účetní přid. hodn. mil. Kč index bázický Trţby celkem mil.Kč index bázický Obchodní marţe v % Rentabilita nákladů % Rentabilita vl. kapitálu %

Všechny podniky se 100 a více zaměstnanci 2000 2001 2002 2003 390 133 753 12 937 -2 943 110 107 59 783 50 324 564 988 15,1 - 0,5 - 3,7

404 103,6 143 083 107,0 14 009 108,3 2 948 100,2 128 287 116,5 69 111 115,6 59 176 117,6 637 407 112,8 15,2 0,4 3,4

410 105,1 146 268 109,4 14 897 115,2 6 690 227,3 136 278 123,8 75 833 126,8 60 445 120,1 668 700 118,4 15,4 0,9 6,6

43

397 101,8 146 462 109,5 15 788 122,0 2 731 92,8 152 449 138,5 87 370 146,1 65 079 129,3 738 615 130,7 14,6 0,4 2,6

z toho podniky pod zahraniční kontrolou 2000 2001 2002 2003 127 62 845 14 755 1 548 60 629 32 983 27 645 286 341 17,3 0,5 3,0

134 105,5 75 110 119,5 14 688 99,5 2 758 178,2 72 632 119,8 38 924 118,0 33 708 121,9 340 148 118,8 17,1 0,8 4,9

137 107,9 76 040 121,0 16 192 109,7 3 988 257,6 78 325 129,2 43 296 131,3 35 030 126,7 362 719 126,7 17,4 1,0 6,5

133 104,7 78 050 124,2 16 991 115,2 3 424 221,2 91 669 151,2 54 739 166,0 36 930 133,6 390 186 136,3 16,9 0,8 5,2

Z číselných řad vyplývá, ţe ve sledovaném období nedocházelo k podstatnějším změnám v počtu velkých obchodních podniků – jen k velmi pozvolnému růstu společností v obou kategoriích. K dalším charakteristikám patří: 

dynamický nárůst počtu pracovníků zejména v podnicích pod zahraniční kontrolou (index 2003/2000 - 124,2), související zvláště s expanzí maloobchodu, jak vyplývá i z dalšího přehledu;



trvalý růst průměrných mezd, absolutně vyšších u podniků pod zahraniční kontrolou, avšak v pomalejším tempu růstu;



rozdílný vývoj výsledku hospodaření – kladného v nadnárodních podnicích, celkově za všechny podniky se ztrátou;



podstatný růst výkonnosti – rychlejší v nadnárodních společnostech v trţbách, výkonech a v účetní přidané hodnotě – v zahraničních podnicích téţ dosahování vyšší marţe. OKEČ G 52 maloobchod

Počet podniků index bázický Pracovníci celkem ve FO index bázický Prům. hr. měs.mzda Kč index bázický Výsl. hospodaření mil. Kč index bázický Výkony vč. OM mil. Kč index bázický Výkon. spotřeba mil. Kč index bázický Účetní přid. hodn. mil. Kč index bázický Trţby celkem mil.Kč index bázický Obchodní marţe v % Rentabilita nákladů % Rentabilita vl. kapitálu %

Všechny podniky se 100 a více zaměstnanci 2000 2001 2002 2003 173 88 192 10 390 -1 532 45 397 23 048 22 349 199 197 19,6 - 0,7 - 3,6

169 97,7 91 489 103,7 11 125 107,1 -873 57,0 52 783 116,3 26 650 115,6 26 133 116,9 224 659 112,8 20,3 - 0,4 - 1,9

174 100,6 93 279 105,8 12 092 116,4 487 31,8 58 972 129,9 30 814 133,7 28 159 126,0 243 647 122,3 20,9 0,2 1,0

168 97,1 95 290 108,0 12 796 123,2 1 465 95,6 64 783 142,7 33 551 145,6 31 332 140,2 262 778 131,9 21,1 0,5 2,6

z toho podniky pod zahraniční kontrolou 2000 2001 2002 2003 51 46 353 11 500 -863 28 643 15 126 13 517 123 883 20,8 - 0,7 - 2,7

53 103,9 55 228 119,1 11 382 99,0 -1 212 140,4 34 908 121,9 18 602 123,0 16 307 120,6 147 792 119,3 21,0 - 0,8 - 3,6

58 113,7 56 311 121,5 12 553 109,2 -485 56,2 39 150 136,7 21 572 142,6 17 579 130,1 162 450 131,1 21,5 - 0,3 - 1,3

53 103,9 58 177 125,5 13 414 116,6 -408 47,3 42 915 149,8 23 417 154,8 19 498 144,2 179 951 145,3 21,3 - 0,2 - 1,0

Vývoj velkých podniků maloobchodu nejvíce odráţí důsledky koncentrace a expanze nadnárodních podniků v obchodě. Charakteristiky jednotlivých ukazatelů jsou s výjimkou výsledku hospodaření analogické jako v celém odvětví obchodu, obdobně odráţejí vyšší dynamiku výkonnosti v podnicích pod zahraniční kontrolou, coţ dokumentuje zejména tempo růstu trţeb v těchto podnicích (index 2003/2000 – 145,3, kdeţto ve všech podnicích tentýţ index 131,9). Oproti nadnárodním podnikům v celém odvětví obchodu OKEČ G (růst o 33,6 %) je vedle dalších ukazatelů markantní např. rychlejší růst přidané hodnoty za tři roky v maloobchodě o 44,2 %. Příznačný je rovněţ růst podílu nadnárodních podniků na všech velkých podnicích; např. podíl nadnárodních podniků na trţbách činil podle uvedeného vyčíslení v roce 2000 62,2 %, kdeţto v roce 2003 jiţ 68,5 %, podíl zahraničních nebo smíšených společností na zaměstnanosti dosáhl v roce 2000 52,6 %, zatímco v roce 2003 – 61,1 %. Zahraniční podniky také dosahovaly kaţdoročně vyšší obchodní marţi. 44

V odvětví ubytování a stravování jsou charakteristiky zcela odlišné od obchodu, projevuje se v nich zřejmě jistá závislost i na celkovém vývoji cestovního ruchu, zvláště zahraničního. Je zřejmé, ţe došlo ke zvýšení počtu velkých podniků, především podniků pod zahraniční kontrolou, rostla zaměstnanost, vyšší průměrné mzdy byly dosahovány v nadnárodních podnicích. Ukazatele dynamiky výkonnosti nejsou natolik rozdílné v celém odvětví a v zahraničních podnicích. Výsledek hospodaření se jeví jako velmi kolísavý, zřejmě závisející na vývoji výkonnosti: OKEČ H 55 ubytování a stravování Počet podniků index bázický Pracovníci celkem ve FO index bázický Prům. hr. měs.mzda Kč index bázický Výsl. hospodaření mil. Kč index bázický Výkony vč. OM mil. Kč index bázický Výkon. spotřeba mil. Kč index bázický Účetní přid. hodn. mil. Kč index bázický Trţby celkem mil.Kč index bázický Rentabilita nákladů % Rentabilita vl. kapitálu %

Všechny podniky se 100 a více zaměstnanci 2000 2001 2002 2003 63 19 558 12 820 856 17 479 9 148 8 331 18 198 4,2 16,8

75 119,0 21 144 108,1 12 923 100,8 1 457 170,2 18 730 107,2 10 393 113,6 8 337 100,1 19 418 106,7 7,3 20,5

77 122,2 21 806 111,5 13 528 105,5 1 126 131,5 18 296 104,7 10 906 119,2 7 389 88,7 19 457 106,9 4,8 15,2

77 122,2 21 888 111,9 13 963 108,9 924 107,9 20 360 116,5 11 858 129,6 8 502 102,1 20 951 115,1 3,9 11,2

z toho podniky pod zahraniční kontrolou 2000 2001 2002 2003 15 10 735 12 743 787 10 310 5 685 4 625 10 633 7,3 - 37,0

19 126,7 11 114 103,5 13 470 105,7 923 117,3 11 063 107,3 6 299 110,8 4 764 103,0 11 450 107,7 7,8 46,65

21 140,0 11 421 106,4 14 095 110,6 955 121,3 10 238 99,3 6 342 111,6 3 896 84,2 11 091 104,3 6,7 39,3

22 146,7 11 453 106,7 14 727 115,6 554 70,4 11 963 116,0 7 080 124,5 4 883 105,6 12 187 114,6 4,0 20,3

Hodnocení aktuálního vývoje porovnává výsledky posledních dvou let. Východiskem jsou dostupné přehledy velkých podniků z Registru ekonomických subjektů. Největší retailingové a další obchodní společnosti působící na trhu ČR představují v této publikaci téţ přehledy v kapitole o sítích (z dokumentace výzkumných firem Incoma Research, Moderního ochodu a Sapiens). Rovněţ část „Mezinárodní přehledy“ vyjadřuje postavení subjektů působících na trhu ČR. Souhrnně zachycuje registrované velké domácí a nadnárodní podniky následující přehled:

500 400 300 200 100 0

Vývoj počtupodnikůse100avícezaměstnanci vobchodě, ubytování astravování 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Obchodcelkem

Maloobchod

45

Ubytování, stravování

Velké podniky OKEČ G 50, 51, 52 – obchod v motorismu, velkoobchod, maloobchod k 31.12. 2005 OKEČ

podle výpisu z RES 30.6.03

501 502 d 503 505 celkem 50 501 502 n 503 505 celkem celkem 511 512 513 514 d 515 518 519 celkem 51 511 512 513 514 n 515 518 519 celkem celkem 521 522 523 d 524 526 527 celkem 52 521 522 523 n 524 526 celkem celkem d OKEČ 50+51+52 n c

310 199 14 10 6 3 33 7 3 2

z toho podle RES velikostní kategorie v závislosti na počtu zaměstnanců 320 330 340 410 420 430 440 450 460 470 kategorie podle počtu zaměstnanců (do uvedené výše) 249 499 999 1499 1999 2499 2999 3999 4999 9999 2 1 1 1 1 2 4

1

1

1 1

1 1

více

1

12 45 3 6 17 23 25 10 16 100 1

6 5 2 3 20 2

4 21 13 9 7 55 155 28 8

4 2 1 1 10 30 9 2

25 4 1 66 1 2 2 22 7 34 100 199 101 300

4 4

510

1 5 4

4

1 1 6 10 1 1 5 2 3

1

1

12 1

1

1 3

3 5 4 2 3 18 30 25 3 2 8 1

1

15 2

39 1

1 1

1 10 2 14 53 55 38 93

4 19 39 15 54

1

1

1

1

1

2 3 12 1

3

1 1

1

4

1

17 2 1 4 4

1

1

2

11 28 18 14 32

1 2 4 2 6

2 2 1 2 3

3

4

1

2

1

3 3

4 4

1 1

2 2

1 1

3 3

5 5

1 1

2 2

1 1

celkem všechny podniky 17 12 9 3 41 13 4 3 1 21 62 4 11 24 31 35 12 20 137 4 9 30 20 12 11 86 223 74 14 2 42 5 1 138 17 3 8 40 9 77 215 316 184 500

d – domácí podniky; n – nadnárodní podniky (pod zahraniční kontrolou); legenda k členění podniků podle trojmístné OKEČ Poznámka: počet evidovaných podniků v RES se plně neshoduje s počtem podniků s vykázanými ekonomickými výsledky (445)

Pořadí největších podniků podle míry zaměstnanosti k 31. 12. 2005 podle Registru ekonomických subjektů ČSÚ uvádí další přehled. Jde o absolutně největší obchodní společnosti podle výše zaměstnanosti - od 1000 zaměstnanců, a to 15 maloobchodních (OKEČ 52), 5 velkoobchodních (OKEČ 51) a jednu v obchodě spojeném s motorismem (OKEČ 50).

46

Největší podniky obchodu– OKEČ G 50, 51 a 52 k 31. 12. 2005 od 1000 zaměstnanců výše podle RES Pořadí 1. 2. – 3. 2. – 3. 4. 5. – 9. 5. – 9. 5. – 9. 5. – 9. 5. – 9. 10. – 12. 10. – 12. 10. – 12. 13. - 15. 13. - 15. 13. - 15. 16. - 21. 16. - 21. 16. - 21. 16. - 21. 16. - 21. 16. - 21.

Velikostní kategorie podle RES 510 470 460 450

440 420 410

S počtem zaměstnanců

OKEČ

10 000 a více do 9 999 do 9 999 do 4 999 do 3 999 do 3 999 do 3 999 do 3 999 do 3 999 do 2 999 do 2 999 do 2 999 do 1 999 do 1 999 do 1 999 do 1 499 do 1 499 do 1 499 do 1 499 do 1 499 do 1 499

521 100 M 521 100 M 521 200 M 521 100 M 513 900 V 521 100 M 521 100 M 521 100 M 521 100 M 521 100 M 521 100 M 521 100 M 513 100 V 524 300 M 524 600 M 501 000 OM 513 500 V 515 200 V 519 000 V 524 600 M 524 600 M

Firma Ahold Czech Republic, a. s., BM Tesco Stores ČR, a.s., Praha Kaufland ČR, v.o.s., Praha Globus, k.s., Praha Makro C&C ČR, s. r. o., Praha Delvita, a. s., Rudná Carrefour ČR, s. r. o., Praha SPAR ČOS, s. r. o., Praha LIDL, ČR, v. o. s. Billa (Rewe), s. r. o., Modletice Plus Discount, s. r. o., Radonice Penny Market, s. r. o., Jirny Hruška, s. r. o. , Ostrava Baťa Zlín, a. s. Baumax, a. s., Praha AAA Auto AS, Hostivice GECO TABAK, A.S., Praha Ferrona, a. s., Praha XAWAX ELECTRON., s.r.o., BM KUTIL, k. s., Praha MOUNTFIELD, a. s., Mnichovice

52 M – převažující činnost – maloobchod; V 51 – převažující činnost – velkoobchod; OM 50 – převažující činnost obch. v motorismu Pramen: RES ČSÚ

Další komparace opět potvrzuje významnou roli podniků pod zahraniční kontrolou. Převaţují u nich násobky dosahovaných výkonových ukazatelů na 1 podnik (oproti kategorie „všechny podniky“). Velké podniky se nadále nejvýrazněji projevují ve vývoji maloobchodu. V „měření“ na 1 zaměstnance není komparace tak markantní a svědčí o sblíţení kriterií mezi domácími a zahraničními subjekty: Výsledky velkých podniků odvětví obchod OKEČ G 50 + 51 + 52 za rok 2005 OKEČ G obchod - ukazatel Počet aktivních jednotek celkem Průměrný evid. počet zaměstnanců ve FO Prům. měsíční mzda na 1 zaměstnance v Kč Výnosy celkem v mil. Kč z toho celkové trţby v mil. Kč vMarţe tom trţby v % za prodej zboţí v mil. Kč Náklady celkem v mil. Kč Hospodářský výsledek celkem v mil. Kč Výkony v mil.Kč Účetní přidaná hodnota v mil. Kč Vlastní kapitál ke konci sled. období v mil.Kč Rentabilita nákladů v % Rentabilita vlastního kapitálu v % Podíl přidané hodnoty na výkonech v %

Všechny podniky 2004 2005 index 05/04 425 151 660 16 947 921 571 865 759 14,4 902 652 18 919 183 404 78 070 123 885 2,1 15,3 42,6

445 163 065 17 249 995 093 928 847 13,6 978 707 16 386 195 438 83 420 141 419 1,7 11,6 42,7

47

104,7 107,5 101,8 108,0 107,3 - 0,8 108,4 86,6 106,6 106,9 114,2 - 0,4 - 3,7 0,1

Podniky pod zahraniční kontrolou 2004 2005 index 05/04 143 82,706 18 235 505 009 474 358 16,4 496 882 8 128 116 821 44 650 72 895 1,6 11,2 38,2

158 94 069 18 576 576 629 535 285 15,8 567 206 9 423 135 333 54 319 87 508 1,7 10,8 40,1

110,7 113,7 101,9 114,2 112,8 - 0,6 114,2 115,9 115,8 121,9 120,0 0,1 - 0,4 1,9

Na jeden podnik v mil. Kč počet zaměstnanců (FO) tržby výkony účetní přidaná hodnota

Všechny podniky 2004

2005

Podniky pod zahr. kontrolou

index

2004

2005

index

Relace: všechny podniky =1,00 2004 2005

357 2037 432 184

366 2087 439 187

102,7 102,5 101,8 102,1

578 3317 817 312

595 3388 857 344

102,9 102,1 104,8 110,1

1,62 1,63 1,89 1,70

1,62 1,62 1,95 1,83

5709 515

5696 512

99,8 99,4

5735 540

5690 577

99,2 107,0

1,00 1,05

1,00 1,13

Na 1 zaměstnance FO v tis. Kč tržba z prodeje zboží účetní přidaná hodnota

Výsledky velkých podniků odvětví obchod OKEČ G 52 maloobchod za rok 2005 Všechny podniky 2004 2005 index 05/04

OKEČ 52 - maloobchod - ukazatel Počet aktivních jednotek celkem Průměrný evid. počet zaměstnanců ve FO Prům. měsíční mzda na 1 zaměstnance v Kč Výnosy celkem v mil. Kč z toho celkové trţby v mil. Kč Marţe v % Náklady celkem v mil. Kč Hospodářský výsledek celkem v mil. Kč Výkony mil. Kč Účetní přidaná hodnota v mil. Kč Vlastní kapitál ke konci sled. období v mil.Kč Rentabilita nákladů v % Rentabilita vlastního kapitálu v % Podíl přidané hodnoty na výkonech v %

