Cenová regulace na trhu léčiv a její dopady na postavení zájmových skupin

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Cenová regulace na trhu léčiv a její dopady na postavení zájmových skupin Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Ing. Pavlína Balcarová

Jitka Kovařčíková

Brno 2013

Ráda bych na tomto místě poděkovala paní Mgr. Ing. Pavlíně Balcarové, vedoucí mé bakalářské práce, za pomoc při jejím vypracování, za užitečné rady a připomínky.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Cenová regulace na trhu léčiv a její dopady na postavení zájmových skupin vypracovala sama, s odbornou pomocí vedoucí mé práce paní Mgr. Ing. Pavlíny Balcarové a na základě pramenů, které jsou uvedeny ve zdrojích. V Brně dne 11. května 2013

__________________

Abstract Kovařčíková, J. Price regulation in the market of medicine and their impact on interest groups. Bachelor thesis. Brno: Mendelu in Brno, 2013. The bachelor thesis deals with price regulation in the market of medicine and their impact on interest groups. The aim of thesis is to evaluate the impact in change price regulation in the market of medicine between year 2007 and year 2008 on pacients, health insurance companies and producers of medicines. The impacts in change price regulation in the market of medicine are evaluated by medicine consumption in years and by expenditure on medicine of interest groups. Keywords Price regulation, maximal price, medicine, health insurance, expenditure on medicine, regulatory charge

Abstrakt Kovařčíková, J. Cenová regulace na trhu léčiv a její dopady na postavení zájmových skupin. Bakalářská práce. Brno: Mendelu v Brně, 2013. Bakalářská práce se zabývá cenovou regulací na trhu léčiv a jejími dopady na postavení zájmových skupin. Cílem práce je vyhodnotit dopady změny cenové regulace na trhu léčiv mezi roky 2007 a 2008 na pacienty, zdravotní pojišťovny a farmaceutické společnosti. Dopady změn cenové regulace na trhu léčiv jsou hodnoceny na základě spotřeby léčiv v jednotlivých letech a na základě výdajů za léky jednotlivých zájmových skupin. Klíčová slova Cenová regulace, maximální cena, léčivý přípravek, zdravotní pojištění, výdaje za léky, regulační poplatek

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod, cíl práce a metodika 1.1

Úvod ......................................................................................................... 13

1.2

Cíl práce a metodika ................................................................................ 14

Vysvětlení základních pojmů 2.1

Vymezení konkurence.............................................................................. 15 Dokonalá konkurence ...................................................................... 16

2.1.2

Nedokonalá konkurence .................................................................. 16

Regulace trhu ........................................................................................... 17

2.2.1

20

3.1

Zdravotnický trh v ČR ............................................................................. 20

3.2

Farmaceutický trh v ČR ........................................................................... 21

3.2.1

Strana poptávky .............................................................................. 22

3.2.2

Strana nabídky ................................................................................ 24

Léková politika ........................................................................................ 26

Způsob cenové regulace léčiv

29

4.1

Způsob cenové regulace do 31. 12. 2007 ................................................ 29

4.2

Způsob cenové regulace od 1. 1. 2008 ..................................................... 31

4.2.1

Vymezení složek ceny ...................................................................... 31

4.2.2

Vymezení léčiv podléhajících regulaci ceny ................................... 32

4.2.3

Způsob jakým se jednotlivé složky ceny regulují ........................... 32

4.2.4

Stanovení konkrétní výše regulované ceny .................................... 32

4.3 5

Cenová regulace ...............................................................................18

Analýza konkurence ve zdravotnictví

3.3 4

15

2.1.1 2.2

3

13

Porovnání jednotlivých metodik .............................................................37

Dopady změny cenové regulace na trhu léčiv na postavení zájmových skupin

40

5.1

Vymezení zájmových skupin .................................................................. 40

5.2

Farmaceutické společnosti ..................................................................... 40

10

Obsah

5.3

Zdravotní pojišťovny ............................................................................... 45

5.4

Pacienti ................................................................................................... 50

6

Závěr

54

7

Zdroje

57

Seznam použitých zkratek

61

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5

Systém zdravotního pojištění v České republice................................ 20 Pohyb léků na farmaceutickém trhu .................................................. 22 Procentuální zastoupení složek na celkových výdajích ve zdravotnictví ....................................................................................... 47 Podíl výdajů za léky na předpis hrazené ze ZP a za léky nehrazené ze ZP (v %) .............................................................................................. 48 Soukromé peněžní vydání na léky na jednoho obyvatele ................... 51

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11

Účastníci zdravotnického trhu v České republice............................... 21 Pásma obchodní přirážky podle velikosti ceny výrobce .................... 34 Příklad stanovení maximální obchodní přirážky .............................. 34 Platby regulačních poplatků a stanovení konečné ceny léků ............ 36 Rozdíly mezi dvěma systémy tvorby maximální ceny léčiv ............... 39 Spotřeba léčiv podle hlavních ATC skupin v letech 2007 a 2008 ..... 42 Meziroční změna průměrné ceny balení u hlavních ATC skupin...... 44 Celkové výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování (v mil. Kč) . ............................................................................................................ 46 Vývoj výdajů na léky celkem a na léky na předpis hrazené ze ZP (v mld. Kč) .......................................................................................... 48 Soukromé peněžní vydání na léky na jednoho obyvatele ................... 51 Tržby lékáren z prodeje léků na jednoho obyvatele .......................... 52

Úvod, cíl práce a metodika

13

1 Úvod, cíl práce a metodika 1.1

Úvod

Výdaje na zdravotnictví patří již dlouhou dobu mezi diskutovaná témata vlád České republiky. Výdaje na zdravotnictví jsou rozděleny do tří složek, státní výdaje, soukromé výdaje a výdaje zdravotních pojišťoven. Vlády ČR hledají nejvyváženější poměr účastí těchto tří složek na výdajích, v rámci zajištění dostupnosti zdravotnické péče všem obyvatelům bez rozdílu. V roce 2010 představovaly výdaje na zdravotnictví 7,5% HDP České republiky. [51] Součástí zdravotnické péče v České republice je poskytnutí kvalitních, účinných a bezpečných léčiv. Dostupnost léčiv zajišťuje stát a zdravotní pojišťovny prostřednictvím lékové politiky. Stát prostřednictvím parlamentu, vlády a ministerstev stanoví zákonné normy pro všechny aktéry trhu s léčivy. Mezi zákonné normy patří nastavení regulačních mechanismů, které vedou k zamezení vzniku monopolní síly na trhu s léčivy. Monopol na trhu s léčivy by totiž mohl způsobit omezení dostupnosti léčiv obyvatelům. Podle Listiny základních práv a svobod by měl mít každý občan ČR právo na zdravotní péči bez ohledu na jeho aktuální finanční situaci. Dostupnost léků všem obyvatelům bez rozdílu zajišťují zdravotní pojišťovny prostřednictvím zdravotního pojištění, ze kterého jsou plně nebo částečně hrazeny léky. Zdravotní pojištění je tvořeno peněžními prostředky z příspěvků obyvatel, státu a z vlastních fondů zdravotních pojišťoven. Hlavním regulačním mechanismem na trhu léčiv je stanovení maximálních výrobních cen u léků hrazených ze zdravotního pojištění. Stanovenou maximální výrobní cenu nesmí výrobci ani dovozci překročit. Problémem je nastavení výše maximální výrobní ceny léčiv. Cena by měla odrážet náklady na výrobu daného léčiva a přiměřený zisk. Státní orgány se již dlouho potýkají s otázkou, jak správně určit přiměřený zisk a optimální náklady, aby výrobní cena nepoškozovala pacienta ani výrobce léčiv. Důležitým milníkem v cenové regulaci léčiv byla změna metodiky stanovení maximálních cen léčiv mezi roky 2007 a 2008. Došlo ke změně dohlížejících státních orgánů na cenovou regulaci léčiv, Ministerstvo financí ČR bylo nahrazeno Ministerstvem zdravotnictví ČR. Důležitou změnou bylo také zavedení regulačních poplatků za prodej léků hrazených ze zdravotního pojištění. Cílem zavedení regulačních poplatků bylo motivovat obyvatele ke snížení spotřeby léků a omezení jejich plýtvání. Zároveň tržby z regulačních poplatků měly sloužit jako investice do výzkumu a na modernizaci současné léčby. Dopady změny metodiky stanovení maximální ceny léčiv lze hodnotit na základě spotřeby léčiv v jednotlivých letech a na základě výdajů za léky jednotlivých zájmových skupin.

14

Úvod, cíl práce a metodika

1.2 Cíl práce a metodika Cílem práce je vyhodnotit dopady změny cenové regulace na trhu léčiv na pacienty, zdravotní pojišťovny a farmaceutické společnosti. V teoretické části rozebereme význam konkurence, její členění a typy. Seznámíme se s modelem dokonalé a nedokonalé konkurence. Nedokonalou konkurenci rozčleníme dále na jednotlivé typy - monopol, oligopol a monopolistická konkurence. Vysvětlíme pojem regulace trhu a cenová regulace, zaměříme se konkrétně na stanovení maximálních cen na trhu, jako jednoho ze způsobů cenové regulace, protože je daný způsob pro práci stěžejní. V další části textu analyzujeme subjekty působící na zdravotnickém a farmaceutickém trhu. Nejdříve uvedeme specifika českého zdravotnického a farmaceutického trhu. Subjekty působící na trzích s léčivy rozebereme z hlediska jejich postavení na straně poptávky nebo nabídky. V praktické části vysvětlíme a zároveň porovnáme cenovou regulaci léčiv podle platné legislativy do 31. 12. 2007 a podle platné legislativy od 1. 1. 2008. Porovnáme cenovou regulaci léčiv podle Ministerstva financí ČR, které mělo cenovou regulaci léčiv pod kontrolou do konce roku 2007, s cenovou regulací léčiv podle metodiky Státního ústavu pro kontrolu léčiv, na který přešla k 1. 1. 2008 odpovědnost za způsob cenové regulace léčiv. V závěrečné části vyhodnotíme dopady změny cenové regulace léčiv na zainteresované skupiny. Dopady vyčíslíme pomocí spotřeby léčiv v jednotlivých letech a podle výdajů pacientů a zdravotních pojišťoven na léky. Klademe si otázku, zda změna cenové regulace poskytne pacientům dostupnost kvalitnějších léků, při dodržení přiměřené ceny. Zajímá nás dopad na farmaceutické společnosti, jestli při změně cenové regulace léčiv jsou schopny dodávat na trh stále stejné léčivé přípravky, a jak se změna cenové regulace léčiv odrazí na výši jejich zisku. Poslední zkoumanou zájmovou skupinou jsou zdravotní pojišťovny. Zajímá nás, jaký dopad má změna cenové regulace léčiv na výdaje zdravotních pojišťoven, zda budou moci hradit ze zdravotního pojištění i kvalitnější léky.

Vysvětlení základních pojmů

15

2 Vysvětlení základních pojmů 2.1 Vymezení konkurence „Konkurencí budeme rozumět proces střetávání různých, zpravidla protikladných zájmů tržních subjektů. Proces konkurence je od trhu neoddělitelný a je předpokladem fungování trhu.“ [5, str. 60] Tržní subjekty jsou rozděleny podle protichůdných zájmů na stranu poptávky a nabídky. Na trhu dochází ke střetávání těchto zájmů, neboť každý z účastníků usiluje o realizaci svého cíle, kterého zpravidla dosahuje na úkor jiných účastníků trhu. [5] Nabízející mezi sebou soutěží o nejvýhodnější nabídku a poptávající si konkurují v tom, kdo danou jednotku získá. [6] Pokud dochází na trhu ke střetávání nabídky a poptávky je situace označována jako konkurence napříč trhem. Cílem strany nabídky je prodat to, co výrobci uvádějí na trh, s co největším ziskem. Strana poptávky, kterou tvoří spotřebitelé, má za cíl co nejvíce uspokojit své potřeby spotřebou zboží. Zájmy obou stran jsou tedy protichůdné a tržní mechanismu vede subjekty ke kompromisu. [5] Konkurence na straně poptávky je dalším konkurenčním bojem, kdy dochází ke střetávání zájmů mezi účastníky poptávky. Význam této konkurence roste především v situaci, kdy je na trhu převis poptávky nad nabídkou. Pak snaha každého spotřebitele o to, aby právě on získal nedostatkové zboží, vede ke zvyšování ceny. [6] Pro ekonoma je nejzajímavější konkurence na straně nabídky. Výrobci vstupují na trh se snahou prodat co nejvýhodněji svou produkci. Konkurence na straně nabídky se výrazně projevuje v době, kdy je na trhu převis nabídky nad poptávkou. Převaha nabídky vyvolá cenový pokles, který vede k různým formám zdokonalování ve výrobě, proto je tento typ konkurence podnětem pozitivního pohybu tržního prostředí. [5] Konkurenční boj mezi firmami se uskutečňuje ve dvou základních formách, které se dělí podle prostředků konkurenčního boje na cenovou a necenovou konkurenci. Podstatou cenové konkurence je snižování ceny ze strany firem. Snižováním ceny usilují o realizaci většího množství produkce za nižší cenu a získání významnějšího tržního podílu, pokud někteří konkurenti nebudou schopni při nižší ceně vyrábět. Mezi prostředky konkurenčního boje, které firmy využívají při realizace necenové konkurence, se řadí kvalita produkce, širší podmínky prodeje (servis, garance), reklama, dobré jméno firmy nebo značka. Pozitivní dopad necenové konkurence je tlak na kvalitu produkce, naopak negativním dopadem mohou být rostoucí náklady na reklamu, které se pomocí metod cenové tvorby přesouvají i na spotřebitele. Na základě charakteru tržního prostředí a podmínek, jaké mají výrobci na trhu, dělíme konkurenci na dokonalou a nedokonalou. [5]

16

2.1.1


Dokonalá konkurence

Dokonalá konkurence je postavena na několika charakteristikách. V dokonale konkurenčním prostředí existuje mnoho kupujících a mnoho malých firem. Firmy vyrábí homogenní produkt. Produkty všech firem na trhu uspokojí potřeby spotřebitele stejným způsobem. Firmy jsou ovšem natolik malé, že nedokáží ovlivnit tržní cenu. [14] Rovnovážná cena produkce je dána trhem na základě střetu nabídky a poptávky. Firma přijímá cenu vzniklou na trhu, firma je „price taker“. Dalším charakteristickým rysem dokonalé konkurence je fakt, že výrobci a spotřebitelé mají dokonalé informace o ceně, množství a kvalitě. [10] Cílem firem na dokonale konkurenčním trhu je maximalizace zisku, který je roven rozdílu celkových příjmů a celkových nákladů. Mezi podmínky dokonalé konkurence patří také volný vstup do odvětví a volný výstup z odvětví. [9] Vstupu do odvětví nebrání žádné právní restrikce a náklady na vstup do odvětví a výstup z odvětví jsou nulové. [10] 2.1.2

