REGULACE MALOOBCHODNÍHO TRHU A JEJÍ DOPADY
Seminář v Poslanecké sněmovně parlamentu ČR, 19/11/2012
Příspěvky
Tomáš Drtina ( jednatel INCOMA GfK a zároveň GfK Regional Lead Retail Research and Shopper Insight CEE&META)
Maloobchod v České republice a jeho zákazníci; významné tržní subjekty a jejich pozice
Pavel Urban (partner společnosti CRS economics) Ekonomické aspekty tržní síly a regulace maloobchodního trhu
Robert Pelikán (partner advokátní kanceláře Vrána & Pelikán) Vztah stávající právní úpravy dle zák. č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů, a jejím zneužití, stávající aplikační praxe a práva EU, zejména tzv. konvergenční klausule
MALOOBCHOD V ČESKÉ REPUBLICE A JEHO ZÁKAZNÍCI, VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SUBJEKTY A JEJICH POZICE. VZTAHY MEZI OBCHODNÍKY A DODAVATELI Tomáš Drtina, INCOMA GfK
ROLE OBCHODU V ČESKÉ EKONOMICE • během uplynulých dvou desetiletí došlo k zásadní kvantitativní přeměně českého maloobchodu, který svým charakterem dnes patří v Evropě k nejmodernějším • významný zdroj HDP a hrubé přidané hodnoty • významný zdroj zaměstnanosti (3 z 10 největších zaměstnavatelů v zemi jsou obchodní řetězce), vytváří pracovní příležitosti po celé zemi, včetně chudších oblastí s vyšší nezaměstnaností (úroveň mezd ovšem pod celostátním průměrem) • vytváří prostor pro aktivity téměř tří set tisíc podnikatelských subjektů • přináší investice (v řádu stovek mld. Kč) • jsou také velmi významnými plátci daní (největší obchodní společnosti zaplatí ročně na daních a sociálním a zdravotním pojištění přes 2 mld. Kč) • v nabídce drtivé většiny širokosortimentních obchodníků dominují domácí dodavatelé (kde hlavní fáze výroby probíhá zcela nebo z velké části na území ČR), jejich podíl se pohybuje zpravidla kolem 70-85 % (dle kategorie) • fungují v regionech i jako určité multiplikátory zaměstnanosti – je na ně navázána řada dalších dodavatelů produktů, technologií i služeb • společenská zodpovědnost 4
SPOKOJENOST ZÁKAZNÍKŮ S NABÍDKOU MALOOBCHODU SE VÝRAZNĚ ZVÝŠILA VÝVOJ SPOKOJENOSTI ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ S HLAVNÍM NÁKUPNÍM MÍSTEM POTRAVIN Podíl velmi spokojených s daným faktorem
Podíl velmi + spíše spokojených s daným faktorem 1991
1997
2011
šíře sortimentu
68
91
88
34
cenová úroveň zboží
24
66
84
38
51
čerstvost a kvalita zboží
70
90
92
39
50
čistota v prodejně
89
90
90
1997
2011
šíře sortimentu
40
52
cenová úroveň zboží
15
čerstvost a kvalita zboží čistota v prodejně
Pramen: SHOPPING MONITOR 1997-2012
• U všech významných faktorů došlo zásluhou zvýšení kvantity i kvality nabídky ke zřetelnému zvýšení podílu spokojených zákazníků •
V posledních letech se již spokojenost s většinou faktorů příliš nemění a zůstává na stabilně vysoké úrovni. Výjimkou je spokojenost s cenami, která dosáhla při posledním měření úctyhodných 84 %, což představuje vysoký vzestup např. oproti roku 1997 (kdy to bylo jen 66%) či dokonce roku 1991, kdy ještě na trhu nepůsobily žádné mezinárodní řetězce, konkurence byla minimální, a kdy „nespokojeny s cenami“ byly více než ¾ domácností. 5
VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÉHO KLIMATU NENÍ POVZBUDIVÝ .
ČEŠTÍ ZÁKAZNÍCI PATŘÍ K NEJPESIMISTIČTĚJŠÍM V EVROPĚ .