178 98 214 15 816 295 090 283 916 21,2 291 543 3 547 69 693 34 049 63 269 1,2 5,6 48,9

188 105 502 17 516 320 371 305 355 21,6 318 582 1 789 75 916 37 651 67 499 0,6 2,7 49,6

Podniky pod zahraniční kontrolou 2004 2005 index 05/04

105,6 107, 4 110,8 108,6 107,6 0,4 109,3 50,4 108,9 110,6 106,7 - 0,6 - 2,9 0,7

55 60 294 13 916 204 441 197 761 21,7 203 800 640 47 624 21 934 45 197 0,3 1,4 46,1

65 70 401 14 647 251 525 241 043 21,7 250 813 712 59 344 28 325 52 956 0,3 1,3 47,7

118,7 116,8 105,3 123,0 121,9 0,0 123,1 111,1 124,6 129,1 117,2 0,0 - 0,1 1,7

U marže, rentability, podílu ÚPH jsou v koloně index uvedeny rozdíly

Na jeden podnik v mil. Kč počet zaměstnanců (FO) tržby z prodeje zboží výkony účetní přidaná hodnota

Všechny podniky 2004

2005

Podniky pod zahr. kontrolou

index

2004

2005

index

Relace: všechny podniky =1,00 2004 2005

552 1595 392 191

561 1624 404 200

101,7 101,8 103,1 104,7

1096 3596 866 399

1083 3708 913 436

98,8 103,1 105,4 109,3

1,99 2,25 2,21 2,08

1,93 2,28 2,26 2,18

2891 347

2894 357

100,1 102,9

3280 364

3424 402

104,4 110,6

1,13 1,05

1,18 1,13

Na 1 zaměstnance FO v tis. Kč tržba z prodeje zboží účetní přidaná hodnota

Pramen: ČSÚ

V odvětví ubytování a stravování, kde ze čtyř pětin podle trţeb převaţují podniky malého a středního podnikání, sehrávají velké podniky roli nositelů špičkové úrovně sluţeb, prezentace gastronomie a také ekonomických výsledků. Celková struktura velkých podniků odvětví (s ohledem na charakter organizační struktury jsou zahrnuty podniky jiţ od 20 zaměstnanců) byla co do velikosti podniků podle zaměstnanosti podle RES k 31. 12. 2005 tato:

48

Počty středních a velkých podniků ubytování a stravování OKEČ H 55 k 31.12. 2005 OKEČ 55

Druh zařízení s 20 a více zaměstnanci

551

Hotely a podobná zařízení

552

Kempy a ost. podob. zařízení

553

Restaurace

540

Výčepy a bary

555

Účelové stravování - catering

55

celkem

55

celkem k 31.12. 2004 rozdíl 31.12.05 - 31.12.04

d n c d n c d n c d n c d n c d n c c c

Kategorie RES podle počtu zaměstnanců 220 230 240 20 - 24 25 - 49 50 - 99 61 93 52 14 13 11 75 106 63 16 29 12 1 2 17 31 12 167 138 51 6 8 5 173 146 56 1 2 1 1 1 2 3 1 26 34 20 1 26 35 20 271 296 136 22 25 16 293 321 152 266 325 146 +5 - 29 - 10

celkem 20 - 99

celkem 100 a více

206 38 244 57 3 60 356 19 375 4 2 6 80 1 81 703 63 766 737 - 34

celkem 20 a více

26 27 53 1 1 16 3 19 14 3 17 57 33 90 89 - 32

d – domácí podniky; n – nadnárodní podniky (pod zahraniční kontrolou);

232 65 297 58 3 61 372 22 394 4 2 6 94 4 98 760 96 856 826 - 66

Pramen: ČSÚ

Největší podniky – OKEČ H 55 k 31.12. 2005 podle počtu zaměstnanců (třídění RES): Pořadí

Velikostní kategorie podle RES

S počtem zaměstnanců

OKEČ

1. 2. 3. – 4. 3. – 4.

460 420 410 410

4 000 – 4 999 1 500 – 1 999 1 000 – 1 499 1 000 – 1 499

555 100 555 110 553 000 553 000

Firma EUREST, SRO, Praha SODEXHO, SRO, Praha MCDONALD´S ČR, SRO, Praha AMERICAN RESTAURANT, SRO, Praha

Vysvětlivka: 410 – 1 000 – 1 499 zaměstnanců; 420 – 1 500 – 1 999 zaměstnanců; 460 – 4 000 – 4 999 zaměstnanců Pramen: RES ČSÚ

Podobně jako u maloobchodu jsou i z odvětví ubytování a stravování za velké podniky se 100 a více zaměstnanci prezentována za rok 2005 ze zdrojů ČSÚ porovnání dalších ekonomických ukazatelů, a to jak za všechny velké podniky, tak za nadnárodní:

49

Výsledky velkých podniků odvětví obchod OKEČ H 55 ubytování a stravování za rok 2005 OKEČ 55 – ubytování a stravován í- ukazatel Počet aktivních jednotek celkem Průměrný evid. počet zaměstnanců ve FO Průměrná měsíční mzda na 1 zaměstnance v Kč Výnosy celkem v mil. Kč z toho celkové trţby v mil. Kč v tom trţby za vlastní výr. a sluţby v mil. Kč Náklady celkem v mil. Kč Hospodářský výsledek celkem v mil. Kč Výkony v mil. Kč Účetní přidaná hodnota v mil. Kč Vlastní kapitál ke konci sled. období v mil.Kč Rentabilita nákladů v % Rentabilita vlastního kapitálu v % Podíl přidané hodnoty na výkonech v %

Všechny podniky 2004 2005 index 05/04 74 21 604 14 662 25 091 22 803 20 794 22 094 2 998 21 445 9 901 14 010 13,6 21,4 46,2

79 22 302 15 107 26 978 23 541 21 294 25 383 1 595 22 027 9 773 12 524 6,3 12,7 44,4

106,8 103,2 103,0 107,5 103,2 102,4 114,9 53,2 102,7 98,7 89,4 - 7,3 - 8,7 - 1,8

Podniky pod zahraniční kontrolou 2004 2005 index 05/04 25 12 101 15 681 17 017 15 156 13 959 14 671 2 346 14 301 6 706 8 254 16,0 28,4 46,9

27 12 005 15 366 17 029 14 185 12 702 15 527 1 502 13 081 5 986 5 320 9,7 28,2 45,8

110,2 99,2 98,0 100,1 93,6 91,0 105,8 64,0 91,5 89,3 64,5 - 6,3 - 0,2 - 1,1

U rentability, podílu ÚPH jsou v koloně index uvedeny rozdíly

Výsledky velkých podniků roku 2005 vykazují po ekonomické stránce proti roku 2004 znatelné zhoršení (stejně jako celé odvětví ubytování a stravování). Tento jev je spojován i u velkých podniků především s přetrvávajícím dopadem upravené sazby DPH ve stravovacích sluţbách z května 2004. Propad se promítá rovněţ v propočtových ukazatelích na podnik a zaměstnance ve srovnání roku 2005 a 2004. Na jeden podnik v mil. Kč počet zaměstnanců (FO) tržby z vl. výroby a služeb výkony účetní přidaná hodnota Na 1 zaměstnance FO v tis. Kč tržba z prodeje vl.výrobků a služeb účetní přidaná hodnota

Všechny podniky 2004

2005

Podniky pod zahr. kontrolou

index

2004

2005

index

Relace: všechny podniky =1,00 2004 2005

292 308 290 134

282 298 279 124

96,7 96,7 96,2 92,5

484 606 572 268

445 525 484 222

91,9 86,7 84,7 82,7

1,66 1,97 1,97 2,00

1,58 1,76 1,74 1,79

1055 458

1056 438

100,0 95,6

1252 554

1182 499

94,3 90,0

1,19 1,21

1,12 1,14

Analýza potvrzuje, ţe velké podniky ubytování a stravování v kategorii 100 a více zaměstnanců jsou především nadnárodní. Relace na jeden podnik se blíţí aţ hodnotě 2,00. Pokud však jde o ukazatel na jednoho zaměstnance, je zřejmé, ţe ve výkonnosti neexistuje tak podstatný rozdíl.

50

Vývoj malého a středního podnikání v obchodě Hodnocením vývoje sektoru malého a středního podnikání (MSP) se pro jeho význam v ekonomice a společnosti zabývá v intencích zákona o podpoře MSP kaţdoročně vláda a Poslanecká sněmovna Parlamentu. Se vstupem ČR do EU význam MSP dále posílil, MSP se dostalo do podmínek evropského trţního konkurenčního prostředí, coţ zvýšilo nároky na jeho schopnost prosadit se v mezinárodním prostředí. Přitom nadále platí, ţe podniky MSP se častěji neţ velké podniky setkávají s obtíţemi při financování běţné činnosti investování, jejich přístupy k informacím o nových technologiích, potenciálních trzích a změnách v legislativě a dalších podmínkách jsou sloţitější. Také na tyto podniky vţdy více doléhají problémy s kvalitou a podmínkami podnikatelského prostředí. Proto byly v posledním období téţ modifikovány přístupy v podpoře MSP ze strany státu (Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí).. Stěţejním cílem podpory MSP ze strany exekutivy (MPO, MMR, MPEG) a navazujících institucí je deklarováno zvyšování konkurenceschopnosti podnikatelů, udrţení přitaţlivosti ČR, regionů a měst pro investory, podpory inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského zaujetí a růstu hospodářství zaloţeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. K nosným opatřením zaměřeným na přímou podporu MSP patřily v roce 2005 a pokračují i v současné etapě Programy podpory malého a středního podnikání na období 2005 – 2006 (podle usnesení vlády č. 1159/ 2004), Program Podpora MSP vycházející z 6. rámcového programu EU pro výzkum a technologický vývoj (usnesení vlády č. 739/2005) a Operační program pro Průmysl a podnikání (usnesení vlády č 81/2004). Účast podnikatelských subjektů v programech musí vţdy být v souladu s pravidly platnými pro veřejnou podporu v EU. Musí být respektovány a dodrţovány horizontální politiky EU, k zajištění udrţitelného rozvoje, dodrţování podmínek ţivotního prostředí, podpora rovných příleţitostí, podpora informační společnosti a vyváţený rozvoj regionů. V roce 2005 bylo podle dosud známých údajů (květen 2006) vyčerpáno na podporu MSP 6,7 mld. Kč pro téměř 7 tis. podnikatelských subjektů. Realizace podpořených projektů se tak stala přínosem pro hospodářství a pro sniţování nezaměstnanosti v ČR. Celková výše podpora ze státního rozpočtu dosáhla 4 263 mil. Kč a proti roku se zvýšila o 8,9 %. K podpoře MSP v roce 2005 dále přispělo 1 048 mil. Kč z prostředků EU, tj. Phare a strukturálních fondů a 1 398 mil. Kč z prostředků finančního trhu. Přibliţně třetina podpor má návratnou formu v podobě zvýhodněných úvěrů. K zajištění dostupnosti podpor a informovanosti podnikatelů jsou MPO, MMR, MPSV a institucemi, které realizují podporu podnikání vydávány publikace a poskytovány další formy informací. Do informační kampaně byly opět zapojeny podnikatelské svazy a sdruţení, asociace a Hospodářská komora ČR. Informovanost MSP o povinnostech, moţnostech a podmínkách podnikání v EU zvyšuje projekt „Informační místa pro podnikatele“ (zahrnuje fungování centrálního, krajských, regionálních a oborových informačních míst na internetové bázi). Vedle poskytování a vyhodnocování podpor státu malému a střednímu podnikání, v současnosti i s vyuţitím moţností, které skýtají strukturální fondy, resp. operační programy a zdroje napojené na evropské fondy, je trvale aktuální plošné řešení podmínek podnikání (zejména v působnosti Rady pro 51

rozvoj podnikatelského prostředí). Pokud jde o obchod byla tato problematika v roce 2005 opět předmětem kontaktů Ministerstva průmyslu a obchodu s podnikatelskými institucemi, mezi nimi v obchodě a pohostinství na předním místě se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR a s Hospodářskou komorou ČR. Obchod, ubytování a stravování a cestovní ruch jsou typickými prostředími pro MSP, více či méně postihovanými negativními vlivy či podmínkami, ale i opatřeními spojenými s přípravou a realizací reformy veřejných financí (např. pohostinství). Rovněţ tak otevřené problémy celkové úrovně podnikatelského prostředí mají svůj relevantní dopad do uvedených odvětví. Jakkoli se vstupem do EU otevřely nové moţnosti podpory MSP, právě oddíly OKEČ postihující obchod a pohostinství nejsou vţdy zahrnovány. Svaz obchodu a cestovního ruchu zpracoval v roce 2005 a předloţil resortu i parlamentním výborům vlastní analýzu MSP vč. slabých míst podpory MSP pro obchodní podniky a činí tak znovu v průběhu roku 2006. Kvantifikované výsledky MSP za rok 2005 navazují co do počtu podnikatelů na údaje Ţivnostenského registru (viz přísl. kapitola této publikace). Ţivnostenská oprávnění vlastnilo k 31. 12. 2005 přes 2 mil. podnikatelů s tím, ţe jejich reálný přírůstek dosáhl 23 tis. (při úbytku 49 tis. a nárůstu 79 tis.). Soustavnou podnikatelskou činnost vykazovalo k 31. 12. 2005 993 712 MSP při nárůstu 1 580 MSP. Nárůst zaznamenala statistika MSP v průmyslu, stavebnictví a ve sluţbách, nikoliv však v obchodě, kde se počet aktivních MSP sníţil. Podíl zaměstnanců MSP na celkovém počtu zaměstnanců v ČR se v roce 2004 zvýšil o 0,3 p. b. ; počet zaměstnanců MSP vzrostl o necelé 2 tis.; jejich počet klesl v peněţnictví, naopak zaměstnanost v MSP stoupla v průmyslu, obchodu a sluţbách . Celkový počet zaměstnanců MSP dosáhl v roce 2005 1 934 tis. zaměstnanců. V roce 2005 vytvořily MSP výkony ve výši 3 136 968 mil. Kč a proti roku 2004 došlo ke zvýšení o necelých 7 %. Podíl MSP dosáhl v roce 2004 52,27 %, t. j. o 0,12 p. b. více proti roku 2004. V roce 2004 vytvořily MSP celkem 1 018 mil. Kč účetní přidané hodnoty a proti roku 2004 došlo ke zvýšení o necelých 6 %. Průměrné mzdy v sektoru MSP byly v roce 2005 opět pod celostátní úrovní, a to o více neţ 10 %. V sektoru MSP dosáhly průměrné mzdy při meziročním růstu o 5,6 % 15 951 Kč. Podíl investic MSP dosáhl v roce 2005 na celkových investicích při jejich zvýšení o 14,2 % aţ 52,9 %. Podíl vývozu MSP na celkovém vývozu v roce 2005 dosáhl 39,7 %a vzrostl tak o 5,2 p. b.; podíl dovozu byl vykázán v hodnotě 54,4 %, při růstu o 1,9 p.b. Rovněţ podle jednotlivých odvětví hodnotí statistika MSP podle shora uvedených charakteristik jako vcelku příznivý vývoj MSP v průmyslu, stavebnictví a sluţbách. Tatáţ kriteria ukazují, ţe v obchodě kromě růstu zaměstnanosti v MSP obchodu o 1,6 % (6 tis.), se sníţil podíl obchodu na celkové zaměstnanosti v MSP o více neţ 1 p. b. a poklesly proti roku 2004 dosaţené výkony sledovaného MSP v obchodě o 3,6 %, účetní přidaná hodnota, investice o 4,1 %; mzdové náklady sice stouply (o 5,3 %), avšak jejich podíl na celkových mzdových nákladech MSP se téţ sníţil. Příčiny těchto jevů lze blíţe identifikovat z následující části této kapitoly publikace. *** V obchodě a pohostinství je vývoj malého a středního podnikání v kontextu součinnosti MPO a Svazu obchodu a cestovního ruchu soustavně analyzován podle ukazatelů státní statistické služby o obchodě a pohostinství, t. zn. podle ukazatelů podnikatelských struktur, výkonů v tržbách jednotlivých kategoriích podniků. Neméně důleţitými zdroji informací jsou

52

výsledky výzkumů poradenských firem, jako GfK Praha , Incoma Research, Sapiens ad. Na základě všech těchto hodnocení lze i za rok 2004 a 2005 konstatovat, ţe rysy sektoru malého a středního podnikání nadále v odvětvích obchodu a pohostinství převaţují, ač s postupně se sniţujícím podílem na celkové výkonnosti, zejména v odvětví maloobchodu. Podle podílů dosahovaných trţeb bez DPH lze podle předběţných údajů za léta 2003 a 2004, resp. za rok 2005 identifikovat vývoj v jednotlivých činnostech obchodu a v pohostinství s tím, ţe v tomto přehledu jsou za MSP povaţovány podniky od 0 do 99 zaměstnanců. Je patrný pokles podílů objemů celkových trţeb (bez DPH) jak mezi roky 2003 a 2004, tak 2004 a 2005, a to především v maloobchodě, ale i v ubytování a stravování: Kategorie podniků

OKEČ G 50,51,52 obchod 50 obchod v motorismu 51 velkoobch. 52 maloobch. H – 55 ubytování, stravování

celkem 0 –99 100 a více celkem 0 –99 100 a více celkem 0 –99 100 a více celkem 0 –99 100 a více celkem 0 –99 100 a více

z trţeb (bez DPH v b. c.) 2003 2004 2005 100 100 100 68,9 66,8 66,2 31,1 33,2 33,8 100 100 100 74,4 70 72,1 25,6 30 27,9 100 100 100 71,6 69,6 68,8 28,4 30,4 31,2 100 100 100 60,5 58,9 56,9 39,5 41,1 43,1 100 100 100 80,1 79,1 77,9 19,9 20,9 22,1

% podíly v rámci OKEČ z účetní přidané hodnoty 2003 2004 2005 100 100 100 72,7 70,9 70,4 27,3 29,1 29,6 100 100 100 78,9 76,8 75,3 21,1 23,2 24,7 100 100 100 76,8 74,4 75,3 23,2 25,6 24,7 100 100 100 65,0 63,5 61,2 35,0 36,5 38,8 100 100 100 73,2 70,8 70,3 26,8 29,2 29,7

z počtu pracovníků 2003 2004 2005 100 100 100 79,2 78,6 77,7 20,8 21,4 22,3 100 100 100 89,6 88,2 88,0 10,4 11,8 12,0 100 100 100 82,0 81,8 81,0 18,0 18,2 19,0 100 100 100 75,1 74,4 73,1 24,9 25,6 26,9 100 100 100 87,0 87,1 86,8 13,0 12,9 13,2 Pramen: ČSÚ

K posouzení pozice MSP, strukturálního vývoje ve velikostních kategoriích podnikatelských subjektů obchodu a odvětví ubytování a stravování poslouţí hlouběji i statistické analýzy velkých a středních podniků ČSÚ. Z údajů za rok 2005 vyplývají porovnání podílu středních podniků s 20 – 99 zaměstnanci, jejichţ počet se v obchodě - OKEČ G v roce 2005 pohyboval okolo 3 450 jednotek s podílem na trţbách z prodeje zboţí cca 33 - 34 % a v ubytování a stravování (OKEČ H 55) okolo 700 jednotek s podílem na trţbách za vlastní výrobky a sluţby cca 17 - 18 %: OKEČ G obchod 50 51 52

Údaje rok 2005/04 kategorie podniků

Trţby za prod. zboţí

Výkony vč. OM

Účetní přid. hodnota

i. 2005/04

% - 05

i. 2005/04

% - 05

i. 2005/04

% - 05

i. 2005/04

Všechny podniky

105,2

100,0

104,8

100,0

104,6

100,0

105,0

100,0

podniky se 100 a více zam.

