Letecká doprava v roce 2005 v Evropě

Letecká doprava v roce 2005 v Evropě Osobní letecká doprava zaznamenala v zemích EU-25 růst o 8,5 %

Autor: Luis DE LA FUENTE LAYOS

Obsah Nejdůležitější údaje ...................................................................................................2 Osobní letecká doprava v zemích EU-25..................................................................2 Doprava mezi jednotlivými letišti (letecké trasy)........................................................6 Nákladní a poštovní letecká doprava v zemích EU-25 .............................................8 Letecká doprava v přistupujících a kandidátských zemích .....................................11 Letecká doprava v Norsku, Švýcarsku a na Islandu ...............................................12

1

Graf 1: Tempa růstu u celkové osobní letecké dopravy v letech 2004-2005 podle členských států (v %)

EU-25 growth = růst v zemích EU-25

Nejdůležitější údaje Celkový počet cestujících přepravených leteckou dopravou do členských států EU-25 nebo z těchto členských států a uvnitř těchto členských států v roce 2005 byl přibližně 706 milionů. To představuje nárůst o 8,5 % v porovnání s rokem 2004. Všechny členské státy s výjimkou Malty vykázaly nárůsty počtu cestujících v letecké dopravě v rozmezí let 2004 až 2005. Růst zaznamenaný všemi osmi novými členskými státy ve střední a východní Evropě byl výrazně vyšší, než je průměr pro země EU-25. Lotyšsko zaznamenalo nejvyšší růst (růst o 77 %). Nejvytíženějším letištěm z hlediska počtu cestujících zůstává Londýn/Heathrow s přibližně 68 miliony cestujících, což představuje zhruba 6 % celkové osobní letecké přepravy v zemích EU-25. Na druhém místě se nachází letiště Paříž/Charles de Gaulle a třetí místo připadá na Frankfurt/Main. Šest dopravních toků mezi dvěma různými zeměmi v rámci EU-25 zaznamenalo v roce 2005 více než 10 milionů cestujících. Největší toky byly mezi Španělskem a Velkou Británií, kde bylo přepraveno zhruba 35 milionů cestujících, a mezi Německem a Španělskem, kde bylo přepraveno 21 milionů osob. Pokud jde o dopravní toky mezi jednotlivými letišti, je nejvytíženější relací v rámci zemí EU-25 relace Madrid/Barajas – Barcelona (4,3 milionů osob), zatímco relace Londýn/Heathrow – New York/JFK Intl. je hlavní relací, pokud jde o dopravu mimo země EU-25 (2,9 milionů). Celkový objem nákladní a poštovní přepravy realizovaný leteckou dopravou do zemí EU-25, z těchto zemí a v rámci členských států EU-25 v roce 2005 dosáhl téměř 11 milionů tun (bez zahrnutí Švédska). 80 % nákladní dopravy bylo zrealizováno se zeměmi mimo EU-25. Čtyři členské státy uváděly přepravu větší než jeden milion tun: na prvním místě bylo Německo (3,0 milionů tun) následované Velkou Británií (2,5 milionů tun), Nizozemskem (1,6 milionů tun) a Francií (1,5 milionů tun).

Osobní letecká doprava v zemích EU-25 Všeobecný vývoj Tabulka 1 uvedená níže představuje absolutní počet cestujících v letecké dopravě v roce 2005 a růst v rozmezí let 2004 a 2005. Hodnoty pro vnitrostátní dopravu jsou uvedeny bez dvojího započtení mezi vnitrostátními partnerskými letišti. Souběžně s tím souhrnné ukazatele za země EU-25 uvedené v rámci mezinárodní dopravy uvnitř EU-25 a celkové dopravy rovněž vylučují dvojí započítání mezi partnerskými letišti v EU-25. Růst pro země EU-25 byl v roce 2005 8,5 %. Tento vývoj navazuje na obdobný trend v roce 2004, kdy

2

toto tempo růstu bylo 8,8 %. S výjimkou Malty, která vykázala určitý pokles ve výši 1,2 %, zaznamenaly všechny členské státy v roce 2005 určitý nárůst. Osm z deseti členských států, které uváděly růst o více než 10 %, se nacházelo ve střední a východní Evropě. Největší procentuální nárůst byl zaznamenán Lotyšskem, za nímž následovalo Slovensko. V absolutních číslech zaznamenaly největší nárůst počtu cestujících v letecké dopravě Španělsko (13,9 milionů) a Velká Británie (11,7 milionů). Velká Británie dosáhla největšího objemu odbavených cestujících v letecké dopravě, který dosáhl více než 204 milionů osob. To představovalo více než 21 % veškeré osobní letecké dopravy realizované na letištích v zemích EU-25 v roce 2005. Na druhém místě pak bylo Německo následované Španělskem, přičemž na obě tyto země připadalo více než 15 % celkového objemu. Tabulka 1: Přehled osobní letecké dopravy v zemích EU-25 podle členských států v roce 2005 Celkový přepravní objem

BELGIE ČESKÁ REPUBLIKA

DÁNSKO NĚMECKO ESTONSKO ŘECKO ŠPANĚLSKO FRANCIE IRSKO ITÁLIE KYPR LOTYŠSKO LITVA LUCEMBURSKO MAĎARSKO MALTA NIZOZEMSKO RAKOUSKO POLSKO PORTUGALSKO SLOVINSKO SLOVENSKO FINSKO ŠVÉDSKO VELKÁ BRITÁNIE EVROPSKÁ UNIE

Vnitrostátní doprava

Mezinárodní doprava v rámci EU-25

Mezinárodní doprava mimo rámec EU-25

Počet cestujících (v tis.)

Růst 2004-2005

Počet cestujících (v tis.)

Růst 2004-2005

Počet cestujících (v tis.)

Růst 2004-2005

Počet cestujících (v tis.)

Růst 2004-2005

17 814 11 266 22 173 145 977 1 393 30 799 143 680 107 955 24 254 87 906 6 782 1 872 1 434 1 538 8 049 2 757 46 433 19 685 7 080 20 272 1 217 1 583 12 348 22 899 204 013 705 821

2,0 % 13,2 % 5,6 % 7,5 % 40,6 % 4,4 % 10,7 % 4,8 % 16,3 % 8,2 % 5,6 % 77,3 % 44,3 % 1,9 % 24,9 % -1,2 % 4,4 % 7,6 % 16,2 % 10,0 % 16,3 % 46,4 % 4,8 % 5,4 % 6,1 % 8,5 %

1 195 1 672 21 901 21 5 763 39 005 26 661 641 24 664 0 0 3 0 2 8 82 575 861 2 966 0 127 2 819 7 301 26 688 161 957

20,4 % 12,3 % 3,9 % 2,4 % 27,4 % 4,7 % 14,7 % -1,3 % -6,4 % 1,9 % : : 43,1 % : : -78,3 % -23,2 % 2,3 % -3,5 % 21,2 % : 256,0 % -1,5 % 3,9 % 3,8 % 5,0 %

12 885 8 042 14 254 73 904 1 192 21 398 89 483 42 995 21 023 46 152 5 643 1 589 1 194 1 313 5 951 2 444 26 173 12 265 4 597 13 954 786 1 101 7 476 11 705 116 438 298 597

-1,3 % 11,4 % 5,5 % 9,9 % 40,7 % 2,9 % 8,1 % 5,1 % 17,5 % 11,0 % 7,5 % 79,0 % 46,2 % -0,5 % 31,7 % 0,0 % 3,7 % 5,8 % 23,0 % 6,7 % 29,7 % 59,3 % 5,5 % 3,3 % 5,4 % 10,0 %

4 928 3 029 6 247 50 172 180 3 638 15 191 38 300 2 590 17 091 1 139 282 237 225 2 096 305 20 178 6 844 1 622 3 352 431 355 2 053 3 893 60 887 245 266

11,6 % 18,3 % 6,2 % 6,3 % 41,5 % 13,0 % 16,9 % 9,0 % 13,6 % 10,7 % -2,7 % 67,9 % 35,2 % 19,2 % 8,9 % -0,8 % 5,4 % 11,4 % 11,0 % 15,9 % -2,1 % 0,3 % 11,6 % 16,1 % 8,5 % 9,0 %

