CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN› OBZOR 3 2001 RO»NÕK LXXVIII

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. RedakËnÌ rada: PhDr. V·clav B·lek, Ing. Petr Bl·ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Ing. Milan Dubsk˝, Ing. VladimÌr HavlÌËek, RNDr. Marcela Havlov·, PhDr. Jan K·brt, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Hana MatÏjËkov·, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), KvÏtoslava Voglov·, Ing. Miluöe Zemanov· äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 (02) 2487 5629, 2487 5613 (02) 2487 5625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: »eskÈ tisk·rny s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: distribuËnÌ firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: (02) 683 21 50, fax: (02) 684 77 31. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1 (nebo www.allpro.cz). P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn˝ obzor objednat u distribuËnÌ firmy L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: (07) 4445 3711, fax: (07) 4437 3311 (e-mail: [email protected]). Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. © »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË (30 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 14. 2. 2001 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

2

OBSAH Jsou vËasnÈ informace o p¯ÌrodnÌch katastrof·ch utopiÌ? (Eva Trojanov·) ..................... 3 KomerËnÌ pojiötÏnÌ ve vztahu k ˙raz˘m dÏtÌ a ml·deûe (Ing. Stanislav Poklop) .............. 4 Pojiöùovny jdou cestou certifikace (Tiskov· zpr·va) ............................................................ 8 Moûnosti vyuûitÌ certifikovan˝ch z·brann˝ch systÈm˘ p¯i pojiötÏnÌ majetku (Ing. Old¯ich UhlÌ¯) ............................................................................................................. 8 AplikaËnÌ smÏrnice »AP a jejÌ p¯Ìnos pro zabezpeËenÌ objekt˘ (Ing. Jan Merhaut) ....... 9 Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm InspekËnÌ org·n (Dpt. Stanislav ävancar) ................................................................................................... 10 VzdÏl·v·nÌ v »eskÈ asociaci pojiöùoven v roce 2000 a p¯ehled na rok 2001 (PhDr. Jitka Bˆhmov·) ...................................................................................................... 11 Informace o moûnostech studia pojiöùovnictvÌ na vysok˝ch ökol·ch ............................. 12 Vozidlo a pojiötÏnÌ: K nov˝m pr·vnÌm p¯edpis˘m (JUDr. Pavel Buöta) ......................... 15 Pojistn˝ trh ñ nad·le vzestup (Tiskov· zpr·va) .................................................................. 16 Z†nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ....................................................... 17 ⁄¯ad dozoru v pojiöùovnictvÌ MF Ëlenem Mezin·rodnÌ asociace dozorov˝ch org·n˘ v pojiöùovnictvÌ (Tiskov· zpr·va MF) .............................................................................. 17 P¯edstavujeme v·m novÈ p¯edsedy sekcÌ »eskÈ asociace pojiöùoven (Eva Trojanov·) .. 18 V NÏmecku m· b˝t vytvo¯en Spolkov˝ ˙¯ad dozoru nad finanËnÌm trhem (ËÌû) .......... 18 PojistnÈ podvody: Poû·r penzionu na äumavÏ (JUDr. Aleö »erm·k) ............................... 19 Telegraficky (Eva Trojanov·) .............................................................................................. 19

CONTENTS Is timely notification of natural catastrophes a utopian dream? (Eva Trojanov·) Commercial insurance in relation to childrenÇs and adolescentsÇ accidents (Ing. Stanislav Poklop) Insurance companies choose certification (»AP press release) Taking advantage of certified security systems when insuring property (Ing. Old¯ich UhlÌ¯) Application directive »AP and its contribution to the security of buildings (Ing. Jan Merhaut) Association of Technical Security Services GrÈmium Alarm Inspection body (Dpt. Stanislav ävancar) Education at the Czech Insurance Association in 2000 and a survey of events planned for 2001 (PhDr. Jitka Bˆhmov·) Information on options to study insurance at universities The motor vehicle and its insurance (JUDr. Pavel Buöta,) Insurance market- further growth (»AP press release) From new legal provisions (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) The Supervisory Office over Insurance of the Finance Ministry becomes a member of the IAIS We present the new chairmen of Czech Insurance Association sections (Eva Trojanov·) A Federal Office of Supervision over the Financial Market is to be set up in Germany (ËÌû) Insurance fraud: fire at a boarding house in äumava (JUDr. Aleö »erm·k) By telegraph (Eva Trojanov·) Supplement: English-Czech glossary with definitions of basic terms in the field of medical expenses insurance

CALLING TO YOUR ATTENTION The memory of the fateful Summer 1997, when Central Europe was overwhelmed by the worst floods in over a century, is still fresh in the minds of all concerned. Last January, the Czech Insurance Association organized for its members a seminar on Ñthe Czech Hydrometeorological Institute and its information and expertise services ñ opportunities for their use in insurance Ñ On that occasion, the director of the Institute gave our reporter an interview printed in this issue under the title Is timely notification of natural catastrophes a utopian dream? He explained that there are different types of floods, from flash floods in the mountains to inundations on the lower courses of streams and rivers. The first type is the most difficult to foresee, while in the case of inundations, there is a margin of at least several hours, allowing to evacuate the population and put much of the property out of danger. Meteorological conditions can be forecast five to six days in advance. The work of the Institute is coordinated with local organizations in river basins, fire brigades, flood commissions etc. Warnings may be broadcast on the radio and television. On request, the Institute can provide information on economic losses due to natural hazards, on the state of waterways etc. So far these services have been used mainly by the major insurance companies, but there is room for further projects in common with the insurance sector. POJISTNÝ OBZOR • 3/2001