… A KRIZE VÝZNAMNĚ POZNAMENÁVÁ NÁKUPNÍ CHOVÁNÍ Ovlivnila současná ekonomická krize vaše chování při nákupu potravin a základního nepotravinářského zboží? 100% 90% 80% 70%
14 21
28
30
60%
30%
39
20% 10%
• Nejvíce pociťují složitou ekonomickou situaci zákazníci s nižším vzděláním, starší lidé a osoby s nižšími příjmy.
50
• Dobrou zprávou pro zákazníky je, že obchodníci a dodavatelé dokázali navzdory růstu daní i externích nákladů tlakem na vlastní náklady a díky různým typům slevových akcí díky udržet spotřebitelské ceny na přijatelné hladině.
34
37
28
22
0%
2009 Určitě ne
2010 Spíše ne
2011
Spíše ano
Určitě ano
• Rok od roku roste podíl domácností uvádějících, že současná ekonomická situace má vliv na změnu jejich nákupního chování
30 32
50% 40%
4
8
10
11
2012
OBCHOD PLNÍ PRO SPOTŘEBITELE NEOCENITELNOU ÚLOHU – TLUMÍ CENOVÉ SKOKY PRVOVÝROBY • Ceny potravin v ČR byly (dle Eurostatu) v roce 2011 páté nejnižší v rámci zemí EU. • Právě zásluhou obchodu se loňský dramatický nárůst cen zemědělské výroby (+19,1 %) prakticky nepromítl do cen spotřebitelských, tj. nepřenesl tyto zvýšené náklady producentů na spotřebitele. Při zhoršující se ekonomické situaci rostoucího počtu domácností tato skutečnost měla nepochybně i výrazně pozitivní sociální efekt. Tento fakt byl nesmírně důležitý pro to, aby nedošlo k omezení dostupnosti oblíbených výrobků či ke snížení životní úrovně. INDEX CENOVÉHO VÝVOJE (2011 vs. předchozí rok) Indexy cen zemědělských výrobců
Indexy spotřebitelských cen Pramen: ČSÚ
Zemědělská výroba celkem … rostlinná výroba bez ovoce a zeleniny … ovoce a zelenina … hospodářská zvířata a živočišné výrobky Potraviny a nealkoholické nápoje
119,1 % 132,4 % 94,1 % 107,6 % 104,6%
• Za zmínku stojí vysoká míra využívání akčních slev - české domácnosti v roce 2011 utratily již téměř polovinu svých výdajů za balené potraviny za zboží ve slevě (je to umožněno tím, že obchodníci ani dodavatelé u vybraných výrobků po určité období nepracují s obvyklou marží, ale s minimální). Benefity tohoto přístupu tak čerpá především český spotřebitel, kterému tato praxe přibližuje i jinak cenově hůře dostupné položky.
VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SUBJEKTY A JEJICH POZICE
ÚROVEŇ KONCENTRACE ČESKÉHO MALOOBCHODNÍHO TRHU JE NÍZKÁ TRŽNÍ PODÍLY 10 NEJVĚTŠÍCH ŘETĚZCŮ (rychloobrátkové zboží) Společnost
Prodejny
Ahold CR, a.s. Kaufland ČR, v.o.s. Tesco Stores ČR, a.s. Penny Market obch. spol.s r.o. Makro Cash&Carry ČR, a.s.*
Albert, Albert hyper. Kaufland
Coop (všechny sítě)* Lidl ČR Billa, a.s. Globus ČR, k.s. Spar česká obchodní společnost, s.r.o. DM Drogerie Markt Hruška TOP 10 celkem
Penny Market Makro Coop, Terno, Tuty, Tip, Jednota, aj. Lidl Billa, BigBilla Globus Interspar, Spar, CitySpar dm Hruška
Tržní podíl dle maloobchodního obratu 9,7 % 9,3 % 8,1 % 7,7 % -
Tržní podíl (včetně VO a nákup. aliancí)
9,7 % 9,3 % 8,1 % 7,7 % 6,6 %
-
6,5 %
5,8 % 5,8 % 4,2 %
5,8 % 5,8 % 4,2 %
2,8 %
2,8 %
1,5% 1,0% 55,9 %