Vezmeme-li v úvahu rozdělení mezi vnitrostátní a mezinárodní osobní dopravou, je možno konstatovat významný rozdíl. Vzhledem k tomu, že růst v mezinárodní dopravě v podstatě kopíroval růst celkové dopravy, došlo v některých zemích k určitému poklesu v domácí vnitrostátní dopravě. Když se podíváme na rozdělení mezinárodní dopravy mezi dopravou v rámci zemí EU-25 a mimo rámec zemí EU-25, je možno konstatovat stejný všeobecný vývoj jako v případě celkové dopravy. Tabulka 2 uvedená níže odhaluje pořadí 30 nejvytíženějších letišť v zemích EU-25 v roce 2005 z hlediska celkového počtu přepravených cestujících, společně s výsledky nejvytíženějšího letiště pro 9 členských států, u nichž se mezi 30 nejvytíženějšími letišti žádné letiště neobjevilo (s výjimkou Slovenska). Všech 30 nejvytíženějších letišť zaznamenalo nárůst počtu cestujících v porovnání s rokem 2004. 6 nejvytíženějších letišť v zemích EU-25 zůstalo stejných jako v roce 2004. Londýn/Heathrow zůstává nadále nejvytíženějším letištěm v zemích EU-25 připadá na něj téměř 6 % všech cestujících v letecké dopravě. Na druhém místě je letiště Paříž/Charles-de-Gaulle a na třetím místě pak Frankfurt/Main. Mezi 30 nejvytíženějšími letišti v zemích EU-25 pouze 4 letiště zaznamenala růst celkového počtu cestujících o více než 10 % v rozmezí let 2004 až 2005: Kolín nad Rýnem/Bonn, Praha/Ruzyně a Barcelona. 3

Tabulka 2 rovněž uvádí počet letů odbavených na každém letišti. Počet letů zahrnuje nákladní i osobní dopravu a z tohoto důvodu je třeba postupovat obezřetně, když se bude provádět porovnání těchto dat s počty cestujících. V mnoha případech je růst počtu letů menší než odpovídající růst počtu cestujících; z toho plyne růst počtu sedadel obsazených v průměru na let (vyšší vytíženost) nebo použití větších letadel. Kombinace dálkových a krátkých tras létaných z nějakého letiště a typu dopravního spoje, zejména charterové lety do prázdninových destinací mají velký vliv na průměrný počet cestujících přepravených na jeden let. 10 nejvytíženějších letišť z hlediska počtu cestujících přepravených na jeden let zahrnuje Londýn/Heathrow a Amsterodam/Schiphol, které odbavují významné počty mezinárodních cestujících směřujících mimo rámec EU-25, jakož i letiště Palma de Mallorca a Malaga, která přijímají významné počty vysokokapacitních charterových letů. V tomto hodnocení rovněž figuruje letiště Londýn/Gatwick, které odbaví významný počet charterových, jakož i dálkových letů. Tabulka 2: Nejfrekventovanější letiště v rámci EU-25 z hlediska celkového počtu cestujících přepravených v roce 2005 Vnitrostátní letecká doprava

Letecká doprava celkem Země

Letiště Pořadí

Počet cestujících (v tis.)

Růst 2004-2005

Počet letů (v tis.)

Růst 2004-2005

Počet cestujících (v tis.)

Pořadí

UK FR DE NL ES UK DE IT ES FR UK UK ES DK IT IE SE BE AT DE EL ES DE PT FI CZ DE FR ES DE

LONDÝN/HEATHROW PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE FRANKFURT/MAIN AMSTERODAM/SCHIPHOL MADRID/BARAJAS LONDÝN/GATWICK MNICHOV ŘÍM/FIUMICINO BARCELONA PAŘÍŽ/ORLY MANCHESTER/INTL LONDÝN/STANSTED PALMA DE MALLORCA KODAŇ/KASTRUP MILÁN/MALPENSA DUBLIN STOCKHOLM/ARLANDA BRUSEL/NATIONAL VÍDEŇ/SCHWECHAT DÜSSELDORF ATÉNY MALAGA BERLÍN-TEGEL LISABON HELSINKI-VANTAA PRAHA/RUZYNE HAMBURK NICE/COTE D'AZUR LAS PALMAS/GRAN CANARIA KOLÍN NAD RÝNEM/BONN

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

67 684 53 381 51 789 44 077 41 725 32 693 28 448 27 782 27 017 24 850 22 083 21 993 21 215 19 822 19 485 18 326 17 159 15 951 15 802 15 390 14 271 12 607 11 475 11 236 11 127 10 721 10 573 9 740 9 685 9 385

0,9 % 4,8 % 2,1 % 3,9 % 9,4 % 4,1 % 6,9 % 2,3 % 10,9 % 3,3 % 5,3 % 5,2 % 4,2 % 4,9 % 5,8 % 7,6 % 5,6 % 3,3 % 7,4 % 2,0 % 4,5 % 5,7 % 4,5 % 8,1 % 3,7 % 12,0 % 8,3 % 4,4 % 5,1 % 13,8 %

472 543 476 408 406 252 382 300 294 231 218 178 170 262 222 170 222 229 227 189 170 111 137 126 163 150 134 158 98 140

0,5 % -1,2 % 2,9 % 0,8 % 3,9 % 4,5 % 4,5 % -0,2 % 6,1 % 1,2 % 4,6 % 0,7 % 2,6 % -1,8 % 6,1 % 3,4 % -5,2 % -0,5 % 2,7 % 0,7 % -5,3 % 8,2 % 4,1 % 3,4 % 0,0 % 11,9 % 3,2 % 2,0 % 6,2 % 5,0 %

6 673 5 003 7 002 79 19 462 3 941 8 974 12 079 13 141 15 566 3 388 2 666 5 976 1 536 3 153 641 5 771 1 561 3 603 5 166 3 133 5 580 2 245 2 803 95 4 536 4 257 4 112 3 436

8 14 6 208 1 20 5 4 3 2 26 35 10 55 28 98 11 309 110 23 13 29 12 39 34 195 16 17 19 24

HU PL CY MT LV LU EE LT SI

BUDAPEŠŤ/FERIHEGY VARŠAVA/OKECIE LARNAKA MALTA/LUQA RIGA AIRPORT LUCEMBURK/LUXEMBOURG TALLINN/ULEMISTE VILNIUS INTL LUBLAŇ

39 40 51 78 96 112 119 124 128

8 049 7 080 5 001 2 757 1 872 1 538 1 393 1 279 1 217

24,9 % 16,2 % 5,5 % -1,2 % 77,3 % 1,9 % 40,6 % 28,6 % 16,3 %

117 131 48 30 31 51 26 26 29

12,7 % 7,2 % 2,6 % -2,9 % 29,4 % 0,9 % 20,6 % : 15,3 %

2 861 0 8 1 0 21 1 0

304 82 : 279 317 : 253 307 :

Mezinárodní Mezinárodní letecká letecká doprava doprava v rámci mimo rámec EU-25 EU-25 Počet cestujících (v tis.)

24 740 22 018 18 758 24 354 12 788 17 235 12 004 10 045 11 294 4 374 12 773 17 962 14 638 12 604 8 657 15 896 8 269 11 027 9 096 7 411 6 785 8 995 4 424 6 203 6 352 7 836 4 438 4 309 4 930 4 762

Počet Pořadí cestujících Pořadí (v tis.)