Z

tr·ty na ûivotech a obrovskÈ ekonomickÈ ökody v poslednÌch pÏti letech u n·s zp˘sobenÈ povodnÏmi p¯imÏly p¯ÌsluönÈ org·ny st·tnÌ spr·vy a dalöÌ instituce k jedn·nÌ o ˙Ëinn˝ch opat¯enÌch, zabraÚujÌcÌm ökod·m p¯i podobn˝ch p¯ÌrodnÌch katastrof·ch. TakÈ »esk· asociace pojiöùoven se z pochopiteln˝ch d˘vod˘ aktivnÏ zapojila do ¯eöenÌ ˙kol˘ a opat¯enÌ na z·branu ökod z povodnÌ. »ten·¯i PojistnÈho obzoru jsou pravidelnÏ o vÏtöinÏ tÏchto aktivit informov·ni. PoË·tkem ledna t.r. uspo¯·dala »AP pro ËlenskÈ pojiöùovny jednodennÌ semin·¯ na tÈma »esk˝ hydrometeorologick˝ ˙stav a jeho informaËnÌ a expertnÌ sluûby ñ moû-

hydrometeorologick˝ch p¯ÌËin, p¯edpovÏdÏt s co nejvÏtöÌm p¯edstihem. SkuteËn˝ p¯edstih p¯edpovÏdi (varov·nÌ) z·visÌ na vÌce okolnostech. VysvÏtlÌm to na daleko nejËastÏjöÌm p¯ÌpadÏ katastrof u n·s ñ na povodnÌch. Rozezn·v·me nÏkolik druh˘ povodnÌ ñ nap¯. povodnÏ na velkÈm (dolnÌm) toku, zp˘sobenÈ obvykle dÈletrvajÌcÌm deötÏm na vÏtöÌm ˙zemÌ, kterÈ se jeötÏ liöÌ v tom, zda se jedn· o jarnÌ (spojenÈ s t·nÌm snÏhu) nebo ostatnÌ. Velmi nebezpeËnÈ a obtÌûnÏ p¯edpovÌdatelnÈ jsou rychlÈ povodnÏ z p¯Ìvalov˝ch deöù˘, kterÈ naötÏstÌ zas·hnou obvykle pouze menöÌ ˙zemÌ. PovodnÏ na vÏtöÌch tocÌch vznikajÌ vÏtöinou pomaleji a dajÌ se p¯edpo-

30 minut, kter· se povaûuje za minim·lnÌ pro zabezpeËenÌ z·chrany lidsk˝ch ûivot˘. Proto zde dojde k vÏtöÌmu uplatnÏnÌ mal˝ch lok·lnÌch p¯edpovÏdnÌch systÈm˘, kterÈ

Jsou vËasnÈ informace o p¯ÌrodnÌch katastrof·ch utopiÌ?

Eva Trojanov· nosti vyuûitÌ v pojiöùovnictvÌ. Redakce PO p¯i tÈto p¯Ìleûitosti poû·dala o rozhovor ¯editele »HM⁄ Ing. Ivana ObrusnÌka, DrSc. Z p¯edn·öek odbornÌk˘ »eskÈho hydrometeorologickÈho ˙stavu je patrnÈ, ûe za urËit˝ch okolnostÌ, p¯i vËasnÈm sign·lu o blÌûÌcÌm se nebezpeËÌ, by lidÈ nemuseli b˝t tak bezmocnÌ v˘Ëi n·sledk˘m nap¯Ìklad povodnÌ ñ nejen z hlediska ohroûenÌ ûivota, ale Ë·steËnÏ i majetku. Jste tedy schopni a s jak˝m Ëasov˝m p¯edstihem p¯edpovÏdÏt blÌûÌcÌ se katastrofu? »HM⁄ se snaûÌ blÌûÌcÌ se katastrofy, zejmÈna p¯ÌrodnÌ, vzniklÈ z POJISTNÝ OBZOR • 3/2001

vÏdÏt s vÏtöÌm p¯edstihem (nÏkolik hodin aû desÌtek hodin), coû by mÏlo postaËit pro opat¯enÌ jak pro z·chranu obyvatelstva, tak i velkÈ Ë·sti ohroûenÈho majetku. Pro vËasnou a kvalitnÌ p¯edpovÏÔ/varov·nÌ n·m pom·hajÌ modernÌ prost¯edky, zejmÈna numerickÈ modelov·nÌ poËasÌ a navazujÌcÌ hydrologickÈ modely pro jednotlivÈ vÏtöÌ toky, kterÈ se u n·s postupnÏ zav·dÏjÌ do praxe. K p¯esnÏjöÌ lokalizaci a tedy i pro varov·nÌ p¯ed rychl˝mi povodnÏmi z p¯Ìvalov˝ch deöù˘ Ëasto nepomohou ani nejmodernÏjöÌ prost¯edky (radary, meteorologickÈ modely, satelitnÌ obr·zky atd.). NÏkdy se nepoda¯Ì varovat na dobu delöÌ neû

si budou budovat obce ve zraniteln˝ch ˙zemÌch, nap¯. v ˙zk˝ch horsk˝ch ˙dolÌch. D˘leûit· je i ˙loha samotn˝ch obËan˘, kte¯Ì by mÏli v˝voj tÏchto nebezpeËn˝ch situacÌ sledovat a vËas na nÏj reagovat. NejvÏtöÌ povodeÚ v poslednÌch desetiletÌch, v roce 1997 na MoravÏ a ve v˝chodnÌch »ech·ch, zaËÌnala v JesenÌk·ch, Beskydech a Orlick˝ch hor·ch jako rychl· povodeÚ z p¯ÌvalovÈho deötÏ, avöak postupnÏ p¯ech·zela na povodeÚ region·lnÌ (d·le po proudu v˝chodoËesk˝ch, a zejmÈna pak moravsk˝ch, ¯ek). P¯esto se ztr·ty na ûivotech a zejmÈna majetku objevily i na dolnÌch Ë·stech tok˘, coû bylo zp˘sobeno p¯edevöÌm malou p¯ipravenostÌ oby-