* velkoobchod, případně centrála sdružující 66,6 % několik desítek samostatných společností
• Navzdory obecným představám je český obchodní trh velmi nekoncentrovaný. Ani jeden z řetězců neměl v roce 2011 na trhu rychloobrátkového zboží v ČR tržní podíl převyšující 10 %, což představuje v Evropě poměrně unikátní situaci. • Celkově kontroluje pětice největších společností 40,6 % českého rychloobrátkovéo trhu, desítka největších pak necelých 56 % (podíly na celkovém maloobchodním trhu včetně nepotrav. zboží jsou nižší). 11
V RÁMCI EVROPY PATŘÍ ČR JEDNOZNAČNĚ K ZEMÍM S NEJNIŽŠÍ MÍROU KONCENTRACE MALOOBCHODNÍHO TRHU MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MÍRY KONCENTRACE MALOOBCHODNÍHO TRHU (tržní podíly TOP1, TOP3 a TOP5 řetězců na potravinářském trhu)
• Zatímco v drtivé většině zemí ovládá největší řetězec 20-30 % rychloobrátkového trhu, v ČR to není ani 10 %. Podobně je to i v případě tří nejsilnějších řetězců (většina zemí 40-60 %, Česko ani ne 28 %) či pěti největších hráčů. • Znamená to, že vyjednávací síla řetězců v Česku vůči dodavatelům je jedna z nejslabších v Evropě.
Pramen: Planet Retail 12
PESTROST NABÍDKY V REGIONECH • I na lokální úrovni je míra konkurence mezi obchodníky velmi vysoká a žádný z řetězců si nemůže dovolit jakkoliv zneužívat svou tržní pozici. • Většina populace žije v okresech, kde je přítomno minimálně 7 (zpravidla ovšem více) různých řetězců. Vedle toho samozřejmě existují v každém okrese další stovky nezávislých prodejen.
PŘÍTOMNOST HLAVNÍCH POTRAVINÁŘSKÝCH ŘETĚZCŮ V JEDNOTLIVÝCH OKRESECH 11-12 řetězců 9-10 řetězců 7- 8 řetězců 5-6 řetězců 3-4 řetězce
5 20 33 18 1
Pramen: INCOMA GfK
13
KONCENTRACE NA STRANĚ DODAVATELŮ • Tržní podíl je významným indikátorem významnosti tržní pozice a má zásadní dopad na vyjednávací pozici obchodu vůči dodavatelům a naopak, byť jistě není jediným relevantním kritériem. • V řadě kategorií rychloobrátkového zboží je tržní význam i jen jednoho dodavatele silnější než 3 největších obchodníků dohromady! Zatímco tržní podíl 3 největších řetězců v zemi byl v roce 2011 pod úrovní 28 %, výsledky reprezentativního panelu domácností České republiky (GfK Czech) potvrzují výrazně vyšší dominanci na dodavatelské straně, a to ve většině sledovaných kategorií. • Nejmarkantnější je vysoká míra tržní dominance dodavatelů v kategoriích prací a čisticí prostředky , minerální vody, pivo, sycené nealko nápoje, sušenky . Dalšími kategoriemi s výrazně vysokým tržním podílem největších dodavatelů jsou např. čokoládové výrobky, tuky, jogurty či ovocné džusy, drůbež, vejce, aj. • Pokud bychom se podívali do dílčích subkategorií, objevíme řadu takových, kde obchodní řetězce téměř nemají na výběr a jsou odkázány jen na minimální počet dodavatelů (v subkategorii margarínů největší dodavatel ovládá 4/5 trhu). • Samostatným tématem jsou „nenahraditelní“ dodavatelé (byť obratově řádově menší než daný obchodní řetězec) konkrétního typu výrobků, za které neexistuje alternativa. • V řadě případů to tedy nejsou obchodníci, ale jejich dodavatelé, kteří mohou ve vyjednávání uplatňovat svou tržní sílu. Platí ovšem, že každý obchodní vztah je naprosto individuální a že významná tržní pozice ještě v žádném případě automaticky neimplikuje její zneužití. 14
