Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví
POTRAVINOVÉ ALERGIE Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autorka:
Mgr. Jana Juříková, Ph.D.
Hana Moláková 3. ročník RVS
Brno, 2008
Poděkování: Děkuji Mgr. Janě Juříkové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce a za cenné rady při zpracování této bakalářské práce. Děkuji rodině za trpělivost.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Jany Juříkové, Ph.D. a uvedla jsem v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
Brno, 2008
..................................................
OBSAH
1 ÚVOD
2 POTRAVINOVÁ ALERGIE A POTRAVINOVÁ INTOLERANCE 2. 1 Potravinová alergie 2. 2 Potravinová intolerance
3 PATOGENEZE
4 KLINICKÉ PROJEVY POTRAVINOVÉ ALERGIE 4. 1 Ekzém neboli atopická dermatitida 4. 2 Kopřivka 4. 3 Quinckeho edém 4. 4 Otok hrtanu 4. 5 Astma 4. 6 Trávicí příznaky 4. 7 Orální alergický syndrom 4. 8 Anafylaktický šok
5 DIAGNÓZA POTRAVINOVÉ ALERGIE 5. 1 Kožní testy a imunologické testy 5. 2 Gastroenterologické testy
6 DRUHY ALERGIÍ 6. 1 Alergie na kravské mléko 6. 2 Alergie na vejce 6. 3 Alergie na arašídy 6. 4 Alergie na hořčici 6. 5 Alergie na ryby, korýše a měkkýše
6. 5. 1 Alergie na ryby 6. 5. 2 Alergie na korýše a měkkýše 6. 6 Alergie na ořechy 6. 7 Alergie na obilí 6. 8 Alergie na exotické ovoce
7 ZKŘÍŽENÁ POTRAVINOVÁ ALERGIE
8 FALEŠNÁ POTRAVINOVÁ ALERGIE - PSEUDOALERGIE
9 PREVENCE POTRAVINOVÉ ALERGIE
10 LÉČBA POTRAVINOVÉ ALERGIE
11 ZÁVĚR
12 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
13 PŘÍLOHY I. Seznam zkratek
1 ÚVOD
Alergie je nemocí století. Podle statistik Světové zdravotnické organizace kolísá číslo určující výskyt alergických onemocnění mezi 15 - 20% dospělé i dětské populace. V české populaci dosahují alergózy kolem 20 až 30%, výskyt u mladé generace do patnácti let je až 25% a počet alergiků mezi mladistvými dokonce stále stoupá. Péči lékaře pro alergické choroby potřebuje pětina obyvatel ČR (BIDAT, 2005). Potravinová alergie se vyskytuje čím dál víc častěji. Je to způsobeno dědičností, ale i kvalitou životního stylu. Potravinová alergie může provázet děti již od kojeneckého věku. Cílem mé bakalářské práce je podat ucelené informace o tom, co to potravinová alergie je, na které potraviny může být člověk alergický, jakými typy příznaků na ně může reagovat, jak se dají potravinové alergie léčit a jak jim předcházet.
6
2 POTRAVINOVÁ ALERGIE A POTRAVINOVÁ INTOLERANCE
Potravinová alergie a potravinová intolerance jsou často zaměňované pojmy. Je to způsobeno tím, že mohou reagovat stejně nebo velmi podobně na určitou potravinu. Nejznámějším příkladem je alergie na bílkovinu kravského mléka a intolerance laktózy.
2. 1 Potravinová alergie Potravinová alergie je příčinou jen části nežádoucích reakcí na potraviny. Definice potravinové alergie musí splňovat dva předpoklady, za prvé se musí jednat o klinicky reprodukovatelnou reakci na dotyčnou potravinu nebo její součást a za druhé musí být prokázána patologická imunitní reakce (NEVORAL A KOL., 2003). Při potravinové alergii reaguje tělo okamžitě nebo do jedné hodiny po požití potraviny, která negativně působí na organismus. Nejčastěji se alergie projeví na kůži (otoky, vyrážky, pupínky), dále se také mohou objevit respirační problémy včetně astmatu, dávení a zvracení, průjmy, bolesti v oblasti břišní dutiny a křeče. Trávicí příznaky bývají často podceňované. V závažných případech může nastat pokles krevního tlaku, ztráta vědomí a smrt (http://www.potravinova-alergie.info/clanek/potravinove-alergieintolerance.php).
7
2. 2 Potravinová intolerance V potravinové intoleranci, na rozdíl od potravinové alergie, nedochází k imunitní reakci. Při potravinové intoleranci chybí látka nebo látky, které v organismu pomáhají se zpracováním stravy. V případě pozření závadné složky potravin tělo není schopno zpracovat danou potravinovou složku a dostavuje se netypická reakce organismu (zvracení, dávení, průjmy, kožní projevy, plynatost, bolesti břicha, křeče). Látkou, která tělu chybí nebo které má tělo nedostatek, většinou bývá enzym nebo enzymy štěpící intolerantní složky. Nejběžnějším typem intolerance na potraviny je intolerance laktózy (intolerance na mléčný cukr), způsobená nedostatkem laktázy (enzym štěpící mléčný cukr) (http://www.potravinovaalergie.info/clanek/potravinove-alergie-intolerance.php). Mezi typy vlastní potravinové intolerance patří metabolické poruchy (u nich chybí potřebný enzym k odbourávání živin), sem patří laktózová intolerance, fenylketonurie (vrozená metabolická porucha, při které se nesmějí konzumovat bílkoviny nebo jejich hydrolyzáty, které obsahují fenylalanin) a favismus (způsobují ho toxické pyrimidiny divicinu a isoraumil, které se nachází v bobu obecném a příbuzných luštěninách a projevuje se hemolytickou anemií a otoky jater a sleziny). Dalším typem je idiosynkrasie (nadměrná citlivost), při níž pravděpodobně chybí enzym potřebný k metabolismu některé látky. Nejznámějším je tzv. syndrom čínských restaurací (způsobený používáním glutamátu hydrogensodného). Častým projevem idiosynkrasie jsou migrény. A posledním typem je intoxikace napodobující příznaky alergie. Nejznámější je intoxikace histaminem (PÁNEK, 2002; VELÍŠEK, 2002).
