odborná
e c n e r konfe Záštita:
Regulace trhu s energií 2013 Činnost ERÚ v roce 2012 a nové priority.
Obsah: Energetický regulační úřad bojuje s neúměrným růstem cen energií
II–III
Rozhovor s předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení Mirkem Topolánkem IV–V Provozní podpora OZE nemá zajištěno udržitelné financování VI–VII Kodex, který má chránit spotřebitele
VII
odborná konference
II/III
Energetický regulační úřad bojuje s neúměrným růstem cen energií Omezení podpory obnovitelných zdrojů energie a důslednější kontroly
Regulace a podpora byznysu. Diskutovanými tématy deváté konference Leading Minds Forum byla mimo jiné míra regulace českého energetického trhu a podpora rozvoje podnikání v oblasti energetiky prostřednictvím nové legislativy
nákladů energetických firem by měly omezit růst cen energií v příštích letech. V delším horizontu je třeba vyřešit i dopad přetoků německé elektřiny přes Česko, které zvyšují cenu za distribuci elektřiny pro české firmy a domácnosti. Podpora je v souladu s připravovanou legislativou Evropské unie.
Nová pravidla pro teplárenské povolenky
V teplárenství dosáhl úřad snížení cen zavedením motivačního mechanismu vůči emisním povolenkám. Ministerstvo životního prostředí v souladu s evropskou legislativou vypočte a bezplatně přidělí pro období let 2013 až 2020 provozovatelům zařízení na výrobu tepla se jmenovitým tepelným výkonem nad 20 MW pouze část emisních povolenek. Chybějící počet emisních povolenek za vypuštění skleníkových plynů do ovzduší budou muset provozovatelé Energetický regulační úřad pro nakupovat na trhu. příští rok spěje k cíli zastavit Pokud provozovatelé růst vícenákladů na podporu těchto zařízení buobnovitelných zdrojů energie. Kromě dou vypouštět velké toho využil svých pravomocí a stanovil množství skleníkových bonus na decentrální výrobu energie. plynů, a tedy budou muset nakupovat velké množství emisních povolenek, nebude jim umožněno veškeré la podporu u nových instalovaných náklady na jejich nákup promítnout zdrojů. v ceně tepelné energie. Regulační úřad také využil svých ERÚ umožní provozovatelům pravomocí a stanovil bonus na dezařízení pro výrobu tepla do ceny centrální výrobu energie. Výhodou tepelné energie zahrnout pouze decentrální výroby elektřiny je mimo část nákladů na nákup emisních jiné optimalizace ztrát elektřiny při povolenek tak, aby byla zachována transformaci a dopravě elektřiny. motivace ke snižování emisní náDecentrální zdroje totiž dodávaročnosti investováním do vybavení jí elektřinu do sítě distributora a modernizace zařízení. Pokud nána nižších napěťových hladinách, v nichž se také spotřebuje v blízkosti klady na nákup emisních povolenek přesáhnou určitou hranici, která je místa výroby. Pro příští rok proto závislá na ceně emisní povolenky, Energetický regulační úřad stanovil bude moci dodavatel tepelné enerpodporu decentrální výroby v síti gie do ceny promítnout pouze velmi vysokého napětí na 12 korun 50 procent dále vynaložených za MWh, v síti vysokého napětí nákladů na jejich nákup. „Limity na 14 korun a na hladině nízkého na uplatnění nákladů na povolenky napětí na 28 korun za MWh dodané budou různé na uhlí a další paliva. elektřiny. V koncové ceně elektřiny Vejde se do nich v příštím roce tato podpora činí 0,1 procenta.
Foto E15 Anna Vacková
P
o loňské výměně vedení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), kdy se úřad potýkal se stabilizací některých odborů, se letos ERÚ chlubí několika úspěchy. Pro příští rok například spěje k cíli zastavit růst vícenákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie. „Částka podpory 583 korun na MWh je pořád moc,“ uvedla místopředsedkyně ERÚ Martina Krčová na odborné konferenci pořádané deníkem Mladá fronta E15. Dalším krokem, na který se chce úřad soustředit, je urychlená novelizace zákona o podporovaných zdrojích, která by mimo jiné zastavi-
70 procent provozovatelů tepláren,“ řekl Stanislav Večeřa, ředitel odboru teplárenství.
