Porovnání trhu stavebního spoření v ČR a v Německu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí

Porovnání trhu stavebního spoření v ČR a v Německu Diplomová práce

Autor:

Pavel Veliký Finance - pojišťovnictví

Vedoucí práce:

Ing. Helena Cetlová

Praha

Červen, 2009

1

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Jihlavě dne 30.6.2009

Pavel Veliký

2

Poděkování: Rád bych poděkoval paní Ing. Heleně Cetlové za odborné vedení a cenné připomínky, které mi poskytla při zpracování této diplomové práce.

3

Anotace práce: Diplomová práce „Porovnání trhu stavebního spoření v ČR a v Německu“ analyzuje trh stavebního spoření v ČR a SRN z hlediska jeho dosavadního a současného vývoje, oba trhy navzájem porovnává a vyhodnocuje. Teoretická část práce uvádí

základní princip fungování stavebního spoření a

charakteristiku stavebního spoření v závislosti na legislativě v obou vybraných zemích včetně její společné historie. Práce dále analyzuje dosavadní vývoj a součastný stav trhu stavebního spoření v obou zemích a detailně porovnává vybrané stavební spořitelny z obou zemí, zejména z hlediska nabídky konkrétních produktů, úrokových sazeb a poplatků, ale i podle dosažených výsledků. Práce rovněž obsahuje vlastní názor autora práce na budoucí vývoj stavebního spoření.

The annotation: The diploma work „Comparison of the building savings market in the Czech Republic and in Germany“ analyses the market of the building savings in term of its previous and contemporary development, it compares both markets mutually and evaluate them. The theoretical part of this work describes the elementary principle of functioning of the building savings and the characteristics of the building savings according to a legislature in both countries including its common history. Then the work analyses the previous development and the actual status of the building savings market in both countries and compares in detail the chosen building societies, especially in term of the proposal of concrete products, interest rates and charges but also according to achieved results. The work also contains a personal opinion of the author on a future development of the building savings.

4

Obsah: Úvod ................................................................................................................................. 6 1 Princip a fungování stavebního spoření ................................................................... 7 1.1 Dvě fáze stavebního spoření ................................................................................... 9 1.1.1 Překlenovací úvěr .......................................................................................... 10 1.2 Legislativní úprava stavebního spoření ................................................................ 12 1.2.1 Právní úprava stavebního spoření v ČR ........................................................ 12 1.2.2 Právní úprava stavebního spoření v Německu .............................................. 21 1.3 Historie stavebního spoření .................................................................................. 26 2 Metodologie ............................................................................................................... 28 3 Stavební spoření v ČR .............................................................................................. 29 3.1 Analýza dosavadního vývoje stavebního spoření v ČR ...................................... 29 3.1.1 Stavební spoření a rok 2004 .......................................................................... 31 3.2 Současný stav trhu stavebního spoření v ČR........................................................ 35 3.3 Porovnání vybraných ukazatelů stavebních spořitelen v ČR ............................... 51 4 Stavební spoření v Německu.................................................................................... 56 4.1 Analýza dosavadního vývoje stavebního spoření v Německu ............................ 56 4.2 Analýza současného trhu stavebního spoření v Německu.................................... 57 4.2.1 Zemské stavební spořitelny (LBS) ............................................................... 60 4.2.2 Privátní stavební spořitelny ........................................................................... 69 4.3 Porovnání vybraných ukazatelů stavebních spořitelen

v Německu ............... 78

5 Vzájemné porovnání trhů obou zemí ..................................................................... 83 4.1 Porovnání trhů stavebního spoření podle počtu obyvatel ..................................... 83 4.2 Porovnání trhů podle podmínek stavebního spoření ............................................ 85 4.3 Porovnání trhů podle počtu smluv ........................................................................ 86 6 Odhad budoucího vývoje ......................................................................................... 89 Závěr .............................................................................................................................. 92 Seznam použité literatury ........................................................................................... 94 Seznam tabulek, grafů a schémat ............................................................................... 96 Seznam zkratek a symbolů ......................................................................................... 98

5

Úvod Stavební spoření v České republice vzniklo za účelem podpory řešení bytové situace občanů. Součastný model stavebního spoření se na český trh dostal právě z německy mluvících zemí, kde již úspěšně fungoval několik desetiletí. Tento komplexní finanční produkt, poskytovaný stavebními spořitelnami, má na finančních trzích ve značné konkurenci s ostatními finančními produkty stále své úspěšné pevné místo. Úkolem stavebního spoření je kromě zhodnocení naspořených prostředků pomoci k řešení otázky bydlení, a to nejenom vlastní pomocí, ale i za pomoci podpory od státu. Trh stavebního spoření v Německu je jeden z nejstarších a proti České republice, kde bylo stavební spoření zavedeno teprve od roku 1993, je mnohonásobně větší. Cílem této diplomové práce je porovnat trhy stavebního spoření v České republice a v Německu nejen z hlediska dosažených výsledků a vývoje, ale i dle jednotlivých subjektů a nabídek na každém z trhů. Celkově je rozčleněna do třech kapitol: První kapitola teoreticky popisuje princip a fungování stavebního spoření, jeho jednotlivé fáze, popis účastníků a celkový smysl. Vysvětluje legislativní úpravu pro stavební spoření, a to v podobě rozdělení pro trh český a trh německý, včetně historického vývoje, který se převážně odehrával mimo Českou republiku. Druhá část je věnována pouze českému trhu – všem českým stavebním spořitelnám, jejich charakteristice a nabídce jejich produktů, vývoji stavebního spoření od jeho vzniku v ČR a analýze součastného stavu v tomto roce. Třetí část je věnována německému trhu a je obsahově koncipována stejně jako předchozí část českého trhu. Vzhledem k velkému počtu stavebních spořitelen je detailní charakteristika a porovnání stavebních spořitelen zaměřena vždy na tři největší stavební spořitelny z každé skupiny stavebních spořitelen. Čtvrtá kapitola vzájemně porovnává a vyhodnocuje oba trhy stavebního spoření. Závěrečná kapitola je věnována možnému odhadu budoucího vývoje stavebního spoření.

6

1 Princip a fungování stavebního spoření Stavební spoření u nás patří mezi relativně mladé bankovní produkty. Stavební spoření je komplexní finanční produkt poskytovaný stavebními spořitelnami. Základní myšlenkou vzniku stavebního spoření bylo řešení bytových potřeb. Hlavní výhoda je, že tento způsob financování je finančně dostupný širokým vrstvám obyvatelstva. Jedná se o specializovaný bankovní produkt, který spočívá v přijímání a úročení vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům a v poskytování příspěvků v podobě státní podpory (vše za splnění stanovených podmínek). Stavební spoření poskytují stavební spořitelny (specializované banky), které mají k provozování udělenou potřebnou licenci. Stavební spořitelny zajišťují přijímání a úročení vkladů od účastníků stavebního spoření, poskytování úvěrů (překlenovacích úvěrů), vedení a správu účtů, zprostředkování státní podpory a další doplňkové služby. Stavební spoření je založeno na principu podílů klientů na tvorbě společných zdrojů. Klienty stavebního spoření lze rozdělit na dvě základní skupiny: 1. Klienti, kteří využívají stavební spoření k řešení bytových potřeb a mají zájem o úvěr. 2. Klienti, kteří využívají stavební spoření k výhodnému zhodnocení svých úspor, ti se dobrovolně vzdávají svých úspor ve prospěch klientů, kteří je potřebují. Jedním z nejdůležitějších prvků stavebního spoření je státní podpora. Díky této podpoře je tento produkt výhodný a oblíbený u široké veřejnosti. Výše statní podpory je % sazba z uspořené částky a podmínky pro její poskytnutí a její výši stanovuje příslušný zákon. Státní podpora je poskytována všem klientům, kteří využijí stavební spoření k řešení bytových potřeb, ale i klientům, kteří využijí stavební spoření pouze ke zhodnocení svých úspor. Hlavním úkolem státní podpory systému stavebního spoření je posílení motivace spořit. V systému stavebního spoření vystupují tři subjekty – účastníci stavebního spoření, stavební spořitelny a stát.

7

Každý účastník sepisuje se stavební spořitelnou „Smlouvu o stavebním spoření“. Účastník se ve smlouvě písemně zaváže ukládat u stavební spořitelny peněžní částky ve stanovené výši. Účastník si dále ve smlouvě zvolí tzv. cílovou částku, variantu stavebního spoření a zda žádá poskytnutí státní podpory. Za uzavření smlouvy o stavebním spoření si stavební spořitelna účtuje poplatek v % výši ze zvolené cílové částky. Dalšími poplatky, které se stavebním spoření souvisejí jsou poplatky za vedení účtu, poplatek za poskytnutí úvěru, nebo poplatky za provedení změn. Cílová částka představuje celkovou finanční sumu, kterou bude mít účastník k dispozici k řešení svých bytových potřeb a je jedním z nejdůležitějších parametrů smlouvy o stavebním spoření a její nastavení výrazně ovlivňuje celkový užitek ze smlouvy o stavebním spoření. Schéma č.1 – složení cílové částky

cílová částka

úvěr ze stavebního spoření

úroky z vkladů a ze stát. podpory

státní podpora vklady účastníka

Zdroj: Asociace českých stavebních spořitelen

Cílová částka = součet všech vkladů účastníka + státní podpora + úroky z vkladů a ze státní podpory + úvěr ze stavebního spoření.

8

1.1 Dvě fáze stavebního spoření Fáze stavebního spoření má dvě základní části. Fázi spoření a fázi úvěrovou. Fáze spoření je první krok k dosažení finančních prostředků pro realizaci svých bytových potřeb. V této fázi na svůj účet u stavební spořitelny pravidelně (např. měsíčně, půlročně, ročně apod.) nebo nepravidelně (na účet lze kdykoliv vložit jakoukoliv částku) ukládá účastník stavebního spoření

smluvené částky. Vklady lze na účet stavebního

spoření ukládat jakýmkoliv způsobem (hotovostně, bankovním převodem, trvalým příkazem atd.) Tyto částky jsou průběžně úročeny úrokovou sazbou z vkladů a jednou ročně k nim je připisována státní podpora. Doba spoření není nijak maximálně omezena. Po stanovené době, kterou určuje stavební spořitelna a splňuje-li účastník předepsaná kritéria, jako je zůstatek spořícího účtu ve sjednané výši a hodnotící číslo na požadované úrovni, může účastník zažádat o úvěr a spořící fáze se mění na fázi úvěrovou. Zažádá-li účastník o úvěr ze stavebního spoření musí splňovat následující podmínky: -

spořit po určitou minimální dobu

-

prokázat účel úvěru

-

zajištění úvěru

-

svoji bonitu

-

popřípadě splnit ještě další podmínky stanovené individuálně stavební spořitelnou.

Úvěr může být (na rozdíl od částky získané pouze spořením) použit pouze na bytové potřeby a toto použití musí být řádně prokázáno. Tento druh úvěru je někdy označován jako úvěr řádný, klasický nebo běžný. Maximální výše úvěru může být ve výši rozdílu mezi cílovou částkou a zůstatkem na spořícím účtu účastníka. Po přidělení úvěru se ze spořitele stává dlužník a se spořitelnou je uzavřena úvěrová smlouva. Pro čerpání úvěru je nutno doložit použití finančních prostředků na bytové potřeby a poté jsou finanční prostředky převedeny na účet účastníka (zálohově, jednorázově nebo postupně). Splácení úvěru probíhá dle podmínek uvedených v úvěrové smlouvě, většinou pravidelnými měsíčními částkami, jejichž výše je rovněž stanovena v úvěrové smlouvě.

9

Schéma č.2 - Spoření a úvěr1

1.1.1 Překlenovací úvěr Pokud účastník nesplňuje některou z podmínek pro přidělení řádného úvěru ze stavebního spoření (např. nesplňuje-li minimální délku spoření, na účtu není dostatečný procentní podíl cílové částky nebo nedosáhl potřebné výše), můžete požádat o tzv. překlenovací úvěr. Ten může být přidělen prakticky ihned po založení smlouvy a slouží k překlenutí doby do přidělení klasického (běžného, řádného) úvěru. Tímto způsobem lze získat i celou cílovou částku. Překlenovací úvěr je jedna z nejrychlejších možností získání finančních prostředku na řešení bytových potřeb účastníka, ale oproti řádnému úvěru je pro účastníka dražší. Na přidělení překlenovacího úvěru neexistuje žádný právní nárok a účastník musí splnit podmínky stanovené stavební spořitelnou podobně jako při řádném úvěru prokázání účelu úvěru, zajištění úvěru, bonitu účastníka, ale také třeba vložit na účet stavebního spoření požadované procento cílové částky (většinou nižší než v případě řádného úvěru ze stavebního spoření). Podle toho je potom účastník zařazen do některé z rizikových skupin a v závislosti na ní je mu přidělen úvěr s příslušnou úrokovou sazbou.

1

Schéma spoření a úvěru [online]. 2003 [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: .

10

Po přidělení překlenovacího úvěru se stavební spoření rozdělí na dvě části: „část spoření“, kde účastník nadále spoří (vkládá částky na spořící účet u stavební spořitelny, aby časem dosáhl nárok na poskytnutí klasického úvěru ze stavebního spoření) a „část překlenovacího úvěru“. Překlenovací úvěr nepředstavuje pouze rozdíl mezi naspořenými prostředky a cílovou částkou jako při klasickém úvěru a účastník musí splácet úroky z celkového objemu peněz (i z toho co zatím naspořil na svůj účet). V rámci splátek překlenovacího úvěru není splácena žádná jistina. To znamená, že na rozdíl od splátek klasického (rádného, běžného) úvěru ze stavebního spoření se úroky v čase nezmenšují, stejně jako se nesnižuje dlužná částka. Překlenovací úvěr je splacen až přidělením klasického (řádného, běžného) úvěru ze stavebního spoření. Teprve potom se začíná splácet jistina (teď už řádného úvěru ze stavebního spoření) a úroky se v čase snižují. Překlenovací úvěr je většinou, stejně jako klasický úvěr ze stavebního spoření, čerpán zálohově, jednorázově i postupně a může být použit pouze na řešení bytových potřeb účastníka spoření, což musí účastník řádně doložit. Schéma č. 3 - Překlenovací úvěr2

2

Vyplatí se překlenovací úvěr? [online]. 2008 [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: .

11

1.2 Legislativní úprava stavebního spoření 1.2.1 Právní úprava stavebního spoření v ČR Celý systém stavebního spoření je upraven v řadě zákonů a vyhlášek. Základní formou je zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. K 1.7.2005 byl zákon o stavebním spoření novelizován. Činnost stavebních spořitelen je upravena zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách. Pro účastníky stavebního spoření je podstatná zákonná úprava zdaňování výnosů z vkladů na účtech stavebního spoření a daňová úprava úvěrů poskytovaných v rámci stavebního spoření, a to v zákoně č 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů Spoření V rámci spořící fáze je účastník stavebního spoření povinen spořit měsíčně (minimálně 1x ročně) částku, kterou si sjednal ve smlouvě o stavebním spoření. Většina stavebních spořitelen v ČR přitom nabízí stavební spoření přednastavené tak, aby spořící fáze trvala nejméně 5 - 6 let a účastník naspořil za toto období 40 nebo 50 % tzv. cílové částky. Během fáze spoření lze provádět změny smlouvy o stavebním spoření (výše cílové částky, varianty atd.), pokud se v průběhu spoření změní představy a potřeby účastníka. Tyto změny i celé stavební spoření účastníka podrobně upravují Všeobecné obchodní podmínky a uzavřená smlouva o stavebním spoření. Stavební spořitelny Poskytovatelem stavebního spoření jsou stavební spořitelny (specializované banky), dle zákona č. 96/1993 sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření v platném znění. Stavební spořitelny kromě poskytování stavebního spoření nesmějí nabízet a provozovat žádné jiné typy bankovních služeb. Z důvodu zvýšení bezpečnosti pro vkladatele a z důvodu finanční stability předepisuje zákon o stavebním spoření přísná kritéria, jak smějí stavební spořitelny investovat prostředky vkladatelů. Stavební spořitelny smějí investovat pouze do finančních nástrojů s nízkou mírou rizika, jako jsou:

12

-

státní dluhopisy nebo dluhopisy, za něž převzal záruku stát

-

pokladniční poukázky České národní banky

-

hypotéční zástavní listy atd.

Spekulativní obchody s akciemi na kapitálových trzích, vedení běžných účtů nebo poskytování spotřebitelských úvěrů nejsou stavebním spořitelnám povoleny. Vzhledem k těmto opatřením zatím nedošlo na trhu stavebního spoření k žádnému oslabení důvěry a problémům s likviditou. Státní dozor nad stavebními spořitelnami provádí Česká národní banka a také Ministerstvo financí ČR. Česká národní banka vykonává dozor a dohled nad stavebními spořitelnami jako nad ostatními komerčními bankami. Ministerstvo financí provádí státní kontrolu na úseku poskytování státní podpory a stavební spořitelna musí ministerstvu předkládat údaje, které jsou relevantní pro přiznání státní podpory3. Další úpravu právních vztahů, které se stavebním spořením souvisejí, obsahují dále např. občanský a obchodní zákoník, právní předpisy upravující činnost katastru nemovitostí atd. Účastník stavebního spoření Účastníkem stavebního spoření může být fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a s přiděleným rodným číslem nebo právnická osoba se sídlem na území ČR a přiděleným identifikačním číslem (IČ). Stavební spoření může tedy v ČR uzavřít i cizinec (fyzická osoba, která není českým občanem), která má povolení k trvalému pobytu. Za právnickou osobu uzavírají smlouvu o stavebním spoření osoby oprávněné za ni jednat. Věková hranice účastníka není nijak stanovena a za nezletilé osoby uzavírá smlouvu jejich zákonný zástupce.

3

Zdroj: zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření v platném znění.