Nedokonalá konkurence

Na trhu nedokonalé konkurence je prodávající tvůrcem ceny, prodávající je „price maker“, má schopnost ovlivnit cenu. Nedokonalá konkurence se vyznačuje heterogenitou produktu. Firmy provádí diferenciaci produktu, vyrábí různorodé produkty, aby se odlišily od konkurence a uspokojily co nejlépe potřeby zákazníků. [7] Na nedokonalých trzích působí omezené množství subjektů na nabídkové straně trhu finální produkce. Jednotlivé firmy mají nezanedbatelný tržní podíl. Pro vstup do odvětví a pro výstup z odvětví existují na nedokonalých trzích bariéry. [10] Většina trhů, na kterých se nabízejí a poptávají jednotlivé statky, má charakter nedokonalé konkurence. Nedokonalou konkurenci tvoří tři základní druhy tržního uspořádání, a to monopolistická konkurence, oligopol a monopol. [6] Monopolistická konkurence „Monopolistická konkurence představuje nejjemnější formu nedokonale konkurenčního prostředí.“ [10, str. 176] V monopolistické konkurenci nalezneme velký počet prodávajících, kteří vyrábí podobné produkty. Na trzích monopolistické konkurence nemá ani jeden z prodávajících velký tržní podíl. [14] Jelikož jsou produkty firem blízkými substituty, zvýšením ceny firma ztratí část zákazníků, kteří přejdou ke konkurenci. Cena tedy není rozhodujícím prostředkem pro konkurenční boj. Firmy mezi sebou soutěží především pomocí reklamy, díky ní si vybudují značku a získají nové zákazníky. Charakteristickým znakem monopolistické konkurence je neexistence bariér pro vstup nových konkurentů na trh pouze v dlouhém období, v krátkém období existují vstupní bariéry. [7]


17

Oligopol „Oligopol je trh, na kterém nejen krátkodobě, ale i dlouhodobě působí jen několik málo firem. [7, str. 140] Existence malého počtu firem na trhu způsobuje vzájemnou závislost firem v jejich rozhodování. Vzájemná závislost v rozhodování pramení ze značného tržního podílu každé firmy na trhu. Oligopol lze popsat pomocí tří základních charakteristických rysů. Trh se vyznačuje malým počtem výrobců v odvětví. Charakter vyráběného produktu může být jak homogenní, tak diferencovaný. Pro vstup do odvětví mohou existovat bariéry v podobě nákladů na diferenciaci produktu nebo právních restrikcí. [17] Podle Jurečky (2010) existují dva modely oligopolu. Oligopol s tajnou dohodou, kdy na trhu existuje malý počet firem, které mají přibližně stejné náklady a prodávají výrobky za podobné ceny. Firmy mezi sebou uzavřou tajnou (kartelovou) dohodu o ceně, o rozdělení trhu nebo o množství vyráběného produktu. Cílem firem v kartelu je pak maximalizovat zisk celého odvětví. Zisk je definován jako rozdíl mezi příjmy celého kartelu a úhrnem nákladů všech jeho členů. Druhým typem oligopolu je oligopol s dominantní firmou. Na trhu se nachází pouze jedna firma, která se chová jako cenový vůdce vůči většímu počtu menších firem. Vůdčí firmu nazýváme dominantní firmou. Dominantní firma přebírá v celém odvětví iniciativu ve stanovení cen a ostatní firmy tuto cenu přebírají. Monopol Monopolem se stane firma tehdy, pokud je na trhu jediným prodávajícím daného výrobku a její výrobek nemá blízké substituty. [9] Podle Musila (2009) patří mezi další charakteristiky monopolu následující body:  Firma je jediný subjekt na nabídkové straně trhu finální produkce  Firma je v pozici tvůrce ceny, tudíž je „price maker“  V odvětví existují nepřekonatelné bariéry pro vstup do odvětví Bariéry vstupu do odvětví se stávají zdrojem monopolní síly. Mezi bariéry můžeme zařadit kontrolu monopolu státem, kontrolu zdrojů nutných pro výrobu jedinou firmou, udělování licencí a patentů, velikost průměrných nákladů. Jestliže průměrné náklady dosahují minimální úrovně při vyšším výstupu, než žádá tržní poptávka, pak je zabezpečení tržní poptávky jedinou firmou efektivnější než kdyby na daném trhu fungovalo větší množství firem. Takový stav není zapříčiněn umělým zásahem zvnějška, ale důsledkem přirozeného vývoje, proto hovoříme o přirozeném monopolu. [10]

2.2 Regulace trhu Baldwin a Cave (1999) vysvětlují regulaci jako identifikovatelný a diskrétní způsob vládní aktivity. Definují regulaci z více směrů: [1]  Státní orgán pověřený vládou vytvoří specifický soubor příkazů, jejichž dodržování musí kontrolovat. Příkladem je podle autorů předpis

18






pro ochranu zdraví při výkonu práce, které vydal úřad pro zdravotní bezpečnost. Úmyslným vlivem stát reguluje jak firmy, tak obyvatele. Stát vydává opatření do sektoru hospodářského i sociálního chování. Jako příklad můžeme v sektoru průmyslovém uvést dotace a příkladem regulace sociálního chování mohou být daně. Poslední směr zabírá nejširší oblast, a to všechny formy sociálního nebo hospodářského vlivu. Zahrnuje veškeré mechanismy ovlivňující všechny subjekty a není podstatné, zda regulace je úmyslná nebo je vedlejším cílem.

Obecně je regulace definována jako „dohled a kontrola ekonomických aktivit soukromého sektoru v zájmu ekonomické efektivnosti, spravedlnosti, bezpečnosti a zdraví.“ [15, str. 82] Podle ekonomických teorií existuje několik důvodů pro regulaci v rámci tržního mechanismu. Regulace slouží pro přirozené veřejné potřeby, kterými jsou obrana, právo a administrativa. Vlády přebírají odpovědnost za uspokojení sociálních potřeb obyvatel. Důležitým důvodem je potvrzení, že trh bere na vědomí výdaje vlád v oblasti zdravotnictví, bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Vychází přitom ze skutečnosti, že vládní regulace je nezbytná, neboť trh jsou nedokonalé a musí se zabránit zneužívání monopolního postavení. [15] Vládní regulace by měla sledovat následující cíle. Mezi cíle vládní regulace lze zahrnout poskytování nezbytných pravidel hry, která dají jak výrobcům, tak spotřebitelům důvěru ve fungování trhů. Cílem vládní regulace je také zajistit všem přístup k potřebným informacím a podporovat na trhu konkurenci. K naplnění cílů vládní regulace se využívají legislativní nástroje regulace. Mezi legislativní nástroje řadíme protimonopolní zákony, zákony proti kartelům a fúzím, pravidla obchodních praktik, zdravotní nezávadnost a bezpečnost výrobků.[16] 2.2.1

Cenová regulace

Regulaci cen lze zařadit do triangulární intervence. K triangulární intervenci dochází, když útočník přiměje dvojici lidí uskutečnit směnu nebo jim naopak v jejím uskutečnění brání. Pokud se útočník zabývá upravováním podmínek směny (tj. ceny, za kterou je směna uskutečněna), jedná se o triangulární intervenci prostřednictvím regulace cen. [12] Cenová regulace je upravena v zákoně č. 526/1990 Sb., o cenách. Regulaci vymezuje zákon jako stanovení nebo přímé usměrňování výše cen následujícími způsoby: [16]  Stanovení ceny, kdy jsou ceny buď maximální, minimální nebo pevné, které nelze měnit.  Věcné usměrňování cen, kdy se mění cena v návaznosti na věcné podmínky při sjednávání cen. Mezi tyto podmínky patří: o Maximální rozsah možného zvýšení cen ve vymezené době,


 

19

o Určení maximálního podílu zvýšení cen vstupů, jež je možné do cen promítnout, o Stanovení závazného postupu při tvorbě cen. Časově usměrňované ceny, jedná se o usměrňování cenových pohybů v čase. Jde o určení závazných lhůt pro cenové úpravy. Cenové moratorium, které je časově omezeným zákazem zvyšování cen a toto časové omezení může být maximálně na dobu šesti měsíců.

Stanovení maximální ceny Při stanovení maximální ceny jsou na trhu zakázány všechny směny statků nad stanovenou cenou. Účinnost maximální ceny na trhu závisí na jejím umístění pod nebo nad úrovní rovnovážné ceny. Pokud je maximální cena statku stanovena nad úrovní rovnovážné ceny, trh se dostane do rovnováhy. Pokud je maximální cena statku stanovena pod úrovní rovnovážné ceny, dochází na trhu k převisu poptávaného zboží nad nabízeným a zboží se stává nedostatkových. Uměle vytvořený nedostatek je stimulem spotřebitelů k nákupu zboží, které za danou cenu ovšem není k dispozici.[13] Stanovením cenového stropu pod rovnovážnou cenou chce stát chránit spotřebitele před vysokými cenami některých statků – zejména takových, které uspokojují základní potřeby. Pro firmy stanovení takového cenového stropu vyvolává neefektivnost, protože při stanovené ceně dodávají na trh menší objem produkce než je jejich optimální, neinkasují tak požadovaný zisk, nejsou tedy motivovány více prodávat. [7] Pro spotřebitele je stanovení maximální ceny pod úrovní rovnovážné ceny výhodné v tom, že mohou nakupovat zboží za nižší cenu, ovšem vznikají jim nepeněžní náklady, kterými se myslí například obětovaný čas při čekání v dlouhých frontách. Cenový strop pod úrovní rovnovážné ceny tak zčásti prodražuje spotřebitelům zboží o nepeněžní náklady. [1]

20


3 Analýza konkurence ve zdravotnictví 3.1 Zdravotnický trh v ČR Úroveň zdravotnických služeb ukazuje vyspělost jednotlivých zemí. Podle Listiny základních práv a svobod má každý občan právo na zdravotní péči bez ohledu na aktuální finanční situaci. Péči o zdraví obyvatel chápeme jako přirozenou a nezbytnou. Zdravotní péče se svým charakterem odlišuje od ostatního zboží, je chápána jako lidská a sociální služba. Od poloviny 19. století se buduje zdravotní politika, která vyjadřuje zájem státu na zdravotním stavu jeho obyvatel. K zajištění nezbytné péče a životní úrovně slouží systém sociálního zabezpečení obyvatelstva. [3] Mezi jednu složku systému sociálního zabezpečení patří Veřejné zdravotní pojištění. Je povinné pro každého občana, zabezpečuje dostupnost zdravotní péče, je garantované státem a založené na principech solidarity. Zdravotní pojištění provádí pojišťovny, na placení pojistného vyjádřeného procentuálním podílem se podílejí pojištěnci, zaměstnavatelé a stát. [2] Zdravotnictví je velmi nákladným odvětvím. Nesoulad mezi rychlým technickým rozvojem ve zdravotnictví a pomalu rostoucími zdroji na krytí nové techniky vede vlády k vytvoření systému, ve kterém by byla zdravotní péče dostupná všem obyvatelům za stejných podmínek. Zdravotnická péče je hrazena z veřejných zdrojů, proto musí vlády kontrolovat výdaje, což dělají prostřednictvím regulace. V České republice se na financování zdravotnictví používá model Národní zdravotní pojištění. Principem modelu je sociální solidarita pod dohledem státu pro všechny občany bez ohledu na jejich platební schopnosti. [2] Model je znázorněn na obrázku č. 1. Obr. 1

Systém zdravotního pojištění v České republice Stát Vstupuje do vztahu mezi poskytovateli, plátci a pacienty

Pojišťovny Plátci péče

Občan Pacient-pojištěnec Zdroj: DOLANSKÝ H. Veřejné zdravotnictví [3]

Zdravotnické zařízení Poskytovatel péče


21

Na zdravotnickém trhu figuruje stát, občané, zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení. [3] Popis účastníků zdravotnického trhu udává tabulka č. 1. Tab. 1

Účastníci zdravotnického trhu v České republice

subjekt

činnost

Stát

Stanoví podmínky pro poskytování zdravotnické péče, např. maximální horní hranici ceny léků, legalizuje povinné zdravotní pojištění, přispívá platbami ze státního rozpočtu, reguluje počet studentů a absolventů LF, dohlíží na činnost zdravotních pojišťoven, kontroluje rozsah a strukturu zdravotnického zařízení, dohlíží na investice a technologická vybavení.

Zdravotní pojišťovna

Je plátce zdravotní péče, společně se státem zodpovídají za účelné nakládání s finančními prostředky, proplácí péči lékařům ve zdravotnických zařízeních. Své zdroje ke krytí zdravotnické péče získává od příspěvků občanů, státu a ze svých vlastních zdrojů, které byly vytvořené využíváním fondů pojišťovny.

Občan

Je pojištěnec, který odvádí ze své mzdy určitý obnos pojišťovně, která na smluvním základě proplácí lékaři (zdravotnickému zařízení) poskytnutou zdravotní pomoc a péči.

Zdravotnické zařízení Poskytují péči občanovi - pojištěnci Zdroj: DOLANSKÝ H. Veřejné zdravotnictví [3]

3.2 Farmaceutický trh v ČR Ve své bakalářské práci se konkrétně zaměříme na farmaceutický trh, který je součástí zdravotnického trhu. Patří mezi trhy speciálního zboží, regulované exekutivou. Jsou to trhy podléhající regulaci ze strany vlád či k tomu určených institucí. Důvodem regulace je skutečnost, že stát rozhoduje v zájmu občanů, aby zajistil sociální únosnost cenových požadavků. [11] Neregulování tržního mechanismu v oblasti zdravotnictví by vedlo k vyloučení jedinců ze spotřeby, pokud by tržní cena překročila množství peněz, kterými jedinec disponuje. Z Listiny základních práv a svobod vyplývá právo občana na ochranu zdraví, proto stát reguluje trhy s léčivými přípravky a stanovuje cenový strop, který nesmí prodejci při prodeji zboží překročit. Taková regulace zabrání vyloučení jedinců ze spotřeby.

