Regulace trhu mobilní komunikace v ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Regulace trhu mobilní komunikace v ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Ladislava Issever Grochová, Ph.D.

Brno 2014

Pavla Prusenovská

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Regulace trhu mobilní komunikace v ČR vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 10. května 2014

_______________________________

Abstract Prusenovská, P. Regulation on the Czech telecommunication mobile market. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2014. The bachelor thesis deals with analysis of Czech telecommunication market. Part of thesis is evaluation of competition on the market and it's impact on Czech customer. Subsequently the current situation is described considering new virtual operators to enter the market. The result of this work gives recommendations to mitigate negative impact on Czech customer. Keywords Competition, regulation, mobile services, mobile network operator, mobile virtual network operator, cellular company, price competition.

Abstrakt Prusenovská, P. Regulace trhu mobilní komunikace v ČR. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Tato bakalářská práce se věnuje analýze mobilního trhu v ČR. Součástí práce je zhodnocení cenové konkurence na trhu a její dopad na českého spotřebitele. Je popsána současná situace na tomto trhu se zaměřením na vstup virtuálních operátorů do odvětví. Závěr práce dává doporučení vedoucí ke zmírnění negativních dopadů na českého spotřebitele. Klíčová slova Konkurence, regulace, mobilní služby, mobilní operátor, virtuální operátor, mobilní společnost, cenová konkurence.

Obsah

4

Obsah 1

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod.......................................................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce................................................................................................................................ 10

2

Metodika

11

3

Teorie konkurence na trhu

13

4

3.1

Dokonalá konkurence ..................................................................................................... 14

3.2

Nedokonalá konkurence................................................................................................ 14

3.2.1

Monopol ..................................................................................................................... 15

3.2.2

Monopolistická konkurence............................................................................... 15

3.2.3

Oligopol ...................................................................................................................... 15

3.2.4

Kolektivní dominance – koluzivní jednání, jednání ve shodě ............... 16

Subjekty působící na trhu mobilní komunikace 4.1

5

18

Síťoví operátoři ................................................................................................................. 18

4.1.1

Telefónica Czech republic ................................................................................... 18

4.1.2

T-mobile ..................................................................................................................... 18

4.1.3

Vodafone .................................................................................................................... 19

4.1.4

Air Telecom .............................................................................................................. 19

4.2

Šedí operátoři .................................................................................................................... 20

4.3

Virtuální operátoři ........................................................................................................... 20

Regulace trhu

22

5.1

Cenová regulace ................................................................................................................ 23

5.2

Měření koncentrace na trhu ......................................................................................... 23

5.3

Ochrana hospodářské soutěže a relevantní trh .................................................... 25

5.4

Regulace mobilního trhu v České republice........................................................... 26

5.4.1

Český telekomunikační úřad ............................................................................. 26

5.4.2 Metody cenové regulace v telekomunikacích – nákladové modely výpočtu terminačních poplatků ......................................................................................... 26

Obsah

5

5.4.3

Propojovací poplatky a jejich regulace ze strany ČTÚ ............................. 28

5.4.4

Asociace provozovatelů mobilních sítí .......................................................... 29

5.4.5

Evropská asociace telekomunikačních operátorů .................................... 29

5.5

Regulace telekomunikací ze strany EU .................................................................... 30

5.5.1 6

Regulace roamingu ................................................................................................ 30

Trh mobilní komunikace v ČR

32

6.1

Vymezení sledovaného trhu......................................................................................... 32

6.2

Bariéry vstupu na český mobilní trh......................................................................... 32

6.2.1

Vstup na trh jako síťový operátor.................................................................... 32

6.2.2

Vstup na trh jako virtuální operátor ............................................................... 33

6.2.3

Aukce kmitočtů v roce 2012 a 2013 ............................................................... 33

6.3

Vývoj trhu mobilní komunikace ................................................................................. 34

6.3.1

Tržní podíl na trhu ................................................................................................. 34

6.3.2

Koncentrace na mobilním trhu ......................................................................... 36

6.3.3

Diverzifikace nabídky ........................................................................................... 38

6.3.4

Vývoj ceny propojovacích poplatků ................................................................ 39

6.4

Srovnání neomezených tarifů...................................................................................... 41

6.5

Tarifikace hovoru a její vliv na cenu volání ............................................................ 45

6.6

Analýza relevantního trhu č. 8 .................................................................................... 48

6.7

Vstup virtuálních operátorů na trh ........................................................................... 49

6.8

Změny na trhu po vstupu virtuálních operátorů ................................................. 51

6.8.1

Průměrná cena volání........................................................................................... 51

6.8.2

Finanční výsledky operátorů ............................................................................. 51

6.9

Tržní struktura mobilního trhu .................................................................................. 53

6.10 Zhodnocení cenové konkurence na mobilním trhu ............................................ 55 7

Trh mobilní komunikace v EU

59

7.1

Cenová válka v Polsku .................................................................................................... 59

7.2

Cenová válka ve Francii ................................................................................................. 62

8

Diskuse

64

9

Závěr

67

Obsah

6

10 Literatura

69

A

Přehled nabídky neomezených tarifních programů

77

B

Rozdělení virtuálních operátorů

78

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Vývoj počtu aktivních SIM karet k 31. 12 daného roku.

35

Obr. 2

Tržní podíl na trhu k 31. 12. 2012

36

Obr. 3

Vývoj hodnot HHI – dle počtu aktivních SIM karet

37

Obr. 4

Hodnoty HHI v zemích Evropy v roce 2012.

37

Obr. 5

Vývoj podílů prepaid a postpaid

39

Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých operátorů

39

Obr. 6

Vývoj ceny propojovacích poplatků

40

Obr. 7

Tarifikační perioda a její vliv na výslednou cenu volání.

47

Obr. 8 Virtuální operátoři v Evropě a jejich tržní podíly na národních mobilních trzích.

50

Obr. 9

55

Trend využívání služby přenosu mobilních čísel

Obr. 10

Vývoj ceny spotřebního koše – vysoká spotřeba

57

Obr. 11

Vývoj ceny spotřebního koše – nízká spotřeba

58

Obr. 12

Tržní podíl společností na polském trhu k 31. 12. 2012

60

Obr. 13 Vývoj průměrné ceny terminačních poplatků ve vybraných zemích EU.

60

Obr. 14

Asymetrické terminační poplatky v Polsku

61

Obr. 15

Tržní podíl na francouzském trhu k 31. 12. 2012

62

Obr. 16

Asymetrické terminační poplatky ve Francii.

63

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Charakteristiky tržních struktur

13

Tab. 2

Hodnoty HHI indexu

24

Tab. 3

Přehled nabídky tarifů s neomezeným voláním

42

Tab. 4

Navýšení ceny tarifu, varianta bez úvazku.

43

Tab. 5 Přehled nabídky tarifů s neomezeným voláním do všech sítí (před dubnem 2013).

44

Tab. 6

Přehled nabídky neomezeného volání u virtuálních operátorů

44

Tab. 7

Rozdílná tarifikace a vliv na cenu hovoru.

46

Tab. 8

Průměrná cena volání za minutu

51

Tab. 9

Porovnání finančních výsledků 2012 a 2013 u O2

52

Tab. 10

Porovnání finančních výsledků 2012 a 2013 u T-mobile

52

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Počátky mobilní komunikace v ČR se datují do roku 1991, kdy na trh vstoupil první mobilní operátor Eurotel (dnešní Telefónica O2). Své služby provozoval prostřednictvím sítě první generace, která sloužila pro přenos hlasu a byla srovnatelná s pevnou telefonní linkou. Mobilní telekomunikační služby ovládly trh v roce 2000, kdy počet aktivních SIM karet poprvé převýšil množství telefonních pevných linek. (ČSÚ, 2012) Na českém mobilním trhu patří dlouhodobě mezi největší poskytovatele mobilních služeb operátoři Telefónica O2, T-mobile a Vodafone. Jelikož doba pokročila, nezahrnují mobilní služby pouze služby hlasové (uskutečňování hovorů, SMS, MMS), ale poptávka se zvyšuje především po službách datových, které umožňují připojení k internetu. Pro udržení stávajících zákazníků je nezbytné, aby operátoři svou nabídku přizpůsobovali poptávce na trhu. Trh mobilní komunikace v ČR se v posledních letech potýká s nespokojeností zákazníků především s cenovou a regulační politikou. Spotřebitelé jsou nespokojeni s vysokými cenami, které neodpovídají kvalitě služeb, jež jim operátoři za tuto cenu poskytují. Nemusíme chodit příliš daleko, abychom zjistili, že v jiných evropských státech zákazníci volají levněji, než je tomu u nás. V Evropské unii se dlouhodobě řadíme k zemím, jejichž cenová hladina mobilních služeb je ve srovnání s jinými státy vysoká. Kritika směřuje především k národnímu telekomunikačnímu regulátorovi, kterého představuje Český telekomunikační úřad. Tomu je vytýkána především neschopnost dynamické regulace na tomto trhu. V posledních dvou letech prošla mobilní část českého telekomunikačního trhu velkými změnami. Situace na mobilním trhu se během roku 2012 a 2013 zásadně změnila. Do boje o zákazníky vstoupili noví hráči v podobě virtuálních operátorů. Český telekomunikační úřad od příchodu nových subjektů na trh očekával zvýšení konkurence, které by přispělo k plošnému snížení cen mobilních služeb. Reakcí na příchod nových konkurentů a hrozbu vstupu čtvrtého operátora bylo představení nabídky neomezených tarifů. Koncept nabídky neomezených tarifů vytvořila společnost Telefónica, která na trhu vyvolala krátkodobou cenovou válku.

Úvod a cíl práce

1.2

10

Cíl práce

Cílem této bakalářské práce je zhodnotit cenovou konkurenci na trhu mobilní komunikace v České republice. K dosažení primárního cíle bude nezbytné sledovat vývoj na tomto trhu se zaměřením na aktuální události, které trh v posledních měsících ovlivnily. Na základě analýzy fungování trhu a komparace se zeměmi Evropské unie bude možné vydat doporučení, která mohou vést ke zmírnění negativních dopadů na českého spotřebitele.

Metodika

11

2 Metodika Práce bude rozdělena do dvou hlavních částí. První, teoretická část práce, bude věnována vymezení problematiky konkurence na trhu. Pomocí metody deskripce bude vytvořen teoretický základ pro navazující praktickou část. V rámci této části definujeme základní typy tržních struktur společně s jejich charakteristickými znaky. Díky tomu budeme schopni v závěru práce pojmenovat typ tržní struktury na českém trhu mobilní komunikace a současně zhodnotit cenovou konkurenci tohoto odvětví. Kromě toho se v teoretické části práce budeme věnovat regulaci na českém telekomunikačním trhu a představíme subjekty, které na trhu mobilních služeb působí. Ve vlastní práci provedeme analýzu trhu mobilní komunikace v České republice ve zvoleném časovém období. Využijeme metodu deskripce a dle zvolených kritérií vymezíme charakteristické rysy trhu. Rovněž se zaměříme na nejdůležitější události, kterými byl trh ovlivněn – vstup virtuálních operátorů a představení nového konceptu neomezených tarifů. Následně zhodnotíme, jak tyto události ovlivnily mobilní trh z pohledu trojice českých mobilních operátorů. K tomu využijeme základní finanční ukazatele, které jsou běžně využívány při komparaci trhů mobilní komunikace a umožňují porovnat výkonnost operátorů. S ohledem na sledování vývoje mobilního trhu bude v závěru praktické části zhodnocena jeho cenová konkurence. Na základě výsledků vlastní práce a s pomocí mezinárodního srovnání budou v rámci diskuse formulována doporučení vedoucí ke zmírnění negativních dopadů na českého spotřebitele. Práce bude využívat data z výročních a měsíčních monitorovacích zpráv Českého telekomunikačního úřadu. Kromě toho bude vycházet z údajů výročních zpráv společností T-mobile, Vodafone, Telefónica O2 a statistik Českého statistického úřadu. Údaje ostatních evropských zemí budou čerpány z výročních zpráv tamějších národních regulátorů (UKE, ARCEP). Jednotlivá data budou využita pro analýzu a zhodnocení situace na českém mobilním trhu. Praktická část bude zaměřena na veřejnou nabídku pro koncové zákazníky a nikoli na neveřejné nabídky určené pro firmy či státní správu. Ceny i služby se mohou na trhu mobilní komunikace rychle měnit a proto upřesňuji, že uvedená data jsou platná k prosinci 2013, pokud není uvedeno jinak. Metoda srovnání podle spotřebních košů v kapitole 6.10 vychází ze struktury spotřebních košů, které v sobě zahrnují spotřebu volání, SMS a MMS pro jednotlivé kategorie zákazníků. Koše jsou sestaveny tak, aby odpovídaly provozu a struktuře konkrétního segmentu zákazníků v ČR a jsou složeny z údajů, které byly poskytnuty mobilními operátory. Míra koncentrace na trhu mobilních služeb v kapitole 6.3.2 je v práci vypočítána pomocí Herfindahl-Hirschmanova indexu (HHI):

Metodika

12

, kde: představuje podíl na trhu i-té firmy, N představuje počet firem v daném odvětví. Hodnota HHI indexu se vypočítá jako součet čtverců tržních podílů všech firem na trhu. Při výpočtu je zohledněn počet i velikost firem v odvětví. Hodnota indexu se pohybuje v rozmezí 0-1 nebo alternativně 0-10 000, pokud sledujeme podíly v procentních bodech. Je-li hodnota HHI do 1000 (tj. 0,1), pak trh označujeme jako vysoce nekoncentrovaný trh. Pokud se hodnota nachází mezi 1000-1800 (tj. 0,1–0,18), pak jde o trh středně koncentrovaný. Hodnota vyšší než 1800 (tj. 0,18) interpretuje trh jako silně koncentrovaný. (Musil, 2009)


13

3 Teorie konkurence na trhu Konkurence je proces, ve kterém dochází ke střetu zájmů ekonomických subjektů na trhu. Zájmy těchto subjektů jsou protikladné, a proto dochází ke konkurenčnímu boji. (Jurečka, 2013) Podle prostředků, které subjekty využívají v tomto boji, rozlišujeme cenovou a necenovou konkurenci. Cenová konkurence využívá v boji cenovou tvorbu a podněcuje ke snižování cen, které na trhu oligopolů mohou směřovat až k cenové válce. U necenové konkurence se firmy zaměřují na kvalitu služeb, množství servisních služeb a využívání marketingových nástrojů. (Fialová, 2007) Konkurence má na rozdílných trzích nestejnou podobu, která je určena podmínkami, které na těchto trzích vládnou. Soubor charakteristických podmínek trhu označujeme jako tržní strukturu. (Sojka, 2006) Typ tržní struktury ovlivňuje nabídku zboží a služeb na trhu. Počet a velikost subjektů na trhu tvoří odvětvovou strukturu, která pak ovlivňuje rozhodování o cenách a výrobě. (Schiller, 2003) Počet soutěžitelů na kompetentním trhu je zásadní pro určení jeho tržní struktury. Dle Jurečky (2013) rozdělujeme čtyři základní typy tržní struktury na:  teoretické modely – dokonalá konkurence a monopol,  reálné ekonomické modely – oligopol a monopolistická konkurence. Tab. 1

Charakteristiky tržních struktur

Dokonalá konkurence velmi mnoho

Počet firem Překážky žádná vstupu Tržní síla žádná Typ výrobnormalizovaný ku

Monopolistická konkurence mnoho

Oligopol

Monopol

pár

jedna

nízké

vysoké

vysoké

nějaká

značná normalizovaný nebo rozlišený

značná

rozlišený

jedinečný

Zdroj: B. Schiller, vlastní zpracování.

V Tab. 1 jsou představeny charakteristiky základních typů tržních struktur, se kterými se setkáváme jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Jestliže se jedná o stranu poptávky, pak hovoříme o oligopsonu (v případě oligopolu) a monopsonu (v případě monopolu). (Jurečka, 2013)


3.1

14

Dokonalá konkurence

Charakteristickým rysem dokonale konkurenčního trhu je jeho ekonomická efektivnost. Pokud chceme hovořit o tržní struktuře, která je dokonale konkurenční, musí trh splňovat následující předpoklady:  Na trhu existuje velký počet kupujících a prodávajících, kteří nemají takovou sílu, aby ovlivnili cenu nebo výstup odvětví.  Veškeré statky na trhu jsou homogenní.  Náklady na vstup i výstup z trhu jsou nulové.  Všechny subjekty na trhu mají k dispozici informace o cenách, volný přístup k informacím o technologiích a množstvích směnovaných na trhu.  Spotřebitelé usilují o maximalizaci svého užitku, naopak firmy usilují o maximalizaci svého zisku. (Musil, 2009) Firmy na dokonale konkurenčním trhu jsou příjemci pevně dané ceny (price takers) a křivka poptávky po jejich statku je horizontální. V praxi zpravidla neexistují trhy, které by dokonale konkurenčním podmínkám vyhovovaly. Model dokonalé konkurence má přesto veliký význam při zkoumání tržních struktur nedokonalé konkurence a reprezentuje výchozí model pro srovnávání s reálnými situacemi na trhu. (Jurečka, 2013)

3.2

Nedokonalá konkurence

Nedokonalou konkurenci lze chápat jako opak dokonale konkurenčního prostředí. Pokud alespoň jedna z podmínek modelu dokonalé konkurence neplatí, mluvíme o nedokonalé konkurenci na trhu. Mezi základní charakteristiky takového trhu tedy patří zejména to, že:     

na trhu existuje omezený počet prodávajících firem, firma má schopnost ovlivnit cenu produkce – price maker, statky na trhu jsou heterogenní, existují bariéry pro vstup i výstup z trhu, firmy na trhu mají nemalý tržní podíl. (Musil, 2009)

Důvodem heterogenity produktu je především snaha výrobců o inovaci a diferenciaci. Právě tyto dvě vlastnosti nabízeného statku jsou plánovanými a permanentními aktivitami výrobců, které pak využívají v konkurenčním boji o zákazníka. Dle Holmana (2007) mají na některých trzích tyto dva nástroje důležitější konkurenční význam než samotná cena. Konečnou fází inovačního procesu je reklama, jejímž prostřednictvím výrobce informuje jak o vlastnostech výrobku či služby, tak mnohdy i o jejich cenách. Informace o cenách zpravidla snižují nedokonalost trhu a prodejce se tak dostává pod větší tlak konkurence, protože oslabuje jeho pozici být tvůrcem své ceny. (Holman, 2007)


15

V následujícím textu si stručně představíme tři základní tržní struktury nedokonalé konkurence: monopol, monopolistickou konkurenci a oligopol. 3.2.1

Monopol

Monopol je tržní struktura, která představuje samostatnou firmu produkující veškerou nabídku zboží na trhu. (Schiller, 2004) Individuální poptávka (poptávka po produkci firmy) je tak současně i poptávkou tržní. (Musil, 2009) Hlavním důvodem vzniku tohoto dominantního postavení jsou bariéry vstupu do odvětví. Ostatním firmám je tak znemožněno na trh vstoupit a soutěžit s monopolní firmou. Mezi tři základní důvody vzniku překážek vstupu patří:  výhradní vlastnictví jedinečného zdroje,  výhradní právo prodávat určité zboží nebo službu, které udělí vláda,  jediný výrobce je efektivnější než velký počet výrobců. Monopol dělíme podle překážek vstupu na trh na monopol z vlastnictví klíčového zdroje, administrativní monopol a přirozený monopol. (Mankiw, 2003) Podle Jurečky (2013) je důležitá existence pouze jedné prodávající firmy. Stejně jako monopolistická konkurence a oligopol, má monopol svým rozhodnutím schopnost ovlivnit tržní cenu. Monopol je na rozdíl od dokonale konkurenčního odvětví (price taker) cenovým tvůrcem (price maker). Výsadní postavení monopolu na trhu neznamená, že se firma nemusí obávat potenciální konkurence. Pokud má nabízený statek blízké substituty, pak je monopol vystaven konkurenci těchto substitutů. Platí, že čím bližší jsou si tyto potenciální substituty, tím menší je síla monopolu. (Holman, 2011) 3.2.2