POROVNÁNÍ TRŽNÍ POZICE OBCHODNÍKŮ A DODAVATELŮ POROVNÁNÍ VÝZNAMNOSTI TRŽNÍ POZICE OBCHODNÍKŮ A DODAVATELŮ Pramen: GfK, reprezentativní panel domácností
15
POROVNÁNÍ TRŽNÍ POZICE OBCHODNÍKŮ A DODAVATELŮ POROVNÁNÍ VÝZNAMNOSTI TRŽNÍ POZICE OBCHODNÍKŮ A DODAVATELŮ (vybrané produktové skupiny s vysokou koncentrací na straně dodavatelů)
16
VZTAHY MEZI OBCHODNÍKY A DODAVATELI, NAPĚTÍ NA TRHU • Jednání mezi dodavateli a obchodníky bývají velmi tvrdá a složitá a řeší se při nich celá řada parametrů, z nichž k nejproblematičtějším bodům patří dohody o cenách, ale i další platby a dodatečné kompenzace vyžadované obchodníky na dodavatelích. Ačkoliv jsou jednání často komplikovaná, bývá při nich ve většině případů nalezena shoda – cena, kterou jsou obě strany ochotné akceptovat. • Hlavní příčinou složitých vztahů mezi obchodníky a dodavateli není primárně tlak obchodníků na dodavatele, ale napětí na trhu – konkurence mezi obchodníky, tlak zákazníků na ceny, kapacitní limity obchodníků (nemožnost odebírat zboží od všech). Vztahy mezi obchodníky a dodavateli odrážejí v první řadě stav trhu (tj. vnějšího prostředí) a pouze z části jsou dány vlastní iniciativou zúčastněných firem. • Obecně je vnímána potřeba dobrých vztahů, ovšem názory na reálný vývoj se liší - na jedné straně víra ve společný užitek v případě plodné spolupráce, na druhé straně určitá skepse, zda je taková harmonie možná, pokud jak dodavatelé, tak obchodníci musejí sledovat především vlastní (prodejní) cíle.
17
DOPADY ZÁKONA O VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLE NA VZTAHY MEZI DODAVATELI A OBCHODNÍKY •
•
• •
Dodavatelé (a to z různých oblastí rychloobrátkového zboží) uvádějí, že zákon o významné tržní síle téměř ničemu nepomohl. Dodavatelům nezajistil ani zlepšení podmínek, ani nezjednodušil vyjednávání s řetězci, neboť jeho ustanovení není reálné uvést do praxe (řetězce své požadavky upraví tak, aby vyhovovaly zákonu). Jediný jeho přínos vidí dodavatelé v uzákonění 30denní splatnosti faktur a část z nich chválí i znemožnění prodeje pod nákupní cenou a zamezení nuceného odběru neprodaného zboží (zejména pekaři). Zákon, podle nich, rozhodně neodstranil snižování nákupních cen potravin, neznemožnil řetězcům vybírat speciální poplatky a rozhodně se mu nepodařilo ochránit domácí dodavatele před tvrdými obchodními praktikami řetězců. Pro obchodníky znamenal zákon o významné tržní síle zejména přepracování smluv se svými dodavateli a v řadě případů napomohl i ke zhoršení jejich vztahů s dodavateli, jejich pozici vůči dodavatelům nijak nezměnil. Obchodníci povětšinou nemají problém s uzákoněním 30denní splatnosti faktur, zásah státu do obchodních vztahů však považují za nevhodný a jsou spíše pro úpravu dodavatelsko-odběratelských vztahů prostřednictvím etického kodexu.