107,2

34,5

106,6

30,9

106,3

32,0

106,9

29,6

podniky s 0 – 99 zaměstn.

104,2

65,5

104,0

69,1

103,8

68,0

104,3

70,4

podniky s 20–99 zaměstn.

114,0

33,6

115,5

32,4

114,8

32,8

116,4

32,0

97,5

100,0

97,7

100,0

97,9

100,0

97,2

100,0

102,4

22,3

102,7

22,5

106,2

18,9

98,7

29,7

96,2

77,7

96,3

77,5

96,1

81,1

96,6

70,3

105,7

17,9

106,0

16,9

105,1

19,8

Všechny podniky

*)H 55 ubyt.+ podniky se 100 a více zam. stravopodniky s 0 – 99 zaměstn. vání

105,4 17,7 podniky s 20-99 zaměstn. *) tržby za vlastní výrobu a služby; % - podíly kategorií

% - 05

Výkonová spotřeba

Pramen: ČSÚ – kódy publikací9101-05, 5106-05; propočty MAG

53

V přehledu je pozoruhodné, ţe právě podniky s 20 – 99 zaměstnanci mají v obou odvětvích relativně velké podíly na ekonomických ukazatelích a jejich úspěšnosti. V roce 2005 dosahovaly nejvyšší dynamiky; v odvětví ubytování a stravování v podstatě výlučně. Platí nadále, ţe vzhledem k postupující koncentraci je podpůrné úsilí vynakládané státem a podnikatelskými subjekty a institucemi orientováno na MSP v maloobchodě, resp. na zachování existence t. zv. „nezávislého maloobchodu“. Konkurenceschopnos si udrţují progresivně jednající menší a střední maloobchodní podnikatelé, kteří se aktivně přizpůsobují podmínkám ostré konkurence velkých podniků a svojí nabídkou sluţeb a sortimentů přistupují ke kooperativnímu společnému podnikání počínaje hromadným nákupem od dodavatelů, přes různé formy podnikatelského spojení aţ po společné marketingové prvky. Tyto podniky v zájmu zachování své konkurenceschopnosti v rostoucí míře spolupracují ve sdruţených sítích (aliance, druţstva, franchisingové spojení apod.). Vývoj „nezávislého obchodu“ se stává i předmětem specifického monitorování a navazujících velkoobchodních trţních aktivit. Svědčí o tom např. sledování tzv. Makro-Incoma-Indexu. (Projekt Makro-Incoma-Index sleduje vyšší informovanost o segmentu nezávislého maloobchodu a jeho efektivní podporu s tím, že Makro, jako významný velkoobchodní partner mapuje nezávislý maloobchod a poskytuje mu příslušný servis. Index vyjadřuje meziroční porovnání celkového obratu nezávislého obchodu). Podle údajů z výzkumných zdrojů (ČON, Sapiens), je moţno označit za nevýznamnější nákupní obchodní aliance na českém trhu dále uvedená seskupení. Nákupní aliance podle centrálně fakturovaného obratu Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 1. – 13.

Název COOP centrum druţstvo Maloobchodní síť Hruška, s. r. o. COOP Morava, s. r. o. Flop jih, s. r. o. VONET CR, s. r. o. ČEPOS/MO Bala SVOP Expert ČR, s. r. o. ENAPO OBCHODNÍ, s. r. o. Spar Šumava, s. r. o. HELE Home Credit Finance, a. s. Euronics ČR, a. s. Druţstvo Eso market CELKEM

Centrální fakturace v mil. Kč 2003 2004 10 873 10 323 4 550 4 850 3 270 3 225 2 650 2 865 2 323 2 547 1 641 1 856 1 847 1 777 1 360 1 460 1 418 1 418 521 504 240 492 257 420 297 328 31 247 32 065

Index 2004/2003 94,9 106,6 98,6 108,1 109,6 113,1 96,2 107,4 100,0 96,7 205,0 163,4 110,4 102,6

Z analogických zdrojů výzkumu pochází rovněţ dále uvedený přehled největších dobrovolných a franchisových řetězců podle počtu prodejen a dosahovaného obratu. Údaje pocházejí z r. 2005, vývojově doznávají změny podle pozice jednotlivých aktérů trhu:

54

Největší dobrovolné a franchisové řetězce podle počtu prodejen Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. CELKEM *odhad

Název ČEPOS/MO Bala Maloobchodní síť Hruška, s. r. o. Teta drogerie HELE Home Credit Finance, a. s. ENAPO, s. r. o. COOP Tuty MO Partner, a. s. Flop jih, s. r. o. Druţstvo Eso market Ardanas maloobchodní síť, s. r. o. Maloobchodní síť Brněnka, s. r. o. SVOP Spar Šumava, s. r. o. Euronics ČR, a. s. COOP Tip Expert ČR, s. r. o. COOP Diskont COOP Tempo COOP Terno

Počet prodejen 629 410 394 305 301 287 272 265 230 218 166 138 129 118 62 52 32 12 4 4 024

Celkový obrat členů v mil. Kč 10 100 6 900 3 400 3 500 6 056 3 926 4 424 3 984 3 749 1 120 1 700 5 093 1 904 2 302 1 917 1 830 998 821 1 291 65 015

Pramen: Ročenka českého a slovenského obchodu 2004 – Moderní obchod, Sapiens, Terno

V přehledech jsou zařazeny i aliance (nákupny a řetězce) spotřebních druţstev (SČMSD), které také spadají svojí podnikatelskou charakteristikou do MSP, nicméně se dosud vymykaly legislativní definici. Podle informací ze SČMSD zůstává aktuálním krokem vyšší stupeň podnikatelské integrace především ve snaze o zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické efektivnosti v podmínkách maloobchodního i velkoobchodního trhu ČR. Význam MSP a další nezbytné kroky pro jeho podporu potvrzuje i existence prestiţních mezinárodních institucí (např. evropský UGAL), které pečují o MSP v obchodě s tím, ţe politika MSP je téţ součástí strategie evropského svazu obchodu EuroCommerce. MSP v ČR rovněţ významně napomáhají aktivity České asociace frachisingu, téţ napojené na analogické mezinárodní kontakty, bankovní sféru a další instituce v působnosti SOCR ČR i mimo ni.

55

Maloobchodní trh Pro vnitřní spotřebitelský trh, resp. poptávku domácnosti má rozhodující význam vývoj peněţních příjmů resp. důchodů a jejich uţití v domácnostech a v poslední době stále více i úvěrová politika bankovnictví i privátních finančních a obchodních firem provozujících různé formy úvěrového a splátkového prodeje. Trvalým regulátorem je současně vývoj hladiny spotřebitelských cen. Z hlediska příjmové stránky i celkové ekonomické atmosféry je důleţitý i vývoj zaměstnanosti, v němţ se sice projevily dílčí pozitivní prvky i pokud jde o míru a rozsah nezaměstnanosti, nikoliv však zásadní strukturální, nicméně rovněţ neznamenající zásadní ohroţení poptávky na trhu. Komplexní údaje o vývoji a předpokladech trhu byly v době přípravy této publikace k dispozici takto:

Ukazatel

2003

2004

Meziroční indexy 2005 I/4 II/4 III/4

IV/4

rok

Hrubý domácí produkt Výdaje na konečnou spotřebu celkem Výdaje na konečnou spotřebu domácností Trţby maloobchodu (OKEČ G 50 + 52) x) z toho prodej a opravy motor. vozid. a prodej PHM (50) maloobchod (52) x) Trţby ubytování a stravování (OKEČ H 55) x) Průměrná měsíční hrubá nominální mzda za NH - FO v tom v podnikatelské sféře v nepodnikatelské sféře Reálná mzda za NH v tom v podnikatelské sféře v nepodnikatelské sféře Relace starobního důchodu k hrubé nomin. mzdě v %

103,6 104,4 104,6 104,9 106,7 104,0 101,5 106,4 105,5 109,8 106,3 105,4 109,7 42,2

104,7 101,5 103,3 102,8 102,6 102,9 98,0 106,2 106,3 105,7 103,3 103,4 102,8 40,6

105,3 101,0 102,1 104,7 107,4 103,4 94,2 105,7 105,0 108,9 104,0 103,3 107,2 .

105,8 102,2 102,8 104,9 108,8 102,7 90,3 105,4 105,4 105,5 103,7 103,7 103,8 .

105,8 103,4 102,9 103,7 103,7 103,6 90,5 106,1 105,6 108,6 104,1 103,6 106,6 .

106,9 101,6 102,6 102,6 99,8 103,9 98,0 104,9 105,1 104,5 102,4 102,6 102,1 .

106,0 102,0 102,6 103,9 104,7 103,4 93,8 105,5 105,3 106,7 103,5 103,3 104,7 40,7

Spotřebitelské ceny (meziročně)

100,1

102,8

101,6

101,6

101,9

102,4

101,9

Výdaje na individuální spotřebu domácností Hrubé úspory Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) v %

106,5 84,5 7,8

105,5 98,4 8,3

102,9 124,8 8,4

103,4 100,6 7,8

103,9 91,6 7,8

104,1 108,6 7,8

103,6 107,2 7,9

x) stálé ceny, čtvrtletní zjišťování bez DPH

Pramen: Bulletin ČSÚ 4/2005

Z následujícího přehledu, vyjadřujícího příjmovou a výdajovou situaci za rok 2005 (vč. predikce MF pro rok 2006), je zřejmé, ţe ve zdrojových a výdajových poloţkách byly realizovány přírůstky, zajišťující vcelku stabilní růst nominálního disponibilního důchodu domácností, podloţeného jak vývojem mezd a platů, tak i zaměstnaností. Tím se vytvářely téţ předpoklady růstu výdajů na maloobchodním trhu.

56

Zdroje a uţití důchodů v domácnostech nominálně (podle nár. účtů) Běţné příjmy Náhrady zaměstnancům Mzdy a platy (vč. naturálních)

Běţné výdaje Disponibilní důchod Výdaje na konečnou spotřebu Hrubé úspory

mld. Kč index mld. Kč index mld. Kč index mld. Kč index mld. Kč index mld. Kč index mld. Kč index mld. Kč

2003 skut. 2 058,4 105,9 1 117,2 105,5 845,6 105,2 658,8 109,5 1 399,6 104,3 1 300,5 106,5 112,4

2004 skut. 2 168,5 105,3 1 184,9 106,1 894,9 105,8 702,6 106,6 1 465,8 104,7 1 372,4 105,5 110,8

index – předchozí rok = 100

2005 p. skut. 2 273,0 104,8 1 253,0 105,7 946,0 105,7 751,4 106,9 1 521,6 103,8 1 421,9 103,6 118,5

2006 predikce 2 392 105,2 1 331 106,2 1 093 106,0 799 106,4 1 592 104,7 1 493 105,0 121

Pramen: MF ČR

Reálný dopad ekonomického a mzdového vývoje je dále doloţen dosaţenými trţbami v maloobchodě a ve sluţbách ubytování a stravování z běţných a stálých cen (podle měsíčního sledování ČSÚ), a to v návaznosti na předchozí období v časové řadě posledních let. Pozoruhodný je vývoj relace indexů trţeb v běţných a stálých cenách s tím, ţe s výjimkou prodeje pohonných hmot a trţeb za stravovací sluţby, částečně u potravin rostly rychleji trţby ve stálých cenách. Tento vývoj ovlivnili hlavně prodejci nepotravinářského zboţí niţší cenovou hladinou své nabídky nepotravinářského zboţí, podporovanou různými marketingově zaloţenými akcemi v atmosféře ostré konkurence, Tento jev zřetelně postihují následující přehledy o vývoji trţeb v různém komoditním a účelovém členění. Nejrychleji rostly v roce 2005 trţby v motoristickém segmentu OKEČ 50. Maloobchod - OKEČ 52 byl mírně pod průměrem všech součástí vymezeného vnitřního trhu (nikoliv ve stálých cenách), odvětví ubytování a stravování vykázalo nejpomalejší vývoj pod úrovní výsledků roku 2004. Vývoj trţeb na vnitřním trhu maloobchodu (vč. motorismu) a v pohostinství byl v roce 2005 tento:

Období 2003 2004

rok I. čtvrtletí I. pololetí I.-III. čtvrtletí IV. čtvrtletí rok

2005

I. čtvrtletí II. čtvrtletí I. pololetí III. čtvrtletí I.–III. čtvrtletí IV. čtvrtletí rok

Maloobchod vč.obch. v motorismu + ubyt.a stravování – 50+52+55 b. c. 104,6 103,0 104,6 104,6 105,8 104,9 103,3 104,0 103,7 105,0 104,2 103,5 104,0

s. c. 104,6 101,6 102,3 102,0 103,7 102,4 103,1 103,7 103,5 103,4 103,4 102,6 103,2

z toho Obchod, opravy a údrţba mot. vozidel, prodej PHM – OKEČ 50 b. c. s. c. 109,4 106,9 100,2 97,3 104,9 99,6 105,6 100,0 110,8 105,7 107,1 101,5 105,1 105,5 109,3 108,0 107,5 106,9 110,3 103,6 108,5 105,7 104,5 99,8 107,4 104,1

Maloobchod OKEČ 52 b. c. 102,6 103,2 103,6 103,6 103,6 103,6 102,9 102,4 102,6 102,9 102,7 103,2 102,9

s. c. 104,0 102,8 103,1 102,8 103,4 103,0 103,2 103,1 103,1 104,0 103,4 104,2 103,7

Ubytování a stravování OKEČ 55 b. c. 103,9 111,8 111,0 108,2 105,5 107,5 101,0 96,6 98,6 100,5 99,2 101,3 99,7

s. c. 101,6 108,7 106,1 102,6 98,0 101,4 94,2 92,6 93,3 97,9 94,8 98,9 95,9

Pramen: ČSÚ

57

110,0 108,0 106,0 104,0 102,0 100,0 98,0

108,0 106,0 104,0 102,0 100,0 98,0 96,0 94,0

Vývoj tržebvmaloobchoděaubytování astravování meziroční indexv%,b.c. 2003 2004 2005

OKEČ50

OKEČ52

OKEČ55

Vývoj tržebvmaloobchoděaubytování astravování meziroční indexv%,s.c. 2003 2004 2005

OKEČ50

OKEČ52

OKEČ55

V motoristickém segmentu trhu se v návaznosti na vývoj v předchozím roce projevily extrémní výkyvy zejména v prodeji pohonných hmot, ovlivněné soustavným růstem cen nicméně i zvyšující se spotřebou. Od II. čtvrtletí posílil i index trţeb z prodeje a oprav automobilů. z toho Období

2003 2004

rok I. čtvrtletí I. pololetí I.-III. čtvrtletí IV. čtvrtletí rok

2005

I. čtvrtletí II. čtvrtletí I. pololetí III. čtvrtletí I.–III. čtvrtletí IV. čtvrtletí rok

Maloobchod OKEČ 50 + 52 b. c. 104,7 102,2 104,0 104,3 105,9 104,7 103,6 104,7 104,2 105,4 104,6 103,6 104,3

s. c. 104,9 101,0 101,9 101,9 104,1 102,5 103,9 104,7 104,3 103,9 104,2 102,8 103,8

Obchod, opravy a údrţba mot. vozidel, prodej PHM – OKEČ 50 b. c. 109,4 100,2 104,9 105,6 110,8 107,1 105,1 109,3 107,5 110,3 108,5 104,5 107,4

s. c. 106,9 97,3 99,6 100,0 105,7 101,5 105,5 108,0 106,9 103,6 105,7 99,8 104,1

v tom Obchod, opravy a Maloobchodní prodej údrţba motorových pohonných hmot vozidel OKEČ 50.1-4 OKEČ 50.5 b. c. s. c. b. c. s. c. 105,5 105,6 117,4 109,1 95,5 95,2 109,6 101,0 98,9 98,7 117,0 101,1 98,7 98,9 118,5 101,9 105,0 106,4 121,6 104,5 100,4 100,9 119,4 102,6 102,7 104,4 109,4 107,2 108,3 110,1 110,9 104,2 105,9 107,6 110,2 105,6 101,9 102,5 121,2 105,2 104,6 105,9 114,6 105,5 102,1 101,7 108,4 96,6 103,9 104,7 112,8 103,0 Pramen: ČSÚ

58

Vývoj v samotném maloobchodě (OKEČ 52) je charakterizován meziměsíčními výkyvy v dynamice trţeb způsobenými objektivně odlišnými počty prodejních dnů a kalendářními vlivy. Na druhé straně platí, ţe trh byl silně ovlivněn marketingovými aktivitami obchodních firem, zaměřenými na akční prodeje, výprodejové nabídky a další formy získávání zákazníků, často v ostré konkurenci a pro spotřebitele za výhodných cenových podmínek, coţ potvrzují jiţ zmíněné relace indexů nominálního a reálného růstu trţeb. V relaci prodeje potravin a nepotravinářského zboţí se projevila odlišnost v tom, ţe – index trţeb za potraviny (OKEČ 52.1+2) dosáhl 103,1 ze stálých cen (z běţných cen 102,8), za nepotraviny.104,1 ze stálých cen (z běţných cen 102,9), tedy i jako odraz cenové výhodnosti pro spotřebitele. Vyšší dynamika trţeb za nepotraviny je vţdy obecně povaţována za znak zvyšování kvality spotřeby a tedy ţivotní úrovně.