Kontrola firem se zvýší
Zesílila také kontrolní činnost úřadu, který prověřil parametry vstupující do distribučních tarifů a odebral neoprávněné náklady vznikající z nevykázaných ztrát elektřiny. V příštím roce navíc zřídí speciální analytický útvar pro hloubkové kontroly a uznávání nákladů regulovaných subjektů do cen. Útvar bude analyzovat kalkulované položky smluv o garantované úrovni služeb, náklady externích dodavatelů a interně zajišťovaných činností. Elektroenergetické a plynárenské společnosti budou muset prokázat, zda uměle nenavyšují náklady, které ve finále zaplatí zákazníci. V letošním roce v první etapě ERÚ kontroluje skupinu RWE. Následně se kontrola přesunula do společností E.ON Distribuce a PPD. Dále se kontroloři zaměří na distribuci a přenos
elektřiny, přepravu plynu a na společnost OTE.
Novinky, které zatím neprošly
U sektorových zadavatelů veřejných zakázek, tedy také u energetických a teplárenských společností, chtěl úřad zavést pravidlo, aby museli zakázky zadávat ve veřejném výběrovém řízení. Cílem bylo zlevnit nakupované služby. To se nakonec do zákona o veřejných zakázkách prosadit nepodařilo. Dál tak bude fungovat praxe, že energetické firmy zadávají zakázky bez soutěže svým dceřiným společnostem. Energetičtí sektoroví zadavatelé také nebudou muset zveřejňovat ceny a smlouvy dohodnuté s dodavateli. Podobný dílčí neúspěch zaznamenal ERÚ i v případě snahy o zavedení faktoru investičního dluhu v novele vyhlášky o způsobu regulace cen v energetických odvětvích. Šlo o to, aby přeceněné odpisy uznané v re-
gulaci zařízení energetické firmy opět investovaly do obnovy a rozvoje zařízení. Legislativní rada vlády ovšem tento návrh neschválila. „Chceme však tuto myšlenku prosazovat dál. Dopilovali jsme návrh tak, aby více zohledňoval specifika energetických investic, které jsou dlouhodobé.
Chceme, aby neproinvestované odpisy byly zachovány i v příštích letech pro investice,“ zdůraznila Krčová.
Příprava na IV. regulační období
V roce 2014 skončí takzvané třetí regulační období. Energetic-
ký regulační úřad proto už příští rok začne s přípravou regulačního rámce na čtvrté období, které bude trvat od roku 2015 do roku 2020 v elektroenergetice a od roku 2015 do roku 2019 v oblasti plynárenství. Včasná příprava nových pravidel je klíčová pro zajištění
stability a předvídatelnosti českého energetického trhu. Do konce ledna příštího roku chce proto úřad zveřejnit návrh základních principů regulace pro příští regulační období, ke kterému se budou moci zainteresované subjekty vyjádřit. Jejich připomínky úřad zpracuje v únoru a březnu. Detailní návrh regulace bude zveřejněn v dubnu příštího roku. Od května 2013 až do června 2014 bude probíhat konzultační proces. Nový regulační rámec by měl zajistit, aby konečné ceny z regulovaných částí ceny energií byly stanoveny na základě účelně vynaložených nákladů, odpisů z realizovaných investice a přiměřeného zisku. Nastaví také regulaci kvality elektřiny na čtvrté regulační období. Novelizací by měla projít i vyhláška o kvalitě dodávek a služeb v plynárenství. V rámci úpravy právního prostředí chce úřad nastavit jasná pravidla veřejného konzultačního procesu. V neposlední řadě by měla nová pravidla lépe chránit zájmy České republiky v rámci integrace energetického trhu v Evropské unii a při vynakládání vícenákladů, které by musel zaplatit český zákazník. Jde například o řešení situace, kdy neplánované přetoky elektřiny vyrobené z větrných elektráren na severu Německa přes českou přenosovou síť zvyšují regulovanou cenu distribuce, kterou pak musí platit české firmy a domácnosti. Jan Stuchlík i n ze rce
KDE JINDE MŮŽETE LIDEM PŘINÁŠET SVĚTLO Je dobrý pocit, když má vaše práce smysl. I díky vám se svět nezastaví.
www.kdejinde.cz
SKUPINA ČEZ
odborná konference
IV/V
Mirek Topolánek: Regulace energet iku zničí
P
„do vzduchu“. Kogenerace pracuje právě s tímhle „přebytečným“ teplem, které se v případě energetických zařízení dá velmi dobře využít.