13

Uzavření smlouvy Smlouva o stavebním spoření je tvořena ze dvou částí a je vždy v písemné formě. První část se nazývá návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření, kde je kromě identifikačních údajů účastníka uvedena cílová částka, varianta stavebního spoření, způsob spoření (pravidelně, jednorázově). Účastník se ve smlouvě zaváže ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši. Smlouva účastníka, pokud je jím fyzická osoba, musí obsahovat jeho prohlášení, zda v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení může účastník v průběhu kalendářního roku jedenkrát změnit. Ve smlouvě musí být uvedena úroková sazba z vkladů a úroková sazba z úvěru ze stavebního spoření. (U dříve uzavřených smluv mohou být úroky místo ve smlouvě uvedeny ve Všeobecných obchodních podmínkách.) Zákon stanoví, že rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body. Úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě může stavební spořitelna jednostranně změnit, pokud účastník po splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření nabídku na úvěr nepřijme a od uzavření smlouvy uplyne nejméně 6 let. Možnost a způsob stanovení změněné úrokové sazby z vkladů musí být uvedeny ve smlouvě4. Součástí každé smlouvy jsou i Všeobecné obchodní podmínky o stavebním spoření, které schvaluje pro každou spořitelnu Ministerstvo financí ČR. Po sepsání návrhu mají spořitelny většinou 60ti denní lhůtu na přijetí smlouvy. V případě přijetí smlouvy obdrží účastník písemné vyjádření o přijetí návrhu. Pro sepsání návrhu na uzavření smlouvy jsou potřeba následující doklady: 

platný občanský průkaz



průkaz o povolení k pobytu



doklad o trvalém pobytu účastníka



za nezletilé zákonný zástupce

4

Zdroj: Všeobecné obchodní podmínky MPSS, zákon. č. 96/1993 Sb., zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření v platném znění.

14

Státní podpora Je-li účastníkem stavebního spoření fyzická osoba, má nárok na zálohu státní podpory. Smlouvy uzavřené do 31. 12. 2003 - Státní podpora je poskytována formou zálohy ve výši 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z 18 000 Kč. Případné přeplatky nad tuto částku a úroky z vkladů účastníka se převádějí do základu pro výpočet státní podpory v dalším roce. Účastník může mít uzavřenu pouze jednu smlouvu s nárokem na státní podporu. Smlouvy uzavřené od 1. 1. 2004 - Státní podpora je poskytována formou zálohy ve výši 15 % z ročně uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z 20 000 Kč. Pokud má účastník, fyzická osoba, uzavřeno více smluv v jednom kalendářním roce, přísluší mu státní podpora na ty smlouvy, u kterých si o přiznání písemně požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory z uspořených částek u dříve uzavřených smluv. Celkový součet záloh ke všem smlouvám nesmí překročit hranici 3 000 Kč. Částka nad 20 000 Kč se převádí do následujícího roku v případě, že smlouva obsahuje prohlášení účastníka, že v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení nesmí účastník po dobu trvání smlouvy změnit. Poplatky Poplatek za uzavření smlouvy se u stavebních spořitelen v ČR pohybuje od 1 až 1,6% z cílové částky. Téměř všechny spořitelny nabízejí různé bonusy ve formě snížení nebo vrácení poplatku za uzavření smlouvy účastníkovi. Není výjimkou i uzavření smlouvy bez poplatku nebo zvýhodnění pro mladistvé. Automaticky ke dni uzavření smlouvy je otevřen účastníkovi u stavební spořitelny i účet (spořící účet), na kterém jsou evidovány všechny vklady účastníka, připsaná státní podpora a úroky, které ze svých vkladů a státní podpory získal. Výše poplatku se u českých stavebních spořitelen pohybuje okolo 200 Kč ročně a spořitelna je povinna minimálně jednou za rok poslat účastníkovi výpis z jeho spořícího účtu na jeho kontaktní adresu.

15

Hodnotící číslo Ve spojení s úvěrem se vyskytuje právě termín hodnotící číslo. Toto číslo vlastně hodnotí kvalitu spoření účastníka. Ve výši tohoto čísla se odráží, jak dlouho a v jaké výši klientovy peníze u stavební spořitelny leží na účtu. Pravidlem je, že čím více peněz a delší dobu na účtu je, tím více hodnotící číslo roste. Jeho minimální výše pro poskytnutí úvěru je uvedena ve smlouvě o stavebním spoření. Úročení a daně Vklady klientů stavebního spoření a připsané zálohy státní podpory jsou stavební spořitelnou úročeny ročně 1 - 4 % (dle podmínek při založení smlouvy). Úroky z vkladů (fyzických osob) jsou osvobozeny od daně. Úvěr ze stavebního spoření Po skončení spořící fáze a po splnění stanovených podmínek přechází stavební spoření do druhé - úvěrové fáze, kdy má účastník spoření nárok na úvěr ze stavebního spoření s úrokovou sazbou. Ve většině případů jsou v ČR úvěry ze stavebního spoření úročeny 2 až 6 % p. a. Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebného spoření na financování bytových potřeb při splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou ve Všeobecných obchodních podmínkách a po prokázání schopnosti úvěr splatit (zajištění, bonita). Úvěr, který je poskytován všemi českými stavebními spořitelnami, je tzv. úvěr ze stavebního spoření. Na čerpání takového úvěru má účastník stavebního spoření nárok za následujících podmínek: -

smlouva trvá v době žádosti o úvěr alespoň 24 měsíců

-

naspořená částka požadovaná stavební spořitelnou pro přidělení úvěru (většinou 40 až 50% z cílové částky)

-

dosáhnutí parametru ohodnocení požadovaného stavební spořitelnou

-

prokázání zajištění úvěru, jeho návratnost (tj. své dostatečné příjmy) a účelovost vynaložení prostředků úvěru na zajištění svých bytových potřeb

16

Při standardním nastavení smlouvy o stavebním spoření, kdy účastník spoří cca. 0,5 až 0,6 % z cílové částky měsíčně, vzniká nárok na úvěr ze stavebního spoření obvykle nejdříve po 5 letech. Pokud však účastník spoří částky vyšší, či dokonce jednorázově složí na účet stavebního spoření celý požadovaný vklad ve výši 40 až 50 % cílové částky, může získat nárok na úvěr ze stavebního spoření dříve - při jednorázovém složení celého požadovaného vkladu již po cca. 2 letech. Úvěry ze stavebního spoření jsou spořitelnami úročeny velmi nízkou úrokovou sazbou ve výši 3 až 6 % ročně. Překlenovací úvěr Pokud účastník stavebního spoření nenaspořil dostatečně vysoký vklad požadovaný stavební spořitelnou nebo dosud nedosáhl požadovanou úroveň parametru ohodnocení, nemá nárok na úvěr ze stavebního spoření. V takovém případě mu může být poskytnut překlenovací úvěr, kterým se "překlene" doba, než účastník splní veškeré podmínky pro získání úvěru ze stavebního spoření. Překlenovací úvěr poskytuje stavební spořitelna účastníkovi ve výši celé cílové částky - nikoli jen z rozdílu cílové částky a naspořených prostředků účastníka. Následkem toho dlužník paradoxně platí i úroky z vkladů, které sám naspořil. Splátky překlenovacího úvěru zahrnují pouze platbu úroků – splácením překlenovacího úvěru tak dlužník nesnižuje své zadlužení a zbytkovou částku úvěru. Po splnění všech podmínek pro získání úvěru ze stavebního spoření spořitelna překlenovací úvěr částečně splatí naspořenými prostředky účastníka a zbytkovou část "přemění" na úvěr ze stavebního spoření.

17

Všeobecné úvěrové podmínky Všeobecné úvěrové podmínky jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru, upravují podmínky v jednotlivých spořitelnách5. Obsahují: -

úvodní ustanovení, kde je uvedena spořitelna, která úvěr poskytuje a komu může poskytnout

-

předpoklady poskytnutí úvěru, kde je zmíněno hlavně smluvní ujednání, právní nároky a zajištění úvěru, např. zřízením zástavního práva k nemovitosti, ručení třetí osobou apod.

-

článek o čerpání peněz z úvěru, dále o úročení a splácení úvěru a úroků, kde jsou zmíněné termíny splatnosti, mimořádné splátky, vrácení úvěru apod.

-

práva a povinnosti smluvních stran. Nejprve na straně klienta, poté i na straně spořitelny

-

článek o důsledcích neplnění těchto podmínek a o změnách podmínek, které vyžadují písemnou formu

-

závěrečná ustanovení, kde jsou vypsány souhlas se shromažďováním a zpracováváním osobních údajů o klientovi, o poskytování informací, kontakt mezi spořitelnou a klientem, případně spoludlužníkem

-

den účinnosti podmínky završuje.

Bytové potřeby Bytovými potřebami účastníka, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí6: a) výstavba bytového domu, rodinného domu, nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu b) změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt c) koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu d) koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně rozestavěného bytového domu, rodinného domu nebo bytu 5 6

Zdroj: Všeobecné úvěrové podmínky SSČS. Novela zákona č. 423/2003 Sb., v platném znění.

18

e) nebo s řešením jiných bytových potřeb f) splacení členského vkladu nebo podílu právnické osobě, jejímž je účastník členem nebo společníkem, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě budeli mít jiné právo užívání k bytu, v bytovém nebo rodinném domě ve vlastnictví této právnické osoby g) změna stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce na: -

bytovém domě nebo rodinném domě, pokud jsou tyto ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví účastníka nebo právnické osoby, jejímž je účastník členem nebo společníkem, a účastník je nájemcem bytu v takovém bytovém domě nebo rodinném domě, nebo užívá-li byt v uvedeném domě z jiného právního důvodu

-

bytu ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví podle zvláštního právního předpisu, včetně úhrady podílu na změně, údržbě nebo udržovacích pracích týkajících se společných částí domu

-

bytu v bytovém domě nebo rodinném domě, je-li účastník jeho nájemcem, nebo užívá-li byt z jiného právního důvodu, a stavební práce jsou prováděny se souhlasem vlastníka bytového domu nebo rodinného domu, je-li takového souhlasu třeba podle zvláštního právního předpisu

h) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoluvlastníků, popřípadě

dědiců

v

případě,

že

předmětem

vypořádání

je

úhrada

spoluvlastnického podílu na účely uvedené v písmenech a) až f) a písmenu i) i) úhrada za převod členských práv a povinností v družstvu, nebo za převod podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se převod členských práv a povinností nebo převod podílu týká j) řešení bytové potřeby uvedené pod písmeny c) a d) úplatným převodem nebo přechodem podle zvláštního právního předpisu k) připojení bytového domu nebo rodinného domu, nebo domu s byty ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu k veřejným sítím technického vybavení, je-li účastník vlastníkem nebo spoluvlastníkem připojované stavby l) splacení úvěru, nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb uvedených výše s výjimkou pokut nebo jiných sankcí m) bytová potřeba ve výše uvedených odstavcích na kterou bude poskytnut úvěr se musí nacházet na území České republiky 19

Změny podmínek pro stavební spoření od 1.1.2004 Pro smlouvy o stavebním spoření uzavřené do 31. 12. 2003 platily jiné podmínky, než platí u smluv uzavřených po tomto datu. Změny se týkají výše státní podpory i doby trvání stavebního spoření a možnosti stavebních spořitelen snížit úrokové sazby. Jedná se o novelu zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření zákonem č. 65/2004 Sb. Do 31. 12. 2003 platilo, že klient stavební spořitelny má nárok na 25 % z uspořené částky ročně, maximálně z částky 18 000 Kč, tzn. že maximální výše státní podpory byla stanovena na 4 500 Kč za rok. Po tomto datu byla snížena procentní výše na 15 % z uspořené částky ročně, maximálně však z částky 20 000 Kč, tzn., že maximální výše státní podpory je nyní stanovena na 3 000 Kč za rok. Částky, které přesahují limity 18 000 Kč a 20 000 Kč se převádí do následujícího roku. Státní podpora náležela ročně klientovi jen za jednu uzavřenou smlouvu, ovšem po novele od 1. 1. 2004 může klient požádat o státní podporu ke každé smlouvě, kterou uzavře, ale součet všech státních podpor na všech těchto smlouvách v jednom roce nesmí přesáhnout celkovou limitní částku účastníka. Takže pokud na smlouvu s nejstarším datem bude připsána státní podpora a nebude vyčerpaná v plné výši, je možné připsat její zbylou část na druhou nejstarší smlouvu a případně na další smlouvy podle data uzavření. Co se týká doby trvání stavebního spoření, tak před novelou zákona o stavebním spoření byla doba, na kterou se smlouva uzavírala, 5 let. V případě, že účastník od uzavření smlouvy po dobu pěti let s vkladem nenakládal, s výjimkou případu, kdy byl vklad ze stavebního spoření po poskytnutí úvěru použit na bytové potřeby, náležela mu státní podpora. Po novele tohoto zákona se doba spoření prodlužuje z pěti na šest let. Před uvedenou novelou zákona o stavebním spoření nesměly stavební spořitelny měnit úrokové sazby, které byly sjednány při podpisu smlouvy. Tato novela umožňuje po uplynutí šestileté doby tyto úrokové sazby změnit.

20

Ukončení stavebního spoření Smlouvy o stavebním spoření jsou uzavírány na dobu neurčitou a přesný datum ukončení smlouvy o stavebním spoření není nikdy ve smlouvě uveden. Konec stavebního spoření nastává v jedné z následujících situací: 1. v důsledku výpovědi smlouvy 2. splacením poskytnutého úvěru ze stavebního spoření 3. písemnou dohodou účastníka a stavební spořitelny 4. písemnou výpovědí 5. zánikem účastníka (právnická osoba), úmrtí účastníka (fyzická osoba) 6. jiný způsob na základě právních předpisů Výpověď smlouvy se podává vždy k poslednímu dni v měsíci. Výpovědní lhůta činí 3 měsíce a začíná běžet od 1. dne následujícího měsíce po doručení výpovědi stavební spořitelně. Smlouva je ukončena k poslednímu dni výpovědní lhůty a po ukončení smlouvy následuje výplata naspořených prostředků (včetně státní podpory při splnění zákonných podmínek), a to formou převodu na bankovní účet klienta nebo šekovou poukázkou.

1.2.2 Právní úprava stavebního spoření v Německu Systém stavebního spoření v Německu je upraven zákonem o stavebních spořitelnách „Das Gesetz über Bausparkassen“. V platnost vstoupil v roce 1973 a je sladěn se zákony o účetnictví a kapitálových společnostech z roku 1957. Tento zákon byl novelizován vyhláškami z 15. února 1991, 21. srpna 2002 a naposledy 29. července 2008. Součástí právního systému stavebního spoření v Německu je Nařízení ochrany věřitelů stavebních spořitelen (Verordnung zum Schutz der Gläubiger von Bausparkassen). Toto nařízení mimo jiné zajišťuje, aby stavební spořitelny obezřetně pracovaly se svěřenými finančními prostředky svých spořitelů a zajišťovaly hladké financování úvěrů a výplaty naspořených prostředků7.

7

Zdroj: Diplomová práce, Igor Cetl „Analýza a porovnání stavebního spoření v ČR a SRN“ 2006.

21

Stavební spořitelny Stavební spořitelny jsou kreditní ústavy, jejichž obchodní činnost je zaměřena na přijímání vkladů účastníků stavebního spoření (vklady stavebního spoření) a ze shromážděných částek poskytují účastníkům stavebního spoření peněžní půjčky (půjčky ze stavebního spoření) na úpravy bydlení (stavební spoření). Stavební spoření smí být provozováno pouze stavebními spořitelnami. Soukromé stavebné spořitelny mohou být provozovány pouze v právní formě akciové společnosti. Právní forma veřejnoprávní stavební spořitelny je určena spolkovými zeměmi. Účastník stavebního spoření Účastník stavebního spoření je ten, kdo uzavře se stavební spořitelnou smlouvu (smlouva o stavebním spoření), kterou získává po vložení vkladu právní nárok na poskytnutí půjčky ze stavebního spoření Úpravy bydlení ve smyslu zákona 1. výstavba, pořízení, údržba a oprava budov určených převážně k obývání a bytů, zejména rodinných domů a bytů v soukromém vlastnictví, a získání práv k trvalému využívání obytných prostor, 2. výstavba, pořízení, údržba a oprava jiných budov, pokud slouží k obytným účelům, 3. získání stavebního pozemku a dědičné právo stavby k pořízení budov určených převážně k obytným účelům, 4. získání stavebního pozemku a dědičné právo stavby k pořízení jiných budov s ohledem k podílu, který odpovídá vztahu části budovy zřízené na pozemku určené k obytným účelům k celkové budově, 5. opatření k získání a podpoře obytných území 6. vyplacení závazků, které byly uzavřeny za účelem realizace opatření podle předchozích bodů 1 až 5 7. vyplacení závazků, které spočívají na pozemku sloužícímu převážně k obytným účelům.

22

Za úpravu bydlení se považuje vyplacení závazků, které byly uzavřeny k plnění vkladů stavebního spoření i podnikatelské stavební záměry, jestliže jsou prováděny ve vztahu se stavbou bytů nebo oblastí, které slouží k bydlení, a jestliže jsou určeny k tomu, aby přispívaly k zásobování těchto oblastí Dohled Všechny stavební spořitelny jsou podřízeny dohledu a regulaci Spolkového Úřadu finančních služeb (der Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht). Spolkový úřad pro dohled nad poskytováním finančních služeb vykonává dohled nad stavebními spořitelnami podle zákona o stavebních spořitelnách a zákona o bankovnictví. Je oprávněn v rámci dohledu učinit veškerá opatření, která jsou nutná, aby byla zachována obchodní činnost stavební spořitelny v souladu se všeobecnými obchodními zásadami a všeobecnými podmínkami pro uzavírání stavebních smluv. Spolkový úřad rozhoduje ve

sporných

případech. Podpora stavebního spoření Podpora stavebního spoření se od České republiky odlišuje a to díky větším možnostem podpory. Podpora spoření v Německu závisí na poskytnutí příspěvku na podporu rodinného domu nebo bytu (Wohnungsbauprämie) a příspěvku od zaměstnavatele na stavební spoření (Arbeitnehmersparzulage). Dne 4. 7. 2008 byl schválen Spolkovou radou vlastnický důchodový zákon (Eigenheimrentengesetz). Ten předpokládal od 1. 11. 2008 zavedení dodatkové podpory stavebního spoření.