Monopolistická konkurence

Charakteristickým znakem monopolistické konkurence je trh, na kterém se nachází mnoho firem, které produkují podobné výrobky a služby. Každá z těchto firem si na trhu udržuje určitou kontrolu nad cenami svých výstupů. Míra koncentrace na takovém trhu se zpravidla pohybuju mezi 20 až 40 procenty. Pro monopolistickou konkurenci je tak typická nízká míra koncentrace odvětví. (Schiller, 2004). Monopolistická konkurence je kombinací charakteristik monopolu a dokonalé konkurence. Tržní struktura se vyznačuje minimálními bariérami vstupu do odvětví a jednotlivé firmy mají pouze omezenou schopnost ovlivnit cenu produkce (Musil, 2009) Nabízená produkce na trhu je diferencovaná, ale v rámci odvětví se jedná o velmi blízké substituty. Firmy se proto orientují zejména na reklamu a propagaci, aby získali největší podíl na celkové poptávce v odvětví. (Jurečka, 2013) 3.2.3

Oligopol

Oligopol je formou nedokonalé konkurence, která nejčastěji zobrazuje stav současných vyspělých ekonomik. Jak popisuje Schiller (2004), jedná se o trh, na kterém několik firem vyrábí veškerou nebo většinu tržní nabídky daného zboží nebo


16

služby. Podle Mankiwa (2003) se jedná o situaci na trhu, kde si konkuruje pouze malé množství prodávajících, kteří nabízí podobné nebo zcela stejné statky. Tyto firmy jsou na sobě zpravidla závislejší než firmy v dokonalé konkurenci a jednání jakékoli firmy může mít dopad na zisky ostatních firem na trhu. U oligopolů proto sledujeme tzv. strategické chování. Oligopolisté musí při svých rozhodnutích zohledňovat případnou reakci ostatních konkurentů na trhu. Naopak na trhu monopolistické konkurence toto chování nepozorujeme, protože počet firem na trhu je relativně vysoký. Strategické chování oligopolů rozdělujeme na kooperativní a nekooperativní. V prvním případě to znamená, že se firmy snaží navzájem spolupracovat a uzavírají dohody (např. o cenách, rozdělení trhu). Ve druhém případě spolu firmy nespolupracují a jednají pouze ve svém vlastním zájmu. Při kooperaci většinou firmy vykazují lepší výsledky na úkor spotřebitelů. (Holman, 2007) Oligopolní prostřední může mít několik podob, které jsou odvozeny od uspořádání konkrétního oligopolního trhu. V případě, že jsou na trhu dvě firmy, jedná se o duopol. Duopol představuje konkurenční firmy, které jsou na sobě závislé především při rozhodování o ceně a velikosti produkce. Příkladem mohou být firmy McDonald´s a KFC, u kterých sledujeme homogenizaci výsledné produkce, která je pro duopol taktéž typická. Pokud je v odvětví menší počet firem, které usilují o maximalizaci zisku celého odvětví oproti jednotlivým firmám, mluvíme o smluvním typu oligopolu – kartelu. Třetím typem je oligopol s jednou dominantní firmou, která má značný tržní podíl a je zároveň cenovým vůdcem. Ostatní firmy na tomto trhu nemají takovou moc, aby ovlivnily výslednou cenu, a řídí se podle cenové strategie vůdce. V ČR dominantní firmu představuje ČEZ, a.s. na trhu elektrické energie. Posledním typem je oligopolní prostředí, které má podobu neorganizované skupiny velkých firem. (Musil, 2006) Dále Holman (2007) rozlišuje trhy otevřené a trhy regulované. Otevřený trh je takový, na kterém neexistují žádné překážky vstupu do odvětví pro ekonomické subjekty. Naopak trh regulovaný je trh, na který může firma vstoupit pouze se souhlasem státního orgánu. Subjekty, které chtějí vstoupit na regulovaný trh, musí prvotně požádat o povolení vstupu (licence, koncese). Mezi příklady oligopolních trhů, kde je počet firem regulován státem, patří především televizní, rozhlasové a mobilní vysílání. Na trhu s volným vstupem bude zřejmě větší počet firem, než na oligopolním trhu regulovaným státem. Proto jsou na regulovaném trhu zpravidla vyšší ceny a ekonomické zisky než na trhu otevřeném. Zatímco na trhu regulovaném jsou schopny přežívat i méně efektivní firmy, tak z dlouhodobého hlediska se na volném trhu udrží pouze ti nejefektivnější hráči. Tato situace nastává v důsledku regulace vstupu do odvětví, kdy se potencionální konkurenti na trh nemohou dostat a neefektivní soutěžitele vystřídat. 3.2.4

Kolektivní dominance – koluzivní jednání, jednání ve shodě

V souvislosti s trhem mobilní komunikace se setkáváme s hrozbou protisoutěžního chování oligopolů. V tržním oligopolním prostředí hrozí vznik kolektivní koordinace dominantních soutěžitelů. Jednou z forem kolektivní dominance je i tzv. tacitní


17

koluze (dále také tichá koordinace, tichá dohoda), o které se často hovoří ve spojení s českým mobilním trhem. Tacitní koluze je typem kolektivní dominance, kdy příslušné firmy zaujímají na trhu společně významnou tržní pozici. Na rozdíl od kartelu, oligopolisté mezi sebou neuzavírají žádnou dohodu o vzájemném postupu, ale jejich kooperace funguje pouze neformálně. Koluzivní chování na trhu přirozeně vychází ze společného zájmu, který soutěžitelé mají. Z dlouhodobého hlediska je pro ně výhodnější chovat se společně způsobem nevýhodným pro jejich zákazníky, než si navzájem konkurovat. Podmínkou pro koluzivní chování je vysoká transparentnost relevantního trhu, která oligopolistům umožňuje sledovat navzájem své chování. (Buigues, 2004) Jak uvádí Michal (2010), koncept kolektivní dominance (joint dominant position) je oproti klasické dominanci (single firm dominance) v aplikační praxi poměrně ojedinělým jevem. Základními předpoklady pro vznik tacitní koluze je vysoce koncentrovaný oligopolní trh, který se vyznačuje transparentností, homogenním produktem a vysokými bariérami vstupu do odvětví. Pro koncept kolektivní dominance měl zásadní význam případ Airtours, ze kterého vzešly tzv. Airtours kritéria, která definovala tři podmínky pro vytvoření konceptu kolektivního dominantního postavení:  transparentnost trhu,  existence odvetných opatření,  absence dostatečné protiváhy. Transparentností trhu rozumíme schopnost členů oligopolu rozpoznat chování ostatních. Existence odvetných opatření představuje možnost odvety v případě, že by se jeden ze soutěžitelů odchýlil od společného konceptu chování. Třetí podmínka se týká případné reakce potenciálních konkurentů a zákazníků, která nesmí ohrozit výsledky očekávané od tiché koordinace. Při splnění výše uvedených podmínek je přípustná možnost, že se na trhu vytvořila kolektivní dominance ve formě tacitní koluze. Tribunál dále uvedl, že je při posuzování kolektivní dominance nezbytné provést podrobnou relevantní ekonomickou analýzu. (Bányová, 2011)

Subjekty působící na trhu mobilní komunikace

18

4 Subjekty působící na trhu mobilní komunikace 4.1

Síťoví operátoři

První mobilní síť byla v České republice spuštěna v září 1991 firmou Eurotel (dnešní Telefónica). Jednalo se o mobilní síť v pásmu 450 MHz na bázi technologie NMT (Nordic Mobile Technology), která byla tehdejší novodobou sítí první generace. Služby této sítě byly využívány pouze skupinou manažerů a zdaleka nedosahovaly takových možností jako dnes. Mobilní sítě druhé generace byly spuštěny až o pět let později, 1. července 1996, opět firmou Eurotel. Síť druhé generace již fungovala na bázi technologie GSM (Global System for Mobile Communications). V září téhož roku se přidala firma Radiomobil (Paegas, dnešní T-mobile) a v roce 2000 vstoupil na trh třetí GSM operátor Český Mobil (dnešní Vodafone). (ČSÚ, 2012) Subjekty působící na mobilním trhu musí pro status „mobilní operátor“ získat licenci. Tuto licenci mají v současné době na trhu čtyři firmy – Telefónica Czech Republic (dále Telefónica), Vodafone Czech Republic a.s. (dále Vodafone), Air Telecom a.s. (dále Air Telecom) a T-mobile a.s. (dále T-mobile). Jak uvádí Vítek (2004), kmitočtové spektrum je vzácný přírodní zdroj, a proto je nezbytné s ním zacházet hospodárně. Sami operátoři musí vynaložit vysoké náklady, aby mohli spektrum využívat k přenosu telekomunikačních informací. Tyto náklady se liší v závislosti na části spektra, které je pro přenos určitého druhu informací využito. 4.1.1

Telefónica Czech republic

Telefónica Czech republic, a.s., (dále Telefónica) patří do nadnárodní skupiny Telefónica O2, kde náleží do skupiny Telefónica Europe. Telefónica Europe je obchodní divizí společnosti Telefónica, která poskytuje všechny své služby v dalších evropských zemích – na Slovensku, v Německu, ve Španělsku, v Irsku a ve Velké Británii. Telefónica je v ČR předním integrovaným poskytovatelem telekomunikačních služeb a v současné době provozuje až sedm miliónů mobilních a pevných linek, což ji staví do vedoucích příček poskytovatelů konvergentních služeb na světě. V České republice společnost jako provozuje mobilní a zároveň i pevnou telefonní síť. V roce 2012 jako první spustila pokrytí nové generace LTE (Long Term Evolution) pro Brno a Prahu, které umožňuje zrychlení internetu až na desetinásobek oproti běžnému mobilnímu internetu v sítích třetí generace (GSM, EDGE, UMTS). (TELEFONICA, 2013) 4.1.2

T-mobile

Mobilní síť pod názvem Paegas (dnešní T-mobile) začala v roce 1996 provozovat firma RadioMobil a.s. na digitálním standardu GSM. T-mobile patří do německé mezinárodní skupiny Deutsche Telekom, která působí v přibližně 50 zemích světa


19

a řadí se tak mezi přední světové poskytovatele telekomunikačních a nově i informačních služeb. Na konci roku 2013 koupil Deutsche Telekom společnost GTS Central Europe a posílil tak svou pozici ve střední a východní Evropě. Na českém trhu funguje firma GTS také jako MVNE a zpřístupňuje tak mobilní síť pro malé firmy. (T-mobile, 2013) 4.1.3

Vodafone

V roce 1999 získala společnost Český mobil a.s. licenci prostřednictvím tendru na provozování mobilní sítě. O rok později vstoupil na trh třetí mobilní operátor pod komerčním názvem Oskar. V době, kdy společnost budovala svou síť, měla k dispozici frekvenční pásmo 1800MHz, čímž byla značně znevýhodněna oproti stávajícím operátorům na trhu (tehdejší Eurotel a Paegas). V té době rozšířenější pásmo 900MHz poskytovalo výrazně lepší možnost pro pokrytí mimo města. Přesto se stal Oskar nejrychleji rozvíjejícím se operátorem ve střední a východní Evropě a během devíti měsíců se mu podařilo vybudovat infrastrukturu s 98% pokrytím obyvatelstva. 1. června 2005 se ještě tehdejší Oskar stává členem celosvětové skupiny Vodafone a o rok později byl Oskar přejmenován na Vodafone. Vodafone je druhým největším mobilním operátorem na světě se sídlem ve Velké Británii a své služby nabízí ve více jak 30 zemích světa. O dva roky později se Vodafone stává komplexním poskytovatelem služeb na telekomunikačním trhu. Společnost nabízí mobilní i pevné hlasové služby a datové služby včetně připojení k internetu. (Vodafone, 2013) 4.1.4

Air Telecom

V roce 2001 získal původní majitel Mobilkom a.s. licenci pro provoz mobilní sítě, která fungovala na technologii Tetra. V roce 2007 firma poskytovala rychlý mobilní internet, bezdrátovou pevnou linku a digitální vysílačky na již vybudované celoplošné síti 3. generace ve standardu CDMA 2000. V roce 2008 Mobilkom představil nového mobilního operátora U:fon, který se od klasických síťových operátorů lišil tím, že pro přenos datových a hlasových služeb využíval právě síť CDMA 2000 (Code Division Multiple Access) na frekvenci 410 až 430 MHz. Na podzim roku 2012 se novým vlastníkem a provozovatelem sítě U:fon stala společnost Air Telecom a.s. (AirTelecom, 2013) Výhodou standardu CDMA je eliminace nákladů při výstavbě infrastruktury, protože pro pokrytí celého území ČR je potřeba méně vysílačů, než je tomu u jiných technologií. CDMA patří mezi technologie 3. generace, které mají vyšší kapacitu než v Evropě nejrozšířenější technologie 2. generace GSM. Jako nevýhoda se v dnešní době jeví nabídka telefonů, které jsou sestaveny pro síť CDMA. Zpravidla se jedná o zastaralé typy telefonů, které zdaleka nejsou schopny konkurovat dnešnímu trendu smartphonů (chytrých telefonů).


20

Od roku 2013 nabízí Air Telecom ve své mobilní síti U:fon také tarify v síti se standardem GSM. K poskytování GSM tarifů využívá sítě jednoho ze tří velkých operátorů na trhu, čímž se teoreticky řadí mezi virtuální mobilní operátory. (AirTelecom, 2013)

4.2

Šedí operátoři

Vedle klasických mobilních a virtuálních operátorů působí na trhu mobilních komunikací i tzv. šedí „operátoři“. Toto slovní spojení se na českém mobilním trhu používá již několik let, přestože je právě označení operátor vysoce zavádějící. Šedý operátor je ve své podstatě pouze přeprodejcem služeb klasických velkých operátorů. Ve většině případů je tento přeprodej v rozporu s rámcovými smlouvami. V praxi se setkáváme si situací, kdy má klasický operátor smlouvu s větší firmou, které nabízí výhodné zaměstnanecké tarify. Firma díky tomu může vlastnit i tisíce SIM karet, které jsou oproti veřejným nabídkám operátorů mnohem výhodnější. Tyto zvýhodněné nabídky jsou však podle smlouvy nejčastěji určeny pouze zaměstnancům firem (případně jejich rodinným příslušníkům) a obchodním partnerům. Porušení smlouvy nastává v momentě, kdy firma přeprodává nabídky třetím stranám. Po vstupu prvních virtuálních operátorů na český mobilní trh se o těchto šedých přeprodejcích začalo více mluvit a operátoři proti nim začali hromadně bojovat. Šedí operátoři jsou totiž téměř přímou konkurencí virtuálním operátorům, protože jsou schopni nabídnout svým zákazníkům služby za zvýhodněné ceny. (SediOperatori, 2013) Tito operátoři balancují na hranici legality, a proto se snaží vynalézt postupy, jak nebýt v rozporu s rámcovou smlouvou. Často se tak kryjí za názvy profesních organizací a svazů. Možnost stát se členem těchto organizací či klubů má ale ve skutečnosti téměř každý. (SediOperatori, 2013)

4.3

Virtuální operátoři

Na českém trhu mobilní komunikace působí síťoví operátoři a od podzimu roku 2012 nově také tzv. virtuální operátoři. V následujícím textu si vysvětlíme hlavní rozdíly a podstatu těchto poskytovatelů mobilních služeb. Základní princip, na kterém funguje virtuální mobilní operátor, je pronájem sítě od mobilního síťového operátora, který je vlastníkem licence a určitého frekvenčního pásma. Virtuální operátor zpravidla nevlastní síťovou infrastrukturu a licenci mobilního operátora. I přesto jej můžeme nazývat poskytovatelem bezdrátových hlasových a datových služeb. Obchodní vztah mezi MNO a virtuálním operátorem vzniká na základě vzájemné dohody a následného uzavření obchodní smlouvy. Tímto získá MVNO přístup k mobilním službám za velkoobchodní ceny a koncové ceny už si stanovuje sám. (Virtuální operátoři, 2013) Virtuální operátoři se zaměřují především na tu část trhu, která je pro síťové operátory spíše nezajímavá. Virtuální operátor převezme za MNO část nákladů a rozšiřuje jeho služby. V ideálním případě tak MVNO není pro síťového operátora


21

přímou konkurencí, jelikož mu eliminuje část nákladů a zbaví ho starosti o zákazníky s průměrnou tržbou. Síťový operátor se naopak zaměří na ziskovější klientelu a vylepšování stávajících a nových služeb. (VirtualniOperatori, 2013) MNO (Mobile Network) je mobilní síťový operátor. Představitelé síťových operátorů jsou na mobilním trhu v ČR společnosti Telefónica O2, T-mobile a Vodafone. Síťový operátor je soběstačný ve všech ohledech, jelikož má vlastní infrastrukturu, licenci a má přímý vztah ke koncovému zákazníkovi. MNO má propojovací smlouvy s jinými operátory i v zahraničí (Roaming), silné marketingové zázemí, pobočky atd. Plnohodnotný operátor tak zajistí celý průběh poskytnutí mobilní služby – od získání zákazníka až po technické stránky hovoru. (VirtualniOperatori, 2013) MVNE (Mobile Virtual Network Enabler) je virtuální operátor zpřístupňující mobilní síť dalším zájemcům. Můžeme říci, že jde o prostředníka mezi MNO a MVNO. Nový virtuální operátor, který využije služeb MVNE, vstoupí na trh s minimální časovou a finanční investicí. V českých podmínkách se jedná např. o firmu GTS, která nabízí své služby firmám, jejichž zájmem je založení vlastního virtuálního operátora. Jednou ze společností je i Canistec (provozovatel služby voocall), která využívá sítě T-mobile. (VirtualniOperatori, 2013) MVNO (Mobile Virtual Network Operator) je mobilní operátor virtuálních sítí. Na rozdíl od MNO není vlastníkem licence ani infrastruktury. Obvykle má virtuální operátor vlastní SIM karty, kód mobilní sítě a roamingovou smlouvu. Stará se o prodej, marketing, zákaznickou podporu a zajišťuje prodej koncovým spotřebitelům. V závislosti na množství poskytovaných služeb dále rozdělujeme MVNO na několik podtypů, viz obr.č.1. (VirtualniOperatori, 2013) V Příloze 1 je zobrazen řetězec služeb, které mobilní síťový operátor standardně poskytuje svým zákazníkům. MVNO rozdělujeme dle rozsahu jím zajišťovaných služeb z tohoto řetězce. Nejrozšířenějším typem v západní Evropě je brandovaný virtuální operátor (Branded reseller). Jedná se o nejzákladnější formu virtuálního operátora. Brandovaný operátor si zajišťuje prodej a marketing., který je založený především na značce. Ve většině případů se jedná o společnosti, které již na trhu působí v jiném či podobném odvětví. V ČR je to např. BLESKmobil, který nabízí vlastní SIM karty, tarify i zákaznickou podporu. Podle zákona se ale nejedná o poskytovatele služeb elektronických komunikací, ale pouze o přeprodejce služeb jednoho z operátorů. Největší výhodou pro tento typ MVNO je výrazná eliminace nákladů při startu služby. V případě dalších typů MVNO je nutné ohlásit zahájení podnikání v oblasti elektronických komunikací dle zákona §13 zákona č. 127/2005 Sb. (VirtualniOperatori, 2013) Podle výzkumu Valoris, který prezentovala česká Telefónica, tvoří brandovaní operátoři 24 % všech virtuálů v Evropě. (Telefónica, 2012)

Regulace trhu

22

5 Regulace trhu Dle odborné literatury a příkladů z praxe je zřejmé, že občas dochází k selhání trhu. To je dáno tím, že neregulované trhy mohou produkovat nevhodné výstupy, nežádoucí metody produkce či neobjektivní rozdělování důchodů. Aby stát předešel případnému selhání vládní intervence, je důležité se ptát:  kdy je vládní regulace nevyhnutelná,  jakou formu regulace zvolit,  kdy je vhodná deregulace odvětví. (Schiller, 2004, str. 225) Hindls (2003) mluví o regulaci jako o souboru metod a forem zasahování státu do fungování tržního systému. Sojka (2006, s. 267) definuje regulaci trhu jako „řízení či usměrňování ekonomiky či jejich jednotlivých součástí státem prostřednictvím různých nástrojů a opatření“. Regulace trhu musí být prováděna podle zásad hospodářské politiky konkrétního státu. K tomu stát (vláda) využívá různé nástroje a opatření. Tyto opatření jsou směřovány především na cenovou regulaci, regulaci mezd nebo regulaci vstupu ekonomických subjektů do odvětví. Opakem regulace trhu je její deregulace, která zmírňuje nebo odbourává regulační podmínky. (Fialová, 2007) Žák (2002) uvádí seznam důvodů pro regulaci v rámci tržního mechanismu:     

veřejná potřeba, sociální konsenzus (uspokojení minimálních sociálních potřeb obyvatelstva), tržní selhání, zabezpečení informační rovnosti, podpora konkurence.