vatelstva, ale i nÏkter˝mi technick˝mi problÈmy (provalenÈ hr·ze, stavby v inundaËnÌm ˙zemÌ atd.). Doba p¯edstihu p¯edpovÏdÌ a varov·nÌ vypl˝v· p¯edevöÌm z p¯edstihu numerick˝ch model˘ poËasÌ ñ »HM⁄ je zatÌm d·v· na 5ñ6 dn˘ dop¯edu, od poloviny roku 2001, kdy by mÏlo dojÌt k p¯idruûenÌ k EvropskÈmu centru pro st¯ednÏdobou p¯edpovÏÔ, bude moûnÈ p¯edstih prodlouûit aû na 8ñ10 dn˘, p¯edstih varov·nÌ p¯ed povodnÌ vöak bude vûdy kratöÌ neû u p¯edpovÏdÌ poËasÌ. Jak· je konkrÈtnÌ organizace distribuce zjiötÏnÌ aktu·lnÌch zpr·v »HM⁄ s moûn˝mi katastrofick˝mi d˘sledky? »HM⁄ organizaci varovnÈ a p¯edpovÏdnÌ sluûby neust·le zlepöuje. Spolupracuje nejen s dispeËinky Podnik˘ PovodÌ, ale p¯edevöÌm s OperaËnÌm centrem hasiËskÈho z·chrannÈho sboru (doned·vna i s CivilnÌ ochranou, jak je zn·zornÏno na obr·zku 1) a s povodÚov˝mi org·ny (komisemi) a st·tnÌ spr·vou prakticky vöech stupÚ˘ (okresnÌ a nynÌ i krajskÈ org·ny) apod. »asto jsou pro zrychlenÌ distribuce varov·nÌ ve zvl·öù rychl˝ch a nebezpeËn˝ch p¯Ìpadech vyuûÌv·na p¯Ìmo mÈdia, zejmÈna televize a rozhlas. Varov·nÌ jsou v »R vyd·v·na ve spolupr·ci s Hydrometeorologickou sluûbou Arm·dy »R. Vyd·nÌ varov·nÌ vöak nepostaËÌ ñ je t¯eba zvyöovat p¯ipravenost obyvatelstva, provÏ¯ovat cel˝ systÈm Ëast˝mi cviËenÌmi a zapojit do systÈmu i dalöÌ i nevl·dnÌ organizace a v neposlednÌ ¯adÏ prakticky kaûdÈho obËana. Se z·stupci »AP jste jednali v prosinci minulÈho roku o moûnostech spolupr·ce v oblasti prevence, monitoringu a zmÌrÚov·nÌ pojistn˝ch ökod p¯i ud·lostech zp˘soben˝ch ûivelnÌmi katastrofami. Co konkrÈtnÏ m˘ûe »HM⁄ nabÌdnout pojiöùovn·m? »HM⁄ jim m˘ûe nabÌdnout speci·lnÌ zpr·vyñbulletiny na extrÈmnÌ jevy (maxim·lnÌ a minim·lnÌ teploty, smÏr a rychlost vÏtru, ˙daje o sr·ûk·ch apod. ZatÌm byly tyto informace p¯ipravov·ny p¯edevöÌm pro »eskou pojiöùovnu. Ze semin·¯e s »AP vöak vyplynula

3

mnohem öiröÌ nabÌdka ñ »HM⁄ m˘ûe zp¯Ìstupnit internetovÈ str·nky svÈho komerËnÌho serveru http: //www.chmi.cz, ze kterÈho si jednotlivÈ pojiöùovny mohou poûadovanÈ informace a sluûby »HM⁄ vybrat. Jedn· se o standardnÌ bulletiny »HM⁄, obrazovÈ informace z radar˘, druûic, ˙daje o blescÌch, v˝stupy z numerickÈho modelu poËasÌ ALADIN, a to jak dennÏ, tak ve 14 dennÌch intervalech. PodrobnÏjöÌ podmÌnky pro poskytov·nÌ tÏchto ˙daj˘ (p¯Ìstupn˝ch na heslo) je t¯eba dohodnout p¯Ìmo s konkrÈtnÌmi pojiöùovnami. Poskytujete pojiöùovn·m informace o hydrometeorologick˝ch ökod·ch ñ kolika pojiöùovn·m a o jak˝ druh informacÌ je z·jem (blesky, povodnÏ atp.)? Ano, poskytujeme na z·kladÏ objedn·vek informace o ökod·ch zp˘soben˝ch siln˝m vÏtrem, krupobitÌm, o ökod·ch na automobilech (d·lnice), budov·ch (krupobitÌm, vÏtrem, siln˝mi sr·ûkami, blesky) a d·le nap¯. ˙daje o vodnÌch stavech, pr˘tocÌch a rozlivech na tocÌch v »R. Na speci·lnÌ û·dost jsme schopni rovnÏû dodat informace ohlednÏ hav·riÌ a poökozenÌ v cizinÏ (zejmÈna v Rakousku). Vypracov·v·me i speci·lnÌ posudky pro nÏkterÈ situace p¯Ìmo v naöich poboËk·ch v regionech i klimatologickÈ posudky pro zahraniËÌ. ZatÌm o tento druh informacÌ a sluûeb projevily z·jem nejvÏtöÌ pojiöùovny ñ »esk· pojiöùovna, Allianz, Kooperativa, Generali, Zurich pojiöùovna atd. Jste informov·n, jak˝m zp˘sobem probÌh· obdobn· spolupr·ce mezi pojiöùovnami a hydrometeorologick˝mi ˙stavy v zahraniËÌ? Spolupr·ce v zahraniËÌ probÌh· obdobn˝m zp˘sobem. MyslÌm, ûe naöe spolupr·ce s pojiöùovnami by mohla pat¯it k nejlepöÌm z d˘vodu vÏtöÌ integrace naöÌ p¯edpovÏdnÌ sluûby, coû by se mÏlo projevit pr·vÏ u nejËastÏjöÌch p¯ÌrodnÌch katastrof ñ povodnÌ. Zde je nutn· ˙zk· spolupr·ce meteorologa s hydrologem a »HM⁄ m· na rozdÌl od vÏtöiny z·padoevropsk˝ch sluûeb (˙stav˘) obÏ profese pohromadÏ. Proto je schopen lÈpe ¯Ìdit a koordinovat