1 3 4 2 9 6 12 15 13 37 10 5 8 11 18 7 19 14 16 21 23 17 36 28 27 20 35 38 30 31

36 271 26 360 26 029 19 644 9 475 11 517 7 470 5 659 2 582 4 910 5 923 1 366 601 5 682 7 676 1 789 3 119 4 923 6 146 4 377 2 320 479 1 471 2 789 1 973 2 790 1 600 1 175 643 1 187

1 2 3 4 6 5 8 12 19 14 10 30 43 11 7 24 16 13 9 15 20 49 28 18 22 17 26 35 41 34

5 951 29 4 597 32 3 927 39 2 444 57 1 589 77 1 313 83 1 192 89 1 076 94 786 107

2 096 1 622 1 075 305 282 225 180 201 431

21 25 37 62 64 74 86 81 54

4

Tabulka 3: Dopravní toky mezi zeměmi v rámci EU-25 v roce 2005 (v tis. cestujících) BE BE CZ DK DE EE EL ES FR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT SI SK FI SE UK

CZ 198 437 210 1 099 992 21 75 795 553 3 308 616 878 638 444 258 2 065 538 51 80 30 75 27 79 0 16 218 174 75 10 214 342 333 164 198 117 562 34 36 26 28 198 208 130 417 127 1 707 2 354

DK DE 1 789 EE 126 214 EL 580 4 770 19 ES 1 687 21 063 26 368 FR 1 226 6 120 21 1 579 6 428 IE 195 1 212 23 141 2 801 1 452 IT 783 9 331 24 2 018 7 509 6 421 805 CY 60 426 0 1 101 7 150 74 74 LV 120 366 27 14 20 18 56 46 3 LT 178 185 36 14 25 22 95 23 2 20 LU 46 208 0 63 247 176 6 103 0 0 0 HU 173 1 518 0 277 227 489 159 543 63 0 0 11 MT 41 378 0 21 35 157 27 374 10 0 0 7 20 NL 846 2 468 53 1 290 4 252 1 994 721 2 422 120 105 89 73 349 79 AT 357 4 571 8 897 938 745 146 788 123 46 36 45 88 119 475 PL 333 1 886 17 358 286 629 154 649 46 24 55 8 124 6 314 216 PT 200 2 047 3 11 2 068 1 800 419 699 2 0 0 139 22 4 915 68 28 15 255 0 76 6 96 8 4 2 0 0 0 18 5 15 66 2 0 14 108 1 124 48 117 6 133 13 0 0 0 1 0 48 27 16 2 786 1 187 171 277 860 364 40 256 58 165 65 0 169 14 399 159 88 98 1 881 1 953 149 613 1 702 842 94 465 167 101 28 0 188 45 862 239 121 163 2 285 11 118 187 5 633 34 809 11 317 11 843 10 737 3 003 310 220 187 1 120 1 103 7 905 1 795 1 850 4 664

SI SK 0 0 0 157

FI 0 SE 0 1 313 UK 285 778 2 028

Výše uvedená tabulka 3 zobrazuje dopravní toky mezi zeměmi v rámci EU-25 v roce 2005. Obdobně jako v předchozích letech jsou nejvýznamnějšími relacemi, pokud jde o dvojice zemí, Španělsko – Velká Británie (34,8 milionů cestujících) a Německo – Španělsko (21,1 milionů), což odráží nejvytíženější prázdninové letecké dopravní toky v Evropě. Po těchto relacích následují relace Irsko – Velká Británie (11,8 milionů), Francie – Velká Británie (11,3 milionů) a Německo – Velká Británie (11,1 milionů). Dále zde ještě bylo dalších 8 dopravních toků mezi dvěma zeměmi s více než 5 miliony cestujících (jak je znázorněno tučným písmem v tabulce 3). Mapa 1: Přeprava cestujících mimo rámec EU-25: podíl na světových regionech - v % celkové přepravy mimo rámec EU-25 v roce 2005

Legenda k mapě: Zbytek Evropy (mimo EU-25): 32,75% Severní Amerika: 22,85 % Střední Amerika a Karibská oblast: 4,44 % Jižní Amerika: 3,69 % Severní Afrika: 10,78 % Zbytek Afriky: 5,13 %

Indický subkontinent: 2,24 % Blízký a Střední Východ: 6,96 % Asijské republiky bývalého SSSR: 0,49 % Austrálie, tichomořské ostrovy a Antarktida: 0,77 % Dálný Východ: 9,55 %

V roce 2005 do zemí EU-25 přiletělo nebo z těchto zemí odletělo více než 245 milionů cestujících s využitím letů, kde počátek nebo destinace byly situovány mimo rámec EU-25. To představovalo nárůst o 9 % vzhledem k počtu dosaženému za rok 2004.

5

Mapa 1 uvedená výše a tabulka 4 ukazují, že největší podíl na celkové dopravě mimo rámec EU-25 připadal na země „Evropy mimo EU-25“, přičemž v roce 2005 bylo přepraveno více než 80,3 milionů cestujících. To tvořilo téměř jednu třetinu celkového počtu (32,7 %). Po této oblasti následovala Severní Amerika s téměř čtvrtinovým podílem (22,9 % - více než 56 milionů cestujících). Nejsilnější růst byl zaznamenán pro Australasii (o 18,1 % více cestujících než v roce 2004), po které následovala Jižní Amerika (růst o 16,8 %). Velká Británie byla hlavním partnerským státem ze zemí EU-25 pro trh osobní letecké dopravy mimo rámec EU-25 jakožto celek a byla hlavní partnerskou zemí v šesti z jedenácti světových regionů. Francie byla hlavní partnerskou zemí pro spoje do kontinentální Afriky, zatímco Německo bylo hlavní partnerskou zemí vzhledem k asijským republikám bývalého SSSR a též vzhledem k Evropě mimo rámec EU-25. Španělsko bylo hlavní partnerskou zemí pro trh v relaci EU-25 – Jižní Amerika. Tabulka 4: Mezinárodní letecká doprava mimo rámec EU-25 podle světových regionů v roce 2005 Světové regiony Celkem mimo rámec EU-25 Zbytek Evropy (kromě EU-25) Severní Amerika Střední Amerika a Karibská oblast Jižní Amerika Asijské republiky bývalého SSSR Blízký a Střední Východ Indický subkontinent Dálný Východ Australasie, tichomořské ostrovy a Antarktida Severní Afrika Zbytek Afriky

Počet cestujících v tis. 245 266 80 318 56 039 10 878 9 063 1 209 17 065 5 931 23 430 1 885 26 440 12 584

Růst 2004-2005 9,0 % 12,4 % 5,3 % 2,1 % 16,8 % 6,1 % 9,4 % 10,4 % 7,0 % 18,1 % 10,0 % 5,0 %

Hlavní partneři v rámci EU-25 Země VELKÁ BRITÁNIE NĚMECKO VELKÁ BRITÁNIE VELKÁ BRITÁNIE ŠPANĚLSKO NĚMECKO VELKÁ BRITÁNIE VELKÁ BRITÁNIE VELKÁ BRITÁNIE VELKÁ BRITÁNIE FRANCIE FRANCIE

% 24,8 % 27,2 % 39,1 % 28,4 % 36,6 % 30,6 % 33,4 % 47,0 % 25,2 % 74,3 % 36,3 % 31,4 %

Doprava mezi jednotlivými letišti (letecké trasy) Tabulka 5: 10 nejvytíženějších vnitrostátních dvojic letišť (relací) v rámci EU-25 v roce 2005 Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Dvojice letišť MADRID/BARAJAS ŘÍM/FIUMICINO PAŘÍŽ/ORLY PAŘÍŽ/ORLY PALMA DE MALLORCA EDINBURGH PALMA DE MALLORCA BERLÍN-TEGEL MNICHOV GLASGOW

BARCELONA MILÁN/LINATE TOULOUSE/BLAGNAC NICE/COTE D'AZUR BARCELONA LONDÝN/HEATHROW MADRID/BARAJAS FRANKFURT/MAIN HAMBURK LONDÝN/HEATHROW

Kapacita/obsazenost Počet Růst Počet letů Růst Cestujících Dostupných cestujících 2004-2005 (v tis.) 2004-2005 na palubě sedadel Obsazenost (v tis.) (v tis.) (v tis) 4 276 6,3 % 44,9 4,4 % 4 682 7 246 64,6 % 2 419 -5,0 % 26,0 -6,0 % 2 410 4 015 60,0 % 2 328 2,1 % 19,1 2,0 % 2 328 : : 2 264 6,7 % 17,2 2,9 % 2 264 : : 1 690 5,5 % 19,0 -2,3 % 1 691 2 561 66,0 % 1 659 -2,2 % 14,1 1,2 % 1 659 2 300 72,1 % 1 641 3,0 % 15,5 -2,4 % 1 647 2 375 69,3 % 1 546 -2,8 % 12,0 -0,9 % 1 549 1 997 77,6 % 1 451 1,6 % 14,7 -5,3 % 1 458 1 948 74,8 % 1 426 -7,2 % 13,1 0,0 % 1 426 2 021 70,5 %