Maloobchod bez obch. v motorismu v členění na potraviny a nepotraviny 2003 rok 2004 I. čtvrtletí I. pololetí I.-III.čtvrtletí IV. čtvrtletí rok 2005

I. čtvrtletí II. čtvrtletí I. pololetí III. čtvrtletí I.-III.čtvrtletí IV. čtvrtletí rok

Maloobchod OKEČ 52 b. c. 102,6 103,2 103,5 103,6 103,6 103,6 102,9 102,4 102,6 102,9 102,7 103,2 102,9

s. c. 104,0 102,8 103,1 102,8 103,4 103,0 103,2 103,1 103,1 104,0 103,4 104,2 103,7

Maloobchod potravinami OKEČ 52.1+ 2 b. c. s. c. 103,0 104,3 104,8 102,4 104,6 102,1 105,0 102,2 105,5 103,9 105,2 102,6 104,0 103,5 102,6 102,7 103,3 103,1 102,1 102,8 102,9 103,0 102,7 103,2 102,8 103,1

Maloobchod s převah.potrav. OKEČ 52.11 b. c. s. c. 103,4 104,8 105,0 102,8 104,3 102,0 104,9 102,2 104,9 103,5 104,9 102,5 103,9 103,5 102,6 102,7 103,2 103,1 101,9 102,7 102,8 102,9 102,7 103,3 102,7 103,0

Maloobchod ve Maloobchod spec. prodejnách s nepotravin.zboţím OKEČ 52.2 OKEČ 52.12. b. c. s. c. b. c. s. c. 100,6 101,8 102,1 103,5 103,5 100,2 102,0 103,2 106,3 102,8 103,0 103,9 106,1 102,3 102,5 103,4 108,6 106,5 102,4 103,1 106,8 103,4 102,5 103,3 104,4 103,6 102,0 103,0 103,1 102,7 102,2 103,4 103,7 103,1 102,1 103,2 103,0 103,5 103,6 104,9 103,4 103,2 102,6 103,8 102,6 102,6 103,5 104,9 103,2 103,1 102,9 104,1

Dále prezentované údaje potvrzují, ţe v roce 2005 rostly nejprogresivněji trţby v prodeji textilního a oděvního zboţí a obuvi, a to také pod silným vlivem cenově výhodné nabídky. Rovněţ v prodeji farmaceutického, zdravotního, kosmetického a drogistického zboţí byl nárůst trţeb nad průměrem trţeb za nepotravinářské zboţí. Obdobně ve stálých cenách byl mírně vykázán i index trţeb v maloobchodě nábytkem, elektrospotřebiči a v dalším specializovaném maloobchodě. Pod průměrnou dynamikou trţeb byl maloobchod s knihami, papírnickým a pod.zboţím. Prodej prostřednictvím zásilkové sluţby (v trţbách objemem ne natolik významný) rostl nadprůměrně ve stálých cenách:

59

Maloobchod (M) nepotravinami ve strulkturře 2003 2004

rok I. čtvrtletí I. pololetí I.-III. čtvrtletí IV. čtvrtletí rok I. čtvrtletí II. čtvrtletí I. pololetí III. čtvrtletí I.-III. čtvrtletí IV. čtvrtletí rok

Ost. M v nespec. prodejnách OKEČ 52.12 b. c. s. c. 101,7 103,5 101,5 101,3 100,3 100,0 100,4 99,9 103,1 103,1 101,1 100,8 99,3 100,3 102,4 103,7 101,0 102,1 105,0 106,8 102,4 103,8 105,3 107,0 103,2 104,7

M s farmaceut., M s textilem, M. nábytkem, M. s knihami, zdrav., kosmet. a oděvy, obuví elektro a ost. spec. papír. zb. a ost. dg.zb. OKEČ 52.3 OKEČ 52.41-52-43 OKEČ 52-44-52-46 OKEČ 52.47-52.48 b. c. s. c. b. c. s. c. b. c. s.. c. b. c. s. c. 105,1 106,0 99,3 104,3 102,8 105,5 100,8 101,0 103,5 105,2 106,0 111,0 104,1 106,6 100,4 100,5 102,9 104,3 106,9 111,9 106,7 109,2 102,2 101,9 103,2 104,3 107,6 112,6 105,2 107,6 101,5 101,2 101,9 102,1 107,4 111,2 102,0 104,3 101,5 101,2 102,9 103,7 107,5 112,2 104,2 106,6 101,5 101,2 104,9 103,9 104,2 109,3 100,4 103,5 102,1 102,0 110,2 109,3 110,0 115,3 99,4 102,4 99,1 99,2 107,6 106,7 107,3 112,6 99,8 102,9 100,5 100,5 105,9 104,8 103,9 109,5 102,9 105,8 102,4 102,7 107,1 106,1 106,2 111,6 100,9 103,9 101,2 101,3 105,2 103,8 105,3 112,2 103,2 106,0 102,4 102,7 106,5 105,5 106,0 111,8 101,6 104,5 101,5 101,7 Pramen: ČSÚ

Vývoj trţeb v ubytování a stravování pokračoval obdobně jako v roce 2004 (po květnovém zvýšení sazby DPH ve stravovacích sluţbách). Za čtyři měsíce nedosahovaly trţby zejména v pohostinských a stravovacích zařízeních meziroční růst, naopak vykazovaly pokles. Srovnatelná základna trţeb nastala od května, i tak trţby ve stálých cenách zůstaly v celém odvětví pod úrovní roku 2004 a to i za celý rok 2005 o 4,1 % ve stálých cenách a nedosáhly loňské úrovně ani v běţných cenách o 0,3 %. Výsledek je rozdílný podle zaměření sluţeb. V hotelích a dalších ubytovacích zařízeních trţby v běţných cenách za tři čtvrtletí vzrostly o 2,1 %, ve stálých cenách byly niţší o 2 %. Důsledkem změny sazby DPH, popř. dalších vlivů bylo, ţe v restauračních (stravovacích) zařízeních byly trţby za tři čtvrtletí niţší jak ve stálých cenách (o 5 %), tak i v běţných cenách (o 1,2 %). Ubytování a stravování OKEČ 55 Ubytování a stravování 2003 2004

rok I. čtvrtletí I. pololetí I.-III. čtvrtletí IV. čtvrtletí rok I. čtvrtletí duben květen červen II. čtvrtletí I. pololetí III. čtvrtletí I.-III. čtvrtletí IV. čtvrtletí rok

b. c. 103,9 111,8 111,0 108,2 105,5 107,5 101,0 93,4 95,5 100,6 96,6 98,6 100,5 99,2 101,3 99,7

s. c. 101,6 108,7 106,1 102,6 98,0 101,4 94,2 87,0 92,8 97,9 92,6 93,3 97,9 94,8 98,9 95,9

a – běžné ceny; b) stálé ceny; p) předběžný údaj

hotely, kempy a jiná hrom.ubyt.zařízení OKEČ 55.1-55.2 b. c. s. c. 102,8 100,4 120,8 117,4 123,2 117,8 119,3 113,2 116,3 108,6 118,5 112,1 109,5 102,7 97,8 91,5 95,0 2,5 101,8 99,1 98,1 94,3 102,6 97,7 101,6 98,7 102,3 98,1 101,8 98,7 102,1 98,3

restaurace, výčepy, bary, účel.stravování OKEČ 55.3-55.5 b. c. s. c. 104,2 102,1 109,3 106,2 106,9 102,2 104,4 99,0 102,1 94,6 103,8 97,8 98,3 91,5 91,6 85,2 95,7 92,9 100,2 97,4 95,9 91,9 97,0 91,7 100,0 97,6 98,0 93,6 101,2 99,0 98,8 95,0 Pramen ČSÚ

60

Spotřebitelské ceny V porovnání s rokem 2004, kdy dosaţený index spotřebitelských cen dosáhl 102,8, se růst cenové hladiny v roce 2005 zpomalil, kdyţ index dosáhl celoročně 101,9. Na zpomalení cenového růstu se v roce 2005 podílely zejména, administrativně ovlivňované ceny růstem o 5,8 %, kdeţto trţní ceny vzrostly o 0,7 %. Vývoj byl spojen s tím, ţe hlavně ve druhé polovině roku došlo ke zvýšení cen v oddíle spotřebního koše „bydlení“ (růst cen plynu, elektřiny, vodného stočného a odvozu odpadků) a v oddíle „rekreace a kultura“ (vyšší televizní a rozhlasové poplatky a ceny rekreačních a sportovních sluţeb). Vývoj ovlivňovaly i ceny v dopravě (kolísání a růst cen pohonných hmot, zvýšení cen dopravních sluţeb, niţší ceny automobilů) a velmi silně také v oddíle „pošty a komunikace“. Ve stravování ovlivňovala cenový index zvláště v první polovině roku změna sazby DPH (z května 2004), od III. čtvrtletí vzrostly ceny ubytování v důsledku změny dotačního systému na kolejích. Ceny potravin a nealkoholických nápojů byly mírně niţší, soustavně se projevoval pokles cen odívání a obuvi, bytového vybavení a zařízení domácností i audiovizuálních přístrojů. Stálé váhy r. 1999 v %

Oddíl Úhrn potraviny a nealko nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energ., paliva bytové vybavení, zařízení d. zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboţí a sluţby

1000,0 197,6 79,2 56,9 236,4 67,9 14,4 101,4 22,5 95,5 4,5 74,2 49,5

Stejné období předchozího roku = 100 II/4 III/4 IV/4

I/4 101,6 99,7 103,8 95,5 103,4 97,8 107,8 97,9 97,5 102,3 102,7 107,9 102,1

101,6 99,9 101,4 95,3 103,9 97,9 107,7 99,7 103,5 101,5 102,7 105,0 101,0

101,9 99,4 100,1 94,6 104,1 98,0 107,6 103,7 115,4 100,9 102,1 103,0 100,3

102,4 99,9 100,4 93,6 105,1 98,2 107,4 104,5 114,1 102,5 101,8 102,8 100,5

Rok 101,9 99,7 101,4 94,7 104,1 98,0 107,6 101,4 107,6 101,8 102,3 104,6 101,0 Pramen:ČSÚ

108 104 100 96 92

Vývoj spotřebitelskýchcenpodlečtvrtletí vroce2005indexv% 1/IV 2/IV 3/IV 4/IV

celkem

potraviny,nealko odívání, obuv

61

bydlení

stravování, ubytování

Do ţivotních nákladů domácností a jejich základních typů se cenový vývoj promítl tak, ţe opět více postihl sociálně slabší domácnosti důchodců (více se týká ţivotně nezbytných poloţek): Typy domácností a Úhrn b e z toho a zaměstb nanci e a důchodci b e

2004 1 2 3 4 100,2 100,7 100,2 99,9 100,1 102,8 101,7 101,7 101,5 101,6 x 102,8 102,7 102,6 102,6

2005 x)prům 5 6 7 8 9 10 11 12 100,2 100,6 100,3 100,0 99,7 100,9 99,7 99,9 100,2 101,3 101,8 101,7 101,7 102,2 102,6 102,4 102,2 101,9 102,5 102,4 102,2 102,1 102,1 102,0 101,9 101,9 x

100,2 102,7 x 100,2 103,2 x

100,2 101,2 102,3 100,2 101,7 102,7

x)

prům

100,6 101,5 102,6 100,9 101,8 103,1

100,2 101,5 102,6 100,2 101,9 103,0

99,9 101,4 102,5 100,0 101,8 102,9

100,1 101,5 102,4 100,0 101,8 102,8

100,5 101,5 102,2 100,9 102,5 102,6

a = předchozí měsíc = 100 b = stejné období minulého roku = 100 e = podíl dvou klouzavých průměrů posledních a předchozích 12 měsíců

100,4 101,5 102,1 100,0 102,4 102,5

100,0 101,5 101,9 99,9 102,5 102,4

99,7 102,1 101,9 99,7 102,8 102,4

100,7 102,3 101,8 101,3 103,5 102,4

99,8 102,2 101,7 99,8 103,4 102,4

99,8 102,0 101,7 100,0 103,1 102,4

100,2 101,7 x 100,3 102,4 x

x)a – průměrné měsíční tempo b – průměr od počátku roku Pramen: ČSÚ – rychlé zprávy

Z hlediska mezinárodního vývoje spotřebitelských cen dosáhl v roce 2005 meziroční přírůstek průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) 25 členských zemí EU 2,2 % v průvodních 15 zemích EU činil 2,1 %. Dle metodiky HICP se nejvíce zvýšily ceny v Lotyšsku (o 6,9 %). Z nových členských zemí byl nejniţší růst cen v České republice (o 1,6 %) a na Kypru (o 2 %). Z původních zemí EU rostly ceny nejrychleji v Lucembursku (o 3,8 %) a Řecku (o 3,5 %) nejméně ve Švédsku a Finsku (o 0,8 %). Dosaţený růst HICP v ČR 1,6 % byl o 1 p. b. neţ hodnota HICP v roce 2004 a o 0,3 p. b. niţší neţ národní index spotřebitelských cen v roce 2005. Podrobnější údaje k vývoji spotřebitelských cen jsou v závěrečných mezinárodních přehledech.