4

varovnou sluûbu a dod·vat tedy pojiöùovn·m informace a varov·nÌ d¯Ìve a Ëasto i kvalitnÏji. Velmi d˘leûit· je vöak n·vaznost p¯edpovÏdnÌ a varovnÈ sluûby na systÈm krizovÈho ¯ÌzenÌ v »R a na integrovan˝ z·chrann˝ systÈm, kter˝ je v souËasnÈ dobÏ v »R modernizov·n a zlepöov·n v souladu s aplikacÌ nov˝ch z·kon˘ (krizovÈ ¯ÌzenÌ, IZS). I pojiöùovny by se mÏly do tohoto procesu v˝znamnÏji zapojit, neboù snÌûenÌ ztr·t na ûivotech a majetku bude pro nÏ velk˝m p¯Ìnosem. Tomu se snaûÌ napomoci i nevl·dnÌ organizace ñ »esk˝ n·rodnÌ v˝bor pro omezov·nÌ n·sledk˘ katastrof, v nÏmû je zastoupena i »AP. MyslÌm si, ûe je t¯eba spolupr·ci »HM⁄ s pojiöùovnami u n·s prohloubit, a to nejen v oblasti p¯ÌrodnÌch katastrof, kter˝ch se tento rozhovor t˝kal, ale nap¯. p¯i zlepöov·nÌ p¯edpovÏdÌ pro silniËnÌ ˙drûbu i ¯idiËe automobil˘ v zimnÌm obdobÌ, kterÈ povede nejen k v˝znamnÈmu sniûov·nÌ ztr·t na ûivotech, ale i na majetku. Pr·vÏ »AP i jednotlivÈ pojiöùovny by mohly pomoci urychlit nÏkterÈ inovace, kterÈ »HM⁄ zvl·d· dÌky nÏkdy ztÌûenÈmu financov·nÌ ze st·tnÌho rozpoËtu p¯Ìliö pomalu. Co zavedenÌ takovÈho systÈmu podle v·s p¯edpokl·d·? A jakou roli v tom hraje pr·vÏ »HM⁄? Jak jsem ¯ekl, nejsme ve srovn·nÌ se zahraniËÌm pozadu. Vzhledem ke st·le diskutovanÈmu n·r˘stu poËtu extrÈmnÌch meteorologick˝ch situacÌ v souvislosti s moûnou klimatickou zmÏnou v poslednÌch letech i rostoucÌmu majetku a n·slednÏ rostoucÌm majetkov˝m ztr·t·m p¯i katastrof·ch, v˝znam p¯esn˝ch hydrometeorologick˝ch p¯edpovÏdÌ a dalöÌch sluûeb poroste. Proto cÌtÌm, ûe bude t¯eba znaËnÏ zlepöit vz·jemnou informovanost mezi pojiöùovnami a »HM⁄, aby doölo k mnohem rozs·hlejöÌmu vyuûÌv·nÌ tÏchto informacÌ a tÌm ˙spor·m na n·kladech pojiöùoven. Z·roveÚ je t¯eba vÏnovat vÌce ˙silÌ prevenci a zv˝öenÌ p¯ipravenosti obyvatelstva na tyto krizovÈ situace. Jsem r·d, ûe ned·vn˝ jednodennÌ spoleËn˝ semin·¯ »AP a »HM⁄ otev¯el cestu k v˝mÏnÏ informacÌ a douf·m, ûe se vz·jemn· spolupr·ce brzy zlepöÌ a prohloubÌ.

⁄

razy dÏtÌ jsou z·vaûn˝m problÈmem nejenom z hlediska zdravotnickÈho, ale i soci·lnÌho a ekonomickÈho. Mezi p¯ÌËinami ˙mrtÌ v »eskÈ republice jsou ˙razy v celkovÈ populaci na t¯etÌm mÌstÏ, u dÏtÌ a dospÏl˝ch do vÏku 45 let dokonce na mÌstÏ prvnÌm. To znamen·, ûe dennÏ zem¯e v d˘sledku ˙razu asi 22 lidÌ. K n·r˘stu ˙raz˘ v dÏtskÈ populaci doölo v 90. letech, rovnÏû poËet dopravnÌch nehod, kterÈ jsou nejËastÏjöÌ p¯ÌËinou ˙mrtÌ dÏtÌ v d˘sledku ˙razu, se v tomto obdobÌ zdvojn·sobil. V dopravnÌ nehodovosti drûÌ dÏti smutn˝ prim·t v zavinÏnÌ nehod chodci, a to 40 % z celkovÈho poËtu nehod zap¯ÌËinÏn˝ch chodci. Z·chrannÈ pr·ce, lÈËenÌ, re-

Pot¯eba prevence v oblasti dÏtskÈ ˙razovosti a ˙spÏönost jejÌ realizace p¯edpokl·d· spolupr·ci jednotliv˝ch org·n˘ a organizacÌ, a to nejen na celost·tnÌ ˙rovni (nap¯. Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy, Ministerstvo zdravotnictvÌ, p¯Ìp. dalöÌ resorty, Centrum epidemiologie a prevence dÏtsk˝ch ˙raz˘, pracovnÌ skupina pro dÏtskÈ ˙razy »eskÈ pediatrickÈ spoleËnosti JEP, Svaz zdravotnÌch pojiöùoven ñ s nÏkter˝mi z nich »esk· asociace pojiöùoven jiû nav·zala spolupr·ci v tÈto oblasti), ale i na ˙rovni komun·lnÌ. Do p¯Ìpravy a realizace preventivnÌch program˘ je t¯eba zapojit öirokou ve¯ejnost, reprezentovanou p¯edevöÌm z·konn˝mi z·stupci dÏtÌ, ökolsk˝mi

KomerËnÌ pojiötÏnÌ ve vztahu k ˙raz˘m dÏtÌ a ml·deûe (VystoupenÌ z·stupce »eskÈ asociace pojiöùoven na konferenci ÑDÏtstvÌ bez ˙raz˘ì dne 17. ¯Ìjna 2000)

Ing. Stanislav Poklop, Kooperativa, pojiöùovna, a. s., a p¯edseda doËasnÈ pracovnÌ skupiny pro pojiötÏnÌ ˙raz˘ »AP habilitace a soci·lnÌ d·vky pro postiûenÈ jsou spojeny s vysok˝mi finanËnÌmi n·klady. Odhaduje se, ûe dÏtskÈ ˙razy stojÌ n·ö st·t roËnÏ asi 10 mld. KË. RovnÏû soci·lnÌ d˘sledky, kdy jeden ˙raz ovlivnÌ aû 10 dalöÌch osob z okolÌ postiûenÈho, jsou nezanedbatelnÈ. Pokud se t˝k· situace v oblasti dÏtsk˝ch ˙raz˘ v EvropÏ, je potÏöitelnÈ, ûe prevenci dÏtskÈ ˙razovosti je postupnÏ vÏnov·na pozornost v programech prevence nÏkter˝ch evropsk˝ch st·t˘ (zejmÈna ävÈdska, kterÈ dos·hlo v tÈto oblasti jiû v˝raznÏjöÌch ˙spÏch˘, VelkÈ Brit·nie, ÿecka). Shoda panuje v tom, ûe dÏtskÈ ˙razy by se mÏly st·t prioritou v preventivnÌ pediatrickÈ pÈËi.