8
3 PATOGENEZE
Existuje několik faktorů, které předurčí dítě k potravinové alergii. Jedním z nich je výskyt atopického onemocnění v rodině, což zvláště platí pro typ okamžité alergické reakce zprostředkované imunoglobulinem E (IgE) a nebo to může být nízká hladina imunoglobulinu A (IgA) v kolostru matky kojence (NEVORAL A KOL., 2003). IgE patří mezi krevní protilátky, které se účastní především alergických reakcí a podílejí se i na boji proti parazitům. IgE protilátky jsou vázané na buňky. Navázání alergenu na IgE protilátky zahajuje alergickou reakci. IgE protilátky jsou volně přítomny i v krvi (BIDAT, 2005). Na potravinové alergii se podílí několik typů alergické reakce, které se mohou i vzájemně kombinovat. I. typ, kdy organismus okamžitě reaguje, je alergie způsobena tvorbou protilátek typu IgE. K příznakům alergie dojde po reakci alergenu s protilátkou za tvorby tzv. mediátorů, které vyvolávají imunitní reakci. Potencionálními alergeny jsou především proteiny mléka, luštěnin a obilovin (PÁNEK, 2002). II.
typ
nevyvolávajícími
nastává tvorbu
v
případě
IgE.
alergie
Nejdůležitějším
způsobené typem
je
alergeny celiakie
(nesnášenlivost lepku) (PÁNEK, 2002). Imunokomplexy zprostředkovaná alergická reakce (III. typ) je další reakce, která se podílí na potravinové alergii. Projevy potravinové alergie III. typu se objevují obvykle za 4 - 12 hodin po požití alergenu, alergická reakce se může také přenést ze zažívacího ústrojí do vzdálenějších orgánů, jako jsou ledviny a kůže, prostřednictvím systémové cirkulace (NEVORAL A KOL., 2003).
9
Oddálený typ alergické reakce (IV. typ) je zprostředkován buněčnou imunitou, intraepiteliálními T-lymfocyty a lymfokiny, reakce lymfocytů je potom úzce spojena se změnami epitelu. Reakce se objevuje za 1-2 dny (NEVORAL A KOL., 2003).
10
4 KLINICKÉ PROJEVY POTRAVINOVÉ ALERGIE
Klinické problémy potravinových alergií se mohou projevovat s různou intenzitou a různorodě, ale nejčastěji postihují kůži. Dále také mohou postihnout dýchací ústrojí a trávicí ústrojí.
4. 1 Ekzém neboli atopická dermatitida
Ekzém je nejčastější projev potravinové alergie u dětí a u dětí do jednoho roku se vyskytuje v 80% případů. S věkem se ve formě ekzému objevuje vzácněji. Výsev ekzému se nejčastěji objevuje na rukách (viz. obr.1), nohách, ale i krku. Atopická dermatitida (AD) je multifaktoriální neinfekční zánětlivé onemocnění kůže, geneticky podmíněné, které obvykle začíná v dětství (FRŐHAUF, 2006). Polovina dětí s těžkou formou ekzému má potravinovou alergii. Ekzém se může objevit buď ihned po požití dané potraviny nebo v rozmezí 6 - 24 hodin, u některých osob dokonce až v intervalu 48 hodin (BIDAT, 2005). Přibližně 80% dětí s atopickým ekzémem má specifické IgE protilátky proti potravinovým antigenům. Vedle časné IgE zprostředkované reakce I. typu může nastat i pozdní reakce. Nejčastějšími antigeny jsou bílkoviny vajec, burských oříšků, mléka a sóji (NEVORAL A KOL., 2003). AD dosud neumíme léčit, ale můžeme zmírnit její příznaky. Musíme se zaměřit na odstranění všech zhoršujících faktorů. Během prvního roku života by se měl klást velký důraz na dietu. Pro postiženého ekzémem není vhodné v domácím prostředí chování domácích zvířat, pěstování květin
11
v bytech, přetápění místností a mnoho dalších. Důležité je i správné oblečení, hlavně bavlněné (FRŐHAUF, 2006). Obr. 1 Výsev ekzému na ruce
zdroj: http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3626_2765.html
4. 2 Kopřivka
U dětí do jednoho roku se kopřivka u potravinové alergie vyskytuje vzácně, ale s věkem se výskyt zvyšuje. Kopřivkové pupeny, červené nebo růžové s ostře ohraničenými okraji, se nejčastěji podobají požahání kopřivou. Při dotyku cítíme, že vystupují nad povrch kůže. Jsou prchavé, většinou zmizí během několika hodin, ale velmi často se znovu objeví na jiném místě. Svědí. Počet pupenů se liší jak během dne, tak i u každého dítěte jednotlivě (BIDAT, 2005). Nejčastějšími potravinovými alergeny vyvolávající kopřivku jsou bílkoviny kravského mléka, vaječný bílek, ořechy, sója a pšeničná mouka.
12
Léčba spočívá v podávání antihistaminik a vystopování příčiny (FRŐHAUF, 2006). Kopřivka může být akutní. Začátek bývá překvapující. Kožní výsev jde v atacích, které mohou trvat od několika minut až po několik hodin a mohou se objevovat i několik dní za sebou (BIDAT, 2OO5).
4. 3 Quinckeho edém
Quinckeho edém je zvláštní forma kopřivky, má stejnou příčinu i účinky. Čím je dítě větší, tím je tento příznak potravinové alergie častější. Quinckeho edém neboli angioedém se projevuje lokalizovaným otokem kůže, poměrně dobře ohraničeným, bílým nebo lehounce narůžovělým. Nesvědí, ale vyvolává pocit bolestivého pálivého napětí. Otok vzniká o něco pomaleji než u kopřivky a trvá od několika hodin do 2 - 3 dnů. Pokud se Quinckeho edém vyskytuje v okolí hrtanu a hltanu, může nastat náhlé udušení (BIDAT, 2005).
4. 4 Otok hrtanu
Otok hrtanu způsobuje výrazný kašel, polykací problémy a i dýchací potíže. V extrémních případech může hrozit i smrt zadušením. Tento příznak potravinové alergie postihuje až 12% dětí ve věku 6-15 let (BIDAT, 2005).