E15: Na jedné straně kritizujete nadměrnou regulaci v energetice a podporu obnovitelných zdrojů, na druhé straně kritizujete vládu, že v aktualizovaném NAP nepočítá s provozní podporou biomasy pro spoluspalování v teplárnách. Jak jdou tyto dva postoje dohromady? Myšlenka ohodnocení pozitivních a negativních externalit deformuje cenové informace a vede k chybným investičním rozhodnutím, ale byla by v zásadě akceptovatelná, kdyby nebyla fatálně zneužita. Dám příklad. Pokud zdaníte ovocnáře a z výnosu podporujete včelaře, tak je to v pořádku. Pozitivní externalita je oceněna a platí to ti, kteří z ní mají prospěch. V EU i Česku dnes často daníme včelaře a výnos posíláme pěstitelům zelí, pokud mám použít tento příměr. Výsledkem je, že objektivní tržní selhání neřešíme, ale vytváříme naprosto deformované prostředí, ve kterém není žádná cena správně a pomalu nemá nic společného s realitou a vzácností statku. To je cesta ke Státní plánovací komisi a obecně do pekel. Jsme těsně před branami, pokud jsme už nevstoupili. E15: MPO uvažuje, jak podporu OZE v budoucnu změnit tak, aby byla například více orientovaná na investiční podporu. U kterých zdrojů podle vás dává smysl investiční podpora a u kterých by se měla zachovat ta provozní? Jsou jiné smysluplnější formy podpory, které by nedeformovaly trh s energiemi tak jako nynější stav? Provozní podpora obnovitelných zdrojů, jako je fotovoltaika, větrné, ale i vodní elektrárny, kde jsou provozní náklady nulové, nedává ekonomický smysl a fakticky je to půjčka. Teď si pořizujeme něco, na co nemáme a co bude splácet ještě další generace.
Foto euro
rovozní podpora obnovitelných zdrojů, jako je fotovoltaika, větrné, ale i vodní elektrárny, kde jsou provozní náklady nulové, nedává podle Mirka Topolánka ekonomický smysl. „Provozní podpora biomasy by mohla být naopak řešením problému,“ říká předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.
Těmto zdrojům dejme investiční podporu, pokud na ni seženeme peníze. V tomto smyslu je NAP polovičatým řešením, protože přinejmenším u větru a vody princip zatížení budoucnosti půjčkou zachovává. Provozní podpora biomasy by mohla být naopak řešením problému. Dnes je velká část biomasy využita v kondenzační výrobě elektřiny s účinností okolo 30 procent. Pokud bychom tuto biomasu přemístili do kombinované výroby elektřiny a tepla s účinností řekněme 80 procent, tak ze stejného množství zelené hmoty vyrobíme více než dvojnásobek užitečné zelené energie a splníme závazek ČR bez dalšího navyšování celkového účtu a zadlužování budoucnosti. Pokud provozní podporu biomasy zrušíme, tak zmizí v zahraničí a my budeme muset stavět další větrníky.
