AKTIVITY SLEZSKÉ UNIVERZITY V OBLASTI UPLATNITELNOSTI ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE Lucie Kamrádová Klíčová slova: absolventi, Slezská univerzita, vysoká škola, projekt, společenská odpovědnost firem, rozvoj Key words: graduates, Silesian University, the College, project, corporate social responsibility, developing Abstrakt Současné statistiky prokazují postupný nárůst nezaměstnanosti v oblasti vysokoškolských absolventů na trhu práce. V reakci na tento jev vzniká nespočet projektů pro podporu zaměstnanosti v této oblasti. Jedním z realizátorů těchto aktivit je také Slezská univerzita v Opavě, která v rámci rozvojového projektu „Spolupráce s praxí“ v roce 2012 realizuje na svých fakultách řadu odborných workshopů s tématem uplatnitelnosti absolventů. Tato aktivita do jisté míry naplňuje sociální oblast společenské odpovědnosti firem, kdy se zaměstnavatelé, v tomto případě univerzita, větší či menší mírou zajímají o své zaměstnance. Z pohledu univerzity mohou být za tuto skupinu považováni také studenti. Cílem příspěvku je představit uvedený rozvojový projekt v návaznosti na nejnovější analýzu nezaměstnaných absolventů Slezské univerzity na trhu práce a představit univerzitu jako organizaci, která do jisté míry naplňuje znaky společensky odpovědné firmy. Abstract Current statistics show a gradual increase in the unemployment rate of university graduates in the labor market. In response to this phenomenon there is created a lots of projects to promote employment in this field. One of the promoters of these activities is the Silesian University in Opava, in the course of development project "Partnership" in 2012, on their faculties it implemented series of workshops and seminars with the theme of employability of graduates. This activity, to some extent, fulfills social corporate responsibility, when employers, in this case the University, in greater or lesser degree are interested in its employees. From the perspective of the University students can be considered as this group as well. The aim of this paper is to present the mentioned development project in response to the latest analysis of the Silesian University of unemployed graduates in the labor market and to introduce the University as an organization that, in some extent, meets characteristics of a socially responsible company.
Úvod Rozvojové projekty jsou řešeny prostřednictvím každoročně vyhlašovaného grantového schématu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy České republiky. Tyto rozvojové projekty jsou určeny pro podporu projektů přesahujících oblast vědy a výzkumu. Mezi podporované oblasti v rámci těchto projektů patří například studium handicapovaných studentů, mezinárodní mobilita studentů a pracovníků vysokých škol, vzdělávání seniorů1, 1
Rok 2012 je vyhlášen Evropskou unií jako rok Aktivního stáří a mezigenerační solidarity, což otevírá dveře pro podporu seniorů v rámci mnoha oblastí, právě i prostřednictvím vysokých škol.
121
rozvoj přístrojového vybavení apod.2 Prostřednictvím těchto projektů se také Slezská univerzita v Opavě snaží, rozvinou oblast, která přesahuje oblast vědy a výzkumu, což je v tomto případě podpora absolventů, a to v rámci projektu „Spolupráce s praxí“. Cílem projektu je rozvíjet systém zpětné vazby studia a praxe, zejména v oblasti vytváření, uskutečňování a hodnocení profesně zaměřených studijních programů a oborů a systematicky přizpůsobovat vzdělávací činnost požadavkům zaměstnavatelů. V rámci projektu se předpokládá mimo jiné také uspořádání pěti odborných workshopů pro zástupce odborné praxe, zaměstnance a studenty Slezské univerzity. Právě tento zájem univerzity o absolventy, do jisté míry naplňuje princip sociální oblasti společensky odpovědné firmy, v tomto případě univerzity, která se větší či menší mírou zajímá o své zaměstnance, v případě univerzity i studenty. Tento článek má za cíl představit rozvojový projekt Slezské univerzity v Opavě pro rok 2012 „Spolupráce s praxí“, jeho podstatu a návaznost na absolventy ve vybraných oborech. Jedním z dílčích cílů je nastínit návaznost mezi