POJISTN OBZOR OBSAH RO»NÕK LXXVII CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN› OBZOR 2 2000 RO»NÕK LXXVII

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. RedakËnÌ rada: Ing. Petr Bl·ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Ing. Milan Dubsk˝, Ing. VladimÌr HavlÌËek, RNDr. Marcela Havlov·, PhDr. Jan K·brt, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Hana MatÏjËkov·, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), Ing. Milan Odehnal, KvÏtoslava Voglov·, Ing. Miluöe Zemanov· äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 (02) 2487 5629, 2487 5613 (02) 2487 5625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: »eskÈ tisk·rny s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: A.L.L. PRODUCTION (soukrom· distribuËnÌ firma), PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: (02) 683 21 50, fax: (02) 684 77 31. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1. VyplÚte, prosÌm, h˘lkov˝m pÌsmem sloûenky typu ÑCì. Do kolonky Ñzpr·va pro p¯Ìjemceì napiöte: Pojistn˝ obzor. P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice poölou sloûenkou typu ÑCì zvolenou Ë·stku p¯edplatnÈho, zv˝öenou o 10 Sk, na bankovnÌ p¯evod do »R, na adresu soukromÈ firmy: L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: (07) 4445 3711. Fax: (07) 4437 3311. Do kolonky Ñzpr·va pro p¯Ìjemceì rovnÏû napiöte: Pojistn˝ obzor. Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. © »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 15 KË (17 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 17. 1. 2000 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

2

OBSAH Pozn·mky k pr·vnÌm aspekt˘m telefonickÈho uzavÌr·nÌ smluv (doc. JUDr. Josef Fiala, CSc.) ............................................................................................. 3 TelepojiötÏnÌ (Ing. VladimÌr ObuökeviË) ................................................................................. 4 Pr·vo na podporu elektronickÈho podnik·nÌ (Ing. ZbynÏk Loebl) ..................................... 6 Stav a v˝znam obchodov·nÌ p¯es internet v pojiöùovnictvÌ (Marie Kov·rnov·) ............... 7 Evropsk· smÏrnice o elektronick˝ch podpisech a dalöÌ p¯ipravovanÈ n·vrhy (Ko) ........ 9 CertifikaËnÌ institut »AP (Ing. Miroslav Urban) ................................................................ 10 Z·nik pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla a souvisejÌcÌ povinnosti (JUDr. Pavel Buöta) ........................................................................................................... 11 Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ........................................................ 12 VyuûitÌ simulace p¯i ¯ÌzenÌ rizik neûivotnÌho pojiötÏnÌ ñ I. Ë·st (Mgr. Ing. V·clav Novotn˝, RNDr. Ji¯Ì Weinberger, CSc.) ................................................. 13 InformaËnÌ spoleËnost a rizika ve finanËnictvÌ roku 2000 (doc. RNDr. V·clav Sedl·Ëek, CSc.) .................................................................................. 16 »esk· kancel·¯ pojistitel˘ ................................................................................................... 16 Pozv·nka na semin·¯ ........................................................................................................... 16 Kdo je kdo v »eskÈ asociaci pojiöùoven ............................................................................. 17 Ad Na anketnÌ ot·zky odpovÌdajÌ p¯edstavitelÈ pojiöùoven (Pojistn˝ obzor Ë. 1/2000) ... 18 Telegraficky (Eva Trojanov·) ............................................................................................... 18 Moje pojiöùovna aneb v krajinÏ Ark·dskÈ (Zeno Kapr·l) ................................................ 19

CONTENTS Notes on the legal aspects of contracts concluded by telephone (doc. JUDr. Josef Fiala, CSc.) Teleinsurance (Ing. VladimÌr ObuökeviË) The right to support for electronic business (Ing. ZbynÏk Loebl) State and significance of insurance business on the Internet (arranged by Marie Kov·rnov·) EU directive on electronic signatures and other proposals in preparation (Ko) »AP Certification Institute (Ing. Miroslav Urban) Expiry of MTPL insurance and duties connected therewith (JUDr. Pavel Buöta) From new legal provisions (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) Using simulation when managing risks in non†life insurance (Mgr. Ing. V·clav Novotn˝, RNDr. Ji¯Ì Weinberger, CSc.) Knowledge society and financial industry risks in 2000 (doc. RNDr. V·clav Sedl·Ëek, CSc.) Czech Insurersí Bureau (contact) Who is who in the Czech Insurance Association On the article ÑInsurance companiesí representatives answer poll questionsì (Pojistn˝ obzor no. 1/2000) By telegraph (Eva Trojanov·) My insurance company or in the Arcadian country (Zeno Kapr·l)

CALLING TO YOUR ATTENTION This issue of Pojistn˝ obzor offers several articles dealing with the application of new communication technologies to the insurance business. Notes on the legal aspects of contracts concluded by telephone discusses the legal problems entailed by the use of modern means of communication between parties to a contract (inception, validity). A section of the Civil Code is cited, which defines acceptance as the manifestation of will being at the disposal of the other party. Yet the legislation of the Czech Republic takes little into account the opportunities created by new technologies, for another section of the Civil Code requires insurance contracts to be drawn up in writing, unless this is expressly waived in the insurance terms and conditions or, as the case may be, in a legal prescription. While respecting the conservative terms of the law, it is necessary to make good use of those instruments that it does provide. POJISTNÝ OBZOR • 2/2000

Motto: Pan Bell by se divil a sta¯Ì ÿÌmanÈ s nÌm.

K

onstruktÈra prvnÌho pouûitelnÈho telefonu A. G. Bella jistÏ nenapadlo, ûe po nÏjak˝ch 130 letech se tento p¯Ìstroj stane vhodn˝m prost¯edkem p¯i uzavÌr·nÌ pojistn˝ch smluv, prost¯edkem vyuûiteln˝m pro z·mÏr jednotliv˝ch pojistitel˘ zÌskat maxim·lnÌ poËet pojistnÌk˘ v tzv. povinnÈm ruËenÌ. Avöak ani vÏhlasnÌ ¯ÌmötÌ pr·vnÌci propracov·vajÌcÌ jednotlivÈ podoby negociaËnÌho procesu si objektivnÏ nemohli p¯edstavit vyuûitÌ technick˝ch prost¯edk˘ v jednotliv˝ch etap·ch uzavÌr·nÌ smluv. NicmÈnÏ i v tÈto oblasti platÌ d·vn· zkuöenost: Kdo jen chvÌli st·l, jiû stojÌ opod·l.

r˘zn˝ch technick˝ch prost¯edk˘ do sfÈry adres·ta. Tzv. teorie dojitÌ vyjad¯uje konstrukci, dle nÌû je adresovan˝ pr·vnÌ ˙kon perfektnÌ ve chvÌli, kdy projev v˘le dojde adres·tovi. Tento okamûik nast·v·, jakmile se projev v˘le dostane do jeho dispozice, tj. jakmile adres·t nabude konkrÈtnÌ moûnost poznat obsah projevu a tak zÌskat prostor pro zaujetÌ stanoviska k nÏmu. Podle tÈto teorie nenÌ proto nezbytnÈ, aby nap¯. listina byla doruËena do rukou adres·ta, ale postaËuje, ûe se dostane do sfÈry jeho dispozice (nap¯. uloûenÌm v domovnÌ schr·nce, avöak takÈ dojitÌm do e-mailovÈ schr·nky poËÌtaËe, kter˝ je v danÈ chvÌli vypnut˝). Tuto teorii akceptuje i obË. z·konÌk v ß 45 odst. 1, podle nÏhoû

Pozn·mky k pr·vnÌm aspekt˘m telefonickÈho uzavÌr·nÌ smluv doc. JUDr. Josef Fiala, CSc., Pr·vnick· fakulta MU Brno EkonomickÈ integraËnÌ trendy, spoleËnÏ s bou¯liv˝m rozvinutÌm modernÌch telekomunikaËnÌch prost¯edk˘, vytv·¯ejÌ ûivnou p˘du pro rozvoj nov˝ch forem a zp˘sob˘ uzavÌr·nÌ smluv, souhrnnÏ oznaËovan˝ch jako distanËnÌ smlouvy. Jsou pro nÏ uûÌv·na r˘zn· pojmenov·nÌ, nap¯. ponÏkud nep¯esn˝ Ëesk˝ termÌn Ñsmlouvy na d·lkuì, v anglickÈ podobÏ Ñdistance contractì, Ëi ponÏkud ˙ËelovÏjöÌ ÑVertrag im Fernabsatzì v nÏmËinÏ. DistanËnÌ smlouvy p¯itom nejsou samostatn˝m smluvnÌm typem, vyjad¯ujÌ pouze situaci, kdy smluvnÌ strany nejednajÌ na stejnÈm mÌstÏ a ve stejnÈm Ëase, ale jejich vz·jemnÏ adresovanÈ projevy v˘le (tj. oferta a akceptace) jsou transportov·ny prost¯ednictvÌm POJISTNÝ OBZOR • 2/2000

p˘sobÌ projev v˘le v˘Ëi nep¯ÌtomnÈ osobÏ od okamûiku, kdy jÌ dojde (citovanÈ ustanovenÌ je vpravdÏ nadËasovÈ a je p¯Ìmo aplikovatelnÈ na distanËnÌ smlouvy). Je t¯eba opÏtovnÏ p¯ipomenout, ûe distanËnÌ smlouvy nep¯edstavujÌ specifick˝ smluvnÌ typ, jde p¯i nich pouze o posouzenÌ jednotliv˝ch f·zÌ smluvnÌho procesu, kdyû okolnost, ûe smluvnÌ strany p¯i nÏm nejednajÌ Ñz oËÌ do oËÌì ovlivÚuje nÏkterÈ aspekty smluv, zejmÈna urËenÌ okamûiku vzniku smlouvy. V z·sadÏ lze ¯Ìci, ûe oznaËenÌ nÏkter˝ch smluv jako smluv distanËnÌch vyjad¯uje zp˘sob jedn·nÌ smluvnÌch stran. To poslÈze znamen·, ûe lze na d·lku uzavÌrat jak˝koliv smluvnÌ typ, jakoukoliv

dohodu (kdyû smlouva a dohoda jsou synonymick˝mi pojmy), z öiröÌho pohledu to platÌ pro jak˝koliv pr·vnÌ ˙kon (vyjma tÏch, kdy pr·vnÌ ¯·d reguluje specifick· pravidla, srov. proces uzavÌr·nÌ manûelstvÌ). Na druhÈ stranÏ vöak takÈ platÌ Ñnihil novi sub soleì. Smlouvy na d·lku se uzavÌrajÌ minim·lnÏ t¯etÌ tisÌciletÌ, jen jim nebyla vÏnov·na takov· pozornost, jak v dneönÌ dobÏ. PoslovÈ, poslÈze institucionalizovan· poöta, dopravovali a dopravujÌ projevy v˘le smluvnÌch stran na st·le vÏtöÌ vzd·lenosti. SouËasnost je specifick· p¯edevöÌm tÌm, ûe rozvoj techniky umoûnil vyuûitÌ takov˝ch prost¯edk˘, kterÈ p¯enos dat nep¯edstavitelnÏ zrychlujÌ, a tak umoûÚujÌ i rychlejöÌ a bezprost¯ednÏjöÌ reakci na n·vrhy druhÈ strany, souËasnÏ vöak vyûadujÌ i preciznÏjöÌ pouûitÌ vyjad¯ovacÌch prost¯edk˘, neboù n·prava vadnÈho projevu v˘le jiû m˘ûe b˝t problematick· (srov. moûnosti zruöenÌ, resp. odvol·nÌ oferty nebo akceptace). Kaûd˝ z technick˝ch prost¯edk˘ vyuûit˝ch k p¯enosu dat m· svoje specifika vypl˝vajÌcÌ z jeho konstrukËnÌch vlastnostÌ, kterÈ mohou vyvolat jistÈ defekty spoleËensk˝ch vztah˘, a proto je nezbytn· jejich pr·vnÌ ˙prava. V obecnÈ rovinÏ jde nap¯. o regulaci zp˘sobu a rozsahu nabÌdky, zejmÈna vylouËenÌm urËitÈho druhu zboûÌ (nap¯. tab·ku a lihovin), nezbytnost zajiötÏnÌ ochrany nÏkter˝ch subjekt˘ (p¯edevöÌm spot¯ebitel˘) a pr˘kaznost pr·vnÌch ˙kon˘. Svoje specifika m· i uzavÌr·nÌ smluv po telefonu, p¯esnÏji s vyuûitÌm telefonie, tj. sdÏlov·nÌ zvukov˝ch sign·l˘ el. cestou souhrnem za¯ÌzenÌ umoûÚujÌcÌch telefonickÈ dorozumÏnÌ. Povaha telefonnÌho spojenÌ vyluËuje pÌsemnou formu smlouvy. P¯i uzavÌr·nÌ pojistn˝ch smluv je proto namÌstÏ respektovat ustanovenÌ ß 791 odst. 1 obË. z·konÌku a pro p¯Ìpad z·mÏru smÏ¯ujÌcÌho k vyuûitÌ telefonnÌho spojenÌ p¯i uzavÌr·nÌ smluv musÌ tento zp˘sob b˝t zakotven v pojistn˝ch podmÌnk·ch, p¯Ìp. by mohl b˝t i v z·konÏ. PotÌûe m˘ûe vyvol·vat identifikace jednajÌcÌ osoby, jakoû i obsah sjednanÈ smlouvy, kter˝ n·slednÏ v˝razn˝m zp˘sobem formuje obsah pr·vnÌho vztahu, tj. pr·va a povinnosti. Z·znam hlasu na trval˝ch mÈdiÌch (nap¯. magnetofonovÈ kazetÏ) nedovoluje p¯esnou identifikaci volajÌcÌ osoby (podle souËasnÈ soudnÌ praxe

nelze ani z·znam telefonnÌho hovoru uskuteËnÏnÈho bez souhlasu volajÌcÌ osoby pouûÌt jako d˘kaznÌ prost¯edek). To vede k ˙vah·m o nejr˘znÏjöÌch zp˘sobech potvrzenÌ smlouvy, nap¯. i stanovenÌm, ûe smlouva je uzav¯ena, kdyû z·kaznÌk obdrûÌ od podnikatele elektronick˝mi prost¯edky potvrzenÌ p¯Ìjmu jeho akceptace a stvrdÌ p¯ijetÌ potvrzenÌ p¯Ìjmu. De lege lata tento postup nem· re·ln˝ z·klad, lze o nÏm pouze uvaûovat de lege ferenda. Ovöem i souËasn˝ stav umoûÚuje zv˝öenÌ ochrany jednajÌcÌch, a to s vyuûitÌm rozdÌl˘ mezi volnÌmi a re·ln˝mi pr·vnÌmi ˙kony, podle toho, zda k jejich podstatÏ pat¯Ì jen projev v˘le anebo vedle toho i urËitÈ faktickÈ (re·lnÈ) chov·nÌ. V ¯adÏ p¯Ìpad˘, nap¯. i v pojistn˝ch podmÌnk·ch, lze stanovit, ûe pojistn· smlouva je uzav¯ena aû ˙hradou pojistnÈho, p˘jde tedy o smlouvu re·lnou. NicmÈnÏ z˘st·v· zachov·na povinnost pojistitele vydat pojistnÌkovi pojistku, jako pÌsemnÈ potvrzenÌ o uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy, kter· je souËasnÏ i d˘kazem rozsahu pr·v a povinnostÌ ˙ËastnÌk˘ pr·vnÌho vztahu. UzavÌr·nÌ smlouvy po telefonu je pouh˝m zp˘sobem uzav¯enÌ smlouvy. Jakmile dojde ke smluvnÌmu konsenzu, smlouva vznikla, nastupujÌ jejÌ obligaËnÌ ˙Ëinky (nebyla-li dohodnuta odkl·dacÌ podmÌnka nebo stanovenÌ doby) spoËÌvajÌcÌ ve vzniku pr·vnÌho vztahu (obdobnÈ platÌ o zmÏnÏ nebo z·niku pr·vnÌho vztahu). DalöÌ osud tohoto pr·vnÌho vztahu je jiû tradiËnÌ, skuteËnost, ûe smlouva, jako pr·vnÌ d˘vod jeho existence, byla uzav¯ena prost¯ednictvÌm telefonu, jiû pozbyla svÈho v˝znamu. Byla-li smlouva uzav¯ena, jsou zp˘soby jejÌho uzav¯enÌ naprosto srovnatelnÈ (byù s p¯Ìpadn˝mi budoucÌmi obtÌûemi spojen˝mi s d˘kazem existence urËit˝ch skuteËnostÌ). To platÌ jak pro zp˘soby z·niku pr·vnÌho vztahu, nap¯. p¯i splnÏnÌ povinnosti vydat kvitanci, tak pro odpovÏdnost za poruöenÌ povinnostÌ apod. Pr·vnÌ ¯·d »R zatÌm nereaguje dostateËn˝m zp˘sobem na rozvoj telekomunikaËnÌch technologiÌ (na rozdÌl od zemÌ EU). Jde vöak nepochybnÏ o zcela nov˝ fenomÈn, jehoû uplatnÏnÌ nelze zabr·nit (bylo by vöak poöetilÈ se mu br·nit). Z tohoto d˘vodu je vöak t¯eba vyuûÌt st·vajÌcÌch pr·vnÌch instrument˘, s d˘razem na ty, kterÈ umoûÚujÌ p¯Ìsluön· specifika n·leûit˝m zp˘sobem reflektovat.

3

T

ento Ël·nek poskytuje p¯ehled o v˝voji prodeje obËansk˝ch pojiötÏnÌ pomocÌ telefonu na britskÈm trhu, zab˝v· se podmÌnkami, kterÈ umoûnily rozvoj ÑtelepojiötÏnÌì, zp˘soby jak˝mi dok·zaly nÏkterÈ spoleËnosti tÏchto podmÌnek vyuûÌt a reakcÌ pojistnÈho trhu. V neposlednÌ ¯adÏ se zmiÚujÌ z·kladnÌ p¯edpoklady pro vybudov·nÌ ˙spÏönÈho centra ÑtelepojiötÏnÌì a prognÛza v˝voje tohoto prodejnÌho kan·lu. l V˝voj britskÈho trhu

PoË·tkem osmdes·t˝ch let britsk˝ trh zaznamenal velkÈ zmÏny v pojiötÏnÌ osob. Mnoho let si z·-

dÏ kaûdÈho rizika a nabÌzet tak z·kaznÌk˘m vûdy nejniûöÌ cenu. Jednostrann· orientace na cenu byla velmi rychle p¯enesena i na klienty, kte¯Ì ji zaËali povaûovat za nejd˘leûitÏjöÌ faktor p¯i v˝bÏru pojistnÈho krytÌ a pojistitele. Uveden· strategie se vöak zcela jednoznaËnÏ obr·tila proti pojiöùovacÌm maklÈ¯˘m, neboù nov˝ distribuËnÌ systÈm, tj. prodej pojiötÏnÌ po telefonu, byl schopen pracovat s v˝raznÏ niûöÌmi n·klady neû samotnÌ maklÈ¯i, a tedy nabÌdnout i niûöÌ ceny. PrvnÌ specializovanÌ ÑtelepojistitelÈì se inspirovali st·le samoz¯ejmÏjöÌm a bÏûnÏjöÌm pouûÌv·nÌm telefonu k n·kupu spot¯ebnÌho zboûÌ a objedn·v·nÌ nejr˘znÏj-

se zaËaly objevovat ve vöech mÈdiÌch. ZejmÈna reklama v novin·ch se uk·zala jako velmi ˙spÏön·, p¯estoûe jejÌ princip byl v podstatÏ jednoduch˝: ÑZavolejte n·m a uöet¯Ìte penÌzeì ñ tedy p¯esnÏ to, co z·kaznÌci chtÏli slyöet. Radik·lnÌ zjednoduöenÌ procesu uzavÌr·nÌ pojistn˝ch smluv, p¯Ìslib nÌzk˝ch cen a agresivnÌ p¯Ìstup p¯i zÌsk·v·nÌ klient˘ znamenal obrovskÈ zmÏny na pojistnÈm trhu. NeoËek·vanÏ velkÈ mnoûstvÌ klient˘ si zvolilo telefon jako nejjednoduööÌ a nejv˝hodnÏjöÌ prost¯edek pro sjedn·nÌ pojistn˝ch smluv. ⁄spÏch byl jeötÏ zv˝raznÏn naprost˝m podcenÏnÌm celÈ situace tradiËnÌm pojistn˝m trhem. Panovalo totiû p¯e-

jiötÏnÌì se tÈû uk·zaly jako lepöÌ, neû p¯i tradiËnÌch postupech, neboù informace zÌskanÈ po telefonu byly kvalitnÏjöÌ a proces p¯ijÌm·nÌ rizika do pojiötÏnÌ byl tedy mnohem p¯esnÏjöÌ. V situaci, kdy jiû ˙spÏch ÑtelepojiötÏnÌì nebylo moûno popÌrat, tradiËnÌ trh samoz¯ejmÏ zareagoval, akceptoval nepochybnÈ v˝hody prodeje pojiötÏnÌ po telefonu a zaËal metody velmi ˙spÏön˝ch specializovan˝ch Ñtelepojistitel˘ì kopÌrovat. VÏtöina velk˝ch pojiöùoven zaloûila dce¯inÈ spoleËnosti vÏnujÌcÌ se p¯ÌmÈmu pojiötÏnÌ po telefonu, coû bylo zpoË·tku velmi kriticky vnÌm·no tradiËnÌmi pojiöùovacÌmi maklÈ¯i.

