Occupational diseases notified in the Czech Republic in 2005
Původní práce
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2005
Zdenka Fenclová1,2, Pavel Urban1,2, Daniela Pelclová1, Jindřiška Lebedová1,2, Edgar Lukáš1,2, Tomáš Navrátil3 Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN, Praha 2 Centrum pracovního lékařství, SZÚ, Praha 3 Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, Praha 1
Souhrn
Summary In 2005 there have been a total of 1,400 occupational diseases (1,240 diseases and 60 subjects endangered with an occupational disease) in 1,317 workers in the Czech Republic. The incidence of occupational diseases was 31.5 cases for 100,000 insured individuals (policyholders). The total number of diagnosed occupational diseases increased by 12 i.e. 0.9% as compared with the year 2004. Most occupational diseases were notified from the Moravian-Silesian region (19.4% of cases). The persons who fell ill most frequently were from enterprises with more than 250 employees (60.6% of cases). Most of the occupational diseases originated in employees working in the economic area concerning health and social care, veterinary activity (15.4% of cases) and in workers employed in the production of metal construction and metallic products (10.9% of cases). The contact allergic dermatitis proved to be the most frequently diagnosed occupational disease (194 cases), followed by the carpal tunnel syndrome from extremity overload and the carpal tunnel syndrome from vibrations (151 and 138 cases, respectively). In the cases of being endangered with an occupational disease, the most frequent diagnoses were the carpal tunnel syndrome from vibrations and hearing disorders from noise (12 and 10 cases, respectively). Key words: professional diseases - occupational diseases – endangerment with occupational disease – incidence – developmental trends
Úvod
Profesionální onemocnění
Autoři předkládají čtenářům stručný přehled nejzajímavějších statistických údajů o profesionálních onemocněních (tj. o nemocech z povolání a ohroženích nemocí z povolání) hlášených v České republice v roce 2005. Článek vychází z dat Národního registru nemocí z povolání, která jsou dostupná na URL:http://www.szu.cz/chpnp/ index.php?page=NZP.
V roce 2005 bylo u 1317 pracovníků diagnostikováno celkem 1400 profesionálních onemocnění – 1340 nemocí z povolání a 60 ohrožení nemocí z povolání (tabulka 1). Při detailnějším rozboru dat bylo zjištěno, že u 72 osob byly v průběhu roku hlášeny dvě, u čtyř osob tři a u jedné osoby čtyři nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace. Nejčastěji se vyskytovala kombi-
České pracovní lékaŘství § Číslo 2 § 2006
V roce 2005 bylo v České republice hlášeno u 1317 pracovníků celkem 1400 profesionálních onemocnění (1340 nemocí z povolání a 60 ohrožení nemocí z povolání). Incidence profesionálních onemocnění byla 31,5 případů na 100 000 pojištěnců. Ve srovnání s rokem 2004 vzrostl celkový počet diagnostikovaných profesionálních onemocnění o 12, tj. o 0,9 % případů. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno v Moravskoslezském kraji (19,4 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci velkých podniků s 250 a více zaměstnanci (60,6 % případů). Nejvíce profesionálních onemocnění vzniklo u pracujících v odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti (15,4 % případů) a u pracujících při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (10,9 % případů). Z nemocí z povolání byla nejčastěji diagnostikována kontaktní alergická dermatitida (194 případů), dále syndrom karpálního tunelu z přetěžování končetin a syndrom karpálního tunelu z vibrací (151 a 138 případů). U ohrožení nemocí z povolání šlo zejména o syndrom karpálního tunelu z vibrací a o poruchu sluchu z hluku (12 a 10 případů). Klíčová slova: profesionální onemocnění, nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání, incidence, trendy vývoje
57
Původní práce
Tabulka 1: Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 1996–2005 Roky 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Počet pacientů
2483
2326
2081
1863
1713
1661
1567
1506
1316
1317
Nemoci z povolání
2519
2350
2054
1845
1691
1627
1531
1486
1329
1340
Ohrožení nemocí z povolání
24
26
57
41
60
50
69
72
59
60
Profesionální onemocnění celkem 2543
2376
2111
1886
1751
1677
1600
1558
1388
1400
Muži
1565
1551
1261
1192
1104
1034
977
972
826
817
Ženy
978
825
850
694
647
643
623
586
562
583
Incidence na 100 000 pojištěnců
55,2
49,2
44,1
41,2
38,8
37,4
35,8
35,1
31,6
31,5
Tabulka 2: Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2005, rozdělení podle kraje vzniku a podle kapitol seznamu nemocí z povolání