4. 5 Astma
Astma je vzácně pozorované u dětí do 3 let, ve věku mezi 3. - 15.
13
rokem života je astmatický záchvat vyvolaný potravinovou alergií častější. Astma je jen výjimečně jediným příznakem potravinové alergie, častěji se přidávají i ostatní příznaky typu ekzému, kopřivky nebo rýmy (BIDAT, 2005). Astma je nemoc z alergií dýchacích cest nejzávažnější, protože tím, jak pokračuje ničí plicní tkáň a následně vyčerpává sval srdeční. Správnou léčbou lze podstatně ovlivnit kvalitu života nemocného (ZAVÁZAL, 2000).
4. 6 Trávicí příznaky
Tyto příznaky potravinových alergií bývají často podceňované. Patří sem např. zvracení, průjem, bolesti v břicha, okultní gastrointestinální (GI) krvácení,
exsudativní
enteropatie
(onemocnění
charakterizované
nadměrnými ztrátami bílkovin do trávicího ústrojí) a eozinofilní gastritis (zánět žaludeční sliznice) (KELLER, 1993).
4. 7 Orální alergický syndrom (OAS)
Orální alergický syndrom postihuje asi 40% dospělých, hlavně s pylovou alergií. Projevuje se svěděním, pálením a řezáním v oblasti orofaryngu, otokem rtů, patra, hrdla a někdy také svěděním uší. Většinou nastává po požití čerstvého ovoce a zeleniny a má většinou krátké trvání (NEVORAL A KOL., 2003).
14
4. 8 Anafylaktický šok
Anafylaktický šok je extrémní projev alergie. Bez léčby končí smrtí. Hlavní příčinou anafylaktického šoku u dětí je alergie na arašídy a suché plody. Anafylaktický šok je stav vážné celkové slabosti s výrazným poklesem tlaku (BIDAT, 2005).
15
5 DIAGNÓZA POTRAVINOVÉ ALERGIE
Základním kamenem diagnózy je anamnéza. V anamnéze pátráme po příznacích, časovém odstupu mezi jídlem a nástupem reakcí a dále zjišťujeme, jaké jídlo a kolik nemocný pozřel. Většinou se potravinová alergie objeví do 48 hodin. Mnoho nemocných reaguje jen na syrové potraviny, při tepelném zpracováním nemají potíže. Diagnóza založená pouze na anamnéze a některých laboratorních nálezech bez definovaného expozičního testu může být zcela špatná. Pokud symptomy nemizí po eliminaci, může být alergie způsobena jiným antigenem nebo to nemusí být alergie (NEVORAL A KOL., 2003; KELLER, 1993). Existuje standardní protokol expozičního testu, ve kterém jsou uvedeny následující požadavky. 1. Expoziční test je prováděn u hospitalizovaného pacienta. Anafylaktická reakce v minulosti vylučuje provádění expozičního testu. Dítě nemá v době expozičního testu žádný z dříve uváděných symptomů a prospívá při eliminační dietě. 2. U suspektní alergie na bílkovinu kravského mléka musí být vyloučena intolerance laktózy. 3. Test začíná postupnou expozicí jednou kapkou např. mléka na intaktní kůži a potom na rty. 4. Orální zátěž se začíná několika kapkami mléka a je-li dítě bez reakce, pokračuje podávání 5 ml v jednohodinových intervalech. Po 4 hodinách je obnoveno krmení původní stravou (např. hydrolyzátem). Chybí-li jakákoliv reakce, je možné během 48 hodin zvětšovat zátěž až na
16
10ml/kg a během 96 hod. na plnou zátěž. Dítě může být propuštěno a je ještě sledováno 7 dní (NEVORAL A KOL., 2003). V pochybných případech a zvláště u starších dětí se používá dvojitý slepý, placebo kontrolovaný test (NEVORAL A KOL., 2003). U této techniky vyšetření se používá surový alergen, který je ukrytý v želatinovém koláči, aby vyšetřovaná osoba nepoznala skutečnou chuť potraviny. Lékař ani pacient neví, zda se pacientovi podává alergen nebo placebo, proto se mu říká dvojitě slepý. Pacient ani lékař nemohou zkreslit výsledek. Pacient dostává stále větší dávky placeba a občas alergen až do doby rozvoje reakce nebo až se prokáže, že pacient snáší poměrně vysokou dávku potravinového alergenu. Pacient je v nemocnici sledován zdravotnickým personálem a lékaři. Pacient se do nemocnice dostaví v den vyšetření a je sledován. Celé vyšetření je pracné a denně lze i v nejrychleji pracujícím zařízení provést stimulaci maximálně zhruba 4 látkami. Proto se v nemocnici provádí „otevřenější“ stimulace, kdy pacient i lékař účinnou složku znají a u pacienta je sledována přítomnost objektivních známek potravinové alergie. Pokud pacient reaguje na zkoušenou potravinu, musí se vyvarovat její konzumaci po dobu 6 až 12 měsíců než se provede další provokační test. Diskutuje se o tom, zda tato technika vlastně „opětovně nesenzibilizuje“ pacienta na zkoušený alergen. Proto se doporučuje, jakmile pacient začne úspěšně snášet zkoušenou potravinu, aby ji i dále pravidelně zařazoval do svého jídelníčku a udržel si tak svoji snášenlivost na danou potravinu (http://www.alergie.cz/pro-odborniky/potravinova-alergie/dvojite-slepyplacebem-kontrolovany-provokacni-test-potravinami/).