18
ZÁKON O VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLE SE NEOSVĚDČIL. JAK DÁL? • ZVTS vychází z nesprávného předpokladu, že míra tržní dominance je v první řadě determinována velikostí odběratele. Pouze analýza individuálního vztahu mezi konkrétním dodavatelem a konkrétním obchodním řetězcem ovšem může odhalit asymetrii vyjednávacích pozic jakožto nutnou podmínku možného nežádoucího zneužití vyjednávací síly jedné ze smluvních stran. • Současná podoba ZVTS je podle názorů většiny účastníků trhu neudržitelná. Vzhledem k závažným nedostatkům zákona (i jeho doposud předkládaných novel), se jako nejvhodnější jeví zrušení zákona. • Akceptovatelnou alternativou může být zásadní úprava tohoto zákona. Ta by měla být podložena předchozí podrobnou multikriteriální odbornou analýzou i širokou diskusí zúčastněných subjektů a vycházet mj. z následujících premis: - neměla by být diskriminační, tj. měla by postihovat všechny články řetězce dodavatelsko-odběratelských vztahů (tedy nejen obchodníky) - při posuzování „tržní síly“ by primárně měla brát do úvahy primárně hledisko tržního podílu a možnosti ovlivňovat obchodní vztah, ne pouze hledisko obratové - měla by mít na zřeteli zájem konečných spotřebitelů, a také ochranu malých a středních dodavatelů - neměla by být rozporu s evropskou legislativou týkající se tohoto tématu - neměla by představovat další byrokratickou zátěž pro dodavatele ani pro odběratele - mělo by k ní dojít rychle, aby se neprohlubovala současná právní i faktická nejistota, která do značné míry negativně ovlivňuje dotčený trh i jeho subjekty 19
EKONOMICKÉ ASPEKTY TRŽNÍ SÍLY A REGULACE MALOOBCHODNÍHO TRHU
Pavel Urban, CRS economics
VÝZNAMNÁ TRŽNÍ SÍLA ≠ DOMINANCE OBCHODNÍKŮ • Realita trhu maloobchodního nákupu – veškeré transakce se realizují na bázi dvoustranných jednání mezi dodavatelem a obchodníkem, v jejichž rámci si strany dohodnou individuální podmínky obchodu (včetně cen/slev, platebních podmínek atd.). • Žádný obchodník na českém trhu není v postavení, které by mu umožňovalo jednostranně ovlivnit tržní podmínky (zejm. množství a cenu). Významnou tržní sílu upravenou v ZVTS je nutné chápat ve smyslu vyjednávací síly obchodníka, nikoli jako „slabší formu dominance“. • Účelem ZVTS není proklamovaná „ochrana hospodářské soutěže proti jejímu podstatnému narušení“. Účelem ZVTS je ochrana dodavatelů proti vyjednávací síle obchodních řetězců. Je otázka, zda je taková ochrana žádoucí, a pokud ano, zda je v ZVTS optimálně nastavena. • Významná tržní síla je bilaterální (vztahový) koncept, který není v žádném ohledu ekvivalentní s dominancí. Existenci podmínek pro aplikaci ZVTS je třeba zkoumat na úrovni vztahu konkrétního dodavatele a obchodního řetězce.
21
VYVAŽUJÍCÍ SÍLA OBCHODNÍKŮ • Řada dodavatelů zaujímá na příslušném relevantním trhu pozici blížící se dominanci (pivo, nealko…). Nelze presumovat jejich slabší vyjednávací postavení či dokonce hovořit o ekonomické závislosti na obchodníkovi. • Ve skutečnosti může vyjednávací síla obchodníka působit jako vyvažující síla, která tlumí možné negativní projevy dominantního postavení dodavatele. Jakékoli omezení této vyvažující síly může mít negativní dopad na spotřebitele. Ochrana spotřebitele je přitom primárním hlediskem při ochraně hospodářské soutěže. • Galbraith (American Capitalism: The Concept of Countervailing Power, 1952): „…hlavní silou, která nutí prodávající, aby se řídili přáními zákazníků a udržovali ceny blízko nákladům, není konkurence mezi prodávajícími, ale vyvažující síla uplatňovaná silnými kupujícími.“ • Scherer a Ross (Industrial Market Structure and Economic Performance, 1990): „Kupující musí být dostatečně silný na to, aby zamezil monopolním cenám prodávajícího, ale musí postrádat tržní sílu jako prodávající, která by mu umožnila účtovat monopolní ceny.“
22
KONKURENCE NA TRHU MALOOBCHODNÍHO PRODEJE • Český trh maloobchodního prodeje je podle dostupných informací vysoce konkurenční. Vypovídá o tom jednak tržní struktura a jednak celková cenová hladina. • Tržní struktura měřena tzv. Hirschmann-Herfindahlovým indexem (HHI) vypovídá o podmínkách odpovídajících efektivně konkurenčnímu trhu. Povaha konkurence Dokonalá konkurence Monopolistická konkurence
Rozsah HHI Zpravidla < 0,2 Zpravidla < 0,2
Oligopol
0,2 - 0,6
Monopol
> 0,6
Intenzita cenové konkurence Vysoká Může být vysoká i nízká, podle míry produktové diferenciace Může být vysoká i nízká, podle povahy strategické interakce mezi aktéry Zpravidla nízká, pokud není monopol ohrožován vstupem nových aktérů (potenciální konkurencí)
• Pro český trh maloobchodního prodeje rychloobrátkového zboží vychází HHI přibližně 0,06.