Tabulka 5 uvádí nejdůležitější dvojice letišť v rámci EU-25 pro domácí osobní leteckou dopravu. Tyto hodnoty jsou uvedeny s vyloučením dvojího započítání pro osobní dopravu mezi příslušnými dvojicemi letišť v daných zemích. Jak by se dalo očekávat, nacházejí se tato letiště vesměs ve velkých členských státech. Relace Madrid/Barajas – Barcelona zůstává zdaleka největší trasou s více než 4,2 milionů cestujících. Na druhém místě se udržela relace Řím/Fiumicino – Milán/Linate i přes pokles ve výši 5 % oproti roku 2004. Třetí místo si zachovala relace Paříž/Orly – Toulouse/Blagnac. Obsazenost dispozičních míst počítaná jako poměr mezi cestujícími na palubě a počtu míst, jež jsou v letadlech k dispozici, je uváděna pro osm z deseti nejvyužívanějších vnitrostátních relací. Nejvyužívanější čtyři relace z osmi měly obsazenost nižší než 75 %. Nejvyšší obsazenost byla zaznamenána v relaci Berlín/Tegel – Frankfurt/Main (téměř 78 %).

6

Tabulka 6: 10 nejvytíženějších dvojic letišť (relací) v rámci EU-25 v roce 2005 Kapacita/obsazenost Počet Počet Růst Růst Cestujících Dostupných Pořadí Dvojice letišť cestujících letů 2004-2005 2004-2005 na palubě sedadel Obsazenost (v tis.) (v tis.) (v tis.) (v tis) 1 DUBLIN LONDÝN/HEATHROW 2 088 -0,4 % 13,7 -2,2 % 2 088 2 607 80,1 % 2 PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE LONDÝN/HEATHROW 2 011 0,7 % 18,9 -4,6 % 2 014 2 902 69,4 % 3 AMSTERODAM/SCHIPHOL LONDÝN/HEATHROW 1 895 -5,5 % 16,7 -1,8 % 1 896 2 645 71,7 % 4 LONDÝN/HEATHROW FRANKFURT/MAIN 1 527 -0,1 % 12,5 0,2 % 1 531 2 342 65,4 % 5 ŘÍM/FIUMICINO PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE 1 241 14,6 % 10,6 -2,0 % 1 254 1 684 74,5 % 6 STOCKHOLM/ARLANDA KODAŇ/KASTRUP 1 214 3,7 % 12,9 3,0 % 1 245 1 981 62,8 % 7 DUBLIN LONDÝN/STANSTED 1 123 -12,3 % 8,3 -13,7 % 1 123 1 435 78,2 % 8 BARCELONA AMSTERODAM/SCHIPHOL 1 111 -2,1 % 8,5 -3,4 % 1 116 1 428 78,2 % 9 MADRID/BARAJAS LONDÝN/HEATHROW 1 094 -0,3 % 8,7 -2,3 % 1 097 1 514 72,5 % 10 PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE AMSTERODAM/SCHIPHOL 1 039 4,6 % 11,1 0,3 % 1 054 : :

Tabulka 6 uvádí nejvýznamnější relace mezi dvěma letišti v rámci osobní letecké dopravy v EU-25. Tři nejvytíženější trasy, z nichž každá odbavila zhruba 2 miliony cestujících v roce 2005, měly Londýn/Heathrow za jedno z partnerských letišť; Dublin zůstává na prvním místě, ale Amsterodam/Schiphol se posunul z druhého místa na třetí místo, když byl překonán letištěm Paříž/Charles de Gaulle. Relace Řím/Fiumicino–Paříž/Charles de Gaulle poskočila z desátého místa na páté místo poté, co zde došlo k nárůstu o více než 14 %. Ve většině případů, kde byl zpozorován růst počtu cestujících, rostl počet letů nižším tempem nebo dokonce poklesl. To může představovat vyšší obsazenost na jeden let nebo určitý pokles v počtu všech nákladních/poštovních spojů. Relace s nejvyšší obsazeností byla Dublin – Londýn/Heathrow, kde bylo obsazeno více než 80 % sedadel. Tabulka 7: 10 nejvytíženějších dvojic letišť (relací) mimo rámec EU-25 v roce 2005

Pořadí

Dvojice letišť

1

LONDÝN/HEATHROW

2

PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE

3 4 5 6 7

LONDÝN/HEATHROW LONDÝN/HEATHROW LONDÝN/HEATHROW LONDÝN/HEATHROW KODAŇ/KASTRUP

8

LONDÝN/HEATHROW

9

LONDÝN/HEATHROW

10

LONDÝN/HEATHROW

NEW YORK/JOHN F. KENNEDY INTL, NY. NEW YORK/JOHN F. KENNEDY INTL, NY. CHICAGO/O'HARE, IL. LOS ANGELES/INTL, CA. HONGKONG/INTL DUBAI/INTL OSLO/GARDERMOEN WASHINGTON/DUPLEX INTL, DC. TORONTO/LESTER B. PEARSON INTL. SAN FRANCISCO/INTL,CA.

Kapacita/obsazenost Počet Počet Růst Růst Cestujících Dostupných cestujících letů 2004-2005 2004-2005 na palubě sedadel Obsazenost (v tis.) (v tis.) (v tis.) (v tis) 2 940

-0,9 %

13,6

-1,6 %

3 085

4 171

74,0 %

1 730

9,8 %

9,8

7,6 %

1 730

:

:

1 522 1 383 1 258 1 183 1 150

0,7 % 2,7 % -1,4 % 4,8 % -5,2 %

7,9 5,9 5,3 6,4 12,8

-1,1 % 5,7 % 15,3 % 7,5 % 7,4 %

1 617 1 570 1 524 1 385 1 250

2 186 1 891 1 790 1 957 2 014

74,0 % 83,0 % 85,1 % 70,8 % 62,1 %

1 074

-0,6 %

5,3

-1,1 %

1 074

1 360

79,0 %

1 067

-0,8 %

4,9

-0,2 %

1 068

1 216

87,8 %

1 005

-2,9 %

3,7

0,7 %

1 005

1 177

85,4 %

Pět nejvytíženějších tras mezi letišti situovanými v EU-25 a těmi, jež jsou situována mimo EU-25, zůstalo ve stejném pořadí jako v roce 2004, přičemž čtyři z těchto tras obsahovaly Londýn/Heathrow, zatímco na druhém místě zůstala relace Paříž/Charles de Gaulle – New York/JFK i přes nárůst o téměř 10 %. Přestože trh v oblasti letů mimo rámec EU-25 zaznamenal v celkových číslech nárůst o 9,5 %, tak více než polovina tras, které se umístily na prvních deseti místech, zaznamenala určitý pokles počtu cestujících a jen jedna trasa překonala průměrnou úroveň růstu na trhu jakožto celku. Obsazenost sedadel bylo možno vypočítat pro devět z deseti nejvytíženějších dvojic letišť v relacích mimo rámec EU-25. Čtyři relace z těchto deseti dvojic letišť zaznamenaly obsazenost větší než 80 %, konkrétně se jednalo o následující relace: Londýn/Heathrow–Toronto, Londýn/Heathrow–San Francisco/Intl, Londýn/Heathrow – Hongkong/Intl a Londýn/Heathrow – Los Angeles/Intl. Nejnižší obsazenost byla zaznamenána na trase Kodaň/Kastrup – Oslo/Gardemoen, která byla jedinou krátkou relací zastoupenou mezi uvedenými deseti trasami.