svÏdËenÌ, ûe rozvoj prodeje pojiötÏnÌ po telefonu je pouze p¯echodn· z·leûitost, kter· velice rychle skonËÌ v okamûiku, kdy specializovanÌ ÑtelepojistitelÈì zaznamenajÌ ztr·ty. P¯edpokl·dalo se totiû, ûe v˝raznÈ zhoröenÌ ökodnÌch pr˘bÏh˘ je nevyhnutelnÈ, neboù s pomocÌ telefonu si nenÌ moûno ovÏ¯ovat pravdivost ˙daj˘. MaklÈ¯i se tÈû domnÌvali, ûe klienti nebudou spokojeni s tÌmto neosobnÌm zp˘sobem prodeje. Situace se vöak vyvÌjela zcela opaËn˝m smÏrem. ÑTelepojistitelÈì byli schopni nabÌdnout sv˝m z·kaznÌk˘m prvot¯ÌdnÌ sluûby, a ti proto tomuto prodejnÌmu kan·lu z˘st·vali vÏrni. V˝sledky Ñtelepo-

V˝znamnÌ pojiöùovacÌ maklÈ¯i pak p¯iöli se svojÌ vlastnÌ podobou ÑtelepojiötÏnÌì, tj. s maklÈ¯sk˝mi sluûbami po telefonu. Tato nejnovÏjöÌ koncepce prodeje pojiötÏnÌ se nynÌ na britskÈm trhu ukazuje jako st·le ˙spÏönÏjöÌ, i kdyû samoz¯ejmÏ v˝voj nenÌ tak dramatick˝, jako p¯i vstupu prvnÌch Ñtelepojistitel˘ì na trh. MaklÈ¯skÈ sluûby prodeje pojiötÏnÌ po telefonu v sobÏ totiû spojujÌ v˝hody p¯ÌmÈho ÑtelepojiötÏnÌì s moûn˝m v˝bÏrem mezi nÏkolika pojistiteli, kter˝ tradiËnÏ nabÌzejÌ nez·vislÌ pojiöùovacÌ maklÈ¯i. Porovn·nÌ nabÌdek nÏkolika pojistitel˘ umoûÚuje ÑtelemaklÈ¯˘mì nabÌdnout klient˘m ty nejv˝hodnÏjöÌ ceny,

TelepojiötÏnÌ

Ing. VladimÌr ObuökeviË, Heath (CZ), a. s. kaznÌci stÏûovali, ûe nemajÌ p¯Ìliönou d˘vÏru v drobnÈ lok·lnÌ pojiöùovacÌ maklÈ¯e zprost¯edkov·vajÌcÌ obËansk· pojiötÏnÌ a ûe sluûby poskytovanÈ tÏmito maklÈ¯i majÌ nÌzkou ˙roveÚ. Bylo to obdobÌ, ve kterÈm tito tzv. drobnÌ lok·lnÌ maklÈ¯i ovl·dali tÈmÏ¯ 90 % trhu s obËansk˝mi pojiötÏnÌmi, jako je pojiötÏnÌ dom·cnostÌ nebo pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel. Tento naprost˝ nedostatek d˘vÏry potom otev¯el moûnosti pro novÈ zp˘soby prodeje. Ve stejnÈm obdobÌ, tedy poË·tkem osmdes·t˝ch let, zaËali maklÈ¯i ve vÏtöÌ mÌ¯e pouûÌvat modernÌ informaËnÌ technologie a poËÌtaËovÈ systÈmy. To jim umoûnilo porovn·vat ceny ¯ady pojistitel˘ v p¯Ìpa-

4

öÌch sluûeb a poda¯ilo se jim beze zbytku vyuûÌt nabÌzenÈ p¯Ìleûitosti. Zaloûen· telefonnÌ centra byla schopna obslouûit obrovskÈ mnoûstvÌ klient˘, p¯iËemû n·klady byly ve srovn·nÌ s pojistn˝mi maklÈ¯i a tradiËnÌm pojistn˝m trhem minim·lnÌ. To umoûnilo dalöÌ snÌûenÌ cen produkt˘ nabÌzen˝ch Ñtelepojistiteliì za situace, kdy klienti byli za velkÈho p¯ispÏnÌ pojistn˝ch maklÈ¯˘ jednoznaËnÏ orientov·ni na nÌzkÈ ceny pojiötÏnÌ. Je zde tÈû nutno poznamenat, ûe kladn· odezva trhu na tento nov˝ prodejnÌ kan·l p¯edËila veöker· oËek·v·nÌ. Velkou z·sluhu m˘ûeme nepochybnÏ p¯ipsat i rozs·hl˝m reklamnÌm kampanÌm, kterÈ

POJISTNÝ OBZOR • 2/2000

coû je st·le velmi v˝znamn˝ prvek p¯i rozhodov·nÌ o v˝bÏru pojistnÈho krytÌ. MaklÈ¯ prodeje pojiötÏnÌ po telefonu tedy spojuje to nejlepöÌ z obou oblastÌ, tj. modernÌ a efektivnÌ kontakt se z·kaznÌky a ceny, kterÈ mohou b˝t niûöÌ neû u jednotlivÈho pojistitele. l KlÌËovÈ faktory ˙spÏchu

Z popsanÈho v˝voje na britskÈm trhu si je samoz¯ejmÏ moûnÈ vzÌt pouËenÌ a tyto zkuöenosti mohou bezesporu pomoci pojistitel˘m na trzÌch, kde prodej pojiötÏnÌ pomocÌ telefonu je st·le spÌöe v zaË·tcÌch. KlÌËovÈ faktory ˙spÏchu jsou stejnÈ pro Ñtelepojistiteleì i ÑtelemaklÈ¯eì.

poskytovan· Ñtelepojistiteliì. Jist˝mi kruhy oËek·van˝ ne˙spÏch ÑtelepojiötÏnÌì se nedostavil zejmÈna proto, ûe pojistitelÈ poskytli sv˝m z·kaznÌk˘m prvot¯ÌdnÌ sluûby a ti tedy nemÏli d˘vod vracet se k tradiËnÌm zp˘sob˘m prodeje. Kontrola n·klad˘ V˝hodou ÑtelepojiötÏnÌì oproti jin˝m prodejnÌm kan·l˘m jsou niûöÌ n·klady, a tedy i moûnÈ niûöÌ ceny pojiötÏnÌ. ÿÌzenÌ a pl·nov·nÌ veöker˝ch n·klad˘ m· proto prvo¯adou d˘leûitost. CenovÏ nejn·roËnÏjöÌ jsou tradiËnÏ reklamnÌ a marketingovÈ kampanÏ. PoËet vol·nÌ, resp. zv˝öenÌ poËtu vol·nÌ do telefonnÌho centra je vöak vel-

Ñtelepojistiteliì. Moûnost umÌstÏnÌ rizika u vÏtöÌho poËtu pojistitel˘ se pak jednoznaËnÏ projevila jako v˝hoda. Na z·kladÏ zkuöenosti s ÑMotor Insurance Service Centreì byla v roce 1995 zaloûena spoleËnosti ÑPremium Searchì, kter· p¯ijÌmala riziko na vlastnÌ vrub, a byla tedy Ñtelepojistitelemì. Tato spoleËnost zÌsk·vala svÈ klienty v˝hradnÏ prost¯ednictvÌm reklamnÌch kampanÌ v n·rodnÌch mÈdiÌch, tj. v televizi a v tisku. ⁄spÏch byl aû neoËek·vanÏ velk˝, do roku 1997 bylo zÌsk·no p¯es 200 000 klient˘. SpoleËnost ÑPremium Searchì byla na konci roku 1998 prod·na jednomu z nejvÏtöÌch britsk˝ch pojistitel˘ a tÌmto zp˘sobem byl umoûnÏn jejÌ dalöÌ rozvoj, neboù Heath Group je pojistn˝ maklÈ¯ a nikoli pojistitel. Ve stejnÈ dobÏ byl opÏt obnoven provoz centra ÑtelemaklÈ¯stvÌì, nynÌ pod n·zvem ÑKey Connectì, kterÈ se vöak v souËasnÈ dobÏ vÌce zamÏ¯uje na prodej cÌlov˝m skupin·m klient˘, neû na p¯Ìmou reklamu v mÈdiÌch. RozöÌ¯ena byla tÈû nabÌdka pojistn˝ch produkt˘, kter· nynÌ zahrnuje pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel, pojiötÏnÌ dom·cnostÌ, cestovnÌ pojiötÏnÌ, pojiötÏnÌ dom·cÌch zvÌ¯at a dalöÌ produkty. l Spolupr·ce s partnery

Znalost z·kaznÌk˘ a jejich pot¯eb Za jeden z nejd˘leûitÏjöÌch moment˘ m˘ûeme oznaËit znalost z·kaznÌk˘ a preferencÌ jejich chov·nÌ. Rychl˝ rozvoj ÑtelepojiötÏnÌì na britskÈm trhu byl nepochybnÏ pozitivnÏ ovlivnÏn tÌm, ûe klient˘m nov˝ prodejnÌ kan·l p¯inesl to, co v danÈm okamûiku chtÏli, tj. nÌzkÈ ceny, a umoûnil jim vyhnout se jedn·nÌ s lok·lnÌmi maklÈ¯i, jimû p¯Ìliö ned˘vÏ¯ovali. KvalitnÌ produkty a sluûby DalöÌm d˘leûit˝m faktorem je nepochybnÏ struktura a kvalita pojistn˝ch produkt˘, kterÈ jsou prost¯ednictvÌm telefonu nabÌzeny, a v˘bec celkov· kvalita sluûeb POJISTNÝ OBZOR • 2/2000

mi jednoduch˝m a ˙Ëinn˝m mÏ¯Ìtkem jejich efektivity. l Zkuöenosti Heath Group

SpoleËnost Heath Group zaloûila svÈ prvnÌ telefonnÌ centrum v roce 1990 v situaci, kdy ÑtelepojistitelÈì zaËÌnali dominovat trhu obËansk˝ch pojiötÏnÌ. CÌlem ÑMotor Insurance Service Centreì bylo spojit kvalitnÌ sluûby ÑtelepojiötÏnÌì s tradiËnÌmi hodnotami nabÌzen˝mi nez·visl˝m maklÈ¯em. SpoleËnost Heath Group tak zaËala jako jedna z prvnÌch nabÌzet sluûby ÑtelemaklÈ¯eì. SpoleËnost Heath Group se dok·zala ˙spÏönÏ vypo¯·dat s problÈmem kontroly n·klad˘ a jejich snÌûenÌ na ˙roveÚ srovnatelnou s

Heath Group nabÌzÌ sv˝m partner˘m zkuöenosti a odbornÈ znalosti v tÈto specializovanÈ oblasti ÑtelepojiötÏnÌì. DÌky zkuöenostem s provozem t¯Ì telefonnÌch center m˘ûe pomoci p¯ipravit ˙spÏönou marketingovou strategii. Tato nemusÌ b˝t omezena pouze na p¯ÌmÈ reklamnÌ kampanÏ, ale m˘ûe zahrnovat i sofistikovanÏjöÌ, a v neposlednÌ ¯adÏ tÈû levnÏjöÌ, oslovenÌ cÌlov˝ch skupin klient˘. StejnÏ tak je moûno pomoci p¯i sestavov·nÌ informaËnÌho a telefonnÌho systÈmu a samoz¯ejmÏ tÈû p¯i ökolenÌ a vzdÏl·v·nÌ zamÏstnanc˘. l SouËasn· rizika

Heath Group pom·h· sv˝m partner˘m centra ÑtelepojiötÏnÌì nejen zaloûit, ale tÈû je udrûet dlouhodobÏ ˙spÏön·. OpÏt je zde moûno vyuûÌt jistÈho p¯edstihu ve v˝voji ÑtelepojiötÏnÌì na britskÈm trhu, kde jiû v souËasnÈ dobÏ ÑtelemaklÈ¯iì Ëi ÑtelepojistitelÈì musÌ Ëelit

silnÈmu konkurenËnÌmu tlaku, kter˝ je vytv·¯en za p¯ispÏnÌ spoleËnostÌ, kterÈ vstoupily na trh ÑtelepojiötÏnÌì pozdÏji, s cÌlem rychle zÌskat v˝znamn˝ podÌl. Jejich cesta byla mnohem jednoduööÌ, neboù mohli kopÌrovat ˙spÏönÈ postupy prvnÌch Ñtelepojistitel˘ì a mohli zÌskat zamÏstnance s pat¯iËn˝mi zkuöenostmi. Vzr˘stajÌcÌ konkurence vöak vede zejmÈna ke snÌûenÌ n·vratnosti prost¯edk˘ vynaloûen˝ch na marketing a reklamu, neboù mÈdia jsou inzercÌ ÑtelepojiötÏnÌì p¯Ìmo zaplavena. D˘sledek je z¯ejm˝. VyööÌ n·klady znamenajÌ tlak na vyööÌ ceny, a trh ÑtelepojiötÏnÌì tak vlastnÏ p¯ich·zÌ o svou nejvÏtöÌ marketingovou zbraÚ. DalöÌm problÈmem je tÈû vÏrnost z·kaznÌk˘. Klienti, kterÈ Ñtelepojistitelì Ëi ÑtelemaklÈ¯ì zÌskal na z·kladÏ nabÌdky nÌzkÈ ceny, jsou samoz¯ejmÏ kdykoliv p¯ipraveni p¯ejÌt ke konkurenci, kter· je levnÏjöÌ. Obranou proti tomuto v˝voji je zvyöov·nÌ kvality sluûeb a snaha omezit jednostrannou orientaci klient˘ na cenu pojiötÏnÌ. l Budoucnost

StejnÏ tak, jako v p¯ÌpadÏ vyuûitÌ telefonu k n·kupu nejr˘znÏjöÌho zboûÌ, sluûeb a poslÈze i pojiötÏnÌ, je moûno s n·stupem nov˝ch technologiÌ zaznamenat zmÏny v chov·nÌ z·kaznÌk˘. Situace je vöak dnes jin· v tom, ûe pojistn˝ trh v û·dnÈm p¯ÌpadÏ nepodceÚuje novÏ se objevujÌcÌ kan·ly prodeje a vÏnuje jim pat¯iËnou pozornost. Z hlediska blÌzkÈ budoucnosti se jako nejperspektivnÏjöÌ nov˝ kan·l prodeje pojiötÏnÌ jevÌ internet a p¯ÌpadnÏ digit·lnÌ televize. NeoËek·v· se vöak, ûe prodej pojiötÏnÌ nap¯Ìklad pomocÌ internetu by do budoucna p¯evl·dl, ale spÌöe se p¯edpokl·d· spoleËn· existence a propojenÌ nov˝ch technologiÌ s existujÌcÌmi postupy. SouËasnÌ pojistitelÈ musÌ b˝t schopni nabÌdnout sv˝m klient˘m öirokou paletu prodejnÌch kan·l˘. Aù jiû bude budoucnost jak·koliv, vûdy je t¯eba pozornÏ sledovat trendy ve v˝voji trhu a existujÌcÌ konkurenËnÌ tlaky, rozpoznat souËasnÈ i budoucÌ p¯Ìleûitosti a rizikovÈ faktory a b˝t p¯ipraven rychle reagovat na neoËek·vanÈ zmÏny.

5

E

lektronick˝ obchod b˝v· v »eskÈ republice povaûov·n za velmi v˝znamn˝ fenomÈn budoucnosti. ZatÌm je u n·s vöak p¯ekvapivÏ m·lo osob, kterÈ jsou do elektronickÈho obchodu nebo elektronickÈho podnik·nÌ nÏjak zapojeni, a jeötÏ mÈnÏ je tÏch, kterÈ sledujÌ v˝voj jeho pravidel a pr·vnÌch ˙prav v mezin·rodnÌm mÏ¯Ìtku. DomnÌv·m se, ûe elektronick˝ obchod p¯edstavuje novou technologickou revoluci srovnatelnou s pr˘myslovou revolucÌ 19. stoletÌ, kter· v n·sledujÌcÌch letech zmÏnÌ nejen zp˘sob vedenÌ obchodu, obvykl˝ charakter a standardnÌ struktury obchodnÌch transakcÌ, ale takÈ ûivot n·s vöech.

formÏ. Tato podle mÈho n·zoru z·kladnÌ tendence elektronickÈho podnik·nÌ ovlivÚuje, byù u n·s zatÌm jen potenci·lnÏ, vöechny sfÈry obchodnÌch ËinnostÌ. D˘leûit˝m n·strojem pro rozvoj a regulaci elektronickÈho obchodu je pr·vo. Na pr·vnÌm r·mci z·leûÌ, zda nov· technologie internetu bude moci vyuûÌt veöker˝ sv˘j potenci·l, a v jak˝ch smÏrech Ëi oblastech bude dalöÌ v˝voj technologie usmÏrnÏn st·tnÌ regulacÌ. Pr·vo bude takÈ jeden z faktor˘, kterÈ ovlivnÌ ˙spÏch danÈ zemÏ, resp. podnikatel˘ v danÈ zemi, v celosvÏtovÈ hospod·¯skÈ soutÏûi. V »eskÈ republice jsme bohuûel po dlouhou dobu nebyli svÏdky

Pr·vo na podporu elektronickÈho podnik·nÌ Ing. ZbynÏk Loebl, CEAG Praha Co je hlavnÌ revoluËnÌ zmÏnou, kter· je vlastnÌ elektronickÈmu obchodu? VÏtöina ze souËasn˝ch informaËnÌch technologiÌ je zn·m· jiû ¯adu let nebo desetiletÌ, a metody elektronickÈho obchodu se svou podstatou p¯Ìliö neliöÌ od obchodnÌch metod, jak je lidÈ znajÌ po staletÌ. MyslÌm si, ûe novÈ jsou glob·lnÌ a masovÈ p¯Ìleûitosti vyuûitÌ informaËnÌ technologie, vzniklÈ zejmÈna dÌky rozvoji internetu. TendencÌ doprov·zejÌcÌ elektronickÈ podnik·nÌ je dematerializace obchodu, a to jak po form·lnÌ str·nce (smlouvy, formy st·tnÌ regulace aj.), tak po str·nce obsahovÈ, spoËÌvajÌcÌ v nar˘stajÌcÌm podÌlu obchodnÌch artikl˘, zboûÌ Ëi sluûeb, v dematerializovanÈ, digit·lnÌ Ëi elektronickÈ