univerzitami jako organizacemi, které mohou být společensky odpovědné přesto, že vysoké školy dle zákona3 nemohou jako firmy vystupovat. Společenskou odpovědnost firem můžeme rozdělit do tří základních sfér oblasti působení. Je to sféra ekonomická, environmentální a sociální. Každá z těchto sfér má svá specifika a charakteristické rysy i oblasti působení. Ekonomická sféra (Profit) například zahrnuje aktivity v oblastech boje proti zneužívání důvěrných informací, akce proti úplatkářství a chudobě, potírání kartelových dohod, ochranu spotřebitele či dodržování etických kodexů. Sociální sféra (People) CSR obsahuje aktivity související s oblastí firemní filantropie, firemního dobrovolnictví, zaměstnanecké politiky, rovnoprávnosti žen a mužů a v neposlední řadě v oblasti angažovanosti ve prospěch místní komunity. Poslední environmentální oblast (Planet) působení CSR zahrnuje například ochranu přírodních zdrojů, investice do ekologických technologií, úspory energie či ekologickou firemní kulturu a politiku podniku.4 Graf č. 1 Tři sféry CSR
Zdroj: KULDOVÁ, L. Společenská odpovědnost firem. Etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi. Plzeň 2010. 2
Rozvojové projekty [online]. MUNI – Masarykova univerzita, c2008-2012 [cit. 18. 10. 2012]. Dostupné z: http://projekty.rect.muni.cz/cs/rozvojove-projekty. 3 Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách. 4 KULDOVÁ, L. Společenská odpovědnost firem. Etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi. 1. vyd. Plzeň 2010. 193 s. ISBN 978-80-87269-12-1.
122
1. Absolventi na trhu práce Statut absolventa je vymezen zejména zákoníkem práce.5 Zákon o zaměstnanosti6 považuje absolventy za skupinu uchazečů o zaměstnání, kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči. Přesto zákon o zaměstnanosti pojem absolvent přesně nedefinuje, vyčleňuje pouze uchazeče, kterým je třeba věnovat zvláštní péči. Zákoník práce se tomuto pojmu věnuje v §229, který pojednává o tom, že absolvent je zaměstnanec vstupující do pracovního poměru na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) 2 let, přičemž se do této doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené. Pokud například čerstvý absolvent školy zprvu nezískal práci a rozšířil řady nezaměstnaných - stal se uchazečem o zaměstnání, a nastoupí proto do pracovního poměru například až po půl roce od ukončení studia, stále bude považován za absolventa, a to po dobu dvou let. Při sjednávání pracovního poměru s absolventem není v současnosti zaměstnavatel nijak omezen. (Do 1. března 2004 platil zákaz sjednání pracovního poměru s absolventem na dobu určitou). V posledních letech se stále častěji objevuje kritika systému zaměstnávání absolventů. Jedním z největších problémů vidí absolventi v bludném kruhu praxe. Situace se zdá neřešitelnou právě pro absolventy, po kterých zaměstnavatelé žádají praxi, kterou nemají, jelikož právě dokončili studium. Právě tento problém začínají do jisté míry řešit projekty Evropského sociálního fondu, např. Pracovní praxe jako odrazový můstek, Stáže ve firmách – vzdělávání praxí apod.7 V rámci 12. ročníku virtuálního pracovního veletrhu Měsíc studentů a absolventů na Jobs.cz, průzkumy dokládají sbližování požadavků firem a očekávání mladých lidí. Přesto, že stále přetrvávají poměrně výrazné rozdíly v hodnocení připravenosti studentů VŠ na uplatnění v praxi, více než 71 % firem je spokojeno s absolventy, které přijaly v uplynulém roce. V loňském roce se v podobném duchu vyjádřilo jen 55 % společností. Nezanedbatelný je rovněž posun ve mzdových očekáváních studentů. Jejich nároky oprati loňsku klesly, plných 36 % z nich se letos spokojí se mzdou do 20 tisíc korun měsíčně. Tu jim přitom nabízí více než 47 % zaměstnavatelů, což je o dva procentní body více než vloni. Průzkumy mezi 1 915 studenty a absolventa a 125 firmami dále prokázaly silnou poptávku mladých lidí po flexibilních formách zaměstnávání a výrazný zájem získat praxi formou stáží (65 %) a trainee8 programů (52 %). Tyto formy spolupráce však umožňuje pouze 48 %, respektive 23 procent z oslovených zaměstnavatelů. Naopak