7

Nákladní a poštovní letecká doprava v zemích EU-25 Tabulka 8: Přehled nákladní a poštovní letecké dopravy v zemích EU-25 podle členských států v roce 2005 Celkový přepravní objem

BELGIE ČESKÁ REPUBLIKA DÁNSKO NĚMECKO ESTONSKO ŘECKO ŠPANĚLSKO FRANCIE IRSKO ITÁLIE KYPR LOTYŠSKO LITVA LUCEMBURSKO MAĎARSKO MALTA NIZOZEMSKO RAKOUSKO POLSKO PORTUGALSKO SLOVINSKO SLOVENSKO FINSKO ŠVÉDSKO VELKÁ BRITÁNIE EVROPSKÁ UNIE

Vnitrostátní doprava

Náklad a Růst Náklad a Růst pošta (v t) 2004-2005 pošta (v t) 2004-2005 694 523 4,7 % 178 -63,5 % 56 259 -2,2 % 1 235 185,2 % 7 465 -5,8 % 886 142,1 % 3 005 967 7,9 % 103 951 -15,5 % 9 739 94,9 % 0 : 105 502 -5,5 % 16 389 -7,6 % 526 125 1,1 % 129 919 3,5 % 1 476 721 -0,6 % 172 176 -3,9 % 89 356 43,7 % 10 516 38,5 % 754 302 -3,8 % 71 581 -40,3 % 39 220 5,5 % 2 : 15 428 85,3 % 0 : 9 580 84,8 % 2 : 624 803 1,3 % 0 : 55 472 -8,2 % 0 : 16 891 5,9 % 0 : 1 550 736 2,6 % 0 15,9 % 181 533 13,7 % 1 004 2,0 % 31 130 -0,9 % 3 469 -22,8 % 129 516 5,0 % 25 514 15,1 % 4 549 -8,7 % 5 : 4 069 -50,4 % 22 -57,7 % 119 569 -3,2 % 4 948 -5,6 % : : : : 2 450 838 -0,8 % 133 961 0,5 % 10 953 661 3,5 % 675 758 -10,4 %

Mezinárodní doprava Mezinárodní doprava v rámci EU-25 mimo rámec EU-25 Náklad a Růst Náklad a Růst pošta (v t) 2004-2005 pošta (v t) 2004-2005 250 327 0,2 % 444 018 7,6 % 33 339 -3,5 % 21 685 -3,8 % 4 767 5,7 % 1 812 -40,6 % 609 299 0,9 % 2 292 717 11,4 % 5 333 16,4 % 4 406 954,1 % 61 926 -6,1 % 27 187 -2,5 % 181 437 -2,0 % 214 769 2,3 % 215 614 -5,3 % 1 088 931 1,0 % 40 118 101,7 % 38 722 11,7 % 268 667 -1,7 % 414 054 6,0 % 31 062 11,0 % 8 156 -11,3 % 4 252 12,7 % 11 176 145,4 % 6 011 21,8 % 3 567 1 344,1 % 70 317 6,5 % 554 486 0,7 % 33 522 7,8 % 21 950 -25,2 % 12 324 3,5 % 4 567 13,0 % 53 818 -17,3 % 1 496 918 3,5 % 54 622 -2,7 % 125 907 22,8 % 14 701 11,3 % 12 960 -5,6 % 60 307 -3,8 % 43 695 13,6 % 3 001 -5,7 % 1 543 -14,3 % 1 220 -27,4 % 2 827 -56,3 % 60 826 -10,2 % 53 795 6,5 % : : : : 447 817 -1,8 % 1 869 060 -0,7 % 1 518 996 9,9 % 8 758 907 3,7 %

Tabulka 8 uvádí určitý přehled nákladní a poštovní letecké dopravy v rámci EU-25 podle členských států. Hodnoty pro vnitrostátní dopravu jsou uvedeny bez dvojího započtení mezi vnitrostátními partnerskými letišti. Souběžně s tím souhrnné ukazatele za země EU-25 uvedené v rámci mezinárodní dopravy uvnitř EU-25 a celkové dopravy rovněž vylučují dvojí započítání mezi partnerskými letišti v EU-25. Kromě toho souhrnná čísla za EU nezahrnují data pro nákladní dopravu uváděná Švédskem, neboť tyto informace nebyly za rok 2005 k dispozici. Dále je třeba uvést, že data uváděná pro Dánsko nezahrnují nákladní dopravu na letišti Kodaň/Kastrup. V roce 2005 došlo k nárůstu nákladní a poštovní letecké dopravy o 3,5 %, což je mnohem méně než v případě osobní letecké dopravy, která zaznamenala růst o 8,5 % ve stejném období. Nákladní letecká doprava realizovaná na vnitrostátních leteckých spojích poklesla o více než 10 %, což pravděpodobně odráží zvýšenou konkurenci ze strany silniční a železniční dopravy. Německá letiště odbavila největší objem (3,0 milionů tun), po nich následovala britská letiště s objemem 2,5 milionů tun. Nizozemsko a Francie, na které připadlo zhruba po 1,5 milionů tun, byly jedinými dalšími zeměmi v rámci EU-25, které zaznamenaly přes milion tun. Tyto čtyři země přepravily 71 % celkového přepravního objemu v nákladní dopravě. Nejsilnější růst byl zaznamenán novými členskými státy. Dvanáct členských států vykázalo určitý pokles počtu přepravených tun nákladu. Mezinárodní nákladní doprava mimo rámec EU-25 byla největším segmentem trhu, když na ni připadlo téměř 80 % celkové nákladní dopravy v rámci EU-25 v roce 2005. Německo, Velká Británie, Nizozemsko a Francie si udržely dominantní postavení na trhu, když na každou z těchto zemí připadlo více než jeden milion tun nákladu. Pokud jde o celkovou nákladní dopravu, tyto čtyři země přepravily přes 77 % celkového přepravního objemu v nákladní dopravě mimo rámec EU-25.

8

Tyto čtyři země byly rovněž dominantní v mezinárodní nákladní dopravě v rámci EU-25 (na kterou připadalo 14 % veškeré letecké nákladní a poštovní dopravy v rámci zemí EU-25). Zvláště silný růst zaznamenalo Irsko, které zdvojnásobilo objem leteckého nákladu a pošty zrealizovaný na tomto trhu. Vnitrostátní doprava tvořila pouze 6 % celkové nákladní dopravy v rámci zemí EU-25, což je o jeden procentuální bod méně než v roce 2004. Francie zaujímala největší postavení na trhu v této oblasti. Objem nákladu přepraveného leteckou dopravou do nových členských států nebo z těchto členských států zůstává na relativně nízké úrovni v porovnání s většinou ostatních zemí. Graf 2: Podíl celkové nakládky a vykládky u nákladní a poštovní letecké dopravy podle členských států v roce 2005

Vykládka

Nakládka

Pro většinu členských států byl podíl celkové nakládky a vykládky u nákladní dopravy poměrně vyrovnán, jak je zřejmé z grafu 2. Výjimkami, kdy vykládka byla výrazně vyšší, byly Lotyšsko (více než 80 % vykládky) a Estonsko a Litva (více než 75 % vykládky), což naznačuje, že leteckou dopravou bylo realizováno více importovaného než exportovaného zboží. Tabulka 9 uvádí 20 nejvýkonnějších letišť v rámci EU-25 z hlediska nákladu a pošty, jež byly přepraveny v roce 2005, společně s hodnocením nejvýkonnějšího letiště pro 12 členských států, kde se v první dvacítce nevyskytlo žádné letiště (bez Slovenska). Zvýšený růst dopravy byl zaznamenán pro všechna z uvedených 20 letišť až na šest výjimek. Nejvýkonnějším letištěm z tohoto hlediska bylo letiště Frankfurt/Main s výkonem 2,0 milionů tun, po kterém následovala letiště Amsterodam/Schiphol, Londýn/Heathrow a Paříž/Charles-de-Gaulle; všechna tato letiště přepravila více než milion tun nákladu. Schopnost přepravovat náklad na mnoha trasách osobní dopravy obsluhovaných z těchto letišť vysvětluje dominantní postavení těchto čtyř letišť. Nicméně mezi nejvýkonnějšími 20 letišti uvedenými v tabulce 9 jsou letiště, kde je jejich pořadí zajištěno díky specializaci na nákladní leteckou dopravu. Zvláště je třeba zmínit v této souvislosti šesté místo pro letiště Kolín nad Rýnem/Bonn, sedmé místo pro Lucemburk a desáté místo pro East Midlands ve Velké Británii. Letiště Hahn se objevilo v tomto hodnocení poprvé díky tomu, že v porovnání s rokem 2004 zaznamenalo růst o více než 50 %.