a v˝chovn˝mi za¯ÌzenÌmi, zastupitelstvy obcÌ a organizacemi, kterÈ sdruûujÌ dÏti v jejich z·jmovÈ a sportovnÌ Ëinnosti. Prim·rnÌ prevence by mÏla vych·zet z podrobnÈho rozboru p¯ÌËin ˙raz˘, rizikov˝ch ËinnostÌ, prost¯edÌ i charakteristik postiûen˝ch jedinc˘. To p¯edpokl·d· zavÈst systÈm monitorov·nÌ, sbÏru dat o dÏtsk˝ch ˙razech v r·mci celÈho st·tu i jednotliv˝ch region˘ a obcÌ. Proto je nezbytnÈ, aby zmÌnÏnÈ centr·lnÌ instituce zÌskaly spolupr·ci mÌstnÌch org·n˘ st·tnÌ spr·vy, organizacÌ, z·jmov˝ch skupin i soukrom˝ch osob a v neposlednÌ ¯adÏ i zdravotnÌk˘. »esk· asociace pojiöùoven je p¯ipravena se na tomto POJISTNÝ OBZOR • 3/2001

v˝zkumu p¯ÌËin, mechanism˘ a souvislostÌ vzniku dÏtsk˝ch ˙raz˘ s rizikov˝mi Ëinnostmi a prost¯edÌm podÌlet. Tuto snahu lze dokumentovat tÌm, ûe v souËasnÈ dobÏ jejÌ sekretari·t dokonËuje zpracov·nÌ statistick˝ch ˙daj˘ o ˙razech dÏtÌ a ml·deûe v »R, kterÈ s nesmÌrn˝m pracovnÌm a hum·nnÌm zaujetÌm shrom·ûdil p¯ednÌ odbornÌk doc. MUDr. Ladislav Pelech, DrSc. Prevenci v oblasti nejenom dÏtsk˝ch ˙raz˘, ale ˙raz˘ obecnÏ, m˘ûeme zamÏ¯it na technologickÈ intervence, jako nap¯. v˝robu bezpeËn˝ch v˝robk˘; prost¯edÌ, v nichû doch·zÌ k nejËastÏjöÌm ˙raz˘m, tj. silnice, domov, ökola; d·le prosazov·nÌm legislativnÌch z·mÏr˘, nap¯. v oblasti nynÌ tolik diskutovanÈho z·kona o provozu na pozemnÌch komunikacÌch (medi·lnÌ diskuze kolem povinnÈho pouûÌv·nÌ dÏtsk˝ch automobilov˝ch sedaËek, cyklistick˝ch p¯ileb, absolutnÌ p¯ednosti chodc˘ na p¯echodech a dalöÌch dopravnÌch omezenÌch). D˘leûit· je rovnÏû prevence zdravotnÏ v˝chovn·, spoËÌvajÌcÌ v dostupnosti konkrÈtnÌch informacÌ o dÏtsk˝ch ˙razech, a to pro dÏti, rodiËe, vychovatele a zdravotnÌky, a v neposlednÌ ¯adÏ i prevence ve formÏ pojistnÈ ochrany dÏtÌ a ml·deûe pro p¯Ìpad vzniku ˙razu. PojiötÏnÌ pro p¯Ìpad ˙razu nabÌzenÈ komerËnÌmi pojiöùovnami, je v˝znamn˝m stabilizaËnÌm faktorem p¯i p¯ekon·v·nÌ finanËnÌch dopad˘ na obËana a jeho nejbliûöÌ v p¯ÌpadÏ postiûenÌ ˙razem, a to zejmÈna ˙razem se z·vaûn˝mi trval˝mi n·sledky. Jeho smyslem je zabezpeËit nebo alespoÚ zmÌrnit finanËnÌ pot¯ebu vzniklou v d˘sledku ˙razu, avöak nenÌ a bohuûel ani nem˘ûe b˝t pojistkou proti vzniku ˙razu. PojiötÏnÌ dÏtÌ pro p¯Ìpad ˙razu v jeho r˘zn˝ch form·ch nabÌzÌ 24 Ëlensk˝ch pojiöùoven. Z individu·lnÌho nebo skupinovÈho ˙razovÈho pojiötÏnÌ dÏtÌ poskytujÌ pojiöùovny pojistnÈ plnÏnÌ v tÏchto p¯Ìpadech: ñ p¯i vzniku ˙razu, kdy dÌtÏ utrpÌ urËitÈ tÏlesnÈ poökozenÌ, nap¯. podvrtnutÌ nebo vymknutÌ kloubu nebo zlomeninu kosti, ñ zanech·-li ˙raz trvalÈ n·sledky, tj. n·sledky s funkËnÌm nebo anatomick˝m poökozenÌm Ëi ztr·tou konËetiny, org·nu nebo jejich Ë·sti anebo ztr·tu Ëi omePOJISTNÝ OBZOR • 3/2001