E15: Jakou budoucnost má podle vás kombinovaná výroba tepla a elektřiny v Česku? Samozřejmě i v zájmu českých občanů doufám, že velkolepou, i když to nebude snadné. Obrovským hendikepem kombinované výroby elektřiny a tepla (u nás je na prvním místě energeticky cennější produkt, což je elektřina, v Británii to mají obráceně jako spoustu dalších věcí) je, že není vidět. Ty úspory díky kombinované výrobě jsou obrovské, ale jaksi teoretické a abstraktní. Barák obalený polystyrenem je naprosto konkrétní, dobře viditelný a politici tím demonstrují schopnost „dělat něco užitečného pro obyčejné lidi“. Každý přece chápe, že když si vezme tlustší kabát, tak mu nebude zima. Pokud ale v tom kabátě poběžíte, tak rychle zjistíte, že jste zpocený a musíte si ho alespoň rozepnout a vypustit teplo
E15: Kombinovaná výroba elektřiny a tepla by podle některých studií mohla v budoucnu sloužit také jako lokální decentrální zdroje elektřiny v takzvaných chytrých sítích, kde by mohly zásobovat ostrovní systémy nebo sloužit jako záloha za jiné OZE. Samozřejmě. Je paradoxní, že v souvislosti s Německem se mluví donekonečna o větrnících, ale oni ve skutečnosti sázejí víc na kogeneraci, tedy kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Jenom o tom u nás nikdo neví. Na rozdíl od větrníků může být kombinovaná výroba na celém území, může využít všechna dostupná paliva včetně obnovitelných, nepotřebuje nové přenosové sítě a nezatěžuje ty stávající nahodilým výkonem. Teplo se dá na rozdíl od elektřiny dobře uložit v zásobnících a kogenerace pak může fungovat v elektrizační soustavě jako stabilizující prvek. Věřím, že tento trend nakonec zachytí i Česká republika. Kroky, které v tomto směru učinil Energetický regulační úřad, jsou sice možná zbytečně opatrné, ale určitě jdou správným směrem. E15: ERÚ už dříve rozhodl, že teplárny nebudou moci plně přenést do cen tepla cenu emisních povolenek. Jak moc toto opatření donutí teplárny ke snižování emisí skleníkových plynů? Jaká opatření mají na výběr a do jaké míry to může ohrozit životaschopnost některých tepláren? Já samozřejmě chápu snahu regulátora motivovat teplárny k investicím a úsporám. Na druhé straně musím říci, že teplárnám motivace k hospodárnému chování nechybí. Pokud v teplárně vypustím zbytečně tunu emisí, za kterou platím, tak jsem vytáhl peníze z kapsy svého zákazníka a hodil je do kanálu. Proč bych to dělal? Daleko větší modernizační impulz než nákup povolenek představuje evropská legislativa snižování emisí klasických polutantů, což má objektivně i větší smysl.
E15: Co může s cenami tepla a životaschopností některých tepláren udělat postupné vypršení platnosti smluv na dodávky uhlí od firmy Czech Coal? Jaké alternativy vůči uhlí teplárny mají? Teplárny především potřebují z mnoha důvodů v příštích letech masivně investovat. K tomu potřebují alespoň trochu stabilní a rovné prostředí a perspektivu zajištění paliva pro nové kotle. Dnes není ani jedno a navíc se v Opatovicích ukázalo, že ani platná dlouhodobá smlouva na dodávky uhlí nemusí mnoho znamenat. Cena tepla samozřejmě má svůj přirozený limit. Kdo ho překročí, dříve či později nevyhnutelně skončí. Jasným substitutem uhlí je biomasa a energetické využití odpadu. E15: To ale nebude snadné. To máte pravdu. U nás je těžší postavit energetické zařízení na využití odpadu než jadernou elektrárnu. Švédsko dnes dováží po moři komunální odpad z Itálie a dalších zemí – je to zdroj čisté energie, za který navíc dostávají zaplaceno. My žádný odpad dovážet nepotřebujeme. Stačí ten, co vyprodukujeme. Bohužel zahrabávání odpadků do země je zatím v Česku velmi výnosný kšeft, který překvapivě zuřivě brání smečka takzvaných ekologických aktivistů. Nevšiml jsem si, že by protestovali proti jediné skládce. Jak ale někdo špitne o energetickém využití odpadu, je jich hned kolem s transparenty jako much. Na náhody už ve svém věku moc nevěřím. Jan Stuchlík