9

Tabulka 9: Nejvýkonnější letiště v rámci zemí EU-25 z hlediska celkové nákladní a poštovní dopravy zrealizované v roce 2005 Pořadí

Země

Letiště

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

DE NL UK FR BE DE LU IT ES UK UK UK DE AT UK IT IT FI DE EL

FRANKFURT/MAIN AMSTERODAM/SCHIPHOL LONDÝN/HEATHROW PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE BRUSEL/NATIONAL KOLÍN NAD RÝNEM/BONN LUCEMBURK/LUXEMBOURG MILÁN/MALPENSA MADRID/BARAJAS NOTTINGHAM EAST MIDLANDS LONDÝN/STANSTED LONDÝN/GATWICK MNICHOV VÍDEŇ/SCHWECHAT MANCHESTER/INTL BERGAMO/ORIO AL SERIO ŘÍM/FIUMICINO HELSINKI-VANTAA HAHN ATÉNY

21 25 27 31 36 40 53 55 72 94 101 103

PT IE HU CZ CY PL MT LV EE LT DK SI

LISABON DUBLIN BUDAPEŠŤ/FERIHEGY PRAHA/RUZYNE LARNAKA VARŠAVA/OKECIE MALTA/LUQA RIGA AIRPORT TALLINN/ULEMISTE VILNIUS INTL BILLUND LUBLAŇ

Náklad a pošta (v tunách) Nakládka Vykládka Celkem 976 111 974 499 1 950 610 699 231 796 330 1 495 561 640 964 748 314 1 389 278 617 996 599 800 1 217 796 352 760 341 763 694 523 325 270 321 564 646 833 293 473 331 330 624 803 191 429 192 360 383 789 191 168 169 144 360 312 144 706 147 443 292 149 107 678 147 133 254 812 122 888 109 196 232 084 111 983 106 208 218 191 83 919 96 064 179 983 58 152 91 816 149 967 73 135 61 969 135 104 64 967 66 968 131 935 59 415 55 445 114 860 47 833 53 110 100 943 43 701 57 041 100 741 51 197 28 495 25 342 24 630 17 707 16 206 8 533 1 886 2 082 1 956 3 268 2 312

48 826 35 618 30 130 26 982 20 144 14 924 8 358 13 542 7 657 3 297 1 416 2 237

100 023 64 113 55 472 51 612 37 851 31 130 16 891 15 428 9 739 5 253 4 684 4 549

Růst 2004-2005 6,7 % 1,9 % -1,6 % -4,5 % 5,2 % 4,0 % 1,3 % 6,4 % 2,1 % 5,4 % 6,6 % 2,3 % 13,4 % 13,8 % -2,2 % 4,2 % -5,5 % -2,7 % 52,8 % -3,2 % 5,0 % 89,3 % -8,2 % 0,0 % 4,8 % -0,9 % 5,9 % 85,3 % 94,9 % 1,4 % -18,6 % -8,7 %

Tabulka 10 uvádí podíl podle světových regionů pro mezinárodní nákladní dopravu mimo rámec EU-25, která tvořila 80 % veškeré letecké nákladní dopravy odbavené na letištích v rámci EU-25 v roce 2005. Růst byl zaznamenán na všech trzích s výjimkou Severní Ameriky, kde došlo k poklesu o 2 %. Nejvyšší růst o téměř 45 % byl zaznamenán pro asijské republiky bývalého SSSR. Tři nejvýznamnější trhy byly Severní Amerika s 2,6 milionů tun (30 % celkového objemu), po níž následovaly Dálný Východ s 2,4 milionů tun a Blízký a Střední Východ s 1,2 milionů tun. Celkově vzato byl poměr mezi nakládkou a vykládkou v tunách relativně vyrovnaný, byly však zaznamenány určité rozdíly v rámci některých regionů. Více než 71 % leteckého nákladu z asijských republik bývalého SSSR bylo tvořeno vykládkou, což indikuje silný podíl importů. Oproti tomu pouze 39 % nákladu ze Střední Ameriky a Karibské oblasti bylo představováno vykládkou, což naznačuje silné zastoupení exportů. Celkově byl podíl vykládky v průměru za všechna vykazující letiště na úrovni 53 %.

10

Tabulka 10: Mezinárodní nákladní a letecká doprava mimo rámec EU-25 podle světových regionů v roce 2005 (v tunách) Světové regiony

Nakládka

Celkem mimo rámec EU Severní Amerika Dálný Východ Blízký a Střední Východ Zbytek Afriky Zbytek Evropy (kromě EU) Jižní Amerika Indický subkontinent Asijské republiky bývalého SSSR Severní Afrika Střední Amerika a Karibská oblast Australasie, tichomořské ostrovy a Antarktida Není známo

4 145 288 1 369 120 1 025 965 574 545 317 965 215 214 177 813 145 000 59 303 107 154 102 026 49 472 1 711

Vykládka 4 613 619 1 225 237 1 411 454 630 255 374 355 202 301 217 705 207 269 148 377 83 155 66 090 45 014 2 407

Celkem 8 758 907 2 594 357 2 437 419 1 204 800 692 320 417 515 395 518 352 270 207 679 190 309 168 116 94 486 4 118

Celkový růst v letech 2004-2005 3,7 % -2,0 % 7,3 % 4,3 % 3,5 % 0,9 % 3,8 % 4,9 % 44,6 % 1,4 % 6,7 % 21,3 % -50,5 %

Podíl na celkových výkonech mimo rámec EU-25 100,00 % 29,62 % 27,83 % 13,76 % 7,90 % 4,77 % 4,52 % 4,02 % 2,37 % 2,17 % 1,92 % 1,08 % 0,05 %

Letecká doprava v přistupujících a kandidátských zemích Tabulka 11: Přehled letecké dopravy v Bulharsku, Chorvatsku, Rumunsku a Turecku

BULHARSKO CHORVATSKO RUMUNSKO TURECKO

Osobní letecká doprava v tis. cestujících Celková Vnitrostátní Mezinárodní doprava doprava doprava Růst Růst Růst 2005 2005 2005 2004-2005 2004-2005 2004-2005 5 023 16,2 % : : : : 3 916 18,7 % : : : : 3 494 9,4 % 274 30,6 % 3 220 7,9 % 53 516 20,6 % : : : :

Nákladní a poštovní doprava v tunách nákladu Celková Vnitrostátní Mezinárodní doprava doprava doprava Růst Růst Růst 2005 2005 2005 2004-2005 2004-2005 2004-2005 16 845 -1,9 % : : : : 18 109 82,3 % : : : : 17 980 -7,0 % 0 -42,7 % 18 -6,3 % 333 511 1,7 % : : : :

Turecká letiště zaznamenala 53,5 milionů cestujících (což představuje nárůst o 20,6 % v porovnání s rokem 2004), což znamenalo pokračující silný růst. Přeprava 333 000 tun nákladu v roce 2005 rovněž znamená, že Turecko je významným subjektem na tomto poli. Bulharsko zaznamenalo 5,0 milionů cestujících v roce 2005, což je nárůst o 16,2 % v porovnání s rokem 2004, a signalizuje to pokračující růst, k němuž došlo v předchozím roce (o 20,9 %). Zvyšující se počet turistů létajících k bulharskému pobřeží Černého moře i nadále hraje význačnou roli v těchto ukazatelích. V roce 2005 Chorvatsko zaznamenalo zhruba 3,9 milionů cestujících, což představuje nárůst o 18,7 % v porovnání s rokem 2004. Chorvatsko zaznamenalo zvláště silný nárůst v sektoru nákladní a poštovní dopravy: o více než 82 % s 18,1 tis. tun odbavených v roce 2005. Osobní letecká doprava v Rumunsku vzrostla v roce 2005 o 9,4 % a v celkovém vyjádření dosáhla 3,5 milionů cestujících. Pokud jde o objem nákladu odbaveného na rumunských letištích (18 tisíc tun), představuje to pokles o 7 % v porovnání s rokem 2004. Tabulka 12 uvádí dopravu na hlavních letištích u přistupujících a kandidátských zemí. Tři hlavní letiště v Bulharsku i nadále pokračovala ve svém rychlém růstu, pokud jde o počet cestujících zaznamenaných v průběhu posledních dvou let, přičemž počet cestujících se v roce 2005 na těchto letištích zvýšil alespoň o 15 %. Sofie byla zdaleka nejvýznamnějším letištěm pro nákladní dopravu, když na ni připadal přepravní objem představující 99 % celkové nákladní dopravy zaznamenané v Bulharsku v roce 2005. V Rumunsku nadále v letecké dopravě dominovalo letiště v Bukurešti, přestože další dvě přední letiště zaznamenala velmi vysoká tempa růstu již druhý rok za sebou. V roce 2005 Bukurešť zaznamenala