22


Pohyb léků na farmaceutickém trhu Od výrobce putuje lék k distributorovi. Distributor léky dodává do lékáren nebo k prodeji mimo lékárny (pouze vyhrazená léčiva). Z lékárny se dostane lék k pacientovi na základě vystaveného receptu nebo při nákupu volně prodejných léků. Při prodeji mimo lékárny směřuje lék přímo k pacientovi bez předložení jakéhokoliv dokladu. Zdravotnická zařízení koupí léky z lékárny na základě žádanky a tyto léky k pacientovi putují ve zdravotnických zařízeních. Pohyb léků je vyobrazen na obrázku č. 2. [28] Obr. 2

Pohyb léků na farmaceutickém trhu

Výrobce

Distributor

Prodej mimo lékárnu

Lékárna

Recept

Žádanka

Oddělení

Pacient Zdroj: KOŘÍSTKOVÁ, B, GRUNDMANN, M. Metodika studia spotřeb léků [28]

3.2.1

Strana poptávky

Podle Práznovcové a Strnada (2005) na straně poptávky vystupují pacienti, lékaři a plátci zdravotnických služeb. Mezi těmito subjekty vzájemný třístranný vztah, kdy lékař předepisuje výrobek, pacient jej užívá a plátci zdravotní péče hradí, proto na trhu léčiv vzniká strukturální nedokonalost. Poptávka není kon-


23

trolována konečným spotřebitelem, ale lékařem a většina nákladů není hrazena pacientem, ale ze zdrojů zdravotního pojištění. [4] Pacienti Patří mezi nejpočetnější skupinu na farmaceutickém trhu, jsou konečnými spotřebiteli léčiv. Jejich počet odpovídá s odchylkami počtu obyvatel České republiky, neboť každý člověk během svého života alespoň jednou potřebuje určitý druh léčiva. Podle zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, mají pacienti spoluúčast na hrazení léků. Pacient je ovlivněn při výběru reklamou, pouze u léčiv, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Největší propagační kampaně jsou zaměřeny na doplňkový sortiment a volně prodejná léčiva. [26] Podle Práznovcové a Strnada (2005) nemají pacienti velkou možnost podílet se na výběru léčby nebo léčivých přípravků. Pacient ve většině případů nemá znalosti, které by mu pomohly rozlišit vhodné a nevhodné léčebné přípravky, zcela se vkládá do rukou lékařů. Zajištění hromadnějšího vlivu pacientů na farmaceutický trh umožňují pacientské organizace, které sdružují pacienty se stejnou diagnózou. Mezi tyto organizace lze zařadit například ANKUS-ONKO centrum, které sdružuje pacienty s rakovinovým onemocněním. [41] Nejvíce organizací se specializuje na pacienty s diagnózou rakoviny různých částí těla. Existují také organizace, které zastřešují pacienty s neobvyklými chorobami a pomáhají jim vyrovnat se s nemocí a necítit se výstředně. Do takové kategorie lze zařadit organizaci AUTISTIK, občanské sdružení na pomoc lidem s autismem. [41] Lékaři Všichni lékaři jsou členy České lékařské komory. Jejím cílem je dbát na správnou činnost lékařů v souladu s etikou. [54] Lékaři se mohou dobrovolně stát členy Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů, který obhajuje sociální práva a ekonomické zájmy svých členů. [30] Hlavním úkolem lékařů je diagnostikovat pacientovi chorobu a předepsat příslušné léky. Lékaři jsou proto středem pozornosti distributorů léčivých přípravků. Této pozornosti podléhají přímo skrz zástupce farmaceutických firem nebo nepřímo působením propagace léků. Nejsou schopni ovlivnit cenu léčiv, mohou ovšem ovlivnit jejich spotřebu. Lékaři na farmaceutickém trhu mezi sebou soutěží v získání pacienta a získání vhodných distributorů. V současné době chybují ve výběru léků jak pacienti, tak lékaři. Podle Mgr. Tomáše Cikrta dva z pěti pacientů neužívají své léky správně a na základě nesprávného užívání léků dochází ročně podle odhadů k úmrtí 900 lidí. Tato skutečnost pouze utvrzuje nedostatečnou lékovou gramotnost. Lékař by měl svého pacienta jednoduše obeznámit s chorobou, nežádoucími účinky a s léky, které mu předepsal. Pacient se nesmí bát o svých lécích s lékařem hovořit a nakonec lékárník by neměl jít při prodeji léků pouze za svým ziskem, ale myslet i na pacienta. Při splnění těchto podmínek by klesl počet úmrtí způsobených užíváním nesprávných léků. Při státní investici do zvýšení lékové gramotnosti,

24


by se mohla omezit polypragmazie1, která často způsobuje horší zdravotní stav pacienta. Zdravotní pojišťovny Zdravotní pojišťovny patří mezi plátce zdravotnických služeb. V České republice si obyvatelé mohou vybírat ze sedmi zdravotních pojišťoven, dosud největší je Všeobecná zdravotní pojišťovna, sdružuje 6,2 milionů klientů. [37] Jde o veřejné i soukromé plátce zdravotnických služeb. Cílem zdravotních pojišťoven je zajistit rovnováhu mezi náklady na léky a příslušnými rozpočty, které slouží k úhradě léků. Soulad mezi náklady a velikostí těchto rozpočtů musí být dodržen, protože se velký podíl léků hradí z veřejných prostředků. 3.2.2

Strana nabídky

Na straně nabídky působí producenti léčivých výrobků, distributoři léčiv a lékárny, zvláštní úlohu na straně nabídky má taky stát, prostřednictví Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Výrobci léčiv prodávají své výrobky distributorům a ti je dále prodají lékárníkům nebo lékařům. Producenti léčivých výrobků Povolení k výrobě léčivých přípravků vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv na základě zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů. Ke dni 31. 12. 2012 je evidováno 98 povolených výrobců léčiv. [42] Výrobci si mezi sebou konkurují kvalitou nových výrobků a vhodným načasováním vstupu na trh. Vyrábí se dva druhy léčiv, a to originální léky a generické přípravky. Výrobci originálních léků mohou svůj výrobek na čas opatřit patentem2. Výrobek opatřený patentem může vyrábět pouze držitel patentu. Výrobci originálních léků mají na farmaceutickém trhu monopolistické postavení a stanovují tak cenu výrobku pro distributory. Patent zajišťuje ochrannou lhůtu po dobu 20 let. [48] Výrobě originální léků předchází nákladný výzkum, proto jsou tyto léky drahé. Generické přípravky vzniknou odvozením z originálních léků a na trh smí být uvedeny až po uplynutí ochranné lhůty patentu. Generické přípravky jsou levnější kopií originálních léků. Generická léčiva přinášejí společnosti prospěch ve formě nižších nákladů na léky, a tím dostupnost léčby pro větší počet nemocných. Při uvedení generického přípravku na trh, který je odvozený od určitého originálního léku hrazeného ze zdravotního pojištění, dochází k revizi úhrad u originálního léku, aby se peněžní prostředky zdravotních pojišťoven rozprostřely mezi hrazení jak originální léků, tak generického přípravku.[23] Podávání mnoha léků současně. Patent je definován jako zákonná ochrana vynálezů zaručující vlastníkovi patentu výhradní právo k průmyslovému využití vynálezu. 1

2


25

Firmy zabývající se výrobou léků mohou být součástí tří uskupení. První uskupení je česká asociace farmaceutických firem (ČAFF). Asociace sjednocuje a hájí společné zájmy firem, které se zabývají výzkumem, vývojem, výrobou, obchodem, propagací a marketingem v oblasti humánních léčivých přípravků. Asociace má 23 členů, k nejvýznamnějším patří Zentiva k. s.. [24] Farmaceutické firmy, které se zabývají vlastním výzkumem a vývojem originálních léků patří do Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). [19] Farmaceutické společnosti, které se zabývají výrobou volně prodejných léčiv, patří do Sdružení výrobců volně prodejných léčiv (SVOPL). Jedním z cílů sdružení je podporovat povědomí o volně prodejných lécích a šířit informace o možnosti samoléčby. [47] Distributoři léčiv Distributor se stará o vyjednání podmínek dodání léčiv. Jeho úkolem je nakoupit od výrobce za co nejlevněji a vyjednat s odběratelem co nejvýhodnější podmínky prodeje. Povolení na distribuci léčiv vydává Ústav pro kontrolu léčiv na základě splnění podmínek §76 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů. Dále SÚKL kontroluje dodržování těchto podmínek. Distributoři na trhu mezi sebou soutěží dodržováním úplných a včasných dodávek zboží. V devadesátých letech 20. Století se snížil počet distributorů léčivých přípravků. V důsledku zvyšování počtu lékáren došlo ke koncentraci distributorů. Koncentrace distribučních firem vedla ke zvýšení konkurenceschopnosti pomocí optimalizace nákladů. Při zvyšování počtu lékáren bylo zapotřebí spojit distributory do větších celků, které mohou zastřešit větší síť lékáren a mít tak větší zisky. Od roku 2000 se stále více distributorů zabývá nejen distribucí, ale zároveň zakládá své vlastní sítě lékáren, což vede k postupnému zániku samostatných lékáren. [26] Do roku 2011 bylo celkem 382 držitelů povolení k distribuci léčivých přípravků a z toho je 155 subjektů provozovatelem lékárny a zároveň i držitelem povolení k distribuci. Od roku 2010 do roku 2011 se počet distributorů zvýšil o 75 subjektů. [39] Mezi nejhlavnější distributory trhu léčivých přípravků patří společnosti Phoenix lékárenský velkoobchod, a.s., Pharmos, a.s. a Alliance UniChem CZ, s.r.o. [21] Lékárny Lékárníci mezi sebou soutěží volbou polohy lékárny, šíří sortimentu a kvalitou obsluhujících služeb. Léky jsou k dostání v lékárnách, na základě lékařského předpisu nebo jsou prodávány volně. Lékárny jsou členy České lékárnické komory, která byla zřízena zákonem č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. [54] Trend v počtu lékáren je od devadesátých let 20. století rostoucí s mírným propadem v roce 2008. Od devadesátých let 20. století se počet lékáren zvýšil

26


téměř dvojnásobně. SÚKL eviduje do roku 2011 celkem 2448 lékáren. Od roku 2008 do roku 2011 přibylo 102 lékáren. [40] Od roku 2000 do současnosti, dochází ke snižování počtu státních lékáren a zvyšování počtu lékáren ve vlastnictví FO lékárníků i nelékárníků. Největší počet lékáren je ovšem ve vlastnictví právnických osob a současně roste počet lékáren ve vlastnictví FO nelékárníků a zároveň klesá počet lékáren ve vlastnictví FO lékárníků. Trendem současnosti je vytvářet sítě lékáren a budovat internetové lékárny. [22] V roce 2012 došlo u lékáren k akvizici3 a největší síť lékáren v ČR, Dr. Max, získal pod sebe všechny lékárny ze sítě Lékáren Lloyds (55 lékáren). [21] Českou dvojkou na trhu lékáren je síť lékáren Benu, která vznikla přejmenováním sítě lékáren Pharmland. [20] Státní ústav pro kontrolu léčiv [45] Na celý farmaceutický trh dohlíží stát prostřednictvím Státního ústavu pro kontrolu léčiv. SÚKL je správní úřad s celostátní působností, podřízený ministerstvu zdravotnictví. SÚKL má za úkol dohlížet na to, aby se v České republice používaly pouze bezpečné a účinné léky. Od 1. ledna 2008 je SÚKL zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění pověřen stanovovat maximální ceny léčivých přípravků a stanovovat výše a podmínky úhrady léčivých přípravků. Činnost SÚKL je dána zákonem č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů. Činnosti SÚKL:          

Registrace léčivých přípravků před uvedením na trh Stanovení maximálních cen léčivých přípravků a stanovení výše a podmínek jejich úhrad Vydávání stanovisek v případě pochybností, zda se jedná o registrovaný léčivý přípravek Klinické hodnocení léčiv Výdej osvědčení o technickém a věcném vybavení lékáren a kontrola dodržování legislativních požadavků Farmakovigilance-dozor nad léčivými přípravky po jejich registraci Kontrola dodržování legislativních požadavků v oblasti distribuce Dozor nad výrobci léčiv, kontrola dodržování správné klinické a laboratorní praxe Dozor nad reklamou na humánní léčivé přípravky Kontrola bezpečnosti zdravotnických prostředků

3.3 Léková politika Všichni účastníci farmaceutického trhu se společně podílejí na tvorbě lékové politiky, která zajišťuje kvalitní fungování výroby, distribuce a prodeje léčiv. Po 3

V ekonomice se akvizicí rozumí právní i ekonomické spojení (převzetí) podniků


27

roce 1989 byla Česká republika otevřena zahraničním firmám a výrobcům léčiv, umožnila jim snadný vstup na český trh. Po dvou letech se objevily první problémy. Došlo k selhání konkurence na trhu. Důsledkem byly vyšší ceny léků, než jakých by bylo dosaženo na konkurenčním trhu. Vyšší ceny byly nastaveny z důvodu rostoucích výdajů na výrobu léčiv. Regulační mechanismy zavedené Ministerstvem zdravotnictví obnovily dostupnost léčiv, protože nastavily pravidla pro výrobu, distribuci a prodej léčiv na farmaceutickém trhu. [2] Mezi regulační mechanismy patří: [11]    

Registrace a výdej léčiv Stanovení ceny léčiv Stanovení úhrady léčiv ze zdravotního pojištění Kontrola výroby léčiv a jejich distribuce

Mezi aktéry lékové politiky patří: [11]       

Stát (zákonodárné a exekutivní orgány) Zdravotní pojišťovny Výrobci léků Distributoři Lékárníci Poskytovatelé zdravotní péče (lékaři) Občané (pacienti)

Hlavními aktéry, kteří vytváří lékovou politiku je stát se svými orgány a zdravotní pojišťovny. V procesu tvorby lékové politiky je stát značně ovlivněn zájmy distributorů a výrobců léčiv. Pojištěnci nemají žádné zastoupení a jejich zájmy nejsou dostatečně reprezentovány. Tvorba lékové politiky probíhá na úrovni parlamentu, vlády a ministerstev. Jde o proces přijímání a kontrolování zákonných norem. Jedná se o důležitý moment pro všechny účastníky lékové politiky, protože zákonnými normami jsou stanoveny možnosti jejich jednání. [2] Činnosti státních orgánů vytváří bariéru pro vstup na trh. Bariéra může být tvořena procesem registrace léčiv, patentovou ochranou nebo stanovením maximální ceny léčiv. Při tvorbě lékové politiky dochází ke střetům cílů zdravotní politiky, mezi které patří zlepšení zdravotního stavu obyvatel, a cílů hospodářské a průmyslové politiky, které podporují rozvoj a konkurenceschopnost průmyslu. Cíle lékové politiky ovšem musí souhlasit s obecným cílem zdravotnictví, kterým je zlepšení zdravotního stavu obyvatel, proto se tvorba lékové politiky nemůže týkat pouze úspory finančních prostředků. [4] Cíle lékové politiky jsou definovány: [2] 

Zajistit bezpečná, účinná a kvalitní léčiva

28


 

Za limitovaný objem financí zabezpečit maximální objem péče, která je efektivní Tuto péči poskytnout lidem, kteří ji skutečně potřebují

Příčiny nárůstu nákladů na léky, kterým čelí tvůrci lékové politiky: [2]    

Demografické změny Nové léčebné metody Nové nemoci Zvýšená očekávání pacientů

Léková politika země je ovlivněna světovou obchodní organizací (World health organization, WHO) i Evropskou unií. Důvodem provázanosti lékové politiky státu a mezinárodních organizací je globální trend v poskytování léků. Léková politika České republiky je tedy ovlivněna skutečností, že na trhu působí mezinárodní farmaceutické firmy, jedná se o velké koncerny, které fúzují v nadnárodním měřítku a zvyšují tak náklady země na vědu a výzkum v oblasti léčiv. Na nadnárodní úrovni jsou upraveny některé části lékové politiky a to registrace léčiv, jejich výroba, propagace, distribuce a duševní vlastnictví. Tyto oblasti mají jednotné podmínky napříč členskými zeměmi EU. [4]