17
5. 1 Kožní testy a imunologické testy
Žádný laboratorní test nemůže nahradit klinickou diagnózu potravinové alergie eliminací a expozicí. Diagnóza je založena na anamnéze, fyzikálním vyšetření a expozičním testu. Pomocné laboratorní vyšetření má pouze větší hodnotu u I. typu přecitlivělosti. Jako vyšetřovací metodu lze použít prick test (NEVORAL A KOL., 2003). Zkouška prick testem (Skin Prick Testing, SPT) je nejčastější a nejlevnější diagnostickou technikou používanou k potvrzení potravinové alergie. Nejvhodnější je použít výtažků z čerstvých potravin jako je kravské mléko, slepičí vejce, pšeničná pasta, sojové mléko, treska a burské oříšky, aplikovaných na kůži metodou opakovaného vpichu. Tímto způsobem lze za použití neupravených čerstvých potravin aplikovat jakoukoli potravinu. Kopíčko pro standardizovaný test se ponoří do roztoku zkoušené potraviny a následně se s naneseným alergenem vpíchne do kůže pacienta (viz. obr. 2). Pro každý test se použije nové kopíčko. Poté se místo vpichu pozoruje po dobu 15 až 20 minut a měří se případná reakce v podobě papuly. Test je pozitivní při vzniku papuly o průměru 3 mm (viz. obr. 3) nebo větší než je negativní kontrolní test s fyziologickým roztokem. Navíc se vždy provede kontrolní vpich histaminu nebo kodeinu, který se používá ke zjištění reaktivity kůže. Jedná se o jednoduché, bezpečné, levné a snadno proveditelné vyšetření, jehož výsledky jsou hned k dispozici (http://www.alergie.cz/pro-odborniky/potravinova-alergie/Prick-test/).
18
Obr. 2
Obr. 3
Provádění prick testu
Vznik papuly
zdroj:http://www.alergie.cz/pro-odborniky/potravinova-alergie/Prick-test/
U prick testu je častý výskyt falešně pozitivních výsledků. Pouze 20 - 30% pacientů s pozitivním nálezem těchto protilátek má pozitivní expoziční test. Přeceňování testu je stále příčinou chybných diagnóz. Stanovení specifických protilátek v třídě IgE je stejně často falešně pozitivní jako prick test. Vysoká hodnota nevylučuje klinickou toleranci k dané potravině. Stanovení protilátek proti bílkovině kravského mléka ve třídě IgA, IgG a případně IgM má pouze spekulativní hodnotu. Protilátky ve třídě IgG jsou častým nálezem u zdravých dětí a znamenají pouze tu skutečnost, že jedinec se s antigenem setkal. Rovněž paramedické pokusy o stanovení diagnózy jsou neopodstatněné. Lze tedy říci, že alergologické in vivo (kožní testy) a in vitro (specifické IgE protilátky) prováděné testy nemohou být ospravedlněním pro zavedení eliminační diety (NEVORAL A KOL., 2003; KELLER, 1993).
19
5. 2 Gastroenterologické testy
Biopsie sliznice tenkého střeva je široce používána k diagnostice malabsorpce a alergické enteropatie, nálezy jsou však variabilní. Při alergických reakcích se nalézají změny tvaru a výšky slizničních klků. Pokud malý kojenec trpí chronickým průjmovým onemocněním s krví a má pozitivní anamnézu atopického onemocnění v rodině, má být provedeno endoskopické vyšetření s histologickým vyšetřením sliznice tlustého střeva. Testy na funkci střeva, jako jsou toleranční testy a analýza stolice na ztráty bílkovin, mají jen doplňující význam (NEVORAL A KOL., 2003; KELLER, 1993).
20
6 DRUHY ALERGIÍ
Existuje mnoho druhů alergií. Člověk může být alergický prakticky na každou potravinu. Mezi ty nejznámější alergie patří: alergie na kravské mléko, vejce, arašídy, hořčici, ryby, korýše a měkkýše, ořechy, obilí a exotické ovoce.
6. 1 Alergie na kravské mléko
Alergie na kravské mléko, přesněji na bílkoviny kravského mléka (zkracované jako ABKM), je nejčastější potravinovou alergií u kojenců a batolat. Alergie na mléko a intolerance laktózy jsou zcela odlišné pojmy. Příčinou intolerance laktózy je genetický deficit střevní laktázy. Významné alergeny jsou obsaženy jak v syrovátce, tak v mléčné sraženině. Mléko obsahuje víc
než třicet
různých
proteinů
(kasein,
laktoglobulin,
betalaktalbumin, serumalbumin, laktoferrin) a všechny mohou způsobovat alergické reakce. Nejčastějším vyvolavatelem bývá kasein a laktoglobulin, v případě přetrvávajících alergií se nejvíc uplatňuje kasein, který je termostabilní (BIDAT, 2005; PRŮCHOVÁ, 2003). Mléko je první potravou kojence, a tak se také jako první objevují alergie na proteiny kravského mléka. Alergie se může rozvinout i tehdy, když je dítě výlučně kojeno, a to přesunem proteinů kravského mléka vypitého matkou do mateřského mléka. Někdy může stačit dokonce jediná lahvička adaptovaného mléka podaná dítěti v porodnici před nastolením dostatečné laktace matky. V případě senzibilace in utero (v děloze matky) se dítě už rodí s alergií na mléko (BIDAT, 2005). Příznaky ABKM jsou především trávicí (průjmy, zvracení, koliky), kožní (ekzémy, kopřivky, Quinckeho edém) a dýchací (astma). Někdy bývají pozorovány příznaky pravděpodobné alergie na proteiny kravského
21
mléka, jako je chronická zácpa, gastroezofageální reflux nebo špatný spánek. Dokonce v některých případech syndromu náhlého úmrtí kojenců měli odborníci podezření na alergii na kravské mléko (BIDAT, 2005). V 80% případů alergie na kravské mléko zmizí mezi prvním a druhým rokem života. V případě prokázané alergie na bílkovinu kravského mléka je třeba použít u kojenců dietní mléka. Výběr náhradního mléka závisí na věku dítěte, anamnéze a výsledku alergologického vyšetření (BIDAT, 2005; PRŮCHOVÁ, 2003).
6.1.1 Hydrolyzované preparáty Pro kojence s projevy ABKM jsou připraveny hydrolyzované preparáty. Hydrolyzáty jsou vyrobeny z kravského mléka, jehož proteiny byly přeměněny a jsou méně alergizující. Rozlišujeme hydrolyzáty, které jsou vyrobeny z proteinů laktoséra (Alfaré, Nutrilon pepti, Nutrilon pepti MCT (viz. obr. 4)), a preparáty vyrobené z kaseinu (Nutramigen, Pregestemil). Můžeme k nim přiřadit ještě hydrolyzát ze sójové bílkoviny a z vepřového kolagenu (Pregomin).
