Priorita: Zvýšení kvality a úrovně vzdělání cílových skupin směřující ke zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Pro úspěšnost vzdělávání je velmi důležitá jeho desegregace a zapojení žáků do hlavního vzdělávacího proudu. Preventivně působí především informovanost rodičů a vyrovnávání znevýhodnění dětí již v předškolním věku tak, aby se zvýšila jejich šance vstupu do hlavního vzdělávacího proudu. Opatření by měla směřovat k rozšíření a k efektivitě předškolní péče, s důrazem na zapojení dětí do běžného systému (mateřská škola, případné alternativní typy mini školek). V současné době je jedním ze stěžejních prostředků předškolní péče dětí cílových skupin tzv. přípravný ročník. Je však nutné vnímat přípravné ročníky jako vyrovnávací prostředek pro děti s patrnými nedostatky, které by je mohly diskvalifikovat v prvních ročnících základní školy, nikoli jako univerzální prostředek vhodný pro všechny děti cílových skupin (jejichž hendikep je často spíše sociálního původu než intelektového či mentálního).V současné době existuje obecně nedostatek míst pro děti v mateřských školách. Přestože je mateřská škola jedním z důležitých míst předškolního vzdělávání, současná poptávka po rozšíření kapacity může být pouze dočasná a je potřeba sledovat demografický trend. Proto nemusí být vhodný návrh rozšíření kapacity, ale spíše sledování demografického vývoje a včasné zajištění kapacit zařízení předškolní péče. V současné legislativě je zakotven bezplatný poslední ročník mateřské školy pro děti, jež se chystají na vstup do školy základní. Mezi cílovými skupinami ještě není samozřejmostí, že děti školku navštěvují, proto je vhodné zaměřit se na motivaci rodičů, informovat je o potřebných administrativních krocích. Samozřejmostí zůstává požadavek na zachování bezplatnosti posledního ročníku MŠ. Pedagogicko psychologické poradny jsou další z důležitých institucí, která se významně podílí na způsobu vzdělávání cílových skupin. Zároveň jde o oblast, v níž lze uplatnit změny vedoucí k zlepšení současné situace. Mnohé zkušenosti NNO, šetření ČŠI či jiné iniciativy ukazují, že žáci tzv. sociálně znevýhodnění často mohou prokazovat známky školní nezralosti až hraničních pásem lehké mentální retardace. Jde li však o stav získaný, kdy dítě nemusí být retardované, ale pouze nesplňovat požadavky dané testy školní zralosti, je nutno nastavit taková opatření a kroky, aby byly postupně vyrovnány hendikepy těchto dětí, ale zároveň nebyly pozastaveny jejich šance na kvalitní vzdělání v hlavním vzdělávacím proudu. Proto, aby děti byly úspěšné v hlavním vzdělávacím proudu je nutno připravit školy i pedagogické pracovníky v nich na implementaci iluzivního vzdělávání a dovedností s ním spojených. Nutná je příprava budoucích pedagogů, ale také návazné vzdělávání pedagogických pracovníků, kteří již ve školství pracují, včetně asistentů pedagoga, školních psychologů a dalších odborných pracovníků. V současností je již vzdělávání pedagogických pracovníků upraveno zákonem, ale je nutno monitorovat využívání těchto možností ze strany škol a zřizovatelů škol. Inspirací pro zavedení standardů pro práci učitelů, jejich vzdělávání, metodické vedení a supervize může být zákon o sociálních službách a zavedení standardů kvality sociálních služeb.
Cíle a opatření: Cíl: Zvýšit podíl dětí, které nastupují do škol hlavního vzdělávacího proudu. Cílový stav: Děti mají znalosti a dovednosti potřebné pro vstup do základních škol hlavního vzdělávacího proudu, která není zaměřena na vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí. Opatření: 1) Prosazování a podpora alternativních typů předškolní přípravy ze strany měst a obcí, případně krajů a relevantních ministerstev (MZ, MŠMT, MPSV). – miniškolky, mateřská centra atp. pro děti především ze sociálně vyloučených lokalit, za účelem rozšíření možnosti předškolní přípravy cílových skupin. - Opatření je vhodné mimo jiné pro obce či kraje při nedostatečné kapacitě míst v MŠ. Nároky na hygienické normy, prostory a provoz jsou méně náročné, tento způsob předškolní péče je proto flexibilnější než klasická MŠ a vhledem k demografickému vývoji a předpokladu, že opatření nebude nutné aplikovat dlouhodobě i finančně méně náročné . - Výhodou práce v miniškolkách je individuální péče (max 4 děti ve skupině) a také široký rozsah věkové skupiny dětí, které tam lze zařadit (6 měsíců - 7 let), toto opatření jde průřezem kompetencí MZ a MŠMT.