29

4 Způsob cenové regulace léčiv V této kapitole vysvětlíme stanovení maximálních cen u výrobce léčiv. V první podkapitole se zaměříme na způsob stanovení maximální ceny podle platné legislativy do 31. 12. 2007, kdy byla prováděna cenová regulace léčiv prostřednictvím Ministerstva financí ČR. V druhé podkapitole vysvětlíme způsob stanovení maximálních cen od 1. 1. 2008. Od roku 2008 spadá cenová regulace léčiv do kompetence Ministerstva zdravotnictví ČR, které svou funkci deleguje na Státní ústav pro kontrolu léčiv. SÚKL stanovuje maximální ceny u výrobců léčiv a zároveň provádí kontrolu dodržování stanovených podmínek. Při stanovení maximální ceny je důležité rozlišit u látek jejich zařazení do ATC (anatomicko-terapeuticko-chemická) klasifikace. „ATC systém umožňuje třídění léčiv na základě nejčastěji užívané indikace podle chemických a terapeutických vlastností a podle toho, jaký anatomický systém ovlivňují.“ [2, str. 107] ATC klasifikace přiřazuje každé léčivé látce kód, který má pět úrovní: [2] 1. úroveň: hlavní anatomická skupina 2. úroveň: hlavní terapeutická skupina 3. úroveň: terapeuticko/farmakologická podskupina 4. úroveň: chemicko/terapeuticko/farmakologická podskupina 5. úroveň: podskupina chemické substance Ukázku klasifikace provedu na léčivém přípravku METHYLCLOTHIAZID s identifikačním kódem C03AA08 podle ATC klasifikace: [53] 1. C Kardiovaskulární systém 2. CO3 Diuretika 3. CO3A Nízko-stropní diuretika, thiazidy 4. CO3AA Thiazidy, prosté 5. CO3AAO8 Methylclothiazid

4.1 Způsob cenové regulace do 31. 12. 2007 Cenovou politiku stanovovalo Ministerstvo financí ČR podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Ministerstvo financí vydávalo dva výměry. V prvním výměru byl zveřejněn seznam zboží a služeb podléhající regulaci, ve druhém pak pravidla pro udělování cen léků. Cenová regulace se prováděla stanovením maximální ceny u látek rozdělených podle ATC skupiny a u látek rozdělených podle podání se cena regulovala věcným usměrňováním. Stanovení úhrad léčiv měla na starost kategorizační komise ministerstva zdravotnictví. [31] Ministerstvo financí zveřejňovalo ve svém cenovém věštníku seznam ATC látek, které byly regulovány stanovením maximální ceny. Pro subjekty vyrábějící léčivé přípravky v tuzemsku nebo dovážející léčivé přípravky ze zahraničí stanovilo ministerstvo financí datum, kdy nejpozději musí předložit navrhovanou výši maximálních

30


cen na následující období. Výrobek, který již měl stanovenou maximální cenu, se pro účely regulace ceny považuje za hromadně vyráběný nebo dovážený. [33] Stanovení maximální ceny hromadně vyráběných tuzemských léčiv [33] Návrh maximální ceny se odvíjel od prokazatelných ekonomických nákladů a přiměřeného zisku předchozího roku. Ekonomické náklady mohly být upraveny o věcně zdůvodněný vývoj ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku v dalším roce. Navrhovaná cena ovšem nemohla přesáhnout úroveň maximální ceny stanovené ministerstvem financí. Ekonomicky prokazatelné náklady jsou náklady na pořízení odpovídajícího množství přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, technologicky nezbytné ostatní přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu. Přiměřený zisk je zisk odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, tento zisk zajišťuje návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období. [33] Maximální cenu hromadně vyráběných tuzemských léčiv ovlivňoval: [33]  Vývoj kursů devizového trhu dané měny u dovážených surovin a materiálů. Ceny dovážených surovin a materiálů se přepočtou kursem devizového trhu. Kurs devizového trhu příslušné měny je aritmetický průměr devizových kursů stanovených ČNB v pracovních dnech, za dané období. Aritmetický průměr se dále upraví o poměr koeficientů vyjadřujících odchylku prodejních kursů devizového trhu hlavních komerčních bank od kursů ČNB.  Vývoj inflace v ČR, nejvýše však průměrné inflace v zemích EU za předchozí rok.  Náklady na dopravu do skladu tuzemského odběratele Stanovení maximální ceny hromadně dovážených léčivých přípravků [33] Navrhovaná cena nesměla přesáhnout výši ceny, která byla stanovena v nabídkovém ceníku dodavatele. Navrhovaná cena nesměla překročit stanovenou cenu ministerstva financí za předcházející rok. [33] Maximální cenu hromadně dovážených léčivých přípravků ovlivňoval: [33]  vývoj kursů devizového trhu dané měny u dovážených léčivých přípravků. Ceny léčivých přípravků se přepočtou kursem devizového trhu. Kurs devizového trhu příslušné měny je aritmetický průměr devizových kursů stanovených ČNB v pracovních dnech, za dané období. Aritmetický průměr se dále upraví o poměr koeficientů vyjadřujících odchylku prodejních kursů devizového trhu hlavních komerčních bank od kursů ČNB.  Náklady na dopravu léčivého přípravku do skladu tuzemského odběratele nebo do celního skladu.


31

 Vývoj inflace v zemi výrobce, nejvýše však průměrné inflace v zemích EU za předchozí rok. Stanovení maximální ceny pro nově vyráběný léčivý přípravek z ČR i z dovozu Navrhovatel sestavuje cenu léčivých přípravků podle cenové kalkulace a podle srovnatelných léčiv v příslušné ATC skupině. K předloženému návrhu na cenu léčivého přípravku přiložil navrhovatel cenovou kalkulaci v následujícím členění: přímý materiál, přímé mzdy, ostatních přímé náklady, režijní náklady, ostatní náklady, zisk, maximální cena celkem. Navrhovaná cena nesměla překročit úroveň dosud platných maximálních cen stanovených Ministerstvem financí u srovnatelných léčiv v příslušné ATC skupině. Nový léčivý přípravek porovnáváme s léčivy v ATC skupinách podle lékové formy, velikosti balení, obsahu léčivé látky, druhu obalu a způsobu podání. Pokud nebyl v ATC skupinách k nalezení srovnatelný lék, řídila se navrhovaná cena podle zastupitelského léku. [33]

4.2 Způsob cenové regulace od 1. 1. 2008 Od 1. 1. 2008 již není kompetentním orgánem v procesu stanovení maximálních cen Ministerstvo financí, ale Ministerstvo zdravotnictví, které svou funkci deklarovalo na Státní ústav pro kontrolu léčiv. SÚKL má pod kontrolu celý proces stanovení maximální ceny léčiv – počínaje podáním žádosti, přes průběh správního řízení, až po vydání rozhodnutí o stanovení maximální ceny. Žádost o stanovení maximální ceny léčivého přípravku mohou podat podle §39(f) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění držitelé rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozce nebo tuzemský výrobce léčivého přípravku nebo zdravotní pojišťovna. [55] Při stanovení ceny léčivého přípravku hrazeného ze zdravotního pojištění postupujeme ve čtyřech krocích: [36] 1. Vymezení složek ceny, které budou podléhat regulaci ceny 2. Vymezení těch léčiv, které budou podléhat regulaci ceny 3. Stanovení způsobu jakým se jednotlivé složky ceny budou regulovat 4. Stanovení konkrétní výše regulované ceny 4.2.1

Vymezení složek ceny

Cenovou regulací léčiv máme na mysli regulaci jednotlivých složek, ze kterých se konečná cena léčiva skládá. Mezi složky, které jsou regulovány, řadíme: [36]  Cena výrobce (cena, za kterou výrobce dodá výrobek na trh)  Obchodní přirážka (procentuální podíl z ceny výrobce, o který může být cena navýšena. Tento podíl si mezi sebou rozdělí účastníci distribučního řetězce, jimiž jsou distributoři a lékárny.) Konečná cena léku = cena výrobce + obchodní přirážka + DPH

32

4.2.2


Vymezení léčiv podléhajících regulaci ceny

Cenové regulaci podléhají léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, jsou-li hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. [35] Ministerstvo zdravotnictví vydává Cenové rozhodnutí, ve kterém je seznam ATC skupin léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, které nepodléhají regulaci ceny výrobce. Regulaci ceny výrobce neprovádíme v případě, že je trh dostatečně konkurenční. Pravidlo pro rozpoznání dostatečně konkurenčního trhu s léčivy zní: Pokud v rámci jedné léčivé látky a cesty podání jsou nejméně 4 léčivé přípravky od nejméně 4 výrobců a v průběhu 12 měsíců nedošlo k významnému nárůstu cen výrobce, pak považujeme „trh“ dané léčivé látky za dostatečně konkurenční a cenu výrobce neregulujeme. [34] Regulace obchodní přirážky se provádí u všech hrazených léčiv. Při stanovení obchodní přirážky se tedy distributor a lékárna zaměřují pouze na informaci, zda je léčivý přípravek hrazen ze zdravotního pojištění. Obchodní přirážka může být pouze tak velká, aby se účastníci distribučního procesu vlezli do své regulované ceny. [34] 4.2.3

Způsob jakým se jednotlivé složky ceny regulují

V České republice se reguluje cena výrobce stanovením maximální ceny nebo věcným usměrňováním ceny4. Cena výrobce je nejvyšší možná cena, za kterou může výrobce uvést výrobek na trh. O maximálních cenách výrobce rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv ve správním řízení. Regulace obchodní přirážky se v České republice stanovuje podle předpisu ministerstva zdravotnictví určením maximální obchodní přirážky. Maximální obchodní přirážka musí být prvním distributorem stanovena v takové výši, aby nějaký procentuální podíl zbyl na poslední článek dodavatelského řetězce, čímž jsou lékárny. V praxi je běžné, že největší procento obchodní přirážky dostává lékárna, jsou to jediné příjmy, které dostává z prodeje hrazených léčivých přípravků. Nad rámec obchodní přirážky dostává lékárna od pacienta regulační poplatek 30 Kč a to jen u prodeje při předložení receptu, kde je alespoň jedna položka hrazeného léčivého přípravku. Pokud je na receptu léčivý přípravek, který zdravotní pojišťovna nehradí, nedostává lékárna od pacienta žádný regulační poplatek. [36] Regulační poplatky jsou zavedeny od 1. 1. 2008 podle zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů. 4.2.4

Stanovení konkrétní výše regulované ceny

Stanovení konkrétní výše maximální ceny výrobce je upraveno v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Cena se stanovuje podle tří pravidel. První pravidlo se aplikuje nejdříve. Při nesplnění podmínek prvního pravidla aplikujeme

Věcné usměrňování ceny = Stanovení závazného postupu při tvorbě a kalkulaci ceny původce a stanovení maximálního rozsahu možného zvýšení této ceny ve vymezeném období. 4


33

pravidlo druhé. Při nesplnění podmínek druhého pravidla aplikujeme pravidlo třetí. [35] 1. Pravidlo: Maximální cena výrobce konkrétního léku se stanoví, jako průměr tří nejnižších cen ze tří zemí referenčního koše5, které mají podobnou paritu kupní síly s Českou republikou. Cena se stanovuje pro lék shodný s posuzovaným lékem s ohledem na výrobce/držitele registračního rozhodnutí, léčivou látku, sílu a velikost balení ±10% jednotky léčivé formy. Musí být splněna podmínka, že konkrétní lék je na trhu nejméně ve třech zemích referenčního koše. Průměr tří nejnižších cen v zemích referenčního koše bude maximální cenou výrobce při uvedení léku na trhu v České republice. 2. pravidlo: Maximální cena výrobce konkrétního léku se stanoví jako průměr tří nejnižších cen ve třech zemích EU, pro lék shodný s posuzovaným lékem s ohledem na výrobce/držitele registračního rozhodnutí, léčivou látku, sílu a velikost balení ±10% jednotky léčivé formy. Lék musí být na trhu nejméně ve třech zemích EU. 3. pravidlo: Maximální cenu výrobce konkrétního léku stanovíme podle nejnižší ceny nejblíže terapeuticky porovnatelného léku. Při výběru nejbližšího terapeuticky porovnatelného léku postupujeme podle daných kritérií, seřazených v následujícím pořadí: léčivá látka, léková forma, síla léčivého přípravku, velikost balení. Nejprve hledáme srovnatelný lék na trhu v České republice, neprodává-li se, hledáme nejbližší srovnatelný lék v ostatních zemích EU. Pokud je nalezeno více léků odpovídajících daným kritériím, vybereme ten s nejnižší cenou. Stanovení maximální obchodní přirážky je dáno přímo v cenovém předpise Ministerstva zdravotnictví. Maximální obchodní přirážka se stanovuje v procentuální sazbě vypočtené z ceny výrobce v Kč bez DPH. Cenu výrobce považujeme za základ pro výpočet maximální obchodní přirážky. Základ nesmí být nikdy vyšší, než je maximální cena výrobce. Částku vypočtenou procentuální sazbou ze základu navýšíme o pevnou část odpovídající pásmu dle výše základu (nápočet) a získáme maximální obchodní přirážku. [35] Počet a rozsah pásem podle základu je znázorněn v tabulce č. 2.

Mezi země referenčního koše patří Estonsko, Francie, Itálie, Litva, Maďarsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko 5

34


Tab. 2

Pásma obchodní přirážky podle velikosti ceny výrobce

Pásmo

Základ od (v Kč)

Základ do v (Kč)

Sazba

Nápočet (v Kč)

1 2 3 4 5 6 7

0,00 150,01 300,01 500,01 1 000,01 2 500,01 5 000,01

150,00 300,00 500,00 1 000,00 2 500,00 5 000,00 10 000,00

37% 33% 24% 20% 17% 14% 6%

0,00 6,00 33,00 53,00 83,00 158,00 558,00

8

10 000,01

9 999 999,00

4%

758,00

Zdroj: MZČR [35]

Pro stanovení obchodní přirážky se využívá osmi pásem, ve kterých se obchodní přirážka nachází v rozmezí sazeb 37% - 4% v závislosti na velikosti ceny výrobce. Každé pásmo má stanovené rozmezí výše základu pro tvorbu obchodní přirážky. Z tabulky č. 2 je patrné, že výše obchodní přirážky klesá s rostoucím základem. Procentuální sazba obchodní přirážky má tedy degresivní vývoj. Od výrobce k zákazníkovi putují léky distribučním řetězcem, který může obsahovat více subjektů (výrobce-distributor-lékárna). Každý subjekt účastnící se distribučního řetězce má nárok stanovit si vlastní obchodní přirážku za podmínky, že součet jednotlivých obchodních přirážek nesmí překročit maximální obchodní přirážku. S rostoucím základem pro výpočet obchodní přirážky klesá procento obchodní přirážky, které si mohou jednotlivé subjekty uplatnit. Procentuální sazby jsou nastaveny v maximální možné výši, distributor si tedy nemůže zvolit vyšší sazbu, která by odpovídala přesně nákladům na léky. Proto cena léků s obchodní přirážkou nepředstavuje reálně vynaložené náklady na léky, ale maximální možné, které jsou proti skutečnosti nadhodnoceny.[43] Pokud je cena výrobce uvedená v cizí měně, pro výpočet maximální obchodní přirážky využijeme přepočet z cizí měny podle devizového kurzu ČNB na české koruny, a to ke dni vystavení dokladu (faktura, smlouva, převodní doklad). [35] Tab. 3

Příklad stanovení maximální obchodní přirážky

Cenová kalkulace maximální obchodní přirážky Cena výrobce bez DPH Pásmo Procentuální sazba obchodní přirážky Částka obchodní přirážky Nápočet Maximální obchodní přirážka Zdroj: MZČR [35], vlastní zpracování

200 Kč 2 33% 66 Kč 6 Kč 72 Kč


35

Cena pro pacienta závisí na výši úhrady ze zdravotní pojišťovny. Pokud je lék hrazen zcela nebo částečně z veřejného zdravotního pojištění, platí se za tento lék regulační poplatek. Do 31. 12. 2011 platilo, že se regulační poplatek ve výši 30 Kč platí za každou položku na receptu u léků hrazených ze zdravotního pojištění. Při prodeji léků lékárníci snižovali cenu léku plně hrazených ze zdravotního pojištění (cena výrobce + přirážka) o odpočet6, k tomu přidali DPH a výsledek porovnali s úhradou ze zdravotního pojištění. Byla-li úhrada vyšší nebo rovna výsledku, pacient nic nedoplácel, pouze zaplatil regulační poplatek 30 Kč. Pokud byla úhrada nižší než výsledná cena, odpočet se neuplatní, pacient zaplatí regulační poplatek 30 Kč a částku doplatku. Doplatky za léky mohly být sníženy o regulační poplatek. Doplatek byl snížen, jestliže jeho výše byla nad 30 Kč. Pacient za lék zaplatil doplatek snížený o 30 Kč a regulační poplatek neplatil. Doplatek se nesnižoval, jestliže byl naměřen ve výši pod 30 Kč. Pacient za lék zaplatil pouze regulační poplatek ve výši 30 Kč. Od 1. 1. 2012 byly zrušeny odpočty od cen hrazených léků a také snižování doplatků pomocí regulačního poplatku. [36] Regulační poplatek se v současnosti platí pouze za recept, na kterém je lék hrazený ze zdravotního pojištění, nikoliv za každou položku hrazeného léku na receptu. [55] Pokud lék není hrazen ze zdravotního pojištění, regulační poplatek se neplatí. Názorně jsou pravidla pro placení regulačního poplatku a stanovení konečné ceny pro pacienta ilustrovány v tabulce č. 4.