Obr. 4 Hydrolyzát Nutrilon pepti MCT
zdroj:http://www.kapkazdravi.cz/eshop/2/detska-vyziva/mleka/nutrilonpepti-mct-450g.html
22
6.1.2 Mléka připravená z aminokyselin Velmi vzácně děti reagují i na slabé dávky mléčných proteinů přítomných v některých hydrolyzátech. Pak je třeba najít hydrolyzát, který jim vyhovuje, nebo upřednostnit mléko uměle vyrobené, jako je například Neocate (viz. obr. 5).
Obr. 5 Mléko Neocate
zdroj:http://www.lekarna.cz/neocate-advance-1x400gmroztok/#utm_source=zbozi.cz&utm_medium=xml-ppc
Toto mléko s podkladem aminokyselin obsahuje všechny nezbytné elementy k vyváženému růstu. Je velmi drahé a v současnosti není v ČR propláceno žádnou zdravotní pojišťovnou (BIDAT, 2005).
6. 2 Alergie na vejce
Mezi velmi častou alergii rovněž patří alergie na vejce. Většinou bývá diagnostikována spolu s jinými potravinovými alergiemi, nejčastěji mlékem (obsahuje velmi příbuznou bílkovinu). Příznaky se objevují přímo po požití vejce (vejce na měkko, vaječné pokrmy), ale může se objevit u některých dětí i po požití vejce použitého
23
jako výrobní surovina (koláče, těstoviny). Projevy jsou stejné jako u ostatních potravinových alergií. Některé projevy se mohou vyskytnout jen po pouhém dotyku s kůží. Třeba při šlehání vajec se může kapka dostat na obličej a do očí a vyvolá zánět spojivek a kopřivku. K senzibilaci na vejce může dojít již in utero, v děloze budoucí matky, nebo při kojení (vaječné proteiny požité matkou mohou přejít do mateřského mléka). Senzibilizujícím faktorem může být i používání kosmetických přípravků obsahujících vejce. Vaječný bílek je více alergizující než žloutek. Obsahuje víc než dvacet alergizujících proteinů, z nichž mezi hlavní patří ovalbumin, ovomukoid a ovotransferin (BIDAT, 2005). Žloutek svou alergenicitu tepelnou úpravou ztrácí. Bílkoviny začínají měnit svoje vlastnosti až po 60 ˚C. Osoby alergické na peří a výměšky ptáků mohou mít za určitou dobu i alergie na vejce, pak mluvíme o tzv. syndromu vejce-pták, který je velmi vzácný. Kojenec, který má alergii na mléko nebo jehož rodiče či sourozenci mají alergie, by neměl z preventivních důvodů před dovršením 12. měsíce, nebo dokonce 18. měsíce věku, jíst vejce. Pozdější zařazení vajec do stravy pravděpodobně snižuje riziko vývoje alergie na tuto látku. A je třeba se vyvarovat i sušenek a jiných průmyslově připravených pokrmů určených pro kojence, které mohou vejce obsahovat. Alergie na vejce v 50 - 80% případů vymizí kolem 3. roku věku. Přetrvávání nebo vznik alergie na vejce v pozdějším věku je horším prognostickým znamením. Je riziko, že alergie už nevymizí. Nicméně pokud alergie přetrvává, týká se většinou pouze čistě vaječných jídel (vajec na nejrůznější způsoby, omelet, sněhových pusinek), zatímco vejce použitá jako pomocná surovina bývají dobře tolerována (koláče, těstoviny). Alergie na vejce musí být vyšetřována každoročně, kvůli zjištění, zda nedošlo k jejímu vymizení. Stejně jako u ostatních alergií, i alergie na vejce
24
usnadňuje vznik jiných, především dýchacích alergií (BIDAT, 2005). Vejce můžeme nahradit pomocí prášku do pečiva, droždí, želatiny, bramborovým a kukuřičným škrobem, pudingovým práškem a Vajahitem.
Prášek do pečiva Prášek do pečiva (1 sáček odpovídá 1-2 vejcím), lze doporučit například kypřící prášky Dr.Oetker, které neobsahují mouku.
Droždí Asi 80g instantního droždí rozpustit ve 1/4l sklenici horké vody a to se rovná asi 1 - 2 vejcím.
Želatina 20g želatiny nahradí až 3 vejce.
Bramborový a kukuřičný škrob a pudingový prášek Škrobem bramborovým či kukuřičným lze také nahradit vejce v kuchyni. Pudingový prášek má rovněž pojivé účinky, je to v podstatě škrob.
Vajahit Vajahit (viz. obr. 6) je vyráběná náhražka vajec. Obsahuje mléčnou součást, při současné alergii na mléko je nevhodná (http://www.potravinova-alergie.info/clanek/vejce-moznosti-nahrady.php).
25
Obr. 6 Vajahit
zdroj:http://www.prozdravi.cz/vajahit-nahrada-vajicek-bezcholesterolu.html
6. 3 Alergie na arašídy
Alergie na arašídy se nejčastěji vyskytuje u dětí od 3 let. Alergiích na arašídy přibývá alarmujícím způsobem. Tato alergie se vyskytuje hlavně v USA a Velké Británii. Burské oříšky (arašídy) nepatří mezi ořechy. Jejich plody jsou v luskách a vyvíjí se pod zemí. Při alergii na arašídy se setkáváme s obvyklými příznaky, jako jsou ekzém, kopřivka, trávicí potíže a další. U dětí mohou vyvolat vážné potravinové alergie. Tato závažnost odlišuje alergii na arašídy od ostatních alergií (BIDAT, 2005). Postižení touto alergií nemají problém vyloučit arašídy ze svého jídelníčku, ale problém je, že arašídy jsou skrytou přísadou mnoha potravinářských výrobků. Olej z arašídů se také používá při výrobě mýdel, krémů na holení, šamponů a barev. Arašídový olej je také součástí některých léčiv včetně dermatologických prostředků. K senzibilaci může dojít v děloze nebo kojením (arašídové proteiny konzumované matkou přejdou do mateřského mléka). Další cesta, jak může dojít k senzibilaci, je používání krémů obsahující arašídový olej. Dříve i některá kojenecká mléka obsahovala arašídový olej (BIDAT, 2005).