více než čtyři pětiny společností studentům nabízejí možnost práce v režimu Dohody o provedení práce / Dohody o pracovní činnosti. Obliba nadnárodních společností u mladých oproti loňsku mírně poklesla, zájem pracovat pro ně však stále deklaruje 58 % studentů a absolventů. Ti mají ve stále větší oblibě ryze české společnosti (53 % oproti 46 % vloni) a poměrně znatelně roste také jejich zájem pracovat pro menší (42 %) a rodinné firmy (24 %). Soukromý sektor v preferencích dominuje se 75 %, překvapivě však vzrostl také zájem o práci ve státní správě (o bezmála 4 p. b. na 32 %). Vlastní podnikání nyní zvažuje 39 % studentů a absolventů, což je o 2 procentní body méně než před rokem. Absolventi Slezské univerzity jsou evidování v rámci Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. V tomto registru se každé pololetí eviduje přehled absolventů jednotlivých vysokých škol a jejich oborů. Slezská univerzita je součástí tohoto přehledu, v jehož rámci je tedy možné sledovat postupný vývoj 5
Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. 7 Bez praxe nenajdou práci, bez práce nezískají praxi [online] Novinky, c2003-2012[cit. 25. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/kariera/281017-bez-praxe-nenajdou-praci-bez-prace-neziskaji-praxi.html 8 Trainee programy jsou pro absolventy vysokých škol, kteří nemají žádnou praxi. Mladí pracovníci se jejich prostřednictvím seznámí s firemní kulturou a vyzkoušejí si práci v několika různých odděleních. Pokud se osvědčí, získají zajímavé pracovní místo na dobu neurčitou. 6
123
zaměstnatelnosti jednotlivých absolventů v letech a otevírá se zde prostor pro postupné srovnání s vysokými školami podobného typu. Nicméně toto srovnání nepatří k hlavním cílům tohoto článku, proto bude záměrně opomenuto. Vývoj zaměstnanosti, respektive nezaměstnaných absolventů Slezské univerzity v letech 2009, 2010, 2011 má stoupající tendence. Přesto, že se na první pohled jeví, že absolventi Fakulty veřejných politik jsou na tom v rámci nezaměstnanosti nejhůře, z uvedených tabulek však bude zřejmé, že z dlouhodobého hlediska se jeví jako rizikové zaměstnatelnost absolventů Obchodně podnikatelské fakulty. I zde lze však sledovat postupné zlepšování. Níže uvedené tabulky popisují vývoj absolventů na jednotlivých fakultách, počet nezaměstnaných a počet dosud nepracujících studentů. Každá část je potom vyjádřena v %. Tabulka č. 1: Přehled nezaměstnaných absolventů Slezské univerzity v roce 2009 2009
FPF
Dosud nepracujících
%
OPF
Dosud nepracujících
%
FVP
Dosud nepracujících
%
SU
Dosud nepracujících
%
Bc.
0
0
0
64
14
22
181
4
2
245
18
7
Mgr.
0
0
0
78
55
71
39
4
10
117
59
51
Dr.
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem
0
0
0
142
69
48,59
220
8
4
362
77
21
Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka č. 2: Přehled nezaměstnaných absolventů Slezské univerzity v roce 2010 2010
FPF
Dosud nepracujících
%
OPF
Dosud nepracujících
%
FVP
Dosud nepracujících
%
SU
Dosud nepracujících
%
Bc.
31
3
10
81
28
35
195
9
5
307
40
13
Mgr.
60
6
10
69
54
78
39
6
15
168
66
39
Dr.
0
0
0
2
0
0
0
0
0
2
0
0
Celkem
91
9
10
152
82
54
234
15
6
477
106
22
Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka č. 3: Přehled nezaměstnaných absolventů Slezské univerzity v roce 2011 2009
FPF
Dosud nepracujících
%
OPF
Dosud nepracujících
%
FVP
Dosud nepracujících
%
SU
Dosud nepracujících
%
Bc.
92
19
21
145
32
22
226
9
4
463
60
13
Mgr.
46
3
7
53
35
66
31
4
13
130
42
32
1
1
100
0
0
0
2
2
100
17
199
68
34
257
13
5
595
104
18
Dr.
1
1
Celkem
139
23
Zdroj: Vlastní zpracování
Výše uvedená data samozřejmě mohou do jisté míry sloužit jako vnitřní statistika univerzity. Registr však umožňuje všem vysokým školám, a nejen jim, porovnat své absolventy oborů s vysokými školami podobného typu a zaměření. Dle tohoto srovnání mohou organizace aktivně reagovat na situaci v oblasti zaměstnatelnosti jednotlivých absolventů a nabízí 124
možnost předvýběru uchazečům o vysokoškolské vzdělání. Tímto registrem vzniká provázanost mezi vysokými školami, trhem práce a uchazečem o vzdělání, který se po určité době stává absolventem.