Èeské pracovní lékaŘství § èíslo 2 § 2006
Kraj
58
Číslo kapitoly
Celkem
I
II
III
IV
V
VI
Počet
Procenta
Moravskoslezský
2
169
53
19
29
-
272
19,4
Středočeský
6
44
86
18
27
-
181
12,9
Plzeňský
7
81
12
24
20
-
144
10,3
Olomoucký
-
88
11
20
7
-
126
9,0
Jihočeský
6
52
6
22
27
2
115
8,2
Jihomoravský
-
30
21
22
17
-
90
6,4
Ústecký
-
19
5
25
33
-
82
5,9
Královéhradecký
-
23
17
22
12
-
74
5,3
Pardubický
9
20
12
19
11
1
72
5,1
Vysočina
-
23
7
19
10
-
59
4,2
Hlavní město Praha
1
8
4
5
36
-
54
3,9
Liberecký
2
21
3
9
19
-
54
3,9
Zlínský
-
14
4
13
17
-
48
3,4
Karlovarský
-
2
2
12
13
-
29
2,1
Celkem
33
594
243
249
278
3
1400
100,0
Procenta
2,3
42,4
17,4
17,8
19,9
0,2
100,0
Legenda: I – nemoci způsobené chemickými látkami; II – nemoci způsobené fyzikálními faktory; III – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice; IV – nemoci kožní; V – nemoci přenosné a parazitární; VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli
nace syndromu karpálního tunelu a některého dalšího onemocnění buď z vibrací, nebo z přetěžování končetin (41 případů) a kombinace onemocnění astmatem a alergickou rinitidou (12 případů). Z tabulky 1 je patrné, že zatímco v letech 19962004 incidence i absolutní počty hlášených profesionálních onemocnění každoročně klesaly, v roce 2005 počet hlášených onemocnění ve srovnání s rokem 2004 mírně vzrostl. Incidence profesionálních onemocnění klesla v roce 2005 o 0,1 případů na 100 000 pojištěnců a absolutní počet hlášených onemocnění se zvýšil o 12, tj. o 0,9 % případů. Tabulka 2 uvádí absolutní počty hlášených profesionálních onemocnění podle kraje vzniku a podle kapitol seznamu nemocí z povolání. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo vyvoláno působením fyzikálních faktorů – 594, tj. 42,4 % případů. Ve srovnání s rokem 2004 byl u nemocí dýchacích cest a plic (kapitola III) a u nemocí kožních (kapitola IV) zaznamenán pokles počtu hlášených profesionálních onemocnění o 39, respektive o 23 případů. U nemocí přenosných a parazitárních (kapitola V) byl naopak zaznamenán nárůst o 44 případů.
Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2005 diagnostikováno v Moravskoslezském a Středočeském kraji (272 a 181, tj. 19,4 % a 12,9 % případů). Ve srovnání s rokem 2004 došlo ve většině krajů k poklesu počtu hlášených onemocnění. Nárůst onemocnění v Plzeňském, Ústeckém, Karlovarském a Jihočeském kraji (o 89, 22, 19, resp. o 17 případů) byl způsoben zejména nemocemi vyvolanými fyzikálními faktory, nemocemi kožními a nemocemi přenosnými a parazitárními. Nejpočetnější kategorii profesionálních onemocnění v Moravskoslezském kraji představovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory – 169 (tj. 28,5 %) všech hlášených případů v rámci kapitoly II seznamu nemocí z povolání. Šlo zejména o nemoci periferních nervů z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (položka II. 10–54 případů) a o nemoci periferních nervů z vibrací (položka II. 7–46 případů). Ve Středočeském kraji bylo hlášeno nejvíce profesionálních onemocnění postihujících dýchací cesty, plíce a pohrudnici – 86 , tj. 35,4 % ze všech případů hlášených v rámci kapitoly III seznamu nemocí z povolání. Jednalo se zejména o onemocnění způsobená prachem s obsahem volného krysta-
Počet zaměstnanců podle Registru ekonomických subjektů
Kategorie podniku podle OEDC
Počet onemocnění
Procenta
0-9
Mikro
89
6,4
10-49
Malý
155
11,1
50-249
Střední
305
21,8
250 a více
Velký
849
60,6
Neuvedeno
2
0,1
Celkem
1400
100,0
Původní práce
Tabulka 3: Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2005, rozdělení podle velikosti podniku na základě počtu zaměstnaných osob
Legenda: OEDC – Organization for Economic Co-operation and Development Tabulka 4: Odvětví ekonomických činností s nejvyšším počtem hlášených profesionálních onemocnění v České republice v roce 2005 Pořadí
Číslo a název odvětvové klasifikace ekonomické činnosti
Počet
Procenta
1
N85
Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti
215
15,4
2
DJ28
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků
152
10,9
3
CA10
Těžba uhlí, lignitu a rašeliny
125
8,9
4
DI26
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
93
6,6
5
A01
Zemědělství, myslivost a související činnosti
85
6,1
6
DJ27
Výroba základních kovů a hutních výrobků
82
5,9
7
DA15
Výroba potravinářských výrobků a nápojů
75
5,3
8
DK29
Výroba a opravy strojů a zařízení
71
5,1
9
DM34
Výroba motorových vozidel(kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů
56
4,0
10
F45
Stavebnictví
49
3,5
11-43
Ostatní odvětví
397
28,3
1400
100,0
Celkem