zenÌ pohyblivosti p¯ÌsluönÈho kloubu nebo Ë·sti tÏla, ñ plnÏnÌ za trvalÈ n·sledky ˙razu m˘ûe b˝t sjedn·no jako progresivnÌ plnÏnÌ, kdy za z·vaûnÏjöÌ trvalÈ n·sledky vyplatÌ pojiöùovna nÏkolikan·sobnÏ vyööÌ Ë·stku; v p¯ÌpadÏ plnÏnÌ za tÏlesnÈ poökozenÌ zp˘sobenÈ ˙razem a za trvalÈ n·sledky ˙razu se pojistnÈ plnÏnÌ stanovÌ jako procentnÌ podÌl ze sjednanÈ pojistnÈ Ë·stky podle druhu tÏlesnÈho poökozenÌ nebo trval˝ch n·sledk˘ a jejich rozsahu, ñ p¯i pobytu dÌtÏte v nemocnici v d˘sledku ˙razu, kdy pojiöùovna vyplatÌ plnÏnÌ ve v˝öi sjednanÈ dennÌ d·vky n·sobenÈ poËtem dnÌ hospitalizace, ñ p¯i smrti dÌtÏte n·sledkem ˙razu, kdy pojiöùovna vyplatÌ sjednanou pojistnou Ë·stku pro toto pojiötÏnÈ riziko. ProblÈmem pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody je v˝öe n·hrad u ökod na zdravÌ, kter· se ¯ÌdÌ v souËasnosti jiû nevyhovujÌcÌ vyhl·ökou Ë. 32/ 1965 Sb. N·hrady v p¯ÌpadÏ ökod na zdravÌ v »R jsou ve srovn·nÌ se st·ty EvropskÈ unie velice nÌzkÈ. P¯esto by si rodiËe mÏli uvÏdomovat rizika, kter· dÏtem hrozÌ a uzav¯Ìt pro nÏ individu·lnÌ ˙razovÈ pojiötÏnÌ. PojistnÈ plnÏnÌ z ˙razovÈho pojiötÏnÌ nem· podle ustanovenÌ ß 821 obËanskÈho z·konÌku vliv ani nevyluËuje n·rok na v˝platu n·hrady ökody na zdravÌ z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody. SkuteËnost, ûe ˙razovÈ pojiötÏnÌ, poskytovanÈ komerËnÌmi pojiöùovnami, m· sv˘j v˝znam p¯i ¯eöenÌ n·sledk˘ ˙raz˘, lze dokumentovat tÏmito statistick˝mi ˙daji: PropojiötÏnost dÏtÌ a ml·deûe do 18 let ˙razov˝m pojiötÏnÌm se pohybuje kolem 78% z celkovÈ dÏtskÈ populace. To p¯edstavuje tÈmÏ¯ 1,75 mil. dÏtÌ. ⁄daj o propojiötÏnosti byl stanoven jako pomÏr poËtu dÏtÌ pojiötÏn˝ch ˙razov˝m pojiötÏnÌm (dle ˙daj˘ Ëlensk˝ch pojiöùoven »AP) a celkovÈho poËtu dÏtÌ do 18 let v »R (dle ˙daj˘ »S⁄). V roce 1999 p¯edepsaly pojiöùovny za ˙razovÈ pojiötÏnÌ dÏtÌ a ml·deûe do 18 let cca 500 mil. KË pojistnÈho, coû je jedna öestina celkovÈho p¯edepsanÈho pojistnÈho za ˙razovÈ pojiötÏnÌ obËan˘ vöech vÏkov˝ch kategoriÌ.

PoËet nahl·öen˝ch pojistn˝ch ud·lostÌ, tj. ˙raz˘ dÏtÌ Ëinil tÈmÏ¯ 141 tisÌc, coû p¯edstavuje 27 % celkovÈho poËtu nahl·öen˝ch pojistn˝ch ud·lostÌ v ˙razovÈm pojiötÏnÌ. Za tyto ˙razy bylo vyplaceno pojistnÈ plnÏnÌ ve v˝öi 171 mil. KË. Pr˘mÏrn· v˝öe pojistnÈho plnÏnÌ za jednu pojistnou ud·lost ËinÌ 1220 KË. V p¯ÌpadÏ ˙razu, kter˝ na dÌtÏti zanech· z·vaûnÈ trvalÈ n·sledky, se vöak plnÏnÌ m˘ûe pohybovat ¯·dovÏ v deseti- aû stotisÌcÌch KË v z·vislosti na v˝öi sjednanÈ pojistnÈ Ë·stky. Takov˝ch ˙raz˘ dÏtÌ s trval˝mi n·sledky odökodnily pojiöùovny v obdobÌ let 1996 ñ 99 celkem 221. Bohuûel alarmujÌcÌ je zejmÈna ˙daj o poËtu smrteln˝ch ˙raz˘ pojiötÏn˝ch dÏtÌ za stejnÈ obdobÌ, kter˝ ËinÌ 1182, coû p¯edstavuje 295 ˙mrtÌ roËnÏ. Z·brann· Ëinnost komerËnÌch pojiöùoven, tj. Ëinnost smÏ¯ujÌcÌ k p¯edch·zenÌ vzniku ökod a zmÌrÚov·nÌ jejich n·sledk˘, je dle ustanovenÌ ß 2 z·kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ, souË·stÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti. JednotlivÈ ËlenskÈ pojiöùovny »eskÈ asociace pojiöùoven se kaûdoroËnÏ podÌlejÌ, aù jiû organizaËnÏ nebo zejmÈna formou sponzoringu, na ¯adÏ akcÌ v oblasti prevence dÏtskÈ ˙razovosti, z nichû uvedu pouze nÏkterÈ v˝znamnÏjöÌ. »esk· pojiöùovna, a.s. se od roku 1998 podÌlÌ na v˝zkumech organizovan˝ch St·tnÌm zdravotnÌm ˙stavem. JejÌ finanËnÌ podpora umoûnila realizaci Ë·sti v˝zkumu, ve kterÈ byly zjiöùov·ny informace ohlednÏ ˙raz˘ dÏtÌ do vÏku 7 let. CÌlem tohoto v˝zkumu je na z·kladÏ zÌskan˝ch poznatk˘ navrhnout ˙Ëinn· opat¯enÌ ke snÌûenÌ celkovÈ dÏtskÈ ˙razovosti v »R. Spolu s Autoklubem »R se »esk· pojiöùovna podÌlÌ na dlouhodobÈ kampani zamÏ¯enÈ na prevenci v oblasti bezpeËnosti silniËnÌho provozu. »·st tÈto kampanÏ nazvanÈ ÑBezpeËn· cesta do novÈho tisÌciletÌì p¯Ìmo zd˘razÚovala nutnost p¯epravovat dÏti v autosedaËk·ch. Generali Pojiöùovna a.s. ve spolupr·ci s dopravnÌmi inspektor·ty a se z·kladnÌmi ökolami po¯·d· jiû druh˝ roËnÌk akce zamÏ¯enÈ na bezpeËnost silniËnÌho provozu s n·zvem ÑJablko nebo citronì. BÏhem tÈto akce prov·dÌ policistÈ v blÌzkosti vybran˝ch ökol v öesti krajÌch