6

nÏjak˝ch legislativnÌch iniciativ upravujÌcÌch ot·zky spojenÈ s elektronick˝m podnik·nÌm. NicmÈnÏ, v roce 1999 bylo zpracov·no nÏkolik v˝znamn˝ch n·vrh˘ nov˝ch z·kon˘, kterÈ by mÏly b˝t z·kladnÌmi stavebnÌmi kameny budoucÌho ËeskÈho pr·vnÌho r·mce elektronickÈho obchodu. Zd· se, ûe tyto z·konnÈ n·vrhy by mohly nab˝t ˙Ëinnosti v pr˘bÏhu roku 2000. MyslÌm si, ûe je vhodnÈ se tÏmito n·vrhy zab˝vat i z ÑptaËÌ perspektivyì, srovn·vat je nejen navz·jem, ale i s legislativou v mezin·rodnÌm mÏ¯Ìtku, zejmÈna evropskÈm. DomnÌv·m se, ûe mezi z·kladnÌ kameny budoucÌho pr·va elektronickÈho obchodu v »eskÈ republice pat¯Ì n·sledujÌcÌ oblasti:

n Pr·vnÌ ˙prava domÈnov˝ch

jmen a regulace internetu V souËasnÈ dobÏ se, pokud je mi zn·mo, nep¯ipravuje û·dn· pr·vnÌ ˙prava zvl·ötnÌ ochrany domÈnov˝ch jmen ani procesu jejich registrace. RovnÏû tak st·tnÌ z·sahy do internetu jsou minim·lnÌ. To je podle mÈho n·zoru v souladu s trendem v demokratick˝ch zemÌch. Je lepöÌ tento v˝znamn˝ nov˝ jev nejprve sledovat a pozn·vat a teprve potom tvo¯it pr·vnÌ ˙pravu, respektive st·tnÌ regulaci. Z mezin·rodnÌho pohledu je, myslÌm, nejv˝znamnÏjöÌ proces utv·¯enÌ a Ëinnost organizace s n·zvem ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers), samoregulaËnÌ organizace internetovÈho pr˘myslu, odpovÏdn· za utv·¯enÌ systÈmu regulace a spr·vy domÈnov˝ch jmen ve svÏtÏ. MyslÌm si, ûe je velmi dobrÈ, ûe v »eskÈ republice existuje samoregulaËnÌ obdoba ICANN ve formÏ sdruûenÌ NIC.CZ, zastupujÌcÌ tuzemskÈ firmy, kterÈ poskytujÌ p¯Ìstup k internetu. n Pr·vnÌ ˙prava elektronickÈho

podpisu a certifikaËnÌch autorit V souËasnÈ dobÏ m· Parlament »R projedn·vat poslaneck˝ n·vrh z·kona o elektronickÈm podpisu. P¯Ìpravu tohoto z·konnÈho n·vrhu iniciovalo sdruûenÌ SPIS (SdruûenÌ pro informaËnÌ spoleËnost), zastupujÌcÌ v˝znamnÈ tuzemskÈ spoleËnosti podnikajÌcÌ v oblasti informaËnÌch technologiÌ. Pro mezin·rodnÌ srovn·nÌ je podle mÈho n·zoru nejd˘leûitÏjöÌ n·vrh Direktivy EU o spoleËnÈm pr·vnÌm r·mci pro elektronickÈ podpisy (O.J. C325/5), kter· by mÏla b˝t p¯ijata v roce 2000. V ¯adÏ st·t˘ EU, jakoû i v dalöÌch vyspÏl˝ch st·tech svÏta, jiû byly z·kony o elektronick˝ch podpisech p¯ijaty. n Pr·vnÌ ˙prava ochrany

osobnÌch ˙daj˘ Parlament »R projedn·v· n·vrh novÈho z·kona o ochranÏ osobnÌch ˙daj˘, kter˝ by mÏl nahradit z·kon Ë. 256/1992 Sb., o ochranÏ osobnÌch ˙daj˘ v informaËnÌch systÈmech. Tento z·kon nebyl prakticky u n·s naplnÏn, neboù nedoölo ke z¯ÌzenÌ st·tnÌho regulaËnÌho org·nu pro oblast ochrany osobnÌch ˙daj˘, jehoû vznik tento z·kon p¯edpokl·dal. V r·mci EU je nej-

d˘leûitÏjöÌ pr·vnÌ normou v oblasti pr·vnÌ ochrany osobnÌch ˙daj˘ Direktiva o ochranÏ jednotlivc˘ ve vztahu ke zpracov·nÌ osobnÌch ˙daj˘ Ë. 95/46 (O.J. L281/31), kter· jiû byla implementov·na vöemi Ëlensk˝mi st·ty EU. D·le je t¯eba zmÌnit tzv. ÑtelekomunikaËnÌì Direktivu Ë. 97/66 (O.J.L24/I) o zpracov·nÌ osobnÌch ˙daj˘ a ochranÏ soukromÌ v r·mci odvÏtvÌ telekomunikacÌ, a DoporuËenÌ, t˝kajÌcÌ se ochrany osobnÌch ˙daj˘ a soukromÌ na internetu (COM/1999/ 19). n Pr·vnÌ ˙prava

elektronickÈho obchodu Podle m˝ch informacÌ nenÌ v souËasnÈ dobÏ v »eskÈ republice û·dn· legislativnÌ iniciativa, zab˝vajÌcÌ se pr·vnÌ ˙pravou ot·zek uzavÌr·nÌ obchodnÌch smluv v r·mci elektronickÈho obchodu, odpovÏdnostÌ firem podnikajÌcÌch s informaËnÌmi produkty aj. V r·mci EU je podle mÈho n·zoru nejd˘leûitÏjöÌ souËasnÈ projedn·v·nÌ n·vrhu Direktivy o elektronickÈm obchodu (O.J. C30/4), p¯iËemû se zd·, ûe zatÌm nelze ani p¯ibliûnÏ odhadovat, kdy bude tato Direktiva p¯ijata. R·d bych se jeötÏ zmÌnil o v˝znamn˝ch diskuzÌch v USA, t˝kajÌcÌch se p¯Ìpravy novelizace feder·lnÌho obchodnÌho z·kona USA (Uniform Commercial Code ñ UCC), kde elektronick˝ obchod je hlavnÌm tÈmatem tÈto novelizace. V˝znamn˝m problÈmem, souvisejÌcÌm s pr·vnÌ ˙pravou elektronickÈho obchodu a zasahujÌcÌm do sfÈry mezin·rodnÌho pr·va soukromÈho, je ot·zka urËov·nÌ rozhodnÈho pr·va u elektronick˝ch obchodnÌch transakcÌ. n Pr·va k nehmotn˝m statk˘m

Parlament »R zaËÌn· projedn·vat vl·dnÌ n·vrh novÈho autorskÈho z·kona, kter˝ by mÏl nahradit souËasn˝ z·kon Ë. 65/1965 Sb., ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Tento n·vrh vych·zÌ z mezin·rodnÌch ˙mluv v r·mci GATT (˙mluva TRIPS), ˙mluv WIPO z roku 1998, jakoû i z platn˝ch Direktiv EU, zejmÈna Direktivy o pron·jmu a p˘jËov·nÌ Ë. 92/100 (O.J. L346/61) a Direktivy o pr·vnÌ ochranÏ datab·zÌ Ë. 96/9 (O.J. L77/20). ZmÌnÏnÈ dvÏ Direktivy jiû byly implementov·ny Ëlensk˝mi st·ty EU. NicmÈnÏ, z hlediska elektronickÈho obchodu je zejmÈna v˝znamnÈ projedn·v·nÌ n·vrhu Direktivy o autorskÈm POJISTNÝ OBZOR • 2/2000

pr·vu a pr·vech p¯Ìbuzn˝ch v informaËnÌ spoleËnosti (novelizovan˝ n·vrh zve¯ejnÏn v O.J. C180/6). Bohuûel zatÌm nelze odhadnout, kdy bude tento n·vrh p¯ijat. V˝znamn· je rovnÏû probÌhajÌcÌ revize EvropskÈ patentovÈ ˙mluvy (European Patent Convention ñ EPC), zab˝vajÌcÌ se ot·zkami patentovatelnosti software, a koneËnÏ v˝voj patentovatelnosti obchodnÌch metod v USA. n Pr·vnÌ ochrana spot¯ebitel˘

v r·mci elektronickÈho obchodu NenÌ mi zn·mo, ûe by se v »eskÈ republice o tÈto ot·zce diskutovalo p¯i p¯ÌpravÏ nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ nebo p¯i novelizaci st·vajÌcÌ z·konnÈ ˙pravy ochrany spot¯ebitele. V r·mci EU je v tomto ohledu v˝znamn· Direktiva o prodeji na d·lku Ë. 97/7 (O.J. C144/19), a d·le n·vrh Direktivy o poskytov·nÌ finanËnÌch sluûeb na d·lku (O.J. C385/10). n Liberalizace telekomunikacÌ

V souËasnÈ dobÏ Parlament »R zaËÌn· projedn·vat n·vrh novÈho telekomunikaËnÌho z·kona, kter˝ by mÏl nahradit z·kon Ë. 110/1964 Sb., ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Nov˝ telekomunikaËnÌ z·kon by mÏl p¯evzÌt do ËeskÈho pr·va dlouhou ¯adu RozhodnutÌ, Direktiv i DoporuËenÌ EU v odvÏtvÌ telekomunikacÌ a p¯inÈst nov˝ pr·vnÌ r·mec tohoto v˝znamnÈho odvÏtvÌ. n St·tnÌ deregulace

M˘j v˝Ëet oblastÌ pr·vnÌch zmÏn vyvolan˝ch internetem a elektronick˝m obchodem zaËal regulacÌ internetu a konËÌ oblastÌ st·tnÌ deregulace, vyvolanÈ internetem a elektronick˝m obchodem. Jedn· se o tÈma, kterÈ je ˙zce spojenÈ s n·zvem tohoto Ël·nku. Jde o to, zda by pr·vo mÏlo Ëi nemÏlo, a do jakÈ mÌry, nejen regulovat jiû re·lnÏ existujÌcÌ vztahy, ale i napom·hat budoucÌmu rozvoji elektronickÈho podnik·nÌ. Podle mÈho n·zoru jde o dva spolu souvisejÌcÌ problÈmy: (i) Ëinnost st·tnÌ administrativy ve vztahu k elektronickÈmu obchodu; a (ii) reforma st·tnÌ administrativy v d˘sledku elektronickÈho obchodu. Ot·zky souvisejÌcÌ s problÈmem (i) jsou celkem z¯ejmÈ: je t¯eba, aby st·tnÌ ˙¯ady ÑumÏlyì komunikovat elektronicky, aby akceptovaly elekPOJISTNÝ OBZOR • 2/2000

tronick˝ podpis jako ekvivalent vlastnoruËnÌho podpisu ve vztahu k nejr˘znÏjöÌm spr·vnÌm ˙kon˘m, pod·nÌm a û·dostem, nap¯. v oblasti danÌ, cel, obchodnÌho rejst¯Ìku aj.; d·le by bylo velmi dobrÈ, pokud by pr·vnÌ p¯edpisy podpo¯ily pouûÌv·nÌ elektronick˝ch prost¯edk˘ ñ nap¯. prodlouûenÌm obdobÌ pro pod·v·nÌ daÚov˝ch p¯izn·nÌ, zjednoduöenÌm celnÌho ¯ÌzenÌ, apod. Od p¯ijetÌ z·kona o elektronickÈm podpisu je velmi dlouh· cesta k rozjezdu elektronickÈho celnÌho a daÚovÈho ¯ÌzenÌ, od p¯ijetÌ modernÌho z·kona o ochranÏ osobnÌch ˙daj˘ je dlouh· cesta k praktickÈmu uplatÚov·nÌ ochrany regulaËnÌm org·nem. DomnÌv·m se, ûe o tÏchto ot·zk·ch se u n·s prakticky nejedn· a jejich zakotvenÌ v pr·vnÌch p¯edpisech se podle m˝ch informacÌ nijak nep¯ipravuje (nap¯. ve formÏ prov·dÏcÌch p¯edpis˘). Ve vyspÏl˝ch st·tech, nap¯. v USA a v zemÌch EU, pr·vnÌ p¯edpisy upravujÌcÌ v˝öe uvedenÈ vztahy, resp. Ëinnosti st·tnÌ administrativy buÔ jiû platÌ po nÏkolik let (nap¯. oblast elektronickÈho celnÌho ¯ÌzenÌ), nebo jsou souË·stÌ p¯ijÌm·nÌ nov˝ch z·kon˘ v oblasti elektronickÈho obchodu (zejmÈna z·kon˘ o elektronickÈm podpisu). ZajÌmav˝ je takÈ v˝öe uveden˝ problÈm (ii). Na z·kladÏ zahraniËnÌch zkuöenostÌ se zd·, ûe rozvoj elektronickÈho obchodu povede ke zmÏn·m ve st·tnÌ administrativÏ. Je moûnÈ, ûe v˝znamnÈ oblasti obchodnÌ Ëinnosti budou tÈmÏ¯ prosty st·tnÌch z·sah˘, vËetnÏ povinnostÌ zÌskat st·tnÌ souhlas ve formÏ licence, ûivnostenskÈho listu aj., a budou podlÈhat samoregulaci osob zapojen˝ch do p¯ÌsluönÈ obchodnÌ Ëinnosti. Zv˝öenÈ n·roky na odbornost v oblastech, kde bude st·tnÌ regulace zachov·na, povedou nutnÏ ke zmÏnÏ charakteru a sloûenÌ st·tnÌch regulaËnÌch org·n˘ a k jejich profesionalizaci. To nutnÏ vyvol· i zmÏnu v odmÏÚov·nÌ st·tnÌch ˙¯ednÌk˘. Dematerializace zboûÌ a sluûeb pravdÏpodobnÏ vyvol· v˝znamnÈ zmÏny daÚovÈho systÈmu. Bez aktivnÌho p¯Ìstupu st·tnÌch org·n˘, podpo¯enÈho vhodnou legislativou, m˘ûe tato ÑimplementaËnÌ etapaì b˝t p¯Ìliö dlouh· a m˘ûe p¯inÈst celou ¯adu v·ûn˝ch potÌûÌ. V˝sledkem by byla nejen promarnÏn· p¯Ìleûitost, ale prohlubujÌcÌ se zaost·v·nÌ za vyspÏl˝mi st·ty.

Z

d· se, ûe sen ekonom˘ o dokonal˝ch trzÌch jiû dÌky moûnostem internetu p¯est·v· b˝t jen snem. V obchodnÌch vztazÌch p¯es internet n·vaznost nabÌdky a popt·vky je bezprost¯ednÌ nejen v oblasti spot¯ebitelskÈho zboûÌ, ale prokazuje svÈ v˝hody i na trhu cenn˝ch papÌr˘ nebo hypotÈk v re·lnÈm Ëase (on-line). Jedno z nejsilnÏjöÌch odvÏtvÌ finanËnÌch sluûeb ñ pojiöùovnictvÌ ñ vöak dosud z˘stalo zatÌm spÌöe stranou. P¯itom vyuûÌv·nÌ p¯ednostÌ internetu by tomuto hospod·¯skÈmu odvÏtvÌ jen prospÏlo. PojiöùovnictvÌ je totiû velmi neefektivnÌm finanËnÌm trhem: odhaduje se, ûe n·klady na distribuci spot¯ebujÌ aû 20 % pojistnÈho.

z·kaznÌk˘m moûnost porovnat sazby standardnÌch pojistn˝ch produkt˘ on-line, avöak obchod nelze uskuteËnit p¯Ìmo p¯es internet. Z·kaznÌci se nad·le musejÌ obracet na p¯Ìsluönou pojiöùovnu, aby jim sjedn·nÌ smlouvy potvrdila. Insweb, jeden z internetov˝ch podnik˘, postoupil o krok d·le a umoûÚuje z·kaznÌk˘m na svÈ adrese, aby se p¯Ìmo spojili s nÏkter˝mi pojiöùovnami, posoudili jejich nabÌdky a p¯ÌpadnÏ je p¯ijali. P¯edseda tÈto spoleËnosti si vöak ve¯ejnÏ posteskl, ûe nebylo lehkÈ p¯imÏt pojiöùovny, aby s tÌmto programem spolupracovaly. Dva internetovÌ podnikatelÈ se

Stav a v˝znam obchodov·nÌ p¯es internet v pojiöùovnictvÌ Marie Kov·rnov· Kamenem ˙razu je sloûitost pojistn˝ch produkt˘. Srovn·vat r˘znÈ nabÌzenÈ varianty a zv·ûit pomÏr mezi rozsahem pojiötÏnÌ a jeho cenou je pro z·kaznÌka obtÌûnÈ. Tato sloûitost tlaËÌ n·klady nahoru a odrazuje spoleËnosti, kterÈ obchodujÌ p¯es internet. ZatÌm pro nÏ bylo pohodlnÏjöÌ vÏnovat se prodeji knih, kompaktnÌch disk˘ nebo elektronick˝ch spot¯ebiË˘. Pojiöùovny se na sv˝ch internetov˝ch str·nk·ch zase spokojujÌ pouhou reklamou na svÈ produkty. SpojenÈ st·ty americkÈ V USA existuje nÏkolik internetov˝ch maklÈ¯˘, kte¯Ì nabÌzejÌ

zkuöenostmi v pojiöùovnictvÌ, brat¯i Ken a John Hollenovi, majÌ podstatnÏ vÏtöÌ ambice. Jejich spoleËnost Channelpoint, zaloûen· ve st·tÏ Colorado, buduje virtu·lnÌ pojistnou burzu, na kterÈ bude moûnÈ bÏûnÏ obchodovat s riziky. Modely pojistn˝ch trh˘ majÌ p¯esnÏ zrcadlit skuteËnÈ trhy od pojistn˝ch podmÌnek po zp˘soby likvidace ökod, vËetnÏ distribuËnÌch kan·l˘ a marketingu. PrvnÌ produkt zaveden˝ spoleËnostÌ Channelpoint zaË·tkem mÏsÌce dubna roku 1999 pat¯Ì mezi skupinov· zdravotnÌ pojiötÏnÌ. Tento model m· nÏkolik tisÌc prvk˘, coû umoûnÌ spot¯ebitel˘m urËit svÈ poûadavky do nejmenöÌch

7

podrobnostÌ ñ nap¯. zahrnuje 168 r˘zn˝ch typ˘ ujedn·nÌ, t˝kajÌcÌch se pojiötÏnÌ diabetik˘. PodobnÏ si budou z·kaznÌci vyhled·vat i ty nejlevnÏjöÌ sazby na trhu. Umoûnit pojiötÏn˝m p¯Ìstup k informaci z celÈho trhu p¯edstavuje pro nÏ velkou v˝hodu, tento p¯Ìstup vöak nebude p¯Ìm˝. Channelpoint ve skuteËnosti p¯ipravuje softwarovou styËnou plochu, kterou r˘znÈ organizace ñ tradiËnÌ pojiöùovny, banky, maklÈ¯skÈ spoleËnosti Ëi internetovÈ podniky jako v˝öe uveden˝ Insweb ñ budou moci vyuûÌt jako obchodnÌ kan·l k prodeji sv˝ch produkt˘. HodnocenÌ rizik a obchod s nimi byly vûdy chr·nÏnou oblastÌ Ëinnosti pojiöùoven, a proto perspektiva jejich automatizace pomocÌ öpiËkov˝ch poËÌtaËov˝ch sÌtÌ klasickÈ pojiöùovny p¯Ìliö netÏöÌ. Je vöak jasnÈ, ûe se pokroky Internetu z·konitÏ odrazÌ ve vztazÌch mezi pojistiteli a klienty. NabÌdka od Channelpoint, kter· zajistÌ pojiöùovn·m p¯Ìstup na virtu·lnÌ burzu, m· i pro nÏ jistÈ v˝hody. OtevÌr· jim nov˝ obchodnÌ kan·l, kde mohou uplatnit urËitÈ produkty za urËitÈ ceny. SystÈm lze vyuûÌt i k obnovenÌ pojistn˝ch smluv a likvidaci ökod. P¯Ìstup firmy Channelpoint jeötÏ musÌ projÌt zkouökou praxe, avöak alespoÚ teoreticky by mohl v˝znamnÏ p¯ispÏt ke zv˝öenÌ efektivnosti distribuce pojistn˝ch produkt˘ a snÌûenÌ n·klad˘ na likvidaci ökod. V r·mci elektronickÈho pojistnÈho trhu mohou pojiöùovny pruûnÏ upravovat svÈ sazby na z·kladÏ prohloubenÈ segmentace a individualizovat svou nabÌdku. PojiötÏnÌ öitÈ na mÌru nebude jiû privilegiem velk˝ch podnik˘, ale stane se dostupn˝m i pro bÏûnÈ pojiötÏnÌ dom·cnosti. V˝voj totiû smÏruje k rozdrobenÌ pojistn˝ch smluv na samostatnÏ oceÚovanÈ prvky ñ rizika, se kter˝mi bude moûno obchodovat a kterÈ pak distributo¯i podle p¯·nÌ z·kaznÌk˘ shrom·ûdÌ do ÑbalÌËk˘ì. Investo¯i by se mohli zapojit a budovat si vedle portfÛliÌ akciÌ a obligacÌ takÈ portfÛlia p¯evzat˝ch rizik, tedy upisovat rizika, jako kdysi jejich p¯edch˘dci v hospodÏ u Lloydís.