Spotřebitelský barometr Trvalým indikátorem předpovědí a hodnocení spotřebitelského mínění v oblasti ekonomiky, obchodu a vnitřního trhu byl v roce 2005 opět Spotřebitelský barometr 2006 (indikátor CCI - Consumer Confidence Index) měsíčně prezentovaný výzkumným institutem GfK Praha. Vykazované hodnoty indikátoru CCI byly vcelku průběţně konformní s reálnými charakteristikami ekonomického vývoje a odpovídala jim v průběhu roku projevující se nákupní atmosféra na vnitřním trhu i docilovaná dynamika trţeb maloobchodu. Barometrem zachycený trend spotřebitelské konjunktury v průběhu byl kontrastní oproti nízkému hodnocení před dvěma roky (při vstupu do reformy veřejných financí); koncem roku 2005 a počátkem roku 2006 se dostal k vysokým hodnotám celkově i v jednotlivých hlavních komponentách vč. „nákupních záměrů“. Průběh potvrzují následující přehledy a grafy:

54 52 50 48 46 44 42 40 38

Hodnotyspotřebitelskéhobarometru 51,2

52,3

51,3 50,9

50,3

49,2

50,6

53,4 49,2

V/051 VI/05 VII/05 VIII/05 IX/05 X/05 XI/05 XII/05 I/06 62

51,6

II/06

53,4 52,9

III/06 IV/06

Základní komponenty indikátoru CCI od ledna 2005 do dubna 2006 Hospodářská situace

Leden 2005 únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Leden 2006 únor březen duben rozdíl duben 2006 – březen 2006 duben 2006 – duben 2005 duben 2006 – duben 2004

Porovnávané měsíce jsou zesíleny

45,0 43,1 45,2 44,5 46,9 49,3 47,7 48,1 48,5 44,5 48,8 47,9 51,4 48,9 50,5 49,1 - 1,4 + 4,6 + 13,6

Finanční situace

44,9 44,3 45,1 43,8 44,6 45,9 45,0 44,7 44,3 44,7 45,4 44,8 47,2 46,8 46,6 46,4 - 0,2 + 2,6 + 4,6

Očekávaná fin. situace

47,6 47,1 48,3 48,0 49,7 49,8 50,1 48,3 46,9 46,9 48,8 47,0 50,0 49,0 49,8 50,8 + 1,0 + 2,8 + 10,1

Očekávaná Předpoklad hosp. situace velkých nákupů

51,5 51,1 51,1 50,3 53,6 53,2 52,5 51,6 51,6 48,8 53,3 47,8 53,1 51,5 54,5 54,2 - 0,3 + 3,9 + 16,9

INDEX celkově

58,5 60,6 58,3 62,9 61,4 63,5 61,0 62,3 60,0 61,3 56,7 57,9 65,4 61,9 60,5 63,9 + 3,4 + 1,0 + 9,4

49,5 49,2 49,6 49,9 51,2 52,3 51,3 50,9 50,3 49,2 50,6 49,1 53,4 51,6 52,4 52,9 + 0,5 + 3,0 + 11,6

Meziroční měsíční indexy maloobchodních tržeb (OKEČ 50 a 52) v cenách běţných stálých

duben 102,2 102,2

Meziroční index 2005/2004 a 2006/2005 květen červen červc. srpen září říjen listopad prosine rok c 107,5 104,5 102,2 107,9 106,2 104,8 104,1 102,3 104,3 107,6 104,4 101,2 106,9 103,8 103,2 103,4 102,1 103,8

Meziroční indexytržebmaloobchoduzestálýchcen OKEČ50a52

leden 107,0 106,4

110 103,9 108 103,2 103,4 106 108 1 0 2 ,1 1 0 7 ,6 1 0 7 ,3 1 0 0 ,7 1 0 1 ,2 104 106,4 102 104,4 103,8 100 102,2 101,2 98 I/05 II/05 III/05 IV/05 V//05 VI/05 VII/05VIII/05 IX/05 X/05 XI/05 XII/05 I/06 II/06

63

únor 108,9 108,0

Spotřeba domácností, kupní síla Publikované údaje SRÚ za rok 2005 umoţňují aproximativní propočet vývoje struktury výdajů průměrných domácností v kontextu s realizací na maloobchodním trhu a mimo tento trh ve vztahu k celkovým čistým peněţním vydáním (propočet je proveden z „čistých peněžních vydání“). Je patrný pokračující trend niţšího podílu realizace v maloobchodě, kdyţ za I. aţ IV. čtvrtletí 2004 činil tento podíl 60,3 %, kdeţto za totéţ období v roce 2005 58,7 %. Avizované úpravy regulovaných cen především v bydlení, v energiích, dodávkách tepla v roce 2006 tento trend zřejmě nadále potvrdí, i kdyţ protisměrně můţe působit i růst cen některých produktů zahrnovaných do maloobchodního prodeje, jako např. pohonných hmot, cigaret ap.

Měsíčně na osobu v průměrné domácnosti

2005

I-IV/4 2004 v Kč

I/4

II/4

III/4

IV/4

%

v Kč

v Kč

v Kč

v Kč

*)Index 05/04

I-IV/4 v Kč

%

Čistá peněžní vydání celkem

7842

100

7 286

8 245

8 376

8 916

8206

100

104,6

Spotřební vydání (podle CZ-COICOP) 01 Potraviny a nealkoholické nápoje 02 Alkoholické nápoje, tabák 03 Odívání a obuv 05 Bytové vybavení, zařízení domácnosti 07 Doprava – N a P dopr. prostř, PHM 09 Rekreace, kultura a sport 11 Stravovací a ubytovací sluţby 12 Ost. zboţí a sluţby - drogerie a kosm. - osobní doplňky

7272

92,7

6 881

7 560

7 677

8 041

7540

91,9

103,7

1540

19,6

1 484

1 556

1 559

1 653

1563

19,0

101,5

210

2,7

198

209

221

242

218

2,7

103,7

431

5,5

328

434

358

548

417

5,1

96,7

476

6,1

434

503

519

588

511

6,2

107,4

676

8,6

547

783

847

662

710

8,6

104,9

796

10,1

700

779

826

860

791

9,6

99,4

383

4,9

355

386

425

357

381

4,6

99,4

164

2,1

142

164

157

201

166

2,0

101,0

53

0,7

40

57

59

72

57

0,7

107,5

Položky maloobch. trhu (odhad)

4730

60,3

4 228

4 871

4 971

5 183

4813

58,7

101,8

04 Bydlení, voda, energie, paliva 06 Zdravotnictví 07 Doprava – os. doprava a j.dopr. sluţby 08 Pošty a telekomunikace 10 Vzdělání 12 Ost. zboţí a sluţby vč.pojištění

1404

17,9

1 454

1 518

1 567

1 549

1522

18,5

108,4

140

1,8

148

156

126

166

149

1,8

106,8

122

1,8

121

121

119

150

128

1,8

104,4

335

4,3

327

332

344

368

343

4,2

102,3

43

0,5

51

30

41

35

39

0,5

91,3

498

6,4

552

530

509

591

546

6,6

109,5

Položky č. výdajů mimo malo-trh (odhad)

2542

32,4

2 653

2 688

2 706

2 859

2727

33,2

107,3

570

7,3

405

685

699

Vydání neklasifikovaná jako spotřební *) index nominální

875 666 8,1 116,9 Pramen: ČSÚ SRÚ – propočty MAG

Střednědobý trendu spotřeby, resp. prodeje na maloobchodním trhu zachycuje tabulka za léta 2000 – 2005 (s propočty vůči celkovým spotřebním vydáním). Z hlediska maloobchodu je příznačné, ţe tabulka ukazuje postupný pokles podílu poloţek spotřeby či spotřebních výdajů realizovaných prostřednictvím maloobchodního trhu ve prospěch výdajových poloţek mimo tento trh po celé sledované období. V růstu podílu jsou markantní zejména poloţky zdravotnictví, pošta a telekomunikace, ostatní zboţí a sluţby (vč. privátního pojištění), v růstu podílu i objemu zvláště poloţka bydlení. Aproximativní propočet dále ukazuje, ţe trvale ve spotřebních výdajích klesá podíl potravin a nápojů, odívání a obuvi, vybavení domácností, vcelku stabilní jsou podíly výdajů na rekreaci a ubytovací 64

a stravovací sluţby, kolísavý je podíl výdajů za dopravní prostředky, jejich opravy a provoz. Struktura spotřeby je současně jedním z významných znaků dosahované ţivotní úrovně.

Struktura spotřebních výdajů (podle CZ-COICOP Spotřební vydání 01 Potraviny a nealk. nápoje 02 Alkohol. nápoje, tabák 03 Odívání a obuv 05 Bytové vybavení, zařízení 07 Doprava – N a P dopr. p. PHM 09 Rekreace, kultura a sport 11 Stravovací a ubytovací sluţby 12 Ost. zboţí a sluţby – drog., kosm. - os.doplňky Položky maloobch. trhu (odhad) 04 Bydlení, voda, energie, paliva 06 Zdravotnictví 07 Doprava – osobní a j. sluţby 08 Pošty a telekomunikace 10 Vzdělání 12 Ost. zboţí a sluţby vč.pojištění Položky mimo malo-trh (odhad)

Průměrné roční výdaje na osobu v průměrné domácnosti 2000

2002

2004

*) 2005

v Kč

%

v Kč

%

v Kč

%

73 015 16 928 2 385 4 909 5 272 6 386 7 899 3 788 1 599 698 49 864 13 463 1 192 1 388 2 556 406 4 146 23 151

100 23,2 3,3 6,7 7,2 8,7 10,8 5,2 2,2 1,0 68,3 18,4 1,6 1,9 3,5 0,6 5,7 31,7

80 397 17818 2 509 5 229 5 550 6 600 8 452 4 110 1 781 666 52 715 15 948 1 417 1 428 3 252 461 5 175 27 681

100 22,2 3,1 6,5 6,9 8,2 10,5 5,1 2,2 0,8 65,6 19,8 1,8 1,8 4,0 0,6 6,4 34,4

86 676 18 451 2 519 5 099 5 687 7 955 9 395 4 547 1 993 717 56 363 16 749 1 667 1 571 3 983 503 5 840 30 313

100 21,3 2,9 5,9 6,6 9,2 10,8 5,2 2,3 0,8 65,0 19,3 1,9 1,8 4,6 0,6 6,7 35,0

*) předběžný údaj ze čtvrtletních publikací

v Kč

90 255 18 756 2 604 5 004 6 132 8 514 9 492 4 572 1 992 684 57 750 18264 1 788 1 533 4 116 468 6 336 32505

%

100 20,8 2,9 5,5 6,8 9,4 10,5 5,1 2,2 0,8 64,0 20,2 2,0 1,7 4,6 0,5 7,0 36,0

Index 2005/00

123,6 110,8 109,2 101,9 116,3 133,3 120,2 120,7 124,6 98,0 115,8 135,7 150,0 110,4 161,0 115,3 152,8 140,4

Pramen: ČSÚ SRÚ – propočty MAG

Na podkladě publikace ČSÚ „Retrospektivní údaje statistiky rodinných účtů za období 1989 – 2003“ je prezentován dále uvedený stručný dlouhodobější přehled o vývoji spotřebních výdajů a jejich struktuře. Ukazuje k jakým zásadním změnám došlo v ročních vydáních průměrných domácností za období 1991 – 2003 co do tempa i struktury výdajů s tím, ţe tyto změny rovněţ ovlivnily dynamiku a vývoj maloobchodního trhu: V průměrné domácnosti Čistá peněţní vydání Potraviny a celkem nealkoholické Alkoholické nápoje nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení Vybavení a provoz domácnosti Zdravotnictví Doprava Spoje Volný čas Vzdělání Stravovací a ubytovací sluţby Ostatní zboţí a sluţby

Čistá roční peněţní vydání na osobu v Kč 1991 2003 28 082 91 365 7 765 18 058 1 306 2 933 2 716 5 221 3 197 18 758 2 399 6 748 133 1 587 2 733 9 038 489 4 072 3 125 8 951 128 464 1 361 3 997 1 537 7 096

1) v cenách roku 1991

ISC (ŢN) 2003/1991 238,2 176,3 226,0 188,6 473,0 165,4 614,3 217,5 432,9 225,6 378,3 243,1 218,3

Indexy vydání 2003/1991 nominálních reálných 1) 325,4 136,6 232,6 131,9 224,6 99,4 192,2 101,9 586,7 124,0 281,3 170,1 1193,2 194,2 330,7 152,0 832,7 192,4 286,4 127,0 362,5 95,8 293,7 120,8 461,7 211,5 Pramen: ČSÚ

65

Kupní síla Jedním z rozhodujících faktorů potenciální poptávky na vnitřním maloobchodním trhu je na podkladě příjmů domácností, jejich struktury, stejně jako struktury a intenzity ţivotních nákladů daná kupní síla. V makro pojetí byla jiţ definována a kvantifikována v předchozích částech této analýzy (např. jako disponibilní důchod domácností nebo jejich výdaje na spotřebu). V mikro pojetí, umoţňujícím, zejména její teritoriální komparace a projektové vyuţití pro podnikatelské záměry, je v této práci zařazena v podobě projektu agentury GfK z r. 2005 vydaného pod názvem „Kupní síla obyvatelstva v okresech a obcích ČR“. Podle tohoto projektu je příznačné zvláště excentrické rozdělení potenciální kupní síly ve prospěch hlavního města Prahy, kde na 1 obyvatele převyšuje celostátní průměr skoro o třetinu. Mírně nad průměrem je ještě v krajích Středočeském, dále v kraji Plzeňském, Karlovarském a Libereckém. Ve všech ostatních krajích klesá pod průměr, nejvíce v kraji Vysočina a v krajích Olomouckém a Zlínském. Tabulka podává komplexní přehled: Kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

Počet obyvatel k 1. 1. 2005 abs. promile 1 170 571 1 144 071 625 712 549 618 304 588 822 133 427 563 547 296 505 285 517 153 1 123 201 635 126 590 706 1 257 554 10 220 577

114,531 111,938 61,221 53,776 29,801 80,439 41,834 53,548 49,438 50,599 109,896 62,142 57,796 123,041 1000,000

Kupní síla 2005 promile na obyvatele 152,220 113,096 60,253 54,267 30,884 76,106 42,308 52,278 45,960 45,708 104,762 56,982 53,416 111,759 1000,000

132,9 101,0 98,4 100,.9 103,6 94,6 101,1 97,6 93,0 90,3 95,3 91,7 92,4 90,8 100,0

Podle autorské instituce se mezi „nejbohatší“ okresy dostaly vedle Prahy okresy Praha východ a Praha západ, dále Cheb a Plzeň město; naopak mezi „nejchudší“ Kraviná, Znojmo, Svitavy, Třebíč, Bruntál. Projekt GfK zahrnuje i mezinárodní srovnání, podle něhoţ kupní síla obyvatel ČR svou paritou v přepočtu na obyvatele současně dosahuje aproximativně 66 % průměrné úrovně EU 15 s tím, ţe z nových zemí má Slovinsko více (74%), Maďarsko (59%), Slovensko (49%), Polsko (45%).

66

Zahraniční obchod Výsledky zahraničního obchodu prolínají do celkové ekonomické výkonnosti obchodu, promítají se do všech součástí obchodu, zejména ve velkoobchodě, ale i v retailingu a v segmentu obchodu v motorismu. Zahraniční obchod rovněţ ovlivňuje jak úroveň vnitřního maloobchodního trhu, tak obchod zboţím pro další podnikání (v pozici B2B). zvláště potenciální nabídku. Pro posouzení těchto souvislostí tato publikace zahrnuje základní výsledky v dovozu a vývozu a obchodní bilance v komoditním a teritoriálním členění (předpokládá se, že podrobné analýzy jsou předmětem jiných analýz MPO, MF, bankovní sféry a dalších institucí). V roce 2005 se meziročně vývoz v běţných cenách v Kč zvýšil o 8,9 % a dovoz o 4,9 %. Vývoj měnových kurzů trvale působil na různou dynamiku ve vývozu a dovozu v korunách, dolarech a v eurech: v mil.b.c. FOB CIF/FOB Kč USD EUR

Vývoz 1 875 220 78 276 63 003

leden aţ prosinec 2005 Bilance i V 05/0 40 356 108,9 1 722 116,5 1 341 116,5

Dovoz 1 834 864 76 554 61 662

i D 05/04 104,9 112,2 112,3

Rozdíl B 66 794 2 773 2 180

i D 05/04 = index dovozu 2005/2004; i V 05/04 = index vývozu 2005/2004; rozdíl B = meziroční zlepšení bilance

Obchodní bilance vykázala za 12 měsíců přebytek 40,4 mld. Kč. Z teritoriálního hlediska byla bilance aktivní s vyspělými trţními ekonomikami o 220 mld. Kč, z toho se státy EU v objemu 282 mld. Kč. Naopak pasivní byla s rozvojovými ekonomikami (přes - 38 mld. Kč), se Společenstvím nezávislých států vč. Ruska (– 82 mld. Kč) a ostatními, zvláště s Čínou. Podle komodit bylo dosaţeno kladné bilance zejména ve strojích a dopravních prostředcích, ale i v průmyslovém spotřebním zboţí. Vysoký byl deficit bilance s minerálními palivy (ropa, zemní plyn). (v mil.Kč F0B/F0B) b.c. Období Vývoz I. čtvrtletí 376 588 II. čtvrtletí 460 142 III. čtvrtletí 425 255 IV. čtvrtletí 460 673 ROK 1 722 657

2000,0 1500,0

2004 Dovoz 374 905 468 959 433 484 471 748 1 749 095

2005 Bilance 1 683 - 8 817 - 8 229 - 11 075 - 26 438

Vývoz 437 710 477 250 459 514 500 748 1 875 220

Dovoz 411 510 462 738 460 339 500 276 1 834 864

Index 2005/2004 Bilance 26 199 14 512 - 825 469 40 356

Vývoz 116,2 103,7 108,1 108,7 108,9

2004

2005

Vývoj zahraničníhoobchodu, b. c., mld. Kč vývoz dovoz Obch.bilance

1000,0 500,0 0,0 -500,0

2000

2001

2002

67

2003

Dovoz 109,8 98,7 106,2 106,0 104,9

Cestovní ruch Vývoj mezinárodního cestovního ruchu si zachoval podle hodnocení Světové organizace cestovního ruchu (WTO) i v roce 2005 patřičné tempo, nicméně opět velmi diferencované v jednotlivých světových regionech. Příjezdy v mezinárodním cestovním ruchu dosáhly v roce 2005 opět historické úrovně – 808 milionů, t. zn. o 5,5 % více neţ v roce 2004 (V r. 2004 činil přírůstek 10 %). Příjmy z CR v USD vzrostly v r. 2004 (i v důsledku kursových změn) aţ o 18,5 %, v lokálních měnách podobně jako příjezdy. Počet příjezdů v mil. Roční změna v % Příjmy v mld. USD Roční změna v %

1995 550 2,5 406 14,3

1996 597 5,7 437 7,6

1997 618 3,5 440 0,7

1998 637 3,0 442 0,5

1999 652 2,4 456 3,3

2000 686 5,2 473 3,7

2001 684 -0,3 463 -2,9

2002 703 2,8 480 3,8

2003 691 -1,7 523 8,9

2004 766 10,7 622 18,5

2005 808 5,5 . .