Anketa: Jak se reguluje česká energetika 1. Brzdí dnešní regulace podnikání v energetice, nebo má jen usměrňující vliv? 2. Co by se muselo změnit, aby cena elektřiny na velkoobchodním trhu byla správným cenovým signálem pro investice a podnikání v energetice? Jan Kanta, ředitel útvaru legislativa a trh, ČEZ 1. Regulaci je nutno chápat nejen v tom užším slova smyslu, do kterého patří nastavení (regulace) některých cen v energetice, ale především v širším slova smyslu, tedy nastavení „pravidel hry“ ve formě legislativních omezení. Na přelomu tisíciletí byl v EU zahájen v energetice proces liberalizace. Jeho cílem bylo ponechat maximální možné pole působnosti volné soutěži a působení tržních sil. Nyní můžeme sledovat proces zcela opačný – čím dál více oblastí je v energetice regulováno. Jestliže se někde ukáže, reálně nebo jen hypoteticky, že daná oblast se potýká s „nějakými“ problémy, tak přichází jako lék na jejich řešení další regulatorní zásahy. Jestliže cílem na přelomu tisíciletí byla v energetice liberalizace, tak v současné době směřujeme k prostředí, kde subjekty nesoutěží na volném trhu, ale čím dál tím více soutěží o různé podpory, dotace a podpůrná opatření. 2. Pro investora do nových zdrojů energie je zdrojem příjmu, který má zajistit návratnost vložené investice, tržba za vyrobenou elektřinu. Je ale cena elektřiny, kterou v konci zaplatí její spotřebitel, generována pouze na velkoobchodním trhu? Není. Do ceny elektřiny jako komodity, kterou platí její konečný spotřebitel, je nutné zahrnout nejen cenu z velkoobchodního
trhu, ale i cenu za podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Bohužel cena, se kterou za svoji produkci může počítat při rozhodování o výstavbě nového zdroje investor do jiných než podporovaných obnovitelných zdrojů, je jen cena vygenerovaná na velkoobchodním trhu. Při kalkulaci návratnosti investice s touto cenou (zhruba 50 eur za MWh) nevyjde, bez dalších podpůrných mechanizmů, výstavba žádného nového zdroje. Při započítání podpory obnovitelných zdrojů by ale cena byla minimálně 80 eur za MWh. Při takové ceně by s návratností vložených investic do většiny nových zdrojů problém nebyl. Nastavení trhu s elektřinou se proto musí změnit tak, aby tržní cenu elektřiny na velkoobchodním trhu tvořily skutečně veškeré náklady na výrobu elektřiny. Hugo Kysilka, marketingový ředitel, Vemex 1. Nebrzdí. Regulátor plní svoji funkci. Je důležitým elementem, jako jeden z mála si uvědomuje, že je nutno zabránit zvyšování distribučních poplatků. 2. Nezatěžovat průmysl podporou energie z obnovitelných zdrojů, respektive držet tuto podporu na úrovni zemí EU. Zavést daň provozovatelům obnovitelných zdrojů ke korekci dosažení patnáctileté návratnosti. Podporovat rozvoj jaderné energetiky. Uhelnou energetiku podporovat jen v případě,
pokud budou nové zdroje s účinností více než 42 procent a postupně se orientovat výhradně na kogenerační výrobu s minimální roční účinností přeměny energie 60 procent. Zdeněk Rybka, manažer expertních činností, Czech Coal 1. To, že musí být podnikání v energetice alespoň částečně regulované, je zřejmé. Tržní principy fungují snad jen při určování ceny elektřiny na evropských burzách, přičemž i tato cena je významně ovlivněna, dalo by se říct až deformována, systémy podpor ve všech státech EU, a to zejména v Německu. Navíc fakt, že i větší část ceny elektřiny tvoří regulované složky na úkor trhem tvořené části ceny, je při neexistenci dlouhodobých regulačních cílů brzda důvěry investorů v energetice. Určitý příspěvek regulace vidím v oblasti cen tepla, protože bez alespoň některých zásahů do cenotvorby ze strany ERÚ by zde byli vlastníci tepláren ochotni „šroubovat“ ceny až za hranici sociální únosnosti. 2. Určitě by měla skončit umělá snaha o ekologizaci výroben v celé EU formou platby za vypouštění některých emisí do ovzduší, neboť tento systém postihuje provozovatele, kteří světově vypustí méně než 15 procent emisí (někde se uvádí 11 procent) s výrazným dopadem do investičních programů jednotlivých provozovatelů. i n ze rce