8

SamotnÈ tradiËnÌ integrovanÈ pojiöùovacÌ spoleËnosti, kterÈ se v r·mci jednoho podniku zab˝vajÌ vöÌm, od distribuce a marketingu p¯es upisov·nÌ celÈho spektra r˘zn˝ch pojiötÏnÌ a likvidaci ökod aû po ˙Ëast na zajistn˝ch trzÌch, budou nahrazeny Ñhorizont·lnÌmì pojistn˝m trhem se spoleËnostmi specializujÌcÌmi se r˘znÏ na anal˝zu, hodnocenÌ a upisov·nÌ rizik, sestavov·nÌ ÑbalÌËk˘ì sdruûen˝ch pojiötÏnÌ nebo na likvidaci ökod a komunikujÌcÌmi s klienty i mezi sebou p¯es internet. NemluvÌme o dalekÈ budoucnosti, prvnÌ kr˘Ëky jiû byly uËinÏny a oËek·v· se, ûe do Ëty¯, do pÏti let internetov˝ obchod (e-com-

v Bruselu. Koncem zmÌnÏnÈho roku Ëty¯i z nejvÏtöÌch maklÈ¯sk˝ch spoleËnosti ñ Aon Group, J & H Marsh McLennan, Sedgwick a Willis Corroon ñ zaloûily dalöÌ, konkurenËnÌ sÌù s n·zvem WIN (World Insurance Network). V zav·dÏnÌ nov˝ch technologiÌ pojiöùovnictvÌ celosvÏtovÏ zaost·v·, uv·dÌ WIN na svÈ internetovÈ str·nce. ZatÌmco v bankovnictvÌ vyuûÌv·nÌ elektronick˝ch sÌtÌ jako nap¯. SWIFT je jiû bÏûnÈ, jen 1 % transakcÌ v pojiöùovnictvÌ se uskuteËÚuje p¯es poËÌtaË. CÌlem sÌtÏ WIN je tuto situaci zmÏnit tÌm, ûe poskytne pojiöùovn·m moûnost ˙ËinnÈ spolupr·ce se sv˝mi obchodnÌmi partnery. LepöÌ komuni-

merce) bude p¯edstavovat Ëtvrtinu vöech p¯Ìjm˘ spoleËnostÌ, kterÈ se ˙ËastnÌ podnik·nÌ p¯es poËÌtaË.

kace zefektivnÌ styk se z·kaznÌky a umoûnÌ pojiöùovn·m, aby se soust¯edily na specifickou Ëinnost, kter· je jim vlastnÌ, tj. hospoda¯enÌ s riziky. PrvnÌm praktick˝m v˝sledkem z·mÏr˘ provozovatel˘ sÌtÏ WIN je WINconnect. Jde o sluûbu p¯en·öenÌ zpr·v podobnou tÈ, se kterou se setk·v·me na vnitropodnikov˝ch sÌtÌch (intranet). WINconnect spojuje maklÈ¯e s pojistiteli a zjednoduöuje p¯ed·v·nÌ informacÌ. SouË·stÌ systÈmu je takÈ adres·¯, kter˝ n·sobÌ kontakty uûivatel˘, p¯ehled ud·lostÌ a dalöÌ informaËnÌ sluûby. SÌtÏ Limnet i Rinet reagovaly na konkurenci zlepöenÌm sv˝ch slu-

Evropa V EvropÏ je v˝voj elektronickÈho obchodu v pojiöùovnictvÌ, p¯edevöÌm v pojiötÏnÌ pr˘myslu a podnikatel˘, mÈnÏ ûiveln˝ neû v USA. Charakterizuje jej postupnÈ sbliûov·nÌ a organizovan· konvergence subjekt˘ na pojistnÈm trhu. Do r. 1995 byla elektronick· v˝mÏna informacÌ ovl·d·na dvÏma organizacemi ñ lond˝nsk˝ Limnet (London Insurance Market Network) a Rinet (Reinsurance and Insurance Network) se sÌdlem

ûeb. Limnet nahradil sv˘j zastaral˝ a m·lo vyuûÌvan˝ obchodnÌ systÈm nov˝m, zaloûen˝m na internetu. Rinet zavedl RINtrade, systÈm kter˝ urychluje umÌstÏnÌ rizik na trhu a je jednoduööÌ a ˙spornÏjöÌ. NejzajÌmavÏjöÌ peripetiÌ vöak bylo p¯edloÚskÈ sblÌûenÌ soupe¯˘ kdy Limnet, Rinet i WIN ohl·sily ustanovenÌ spoleËnÈho programovÈho v˝boru, kter˝ by zkoumal moûnost vytvo¯enÌ jednÈ organizace. ExistujÌ totiû oblasti, kde je t¯eba dos·hnout dohody, aby se elektronickÈ obchodov·nÌ s pojiötÏnÌm mohlo rozöÌ¯it. JednÌm z d˘leûit˝ch ˙skalÌ p¯i pouûÌv·nÌ Internetu ke sjedn·v·nÌ obchod˘ je ot·zka bezpeËnosti. Je t¯eba chr·nit uûivatele p¯ed podvodem. V pojiötÏnÌ pr˘myslu jde Ëasto o mnohamiliardovÈ Ë·stky a pojistnÈ smlouvy jsou doklady, kde zmizenÌ jednÈ Ë·rky m˘ûe vÈst k nedozÌrn˝m n·sledk˘m. Proto je t¯eba vytvo¯it mezin·rodnÌ normy a zajistit bezpeËnost systÈmu. DalöÌ ot·zkou, kterou je t¯eba ¯eöit, je stanovenÌ r˘zn˝ch ˙rovnÌ p¯Ìstupnosti v datab·zÌch. Je jasnÈ, ûe urËit· Ë·st informace, kterou pojistitelÈ pot¯ebujÌ, je d˘vÏrn· a musÌ b˝t chr·nÏna. NavÌc r˘znÌ pojistitelÈ pot¯ebujÌ o klientech r˘znÈ podrobnosti podle druhu pojiötÏnÌ, kterÈ se sjedn·v·. NemÈnÏ d˘leûitou je tÈû problematika pr·vnÌ ˙pravy elektronickÈho obchodu v EvropÏ, jak na ˙rovni n·rodnÌho pr·va Ëlensk˝ch zemÌ, tak v pr·vnÌch p¯edpisech Unie. John Hosie, ¯editel obchodu a marketingu spoleËnosti WIN, prohl·sil: ÑP¯iv·dÌme do styku ˙ËastnÌky z obou b¯eh˘ AtlantickÈho oce·nu. Jde o pr˘kopnickou pr·ci, kdy se mnoho lidÌ s nejr˘znÏjöÌmi z·jmy sch·zÌ u jednoho stolu. Jiû jsme lecËeho dos·hli.ì Potom vöak s povzdychem dodal: ÑAle ve skuteËnosti jsme po¯·d jeötÏ jen v zaË·tcÌch.ì

Prameny: Vernon, M.: Insurers enter the world of electronic commerce, F.T. 7. 4. 1999, str. XI. Taylor, R. An online policy to improve efficiency, F.T., 8. 4. 1999, str. 13. POJISTNÝ OBZOR • 2/2000

S

mÏrnice o elektronick˝ch podpisech byla schv·lena Radou dne 30. listopadu 1999 a vstoupÌ v platnost dnem zve¯ejnÏnÌ ve sbÌrce pr·vnÌch p¯edpis˘ Evropsk˝ch SpoleËenstvÌ (ÑOfficial Journal of the European Communitiesì). SmÏrnice upravuje pr·vnÌ uzn·nÌ elektronick˝ch podpis˘ a uplatÚuje z·sady vnit¯nÌho trhu na voln˝ pohyb sluûeb a dozoru zemÏ p˘vodu na elektronick˝ obchod. P¯edstavuje d˘leûit˝ prvek v r·mci soustavnÈho ˙silÌ Komise podpo¯it rychl˝ rozvoj elektronickÈho obchodu za ˙Ëelem vyuûitÌ jeho potenci·lu pro vznik obchodnÌch p¯ÌleûitostÌ a vytv·¯enÌ nov˝ch pracovnÌch mÌst. ElektronickÈ podpisy umoûÚujÌ p¯Ìjemci dat p¯es elektronickÈ sÌtÏ, nap¯Ìklad p¯es internet, urËit jejich p˘vod a ujistit se, ûe ˙daje nebyly naruöeny. SmÏrnice nenÌ zamÏ¯ena na podrobnou ˙pravu vöech aspekt˘, avöak stanovÌ podmÌnky pro vyd·v·nÌ ovÏ¯enÌ elektronick˝ch podpis˘ a provozov·nÌ ovÏ¯ovacÌch sluûeb tak, aby se zajistila alespoÚ minim·lnÌ ˙roveÚ bezpeËnosti a umoûnil jejich voln˝ pohyb po celÈm vnit¯nÌm trhu. HlavnÌmi prvky jsou: Pr·vnÌ uzn·nÌ SmÏrnice stanovÌ, ûe elektronick˝ podpis nem˘ûe b˝t pr·vnÏ diskriminov·n jen z tÏch d˘vod˘, ûe jde o elektronickou formu podpisu. Pokud Ñposkytovatel ovÏ¯ovacÌch sluûebì i pouûit˝ podpisov˝ produkt splÚujÌ soubor specifick˝ch podmÌnek, bude se automaticky p¯edpokl·dat, ûe veökerÈ v˝slednÈ elektronickÈ podpisy jsou stejnÏ platnÈ jako ruËnÏ psan˝ podpis. M˘ûe pak b˝t pouûÌv·n i jako d˘kaz p¯i soudnÌm Ëi ˙¯ednÌm ¯ÌzenÌ. Voln˝ obÏh Vöechny v˝robky a sluûby spojenÈ s elektronick˝mi podpisy se mohou volnÏ pohybovat a podlÈhajÌ jen pr·vnÌ ˙pravÏ a dozoru zemÏ svÈho p˘vodu. »lenskÈ st·ty nemohou podrobit poskytov·nÌ ovÏ¯ovacÌch sluûeb povinnÈmu udÏlov·nÌ povolenÌ. OdpovÏdnost Pr·vnÌ ˙prava stanovÌ minim·lnÌ pravidla t˝kajÌcÌ se odpovÏdnosti poskytovatel˘ tÏchto sluûeb, kte¯Ì budou odpovÌdat za platnost obsahu osvÏdËenÌ. Tento p¯Ìstup m· zajistit


Evropsk· smÏrnice o elektronick˝ch podpisech a dalöÌ p¯ipravovanÈ n·vrhy

voln˝ pohyb osvÏdËenÌ a ovÏ¯ovacÌch sluûeb v r·mci vnit¯nÌho trhu, podpo¯it d˘vÏru spot¯ebitel˘ a pobÌdnout provozovatele, aby vyvinuli bezpeËnÈ systÈmy a podpisy, aniû by bylo t¯eba zav·dÏt restriktivnÌ a nepruûnou regulaci. R·mec nez·visl˝ na technologii Vzhledem k rychlÈm tempu technickÈ inovace, tato pr·vnÌ ˙prava poskytuje pr·vnÌ uzn·nÌ elektronick˝ch podpis˘ nez·visle na pouûitÈ technologii (nap¯. digit·lnÌ podpisy s pouûitÌm asymetrickÈ kryptografie nebo biometrie). Rozsah Pr·vnÌ ˙prava se vztahuje na poskytov·nÌ osvÏdËenÌ pro ve¯ejnost za ˙Ëelem potvrzenÌ totoûnosti odesi-

latele elektronickÈ zpr·vy. UmoûÚuje vöak, v souladu se z·sadami autonomie stran a smluvnÌ svobody, i provozov·nÌ systÈm˘ na z·kladÏ soukromÏ pr·vnÌch smluv, jako jsou nap¯. vnitropodnikovÈ poËÌtaËovÈ sÌtÏ nebo bankovnÌ systÈmy, kde vztah zaloûen˝ na d˘vÏ¯e jiû existuje a nezd· se, ûe by dalöÌ regulace byla pot¯ebn·. Mezin·rodnÌ rozmÏr S cÌlem napom·hat vzniku glob·lnÌho trhu v elektronickÈm obchodÏ, pr·vnÌ ˙prava zahrnuje mechanismy k usnadnÏnÌ spolupr·ce s dalöÌmi st·ty na z·kladÏ vz·jemnÈho uzn·nÌ osvÏdËenÌ a bilater·lnÌch a multilater·lnÌch dohod.

P¯ipravovanÈ n·vrhy dalöÌch evropsk˝ch smÏrnic OËek·v· se, ûe prvnÌ verze n·vrhu smÏrnice o d˘chodovÈm p¯ipojiötÏnÌ (supplementary pension insurance) bude dokonËena zaË·tkem roku 2000 spolu s p¯epracovan˝m textem n·vrhu smÏrnice o zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ. Jde o d˘leûitÈ kroky v budov·nÌ jednotnÈho trhu, kterÈ umoûnÌ penzijnÌm fond˘m a zprost¯edkovatel˘m podnikat v dalöÌch zemÌch a z·roveÚ stanovÌ minim·lnÌ poûadavky na ochranu spot¯ebitel˘. N·vrh smÏrnice o d˘chodovÈm p¯ipojiötÏnÌ odstranÌ omezenÌ t˝kajÌcÌ se uloûenÌ finanËnÌch prost¯edk˘, kter· existujÌ v nÏkter˝ch Ëlensk˝ch st·tech a stanovÌ pravi-

dla obez¯etnosti v hospoda¯enÌ penzijnÌch fond˘ (povolenÌ Ëinnosti a pr˘bÏûn˝ dozor, poûadavky na osobnÌ vlastnosti vedoucÌch pracovnÌk˘, investov·nÌ na z·kladÏ principu obez¯etnosti). N·vrh smÏrnice o zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ m· rozvÌjet DoporuËenÌ z r. 1991 a zahrnovat podmÌnky pro registraci, kvalifikaci, finanËnÌ z·ruky, pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody z v˝konu povol·nÌ a informace pro z·kaznÌky. Pramen: Association of British Insurers, ÑEU Directive on Electronic Signaturesì, International Newsletter, prosinec 1999, str. 3 ñ 4. (Ko)

9

Z

aË·tkem roku 2000 zah·jil pr·ci CertifikaËnÌ institut »AP (CI »AP). Institut p˘sobÌ v oblasti ovÏ¯ov·nÌ kvality p¯i zabezpeËenÌ majetku. V prvnÌm roce bude Ëinnost zamÏ¯ena na elektrickÈ zabezpeËovacÌ systÈmy (d·le jen EZS). Z·mÏrem je seznamovat pojiöùovny s v˝robky ñ komponenty EZS s provÏ¯enou ˙rovnÌ kvality. D·le je v pl·nu postupnÏ zajistit nabÌdku z¯izovatelsk˝ch firem na naöem trhu, schopn˝ch dodrûovat vysokÈ standardy jakosti. PracovnÌci institutu d·le posuzujÌ konkrÈtnÌ instalace EZS, jejich funkËnost a vhodnost pro dan˝ typ pojiötÏnÌ. Zp˘sobilost institutu certifikovat komponenty EZS je provÏ¯ov·na

stanovenÌ kvalitativnÌch znak˘ (parametr˘) pro jednotlivÈ druhy komponent˘. Proto byly zpracov·ny standardy normativnÌho charakteru, obsahujÌcÌ poûadavky na jednotlivÈ komponenty. P¯i jejich tvorbÏ jsme vych·zeli z existujÌcÌch evropsk˝ch norem, doporuËenÌ EvropskÈho v˝boru pojistitel˘ a rovnÏû ze zkuöenostÌ zahraniËnÌch certifikaËnÌch org·n˘. Vytvo¯enÌ transparentnÌch pravidel pro prokazov·nÌ shody komponent˘ s poûadavky smÏrnic si vyû·dalo i zpracov·nÌ CertifikaËnÌho ¯·du, kter˝ stanovÌ pravidla certifikace v˝robk˘. CertifikaËnÌ systÈm se bude vyvÌjet, aby mohl respektovat zmÏny v evropskÈ i n·rodnÌ normalizaci i novÈ

ky certifikaËnÌho systÈmu. To znamen·, ûe komponent je ve shodÏ s poûadavky smÏrnic »AP. Podle Glob·lnÌ koncepce pro certifikaci a zkouöenÌ EU i podle poûadavk˘ evropsk˝ch norem nem· certifik·t osvÏdËujÌcÌ shodu typu s poûadavky slouûit jako pr˘kaz shody pro v˝robek na trhu. Je ale jasnÈ, ûe vÏtöina odbÏratel˘ na trhu m· z·jem o v˝robky identifikovanÈ znaËkou shody. OznaËov·nÌ jednotliv˝ch v˝robk˘ znaËkou shody je, podle v EvropÏ p¯ijatÈho programu harmonizace postup˘ prokazov·nÌ shody, moûnÈ nap¯Ìklad tehdy, p¯id·me-li k modulu typovÈho hodnocenÌ dalöÌ modul hodnocenÌ. V naöem p¯ÌpadÏ se uk·zalo jako

CertifikaËnÌ institut »AP

Ing. Miroslav Urban, ¯editel CertifikaËnÌho institutu »AP N·rodnÌm akreditaËnÌm org·nem (»esk˝m institutem pro akreditaci), p¯edpokl·dan˝ termÌn ukonËenÌ posouzenÌ je b¯ezen tohoto roku. Od ˙nora tohoto roku byla zah·jena registrace z¯izovatelsk˝ch firem schopn˝ch dodrûovat poûadavky »AP p¯i bezpeËnostnÌm posouzenÌ, projektov·nÌ, mont·ûi a ˙drûbÏ EZS. Registrace firem by mÏla v roce 2001 vy˙stit v certifikaci systÈm˘ ¯ÌzenÌ jakosti z¯izovatelsk˝ch firem podle platn˝ch mezin·rodnÌch standard˘, p¯edevöÌm podle norem »SN EN ISO 9000. Certifikace komponent˘ EZS Z·sadnÌm krokem p¯i p¯ÌpravÏ systÈmu osvÏdËov·nÌ v˝robk˘ je

10

zkuöenosti z uûÌv·nÌ certifikovanÈ techniky. CÌlem CI »AP v oblasti certifikace v˝robk˘ je (podle »SN EN 45 011) poskytnutÌ certifik·tu jako v˝sledku Ëinnosti t¯etÌ nez·vislÈ strany, prokazujÌcÌ dosaûenÌ p¯imÏ¯enÈ d˘vÏry, ûe provÏ¯ovan˝ komponent nebo systÈm EZS odpovÌd· poûadavk˘m »AP pro dan˝ stupeÚ zabezpeËenÌ. Certifikace se skl·d· z†nÏkolika krok˘ ñ od posouzenÌ dokumentace, p¯es zkouöku v˝robku, posouzenÌ systÈmu ¯ÌzenÌ jakosti dodavatele aû po z·vÏreËnÈ typovÈ hodnocenÌ a vystavenÌ certifik·tu shody, kter˝ osvÏdËuje, ûe dan˝ typ komponentu je ve shodÏ s poûadav-

optim·lnÌ za¯azenÌ modulu hodnocenÌ d·vek, na z·kladÏ odbÏru vzork˘ z trhu nebo skladu dodavatele, kterÈ zajistÌ dosaûenÌ p¯imÏ¯enÈ d˘vÏry CI »AP, ûe dodavatel je trvale schopen dod·vat na trh v˝robky odpovÌdajÌcÌ podmÌnk·m, za kter˝ch byl udÏlen certifik·t. OznaËenÌ v˝robku, p¯ÌpadnÏ jeho dokumentace se bude prov·dÏt samolepÌcÌ znaËkou, nap¯. hologramem, jedineËn˝m pro kaûd˝ komponent. ZajiötÏnÌ nestrannosti certifikace Nestrannost a objektivita je zajiötÏna kromÏ akreditace i dalöÌmi mechanizmy. Vrcholn˝m odborn˝m garantem nestrannosti a nez·vislosti certifikace je Rada pro certifikaci,

sloûen· z nez·visl˝ch z·stupc˘ vöech z·jmov˝ch oblastÌ, kter˝ch se certifikace dot˝k·. Je jmenov·na prezidentem »AP. »leny rady jsou reprezentanti Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm, BankovnÌ asociace, »eskÈ asociace pojiöùoven, »eskÈ n·rodnÌ banky, Ministerstva vnitra, N·rodnÌho bezpeËnostnÌho ˙¯adu, PolicejnÌho prezidia »R a Svazu pr˘myslu a dopravy »R. Rada je i nejvyööÌm odvolacÌm org·nem p¯i n·mitk·ch nebo stÌûnostech na poruöenÌ objektivity nebo nestrannosti certifikace. »AP si slibuje od zavedenÌ certifikace nejen zjednoduöenÌ pr·ce z·stupc˘ pojiöùoven p¯i posuzov·nÌ zajiötÏnÌ majetku, ale i snÌûenÌ celkov˝ch ökod vznikl˝ch v d˘sledku p¯ekon·nÌ zabezpeËovacÌch systÈm˘. SnÌûenÈ pojistnÈ plnÏnÌ a moûnost p¯esnÏjöÌho stanovenÌ mÌry rizika p¯ekon·nÌ zabezpeËenÌ majetku se m˘ûe projevit u jednotliv˝ch pojiöùoven zv˝hodnÏnÌm klient˘ pouûÌvajÌcÌch certifikovanou techniku. Seznam smÏrnic »AP, kterÈ se zab˝vajÌ EZS a jejÌ certifikacÌ: ñ »idla prostorov· ñ »idla rozbitÌ skla ñ »idla ot¯esov· ñ »idla otev¯enÌ ñ »idla smÏrov· (z·vory) ñ »idla kapacitnÌ ñ ⁄st¯edny ñ SignalizaËnÌ za¯ÌzenÌ ñ TÌsÚovÈ hl·siËe ñ Nap·jecÌ zdroje ñ Akumul·tory ñ P¯enosovÈ poplachovÈ za¯ÌzenÌ ñ PropojovacÌ krabice ñ Z·rubÚovÈ kontakty ñ SpÌnacÌ za¯ÌzenÌ ñ Bezdr·tovÈ systÈmy ñ Softwarem ¯ÌzenÈ Ë·sti ñ SystÈmy EZS ñ VöeobecnÈ poûadavky na systÈm ñ AplikaËnÌ smÏrnice ñ CertifikaËnÌ systÈm »AP Kontakt: Ing. Miroslav Urban Ing. ZdenÏk Veiner Tel.: (02) 24 87 56 33, 24 87 56 39 Fax: (02) 24875612 E-mail: [email protected] Adresa: CertifikaËnÌ institut »AP, Na Po¯ÌËÌ 12, 115 30 Praha 1 POJISTNÝ OBZOR • 2/2000

K

z·niku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla podlÈhajÌcÌho evidenci vedenÈ okresnÌmi dopravnÌmi inspektor·ty bude z¯ejmÏ nejËastÏji doch·zet v souvislosti se zmÏnou vlastnÌka takovÈho vozidla. Samotnou zmÏnou vlastnÌka tuzemskÈho vozidla vöak pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla (d·le jen ÑpojiötÏnÌ odpovÏdnostiì) nezanik·. K tomu doch·zÌ aû dnem, kdy pojistnÌk, tedy ten, kdo uzav¯el s pojistitelem smlouvu o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti, ozn·mil pojistiteli zmÏnu vlastnÌka tuzemskÈho vozidla. Zd˘raznit je t¯eba, ûe se jedn· o z·nik pojiötÏnÌ odpovÏdnosti podle ß 12 z·kona Ë. 168/1999 Sb.,