»R mÏ¯enÌ rychlosti automobil˘ a dÏti pak symbolicky odmÏÚujÌ ¯idiËe podle jejich chov·nÌ za volantem. Tato dopravnÏ preventivnÌ akce se setkala s velk˝m ohlasem jak z ¯ad uËitel˘ a rodiË˘ dÏtÌ ökolou povinn˝ch, tak ze strany mÈdiÌ, kter· o akci informovala öirokou ve¯ejnost. Formou p¯ÌspÏvku se Generali Pojiöùovna a.s. rozhodla podpo¯it rovnÏû Ëinnost nadace Naöe dÌtÏ, kter· mimo jinÈ zabezpeËuje celorepublikovou bezplatnou Linku bezpeËÌ pro dÏti a ml·deû. Posl·nÌm tÈto nadace je pomoc dÏtem v krizov˝ch ûivotnÌch situacÌch, prosazov·nÌ pr·v dÏtÌ a dodrûov·nÌ ⁄mluvy o pr·vech dÌtÏte v »R. DalöÌ pojiöùovny se podÌlejÌ na sponzoringu akcÌ zamÏ¯en˝ch na v˝uku plav·nÌ a spolupr·ci s VodnÌ z·chrannou sluûbou (Kooperativa, pojiöùovna, a.s., IPB Pojiöùovna, a.s., »esk· podnikatelsk· pojiöùovna, a.s.) nebo projekt˘ na podporu prevence dÏtskÈ ˙razovosti. KromÏ uveden˝ch aktivit jednotliv˝ch komerËnÌch pojiöùoven je t¯eba zd˘raznit postavenÌ »eskÈ asociace pojiöùoven v procesu prim·rnÌ prevence dÏtskÈ ˙razovosti. Jak jsem se jiû zmÌnil, »esk· asociace pojiöùoven nav·zala spolupr·ci v tÈto oblasti s nÏkter˝mi dalöÌmi subjekty, zejmÈna na celost·tnÌ ˙rovni a v tÈto Ëinnosti je odhodl·na nad·le pokraËovat jednak smÏrem ke sv˝m Ëlensk˝m pojiöùovn·m, ale souËasnÏ i ke vöem org·n˘m a organizacÌm zainteresovan˝m na prevenci dÏtskÈ ˙razovosti. Tato spolupr·ce by se mÏla p¯edevöÌm zamÏ¯it na tyto Ëinnosti: ñ sbÏr, zpracov·nÌ, distribuci statistick˝ch ˙daj˘ a z toho vypl˝vajÌcÌho v˝zkumu p¯ÌËin a d˘sledk˘ ˙raz˘ dÏtÌ a ml·deûe, ñ vz·jemnou v˝mÏnu informacÌ, tuzemsk˝ch i zahraniËnÌch materi·l˘ k tÈto problematice, ñ koordinaci postup˘ p¯i prosazov·nÌ legislativnÌch ˙prav zamÏ¯en˝ch na prevenci dÏtskÈ ˙razovosti, ñ koordinaci akcÌ a vyhodnocov·nÌ efektivnosti ˙razovÈ prevence, ñ rozvoj aktivit v oblasti public relations a za tÌm ˙Ëelem zÌsk·nÌ podpory sdÏlovacÌch prost¯edk˘ p¯i informov·nÌ ve¯ejnosti o preventivnÌch programech dÏtskÈ ˙razovosti.

5

V˝bÏr ze statistik ˙razovosti dÏtÌ a dospÌvajÌcÌ ml·deûe v »eskÈ republice »etnost v˝skytu r˘zn˝ch druh˘ ˙raz˘ (poranÏnÌ) dÏtÌ a dospÌvajÌcÌ ml·deûe ve vÏku od 1 roku do 21 let VysvÏtlenÌ pouûit˝ch zkratek PORPOVTE PoranÏnÌ povrchu tÏla (bez pop·lenin a opa¯enin) POPALOPA Pop·lenÌ, opa¯enÌ ZLOMVYKL Zlomeniny, vykloubenÌ ZLOMLEBK PoranÏnÌ hlavy, ot¯es mozku PORHRUDN PoranÏnÌ org·n˘ v hrudnÌku PORBRICH PoranÏnÌ b¯iönÌch org·n˘

PORUST PORSMYSL OTRAVY TONUTI PORJINA VYRON

ZranÏnÌ ˙st, rt˘, jazyka, zub˘ PoranÏnÌ smyslov˝ch org·n˘ Otravy (vËetnÏ uötknutÌ) TonutÌ JinÈ ˙razy (elektrick˝m proudem, polept·nÌm chemik·liÌ aj.) ZhmoûdÏnÌ kloubu, v˝ron