TEPLÁRENSKÉ DNY 2013 XIX. ročník
9. - 11. 4. 2013
VÝSTAVIŠTĚ BRNO, PAVILON E
VÝSTAVA TECHNIKY A TECHNOLOGIÍ PRO TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKU KONFERENCE DÁLKOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM A CHLADEM
Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7
www.tscr.cz
www.teplarenske-dny.cz
odborná konference
VI/VII
Provozní podpora OZE nemá zajištěno ud ržitelné financování Kodex, který má chránit spotřebitele příští rok v Česku dosáhne 44 miliard korun. Tato částka bude dál růst. I proto by Energetický regulační úřad rád od roku 2014 zastavil veškerou podporu nově připojených obnovitelných zdrojů. Energie z obnovitelných zdrojů zatěžuje české domácnosti a firmy rok od roku více. Kvůli podpoře přislíbené ekologickým zdrojům v minulých letech celková částka, kterou spotřebitelé a stát provozovatelům zelených elektráren vyplácejí, dosáhne příští rok 44 miliard korun. I kdyby se už další nové zdroje do sítě nepřipojovaly, bude tato částka dál růst díky zákonné povinné indexaci podpory o dvě procenta ročně. Pro příští rok
stanovil Energetický regulační úřad částku, kterou spotřebitelé přispívají na podporu OZE, na 583 korun za spotřebovanou MWh. Skutečné náklady ovšem dosahují 789 korun na MWh. Rozdíl dorovná stát částkou 11,7 miliardy korun. Celkem příští rok vzroste podíl podpory OZE na celkové ceně elektřiny z letošních 11,6 na 15,8 procenta. Tento stav je dědictvím doby, kdy si Česko stanovilo, že musí dosáhnout do roku 2010 cíle osm procent vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Ti, kdo upozorňovali, že si volíme tu nejdražší cestu, nebyli vyslyšeni. Podporovali jsme ty nejdražší technologie a vyčerpali finanční potenciál pro smysluplné projekty OZE. Navíc se v zákoně zapomnělo na účinný brzdný mechanismus,“ vypočítává chyby ředitel odboru podporovaných zdrojů energie ERÚ Martin Laštůvka.
inzerce
A121016555
Dodavatel zemního
plynu a elektřiny Získejte více informací +420 800 400 420
www.vemexenergie.cz Navštivte nás osobně na adrese Újezd 600/1, 150 00 Praha 5 – Malá Strana Jsme vám k dispozici Po - Pá: 09:00 - 17:00
energie jinak
Drahý závazek. Kvůli podpoře přislíbené ekologickým zdrojům v minulých letech celková částka, kterou spotřebitelé a stát provozovatelům zelených elektráren vyplácejí, dosáhne příští rok 44 miliard korun
Nutná úprava podpory
Česko se tak dostalo do situace, kdy firmy tvrdí, že je rostoucí cena elektřiny kvůli nadměrné podpoře OZE začíná existenčně ohrožovat. Svaz průmyslu a dopravy spočítal, že 44 firem z energeticky náročných oborů, jako je hutnictví, chemie, papírenství a sklářství a keramika, bude stát podpora OZE 4,7 miliardy korun, což je necelých deset procent celkových nákladů na dotace pro obnovitelné zdroje. Snahy o snižování podpory ovšem z druhé strany kritizují zástupci odvětví obnovitelných zdrojů, kteří tvrdí, že bez dotací jejich firmy nepřežijí. Stát navíc svoje příspěvky na úhradu vícenákladů související s podporou obnovitelných zdrojů nezvyšuje, čímž břemeno přenáší na konečné spotřebitele. „Bez změny financování podpory obnovitelných zdrojů není další finanční podpora pro nové zdroje možná,“ soudí Laštůvka. Jde zejména o provozní podporu, na níž není zajištěno financování. I proto ERÚ navrhuje, aby se od roku 2014 provozní podpora veškerých nových zdrojů zastavila. Do té doby je třeba, aby ministerstvo průmyslu a obchodu přišlo s novou úpravou podpory. „Cíle pro některé zdroje, jako například pro biomasu, lze dosáhnout prostřednictvím investiční podpory. Panuje totiž shoda, že provozní podpora se zruší,“ říká ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu Pavel Gebauer. Rezort zároveň jedná s firmami, z jakých zdrojů by se dala už přiznaná podpora v budoucnu financovat, aby dál nezvyšovala účty za elektřinu podnikům a pokud možno ani domácnostem. Je rovněž možné uvažovat o jiných než finančních formách podpory.