2. Rozvojové projekty Rozvojové programy jsou vyhlašovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na kalendářní rok. Cílem rozvojových programů je přispět k naplňování jednotlivých priorit stanovených v Dlouhodobém záměru ministerstva a jeho Aktualizaci. Veřejné vysoké školy si jako předkladatelé projektů zvolí v jednotlivých programech ty priority, které jsou pro jejich vysokou školu nejdůležitější a jsou v souladu s jejich dlouhodobým záměrem a jeho aktualizací pro příslušný rok, vzájemně je vhodně propojí a umožní v rámci projektu spolupráci jejich jednotlivých součástí tak, aby přispěla k celkovému rozvoji vysoké školy. Projekty vysokých škol musejí být založeny na analýze jejich činnosti a výsledků za uplynulé období. Předkládané projekty se dělí do dvou částí – centralizované a decentralizované. Centralizované projekty jsou projekty, na jejichž řešení má ministerstvo v souladu se svým dlouhodobým záměrem prioritní zájem, a proto budou financovány mimo orientační limit. Veřejné vysoké školy zde mohou předkládat pouze takové projekty, které nelze podpořit z operačních programů. Decentralizované projekty jsou integrované projekty vycházející z aktualizace dlouhodobého záměru vysoké školy, z analýzy rozvoje instituce a předkládané v rámci tzv. orientačního limitu, který vyjadřuje výši předpokládané dotace pro jednotlivé školy.9 Od počátku roku 2012 se v rámci Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy změnila metodika jednotlivých projektů. Do roku 2012 se rozvojové projekty dělily na centralizované (v rámci jedné univerzity) a decentralizované (spoluřešitelem je například jiná univerzita). Toto dělení se počátkem roku změnilo. Decentralizované rozvojové projekty byly nahrazeny projekty institucionálními. Institucionální rozvojový plán (dále jen IRP) je jedním z okruhů vyhlášených Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy v rámci rozvojových programů pro daný rok. Prostřednictvím IRP se univerzita zaváže k dosažení konkrétních cílů, které si stanoví na základě svého dlouhodobého záměru a jeho aktualizace pro daný rok. Centralizované rozvojové projekty (dále jen CRP) jsou druhým z okruhů vyhlášených Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy v rámci rozvojových programů. Jelikož pro rok 2012 již projekty vyhlášené byly, uvádím zde pro ukázku podmínky pro rok 2013. V uvedeném roce lze za univerzitu podat maximálně 3 projekty v programu 1 - Program na podporu vzájemné spolupráce vysokých škol a maximálně 1 projekt v programu 2 - Program na podporu vzájemné spolupráce tuzemských a zahraničních vysokých škol.10 Centralizované rozvojové projekty a institucionální rozvojové projekty a jejich finanční čerpání jednotlivých vysokých škol jsou uvedené v následujících grafech. Podklady pro tyto grafy byly získány z webových stránek Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, které výsledky čerpání každoročně zveřejňuje.
9
Věda, výzkum a rozvoj [online]. Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, c2011 [cit. 24. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.slu.cz/fvp/cz/veda-vyzkum-a-rozvoj/rozvojove-programy-msmt. 10 Centralizované rozvojové projekty [online]. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, c2012 [cit. 24. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/centralizovane-rozvojove-projekty-2012.
125
Graf č. 1: Míra podpory jednotlivých VŠ v rámci CRP v roce 2012 (v tis.)
Zdroj: Rozvojové projekty [online]. MUNI – Masarykova univerzita, c2008-2012 [cit. 18. 10. 2012]. Dostupné z: http://projekty.rect.muni.cz/cs/rozvojove-projekty. Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že největší objem finančních prostředků v rámci centralizovaných rozvojových projektů pojme Karlova univerzita, jež má v České republice historickou tradici, která nemůže být překonána žádnou z novějších univerzit. Dle grafu je však také zřejmé, že se na druhém místě umístila Vysoká škola báňská – technická univerzita, která využívá druhý největší objem finančních prostředků. V tomto případě nemůžeme ani tak poukazovat na historickou tradici univerzity jako na technický park, který univerzita v posledních letech tak úspěšně vytváří. Třetí místo obsadilo ČVUT, kde je trend v podstatě podobný jako u VŠB – báňské univerzity. Slezská univerzita se z celkového počtu dvaceti čtyř škol umístila na sedmnáctém místě, což je vzhledem k její velikosti poměrně dobré umístění. Přesto má stále ještě rezervy, které by mohla lépe využít v čerpání těchto finančních prostředků.