11

81 % osobní dopravy a 94 % nákladní dopravy Rumunska. Tabulka 12: Nejvýkonnější tři letiště v Bulharsku, Chorvatsku, Rumunsku a Turecku Hlavní letiště

Osobní doprava 2005 (v tis. osob) Růst 2004-2005 1 856 16,4 % 1 556 15,0 % 1 547 15,7 %

Nákladní a poštovní doprava 2005 (v tis. tun) Růst 2004-2005 14 725 1,8 % 122 -86,4 % 19 -86,0 %

BG

SOFIE BURGAS VARNA

HR

ZÁHŘEB DUBROVNÍK SPLIT

1 536 1 058 904

10,5 % 22,8 % 17,5 %

12 032 677 :

56,4 % -17,4 % :

RO

BUKUREŠŤ/OTOPENI TIMISOARA/GIARMATA KLUŽ-NAPOCA/SOMESENI

2 977 484 201

14,5 % 73,2 % 23,4 %

17 114 800 213

4,0 % -7,2 % 54,3 %

TR

ISTANBUL/ATATURK ANTALYA ANKARA/ESENBOGA

19 294 15 865 3 830

23,7 % 16,2 % 16,9 %

274 280 6 932 23 938

2,9 % 3,0 % -11,3 %

Tři hlavní letiště v Chorvatsku zaznamenala v roce 2005 nárůst počtu cestujících. Celkový počet cestujících na letišti v Dubrovníku vzrost o téměř 23 %, zatímco přepravní objem u nákladní a poštovní dopravy, jež zde byla odbavena, poklesl o 17 %. V roce 2005 záhřebské letiště více než zdvojnásobilo objem nákladní a poštovní dopravy. V Turecku byl v roce 2005 zaznamenán nárůst osobní dopravy o 24 % pro Istanbul/Ataturk. Silný růst byl zaznamenán též na letišti Antalya (o 16 %). Na tato dvě letiště připadaly dvě třetiny osobní letecké dopravy uváděné Tureckem. Nákladní a poštovní doprava na letišti Istanbul/Ataturk, která vzrostla o téměř 3 %, představovala 82 % celkových výkonů zaznamenaných Tureckem v roce 2005.

Letecká doprava v Norsku, Švýcarsku a na Islandu Tabulka 13: Přehled letecké dopravy v Norsku, Švýcarsku a na Islandu

IS NO1 CH

Osobní doprava v tis. osob Celková doprava Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava Růst Růst Růst 2005 2005 2005 2004-2005 2004-2005 2004-2005 2 951 9,3 % : : : : 23 459 : 11 700 : 11 759 : 28 876 8,7 % 745 0,6 % 28 131 8,9 %

Nákladní a poštovní doprava v tunách Celková doprava Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava Růst Růst Růst 2005 2005 2005 2004-2005 2004-2005 2004-2005 62 969 6,4 % : : : : 95 696 : 31 255 : 64 441 : 334 024 4,7 % 5 866 -10,5 % 328 158 5,0 %

1) Předběžná data odhadnutá z ukazatelů zveřejněných organizací Avinor. Data pro osobní dopravu jsou založena na příletech a odletech nezahrnujících tranzitní cestující pro mezinárodní dopravu.

Osobní doprava ve Švýcarsku se i nadále zotavovala a růst ve výši 8,7 % byl dosažen téměř zcela díky nárůstu mezinárodní dopravy. Letiště v Curychu dosáhlo nárůstu o 4,3 %, zatímco letiště Ženeva/Cointrin zaznamenalo růst o 9,3 % a letiště Basilej dokonce o více než 60 %. Více než 60 % letecké nákladní dopravy Švýcarska bylo odbaveno v Curychu, který zaznamenal nárůst objemu o 7,3 %, což je více než průměrná hodnota tohoto státu, jež byla 4,7%. Přestože údaje o růstu v rozmezí let 2004-2005 nejsou pro Norsko uvedeny, organizace Avinor deklarovala růst osobní dopravy i nákladní dopravy v této zemi. Domácí trh je v Norsku velmi významný,

12

neboť představuje 50 % veškeré osobní dopravy a 33 % veškeré nákladní a poštovní dopravy. Zdaleka nejvýkonnějším letištěm v Norsku je Oslo/Gardermoen, a to jak z hlediska osobní, tak z hlediska nákladní dopravy. Další dvě norská letiště v první trojce jsou Bergen a Trondheim. V roce 2005 byly výkony letecké osobní dopravy na Islandu jen těsně nad 2,9 milionů osob, což představuje nárůst o 9 % v porovnání s rokem 2004. Nákladní doprava vzrostla o 6 % na 63 tisíc tun. Letiště Keflavik zaznamenalo 79 % cestujících a 96 % nákladu vykázaných Islandem v roce 2005. Tabulka 14: Nejvýkonnější tři letiště v Norsku, Švýcarsku a na Islandu Hlavní letiště IS

KEFLAVIK REYKJAVIK AD AKUREYRI

Osobní doprava 2005 (v tis. osob) Růst 2004-2005 2 111 11,8 % 381 0,6 % 179 2,6 %

Nákladní a poštovní doprava 2005 (v tis. tun) Růst 2004-2005 59 650 6,0 % 1 256 -5,5 % 1 008 87,0 %

NO1

OSLO/GARDERMOEN BERGEN/FLESLAND TRONDHEIM/VAERNES

15 863 3 674 2 932

: : :

84 272 7 259 5 532

: : :

CH2

CURYCH ŽENEVA/COINTRIN BASILEJ

17 878 9 360 2 033

4,3 % 9,3 % 60,2 %

269 799 38 774 30 892

7,3 % -3,6 % -8,7 %

1) Předběžná data představující odhad z výsledků zveřejněných organizací Avinor. Data za osobní dopravu jsou založena na příletech a odletech s vyloučením tranzitních cestujících pro mezinárodní dopravu. 2) Data pro letiště Basilej zahrnují pouze švýcarskou dopravu.