23

Prémie na výstavbu domu nebo bytu (Wohnungsbauprämie) Tato podpora byla zavedena v roce 1952 z důvodu velké bytové nouze, která byla po válce a je to obdoba státní podpory v ČR. Nárok na tuto podporu mají podle zákona všichni občané Německa starší 16ti let (sirotci nezávisle na věku), kteří splňují požadavky a nepřekročí příjmovou hranici. Výše prémie je od 1. 1. 2004 8,8% z uspořené částky, maximálně je to však z 512 euro pro jednotlivce nebo 1024 euro pro manželský pár. Samozřejmě vyplácení této částky je omezeno hranicí ročního zdanitelného příjmu účastníka spoření a to je přesně 25 600 euro pro jednotlivce a nebo tedy 51 200 euro právě pro manželský pár. Poplatek za zpracování žádosti o prémii na výstavbu bytu si účtují spořitelny za zaslání a zpracování žádostí o prémii na výstavbu bytu a ve většině případů se tento poplatek pohybuje kolem 1,5 euro za rok. Samozřejmě jsou také i tarify bez tohoto poplatku. Podpora od zaměstnavatele (Arbeitnehmersparzulage) Zaměstnanci mohou získat další státní příspěvek v podobě podpory od zaměstnavatele a ten činí od 1. 1. 2004 9% z ročně uspořené částky. Přesněji řečeno je to ročně maximálně 470 euro a je omezen hranicí ročního zdanitelného příjmu 17 900 euro u jednotlivce nebo 35 800 euro u manželského páru. Další podmínkou, která je velice podstatná, že zaměstnavatel platí vždy příspěvky pro tento účel. Poskytnutí prémie na výstavbu a příspěvek od zaměstnavatele má ještě další omezení. U obou státních příspěvků se počítá uspořená částka zvlášť, aby klient získal oba příspěvky v maximální možné výši, musí však mít v daném roce uspořeno 512 euro + 480 euro. Úspory ze stavebního spoření, které ze zákona musí trvat minimálně 7 let, může klient, který si nebere úvěr, použít na cokoli, a to i včetně obou státních příspěvků. Pokud by klient v průběhu sedmi let žádal o úvěr musí být finanční prostředky použity pouze na bytové účely dle stanovení zákona podobně jako v České republice.

24

Poplatky Stavební spořitelny v Německu vybírají při uzavření smlouvy o stavebním spoření poplatek, který se pohybuje v závislosti na daném tarifu a institutu. Tento poplatek je procentuálně stanoven mezi 1,0 až 1,6 % cílové částky. Tento poplatek je splatný již při uzavření smlouvy a často se stává, že je účtován s prvními splátkami spoření. Je také ale pravdou, že tento poplatek může být zaplacen i jedinou částkou. Poplatek za uzavření určité smlouvy je také prémiově zvýhodněn a za jistých okolností je daňově odečitatelný, což je velkým plusem pro klienta. Poplatek se také může ve výjimečných případech vrátit a to v případě, pokud se účastník spoření vzdá přidělení úvěru ze stavebního spoření. Některé spořitelny tak vracejí tento poplatek a to i s úrokem, který není příliš vysoký. Poplatek za poskytnutí úvěru ke stavebnímu spoření, je určen za zpracování úvěru podle výše požadovaného úvěru, slouží ke krytí administrativních nákladů se správou úvěru. Poplatek, se obvykle pohybuje mezi 2 a 3% úvěru a je splatný v okamžiku vyplacení naspořené částky. Tento poplatek je vypočítám z naspořené částky, tudíž úvěr je navýšen o částku poplatku za úvěr. Poplatek za zpracování úvěru je připočten k úvěru a samozřejmě musí být splácen a musí se z této částky platit také i úroky, které s tím souvisí. Účet stavebního spoření Účet stavebního spoření je velice podobný obvyklému účtu, tedy běžnému. Lze ho také srovnat se sporožirovým účtem, u něhož se také účtují poplatky za vedení. Poplatek za vedení účtu je vlastně roční poplatek, který je v prvním roce smlouvy zpravidla účtován poměrnou částkou a v dalších letech je pak účtován vždy na začátku kalendářního roku na vrub příslušného účtu. Poplatek za vedení účtu se samozřejmě v mnoha případech liší v závislosti na druhu spořitelny a také na zvoleném tarifu, který si účastník sám zvolí. Obvykle se tento poplatek pohybuje mezi 7,5 až 10 euro. Některé spořitelny také nabízejí vedení účtu zdarma, buď u všech tarifů a nebo pouze u některých.

25

1.3 Historie stavebního spoření Myšlenka na vznik jistého druhu kolektivního spoření za účelem výstavby nebo koupě domu vznikla již v 18. století v Anglii. První myšlenky o společném financování bydlení se objevily koncem 18. století v Anglii. Tehdy občany napadlo využít pro výstavbu jednoho bydlení finanční prostředky od více účastníků. Jeden z občanů si pořídil bydlení v prvním roce z celkových úspor všech ostatních, v letech následujících bydlel a nadále přispíval, tj. spořil s ostatními účastníky. Tak to postupovalo dále, až si všichni pořídili bydlení. Z finančního hlediska nikdo neutrpěl ztrátu a pořadí občanů vyřešili losováním. Historicky první stavební spořitelna se jmenovala Ketlys Building Society a byla založena v Birminghamu už roku 1775. Členové tohoto spolku poskytovali vklady do fondu, ze kterého byly následně financovány jejich bytové potřeby prostřednictvím úvěrů. Na přelomu 18. a 19. století už existovalo přibližně padesát takových stavebních společností, jejichž velikost byla mezi dvaceti až třiceti členy. Když byly uspokojeny bytové potřeby jejich členů, obvykle zanikaly. Právní úprava postupně zavedla zásluhový princip při rozdělování peněz namísto losování. Kdo déle a více spořil, tomu byly dříve společné prostředky poskytnuty. Dnešní moderní podoba byla stavebnímu spoření vtisknuta v Německu, zejména v letech po první světové válce. První stavební spořitelna v Německu byla založena v roce 1885 jako "Stavební spořitelna pro každého" pastorem von Bodeschwingh v Bielefeldu. K většímu rozvoji stavebního spoření pak dochází po první světové válce, kdy docházelo ke znovuvýstavbám, což s sebou neslo velkou potřebu peněžních prostředků. Toto období je spojováno se jménem Georg Kropp, který se zabýval otázkami bydlení, financí a kolektivního investování. Hledal způsob jak vyřešit katastrofální situaci s bydlením po první světové válce. Původní systém byl založen na losování, koncem 30. let pak došlo k zásadní změně systému, kdy bylo zavedeno hodnotící číslo jako kritérium pro získání úvěru. K dalšímu intenzivnějšímu rozvoji stavebního spoření dochází po měnové reformě v roce 1948. Německu v té době totiž chybělo 5-6 milionů bytů. V roce 1948 počet smluv jen mírně přesahoval 300 tisíc, o 23 let později jich bylo již více než 12 milionů. V roce 1952 byla ve Spolkové republice Německo zavedena státní podpora ve výši 25% z ročních vkladů8. 8

Historie stavebního spoření [online]. 2009 [cit. 2009-03-26]. Dostupný z WWW: .

26

V roce 1973 vstoupily v platnost zákon o stavebním spoření a na něj navazující prováděcí nařízení. Tím byl vytvořen jednotný právní základ obchodní činnosti soukromých i zemských stavebních spořitelen. Novelizací zmíněného zákona v roce 1991 se německým stavebním spořitelnám otevřela cesta na jednotný evropský trh. I v Rakousku má stavební spoření dlouhou historii. Začalo se rozvíjet už koncem 20. let 20. století a od té doby si získalo velkou oblibu. Zajímavé je, že až do poloviny padesátých let zde nebyla poskytována žádná státní podpora. Stavební spoření fungovalo na principu solidárního družstevního financování, kdy klienti spořili do společného fondu a podle daných kritérií byly postupně jednotlivcům poskytovány prostředky na pořízení bydlení. Později pak bylo možné částečně si odečíst z daní prostředky vynaložené na stavební spoření. Od sedmdesátých let byl klientům také poskytován fixní státní příspěvek, který byl ovšem ve srovnání s ČR nízký. Od roku 1998 se z fixního příspěvku stal příspěvek variabilní. Kromě České republiky se v 90. letech stavební spoření začalo rozvíjet i na Slovensku a v Maďarsku. Díky pozitivním zkušenostem s fungováním tohoto systému dochází k podnícení zájmu o jeho zavedení i ze strany dalších států (Chorvatsko, Rumunsko). V České republice bylo stavební spoření zavedeno schválením zákona číslo 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Patří tak mezi nejmladší bankovní produkty, ale od počátku své existence mezi nimi zaujímá své nezastupitelné místo.

27

2 Metodologie V této diplomové práci je použito metody: -

deskripce

-

analýzy

-

komparace

-

prognózy

Úvodní teoretické kapitoly a legislativní vymezení včetně historie je zpracováno metodou deskripce z dostupných zdrojů: internetové stránky, zákony, výroční zprávy stavebních spořitelen. Trh stavebních spořitelen v České republice a v Německu je podrobně analyzován dle jednotlivých stavebních spořitelen a jejich aktuální nabídky. Oba trhy stavebního spoření jsou navzájem posuzovány metodou komparace z dostupných informačních zdrojů o dosavadním vývoji a současném stavu. Budoucí vývoj stavebního spoření je prognózován a to pro oba trhy stavebního spoření.

28

3 Stavební spoření v ČR Stavební spoření se začalo nabízet v České republice na začátku devadesátých let, konkrétně od roku 1993, kdy byl schválen zákon č.96/1993 o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření.

3.1 Analýza dosavadního vývoje stavebního spoření v ČR Díky vynikajícím zkušenostem byl základní model stavebního spoření převzat z německy mluvících zemí, především z Rakouska a z Německa a upraven pro fungování na českém trhu. V roce 1993 začaly vznikat první stavební spořitelny a klienti začali uzavírat první smlouvy. Tabulka č. 1 – Přehled stavebních spořitelen Název stavební spořitelny

Datum založení

Raiffeisen stavební spořitelna a.s

4. září 1993

Modrá pyramida stavební spořitelna a.s

9.prosince1993

Českomoravská stavební spořitelna a.s.

27.srpna1993

Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.

28.září1992

Stavební spořitelna České spořitelny a.s.

22.června 1994

HYPO stavební spořitelna a.s.

1. října 1994

Zdroj: internetové stránky jednotlivých stavebních spořitelen, zpracoval autor práce

Delší dobu bylo stavební spoření nabízeno především jako finanční produkt umožňující výhodné spoření se státní podporou. Poskytování úvěrů ze stavebního spoření pro financování bytových potřeb z hlediska principu stavebního spoření nebylo možné. Poskytování úvěrů začalo až po splnění podmínek pro poskytnutí úvěru. To přitom vlastně bylo popřením hlavního smyslu stavebního spoření, jímž byla odůvodňována jeho podpora ze strany státu.

29

Úvěry ze stavebního spoření začaly být ve větší míře čerpány až v roce 1997. Od následujícího roku 1998 pak byla státní podpora stavebního spoření rozšířena i o možnost odečítat si zaplacené úroky z úvěru od daňového základu. Trh stavebního spoření od té doby rychle rostl a meziroční nárůsty počtu nově uzavřených smluv, naspořených částek i vyplacené státní podpory dosahovaly vysokých hodnot. Vrcholem se stal rok 2003, kdy bylo uzavřeno přes dva milióny nových smluv o stavebním spoření. Graf č. 1 – Vývoj počtu nově uzavřených smluv

Vývoj počtu nově uzavřených smluv

705 463

579 730

1 293 890

1 373 258

906 867

516 385

0

638 232

500 000

530 176

1 000 000

1 115 926

1 500 000

430 233

2 000 000

314 650

2 097 338

2 500 000

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Zdroj: MF ČR, zpracoval autor práce

Na konci roku 2003 stavební spořitelny evidovaly celkem 6,3 mil. smluv o stavebním spoření ve fázi spoření, přičemž objem úspor na účtech stavebního spoření překročil 236 mld. Kč. Ze státního rozpočtu bylo v tomto roce vyplaceno více než 13,2 mld. Kč na státní podpoře stavebního spoření. Stavební spoření tak sice na jedné straně zůstávalo potřebným stabilizačním prvkem bankovního sektoru, ale zároveň také bylo díky nárůstu vyplácení státní podpory silně zatěžující pro státní rozpočet.

30

3.1.1 Stavební spoření a rok 2004 Stále se zvyšující růst stavebního spoření nemohl vydržet věčně a bylo jen otázkou času, kdy český trh dosáhne svého nasycení. Konec roku 2003 se v tomto směru stal zlomovým, protože novelou zákona o stavebním spoření došlo u všech smluv uzavřených po 1. 1. 2004 ke snížení maximální státní podpory ze 4 500 Kč (25 % z uspořené částky) na 3 000 Kč (15 % z uspořené částky), prodloužení vázací lhůty z pěti na šest let a některým dalším změnám, které přinesly zpřísnění podmínek pro použití úspor a úvěrů ze stavebního spoření. To vše se od počátku roku 2004 odrazilo v dramatickém propadu zájmu o stavební spoření, jak je patrné z grafu č.1 Další vývoj v počtu nově uzavíraných smluv má však od roku 2004 až do roku 2008 stále rostoucí tendenci. Graf č.2. – podíl výdaje státního rozpočtu9

Zdroj: AČSS

Lidé v Česku začali méně spořit a více utrácet, a to zejména za bydlení, přičemž se velmi ochotně zadlužovali. Trh s dlouhodobými úvěry začaly silně obsazovat levné hypotéční úvěry a tak se stavební spořitelny kromě nabídky výhodného spoření začaly více soustředit na nabídku úvěrových produktů.

9

Výroční zpráva AČSS za rok 2008 [online]. 2009 [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: .

31

Tabulka. č.2 – vývoj počtů úvěrů Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Počet Počet Počet překlenovacích úvěrů ze SS úvěrů ze SS úvěrů celkem 21 554 70 377 167 687 262 259 346 145 420 929 488 850 549 968 582 867 587 501 580 352 569 870

60 316 116 868 119 255 111 204 119 679 147 991 196 890 236 785 275 008 313 152 362 592 401 306

81 870 187 245 286 942 373 463 465 824 568 920 685 740 786 483 857 875 900 653 942 944 971 176


Ačkoliv novela zákona o stavebním spoření měla za následek úbytek počtu nově uzavřených smluv, která trvá až do současnosti, v úvěrové oblasti tento efekt nenastal, jak je patrné z předchozí tabulky, počet úvěrů má stále rostoucí tendenci. Počet poskytnutých úvěrů meziročně vzrostl o 9,1 % na 858 tisíc. Jejich celkový objem k 31.12.2005 dosahoval 108 mld. Kč, z čehož 76 mld. Kč připadalo na překlenovací úvěry a 32 mld. Kč na úvěry ze stavebního spoření. Pro stavební spořitelny je přitom významný fakt, že se podařilo udržet růst poměru objemu poskytnutých úvěrů k objemu úspor na účtech stavebního spoření tak, že ke konci roku dosáhl hodnoty 32,8 %. V roce 2006 bylo celkem uzavřeno 516 385 nových smluv o stavebním spoření, což je o 86 tisíc nových smluv více než v roce 2005 a nejvíce smluv od roku 2004, kdy vešla v platnost novela zákona o stavebním spoření. Z údajů čtyř ze šesti stavebních spořitelen na našem trhu vyplývá, že celkový objem poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření loni překonal hranici 50 miliard korun. O rok dříve to bylo o 7 miliard méně.10 Postupně se také zvyšuje cílová částka u stavebního spoření, což ovlivňuje i výši úvěru. Stavební spoření je využívané hlavně jako bezpečná investice, která díky státní podpoře dosahuje relativně vysokých výnosů v porovnání s téměř nulovým rizikem ztráty.

10

Zdroj: Výroční zpráva Asociace českých stavebních spořitelen za rok 2006.

32

Graf č. 2 – Vývoj průměrné cílové částky u nově uzavřených smluv o stavebním spoření

30

23

7,9 22

22

14 6,7 2002 2003 2004

14

6,9 13 2001

14

2000

5,3

1997 1998 1999

3,2

13 9,4

150

14

200

4,2

20

0,5

250

2,8

300

5,8

28

4,9

350

2,8

Vývoj průměrné cílové částky (v tis. CZK)

100 50 0 2005 2006 2007

2008


V roce 2007 poskytly stavební spořitelny klientům 72,5 miliardy korun v podobě účelových úvěrů na bydlení. To bylo o plných 40 % více než v roce 2006, což představuje nejvyšší růst za posledních pět let. Zároveň v tomto roce uzavřely 579 730 nových smluv s cílovou částkou 170 miliard Kč. U dalších 282 376 smluv klienti svou cílovou částku navýšili, celkem o 71,3 miliardy Kč. Výše průměrného úvěru v roce 2007 tedy činila 445 385 korun. Meziročně tak vzrostl o více než 112 tisíc korun, respektive o 34 %11. V úvěrové oblasti byl sice ke konci roku 2007 celkový stav počtu úvěrů 943 944, což představuje nejmenší meziroční nárůst jejich stavu za poslední roky, a to nejen v absolutním vyjádření (nárůst o 42 tis. úvěrů), ale i relativním vyjádření (nárůst o 4,7 %). Celkový objem úvěrů dosáhl k 31. 12. 2007 hodnotu cca 179,3 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o rekordních cca 44 mld. Kč12.

11

Archiv stavebního spoření [online]. 2007 [cit.2009-03-04] Dostupný z WWW: . 12

Vývoj stavebního spoření [online] 2008 [cit.2009-03-04] Dostupný z WWW: .

33

V roce 2008 bylo uzavřeno celkem 705 463 smluv o stavebním spoření s celkovou hodnotou cílové částky 218 mld. Kč. Průměrná cílová částka u fyzických osob byla ve výši 302,8 tis. Kč. Oproti roku 2007 je to nárůst o 125 733 smluv. Meziročně stoupl i počet smluv, u kterých byla navýšena cílová částka, a to o cca 54 tis. smluv. V roce 2008 byla cílová částka navýšena celkem u cca 336 tis. smluv, zatímco v roce 2007 to bylo u 282 tis. smluv. Oproti roku 2007, kdy došlo k navýšení cílové částky o cca 71 mld. Kč, v roce 2008 byla cílová částka navýšena již o cca 94 mld. Kč. K 31. 12. 2008 činil celkový stav smluv o stavebním spoření 5,07 mil. smluv. V roce 2008 byla vyplacena státní podpora stavebního spoření v celkové výši 14,22 mld. Kč, což je o cca 760 mil. Kč méně než v roce 2007, kdy byla vyplacena státní podpora v celkové výši 14,98 mil. Kč. V úvěrové oblasti byl ke konci roku 2008 celkový stav počtu úvěrů 971 176, což v absolutním vyjádření představuje meziroční nárůst jejich stavu oproti konci roku 2007 o 28 tis. a v relativním vyjádření nárůst o 3,0 %. Tempo nárůstu celkového počtu úvěrů se v letošním roce oproti minulým letům sice snížilo, meziroční nárůst jejich objemu je stále velmi vysoký. Celkový objem úvěrů dosáhl k 31. 12. 2008 hodnoty cca 227,4 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o cca 48 mld. Kč. Tento pozitivní výsledek se projevil v poměru objemu úvěrů k naspořené částce, jehož hodnota dosáhla 56,7%, což oproti roku 2007 (poměr objemu úvěrů k naspořené částce dosáhl hodnoty 46,6 %) představuje meziroční nárůst o 10,1 procentních bodů13.