Zb˝vajÌcÌ Ë·st pojistnÈho je pojistitel povinen vr·tit. Nastala†li v dobÏ do z·niku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti ökodn· ud·lost, pojistitel m· povinnost zb˝vajÌcÌ Ë·st pojistnÈho vr·tit pouze tehdy, jestliûe mu z tÈto ökodnÈ ud·losti nevznikne povinnost plnit. Pokud pojistnÌk neodevzdal pojistiteli doklad o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti a zelenou kartu, nenÌ pojistitel povinen do doby splnÏnÌ tÈto povinnosti vr·tit pojistnÌkovi tzv. nespot¯ebovanÈ pojistnÈ ani vydat potvrzenÌ o dobÏ trv·nÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti a ökodnÈm pr˘bÏhu zaniklÈho pojiötÏnÌ. Se z·nikem pojiötÏnÌ odpovÏdnosti souvisÌ povinnost upraven·

Z·nik pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla a souvisejÌcÌ povinnosti

odpovÏdnosti neodevzd· p¯ÌsluönÈmu org·nu, kter˝ vede evidenci vozidel, st·tnÌ pozn·vacÌ znaËku a osvÏdËenÌ o technickÈm pr˘kazu, pokud nebyla v tÈûe lh˘tÏ od z·niku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti uzav¯ena nov· pojistn· smlouva, t˝kajÌcÌ se tÈhoû vozidla, se dopustÌ p¯estupku podle ß 23a odst. 1 pÌsm. b) z·kona o p¯estupcÌch, za coû lze uloûit pokutu do 10 000 KË. V souvislosti s uvedenou povinnostÌ se v nÏkter˝ch sdÏlovacÌch prost¯edcÌch öÌ¯Ì n·zor, podle nÏhoû p¯estane-li b˝t vozidlo opat¯eno st·tnÌ pozn·vacÌ znaËkou, hrozÌ nebezpeËÌ, ûe bude takovÈ vozidlo n·silnÏ odstranÏno z po-

rÈ je trvale technicky nezp˘sobilÈ k provozu ve smyslu vyhl·öky Ë. 102/1975 Sb. a nenÌ opat¯eno st·tnÌ pozn·vacÌ znaËkou nebo kterÈ je zjevnÏ trvale technicky nezp˘sobilÈ k provozu. Jen v tÏchto p¯Ìpadech se jedn· o tzv. vrak, kter˝ je jeho vlastnÌk povinen na v˝zvu vlastnÌka d·lnice, silnice nebo mÌstnÌ komunikace odstranit do dvou mÏsÌc˘ od doruËenÌ v˝zvy k odstranÏnÌ. NeuËinÌ-li tak, odstranÌ a zlikviduje vrak vlastnÌk tÈto pozemnÌ komunikace na n·klady vlastnÌka vraku. Nem˘ûe-li vlastnÌk d·lnice, silnice nebo mÌstnÌ komunikace zjistit vlastnÌka vraku, zve¯ejnÌ v˝zvu k odstranÏnÌ vraku zp˘sobem

nÌ my l · u Akt problÈ nÌ v · pr

JUDr. Pavel Buöta tedy o pojiötÏnÌ v˘bec vzniklÈ, a to podle uvedenÈho z·kona. Po z·niku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti je pojistnÌk povinen bez zbyteËnÈho odkladu odevzdat pojistiteli doklad o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti a zelenou kartu, pokud byla vyd·na a pojistitel musÌ pojistnÌkovi na z·kladÏ jeho û·dosti vydat ve lh˘tÏ 15 dn˘ potvrzenÌ o dobÏ trv·nÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti a o ökodnÈm pr˘bÏhu zaniklÈho pojiötÏnÌ. Zanikne-li pojiötÏnÌ odpovÏdnosti p¯ed uplynutÌm doby, na kterou bylo pojistnÈ zaplaceno, m· pojistitel pr·vo na pojistnÈ do konce kalend·¯nÌho mÏsÌce, ve kterÈm pojiötÏnÌ odpovÏdnosti zaniklo. POJISTNÝ OBZOR • 2/2000

ustanovenÌm ß 15 odst. 7 cit. z·kona, podle nÏhoû, nebyla-li ve lh˘tÏ sedmi dn˘ od z·niku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti uzav¯ena nov· pojistn· smlouva t˝kajÌcÌ se tÈhoû vozidla, je vlastnÌk povinen ve stejnÈ lh˘tÏ odevzdat st·tnÌ pozn·vacÌ znaËku a osvÏdËenÌ o technickÈm pr˘kazu tohoto vozidla p¯ÌsluönÈmu okresnÌmu dopravnÌmu inspektor·tu. Nelze-li z objektivnÌch d˘vod˘ tuto povinnost splnit, nap¯. v p¯ÌpadÏ odcizenÌ vozidla, musÌ vlastnÌk vozidla takovou skuteËnost bezodkladnÏ ozn·mit rovnÏû p¯ÌsluönÈmu okresnÌmu dopravnÌmu inspektor·tu. VlastnÌk vozidla, kter˝ ve lh˘tÏ sedmi dn˘ od z·niku pojiötÏnÌ

zemnÌ komunikace podle silniËnÌho z·kona. To vöak neodpovÌd· platnÈ pr·vnÌ ˙pravÏ. ObecnÏ platÌ, ûe v mezÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ upravujÌcÌch provoz na pozemnÌch komunikacÌch (z·kon Ë. 12/1997 Sb. a vyhl·öka Ë. 99/1989 Sb., ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘) a za podmÌnek stanoven˝ch z·konem Ë. 13/1997 Sb., o pozemnÌch komunikacÌch, smÌ kaûd˝ uûÌvat pozemnÌ komunikace bezplatnÏ obvykl˝m zp˘sobem a k ˙Ëel˘m, ke kter˝m jsou urËeny. Podle ß 19 odst. 2 z·kona Ë. 13/ 1997 Sb. na d·lnicÌch, silnicÌch a mÌstnÌch komunikacÌch je zak·z·no odstavovat silniËnÌ vozidlo, kte-

v mÌstÏ obvykl˝m a po marnÈm uplynutÌ lh˘ty dvou mÏsÌc˘ ode dne zve¯ejnÏnÌ v˝zvy odstranÌ a zlikviduje vrak na svÈ n·klady. Z uvedenÈho je tedy zcela z¯ejmÈ, ûe samotnÈ st·nÌ (odstavenÌ) vozidla bez st·tnÌ pozn·vacÌ znaËky na pozemnÌ komunikaci v souladu s p¯edpisy o provozu na pozemnÌch komunikacÌch nenÌ zak·z·no ani d˘vodem k odstranÏnÌ a zlikvidov·nÌ takovÈho vozidla jako vraku vlastnÌkem pozemnÌ komunikace, pokud souËasnÏ nenÌ trvale technicky nezp˘sobilÈ k provozu. Z ¯ady jin˝ch d˘vod˘ vöak je vhodnÈ, kdyû takovÈ vozidlo jeho vlastnÌk umÌstÌ mimo pozemnÌ komunikace.

11

1. Z·kon Ë. 363/1999 Sb. o pojiöùovnictvÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiöùovnictvÌ), ˙Ëinnost 1. 4. 2000, ß 48 (v ß 61 z·kona Ë. 48/1997 Sb., o ve¯ejnÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, se slova 31. 12. 1999 nahrazujÌ slovy 31. 12. 2000) nabyl ˙Ëinnosti 31. 12. 1999. DosavadnÌ z·kon Ë. 185/1991 Sb., o pojiöùovnictvÌ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, byl zruöen. Z·kon upravuje Ëinnosti v pojiöùovnictvÌ, podmÌnky provozov·nÌ pojiöùovacÌ a zajiöùova-

StanovÌ-li to zvl·ötnÌ p¯edpis, je pojiöùovna povinna p¯edloûit ministerstvu ke schv·lenÌ vöeobecnÈ pojistnÈ podmÌnky (v ß 788 odst. 2 obË. z·k. byla zruöena obecn· povinnost

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘

JUDr. Ji¯ina Kotrbat· cÌ Ëinnosti, zprost¯edkovatelskÈ Ëinnosti v pojiöùovnictvÌ a st·tnÌ dozor nad provozov·nÌm tÏchto ËinnostÌ. »innostmi souvisejÌcÌmi s pojiöùovacÌ nebo zajiöùovacÌ ËinnostÌ se rozumÌ zprost¯edkovatelsk· a poradensk· Ëinnost, öet¯enÌ pojistn˝ch ud·lostÌ na z·kladÏ smlouvy s pojiöùovnou a dalöÌ Ëinnosti vykon·vanÈ se souhlasem Ministerstva financÌ. Z·kon zavedl pojmy zaslouûenÈ a nezaslouûenÈ pojistnÈ (v ß 49 Ë·steËnÏ mÏnÌ z·kon Ë. 593/ 1992 Sb., o rezerv·ch pro zjiötÏnÌ z·kladu danÏ z p¯Ìjm˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘).

12

schvalovat vöeobecnÈ pojistnÈ podmÌnky dozorËÌm org·nem). Jednotliv· pojiötÏnÌ byla rozdÏlena do odvÏtvÌ ûivotnÌch a neûivotnÌch pojiötÏnÌ a d·le na skupiny neûivotnÌch pojiötÏnÌ (p¯Ìloha k z·konu). PojiöùovnÏ nelze v z·sadÏ udÏlit povolenÌ k soubÏûnÈmu provozov·nÌ obou odvÏtvÌ pojiötÏnÌ. Pojiöùovna, kterÈ bylo p¯ed 1. dubnem 2000 udÏleno povolenÌ soubÏûnÏ pro obÏ odvÏtvÌ, ukonËÌ jednu z tÏchto ËinnostÌ do 10 let ode dne nabytÌ ˙Ëinnosti z·kona (s v˝jimkou pojiöùovny, kter· provozuje pojiöùovacÌ Ëinnosti podle odvÏt-

vÌ ûivotnÌch a ˙razovÈ pojiötÏnÌ a pojiötÏnÌ nemoci odvÏtvÌ neûivotnÌch pojiötÏnÌ), ve kterÈ je povinna p¯evÈst pojistn˝ kmen, kter˝ se vztahuje k ukonËovanÈ Ëinnosti, na jinou pojiöùovnu. Zprost¯edkovatelskou Ëinnost v pojiöùovnictvÌ m˘ûe provozovat pouze pojiöùovacÌ agent nebo maklÈ¯, kter˝ musÌ mÌt pojiötÏnu odpovÏdnost za ökodu zp˘sobenou p¯i v˝konu tÈto Ëinnosti s minim·lnÌ pojistnou Ë·stkou 5 mil. KË podle vöeobecn˝ch pojistn˝ch podmÌnek, kterÈ podlÈhajÌ schv·lenÌ ministerstvem, u kterÈho musÌ b˝t zprost¯edkovatel registrov·n. OdpovÏdn˝ pojistn˝ matematik je fyzick· osoba, kter· je zaps·na v seznamu vedenÈm ministerstvem. Z·kon d·le stanovÌ zp˘sob tvorby a pouûitÌ technick˝ch rezerv, pravidla pro posuzov·nÌ solventnosti a ovÏ¯ov·nÌ ˙ËetnÌ uz·vÏrky auditorem. Pokud jde o st·tnÌ dozor, z·kon upravuje kontrolnÌ Ëinnost ministerstva, mezi nÌû pat¯Ì v p¯ÌpadÏ zjiötÏnÌ z·vad v hospoda¯enÌ na¯ÌzenÌ p¯edloûit ozdravn˝ pl·n, nucen· spr·va, p¯evod pojistnÈho kmene, odnÏtÌ povolenÌ, pokuty a likvidace. »lenovÈ statut·rnÌch a dozorËÌch org·n˘, zamÏstnanci, likvid·tor, nucen˝ spr·vce, maklÈ¯i a dalöÌ osoby jsou povinni zachov·vat mlËenlivost o skuteËnostech t˝kajÌcÌch se pojiötÏnÌ fyzick˝ch a pr·vnick˝ch osob i po skonËenÌ pracovnÌho nebo jinÈho pomÏru. V˝jimku tvo¯Ì informace poskytovanÈ se souhlasem osob, jichû se ˙daje t˝kajÌ, a d·le informace poskytovanÈ na pÌsemnÈ vyû·d·nÌ ministerstva, soudu, org·n˘ Ëinn˝ch v trestnÌm ¯ÌzenÌ, finanËnÌch org·n˘, Komise pro cennÈ papÌry, Policie »R, ⁄¯adu pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe, org·n˘ soci·lnÌho zabezpeËenÌ za p¯edpokladu, ûe bude zachov·na mlËenlivost osobami, kter˝m se tyto informace poskytnou. PoruöenÌm mlËenlivosti nenÌ ozn·menÌ ve

vÏci podez¯enÌ ze sp·ch·nÌ trestnÈho Ëinu. Pojiöùovny se mohou vz·jemnÏ informovat o osobnÌch ˙dajÌch pojistnÌk˘ a pojiötÏn˝ch, jestliûe u nich doölo k z·niku pojistnÈ smlouvy z d˘vodu nezaplacenÌ pojistnÈho nebo k podvodnÈmu jedn·nÌ. 2. Opat¯enÌ Ministerstva financÌ Ë. j. 282/78 182/1999 ze dne 22. 12. 1999, kter˝m se mÏnÌ ˙ËetnÌ osnova a postupy ˙Ëtov·nÌ pro pojiöùovny (˙Ëinnost 1. 1. 2000). 3. Z·kon Ë. 358/1999 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 114/1995 Sb., o vnitrozemskÈ plavbÏ, a z·kon Ë. 455/1991 Sb., o ûivnostenskÈm podnik·nÌ (ûivnostensk˝ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 14. 1. 2000). Do ß 19 z·kona byl doplnÏn odst. 3, podle kterÈho rozsah a podmÌnky pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu z provozu plavidla podle odst. 1 stanovÌ prov·dÏcÌ p¯edpis. 4. Z·kon Ë. 309/1999 Sb. o SbÌrce z·kon˘ a o SbÌrce mezin·rodnÌch smluv (˙Ëinnost 1. 1. 2000). 5. Z·kon Ë. 310/1999 Sb. o pobytu ozbrojen˝ch sil jin˝ch st·t˘ na ˙zemÌ »eskÈ republiky (˙Ëinnost 1. 1. 2000). 6. Z·kon Ë. 311/1999 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 531/ 1990 Sb., o ˙zemnÌch finanËnÌch org·nech, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 1. 2000). 7. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 312/1999 Sb., kter˝m se mÏnÌ na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 333/1993 Sb., o stanovenÌ minim·lnÌch mzdov˝ch tarif˘ a mzdovÈho zv˝hodnÏnÌ za pr·ci ve ztÌûenÈm a zdravÌ ökodlivÈm pracovnÌm prost¯edÌ a za pr·ci v noci, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 1. 2000). 8. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 313/1999 Sb., kter˝m se mÏnÌ na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 303/1995 Sb., o minim·lnÌ mzdÏ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 1. 2000). Minim·lnÌ mzda byla zv˝öena POJISTNÝ OBZOR • 2/2000

na 4000 KË mÏsÌËnÏ a 22,30 KË za hodinu. 9. Vyhl·öka Ë. 314/1999 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 310/ 1995 Sb., o fondu kulturnÌch a soci·lnÌch pot¯eb, ve znÏnÌ vyhl·öky Ë. 167/1997 Sb. (˙Ëinnost 1. 1. 2000). Z fondu lze hradit za zamÏstnance p¯ÌspÏvek na penzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ se st·tnÌm p¯ÌspÏvkem. 10. Vyhl·öka Ë. 315/1999 Sb. o zp˘sobu oznamov·nÌ soutÏûÌ, anket a jin˝ch akcÌ o ceny, kterÈ nejsou spot¯ebitelskou loteriÌ (˙Ëinnost 1. 1. 2000). 11. Vyhl·öka Ë. 319/1999 Sb., kterou se stanovÌ z·kladnÌ sazby stravnÈho v cizÌ mÏnÏ pro rok 2000 (˙Ëinnost 1. 1. 2000). 12. Vyhl·öka Ë. 324/1999 Sb., kterou se stanovÌ limity koncentrace a mnoûstvÌ jadernÈho materi·lu, na kter˝ se nevztahujÌ ustanovenÌ o jadern˝ch ökod·ch (˙Ëinnost 17. 12. 2000). 13. Z·kon Ë. 325/1999 Sb. o azylu a o zmÏnÏ z·kona Ë. 283/1991 Sb., o Policii »eskÈ republiky, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (z·kon o azylu), ˙Ëinnost 1. 1. 2000. 14. Z·kon Ë. 326/1999 Sb. o pobytu cizinc˘ na ˙zemÌ »eskÈ republiky a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (˙Ëinnost 1. 1. 2000). 15. Z·kon Ë. 328/1999 Sb. o obËansk˝ch pr˘kazech (˙Ëinnost nejpozdÏji 1. 7. 2000). 16. Z·kon Ë. 329/1999 Sb. o cestovnÌch dokladech a o zmÏnÏ z·kona Ë. 283/1991 Sb., o Policii »eskÈ republiky, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, (z·kon o cestovnÌch dokladech), ˙Ëinnost nejpozdÏji 1. 7. 2000. 17. Vyhl·öka Ë. 333/1999 Sb., kterou se pro ˙Ëely poskytov·nÌ cestovnÌch n·hrad stanovÌ v˝öe sazeb stravnÈho, v˝öe sazeb z·kladnÌch n·hrad za pouûÌv·nÌ silniËnÌch motorov˝ch vozidel a v˝öe pr˘mÏrn˝ch cen pohonn˝ch hmot (˙Ëinnost 1. 1. 2000). 18. Vyhl·öka Ë. 337/1999 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 12/ POJISTNÝ OBZOR • 2/2000

1999 Sb., o zajiötÏnÌ technickÈ bezpeËnosti utajovan˝ch skuteËnostÌ a certifikaci technick˝ch prost¯edk˘ (˙Ëinnost 28. 12. 1999). 19. Vyhl·öka Ë. 339/1999 Sb. o objektovÈ bezpeËnosti (˙Ëinnost 28. 12. 1999). 20. Z·kon Ë. 342/1999 Sb. o st·tnÌch dluhopisov˝ch programech na ˙hradu jistin st·tnÌho dluhu splatn˝ch v roce 2000 a schodku st·tnÌho rozpoËtu »eskÈ republiky za rok 1999 p¯evyöujÌcÌho rozpoËtovan˝ schodek (˙Ëinnost 1. 1. 2000). 21. Z·kon Ë. 362/1999 Sb. o st·tnÌm dluhopisovÈm programu na ˙hradu schodku st·tnÌho rozpoËtu za rok 1998 a o zmÏnÏ z·kona Ë. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kona Ë. 22/ 1999 Sb., o st·tnÌm rozpoËtu »eskÈ republiky na rok 1999 (˙Ëinnost 30. 12. 1999). 22. Z·kon Ë. 349/1999 Sb. o Ve¯ejnÈm ochr·nci pr·v (˙Ëinnost 28. 2. 2000). 23. Z·kon Ë. 353/1999 Sb. o prevenci z·vaûn˝ch hav·riÌ zp˘soben˝ch vybran˝mi nebezpeËn˝mi chemick˝mi l·tkami a chemick˝mi p¯Ìpravky a o zmÏnÏ z·kona Ë. 425/1990 Sb., o okresnÌch ˙¯adech, ˙pravÏ jejich p˘sobnosti a o nÏkter˝ch dalöÌch opat¯enÌch s tÌm souvisejÌcÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, (z·kon o prevenci z·vaûn˝ch hav·riÌ), ˙Ëinnost 29. 1. 2000. 24. Z·kon Ë. 355/1999 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 38/1995 Sb., o technick˝ch podmÌnk·ch provozu silniËnÌch vozidel na pozemnÌch komunikacÌch (˙Ëinnost 30. 12. 1999). 25. Z·kon Ë. 356/1999 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 455/1991 Sb., o ûivnostenskÈm podnik·nÌ (ûivnostensk˝ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a nÏkterÈ dalöÌ z·kony (˙Ëinnost 1. 3. 2000). 26. Vyhl·öka Ë. 366/1999 Sb. o zp˘sobilosti prok·z·nÌ finanËnÌ zp˘sobilosti dopravcem (˙Ëinnost 1. 1. 2000).