-
Vhodné spíše jako „předstupeň“ školky, podpora rodičů, matek, které pracují, zároveň tím lze řešit nedostatečnou kapacitu MŠ, nemělo by z mnoha důvodů (možná segregace, potřeba zvyku na větší kolektiv atd.) nahrazovat poslední ročník MŠ
2) Změna zákona o sociálních službách v oblasti nízkoprahových zařízení pro děti a mládež snížení věkové hranice na 3 roky. - Zdůrazňujeme, že sociální služby by neměly nahrazovat MŠ, ale být pouze doplňkem, alternativou mimoškolní činnosti, trávení volného času atd. - Tím se rozšíří nabídka nízkoprahově poskytovaných služeb pro předškolní děti cílových skupin (mladších 6 let), s cílem posílit přípravu na školní výuku, vstup na ZŠ. Pro tyto děti v současnosti neexistují sociální služby, které by mohly navštěvovat bez účasti rodičů. 3) Zavedení povinnosti absolvovat povinný přípravný ročník v případě, že je udělen odkladu školní docházky z důvodů nedostatečné školní zralosti (nebude se vztahovat pro odklady ze zdravotních důvodů). - Opatření vyžaduje změnu legislativy - školský zákon §37 o odkladu školní docházky - Potřeba provázat s prioritami 4 a 5 vztahujícími se k přípravným ročníkům (rozšíření kapacity, zavedení u jiných než tzv. romských škol, případně realizace přípravného ročníku mimo školy) - Větší spolupráce poradenských zařízení s rodinou - důraz nejen na „rychle řečenou diagnózu“, ale na jasná doporučení a spolupráci s rodinou po celou dobu přípravného ročníku. 4) Zrušení přípravných ročníků u škol vyučujících podle Rámcově vzdělávacího programu pro ZŠ, přílohy pro lehkou mentální retardaci (ZŠ praktické) - Děti by neměly ještě před vstupem do ZŠ být zařazeny do prostředí ZŠ praktické. - Tento stav posiluje představu přípravného ročníků jako „nástroje pro přípravu romských dětí“ na základní školu. - Z šetření České školní inspekce mimo jiné vyplynulo, že již v přípravných ročnících jsou zaznamenána nejrůznější pochybení (zařazení s dětmi prokazatelně hendikepovanými, předčasně stanovované diagnózy, na jejichž základě se děti automaticky zařadí do ZŠ praktické atd.). 5) Zavedení možnosti vytvořit přípravné ročníky mimo základní školy (např. mateřské školy, poradenská zařízení, obce). - Rodiče mají možnost volby, kde se jejich dítě bude na školu připravovat. - Lze tím předejít stigmatizaci základních škol, které takové ročníky zřídí, často jsou označovány jako ty „romské“ školy, protože přípravný ročník je stále vnímán jako vyrovnávací 1 opatření především pro Romy Opatření pod čarou považujeme za nevhodná, nicméně ponecháváme k připomínkování. 6) -
Povinný poslední ročník MŠ (bezplatný) dotkne se velkého množství lidí/rodičů, přitom řeší obtíže týkající se menšiny obyvatel velké náklady na rozšíření kapacity již dnes lze částečně nahradit alternativními typy péče (miniškolky, NZDM)
Cíl: Nastavení systému pro průběžné a pravidelné zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků. Cílový stav: pedagogičtí pracovníci jsou připravení na kvalitní práci na školách, pravidelně se vzdělávají a mají dostatečné znalosti pro práci se žáky. Opatření 1) Nastavit minimální rozsah povinného vzdělávání pro pedagoga za rok, monitorovat současné využívání možností vzdělávání v rámci pracovní doby pedagogů. - Prosazování, kontrola současných možností na úrovni zřizovatele - v současnosti 12 dnů v roce - určuje ředitel, do vzdělávání se počítá samostudium - možná zvážit povinnost
-
1
na dané téma existuje výzkum ČvT nebo MŠMT – doplnit.