6

Regulační poplatek 30* {0,25 * [ARCTG (CENA VÝROBCE/50 - 2,5) + 1,6]}

36

Tab. 4


Platby regulačních poplatků a stanovení konečné ceny léků

podle platné legislativy do 31. 12. 2011 Plně hrazené léky

Nehrazené léky

platí se regulační poplatek 30 Kč za každou položku léku na receptu

x

Cena výrobce + obchodní přirážka + DPH - odpočet úhrada ze zdravotní pojišťovny

Cena výrobce + obchodní přirážka + DPH

konečná cena

regulační poplatek

Částečně hrazené léky Doplatek > 30 Kč: platí se pouze doplatek, který se snižuje o regulační poplatek 30 Kč Doplatek < 30 Kč: platí se pouze regulační poplatek 30 Kč za každou položku léku na receptu Cena výrobce + obchodní přirážka + DPH - úhrada ze zdravotní pojišťovny =>doplatek

Částečně hrazené léky

Plně hrazené léky

Nehrazené léky

regulační poplatek

Platí se celý doplatek i regulační poplatek 30 Kč za celý recept

Platí se jeden regulační poplatek 30 Kč za celý recept

x

konečná cena

podle platné legislativy od 1. 1. 2012

Cena výrobce + obchodní přirážka + DPH - úhrada ze zdravotní pojišťovny =>doplatek

Cena výrobce + obchodní přirážka + DPH - úhrada ze zdravotní pojišťovny

Cena výrobce + obchodní přirážka + DPH

Zdroj: MZČR: [34, 35], vlastní zpracování


37

SÚKL musí rozhodnout o samostatné žádosti o stanovení maximální ceny nejpozději do 75 dnů ode dne zahájení správního řízení. V průběhu celého řízení by se měla aplikovat zásada řízení s velkým počtem účastníků, kterou upravuje správní řád. Za řízení s velkým počtem účastníků se považuje řízení s více než 30 účastníky. Lhůtu o projednání žádosti může prodloužit o 60 dnů. Rozhodnutí o návrhu na stanovení maximální ceny bude vykonatelné od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém návrh nabyl právní moci. Pokud SÚKL nevydá rozhodnutí ve stanovené době, navrhovatel může na trh uvést lék za cenu, kterou navrhoval. [55]

4.3 Porovnání jednotlivých metodik V této podkapitole srovnám dva systémy tvorby maximální ceny léčiv. Prvním systémem je tvorba maximální ceny léčiv podle platné legislativy do 31. 12. 2007 a druhým systémem je tvorba maximální ceny léčiv podle legislativy platné od 1. 1. 2008. Hlavním popudem pro změnu systému platného do konce roku 2007 byl tlak farmaceutických společností. Systém považovali za nedostatečně transparentní při stanovení cen léčiv a protestovali proti dlouhodobě udržovaným nízkým cenám léčiv. [32]Skutečnosti, které vedly k netransparentnímu systému: [31]  Rozhodovací proces o stanovení maximálních cen nebylo možné přezkoumat.  Rozhodování o ceně bylo příliš individuální.  Cenový výměr MFČR bylo možné často měnit, protože právní úprava výměru nepodléhala klasickému legislativnímu procesu.  V zákoně č. 526/1990 Sb., o cenách nebyla přesně popsána kritéria pro stanovení léčiv, která mají být regulována. Od roku 2008 je rozhodnutí o ceně přezkoumatelné a SÚKL má povinnost na požádání zveřejňovat dokumentaci žádostí o stanovení maximální ceny. Tyto skutečnosti vedou k transparentnímu systému, který je otevřený a pod veřejnou kontrolou. Vymezení léčiv podléhajících cenové regulaci je stále zakotveno v cenovém předpise (rozhodnutí). Po roce 2008 nejsou opět konkrétně definovaná kritéria pro určení léčiv podléhajících regulaci. Díky rozšíření pravomocí SÚKLu došlo k užšímu propojení cenotvorby a tvorby úhrad. SÚKL rozhoduje o celkové regulaci léčiv. [18] Podle farmakoekonomů má SÚKL příliš velkou pravomoc, neboť rozhoduje o 1/3 výdajů veřejného zdravotního pojištění, což je zhruba 75 mld. Kč. Tato skutečnost opět potlačuje transparentnost systému z hlediska individuálního rozhodování o cenové regulaci. Do roku 2008 měl SÚKL pouze povinnost dohlížet na registrace léčiv a provádět státní kontrolu, jako národní lékový orgán. Systém se stal komplikovanějším a rozšířil administrativu Ministerstva zdravotnictví.

38


Cílem změny systému bylo snížit náklady na léčiva. Ministerstvo zdravotnictví předpokládalo, že výrobci léčiv budou soutěžit o nejnižší cenu a každý rok proběhne revize úhrad, která zajistí jejich postupné snižování a tak snížení nákladů na léčiva. Revizi úhrad může brzdit možnost odvolání proti rozhodnutí o maximální ceně ve správním řízení. Úhrady u originálních léků se mohou zpozdit s jejich snižováním, když se na trhu objeví jejich generický přípravek. Pak platí pojišťovny zbytečně vysoké úhrady za léky originální i jejich generické přípravky. [32] Velkou změnou oproti systému platnému do roku 2007 bylo zavedení regulačních poplatků za koupi léků hrazených ze zdravotního pojištění. Důvodem zavedení bylo vést lidi ke snížení spotřeby léků, omezení plýtvání a zneužívání zdravotnických služeb. Poplatky zůstávají tomu, kdo je vybírá, v našem případě tedy lékárně. Její povinností je investovat prostředky z poplatků na provoz a modernizaci lékárny. Pro lékárnu jsou regulační poplatky také formou kompenzace za prodej léků hrazených ze zdravotního pojištění. Zisk z prodeje plně hrazených léků má lékárna pouze ve formě regulačního poplatku a z prodejem částečně hrazených léků má zisk ve formě doplatku a regulačního poplatku. [27] V následující tabulce č. 5 jsou ilustrovány rozdíly mezi oběma systémy.


Tab. 5

39

Rozdíly mezi dvěma systémy tvorby maximální ceny léčiv

Odpovědný orgán pro maximální ceny Odpovědný orgán pro výše úhrad

platný systém do 31. 12. 2007

platný systém od 1. 1. 2008

Ministerstvo financí

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví -> Ministerstvo zdravotnictví -> Kategorizační komise rozhodovala Státní ústav pro kontrolu léčiv-> o změně výše úhrad 4x do roka individuální správní řízení

Zákon č. 526/1990 Sb. o cenách, Právní předZákon č. 48/1997 Sb. o veřejném Výměr MF se seznamem léčiv podpis zdravotním pojištění, léhajících regulaci, pro cenovou Cenový předpis Ministerstva Výměr MF s pravidly pro uděloregulaci zdravotnictví vání cen léků Podle čeho se stanoví maximální cena?

Podle prokazatelných ekonomických nákladů na výrobu léčiva

Podle průměru nejnižších cen ve třech zemích referenčního koše, či v zemích EU, nebo podle ceny nejblíže terapeuticky porovnatelného léku

Proces schválení maximální ceny

Nemožnost přezkoumání-> netransparentní systém

Možnost přezkoumání-> transparentní systém

Regulační poplatky

ne

ano

Obchodní přirážka

Jedna výše přirážky, která se dělila mezi distributora a lékárnu (pouze do konce roku 2006, poté zavedena degresivní marže)

Degresivní marže-> čím vyšší cena léku, tím nižší přirážka lékárny

Zdroj: Vlastní zpracování na základě kapitoly 4.3.

40


5 Dopady změny cenové regulace na trhu léčiv na postavení zájmových skupin Dopady změny metodiky výpočtu maximální ceny léčiv na vybrané zájmové skupiny vyhodnotíme na základě vyčíslení spotřeby léčiv. V úvodu kapitoly popíšeme cíle vybraných zájmových skupin. Spotřebu léčiv vyčíslíme systematicky podle hlavních ATC skupin dvěma způsoby, v počtech balení a ve finančním vyjádření, kdy se bere v úvahu konečná cena pro pacienta. Pro hodnocení možných dopadů změny metodiky na zájmové skupiny využijeme také data o výdajích obyvatel a zdravotních pojišťoven na léčiva, v jednotlivých letech.

5.1

Vymezení zájmových skupin

Mezi zájmové skupiny řadíme farmaceutické společnosti, zdravotní pojišťovny a pacienty. Zájmy všech tří skupin jsou odlišné. Farmaceutické společnosti jsou v roli podnikatelů, jejichž hlavním cílem je maximalizovat zisk. Usilují o nastavení takové ceny léků, která pokryje a zároveň převýší náklady na výrobu, aby zisk z prodeje byl co největší. Pacienti jsou v roli spotřebitelů. Jejich cílem je pořídit kvalitní, zdravotně nezávadný lék za nejvýhodnější cenu. Zájmy těchto dvou subjektů jsou očividně protichůdné. Třetí zájmovou skupinou jsou zdravotní pojišťovny, které hrají roli prostředníka mezi farmaceutickými společnostmi a pacienty. Zdravotní pojišťovny hospodaří s vlastními prostředky ze svých fondů a s veřejnými financemi od státu a pacientů. Hlavním cílem je zajistit rovnováhu mezi náklady na léky a příslušnými rozpočty, ze kterých se léky hradí.

5.2 Farmaceutické společnosti Mezi farmaceutické společnosti zařadíme v této kapitole výrobce léčiv a distributory léčiv. Dopady změny cenové regulace léčiv budeme vyhodnocovat na obě skupiny podnikatelů společně, protože jsou jejich zájmy totožné. Hlavním cílem farmaceutických společností, jakožto podnikatelských subjektů, je maximalizovat zisk. Na základě spotřeby léčiv v České republice v roce 2007 a 2008 jsme získali následující data. V roce 2007 byli na farmaceutickém trhu čtyři hlavní distributoři, kteří měli podíl na trhu v dodávkách balení léčivých přípravků 83%, zbylých 17% dodávek balení si mezi sebe rozdělili zbývající distributoři (249 subjektů). [59] V roce 2008 ovládli farmaceutický trh opět čtyři největší distributoři, kteří se na trhu podíleli už 90%, na dodávkách balení léčivých přípravků, přitom na trhu vzrostl počet distributorů o 21 subjektů, kteří ovšem spadají do zbylého podílu 10% na trhu, v dodávkách balení léčivých přípravků. [43, 44]


41

Spotřebu léčiv vyjádříme v balení a ve finančních ukazatelích, na základě dat ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Spotřeba léčiv podle balení byla nejvyšší v posledním čtvrtletí roku 2007, kdy zaznamenala nárůst o 20,56% oproti předchozímu čtvrtletí. [43] Důvodem byl výrazný pokles dodávek balení ve třetím čtvrtletí roku 2007 a předzásobení pacientů před zavedením regulačních poplatků, které vešly v platnost od začátku roku 2008. [56] Spotřeba léčiv podle balení ve čtvrtém čtvrtletí kopírovala trend předchozích let. Pacienti na konci roku nakupují do zásoby léky, aby se jich nedotkly změny v cenách léčiv následujícího roku. V roce 2008 nastala změna ve vývoji dodávek balení v jednotlivých čtvrtletích, dodávky balení byly každé čtvrtletí nižší než ve čtvrtletí předchozím, pouze ve 4. čtvrtletí byly o 0,04% vyšší než ve 3. čtvrtletí. Opět trend vyšších spotřeb léků ve čtvrtých čtvrtletích je dodržen. Důvodem snížení dodávek balení v roce 2008 byl velký nárůst dodávek v posledním čtvrtletí roku 2007, kdy se pacienti předzásobili. [44] Následující tabulka č. 6 znázorňuje meziroční srovnání ve spotřebě léčiv, vyčíslené v počtech balení a ve finančním vyjádření. Ceny jsou stanoveny v cenách pro konečného spotřebitele, tzn. včetně maximální obchodní přirážky a DPH. Finanční vyjádření spotřeby je zpravidla nadhodnocené, neboť SÚKL používá pro hodnotové vyjádření maximální obchodní přirážku distributorů. Distributoři ovšem často stanovují nižší přirážku, v rámci podpory vyššího množstevního obratu, zavedení nového léku na trh nebo cenové konkurence. [50] Účelem tabulky č. 6 je porovnat spotřeby léčiv podle hlavních ATC skupin v letech 2007 a 2008.