Nemoci z povolání Přehled a počty hlášených nemocí z povolání podle jednotlivých kapitol a položek seznamu nemocí z povolání jsou uvedeny v tabulkách 5–10. Kapitola I – nemoci způsobené chemickými látkami Chemické látky vyvolaly v roce 2005 u 23 osob 16 akutních intoxikací, 3 chronické intoxikace a 4 nádorová onemocnění. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly I uvádí tabulka 5. Nejvíce intoxikací vzniklo v Pardubickém kraji (39,1 % případů). Postiženi byli zejména pracovníci při výrobě chemických látek (OKEČ DG24 – 39,1 % případů). Nádor močového měchýře vznikl u dvou dělníků chemické výroby ve věku 69 a 72 let, kteří byli exponováni výparům benzidinu v letech 1950-1961 po dobu 8 a 10 let (doba latence 51 a 55 let). Nádor močového měchýře byl zjištěn také u 61letého mistra při výrobě koksu, který byl exponován polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (dále PAU) po dobu 34 let. Nádor ledvin byl diagnostikován u 53letého strojního zámečníka s expozicí PAU 10 let. Kapitola II – nemoci způsobené fyzikálními faktory Fyzikální faktory způsobily v roce 2005 celkem 546 onemocnění, což představovalo 40,7 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Nejvíce případů bylo hlášeno v kraji Moravskoslezském (143, tj. 26,2 % případů). Postiženi byli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (OKEČ DJ28 – 14,3 % případů) a při výrobě základních kovů a hutních výrobků (OKEČ DJ27 – 11,2 % případů). Přehled a zastoupení jednotlivých
České pracovní lékaŘství § Číslo 2 § 2006
lického oxidu křemičitého (38 případů), o onemocnění z azbestu (25 případů) a o rakovinu plic z radioaktivních látek (19 případů). Tabulka 3 uvádí počty profesionálních onemocnění hlášených v České republice v roce 2005 podle velikosti podniků na základě počtu zaměstnaných osob a tabulka 4 uvádí 10 odvětví ekonomických činností s nejvyšším počtem hlášených případů profesionálních onemocnění v České republice podle kódů odvětvové klasifikace ekonomické činnosti (dále OKEČ) aktualizovaných 1. 9. 2005. Z tabulky 3 je zřejmé, že profesionální onemocnění nejčastěji vznikala u osob pracujících v organizacích s 250 a více zaměstnanci (60,6 % případů). Nejvíce profesionálních onemocnění bylo diagnostikováno u pracovníků v odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti (OKEČ N85 – 215, tj. 15,4 % případů) a u pracovníků při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (OKEČ DJ28 – 152, tj. 10,9 % případů). Odvětví těžby uhlí (OKEČ CA10) s 125, tj. 8,9 % hlášených případů obsadilo v roce 2005 až třetí místo (tabulka 4). V rámci odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti onemocnělo 115 sester, 46 sanitářů-ošetřovatelů, 16 lékařů, 8 uklízeček, 5 zdravotních laborantů, 5 dělnic v prádelně, čtyři řidiči sanitek, tři kuchařky, tři sociální pracovnice, dvě rehabilitační pracovnice, dvě zubní laborantky, dále jedna dispečerka záchranné služby, dělnice ve spalovně, švadlena, pečovatelka, účetní a jeden údržbář. U uvedených pracovníků nejčastěji vznikala přenosná a parazitární onemocnění s interhumánním přenosem (položka V.1 – 180 případů) a profesionální dermatózy (položka IV.1 – 21 případů). Jiná profesionální onemocnění byla zjišťována méně často nebo pouze ojediněle (syndrom karpálního tunelu z přetěžování končetin šestkrát, astma bronchiale třikrát, alergická rinitida dvakrát, M. de Quervain, uzlíky na hlasivkách, erysipeloid po jednom případě).
59
Původní práce
Tabulka 5: Kapitola I - nemoci z povolání způsobené chemickými látkami Číslo a název položky
Počet
Muži/Ženy
I.01
Nemoc z olova nebo jeho sloučenin
3
3/0
I.13
Nemoc z chlóru nebo jeho sloučenin
3
1/2
I.40
Nemoc z aromatických nitro nebo amino sloučenin
2
2/0
I.42
Nemoc z polycyklických kondenzovaných uhlovodíků
2
2/0
I.08
Nemoc z manganu nebo jeho sloučenin
1
1/0
I.17
Nemoc z oxidu uhelnatého
1
1/0
I.18
Nemoc z oxidů dusíku
1
0/1
I.19
Nemoc z oxidů síry
1
1/0
I.20
Nemoc z kyanovodíků nebo kyanidů
1
1/0
I.21
Nemoc z izokyanátů
1
1/0
I.22
Nemoc z fosgenu
1
1/0
I.23
Nemoc z boranů
1
1/0
I.27
Nemoc z halogenovaných uhlovodíků
1
1/0
I.28
Nemoc z alifatických nebo alicyklických uhlovodíků
1
1/0
I.36
Nemoc z homologů benzenu
1
0/1
I.38
Nemoc z vinylbenzenu nebo divinylbenzenu
1
1/0
I.53
Nemoc z anorganických kyselin
1
1/0
23
19/4
Celkem kapitola I Věk – medián
50 let
Věk – rozmezí
18–72 let
Expozice – medián
8 let
Expozice – rozmezí
1 den–34 let
Tabulka 6: Kapitola II - nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory
Číslo a název položky
Počet
Procenta
M/Ž
Roky Medián/Rozmezí
Èeské pracovní lékaŘství § èíslo 2 § 2006
Věk
60
Expozice
II.1
Nemoc způsobená ionizujícím zářením
5
0,9
5/0
77,0 (72–82)
9,0 (8–17)
II.4