23
KONKURENCE MEZI OBCHODNÍKY MÁ DOPAD NA DODAVATELE • Díky možnosti dodávat obchodníkům realizují dodavatelé řadu úspor. Konkurence mezi obchodníky a jejich vyjednávací síla vytváří tlak, aby dodavatelé nabyté úspory se svými odběrateli sdíleli. Skrze konkurenci na trhu maloobchodního prodeje jsou úspory přeneseny na koncové zákazníky ve formě nižších cen. • Obchodníci jsou konkurenčním tlakem nuceni trvale usilovat o minimalizaci nákladů. V opačném případě nemohou na trhu dlouhodobě ekonomicky obstát. Vysoká míra konkurence na trhu maloobchodního prodeje tak bezpochyby přispívá k tlaku obchodníků na snižování efektivních ceny, za které od dodavatelů potravinářské zboží nakupují. • Intenzivní konkurence mezi obchodníky může vést k tomu, že jsou dodavatelé nuceni spolupracovat na hranici ekonomické rentability. Tomu nelze nic vytknout, pokud na dodavatele nejsou přenášena nepřiměřená rizika a nečekané náklady. Fungování na hranici ekonomické rentability je žádoucí z pohledu konečných spotřebitelů, kterým zajišťuje minimální ceny, za předpokladu, že nejsou ohroženy investice.
24
ZÁKLADEM JE PROMYŠLENÍ DOPADŮ REGULACE • Každá regulace s sebou nese riziko regulatorního selhání (např. fenomén „ovládnutí regulátora“ či problém nezamýšlených důsledků regulace). Chyby regulátorů mohou být společensky velice nákladné. • Detailní analýza dopadů regulace (RIA – regulatory impact assessment) musí předejít porušení soukromých vlastnických práv. Proti regulaci je vždy nutné postavit „nulovou variantu“ - někdy je zkrátka nejlepším řešením nezasahovat. • Regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů v oblasti zemědělských a potravinářských produktů může mít negativní dopad na koncového spotřebitele. Povinnosti zavedené ZVTS potenciálně zvyšují náklady obchodníků, což se na konkurenčních trzích projeví ve zvýšení koncových cen pro spotřebitele (případně ve snížení kvality).
25
BYLA UVÁŽENA VŠECHNA RIZIKA? • Chybná koncepce a aplikace ZVTS může paradoxně vést k nežádoucí ochraně dominantních dodavatelů. To může mít za následek: 1. omezení nabídky a vyšší ceny vstupů (a tedy vyšší koncové ceny), 2. ochranu potenciálně ekonomicky neefektivních dodavatelů 3. možné další posílení pozice dominanta na úkor menších dodavatelů či dokonce přenesení dominance z jednoho trhu na jiný či •
ZVTS může rovněž vést k omezení poptávky po domácích výrobcích ve prospěch dovozů.
•
Regulace obchodních vztahů na trhu maloobchodního nákupu může dále utlumit konkurenci mezi obchodníky na následném trhu maloobchodního prodeje. Pokud jsou všechny řetězce podrobeny identické regulaci, která jim znemožňuje využít všech prostředků k minimalizaci nákladů, může to snižovat motivaci pro vzájemnou cenovou konkurenci.
26
VZTAH STÁVAJÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY DLE ZÁK. Č. 395/2009 SB., O VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLE PŘI PRODEJI ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH PRODUKTŮ, A JEJÍM ZNEUŽITÍ, STÁVAJÍCÍ APLIKAČNÍ PRAXE A PRÁVA EU, ZEJMÉNA TZV. KONVERGENČNÍ KLAUSULE Robert Pelikán, AK Vrána & Pelikán