13

MFČR [online] 2008. [cit.2009-04-09] Dostupný z WWW: .

34

3.2 Současný stav trhu stavebního spoření v ČR Všechny stavební spořitelny na českém trhu jsou členy Asociace českých stavebních spořitelen. Asociace byla založena v červnu roku 2000 a hlavním motivem jejího vzniku byla především ochrana a podpora společných zájmů stavebních spořitelen působících na českém finančním trhu. Hlavním cílem této asociace je snaha o vytváření optimálního zázemí systému stavebního spoření a upevňování důvěry občanů ve spolehlivost, funkčnost, stabilitu, kontinuitu a výkonnost sektoru stavebního spoření. Důraz je kladen především na vytváření příznivých podmínek pro řešení bytových potřeb občanů. Prostřednictvím spolupráce spořitelen dociluje podpory a rozvoje produktu stavebního spoření a nabídky finančních instrumentů na českém trhu. Další důležitou činností je spolupráce s orgány státní správy, především v otázkách spojených s dalšími kroky vedoucími k rozvoji sektoru stavebního spoření. Asociace také udržuje kontakty s partnerskými organizacemi v Evropě a podílí se stejně jako všechny členské stavební spořitelny na činnosti Evropského sdružení stavebních spořitelen. Evropské sdružení stavebních spořitelen (ESSS) je spolek úvěrových a jiných institucí podporující financování bydlení. Spolupráce v rámci ESSS nabývá na významu zejména ve spojitosti se vstupem ČR do Evropské unie. Vzhledem k tomu, že se Evropská unie pohybuje směrem k politické a ekonomické integraci, slouží sdružení těmto čtyřem základním účelům: 1. propaguje myšlenku vlastnictví nemovitosti k bydlení 2. zastupuje zájmy svých členů v Evropské unii 3. zajišťuje informovanost svých členů o vývoji evropské integrace a o činnosti orgánů Evropské unie 4. podporuje a zintenzivňuje výměnu informací a zkušeností mezi svými členy na poli financování bydlení a bytové politiky Významnou změnou na trhu stavebního spoření po novele zákona o stavebním spoření je změna počtu stavebních spořitelen. Dne 31.10.2008 se Hypo stavební spořitelna sloučila s Raiffeisen stavební spořitelnou14 a počet stavebních spořitelen se zredukoval na pět stavebních spořitelen na českém trhu. 14

Veškeré smluvní závazky Hypo stavební spořitelny přecházejí na Raiffeisen stavení spořitelnu. Sloučením vznikl třetí nejsilnější stavební spořitelna na českém trhu.

35

Českomoravská stavební spořitelna, a.s. (ČMSS) Sídlo společnosti:

Vinohradská 3218/169, 100 17 Praha 10

Kontakt:

http://www.cmss.cz/, email: [email protected]

Telefon:

+420 225 221 111

Fax:

+420 225 225 999

Základní jmění:

1,5 miliardy Kč

ČMMS byla založena dne 26. června 1993. Společně ji založily Investiční a Poštovní banka a.s. a německá stavební spořitelna Bausparkasse Schwäbisch Hall AG. Svou obchodní činnost zahájila 8. září 1993. Od pádu IPB patří ČMSS do skupiny ČSOB a.s., která drží 55 % akcí, zbytek patří stále německému partnerovi Bausparkasse Schwäbisch Hall AG. Ke konci roku 2008 byla spořitelna s platným počtem 2 123 79315 smluv největší na českém trhu. Graf č. 3 – Podíl akcionářů v ČMSS

45%

55%

ČSOB a.s.

Bausparkasse Schwäbisch Hall AG

Zdroj:výroční zpráva ČMSS za rok 2008, zpracoval autor práce

15

Zdroj: Výroční zpráva ČMSS a.s. za rok 2008.

36

Tarifní nabídka ČMSS Tarif Invest je vhodný zejména pro klienty, kteří chtějí výhodně zhodnotit své úspory (úroková sazba z vkladů je 2 % p.a.) a později třeba využít široké nabídky překlenovacích úvěrů k bytovým účelům. Tarif Invest je nabízen ve dvou variantách, standardní a rychlé. Standardní varianta - minimální splátka úvěru je 0,6 % cílové částky Rychlá varianta - minimální splátka úvěru je 0,8 % cílové částky Tarif Perspektiv je opět vhodný pro výhodné zhodnocení úspor (úroková sazba z vkladů je 2 % p.a.) a zároveň pro rychlé pořízení vlastního bydlení za pomocí překlenovacího úvěru s co nejmenším měsíčním zatížením a minimálními požadavky na bonitu. Tarif perspektiv má pouze jednu dlouhodobou variantu. Tarif Atraktiv je vhodný, pro klienty kteří si po řádné době spoření chtějí zajistit výhodnou úrokovou sazbu z úvěru 3,7 % p.a. Tarif Atraktiv je nabízen ve dvou variantách standardní a rychlé. Standardní varianta - minimální splátka úvěru je 0,6 % cílové částky Rychlá varianta - minimální splátka úvěru je 0,8 % cílové částky

37

Tabulka č. 3 – Přehled tarifů ČMSS Základní informace

Tarif Invest

Tarif Atraktiv

Tarif Perspektiv

Roční úročení vkladů

2%

1%

2%

Poplatek za uzavření smlouvy

1%

1%

1%

290 CZK

290 CZK

290 CZK

0,5%

0,5%

0,3%

40 000 CZK

40 000 CZK

150 000 CZK

Možnost mimořádného vkladu

ano

ano

ano

Poplatek za zvýšení cílové částky

1%

1%

1%

Poplatek za snížení cílové částky

zdarma

zdarma

zdarma

ano

ano

ano

0,5%

0,5%

0,5%

ano

ano

ano

Minimální naspořená částka (% z CČ)

40%

38%

35%

Možnost předčasně splatit úvěr

ano

ano

ano

zdarma

zdarma

zdarma

4,8%

3,7%

4,8%

65

64

33

24 měsíců

24 měsíců

24 měsíců

0,5%

0,6% / 0,8%

0,53%

11 let a 10 měsíců

nestanoveno

12 let


10%

10%

10%

Poplatek za poskytnutí úvěru

1%

1%

1%

2,3% - 7,3%

2,3% - 7,3%

2,3% - 7,3%

alespoň úroky

alespoň úroky

alespoň úroky

Poplatek za vedení účtu Doporučený měsíční vklad Minimální cílová částka

Možnost předčasně vypovědět smlouvu Sankce za předčasnou výpověď Možnost přerušit spoření Standardní úvěr - podmínky

Poplatek za poskytnutí úvěru Úroky z úvěru Minimální hodnotící číslo Minimální doba vedení účtu Minimální měsíční částka (% z CČ) Doba splácení úvěru Překlenovací úvěr – podmínky

Úroky z úvěru Minimální měsíční splátka (% z CČ) Zdroj: Tarifní nabídka ČMSS, zpracoval autor práce

38

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. (SSČS) Sídlo společnosti:

Vinohradská 180/1632, 130 11 Praha 3

Kontakt:

http://www.burinka.cz/, email: [email protected]

Telefon:

+420 800 207 207

Fax:

+420 224 309 112

Základní jmění:

750 mil. Kč

SSČS byla založena dne 22. června 1994 a svoji činnost zahájila 1. července 1994. Kromě České spořitelny a.s.byla menšinovým partnerem s 39,5% akcií německá Bayerische Landesbank Girozentrale. V součastné době patří do jednoho z kapitálově nejsilnějších seskupení na tuzemském trhu - Finanční skupiny České spořitelny. Dnes ji z 95% kontroluje Česká spořitelna, zbylých 5% pak patří rakouskému vlastníkovi České spořitelny Bausparkasse der österreichischen Sparkassen AG. SSČS je s počtem 1 374 55116 smluv dvojkou na českém trhu stavebních spořitelen. Graf č. 4 – Podíl akcionářů ve SSČS

5%

95%

Česká spořitelna a.s. Bausparkasse der österreichischen Sparkassen AG

Zdroj: výroční zpráva SSČS, zpracoval autor práce

16

Zdroj: Výroční zpráva SSČS za rok 2008.

39

Tarifní nabídka SSČS Tato stavební spořitelna nabízí pouze jeden tarif se dvěmi variantami stavebního spoření : Rychlá varianta – znamená kratší čekací dobu na úvěr ze stavebního spoření, vyšší splátky úvěru, kratší dobu jeho splácení. vklady jsou úročeny 2 % p.a. Standardní varianta – znamená delší čekací dobu na úvěr ze stavebního spoření, nižší splátky úvěru a delší dobu jeho splácení.

40

Tabulka č. 4 – Přehled tarifů SSČS Základní informace

Varianta Standardní

Varianta Rychlá


2%

2%


1%

1%

285 CZK

285 CZK

0,45%

0,5%

40 000 CZK

40 000 CZK


Ano

Ano


1%

1%


100 CZK

100 CZK

ano

ano

0,5%

0,5%

neuvedeno

neuvedeno


40%

40%


ano

Ano

0,3% (min 300, max. 900 CZK)

0,3% (min 300, max. 900 CZK)

4,75%

4,75%

220

220

24 měsíců

24 měsíců

0,65%

0,55%

10 / 13 let

10 / 13 let

0%

0%

1% (min 500, max. 10.000 CZK)

1% (min 500, max. 10.000 CZK)

Úroky z úvěru

2,95% - 6,95%

2,95% - 6,95%

Minimální měsíční splátka (% z CČ)

alespoň úroky

alespoň úroky


Možnost předčasně vypovědět smlouvu Sankce za předčasnou výpověď Možnost přerušit spoření Standardní úvěr - podmínky

Poplatek za poskytnutí úvěru Úroky z úvěru Minimální hodnotící číslo Minimální doba vedení účtu Minimální měsíční částka (% z CČ) Doba splácení úvěru Překlenovací úvěr – podmínky Minimální naspořená částka (% z CČ) Poplatek za poskytnutí úvěru

Zdroj: Tarifní nabídka SSČS, zpracoval autor práce

41

Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. (RSTS) Sídlo společnosti:

Koněvova 2747/99, 130 45 Praha 3

Kontakt:

www.rsts.cz, email: [email protected]

Telefon:

+420 800 112 211

Fax:

+420 222 581 156

Základní jmění:

650 mil. Kč

Raiffeisen stavební spořitelna a.s. začala na českém trhu působit nejdříve pod názvem AR stavební spořitelna a.s., a to zápisem do obchodního rejstříku dne 4. září 1993. Činnost spořitelna zahájila dne 7. září 1993. Jejími zakladateli byly Agrobanka Praha a.s. a Raiffeisen Bausparkasse GmbH . V roce 1998 Raiffeisen Bausparkasse GmbH navýšila svůj podíl ve stavební spořitelně na 75% všech akcií, zbývajících 25 % akcií převzala Raiffeisenbank a.s. a zároveň došlo i ke změně obchodního jména z AR stavební spořitelna na Raiffeisen stavební spořitelna a.s. V průběhu listopadu 2007 oznámila RSTS akvizici Hypo stavební spořitelny a.s. . Na podzim roku 2008 bylo úřadem pro hospodářskou soutěž povolena fúze obou stavebních spořitelen. Podíl Raiffeisen Bausparkassen Holding GmbH v Raiffeisen stavební spořitelně a.s. nyní činí 90% a podíl Raiffeisenbank a.s. je 10%. RSTS je po spojení s Hypo stavební spořitelnou s počtem 902 96617 platných smluv třetí největší stavební spořitelna na českém trhu.

17

Zdroj: Výroční zpráva RSTS za rok 2008.

42

Graf č. 5 – Podíl akcionářů v RSTS

10%

90%

Raiffeisen Bausparkassen Holding GmbH

Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Výroční zpráva RSTS, zpracoval autor práce

Tarifní nabídka RSTS Spořící tarif S041 - je určen především pro klienty, kteří chtějí výhodně spořit (2% p.a.), průměrný roční výnos je až 6,9%. I z tohoto spořícího tarifu lze přejít na tarif úvěrový. Úvěrový tarif S061 - je určen pro klienty, kteří mají zájem o výhodný úvěr na bydlení. Při spoření s úvěrovým tarifem jsou úspory zhodnocovány úrokem ve výši 1%. Zároveň je možnost čerpat výhodný úvěr ze stavebního spoření s úrokovou sazbou 3,5% p.a..

43

Tabulka č. 5 – Přehled tarifů RSTS Základní informace

Spořící tarif S041

Úvěrový tarif S061


2%

1%


1%

1%

284 CZK

284 CZK

0,3%

0,2%

50 000 CZK

50 000 CZK


ano

ano


1%

1%


100 CZK

100 CZK

ano

ano

0,5%

0,5%

neuvedeno

neuvedeno


40%

40%


ano

ano

zdarma

zdarma

4,9%

3,5%

Minimální hodnotící číslo

neuvedeno

neuvedeno

Minimální doba vedení účtu

24 měsíců

24 měsíců

0,5%

0,7%

neuvedeno

neuvedeno


0%

0%


1%

až 1%

Úroky z úvěru

2,99% - 6,7%

2,99% - 6,7%


alespoň úroky

alespoň úroky


Možnost předčasně vypovědět smlouvu Sankce za předčasnou výpověď Možnost přerušit spoření Standardní úvěr – podmínky

Poplatek za poskytnutí úvěru Úroky z úvěru

Minimální měsíční částka (% z CČ) Doba splácení úvěru Překlenovací úvěr – podmínky

Zdroj: Tarifní nabídka RSTS, zpracoval autor práce

44

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. (MPSS) Sídlo společnosti:

Bělehradská 128/222, 120 21 Praha 2

Kontakt:

www.modrapyramida.cz, email: [email protected]

Telefon:

+420 222 824 111

Fax:

+420 222 824 113

Základní jmění:

500 mil. Kč

MPSS byla zapsána do obchodního rejstříku dne 9. prosince 1993. Založily ji Komerční banka (KB), Česká pojišťovna a německá BHW Holding GmbH., současný název platí od ledna 2005. Ještě v létě 2006 držela KB jen 40% akcií, 50% patřilo německé Postbank (převzala je od BHW) a zbývajících 10% České pojišťovně. Od října 2006 ovládá Komerční banka a.s. 100% akcií MPSS podíly ostatních dvou akcionářů odkoupila za zhruba 4,2 miliardy korun. MPSS po sloučení Raiffeisen stavební spořitelny a.s. a Hypo stavební spořitelny a.s. byla odsunuta na čtvrté místo na českém trhu celkově s počtem 841 367 platných smluv18. Graf č. 6 – Podíl akcionářů v MPSS

100%

Komerční banka a.s.

Zdroj:Výroční zpráva MPSS za rok 2008, zpracoval autor práce

18

Zdroj: Výroční zpráva MPSS za rok 2008.

45

Tarifní nabídka MPSS MPSS nabízí tarif Kredit, u kterého si lze vybrat ze tří variant podle rychlosti nárůstu parametru ohodnocení – varianta rychlá, standardní a pomalá, kde je možnost velké variability. Klient si může zvolit výši úrokové sazby u úvěru, výši splátky nebo dobu splatnosti a podle toho si nastaví svou smlouvu. V průběhu spořící fáze lze toto nastavení zdarma změnit. Dále stavební spořitelna nabízí v rámci svého tarifu zvýhodnění v podobě stavebního spoření pro děti (Mopísek), mladistvé (Mopy junior), kde nabízí například poloviční poplatky za uzavření smlouvy.

46

Tabulka č. 6 – Přehled tarifů MPSS Základní informace

Kredit rychlá varianta

Kredit standardní varianta

Kredit pomalá varianta


2%

2%

2%


1%

1%

1%

300 CZK

300 CZK

300 CZK

0,5%

0,5%

0,5%

50 000 CZK

50 000 CZK

50 000 CZK


ano

ano

ano


1%

1%

1%


zdarma

zdarma

zdarma

ano

ano

ano

0,5%

0,5%

0,5%

ano

ano

ano


40%

40%

40%


ano

ano

ano

zdarma

zdarma

zdarma

Úroky z úvěru

5%

5% / 4%

5% / 4% / 3%

Minimální hodnotící číslo

55

55

55

24 měsíců

24 měsíců

24 měsíců

0,75%

0,6%/0,9%

0,45%/0,6%/0,75%

8 let

10 let / 6 let

12 let/10 let/8 let

0%

0%

0%

1% (max. 5.000 CZK)

1%(max. 5.000 CZK)

1% (max. 5.000 CZK)

Úroky z úvěru

4,7% - 7,1%

4,7% - 7,1%

4,7% - 7,1%


0,3% + úroky

0,3%+úroky

0,3% + úroky


Možnost předčasně vypovědět smlouvu Sankce za předčasnou výpověď Možnost přerušit spoření Standardní úvěr – podmínky


Minimální doba vedení účtu Minimální měsíční částka (% z CČ) Doba splácení úvěru Překlenovací úvěr – podmínky Minimální naspořená částka (% z CČ) Poplatek za poskytnutí úvěru

Zdroj: Tarifní nabídka MPSS, zpracoval autor práce

47

Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. Sídlo společnosti:

Na Hřebenech II 1718/8, 140 23 Praha 4

Kontakt:

www.wuestenrot.cz.cz, email: [email protected]

Telefon:

+420 257 092 092

Fax:

+420 257 092 149

Základní jmění:

820 mil. Kč

Stavební spořitelna Wüstenrot byla založena 28. září 1992 původně jako banka s názvem Wüstenrot a.s. a svoji činnost jako stavební spořitelna zahájila 11. listopadu 1993. Od počátku v roce 1992, kdy vznikla jako banka, ji ovládá původem německá skupina Wüstenrot, menšinovým vlastníkem byl Svaz českých a moravských bytových družstev a pojišťovna Kooperativa. Dnes vlastní Wüstenrot Měmecký koncernový podnik Wüstenrot & Württembergische AG (52,46% akcií) a Wüstenrot Verwaltungs – und Dienstleistungen GmbH (40,80% akcií) Mezi další akcionáře patří Kooperativa, a.s. (6,06% akcií), Svaz českých a moravských družstev Praha (0,40% akcií), SBD Hradec Králové (0,16%akcií) a Wüestenrot stavební spořitelna (0,12% akcií) s celkovým počtem 430 245 platných smluv se řadí Wüstenrot stavební spořitelna na poslední páté místo na českém trhu19. Graf č. 7 – Podíl akcionářů Wüstenrot stavební spořitelny Wüstenrot & Württembergische AG

0,16% 0,40% 6,06%

Wüstenrot Verw altungs – und Dienstleistungen GmbH

0,12%

40,80%

52,46%

Kooperativa, a.s

Svaz českých a moravských družstev Praha SBD Hradec Králové

Zdroj: Výroční zpráva Wüstenrot za rok 2008, zpracoval autor práce 19

Wüestenrot stavební spořitelna

Zdroj: Výroční zpráva Wüstenrot za rok 2008.