Pramen: WTO

Je zřejmé, ţe i v roce 2005 pokračoval pozitivní vývoj, hodnocený přírůstkem 5,5 %. Tuto dynamiku překročily regiony Asie, Afriky i Ameriky, Evropa dosáhla 4,3 %. Cestovní ruch rostl v roce 2005 i v ČR. Hraniční statistika ukazuje, ţe příjezdy do ČR se za leden aţ prosinec 2005 zvýšily proti stejnému období roku 2004 o 4,8 %, proti roku 2003 o 5,8 % a proti roku 2002 o 2,9 %. Statistika potvrzuje téţ růst návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) cizinci o 4,5 %, u domácích hostů HUZ se projevil pokles o 2,2 %. Příjezdy a výjezdy podle hraniční statistiky Příjezdy v tom ze celkem soused. států s ost. států v tis. osob států víz. pov. bez v. p.

Období Rok 2003 leden – prosinec Rok 2004 leden – prosinec Rok 2005 I. čtvrtletí I. pololetí I. – III. čtvrtletí leden – prosinec

Výjezdy úsek státní hranice v tis. SR osob Německo Rakousko Polsko

letiště

a b

94 984 97,3

73 012 95,3

737 109,4

21 235 104,7

36 074 105,2

9 947 98,4

7 395 111,5

7 888 106,0

8 806 104,5

2 038 120,6

a b

95 898 101,0

73 687 100,9

685 92,9

21 526 101,4

36 650 101,6

9 895 99,5

7 179 97,1

8 475 107,4

8 706 98,9

2 395 117,5

a b a b a b a b

20 913 103,2 46 222 103,0 75 741 104,8 100 466 104,8

15 919 101,3 34 942 101,0 56 753 102,6 75 648 102,7

151 93,4 354 102,9 592 111,8 790 115,4

4 842 110,2 10 926 109,9 18 395 111,8 24 029 111,6

7 304 99,8 16 124 98,6 27 249 98,4 36 186 98,7

2 253 105,1 4 812 104,0 7 732 103,3 10 299 104,1

1 405 100,7 3 088 95,0 5 513 96,7 7 151 99,6

1 296 80,4 3 044 82,4 5 147 83,9 7 086 83,6

1 879 105,4 4 052 105,0 6 846 103,6 9 024 103,7

470 121,3 1 128 122,5 2 012 114,7 2 625 109,6

a = absolutní údaj v tis.

b =meziroční index

Pramen: ČSÚ

Hraniční příjezdy do ČR se v hlubší struktuře vyvíjely tak, ţe bylo dosaţeno příznivých přírůstků u příjezdů z Německa, Rakouska, i Slovenska; příjezdy z Polska se jiţ od srpna zvýšily nad úroveň r. 2004, nicméně za rok zůstaly pod úrovní r. 2004. Vysoký přírůstek byl vykázán u příjezdů leteckou dopravou (index 2005/2004 dosáhl 113,8).

68

Příjezdy celkem v tis. v tom: ze sousedních států z toho: Německo Rakousko Polsko Slovensko z ost. států s víz povinností z ost. států bez víz. povinnosti

2000

2001

104 247

103 070

97 594

94 984

95 897

100 466

index 2005/04 104,8

81 503 41 935 7 167 21 341 11 044 449 22 295

81 138 39 960 6 922 23 520 10 722 681 21 251

76 647 39 585 6 851 20 053 10 141 674 20 274

73 012 40 832 6 689 15 062 10 418 737 21 235

73 686 43 787 6 399 12 991 10 509 685 21 526

75 648 45 742 7 113 12 252 10 542 790 24 029

102,7 104,5 111,2 94,3 100,3 115,4 111,6

2002

2003

2004

2005

Pramen: ČSÚ

Pokud jde o pouţitý druh dopravy, vyuţilo při příjezdech v roce 2005 92,2 % zahraničních návštěvníků dopravu silniční, 3,1 % dopravu ţelezniční a 4,7 % dopravu leteckou (ve stejném období roku 2004 byl podíl letecké dopravy 4,3 %). U výjezdů občanů ČR do zahraničí dosáhla v roce 2005 silniční doprava podílu 89,9 %, ţelezniční 2,9 % a letecká 7,2 % (v roce 2004 6,5 %). Jinou kvalitu posouzení vývoje cestovního ruchu poskytují údaje o návštěvnosti a vyuţívání zařízení hromadného ubytování. Studie je aktualizována nejnovějšími údaji ČSÚ o návštěvnosti zařízení hromadného ubytování za rok 2005 (v tabulkách č. 14 – 17). Je zřejmé, ţe ve IV. čtvrtletí se podle těchto údajů dynamika návštěvnosti HUZ oproti I. aţ III. čtvrtletí zvýšila (údaje za celý rok zahrnují oproti původně vykázaným za I. aţ III. čtvrtletí téţ určitá zpřesnění). Celoroční vývoj dokládá toto aproximativní porovnání. Příznačná je celoročně vysoká dynamika návštěvnosti hotelů ****: Návštěvnost ubytovacích zařízení v roce 2005 – počet příjezdů souhrnně Počet příjezdů do HUZ celkem I. – III. čtvrtletí 2005 IV. čtvrtletí I. – IV. čtvrtletí

9 866 971 2 494 822 12 361 793

index leden - prosinec 2005/2004

domácí

cizinci

4 919 093 1 106 572 6 025 665

4 947 878 1 388 250 6 336 128

celkem

100,1 105,8 101,2

domácí

96,5 104,2 97,8

cizinci

103,8 107,1 104,5

Návštěvnost HUZ podle čtvrtletí v letech 2003 – 2005 Rok

2003

2004

2005

Čtrvrtletí I II III IV rok I II III IV rok I II III IV rok

Celkem 2 049 881 2 938 535 4 111 194 2 246 872 11 346 482 2 221 499 3 122 195 4 517 793 2 358 202 12 219 689 2 277 892 3 165 389 4 423 690 2 494 822 12 361 793

Příjezdy Cizinci 819 718 1 349 242 1 778 943 1 127 853 5 075 756 1 034 034 1 641 944 2 088 770 1 296 477 6 061 225 1 142 819 1 688 134 2 116 925 1 388 250 6 336 128

Domácí 1 230 163 1 589 293 2 332 251 1 119 019 6 270 726 1 187 465 1 480 251 2 429 023 1 061 725 6 158 464 1 135 073 1 477 255 2 306 765 1 106 572 6 025 665

69

Celkem 7 470 509 9 438 602 15 475 598 6 958 541 39 343 250 7 886 059 9 787 948 16 061 193 7 045 508 40 780 708 7 902 901 9 476 658 15 683 920 7 256 998 40 320 477

Přenocování Cizinci 2 963 080 4 233 645 5 816 163 3 497 730 16 510 618 3 602 938 4 967 757 6 492 909 3 916 858 18 980 462 3 860 872 4 972 685 6 649 251 4 112 227 19 595 035

Domácí 4 507 429 5 204 957 9 659 435 3 460 811 22 832 632 4 283 121 4 820 191 9 568 284 3 128 650 21 800 246 4 042 029 4 503 973 9 034 669 3 144 771 20 725 442

Návštěvnost ubytovacích zařízení v roce 2005 – počet příjezdů podle druhu HUZ leden - prosinec 2005 celkem

12 361 793 9 074 117 638 313 2 294 305 6 141 499 3 287 676

HUZ celkem hotely celkem hotely ***** hotely **** ostatní hotely ostatní HUZ

index leden - prosinec 2005/2004

domácí

cizinci

6 025 665 3 388 360 40 658 342 763 3 004 939 2 637 305

6 336 128 5 685 757 597 655 1 951 542 3 136 560 650 371

celkem

domácí

101,2 104,4 100,3 123,2 99,1 93,2

cizinci

97,8 101,3 104,4 122,7 99,3 93,8

104,5 106,3 100,1 123,3 99,0 91,0

Návštěvnost ubytovacích zařízení v roce 2005 – počet přenocování leden – prosinec 2005

HUZ celkem hotely celkem hotely ***** hotely **** ostatní hotely ostatní HUZ

celkem

domácí

40 320 477 25 208 716 1 595 422 6 254 780 17 358 514 15 111 761

20 725 442 8 601 219 72 092 639 296 7 889 831 12 124 223

index leden - prosinec 2005/2004 cizinci

celkem

19 595 035 16 607 497 1 523 330 5 615 484 9 468 683 2 987 538

domácí

98,9 101,1 99,4 119,5 95,9 95,3

cizinci

95,1 95,0 104,6 121,1 93,3 95,1

103,2 104,6 99,1 119,4 98,2 96,4

Využití lůžek a pokojů v hotelích a podobných zařízeních v roce 2005 hrubé vyuţití lůţek v %

leden – prosinec 2005 čisté vyuţití čisté vyuţití lůţek v % pokojů v %

rozdíl leden-prosinec 2005 - 2004 hrubé vyuţití čisté vyuţití čisté vyuţití lůţek v % lůţek v % pokojů v %

hotely celkem

33,8

35,8

42,4

- 0,7

- 1,2

- 1,8

hotely *****

51,6

52,7

62,1

- 3,4

- 2,8

- 4,9

hotely ****

50,8

51,5

58,6

0,2

0,1

- 0,4

ost. hotely a pensiony

29,3

31,4

36,8

- 1,3

- 1,9

140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0

- 2,6 Pramen: ČSÚ

Devizovépříjmy,výdajeasaldoZCR,mld.Kč Příjmy

Výdaje

Saldo

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Patnáct zemí, nejvíce se podílejících na návštěvnosti ČR, je porovnáno v následujícím přehledu. Ten potvrzuje, ţe i v roce 2005 připadá rozhodující podíl návštěvnosti ČR na příjezdy z Německa, následuje Spojené království, Itálie a USA. V tempu růstu návštěvnosti jsou za rok 2005 markantní zejména Španělsko, Japonsko, Maďarsko, Rusko, Norsko, vesměs s přírůstkem nad 10 %.

70

TOP 15 zemí s nejvyšší návštěvností ČR v roce 2005 a 2004 Příjezdy Pořa dí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Země

Německo Spojené království Itálie USA Nizozemsko Polsko Slovensko Francie Španělsko Rusko Rakousko Japonsko Dánsko Maďarsko Norsko Hosté celkem v tom cizinci domácí ČR % podíl cizinců domácích

2004 1 569 369 650 622 391 192 292 588 273 757 253 916 266 917 256 429 201 110 164 036 183 871 122 613 127 671 88 169 65 975 12 219 689 6 061 225 6 158 464 49,6 % 50,4 %

Přenocování 2005 1 606 947 657 110 405 079 303 641 295 856 261 576 260 212 257 683 224 327 185 705 184 235 153 980 117 738 108 957 86 360 12 361 793 6 336 128 6 025 665 51,3 % 48,7 %

index 2005/04 102,4 101,0 103,5 103,8 108,1 103,0 97,5 100,5 111,5 113,2 100,2 125,6 92,2 123,6 130,9 101,2 104,5 97,8 x x

Pořadí

Země

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

2004

Německo Spojené království Itálie Nizozemsko Rusko USA Slovensko Španělsko Francie Polsko Rakousko Dánsko Japonsko Maďarsko Norsko Hosté celkem v tom cizinci domácí ČR % podíl cizinců domácích

2005

5 902 332 1 814 249 1 150 016 967 322 930 187 860 774 795 351 628 231 666 379 542 320 386 177 394 872 296 621 208 169 185 439 40 780 708 18 980 462 21 800 246 46,5 % 53,5 %

5 887 902 1 797 329 1 168 315 1 108 994 1 045 907 898 046 760 077 709 448 660 786 556 565 389 526 368 890 347 290 260 715 258 273 40 320 477 19 595 035 20 725 442 48,6 % 51,4 %

index 2005/04 99,8 99,1 101,6 114,6 112,4 104,3 95,6 112,9 99,2 102,6 100,9 93,4 117,1 125,2 139,3 98,9 103,2 95,1 x x

Devizový přínos zahraničního cestovního ruchu dosáhl v roce 2005 růstu 8,9 % v korunách, vlivem kursových změn přes 16 % v USD a eurech. Příjmy, výdaje, bilance ZCR

mil. CZK Platební bilance BÚ - 167 348,2 Obchodní bilance - 26 438,0 Bilance sluţeb 12 539,3 v tom příjmy ze ZCR 107 231,8 index příjmů ze ZCR *)106,9 výdaje na ZCR 58 398,0 index výdajů na ZCR *) 107,3 z toho bilance ZCR (saldo) 48 833.8 Index bilance ZCR *) 106,4 Bilance výnosů - 157 772,9 Běţné převody 4 323,4

Rok 2004 mil. USD - 6 511,4 - 1 028,7 487,9 4 172,3 117,4 2 272,2 117,9 1 900,1 116,9 - 6138,8 168,2

*) proti roku 2003

mil. EUR - 5 245,4 - 828,7 393,0 3 361,1 106,7 1 830,4 107,3 1 530,7 106,2 - 4 945,2 135,5

mil. CZK - 61 670,2 40 354,0 19 411,8 110 948,0 103,5 57 777,6 98,9 53 170,4 108,9 - 142 318,3 20 882,3

Rok 2005 mil. USD - 2 575,3 1 685,1 810,6 4 633,1 111,0 2 412,7 106,2 2 220,4 116,9 - 5 943,0 872,0

mil. EUR - 2 070,6 1 354,9 651,8 3 725,1 110,8 1 939,9 106,0 1 785,2 116,6 - 4 778,4 701,1

Pramen: ČNB – BÚ PB 2005

71

Závěr a východiska roku 2006 Druhý rok po vstupu České republiky do EU byl provázen převahou pozitivních hospodářských charakteristik. Hrubý domácí produkt rostl třikrát rychleji neţ v EU 25, v národních podmínkách se zvyšil šestiprocentním tempem, především díky zahraničnímu obchodu (s výraznou převahou vnitrounijního obchodu). Inflace byla celoročně mírná, zvýšily se hlavně regulované ceny sluţeb, spojené s bydlením a ceny pohonných hmot, hladina trţních cen spotřebního zboţí spíše podněcovala k maloobchodní realizaci, kterou rovněţ podporovaly rozšířené úvěrové moţnosti.. Nezaměstnanost nerostla, nicméně ani se zásadněji nesniţovala; byla na evropském průměru. Otevřeným problémem ekonomiky a rozpočtové sféry zůstávaly veřejné finance. Reálný ekonomický vývoj byl průběţně konformní s probíhajícími výzkumy konjunktury jak v podnikatelské, tak ve spotřebitelské oblasti. Vývoj ekonomiky se odráţel ve výsledcích celého odvětví obchodu, nicméně tempo výdajů na spotřebu domácností nedosáhlo dynamiky roku 2004. V trţbách obchodu, zvláště velkoobchodu se však projevilo i obchodování spojené s vysokou dynamikou průmyslu a zahraničního obchodu a dalších oblastí ekonomiky vč. cestovního ruchu. Za těchto okolností byla dynamika trţeb maloobchodu vyšší, neţ v roce 2004 a projevila se hlavně u velkých podniků pod zahraniční kontrolou. V odvětví ubytování a stravování ještě působil dopad v roce 2004 upravené (harmonizované) sazby DPH ve stravovacích sluţbách, ve II. pololetí změna dotační cenové politiky v internátním a podobném ubytování. Sítě maloobchodu i pohostinství a ubytování doznaly další rozšíření a zkvalitnění, přírůstky se opět orientovaly na velkokapacitní prodejny, rychle se rozvíjela obchodní centra (areály, galerie, pasáţe), prosazovaly se především progresivní obchodní formáty (hypermarkety, diskonty), pracující s moderními technologiemi, elektronickou komunikaci uvnitř vlastních systémů i vůči dodavatelským subjektům a sledující vysokou ekonomickou efektivnost provozu. V organizačních strukturách obchodu pokračovaly v roce 2005 koncentrační trendy. Obchod si v organizačních strukách zachoval své třetinové postavení v národním hospodářství, počty zanikajících obchodních ţivností či firem v podstatě vyrovnaly - i mírně převýšily - přírůstky nových subjektů. Jako nový jev byly ve strukturách v roce 2005 ohlášeny fúze 3 velkých společností, provozujících řetězcové velkokapacitní maloobchodní jednotky (v roce 2005 proběhla fúze J. Meinl → Albert , byla připravena Carrefour → Tesco, a z českého trhu odchází Edeka). V oblasti MSP se znovu potvrdila opodstatněnost podnikání v kooperačních formách podnikání a vyuţívání trţních příleţitostí mimo „akční radius“ velkokapacitních řetězcových jednotek. I v roce 2004 napomáhala rozvoji MSP v obchodě – byť podle názoru podnikatelské sféry úzká - podpora poskytovaná ze strany exekutivy a podnikatelských institucí. V oblasti ekonomické podpory se otevřely moţnosti uplatnění aktivity podnikatelů pomocí přípravy a implementace různých forem projektů spojených s pouţitím evropských strukturálních fondů (OPPP ad.). Se vstupem do EU a s posilováním účasti ČR na jednotném evropském vnitřním trhu v roce 2005 se dále prohloubila komparace národních analýz obchodu s výsledky, které zaznamenávají ostatní členské země, celá EU 25, resp. EU 15. Zpracování této publikace se vedle četných ekonomicko statistických a výzkumných zdrojů opírá rovněţ o konkrétní poznatky ze současného výkonu státní správy v obchodě a jeho návazností na podnikatelskou sféru, vychází ze soustavného monitoringu vnitřního trhu, podnikatelské sféry obchodu