Porucha sluchu způsobená hlukem
22
4,0
20/2
54,0 (39–83)
26,5 (3–44)
II.6
Nemoci cév rukou z vibrací
27
5,0
26/1
47,0 (27–61)
16,0 (2,6–45)
II.7
Nemoci periferních nervů z vibrací
164
30,0
153/11
50,0 (23–61)
15,0 (3m–45)
II.8
Nemoci kostí a kloubů z vibrací
23
4,2
23/0
51,0 (42–61)
13,5 (1–44)
II.9
Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů z přetěžování končetin
122
22,3
76/46
49,0 (29–61)
12,7 (4m–42)
II.10
Nemoci periferních nervů z přetěžování končetin
181
33,2
70/111
49,0 (19–60)
10,0 (2m–41)
II.11
Nemoci tíhových váčků z tlaku
2
0,4
1/1
46,5 (44–49)
10,0 (7–13)
546
100,0
374/172
50,0 (19–83)
12,0 (2m–45)
Celkem kapitola II Legenda: M – muži; Ž – ženy; m – měsíce
položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 6. Pod položkou II. 1, nemoc způsobená ionizujícím zářením, bylo hlášeno pět nádorových onemocnění. Akutní promyelocytární leukémií onemocněl 76letý lamač, který byl exponován ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1952–1969 po dobu celkem 17 let (doba latence 52 let). Bazaliom kůže vznikl u čtyř důlních dělníků ve věku 72–82 let, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1951–1970 po dobu 8 až 9 let (doba latence 38–54 let). Rakovina plic z radioaktivních látek byla hlášena v kapitole III pod položkou 6. Porucha sluchu způsobená hlukem (položka II.4) byla zjištěna u 20 mužů a u dvou žen. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovoděl-
ných výrobků (OKEČ DJ28 – 31,8 % případů). Postiženi byli zejména zámečníci (pětkrát). V dalších 14 profesích onemocněl jeden nebo dva pracovníci. U 18 osob vzniklo onemocnění při práci, kde byl faktor hluk zařazen do rizikové kategorie 3 (16krát) nebo 2R (dvakrát). Jeden pracovník onemocněl při práci, kde byl faktor hluku zařazen do nerizikové kategorie 2. U tří osob údaj o zařazení práce do některé z výše uvedených kategorií na hlášence chyběl. Vibrace vyvolaly v roce 2005 celkem 214 onemocnění, což představovalo 16,0 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Téměř 3/4 diagnostikovaných onemocnění vznikly při práci, kde byl faktor vibrace zařazen do rizikové kategorie 4 (36krát), 3 (117krát) a 2R (6krát). U 10 osob byla práce, při níž onemocnění vzniklo, zařazena podle
Číslo položky/diagnóza
Počet
Procenta
Roky Medián/Rozmezí
M/ Ž
Věk
Expozice
III.1.2
Silikóza prostá s typickými rtg znaky
23
22/1
59,0 (36–80) 24,4 (7–40)
III.1.3
Silikóza komplikovaná
3
3/0
51,0 (51–71)
15,5 (2,8–31)
III.1.4
Silikotuberkulóza
1
1/0
52
15
III.1.5
Pneumokonióza uhlokopů s přihlédnutím k dynamice vývoje
1
1/0
33
16
III.1.6
Pneumokonióza uhlokopů s typickými rtg znaky
56
56/0
54,0 (32–80)
23,7 (2,2–39)
III.1.7
Pneumokonióza uhlokopů komplikovaná
13
13/0
58,0 (38–77)
19 (3–36)
III.1.8
Pneumokonióza uhlokopů ve spojení s tuberkulózou (mykobakteriózou)
3
3/0
56,0 (44–68) 18,0 (10–23)
99/1
56,0 (32–80)
III.1 celkem
100
41,5
23,0 (2,2–40)
III.2.a
Azbestóza
9
4/5
63,0 (54–72) 28,0 (7–35)
III.2.b
Hyalinóza pleury s poruchou plicních funkcí
23
15/8
72,0 (47–88)
27,0 (2–36)
III.2.c
Mezoteliom pleury
8
5/3
61,5 (52–83)
27,0 (10,5–39)
III.2.d
Rakovina plic ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou pleury
2
2/0
66,0 (62–70)
22,7 (22–23,4)
III.2 celkem
42
17,4
26/16
64,5 (47–88)
25,4 (2–39) 22
III.4
Pneumokonióza ze svařování
1
0,4
1/0
59
III.6
Rakovina plic z radioaktivních látek
20
8,3
20/0
75,0 (63–82) 10,2 (1,7–34)
III.10.1
Astma bronchiale
50
18/32
41,5 (18–62)
III.10.2
Alergická rinitida
28
10/18
39,0 (20–62) 8,6 (1,5–33)
7,0 (1m–27)
78
32,4
28/50
39,5 (18–62)
7,2 (1m–33)
Celkem kapitola III
241
100,0
174/67
54,0 (18–88)
19,0 m (1m–40)
Legenda: M – muži; Ž – ženy; m – měsíce
u 16 pracovníků a artróza ručních a zápěstních kloubů u 7 pracovníků. Nejčastěji onemocněli horníci (pětkrát), dřevorubci (čtyřikrát), stavební dělníci a zámečníci (po třech případech). Nemocí z přetěžování končetin (položky II.9 – II.11) bylo v roce 2005 diagnostikováno celkem 305, což představovalo 22,8 % ze všech hlášených nemocí z povolání. U 32,8 % postižených osob onemocnění vzniklo při práci, kde byly faktory pro vznik nemocí z přetěžování končetin zařazeny do rizikové kategorie 4 (10krát), 3 (85krát) a 2R (pětkrát). Při práci zařazené do kategorie 2 vzniklo onemocnění 70krát, v kategorii 1 to bylo 12 onemocnění. U 40,3 % případů nebyla kategorizace práce dosud provedena nebo údaj o zařazení práce do některé z výše uvedených kategorií nebyl na hlášence uveden. Poškození šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (položka II. 9) bylo zjištěno u 122 osob. Onemocněli pracovníci z 24 odvětví ekonomické činnosti, přičemž počty hlášených onemocnění připadajících na jednotlivá odvětví se pohybovaly v rozmezí 1–19 případů. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci
České pracovní lékaŘství § Číslo 2 § 2006
III.10 celkem
faktoru vibrace do kategorie 2. U ostatních pracovníků nebyla kategorizace práce dosud provedena nebo údaj o zařazení práce do některé z výše uvedených kategorií na hlášence chyběl. Traumatická vazoneuróza (položka II.6) byla diagnostikována u 26 mužů a u jedné ženy. Onemocněli zejména zámečníci (6krát), cídiči odlitků-brusiči kovů (6krát) a horníci–lamači (pětkrát). V dalších osmi profesích byli postiženi jeden až dva pracovníci. Poškození periferních nervů z vibrací (položka II.7) vzniklo u 164 osob, což bylo o 13 případů více než v roce 2004. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn u 138 osob, syndrom kubitálního tunelu vznikl u 26 osob. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (OKEČ DJ28 – 20,1 % případů) a při výrobě základních kovů a hutních výrobků (OKEČ DJ27 – 12,8 % případů). Jednalo se převážně o zámečníky (25krát), cídiče odlitků-brusiče kovů (20krát), lesní dělníky-dřevorubce (15krát), svářeče (14krát), horníky (12krát), kameníky a stavební dělníky (po deseti případech). Nemoci kostí a kloubů z vibrací (položka II.8) byly hlášeny u 23 mužů. Artróza loketních kloubů byla zjištěna
Původní práce
Tabulka 7: Kapitola III - nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice
61
Původní práce Èeské pracovní lékaŘství § èíslo 2 § 2006
62
(12krát), zámečníci (9krát), lesní dělníci a foukači skla (po sedmi případech), brusiči skla (6krát), elektromechanici a slévárenští dělníci (po pěti případech). Epikondylitida kosti pažní byla diagnostikována u 37 mužů a 19 žen, z toho ve 33 případech šlo o radiální, v 17 případech o ulnární a u 6 osob o radiální i ulnární epikondylitidu. Nejmladšímu pracovníkovi bylo v době hlášení onemocnění 29 let, nejstaršímu 61 let (medián 47 let). Nejkratší doba expozice u postižených osob byla 4 měsíce, nejdelší 38 let (medián 10 let). Tendinitidou nebo tendovaginitidou onemocnělo 16 žen a 11 mužů, přičemž Morbus de Quervain vznikl osmkrát, skákavý prst sedmkrát. Onemocněli pracovníci ve věku 31 až 61 let (medián 48 let) po 8 měsících až 32 letech práce v riziku přetěžování končetin (medián 11 let). Impingement syndrom III. stupně nebo syndrom manžety rotátorů byl diagnostikován u 9 mužů a u tří žen. Nejmladšímu pracovníkovi bylo 42 let, nejstaršímu 60 let (medián 53 let). Nejkratší doba expozice byla 2 roky, nejdelší 42 let (medián 24 let). Artróza kloubů vznikla u 19 mužů a 8 žen, z toho 13krát byl postižen kloub loketní, 10krát klouby ruční nebo zápěstní, dvakrát kloub ramenní, jednou kloub kolenní a kloub palce nohy. Nejmladší pracovník byl v době hlášení onemocnění starý 33 let, nejstarší 59 let (medián 51 let). Nejkratší doba expozice byla 1 rok, nejdelší 42 let (medián 20 let). Poškozením periferních nervů končetin z přetěžování (položka II. 10) onemocnělo 181 pracovníků. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován u 151 osob, léze ulnárního nervu v oblasti kubitálního kanálu u 30 osob. Onemocněli pracovníci z 29 odvětví ekonomické činnosti, přičemž počty hlášených onemocnění připadajících na jednotlivá odvětví se pohybovaly v rozmezí 1–18 případů. Nejčastěji byli postiženi elektromechanici a montážní dělníci (30krát), v sestupném pořadí následovaly šičky (19krát), brusiči kovů (13krát), řezníci a bourači masa (10krát), ošetřovatelé hospodářských zvířat (9krát), svářeči (6krát), zámečníci, brusiči skla, lesní dělníci (po 5 případech). Bursitida z tlaku (položka II. 11) byla zjištěna u dvou pracovníků. Jednou šlo o bursitidu olekranonu u 49letého zámečníka a jednou o bursitidu subakromiální u 44leté čalounice. Kapitola III – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice V roce 2005 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 241 nemocí z povolání, což bylo o 39 (tj. o 13,9 %) případů méně než v roce 2004. Přehled hlášených onemocnění podle jednotlivých položek a diagnóz demonstruje tabulka 7. Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.1) byly diagnostikovány u 100 pracovníků, což bylo o 17 (tj. o 14,5 %) případů méně než v roce 2004. Největší pokles byl zaznamenán u pneumokonióz uhlokopů s typickými rtg znaky (pokles o 12 případů). Nejvíce onemocnění bylo hlášeno v Moravskoslezském a ve Středočeském kraji (39,0 % a 38,0 % případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě uhlí (72 případů). Méně často byli postiženi slévárenští dělníci (11krát), pracovníci při těžbě uranových rud a ostatních rud (celkem 9krát), tuneláři a výrobci keramiky (po čtyřech případech).