Dle Slaného (2003) by měla vládní regulace z makronomického i mikronomického hlediska vždy sledovat splnění těchto cílů:  stanovit přesná pravidla soutěže, aby měli spotřebitelé i poskytovatelé důvěru ve správné fungování trhu,  zabezpečit, aby měli všichni přístup k potřebným informacím,  podporovat soutěživost a konkurenci na trhu. Pravidla hry stanovuje legislativa, která definuje např. protimonopolní zákony, zákony proti kartelům a fúzím, vymezuje pravidla komerčního chování, vytváří zákonné normy nebo upravuje pravidla pro vstup na trh. Souhrnně hovoříme o legislativních nástrojích regulace. Přístup k potřebným informacím zajišťují administrativní nástroje. Mezi tyto nástroje regulace řadíme pravidla pro měření, normy pro vedení účetnictví nebo pravidla pro vykazování statistických údajů.

Regulace trhu

5.1

23

Cenová regulace

Žák (2002) popisuje cenovou regulaci jako intervenci státu do procesu jednání o ceně mezi výrobcem a spotřebitelem. Cenovou regulaci rozděluje do tří základních oblastí: regulace síťových odvětví, regulace sociální a regulace k ochraně životního prostředí. Cenová regulace v České republice je upravena v zákoně č. 526/1990 Sb., o cenách. Zákon o cenách připouští možnosti regulace:  stanovením cen, tj. stanovení maximální, minimální nebo pevné ceny,  časovým usměrňováním cen, tj., změna ceny je rozložena do delšího období,  věcným usměrňováním cen, tj, jsou stanoveny závazná pravidla cenové tvorby,  cenovým moratoriem, tj. zmrazení cen na určité období. (zákon č. 526/1990 Sb., o cenách), (Hindls, 2003) Výše uvedené možnosti se dají navzájem kombinovat a cenové orgány těchto regulací využívají v případech upravených ustanovením § 1 odst. 6 zákona o cenách. V případě mobilních služeb je za cenový orgán považován Český telekomunikační úřad, který reguluje formou stanovení minimálních a maximálních cen a taktéž formou věcného usměrňování cen služeb elektronických komunikací.

5.2

Měření koncentrace na trhu

Abychom v reálné ekonomice byli schopni charakterizovat tržní strukturu, využíváme k tomu dva základní ukazatele, které měří míru koncentrace na trhu. (Musil, 2009)  Míra koncentrace – ukazatel, který interpretuje podíl největších společností trhu na tržbách či aktivech celého odvětví. Jeho vypovídací schopnost je malá v případě diverzifikované výroby, jelikož neukazuje ekonomickou sílu jedné firmy. Míra koncentrace rovněž nepoukazuje na rozložení ekonomické moci na trhu.  Herfindahl-Hirschmanův index (HHI) –

, V praxi lze vyjádřit dvěma způsoby. První způsobem je vyjádření tržního podílu hodnotami od nuly do jedné (procenta převádíme na desetinná čísla). Pokud je index roven jedné (S=1), pak se jedná o monopolní odvětví. Čím více firem v odvětví existuje, tím nižší hodnoty Herfindahl-Hirschmanův nabývá.

Regulace trhu

24

V druhém případě je tržní podíl vyjádřen v procentních bodech (0-10 000). V praxi je častěji používán tento druhý způsob. Následující tabulka vymezuje hodnoty HHI indexu. Tab. 2

Hodnoty HHI indexu

Hodnota HHI indexu

Identifikace tržního prostředí

do 1000

Vysoce konkurenční

1000 - 1800

Středně konkurenční

Nad 1800

Koncentrované odvětví

Zdroj: (Musil, 2009)

Four-firm concentration ratio (FFCR) – ukazatel určující podíl čtyř největších firem na trhu. FFCR je dalším ukazatelem, který slouží k identifikaci odvětví. Pokud je součet tržích podílů firem menší než 40 %, jedná se o monopolistickou konkurenci. V rozmezí 40 – 100 % hovoříme o oligopolním trhu. O dokonale konkurenční prostředí by se jednalo v případě, že by se hodnota FFCR blížila nule. (Musil, 2009) Monopolní sílu na trhu můžeme měřit také pomocí Lernerova indexu. Lernerův index (LI) – u tohoto ukazatele vycházíme z podmínky dokonale konkurenčního odvětví, kdy se cena (P) rovná mezním nákladům (MC). Za těchto podmínek pak LI nabývá hodnoty 0-1. Čím blíže je k 1, tím více je sledované odvětví monopolizováno. Lernerův index vypočítáme jako podíl rozdílu ceny a mezních nákladů a ceny. (Kubíček, 2006)

Regulace trhu

5.3

25

Ochrana hospodářské soutěže a relevantní trh

Jádrem národní hospodářské politika je politika, která vykonává dohled nad hospodářskou soutěží. Základní funkcí politiky ochrany hospodářské soutěže (dále OHS) je vytvářet pro subjekty na trhu svobodný konkurenční prostor. Setkáváme se proto i s označením politika ochrany trhu a spotřebitele, antitrustová politika, antimonopolní politika apod. Pokud existují bariéry vstupu konkurentů na trh, pak reálně hrozí omezení soutěže a dynamiky trhu, koluzní jednání oligopolních soutěžitelů či trvalá monopolizace trhu. Se snižujícím se počtem konkurentů na trhu se zvyšuje pravděpodobnost omezení soutěže s ohledem na jednodušší organizování společných zájmů. Případné koluzivní jednání s sebou přináší menší riziko a vyšší zisky, než jakých může jednotlivá firma dosáhnout při svobodné soutěži. Míra nedokonalosti soutěže je měřitelná Lernerovým indexem, který udává schopnost monopolní síly stanovit cenu vyšší, než jsou mezní náklady. (Slaný, 2003) Proti zneužívání dominantního postavení na trhu bojuje politika ochrany hospodářské soutěže. Ke správné aplikaci této politiky je nezbytné definovat a vymezit relevantní trh, na kterém se politika uplatňuje. V České republice antimonopolní politiku vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). (Kubíček, 2006) Podle Němcové a Žáka (1997) je hlavním úkolem politiky ochrany hospodářské soutěže zabezpečit co nejdokonalejší podmínky pro efektivní fungování tržního mechanismu. Slaný (2003) uvádí jako prvotní cíl politiky ochrany hospodářské soutěže podporu konkurence. To v sobě zahrnuje vytvoření legislativního rámce pro zajištění konkurenčního prostředí a usměrňování subjektů na trhu v rámci společenského zájmu. Cíle aplikované politiky hospodářské soutěže jsou zaměřeny na pět základních oblastí:    

zneužití dominantního postavení, kartelové dohody a fúze, regulace cen, veřejná podpora. (Slaný, 2003)

Aby mohla být prokázána dominance firmy na trhu, je potřebné vymezit sledovaný trh, který je následně analyzován. V aplikační praxi ÚOHS pracuje s pojmem relevantní trh, který § 2 odst. 2 zákona 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže, vymezuje jako: „Relevantní trh je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.“ Přesné definování relevantního trhu je nejpodstatnějším krokem při analýze soutěžního případu z hlediska jeho slučitelnosti se zákonem o ochraně hospodářské soutěže. (Raus, Neruda, 2005)

Regulace trhu

26

Kliková a Kotlán (2012) uvádí tři hlediska relevantního trhu, které je nutno vymezit:  věcné hledisko,  geografické hledisko,  časové hledisko. Hořejší (2012) zmiňuje termín antimonopolní politika, která je definována jako specifický souborem norem, podle kterých dochází ke kontrole růstu monopolů a je vykonávána ochrana konkurentů před nekalými praktikami dominantních firem na trhu. Mezi programy antimonopolní politiky řadíme programy rozvoje a podpory podnikání, opatření na ochranu hospodářské soutěže a ochranu spotřebitele. Nejrozšířenější formou působení státu na chování tržních subjektů je prostřednictvím státní regulace.

5.4

Regulace mobilního trhu v České republice

V České republice dohled nad mobilním trhem zajišťuje národní regulátor - Český telekomunikační úřad. 5.4.1

Český telekomunikační úřad

ČTÚ je orgánem státní správy, jehož úkolem je regulace trhu a stanovení podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb. Byl založen v roce 2005 zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Na mobilním trhu je zodpovědný zejména za jeho regulaci a správu kmitočtového spektra. (ČTÚ, 2013) Regulace trhu ze strany ČTÚ má za cíl nahradit chybějící účinky hospodářské soutěže, chránit spotřebitele a ostatní subjekty na tomto trhu a vytvořit předpoklady pro efektivní fungování mobilního segmentu na telekomunikačním trhu. V intervalu jednoho až tří let (závisí na vývoji tržního prostředí) provádí ČTÚ analýzu relevantních trhů. Hlavním důvodem pro analyzování trhu je určení, zda je trh efektivně konkurenční. (ČTÚ, 2013) 5.4.2

Metody cenové regulace v telekomunikacích – nákladové modely výpočtu terminačních poplatků

Markoš (2002) uvádí pět základních metod cenové regulace, které se postupem času vyvinuly na telekomunikačních trzích: Rate of Return Regulation, Price Caps, Best Practice, FAC a LRIC. V následujícím textu si tyto metody stručně představíme.  Rate of Return Regulation Metoda regulace podle nákladů a oprávněného zisku je počítána podle nákladů, které vznikly v minulém období. Regulované subjekty vyčíslí za uplynulý rok své

Regulace trhu

27

provozní náklady, množství spotřebovaného kapitálu a náklady na něj. Regulátor v tomto případě zhodnotí účelnost vynaložených nákladů a určí přibližnou míru návratnosti vloženého kapitálu. Tímto výpočtem se stanoví úroveň cen. Tento způsob regulace se uplatňoval zejména v USA v dobách minulých, kdy převládala praxe regulovaného monopolu. (Markoš, 2002)  Price Caps Další možností regulace ceny je pomocí metody Price-Cap. Principem této regulace je moc regulované společnosti, které je umožněno provádět cenové změny za předem určených podmínek. V předem určeném období čtyř až pěti let nesmí průměrná cena určitého koše jí produkovaných služeb vzrůst více než RPI – X. RPI určuje míru inflace a X je hodnota, kterou určuje regulační orgán dané země. Hodnota X je číslo, které zohledňuje vzrůst produktivity odvětví. Ve výsledku se tedy jedná o stanovení maximálních cen. Na rozdíl od Rate of Return regulace se nebere ohled na náklady společnosti. (Markoš, 2002)  Best Practice U metody Best Practice je využita metoda odvozování. Regulovaná cena je určena odvozením z ceny, kterou poskytuje nejefektivnější soutěžitel na daném trhu. Nejčastěji se tato cena určuje zprůměrováním cen několika (obvykle tří) nejefektivnějších operátorů na trhu. Nevýhodou je snaha případných alternativních operátorů nasazovat propojovací poplatky na příliš nízkou úroveň, a tak nepřímo donutit k nízkým cenám za propojení i dominantního operátora. Naopak výhodou této metody je její jednoduchost a rychlost zpracování. (Markoš, 2002)  Metoda plně alokovaných nákladů - Model FAC Principem „Fully Alocated Costs“ metody je oceňování konkrétních prvků sítě tak, aby ceny nebyly diskriminační a poskytly možnost rozvoje podnikání regulovanému subjektu. Při výpočtu jsou brány v úvahu všechny vynaložené náklady na jednotlivé prvky sítě. K těmto nákladům se připočítá přiměřený zisk, který je vyjádřen pomocí ukazatele ROE (Return of Capital Employed – Míra návratnosti vloženého kapitálu). (Vítek, 2003) Vítek (2003) dále uvádí dva způsoby určení výrobních nákladů na jednotlivé prvky sítě: 1.

Historické náklady – náklady vedené v účetnictví, které jsou snadno dohledatelné. Na druhou stranu neberou v úvahu odpisy a oprávky, o které je snížen použitý kapitál. Hodnota ROE se proto zákonitě sníží.

2.

Reprodukční náklady – prvky sítě, které byly pořízeny již v minulosti, jsou oceněny jejich současnou hodnotou na trhu za použití současné technologie.

Regulace trhu

28

Obecně jsou reprodukční náklady vnímány jako přijatelnější varianta, jelikož není určující, kolik operátor investoval v minulosti, ale jak nákladná by byla investice nyní. Nevýhodou této metody je možnost zahrnutí i těch nákladů, které jsou vynakládány neefektivně a neúčelně.  Metoda dlouhodobých přírůstkových nákladů - Model LRIC Nejznámější a v Evropě nejvíce využívaný nákladový model je metoda podle „LongRun Incremental Costs“. Přírůstkovými náklady jsou myšleny takové náklady, které byly vynaloženy navíc, aby mohla být daná konkrétní služba poskytována. Zjednodušeně řečeno se jedná o rozdíl nákladů v době, kdy by operátor danou službu neposkytoval oproti situaci, kdy tuto službu poskytuje. (LRIC, 2013) Markoš (2002) zmiňuje spojitost s neoklasickou ekonomií, podle níž se cena v dlouhodobém období rovná marginálním nákladům. Cena dlouhodobých marginálních nákladů je určena na základě nákladů budoucích, které musí být vynaloženy na rozšíření sítě o jednotku. Nevýhodou modelu LRIC je složitost sestavení, neprůhlednost a komplikovanost. To dokazuje i situace ve Velké Británii, kde příprava metody LRIC trvala tři roky. (Vítek, 2003) 5.4.3

Propojovací poplatky a jejich regulace ze strany ČTÚ

ČTÚ je regulátorem velkoobchodní ceny terminačních poplatků pro veřejné pevné a mobilní telekomunikační sítě. Terminační poplatek je součástí skupiny propojovacích poplatků a od roku 2006 je ze strany ČTÚ pravidelně regulována jeho maximální výše. Je nutné definovat termíny, se kterými v této kapitole budeme pracovat. Základními pojmy jsou propojovací poplatky, originace a terminace. Propojovací poplatky patří mezi náklady, které si operátoři mezi sebou navzájem platí, hovoříme o nich také jako o mezioperátorských poplatcích. Propojovací poplatky dále dělíme na:  poplatky za originaci hovorů,  poplatky za terminaci hovorů,  ostatní poplatky. Terminační poplatek řadíme mezi vstupní náklady, které jsou základem pro tvorbu maloobchodní ceny pro koncové zákazníky. V praxi se jedná o situaci, kdy zákazník operátora č. 1 volá do sítě operátora č. 2. Zákazník uhradí poplatek za hovor svému operátorovi č. 1, ale někdo musí zaplatit ještě operátorovi č. 2, protože při hovoru byla využita a zatížena jeho síťová infrastruktura. Operátor č. 1 (plátce) proto uhradí operátorovi č. 2 (příjemce) právě terminační poplatek za spojení příchozího hovoru. Opakem terminace je originace a s ním spojený poplatek za originaci (započetí hovoru). Originační část mobilní sítě je standardně neregulovaná a operátorům zajišťuje určitou volnost pro tržní chování na trhu. (ČTÚ, 2013)

Regulace trhu

29

Výpočet terminačních poplatků Nejvyužívanější metody výpočtů regulovaných cen jsou nákladové modely FAC a LRIC, které jsou blíže představeny v kapitole X. Český národní regulátor využíval k výpočtu regulovaných velkoobchodních cen terminačních poplatků až do roku 2012 model FAC. Od roku 2013 ČTÚ používá model LRIC, který je upřednostňován ze strany orgánů Evropské unie (EU). Model výpočtu LRIC je pro každou zemi zpracováván individuálně s odkazem na její demografické a geografické podmínky. Výpočet pomocí metody LRIC je výhodnější pro koncové zákazníky. (ČTÚ, 2013) 5.4.4

Asociace provozovatelů mobilních sítí

V roce 2003 byla založena Asociace provozovatelů mobilních sítí (dále APMS). Zakladateli byli přední provozovatelé veřejných mobilních telekomunikačních sítí Telefónica Czech Republic, a.s., T-Mobile Czech Republic, a.s. a Vodafone Czech Republic, a.s. Základní myšlenkou organizace je rozvoj českého mobilního trhu a vytváření optimálních podmínek v souladu s pravidly ochrany hospodářské soutěže. Asociace pravidelně vydává zprávy o novinkách na trhu mobilní komunikace, vydává statistiky nebo prezentuje své postoje v otázkách regulace a legislativy. APMS pracovala na vytvoření procesu přenesení mobilního čísla a vypracovala pro tuto službu závazný Kodex. V listopadu 2013 se řádným členem stala také společnost Air Telecom a.s., provozující mobilní síť U:fon. (APMS, 2013) 5.4.5

Evropská asociace telekomunikačních operátorů

ECTA (European Competitive Telecommunications Association) sdružuje kromě výrobců telekomunikačních zařízení zejména evropské telekomunikační operátory a poskytovatele ostatních služeb z telekomunikačního odvětví. ECTA pravidelně vydává statistické žebříčky, kde srovnává regulátory na telekomunikačních trzích napříč Evropou. Výroční zpráva tak hodnotí činnost ČTÚ na mobilním trhu v ČR a porovnává jeho práci s regulátory v jiných evropských zemích. ECTA posuzuje fungování trhu a úroveň jeho regulace pomocí dotazníku, který vyplňují národní regulátoři ve 20 zemích Evropy. Dotazník je rozdělen do pěti částí a dohromady je složen ze 104 otázky. Sekce otázek jsou vymezeny na:     

institucionální prostředí, vstup nových hráčů na trh a jeho fungování, regulační procesy národního regulátora, aplikace evropské regulace národním regulátorem, konsekvence regulace na tržní prostředí.