26
Arašídy patří k nejčastějším příčinám úmrtí v důsledku těžké anafylaktické reakce. U arašídů stačí malá dávka k vyvolání anafylaktické reakce. Mohou také způsobit zhoršení chronických onemocnění, jako je průduškové astma a atopický ekzém. Alergie na arašídy se často objevuje u pylových alergiků v důsledku zkřížené reakce. Dlouhou dobu se tvrdilo, že z alergie na arašídy se nelze vyléčit, ve skutečnosti však až 20% případů vede k vyléčení. Neexistuje žádný lék proti alergii na arašídy. Jedinou možností je vyloučení arašídů, ale i potravin obsahující skryté zdroje burských oříšků ze stravy. Nejčastějším zdrojem konzumace jsou pražené arašídy, ale arašídy bývají součástí i dalších jídel. Očkování (desenzibilace, specifická imunoterapie) proti alergii na arašídy, by vyřešilo problém. V současnosti je tato specifická imunoterapie, stejně jako v případě ostatních potravinových imunoterapií, velmi nebezpečná. Výzkumy jsou proto spíše zaměřeny na vakcíny s modifikovanými arašídy (BIDAT, 2005).
6. 4 Alergie na hořčici
Hořčice patří do čeledi křížatých. Obsahuje řadu dráždivých látek, jako je např. kapsaicin. Používá se jako dochucovadlo, v omáčkách, ale i v přesnídávkách. V ČR je výskyt této alergie velmi ojedinělý. Ve Francii zaujímá 9. místo v pořadí potravinových alergií u dětí. Alergie je hodně závažná s rizikem vážných reakcí. K senzibilaci může dojít jednak v děloze matky, jednak při kojení. Hořčice může vyvolat i anafylaktický šok. Jako nejnižší dávka vyvolávající reakci se uvádí 1 mg mletého hořčičného semene, což odpovídá 0,3 mg bílkoviny. Kožní testy na alergii na hořčici bývají často pozitivní, kvůli dráždivému účinku hořčice. Proto je potřeba udělat
27
podrobnější vyšetření. Na obalech některých výrobků nebývá uvedeno, zda obsahují hořčici, může být skryta pod termínem koření. (BIDAT, 2005).
6. 5 Alergie na ryby, korýše a měkkýše
Ryby, korýši a měkkýši patří k nejčastějším potravinovým alergenům v dospělosti, zvláště v přímořských oblastech. V ČR je to hlavně alergie na ryby. Mohou způsobovat reakce ohrožující život.
6. 5. 1 Alergie na ryby Alergii mohou způsobit všechny druhy ryb. Postižený touto alergií může reagovat na všechny druhy ryb, ale třeba i jen na jeden druh. Hlavní alergen ryb je svalový protein parvalbumin. Alergenicitu ryb snižuje vaření nebo uzení. Je třeba rozlišovat pravou alergii na ryby a falešnou potravinovou alergii, kterou vyvolává histamin, který je v rybách obsažen ve velkém množství. Čím je ryba starší (méně čerstvá), tím víc histaminu obsahuje (BIDAT, 2005).
6. 5. 2 Alergie na korýše a měkkýše Mezi korýše patří krevety, krabi, langusty, humři, mořští a sladkovodní raci. Hlavním alergenem korýšů je svalová bílkovina tropomyosin, která je termostabilní. Mezi měkkýše například patří slávky, ústřice, olihně, chobotnice, sépie a hlemýždi. Na rozdíl od alergie na mléko a vejce, která se s věkem vytrácí, alergie na korýše zůstává po celý život. Žádný korýš není bezpečný. Reakce mohou být velmi vážné (BIDAT, 2005).
Příznaky této alergie jsou nejčastěji kožní (otoky, kopřivky), ale mohou se vyskytnout i dýchací a trávicí problémy.
28
Při alergii na ryby, korýše a měkkýše se doporučuje vylučovací dieta.
6. 6 Alergie na ořechy
Mezi ořechy patří mandle, lískové oříšky, pistácie, ořechy para, oříšky kešu, kokosové ořechy a piniové oříšky. Alergie na ořechy se vyskytuje stále častěji a jde o velmi závažný typ alergie. U ořechů může vyvolat i malé množství nebezpečnou reakci. Příznaky této alergie jsou kožní, dýchací a trávicí. U některých druhů oříšků se vyskytly vážné reakce typu anafylaktického šoku. Při alergii na ořechy je vhodné zcela se vyvarovat konzumaci produktů z této skupiny. Některé ořechy se používají i při výrobě kosmetických výrobků (BIDAT, 2005).
6. 7 Alergie na obilí
Výskyt alergie na obilí se zvyšuje. Patří sem pšenice, žito, oves a ječmen. Závažnost reakce může být mírná až velmi vážná, a to v souvislosti s fyzickou námahou po jídle. Alergie se nemusí projevit hned po požití obilí. Nejčastějším příznakem alergie na obilí je ekzém, ale mohou to být také chronické zažívací potíže. Alergici na obilí často konzumují potraviny, které byly vytvořeny pro nemocné s celiakií. Jsou to různé těstoviny, chleby a koláče, ale jejich cena je zatím dost vysoká (BIDAT, 2005).
Celiakie Celiakie je celoživotní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku. Je to vlastně onemocnění střevní stěny. Typickými příznaky jsou průjem, křeče, plynatost, únava a pokles hmotnosti. V současné době celiakie není
29
vyléčitelná, proto
jedinou možností je vyloučení lepku ze stravy, tzv.
bezlepková dieta (http://coeliac.cz/o-nemoci/celiakie). Jako bezlepkové potraviny jsou označovány potraviny připravené z obilovin, ze kterých byl odstraněn lepek (VELÍŠEK, 2002).
6. 8 Alergie na exotické ovoce
Na trhu se v současnosti objevuje stále více druhů exotického ovoce. Nejčastěji se alergická reakce objeví při požití kiwi, manga, papáji, banánů a avokáda. Při této alergii se většinou vyskytují mírné příznaky, jako jsou otoky rtů, svědění v ústech, kopřivka nebo ekzém. Při vyloučení exotického ovoce ze stravy, jsou pro postižené touto alergií nebezpečné i míchané saláty, ovocné džusy a šťávy (BIDAT, 2005).