72

a cestovního ruchu a respektuje aktuální problémy hospodářských politik ve sledovaných odvětvích a jejich ohlasy při příleţitosti odvětvových akcí (odborné konference, ekonomická fóra, semináře) a v prezentacích v odborných medií. Na podkladě těchto poznatků shrnuje závěr publikace východiska pro aplikace příslušných hospodářských politik a strategií podnikatelských institucí, zejména Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR takto:

 v oblasti státní správy a jejích vazeb na podnikatelskou sféru obchodu a cestovního ruchu systematicky vyuţívat moţnosti dané operačními programy v působnosti MPO s plným zřetelem na podporu malého a středního podnikání v rámci OPPP a rovněţ tak v oblasti státní podpory MSP; k tomu inovovat dosavadní přístupy a respektovat potřeby v odvětvové struktuře OKEČ obchodu; analogicky vyuţívat moţnosti podpory v působnosti MMR a MPSV; aktivity výrazně orientovat na nová programovací období EK počínaje rokem 2007;

 při soustavném zdokonalování podmínek podnikání v rámci působení Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí (při MPO) vycházet ze specifik obchodního podnikání a vztahů ke spotřebitelské veřejnosti; úzce v tom směru spolupracovat s podnikatelským zastoupením (SOCR ČR, HK ČR, SPD a dalšími institucemi); při přípravě a aplikaci zásadních opatření v obchodě, zejména v oblasti legislativy se orientovat na současně otevřené a řešené problémy v zákoně o cenách, v regulaci reklamy, v hospodářské soutěţi, resp. ekonomické závislosti soutěţitelů, v hygieně a v dalších aktuálně otevřených otázkách;

 v oblasti péče o trh a spotřebitele realizovat za účasti podnikatelské sféry novou Koncepci spotřebitelské politiky pro období do roku 2010; v souladu se spotřebitelskou politikou podporovat fungování spotřebitelských organizací; podporovat aktivity sledující uplatňování prvků samoregulace při nastolování nadstandardního korektního jednání v obchodních a spotřebitelských vztazích pokračovat v dozorové činnosti sledující předcházení a potlačování negativních jevů na vnitřním spotřebitelském trhu;

 vyuţít jednání a závěry 12. ročníku Retail Summit v únoru 2006 v Praze; spolupracovat s dalšími významnými konferencemi, fóry a semináři, které prohlubují poznání o procesech rozvoje obchodu, jeho technologiích, informatice, personální politice ap.; obdobně vyuţít jednání 4. Ekonomického fóra obchodu a cestovního ruchu, konference Obchod – doména spotřebitele ve II. čtvrtletí 2006 s orientací na pokrok ve vývoji obchodu a spotřebitele v posledním období a z hlediska vstupu na jednotný evropský trh;

 podílet se na pracích spojených s vytvářením a s přípravou implementace evropské směrnice o sluţbách;

73

 participovat na zahájených přípravách zavedení eura se zřetelem na maloobchod a sluţby CR; spolupracovat v tom směru s evropskými podnikatelskými institucemi, vyuţít jejich zkušenosti z eurozóny, zahájit projekce nezbytných praktických opatření v obchodním provozu;

 pokračovat v krátkodobé prognostice vývoje maloobchodu, pohostinství a cestovního ruchu spolupracovat přitom s ČSÚ, SOCR ČR, popř. dalšími institucemi; vyuţívat v té souvislosti Spotřebitelský barometr a konjunkturální výzkum ČSÚ, popř. další zdroje konjunkturálního průzkumu ekonomiky, trhu, obchodu a spotřebitele; výsledky predikcí soustavně analyzovat;

 na podkladě pravidelných pracovních kontaktů a smluvní spolupráce mezi MPO, MMR, ČSÚ a SOCR ČR pokračovat ve zdokonalování informační báze poskytované státní statistickou sluţbou o obchodě a pohostinství a ubytování; usilovat o stabilitu časových řad ekonomických údajů o obchodu, znovu posoudit moţnost monitorování maloobchodní sítě, popř. sítě sluţeb, v ČR vhodnou formou šetření, jak z hlediska zajištění přehledu o sítích, tak z hlediska poskytnutí účelných podkladů pro procesy optimalizace obchodních sítí v decentralizovaných územních kompetencích v souladu s novým stavebním zákonem.

74

Mezinárodní přehledy

75

Indikátory ekonomické a sociální úrovně a vnitřního trhu v EU Vývoj HDP, sektorů ekonomiky, zaměstnanosti a nezaměstnanosti v rámci EU HDP meziroční index ze stálých cen

Podíl sektorů na zaměstnanosti

2002 EU 25 EU 15 Eurozóna Belgie Česká republika Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království

101,2 101,1 100,9 101,5 101,5 100,5 100,1 107,2 103,8 102,7 101,2 106,1 100,4 102,1 106,4 106,8 102,5 103,5 100,8 100,1 101,0 101,4 100,5 103,5 104,6 102,2 102,0 102,0

2003 101,2 101,0 100,7 100,9 103,2 100,7 99,8 106,7 104,8 103,0 100,8 104,4 100,0 101,9 107,2 110,5 102,9 103,4 97,5 99,9 101,4 103,8 98,9 102,7 104,5 102,4 101,7 102,5

2004 102,4 102,3 102,1 102,6 104,7 101,9 101,6 107,8 104,7 103,1 102,3 104,5 101,1 103,9 108,5 107,0 104,5 104,6 98,5 101,7 102,4 105,3 101,1 104,2 105,5 103,6 103,7 103,2

2005

Průmysl

101,6 101,4 101,3 101,4 106,0 103,4 100,9 1)108,4 103,7 1)103,4 1)101,5 1)104,4 100,0 103,8 110,2 1)107,0 1)104,2 104,1 102,5 100,9 1)101,7 103,2 100,3 1)103,8 106,0 102,1 102,7 101,8

Zeměď.

Sluţby

25,2

5,1

69,7

24,2 . 20,5 37,8 21,5 26,4 34,7 23,3 29,9 21,1 27,6 29,0 . 28,1 26,5 21,3 32,9 . 17,6 22,4 26,8 . 36,4 34,2 25,8 22,5 17,9

3,9 . 2,3 4,0 3,6 2,2 5,8 13,8 5,7 3,6 6,2 4,4 . 15,8 12,5 1,3 5,1 . 3,3 13,0 19,2 . 10,5 3,9 5,0 2,4 0,9

71,9 . 77,2 58,2 74,9 71,4 59,5 62,9 4,4 75,3 66,2 66,6 . 56,1 61,0 77,4 62,0 . 79,1 64,6 54,0 . 53,1 61,8 69,2 75,1 81,2

Nezaměstnanost (VŠPS)

Zaměstnanost

Země, seskupení 2004

III/4 2005

2004

2005

63,3 64,1 9,1 8,7 64,7 65,5 8,1 7,9 63,0 63,8 8,9 8,6 60,3 61,2 8,4 8,4 64,2 65,2 8,3 7,9 75,7 76,1 5,5 4,9 65,0 65,7 9,5 9,5 63,0 64,7 9,7 7,8 59,4 60,3 10,5 10,0 61,1 63,9 11,0 9,2 63,1 63,6 9,6 9,5 66,3 68,8 4,5 4,3 57,6 57,4 8,0 7,6 68,9 68,7 4,7 5,3 62,3 63,8 10,4 9,0 61,2 63,4 11,4 8,2 61,6 . 4,8 5,3 56,8 57,3 6,1 7,1 54,0 53,5 7,3 7,2 73,1 73,7 4,6 4,7 67,8 69,7 4,8 5,2 51,7 53,7 19,0 17,7 67,8 67,5 6,7 7,6 65,3 66,6 6,3 6,3 57,0 58,0 18,2 16,4 67,6 69,6 8,8 8,4 72,1 73,6 6,3 6,3 71,6 71,9 4,7 4,7 Pramen: ČSÚ-Bulletin 3 a 4/2005, Eurostat

Porovnání ekonomické a životní úrovně vybraných zemí OECD, EU a nových členských států Země, podle vyspělosti

1998

(Vyjádřeno HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běţné parity kupní síly ) 2001 2003 2004 2005 (odhad)

2006 (predikce)

v USD

EU12= 100

v USD

EU12= 100

v USD

EU12= 100

v USD

EU12= 100

v USD

EU12= 100

v USD

EU12= 100

USA

31 700

137

35 500

137

37 700

137

40 000

140

42 100

143

44 200

144

Německo Rakousko Francie V. Britanie

23 800 25 300 24 400 23 200

103 109 105 100

26 300 28 900 28 000 27 000

102 111 108 104

27 600 30 800 29 200 29 800

101 112 106 108

28 800 32 500 29 900 30 900

101 114 105 108

29 800 33 800 31 000 32 200

101 115 105 109

31 100 35 200 32 300 33 600

102 115 105 110

Španělsko Řecko

18 500 14 700

80 63

22 300 17 300

86 67

24 800 20 500

90 75

25 900 21 600

91 76

27 300 22 900

93 78

28 500 24 200

93 79

Slovinsko Česko Portugalsko Maďarsko Slovensko Polsko

14 700 13 700 16 100 10 700 9 800 9 400

63 59 69 46 42 41

17 500 15 500 18 800 13 400 11 500 11 000

67 60 73 52 44 43

19 000 17 300 19 500 15 100 13 100 12 000

69 63 71 55 48 44

20 700 18 600 20 300 15 900 13 800 13 000

73 65 71 56 48 45

22 100 20 200 20 900 17 100 15 100 13 800

75 69 71 58 51 47

23 500 21 800 21 500 18 400 16 300 14 600

77 71 70 60 53 48

Pramen: OECD, IMF, propočty MF ČR – „Makroekonomická predikce ČR“ – duben 2006

76

Indikátory vnitřního trhu v zemích EU Země, seskupení

Míra inflace (průměrná roční míra změny HICP) 1)2002

12003

12004

Index maloobch. prodejů (2000=100*) 12005

20031)

20041)

20051)

EU 253)

2,1

1,9

2,1

2,2

110,9

113,8

116,8

EU 15

2,1

2,0

2,0

2,1

110,1

112,9

115,5

Eurozóna

2,3

2,1

2,1

2,2

108,2

110,8

112,8

Belgie3)

1,6

1,5

1,9

2,5

105,2

110,3

111,9

Česká republika

1,4

-0,1

2,6

1,6

113,2

116,1

120,3

Dánsko

2,4

2,0

0,9

1,7

115,0

124,0

132,0

Německo3)

1,3

1,0

1,8

1,9

99,9

102,9

102,4

Estonsko

23,6

1,4

3,0

4,1

158,5

178,0

212,0

Řecko

3,9

3,5

3,0

3,5

131,3

138,7

144,7

Španělsko4)

3,6

3,1

3,1

3,4

123,2

129,2

134,0

Francie

1,9

2,2

2,3

1,9

111,1

113,9

114,6

Irsko

4,7

4,0

2,3

2,2

121,6

127,9

136,0

Itálie

2,6

2,8

2,3

2,2

107,5

106,4

108,2

Kypr2)

2,8

4,0

1,9

2,0

121,1

128,0

.

Litva

0,4

2,9

6,2

6,9

154,6

181,8

236,4

Lotyšsko

2,0

-1,1

1,2

2,7

128,6

140,1

165,7

Lucembursko

2,1

2,5

3,2

3,8

121,0

125,1

127,2

Maďarsko

5,2

4,7

6,8

3,5

150,1

158,9

168,9

Malta2)

2,6

1,9

2,7

2,5

104,9

98,3

.

Nizozemsko2)

3,9

2,2

1,4

1,5

104,8

102,9

105,8

Rakousko

1,7

1,3

2,0

2,1

103,4

104,3

107,4

Polsko

1,9

0,7

3,6

2,2

117,7

122,3

129,9

Portugalsko

3,7

3,3

2,5

2,1

106,0

111,4

114,2

Slovinsko

7,5

5,7

3,7

2,5

156,0

162,3

183,9

Slovensko

3,5

8,4

7,5

2,8

125,7

131,4

139,7

Finsko

2,0

1,3

0,1

0,8

117,1

122,0

129,7

Švédsko

2,0

2,3

1,0

0,8

116,8

120,1

128,4

Spoj.království.

1,3

1,4

1,3

2,1

114,5

117,5

121,5

*) data očištěna od sezónních vlivů; bez motorových vozidel; 1) ke konci období; 2) maloobchodní prodej podle odhadu Eurostatu; 3) předběžné údaje; 4) odhad Pramen: Bulletin ČSÚ 4/2005

77

Osobní spotřební výdaje v EU Země

Spotřební výdaje na hlavu v € 2004 2005 odhad 14 705 15 304 4 202 4 601 17 274 18 043 3 706 4 049 14 814 15 472 14 584 15 067 15 798 16 560 14 025 14 563 10 860 11 408 3 387 3 690 3 011 3 223 23 139 24 029 4 444 4 876 6 871 6 951 15 403 15 774 13 716 13 958 3 320 3 891 8 068 8 353 16 137 16 680 9 873 10 463 3 403 3 757 6 999 7 379 18 519 18 741 11 158 11 734 14 920 15 805 12 914 13 402

2003 14 149 3 996 16 460 3 358 14 265 14 054 15 252 13 663 10 206 3 059 2 675 22 329 3 951 6 663 15 212 13 560 3 202 7 752 15 634 9 315 2 964 6 701 17 445 10 554 14 537 12 452

Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko EU 25

2006 prognóza 15 938 4 820 18 647 4 391 16 120 15 596 17 545 15 080 11 863 3 963 3 470 25 026 5 167 7 116 16 213 14 287 4 134 8 657 17 248 11 057 4 023 7 730 19 370 12 308 16 484 13 917

Pramen: EHI – Handel Aktuell; Eurostat

Struktura spotřebních výdajů domácností v zemích EU 2002 V % všech výdajů domácností

Země Belgie Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Spoj. království Španělsko Švédsko

Potraviny

Odívání

Bydlení, energie

17,3 26,1 17,1 31,1 18,7 17,9 14,6 17,1 21,9 35,2 31,7 21,2 27,5 22,7 16,2 14,3 26,8 22,6 15,0 20,5 27,7 21,8 13,3 19,0 16,6

5,6 5,3 5,1 6,2 4,7 4,6 6,2 9,2 6,9 6,0 8,4 4,8 4,4 6,1 6,1 6,0 4,5 7,1 6,4 10,4 4,2 6,3 6,0 6,3 5,6

29,4 28,0 34,6 27,7 30,4 29,6 27,8 28,9 19,5 22,1 24,4 29,5 24,8 18,3 31,4 27,9 29,1 17,9 27,6 22,0 28,1 26,2 24,2 20,2 33,5

Zdraví

Doprava

4,4 1,7 2,7 2,2 4,0 3,6 3,2 3,0 3,7 4,6 4,5 1,3 3,7 2,5 4,1 4,5 4,7 4,5 3,3 5,6 2,6 3,3 1,6 3,4 2,6

14,3 10,1 12,1 11,2 12,3 15,0 10,6 12,0 14,1 13,7 9,1 18,3 15,1 13,9 14,5 12,0 10,6 16,8 13,0 8,0 9,3 14,8 14,5 12,1 13,1

Komunikace, spoje 2,3 3,0 2,1 2,9 3,3 2,4 2,7 3,0 2,4 3,3 3,5 1,7 5,2 4,8 2,8 4,0 3,2 3,7 3,3 2,9 3,9 2,8 2,2 2,7 3,3

Kultura, volný čas

Vzdělání

Ubytování, stravování

9,4 11,8 10,3 6,9 11,1 9,0 6,9 7,5 7,9 6,6 6,8 8,1 7,8 10,9 9,3 11,1 7,0 6,2 11,7 5,8 9,1 9,5 12,5 8,4 12,2

0,6 0,5 0,8 1,3 0,5 0,6 1,1 0,9 2,8 0,6 1,8 0,3 1,2 1,3 0,7 0,5 1,7 1,5 0,7 1,7 0,8 0,9 1,3 1,6 0,1

5,5 6,6 5,5 5,4 6,5 7,7 17,6 9,8 12,7 3,3 4,1 7,4 4,9 14,2 4,8 5,8 3,0 9,8 11,8 17,2 8,0 6,6 11,7 19,4 5,2

Různé zboţí, sluţby 11,3 6,8 9,9 5,1 8,5 9,5 9,3 8,7 8,1 4,6 4,7 7,3 5,4 6,6 10,0 13,8 9,4 10,0 7,1 5,8 6,3 7,8 12,6 7,0 7,7

Pramen: EHI – Handel Aktuell; Eurostat

78

Struktura výdajů domácností (podle statistiky rodinných účtů) ve středoevropských zemích Rok

Celkové měsíční výdaje na osobu (v národní měně)

potraviny a nealkoholické nápoje

alkoholické nápoje, tabák a narkotika

odívání, obuv

2000 2001 2002 2003

6 085 6 508 6 700 6 999

23,2 22,8 22,2 21,3

3,3 3,1 3,1 3,0

6,7 6,7 6,5 6,1

2000 2001 2002 2003

29 694 36 155 40 976 45 529

34,9 34,0 33,2 30,5

4,2 4,1 4,1 4,2

6,3 6,0 5,7 5,7

2000 2001 2002 2003

599,49. 609,72 624.99 .

.30,8 31,0 29,5 .

3,0 3,0 3,0 .

5,5 5,3 5,2 .