126
Graf č. 2. Míra podpory jednotlivých VŠ v rámci IRP v roce 2012 (v tis.)
Zdroj: Vlastní zpracování z dat dostupných na http://www.msmt.cz/file/20194 Institucionální rozvojové projekty znázorňuje výše uvedený graf. Výsledky čerpání v rámci IRP jsou odlišné od předcházejícího grafu. Přestože Karlova univerzita je opět na prvním místě v čerpání finančních prostředků, druhé místo obsadila Masarykova univerzita v Brně. O několik příček klesla také Vysoká škola báňská – technická univerzita a také Ostravská univerzita. Slezská univerzita v Opavě obsadila v rámci uvedeného grafu devatenácté místo z celkového počtu dvaceti šesti vysokých škol, které čerpají finanční prostředky z IRP.
3. Rozvojový projekt pro rok 2012 „Spolupráce s praxí“ Cílem projektu je rozvíjet systém zpětné vazby studia a praxe, a to zejména v oblasti vytváření, uskutečňování a hodnocení profesně zaměřených studijních programů a oborů, systematicky přizpůsobovat vzdělávací činnost požadavkům zaměstnavatelů. V rámci projektu se předpokládá pořádání minimálně pěti workshopů pro zástupce odborné praxe a studenty Slezské univerzity (dva workshopy již proběhly). Nutnost vytvoření projektu je zřejmá. Jedním z prvků, které mohou významně ovlivnit kvalitu všech činností na Slezské univerzitě je zlepšení zpětné vazby z praxe a promítnutí jejích požadavků do vzdělávací, výzkumné a vědecké činnosti. V rámci projektu bylo stanoveno několik cílů. Cílem, který se univerzita zavázala dosáhnout v roce 2012, byla realizace pěti workshopů pro zástupce odborné práce, zaměstnance a studenty Slezské univerzity. Dalším z cílů je otevřít Slezskou univerzitu více spolupráci s praxí. Tento cíl, bude a je realizován v kooperaci s hospodářskou komorou, Moravskoslezským krajem, městskými územními samosprávnými celky v Moravskoslezském kraji a Úřadem práce České republiky spolu s jeho krajskou pobočkou v Moravskoslezské kraji, se kterou budou rozvíjet systém zpětné vazby vzdělávací činnosti na požadavky zaměstnavatelů a podnikatelů. Rozvíjet další mechanismy zpětné vazby ze strany 127
veřejnosti (odborná praxe) zejména v oblasti vytváření, uskutečňování a hodnocení profesně zaměřených studijních programů a oborů. Tyto cíle vznikly v návaznosti na dlouhodobý záměr na období 2011–2015, kde jsou mimo jiné také deklarovány tyto cíle. Prostřednictvím spolupráce s absolventy a jejich rozhodujícími zaměstnavateli posílit zpětnou vazbu vzdělávací činnosti na požadavky zaměstnavatelů a praxe. Prohloubit spolupráci se státní správou a samosprávnými orgány jako jedním z významných zaměstnavatelů absolventů Slezské univerzity. Dle možnosti, dané podmínkami akreditace, zvýšit míru zapojení odborníků z praxe do výuky, do tvorby studijních programů, konzultací bakalářských a diplomových prací. Výše uvedené náležitosti a cíle projektu jsou realizovány v průběhu roku 2012. Jak již bylo řečeno, několik odborných workshopů již proběhlo. Jeden z nich se uskutečnil na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné a jeden na Fakultě veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Na Fakultě veřejných politik byl uspořádán jeden workshop a druhý je plánován v listopadu. Jeden na veřejnosprávní problematiku, sociální politiku a legislativu, a to v rámci tří ústavů (Veřejné správy a regionální politiky, středoevropských studií a pedagogicko psychologických věd). Druhý workshop se týká odborné oblasti ošetřovatelství „Kulatý stůl k problematice ošetřovatelství“, který bude uspořádán při ústavu ošetřovatelství v rámci Fakulty veřejných politik. Druhý již realizovaný workshop uspořádala obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, a to na odbornou oblast vznik, změna a zánik pracovního poměru. V rámci uvedeného projektu „Spolupráce s praxí“ byl v Ústavu veřejné správy a regionální politiky, Ústavu středoevropských studií a Ústavu pedagogicko psychologických věd uspořádán 10. 