Už od roku 2005 se ČTÚ pravidelně umisťuje na posledních příčkách statistiky ECTA, v tzv. Regulatory Scorecard. která hodnotí úroveň regulace telekomunikač-

Regulace trhu

30

ních trhů, patří Česká republika mezi státy s nejhoršími podmínkami pro podnikání v telekomunikacích. Za rok 2009, podle hodnocení členů ECTA, obsadil ČTÚ předposlední pozici, hůře na tom jsou podle mínění odborníků pouze občané Bulharska. Již několikrát na špatné fungování ČTU upozornila Evropská komise, a tak není divu, že je pozice českého vnitrostátního regulačního orgánu tak nelibá. ČR ztrácí na první tři země Nizozemí, Velkou Británii a Dánsko přes 150 bodů, což je obrovský propad. (ECTA, 2013)

5.5

Regulace telekomunikací ze strany EU

Na evropské úrovni je český telekomunikační trh monitorován a regulován ze strany Evropské unie. Na základě nových předpisů EU, které přijala Rada a Evropský parlament, bylo v roce 2009 zřízeno Sdružení evropských regulačních orgánů pro oblast elektronických komunikací (BEREC – Body of European Regulators for Electronic Communications). Zřízení evropského regulačního orgánu bylo součástí balíčku telekomunikačních reforem (Telecom Reform package). (BEREC, 2010) BEREC zahájil svoji činnost v lednu 2010 a nahradil tehdejší volné seskupení evropských orgánů pro regulaci, které nebylo součástí regulačního procesu Evropské unie a fungovalo především na základě konsenzu. BEREC sdružuju národní regulátory členských zemí s cílem rozvoje a zlepšení podmínek vnitřního síťového trhu a služeb elektronických komunikací. Ve spolupráci s Komisí se postupně snaží implementovat předpisový rámec EU do vnitrostátních právních předpisů a zajistit tím jednotná pravidla a konkurenční podmínky telekomunikačního trhu v celé EU. Národní regulátor (u nás ČTÚ) a Komise mají za úkol v co největší míře zohlednit všechna doporučení, rady a regulační postupy, které BEREC vydá. (BEREC, 2010) 5.5.1

Regulace roamingu

Evropská unie zásadně ovlivnila ceny roamingových služeb, když v roce 2007 nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 zavedla regulaci pomocí maximální ceny (stropy) jak na maloobchodní, tak velkoobchodní úrovni. EU se nelíbily nadsazené ceny, které si národní operátoři od svých zákazníků účtovali. Tyto sazby musí národní operátoři nabízet koncovým zákazníkům prostřednictvím tzv. eurotarifu. Eurotarif je obecným označením pro regulované roamingové služby, které platí na území členských států EU a od roku 2008 také na území EHS (Evropský hospodářský prostor - Island, Lichnštejnsko, Norsko). Cenové stropy jsou pravidelně snižovány a stanovovány v eurech bez DPH, které je nutné k sazbě připočítat. (Roaming, 2013) Mezi služby mobilního roamingu nepatří pouze volání, ale i využívání datových služeb. Evropská komise zavedla tzv. cup-off limit u datových služeb, který má chránit spotřebitele před tzv. šokem z vyúčtování. Datový roaming limit je stanoven automaticky na 50 € měsíčně. Při 80% vyčerpání limitu je zákazník upozorněn a pro čerpání nad limit musí dát povolení. Od roku NEVIM je regulován i způsob tarifikace hovorů. (Roaming, 2013)

Regulace trhu

31

V praxi to vypadá tak, že národní operátoři mohou mít ve své nabídce více roamingových tarifů, z nichž právě eurotarif je povinnou položkou této nabídky. Eurotarif je pouze obecným označením, a proto nemusí být ze strany operátorů nutně nabízen pod tímto názvem. Pokud si zákazník nezvolí jinak, je mu automaticky aktivován roaming, který se řídí předpisy eurotarifu. Operátoři mohou v rámci eurotarifu nasadit i ceny nižší. Naši operátoři zpravidla nasazují ceny, které tendují k maximální možné hranici. (Roaming, 2013)


32

6 Trh mobilní komunikace v ČR Cílem této kapitoly je zhodnotit cenovou konkurenci na českém trhu mobilní komunikace. K dosažení tohoto cíle využijeme zvolených kritérií, která nám přiblíží fungování trhu, jeho vývoj a aktuální problémy. V závěru kapitoly bude definován typ tržní struktury a zhodnocení cenové konkurence na tomto trhu.

6.1

Vymezení sledovaného trhu

V kapitole 5.3 jsme teoreticky definovali relevantní trh. Pro potřeby závěrečné práce si námi sledovaný trh vymezíme za pomoci geografického, věcného a časového hlediska. Z geografického pohledu se jedná o národní trh na území České republiky. Vývoj situace na trhu je sledován v časovém období let 2005 – 2014, se zaměřením na události roku 2012 a 2013, kterými byl trh zásadně ovlivněn. Mobilní část telekomunikačního trhu tvoří střet nabídky a poptávky. Stranu nabídky představují mobilní operátoři nabízející mobilní služby. Stranu poptávky zastupuje segment spotřebitelů, který je tvořen rezidentními zákazníky (tj. nepodnikající fyzické osoby) a drobnými podnikateli. Pro tento segment zákazníků mají operátoři sestavenou veřejně dostupnou nabídku, kde je oproti segmentu firem a segmentu státní správy minimální možnost individualizace nabídky.

6.2

Bariéry vstupu na český mobilní trh

Pro vstup na český mobilní trh je nutností překonat vstupní bariéry, které jsou pro tento trh specifické. Bariéry vstupu do odvětví představují soubor podmínek, které musí konkrétní subjekt splnit, aby se mohl stát novým konkurentem na daném trhu. Překážky vstupu na český trh mobilních služeb lze rozdělit do dvou skupin, které se liší podobou, ve které chce nový subjekt na trh vstupovat. Podmínky pro nového potenciálního konkurenta na trhu, který zde chce působit jako virtuální operátor, se liší od těch, které musí splnit subjekt se zájmem o vstup na trh v podobě klasického síťového operátora. 6.2.1

Vstup na trh jako síťový operátor

Pro vstup nového síťového operátora na český mobilní trh je nutné získat mobilní licenci, kterou uděluje Český telekomunikační úřad. Předpokladem pro udělení licence je účast ve výběrovém řízení, které má podobu aukce, ve které jsou nabízena vymezená spektra rádiových kmitočtů. ČTÚ má pravomoc při stanovení podmínek této aukce, které je možné měnit a přizpůsobovat i v průběhu dražby. Náklady síťového operátora při vstupu na trh jsou v řádech miliard korun. Jedná se o vysoce nákladnou investici, jelikož vydražené kmitočty slouží k budou-


33

címu budování nových mobilních sítí. Těchto aukcí se současně zúčastňují i stávající mobilní operátoři. Výnosy z aukce jsou součástí státního rozpočtu. 6.2.2

Vstup na trh jako virtuální operátor

Vlastní mobilní virtuální síť může provozovat právnická i fyzická osoba. V případě fyzické osoby je nutností vlastnit živnostenský list na nákup zboží za účelem dalšího prodeje. Potencionální zájemce musí dále získat licenci pro zajišťování veřejných komunikačních sítí a poskytování služeb elektronických komunikací, kterou mu na základě žádosti udělí Český telekomunikační úřad. Po vydání osvědčení je žadatel oprávněn vstoupit na trh jako virtuální operátor a poskytovat mobilní služby. Nezbytným krokem je vyjednání podmínek s jedním ze síťových operátorů, nejčastěji však s firmou působící na trhu jako MVNE (viz kap. 4.3). Náklady vstupu na trh jsou v případě virtuálního operátora značně eliminovány především absencí nutnosti vlastnit síťovou infrastrukturu, která zahrnuje i budoucí výdaje na provoz a údržbu mobilní sítě. Prvotní investice se pohybují v různých rozmezích v závislosti na počtu nabízených SIM karet a objemu služeb, které chce virtuální operátor poskytovat. V porovnání s miliardovými částkami, které musí vynaložit síťoví operátoři, se jedná o malou investici. 6.2.3

Aukce kmitočtů v roce 2012 a 2013

Během roku 2012 a 2013 vyhlásilo ČTÚ dohromady dvě výběrová řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů zajišťující veřejnou komunikační síť. ČTÚ deklaroval zájem o zvýšení konkurenceschopnosti mobilního trhu, které by v konečném důsledku vedlo ke snížení cen. Očekávalo se, že na český mobilní trh vstoupí čtvrtý plnohodnotný mobilní operátor, který přispěje ke zlepšení konkurenčního prostředí na trhu. První výběrové řízení bylo vyhlášeno 12. 7. 2012 se záměrem udělení práv k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. Do výběrového řízení aukce kmitočtů se přihlásili čtyři zájemci - Telefónica Czech Republic, a.s., T-Mobile Czech Republic a.s., Vodafone Czech Republic a.s. a PPF Mobile Services a.s. Všichni zájemci splnili stanovené podmínky výběrového řízení a obdrželi od ČTÚ povolení k účasti v připravované aukci. Ke dni 12. listopadu 2012 byla aukce oficiálně zahájena. Primárním cílem aukce byla dostupnost sítí čtvrté generace LTE (4G) na území ČR a případný vstup čtvrtého operátora na trh. (Monitorovací zpráva ČTÚ, říjen 2012) Celý proces aukce trval bezmála 7 měsíců a nakonec skončil nehmatatelným koncem. Dne 8. 3. 2013 byla aukce předsedou ČTÚ zrušena. Důvodem zrušení byla aktuální cenová nabídka, která dle modelů proveditelnosti přesáhla hranici ekonomické únosnosti. Dražené kmitočty se dostaly nad hodnotu dvaceti miliard korun, která dále rostla. V případě vydražení za cenu několikanásobku původních předpokladů by reálně hrozil negativní dopad na koncového zákazníka. Vysoké náklady společností vložené do získaných licencí by mohly mít vliv na následné investice do budování sítí. Reálně by tak hrozila časová prodleva pro uvedení 4G


34

sítí do provozu, a také negativní ovlivnění cenové politiky poskytovaných služeb pro koncové uživatele. Jednou z povinností národního regulátora je právě podpora efektivních investic do telekomunikační infrastruktury, s čímž se stav probíhající aukce neslučoval. (Tisková zpráva ČTÚ, březen 2013) V dubnu 2013 skončil mandát dosavadního předsedy rady ČTÚ Pavla Dvořáka, který svou funkci vykonával od roku 2006 a stával se častým terčem kritiky široké veřejnosti, z důvodu nízké aktivity v oblasti regulace trhu. Od května 2013 je novým předsedou rady ČTÚ Jaromír Novák, od kterého vláda očekává především efektivnější naplňování cílů regulace v odvětví. Prvotním cílem v nové funkci předsedy bylo úspěšné dokončení aukce mobilních kmitočtů. (ČTÚ, 2013) Na podzim 2013 proběhla nová aukce kmitočtů a měla podstatně rychlejší průběh než ta předešlá. Dražba byla oficiálně zahájena 11. listopadu 2013 a ukončena o 8 dní později. Výběrového řízení aukce kmitočtů se zúčastnilo celkem pět subjektů. Ke třem současným mobilním operátorům se přidaly společnosti Revolution Mobile a.s. a SAZKA Telecommunications a.s. ČTÚ upravil podmínky nové dražby kmitočtů s cílem co nejvíce motivovat vstup nového mobilního subjektu na náš trh. Konkrétně šlo o vyčlenění nejlukrativnější části kmitočtů v pásmu 800 MHz a povinnost stávajících operátorů umožnit nováčkovi provoz národního roamingu v sítích GSM a 3G. Mobilní kmitočty byly nakonec rozděleny mezi tři stávající hráče na trhu a žádný nový mobilní operátor z aukce nevzešel. Frekvence byly vydraženy za celkovou částku 8,53 miliardy korun, což je téměř o 1,5 miliardy nižší částka než ta, se kterou počítal návrh státního rozpočtu. (Monitorovací zpráva ČTÚ, listopad 2013) "S výtěžkem z aukce počítáme v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Nejde zdaleka jen o jednorázový příjem z prodeje kmitočtů, důležitější budou pravidelné výnosy z jejich provozování," komentoval výsledek aukce ministr financí v demisi Jan Fischer. (ČTÚ, 2013)

6.3

Vývoj trhu mobilní komunikace

Na českém mobilním trhu v současnosti působí tři mobilní operátoři s významným tržním podílem – Telefónica, T-mobile a Vodafone. Čtvrtý mobilní operátor Air Telecom, provozující mobilní síť U:fon, měl ke konci roku 2012 zhruba 114 000 zákazníků a jeho podíl na trhu je v porovnání se zmíněnou trojicí téměř zanedbatelný. V následující kapitole si trh mobilní komunikace blíže představíme a budeme sledovat jeho vývoj v čase se zaměřením na tři přední GSM operátory. 6.3.1

Tržní podíl na trhu

Jako první indikátor trhu jsem zvolila počet aktivních SIM karet. Počet aktivních SIM karet současně prezentuje množství obsluhovaných zákazníků ze strany našich operátorů. Následující graf zobrazuje dlouhodobý vývoj počtu aktivních SIM karet v čase.

Trh mobilní komunikace v ČR Obr. 1

35

Vývoj počtu aktivních SIM karet k 31. 12 daného roku.

Zdroj: ČTÚ a ČSÚ, vlastní zpracování.

Z hlediska počtu aktivních SIM karet je podíl jednotlivých operátorů na trhu relativně stabilní. T-mobile si dlouhodobě udržuje vedoucí pozici na trhu. Výraznější propad u společnosti Telefónica 02 v roce 2009 je způsobený změnou metodiky výpočtu aktivních SIM karet. Nejmenší zákaznickou základnu má společnost Vodafone. Počet jeho klientů ale roste dynamicky od jeho vstupu na mobilní trh. Aktuální tržní podíl jednotlivých GSM operátorů je zobrazen na Obr. 2. Tento graf nejlépe demonstruje aktuální rozdělení podílů na trhu. K 31. 12. 2012 je jedničkou na trhu společnost T-mobile, která má 5,489 milionu zákazníků. Druhým největším operátorem je Telefónica s 5,083 mil. klientů a nejmenší podíl na trhu má Vodafone s počtem 3,365 milionů.


36

Tržní podíl na trhu k 31. 12. 2012

24,2%

39,4% T-Mobile Telefónica O2

36,4%

Vodafone

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování.

6.3.2

Koncentrace na mobilním trhu

Dalším ukazatelem je HHI index, který nám blíže identifikuje konkurenční prostředí trhu. Pomocí HHI indexu empiricky zhodnotíme koncentraci na trhu mobilních služeb v České republice za sledované období 2006 - 2012. Pomocí tohoto ekonomického indikátoru je možné blíže popsat konkurenci na českém trhu mobilní komunikace. Do vzorce aplikujeme druhé mocniny hodnot tržních podílů na trhu. HHI=24,22 + 39,42 + 36,42= 585,64 + 1552,36 + 1324,96= 3462,96 Po zaokrouhlení dostáváme výsledek 3462. Hodnota HHI slouží jako determinant toho, zda je trh efektivně konkurenční. Obr. 3 ukazuje, že se hodnota HHI na českém mobilním trhu téměř nemění a stagnuje. Standardní metodika měření konkurence pomocí HHI indexu nám tedy ukazuje, že hodnota 3462 spadá do kategorie vysoké koncentrovanosti trhu (viz Tab. 2). Tento výsledek napovídá existenci nízké konkurence na mobilním trhu. Vzhledem k tomu, že na trhu dlouhodobě působí pouze omezený počet operátorů, lze usuzovat, že se hodnota HHI v nejbližších letech nezmění, pokud na trh nevstoupí nový síťový operátor.


37

Vývoj hodnot HHI – dle počtu aktivních SIM karet 4500 4000

3597

3547

3510

3505

3500

3474

3464

3463

3000 2500 HHI index

2000 1500 1000 500 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Vlastní zpracování.

Hodnoty HHI indexu nám tedy indikují takovou koncentraci trhu, která predikuje, že bez vstupu nového operátora nebude situace směřovat k efektivnější hospodářské soutěži. Ke snížení hodnoty HHI a tedy i k snížení koncentrace na trhu mobilního volání proto může dojít jedině zvýšením počtu firem v odvětví. Při pohledu na Obr. 4, který ilustruje hodnoty HHI indexu na evropských mobilních trzích, sledujeme hodnot přesahující 2 500. Ve většině těchto států působí 3 – 4 operátoři. To ukazuje na fakt, že pouze pomocí výsledku HHI indexu nemůžeme náš trh označit za nekonkurenční. Např. Francie přesahuje hodnotu 3 500, a přesto se jedná o trh konkurenční a dynamický, který svým zákazníkům nabízí ve srovnání s ČR podstatně levnější volání. Obr. 4

Hodnoty HHI v zemích Evropy v roce 2012.

Zdroj: Analysis Manson.


6.3.3

38

Diverzifikace nabídky

Nabídky operátorů na trhu mobilní komunikace tvoří mobilní služby (hovory, SMS, MMS) a datové služby. Nedílnou součástí mobilních služeb jsou v dnešní době „smartphonů“ také mobilní data, která jsou nezbytná pro využívání internetu v mobilním zařízení. Datový přenos je jedním z trendů mobilního trhu a vzhledem k budování vysokorychlostních LTE sítí čtvrté generace se dá očekávat pokračující rostoucí zájem o mobilní data, jelikož objem přenesených dat se každoročně zvyšuje. Mobilní operátoři nabízejí mobilní služby pro firemní a nefiremní zákazníky. Firemní tarify nejsou dostupné pro všechny a zpravidla se pohybují v nižší cenové hladině oproti veřejně dostupným nabídkám. Operátoři přistupují k firemním zákazníkům individuálně a vytváří jim nabídky na míru. Mobilní operátoři v zásadě nabízejí dva typy mobilních produktů, které se liší způsobem úhrady jimi poskytovaných služeb. V prvním případě se jedná o paušální tarif (postpaid), kdy zákazník nejdříve čerpá služby, a následně po skončení každého účtovacího období obdrží vyúčtování těchto služeb. Charakteristické pro tento druh produktu je uzavření smlouvy o mobilních službách s poskytovatelem, který nabízí tzv. tarifní programy. Druhým modelem je předplacená karta (prepaid), která funguje na opačném principu. Spotřebitel nejdříve zaplatí určitou sumu a následně může čerpat vybrané služby. (Ofic. stránky operátorů, 2013) Vysoký podíl předplacených karet na trhu je typický především pro rozvojové země, kde mohou tvořit až 90 % všech zákazníků. Naopak ve vyspělých zemích je trendem zvyšování podílu tarifních zákazníků. (Lupa.cz, 2013) V následujícím grafu vidíme, jak se poměr prepaid a postpaid SIM karet měnil v čase na českém mobilním trhu.


39

Vývoj podílů prepaid a postpaid

Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých operátorů

Z Obr. 5 je zřejmé, že dochází ke zvyšování počtu zákazníků, kteří využívají mobilních služeb formou paušálního tarifu (postpaid). Migrace zákazníků z předplacených na paušální služby je v zájmu všech operátorů. Paušální zákazník je z hlediska útraty pro operátora mnohem zajímavější. Operátoři usilují o zvyšování báze smluvních zákazníků, jelikož výnos na paušálního zákazníka je zpravidla vyšší než u toho, který využívá služeb předplacených. Zároveň má operátor víceméně jistý zisk do budoucna, jelikož jsou paušální služby zpravidla spojeny i s víceletým úvazkem (uzavření smlouvy). 6.3.4

Vývoj ceny propojovacích poplatků

Výši maximální velkoobchodní ceny za ukončení volání (terminaci) v mobilních sítích reguluje ČTÚ. Regulace se vztahuje ke třem největším operátorům na trhu – Telefónica, T-mobile a Vodafone. Operátoři si tento poplatek navzájem účtují tarifikací 1+1 a proúčtují si tak skutečný počet provolaných sekund. Společnost Air Telecom a. s., která je provozovatelem sítě U:Fon, nemá jako jediná regulované ceny za služby koncového volání ze strany ČTÚ. Na svých stránkách pravidelně zveřejňuje symetrické ceny propojovacích poplatků, které si od ostatních operátorů účtuje. Pro období od 1. 4. 2013 je v účinnosti maximální částka 0,41 Kč/min., což je aktuálně o 0,24 Kč/min více, než mají nařízeno ostatní operátoři. (AirTelecom, 2013)


40

V březnu 2012 ČTÚ vydal tiskovou zprávu, kde oznamuje, že od roku 2013 bude pro výpočet MTR využito nákladového modelu LRIC, který nahradí dosud používaný model FAC. (Tisková zpráva ČTÚ, 2012) Metoda plně alokovaných nákladů (FAC) byla pro operátory příznivější zejména z toho důvodu, že počítá se všemi náklady, které byly na síť v minulosti vynaloženy. ČTÚ byl ze strany Evropské komise (EK) opakovaně kritizován za svůj přístup k regulaci terminačních poplatků: „S politováním musím konstatovat, že český regulační orgán neaplikoval model výpočtu nákladů, který odráží skutečné náklady, jež efektivnímu operátorovi vznikají v souvislosti s poskytováním služeb ukončení volání v mobilní síti. Takový přístup by vedl k nižším sazbám za ukončení volání v mobilní síti a k rovným podmínkám pro všechny mobilní operátory, což by prospělo hospodářské soutěži a českým spotřebitelům.“, psala komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová v roce 2009. V roce 2009 byla v ČR průměrná sazba za ukončení volání v mobilní síti druhá nejvyšší v EU, což se Komisi pochopitelně nelíbilo a na národního regulátora apelovala, aby se poplatky co nejvíce přiblížily úrovni efektivních nákladů. (LRIC, 2013) Obr. 6

Vývoj ceny propojovacích poplatků 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

8

3,66 3,112,99 2,652,31 1,961,66 1,371,08 0,550,410,27

Kč/min(bez DPH)

Zdroj: ARPEC, vlastní zpracování.