48

Tarifní nabídka Wüstenrot Stavební spořitelna nabízí čtyři tarifní varianty a výběr ze dvou kombinací úrokových sazeb. Varianta OS (optimální speciální) – tato varianta je vhodná pro klienty, kteří zatím ještě nevědí, zda budou chtít stavět, kupovat byt, nebo jen spořit. Nabízí vysoké zhodnocení úspor a v případě potřeby využití překlenovacího úvěru. Tato varianta zajišťuje nejrychlejší přidělení cílové částky. Varianta OF (optimální finanční) – varianta je určena těm klientům, kteří potřebují vysoký úvěr za výhodných úvěrových podmínek. Varianta ON (optimální normální) - nabízí nejnižší zatížení rodinného rozpočtu po celou dobu splácení úvěru. Varianta OK (optimální kreditní) - jedná se o variantu spoření s nejnižšími měsíčními vklady. Je vhodná především pro ty, kteří chtějí dlouho spořit a potřebují vysoký úvěr, případně dlouhodobý překlenovací úvěr.

49

Tabulka č. 7 – Přehled tarifů Wüstenrot Základní informace

Tarif (OS)

Tarif (OF)

Tarif (ON)

Tarif (OK)


1% / 2%

1% / 2%

1% / 2,1%

1% / 2,1%

1%

1%

1%

1%

250 CZK

250 CZK

250 CZK

250 CZK

0,5%

0,5%

0,5%

0,5%

Poplatek za uzavření smlouvy Poplatek za vedení účtu Doporučený měsíční vklad Minimální cílová částka

20 000 CZK 20 000 CZK 20 000 CZK 20 000 CZK


ano

ano

ano

ano


1%

1%

1%

1%


0,5%

0,5%

0,5%

0,5%

ano

ano

ano

ano

0,5%

0,5%

0,5%

0,5%

ano

ano

ano

ano


50%

40%

50%

30%


ano

ano

ano

ano

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

3,7% / 4,8%

3,7% / 4,8%

Možnost předčasně vypovědět sml. Sankce za předčasnou výpověď Možnost přerušit spoření Standardní úvěr – podmínky

Poplatek za poskytnutí úvěru Úroky z úvěru Minimální hodnotící číslo Minimální doba vedení účtu Minimální měsíční částka (% z CČ) Doba splácení úvěru

3,7% / 4,8% 3,7% / 4,8%

600

600

600

600

21 měsíců

21 měsíců

21 měsíců

21 měsíců

0,6%

0,7%

0,5%

0,7%

8 let – 9 let

8 let 6 měs 10 let – 11 let 10 let – 11 let

Překlenovací úvěr – podmínky Minimální naspořená částka (% z CČ)

50%

0%

nelze

0%


1%

1%

nelze

1%

nelze

2,5% - 4,8%

nelze

alespoň úroky

Úroky z úvěru Minimální měsíční splátka (% z CČ)

2,5% - 4,5% 2,5% - 6,6% alespoň úroky

alespoň úroky

Zdroj: Tarifní nabídka stavební spořitelny Wüstenrot, zpracoval autor práce

50

3.3 Porovnání vybraných ukazatelů stavebních spořitelen v ČR Jako první ukazatel porovnání v této kapitole bude porovnání jednotlivých stavebních spořitelen podle celkového počtu smluv. Následující graf ukazuje postavení českých stavebních spořitelen na českém trhu k 31.12.2008 Graf č. 8 – Celkové počty smluv stavebních spořitelen na českém trhu

Počty smluv jednotlivých stavebních spořitelen (v ks.)

2 500 000 2 000 000 1 500 000

2 123 793

1 374 551 902 966 841 367

1 000 000

430 245

ČMSS SSČS Raiffeisen MPSS Wüstenrot

500 000 0

Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých stavebních spořitelen, zpracoval autor práce

Pro lepší přehlednost na obsazení trhu stavebního spoření v České republice je níže uvedeno přehlednější procentuální obsazení na trhu podle jednotlivých stavebních spořitelen.

51

Graf č. 9 – Celkový podíl na trhu podle celkového počtu smluv

8% 15%

37%

16%


24%


Z předchozích dvou uvedených grafů vyplývá, že největší postavení na trhu má ČMSS s celkovým počtem 2 123 793 smluv a 37% podílem na českém trhu. Tento trend prvního místa si ČMSS drží již od svého založení. Za ní následuje SSČS s celkovým počtem 1 374 551 a 24% podílem na českém trhu. Díky spojení Hypo stavební spořitelny a.s. a Raiffeisen stavební spořitelny a.s. se Raiffeisen stavební spořitelna a.s. dostala na třetí místo s celkovým počtem 902 966 smluv a 16% podílem na trhu. Čtvrté a páté místo patří MPSS a stavební spořitelně Wüstenrot. S celkový počtem uzavřených smluv souvisí i porovnání v celkovém objemu vkladů, které je v pořadí stavebních spořitelen identické s celkovými počty uzavřených smluv jak ukazuje následující graf.

52

Graf č. 10 – Objem vkladů klientů stavebních spořitelen

Objem vkladů klientů stavebních spořitelen (v mld. CZK) 142 160 140

98,2

120

74,6

100

63,3

80 60

30,9


40 20 0 Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých stavebních spořitelen, zpracoval autor práce

Dalším ukazatelem, který hodnotí stav trhu v roce 2008 je počet nově uzavřených smluv.

Graf č. 11 – Počty nově uzavřených smluv v roce 2008

Počty nově uzavřených smluv v roce 2008

366 106 400 000 350 000

285 000

300 000 250 000

156 000 161 000

200 000 150 000

72 414

100 000 50 000 0 Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých stavebních spořitelen, zpracoval autor práce

53


Z předchozího grafu vyplývá, že postavení spořitelen v počtu nově uzavřených smluv v roce 2008 má podobné pořadí jako celkový počet smluv. První místo obsadila ČMSS za ní následuje SSČS. Jediná změna v počtu pořadí je třetí místo MPSS, která uzavřela o 5 000 nových smluv více než stavební spořitelna Raiffeisen. Poslední příčka patří nejmenší stavební spořitelně, stavební spořitelně Wüstenrot. V porovnání úvěrové oblasti je situace podobná. První dvě nejúspěšnější stavební spořitelny byly opět ČMSS s celkovým počtem 430 644 úvěrových smluv o celkovém objemu 184 mld. Kč a SSČS s celkovým počtem 200 439 úvěrových smluv o celkovém objemu 42,8 mld. Kč. I přes sloučení spořitelen Hypo a Raiffeisen nedošlo, s celkovým počtem 103 666 úvěrových smluv o celkovém objemu 25,2 mld. Kč, k umístění na třetím místě. Tuto pozici obsadila MPSS s celkovým počtem 165 234 úvěrových smluv o celkovém objemu 39 mld. Kč. Poslední místo obsadila stavební spořitelna Wüstenrot s počtem 71 193 úvěrových smluv o celkovém objemu 22 mld. Kč.

Graf č. 12 – Celkový počet platných úvěrových smluv v roce 2008

Celkový počet platných úvěrových smluv v r. 2008

450 000 400 000

430 644

350 000


300 000 250 000 200 000

200 439 165 234

150 000 100 000

103 666 71 193

50 000 0


54

Graf č. 13 – Celkový objem úvěrů

Celkový objem úvěrů (v mld. CZK) 184 200 180 160


140 120 100 80 60

42,8

39,0 25,2

22,0

40 20 0


55

4 Stavební spoření v Německu 4.1 Analýza dosavadního vývoje stavebního spoření v Německu Stavební spoření se v Německu začalo masověji prosazovat po 1. světové válce, v letech 1924 až 1929, kdy ve snaze obnovit zemi, enormně vzrostla poptávka po finančních prostředcích. Na konci 30. let došlo k první zásadní změně celého systému, především v úvěrové fázi. Dosud používanou "metodu losování" těch šťastných, jimž bude úvěr přidělen, nahradilo hodnotící číslo, způsob vyhodnocení a ocenění mnohem spravedlivější a přesnější, který v zásadě platí dodnes. Termín přidělení pro každého jednotlivého účastníka se odvíjel od způsobu, jakým a v jakém čase tvořil svůj kapitál. „Měnová reforma z roku 1948 odstartovala období „hospodářského zázraku“, které mělo významný vliv na další intenzivní rozvoj stavebního spoření. V té době Německu chybělo asi 5 – 6 milionů bytů, a tak byla po stavebním spoření obrovská poptávka. Mezi lety 1948 a 1971 došlo k enormnímu nárůstu počtu uzavřených smluv. Zatímco na počátku zmíněného období jich bylo jen lehce přes 300 tisíc, o 23 let později jejich počet převyšoval 12 milionů.20

20

Historie stavebního spoření [online]. 2009 [cit. 2009-03-26]. Dostupný z WWW: .

56

4.2 Analýza současného trhu stavebního spoření v Německu Německý trh stavebních spořitelen je opravdu velmi rozmanitý. Narozdíl od trhu v České republice kde působí pouze pět stavebních spořitelen, v Německu mají klienti na výběr z celkem 25 stavebních spořitelen, které se dále dělí na dvě skupiny. Dvě hlavní skupiny německých stavebních spořitelen se od sebe liší hlavně svou právní formou. Patnáct z nich je soukromých, jsou to akciové společnosti a pojišťovací společnosti nebo banky je buď přímo vlastní, či patří do sféry jejich vlivu. Všechny privátní stavební spořitelny jsou akciové společnosti. Největší z nich je spořitelna Bausparkasse Schwäbisch Hall AG. Soukromé stavební spořitelny mají na trhu zhruba dvoutřetinový podíl. Všechny Privátní stavební spořitelny jsou členy sdružení Privátních stavebních spořitelen (Der Verband der Privaten Bausparkassen e.V.) sídlícím v Berlíně, která zastupuje společné zájmy privátních spořitelen a má podobné poslání jako AČSS v ČR. Privátní stavební spořitelny jsou na německém trhu velice úspěšné, jejich celkový počet smluv v šestiletém přehledu se nepatrně snižuje a na konci roku 2008 byl tento stav 19,5 milionu platných smluv. Naproti tomu celková částka smluv má vývoj opačný a na konci roku 2008 dosáhla hodnoty 498 miliard euro. Graf č. 14 – Vývoj celkového počtu smluv Privátních stavebních spořitelen

Vývoj počtu smluv 23

800

22,5

750

22 21,5

21,5

21,4

700

21,14

21 20,5

600

19,92

20 19,5 19

650

20,5

470,9

481

489,5

486,3

492,4

19,5

550

498

500 450

18,5 18

400 2003

2004

2005

2006

počty smluv (v mil. ks)

2007

celková suma (v mld. EUR)

Zdroj: Výroční zprávy Privátních stavebních spořitelen, zpracoval autor práce

57

2008

Druhou skupinu tvoří 10 Zemských stavebních spořitelen (LandesbausparkassenLBS), jejichž zřizovateli jsou jedna či více spolkových zemí a nebo příslušná spořitelní organizace. Zemské stavební spořitelny jsou členy svazu spořitelny a žirosvazu (Deutsche Sparkassen- und Giroverband). Čtyři zemské stavební spořitelny jsou závislá obchodní oddělení Zemské banky nebo spořitelny, ale s ohledem na zákon o stavebních spořitelnách vystupují jako samostatné stavební spořitelny. Tři zemské stavební spořitelny jsou veřejnoprávní organizace. Zbylé tři zemské stavební spořitelny jsou akciové společnosti. V důsledku regionálního principu činnosti, tedy dělení podle jednotlivých spolkových zemí, případně jejich skupin, si LBS nekonkurují. Na rozdíl od soukromých stavebních spořitelen, které jsou aktivní na celém území Německa. Proto se jejich podíl na trhu pohybuje kolem jedné třetiny. Z důvodu třetinového podílu na trhu jsou i výsledky LBS s porovnáním s Privátními stavebními spořitelnami nižší, ale v šestiletém přehledu mají LBS podobný vývoj jako Privátní spořitelny. Celkový počet smluv také nepatrně klesá a na konci roku LBS vykazovaly 11 milionu platných smluv o celkových částkách 256 miliard euro. Graf č. 15 – Vývoj celkového počtu smluv Zemských stavebních spořitelen

Vývoj počtu smluv 13

450

12,5

400

12 11,52

11,7

11,56

350

11,4

11,5

11,18

11

11 10,5

233

242

249

245

256

251

10

300 250 200

2003

2004

2005

2006

počty smluv (v mil. ks)

2007

2008

celková suma (v mld. EUR)

Zdroj: Výroční zprávy Zemských stavebních spořitelen, zpracoval autor práce

58

Tabulka č. 8 – Celkový přehled stavebních spořitelen na trhu v Německu Privátní spořitelny (Privaten Bausparkassen - PBS)

Zemské stavební spořitelny (Landesbausparkassen-LBS)

Aachener Bausparkasse AG

Norddeutsche Landesbausparkasse Berlin – Hannover

Allianz Dresdner Bauspar AG

Landesbausparkasse Bremen AG

ALTE LEIPZIGER Bauspar AG

Hessen-Thüringen

Bausparkasse Mainz AG

Bausparkasse Schleswig-Holstein-Hamburg AG

Bausparkasse Schwäbisch Hall AG

Landesbausparkasse Rheinland-Pfalz

BHW Bausparkasse AG

Bayerische Landesbausparkasse

Debeka Bausparkasse AG

Westdeutsche Landesbausparkasse

Deutsche Bank Bauspar AG

Ostdeutsche Landesbausparkasse AG

Deutsche Bausparkasse Badenia AG

Landesbausparkasse Saar

Deutscher Ring Bausparkasse AG

Landesbausparkasse Baden-Württemberg

HUK-COBURG-Bausparkasse AG Quelle Bausparkasse AG SIGNAL IDUNA Bauspar AG Vereinsbank Victoria Bauspar AG Wüstenrot Bausparkasse AG Celkem 25 stavebních spořitelen na trhu stavebního spoření v Německu

Všechny stavení spořitelny (Privátní i Zemské) jsou členy Evropského sdružení stavebních spořitelen (ESSS). ESSS

podporuje myšlenku financování vlastnictví

nemovitosti k bydlení, zastupuje zájmy všech svých členů v Evropské unii, zajišťuje výměnu informací a zkušenosti mezi svými členy na poli financování bydlení a bytové politiky.

59

4.2.1 Zemské stavební spořitelny (LBS) Westdeutsche Landesbausparkasse Westdeutsche Landesbausparkasse je z deseti zemských stavebních spořitelen největší a byla založena roku 1929. Od 1. srpna 2002 je LBS Westdeutsche Landesbausparkasse samostatný podnik patřící do podniku Rheinische a Westfälischlippische Sparkassen a Giroverband West. LBS Westdeutsche Landesbausparkasse je ještě téměř ze 75% vlastníkem LBS Landesbausparkasse Bremen AG. Právní forma: Veřejnoprávní organizace Akcionáři: Westfälisch-Lippischer Sparkassen- und Giroverband e.V.(50%), Rheinischer Sparkassen- und Giroverband e.V. (50%) Oblast působení: Nordrhein-Westfalen Tabulka č. 9 – přehled smluv Počet smluv celkem

2 586 899

Celková částka smluv

59 921 mil. EUR

Nové smlouvy v r. 2008

434 406

Celková částka smluv v r. 2008

9 730 mil. EUR

Počet nabízených tarifů, (varianty)

2, (6)

Zdroj: Výroční zpráva stavební spořitelny, zpracoval autor práce

60

Tabulka č. 10 – Přehled tarifů LBS West Classic Tarifní varianta

F Maxi

Vario

S

L

N

U

R

0,75%

1,5%

1,5%

0,75%

0,75%

0,75%

1%

1%

1%

1%

1%

1%

0

0

0

0

0

0

4‰

4‰

3‰

4‰

4‰

4‰

Min. doba spoření (v měs.)

18

18

18

18

48

84

Možnost vypovědět smlouvu1

ano

ano

ano

ano

ano

ano

50 000€

5 000€

5 000€

5 000€

5 000€

5 000€

0

0

0

0

1,75%

2,25%

Minimální naspořená částka

40%

40%

40%

40%

40%

40%


zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

Úroky z úvěru

2,95%

3,8%

3,8%

1,75%

5%

5,25%

5‰

6‰

4‰

8‰

6‰

5‰

(od 16 let)

Úročení vkladů Poplatek za uzavření smlouvy Poplatek za vedení účtu Doporučený měs. vklad (z CČ)

Minimální cílová částka Bonus za zřeknutí se úvěru Úvěr podmínky

Minimální měs. splátka (z CČ)

1) výplata finančních prostředků 6 měsíců po podání výpovědi

Zdroj: Tarifní nabídka stavební spořitelny, zpracoval autor práce

Bayerische Landesbausparkasse Založena 1929 jako přidružená instituce Bavorské zemské banky (Bayerische Landesbank), jejímž vlastníkem je Bayern holding AG, do kterého patří i Bavorská zemská spořitelna (Bayerische Landesbausparkasse) Právní forma: Veřejnoprávní organizace Bavorské Landesbank München Oblast působnosti: Bayern (Bavorsko)

61

Tabulka č. 11 – Přehled smluv Počet smluv celkem

2,1 mil.