Tabulka 8: Zastoupení vyvolávajících nox u profesionálních astmat a alergických rinitid hlášených v České republice v roce 2005 Název noxy
Celkem
Mouka
33
Dřevný prach a jiné rostlinné alergeny
12
Jiné noxy
9
Živočišné alergeny
8
Potraviny a potravinové přípravky (kromě mouky)
4
Dezinfekční prostředky
4
Organická barviva
4
Lepidla a adhesiva
3
Textilní prach
2
Pryskyřice
2
Krmné směsi
2
Organická rozpouštědla
2
Izokyanáty
2
Kovy
2
Jiné biologické faktory
2
Ropné výrobky
2
Léky
2
Latex
2
Ostatní chemické látky
1
Kalafuna a spalné produkty pájení
1
Čisticí a kosmetické přípravky
1
Celkem počet výskytu jednotlivých nox
100
Celkem počet hlášených případů onemocnění
80
Poznámka: Protože u některých pacientů bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší než počet případů hlášených onemocnění.
Celkový počet diagnostikovaných nemocí plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených azbestem (položka III.2) se ve srovnání s rokem 2004, kdy bylo hlášeno celkem 23 onemocnění, zvýšil o 19 (tj. o 82,6 %) případů. Nárůst o 11 (tj. o 91,7 %) případů byl zaznamenán především u pleurálních hyalinóz s poruchou plicních funkcí. Došlo však také k nárůstu hlášených azbestóz ze 4 na 9 případů a k nárůstu hlášených mezoteliomů pleury ze tří na osm případů. Mezoteliom pleury vznikl u 8 pracovníků exponovaných azbestu v letech 1950–1995. Rakovina plic z azbestu byla hlášena u dvou mužů s expozicí azbestu v letech 1959–1994. Doba latence činila u rakoviny plic z azbestu 41 let a 46 let, u mezoteliomu 27–54 let (medián 38 let).
Číslo položky a název noxy
Celkem
Procenta
IV.1.06
Ropné výrobky
60
21,2
IV.1.10
Plastické hmoty
56
19,8
IV.1.11
Pryž a gumárenské chemikálie
42
14,8
IV.1.07
Chróm a jeho sloučeniny
24
8,5
IV.1.17
Ostatní organické chemické látky
23
8,1
IV.1.08
Nikl a jeho slitiny
21
7,4
IV.1.04
Čisticí a kosmetické přípravky
15
5,3
IV.1.15
Dezinfekční prostředky
11
3,8
IV.1.09
Kovy, metaloidy a jejich sloučeniny
9
3,2
IV.1.18
Rostliny a potraviny
8
2,8
IV.1.19
Jiné biologické látky
3
1,1
IV.1.20
Fyzikální faktory (kromě ionizujícího záření)
3
1,1
IV.1.02
Cement
2
0,7
IV.1.05
Organická rozpouštědla
2
0,7
IV.1.13
Organická barviva
2
0,7
IV.1.01
Alkálie
1
0,4
IV.1.03
Kyseliny
1
0,4
IV.1.12
Dehet
0
0,0
IV.1.16
Insekticidní látky, agrochemikálie
0
0,0
Celkem počet výskytu jednotlivých nox
283
100,0
Celkem počet kožních nemocí z povolání
249
Muži/Ženy
114/135
Věk – medián
41 let
Věk – rozmezí
19–60 let
Expozice – medián
2 roky
Expozice – rozmezí
1 den–37 let
Původní práce
Tabulka 9. Kapitola IV – Kožní nemoci z povolání hlášené v České republice v roce 2005, rozdělení podle vyvolávajících nox
Poznámka: Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší než počet případů hlášených onemocnění.