42

Tab. 6


Spotřeba léčiv podle hlavních ATC skupin v letech 2007 a 2008 2007

2008

Spotřeba léčiv dle hlavních ATC skupin (na 1. místo)

počet balení (mil.)

počet balení (mil.)

změna balení v %*

A - Trávicí trakt a metabolismus

43,833

41,140

-6,249

7,532

8,121

7,820

B - Krev a krvetvorné orgány

26,615

24,572

-7,678

5,295

5,324

0,556

C - Kardiovaskulární systém

75,242

65,199

-13,348

12,032

11,982

-0,412

D - Dermatologika

16,612

15,361

-7,531

1,430

1,439

0,653

9,267

9,079

-2,035

4,217

4,536

7,575

4,940

4,500

-8,915

1,151

1,272

10,551

J - Antiinfektiva pro systémovou aplikaci

14,560

14,863

2,082

4,945

5,925

19,830

L - Cytostatika a imonumodulační léčiva

2,705

2,375

-12,181

9,102

11,035

21,236

M - Muskuloskeletární systém

32,828

31,075

-5,339

4,033

4,245

5,254

N - Nervový systém

62,500

57,719

-7,650

8,538

9,147

7,131

0,427

0,298

-30,309

0,083

0,078

-6,773

R - Respirační systém

34,340

32,514

-5,318

5,419

5,774

6,565

S - Smyslové orgány

7,480

7,181

-3,993

0,987

1,111

12,568

V - Různé přípravky

11,723

11,782

0,503

2,394

2,757

15,178

Celkem 343,072 317,658 -7,408 *změna v procentech vždy oproti předchozímu roku Zdroj: SÚKL [43, 44]

67,158

72,746

8,321

G - Urogenitální trakt a pohlavní hormony H - Systémová hormonální léčiva

P - Antiparazitika, Insekticidy a repelenty

2007

2008

mld. Kč mld. Kč změna s MAX. s MAX. Kč v %* přirážkou přirážkou


43

Z tabulky č. 6 zjišťujeme, že spotřeba léčiv ve finančním vyjádření byla v roce 2007 67,16 mld. Kč a v roce 2008 byla spotřeba léčiv již 72,75 mld. Kč. V počtech balení byla celková spotřeba v roce 2007 ve výši 343,1 milionů balení a v roce 2008 pouze 317,7 milionů balení. Celkově spotřeba podle balení meziročně klesla o 7,408% oproti předchozímu roku. Hodnocení spotřeby podle finančního ohodnocení dopadlo obráceně. V roce 2008 stoupla spotřeba ve finančním vyjádření o 8,321%. Jestliže došlo k poklesu spotřeby léčiv v počtu balení, a zároveň došlo k růstu spotřeby léčiv ve finančním vyjádření, pak může být nižší spotřeba léčiv v počtech balení v roce 2008 způsobena růstem průměrné ceny jednoho balení, jak nám ukazuje tab. 7. Ve finančním vyjádření spotřeba léčiv vzrostla, neboť průměrná cena za jedno balení také vzrostla, a to u všech skupin léčiv (tab. 7). Jedinou skupinou, u které došlo k meziročnímu růstu spotřeby léčiv vyjádřené v baleních, jsou Antiinfektiva. Antiinfektiva slouží k léčbě infekčních onemocnění. Do této skupiny se řadí antibiotika, sloužící k odstraňování infekce způsobené bakteriemi, antimykotika, odstraňující plísně, dále antivirotika, odstraňující virové infekce a také vakcíny, tedy očkovací látky. [52] Meziroční nárůst spotřeby v této ATC skupině je v baleních 2,082% a ve finančním vyjádření 19,82%, což je druhý největší meziroční finanční nárůst mezi všemi ATC skupinami. V komparaci s tabulkou č. 7 odpovídá vysokému finančnímu nárůstu také třetí nejvyšší průměrná cena za balení a čtvrtý nejvyšší meziroční nárůst ceny jednoho balení. V Obou letech bylo dodáno nejvíce balení léků ve skupině C- kardiovaskulární systém, tato skupina je zároveň i finančně nejnáročnější. U této skupiny klesla meziroční spotřeba, jak v počtu balení, tak ve finančním vyjádření. Pokles spotřeby ve finančním vyjádření ve skupině C lze odůvodnit poklesem ceny léčivého přípravku TRACLEER 125 mg, který spadá mezi léčivé přípravky pro vzácná onemocnění. Maximální cena daného léčiva meziročně klesla o 40 tis. Kč. [46] Meziroční pokles spotřeby těchto léčiv, jak v počtu balení, tak ve finančním vyjádření může naznačovat pokles maximálních výrobních cen těchto léčiv, a díky tomu zvýšenou dostupnost léčiv pro vzácná onemocnění, konkrétně na onemocnění kardiovaskulárního systému. Další tabulka č. 7 nám znázorňuje meziroční změnu průměrné ceny balení, v cenách pro konečného spotřebitele u hlavních ATC skupin. Změna průměrné ceny balení během let se nevztahuje k jednotlivým léčivým přípravkům v ATC skupinách, ale k celému trhu léčiv, protože trh prochází častými změnami spektra obchodovatelných léčiv. Kvůli zavádění nových nákladných léčiv se pak mohou průměrné ceny léčiv zvyšovat, i když se ceny starších léků nemění.[44]

44

Tab. 7


Meziroční změna průměrné ceny balení u hlavních ATC skupin

Průměrná cena 1 balení podle hlavních ATC skupin

rok 2007

rok 2008

změna v Kč*

změna v%

A - Trávicí trakt a metabolismus

171,65

197,41

25,76

15,01

B - Krev a krvetvorné orgány

198,93

216,68

17,75

8,92

C - Kardiovaskulární systém

159,90

183,78

23,88

14,93

D - Dermatologika

86,07

93,68

7,61

8,84

G - Urogenitální trakt a pohlavní hormony

455,02

499,66

44,64

9,81

H - Systémová hormonální léčiva

232,98

282,77

49,79

21,37

J - Antiinfektiva pro systémovou aplikaci

339,60

398,65

59,05

17,39

L - Cytostatika a imonumodulační léčiva

3365,02 4645,45

1280,43

38,05

M - Muskuloskeletární systém

122,86

136,61

13,75

11,19

N - Nervový systém

136,61

158,48

21,87

16,01

P - Antiparazitika, Insekticidy a repelenty

194,98

260,83

65,85

33,77

R - Respirační systém

157,79

177,59

19,80

12,55

S - Smyslové orgány

131,99

154,76

22,77

17,25

V - Různé přípravky

204,19

234,00

29,81

14,60

*změna proti předchozímu roku Zdroj: SÚKL [44]

Z tabulky je patrné, že nejdražší balení má ATC skupina L-cytostatika a imonumodulační léčiva, a zároveň mají také nejvyšší procentuální nárůst průměrné ceny jednoho balení o 38,05%. Nárůst průměrné ceny jednoho balení odpovídá zároveň i nejvyššímu procentuálnímu nárůstu ve spotřebě podle finančního vyjádření, a to až o 21,24%, i když spotřeba vyjádřená v baleních poklesla o 12,18%. Z této skutečnosti lze usuzovat, že léčiva v dané skupině jsou finančně náročná na výrobu, tedy méně dostupná pacientům. Nízká spotřeba skupiny Lcytostatika a imonumodulační léčiva v počtu balení nám naznačuje, že daná léčiva užívá malé množství obyvatel a jedná se tedy o léčiva využívaná k léčbě závažných onemocnění, kde patří především léčba onkologických onemocnění. [46]. Změna systému ve stanovení max. cen léčiv zvýšila dostupnost pěti léčivých přípravků pro vzácná onemocnění skupiny L, kdy došlo ke snížení maximálních cen u těchto léčivých přípravků dohromady o 56 977 Kč. Nejvyšší průměrná cena za jedno balení ve skupině L tedy odpovídá náročnosti léčby, zároveň mnohonásobně přesahuje ceny za balení v ostatních ATC skupinách.


45

Průměrná cena jednoho balení léčivého přípravku pro spotřebitele se zvýšila meziročně, z 195,80 Kč v roce 2007 na 229 Kč v roce 2008, což představuje nárůst o 17%. [50] Přestože počet dodaných balení klesá, finanční ohodnocení dodávek balení roste. Za předpokladu, že cena s maximální obchodní přirážkou představuje tržby farmaceutických společností, nejsou potom změnou výpočtu maximální ceny výrobci ani distributoři léčiv poškozeni. Farmaceutické společnosti vyrábějí i dodávají méně a zároveň prodávají dráže, což zvyšuje jejich možný zisk. Nebereme v úvahu další ukazatele, jako náklady na výrobu léčiv, náklady na distribuci a výzkum, neboť předpokládáme, že farmaceutické společnosti, coby podnikatelé, nebudou dodávat na trh ztrátové produkty. Popudem pro změnu systému stanovení maximální ceny léčiv byly právě farmaceutické společnosti, které si stěžovaly, že cena léků je soustavně udržována na nízké úrovni. Jejich stížnosti bylo vyhověno a jejich hlavní zájem maximalizovat zisk byl naplněn.

5.3 Zdravotní pojišťovny Jako další zkoumanou zájmovou skupinu jsme zde zahrnuli zdravotní pojišťovny, které jsou značně ovlivněny změnou ceny léků, neboť jsou plátci zdravotnických služeb a hradí plně nebo částečně léčiva, u kterých je povinnost stanovit maximální cenu výrobce léčiv. Dopady změny metodiky výpočtu maximální ceny léčiv na vybrané zájmové skupiny na výdaje zdravotních pojišťoven budeme hodnotit na základě údajů z Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva financí ČR, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a zdravotních pojišťoven. Údaje z předešlých institucí byly zpracovány ÚZIS do dokumentu Ekonomické informace ve zdravotnictví 2007, Ekonomické informace ve zdravotnictví 2008 a Ekonomické informace ve zdravotnictví 2011, ze kterých čerpáme data ke zpracování této kapitoly. Údaje z Ekonomických informací ve zdravotnictví 2011 používáme, protože jsou v tomto dokumentu některé údaje za rok 2007 a 2008 aktuálnější, než v dokumentech Ekonomické informace ve zdravotnictví 2007 a 2008. Využitím dat z dokumentu Ekonomické informace ve zdravotnictví 2011 můžeme zjistit vývoj výdajů v následujících letech, po zavedení nové metodiky stanovení maximálních cen léčiv. Celkové výdaje na zdravotnictví Celkové výdaje na zdravotnictví se v České republice dělí podle zdrojů financování na tři složky. Patří zde veřejné výdaje na zdravotnictví, kde se řadí státní rozpočet a územní rozpočty krajů a obcí. Další složkou jsou výdaje systému veřejného zdravotního pojištění, které zajišťuje Všeobecná zdravotní pojišťovna (v roce 2008 pojišťovala 63% všech pojištěnců v ČR) a zaměstnanecké pojišťovny. Poslední složkou celkových výdajů na zdravotnictví jsou soukromé výdaje na zdraví (výdaje domácností). [50] Tabulka č. 8 nám ukazuje finanční změnu jednotlivých složek na celkových výdajích ve zdravotnictví v jednotlivých letech.

46


Obrázek č. 3 nám ukazuje procentuální zastoupení jednotlivých složek na celkových výdajích ve zdravotnictví. Tab. 8

Celkové výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování (v mil. Kč) 2007

2008

2009

2010

2011

Soukromé Zdroje

35 370

45 801

47 954

45 754

46 162

Veřejné zdravotní pojištění

183 713

197 280

217 658

222 500

225 547

Veřejné rozpočty

22 851

21 439

26 034

20 781

16 863

Celkem

241 934

264 520

291 646

289 035

288 572

Zdroj: ÚZIS [51]

Od roku 2000 jsme zaznamenali trvalý růst celkových výdajů ve zdravotnictví. Mezi roky 2000 a 2008 byl zaznamenán růst ve výši 36%.[50] Z tabulky č. 8 a z obrázku č. 3 vyhodnotíme následující poznatky. Tabulka nám jasně ukazuje, že trvá absolutní růst výdajů ve zdravotnictví, při zachování základních relací mezi jednotlivými zdroji financování, což je jeden z hlavních cílů zdravotních pojišťoven. Mezi zkoumanými roky 2007 a 2008 celkové výdaje na zdravotnictví vzrostly o 8,5%. Celkové výdaje rostou strmě od roku 2007 do roku 2009, následující roky jsou celkové výdaje ve zdravotnictví téměř konstantní. Oproti tomu mají výdaje jednotlivých složek rozdílný charakter. Mezi zkoumanými roky 2007 a 2008 rostou výdaje zdravotních pojišťoven a soukromé výdaje, oproti tomu výdaje z veřejných rozpočtů klesají. Stát tedy zavedením regulačních poplatků ušetřil na svých vlastních výdajích a přenesl část svých výdajů na pacienty, za účelem větší angažovanosti pacientů na zdravotní péči a získání nových peněžních prostředků pro vývoj a výzkum léčiv. Následující roky je u výdajů zdravotních pojišťoven vývojový trend stále rostoucí, u soukromých výdajů od roku 2008 je vývojový trend spíše konstantní a u výdajů veřejných rozpočtů je trend klesající. Konstantní trend u výdajů pacientů může být způsoben nezaváděním změn ve výši regulačních poplatků, pacienti platí stále stejné sumy za regulační poplatky, pouze do konce roku 2011, jak lze vidět v tabulce č. 4. Na základě obrázku č. 3 vidíme, že významný podíl na celkových výdajích mají zdravotní pojišťovny, následují pacienti s jejich soukromými výdaji a nejmenší podíl na výdajích má stát. Zajímavost mezi zkoumanými roky 2007 a 2008 vidíme v meziročním snížení výdajů zdravotních pojišťoven, co se procentuálního vyjádření týče. Snížení procentuálního podílu výdajů zdravotních pojišťoven na celkových výdajích je způsobeno významným meziročním růstem soukromých výdajů, které vzrostly o 2,7%. Nárůst soukromých výdajů přisuzujeme zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví, které vešly v platnost 1. 1. 2008.[56]


Obr. 3

47

Procentuální zastoupení složek na celkových výdajích ve zdravotnictví

Zdroj: ÚZIS [51]

Celková spotřeba léků a výdaje za léky na předpis hrazené ze zdravotního pojištění Následující tabulka č. 9 a obrázek č. 4 nám znázorní celkovou spotřebu léčiv v mld. Kč, v jednotlivých letech a podíl výdajů na léčiva na recept, hrazených ze zdravotního pojištění, na celkové spotřebě léčiv.