52 700 mil. EUR


271 322


7 260 mil. EUR


1, (6)


Tabulka č. 12 – Přehled tarifů LBS Bayern Tarifní varianta

FU 4

FU 5

FU 6

F 6+

F9

V 30

Úročení vkladů

1%

1%

1%

1%

1%

1,5%

1%

1%

1%

1%

1%

1%

0

0

0

0

0

0

4‰

4‰

4‰

4‰

4‰

5‰

18

18

18

18

18

18

ano

ano

ano

ano

ano

ano

10 000€

10 000€

10 000€

50 000€

10 000€

10 000€

1%

1%

1%

0

0

1,5%

40%

40%

40%

40%

40%

50%

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

3,75%

3,75%

3,75%

3,5%

1,95%

4,75%

4‰

5‰

6‰

6‰

9‰

5‰

Poplatek za uzavření smlouvy Poplatek za vedení účtu Doporučený měs. vklad (z CČ) Min. doba spoření (v měs.) Možnost vypovědět smlouvu1 Minimální cílová částka Bonus za zřeknutí se úvěru Úvěr podmínky Minimální naspořená částka Poplatek za poskytnutí úvěru Úroky z úvěru Minimální měs. splátka (z CČ)



62

Landesbausparkasse Baden-Württemberg Stavební spořitelna byla založena 1.1.2000 a je třetí největší LBS na německém trhu. Právní forma: Veřejnoprávní organizace Akcionáři: Sparkassenverband Baden-Württemberg a Landesbank Baden-Württemberg Oblast působení: Baden-Württemberg Tabulka č. 13 – Přehled smluv Počet smluv celkem

1,67 mil.


44 550 mil. EUR


223 658


6 240 mil. EUR


1, (5)


Tabulka č. 14 – Přehled tarifů LBS Baden-Württemberg Tarifní varianta Classic Úročení vkladů

F5

U6

N8

S

(finanční) (univerzální) (úroková) (standard)

B (bonus)

0,5%

0,5%

0,5%

1,5%

1,5%


1%

1%

1%

1%

1%

Poplatek za vedení účtu

9€

0€

0€

0€

0€

Doporučený měs. vklad (z CČ)

4‰

4‰

4‰

4‰

4‰

Minimální doba spoření (v měs.)

18

18

18

18

80


ano

Ano

ano

Ano

ano

50 000€

5 000€

5 000€

5 000€

5 000€

0

0

0

0

1,5%


40%

40%

40%

40%

40%


zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

Úroky z úvěru

2,95%

4,5%

1,5%

4,25%

4,75%

6‰

8‰

8‰

6‰

8‰



1) výplata finančních prostředků 3 měsíce po podání výpovědi


63

Norddeutsche Landesbausparkasse Berlin – Hannover Stavební spořitelna vznikla spojením LBS Niedersachsen a LBS Berlin, (které byly obě založeny v roce 1929) dne 1. ledna 2001. I přes sloučení obou spořitelen zůstaly zachovány dvě hlavní sídla původních spořitelen v Berlíně a Hanoveru a je čtvrtou největší LBS spořitelnou v Německu Právní forma: Veřejnoprávní organizace (Anstalt des öffentlichen Rechts) Akcionáři: Norddeutsche Landesbank Girozentrale Hannover (44%), Sparkassenverband Niedersachsen (44%), Landesbank Berlin Girozentrale Berlin (12%), Oblast působení: Berlin a Niedersachsen (Dolní Sasko) Tabulka č. 15 – Přehled smluv Počet smluv celkem

1 494 000


30 000 mil. EUR


195 931


3 900 mil. EUR


2, (5)


Landesbausparkasse Bremen AG LBS Bremen (Landesbausparkasse Bremen AG) je nejmenší zemská stavební spořitelnou. Vznikla dne 1. ledna 2001 spojením LBS Bremen (založena Sparkase Bremen 1929) a od začátku patří do společného podniku Sparkase Bremen a LBS Westdeutsche Landesbausparkasse, Münster. Právní forma: Akciová společnost Akcionáři: LBS Westdeutsche Landesbausparkasse (74,975%), Die Sparkasse in Bremen (25,025%) Oblast působení: Bremen

64


120 350


2 541 mil. EUR


15 891


380,5 mil. EUR


1, (7)


LBS Hessen-Thüringen Stavební spořitelna byla založena 1929. Právní forma: Veřejnoprávní organizace (Einrichtung der Landesbank Hessen-Thüringen) Akcionáři: Sparkassen- und Giroverband Hessen-Thüringen (85 %), Land Hessen (10 %), Land Thüringen (5 %), Oblast působení: Hessen a Thüringen Tabulka č. 17 – Přehled smluv Počet smluv celkem

841 088


18 244 mil. EUR


104 555


2 600 mil. EUR


1, (5)


LBS Bausparkasse Schleswig-Holstein-Hamburg AG Vznikla dne 31.08.2007 sloučením dvou zemských stavebních spořitelen LBS Hamburk AG (která byla založena 1941) a LBS Landesbausparkasse Schleswig-Holstein AG, (založena 1929 jako veřejná spořitelna pro Niedersachsen und Schleswig-Holstein). Spořitelna má dvě sídla ve městech Kil a Hamburk Právní forma: Akciová společnost Akcionáři: Der Sparkassen- und Giroverband für Schleswig-Holstein (57,5 %), Haspa Erste Beteiligungsgesellschaft mbH 42,5 % Oblast působení: Schleswig-Holstein 65


506 285


12 358 mil. EUR


48 230


1 463 mil. EUR


2, (5)


Landesbausparkasse Rheinland-Pfalz Založena dne 31. prosince 1973 a do 31. prosince 2004 byla společným podnikem Landesbank Rheinland-Pfalz – Girozentrale. Od 1. ledna 2005 působí jako samostatná veřejnoprávní organizace se sídlem ve městě Mainz. Akcionáři: Sparkassen-und Giroverband Rheinland-Pfalz (80%) a Sparkassenverband Baden-Württemberg (20%). Oblast působení: Rheinland-Pfalz. Tabulka č. 19 – Přehled smluv Počet smluv celkem

522 000


12 749 mil. EUR


60 621


1 858 mil. EUR


4, (14)


Ostdeutsche Landesbausparkasse AG Založena 1990. Právní forma: Akciová společnost Akcionáři: Východoněmecký svaz spořitelen - Ostdeutscher Sparkassenverband(OSV), Oblast působení: Mecklenburg-Vorpommern, Brandenburg, Sachsen-Anhalt, Sachsen.

66

Tabulka č. 20 – přehled smluv Počet smluv celkem

1 332 644


23 235 mil. EUR


231 149


3 950 mil. EUR


3, (8)


LBS Landesbausparkasse Saar Založena 1948. Právní forma: Veřejnoprávní organizace Landesbank Saar Girozentrale (SaarLB), Akcionáři: Saarland (10,0%), Sparkassenverband Saar, Saarbrücken (14,9%), BayernLB, München (75,1%), Oblast působení: Saarland Tabulka č. 21 – přehled smluv Počet smluv celkem

119 945


2 580 mil. EUR


12 926


316,8 mil. EUR


1, (5)


67

Tabulka č. 22 - Celkový přehled LBS na trhu

Celkový počet smluv Celková částka smluv (v mil. ks) (v mil. EUR) LBS West

2,5

59 900

LBS Bayern

2,1

52 700

LBS Baden-Wurttenberg

1,7

44 500

LBS Nord

1,5

30 000

LBS Ost

1,3

23 235

LBS Hessen-Thuringen

0,8

18 244

LBS Rheinland-Pfalz

0,5

12 749

LBS Schleswig-Holstein

0,5

12 358

LBS Saar

0,1

2 581

LBS Bremen

0,1

2 541

Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých LBS

Graf č. 16 – Tržní podíl jednotlivých LBS

Podíl jednotlivých LBS na trhu

5%

5%

1%

1% 23%

7%

9%

20%

12%

17%

Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých LBS

68

LBS West LBS Bayern LBS Baden-Württ LBS Nord LBS Ost LBS Hessen- Thüringen LBS Rheinland-Pfalz LBS Schleswig-Holstein LBS Saar LBS Bremen

4.2.2 Privátní stavební spořitelny Bausparkasse Schwäbisch Hall AG Schwäbisch Hall je stavební spořitelna Volksbanky a Raiffeisenbanky a je pevně zakotvena v družstevním finančním svazu. Společně s asi 1 200 družstevními bankami v daném místě poskytuje skupina Schwäbisch Hall (SH) služby v oblasti financování bydlení a spoření. Pro skupinu SH pracuje více než 3 750 obchodních expertů. Stavební spořitelna SH má rovněž největší počet poboček ze všech stavebních spořitelen celkově u svých partnerů Volksbanky a Raiffeisenbanky s asi 13 600 kontaktních míst. Tabulka č. 23 – přehled smluv Počet smluv celkem

7 017 417


208 031 mil. EUR


1 109 576


32 020 mil. EUR


Tabulka č. 24 – Tarifní nabídka stavební spořitelny Tarifní varianta Fuchs

XX

XL

XS

XV

XM

XR

Úročení vkladů

1%

1%

1%

1%

1%

1,5%


1%

1%

1%

1%

1%

1%

0

0

0

0

0

0

5‰

5‰

5‰

4‰

5‰

5‰


24

44

44

44

41

33


ano

ano

ano

ano

ano

ano

10 000€

10 000€

10 000€

10 000€

25 000€

10 000€

1%

1%

1%

1%

1%

2%


50%

50%

50%

50%

40%

50%


zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

Úroky z úvěru

3,75%

3,25%

1,95%

3,75%

3,5%

4,25%

6‰

5‰

8‰

4‰

6‰

5‰

Poplatek za vedení účtu Doporučený měs. vklad (z CČ)





69

BHW Bausparkasse AG BHW stavební spořitelna a.s. je se svými více než 3 milióny zákazníků a objemem stavebního spoření asi 107 miliard euro druhá největší stavební spořitelna v Německu. Od roku 2006 patřím jako „stavební finančník poštovní banky“ ke skupině Deutsche Postbank AG. Tabulka č. 25 – Přehled smluv Počet smluv celkem

4 242 000


106 886 mil. EUR


456 522


12 374 mil. EUR


Tabulka č. 26 – Tarifní nabídka stavební spořitelny Dispo

Dispo

Dispo

MAXX

MAXX

MAXX

2,9

1,9

3,75

Úročení vkladů

1%

1%

1%

3%


1%

1%

1%

1,6%

0

0

0

9,2€

3‰

3‰

3‰

3,5‰


41

62

26

35


ano

ano

ano

ano

8 000€

8 000€

8 000€

5 000€

1,5%

1,5%

1,5%

Tarifní varianta

Poplatek za vedení účtu Doporučený měs. vklad (z CČ)

Minimální cílová částka Bonus za zřeknutí se úvěru

V3 Plus

Úvěr podmínky Minimální naspořená částka Poplatek za poskytnutí úvěru Úroky z úvěru Minimální měs. splátka (z CČ)

50% zdarma

zdarma

zdarma

2%

2,9%

1,9%

3,75%

5%

6‰

6‰

6‰

6‰



70

Wüstenrot Bausparkasse AG Wüstenrot je nejstarší stavební spořitelna v Německu, její začátky spadají do roku 1921 v malé švábské vesnici jménem Wüstenrot. Jako „vynálezce stavebního spoření“ dopomohl Wüstenrot ve stavbě rodinných domů k průlomu myšlenky „Hilfe zur Selbsthilfe“ (pomoc ke svépomoci). Wüstenrot je osvědčený partner pro soukromé stavební financování a ručí tím stejnou měrou za tradici a inovaci ve stavebním spoření a při bankovních službách. Stavební spořitelna má pevné místo mezi TOP 4 ústavy stavebního spoření v Německu a je třetí největší soukromou stavební spořitelnou. V roce 1999 vznikl sloučením dvou tradičních podniků Wüstenrot a Würtemberské specialista na zabezpečení se sídlem ve Stuttgartu: skupina Wüstenrot&Würtemberská. Tabulka č. 27 – Přehled smluv Počet smluv celkem

2 896 189


72 025 mil. EUR


325 137


10 012 mil. EUR


71

Tabulka č. 28 – Tarifní nabídka stavební spořitelny Tarifní varianta „Tarif B“

B/F

B/FX

B/U

B/R

B/FA

0,5%

0,5%

1%

1%

0,5%


1%

1%

1%

1%

1%

Poplatek za vedení účtu

9,2€

0

9,2€

9,2€

9,2€

5‰

5‰

5‰

6‰

5‰

12

12

12

12

Ano

ano

Ano

ano

ano

10 000€

50 000€

10 000€

10 000€

10 000€

1%

1,5%

Úročení vkladů

Doporučený měs. vklad (z CČ) Min. doba spoření (v měs.) Možnost vypovědět smlouvu1 Minimální cílová částka Bonus za zřeknutí se úvěru Úvěr podmínky Minimální naspořená částka

30%

30%

40%

50%

30%


Zdarma

zdarma

2%

2%

2%

1,6%

2,8%

3,9%

4,9%

3,6%

6‰

6‰

5‰

5‰

6‰

Úroky z úvěru Minimální měs. splátka (z CČ)



Aachener Bausparkasse AG Jako jedna z nejrenomovanějších německých stavebních spořitelen je Aachener stavební spořitelna úspěšně činná v oblasti poskytování finančních služeb od roku 1926. Spolupracuje se známými bankami, pojišťovnami a poskytovateli finančních služeb a stará se tak už desetiletí o optimální péči svých klientů. Tabulka č. 29 – Přehled smluv Počet smluv celkem

239 353


4 100 mil. EUR


29 780


527 mil. EUR


72

Allianz Dresdner Bauspar AG Počátky této stavební spořitelny jsou z prosince 1979 kdy byla založena „mh“ stavební spořitelna. Deset let po založení v roce 1989 se „mh“ stavební spořitelna stává součástí skupiny drážďanské banky, která již měla vlastní stavební spořitelnu s názvem Drážďanská stavební spořitelna a.s. Na jaře 2001 přebrala Allianz Drážďanskou banku. Tím byly bezprostředně dotčeni také oba podniky stavebního spoření. Se zpětnou platností k 1. lednu 2001 se slučují Allianz Bauspar AG und Dresdner Bauspar AG uprostřed roku 2002 na Allianz Dresdner Bauspar AG. Sídlo má v lázních Vilbel (Bad Vilbel) a je dceřiným podnikem drážďanské banky a.s. Tabulka č. 30 – Přehled smluv Počet smluv celkem

835 373


19 444 mil. EUR


80 088


3 016 mil. EUR


Alte Leipziger Bauspar AG Na čele koncernu Alte Leipziger (stará lipská) – Hallesche stojí dva vzájemné spolky, jejichž obchodní politika je ovlivněna orientací na zákazníky a výnos. Oba vzájemné pojišťovací ústavy - Alte Leipziger životní pojištění a Hallesche – nemocenské pojištění – tvoří vzájemný koncern. Oba jsou zároveň mateřskými společnosti v koncernu AL-H, který pod svou střechou značky Alte Leipziger, Hallesche und RECHTSSCHUTZ UNION Tabulka č. 31 – Přehled smluv Počet smluv celkem

187 950


3 407 mil. EUR


28 383


502 mil. EUR


73

Bausparkasse Mainz AG Bausparkasse Mainz AG je jedna z velkých soukromých stavebních spořitelen v Německu. Založena 1930. Tabulka č. 32 – Přehled smluv Počet smluv celkem

212 233


5 504 mil. EUR


30 589


745 mil. EUR


Debeka Bausparkasse AG Skupina Debeka byla založena v roce 1905 a patří se svou rozmanitou nabídkou pojištění a finančních služeb k top ten v oboru pojišťovnictví a stavebního spoření. Stavební spořitelna Debeka byla založena v roce 1974. Od roku 2003 se nechává stavební spořitelna Debeka, jako jedna z prvních stavebních spořitelen, posuzovat ratingovou agenturou. V roce 2008 obdržela – jako v předchozích letech – od agentury Fitch (Londýn/Frankfurt) ohodnocení A a od GBB – ratingové společnosti pro posouzení bonity Köln ohodnocení A+. Tabulka č. 33 – Přehled smluv Počet smluv celkem

835 370


16 849 mil. EUR


88 483


1 482 mil. EUR


Deutsche Bank Bauspar AG Deutsche Bank Bauspar a.s. je dceřinou společností skupiny německých bank. Byla založena dne 13. března 1987 jako dceřiná společnost Deustche bank AG ve Frankfurtu – Bockenheimu.