30
7 ZKŘÍŽENÁ POTRAVINOVÁ ALERGIE
Zkřížená alergie vzniká na základě podobnosti alergenů. To znamená, že musí docházet ke vzájemné shodě (většinou větší než 70%) v sekvenci aminokyselin alergenů různých druhů potravin, nebo potraviny a inhalačního alergenu (pyl, latex). Nejčastěji potraviny reagují s pylem (http://www.alergie.cz/download/zkrizena-alergie.pdf). Zkřížená reaktivita se může projevit klinicky, ale také nemusí, projeví se jen v diagnostických testech.
Kravské mléko Kaseiny kravského, kozího, koňského nebo ovčího mléka mají zkříženou reaktivitu v 70% případech. Pokud je pacient postižen alergií na bílkovinu kravského mléka, není vhodné kravské mléko nahradit mlékem jiného savce (BIDAT, 2005).
Ořechy Pokud je jedinec alergický na nějaký druh ořechů, je 40% pravděpodobnost, že bude alergický i na další druhy. U ořechů dochází k nejzávažnějším alergickým reakcím (http://www.alergie.cz/download/zkrizena-alergie.pdf).
Pyl a potravina Zkříženou alergií na pyl a potraviny trpí ve střední Evropě 50% pylových alergiků. Hlavním projevem je orálně alergický syndrom. Objevuje se po požití syrového ovoce nebo zeleniny. Závažnější reakce nejčastěji vyvolávají ořechy, arašídy a celer. Pyl břízy reaguje s meruňkou, jablkem, broskví, hruškou, třešní, nektarinkou, mrkví, celerem, oříšky a brambory.
31
Pyl olše reaguje s mandlí, celerem, třešní, oříšky, broskví, petrželí, jablkem a hruškou. Pyl lísky reaguje s lískovými oříšky a vlašskými ořechy. Pyl ambrózie reaguje s melounem, vodním melounem, banánem a okurkou. Pelyněk reaguje se celerem, koriandrem, fenyklem, pepřem, hořčicí, anýzem, kmínem, kari, mrkví, petrželí a paprikou. Složnokvěté rostliny reagují s alergeny ukrytými v mateří kašičce a medu. Traviny reagují s brambory a rajčaty (BIDAT, 2005).
32
8 FALEŠNÁ POTRAVINOVÉ ALERGIE - PSEUDOALERGIE
Potravinovou pseudoalergii vyvolávají potraviny, které obsahují větší množství histaminu nebo histamin uvolňují během působení chemických reakcí v zažívacím traktu nebo také působením bakterií. Je důležité rozlišit potravinovou alergii od pseudoalergie. Falešná potravinová alergie se vyskytuje častěji než pravá potravinová alergie. Alergologické vyšetření pomůže rozlišit, zda jde o pseudoalergii nebo o pravou potravinovou alergii. Mezi potraviny, které mohou vyvolat pseudoalergii, patří vejce, tuňák, makrela, čokoláda, uzeniny, rajčata, kysané zelí a jahody (BIDAT, 2005). U pseudoalergie stačí omezit potraviny s vysokým obsahem histaminu, ale u potravinové alergie jsou dietní opatření daleko větší.
33
9 PREVENCE POTRAVINOVÉ ALERGIE
Během těhotenství není nutné dodržovat nějaké dietní omezení. Ve srovnání s kojenci živenými umělou kojeneckou mléčnou výživou je kojení dětí nejlepší prevencí v rozvoji alergického onemocnění. V současné době se doporučuje kojence s rizikem rozvoje alergie kojit nejméně jeden rok. V případě, že kojení není možné, lze mateřské mléko nahradit hydrolyzáty, jako je například Alfaré (viz. obr. 7).
Obr. 7
Hydrolyzát Alfaré
zdroj:http://www.lekarna.cz/alfare-1x400gm-prasek-proroztok/#utm_source=zbozi.cz&utm_medium=xml-ppc Příkrmy by do stravy neměly být uváděny dříve než po ukončeném 6. měsíci života. Do jídelníčku by se kravské mléko mělo zařadit až po 1. roce života, vejce po 2. roce života a arašídy, ořechy a ryby až po 3. roce života (NEVORAL A KOL., 2003).
34
10 LÉČBA POTRAVINOVÉ ALERGIE
Jediným účinným opatřením u potravinové alergie je v současnosti vyloučení dané potraviny z jídelníčku. Postižený alergií musí pečlivě sledovat etikety na výrobcích. Některé alergeny mohou být skryté mezi ostatními ingrediencemi a nejsou uvedeny na obalech, proto je to velmi obtížné. Pacienti, kteří mají stejnou potravinovou alergii, nemusejí mít stejnou dietu. U malých dětí může dojít při vyloučení určité potraviny ze stravy ke zpomalení růstu a asi 45% kojenců, alergických na bílkovinu kravského mléka, reaguje alergicky i na sóju (KELLER, 1992). U plně kojených dětí se musí bílkovina vyloučit ze stravy matky. V tomto případě se jí musí dodávat vápník (NEVORAL A KOL., 2003). Pacient by měl mít u sebe tzv. pohotovostní balíček. Jeho lékař mu doporučí, co v něm má být. Někteří pacienti v tomto balíčku mají jen antihistaminika, ale někteří tam mají injekční pero s adrenalinem pro případ hrozícího anafylaktického šoku. V České republice jsou tato pera na předpis (BIDAT, 2005). Další léčebný postup je orální hyposenzibilace. U této metody se podávají velmi malé dávky alergenu a postupně se zvyšují a tím se získává větší tolerance na určitý alergen. U orální hyposenzibilace je podmínkou, že ta složka potravy, která je tolerována, musí být podávána každý den (KELLER, 1992).