48

Tab. 9


Vývoj výdajů na léky celkem a na léky na předpis hrazené ze ZP (v mld. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Celková spotřeba léků

46,8

43,7

50,1

52,8

58,3

59,0

58,9

Výdaje za léky na předpis hrazené ze ZP

37,2

33,9

33,6

32,7

36,7

34,3

34,1

Zdroj: ÚZIS [51] Obr. 4

Podíl výdajů za léky na předpis hrazené ze ZP a za léky nehrazené ze ZP (v %)

Zdroj: ÚZIS [51]


49

S rostoucí celkovou spotřebou léků ve finančním vyjádření zároveň dlouhodobě klesá podíl výdajů za léky na předpis, hrazené ze zdravotního pojištění. U zkoumaného období mezi roky 2007 a 2008 celková spotřeba vzrostla a zároveň se snížil podíl výdajů za léky na předpis hrazené ze zdravotního pojištění. Tuto změnu lze přisuzovat cenové a úhradové regulaci ze strany SÚKLu, který v roce 2008 provedl přehodnocení maximálních cen u všech regulovaných léčivých přípravků a zahájil revizi úhrad, která mohla přinést zdravotním pojišťovnám úsporu na výdajích za léky hrazené ze zdravotního pojištění 0,9 mld. Kč (Tab. 9). Tento trend můžeme sledovat dlouhodobě, od roku 2005, do roku 2011, kde se výdaje na léky na předpis, hrazené ze zdravotního pojištění dlouhodobě snižují, s výjimkou roku 2009. Pravidelné revize úhrad tedy snižují výdaje zdravotních pojišťoven na hrazené léky. Domníváme se, že přechod na transparentní systém stanovení úhrad byl úspěšný a stanovení úhrady ve výši nejnižší nalezené ceny společně s pravidelnými revizemi cen úhrad přináší úspory zdravotním pojišťovnám. Uspořené finanční prostředky mohou zdravotní pojišťovny vynaložit na moderní nákladné léčivé přípravky. Zvýšenou celkovou spotřebu léčiv musíme také zohlednit na základě změny snížené sazby DPH, ke které došlo od 1. 1. 2008, kdy podle zákona 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů se zvýšila snížená sazba DPH z 5% na 9%. Jelikož je většina léčiv zařazena ve snížené sazbě DPH, muselo se toto zvýšení projevit ve vyšších cenách léčiv. Příjmy a náklady zdravotních pojišťoven v jednotlivých letech Na základě ekonomických informací ve zdravotnictví v roce 2008 uvádíme následující statistiky. Příjmy zdravotních pojišťoven se mezi obdobím roku 2007 a 2008 zvýšily. V roce 2007 byly 210 183 mil. Kč a v roce 2008 byly 216 459 mil. Kč, což představuje nárůst 3,0% oproti předchozímu roku. Náklady zdravotních pojišťoven na celkovou péči se také zvýšily. V roce 2007 byly celkové náklady 180 657 mil. Kč a v roce 2008 byly náklady na celkovou zdravotní péči ve výši 190 294 mil. Kč, což představuje meziroční nárůst 5,3%. [50] V obou letech přesahují celkové příjmy celkové náklady, zdravotní pojišťovny jsou tedy ziskové. Z celkových nákladů zdravotních pojišťoven tvoří náklady na léky v roce 2007 podíl 21,5% a v roce 2008 je podíl nákladů na léky 20,3%, tudíž o 1,2% méně. Náklady zdravotních pojišťoven na jednoho pojištěnce v segmentu prodeje léků na recept meziročně také klesly. [50] Příjmy zdravotních pojišťoven se dále skládají ze státních plateb za osoby, za které platí zdravotní pojištění stát. Stát zaplatil mezi lety 2007 a 2008 méně za osoby, za které platí zdravotní pojištění, přitom počet pojištěnců, za které platí pojištění stát, meziročně vzrostl o 51 808 osob, nejvíce přibylo poživatelů důchodů a nezaopatřených dětí. [50] Meziroční pokles státních výdajů na zdravotním pojištění značí vyšší účast soukromých výdajů, především kvůli rostoucí výši doplatků za léky částečně hrazené pojišťovnou, jak můžeme vidět v tabulce č. 11. Podle ekonomických informací ve zdravotnictví v roce 2007 a 2008 byly tržby lékáren z prodeje léků následující. Mezi roky 2007 a 2008 klesly tržby lé-

50


káren od zdravotních pojišťoven, zvýšily se tržby od zdravotnických zařízení a tržby za volný prodej a doplatky. Vyšší tržby lékáren od zdravotnických zařízení mohou znamenat zvýšení výdajů za léčiva ve zdravotnických zařízeních, což znamená přesun výdajů pojišťoven na léčení závažných onemocnění ve zdravotnických zařízeních. [49, 50] Zájem zdravotních pojišťoven byl podle nás naplněn, neboť i když náklady zdravotních pojišťoven rostou rychleji než příjmy, pojišťovny jsou ziskovými subjekty a mají stanovenou rovnováhu mezi příjmy a náklady. Na úkor zvýšení výdajů obyvatel přinesla zdravotním pojišťovnám změna systému stanovení cen a úhrad léčiv snížení podílu na výdajích za léky hrazené ze zdravotního pojištění.

5.4 Pacienti Zájmem pacientů je získat kvalitní léčiva, za výhodnou cenu. Pro pacienta jako spotřebitele léčiv je zároveň důležitá jejich účinnost a dostupnost léčiv, především na léčbu závažných nemocí. Dopady změny cenové regulace na trhu léčiv na výdaje pacientů budeme hodnotit na základě údajů z Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva financí ČR a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Důležité jsou také údaje ze statistik rodinných účtů zpracované Českým statistickým úřadem. Údaje z předešlých institucí byly zpracovány ÚZIS do dokumentu Ekonomické informace ve zdravotnictví 2008 a 2011, ze kterých čerpáme data ke zpracování této kapitoly. Údaje z Ekonomických informací ve zdravotnictví 2011 používáme, protože jsou v tomto dokumentu některé údaje za rok 2007 a 2008 aktuálnější, než v dokumentech Ekonomické informace ve zdravotnictví 2007, 2008. Využitím dat z dokumentu Ekonomické informace ve zdravotnictví 2011 můžeme zjistit vývoj výdajů v následujících letech, po zavedení nové metodiky stanovení maximálních cen léčiv. Výdaje pacientů za léky v jednotlivých letech Následující tabulka č. 10 a obrázek č. 5 nám zobrazí výdaje pacienta na léky předepsané lékařem a na léky bez receptu a další léčiva. Léky předepsané lékaři jsou z větší části hrazeny zdravotními pojišťovnami (Obr. č. 4). Ceny léků hrazených ze zdravotního pojištění jsou regulované a lze pozorovat dopady na výdaje pacientů.


Tab. 10

Soukromé peněžní vydání na léky na jednoho obyvatele Léky předepsané lékařem

2007 2008 2009 2010 2011

51

v Kč 651 939 855 893 911

v %* 27,5 30,6 27,3 28,2 28,2

Léky bez receptu a další léčiva v Kč 781 739 858 854 926

v %* 32,9 24,1 27,4 27,0 28,7

*procentuální podíl ze všech peněžních vydání obyvatelstva na zdravotní péči Zdroj: ÚZIS [51] Obr. 5

Soukromé peněžní vydání na léky na jednoho obyvatele

Zdroj: ÚZIS [51]

Růst výdajů pacientů na léky předepsané lékařem mezi roky 2007 a 2008 je markantní. Každý pacient zaplatil o 44% více než v roce 2008, tedy o 288 Kč více. Vzhledem k těmto skutečnostem je meziroční růst výdajů na léky předepsané lékařem odůvodnitelný. Analyzujeme zde výdaje pacientů, předpokládáme tedy, že nakupovali léčiva včetně DPH a do jejich výdajů na léky předepsané lékařem a zároveň hrazené pojišťovnou zahrnujeme od roku 2008 regulační poplatky. V roce 2008 se zvýšila snížená sazba DPH z 5% na 9% [56], byly zavedeny regulační poplatky 30 Kč za každou položku hrazeného léku na receptu

52


a průměrná cena balení léčivého přípravku vzrostla o 17%. [44] Jak můžeme vidět v tabulce č. 11, přestože byl počet receptů na obyvatele v roce 2008 nižší než v roce 2007, meziročně zvýšené doplatky zajistily vyšší výdaje za léky na předpis. Tab. 11

Tržby lékáren z prodeje léků na jednoho obyvatele 2007

2008

8,72 ks

6,6 ks

Průměrný doplatek za recept/1 obyvatel

87 Kč

122 Kč

Tržby lékáren z prodeje volně prodejných léků/1 obyvatel

643 Kč

709 Kč

Počet receptů/1 obyvatel

Zdroj: ÚZIS [50]

Vzhledem k nákladným lékům na recept pacienti nakupovali méně volně prodejných léků, což nám vysvětluje obrázek č. 5. Snížení nákupu volně prodejných léků lze odůvodnit také neregulováním ceny těchto léčiv, tudíž mohou být ceny těchto léků značně vysoké, jestliže se k nim připočte neregulovaná obchodní přirážka a DPH, pak jsou pro pacienta příliš nákladné a hledá levnější lék u konkurence. Teoreticky vyšší ceny volně prodejných léků nám potvrzuje tabulka č. 11, kde meziročně vzrostly tržby lékáren z prodeje volně prodejných léků na jednoho obyvatele o 66 Kč. Pacienti z veškerých výdajů na zdravotní péči zaplatili v roce 2008 největší podíl právě za léky předepsané lékařem, a to 30,6% všech výdajů (tab. č. 10). Výdaje na léky tvoří každý rok největší podíl na celkových výdajích obyvatel na zdravotní péči. [50] V roce 2007 byly výdaje zcela odlišné, převažovaly výdaje za nákupy volně prodejných léků a výdaje za léky na předpis byly značně menší (absence regulačních poplatků, nižší sazba DPH). Tyto výkyvy se ustálily na téměř stejné hladině v roce 2009, což sledujeme na obrázku č. 5. Od roku 2009 se výdaje za léky na předpis a za léky volně prodejné pohybují na srovnatelné hladině a vykazují společně rostoucí trend. [51] Zásadní změnou pro pacienty od roku 2008 bylo zavedení regulačních poplatků. Regulační poplatky platí pacienti za recept, za návštěvu lékaře, za hospitalizaci a za pohotovost. V roce 2008 vybraly zdravotnická zařízení na regulačních poplatcích 5 571 mil. Kč. Největší část vybraly právě lékárny na poplatcích za recepty a to 2 411 mil. Kč, což představuje 43,3% ze všech uhrazených poplatků. [25] Hrazení regulačních poplatků má velký podíl na výdajích domácností na zdravotní péči. Tuto skutečnost nám potvrzuje i obrázek č. 3, kde došlo mezi roky 2007 a 2008 ke zvýšení soukromých výdajů o 2,7%.


53

Z kapitoly 5.2 již víme, že nejvyšší nárůst průměrné ceny balení mezi roky 2007 a 2008 byl u ATC skupiny léčiv, která má nejdražší balení a zároveň spotřeba léčiv této ATC skupiny byla ve finančním vyjádření nejvyšší. Léčiva této skupiny se používají na léčbu závažných onemocnění. Z těchto skutečností lze usuzovat, že vybrané peněžní prostředky na regulačních poplatcích byly investovány do výzkumu a výroby léčiv na závažná onemocnění. Pacientovi tedy vzrostly výdaje za léky, ale jeho navíc vynaložené peněžní prostředky se přesunuly na výrobu kvalitnějších léků na závažná onemocnění. Dostupnost kvalitnějších léčiv byla zvýšena, ovšem na úkor vyšších výdajů pacienta. Z tabulky č. 6 usuzujeme, že pacienti spotřebovali v roce 2008 méně balení léčivých přípravků oproti roku 2007, ale za vyšší cenu, za předpokladu, že všechny dodávky léčivých přípravků byly pacienty spotřebovány. Jejich zájem získat léky za výhodnou cenu tedy nebyl naplněn. V roce 2008 si za léky na předpis hrazené ze zdravotního pojištění museli připlatit.

54

Závěr

6 Závěr Zdravotnictví je nákladným odvětvím spojeným s rychle rostoucími náklady na novou techniku a pomalu rostoucími zdroji na krytí nové techniky. Nesoulad mezi výdaji a zdroji na krytí vede stát k vytvoření zdravotnického systému, který by zajišťoval dostupnou zdravotní péči všem obyvatelům bez ohledu na jejich finanční situaci, podle Listiny základním práv a svobod. Vlády kontrolují dostupnost zdravotní péče prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění. Do veřejného zdravotního pojištění přispívá každý obyvatel ČR, zaměstnavatelé a stát. Pojištěnec je pak ošetřen ve zdravotních zařízeních z peněz veřejného zdravotního pojištění, které spravují zdravotní pojišťovny. V práci se podrobně zabýváme dostupností léčiv. Trh léčiv můžeme označit jako trh se zbožím uspokojující základní lidské potřeby, proto je důležité, aby bylo toto zboží dostupné všem obyvatelům. Na zajištění dostupnosti léčiv se podílí všechny subjekty farmaceutického trhu, společně totiž vytvářejí lékovou politiku. Cílem lékové politiky je zpřístupnit kvalitní, účinné léky za limitovaný objem financí lidem, kteří je potřebují. V lékové politice je dostupnost léčiv zajištěna cenovou regulací léčiv. Cenové regulaci léčiv podléhají léčiva plně nebo částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Jedná se o léky, které nemají na trhu s léčivy dostatečnou konkurenci, a mohlo by docházet k nastavení vysokých výrobních cen za tyto léky, což by si všichni obyvatelé nemohli z finančních důvodů dovolit. Cenová regulace léčiv se provádí prostřednictvím stanovení maximální ceny pro výrobce a stanovení maximální obchodní přirážky pro distributory a prodejce léků. V bakalářské práci porovnáváme dva systémy cenové regulace léčiv, a to podle platné legislativy do 31. 12. 2007 a podle platné legislativy od 1. 1. 2008. Do konce roku 2007 byla cenová regulace léčiv prováděna Ministerstvem financí ČR, které stanovovalo maximální ceny léčiv podle prokazatelných ekonomických nákladů a přiměřeného zisku předchozího roku. Od roku 2008 provádí cenovou regulaci Ministerstvo zdravotnictví ČR, které svou funkci deklarovalo na Státní ústav pro kontrolu léčiv. SÚKL stanovuje maximální cenu léčiv na základě průměru nejnižších cen daného léčiva ve třech zemích referenčního koše, či v zemích EU nebo podle ceny nejblíže terapeuticky porovnatelného léku. Přínosem změny systému byl vznik transparentního systému cenové regulace léčiv. Od roku 2008 je totiž rozhodnutí o ceně přezkoumatelné a lze se proti němu odvolat. Plně transparentní systém ovšem porušuje nadměrná pravomoc SÚKLu, který je nyní odpovědný za celou cenovou regulaci léčiv. Důležitou změnou od roku 2008 oproti systému cenové regulace léčiv do roku 2007 byla zavedení regulačních poplatků za koupi léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění. V praktické části jsme se zaměřili na zkoumání možných dopadů změny cenové regulace léčiv na zainteresované skupiny. Jedná se o farmaceutické společnosti, jejichž cílem je maximalizace zisku a o pacienty, kteří požadují účinné a kvalitní léky za přijatelnou cenu. Zájmy těchto dvou subjektů jsou očividně protichůdné. Třetí zkoumanou zájmovou skupinou jsou zdravotní pojišťovny,