74


817 095


22 555 mil. EUR


169 031


4 825 mil. EUR


Deutsche Bausparkasse Badenia AG Německá stavební spořitelna Badenia, se sídlem v Karlsruhe, patří ke skupině Generali Deutschland a patří již mnoho let k velkým soukromým stavebním spořitelnám v Německu s více než 75 let trvajícími zkušenostmi v oborech stavební spoření a financování. V kooperaci s německou majetkovou poradnou (DVAG) a Komerční bankou a partnery skupiny Generali Deutschland nabízí svým klientům kompletní poradenství a rozsáhlé zabezpečení. Tabulka č. 35 – Přehled smluv Počet smluv celkem

1 304 747


25 685 mil. EUR


202 492


3 610 mil. EUR


Deutscher Ring Bausparkasse AG Od roku 1985 jsou životní pojišťovna Deutscher Ring a.s. a Věcná pojišťovna Deutscher Ring a.s. spojeny do basilejské skupiny pojišťoven evropského zaměření. Nemocenská pojišťovna Deutscher Ring a.s. tvoří jako rovnoprávný partner koncern s pojišťovacími společnostmi skupiny Signal Iduna. Dále patří k hamburské skupině podniků dceřiná společnost Deutscher Ring stavební spořitelna a.s., Deutscher Ring Financiel Service s.r.o., deutscher PensionsRing a.s. a samostatná Deutscher Ring Unterstützungskasse (podpůrná pokladna) registrované sdružení. Tabulka č. 36 – Přehled smluv Počet smluv celkem

115 587


2 170 mil. EUR


11 356


257 mil. EUR


75

HUK-COBURG-Bausparkasse AG (H-C) K podnikatelské skupině patří pět pojišťoven – jedna z nich je činná výhradně online, dvě životní pojišťovny, dvě nemocenské pojišťovny, jedna stavební spořitelna a jedna servisní společnost. Pojišťovací skupina H-C je velká německá pojišťovna s rozsáhlou nabídkou pojištění a stavebního spoření s více než 8 milióny zákazníky. Na špici skupiny pojišťoven stojí mateřská společnost H-C, která provádí pojišťovací obchody od roku 1933 podle zásady vzájemnosti. Tabulka č. 37 – Přehled smluv Počet smluv celkem

220 682


3 552 mil. EUR


16 847


332 mil. EUR


Quelle Bausparkasse AG Stavební spořitelna Quelle AG je na trhu úspěšně činná již roky. Založena 1990 jako první přímá stavební spořitelna Německa, byla „průkopníkem“ při přímém stavebním financování a internetové nabídce. Se svými zákazníky a zájemci uzavírá většinu obchodů on-line pomocí internetu ( individuální vyúčtování, online ukončení, při financování dokonce online rozhodnutí o půjčce). Stavební spořitelna získala za svůj koncept „Direkt“ elektronického obchodování řadu ocenění. Tabulka č. 38 – Přehled smluv Počet smluv celkem

92 912


2 433 mil. EUR


7 906


221 mil. EUR


Signal Iduna Bauspar AG Stavební spořitelna Signal Iduna je dceřinou společností skupiny Signal Iduna. Sloučením skupiny pojišťoven z Dortmundu a Hamburgské skupiny Iduna Nova vznikla v roce 1999 skupina Signal Iduna: koncern, který patří se spravovaným majetkem více než 30 miliard euro k top 10 německým prvopojistitelům. 76


183 185


3 561 mil. EUR


19 682


433 mil. EUR


Vereinsbank Victoria Bauspar AG Stavební spořitelna Victoria Bauspar byla založena v roce 1928. Akcionáři VVB jsou HVB Group (70%) a ERGO Versicherungsgruppe AG (30%). Tabulka č. 40 – Přehled smluv Počet smluv celkem

499 044


10 370 mil. EUR


54 938


1 131 mil. EUR


Tabulka č. 41 - Celkový přehled Privátních stavebních spořitelen na trhu Celkový počet smluv (v mil. ks)

Celková částka smluv (v mil. EUR)

7

208 031

BHW Bausparkasse

4,2

106 886

Wüestenrot Bausparkasse

2,8

72 025

Deutsche Bausparkasse Badenia

1,3

25 685

Allianz Dresdner Bausparen

0,8

19 444

Debeka Bausparkasse

0,8

16 849

Deutsche Bank Bauspar

0,8

22 555

Vereinsbank Victoria Bauspar

0,4

10 370

Aachener Bausparkasse

0,2

4 100

Huk Coburk Bausparkasse

0,2

3 552

Bausparkasse Mainz

0,2

5 504

Alte Leipziger Bauspar

0,1

3 407

Signal Iduna Bauspar

0,1

3 561

Deutscher Ring Bausparkasse

0,1

2 170

Quelle Bausparkasse

0,1

2 433

Bausparkasse Schwäbisch Hall

Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých Privátních stavebních spořitelen, zpracoval autor práce

77

Graf č. 17 – Tržní podíl jednotlivých Privátních stavebních spořitelen

Podíl jednotlivých privátních spořitelen na trhu 1% 1%

1% 1% 1% 0%

2%

Schwäbisch Hall BHW Bausparkasse

0%

4%

Wüestenrot Deutsche Bausparkasse Badenia

3%

Allianz Dresdner Bausparen Debeka Bausparkasse

4%

Deutsche Bank Bauspar

42%

5%

Vereinsbank Victoria Bauspar Aachener Bausparkasse Huk Coburk Bausparkasse Bausparkasse Mainz Alte Leipziger Bauspar Signal Iduna Bauspar

14%

Deutscher Ring Bausparkasse Quelle Bausparkasse

21% Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých Privátních stavebních spořitelen, zpracoval autor práce

4.3 Porovnání vybraných ukazatelů stavebních spořitelen v Německu Následující tabulka porovnává celkové počty smluv o celkovém objemu finančních prostředků k 31.12.2008 a počty nově uzavřených smluv roce 2008 rovněž s celkovým objemem finančních prostředků s rozdělením na Privátní a Zemské stavební spořitelny.

78

Tabulka č. 42 – Celkový přehled smluv, rozdělení podle LBS a Privátních SS, stav k 31.12.2008 Smlouvy o SS

Privátní spořitelny

Zemské spořitelny

Celkem

Celkový počet ( v ks.)

19,5 mil.

11 mil.

30,5 mil.

Celková částka smluv (v EUR)

498 mld.

256 mld.

754 mld.

Nové smlouvy 2008 (v ks.)

2,4 mil.

1,5 mil.

3,9 mil.

Celková částka nových smluv v r 2008 (v EUR)

63 mld.

36 mld.

99 mld.

Zdroj: výroční zprávy Privátních a Zemských stavebních spořitelen, zpracoval autor práce

Graf č. 18 – Tržní podíly LBS a Privátních SS

Rozdělení trhu - Privátní a Zemské stavební spořiteleny

34%

Privátní stavební spořitelny

66%

Zemské stavební spořitelny


Předchozí tabulka a graf ukazují rozdělení německého trhu stavebního spoření mezi obě skupiny stavebních spořitelen a potvrzují již dlouholetý stav, kdy Privátní stavební spořitelny ovládají trh stavebního spoření přibližně z 2/3. Zemské stavební spořitelny ovládají trh z 1/3. Toto rozdělení je způsobeno i tím, že Zemské stavební spořitelny si navzájem nekonkurují a nemají na rozdíl od Privátních stavebních spořitelen celorepublikovou působnost. 79

Porovnání vybraných ukazatelů třech největších stavebních spořitelen z každé skupiny Vzhledem k vysokému počtu stavebních spořitelen na německém trhu budou v následujícím porovnání, porovnávány pouze tři největší stavební spořitelny z každé skupiny stavebních spořitelen. Z Privátních stavebních spořitelen: Bausparkasse Schwäbisch Hall AG, BHW Bausparkasse AG a Wüstenrot Bausparkasse AG. Ze Zemských stavebních spořitelen: Westdeustche LBS, Bayerische LBS a LBS BadenWürttemberg. Následující graf ukazuje postavení šesti vybraných stavebních spořitelen na německém trhu k 31.12.2008 Graf č. 19 – Celkové počty smluv o stavební spoření – vybrané stavební spořitelny

Počty smluv vybraných stavebních spořitelen (v mil. ks.)

8 7 Schw. Hall

6 5 4

LBS

BHW

PBS

3 Wüst. 2 West 1

Bayern

BadenWürtt.

0


80

Z předchozího grafu vyplývá, že největší postavení na trhu z každé skupiny stavebních spořitelen mají stavební spořitelny Schwäbisch Hall AG s celkovým počtem 7 milionů smluv o celkovém objemu vkladů 208 031 milionu euro a Westdeutsche LBS s celkovým počtem smluv 2,6 milionu o celkovém objemu vkladů 59 921 milonu eur. Dvojkou na německém trhu jsou stavební spořitelny BHW Bausparkasse AG s celkovým počtem smluv 4,2 milionu o celkovém objemu vkladů 106 886 milionu euro a Bayerische LBS s počtem smluv 2,1 milionu o celkovém objemu vkladů 52 700 milionu euro. Třetí dvě největší stavební spořitelny jsou Wüstenrot stavební spořitelna s celkovým počtem 2,9 milionu smluv o celkovém objemu 72 025 milionu euro a LBS Baden-Württemberg s celkovým počtem smluv 1,67 milionu o celkovém objemu vkladů 44 550 milionu euro. I přes porovnání pouze třech největších stavebních spořitelen z každé skupiny graf potvrzuje 2/3 podíl Privátních stavebních spořitelen. Dalším ukazatelem, který hodnotí stav německého trhu v roce 2008 je počet nově uzavřených smluv. Graf č. 20 – Celkové počty nově uzavřených smluv – vybrané stavební spořitelny

Počty nově uzavřených smluv v roce 2008

1200000 Schw. Hall

1000000 800000

LBS

600000

PBS 400000 200000

BHW

West

Wüst. Bayern

0

BadenWürtt.


81

Z předchozího grafu vyplývá, že postavení spořitelen v počtu nově uzavřených smluv v roce 2008 má naprosto stejné pořadí jako pořadí stavebních spořitelen v celkovém počtu smluv. První místo obsadily Schwäbisch Hall AG s celkovým počtem 1 109 576 nových smluv o celkovém objemu vkladů 32 020 milionu euro a Westdeutsche LBS s celkovým počtem smluv 434 406 o celkovém objemu vkladů 9 730 milionu euro. I v počtu nově uzavřených smluv v roce 2008 jsou na druhém místě stavební spořitelny BHW Bausparkasse AG s celkovým počtem smluv 456 522 o celkovém objemu vkladů 12.374 milionu euro a Bayerische LBS s počtem smluv 271 322 o celkovém objemu vkladů 7.260 milionu euro. Třetí dvě nejúspěšnější stavební spořitelny jsou Wüstenrot stavební spořitelna s celkovým počtem 325 137 smluv o celkovém objemu 10 012 milionu euro a LBS Baden-Württemberg s celkovým počtem smluv 223 658 o celkovém objemu vkladů 6 240 milionu euro. Svůj 2/3 podíl Privátních stavebních spořitelen je patrný i v počtu nově uzavřených smluv v roce 2008.

82

5 Vzájemné porovnání trhů obou zemí Oba trhy jsou naprosto rozdílné. Velikost trhu počet obyvatel a absolutní čísla ukazují většinou ve prospěch německého trhu. Tabulka č. 43 - Srovnání základních tržních podmínek obou trhu k 31.12.2008

ČR

SRN

Počet obyvatel

10 474 600

82 062 200

Rozloha v km2

78 866

357 114

355 319 CZK

34 100 USD

6%

7,4%

6,3%

3,1%

HDP na 1 obyvatele Nezaměstnanost Inflace

Zdroj: Český statistický úřad a Eurostat, tabulka autor práce

4.1 Porovnání trhů stavebního spoření podle počtu obyvatel Tabulka č. 44 - Srovnání stavebního spoření obou zemí k 31.12.2008 ČR

SRN

Počet stavebních spořitelen

5

25

Počet nabízených tarifů

Cca 15

Cca 150

Celkový počet smluv

5,07 mil.

30,5 mil.

Zdroj: předchozí výsledky

Dle údajů z Českého statistického úřadu žije v České republice 10 474 600 obyvatel. Počet uzavřených smluv o stavebním spoření byl ke konci roku 5,07 milionu. Z uvedených údajů a grafu vyplývá, že smlouvu o stavebním spoření má uzavřenou 48% obyvatel České republiky.

83

Graf č. 21 – Podíl obyvatel v ČR s uzavřenou smlouvou o stavebním spoření k 31.12.2008

Česká republika

48% 52%

Lidé s uzavřenýn stavebním spořením Lidé bez smlouvy o stavebním spoření

Zdroj: Tabulka č. 43 a 44, graf autor práce

V Německu žije dle statistiky Eurostatu 82 062 200 obyvatel. Ke konci roku 2008 uvádějí stavební spořitelny 30,5 milionu uzavřených smluv o stavebním spoření. Z uvedených údajů vyplývá, že smlouvu o stavebním spoření má uzavřenou 37% obyvatel Německa. Graf č. 22. – podíl obyvatel v Německu s uzavřenou sml. o stavebním spoření k 31.12.2008

SRN

37%

63%

Zdroj: Tabulka č. 43 a 44, graf autor práce

84

Lidé s uzavřenýn stavebním spořením Lidé bez smlouvy o stavebním spoření

Z porovnání dvou předchozích grafů vyplývá, že trh v české republice vykazuje v tomto směru lepší výsledky něž trh v Německu, který svojí nabídkou stavebních spořitelen, počtu spořících tarifů a dlouholeté historie daleko předčí nabídku spořitelen na trhu v české republice. Tento fakt je způsoben tím, že Německo má jeden z nejrozvinutějších finančních trhů, který disponuje velkým počtem finančních produktů pro možnosti bytové výstavby.

4.2 Porovnání trhů podle podmínek stavebního spoření Tabulka č. 45 - Porovnání podmínek stavebního spoření

Úroky z vkladů Poplatek za uzavření smlouvy z CČ Poplatek za vedení účtu za rok Úroky z úvěru Poplatek za poskytnutí úvěru z celkové částky Minimální cílová částka

Státní podpora z ročně naspořené částky Minimální doba spoření pro poskytnutí státní podpory

ČR

SRN

1% - 2,1%

0,5% - 3%

1%

1% - 1,6%

250 Kč – 300 CZK

0 – 9,2 EUR ( 246,90 CZK)1

3% - 5%

1,6% - 5,25%

0 – 0,3 %

0 – 2%

20 000 CZK

5 000 EUR (134 150 CZK) 8,8% max. 520 EUR (13 951,60

15% - max. 3 000 CZK

CZK) jednotlivci a 1024EUR (27473,90 CZK) manželské páry

6 let

7 let

omezeno věkem 16ti let a Omezení státní podpory

NE

příjmy (jednotlivci/manželské páry)

Podpora od zaměstnavatele

NE

1

9% max. 470EUR (omezena příjmy)

pro přepočet na českou korunu byl použit kurs ČNB z 31.5.2008 ve výši 26,83 CZK/EUR Zdroj: předchozí části diplomové práce

85

Z předchozího porovnání celkových podmínek stavebního spoření nelze dospět k jednoznačnému výroku, který trh nabízí lepší podmínky. Z hlediska úročení je výhodnější trh německý. Poplatek za uzavření smlouvy v Německu může přesáhnout i nad 1%. V poplatcích za vedení účtu je německý trh výhodnější, protože většina stavebních spořitelen nabízí vedení účtu zdarma. Poplatky za poskytnutí úvěru v Německu rovněž u většiny tarifů nejsou, ale pokud ano, jsou výrazně větší než v ČR. Státní podpora je v ČR poskytována bez omezení, ale z finančního hlediska je menší než Německu. Podpora v Německu je sice omezená věkem a příjmy, které jsou rozdělené podle jednotlivců a manželských párů, ale možnosti podpor stavebního spoření jsou oproti ČR větší.

4.3 Porovnání trhů podle počtu smluv Tabulka č. 46 – Porovnání celkového počtu uzavřených smluv (v mil. ks 2003-2008)

2003

2004

2005

2006

2007

2008

ČR

6,3

5,9

5,6

5,3

5,1

5

SRN

33

33,1

32,7

31,9

31,1

30,5

Zdroj: Výroční zprávy českých a německých stavebních spořitelen, tabulka autor práce

Graf č. 23 – Porovnání celkového počtu smluv stavebních spořitelen v ČR a v Německu

Celkové počty smluv (v mil. ks) 35 33

30

32,7

33,1

31,9

31,1

30,5

25 20

ČR SRN

15 10 5

6,3

5,9

5,6

0 2003

2004

2005

5,3 2006

5,1 2007

5 2008

Zdroj: Výroční zprávy českých a německých stavebních spořitelen, graf autor práce

86

V celkovém počtu smluv vykazuje český trh od roku 2003, kdy počet smluv byl na rekordní výši 6,3 milionu díky velkému počtu nově uzavřených smluv před novelou zákona, klesající tendenci. Rozdíl mezi lety 2004 a 2008 je necelý milion smluv a velké obavy o ztrátě zájmu o stavební spoření se tak nenaplnily. Rok 2008 skončil s počtem mírně nad pět milionu smluv. Německý trh má ve sledovaném období rovněž klesající tendenci, ale až od roku 2005, protože změny v podpoře stavebního spoření neměly takový vliv na extrémní navyšování počtu smluv v roce 2003. V roce 2008 se počet smluv o stavebním spoření zastavil na čísle 30,5 milionu smluv. Tabulka č. 47 – Porovnání celkového počtu nově uzavřených smluv (v mil. ks 2003-2008)

2003

2004

2005

2006

2007

2008

ČR

2,1

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

SRN

4,7

4

3,7

3,5

3,1

3,9

Zdroj: Výroční zprávy českých a německých stavebních spořitelen, tabulka autor práce

Graf č. 24 – Porovnání celkového počtu nově uzavřených smluv stavebních spořitelen v ČR a v Německu

Počty nově uzavřených smluv (v mil. ks) 5 4,5

4,7

4 4

3,5

3,9

3,7

3,5

3

3,1

2,5 2

ČR SRN

2,1

1,5 1 0,5 0 2003

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: Výroční zprávy českých a německých stavebních spořitelen, graf autor práce

87

V počtech nově uzavřených smluv zaznamenal český trh poměrně razantní propad a to mezi roky 2003 a 2004, kdy se na poslední chvíli snažily stavební spořitelny uzavřít co nejvíce smluv o stavebním spoření ještě za podmínek před schválením novely zákona o stavebním spoření a státní podpoře. Ke konci roku 2003 si uzavřelo stavební spoření velké procento klientů, kteří nebyli rozhodnuti a nebo se nechali přesvědčit na základě předkládaných nevýhod z hlediska omezení statní podpory. Celkový počet nových smluv v roce 2003 byl 2,1 milionu, což je proti roku 2002 (1,2 milionu nových smluv) 0,9 milionu více. Od roku 2004 se počet nových smluv neustále zvyšuje, avšak dosáhnout hodnoty roku 2003, kdy bylo uzavřeno 2,1 milionu nových smluv, bude obtížné. Německý trh byl na změny v podpoře stavebního spoření méně náchylnější. V roce 2003 bylo uzavřeno 4,7 milionu nových smluv, což je o 1,2 milionu smluv více než v roce 2002 (3,5 milionu). Rozdíl jednoho milionu smluv na velkém německém trhu není tak markantní jako na trhu českém. Následný vývoj počtu nově uzavíraných smluv má však opačnou tendenci a počty nových smluv se každým rokem snižovaly. Úspěšný pro počet nových smluv byl až rok 2008, kdy bylo uzavřeno 3,9 milionu nových smluv.