Z Obr. 6 je patrné, že propojovací poplatky v ČR kontinuálně klesají. ČTÚ začal mezioperátorské poplatky snižovat od roku 2009 pravidelně v půlročních intervalech. Maximální úroveň snížení velkoobchodní ceny pozorujeme v červenci 2012, kdy pokles z 1,08 Kč/min na 0,55 Kč/min znamenal snížení téměř o polovinu. Na základě rozhodnutí o ceně č. CEN/4/06.2013 byla od 1. ledna 2013 snížena maximální cena za službu ukončení volání ve veřejných mobilních sítích na 0,41 Kč/min. Dlouhodobé snižování terminačních poplatků se ovšem nijak výrazně nepromítá do koncových cen spotřebitelů. Operátoři na změny reagují minimálně nebo vůbec. Nákladovou kalkulací ceny za terminaci v mobilních sítích podle modelu tzv.


41

BU-LRIC byly maximální regulované ceny dále sníženy na 0,27 Kč/min. s platností od 1. července 2013. (ČTÚ, 2013)

6.4

Srovnání neomezených tarifů

V dubnu 2013 zatřáslo českým mobilním trhem zveřejnění nabídky neomezených tarifů, kterou jako první z trojice tuzemských operátorů představila společnost Telefónica ČR. Telefónica rozpoutala 11. dubna 2013 na českém mobilním trhu krátkou cenovou válku, když seznámila veřejnost s tarifem neomezeného volání do všech sítí za 749 Kč. Konkurenční operátoři na nabídku reagovali rychle, ale poněkud rozpačitě. Do druhého dne, od zveřejnění nabídky Telefónicy, představili Tmobile i Vodafone své nabídky neomezených tarifů. Konečnou podobu tarify získaly až během prvních pár týdnů, jelikož operátoři své nabídky postupně modifikovali a přizpůsobovali svým konkurentům. Přestože ve svých prohlášeních uváděli, že nabídku neomezených tarifů už připravovali delší dobu, realita tomu příliš nenasvědčovala. (Tarify, 2013) Telefónica vytvořila základní koncept skupiny tarifů, který se vyznačuje svou jednoduchostí a přehledností. Jednoduchá struktura přispívá k získání nových zákazníků a zjednodušení obchodního modelu přináší i určité úspory v nákladech společnosti. Skladbu tohoto tarifního programu převzali i ostatní operátoři, kteří nabízí téměř totožné tarify. Konkrétní nabídky trojice síťových operátorů jsou zobrazeny v Příloze č. 1. Telefónica nabízí v rámci svého tarifního programu FREE cenové úlevy pro studenty (50 Kč), seniory (100Kč) a uživatele O2 pevného internetu (100 Kč). Současně s tarify FREE nabízí i novou službu O2 Mobil, díky které má zákazník možnost za výhodných podmínek zakoupit mobilní telefon. (Tarify, 2013) T-mobile nabízí neomezené volání do všech sítí v podobě tarifního programu S námi. Sejně jako u konkurentů, je program sestaven z pěti tarifů, které jsou diferencovány cenovou hladinou a zahrnutými službami. (Tarify, 2013) Vodafone představil konečnou podobu tarifního programu na konci května 2013 pod jednotným označením Vodafone RED. Tento typ tarifů je součástí strategie celé mezinárodní skupiny Vodafone a stejně jako u konkurence zahrnuje pět tarifů v různých cenových hladinách. (Tarify, 2013) Přehled neomezených paušálních tarifů od síťových operátorů v Tab. 3 názorně ukazuje, že si zákazník vybírá mezi třemi velmi podobnými nabídkami.

Trh mobilní komunikace v ČR Tab. 3

42

Přehled nabídky tarifů s neomezeným voláním

Tarif

Cena bez úvazku / s úvazkem

Hovory, SMS ve vlastní síti

Hovory, SMS do všech sítí

Data

Ostatní služby v ceně

Free O2 CZ

749 / 899 Kč

Neomeze -ně

Neomeze -ně

1 GB

Ne

T-Mobile S námi sí ť nesíť

749 / 899 Kč

Neomeze -ně

Neomeze -ně

1,5 GB

Ne

Vodafon e RED

699 / 874 Kč

Neomeze -ně

Neomeze -ně

1,5 GB

Ne

Zdroj: Veřejné ceníky operátorů.

Ve skutečnosti nejsou neomezené tarifní programy tak neomezené, jak se na první pohled může zdát. Z tabulky je patrné, že mobilní datová služba je u všech operátorů omezena limitem. Toto omezení nazýváme jako FUP (Fair User Policy) neboli limit přenesených dat. (Telefónica, 2013) V případě, že uživatel tento limit v rámci svého tarifu přesáhne, dojde k výraznému snížení rychlosti přenosu dat. Druhým omezením je úvazek, který je u všech tří operátorů roven dvouleté smlouvě o poskytování služeb. Pokud se zákazník nechce operátorovi upsat na dva roky, má možnost zvolit tarif bez úvazku, ale s měsíčním příplatkem. Tab. 4 nám odkrývá, jak moc si operátoři účtují za svobodu svého zákazníka (tj. možnosti kdykoli ukončit odběr mobilních služeb). Dříve operátoři za věrnost odměňovali své zákazníky prostřednictvím různých věrnostních programů (benefitů za věrnost). Dnes má věrnost svou vyčíslitelnou peněžní podobu. Tab. 4 ukazuje navýšení ceny neomezených tarifů u varianty bez úvazku.


43

Navýšení ceny tarifu, varianta bez úvazku.

Tarif bez úvazku

měsíčně

24 měsíců

podíl příplatku na ceně bez úvazku

Telefónica

+ 150 Kč

3600 Kč

38% (150 z 399 Kč)

T-Mobile

+ 150 Kč

3600 Kč

38% (150 z 399 Kč)

Vodafone

od + 63 Kč do 175 Kč

od 1512 Kč do 4200 Kč

20% (10% vyšší tarify)

Zdroj: Veřejné ceníky operátorů, 2014.

Tabulka ukazuje, že u společností Telefónica a T-mobile může jít až o 38% podíl podíl na ceně měsíčního paušálu. Tyto dvě společnosti mají pevně stanovenou částku 150 Kč ke všem úrovním neomezených tarifů. Oproti tomu u Vodafone se setkáváme s 20% navýšením u nižších tarifů, nebo 10% u vyšších tarifů. V prvním týdnu po zveřejnění nabídky společnosti Telefónica jsme na trhu měli možnost zaznamenat rysy strategického chování. T-mobile i Vodafone své nabídky postupně upravovali a přizpůsobovali do konečné verze i několik týdnů. Jejich reakce byla samozřejmým znakem konkurenčního boje, jelikož odliv zákazníků k Telefónice by byl velkou reálnou hrozbou. Operátoři své neomezené tarify vytvořili především za účelem udržení svých stávajících zákazníků. Ze strany operátorů se jednalo o proaktivní krok, který byl reakcí na očekávaný příliv virtuálních operátorů na trh, případně na vstup nového síťového operátora. Na tento fakt poukazuje zejména dvouletý závazek, který je spojen s využíváním těchto neomezených tarifních programů. Telefónica O2, T-mobile i Vodafone měli neomezené tarify ve své nabídce samozřejmě i před takzvanou cenovou revolucí, viz Tab. 5. Cenová hladina těchto tarifů byla nepřiměřeně vyšší a nabídka viditelně nevýhodná. V dubnu 2012 byla mezi neomezenými tarify na tuzemském trhu nejvýhodnější nabídka od T-mobile, který do konce srpna 2012 nabízel tarif S námi 3290 za akční cenu 2 303 Kč. Balíček Neon XXL od společnosti Telefónica obsahoval pouze neomezené volání do všech sítí za téměř neuvěřitelných 3 900 Kč/měsíc. Neon XXL nenabízel v ceně mobilní data ani SMS. Tarif na míru 3094 od Vodafone zahrnoval neomezené volání a SMS do všech sítí a 3GB dat.


44

Přehled nabídky tarifů s neomezeným voláním do všech sítí (před dubnem 2013).

Tarif

Cena bez úvazku / s úvazkem

Hovory ve vlastní síti

Hovory do všech sítí

Data

Ostatní služby

Telefónic a Neon XXL

3 900 Kč

Neomeze -ně

Neomeze -ně

-

SMS za 1,60 Kč

T-Mobile S námi 3290

3 290 Kč

Neomeze -ně

Neomeze -ně

1 GB

SMS neomeze ně v ceně

Neomeze -ně

3 GB

SMS neomeze ně v ceně

Vodafon e Tarif na Neomeze 3 094 Kč míru -ně 3094 Zdroj: Veřejně dostupné ceníky operátorů, 2013.

Do srpna 2013 nepřišel žádný z virtuálních operátorů s nabídkou neomezeného volání a SMS do všech sítí. Tento typ tarifu byl výhradním segmentem velkých operátorů a na virtuálním trhu ho nikdo nenabízel. Situace tak nasvědčovala tomu, že trojice operátorů nabízí těm virtuálním pouze méně lukrativní části trhu a pro sebe si nechávají klienty, kteří jsou z hlediska zisku mnohem zajímavější a kterým mohou nabídnout právě tyto neomezené tarify. V současné době na virtuálním trhu najdeme operátory, kteří neomezené tarify nabízejí. V následující tabulce je přehled nabídek neomezených tarifů od virtuálních operátorů. Tab. 6

Přehled nabídky neomezeného volání u virtuálních operátorů Tarif

Cena bez úvazku/s úvazkem

Data

Ostatní služby v ceně / poznámky

Hostitel (MNO)

mBank/Vodafone

mVolání

– / 599 Kč

4 GB

+ 1000 minut volání do zahraničí

Vodafone

voocall

Maximus

499 Kč / -

bez dat

výpovědní lhůta

TMobile/GTS


45

voocall

Maximus Plus

669 Kč / -

1,5 GB

6 měsíců

One Mobile

neomezený One

699 Kč / 599 Kč

1,2 GB

výpovědní lhůta 3 měsíce

TMobile/GTS

Dragon Internet

MobilCall NoLimit

548 Kč / -

bez dat

výpovědní lhůta 3 měsíce

neuvedeno

Air Telecom

AIR Unlimited

849 Kč / 749 Kč

1 GB

bez SMS (cena 1,01 Kč)

neuvedeno

Centropol

Jak chci

845 Kč / 695 Kč

300 MB

-

Vodafone

Zdroj: Veřejně dostupné ceníky operátorů, 2013.

Virtuální operátoři v porovnání s klasickými operátory nenabízejí neomezené tarify, které by měly danou pevnou strukturu. Spíše se jedná o různorodé nabídky, které nejsou z pohledu zákazníka viditelně výhodnější, než je tomu u trojice našich operátorů. To poukazuje na závislost virtuálních operátorů na jejich poskytovateli. Virtuální operátoři jsou omezeni dohodou, jejíž podmínky jim pravděpodobně neumožňují přijít s výrazně lepšími nabídkami. Kromě výše uvedených postpaid tarifů mají všichni tři síťoví operátoři ve svých nabídkách k dispozici také prepaid SIM karty. Předplacené karty nabízejí ve více variantách a s různými výhodami (např. odměny za dobití). Právě více variant předplacených karet je velkou nevýhodou velkých operátorů, protože pro potenciálního zákazníka je nabídka značně nepřehledná a složitá. V segmentu předplacených karet je konkurenční výhodou virtuálních operátorů právě schopnost nabídnout jasně danou a přehlednou službu. Virtuální operátoři MOBIL.cz, BleskMobil a Tesco Mobile nabízí volání již od 2,50 Kč/min., SMS 1,50 Kč do všech sítí a konkurují tak klasickým operátorům nižšími sazbami. (Bleskmobil, 2013)

6.5

Tarifikace hovoru a její vliv na cenu volání

Tarifikační perioda je často opomíjenou položkou tarifu, která má podstatný vliv na výslednou cenu hovoru. Operátoři využívají při účtování hovorů různé tarifikační modely, které jsou pro jejich zákazníky převážně nevýhodné. Způsob účtování hovorů má proto citelný vliv na prodražení telefonních hovorů u koncových spotřebitelů.


46

Mobilní operátor nám v rámci tarifu sice poskytne určitý objem služeb, kdy nás nechá volat po určitý časový úsek, ale výslednou cenu vypočítá za delší časový úsek, který je zpravidla zaokrouhlen směrem nahoru. V praxi tak svému mobilnímu operátorovi platíme i za čas, který ve skutečnosti neprovoláme. Cena hovoru se rovná součtu cen za jeho první periodu a za další periody. Délky period se v praxi pohybují od 1 do 120 sekund. Nejčastěji se setkáváme s tarifikací 60+1, 60+30 nebo 60+60. (Lupa.cz, 2012) Tarifikace 60+60 – operátor si účtuje hovorné po celých minutách. Z pohledu zákazníka se jedná o nejméně výhodný model účtování, který se v konečném zúčtování promítne nejvíce negativně. V zahraničí se tento typ tarifikace téměř nevyužívá. Tarifikace 60+1 – v tomto modelu platíme první minutu celou, ať už náš hovor trvá 1 sekundu nebo 59 sekund. Každá další sekunda nad rámec jedné minuty je zaúčtována spravedlivě. Tarifikace 1+1 – nejpříznivější model účtování pro koncového spotřebitele. Zaplatíme pouze to, co opravdu provoláme. Na českém mobilním trhu se s tímto typem účtování setkáváme pouze ojediněle. Pro ilustraci jsou porovnány čtyři modely volání se třemi různými tarifikacemi v Tab. 7. Délky hovorů jsou 15 sec., 42 sec., 1:31 min. a 2:33 min. Cena za jednu minutu volání je stanovena na 2 Kč. Tab. 7

Rozdílná tarifikace a vliv na cenu hovoru

Tarifikace Délka hovoru Cena

60+60 15s 42s 91s 2 2 4

153s 6

15s 2

60+1 42s 91s 2 3,03

153s 5,1

1+1 15s 42s 91s 0,5 1,4 3,03

153s 5,1

Zdroj: Vlastní zpracování.

Jak moc se projeví vliv účtovací periody u našeho měsíčního vyúčtování? Server Lupa.cz se pustil do analýzy a zpracoval koeficient zvýšení ceny v závislosti na tarifikaci, který naznačuje, o kolik % se naše měsíční náklady na volání zvyšují v důsledku účtovací periody. Procentní vyjádření vlivu na výslednou cenu volání lze sledovat na Obr. 7.


47

Tarifikační perioda a její vliv na výslednou cenu volání. 80

71

70 60

52

56

61

50 40

31

30

23

20 10

14 0

navýšení ceny v %

17

5

0

Zdroj: Lupa.cz, vlastní zpracování.

Z grafu vyčteme, že tarifikace může průměrně navýšit celkové vyúčtování až o 30 %, pokud je účtováno po celých minutách (60+60).


6.6

48

Analýza relevantního trhu č. 8

V dubnu 2012 ustanovil ČTÚ nový relevantní trh č. 8: „Velkoobchodní trh původu volání (originace) a přístupu v mobilních sítích“ pro ex-ante regulaci. Následně v květnu 2012 ČTÚ oznámil zahájení analýzy relevantního trhu č. 8. Účelem analýzy bylo zhodnotit, zda na trhu existují soutěžitelé s významnou tržní sílou a pokud ano, zda své dominantní postavení nezneužívají v neprospěch hospodářské soutěže. Právě stanovení podniků s významnou tržní silou je podmínkou pro stanovení nápravných opatření pro ex ante regulaci. V praxi pak regulátor může operátorům ukládat konkrétní nápravná opatření za podmínky, že analýzou příslušného relevantního trhu dospěje k závěru, že tento trh není dostatečně konkurenční. (Tisková zpráva, květen 2012) Po dokončení analýzy národní regulátor konstatoval, že mobilní trh není plně konkurenční a vykazuje znaky tacitní koluze. Analýza dále uvádí, že Telefónica, Tmobile a Vodafone disponují na trhu společnou významnou tržní silou. Jako nápravné opatření navrhl ČTÚ regulaci prostřednictvím nařízení povinné velkoobchodní nabídky, která by otevřela přístup do mobilních sítí novým konkurentům v podobě virtuálních operátorů. Absence této velkoobchodní nabídky je důvod, který bránil vzniku virtuálních operátorů, jelikož trojice síťových operátorů se zájemci do té doby nejednala. (Výroční zpráva ČTÚ, 2012) Pokud by ČTÚ nařídilo operátorům zveřejnit takovou velkoobchodní nabídku, měl by možnost regulovat ceny v této nabídce. Telefónica, T-mobile i Vodafone se konkurenci v podobě vstupu virtuálních operátorů na trh několik let bránili, ale nakonec vstup virtuálních operátorů do jejich sítí proběhl i bez regulativního opatření ze strany ČTÚ. Operátoři začali s potenciálními virtuálními operátory jednat právě po náznacích ČTÚ, že začne tuzemský mobilní trh kvůli omezené konkurenci regulovat. Opatřením měla být právě povinnost zveřejnit velkoobchodní nabídku, která by umožnila přístup nových hráčů na trh. Tento krok operátorů, směřující k dohodě s virtuálními operátory, byl zcela logický a pochopitelný. Museli by se řídit podmínkami, které stanoví ČTÚ a mohlo by tak dojít k tomu, že virtuální operátoři by získali možnost obsluhovat i lukrativnější segment zákazníků, než který jsou sami operátoři ochotni zájemcům nabídnout. O vstup na trh v podobě virtuálního mobilního operátora se v minulosti pokoušelo několik firem. Nedohodly se ale s provozovateli mobilních sítí na podmínkách, za jakých by mohly infrastrukturu využívat. ČTÚ v té době neměl k dispozici nástroj, kterým by zpřístupnění sítí velkým operátorům nařídil, jelikož maloobchodní trhy nereguluje. Zájem ČTÚ o virtuální operátory vychází ze zkušenosti řady evropských zemí, kde tito operátoři už několik let fungují. Dle ČTÚ vstup virtuálních operátorů zvýší konkurenci na trhu, což může vést k poklesu maloobchodních cen. ČTÚ v červenci 2013 oznámil odložení případného rozhodnutí o regulaci tohoto trhu. Důvodem je aktualizace analýzy trhu, ve které chce zohlednit nově zavedené neomezené tarify a příchod virtuálních operátorů na trh. (Monitorovací zpráva ČTÚ, srpen 2013)