V

souËasnÈ dobÏ doch·zÌ ke vöeobecnÈ ztr·tÏ jistot, se kter˝mi kdysi mohli poËÌtat jednotlivci i firmy. VeliËiny, kterÈ byly d¯Ìve povaûov·ny za skoro konstantnÌ, se nynÌ st·vajÌ v˝raznÏ promÏnliv˝mi. Reagovat na tuto skuteËnost je v z·sadÏ moûnÈ dvojÌm zp˘sobem: a) PasivnÏ pouk·zat na nejednoznaËnost a neurËitost budoucÌho v˝voje a vyËk·vat vÏcÌ p¯ÌötÌch a nic podstatnÈho neuËinit. b) AktivnÏ p¯ijmout realitu turbulentnÌ doby a pokusit se ji zahrnout do pl·nov·nÌ a predikce, kterÈ splÚujÌ n·sledujÌcÌ poûadavky: II. postihujÌ öirok˝ okruh scÈn·¯˘ moûnÈho budoucÌho v˝voje, II. jsou prov·dÏny zp˘sobem, kte-

Predikce rizik, op¯en· tradiËnÏ o statistickou anal˝zu a statistickou extrapolaci existujÌcÌch dat a zkuöenostÌ, nemusÌ jiû v silnÏ se mÏnÌcÌm prost¯edÌ korektnÏ fungovat. Snadno modifikovateln˝, dostateËnÏ komplexnÌ a podrobn˝ simulaËnÌ model je naopak zcela otev¯en i v˝razn˝m zmÏn·m a pom˘ûe (s p¯edstihem) vytv·¯et novÈ zkuöenosti pro novÈ (byù leckdy jen hypotetickÈ) situace. Metody (diskrÈtnÌ) simulace jsou nejp¯irozenÏjöÌm, ale dosud pomÏrnÏ m·lo uûÌvan˝m zobrazenÌm budoucÌch scÈn·¯˘ vËetnÏ viditeln˝ch i skryt˝ch interakcÌ, k nimû v pr˘bÏhu Ëasu doch·zÌ. Terminologie mnoha v˝robc˘

VyuûitÌ simulace p¯i ¯ÌzenÌ rizik neûivotnÌho pojiötÏnÌ 1. Ë·st Mgr. Ing. V·clav Novotn˝, »esk· pojiöùovna a.s., RNDr. Ji¯Ì Weinberger, CSc.,TIMING Praha r˝ je kvalitnÌ (alespoÚ ve smyslu pouËky Ñp¯ibliûn· pravda je lepöÌ neû p¯esn˝ omylì) a ËasovÏ nen·roËn˝. Obory, kterÈ se touto problematikou zab˝vajÌ, b˝vajÌ zast¯eöov·ny spoleËn˝m pojmem Ñ¯ÌzenÌ rizikì (p¯estoûe nejde vûdy o ¯ÌzenÌ rizik, n˝brû Ëasto jen o nezbytnou anal˝zu rizik a ¯adu p¯Ìbuzn˝ch aktivit). Pojiöùovny tradiËnÏ pracujÌ s velmi netrivi·lnÌmi systÈmy ¯ÌzenÌ rizika. TurbulentnÌ doba vöak p¯in·öÌ jak novÈ druhy rizik, tak vzr˘stajÌcÌ mÌru konkurence, vedoucÌ k silnÈmu tlaku na pokles cen a k poûadavk˘m na vyööÌ flexibilitu pojiöùoven, coû se odr·ûÌ v nutnosti rozhodovat rychleji.

SW (zejmÈna v˝robc˘ tabulkov˝ch procesor˘ a v˝robc˘ n·stroj˘ pro sÌùovou anal˝zu) z reklamnÌch d˘vod˘ naz˝v· jistÈ pokusy metodou Monte Carlo simulacÌ; je to zav·dÏjÌcÌ a pro uûivatele nÏkdy i nebezpeËnÈ (tak jako je nÏkdy nebezpeËn· celkem racion·lnÌ lÈka¯sk· diagnÛza postr·dajÌcÌ nutnou mÌru systematiËnosti). Ani hrubÏ zjednoduöujÌcÌ pouûitÌ metody Monte Carlo nelze ovöem pauö·lnÏ odmÌtat ñ i to je totiû krok spr·vn˝m smÏrem (tj. krok od bl·hovÈ d˘vÏry v jedinou spoËÌtanou hodnotu k pravdÏpodobnostnÌmu vidÏnÌ problÈm˘). Ale podstatn· Ë·st pravdy (sloûitost vazeb v Ëase, spr·vnÏ ch·pa-

13

nÈ vz·jemnÈ korelace, apod.) se do n·hodnÏ zaöumÏn˝ch deterministick˝ch v˝poËt˘ nevejde. Zd˘raznÏme, ûe vyslovenÈ v˝hrady nelze odstranit tÌm, ûe se jednoduch˝ öum nahradÌ sofistikovanÏjöÌm v podobÏ generov·nÌ rozmanitÏ rozdÏlen˝ch n·hodn˝ch veliËin (norm·lnÌch, exponenci·lnÌch, atd.). To je st·le p¯Ìliö povrchnÌ vidÏnÌ (a navÌc pro pouûitÌ toho kterÈho rozdÏlenÌ n·hodn˝ch veliËin Ëasto zcela sch·zÌ p¯esvÏdËivÈ d˘vody). V˝sledky takov˝ch v˝poËt˘ jsou (v nejlepöÌm p¯ÌpadÏ) ohroûeny tÌm, ûe budou hluboce suboptim·lnÌ (a mohou b˝t vinou principi·lnÌ nedostateËnosti pouûitÈ metody i zcela mylnÈ). V souladu s v˝öe uveden˝mi poûadavky byl v »eskÈ pojiöùovnÏ, a.s., ve spolupr·ci s firmou TIMING Praha, vytvo¯en nov˝ komplexnÌ simulaËnÌ model pro podporu ¯ÌzenÌ klÌËov˝ch ËinnostÌ neûivotnÌho pojiötÏnÌ (p¯estoûe je »esk· pojiöùovna, a.s. univerz·lnÌ pojiöùovnou, prezentovan˝ model zobrazuje neûivotnÌ pojiötÏnÌ jako samostatnou firmu). Z·kladnÌmi charakteristikami uvedenÈho modelu jsou jeho pruûnost a komplexnost. SimulaËnÌ model umoûÚuje kvantifikovat dopady rozmanit˝ch manaûersk˝ch rozhodnutÌ i zmÏnÏn˝ch trûnÌch podmÌnek na hospod·¯sk˝ v˝sledek, bilanci, cash-flow, likviditu a v neposlednÌ ¯adÏ i na hodnotu akciÌ modelovanÈ neûivotnÌ pojiöùovny. P¯Ìkladem modelovan˝ch rozhodnutÌ m˘ûe b˝t nap¯. strategie zajiötÏnÌ nebo cenov· ˙roveÚ produkt˘. Z modelovan˝ch trûnÌch podmÌnek lze uvÈst nap¯. skok v inflaci, r˘st ˙rokov˝ch sazeb, apod. 1. Simulace Vzhledem k tomu, ûe slovo simulace b˝v· uûÌv·no v mnoha v˝znamech, pokusme se v kostce ¯Ìci, co pod pojmem simulace m·me na mysli. Vûdy jde o pr·ci s umÏl˝m objektem a vûdy p¯i pr·ci s nÌm hraje klÌËovou roli Ëas. V dneönÌ dobÏ je v p¯evaûujÌcÌ vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ (ale ne vûdy) umÏl˝ objekt realizov·n na poËÌtaËi. UmÏl˝ objekt urËen˝ pro d˘kladnÈ simulaËnÌ experimentov·nÌ se naz˝v· simulaËnÌ model. Na mysli pak m·me dvojici

14

SimulaËnÌ ↔ Origin·lnÌ model objekt Origin·lnÌm objektem m˘ûe b˝t nap¯. ÑMarketing, v˝voj, v˝roba a prodej novÈho v˝robkuì (nap¯. pojiöùovacÌho produktu). PovöimnÏme si d˘leûitÈ okolnosti: origin·lnÌ objekt m˘ûe, ale takÈ v˘bec nemusÌ existovat. UmÌme si jistÏ p¯edstavit, ûe nov˝ produkt po vyhodnocenÌ experiment˘ se simulaËnÌm modelem zobrazujÌcÌm jeho fyzickou i mor·lnÌ existenci v˘bec vyvÌjen nebude. To vlastnÏ nenÌ nic novÈho, k rozhodnutÌ zruöit projekt lze dospÏt jakoukoli ˙vahou (jin· vÏc je, zda ˙vahou, kter· vede k rozhodnutÌ spr·vnÈmu). Ve snaze ¯Ìdit rizika doch·zÌ k velk˝m, Ëasto se opakujÌcÌm chyb·m. Tyto omyly mohou b˝t charakterizov·ny n·sledujÌcÌmi v˝roky: * Ñdokud nevidÌme û·dn· rizika, je zbyteËnÈ a neekonomickÈ rizika ¯Ìditì * Ñjakmile se objevÌ riziko, je t¯eba ho zcela eliminovat, neboù jsme zodpovÏdnÌ lidÈ a do û·dn˝ch do rizik nejdemeì * Ñnem· smysl a je neekonomickÈ zab˝vat se simulacÌ, jestliûe nem·me hodnovÏrn· dataì. Vyvr·cenÌ prvnÌch dvou razantnÌch omyl˘ ponech·v·me na Ëten·¯i, v kvalifikovanÈm prost¯edÌ pojiöùoven nemajÌ prvnÌ dva omyly takovou öanci, jako v ostatnÌch druzÌch podnik·nÌ. T¯etÌ tvrzenÌ, stejnÏ nebezpeËnÈ, m· vöak tuûöÌ ûivot, ale neobsahuje o nic vÌce pravdy. SimulaËnÌ model je protÏjökem origin·lnÌho objektu. Origin·lnÌ objekt je to, co musÌme ¯Ìdit, nebo vyprojektovat a uvÈst (v p¯ÌpadÏ nev˝hodnosti neuvÈst) do ûivota. SimulaËnÌ model funguje podobnÏ jako origin·lnÌ objekt, ale na poËÌtaËi, kde lze levnÏ a bez rizik experimentovat, optimalizovat, prov·dÏt zmÏny, atd. V˝znamnÈ a zcela spr·vnÈ je, kdyû to ¯ekneme i obr·cenÏ: Origin·lnÌ objekt je protÏjökem simulaËnÌho modelu. Pokusy na origin·lnÌm objektu (Ëasto lze udÏlat jen jeden jedin˝ takov˝ pokus a pak uû nastane Ëi nenastane nÏjak˝ problÈm) jsou vlastnÏ simulacÌ na re·lnÈm objektu. NÏkdy se tomu ¯Ìk· pr˘zkum bojem (kter˝ je rozumn˝ jen z¯Ìdka, protoûe v boji lze padnout). Co tedy znamen·, kdyû se ¯ekne Ñnejsou dataì? NepochybnÏ se ten-

to v˝rok t˝k· nejen modelu, ale takÈ origin·lnÌho objektu. To vöak nenÌ nic pozoruhodnÈho ñ uvaûme, ûe origin·lnÌ objekt je t¯eba teprve projektov·n (anebo sice uû existuje, ale chceme v nÏm provÈst podstatnÈ zmÏny, coû vyjde skoro nastejno). Absence dat je v danÈ situaci naprosto norm·lnÌ jev. NavÌc turbulentnÌ doba i existujÌcÌ (˙dajnÏ dobr·) data z hlediska budoucnosti silnÏ zpochybÚuje. Celkem rozumnÈ je obËas ¯Ìci Ñnejsou data, jdeme od tohoì. ZnepokojivÏ Ëasto se vöak ozve tvrzenÌ: Ñnejsou data, tedy nebudeme simulovat (ale nejdeme od toho)ì. Z v˝öe uvedenÈho logicky vypl˝v·, ûe poslednÌ tvrzenÌ je ekvivalentnÌ v˝roku Ñnejsou data, a tedy budeme prov·dÏt simulaËnÌ experimenty (nejspÌö ovöem jen jeden) na origin·lnÌm objektuì, jinak ¯eËeno Ñrozhodli jsme se, ûe provedeme pr˘zkum bojemì. Z p¯edchozÌ argumentace jeötÏ neplyne, jak simulaËnÌ model vytvo¯it. NavÌc n·s skuteËnost uËÌ, ûe se to musÌ udÏlat vûdy s novou invencÌ, neboù rutinnÌ kucha¯ka na v˝robu simulaËnÌch model˘ asi nikdy existovat nebude. PotÌûe p¯i vzniku simulaËnÌch model˘ jsou nÏkdy nemalÈ a je efektivnÌ o nich aspoÚ r·mcovÏ p¯edem vÏdÏt. TypickÈ potÌûe uv·dÌme v po¯adÌ dle d˘leûitosti: * nedostateËn· znalost problematiky, * manaûersk· nezkuöenost, * netrpÏlivost v komunikaci mezi z·kaznÌkem a simulaËnÌm analytikem, * volba neadekv·tnÌch simulaËnÌch a optimalizaËnÌch SW n·stroj˘ (m·lo flexibilnÌch, nedostateËnÏ nebo naopak p¯Ìliö specializovan˝ch Ëi neod˘vodnÏnÏ drah˝ch), * chybnÈ rozhodnutÌ dilema Ñpracovat p¯i tvorbÏ simulaËnÌho modelu a pokusech s nÌm samostatnÏ, anebo si pozvat konzultaËnÌ firmu?ì (obecnÏ: kde vÈst hranici mezi pracÌ konzultant˘ a vlastnÌch lidÌ ñ univerz·lnÏ platn· odpovÏÔ ovöem neexistuje), * Ëasov· tÌseÚ (rozvoj simulaËnÌch technologiÌ v˝znam tohoto problÈmu neust·le zmenöuje, souËasnÈ turbulentnÌ ekonomickÈ prost¯edÌ t˝û problÈm naopak zvÏtöuje),

* lpÏnÌ na p¯edstavÏ, ûe pr·ci lze

*

s koneËnou platnostÌ definovat hned na zaË·tku (tedy snaha ignorovat pouËenÌ, kter· se z·konitÏ objevujÌ aû v pr˘bÏhu simulaËnÌ anal˝zy), chybÏjÌcÌ data (jistÏ jde o nev˝hodu, ale nenÌ n·hodou, ûe tento bod v po¯adÌ dle d˘leûitosti klademe aû na konec).

2. DalöÌ aspekty simulaËnÌho modelov·nÌ HlavnÌ z·sadou simulaËnÌho modelov·nÌ je zobrazovat budoucÌ dÏnÌ tak, jak ho v okolnÌm svÏtÏ vidÌme v ¯etÏzci p¯ÌËin a jejich kombinovan˝ch n·sledk˘, vËetnÏ vlivu n·hody a p¯irozenÏ reprezentovan˝ch vz·jemn˝ch korelacÌ. Je z¯ejmÈ, ûe p¯i tomto pohledu na vÏc nem˘ûe b˝t ˙ËetnÌ vidÏnÌ danÈho systÈmu vstupnÌm, ale pouze v˝stupnÌm vidÏnÌm. Jin˝mi slovy: ˙ËetnÌ veliËiny na simulaËnÌm modelu pouze mÏ¯Ìme, podobnÏ jako roËnÌ objemy vody, kterÈ proteËou danou ¯ekou. SkuteËn˝mi p¯ÌËinami jsou p¯ece jevy jako t·nÌ snÏhu, sr·ûky, dlouhotrvajÌcÌ sucha, apod. K efektivnÌmu simulaËnÌmu modelov·nÌ je nevyhnutelnÈ pouûÌt specializovan˝ software. Pro dan˝ p¯Ìpad byl vyuûit systÈm Project Management Forecast (PMF). PMF je programov˝ systÈm vyvinut˝ firmou TIMING Praha, kter˝ je urËen k rychlÈmu, transparentnÌmu a spolehlivÈmu simulaËnÌmu modelov·nÌ podnikatelsk˝ch z·mÏr˘ v öirokÈm smyslu slova. Modely vytvo¯enÈ v PMF jsou dlouhodobÏ vyuûitelnÈ, p¯ipravenÈ pro automatizovanou multikriteri·lnÌ optimalizaci, empirickou anal˝zu vz·jemnÈho ovlivÚov·nÌ dat a k vÏrohodnÈmu modelov·nÌ p¯ÌleûitostÌ, hrozeb a vËasn˝ch rozhodnutÌ. Experimentov·nÌ s PMF modely umoûÚuje ovÏ¯ovat kvalitu rozmanit˝ch n·pad˘ a to jak v p¯ÌpadÏ mal˝ch, tak v p¯ÌpadÏ velmi v˝razn˝ch modifikacÌ st·vajÌcÌho systÈmu. Modelov·nÌ v PMF otevÌr· novÈ moûnosti modernÌ disciplÌnÏ ÿÌzenÌ rizik (Risk Management). 3. Popis PMF-modelu pro neûivotnÌ pojiötÏnÌ SimulaËnÌ PMF-model (d·le jen PMF-model) je zaloûen na transparentnÌ reprezentaci budoucÌch POJISTNÝ OBZOR • 2/2000

dÏnÌ v systÈmu. JednÌm z v˝stup˘ z PMF-modelu je zobrazenÌ budoucÌch pr˘bÏh˘ cash-flow a dalöÌch veliËin. Teprve jako sekund·rnÌ (tj. na modelu namÏ¯enÈ) v˝sledky jsou zÌsk·v·na aktiva, vlastnÌ jmÏnÌ, apod. PodstatnÈ je, ûe pomocÌ takovÈho PMF-modelu lze okamûitÏ a zcela snadno odhadovat rizika, tj. pravdÏpodobnosti takov˝ch jev˘ jako Ñpokles vlastnÌho jmÏnÌ pod danou hodnotu v danÈm budoucÌm ËasovÈm intervaluì, atd. 3.1. Struktura modelu Glob·lnÌ strukturu modelu ukazuje obr·zek na tÈto stranÏ. V˝poËet v PMF-modelu zaËÌn· v submodelu (v terminologii PMF Ñneuronuì) GO, ve kterÈm jsou promÏnn˝m veliËin·m p¯i¯azeny jejich vstupnÌ hodnoty. Zd˘raznÏme, ûe v PMF jsou neurony transparentnÌmi podprogramy se zcela evidentnÌ interpretacÌ kaûdÈho p¯Ìkazu (jsou to simulaËnÌ neurony, nikoli prvky tzv. uËÌcÌch se neuronov˝ch sÌtÌ). Kaûd˝ pojistn˝ rok doznÌv· po nÏkolik dalöÌch let. Pro tento Ël·nek jsme zvolili horizont t¯Ì let. Proto je submodel (neuron) pojistnÈho roku P1 p¯Ìtomen jeötÏ ve dvou sv˝ch replik·ch (neuronech) P2 a P3 ñ jinak by nemohl nez·visle realizovat svÈ odloûenÈ akce (nap¯. zË·sti opoûdÏn· pojistn· plnÏnÌ). »tvrt˝ rok uû m˘ûe zase bez problÈmu pracovat s neuronem P1, p·t˝ s P2, öest˝ s P3, sedm˝ znovu s P1 atd. RozöÌ¯enÌ na doznÌv·nÌ po dobu vÌce neû t¯Ì let je zcela rutinnÌ a ËasovÏ naprosto nen·roËnou z·leûitostÌ. Neurony R1, R2 a R3 reprezentujÌ plynutÌ Ëasu. J·drem simulaËnÌho modelu je neuron P1 (a jeho kopie P2 a P3). Kroky v˝poËtu v neuronu P1 jsou z n·sledujÌcÌ: 1) V˝poËet nov˝ch aktu·lnÌch hodnot makroekonomick˝ch veliËin: inflace, ˙rokov˝ch sazeb, velikosti pojistnÈho trhu apod. 2) V˝poËet podÌlu pojiöùovny na trhu a navazujÌcÌch veliËin, nap¯. p¯edepsanÈho pojistnÈho, zajistnÈho, apod. 3) V˝poËet velikosti ökod a v z·vislosti na struktu¯e zajistnÈho programu i velikosti zajistnÈho plnÏnÌ POJISTNÝ OBZOR • 2/2000

4) V˝poËet objemu technick˝ch rezerv. 5) V˝poËet spr·vnÌ reûie. 6) V˝poËet v˝nos˘ z finanËnÌho umÌstÏnÌ prost¯edk˘ technick˝ch rezerv. 7) V˝poËet v˝platy pojistnÈho plnÏnÌ klient˘m s tÌm, ûe Ë·st v˝platy je provedena ihned, Ë·st je odsunuta do dalöÌch obdobÌ. 8) V˝poËet v˝nos˘, n·klad˘ a likvidnÌch prost¯edk˘. Neuron OLDRE zajiöùuje postupnÈ vypl·cenÌ ökod (resp. Ëerp·nÌ rezerv) vznikl˝ch v dobÏ p¯ed zaË·tkem simulace. Neuron ROK zajiöùuje v˝poËet zisku, danÏ z p¯Ìjmu, vlastnÌho jmÏnÌ, apod. 3.2. Vazby v modelu Vazby v modelu dÏlÌme na: * glob·lnÌ (viz obr·zek) * lokalizovanÈ (do fungov·nÌ submodel˘ neuron˘) * skrytÈ (ale plnÏ funkËnÌ ve vz·jemn˝ch interakcÌch submodel˘ a veliËin v simulaËnÌm v˝poËtu). UvedenÈ vazby vytv·¯ejÌ p¯irozen˝m zp˘sobem pot¯ebnÈ vz·jemnÈ korelace. Hodnoty vöech modelovan˝ch veliËin mohou b˝t (pokud je to z nÏjakÈho d˘vodu zapot¯ebÌ) na simulaËnÌm modelu mÏ¯eny a monitorov·ny (podobnÏ jako nap¯. vlastnÌ jmÏnÌ, aktiva apod.). RovnÏû korelaËnÌ matice (pokud je budeme v˘bec pot¯ebovat) budou ËastÏji pat¯it k v˝stup˘m ze simulaËnÌho modelu neû k jeho vstup˘m. AutomatizovanÈ zobrazenÌ vazeb obsaûen˝ch v modelu n·m d·v· novÈ moûnosti i pokud jde o verifikaci spr·vnosti modelu. Tv˘rce modelu pracuje na tvorbÏ submodel˘ (neuron˘) zpravidla postupnÏ s tÌm, ûe mu neuronov˝ mechanismus nabÌzÌ vhodnou dekompozici modelovanÈho systÈmu. ViditelnÈ vazby pak vznikajÌ automaticky a jejich optick· kontrola je siln˝m a relativnÏ velmi objektivnÌm n·strojem verifikace. 3.3. Vstupy Na spr·vnÈm v˝bÏru a co nejvÏtöÌ p¯esnosti vstupnÌch dat z·visÌ do znaËnÈ mÌry ˙spÏch celÈho propoËtu. Ot·zka vstupnÌch dat je vûdy otev¯en· jak co do komplexnosti jejich v˝bÏru (moûnost do-

plnÏnÌ o dalöÌ druhy poloûek), tak o dostupnost jiû zakomponovan˝ch dat. Jsou-li nÏkterÈ hodnoty vstupnÌch dat nezn·mÈ, lze vyuûÌt PMF takÈ jako identifikaËnÌho n·stroje tÏchto nezn·m˝ch vstupnÌch hodnot: r·mcovÏ zn·m˝ v˝stup se pomocÌ vhodnÈ optimalizaËnÌ zpÏtnÈ vazby stane vstupem do PMF-modelu, pracujÌcÌho v roli identifik·toru nezn·m˝ch hodnot dat, kterÈ fungov·nÌ PMF-modelu definujÌ na vstupnÌ stranÏ. Samoz¯ejmÏ je vûdy mnohem lepöÌ, kdyû hodnoty vstupnÌch dat jsou zn·mÈ. Pokud je vöak zÌskat nelze, je popsan˝ postup jednou z nejlepöÌch moûnostÌ, jak vytvo¯it a takÈ ovÏ¯it expertnÌ odhady. Hodnoty vstupnÌch dat mohou b˝t, aniû to zp˘sobÌ problÈmy, i silnÏ nep¯esnÈ, jsme-li si ovöem tohoto faktu vÏdomi. 3.4. ModelovanÈ veliËiny V souËasnÈ dobÏ jsou v modelu obsaûeny n·sledujÌcÌ charakteristiky: * velikost pojistnÈho trhu, * podÌl pojiöùovny na trhu, * p¯edepsanÈ pojistnÈ, * nezaplacenÈ pojistnÈ, * ökodnÌ pr˘bÏh, * zajiötÏnÌ, * spr·vnÌ reûie, * v˝nosy z finanËnÌho umÌstÏnÌ technick˝ch rezerv, * inflace, * objem likvidnÌch prost¯edk˘, * velikost pohled·vek, * v˝nosy, * n·klady, * daÚ z p¯Ìjmu PO, * velikost rezerv, * vlastnÌ jmÏnÌ, * bilanËnÌ suma, * hospod·¯sk˝ v˝sledek.