-
akreditovaných kurzů, inspirace ZOSS, dle výkladu zákona využít na dodělání kvalifikace, zvýšení kvalifikace - zpřesnit znění např. vyhláškou. Návaznost na standardy kvality pro učitele (na úrovni MŠMT), viz níže.
2) Zvýšení informovanosti pedagogů o specifických cílových skupinách (etnické, zdravotní, atd.) formou povinného vzdělávání, nebo formou stáží v jiných zařízeních. - Např. inspirace probační a mediační službou, kdy pracovníci v prvním roce práce absolvují povinný počet dnů stáží v zařízeních, kam dochází jejich klienti na výkon OPP. - Kurzy pro současné učitele - přes školské odbory obcí a kraje). 3) Vytvořit a zavést do praxe standardy kvality práce pedagogů. - Využít inspiračně standardy sociální práce. - Monitorovat dotažení současné situace - vytvořena pracovní skupina při MŠMT, podpora pilotních škol pro zavedení, včetně připomínkování standardů ze strany pedagogů. - Zavádění do praxe - inspirace sociálními službami - semináře, vzdělávání v této oblasti, povinná součást vysokoškolského vzdělávání. - Následná kontrola ze strany ČŠI či zřizovatele 4) Přesně definovat postavení a náplň práce asistenta pedagoga na centrální úrovni, včetně povinnosti dalšího vzdělávání. - Nastavit roli ve spolupráci s pedagogy i samotnými asistenty (vhodné využít model regionálních pracovních skupin a dosavadní příklady funkční praxe). - Vydat formou pokynu/vyhlášky pro jednotlivé zřizovatele /ředitele škol. - Nastavit sytém kontroly plnění, využít existující struktury. 5) Zajištění stálého financování pro asistenty pedagoga (ne grantovou formou, ale stabilním financováním v rámci provozu školy). - V případě zvýšeného normativu na sociálně znevýhodněné žáky (viz priorita níže) využít dané prostředky. - Jasně nastavit financování - zda financuje MŠMT nebo kraje (v současnosti je grantově MŠMT + možnost dofinancování ze strany krajů).
Opatření pod čarou považujeme v kontextu předchozích za nerelevantní, nicméně ponecháváme pro případné připomínkování. 6) Příprava a realizace (pozitivní) kampaně pro pedagogickou obec s cílem seznámit a zefektivnit uvedení principů inkluzivního vzdělávání a standardů pro pedagogy do praxe. 7) Formou osobního ohodnocení motivovat pedagogy pro práci s dětmi vyžadujícími speciální péči v rámci hlavního vzdělávacího proudu. - V současnosti závisí na řediteli školy, možná pokynem nebo legislativní změnou ošetřit způsoby osobního hodnocení a návaznosti na vzdělávání a prokazování kvality práce. 8) Centrálně metodicky nastavit role metodika prevence a školního psychologa, včetně jednotného způsobu jejich ohodnocování a evaluace práce. - Vykazování práce této pozice (např. jiné vytížení může být na tzv. bezproblémové škole a na škole, kde je více „problematických“ žáků)
Cíl: Zamezit nesprávnému zařazování sociálně znevýhodněných žáků do ZŠ praktických jako žáků s lehkou mentální retardací. Cílový stav: Žáci jsou diagnostikováni způsobem, který zohledňuje možné sociální znevýhodnění a individualitu žáka. Nejsou zařazováni do ZŠ praktických neoprávněně.