6.7

49

Vstup virtuálních operátorů na trh

Prvním tuzemským virtuálním operátorem, který v listopadu 2012 vstoupil na český mobilní trh, byl BleskMobil společnosti Ringier. BleskMobil využívá síť Telefónicy a nabízí služby formou předplacené SIM karty s voláním za 2,50 Kč/min, SMS za 1,50 Kč a MMS za 5,00 Kč do všech sítí v ČR. (Bleskmobil, 2013) Za první tři měsíce získal tento brandovaný virtuální operátor 120 000 zákazníků a k červnu 2013 to bylo přes 250 000 uživatelů. Virtuální operátoři zpravidla předkládají svým klientům jednoduché a přehledné ceníky. Své nabídky cílí na určitý segment na trhu, a proto u nich nenajdeme takovou širokou nabídku tarifů, na jakou jsme zvyklí u trojice největších operátorů. Po vstupu BleskMobilu se trh virtuálních operátorů v ČR začal postupně rozrůstat a ke konci roku 2013 se jejich počet zvýšil téměř na 50. Nabídky těchto operátorů jsou různorodé a cílené na specifické skupiny obyvatelstva – studenty, důchodce nebo cizince. Hlavními determinanty pro sestavení tarifu může být nízká měsíční útrata nebo specifické požadavky skupiny uživatelů (např. levné mezinárodní volání pro cizince). Přestože se tři hlavní operátoři vstupu virtuálních operátorů na trh několik let bránili a zaujímali spíše negativní postoj, nakonec konstatují, že jejich působení jim může v některých ohledech i prospívat. "Zajímavé jsou okrajové oblasti, kde se firmám naší velikosti nevyplatí působit," řekl ředitel strategie T-Mobilu Ladislav Možný. (Tisková zpráva T-mobile, 2013) Velký počet firem nabízí své mobilní služby díky velkoobchodní nabídce telekomunikační společnosti GTS. Společnost GTS nabízí své služby v síti T-mobile a svou nabídku směřuje výhradně firemním zákazníkům, kteří mají zájem působit na virtuálním mobilním trhu. (GTS, 2013) Největší podíl na trhu virtuálních operátorů patří zejména telekomunikačním firmám a společnostem, které mají širokou stávající klientelu (např. ČEZ). ČEZ má možnost cílit svou nabídku na 2,5 milionu svých zákazníků, kteří od ní odebírají elektřinu a plyn. Se stejnou myšlenkou přišli na trh i Centropol a Lama. Velká řada operátorů jsou maloobchodní prodejci. Tesco Mobile nabízí výhodné mobilní služby držitelům věrnostní karty Clubcard. Vlastního operátora spustil i Coop nebo prodejce elektroniky Euronics. Dále jsou na trhu takoví operátoři, kteří cílí na úzký a specifický segment zákazníků. Příkladem může být Studentfone (se slevou na karti ISIC) zaměřující se na studenty, kterým v rámci své nabídky poskytuje volné datové objemy pro přístup na Facebook. Další z cílových skupin jsou také cizinci na které cílí OpenCall nebo velice úzce specializovaný operátor VietCall, který se zaměřuje na volání do Vietnamu a Číny. (Vietcall, 2013) Na Obr. 8 vidíme přehled podílů virtuálních operátorů na mobilních trzích vybraných evropských zemí. Pouze ve Francii a Nizozemsku sledujeme, že tržní podíl překročil hranici 10 %. Standardně se podíl virtuálních operátorů v Evropě pohybuje v rozmezí 1 – 3%. Přestože na českém mobilním trhu aktuálně působí až 50 virtuálních subjektů, s odstupem času se dá očekávat, že některé ukončí svou činnost a jejich počet klesne.


Obr. 8

Virtuální operátoři v Evropě a jejich tržní podíly na národních mobilních trzích.

Zdroj: Digital Agenda.

50


6.8

51

Změny na trhu po vstupu virtuálních operátorů

V této kapitole zhodnotíme, jak se na českém mobilním trhu projevil vstup virtuálních operátorů a zveřejnění nabídky neomezených tarifů. Především z těchto dvou pohledů by se rok 2013 na českém trhu mobilních služeb mohl považovat za přelomový. Zaměříme se na průměrnou cenu volání a finanční výsledky, které operátoři zveřejnili za rok 2013. 6.8.1

Průměrná cena volání

Prvním zvoleným indikátorem je průměrná cena za mobilní volání. ČTÚ má na svých oficiálních stránkách k dispozici přehled vývoje průměrné ceny za minutu volání. Průměrnou cenu počítá jako podíl dosažených tržeb ze služeb mobilní hlasové komunikace a reálného počtu odchozích minut. Průměrná cena je agregována za společnosti Telefónica, T-mobile a Vodafone a vážena objemem odchozích minut volání v síti jednotlivého operátora. (Barometr ČTÚ, 2013) Tab. 8

Průměrná cena volání za minutu

Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 - 1. pol.

Průměrná cena volání Kč / min 4,65 4,84 4,43 3,81 3,17 2,99 2,45 2,19 1,78

Zdroj: ČTÚ, vlastní zpracování.

V prvním pololetí roku 2013 klesla průměrná cena na 1,78 Kč, což je o 19 % méně, než cena v roce 2012. Pokles ceny téměř o pětinu lze přisoudit jak snížení cen u neomezených tarifů, tak tlaku ze strany virtuálních operátorů. Průměrný ukazatel však není ukazatelem přímo směrodatným, jelikož výše výsledné ceny ovlivňují firemními tarify, u kterých se cena za volání pohybuje v podstatně nižších cenových hladinách, což výrazně zkresluje vypovídací schopnost. 6.8.2

Finanční výsledky operátorů

Společnosti T-mobile a Telefónica poskytli na začátku roku 2014 údaje, které ilustrují jejich finanční výsledky za uplynulý rok 2013. V Tab. 9 jsou uvedeny údaje O2 a v Tab. 10 lze sledovat výsledky společnosti T-mobile. Pro společnost Vodafo-


52

ne nejsou výsledky k dispozici, jelikož se jeho finanční rok nekryje s rokem kalendářním. Z tohoto důvodu hodnotíme pouze vývoj u dvou ze tří síťových operátorů. O2 v roce 2013 zvýšilo počet svých zákazníků z 5,083 milionu na 5,102 milionu, z toho 63,4 % tvořili zákazníci s měsíčním paušálem (v roce 2012 to bylo 62,8 %.). 02 zaznamenal pokles výnosů na 21,897 miliardy korun, o 10,7 % méně než předchozí rok. Zajímavý je také pokles mobilního ARPU, který zobrazuje průměrný měsíční výnos na zákazníka. V roce 2012 byla hodnota ARPU 388,50 Kč, za rok 2013 klesla na 325,20 Kč, což činí pokles 16,3 %. Tab. 9

Porovnání finančních výsledků 2012 a 2013 u O2

Ukazatel

2012

2013

Změna

Zákazníci ARPU Výnosy

5,083 mil. Kč 388,50 Kč 24,532 mld. Kč

5,102 mil 325,20 Kč 21,897 mld. Kč

0,4 % - 16,3 % -10,7 %

Zdroj: Vlastní zpracování

T-mobilu vzrostl počet zákazníků o 6 % na 5,831 milionu a udržel si tím největší pozici na mobilním trhu. Výnosy za rok 2013 klesly téměř o desetinu a činily 23,756 miliardy korun. Pokud porovnáme ARPU u O2 a T-mobile, je na tom právě T-mobile o něco hůře. T-mobile vydělal na zákazníkovi 288 Kč. Tato částka je o 20,4 % méně než v roce 2012, kdy získal za jednoho zákazníka získal v průměru 362 Kč měsíčně. Tab. 10

Porovnání finančních výsledků 2012 a 2013 u T-mobile

Ukazatel Zákazníci ARPU Výnosy

2012 5,498 mil. Kč 362 Kč 26,254 mld. Kč

2013 5,831 mil. Kč 288 Kč 23,756 mld. Kč

Změna + 6,1 % - 20,4 % - 9,5 %

Zdroj: Vlastní zpracování

Finanční výsledky nijak výrazně nezobrazují změny, které na trhu proběhly. U obou operátorů však došlo k poklesu výnosů a průměrného měsíčního výnosu na zákazníka. Pokles výnosů je sice trendem posledních pár let, ale za rok 2012 spadly výnosy ještě rychleji. T-mobile si stále drží pozici největšího operátora na trhu. V České republice působí s platností k 1. 1. 2014 přes padesát virtuálních operátorů. Virtuální mobilní operátoři nezveřejňují konkrétní počty svých zákazníků. Dle odhadu ČTÚ a odborníků obsluhují kolem pěti procent mobilního trhu. Tento podíl na trhu čítá kolem cca. 700 000 aktivních SIM karet. T-mobile nabízí ve své síti pronájem především menším firmám přes velkoobchodního partnera GTS. Naopak Telefónica se zaměřuje pouze větší firmy jako je


53

Tesco, ČEZ či Bonerix. Vodafone má ve svých sítí pět plnohodnotných operátorů a tři přeprodejce služeb. (Lupa.cz, 2013)

6.9

Tržní struktura mobilního trhu

V předchozích kapitolách jsme provedli sumarizaci informací o vývoji situace na trhu mobilní komunikace v ČR. Na základě těchto informací můžeme nyní definovat tržní strukturu mobilního trhu a následně zhodnotit chování soutěžitelů v cenově konkurenčním boji. V textu charakterizujeme mobilní trh z hlediska znaků nedokonalé konkurence, které vykazuje. K tomu využijeme teoretické poznatky z kap. 3.2, kde byla blíže popsána teorie konkurence. Mobilní část telekomunikačního trhu je odvětví, které vykazuje znaky nedokonale konkurenčního trhu. V kap. 3.2 jsme nedokonale konkurenční trh definovali jako takový, který nesplňuje alespoň jednu z podmínek modelu dokonalé konkurence. Námi sledovaný trh vykazuje následující znaky nedokonale konkurenčního trhu: Existence malého počtu firem se značným tržním podílem v odvětví Na trhu mobilní komunikace dlouhodobě působí tři GSM operátoři se značným tržním podílem v odvětví - T-mobile, Telefónica a Vodafone. Virtuální operátoři mají asi 5% tržní podíl, který je oproti trojici operátorů zanedbatelný a současně se jedná pouze o nájemce v síti velkých operátorů. Bariéry vstupu do odvětví Radiové spektrum je omezené, a proto ho považujeme za vzácný statek. Omezený počet frekvencí je zásadní bariérou vstupu do telekomunikačního odvětví. Na český trh mobilní komunikace je možné vstoupit pouze se souhlasem státního úřadu (ČTÚ), a proto se jedná o trh regulovaný. Na velkoobchodním trhu mobilního volání existují bariéry vstupu do odvětví, které jsou regulovány ze strany státu. Regulace vstupu je hlavní příčinou malého počtu firem s vysokým tržním podílem v tomto odvětví. V případě síťového operátora se jedná o bariéry v podobě vysoké investice v řádech miliard korun. Správcem rádiového spektra je ČTÚ, který uděluje licence mobilním operátorům za účelem provozu podnikatelských aktivit na našem území. Vysoký stupeň vzájemné závislosti rozhodování (o cenách, struktuře a kvalitě služby) Vzájemná závislost mezi operátory plyne z vysokého podílu na celkové nabídce v odvětví. Při svých rozhodováních o cenách, struktuře a kvalitě služby, musí brát v úvahu případné reálné reakce a akce svých konkurentů. Vysoká míra koncentrace na trhu Ukazatel míry koncentrace je jedním z faktorů předurčujících typ konkurenčního prostředí. Čím vyšší je hodnota indexu HHI, tím vyšší je koncentrace firem


54

v odvětví. V kap. 6.3.2 byly provedeny výpočty HHI indexu, jehož výsledky svědčí o dlouhodobě vysoké koncentraci na trhu mobilních služeb. Charakter a míra diferenciace nabízených služeb Rozdíly nabízených služeb operátorů v oligopolním odvětví firem nejsou velké a jde o velmi blízké substituty. Tuto skutečnost reprezentuje nabídka nových neomezených tarifů, které mají totožnou strukturu a diferenciace nabízené služby je velmi malá. Na základě výše uvedených znaků lze konstatovat, že český mobilní trh vykazuje všechny znaky nedokonalé konkurence a můžeme ho označit jako oligopol tří mobilních operátorů. Problém v oligopolním prostředí nastává v okamžiku, kdy soutěžitelé začnou zneužívat svou tržní sílu.


55

6.10 Zhodnocení cenové konkurence na mobilním trhu Chování soutěžitelů na trhu mobilních služeb je ovlivněno zejména tržní strukturou tohoto trhu. V předcházející kapitole jsme trh mobilní komunikace v ČR označili jako oligopol tří firem. Právě struktura trhu podněcuje operátory ke strategickému chování, které je pro oligopolní prostředí typické. V případě, že se jeden z operátorů rozhodne snížit či zvýšit ceny svých služeb, musí dopředu předpokládat, jak tato změna zapůsobí na ostatní operátory a očekávat od nich určitou reakci. Každá taková změna ze strany jednoho operátora zpravidla ovlivní prodeje a zisky zbývajících konkurentů. Produkty, které mobilní trh nabízí, jsou si velmi podobné, a proto k získání či udržení zákazníků musí operátoři využívat například různých marketingových nástrojů. Stávající operátoři se zaměřují na reklamní kampaně, které jsou vysoce nákladné. Spokojenost spotřebitelů s poskytovanými službami je v rámci optimalizace nákladů velmi důležitá. Mezi základní kritéria spokojenosti řadíme cenu, kvalitu služeb a zákaznickou podporu. Počet SIM karet na mobilním trhu sice stále roste, ale od roku 2008 není tento růst tak výrazný (viz Obr. 1), což může být vysvětleno vysokým nasycením trhu. Stoupající nasycenost trhu doprovází trend poklesu tempa zvyšování počtu nových zákazníků. Jelikož nepřibývá nových zákazníků na trhu, dochází zpravidla pouze k jejich přechodu mezi operátory. V době, kdy ještě nebyla zavedena služba přenositelnosti mobilních čísel, byl přechod k jinému operátorovi pro zákazníka složitější a podstatně nákladnější. Bez možnosti přenositelnosti čísla nebyl spotřebitel dostatečně motivován ke změně poskytovatele mobilních služeb. Na mobilním trhu byla přenositelnost čísel zavedena v roce 2006 na základě zákona č. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. (ČTÚ, 2012) Trend využívání této služby dokumentuje Obr. 9. Obr. 9

Trend využívání služby přenosu mobilních čísel 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 2007

Zdroj: Výroční zpráva ČTÚ.

2008

2009

2010

2011

2012

2013


56

Přenos telefonního čísla ke konkurenčnímu operátorovi je možný u postpaid i prepaid tarifů. Od zavedení přenesli účastníci do konce roku 2013 celkem přes dva miliony čísel. (ČTÚ, 2014) V kap. 6.3.3 jsme sledovali trend migrace zákazníků z předplacených služeb na paušální. Operátoři usilují o zvyšování báze smluvních zákazníků, jelikož výnos na tarifního zákazníka je zpravidla vyšší než u toho, který využívá předplacených karet. Trojice stávajících operátorů se proto snaží svou marketingovou komunikaci přizpůsobit tomu, aby docházelo k eliminaci předplacených karet. Za snahou o udržení zákazníka stojí předpoklad, že náklady na stávajícího klienta jsou nižší než na získání nového. V dubnu 2013 jsme na oligopolním trhu mobilních služeb měli možnost sledovat krátkodobou cenovou válku stávajících operátorů, která byla důsledkem vstupu nových konkurentů (virtuálních operátorů) do odvětví. Cenová válka ilustruje chování oligopolních firem při snižování cen a bývá označována jako extrém cenové konkurence. Je výhodná pro koncové spotřebitele a naopak hrozbou pro poskytovatele služeb, v našem případě mobilního operátora. Společnost Telefónica snížila ceny a představila nový koncept neomezených tarifů. Zbývající dva operátoři se museli nové cenové hladině přizpůsobit, jinak by jim reálně hrozil vysoký odliv zákazníků, kteří by navíc podepsali dvouletý závazek u konkurence. Tato situace tak byla příkladem strategického chování na trhu mobilní komunikace. V extrémním případě může válka vést až na úroveň nulové ceny, pokud nedojde k přerušení řetězce akcí a protireakcí. K tomuto ale zpravidla nedochází, jelikož v okamžiku, kdy si firmy uvědomí, že je tato konkurenční strategie ohrožuje, snaží se o cenovou koordinaci svých nabídek. Oligopolní prostředí pak přímo nahrává k uzavření dohody mezi operátory. ČTÚ na základě provedené analýzy relevantního č. 8 konstatoval, že trojice operátorů společně tvoří významnou tržní sílu, která umožňuje rozvoj tzv. tacitní koluze (kap. 3.2.4.). V tomto případě je z dlouhodobého hlediska pro operátory výhodnější chovat se společně způsobem nevýhodným pro jejich zákazníky (tj. vysoké ceny volání), než si navzájem konkurovat. Toto obvinění však trojice operátorů razantně odmítá a říká, že na mobilním trhu v ČR probíhá konkurenční boj. Cenová konkurence na mobilním trhu je v posledních měsících bezesporu ovlivněna přílivem virtuálních operátorů, který s sebou měl přinést zvýšení konkurenčního prostředí. Z mého pohledu se však míra konkurence zvýšila pouze v segmentu zákazníků, kteří se vyznačují nízkou spotřebou mobilních služeb. Jak bylo zmíněno v kap. 6.7, síťoví operátoři poskytli virtuálním mobilním operátorům možnost obsluhovat zákazníky, kteří jsou pro ně z hlediska zisku méně zajímaví. Z pohledu operátorů se jedná o racionální postup, jelikož segment méně lukrativních zákazníků s sebou nese relativně vysoké náklady na obsluhu. Operátoři si při dohodách s virtuálními operátory diktují své podmínky, kterými nepřímo ovlivňují podobu nabídky virtuálních operátorů. Těmito podmínkami si pojistili skutečnost, že virtuálové budou moci oslovit právě jen zákazníky s nízkou mírou spotřeby, a naopak nebude jejich nabídka zajímavá pro lukrativnější segment zákazníků. Hlavním důvodem je fakt, že virtuální operátoři většinou nejsou schopni poskytovat tarify s neomezeným voláním do všech sítí a vyšší objemy mobilních dat.


57

Trojice stávajících operátorů se tedy zaměřuje především na segment lukrativnějších zákazníků, jejichž spotřeba objemu mobilních služeb je vysoká (tj. vyšší měsíční útrata). Tuto skutečnost potvrzuje velké snížení ceny neomezených tarifů (ve srovnání s původními, které byly extrémně předražené) a rovněž dlouhodobé úvazky, které se k těmto tarifům vážou. Z pohledu lukrativních zákazníků můžeme konstatovat, že klesly ceny neomezených služeb. Nezměnila se však míra konkurence, jelikož možnost výběru je pro tento segment zákazníků stále pouze z nabídky tří stávajících operátorů. Obr. 10 ilustruje vývoj ceny spotřebního koše, který reprezentuje typ zákazníků s vysokým množstvím odebíraných služeb za měsíc. Obr. 10

Vývoj ceny spotřebního koše – vysoká spotřeba

1600 1400 1200 1000 Telefónica

800

T-Mobille

600

Vodafone 400 200 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012 2013 - 1. pol.

Zdroj: Vlastní zpracování, data: ČTÚ.

Za první pololetí 2013 (po zveřejnění neomezených tarifů) je z grafu znatelný pokles ceny spotřebního koše, který reprezentuje zákazníky s vysokou spotřebou mobilních služeb. Snížení cenové hladiny u tohoto segmentu zákazníků je zřejmé. Jiná situace nastala u spotřebitelů, jejichž měsíční výdaje za mobilní služby se pohybují v nižší cenové hladině. Vývoj ceny spotřebního koše s nízkou spotřebou zobrazuje Obr. 11.