Závěr

55

které hrají roli prostředníka mezi farmaceutickými společnostmi a pacienty, jejich cílem je zajistit rovnováhu mezi náklady na léky a příslušnými rozpočty, ze kterých se léky hradí. Možné dopady změny cenové regulace léčiv na farmaceutické společnosti hodnotíme na základě spotřeby léčiv v jednotlivých letech. U pacientů a zdravotních pojišťoven hodnotíme dopady změny cenové regulace léčiv na základě jejich výdajů za léky a na základě spotřeby léčiv v jednotlivých letech. U farmaceutických společností jsme vyjádřili spotřebu léčiv ve finančních ukazatelích a v počtech balení. Zjistili jsme, že spotřeba léčiv v roce 2007 byla nejvyšší v posledním čtvrtletí 2007. Důvodem byl nižší objem dodávek léčiv ve třetím čtvrtletí roku 2007 a předzásobení pacientů před zavedením regulačních poplatků, které vešly v platnost od 1. 1. 2008. Farmaceutické společnosti měly nejvyšší zisky za rok 2007 v posledním čtvrtletí. Co se týče srovnání celkové spotřeby léčiv mezi roky 2007 a 2008, došlo k nárůstu spotřeby léčiv ve finančním vyjádření a k poklesu spotřeby léčiv vyjádřené v počtech balení. Jestliže došlo k poklesu spotřeby léčiv v počtu balení, a zároveň došlo k růstu spotřeby léčiv ve finančním vyjádření, pak může být nižší spotřeba léčiv v počtech balení v roce 2008 způsobena růstem průměrné ceny jednoho balení léčiv, a to u všech ATC skupin léčiv. Přestože počet balení klesá, finanční ohodnocení dodávek balení roste. Za předpokladu, že cena s maximální obchodní přirážkou představuje tržby farmaceutických společností, nejsou potom změnou výpočtu maximální ceny výrobci ani distributoři léčiv poškozeni. Farmaceutické společnosti vyrábějí i dodávají méně a zároveň prodávají dráže, což zvyšuje jejich možný zisk. Z celkových výdajů zdravotních pojišťoven jsme zjistili, že trvá absolutní růst výdajů ve zdravotnictví, při zachování základních relací mezi jednotlivými zdroji financování. Celkové výdaje zdravotních pojišťoven mezi roky 2007 a 2008 vzrostly. Na celkových výdajích se navýšil podíl soukromých výdajů a výdajů zdravotních pojišťoven, podíl státních výdajů poklesl. Zavedením regulačních poplatků tedy stát přenesl část svých výdajů na výdaje pacientů. Mezi roky 2007 a 2008 klesly tržby lékáren od zdravotních pojišťoven a zvýšily se tržby od zdravotnických zařízení. Vyšší tržby lékáren od zdravotnických zařízení mohou znamenat zvýšení výdajů za léčiva ve zdravotnických zařízeních, což znamená přesun výdajů zdravotních pojišťoven na léčení závažných onemocnění ve zdravotnických zařízeních, což bylo také cílem reformy cenové regulace léčiv, zvýšit dostupnost léčby závažných onemocnění. Z celkové spotřeby léčiv v mld. Kč a z výdajů zdravotních pojišťoven na léčiva na předpis hrazených ze ZP jsme vyhodnotili dopady změny cenové regulace léčiv na zdravotní pojišťovny. Mezi roky 2007 a 2008 celková spotřeba léčiv vzrostla a zároveň se snížil podíl výdajů zdravotních pojišťoven za léky na předpis hrazené ze ZP, tedy za léky, u kterých je stanovena maximální cena a pacienti platí za jejich koupi v lékárně regulační poplatek 30 Kč. Snížení výdajů zdravotních pojišťoven za léky může také odpovídat zahájení revize úhrad u léků hrazených ze ZP. Domníváme se, že přechod na transparentní systém cenové regulace léčiv byl pro zdravotní pojišťovny pozitivním krokem, neboť došlo ke snížení výdajů zdravotních pojišťoven na léky hrazené ze ZP. Odpovídá tomu také skutečnost, že přestože náklady zdravotních

56

Závěr

pojišťoven rostou rychleji než jejich příjmy, jsou zdravotní pojišťovny stále ziskovými subjekty a mají tak stanovenou rovnováhu mezi příjmy a náklady, což je jejich hlavním cílem. Dopady změny cenové regulace na trhu léčiv na pacienty jsme vyhodnotili na základě výdajů pacientů za léky předepsané lékařem, protože ty jsou z větší části hrazeny ze ZP, tudíž je jejich cena regulovaná. Růst výdajů pacientů na léky na předpis mezi roky 2007 a 2008 byl markantní. Pacienti utratili v roce 2008 více peněz za léky na předpis hrazené ze ZP než za volně prodejné léky. V roce 2007 tomu bylo naopak. Důvodem může být zavedení regulačních poplatků a zvýšení snížené sazby DPH z 5% na 9%. Z veškerých výdajů na zdravotní péči pacienti zaplatili nejvíce právě za léky na předpis hrazené ze ZP. Na základě spotřeby léčiv vyjádřené v mld. Kč a v počtech balení usuzujeme, že pacienti spotřebovali méně balení léčiv než v roce 2007, a za tyto balení si museli zároveň připlatit, protože vzrostla průměrná cena za jedno balení léčiv. Nejvyšší nárůst průměrné ceny balení mezi roky 2007 a 2008 byl u ATC skupiny léčiv, která se používají na léčbu závažných onemocnění, tato léčiva mají zároveň nejdražší balení a spotřeba těchto léčiv byla ve finančním vyjádření nejvyšší. Z těchto skutečností lze usuzovat, že vybrané peněžní prostředky na regulačních poplatcích byly investovány do výzkumu a výroby léčiv na závažná onemocnění. Pacientovi tedy vzrostly výdaje za léky, ale jeho navíc vynaložené peněžní prostředky se přesunuly na výrobu kvalitnějších léků na závažná onemocnění. Dostupnost kvalitnějších léčiv byla zvýšena, ovšem na úkor vyšších výdajů pacienta. Pacienti spotřebovali v roce 2008 méně balení léčivých přípravků oproti roku 2007, ale za vyšší cenu. Jejich zájem získat léky za výhodnou cenu tedy nebyl naplněn. V roce 2008 si za léky na předpis hrazené ze zdravotního pojištění museli připlatit.

Zdroje

57

7 Zdroje Monografické publikace [1] BALDWIN R., CAVE M. Understanding regulation : Theory, Strategy and Practice. New York: Oxford University Press, 1999. ISBN 978-01-9877-438-9. [2] DOLANSKÝ, H. Ekonomika zdravotnických a sociálních služeb. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2008. 133 s. ISBN 978-80-7248-482-9. [3] DOLANSKÝ, H. Veřejné zdravotnictví. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2008. 223 s. ISBN 978-80-7248-494-2. [4] DURDA, L. Analýza procesu tvorby a realizace lékové politiky v České republice. In: Zdravotní politika a ekonomika – č. 1/2003. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2003. 151 s. ISSN: 1213-8096. [5] FUCHS K., TULEJA P. Základy ekonomie. 2. upr. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 347 s. ISBN 80-86119-94-7. [6] HEISSLER H., VALENČÍK R., Wawrosz P. Mikroekonomie: základní kurz. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010, 300 s. ISBN 978-8074080-39-5. [7] HOLMAN, R. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011. 696 s. ISBN 97880-74000-06-5. [8] JUREČKA, V. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 360 s. ISBN 97880-274-3259-6. [9] MANKIW, N. G. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 763 s. ISBN 80-7169-891-1. [10] MUSIL, P. Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 301 s. ISBN 978-80-7380-207-3. [11] PRÁZNOVCOVÁ L, STRNAD, L. Zdraví, zdravotnictví a léková politika v ČR a v zemích EU. 2. vyd. Praha: Astra Zeneca Czech Republic, Maxdorf, 2005. 76 stran. ISBN 80-7345-075-5. [12] ROTHBARD, Murray N. Ekonomie státních zásahů. Praha: Liberální institut, 2001. 464 s. ISBN 80-86389-10-3. [13] ROTHBARD Murray N. Zásady ekonomie: od lidského jednání k harmonii trhů. Praha: Liberální institut, 2005. 755 s. ISBN 80-86389-27-8. [14] SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 18. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007. 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. [15] SLANÝ, A. a kol. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. 1. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 375 s. ISBN 80-7179-738-3. [16] SLANÝ, A., ŽÁK M., Hospodářská politika. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. 271 s. ISBN 80–7179–237–3. [17] SOUKUPOVÁ, J. et al. Mikroekonomie. 3. Doplněné vyd. Praha: Management press, 2002. 548 s. ISBN 80-7261-061-9. [18] VYSLOUŽILOVÁ, K. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. In DOLANSKÝ, H. Ekonomika zdravotnických a sociálních služeb. 1. Vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2008. S. 133. ISBN 978-80-7248-482-9.

58

Zdroje

Internetové zdroje [19] AIFP: Kdo jsme. O nás. [online]. 2008. [cit 2013-02-12]. Dostupné z WWW: . [20] APATYKÁŘ: České lékárenství v roce 2012. Lékárenství u nás. [online]. 2013. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z WWW: . [21] APATYKÁŘ: Dr. Max může spolknout Lékárny Lloyds, ve dvou městech ale prodá některé lékárny. Lékárenství u nás. [online]. 2012. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z WWW: . [22] APATYKÁŘ: Počet lékáren v ČR stagnuje, řetězí se však stále více reálně i virtuálně. Lékárenství u nás. [online]. 2011. [cit. 2013-02-25] Dostupné z WWW: . [23] APOTEX (ČR), spol. s r.o.: Generika. Produkty. [online]. 2011. [cit. 201302-10]. Dostupné z WWW: < http://www.apotex.cz/cs/produkty/generika >. [24] ČAFF: Programové prohlášení. O nás. [online]. 2013. [cit. 2013-02-12]. Dostupné z WWW: . [25] ČSÚ: Výsledky zdravotnických účtů ČR 2000 až 2010. Zdravotnictví, pracovní neschopnost. [online]. 2012. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z WWW: . [26] DAŇHELOVÁ Š. Subjekty působící na farmaceutickém trhu. Marketingové noviny. 2003. [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupný z WWW: . [27] FÉROVÁ NEMOCNICE: Regulační poplatky. Platby ve zdravotnictví. [online]. 2012. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW: . [28] KOŘÍSTKOVÁ, B, GRUNDMANN, M. Metodika studia spotřeb léků. Klinická farmakologie a farmacie [online]. 2006. [cit. 2013-01-28]. Dostupné z WWW: . [29] Listina základních práv a svobod. [online]. 1992. [cit. 2013-02-22]. Dostupné z WWW: . [30] LOK-SČL: Úvodní informace. Lékařský odborový klub svaz českých lékařů. [online]. 2010. [cit. 2013-02-06]. Dostupné z WWW: . [31] MAREČKOVÁ J., Postřehy z cenové regulace. Pharm Business Magazine. [Online]. 2008. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z WWW: . [32] MEDICAL TRIBUNE CZ: Léky soustavně zdražují od roku 2008 – stát a zákonodárci selhali úmyslně. Komentáře a názory. [online]. 2012. [cit. 2013-0315]. Dostupné z WWW: .

Zdroje

59

[33] MFČR: Výměr MF č. 1/16/2006. Cenový věstník Ministerstva financí ČR. [online]. 2006. [cit. 2013-03-11.] Dostupné z WWW: . [34] MZČR: Cenový předpis ministerstva zdravotnictví 2/2009/FAR o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely. [online]. 2009. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z WWW: . [35] MZČR: Cenový předpis ministerstva zdravotnictví 1/2012/FAR o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely. [online]. 2011. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z WWW: < http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/cenovy-predpis1/2012/far_5689_1953_3.html >. [36] MZČR: Cenová regulace léčiv. Léky [online]. 2012. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z WWW: . [37] MZČR: Zdravotní pojišťovny. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. [online]. 2012. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z WWW: . [38] SÚKL: Hodnocení dodávek distribuovaných léčivých přípravků za rok 2010. Dodávky a jiná hodnocení. [online]. 2011. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z WWW: . [39] SÚKL: Kontrola distribuce. Hodnocení činností odboru lékárenství a distribuce. [online]. 2012. [cit. 2013-02-16]. Dostupné z WWW: . [40] SÚKL: Kontrola lékáren. Hodnocení činností odboru lékárenství a distribuce. [Online]. 2012. [cit 2013-02-16]. Dostupné z WWW: . [41] SÚKL: Pacientské organizace. Přehled partnerů SÚKL [online]. 2012. [cit. 2013-02-20]. Dostupný z WWW: . [42] SÚKL: Přehled povolených výrobců a kontrolních laboratoří. Přehledy a seznamy. [Online]. 2013. [cit. 2013-02-07] Dostupné z WWW: . [43] SÚKL: Spotřeba léčiv v České republice v roce 2007. Dodávky a jiná hodnocení. [online]. 2008. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z WWW: . [44] SÚKL: Spotřeba léčiv v České republice v roce 2008. Dodávky a jiná hodnocení. [online]. 2009. [cit. 2013-03-22]. Dostupné z WWW: . [45] SÚKL: Státní ústav pro kontrolu léčiv. Úvod. [online]. 2013. [cit. 2013-223]. Dostupné z WWW: .

60

Zdroje

[46] SÚKL: Tisková zpráva: Činnost SÚKL v roce 2008. [online]. 2009. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z WWW: . [47] SVOPL: Úvod. Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků. [online]. 2013. [cit 2013-02-13]. Dostupné z WWW: < http://www.svopl.cz/>. [48] Úřad průmyslového vlastnictví: Vynálezy/Patenty. Průmyslová práva. [online]. 2013. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z WWW: . [49] ÚZIS: Ekonomické informace ve zdravotnictví 2007. [online]. 2010. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z WWW: . [50] ÚZIS: Ekonomické informace ve zdravotnictví 2008. [online]. 2010. [cit. 2013-03-25]. Dostupné z WWW: < http://www.uzis.cz/publikace/ekonomickeinformace-ve-zdravotnictvi-2008>. [51] ÚZIS: Ekonomické informace ve zdravotnictví 2011. [online]. 2012. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z WWW: < http://www.uzis.cz/publikace/ekonomickeinformace-ve-zdravotnictvi-2011>. [52] VITALION: Antiinfektivum. Léky. [online]. 2012. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z WWW: . [53] WHO: ATC/DDD Index. Collaborating centre for Drug statistics Methodology. [online]. 2012. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z WWW: < http://www.whocc.no/atc_ddd_index/?code=C03AA08&showdescription=yes >. [54] Zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. [online.] 1991. [cit. 201302-05]. Dostupné z WWW: . [55] Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. [online]. 1997. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z WWW: . [56] Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. [online]. 2007. [cit. 2013-03-01]. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ref_verej_financ_34754.html?year =2007>. [57] Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů. [online]. 2007. [cit. 2013-03-01]. Dostupné z WWW: < http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/leciva_5619_2493_11.html>. [58] Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách. [online]. 1990. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z WWW: < http://zakony-online.cz/>. [59] 2009 IMS Hospital book and pharmaceutical index. IMS Health A. G. [online]. 2009. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW: .

Seznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek AIFP – Asociace inovativního farmaceutického průmyslu ATC – Anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace ČAFF – Česká asociace farmaceutických firem ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika DDD – Definovaná denní dávka DPH – Daň z přidané hodnoty EU – Evropská unie FO – Fyzická osoba HDP – Hrubý domácí produkt LF – Lékařská fakulta MFČR – Ministerstvo financí České republiky MZČR – Ministerstvo zdravotnictví České republiky SÚKL – Státní ústav pro kontrolu léčiv SVOPL – Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků ÚZIS – Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky WHO – World health organization ZP – Zdravotní pojištění

61

Cenová regulace na trhu léčiv a její dopady na postavení zájmových skupin

Recommend Documents