Kapitola IV – kožní nemoci z povolání V roce 2005 bylo diagnostikováno celkem 249 kožních nemocí z povolání, což bylo o 23 (tj. o 8,5 %) případů
méně než v roce 2004. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 194krát, iritační dermatitida 45krát, proteinová dermatitida pětkrát, kopřivka pětkrát, z toho jednou ve spojení s Quinckeho edémem. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (OKEČ DJ28 - 22,1 % případů) a zdravotníci (OKEČ N85 – 8,4 % případů). Zastoupení jednotlivých etiologických nox uvádí tabulka 9. Latex způsobil onemocnění u 7 osob, izokyanáty se uplatnily jednou. Kapitola V – nemoci přenosné a parazitární Nemocí přenosných a parazitárních bylo v roce 2005 hlášeno celkem 278, což bylo o 44 (tj. o 18,8 %) případů více než v roce 2004. Jejich přehled uvádí tabulka 10. Infekčních a parazitárních nemocí s interhumánním přenosem (položka V.1) bylo diagnostikováno 185, což bylo o 47 (tj. o 34,1 %) onemocnění více než v předchozím roce. Nejvíce případů bylo hlášeno v Ústeckém kraji (16,8 % onemocnění). Nejčastěji onemocněli zdravotničtí pracovníci (OKEČ N85 – 180, tj. 97,3 % případů). Svrab byl zjištěn u 124 osob, což bylo o 59 (tj. o 90,8 %) případů více než v roce 2004. Onemocnělo 64 zdravotních sester a 40 ošetřovatelů-sanitářů. Méně často byly postižené uklízečky (pětkrát), pracovnice v prádelně a řidiči sanitních vozů (po čtyřech případech), lékaři (třikrát). V roce 2005 se svrabem nakazila také jedna rehabilitační pracovnice, pečovatelka, sociální pracov-
České pracovní lékaŘství § Číslo 2 § 2006
Pneumokonióza ze svařování (položka III. 4) byla v roce 2005 diagnostikována u 59letého svářeče, který byl exponován svářečským dýmům 22 let. Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III. 6) byla v roce 2005 hlášena u 20 osob, což bylo o 5 (tj. o 33,3 %) případů více než v roce 2004. Uvedení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě a úpravě uranových rud zejména v letech 1945–1972. Nejkratší doba latence byla 42 let, nejdelší 59 let (medián 52 let). Ve srovnání s rokem 2004 se celkové počty hlášených případů bronchiálního astmatu a alergické rinitidy (položka III. 10) snížily o 41 (tj. o 34,5 %) případů. V roce 2004 onemocnělo 119 osob, v roce 2005 to bylo pouze 78 osob. Nejčastěji onemocněli pracovníci při výrobě potravinářských výrobků a nápojů (OKEČ DA15 – 41,0 % případů) a pracovníci v zemědělství (OKEČ A01 – 16,7 % případů). Největší zastoupení měli pekaři–cukráři (28krát) a ošetřovatelé hospodářských zvířat (11krát). U 63,0 % postižených bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílelo více nox. Nejčastějším vyvolavatelem onemocnění byla mouka (33krát), ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle (tabulka 8).
63
Původní práce Èeské pracovní lékaŘství § èíslo 2 § 2006
64
Tabulka 10: Kapitola V - nemoci z povolání přenosné a parazitární Roky Medián/Rozmezí
Číslo položky/diagnóza
Počet
Procenta
M/Ž
V.1 Nemoci s interhumánním přenosem
185
66,6
24/161
41,0 (19-68)
4,2 (9d-40)
09
Svrab
124
11/113
43,5 (19-68)
3,0 (9d-39)
01
Virové hepatitidy
22
6/16
45,0 (25-62)
11,0 (2-40)
02
Tuberkulóza
11
2/9
39,0 (22-57)
6,0 (2m-19)
05
Plané neštovice
7
2/5
21
Keratokonjuktivitidy
6
1/5
39
Stafylokokové infekce
5
2/3
12
Pásový opar
3
0/3
07
Salmonelóza
2
0/2
03
Infekční mononukleóza
1
0/1
10
Epidemický zánět příušnic
1
0/1
11
Eryzipel
1
0/1
17
Impetigo a jiné infekce kůže a podkožního vaziva
1
0/1
24
Cytomegalovirová nemoc
1
Věk
Expozice
0/1
V.2 Antropozoonózy
66
33/33
44,0 (23-65)
6,7 (1m-36)
01
Trichofycie
36
15/21
45,0 (23-60)
6,0 (1m-36)
02
Erysipeloid
7
5/2
36,0 (23-49)
2,0 (2m-10)
11
Lymeská borrelióza
6
2/4
41,0 (26-52)
6,5 (1m-31)
12
Klíšťová meningoencefalitida
6
5/1
45,5 (30-53)
10,8 (1-28)
18
Hrboly dojičů
4
1/3
05
Leptospiróza
3
2/1
25
Hemoragické virové horečky
2
2/0
04
Tularémie
1
1/0
26
Streptokokové infekce
1
33,0 (25-60)
0,3 (6d-1)
41,0 (19-68)
4,0 (6d-40)
23,7
0/1
V.3 Tropické nemoci
27
05
Malárie
8
8/0
19
Arbovirová horečka
6
6/0
02
Lambliáza
4
4/0
04
Amébóza
4
4/0
12
Bacilární úplavice
3
3/0
08
Askarióza
1
0/1
26
Infekce trematody
1
1/0
Celkem kapitola V
278
9,7
26/1
100,0
83/195
Legenda: M – muži; Ž – ženy; d – dny; m - měsíce