58

Vývoj ceny spotřebního koše – nízká spotřeba

450 400 350 300 250

Telefónica

200

T-Mobille

150

Vodafone

100 50 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012 2013 - 1. pol.

Zdroj: Vlastní zpracování, data: ČTÚ.

Z pohledu méně lukrativních zákazníků se míra konkurence na trhu zvýšila výrazně. Vstup virtuálních operátorů, kteří na tento segment zákazníků cílí, přinesl rozšíření portfolia nabídky mobilních služeb. Oproti tomu cenová hladina za mobilní služby klesla pouze minimálně. Na Obr. 11 je vidět, že u společností T-mobile a Vodafone je pokles zanedbatelný, u Telefónicy je to konkrétně 40 Kč. Jak už bylo zmíněno výše, většímu poklesu brání konkrétní nastavení podmínek pro virtuální operátory, které je plně v kompetenci stávajících operátorů s vlastní sítí. V současnosti jsme tak svědky toho, kdy je trh imaginárně rozdělen na dva segmenty zákazníků – na ty, kteří utrácí více a na ty, kteří utrácí méně. Příchodem virtuálních operátorů se zvýšila konkurence ve službách, nikoli však v infrastruktuře. Mělo přijít zvýšení konkurence, ale výsledkem je pouze širší nabídka služeb na mobilním trhu pro konkrétní segment spotřebitelů. „Revoluční“ nabídka neomezených tarifů se s odstupem času za revoluci na trhu chápat rozhodně nedá. Spíše než o revoluci jde o vývoj trhu, který měl přijít mnohem dříve. Při tvorbě cen a nabídek služeb je firma ve vysoce koncentrovaném prostředí nucena brát v úvahu nabídky svých konkurentů. Operátoři musí sledovat, co činí konkurence a podle toho upravovat své nabídky a ceny služeb. Z chování operátorů je znatelná také velká závislost na rozhodování ČTÚ, který se svým pasivním přístupem zasadil o to, že voláme za jedny z nejvyšších cen v Evropě.


59

7 Trh mobilní komunikace v EU V této kapitole si představíme vybrané země EU, jejichž mobilní trh je s českým často komparován – jak ze strany samotných spotřebitelů, tak z řad odborníků. Z tohoto důvodu jsou představeny mobilní trhy Polska a Francie.

7.1

Cenová válka v Polsku

V roce 2003 byl polský mobilní trh v situaci nápadně připomínající ten český. Zákazníci byli nespokojení, operátoři nabízeli téměř totožné nabídky, trh nevykazoval konkurenční boj a postrádal vstup nových subjektů na trh. Dohled nad telekomunikačním trhem v Polsku zajišťuje UKE, což je polská podoba ČTÚ. Právě UKE a jeho regulaci je připisována největší zásluha v rozvoji polských telekomunikačních služeb. Za snižováním cen mobilního volání v Polsku stojí dlouhodobá práce polského regulátora UKE. Národní regulátor se snaží o takzvanou výhledovou regulaci trhu. Na oficiálních stránkách regulátora je veřejně přístupný strategický dokument, kterým se UKE řídí. Aktuálně pracuje s dokumentem „Regulatory Strategy until 2015“. Na níže uvedeném grafu je zobrazen tržní podíl mobilních operátorů na polském trhu. UKE ve své výroční zprávě za rok 2012 uvádí, že i přes saturaci trhu, je trend růstu počtu SIM karet stále patrný. K 31. 12. 2012 vykazuje trh celkem 53,9 milionu aktivních SIM karet a penetrace je na úrovni téměř 140 %. Nejvyšší nárůst počtu SIM karet v síti byl v kategorii Ostatní (MVNO), kde byl zaznamenán nárůst o 37,5 % meziročně. Za rok 2012 dosáhl velkého nárůstu zákazníků operátor Play – téměř 1,6 milionu – a nadále posiluje svou pozici na trhu. (UKE, 2013) Na polském trhu působí celkem čtyři plnohodnotní operátoři a osm operátorů virtuálních. První virtuální operátor Heyah vstoupil na polský trh už v roce 2003, což je téměř o deset let dříve, než tomu bylo u nás. Každá dohoda virtuálních operátorů s klasickými operátory je založena na vzájemném jednání těchto zainteresovaných stran. V roce 2007 na trh vstoupil operátor Play, který se stal čtvrtým plnohodnotným poskytovatelem mobilních služeb na polském trhu.

Trh mobilní komunikace v EU Obr. 12

60

Tržní podíl společností na polském trhu k 31. 12. 2012

1,3% 16,1%

29,3%

T-mobile Polska (PTC) PTK Centertel (Orange)

25,6%

Polkomtel (Plus) 27,6%

P4 (Play) Ostatní

Zdroj: UKE, 2013.

Pro srovnání s evropskou úrovní mobilních terminačních poplatků je využita průměrná cena MTR (Mobile Termination Rates), kterou pravidelně zveřejňuje BEREC na svých stránkách. Obr. 13

Vývoj průměrné ceny terminačních poplatků ve vybraných zemích EU. 0,12 € 0,10 € 0,08 € 0,06 €

2009

0,04 €

2010

0,02 € 0,00 €

2011 2012 2013

Zdroj: BEREC, 2013.

Jedním z nástrojů polské regulační politiky jsou i asymetrické terminační poplatky. Regulátor vyjednal pomalejší snižování terminačních poplatků směnou za


61

investice do rozvoje sítí s operátorem Play. Asymetrické poplatky se také osvědčily při vstupu nového operátora na trh např. v Rakousku či Velké Británii. V rámci podpory konkurence na trhu si mobilní operátor může účtovat vyšší terminační poplatky od ostatních operátorů na trhu. Účelem je kompenzace vysokých investic při vstupu nového operátora na trh. Obr. 14

Asymetrické terminační poplatky v Polsku

0,10 € 0,09 €

0,0878

0,08 €

0,0743

0,07 € 0,0561

0,06 €

Ostatní

0,05 € 0,04 €

0,0418

0,03 €

P4 0,0383

0,0344

0,020086

0,02 € 0,020086

0,01 € 0,00 € 2010

2011

2012

2013

Zdroj: ARPEC, 2013.

Operátor Play společnosti P4 byl na polském trhu první, kdo představil nabídku neomezeného volání do všech sítí za fixní cenu. V polovině roku 2012 představil paušální tarif za měsíční poplatek 79-89 zlotých (474-534 Kč), za který může zákazník neomezeně volat a posílat SMS do všech sítí v Polsku. Při pohledu na Obr. 14 se nabízí spojitost s terminačními poplatky na rok 2013. Jelikož Play dopředu věděl, že od roku 2013 bude uplatňovat poplatky symetrické, chtěl získat tržní podíl v segmentu paušálem platících zákazníků, který mu zaručuje vyšší ARPU (průměrný příjem na uživatele). S další revoluční nabídkou přišel virtuální operátor nju.mobile, který nabízí neomezené volání, SMS zprávy a 1 GB dat za 57 zlotých (tj. přibližně 356 Kč). Je to o třetinu nižší cena než nabízí konkurence a v komparaci s ČR téměř dvojnásobně méně, než cena neomezených tarifů na našem mobilním trhu. (Polsko, 2013) Největší zásluhu na výrazném snižování cen v Polsku měla Anna Streżyńska, která stála v čele úřadu v letech 2006 – 2012. UKE se zaměřovalo především na ochranu práv spotřebitelů a boji proti tehdejšímu oligopolu tří polských operátorů. Pod vedením Anny Streżyńske došlo ke snížení teminačních poplatků o 42 %. Ceny mobilního volání klesly za jejího vedení v průměru o 70 % a ceny SMS v průměru o 60 %. Na trh za její funkční období vstoupili další síťoví operátoři a nově také virtuální operátoři. Nejvíce byl trh ovlivněn vstupem výše zmíněného operátora Play,


62

který během roku 2010 získal deset procent polských zákazníků. (Výroční zprávy UKE, 2012) Pro srovnání, předseda rady ČTÚ Pavel Dvořák měl funkční období ve stejné době.

7.2

Cenová válka ve Francii

Také Francie se řadila k zemím, kde panovala všeobecná nespokojenost zákazníků s cenovou politikou mobilních operátorů. Na francouzském trhu působila trojice plnohodnotných operátorů – Orange, Vivendi's SFR a Bouygues Telecom. Ve francouzské aukci na 3G síť získal licenci nový operátor Free Mobile. Příchod Free Mobilu na trh vyvolal na francouzském trhu cenovou válku, když nový operátor přišel s revoluční nabídkou neomezeného volání. Během prvních tří měsíců svého působení získal celkem 2,6 milionu zákazníků. (Francie, 2013) Následující graf ilustruje rozložení sil na francouzském trhu. Free Mobile měl ke konci roku 2012 větší tržní podíl, než všichni virtuální operátoři na trhu. Za prvních 6 měsíců od začátku působení získal 5 % podílu na trhu. Za dvouleté působení se čtvrtému operátorovi podařilo získat více než 7,5 milionů klientů. (Francie, 2013) Obr. 15

Tržní podíl na francouzském trhu k 31. 12. 2012

11,0% 10,4%

36,5%

Orange SFR

20,1%

Bouygues Telecom 22,0%

Virtuální operátoři Free Mobile

Zdroj: ARCEP, 2013.

FREE Mobile rozpoutal cenovou válku na trhu, když nabídl balíček neomezeného volání, SMS, MMS + 3 GB dat v přepočtu za 500 Kč a tzv. sociální balíček, ve kterém nabízí 60 minut a 60 SMS za 50 Kč. Navíc je tarif bez závazku a klienti se operáto-


63

rovi nemusí upisovat na několik let. Ve Francii propukla cenová revoluce, která způsobila okamžitou migraci zákazníků k novému operátorovi. Dohled nad mobilním trhem ve Francii zajišťuje ARCEP, což je francouzská obdoba Českého telekomunikačního úřadu. Stejně jako v Polsku, tak i francouzský regulátor ARCEP využil možnosti uložení asymetrických terminačních poplatků. Tím podpořil konkurenci na trhu a kompenzoval novému operátorovi náklady vstupu na trh. Na Obr. 16 sledujeme vývoj terminačních poplatků, které byly v roce 2013 přizpůsobeny vstupu nového operátora Free Mobile na trh. Obr. 16

Asymetrické terminační poplatky ve Francii. Zdroj: ARPEC

0,04 € 0,03 € Ostatní

0,02 €

0,011

0,01 € 0,03 0

0,02 0

0,015 0

2010

2011

2012

Free Mobile

0,008

0,00 € 2013

Zdroj: ARPEC.

Silná stránka francouzského regulátora se ukázala v roce 2005, kdy ARCEP udělil tehdejší oligopolní trojici pokutu ve výši celkem 534 milionů eur za nekalou hospodářskou soutěž. Trojice operátorů byla obviněna z tajné dohody, kdy si v letech 1997 – 2003 každý měsíc vzájemně předávali informace o svých provozních a ekonomických stavech. Šlo o měsíční obraty, zisky, nové zákazníky, atd. Cílem této spolupráce bylo zajištění a upevnění pozic a podílů na trhu. (Mobilmania, 2012)

Diskuse

64

8 Diskuse V předcházejících kapitolách jsme se přesvědčili, že trh mobilních služeb v ČR má stále vysoký potenciál k dalším úsporám na straně zákazníků. V následujícím textu budou navržena doporučení, která by vedla ke zmírnění negativních dopadů na českého spotřebitele a k celkovému zefektivnění hospodářské soutěže mobilní části telekomunikačního trhu v České republice. Povinnost účtovat po vteřinách S odkazem na analýzu vlivu tarifikační periody na výslednou cenu volání v kap. 6.5 je zřejmé, že ustanovení povinnosti účtovat hovory po vteřinách, může vést měsíčně až k 30% úspoře finančních prostředků na straně spotřebitele. Z analýzy vyplývá, že účtování po celých minutách je pro zákazníka značně nevýhodné, jelikož platí za služby, které ve skutečnosti nevyužil. Návrhem je proto regulace účtování, která by ustanovila povinnost sekundové tarifikace (1+1) volání. Tento model účtování je z pohledu koncové spotřebitele nejvýhodnější a zákazník zaplatí pouze reálný objem služeb, které využil. Upravení podmínek vstupu pro nového operátora Podmínky aukce v roce 2013 byly ze strany ČTÚ upraveny do podoby, jejímž cílem bylo zvýšit pravděpodobnost vstupu nového operátora na český mobilní trh. Přesto byly mobilní kmitočty nakonec rozděleny mezi tři stávající operátory a čtvrtý mobilní operátor z aukce nevzešel. Český telekomunikační úřad by měl vyhodnotit analýzu průběhu předešlé aukce a upravit podmínky pro zvýšení podpory vstupu nového konkurenta na trh, a to i za cenu pozitivní diskriminace vůči stávajícím operátorům. Podmínky musí být uzpůsobeny tomu, aby rozsah kmitočtů umožňující budování plnohodnotné sítě měl možnost získat i nový uchazeč mimo stávající mobilní operátory. Dále do podmínek příští aukce kmitočtů navrhuji zahrnutí asymetrických poplatků pro potenciálního čtvrtého operátora (kap. 7). Asymetrické terminační poplatky při vstupu nového operátora na trh byly v minulosti s úspěchem aplikovány např. v Rakousku, Velké Británii, Francii či v Polsku. V rámci podpory konkurence na trhu si nový mobilní operátor účtuje vyšší terminační poplatky od stávajících operátorů na trhu. Účelem této pozitivní diskriminace je kompenzace vysokých investic při vstupu nového operátora na trh. Větší tlak na operátory ze strany ČTÚ Z kap. 6.6 je zřejmé, že už pouze příprava analýzy relevantního trhu č. 8 vyvinula na trojici operátorů tlak. Závěrem této analýzy bylo, že na trhu mobilních služeb není dostatečná konkurence, operátoři jednají do jisté míry ve shodě a neumožňují tak dlouhodobě vstup dalších podnikajících subjektů na trh. ČTÚ v návaznosti na tuto analýzu navrhl opatření, která usnadní vstup virtuálních operátorů na český mobilní trh.

Diskuse

65

Ještě dříve, než avizovaná opatření vešla v platnost, se stávající operátoři dohodli s budoucími virtuálními operátory sami. Do této doby se trh vyznačoval dlouhodobou neexistencí možnosti komerčních dohod s trojicí stávajících operátorů. Ze strany ČTÚ stačilo pohrozit regulací a vstup nových subjektů na trh byl umožněn i bez legislativního nařízení. ČTÚ musí převzít roli proaktivního regulátora, který bude veřejně upozorňovat na drahé volání a vysoké zisky mobilních firem. Tímto jednáním automaticky vyvíjí tlak na operátory. Doposud bylo na drahé volání upozorňováno jak ze strany samotných spotřebitelů, tak z řad odborníků či politiků. Pouze sám regulátor, jehož zákonnou povinností je chránit spotřebitele, se těchto proaktivních kroků zdržoval. Pasivní přístup ČTÚ je nežádoucí a je potřebné ho do budoucna přehodnotit a změnit. Rozvoj oblasti ochrany spotřebitelů v sektoru mobilních služeb ČTÚ by měl navázat na novelu zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích z roku 2013, která upravuje smluvní podmínky a stanovuje maximální výši smluvních pokut pro případ předčasného ukončení odběru služeb ze strany zákazníka. (Předpis č. 214/2013 Sb.) Je nezbytné pokračovat v aktivitách pro zvýšení ochrany spotřebitele. Důležitá je aktualizace a úprava legislativy, kterou musí doprovázet pravidelné kontroly implementace těchto nařízení do praxe operátorů. Mobilní operátoři mají tendenci tato pro ně nevýhodná nařízení obcházet a poškozovat tím práva spotřebitelů. Návrhem je zpřísnění, zpřehlednění a kontrola obchodních podmínek pro poskytovatele mobilních služeb. Mohlo by se taktéž jednat o rozšíření pravomoci ČTÚ, kterého by vláda ustanovila do pozice schvalovatele změn v obchodních podmínkách operátorů. Rozvoj v oblasti ochrany spotřebitelů povede ke zmírnění negativních dopadů na koncové zákazníky. Zpracování strategického dokumentu Kapitola 7.1 nám vnesla náhled na polský trh mobilní komunikace. Inspirací by Českému telekomunikačnímu úřadu mohla být právě práce polského národního regulátora UKE (Úřad elektronické komunikace). UKE se snaží o výhledovou regulaci trhu, která v Polsku přinesla své výsledky především v podobě levného volání pro zákazníky. Principem výhledové regulace je zpracování strategického dokumentu, který je veřejně přístupný a kterým se národní regulátor řídí. Tento dokument blíže popisuje záměry úřadu v následujících třech letech, které mají vést k účinné hospodářské soutěži na trhu. Absence jakéhokoli strategického dokumentu je z mého pohledu významným nedostatkem našeho regulátora. ČTÚ by mělo vypracovat veřejný dokument o strategii regulace telekomunikačního trhu pro nadcházející období dvou až tří let. Práce ČTÚ by byla pro veřejnost transparentnější a byl by vytvořen větší tlak na proaktivní jednání ČTÚ.

Diskuse

66

Pravidelná analýza relevantního trhu Pouze na základě analýzy může ČTÚ uložit tzv. nápravná opatření, která jsou určena ke zlepšení nevyhovujícího stavu. Tato nápravná opatření dávají ČTÚ pravomoc k vykonání regulace na trhu mobilních služeb v plné síle. Konkrétní nápravná opatření upravuje zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. ČTÚ by mělo relevantní trh mobilní originace č. 8 podrobovat analýze v pravidelných intervalech. V případě, že bude na trhu identifikována významná tržní síla, nekompromisně pak zavést nápravná opatření. Nařízení může vést až k cenové regulaci. Dle § 57 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích může ČTÚ zavést regulaci koncových cen pro spotřebitele. Zvýšení sankcí pro mobilní operátory V kap. 7.2 bylo pojednáno o situaci na mobilním trhu ve Francii, kde francouzský regulátor ARCEP udělil trojici tehdejších oligopolních operátorů pokutu ve výši 534 milionů eur. Český národní regulátor má rovněž možnost sankciovat naše operátory v rámci správního řízení (např. za neuposlechnutí nařízení k provedení změn ve smluvních podmínkách). Jako velký nedostatek shledávám ve výši těchto pokut. Zpravidla se jedná o několikamilionové částky, které jsou však v kontextu zisků operátorů téměř zanedbatelné. Obrat mobilních operátorů se pohybuje v částkách okolo desítek miliard korun ročně. Za hodinu je tak mobilní operátor schopen vydělat přes jeden milion korun. Aby bylo možné tyto pokuty považovat za účelné, měla by být jejich výše výrazně vyšší. Z výše uvedených doporučení jasně vyplývá, že významný podíl na drahém volání v ČR má sám tuzemský regulátor. Jako hlavní příčinu stavu na mobilním trhu autorka spatřuje právě v jeho dlouhodobé nečinnosti. O vysokých cenách na mobilním trhu se hovoří už několik let, a přestože má ČTÚ pravomoci k tomu, aby vedl strukturu trhu k účinné hospodářské soutěži, do roku 2012 toto v podstatě nečinil. Následkem pasivity ze strany ČTÚ si operátoři dlouhodobě udržují vysoké podíly na trhu a výsledkem je jedno z nejdražších volání v Evropě. Příklady pasivity Českého telekomunikačního úřadu v čase jsou následující:    

Vysoké terminační poplatky a začátek jejich snižování až po tlaku ze strany Evropské komise. Snížení terminačních poplatků operátoři nepromítli do koncových cen spotřebitelů. Vstup virtuálních operátorů na trh s několikaletým zpožděním v porovnání s ostatními státy Evropské unie. Aktivita ČTÚ vedoucí ke zvýšení konkurence na mobilním trhu nebyla v minulosti prakticky žádná.