U kaûdÈ ze sledovan˝ch veliËin lze v principu zvyöovat i sniûovat rozliöovacÌ ˙roveÚ a vûdy je to z·leûitost zdravÈ ˙vahy, kter· m· p¯Ìpad od p¯Ìpadu zcela specifickou podobu (i zcela specifick˝ v˝sledek). 3.5. V˝stupy P¯i bÏhu modelu lze monitorovat Ëasov˝ pr˘bÏh kterÈkoli pouûitÈ promÏnnÈ. Na v˝stupu z modelu lze zobrazit a vytisknout ty pr˘bÏhy, o kterÈ m·me z·jem. V˝slednÈ pr˘bÏhy je moûno graficky zobrazovat buÔ p¯Ìmo v PMF, nebo je lze exportovat do MS EXCEL k dalöÌmu zpracov·nÌ. Z prost¯edÌ MS EXCEL je takÈ moûnÈ zad·vat hodnoty vstupnÌch dat. VstupnÌ i v˝stupnÌ pouûitÌ MS EXCEL otevÌr· prostor pro efektivnÌ oboustrannou komunikaci s dalöÌmi systÈmy uûivatele. OpakovanÈ pr˘bÏhy kaûdÈ monitorovanÈ veliËiny lze sledovat hromadnÏ (p¯i malÈm poËtu opakovan˝ch bÏh˘), nebo v postupnÈ projekci (p¯i velkÈm poËtu opakovan˝ch bÏh˘). DalöÌm grafick˝m v˝stupem jsou (p¯i opakovan˝ch bÏzÌch) histogramy rozloûenÌ v˝sledn˝ch hodnot v˝stupnÌch veliËin. OpakovanÈ bÏhy PMF-modelu jsou simulaËnÌm protÏjökem nez·visl˝ch, opakovan˝ch pokus˘ na origin·lnÌm (re·lnÈm) objektu. Zopakujme, ûe opakov·nÌ pokusu na poËÌtaËi je levnÈ a zcela bez rizik (na rozdÌl od pokus˘ na re·lnÈm objektu, kterÈ lze z¯Ìdka opakovat a kterÈ jsou velmi riskantnÌ). P¯i p¯edem stanovenÈ kritickÈ hranici pro danou veliËinu (nap¯. vlastnÌ jmÏnÌ) je v r·mci v˝stupnÌch dat moûnÈ stanovit i pravdÏpodobnost p¯ekroËenÌ tÈto hranice (viz d·le). PokraËov·nÌ p¯ÌötÏ

15

V

e dnech 24. ñ 25. listopadu 1999 byla v BrnÏ pod n·zvem InformaËnÌ spoleËnost a rizika ve finanËnictvÌ roku 2000 uspo¯·d·na mezin·rodnÌ konference, nad nÌû p¯evzali z·ötitu Ëlen bankovnÌ rady »NB RNDr. LudÏk Niedermayer a rektor Masarykovy univerzity prof. RNDr. Ji¯Ì Zlatuöka, CSc. Na konferenci p¯ednesli p¯ÌspÏvky odbornÌci z pojiöùovnictvÌ, bankovnictvÌ, informaËnÌch technologiÌ a vysok˝ch ökol. Pozv·nÌ k aktivnÌ ˙Ëasti na nÌ p¯ijal i gener·lnÌ tajemnÌk »eskÈ asociace pojiöùoven Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. S jubilejnÌm rokem 2000 se p¯ibliûuje termÌn pro p¯ijetÌ »eskÈ

mÏ¯enosti. V tomto duchu postupnÏ nab˝v· v »eskÈ republice ˙Ëinnosti pot¯ebn· legislativa. Ta musÌ zaruËit minimalizaci hrozeb zhroucenÌ finanËnÌch ˙stav˘, jehoû jsme byli svÏdky v nedalekÈ minulosti i v oblasti pojiöùovnictvÌ (pozn. redakce: pouze p¯Ìpad Pojiöùovny MORAVA). Jako konkrÈtnÌ p¯Ìklad lze uvÈst nov˝ z·kon o pojiöùovnictvÌ. Tento p¯Ìstup v sobÏ ovöem skr˝v· ¯adu potenci·lnÌch rizik, na kterÈ je nutno nejen vËas pouk·zat, ale i nalÈzt metody, p¯Ìstupy a prost¯edky, jak jim ˙spÏönÏ Ëelit. Ve svÈm d˘sledku to evokuje ¯adu teoretick˝ch ot·zek mimo jinÈ i pro finanËnÌ a pojistnou matema-

InformaËnÌ spoleËnost a rizika ve finanËnictvÌ roku 2000 doc. RNDr. V·clav Sedl·Ëek, CSc., DCB Actuaries and Consultants republiky za ¯·dnÈho Ëlena EvropskÈ unie. Tento cÌl vöak znamen· vy¯eöit v oblasti celÈho naöeho finanËnÌho trhu ¯adu dÌlËÌch ˙kol˘, kterÈ lze souhrnnÏ oznaËit jako postupnÈ p¯ibliûov·nÌ k poûadavk˘m, zvyklostem, standard˘m a norm·m platn˝m pro ËlenskÈ st·ty EvropskÈ unie. V ¯adÏ p¯Ìpad˘ naöe konvergence k norm·m platn˝m pro Ëleny EU zahrnuje p¯echod od dosavadnÌ p¯ÌmÈ materi·lnÌ kontroly finanËnÌch ˙stav˘ ke kontrole a sledov·nÌ jejich finanËnÌho zdravÌ. To lze hodnotit podle p¯esnÏ stanoven˝ch kriteriÌ, kter· objektivnÏ vyjad¯ujÌ nap¯Ìklad ˙roveÚ solventnosti, rezerv nebo kapit·lovÈ p¯i-

16

tiku ñ nap¯Ìklad ve sfÈ¯e ¯ÌzenÌ rizik ve finanËnÌch ˙stavech. Jejich ˙spÏönÈ praktickÈ vy¯eöenÌ, kterÈ p¯irozenÏ povede aû k implementaci, nabÌdce a rutinnÌmu pouûÌv·nÌ adekv·tnÌch softwarov˝ch produkt˘, p¯irozenÏ uzavÌr· cel˝ proces zmÏny forem ¯ÌzenÌ finanËnÌch institucÌ a ˙stav˘ i dohledu nad nimi. Funkci finanËnÌch institucÌ a ˙stav˘ po roce 2000 v prost¯edÌ informaËnÌ spoleËnosti, kdy tyto instituce budou propojeny informaËnÌ d·lnicÌ jak mezi sebou navz·jem, tak i s klienty, bude velmi silnÏ ovlivÚovat pr·vÏ stav a rychl˝ v˝voj informaËnÌch technologiÌ. Tyto pozitivnÌ trendy po-

vedou k nabÌdce nov˝ch sluûeb a produkt˘. Pro klienty to bude znamenat moûnost vyuûÌvat ucelenÈ sady sluûeb nÏkolika finanËnÌch institucÌ z jednoho mÌsta, ËÌmû se tyto instituce p¯iblÌûÌ maxim·lnÌm zp˘sobem ke klientovi. KvalifikovanÈ pouûitÌ informaËnÌch technologiÌ povede nap¯Ìklad nutnÏ ke zlevnÏnÌ takov˝ch sluûeb a tedy i ke konkurenËnÌ v˝hodÏ. Na druhÈ stranÏ to vöak znamen· ¯adu potenci·lnÌch hrozeb a n·sledn˝ch ökod p¯i zneuûitÌ sluûeb tÏchto institucÌ. Je nutno tedy zabr·nit neopr·vnÏnÈmu p¯Ìstupu a manipulaci s informacemi, coû zvyöuje v˝raznÏ poûadavky na bezpeËnost p¯i bÏûnÈm pouûÌv·nÌ tÏchto informaËnÌch technologiÌ v oblasti financÌ. Je z¯ejmÈ, ûe tyto skuteËnosti velice silnÏ ovlivnÌ strukturu a funkci celÈho finanËnÌho trhu. Je tedy p¯Ìmo v existenËnÌm z·jmu finaËnÌch ˙stav˘ tyto trendy odhadovat a p¯edjÌmat, jak bylo zd˘raznÏno ve vystoupenÌch mnoha p¯edn·öejÌcÌch. Z·mÏrem organiz·tor˘ konference i vöech p¯edn·öejÌcÌch bylo spoleËnÏ postihnout z·kladnÌ atributy i aktu·lnÌ problÈmy naöeho finanËnÌho trhu ñ teoretickÈ, legislativnÌ, aplikaËnÌ, v˝chovnÏ-vzdÏl·vacÌ i informativnÌ ñ v kontextu jeho dosavadnÌho v˝voje, aktu·lnÌho stavu a p¯edpokl·danÈho v˝voje. Je z¯ejmÈ, ûe jeho dalöÌ v˝voj a zp˘sob ¯ÌzenÌ budou citelnÏ ovlivnÏny ˙rovnÌ, stavem a metodami podobn˝ch evropsk˝ch institucÌ, jak naznaËili ve sv˝ch p¯ÌspÏvcÌch zahraniËnÌ auto¯i. Nap¯Ìklad v okamûiku p¯ijetÌ »eskÈ republiky za ¯·dnÈho Ëlena EU bude ËeskÈ pojiöùovnictvÌ vystaveno standardnÌm podmÌnk·m evropskÈho pojistnÈho trhu. HlavnÌm p¯Ìnosem setk·nÌ odbornÌk˘ ze zmiÚovan˝ch oblastÌ byl i podle jejich explicitnÌho vyj·d¯enÌ zajÌmav˝ pokus o spoleËnÈ postiûenÌ podstatn˝ch aspekt˘ budoucÌho p¯Ìstupu k ¯ÌzenÌ finanËnÌch institucÌ na poË·tku p¯ÌötÌho milÈnia. NabÌdnutÈ a p¯ednesenÈ p¯ÌspÏvky jsou publikov·ny ve sbornÌku konference.

»esk· kancel·¯ pojistitel˘ V˝konn˝ ¯editel: JUDr. Ing. Jakub Hradec adresa: ätef·nikova 32, 150 00 Praha 5 telefon: +420 (2) 5732 2371 (˙st¯edna), +420 (2) 5732 3872 (sekretari·t ¯editele) fax: +420 (2) 5732 2370 (centr·lnÌ), +420 (2) 5732 3874 (sekretari·t) e-mail: [email protected] [email protected] (sekretari·t)

PojiöùovacÌ maklÈ¯i a souËasnÈ zmÏny legislativy (Pozv·nka na semin·¯) V†souvislosti s nejnovÏjöÌmi legislativnÌmi zmÏnami na ËeskÈm pojistnÈm trhu po¯·d· Komora pojiöùovacÌch maklÈ¯˘ semin·¯ pro zprost¯edkovatele pojiötÏnÌ. Datum kon·nÌ: 23. 2. 2000 MÌsto kon·nÌ: ÑPodnikatelskÈ centrumì(p¯edn·ökov˝ s·l) Hradeck· 1151, Hr. Kr·lovÈ Jako p¯edn·öejÌcÌ ˙Ëast p¯islÌbili l JUDr. Ing. Jakub Hradec (v˝konn˝ ¯editel »eskÈ kancel·¯e pojistitel˘): PrvnÌ zkuöenosti s pojiötÏnÌm odpovÏdnosti z provozu vozidla z pohledu »eskÈ kancel·¯e pojistitel˘ l PhDr. VladimÌr P¯ikryl (Odbor pojiöùovnictvÌ Ministerstva financÌ »R): Nov˝ z·kon o pojiöùovnictvÌ a jeho d˘sledky pro maklÈ¯e (registrace maklÈ¯˘ atd.) l z·stupci jednotliv˝ch pojiöùoven: PovinnÏ smluvnÌ pojiötÏnÌ profesnÌ odpovÏdnosti pojiöùovacÌch maklÈ¯˘ P¯ihl·öky na semin·¯: faxem na ËÌsle: 049 / 553 37 03 e-mailem: [email protected] internet: www.kopm.cz POJISTNÝ OBZOR • 2/2000

Kdo je kdo v »eskÈ asociaci pojiöùoven l Prezidium »eskÈ asociace pojiöùoven Prezident Ing. VladimÌr Mr·z, gener·lnÌ ¯editel, Kooperativa, pojiöùovna, a.s. Viceprezidenti Ing. Ladislav BartonÌËek, M.B.A., gen. ¯editel, »esk· pojiöùovna a.s. Thomas M¸nkel, p¯edseda p¯edstavenstva, Allianz pojiöùovna, a.s. ËlenovÈ prezidia Ing. Jaroslav Klapal, gener·lnÌ ¯editel, »S-éivnostensk· pojiöùovna, a.s. JUDr. VladimÌr KrajÌËek, gen. ¯editel, Evropsk· CestovnÌ Pojiöùovna a.s. Ji¯Ì MartÌnek, obchodnÌ ¯editel, Nationale-Nederlanden Ing. Ji¯Ì Mor·vek, gener·lnÌ ¯editel, IPB Pojiöùovna, a.s. Ing. Pavol ParÌzek, gener·lnÌ ¯editel, EGAP Ing. Marek Venuta, gener·lnÌ ¯editel, »esko-rakousk· pojiöùovna, a.s. Ëestn˝ prezident JUDr. Vlastimil Uzel

Sekce public relations a informacÌ p¯edsedkynÏ: Ing. Miluöe Zemanov·, KOOP mÌstop¯edsedkynÏ: Mgr. Marie Mal·, »RP Sekce vzdÏl·v·nÌ a publikaËnÌ Ëinnosti p¯edseda: Otokar Cudlman, GOTH mÌstop¯edsedovÈ: Dr. Miroslav Outrata, KOOP Mgr. Marie JÌrovcov·, »P DalöÌ org·ny »AP 12. St·l· pracovnÌ skupina pro informaËnÌ systÈm »AP Ing. Vratislav LevÌnsk˝ Speci·lnÌ prac. skupina pro Y2K Ing. V·clav Zik·n PracovnÌ skupina pro evropskou integraci (funkce neobsazena) RedakËnÌ rada Ëasopisu Pojistn˝ obzor RedakËnÌ rada Ëasopisu PojistnÈ rozpravy Pozn·mka: pouûity dohodnutÈ zkratky Ëlensk˝ch pojiöùoven »AP.

l P¯ehled org·n˘ »AP a jejich p¯edstavitel˘

l Sekretari·t »eskÈ asociace pojiöùoven

Ekonomick· sekce p¯edseda: mÌstop¯edsedovÈ:

Adresa: Na Po¯ÌËÌ 12, 115 30 Praha 1 JmÈno, funkce telefon dve¯e Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. 24 87 56 11 518 gener·lnÌ tajemnÌk PhDr. Zuzana Tvarohov· 24 87 56 22 504 z·stupce gener·lnÌho tajemnÌka Magdalena BliûÚ·kov· 24 87 56 28 309 knihovnice PhDr. Jitka Bˆhmov· 24 87 56 21 504 tajemnice sekce vzdÏl·v·nÌ a publikaËnÌ Ëinnosti JUDr. Pavel Buöta 24 87 56 14 513 tajemnÌk sekce pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel Ing. Josef »Ìûek 24 87 56 31 516 tajemnÌk pro evropskou integraci Ing. Petr Helt 24 87 56 24 528 tajemnÌk sekce pojiötÏnÌ majetku a sekce pojiötÏnÌ odpovÏdnosti PhDr. Jan K·brt 24 87 56 20 510 tajemnÌk sekce public relations a informacÌ Ing. Josef Keller 24 87 56 15 512 tajemnÌk ekonomickÈ sekce Martin Kom·rek 24 87 56 37 514 tajemnÌk pro informaËnÌ systÈm »AP JUDr. Ivana Maz·nkov· 24 87 56 18 508 tajemnice legislativnÌ sekce Anna Seidlov· 24 87 56 32 533 administrativnÌ pracovnice Milena äejvlov· 24 87 56 13 517 asistentka gener·lnÌho tajemnÌka Ing. Hana ätÏp·nkov· 24 87 56 17 509 tajemnice sekce obchodu a marketingu doc. RNDr. Milan äulista, CSc. 24 87 56 19 515 tajemnÌk sekce pojiötÏnÌ osob Mgr. Eva Trojanov· 24 87 56 29 529 öÈfredaktorka Ëasopis˘ »AP

St·lÈ pracovnÌ skupiny: 1. DanÏ 2. Statistika a v˝kaznictvÌ 3. ⁄ËetnictvÌ LegislativnÌ sekce p¯edsedkynÏ: mÌstop¯edseda: St·lÈ pracovnÌ skupiny: 4. Prevence pojistnÈho podvodu Sekce pojiötÏnÌ majetku p¯edseda: mÌstop¯edsedovÈ:

Ing. Ladislav Korobczuk, »SéP Ing. Ji¯Ì Zah·lka, IPBP Ing. Josef Moravec, »P Ing. Ji¯Ì Zah·lka, IPBP (n·vrh) Ing. Josef Moravec, »P Ing. Ladislav Korobczuk, »SéP JUDr. VÏra äkopov·, »P JUDr. Augustin Semer·k, KOOP JUDr. Aleö »erm·k, KOOP (n·vrh) PhDr. Michael Neuwirth, AZP Ing. Pavel Ryb·¯, KOOP Ing. Vladislav HanËil, CSc., »P

St·lÈ pracovnÌ skupiny: Poû·rnÌ ochrana Ing. Pavel Ryb·¯, KOOP Prevence odcizenÌ Jana Urbanov·, CHP PojiötÏnÌ majetku obËan˘ PhDr. Michael Neuwirth, AZP ZemÏdÏlskÈ pojiötÏnÌ Ing. Miroslav Pot˘Ëek, »P Sekce pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel p¯edseda: Ji¯Ì Charypar, AZP (povÏ¯en ¯ÌzenÌm) Sekce pojiötÏnÌ odpovÏdnosti p¯edseda: Mgr. Petr Gruber, KOOP mÌstop¯edsedkynÏ: JUDr. Vlasta Fialov·, GP Sekce pojiötÏnÌ osob p¯edseda: Mgr. Miroslav Svoboda, KOOP mÌstop¯edseda: RNDr. Radovan Gregor, CSc., GP St·lÈ pracovnÌ skupiny: 9. PojiötÏnÌ lÈËebn˝ch v˝loh v zahraniËÌ Ing. Stanislav PavlÌn, »P 10. SoukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ Ing. Josef JelÌnek, GP 11. Spolupr·ce se soukrom˝mi zdravotnick˝mi za¯ÌzenÌmi Mgr. Alice Mlyn·¯ov·, »SéP Sekce obchodu a marketingu p¯edsedkynÏ: V·clava äkopkov·, »RP mÌstop¯edseda: Ing. V·clav ät·hl, VICTR 5. 6. 7. 8.