10. 2012 workshop k odborné oblasti „Veřejnosprávní problematika, sociální politika a legislativa“. V rámci tohoto tématu vystoupili tři odborníci z praxe, kteří si připravili přednášky z oblastí, které se bezprostředně týkaly absolventů oborů uvedených ústavů Fakulty veřejných politik. • JUDr. Tomáš Elis (tajemník Magistrátu města Opavy). Téma vystoupení: Podmínky uplatnění absolventů vysokých škol ve veřejné správě. • Mgr. Monika Macháčová (koordinátorka komunitního plánování, odbor sociálních služeb Magistrátu města Opavy). Téma vystoupení: Komunitní plánování sociálních služeb. • JUDr. Jaromír Richter (Katedra práva Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, Slezské univerzity v Opavě. Téma vystoupení: Právní reglementace sociálního zabezpečení v ČR. Odborného workshopu se účastnilo celkem devadesát studentů a deset akademických pracovníků. Obchodně podnikatelská fakulta uspořádala workshop na odborné téma „Vznik, změna a zánik pracovního poměru“. Workshop se konal 22. 5. 2012 v Karviné. V rámci této akce přednášel JUDr. Jaromír Richter, který také přednášel na odborném workshopu konaném na Fakultě veřejných politik. Při Ústavu ošetřovatelství bude v průběhu listopadu uspořádán workshop na odbornou oblast „Kulatý stůl k problematice ošetřovatelství“. Workshopu se bude účastnit celkem 6 přednášejících z oslovených nemocnic, kteří budou jednat k dané problematice.
128
Hlavním výstupem uvedených workshopů je příprava návrhu pro spolupráci s praxí na rok 2013 a závěry z workshopů. Podklady připraví vždy kontaktní osoby za ústavy a katedry. Bohužel výstupy ještě nejsou dostupné.
Závěr Cílem článku bylo představit problematiku absolventů na trhu práce a reakci Slezské univerzity na tuto aktuální situaci. Slezská univerzita se snaží aktivně reagovat na tyto problémy nejen dlouhodobými cíli, které si stanovila ve svém rozvojovém plánu, ale také projektem, který je do jisté míry podporován Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy. Tento projekt je představen v poslední části tohoto příspěvku a navazuje na předchozí kapitoly, které samostatně, avšak okrajově, rozebírají situaci absolventů na trhu práce a rozvojové projekty v rámci podpory uvedeného ministerstva. V úvodu článku je nastíněná problematika propojena s konceptem společenské odpovědnosti firem, kterou do jisté míry naplňuje také Slezská univerzita, a to svým zájmem o studenty a absolventy. Příspěvek prezentuje současnou situaci absolventů Slezské univerzity na trhu práce a aktivní snahu univerzity o jejich zlepšení prostřednictvím institucionalizovaného rozvojového projektu pro rok 2012 „Spolupráce s praxí“. Autor zde prezentuje své myšlenky a názory, se kterými se nemusí každý ztotožnit a souhlasit.
Literatura: [1] KULDOVÁ, L. Společenská odpovědnost firem. Etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi. 1. vyd. Plzeň 2010. 193 s. ISBN 978-80-87269-12-1. [2] Rozvojové projekty [online]. MUNI – Masarykova univerzita, c2008-2012 [cit. 18. 10. 2012]. Dostupné z: http://projekty.rect.muni.cz/cs/rozvojove-projekty. [3] Věda, výzkum a rozvoj [online]. Slezská univerzita v Opavě Fakulta veřejných politik, c2011 [cit. 24. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.slu.cz/fvp/cz/veda-vyzkum-arozvoj/rozvojove-programy-msmt. [4] Centralizované rozvojové projekty [online]. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, c2012 [cit. 24. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/centralizovanerozvojove-projekty-2012. [5] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. [6] Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. [7] Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.
Ing. Lucie Kamrádová Asistent Ústav veřejné správy a regionální politiky Fakulta veřejných politik Slezská univerzita v Opavě Hradecká 17, 746 01 Opava
[email protected]
129