Opatření: 1) Zavést do legislativy vymezení a funkční využití definice sociálního znevýhodnění - Monitoring postupů s návrhy vyhlášek 72,73. Mimo jakoukoli etnicitu. 2) Jasně stanovit způsoby určování, kdo je sociálně znevýhodněn (kdo a jak bude posuzovat že je žák sociálně znevýhodněn), stanovit způsoby evidence a možnosti tzv. přezkoumání. 3) Navýšení normativu na žáky se sociálním znevýhodněním. - Motivace školy pro efektivní práci se sociálně znevýhodněnými. - Využít zvýšený normativ na odměny učitelům, nižší počty ve třídách , financování speciálních pozic - argumentace pro nutnost navýšení normativu. - Využít argumentace finanční „nevýhodnosti“ tzv. ZŠ Praktických - jsou drahé a výsledky jejich vzdělávání jsou prokazatelně nižší. - přesunutí peněz ze speciálního školství, kde jsou často nyní sociálně znevýhodnění vzdělávání (za mnohem vyšší normativ). - Nastavit normativ tak aby školy mohly čerpat na individuální žáky. 4) Zavedení pravidelné důsledné kontroly zařazování žáků do ZŠ praktických, s využíváním následných nápravných opatření či postihů. - Nastavení spolupráce s českou školní inspekcí (pilot v letech 2009- 2010 - odhaleno dost pochybení - vhodné ve spolupráci pokračovat a nastavit ji systematicky, mít inspektory odborně zaměřené na tuto oblast). - Větší důraz na legislativní informovanost ředitelů/zřizovatelů škol právě v oblasti zařazování žáků do vzdělávání dle RVP LMR. - Komunikace s obcí speciálních pedagogů (ve smyslu, že nechceme zrušit jejich místa, ale chceme je rozprostřít do běžných základních škol jako součást odborných týmů - využít je pro inkluzi, nikoli pro segregaci). 5) Zavedení povinného vzdělávání poradenských pracovníků, v oblasti testování, nových trendů, informací o cílových skupinách apod. 6) Zavést diagnostické pobyty nikoli na ZŠ praktické (kde dítě automaticky zamešká a má o to méně důvodů vrátit se na původní školu), ale provádět tzv. diagnostický pobyt ve kmenové škole. 7) Zrušení poradenských pracovišť navázaných přímo na ZŠ praktickou (tzv. SPC - speciálně pedagogická centra, která mají za ředitele stejnou osobu jako ZŠ praktická, pod niž spadá) - Hrozba předpojatosti při hodnocení. 8) Prosazení záměru postupné transformace tzv. segregovaných škol podporou zápisu romských žáků do více škol. 9) Potírání diskriminace při zápisech do škol ze strany zřizovatele či České školní inspekce.
Cíl: Nastavit motivačně systém podpory, tak aby sociální situace rodiny nebyl důvodem pro nedokončování sekundárního vzdělávacího cyklu. Cílový stav: Sociální situace rodiny není překážkou pro studium dítěte. Opatření: 1) Stipendia pro středoškoláky nenavazovat na etnicitu, ale na sociální znevýhodnění, přejmenovat současný stipendijní program na program pro žáky se sociálním znevýhodněním.
-
Takto to bylo v roce 2009, nyní už zase program romských žáků.
2) Zajistit větší informovanost škol o možnosti využívání stipendia, kontrolovat jeho využití pro přímé potřeby žáka. 3) Motivace vyšší sociální dávkou nebo represivním opatřením rodiče středoškoláků (u sociálně znevýhodněných). - Riziko vysoké finanční nákladnosti tohoto opatření. - Pokud funguje systém stipendií, nevidíme jako nezbytné. 4) Prodloužení povinné školní docházky. - Uvedené opatření by významně napomohlo především 8% žáků, kteří ukončují vzdělávací cyklus pouze se základním vzděláním. - Analýza zkušeností ze zahraniční (např. Maďarsko), dopadů na systém sociálních benefitů, atp. 5) Zajistit důslednější uplatňování restriktivního opatření návaznosti sociálních dávek a školní docházky - hlídat u škol a OSPODů, aby nepřehlížely a braly jako dočasnou možnost, kontrola u škol, že zpětně neomlouvají zameškané hodiny, přísnější kontrol lékařů. - Toto opatření je poněkud kontroverzní, vedou se debaty, zda je etické, že při neplnění povinnosti školní docházky se zákon na rodinu nedívá jako na rodinu v hmotné nouzi, i když je, dávky jí sebere. - Sebrání dávky tak dopad na kvalitu života dítěte v rodině. - Navíc mohou být navráceny až po 3 měsících. - Dalším faktem je, že pouhá přítomnost ve škole nemusí znamenat, že se žák vzdělávání. - Zvážit neetičnost propojení porušení povinnosti a sociální situace rodiny. 6) Zavedení a kontrola jednotného systému poradenství pro volbu školy na základních školách, návazně povinná evaluace výstupů poradenství.