13

¾ PODSTATNÉ INFORMACE – METODICKÉ POZNÁMKY Zdroje dat Všechny údaje uvedené v této publikaci byly získány z databáze letecké dopravy Eurostatu s výjimkou dat, jež odpovídají Norsku. Tato databáze je k dispozici online na internetových stránkách Eurostatu. Hlavní definice Definice používané ve statistice letecké dopravy jsou obsaženy v nařízení Komise (ES) 1358/2003, kterým se provádí nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady 437/2003 o statistických výkazech vzhledem k letecké přepravě cestujících, nákladu a poštovních zásilek. Hlavní používané definice jsou následující: Etapa dopravního letu (FS): Provoz letadla od jeho vzlétnutí do jeho příštího přistání. To je spojeno s definicí cestujících na palubě. Počáteční a konečné místo obchodního letu (OFOD): Doprava na komerčním letovém spoji identifikovaná jednoznačným číslem letu, rozdělená dvojicemi letišť v souladu s bodem nástupu a bodem výstupu u daného letu. To je spojeno s definicí přepravených cestujících. Cestující na palubě: Všichni cestující na palubě letadla při přistání na vykazujícím letišti nebo vzlétnutí z vykazujícího letiště. Tento údaj zahrnuje přímé tranzitní cestující. Přepravení cestující: Všichni cestující na konkrétním letu, kteří se počítají pouze jednou a nikoliv opakovaně při každé jednotlivé etapě daného letu. To vylučuje přímé tranzitní cestující. Přímí tranzitní cestující: Cestující, kteří po krátké zastávce pokračují ve své cestě stejným letadlem v letu, který má stejné číslo letu jako let, kterým přiletěli. Dispoziční místa (sedadla) pro cestující: Celkový počet sedadel pro cestující k prodeji u letadla provádějícího nějakou etapu letu mezi dvojicí letišť. Naložený nebo vyložený náklad nebo pošta (nakládka nebo vykládka): Veškerý náklad nebo pošta, jež byly naloženy do letadla nebo vyloženy z letadla. Tento údaj nezahrnuje zavazadla cestujících a přímý tranzitní náklad a přímou tranzitní poštu. Rozdíl mezi daty pro počáteční a konečná místa obchodních letů a daty etap dopravních letů je možno ilustrovat za použití následujícího příkladu: určitý let je provozován na trase New York-Londýn-Paříž. Příslušné přepravní výkony jsou představovány 185 cestujícími, kteří letí z New Yorku do Londýna, 135 cestujícími letícími z New Yorku do Paříže a 75 cestujícími z Londýna do Paříže. Potom: ƒ Z hlediska dat pro počáteční a konečná místa obchodních letů (OFOD) tedy budou zaznamenanými hodnotami: 185 cestujících na trase New York-Londýn, 135 cestujících na trase New York-Paříž a 75 cestujících na trase Londýn-Paříž. New York by zaznamenal dané údaje pro trasu New York-Londýn a New York-Paříž; Londýn by zaznamenal dané údaje pro trasu New York-Londýn a Londýn-Paříž, Paříž by pak zaznamenala údaje pro trasu New York-Paříž a Londýn-Paříž. ƒ Z hlediska etap dopravního letu zde máme dvě etapy dopravního letu a příslušné hodnoty by byly následující: New York-Londýn 320 = (185+135) cestujících a Londýn-Paříž 210 = (135+75) cestujících. Data týkající se počátečních a konečných míst obchodních letů a etap dopravních letů – vykazující země. V zásadě platí, že informace uvedené v této publikaci, jsou založeny na datech, jež se týkají počátečních a konečných míst obchodních letů (OFOD), a nikoliv na datech, jež se vztahují k etapám dopravních letů. Data OFOD byla použita tam, kde byla k dispozici, nicméně pro země, kde nebyla vykazována žádná data OFOD, byla akceptována data, jež se vztahují k etapám dopravních letů. Pro některé nové členské státy, které neuvedly žádná data OFOD, ani data k etapám dopravních letů, byla použita deklarace letišť. Belgie: Kvůli výjimkám poskytnutým jiným letištím se belgická data vztahují pouze na letiště Brusel a

14

Charleroi v roce 2004 a 2005. Dánsko: Data za nákladní a poštovní dopravu v roce 2004 a 2005 nejsou k dispozici pro letiště Kodaň/Kastrup. Estonsko: Estonská data se vztahují pouze na letiště Tallinn/Ülemiste. Irsko: Kvůli výjimkám poskytnutým jiným letištím se irská data za rok 2004 vztahují pouze na letiště Dublin, Shannon a Cork. Itálie: Data za rok 2005 jsou předběžná. Lotyšsko: Lotyšská data se vztahují pouze na letiště Riga. Litva: V roce 2004 se litevská data vztahují pouze na letiště Vilnius Intl. V roce 2005 byla přidána data pro letiště Kaunas a Palanga. Maďarsko: Maďarská data se vztahují pouze na letiště Budapešť/Ferihegy. Lucembursko: Lucembursko poskytlo pouze data vycházející z etap dopravních letů. Lucemburská data se vztahují pouze na letiště Lucemburk. Malta: Maltská data se vztahují pouze na letiště Malta/Luqa. Polsko: Kvůli výjimkám poskytnutým jiným letištím se polská data za rok 2004 a 2005 vztahují pouze na letiště Varšava/Okecie. Slovinsko: Slovinská data se vztahují pouze na letiště Lublaň. Slovensko: Slovensko poskytlo data pouze na úrovni celé země. Švédsko: Kvůli výjimkám poskytnutým několika švédským letištím pro uvádění deklarací OFOD byly použity švédské deklarace etap dopravních letů. V roce 2005 Švédsko neuvedlo žádná nákladní a poštovní data. Bulharsko: Bulharsko poskytlo pouze deklarace letišť. Chorvatsko: Chorvatsko poskytlo pouze deklarace letišť. Turecko: Turecko poskytlo pouze deklarace letišť. Island: Pro Island byly použity deklarace letišť. Norsko: Předběžná data za rok 2005 odhadnutá z ukazatelů zveřejněných organizací Avinor. Data pro osobní dopravu jsou založena na příletech a odletech nezahrnujících tranzitní cestující pro mezinárodní dopravu. Vnitrostátní doprava Vnitrostátní souhrny byly vypočteny s vyloučením dvojího započítání. Mezinárodní celková letecká doprava v rámci EU-25 Celkové souhrny u dopravy v rámci EU-25 byly vypočteny s vyloučením dvojího započítání. Tabulka 3 Celkové ukazatele pro toky mezi zeměmi byly vypočteny sečtením deklarací „odletů“ na úrovni městských letišť daných dvou příslušných zemí. Tabulky 4 a 10 Příslušné země tvořící uvedené světové regiony, jak je definováno pro tabulky 4 a 10, jsou založeny na geografické nomenklatuře používané Eurostatem pro externí obchodní statistiku. Dílčí údaje pro každý světový region je možno vytáhnout z domény letecké dopravy u online databáze Eurostatu nebo je možno je získat na požádání. Tabulky 5 a 6 Celkové ukazatele pro každou dvojici letišť byly vypočteny sečtením „odletů“ příslušných dvou letišť. Tabulky 5, 6 a 7 Když byly k dispozici nezbytné informace na úrovni trasy, byly vypočteny hodnoty obsazenosti jako poměr mezi počtem cestujících na palubě a počtem sedadel, jež jsou k dispozici, jak je uvedeno vykazujícími zeměmi. Tabulka 8 Celkové hodnoty za země EU-25 nezahrnují Švédsko, které neposkytlo data pro nákladní a poštovní dopravu v roce 2005. V této publikaci „:“ znamená „není k dispozici“

15

V této publikaci platí tyto konvence: AT = Rakousko, BE = Belgie, BG = Bulharsko, CH = Švýcarsko, CY = Kypr, CZ = Česká republika, DE = Německo, DK = Dánsko, EE = Estonsko, EL = Řecko, ES = Španělsko, FI = Finsko, FR = Francie, HR = Chorvatsko, HU = Maďarsko, IE = Irsko, IS = Island, IT = Itálie, LT = Litva, LU = Lucembursko, LV = Lotyšsko, MT = Malta, NL = Nizozemsko, NO = Norsko, PL = Polsko, PT = Portugalsko, RO = Rumunsko, SE = Švédsko, SK = Slovensko, SL = Slovinsko, TR = Turecko, UK = Velká Británie Na přípravě této publikace se podíleli spolupracovníci Manuel Da Silva, Marion Biré (data) a Philip Osler (komentář).

Zdroj: Eurostat Transport 8/2007, leden 2007 Překlad: Petr Zavadil Jazyková korektura a grafická úprava: ODIS

16

Další informace: Databáze: EUROSTAT Website/Home page/Transport/Data

Novináři se mohou obrátit na službu mediální podpory: Bech Building Office A4/125 L-2920 Luxembourg Tel. (352) 4301 33408 Fax (352) 4301 35349 E-mail: [email protected]

Podpora pro evropská statistická data: Eurostat spolu se členy „Evropského statistického systému“ vytvořil síť podpůrných center, která budou existovat téměř ve všech členských státech i v některých zemích ESVO. Jejich posláním je poskytovat pomoc a pokyny pro internetové uživatele evropských statistických dat. Kontaktní údaje ohledně této podpůrné sítě je možno nalézt na našich internetových stránkách:

http://ec.europa.eu/eurostat/ Seznam míst na světě, kde je možno zakoupit publikace, je k dispozici v: Kanceláři pro úřední publikace Evropských společenství: Office for Official Publications of the European Communities 2, rue Mercier L-2985 Luxembourg

URL: http://publications.ec.europa.eu E-mail: [email protected]

17