nice a švadlena. Nejčastěji byli postiženi zaměstnanci z domovů důchodců (30 případů), z interních a kožních oddělení (26 a 14 případů) a z psychiatrických léčeben (13 případů). Z 22 hlášených případů virových hepatitid byla chronická hepatitida typu C zastoupena 13krát, chronická hepatitida typu B 8krát a akutní hepatitida typu E jednou. Onemocnělo 10 sester, dále 4 lékaři, 3 sanitáři, 2 zdravotní laborantky, 2 pracovníci při likvidaci odpadu a jedna dělnice v prádelně. Pět osob s ohlášenou chronickou formou hepatitidy B bylo v předchozích letech řádně očkováno, u dvou osob nebyl údaj o očkování na hlášence uveden a jedna osoba očkována nebyla. Tuberkulózou plic (10 případů) a lymfatických uzlin (1 případ) onemocnělo 7 sester z různých oddělení nemocnic, dále patolog, plicní lékař, sanitářka a sociální pracovnice. U antropozoonóz (položka V.2), kterých bylo v roce 2005 diagnostikováno celkem 66 případů, obsadily první dvě místa trichofycie a erysipeloid. Onemocnění trichofyciemi bylo hlášeno v 7 krajích České republiky, nejvíce v kraji Moravskoslezském (17 případů). Postiženi byli ošetřovatelé hospodářských zvířat (31krát), dále tři trak-
toristé, řezník a prodavačka v zoomarketu. Erysipeloidem onemocněli 4 řezníci, jeden údržbář, řidič expedient a dělnice při zpracování ryb. Pod položkou V.3, tropické nemoci přenosné a parazitární, bylo v roce 2005 hlášeno celkem 27 onemocnění. Malárií onemocněli čtyři pracovníci v Kongu, dva v Libérii, jeden v Sierra Leone a jeden v Nigérii. Arbovirová horečka byla diagnostikována u 6 osob, které služebně působily v Afganistánu. Amébóza byla zjištěna po jednom případu v Nigérii, v Kongu, v Pákistánu a v Etiopii. Lambliáza byla hlášena u čtyř pracovníků po návratu z Turecka, Pákistánu, Číny a Indie. Třikrát byla diagnostikována dyzentérie získaná v Iráku, jednou askarióza a jednou onemocnění trematody získané v Indonésii. Kapitola VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli V rámci této kapitoly byly diagnostikovány uzlíky na hlasivkách u tří osob. Šlo o 52letého učitele středního odborného učiliště a o 41letou učitelku Dramatické školičky, kteří onemocněli po 5 a po 13 letech práce, a o 50letou
Číslo a název položky/diagnózy
Počet
I.01
Nemoc z olova nebo jeho sloučenin
7
I.02
Nemoc ze rtuti nebo jejích sloučenin
3
Procenta
Roky Medián/Rozmezí
M/ Ž
Věk
Celkem kapitola I
10
16,7
Expozice
6/1
39,0 (18-53)
1,5 (6m-4,8)
3/0
28,0 (23-38)
3,0 (7m-6)
9/1
34,0 (18-53)
2,3 (6m-6)
II.4
Porucha sluchu z hluku
10
10/0
55,0 (50-60)
20,5 (5-42)
II.6
Nemoci cév rukou z vibrací
3
3/0
45,0 (35-52)
12,0 (5-13,5)
II.7
Nemoci periferních nervů z vibrací
12
12/0
47,5 (24-57)
7,5 (1,5-25)
II.8
Nemoci kostí a kloubů z vibrací
9
9/0
45,0 (35-57)
15,0 (3,5-33)
II.9
Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů z přetěžování končetin
7
6/1
39,0 (32-47)
11,0 (4-20)
II.10
Nemoci periferních nervů z přetěžování končetin
7
3/4
42,0 (28-51)
9,9 (8m-21)
43/5
46,0 (24-60)
12,0 (8m-42)
0/1
55
26
Celkem kapitola II
48
III.10.1
Astma bronchiale
1
III.10.2
Alergická rinitida
1
80,0
0/1
40
3
Celkem kapitola III
2
3,3
0/2
47,5 (40-55)
14,6 (3-26)
Celkem počet hlášených ohrožení nemocí z povolání
60
100,0
52/8
45,0 (18-60)
10,2 (6m-42)
Původní práce
Tabulka 11: Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2005
Legenda: M – muži; Ž – ženy; m – měsíce
dispečerku záchranné služby, která byla vystavena nadměrné hlasové zátěži 13 let. Ohrožení nemocí z povolání
Závěrem lze konstatovat, že v roce 2005 došlo – poprvé od roku 1996 – k zastavení poklesu počtu hlášených profesionálních onemocnění. Oproti roku 2004 bylo hlášeno o 12 případů onemocnění více. Tato změna souvisí především s nárůstem počtu hlášených případů onemocnění svrabem u zdravotníků. Další vývoj ukáže, zda jde o projev skutečné změny vývojového trendu nebo o pouhé náhodné kolísnutí, což považujeme za více pravděpodobné. Problémy vztahující se k podhodnocení počtu hlášených profesionálních onemocnění, které jsme rozebírali v minulých článcích, přetrvávaly i v roce 2005. Práce na publikaci byla provedena s podporou Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva, MSM0021620807 a IGA MZ NR/8107-3. Předloženo k publikaci: 6. 4. 2006 MUDr. Zdenka Fenclová, CSc. Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2
České pracovní lékaŘství § Číslo 2 § 2006
Přehled a počty hlášených ohrožení nemocí z povolání podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání v roce 2005 uvádí tabulka 11. Ve srovnání s rokem 2004, kdy bylo hlášeno celkem 59 případů ohrožení nemocí z povolání, se celkový počet těchto onemocnění v roce 2005 prakticky nezměnil. Přesto došlo k mírnému nárůstu hlášených onemocnění zejména u poškození způsobených chemickými látkami (kapitola I – nárůst proti roku 2004 o 5 případů). Největší pokles hlášených ohrožení (o 5 případů) byl naopak zaznamenán u poškození kloubů a kostí z vibrací (položka II. 8). Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání bylo v roce 2005 hlášeno v kraji Moravskoslezském (43,3 % případů). Postiženi byli především pracovníci při těžbě uhlí (OKEČ CA10 – 28,3 % případů). Nejčastěji bylo diagnostikováno ohrožení nemocí z povolání u syndromu karpálního tunelu z vibrací (12 případů) a u poruchy sluchu z hluku (10 případů).
Závěr
65