88

6 Odhad budoucího vývoje Předpovědět další vývoj v jakékoliv oblasti je vždy dosti složité. Budoucnost totiž může ovlivnit řada faktorů a jejich nejrůznějších kombinace. V případě stavebního spoření jsou ve hře vlivy politické, ekonomické, demografické i mnohé další, a to na národní, evropské i globální úrovni. Způsob, jak spolehlivě zjistit co bude za rok, za pět nebo třeba za deset let, neexistuje. Celkově záleží na hospodářské situaci státu a na budoucím vývoji české a německé ekonomiky. Dnes se celý svět nevyskytuje v příliš příznivém období a celosvětová hospodářská krize bude mít dopad i na tento sektor ekonomiky. Česká ekonomika v roce 2009 nezažívá příznivé období. Veřejný dluh dosáhl jednoho bilionu korun, ekonomický růst se zastavil, nezaměstnanost roste a hospodářská krize, která postihla nejvíce průmyslovou výrobu se projevuje i na ostatních subjektech jako na trhu s realitami a bytové výstavbě. Všechna tato negativa se odrazí i na trhu stavebního spoření. Již první čtvrtletí tohoto roku vykazuje stavební spoření pokles. Celkový počet smluv se snížil o 103 tisíc na celkových necelých 5 milionů smluv (z 5,1 milionů z konce roku 2008). Následný vývoj odhaduji podobně a dle mého názoru, pokud by se počet smluv podařilo udržet na počtu pěti milionů, bylo by to považováno za úspěch. V úvěrové oblasti se nárůst počtu poskytnutých úvěrů zvýšil pouze o 0,1% (z 971 tisíc na 972 tisíc). Tempo nárůstu celkového počtu úvěrů se tak v letošním roce oproti minulým letům snížilo. K dalšímu vývoji v oblasti úvěrů ze stavebního spoření lze snad jen odhadnout setrvalý nebo mírně rostoucí stav, než je tomu v tomto roce. Zadlužení domácností se neustále zvyšuje a procento těch, kteří mají problémy splácet svoje závazky se zvyšuje. Již dnes můžeme slyšet o připravených opatřeních ze strany bank a spořitelen v podobě zvýšení úrokových sazeb a větší náročnosti na zajištění úvěrů. Úvěry se stanou dražší a nebudou tak pro každého dosažitelné. Toto opatření postihne nejenom fyzické osoby ale i developery, kteří bez finančních prostředků od finančních ústavů nebudou moci realizovat svoje projekty. Zájem o byty jistě bude, ale vzhledem k již zmíněné změně v podmínkách pro získání úvěru může být jejich získání méně dostupné. Jednou z možných podpor zájmu o stavební spoření je využití úvěru ze stavebního spoření na studia, kterým se zabývá poslanecká sněmovna. Stavební spořitelny tento krok vítají, neboť by to podpořilo jejich obchody.

89

Z dosavadního vývoje i informací lze především usuzovat, že zlaté časy stavebního spoření se jen tak nevrátí. Stále není ukončena diskuse o tom, zda státní podpora stavebního spoření není i po svém snížení v roce 2004 stále příliš vysoká a zda by se tedy neměla dále omezit, protože podpora není vždy využita pro bytové účely. Jednou z možností je i využití německého modelu v podobě poskytování státní podpory pouze těm klientům, kteří nepřesáhnou určitou příjmovou hranici. V tomto směru přitom lze očekávat v nejlepším případě zachování stávajících podmínek. Stavební spoření si za dobu své působnosti v České republice, ale i v ostatních evropských zemích vybudovalo jistou pozici na finančním trhu, a to zejména pro svoji bezpečnost, která je dána tím, že na financování úvěrů na bytové potřeby používají stavební spořitelny vklady svých klientů, kteří jsou ve fázi spoření. Stavební spoření je ze svého systému nezávislé na akciových trzích a jako finanční produkt by neměl být ovlivněn finanční krizí. Z již zmíněným omezením na realitním trhu a bytové výstavby lze však předpokládat, že než zájem o spoření bude převažovat zájem o úvěry ze stavebního spoření na financování potřeb bydlení. Stavební spoření je v Německu stále atraktivní což dokazuje i 3,9 milionu nově uzavřených smluv v roce 2008. Německá vláda již zvažuje první kroky k určitému omezení stavebního spoření. Výnosy ze stavebního spoření a úvěry by měly být používány jenom pro „účely bydlení“ stanovené zákonem. Jak se však bude použití vkladů a úvěrů kontrolovat je zatím předmětem diskuse, neboť tato kontrola se ukazuje jako velmi složitá a může být spojena s určitou finanční náročností. Jednou z možností je, že vklad, který byl po sedmi letech po uzavření smlouvy volně k dispozici každému klientovi se bude týkat pouze mladých lidí do 25 let. Ti by mohli využívat i nadále peníze včetně státní podpory na libovolný účel.

90

Vzhledem k velkému počtu klientů, kteří mají uzavřenou smlouvu o stavebním spoření ať už v České republice nebo v Německu není rozhodnutí a snížení státní podpory nebo jiném omezení stavebního spoření vnímáno veřejností pozitivně. Pokud by stát úplně zrušil státní podporu stavebního spoření, mohlo by to znamenat krach celého systému stavebního spoření. Do budoucna můžeme jistě předpokládat určité zněny v podpoře stavebního spoření, ale doufejme, že nebudou jenom omezující jako tomu bylo při novele zákona o stavebním spoření v roce 2003. Pokud se změnou podpory stavebního spoření bude spojena i nějaká kompenzace například v podobě zvýhodněných úvěrů pro mladistvé, pro rodiny s dětmi nebo pro studenty bude přijmutí nových podmínek určitě pozitivnější.

91

Závěr Cílem této práce bylo porovnat trh stavebního spoření v České republice a v Německu. Německý trh s bohatou historií a obrovským časovým náskokem s trhem českým, který je jeden z nejmladších v této oblasti. Český trh se dočkal významné změny, a to v podobě snížení počtu stavebních spořitelen. Od roku 1993 trh se stabilním pořadím českých spořitelen, se spojením Hypo stavební spořitelny a Raiffeisen stavební spořitelny, změnila třetí příčka v obsazení trhu. Raiffeisen stavební spořitelna tak vytlačila Modrou pyramidu stavební spořitelnu na čtvrté místo. Německý trh v tomto směru vykazuje častější změny, zejména na poli Zemských stavebních spořitelen, kde docházelo ke sloučení dvou spořitelen častěji. Privátní spořitelny si svůj stálý počet udržují, pouze dochází ke změnám vlastnickým. Od roku 2003, kdy v ČR počet smluv o stavebním spoření dosáhl rekordní částky 6,1 milionu, se od následujícího roku 2004 až do roku 2008 každoročně projevuje úbytek celkového počtu smluv, a to i přes to, že je vykazován každoroční nárůst nově uzavřených smluv. Podobná situace je i na trhu v Německu. Reakce na novelu zákona o stavebním spoření nebyla v takové míře jako v ČR a úbytek celkového počtu smluv začal až od roku 2005, a to až do součastného roku 2008. S počty nově uzavřených smluv je to v Německu opačně, od roku 2004 až do 2007 počty nově uzavřených smluv klesají. Výjimku pouze potvrdil rok 2008, kdy došlo ke zvratu a počet nově uzavřených smluv dosáhl hodnoty 3,9 milionů smluv. Český i německý trh je poznamenán celkovou hospodářskou recesí a rozhodnutí pro úvěr ze stavebního spoření bude ze stran klientů stále váhavější. Německý trh vykazuje značnou rozmanitost na poli stavebních spořitelen a v počtu nabízených spořících tarifů a úvěrů. Orientace v počtu dvaceti pěti stavebních spořitelen a cca 150 spořících tarifů a variant je pro nezkušeného klienta velice složité a mnohdy se neobejde bez pomoci finančního poradce. Český trh stavebního spoření je mnohem přehlednější a výběr z nabídky pěti stavebních spořitelen a porovnání jednotlivých tarifů je jednoduší i pro méně zkušené klienty.

V porovnání tarifů jednotlivých stavebních

spořitelen lze pozorovat značnou podobnost na obou trzích. Možnosti financování na českém trhu nejsou zastoupeny tak jako na trhu německém a v porovnání počtu obyvatel, kteří mají uzavřenou smlouvu o stavebním spoření, je na tom česká republika lépe.

92

Jednoznačný výrok o tom v které zemi je stavební spoření výhodnější, nelze z předchozího porovnání v této práci konstatovat. Trh stavebních spořitelen v obou zemích lze označit za stabilní. To dokazuje i to, že se zatím žádná stavební spořitelna nedostala do finančních problémů.

93

Seznam použité literatury [1.]

Archiv stavebního spoření [online]. 2007 [cit.2009-03-04] Dostupný z WWW:

[2.]

Asociace českých stavebních spořitelen [online]. 2009 [cit. 2009-03-26]. Dostupný z WWW: .

[3.]

Asociace českých stavebních spořitelen [online]. 2009 [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW:

[4.]

CETL, Igor. Analýza a porovnání stavebního spoření v ČR a SRN, diplomová práce 2006

[5.]

DOUCHA, Rudolf. Stavební spoření : výhody a rizika. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1995. 95 s. ISBN 80-7169-182-8.

[6.]

DOUCHA, Rudolf. Stavební spoření. 2., aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2000. 89 s. Poradce. ISBN 80-7169-894-6.

[7.]

Historie stavebního spoření [online]. 2009 [cit. 2009-03-26]. Dostupný z WWW:

[8.]

LUKÁŠ, Vojtěch - KIELAR, Petr. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 1. Praha : Ekopress, 2007. 84 s. ISBN 978-80-86929-30-9 (brož.).

[9.]

MFČR [online] 2008. [cit.2009-04-09] Dostupný z WWW:

[10.]

PRČÍK, T. Stavební spoření v kostce 1. vyd. Brno: ERA, 2002 124 s. ISBN 8086517-29-2

[11.]

SYROVÝ, P. Financování vlastního bydlení 4. přepracované vyd. Praha: GRADA, 2005 124 s. ISBN 80-247-1097-8

[12.]

SYROVÝ, Petr - NOVOTNÝ, Martin. Osobní a rodinné finance. 1. vyd. Praha : Grada, 2003. 171 s. Finance. ISBN 80-247-0478-1 (brož.).

[13.]

Verlag Dashöfer, Hypotéky a stavební spoření 1. vyd. Praha 2002, 24 s. ISBN 8086229-54

[14.]

VICHNAROVÁ, Lenka - NOVÁKOVÁ, Jolana. Financování bydlení. 1. vyd. Brno: ERA, 2007. v, 90 s. Stavíme. ISBN 978-80-7366-079-6 (brož.).

94

[15.]

Vývoj stavebního spoření [online] 2008 [cit.2009-03-04] Dostupný z WWW:

Zákony Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Ostatní www zdroje Českomoravská stavební spořitelna [online] © 2009. Dostupné na http://www.cmss.cz/ Stavební spořitelna České spořitelny [online] © 2009. Dostupné na http://www.burinka.cz/ Raiffeisen stavební spořitelna [online] © 2009. Dostupné na http://www.rsts.cz/ Ministerstvo financí ČR [online] © 2009. Dostupné na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/stavebni_sporeni.html Modrá pyramida stavební spořitelna [online] © 2009. Dostupné na http://www.modrapyramida.cz/ Wüstenrot stavební spořitelna [online] © 2009. Dostupné na http://www.wuestenrot.cz/ Sdružení Privátních německých stavebních spořitelen [online] © 2009. Dostupné na http://www.bausparkassen.de/ Sdružení Zemských německých stavebních spořitelen [online] © 2009. Dostupné na http://www.lbs.de/ Ostatní zdroje Výroční zprávy českých a německých stavebních spořitelen z let 1997 – 2008 Výroční zprávy Asociace českých stavebních spořitelen z let 2003 – 2008 Všeobecné obchodní podmínky MPSS Všeobecné úvěrové podmínky SSČS

95

Seznam tabulek, grafů a schémat Tabulka č. 1 – Přehled stavebních spořitelen Tabulka č. 2 – Vývoj počtů úvěrů Tabulka č. 3 – Přehled tarifů ČMSS Tabulka č. 4 – Přehled tarifů SSČS Tabulka č. 5 – Přehled tarifů RSTS Tabulka č. 6 – Přehled tarifů MPSS Tabulka č. 7 – Přehled tarifů Wüstenrot Tabulka č. 8 – Celkový přehled stavebních spořitelen na trhu v Německu Tabulka č. 9 – Přehled smluv Tabulka č. 10 – Nabízené Tarify LBS West Tabulka č. 11 – Přehled smluv Tabulka č. 12 – Nabízené Tarify LBS Bayern Tabulka č. 13 – Přehled smluv Tabulka č. 14 – Nabízené Tarify LBS Baden-Württemberg Tabulka č. 15 – Přehled smluv Tabulka č. 16 – Přehled smluv Tabulka č. 17 – Přehled smluv Tabulka č. 18 – Přehled smluv Tabulka č. 19 – Přehled smluv Tabulka č. 20 – Přehled smluv Tabulka č. 21 – Přehled smluv Tabulka č. 22 – Celkový přehled LBS na trhu Tabulka č. 23 – Přehled smluv Tabulka č. 24 – Tarifní nabídka stavební spořitelny Tabulka č. 25 – Přehled smluv Tabulka č. 26 – Tarifní nabídka stavební spořitelny Tabulka č. 27 – Přehled smluv Tabulka č. 28 – Tarifní nabídka stavební spořitelny Tabulka č. 29 – Přehled smluv Tabulka č. 30 – Přehled smluv Tabulka č. 31 – Přehled smluv Tabulka č. 32 – Přehled smluv 96

Tabulka č. 33 – Přehled smluv Tabulka č. 34 – Přehled smluv Tabulka č. 35 – Přehled smluv Tabulka č. 36 – Přehled smluv Tabulka č. 37 – Přehled smluv Tabulka č. 38 – Přehled smluv Tabulka č. 39 – Přehled smluv Tabulka č. 40 – Přehled smluv Tabulka č. 41 – Celkový přehled Privátních stavebních spořitelen na trhu Tabulka č. 42 – Celkový přehled smluv, rozdělení podle LBS a Privátních SS, stav k 31.12.2008 Tabulka č. 43 – Srovnání základních tržních podmínek obou trhu k 31.12.2008 Tabulka č. 44 – Srovnání stavebního spoření obou zemí k 31.12.2008 Tabulka č. 45 – Porovnání podmínek stavebního spoření Tabulka č. 46 – Porovnání celkového počtu uzavřených smluv (v mil. ks 2003-2008) Tabulka č. 47 – Porovnání celkového počtu nově uzavřených smluv (v mil. ks 2003-2008) Graf č. 1 – Vývoj počtu nově uzavřených smluv Graf č. 2 – Vývoj průměrné cílové částky u nově uzavřených smluv o stavebním spoření Graf č. 3 – Podíl akcionářů v ČMSS Graf č. 4 – Podíl akcionářů ve SSČS Graf č. 5 – Podíl akcionářů v RSTS Graf č. 6 – Podíl akcionářů v MPSS Graf č. 7 – Podíl akcionářů Wüstenrot stavební spořitelny Graf č. 8 – Celkové počty smluv stavebních spořitelen na českém trhu Graf č. 9 – Celkový podíl na trhu podle celkového počtu smluv Graf č. 10 – Objem vkladů klientů stavebních spořitelen Graf č. 11 – Počty nově uzavřených smluv v roce 2008 Graf č. 12 – Celkový počet platných úvěrových smluv v roce 2008 Graf č. 13 – Celkový objem úvěrů Graf č. 14 – Vývoj celkového počtu smluv Privátních stavebních spořitelen Graf č. 15 – Vývoj celkového počtu smluv Zemských stavebních spořitelen Graf č. 16 – Tržní podíl jednotlivých LBS Graf č. 17 – Tržní podíl jednotlivých Privátních stavebních spořitelen 97

Graf č. 18 – Tržní podíly LBS a Privátních SS Graf č. 19 – Celkové počty smluv o stavební spoření – vybrané stavební spořitelny Graf č. 20 – Celkové počty nově uzavřených smluv – vybrané stavební spořitelny Graf č. 21 – Podíl obyvatel v ČR s uzavřenou smlouvou o stavebním spoření k 31.12.2008 Graf č. 22 – podíl obyvatel v Německu s uzavřenou sml. o stavebním spoření k 31.12.2008 Graf č. 23 – Porovnání celkového počtu smluv stavebních spořitelen v ČR a v Německu Graf č. 24 – Porovnání celkového počtu nově uzavřených smluv stavebních spořitelen v ČR a v Německu Schéma č. 1 – Složení cílové částky Schéma č. 2 – Spoření a úvěr Schéma č. 3 – Překlenovací úvěr

Seznam zkratek a symbolů AG

Aktiengesellschaft, akciová společnost

AČSS

Asociace českých stavebních spořitelen

Apod.

a podobně

A.s.

akciová společnost

Atd.

a tak dále

CČ

cílová částka

CZK

koruna česká

Č.

číslo

ČMSS

Českomoravská stavební spořitelna

ČNB

Česká národní banka

ČSOB

Československá obchodní banka

ČR

Česká republika

DPH

Daň z přidané hodnoty

EU

Evropská unie

EUR

euro

GmbH

s.r.o.

HDP

hrubý domácí produkt

IČ

identifikační číslo 98

Kč

koruna česká

KS

kusy(ů)

LBS

Zemské stavební spořitelna(y)

Max.

maximální(ě)

MF ČR

Ministerstvo financí České republiky

Min.

minimální(ě)

Mil.

Milion(y)

Mld.

Miliarda(y)

MPSS

Modrá pyramida stavební spořitelna

Např.

například

p.a.

per anun, ročně

PBS

Privátní stavební spořitelna(y)

Resp.

respektive

RSTS

Reiffaisen stavební spořitelna

Sb.

sbírka

SBD

svaz bytového družstva

SML.

smlouva(y)

SS

stavební spoření

SSČS

Stavební spořitelna České spořitelny

Tab.

tabulka

Tis.

Tisíc

Tj.

to je

Tzn.

to znamená

USD

americký dolar

www

world wide web

Symboly %

procento

‰

promile

§

paragraf

€

euro

99

Porovnání trhu stavebního spoření v ČR a v Německu

Recommend Documents