Snížení výkupních cen
Z celkové sumy dotací pro podporované zdroje energie největší část (63,4 procenta) dostávají provozovatelé fotovoltaických elektráren. Na výrobě elektřiny z podporovaných zdrojů se však podílejí jen z 12,2 procenta. Patnáct a deset procent z celkové podpory získávají
protože prostá doba návratnosti u těchto zdrojů byla kratší než 12 let. Nové ceny byly stanoveny tak, aby se u těchto zdrojů dosáhla patnáctiletá doba prosté návratnosti. Nejvíce klesly výkupní ceny u solárních elektráren, a to až o 60 procent ve srovnání s letošním rokem. Jan Stuchlík
Foto euro
Podpora obnovitelných zdrojů
bioplyn a biomasa. Kombinovaná výroba tepla a elektřiny se na koláči dotací podílí 4,3 procenta. Její podíl na celkové výrobě elektřiny ovšem dosahuje 47,7 procenta. Pro příští rok klesla podpora téměř všem podporovaným novým zdrojům. Jediným obnovitelným zdrojem, u něhož se zvýšily výkupní ceny pro nové instalace, jsou malé vodní elektrárny. Pro větrné elektrárny klesla výkupní cena o maximálně možných pět procent. U ostatních výroben využívajících obnovitelné zdroje zákon o podporovaných zdrojích umožňoval snížit výkupní ceny o více než pět procent,
Z
ákazníci, kteří se cítí poškozeni obchodníky s elektřinou, se mohou obrátit na Energetický regulační úřad. Ten se ovšem těmto stížnostem snaží předcházet prostřednictvím nového Etického kodexu obchodníka v energetických odvětvích. Energetický regulační úřad letos dostal přes 6600 podání, v nichž si spotřebitelé stěžovali na své dodavatele energií. Zákazníci si stěžují na praktiky podomních prodejců elektřiny a plynu, kteří se stali jedním z hlavních kanálů prodeje energií po liberalizaci trhu. Úřad řeší i podněty, které se týkají změny obchodníka elektřiny a plynu, a to jak pokud jde o vztahy mezi zákazníkem a novým obchodníkem, tak klientem a předchozím obchodníkem. Stížnosti míří i na problematiku smluv a obchodních podmínek. Dozor nad dodržováním povinností, které vyplývají ze zákona o ochraně spotřebitele v elektroenergetice a plynárenství, vykonává ERÚ na základě energetického zákona. Zároveň úřad spolupracuje s dalšími orgány, které se zabývají ochranou spotřebitele, ať už jde o Českou obchodní inspekci, Českou národní banku či ministerstvo průmyslu a obchodu. Součástí dozoru ERÚ je i monitoring smluvních podmínek dodávky elektřiny a plynu. V rámci snahy o kultivaci trhu s elektřinou letos ERÚ inicioval a ná-
sledně i vydal Etický kodex obchodníka v energetických odvětvích. Kodex má přimět obchodníky, aby jednali vždy s náležitou odbornou péčí a počínali si tak, aby jejich jednání bylo v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a dobrými mravy. Mimo jiné by respektování kodexu mělo zamezit nekalým praktikám, jež někteří podomní prodejci elektřiny a plynu používají. Obchodníci, kteří se k respektování kodexu přihlásí, se mimo jiné zavazují, že budou zákazníkům poskytovat pravdivé a přesné informace, které budou zákazníkům srozumitelné. Na přední straně smlouvy o dodávkách elektřiny a plynu musí uvádět dobu, na niž se smlouva uzavírá, výši zálohové platby, způsob úhrady záloh, předpokládaný termín zahájení dodávek a zmínku, že zákazník má právo od smlouvy odstoupit do jednoho měsíce od podpisu. Zákazník by rovněž měl dostat dostatek času, aby si mohl vyhodnotit, že nabídka je pro něj výhodná. Nabídka změny obchodníka navíc nesmí zákazníka vystavit riziku, že kvůli předčasnému ukončení smlouvy s původním dodavatelem bude muset platit sankční poplatky. ERÚ vede veřejný seznam obchodníků, kteří se k dodržování kodexu přihlásili. Těch je nyní 33. V případě, že kodex porušují, je úřad může ze seznamu vyškrtnout. stu i n ze rce
A121016381
I tady se těžilo uhlí
Zodpovědně k regionu
www.czechcoal.cz
Těžit neznamená ničit. Obnova krajiny je naší prioritou.