35
11 ZÁVĚR
V bakalářské práci jsem podala souhrnné informace o potravinových alergiích. Myslím si, že bychom se měli tomuto tématu více věnovat, protože je čím dál tím víc lidí, kteří trpí touto alergií. Člověk může být alergický na jakoukoliv potravinu. Ve své práci jsem vysvětlila rozdíl mezi potravinovou alergií a potravinovou intolerancí. Potom jsem se věnovala patogenezi a typům alergických reakcích. Dále jsem se zaměřila na projevy potravinových alergiích, jak závažné mohou pro člověka být a jak jim předejít. Patří sem atopická dermatitida, kopřivka, Quinckeho edém, otok hrtanu, astma, trávicí příznaky, orální alergický syndrom a anafylaktický šok. V následující kapitole jsem řešila diagnózu potravinové alergie a to hlavně pomocí kožních a imunologických testů a gastroenterologických testů. Také jsem se snažila o podání informací o nejznámějších typech potravinové alergie, jak se projevují, jak je můžeme léčit a jak se jim vyvarovat. Dále jsem se zmínila o zkřížené potravinové alergii a falešné potravinové alergii. Na závěr jsem řešila prevenci a léčbu potravinové alergie.
36
37
12 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1) BIDAT, É., LOIGEROT, CH. Alergie u dětí. 1. vyd. Praha: Portál, s. r. o. , 2005. 148 s. ISBN 80-7178-936-4.
2) BRUKER, M. O. Jak se zbavit alergie. Vydání první. Bratislava: Ekokonzult, 2000. 145 s. ISBN 80-88809-95-9.
3) FRÜHAUF, P., FUCHS, M., POLÁŠKOVÁ, S., VERNEROVÁ, E., ZLATOHLÁVKOVÁ, B. Alergie kojeneckého věku. Vydání první. Olomouc: SOLEN PRINT, s. r. o., 2006. 59 s. ISBN 80-903776-0-2.
4) HAMILTON, E. M., WHITNEY, E. Nutrition: Concepts and Controversies. Vydání třetí. Minnesota, St. Paul: West publishing co., 1979. 627 s. ISBN 0-8299-0281-3.
5) KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa. Vydání první. Praha: SCENTIA MEDICA, spol. s. r. o., 1993. 240 s. ISBN 80-85526-085.
6) NEVORAL, J. a kol. Výživa v dětském věku. Vydání první. Jinočany: Nakladatelství H & H Vyšehradská, s. r. o., 2003. 434 s. ISBN 80-86-02293-5
7) PÁNEK, J., POKORNÝ, J., DOSTÁLOVÁ, J., KOHOUT, P. Základy výživy. Vydání první. Praha: Svoboda servis, 2002. 207 s. ISBN 80-8632023-5.
8) PRŮCHOVÁ, J. s kolektivem přátel. Pravda o mléce - jak ji potvrzuje věda. Vydání první. Hradec Králové: Svítání, 2003. 116 s. ISBN 80-86198-
38
19-4.
9) SHARON, M. Komplexní výživa. Vydání první. Praha: PRAGMA, 1994. 193 s. ISBN 80-85213-54-0.
10) VELÍŠEK, J. Chemie potravin 3. Vydání druhé upravené. Tábor: OSSIS, 2002. 368 s. ISBN 80-86659-03-8.
11) ZAVÁZAL, V. Abeceda pro alergiky a pro třetinu naší populace. Vydání první. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2000. 99 s. ISBN 80-7184724-0.
Internetové zdroje: 12) http://www.alergie.cz/pro-odborniky/potravinova-alergie/
dne
5.4.2008
13) http://www.bezlepkovadieta.cz/
14) http://coeliac.cz/
dne 10.4.2008
dne 20.2.2008
15) http://www.foodallergy.org/about.html
dne 10.2.2008
15) http://www.kapkazdravi.cz/eshop/2/detska-vyziva/mleka/nutrilon-peptimct-450g.html
dne 1.4.2008
16)http://www.lekarna.cz/alfare-1x400gm-prasek-proroztok/#utm_source=zbozi.cz&utm_medium=xml-ppc
17)http://www.lekarna.cz/neocate-advance-1x400gm-
39
dne 22.4.2008
roztok/#utm_source=zbozi.cz&utm_medium=xml-ppc
18) http://www.potravinova-alergie.info/
dne 21.4.2008
dne 21.4.2008
19http://www.prozdravi.cz/vajahit-nahrada-vajicek-bez-cholesterolu.html dne 6.3.2008
20) http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3626_2765.html 12.4.2008
40
dne
13 PŘÍLOHY I. Seznam zkratek
I. příloha: Seznam zkratek
ABKM
alergie na bílkoviny kravského mléka
AD
atopická dermatitida
ČR
Česká republika
GI
gastrointestinální
IgA
imunoglobulin A
IgE
imunoglobulin E
IgG
imunoglobulin G
IgM
imunoglobulin M
mg
miligram
mm
milimetr
např.
například
OAS
orální alergický syndrom
PA
potravinová alergie
SPT
Skin Prick Testing
tzv.
tak zvaně
USA
Spojené státy americké
RESUMÉ
V této bakalářské práci se zabývám potravinovou alergií. Na úvod jsem vysvětlila rozdíl mezi potravinovou alergií a potravinovou intolerancí. Dále se zmiňuji o patogenezi potravinové alergie. V další kapitole jsou rozděleny a popsány klinické projevy potravinové alergie, jako je atopická dermatitida, kopřivka, Quinckeho edém, otok hrtanu, astma, trávicí příznaky, orální alergický syndrom a anafylaktický šok. V následující kapitole se věnuji diagnostice potravinové alergie. Potom se zabývám falešnou potravinovou alergií, druhy alergií na určité potraviny a zkříženou potravinovou alergií. Na závěr jsem zařadila problematiku jak alergii předcházet a jak ji léčit.
SUMMARY
In those bachelor work deal with food allergy. On introduction I´m explained discrepancy between food allergy and food land-toleration. Further allude about pathogenesis food allergies. In next chapter are divided and described clinic show food allergies, such as atopic dermatitis, nettlerash, Quinckeho hydroplasma, swelling larynx, asthma, digestixe appearances, oral allergic syndrome and anaphylactic shock. In next chapter inscribe to diagnostics food allergies. Then deal with false food allergy, sorts allergy on definite foodstuff and crossed food allergy. Lastly I´m class with problems how allergy precede and how her treat for.