Závěr

67

9 Závěr Tato bakalářská práce se zabývala analýzou vývoje českého mobilního trhu. Cílem bylo zhodnotit cenovou konkurenci na trhu mobilní komunikace v České republice a navrhnout doporučení, která by vedla ke zmírnění negativního dopadu na českého spotřebitele. V první části práce byly vymezeny základní pojmy spojené s teorií konkurence na trhu a rovněž byly představeny subjekty, které působí na mobilní části telekomunikačního trhu v ČR. Na mobilním trhu dlouhodobě působí tři síťoví operátoři s významným tržním podílem – T-mobile, Telefónica a Vodafone. Zákazníci jsou dlouhodobě nespokojeni s kvalitou služeb, která neodpovídá cenám, jež si operátoři za své služby účtují. Ve srovnání se zeměmi Evropské unie se Česká republika řadila vždy k zemím, které volají za nejvyšší ceny. Mobilní část telekomunikačního trhu prošla v roce 2012 a 2013 velkými změnami. Do této doby se trh vyznačoval neexistencí možnosti komerčních dohod o vzniku mobilních virtuálních operátorů. Tuzemský regulátor provedl analýzu relevantního trhu a následně konstatoval, že zde existují subjekty s významnou tržní silou. První virtuální operátoři vstoupili na trh až po náznacích Českého telekomunikačního úřadu, který chystal regulaci na základě výsledků provedené analýzy. Vstupem virtuálních operátorů na trh však nedošlo k výraznému prohloubení konkurence na trhu, jak se původně očekávalo. Pozitivní dopad měla tato skutečnost především na segment lukrativnějších klientů, kteří díky krátké cenové válce získali levnější neomezené tarify. Oproti tomu cenová hladina tarifů s nízkou spotřebou se snížila pouze minimálně. Příchodem virtuálních operátorů se zvýšila konkurence ve službách, nikoli však v infrastruktuře. Výsledkem je pouze rozšíření portofolia služeb na mobilním trhu pro konkrétní segment spotřebitelů. Trh mobilní komunikace jsme označili jako oligopol tří operátorů, který se vyznačuje strategickým chováním těchto firem. Strategické chování se projevilo v dubnu 2013, kdy na trhu proběhla krátká cenová válka mezi stávajícími operátory. Telefónica představila zlevněné neomezené tarify a zbývající operátoři se museli nové cenové hladině rychle přizpůsobit, jinak jim reálně hrozil vysoký odliv zákazníků. Mobilní trh v ČR má stále vysoký potenciál k dalším úsporám na straně spotřebitelů a je otázkou, jak se k tomu postaví náš národní regulátor. Výrazné změny v ceníku mobilních operátorů se zatím týkají jen nejdražších tarifů a i u nich mohou jít operátoři klidně ještě níž. V nejbližší době se nedá očekávat další snižování cen, pokud tomu ČTÚ neudá důvod, nebo na trh nevstoupí čtvrtý operátor. Do budoucna je žádoucí, aby trh dlouhodobě směřoval k efektivní hospodářské soutěži, což by mělo pozitivní dopad na koncové spotřebitele. Autorka v závěru práce stanovuje následující doporučení, inspirované vývojem mobilního trhu v jiných evropských zemích, jejichž využití by mělo mít pozitivní dopad na českého spotřebitele:

Závěr

68

      

povinnost účtovat po vteřinách, upravení podmínek vstupu nového operátora na trh, větší tlak na operátory ze strany Českého telekomunikačního úřadu, rozvoj oblasti ochrany spotřebitelů v sektoru mobilních služeb, zpracování strategického dokumentu, pravidelná analýza relevantního trhu, zvýšení sankcí pro mobilní operátory.

Literatura

69

10 Literatura Monografické publikace: BAŽANTOVÁ, Ilona. Ekonomie regulace: velké korporace. 1. vyd. Praha: Vladimír Lelek, 2012, 119 s. ISBN 978-80-904837-2-9. BUIGUES, Pierre-Andre a Patrick RE . The economics of antitrust and regulation in telecommunications: perspectives for the new European regulatory framework. Northampton, MA: Edward Elgar, c2004. xvi, 467 p. ISBN 18-437-6510-1. BUREŠ, V. Teorie antimonopolní regulace : analýza vybraných oblastí. V Karviné: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta, 2008. 215 s. ISBN 978-80-7248-479-9. FIALOVÁ, Helena. Malý ekonomický výkladový slovník. 8., upr. vyd. Praha: A plus, 2007, 208 s. ISBN 978-80-903804-0-0. HINDLS, RICHARD, STANISLAVA HRONOVÁ A ROBERT HOLMAN. Ekonomický slovník. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2003, xcii, 519 s. ISBN 80-7179-819-3. HÖLZL, OTAKAR, Libor ŠVADLENKA a Daniel SALAVA. Základní principy ekonomiky a managementu elektronických komunikací. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2008, 149 s. ISBN 978-80-7395-143-6. HOLMAN, ROBERT. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. 2., aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2007, xvi, 592 s. ISBN 978-80-7179-862-0. JUREČKA, VÁCLAV. Mikroekonomie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2013, 366 s. ISBN 978-80-247-4385-1. KLIKOVÁ, Christiana a Igor KOTLÁN. Hospodářská politika. 3. vyd. Ostrava: Institut vzdělávání Sokrates, 2012, 293 s. ISBN 978-80-86572-76-5. KLVAČOVÁ, E. -- MALÝ, J. -- MRÁČEK, K. Základy evropské konkurenceschopnosti. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 118 s. ISBN 978-80-8694654-2-. KOUBEK, IVO A MARTIN JANÍČKO. Organizace trhů a odvětví I.: cvičebnice. Vyd. 2., přeprac. Praha: Oeconomica, 2010, 135 s. ISBN 978-80-245-1703-2. MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 807169-891-1. MARKOŠ, MICHAL, MIROSLAV ZAJÍČEK A DAN ŠŤASTNÝ. Telekomunikace - nové trhy, staré regulace: [analýza telekomunikačního trhu, jeho úzkých míst, uplatňovaných regulací a představení návrhů, jak tento sektor reformovat]. Praha: Liberální institut, 2002, 140 s. ISBN 80-86389-25-1. MOOS, PETR, TOMÁŠ ZELINKA A VÍT MALINOVSKÝ. Telekomunikační služby. Vyd. 1. V Praze: Nakladatelství ČVUT, 2007, 176 s. ISBN 978-80-01-03598-6. MUSIL, PETR. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 301 s. ISBN 978-80-7380-207-3.

Literatura

PAVELKA, TOMÁŠ. Mikroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 290 s. ISBN 978-80-86730-523. PETR, MICHAL. Zakázané dohody a zneužívání dominantního postavení v ČR. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, xvii, 607 s. ISBN 978-80-7400-307-3. SCHILLER, B R. Mikroekonomie dnes. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 404 s. ISBN 80-251-0109-6. SLANÝ, ANTONÍN. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xiii, 375 s. ISBN 80-7179-738-3. SOJKA, MILAN A BRONISLAV KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 6., aktualiz. vyd. Praha: Libri, 2006, 279 s. ISBN80-7277-328-3. VÍTEK, MIROSLAV. Ekonomika telekomunikací. Vyd. 1. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2004, 209 s. ISBN 80-01-03019-9. ZEMPLINEROVÁ, ALENA. Competition policy and economic analysis: what can we learn from firm and industry data. 1st ed. Prague: CERGE-EI, 2010, 162 s. ISBN 978-80-7343-220-1. ŽÁK, MILAN. Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozš. vyd. Praha: Linde, 2002, 887 s. ISBN 80-7201-381-5.

70

Literatura

71

Elektronické zdroje: BÁN OVÁ, L. Opravdu mobilní operátoři zakopali válečnou sekeru. [online]. 2012 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.bvlaw.cz/files/aktuality/antitrust_4_2012_lucie_banyaiova_disku se.pdf. ČSÚ: Mobilni telefonni sit telekomunikacni a internetova infrastruktura . [online]. 2013 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mobilni_telefonni_sit_telekomunikacn i_a_internetova_infrastruktura/$File/2013_mobil_rev2.pdf. TELEFÓNICA: O společnosti . [online]. 2013 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.telefonica.cz/o-spolecnosti/ TELEFÓNICA: LTE . [online]. 2013 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.o2.cz/osobni/internet-na-cesty/286897-lte.html VODAFONE: About us. [online]. 2013 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://vodafone.com/content/index/about/about-us.html VODAFONE: Fakta a čísla . [online]. 2013 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.vodafone.cz/o-vodafonu/o-spolecnosti/historie-a-fakta/fakta-acisla/ VODAFONE: Předchůdce Vodafonu, operátor Oskar, dnes slaví 10 let . [online]. 2013 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/predchudcevodafonu-operator-oskar-dnes-slavi-10-let-fhj-/mobilnioperatori.aspx?c=A100301_021830_mob_operatori_jm AIRTELECOM: O společnosti. [online]. 2013 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.airtelecom.cz/cs/osobni/ufon/o-spolecnosti AIRTELECOM: Síť a technologie. [online]. 2013 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.airtelecom.cz/cs/osobni/ufon/sit-a-technologie SEDIOPERATORI: Klienti doplatili na šedého operátora. [online]. 2013 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/klienti-doplatili-na-sedehooperatora-dxi-/mobilni-operatori.aspx?c=A130329_165413_mobilnioperatori_LHR SEDIOPERATORI: O2 musí opět připojit šedého operátora, který nabízí levnější volání . [online]. 2013 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/o2-musiopet-pripojit-sedeho-operatora-ktery-nabizi-levnejsi-volani-11x-/firmytrhy.aspx?c=A130111_171945_firmy-trhy_mev SEDIOPERATORI: Šedí operátoři vystrkují růžky. Chlubí se ceníky, chtějí být virtuály [online]. 2011 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/sedioperatori-vystrkuji-ruzky-chlubi-se-ceniky-chteji-byt-virtualy-12c-/mobilnioperatori.aspx?c=A111008_104709_mob_operatori_mer

Literatura

72

VIRTUALNIOPERATORi: Virtuální mobilní operátoři: Fakta a tipy [online]. 2013 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.dsl.cz/jak-na-to/3-poskytovatele/229virtualni-mobilni-operatori-fakta-a-tipy. VIRTUALNIOPERATORI: Virtuální mobilní operátoři v ČR: Kdo jsou a jak fungují? (přehled). [online]. 2013 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://smartmania.cz/clanky/virtualni-mobilni-operatori-v-cr-kdo-jsou-ajak-funguji-prehled-4893?. VIRTUALNIOPERATORi: Kdo je vlastně virtuální operát. [online]. 2013 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://virtualni-operatori.cz/2013/02/08/kdo-je-vlastnevirtualni-operator/ VIRTUALNIOPERATORi: Není virtuál jako virtuál. V čem je rozdíl?. [online]. 2013 [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/clanky/neni-virtualjako-virtual-v-cem-je-rozdil/sc-3-a-1323682/default.aspx VIRTUALNIOPERATORI: MVNO Classifications &Tipes. [online]. 2013 [cit. 29. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.prepaidmvno.com/definitions-2/mvnoclassifications-types/ VIRTUALNIOPERATORi: Není virtuál jako virtuál. Jeden přeprodává, druhý hraje plně za sebe. [online]. 2013 [cit. 29. 11. 2013]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/virtualni-operator-definice-dga-/mobilnioperatori.aspx?c=A121108_105346_mobilni-operatori_jm VIRTUALNIOPERATORI: MVNO Classifications &Tipes. [online]. 2013 [cit. 29. 11. 2013]. Dostupné z:http://www.prepaidmvno.com/definitions-2/mvnoclassifications-types/ ČTÚ: Základní informace. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.prepaidmvno.com/definitions-2/mvno-classifications-types/ ČTÚ: Analýzy relevantních trhů. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/ctu-online/elektronicka-uredni-deska/analyzyrelevantnich-trhu.html ČTÚ: LRIC - metoda přírůstkových nákladů. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b02/b0300003.php3 ČTÚ: Vše, co jste si přáli vědět o propojovací poplatcích. [online]. 2004 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/clanky/vse-co-jste-si-pralivedet-o-propojovaci-poplatcich/sc-3-a-1108047/default.aspx ČTÚ: - ČTÚ zavede „LRIC“: účinnější regulace cen volání od 2013. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b02/b0300003.php3 APMS: Kdo jsme?. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. http://www.earchiv.cz/b02/b0300003.php3 ECTA: - I proto voláme tak draho. Česko má jednoho z nejhorších regulátorů v Evropě. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/iproto-volame-tak-draho-cesko-ma-jednoho-z-nejhorsich-regulatoru-vevrope-154-/mob_tech.aspx?c=A100419_201013_mob_tech_lhc

Literatura

73

ECTA: - ČTÚ - druhý nejhorší regulátor v Evropě. [online]. 2011 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/hyde-park/analyzy/ctu-druhy-nejhorsiregulator-v-evrope-706624 BEREC: Nový regulační orgán pro telekomunikace v EU zahajuje činnost. [online]. 2010 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/10_62_cs.htm BEREC: What is BEREC?. [online]. 2010 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://berec.europa.eu/eng/about_berec/what_is_berec/ ROAMING: Roaming. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/roaming ROAMING: Countering data roaming bill shocks. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/activities/roaming/regulation/index_ en.htm ROAMING: Q&A: Vše, co jste chtěli vědět o roamingu, ale báli jste se zeptat .[online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/q-a-vseco-jste-chteli-vedet-o-roamingu-ale-bali-jste-se-zeptat/ LUPA.CZ: Rozlišování zákazníků na tarifní a s předplacenkou brzdí rozvoj služeb. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/ericssonrozlisovani-zakazniku-na-tarifni-a-s-predplacenkou-brzdi-rozvoj-sluzeb/ TARIFY: Konkurenční boj vypukl naplno, po Telefónice srazí ceny T-Mobile i Vodafone.[online]. 2013 [cit. 4. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/mobil/298758-konkurencni-boj-vypuklnaplno-po-telefonice-srazi-ceny-t-mobile-i-vodafone.html TARIFY: Mobilni tarify. [online]. 2013 [cit. 4. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.o2.cz/osobni/mobilni-tarify/ TARIFY: Neomezené tarify. [online]. 2013 [cit. 4. 12. 2013]. Dostupné z: https://www.t-mobile.cz/web/cz/osobni/volani/pausalni-tarify/s-nami TARIFY: Tarify a služby. [online]. 2013 [cit. 4. 12. 2013]. Dostupné z: http://pece.vodafone.cz/app/answers/list/c/138,728/a_id/2043/s/osobni#a20 43 FUP: Parametry FUP u mobilních datových služeb . [online]. 2010 [cit. 4. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.o2.cz/osobni/sluzbypodle-abecedy/174895-Parametry_FUP.html KARTY: Velký přehled předplacených karet. Která je nejvýhodnější? . [online]. 2013 [cit. 6. 12. 2013]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/velky-prehledpredplacenek-ddv-/mobilni-operatori.aspx?c=A130512_171411_mobilnioperatori_jm

Literatura

74

MONITOROVACÍ ZPRÁVA ČTÚ: Monitorovaci zprava. [online]. 2012 [cit. 6. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/monitorovaci_zpravy/monitorovaci_zprava_1 0-2012_rijen.pdf TISKOVÁ ZPRÁVA ČTÚ: Tisková zpráva. [online]. 2013 [cit. 6. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/aktuality/tiskovezpravy.html?action=detail&ArticleId=10139 KMITOČT : Novým šéfem ČTÚ bude další tři roky radní Jaromír Novák. [online]. 2010 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/ctu-dalsi-triroky-povede-radni-jaromir-novak-fa2-/mobilnioperatori.aspx?c=A130515_215329_mobilni-operatori_brd MONITOROVACÍ ZPRÁVA ČTÚ: Monitorovací zpráva ČTÚ, listopad 2013. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/monitorovaci_zpravy/monitorovaci_zprava_1 1-2013_listopad.pdf KMITOČT : Aukce kmitočtů skončila, čtvrtého operátora se nedočkáme. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/251146-aukce-kmitoctuskoncila-ctvrteho-operatora-se-nedockame/ VÝROČNÍ ZPRÁVA ČTÚ, 2012: Výroční zpráva ČTÚ, 2012. [online]. 2012 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/vyrocni_zpravy/vyrocni_zprava_ctu_2012.p df MONITOROVACÍ ZPRÁVA ČTÚ, srpen 2013: Monitorovací zpráva ČTÚ, srpen 2013. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/monitorovaci_zpravy/monitorovaci_zprava _08-2013_srpen.pdf AIRTELECOM: Informace o pristupu k siti. [online]. 2010 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z:http://www.airtelecom.cz/upload/documents/Air_Telecom_Informace_o_pr istupu_k_siti.pdf TISKOVA ZPRAVA ČTÚ, 2012: Tiskova zprava ČTÚ, 2012. [online]. 2012 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/aktuality/tiskovezpravy.html?action=detail&ArticleId=8971 LRIC: ČTÚ zavede „LRIC“: účinnější regulace cen volání od 2013. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/clanky/ctu-zavede-lric-ucinnejsi-regulace-cenvolani-od-2013/sc-3-a-1319917/default.aspx CENA: Platná rozhodnutí. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/predpisy-a-opatreni/opatreni-ctu/rozhodnuti-ocene/platna-rozhodnuti.html

Literatura

75

CENIK: CENÍK. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://bleskmobil.blesk.cz/clanek/ostatni-bleskmobilpodpora/184924/cenik GTS: Velkoobchodní nabídka GTS otevře stavidla mnoha místním „takyvirtuálům“. Dostupné z: [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. http://www.lupa.cz/clanky/gtsvirtualni-operator/ VIRTUAL: Virtuální operátoři mají na českém trhu ještě prostor a zákazníky. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-60066960virtualni-operatori-maji-na-ceskem-trhu-jeste-prostor-a-zakazniky BAROMETR: Cenový barometr. [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/ctu-informuje/srovnavaci-prehled-cen-apodminek/cenovy-barometr.html BAROMETR: Minuta volání zlevnila díky neomezeným tarifům průměrně na 1,78 Kč.[online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/mobilnivolani-ctu-barometr-dp8/mobilnioperatori.aspx?c=A140102_121121_mobilni-operatori_apo UKE: Report on the telecommunications market in Poland in 2012. [online]. 2010 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://en.uke.gov.pl/files/?id_plik=13486 POLSKO: V Polsku lze pořídit neomezený mobilní tarif za 356 Kč měsíčně . [online]. 2013 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/aktuality/vpolsku-lze-poridit-neomezeny-mobilni-tarif-za-356-kc-mesicne/ FRANCIE: Francouzský operátor Free: dotování mobilů je novodobá lichva .[online].2010[cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/francouzsky-operatorfree-dotovani-mobilu-je-novodoba-lichva857980#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink FRANCIE: Francouzský Free Mobile drtí konkurenci. Klientům pronajme smartphony . [online]. 2010 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/free-mobilepronajima-smartphony-dqu-/mobilnioperatori.aspx?c=A131218_164402_mobilni-operatori_lhr PPF: Podaří se konečně rozhýbat český mobilní trh? . [online]. 2010 [cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/podari-se-konecnerozhybat-cesky-mobilni-trh

Přílohy

76

Přílohy

Přehled nabídky neomezených tarifních programů

A Přehled nabídky neomezených tarifních programů

77

Rozdělení virtuálních operátorů

B Rozdělení virtuálních operátorů

78

Regulace trhu mobilní komunikace v ČR

Recommend Documents