odborná konference
VIII/IX Otázka efektivity. Dostavět Temelín se při dnešních cenách elektřiny nevyplatí, protože trh zaplavuje energie podporovaná z jiných zdrojů, tvrdil Pavel Gebauer, ředitel sekce energetiky MPO (druhý zleva). O regulaci energetiky dále diskutovali Stanislav Večeřa z ERÚ (první zleva), předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek (uprostřed) a Jan Kanta z ČEZ (druhý zprava)
Podrobnosti o konferenci včetně prezentací řečníků a fotodokumentace naleznete na adrese konference.e15.cz
Co bude s OZE. Provozní podpora obnovitelných zdrojů není možná bez zajištění adekvátního financování, prohlásil Martin Laštůvka z ERÚ
Foto E15 Anna Vacková 8x
Materiály on-line
Pohled byznysu. Volná soutěž se v energetice dnes týká jen té části elektřiny vyrobené z jiných než jaderných a obnovitelných zdrojů, myslí si Jiří Feist z EP Energy (třetí zprava). O poměrech na trhu hovořili i Martin Laštůvka a Radek Neděla z ERÚ (první a druhý zleva), Václav Lerch ze společnosti Vemex (třetí zleva) a Zdeněk Fousek z Czech Coalu (druhý zprava)
Zpět do reality. Energetický regulační úřad opět respektuje fyzikální zákony, pochvalovala si úpravy vyhlášek úřadu jeho místopředsedkyně Martina Krčová
Za lepší kvalitu. Jedním z cílů ERÚ pro příští rok je postupné sjednocení úrovně kvality dodávek elektřiny na jednotlivých místech Česka, řekl ředitel odboru elektroenergetiky ERÚ Oldřich Jan Závěrečné slovo. Již devátou konferenci Leading Minds Forum zakončil poděkováním účastníkům ředitel divize Euro E15 a šéfredaktor deníku Mladá fronta E15 Tomáš Skřivánek
V centru Prahy. Diskuzní setkání pod záštitou Energetického regulačního úřadu se konalo v prostorách hotelu Ambassador – Zlatá Husa na Václavském náměstí
A121016153
Ceny plynu. Regulovaná složka se na celkové ceně plynu v případě domácností a maloodběru podílí z 19 procent, upozornila ředitelka odboru plynárenství ERÚ Petra Grigelová i n ze rce
Dne29. 29.listopadu listopadu2012 2012se sevvHotelu HoteluAmbassador Ambassador––Zlatá ZlatáHusa, Husa, Dne Václavskénáměstí náměstí5-7, 5-7,Praha Praha1,1,uskutečnilo uskutečnilopod podzáštitou záštitou paní paní Václavské Ing.Aleny AlenyVitáskové, Vitáskové,předsedkyně předsedkyněEnergetického Energetickéhoregulačního regulačníhoúřadu, úřadu, Ing. devátédiskusní diskusnísetkání setkánína natéma téma deváté
Regulacetrhu trhussenergií energií2013. 2013. Regulace ČinnostERÚ ERÚvvroce roce2012 2012aanové novépriority. priority. Činnost Organizátořiakce, akce,poradenská poradenskáspolečnost společnostDDeM, DDeM,s.s.r.r.oo Organizátoři vydavatelstvíMladá Mladáfronta frontaa. a.s., s.,děkují děkujípartnerům, partnerům, aavydavatelství řečníkůmaaúčastníkům. účastníkům. řečníkům Hlavnípartner partner Hlavní
Oficiálnípartneři partneři Oficiální
Akcidále dálepodporují podporují Akci
Záštita Záštita