l CertifikaËnÌ institut »AP Ing. Miroslav Urban ¯editel Ing. ZdenÏk Veiner zastupce ¯editele Blanka Francov· asistentka, manaûer jakosti

24 87 56 33

505

24 87 56 39

506

24 87 56 39

506

17

Kontakty Ëesk˝ch a slovensk˝ch pojistn˝ch pr·vnÌk˘ obnoveny 26. listopadu 1999 se v BratislavÏ uskuteËnilo 1. setk·nÌ »eskÈ sekce a SlovenskÈ sekce Mezin·rodnÌho sdruûenÌ pro pojistnÈ pr·vo (AIDA). CÌlem bylo obnovenÌ kontakt˘ v tÈto oblasti, p¯eruöen˝ch po rozdÏlenÌ republiky (poslednÌ semin·¯ pr·vnÌk˘ »eskÈ a slovenskÈ asociace pojiöùoven se konal v Popradu na konci roku 1992). RozdÏlenÌm »SFR doölo nejen k naruöenÌ tradice spoleËnÈho po¯·d·nÌ pojistnÏ-pr·vnÌch semin·¯˘ (st¯ÌdavÏ po roce v jednÈ z obou zemÌ) a n·slednÏ i k celkovÈmu utlumenÌ vz·jemn˝ch styk˘. V roce 1998 byla zaloûena Slovensk· sekce AIDA. JeötÏ na podzim toho roku obÏ sekce nav·zaly p¯eruöenÈ spojenÌ a zaËala v˝mÏna zkuöenostÌ, nap¯Ìklad v problematice vzniku a institucion·lnÌho zaËlenÏnÌ sekce doma a v zahraniËÌ. Od jara roku 1999, kdy do Prahy p¯ijeli p¯edstavitelÈ SlovenskÈ sekce AIDA JUDr. é·kov· a JUDr. Dar·ö, se v˝mÏna informacÌ d·le rozöi¯uje. Slovensk· sekce takÈ uspo¯·dala jiû v˝öe zmiÚovanÈ prvnÌ setk·nÌ obou sekcÌ. Za slovenskou stranu se z˙Ëastnila ¯ada pr·vnÌk˘ vÏtöiny pojiöùoven, podnikajÌcÌch v SR. Pozv·nÌ p¯ijali i tak renomovanÌ odbornÌci jak˝m jsou nap¯Ìklad JUDr. I. Fekete a nestor pojistn˝ch pr·vnÌk˘ JUDr. F. Prochotsk˝. Na programu jedn·nÌ byl z·kon o pojiöùovnictvÌ (JUDr. ÿeh·kov·), d·le z·kon o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla Ë.168/1999 Sb. (JUDr. PlÌËka), z·kon o povinnÈm pojiötÏnÌ cestovnÌch kancel·¯Ì podle z·kona Ë.159/1999 Sb. (JUDr.Dvo¯·kov·) a hovo¯ilo se i o pr·vnÌ ˙pravÏ pojistnÈho podvodu (Mgr. Lehuta). Na jednotliv· vystoupenÌ navazovala diskuze. »asu vöak bylo m·lo, a tak se na mnoh· nalÈhav· tÈmata ani nedostalo. V souladu s cÌli, zakotven˝mi ve stanov·ch, hodl· »esk· sekce obnovenou spolupr·ci rozvÌjet. StojÌ ale p¯ed rozhodnutÌm, kterÈ z mnoha aktu·lnÌch n·mÏt˘ a kterÈ z lektor˘ zvolit pro p¯ÌötÌ setk·nÌ. A takÈ zb˝v· vybrat prav˝ Ëas a mÌsto ñ tentokr·t v »ech·ch Ëi na MoravÏ. Pokud m·te z·jem zÌskat informace o moûnostech spolupr·ce s »eskou sekcÌ AIDA, eventu·lnÏ podle svÈho z·jmu napomoci p¯i sestavenÌ tÈmat pro 2. setk·nÌ Mezin·rodnÌho sdruûenÌ pro pojistnÈ pr·vo nebo i jinak, m˘ûete se obr·tit na JUDr. Magdalenu Wawerkovou (e-mail: [email protected]), telefon: (02) 6131 9144, fax: (02) 6131 9401, adresa: »esk· sekce AIDA, PurkyÚova 2, 110 00 Praha 1). JUDr. Magdalena Wawerkov·

Smrt na silnici VÌce neû 124 000 osob ztratilo v roce 1998 ûivot p¯i nehod·ch na silnicÌch zemÌ OECD. Tato mezin·rodnÌ organizace vypoËÌtala, ûe hospod·¯skÈ ztr·ty odpovÌdajÌcÌ tomuto ÑkrveprolitÌì ËinÌ asi 450 mld. USD, coû p¯edstavuje 2 % HDP Ëlensk˝ch zemÌ OECD. NejhoröÌ v˝sledky vykazuje Portugalsko; zahynulo zde 2 425 osob, a to v zemi, kter· m· p¯ibliûnÏ 10 mil. obyvatel. V chudöÌch zemÌch b˝v· zpravidla vyööÌ poËet obÏtÌ v pomÏru k poËtu obyvatel, a tak Portugalsko n·sledujÌ JiûnÌ Korea, ÿecko a Polsko. Ve Spojen˝ch st·tech americk˝ch je silniËnÌ provoz takÈ rizikov˝, avöak v˝sledky jsou ovlivnÏny podstatnÏ vyööÌm poËtem vozidel na komunikacÌch. Ve Francii, kde poËet vozidel v pomÏru k obyvatelstvu je niûöÌ, poËet obÏtÌ p¯esto dosahuje tÈmÏ¯ stejn˝ch hodnot jako v USA. TakÈ »esk· republika se umÌstila v tÈ horöÌ t¯etinÏ zemÌ. NejbezpeËnÏjöÌmi zemÏmi jsou Velk· Brit·nie a ävÈdsko se öesti mrtv˝mi na 100 000 obyvatel. Pramen: ÑRoad Deathsì, Economist, 4. 9. 1999, str. 114 (Ko)

18

Ad Na anketnÌ ot·zky odpovÌdajÌ p¯edstavitelÈ pojiöùoven (Pojistn˝ obzor Ë. 1/2000)

∂ Jak hodnotÌte v˝voj ËeskÈho pojiöùovnictvÌ v 90. letech? ∑ Dosahuje vaöe pojiöùovna cÌl˘, se kter˝mi vstoupila na Ëesk˝ pojistn˝ trh?

∏ Co podle Vaöeho n·zoru Ëek· pojiöùovnictvÌ v novÈm tisÌciletÌ?

n Na ot·zky odpovÌd· Ing. Petr »ern˝, gener·lnÌ ¯editel Pojiöùovny Slavie, a.s.: ¨ 90. lÈta XX. stoletÌ budou v mysli pracovnÌk˘ v pojiöùovnictvÌ na dlouhou dobu spojena s procesem demonopolizace postavenÌ »eskÈ pojiöùovny, vznikem nov˝ch pojiöùovacÌch ˙stav˘ a s tÌm spojen˝m n·sledn˝m bojem o rozdÏlenÌ sfÈr vlivu a postavenÌ na ËeskÈm pojistnÈm trhu. NenÌ t¯eba zvl·öù p¯ipomÌnat, ûe bohuûel, k dosaûenÌ tÏchto cÌl˘, ne vûdy pouûÌvaly pojiöùovny zcela Ëist˝ch prost¯edk˘ a postup˘ ve velmi pestrÈ ök·le, a to od hanlivÈho vyjad¯ov·nÌ se o konkurenci aû po uplatnÏnÌ dumpingov˝ch cen. »eskÈ pojiöùovacÌ ˙stavy se sv˝m siln˝m ekonomick˝m z·zemÌm a moûnostmi nebyly hnacÌm motorem ËeskÈ ekonomiky, na rozdÌl od nÏmeck˝ch pojiöùoven v pov·leËnÈm obdobÌ, nep¯ispÏly k jejÌmu dynamickÈmu v˝voji a ve svÈ podstatÏ nedok·zaly vystihnout pojistnÈ pot¯eby obËan˘, o Ëemû svÏdËÌ pomÏrnÏ nedostateËn· propojiötÏnost, zejmÈna v ûivotnÌm pojiötÏnÌ. TakÈ postupy a stanoviska Ministerstva financÌ »R a »AP v 90. letech mohla vÌce p¯ispÏt k tÈto transformaci. ≠ P¯i takto poloûenÈ ot·zce nelze nevzpomenout na b·snÌka Jana Nerudu Ñ...kdo chvÌli st·l, jiû stojÌ opod·l, den nov˝ dvakr·te se nenarodÌ...ì. I kdyû se n·m dÌlËÌ cÌle nepoda¯ilo splnit, nem˘ûeme polevit ve svÈm ˙silÌ, nespokojenost je naöÌ hybnou silou a zcela spokojeni patrnÏ nebudeme nikdy. Æ I kdyû novÈ tisÌciletÌ zaËne dnem 1. ledna 2001, oËek·v·me, ûe dojde k dalöÌmu v˝voji ËeskÈho pojistnÈho trhu tÌm, ûe dominantnÌ postavenÌ bude mÌt 6 ñ 7 vedoucÌch (hlavnÌch) pojistitel˘. Podle st·vajÌcÌch statistik se tento trend jiû v˝raznÏ r˝suje. Vedle nich budou pracovat menöÌ pojiöùovacÌ ˙stavy, kterÈ sv˝mi pojistn˝mi produkty budou nabÌdku pojistn˝ch produkt˘ vedoucÌch pojistitel˘ v˝raznÏ doplÚovat. Pojiöùovny, zejmÈna ty menöÌ, se budou profilovat ve svÈ specializaci, a to buÔ odvÏtvovÈ nebo teritori·lnÌ. OËek·v·me, ûe s pozitivnÌm ekonomick˝m v˝vojem bude vzr˘stat z·jem obËan˘ a podnikatel˘ o pojiötÏnÌ, zejmÈna rezervotvornÈ nebo novÈ a zcela netradiËnÌ druhy pojiötÏnÌ. EkonomickÈ oûivenÌ s sebou p¯inese n·r˘st finanËnÌ hodnoty ËeskÈho pojistnÈho trhu a ve zcela dohlednÈ dobÏ se p¯iblÌûÌ k ¯·du 100 mld. KË. NepochybnÏ se tÈû zlepöÌ vztahy mezi jednotliv˝mi pojiöùovacÌmi ˙stavy, pravidla konkurence budou z¯eteln· a transparentnÌ.

Telegraficky * Jako rekordnÌ a p¯elomov˝ hodnotÌ rok 1999 gener·lnÌ ¯editel ExportnÌ garanËnÌ a pojiöùovacÌ spoleËnosti EGAP Ing. Pavol ParÌzek. Jak d·le na tiskovÈ konferenci 11. ledna 2000 uvedl, EGAP loni pojistila exportnÌ zak·zky v hodnotÏ vÏtöÌ neû 47 miliard KË. Proti roku 1998 se objem pojiötÏnÈho exportu zv˝öil o vÌce neû 12 miliard KË, coû p¯edstavuje n·r˘st o 35 procent. P¯ipravuje Eva Trojanov· POJISTNÝ OBZOR • 2/2000

Moje pojiöùovna aneb v krajinÏ Ark·dskÈ

V

n·¯i a krejËÌ. HloubÏji do kapsy musejÌ s·hnout pracovnÌci s Ñvysok˝m rizikem aktu·lnÌch otrav p¯i zalepov·nÌ a odlepov·nÌ plynov˝ch potrubÌ.ì Spolu s pot·pÏËi a tov·rnÌmi jezdci, pyrotechniky a kaskadÈry, muûnÏ nesou za¯azenÌ ve t¯etÌ skupinÏ. Tam se, paneËku, dÏjÌ vÏci! Pat¯Ì k nim i ÑËinnost v˝zkumn· a badatelsk· v neprob·dan˝ch krajin·chì. Ta definice zd· se b˝t spr·vn·, logick·, a p¯ece cÌtÌme jak nepat¯iËnÏ vyËuhuje ze strohÈho v˝Ëtu suöe uv·dÏn˝ch pojistnÏ-matematick˝ch kalkul˘. Neboù sami, nastojte, b˝v·me ¯azeni mezi krejËÌ a hodin·¯e. Jako by ve skuteËnosti n·ö ûivot nebyl takÈ takovou v˝zkumnou a badatelskou misÌ. Na bÌl˝ch mÌstech map, kde pobÌhajÌ lvi.

minulÈm roce spat¯ila svÏtlo svÏta ˙tl· knÌûeËka pod n·zvem uveden˝m v titulku. JejÌm obsahem jsou kr·tkÈ poetickÈ prÛzy s pojistnou tÈmatikou. SpojenÌ je to natolik zajÌmavÈ, ûe jsme se rozhodli vybranÈ Ë·sti od ËÌsla 1/2000 na pokraËov·nÌ zve¯ejÚovat.

V krajinÏ Ark·dskÈ Ovce se zvoncem na krku. Coû nezn·me dob¯e ten symbol z k˝Ëovit˝ch popÏvk˘, lyrick˝ch bukolik Ëi krajinomaleb? To past˝¯ si ji tak pojistil, aby se mu nezabÏhla. Profesion·lnÌ pojiöùovna nad takovou pojistnou ochranou sice ohrne nos a okamûitÏ navrhne pojistit celÈ st·do od ztr·ty plemenitby aû po roztrh·nÌ vlky, ale o to teÔ nejde. Jakkoliv neok·zale totiû si poklink·v· spÏû z rouna skopovÈho vravu, p¯ece naplÚuje n·s z·vistÌ jev vöeobecnÈ d˘vÏry ve funkËnost toho opat¯enÌ. Neboù sami jsme, jak jinak, pojiötÏni tak d˘kladnÏ, ûe uû ani po¯·dnÏ nevÌme proti Ëemu. Sloûit˝ svÏt asekurace prov·zÌ n·s bludiötÏm paragraf˘ na rubu pojistnÈ smlouvy a Ëert se v nich vyznej! Asi to bude tÌm, ûe ËlovÏka ohroûuje vÌc rizik neû ovci. RozmanitÏjöÌch a z·ludnÏjöÌch. JistÏ to bude tÌm. Ale povaû jen. Jak n·dhernÈ by bylo zavÏsit si jednoduöe na krk obyËejn˝ zvonec za p·r drachem. A jÌt. Do zaslÌbenÈ zemÏ klidu a jistoty.

O jasnoz¯enÌ V d·vn˝ch dob·ch, kdy neexistovalo jeötÏ ˙st¯ednÌ topenÌ, s˘l do koupele ba ani pojiöùovna, st·l ûivot za starou baËkoru. Ani ekolog˘m by se nelÌbil, p¯estoûe po¯·d opÏvujÌ v˝hody krajiny s nedotËenou flÛrou a faunou. Zn·me vöak svoje PappenheimskÈ. ChvÌli nez·vaznÏ posedÏt v tr·vÏ a zhluboka d˝chat, to ano, ale pak hupky do auta a honem do civilizace. Uû je to tak, ûe lidÈ si snadnÏji zvykajÌ na lepöÌ neû na horöÌ a ËÌm vÏtöÌ pokrok, tÌm zh˝ËkanÏjöÌ spoPOJISTNÝ OBZOR • 2/2000

leËnost. DÏl·me vöechno moûnÈ, abychom nep¯iöli o svÈ pohodlÌ. VydÏl·v·me penÌze, hrajeme na burze, s·zÌme sportku, vedeme sporoûirov˝ ˙Ëet a pojiöùujeme se. NÏkdy, ti prozÌravÌ z n·s, pohlÈdnou do dalekÈ budoucnosti a co vidÌ? Sami sebe jak sedÌ u stolu a prohrabujÌ se v papÌrech. Troöku se jim p¯i tom t¯esou ruce, ale to je st·¯Ìm, ne nedoËkavostÌ. V˝platnÌ p·ska, sloûenka, knÌûka z kupÛnovÈ privatizace, v˝pis ze sporoûira, sam· veteö na vyhozenÌ. Jen pojistn· smlouva m· vzpomÌnky. Na velkou vodu, na tu vich¯ici tenkr·t, nebo jak ho¯el v·noËnÌ stromeËek. Vûdycky bylo nÏjakÈ povyraûenÌ. I teÔ, kdy poklidnÏ leûÌ na dnÏ öuplÌku v chladivÈ v˘ni levandule, zd·nlivÏ k niËemu, ale st·le ve st¯ehu, vÏrn· a ostr· jak hlÌdacÌ pes.

Slovo o produktech PojiötÏnÌ je zboûÌ. O tom nenÌ sporu. ée mu manaûe¯i pojiöùovny zaËali ¯Ìkat produkt, je sice legraËnÌ a vzneöenosti nep¯id·, ale ani neubere. »ert vÌ, kde to slovo sebrali. ÑP¯ijÔte si vybrat z naöich nov˝ch produkt˘. T¯eba odpovÏdnost z provozu soukromÈho letadla.ì Hm. Nakonec z toho stejnÏ

bude zase jen star· dobr· pojistka. Jestli si ji öùastn˝ pilot zaloûÌ mezi vyûehlenÈ pad·ky jako produkt, to je jeho vÏc. I z produktu pojiöùovna vyplatÌ ökodu, kterou sv˝m strojem zp˘sobÌ na pomaËkan˝ch palicÌch p¯i ne˙spÏönÈm p¯eletu kuku¯iËnÈho pole. Aû potud je vöechno v po¯·dku. Dop¯ejte ale staromilci, aby zvedl v˝straûnÏ ukazov·Ëek, pop¯ejte sluchu jeho mÌnÏnÌ! Kdyû övec zaËne tvrdit, ûe neöije boty ale vytv·¯Ì produkty, neriskuje, vystavÌ-li je do v˝kladnÌ sk¯ÌnÏ, ûe by nÏkdo uû nepoznal boty a öel do kr·mu vyzkouöet produkty. ZaËne vöak pojiöùovna s produkty, m˘ûe se klidnÏ st·t, ûe u jejÌ v˝kladnÌ sk¯ÌnÏ bude jen mrzutÏ poletovat such˝ list z loÚskÈho podzimu.

Hic Sunt Leones NenÌ riziko jako riziko. Na to p¯iöla pojiöùovna uû d·vno a podle ökodnÌho pr˘bÏhu, kter˝ peËlivÏ sleduje, stanovuje sazby pojistnÈho. Hrajeö ragby nebo lÌt·ö na rogalu? To s daleko vÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ srazÌö vaz, neû kdybys jen spo¯·danÏ st¯Ìhal na zahr·dce r˘ûe. Tak si p¯iplaù! PojistnÈ podmÌnky n·s rozdÏlujÌ do rizikov˝ch skupin. NejlÌp jsou na tom hodi-

Komu zvonÌ v uöÌch Kdyû ve druhÈ polovinÏ sedmn·ctÈho stoletÌ ztroskotala britsk· loÔ Lutine, pojiötÏn· u Lloydovy spoleËnosti v Lond˝nÏ, zachr·nil se z nÌ jen lodnÌ zvonec, kter˝ si sentiment·lnÌ kav·rnÌk Lloyd zavÏsil ve vestibulu jako upomÌnku tÈ neblahÈ ud·losti. Suven˝r ho p¯iöel pÏknÏ draho, uv·ûÌme-li, ûe byl zaplacen cenou plavidla i n·kladu, zato vöak mu umoûnil zaloûit p˘vabnou tradici zachov·vanou dodnes. Kdykoliv se totiû nÏkde na mo¯i pot·pÌ loÔ u Lloyda pojiötÏn·, zvonÌ zasmuöil˝ ˙¯ednÌk na ten zvon a p¯ipomÌn· tak... Co vlastnÏ? Inu pomÌjivost lodÌ a vÏËnost pojiöùoven. Memento vyzv·nÏnÌ m· nepochybnÏ blahod·rn˝ vliv na z·kaznÌky, kte¯Ì hned podepisujÌ smlouvy o pozn·nÌ horlivÏji, p¯edevöÌm vöak dokazuje, ûe jÌt ke dnu lze u Lloyda jen s hlubokou ˙ËastÌ ñ a v tÈ chvÌli snad ani nejde o penÌze p¯edevöÌm! Ty se p¯irozenÏ ke slovu dostanou, konec konc˘ toliko jimi se pojiöùovny mohou s poökozen˝mi rozumnÏ vyrovnat ñ ale p¯idat navÌc jeötÏ pohlazenÌ duöe ñ to je uû pozn·vacÌm znamenÌm virtuÛz˘ branûe.

19

POJISTN OBZOR OBSAH RO»NÕK LXXVII CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

Recommend Documents