2000 2001 2002 2003

5 654 6 281 6 473 6 899

26,2 24,3 24,2 23,5

3,1 2,9 2,8 2,7

8,0 7,8 7,7 6,6

z toho bydlení, zařízení voda a vybaelektřina vení zdraví doprava a jiná domácpaliva nosti v procentech z celkových výdajů

Česko 18,4 7,2 18,6 6,9 19,8 6,9 19,7 6,8 Maďarsko 20,2 4,5 20,2 4,2 20,9 4,1 21,5 4,4 Polsko 17,9 5,9 18,8 4,9 19,9 5,0 . . Slovensko 16,4 5,5 15,7 5,2 16,0 5,3 18,8 4,6

spoje

rekreace a kultura

školství

1,6 1,7 1,8 1,9

10,6 11,0 10,0 10,8

3,5 3,9 4,0 4,3

10,8 10,6 10,5 10,6

0,6 0,6 0,6 0,6

6,2 6,3 5,9 6,3

8,8 9,4 9,8 10,4

5,6 5,5 5,8 5,9

4,6 4,9 4,7 5,2

1,1 1,3 1,8 1,7

4,4 4,5 4,5 .

9,9 8,8 8,5 .

3,5 4,3 4,5 .

6,7 6,5 6,4 .

1,4 1,5 1,6 .

1,5 1,5 1,7 1,9

7,9 9,2 8,1 8,2

2,7 3,3 3,6 3,7

7,5 7,3 7,4 6,8

0,6 0,6 0,5 0,6

Pramen: stat. úřady nových členských zemí EU

Struktura výdajů domácností v Německu Poloţka výdajů - výdaje v mld. Euro Potraviny, nápoje, tabák Odívání, obuv Bydlení, energie Zařízení a vybavení domácností Doprava a spoje Volný čas, zábava, kultura Stravování a ubytování Ostatní účely Výdaje domácností celkem Výdaje občanů Německa v zahraničí Výdaje cizinců v Německu Výdaje domácností vč.zahr. salda

2000 177,2 73,0 272,4 82,0 186,4 109,1 56,2 166,1 1 122,4 51,4 22,1 1 151,7

% podíl 15,8 6,5 24,3 7,3 16,6 9,7 5,0 14,8 100,0 4,5 1,9 100,0

2002 188,7 71,4 290,5 79,0 201,4 109,1 54,8 173,5 1 168,4 48,9 23,9 1 193,5

% podíl 16,2 6,1 24,9 6,8 17,2 9,3 4,7 14,8 100,0 4,1 2,0 100,0

2003 191,7 69,5 299,4 78,6 203 108,1 52,6 177 1 179,9 46,4 23,0 1 203,3

% podíl ind. 03/00 16,2 108,2 5,9 95,2 25,4 109,9 6,7 95,9 17,2 108,9 9,2 99,1 4,5 93,6 15,0 106,6 100,0 105,1 3,9 90,3 1,9 104,1 100,0 104,5

Pramen: Eurohandelsinstitut, Köln a.R. a Statistisches Bundesamt, Wiesbaden

79

Přehledy o světovém a evropském obchodě Obrat a zaměstnanost v evropském obchodě 2001 Obrat obchodu v mil. €

Země

Maloobchod

Belgie % Dánsko % Německo % Finsko % Francie %

Zaměstnanost v obchodě (počet zaměstnaných)

Velkoobchod

Obch.v motor.

Celkem

Maloobchod

Velkoobchod

Motor.obch.

Celkem

53 458

157 122

49 365

259 944

281 347

219 261

77 360

577 968

20,6

60,4

19,0

100

48,7

37,9

13,4

100

29 811

83 948

49 055

162 813

205 010

175 190

63 070

443 270

18,3

51,6

30,1

100

46,2

39,5

14,2

100

324 865

602 816

123 725

1 051 406

2 505 939

1 178 702

436 894

4 121 535

30,9

57,3

11,8

100

60,8

28,6

10,6

100

24 195

46 037

13 040

83 272

108 603

80 486

30 521

219 610

29,1

55,3

15,7

100

49,5

36,6

13,9

100

293 709

550 586

125 376

969 671

1 402 178

1 019 131

406 445

2 827 754

30,3

56,8

12,9

100

49,6

36,0

14,4

100

215 651

364 263

135 951

715 865

1 750 053

1 102 480

470 301

3 322 834

%

30,1

50,9

19,0

100

52,7

33,2

14,2

100

Lucembursko

3 274

9 111

3 092

15 477

18 157

11 750

6 418

36 325

%

21,2

58,9

20,0

100

50,0

32,3

17,7

100

73 300

248 528

64 808

386 636

719 663

473 396

148 687

1 341 746

Itálie

Nizozemsko % Rakousko % Portugalsko % Švédsko %

64,3

16,8

100

53,6

35,3

11,1

100

81 674

21 016

139 385

273 815

207 230

80 219

561264

26,3

58,6

15,1

100

48,8

36,9

14,3

100

29 097

60 113

26 007

115 216

391 729

257 851

128 480

778 060

25,3

52,2

22,6

100

50,3

33,1

16,5

100

42 311

92 457

28 914

163 682

249 825

218 159

80 105

548 089

25,8

56,5

17,7

100

45,6

39,8

14,6

100

157 999

288 245

83 021

529 265

1 515 132

964 581

357 483

2 917 196

29,9

54,5

15,7

100

51,9

33,1

12,3

100

363 530

627 670

217 844

1 209 044

3 017 447

1 237 862

614 726

4 870 035

30,1

51,9

18,0

100

62,0

25,4

12,6

100

686 284

1 309 831

326 962

2 323 077

397 722

247 519

89 571

734 812

€

22 275

42 513

10 612

75 400

x

x

x

x

%

29,5

56,4

14,1

100

54,1

33,7

12,2

100

Španělsko % V. Británie % CZ K Česko

19,0 36 696

Vymezení obchodu analogicky OKEČ; Česko aproximativně % podíly podle tržeb v mil. Kč bez DPH a v € (kurs 30,81) za rok 2002; pracovníci % podíly podle OKEČ, údaje z roku 2002; Pramen: EHI, Köln a. R., resp. EUROSTAT, Luxemburg; za Česko: MAG

80

TOP 25 obchodu ve světě Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.

Obchodní společnosti, seskupení (sídlo) Wal – Mart (USA) Carrefour (F) Ahold NV (NL) Kroger USA Metro (D) Target (USA) Tesco (GB) Costco (USA) Albertsons (USA) Rewe (D) Aldi (D) J. C. Penney (USA) Safeway (USA) ITMEntreprises (F) Kmart (USA) Walgreen (USA) Ito-Yokado (JP) Edeka-Gruppe (D) Gruppe Auchan (F) J. Saisbury (GB) Aeon (JP) Tengelmann (D) CVS (USA) Leclerc (F) Schwarz-Gruppe (D)

* odhad

Netto-obrat v mil. € 244.524 64 774 59 267 51 760 48 561 43 917 39 521 37 993 35 626 35 276 *33 713 32 347 32 100 *31 572 30 762 28 681 *27 238 *27 082 *25 976 *25 964 *24 677 24 412 24 182 *22 148 20 655

z toho v zahraničí % potraviny % 16 34 49 70 85 84 0 84 46 50 0 17 18 72 16 61 0 84 23 74 38 85 0 17 10 89 29 77 0 10 0 41 41 71 8 85 40 57 17 73 17 63 56 72 0 32 4 60 31 83 Pramen: M+M Planet Retail

81

TOP 50 evropského obchodu Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50.

Společnost - skupina

Země

Carrefour Ahold Metro Tesco Intermarché Rewe Aldi Edeka Tengelmann Auchan Leclerc Spar International Schwarz Sainsbury Pinault – Printemps – Redoute Rallye Casino Delhaize Celesio Otto ICA Phoenix Karstadt Quelle El Corte Inglés Système U Migros Safeway Kingfisher Marks&Spencer Cooperative Ikea Great Universal Stores COOP Schweiz Cora – Louis Delhaize COOP Italia Dixons COOP Norden Spar Deutschland Boots Big Food Lekkerland-Tobaccoland Mercadona SOK Wm Morrison Kesko Somerfield Spar Östereich Schlecker John Lewis Sonae

F NL D GB F D D D D F F NL D GB F F F B D D S D D E F CH GB GB GB GB S GB CH F I GB S D GB GB D E FIN GB FIN GB A D GB P

2001 69,5 66,6 49,5 38,4 37,2 37,5 28,6 26,9 26,7 26,2 23,8 25,7 19,0 27,7 27,8 22,9 22,0 21,4 17,0 19,4 15,9 12,0 16,1 11,9 11,8 13,4 14,0 18,1 13,1 8,6 10,4 10,5 9,0 8,5 9,2 7,9 8,7 10,2 8,6 8,4 6,6 4,5 6,6 6,3 6,2 7,4 5,8 5,8 6,5 6,4

Obrat v mld. € 2002 68,7 62,7 51,5 41,7 38,4 37,4 33,2 30,5 28,5 27,6 25,2 26,6 22,0 27,6 27,4 23,7 22,9 20,7 18,4 19,2 16,7 15,3 15,8 13,0 12,7 13,7 14,0 17,1 12,9 12,4 11,0 11,3 9,9 9,0 9,6 9,2 9,2 9,9 8,4 8,1 7,4 5,8 6,9 6,8 6,5 7,5 6,2 6,2 6,7 6,3

2003 70,5 56,1 53,6 44,5 39,5 39,2 35,1 31,2 29,2 28,7 26,9 26,8 25,5 24,8 24,4 23,8 23,0 18,8 18,5 18,2 16,9 16,2 15,3 14,1 13,8 13,2 12,8 12,7 12,0 11,8 11,3 10,9 10,1 10,0 9,9 9,4 9,4 9,2 7,7 7,4 7,3 7,2 7,1 7,1 7,1 6,8 6,7 6,6 6,5 6,3

Pramen: EHI, Köln a. R.

82

TOP50 českého obchodu podle tržeb v r. 2005 Celk. trţby mld.Kč odhad 1 MAKRO CASH &CARRY ČR s.r.o. 37,5 2 SCHWARZ ČR (Kaufland, Lidl) 37,0 * 3 AHOLD CZECH REPUBLIC, a.s. 36,0 * 4 REWE ČR (Penny Market, Billa) spol. s r.o. 23,2 * 5 TESCO STORES ČR a.s. 22,5 * 6 TENGELMANN ČR (Plus Discount, OBI) 19,4 7 GLOBUS ČR, k.s. 19,0 8 GECO TABAK, a.s. 12,5 9 SPAR ČR (Spar Česká obchodní, Spar 11,0 * s.r.o. ČR,s.r.o. 10 Šumava) CARREFOUR 11,0 * 11 DELVITA a.s. 9,8 * 12 BAUMAX ČR s.r.o. 6,2 13 PEAL a.s. 6,2 14 JULIUS MEINL, a.s. 5,5 15 HRUŠKA, spol. s r.o. 4,9 16 HORNBACH - BAUMARKT CS spol. s r.o. 4,7 17 LEKKERLAND ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o. 4,7 18 IKEA ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o. 4,5 19 VELTA PLUS EU, s.r.o. 4,2 20 HP TRONIC, s.r.o. 4,1 21 FAST ČR a.s. 4,0 22 P.K. SOLVENT s r.o. 3,4 23 MOUNTFIELD a.s. 3,1 24 ELECTRO WORLD s.r.o. 3,0 * 25 K + B EXPERT spol. s r.o. 2,9 26 FLOSMAN a.s. 2,8 27 OKAY s.r.o. 2,8 * 28 BAUHAUS k.s. 2,2 * 29 DM - DROGERIE MARKT s.r.o. 2,1 30 ROSSMANN, spol. s r.o. 2,1 31 DATART INTERNATIONAL, a.s. 2,1 * 32 THE DROGERIE, a.s. 2,0 33 ASKO - NÁBYTEK, spol. s r.o. 1,9 * 34 JEDNOTA SD ČESKÉ BUDĚJOVICE 1,7 35 ZEDNÍČEK a.s. 1,7 36 PDS, s.r.o. 1,7 37 CS EDEKA spol. s r.o. 1,6 38 TABÁK PLUS, spol. s r.o. 1,6 39 QUELLE s.r.o. 1,5 40 SCONTO NÁBYTEK, k.s. 1,4 41 KONZUM, OD V ÚSTÍ NAD ORLICÍ 1,4 42 ZÁPADOČESKÉ KONZUMNÍ DRUŢSTVO 1,4 43 SUŠICE JAS ČR, a.s 1,4 44 NORMA, k.s. 1,4 * 45 NEW YORKER 1,4 * 46 C&A MODA ČR, v.o.s. 1,3 * 47 JEDNOTA OPAVA, SD 1,2 48 JEDNOTA SD, MIKULOV 1,2 49 KENVELO CZ, spol. s r.o. 1,1 50 JEDNOTA, SD V NYMBURCE 1,1 Firma / skupina

* = odhad INCOMA Research

% potravin potravin Makro (12) 78 Kaufland (68), Lidl (124) 88 Hypernova (53), Albert (240) 84 Penny market (159), Billa (76) 100 Tesco hypermarket (28), Tesco OD (6),S1 60 Tescodiskont supermarket (1) (20) Plus (121), OBI 64 Globus (10), Baumarkt Globus (2) 58 Tabák-tisk (162) 90 Interspar (22) 81 Carrefour (11) 70 Delvita (58), Delvita City (9), Proxy (27) 89 Baumax (23) 0 80 Julius Meinl (25) 96 Hruška (125), Hruška tabák (5) 98 Hornbach (4) 0 85 Ikea (4) 0 100 Proton (21) 0 Planeo (17) 0 Family drogerie (114) 100 Mountfield (52) 0 Electroworld (8) 0 K+B MultiMedia expert (16) 0 Flop (29) 95 Okay (48) 0 Bauhaus (5) 0 Dm-drogerie markt (114) 100 Rossmann (95) 100 Datart Megastore (19) 0 Droxi (119) 100 Asko (8) 0 Terno (2),Tempo,Tip,Tuty (29), Jednota (4) 100 Eso-Land (38) 99 100 Edeka (38) 88 70 0 Sconto (4) 0 Konzum (83), COOP Diskont (7) 90 Tip, Tuty, (127), COOP Diskont (3) 100 JAS (9) 80 Norma (35) 100 New Yorker (21) 0 C&A (15), Clockhouse (5) 0 Tuty (70), COOP Diskont (3), Jednota (23) 92 Jednota (NA) 90 Kenvelo (63) 0 Jednota (43) 94 Řetězec (počet prodejen)

Pramen:ČON-Moderní obchod - INCOMA Research

83

Přední společnosti a skupiny provozující v Evropě hypermarkety 2003 Společnost skupina (země)

Prodejní linie

Země působnosti

Počet p. jednotek

Prodejní plocha m2

Čistý obrat mld. €

Carrefiour (F)

Carrefour, Hyper Champion

B,BR,CH,CO,CZ,E,F,GR,HK,I,MA L,MEX,P,PL,RA,RI,ROK, SGP,SK,T,TJ,TR

823

7,0

51,1

Leclerc (F)

Leclerc

E,F,P,PL,SLO,I

391

1,9

22,7

Auchan (F)

Auchan, Alcampo, Jumbo, Pao E,F,H,I,L,MA,P,PL,RA,RC,TJ, de Acucar, RT Mart, RUS Rinascente,Finiper,Marjane

321

2,3

22,5

Wal-Mart (USA)

Wal-Mart, Asda

D,GB

359

1,7

21,8

Casino (F)

Géant, Libertad,, Big C, Extra, Exito,Jumbo,Optimo

BR,CO,F,MS,PL,RA,RC,TU,VNYV a d.

299

2,4

15,7

Tesco (GB)

Tesco, Lotus

CZ,GB,H,MAL,PL,RC,ROK,SK,T

277

2,4

13,6

Metro (D)

Real, Extra

D,PL,TR

755

2,6

11,0

Schwarz (D)

Kaufland, Kaufmarkt

CZ,D,HR,PL,SK

560

2,1

9,5

Cora (F)

Cora

B,F,H,RM,L,RO

78

.

7,0

AVA (D)

Marktkauf, Dixi

D,RUS

182

0,9

4,4

Rewe (D)

Toom, Globus, Kaufpark, Petz, D Rewe-Center

169

.

2,4

Přední společnosti a skupiny provozující v Evropě diskonty 2004 Společnost skupina (země)

Prodejní linie

Země působnosti

Počet p. jednotek

Čistý obrat mld. €

Aldi (DE)

Aldi, Hofer

AT,AU,BE,DE,DK,ES,FR,GB,IE,LU,NL,US

7 300

*35,0

Schwarz Gruppe (DE)

Lidl

AT,BE, CZ ,DE,ES,FR,FI,GB,GR,IT,IE, NL,PL,PT

5 600

*17,5

Tengelmann (DE)

Plus, Zielpunkt

AT, CZ ,DE,ES,HU,PL,PT

3 687

8,3

Rewe (DE)

Penny, Netto, Mondo, XXL,

AT,CH, CZ ,DE,FR,HU,IT,RO

2 602

*7,6

Carrefour (FR)

Dia, Ed, Minipreço

AR,BR,ES,FR,GR,PT,RA,TH,TR

3 888

5,8

Casino (FR)

Leader Price, Edah

ARBR,FR,NL,PL,TH

1 042

4,5

Colruyt (BE)

Colruyt

BE,FR

170

3,8

Dansk Supermarked(DK)

Netto

DE,DK,GB,PL,SE

1 050

3,5

Spar /ITM (DE/FR)

Netto

DE

1 119

3,1

Somerfield (GB)

Kwik Save

GB

649

*2,6

Norma (DE)

Norma

CZ ,DE,FR

1 300

*2,4

Reitan (NO)

Rema 1000

DK,NO,SE,SK

380

2,1

Denner (CH)

Denner

CH

580

1,2

Jeronimo Martins (PL)

Biedronka

PL

725

1,0

* - odhad

Pramen: EHI, Köln a. R.

84