Druhy ˙raz˘ ñ souhrnnÈ ˙daje VÏk 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 Celkem PoËet poranÏn˝ch dÏtÌ 693 1357 1332 1420 1558 1388 1782 2486 3065 3637 3683 3887 3753 3935 4258 249 1259 5093 4823 2248 12 95035 PORPOVTE 89 220 257 260 334 338 527 796 911 988 922 888 755 728 750 40 321 1174 1217 432 24 11971 POPALOPA 147 207 107 82 59 47 61 60 92 88 77 94 92 91 104 3 39 207 207 83 7 1954 ZLOMVYKL 89 230 235 310 376 399 684 1006 1213 1756 2122 2359 2422 2682 2543 176 736 3123 2802 1445 79 26780 ZLOMLEBK 161 338 373 413 462 311 344 451 501 466 358 351 283 241 310 12 93 349 344 205 13 6379 PORHRUDN 2 0 0 2 7 4 6 4 5 10 7 14 12 16 14 2 5 27 11 7 1 156 PORBRICH 7 5 7 4 14 11 13 14 13 14 30 20 19 12 32 2 14 40 37 11 1 320 PORUST 161 276 253 211 185 165 147 216 335 273 221 166 146 155 187 11 60 224 262 90 12 3756 PORSMYSL 5 10 15 21 18 21 42 57 60 92 91 67 65 66 97 5 44 123 133 56 3 1091 OTRAVY 12 19 16 16 14 12 6 11 15 15 12 19 7 18 17 3 6 21 26 10 3 278 TONUTI 3 4 2 3 6 4 2 3 4 2 6 2 1 3 2 0 1 6 1 2 0 57 PORJINA 31 59 45 41 43 25 52 91 104 136 125 64 88 100 133 3 38 163 124 55 8 1528 VYRON 23 50 93 99 127 142 * * * * * * * * * * * * * * * 534 Z v˝öe uvedenÈ tabulky je patrnÈ, ûe nejËastÏjöÌm druhem poranÏnÌ jsou ÑsuverÈnnÏì na 1. mÌstÏ vykloubeniny a zlomeniny s 51,5 % frekvencÌ v˝skytu (z celkovÈho poËtu 52 035 poranÏn˝ch dÏtÌ tÌmto druhem ˙razu bylo postiûeno 26 780 dÏtÌ), na 2. mÌstÏ jsou poranÏnÌ povrchu tÏla s 23 %, na 3. poranÏnÌ hlavy a ot¯es mozku s 12,3 % a na 4. mÌstÏ zranÏnÌ ˙st, rt˘, jazyka a zub˘ s Ñpouh˝miì 7,2 %. DalöÌ v po¯adÌ ve sledovanÈ ök·le ËetnostÌ jsou pop·lenÌ a opa¯enÌ s 3,8 % atd. V†jednotliv˝ch sloupcÌch tabulky m˘ûeme sledovat specifickÈ ˙daje odpovÌdajÌcÌ danÈmu vÏku dÏtÌ, p¯Ìp. ˙daje pro celÈ vÏkovÈ skupiny, kterÈ n·s zajÌmajÌ, lze seskupovat. Tak nap¯. ve sloupci 3 pro t¯ÌletÈ dÏti zjiöùujeme, ûe u nich jsou nejËastÏjöÌ (na 1. mÌstÏ) poranÏnÌ hlavy a ot¯es mozku s 28 % (z celkovÈho poËtu 1332 poranÏn˝ch t¯Ìlet˝ch dÏtÌ tÌmto ˙razem bylo postiûeno 373 dÏtÌ), na 2. mÌstÏ zranÏnÌ ˙st, rt˘, jazyka a zub˘ s 20,7 % a na 3. mÌstÏ vykloubeniny a zlomeniny s 17,6 %. Odtud je nap¯. z¯ejmÈ, ûe u t¯Ìlet˝ch dÏtÌ bude nutno prevenci ˙raz˘ zacÌlit p¯edevöÌm na poranÏnÌ hlavy a ot¯es mozku, kter· pro nÏ znamenajÌ nejvÏtöÌ riziko.

TrvalÈ n·sledky n·sledky,, mÌsto a p¯ÌËiny ˙raz˘ dÏtÌ a ökolnÌ ml·deûe ve vÏku od 1 roku do 21 let VysvÏtlenÌ pouûit˝ch zkratek TRVNASLE TrvalÈ n·sledky ˙razu DOMA ⁄raz se stal doma (i na zahradÏ, dvo¯e apod.) NAULICI ⁄raz se stal na ulici, silnici VESKOLE ⁄raz se stal v jeslÌch, ökolce, ökole HRISTE ⁄raz se stal na h¯iöti JINDE ⁄raz se stal jinde ñ v p¯ÌrodÏ mimo obec apod. DOPUSTRE ⁄razy v dopravÏ, poranÏn˝ jako chodec

DOPUSPOL DOPUKOLO ORGSPTV NEORGSP PAD KONFLIKT KONFLSTA JINEOKOL

⁄razy v dopravÏ, poranÏn˝ jako spolujezdec motorovÈho vozidla ⁄razy na kole, kolobÏûce, trojkolce, koleËkov˝ch bruslÌch ⁄razy p¯i organizovanÈm sportu, h¯e s dohledem, na v˝letÏ ⁄razy p¯i neorganizovanÈm sportu nebo h¯e bez dohledu ⁄razy p·dem (ze ûidle, schod˘ apod.) ⁄razy p¯i konfliktu se sourozencem nebo jin˝m dÌtÏtem ⁄razy p¯i konfliktu s dospÏl˝m ⁄razy za jin˝ch okolnostÌ

SouËet ËÌsel v danÈm sloupci tabulky (odpovÌdajÌcÌ urËitÈmu vÏku) pod celkov˝m poËtem dÏtÌ s ˙razem (nap¯. 1782 ve sloupci pro sedmiletÈ dÏti) se obecnÏ nerovn· (je zpravidla vÏtöÌ) tomuto poËtu (v naöem p¯ÌpadÏ je tento souËet 3507), protoûe nejde o disjunktnÌ soubory ñ u jednoho dÌtÏte se m˘ûe ˙daj o poranÏnÌ z r˘zn˝ch aspekt˘ zapoËÌt·vat vÌckr·t. Z toho d˘vodu je nutno ch·pat d·le uv·dÏnÈ procentu·lnÌ ˙daje jen jako orientaËnÌ.

TrvalÈ n·sledky, mÌsto a p¯ÌËiny ˙raz˘ ñ souhrnnÈ ˙daje VÏk 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 Celkem PoËet dÏtÌ s ˙razem 693 1357 1332 1420 1558 1388 1782 2486 3065 3637 3683 3887 3753 3935 4258 249 1259 5093 4823 2248 129 52035 TRVNASLE 48 127 101 102 107 74 183 273 334 323 276 242 260 241 291 23 156 562 677 289 24 4764 % z celk. poËtu 6,9 9,4 7,6 7,2 6,9 5,3 10,3 11,0 10,9 8,9 7,5 6,2 6,9 6,1 6,8 9,2 12,4 11,0 14,0 12,9 18,6 9,2 DOMA 497 962 806 711 639 534 561 708 814 862 769 752 659 653 635 28 204 835 747 327 22 12807 NAULICI 46 135 161 225 298 256 423 552 693 733 745 692 650 633 709 35 248 839 837 378 22 9310 VESKOLE 20 29 57 125 167 144 222 409 513 739 957 1217 1254 1273 1245 66 309 1360 1183 523 29 11753 HRISTE 17 43 76 118 160 159 117 195 272 380 386 469 492 623 661 61 227 888 942 533 21 6840 JINDE 31 65 86 125 156 170 297 448 557 716 666 660 635 685 641 47 176 807 698 328 27 8021 DOPUSTRE 3 12 18 17 25 23 48 62 65 70 63 44 31 38 55 0 24 69 58 40 0 766 DOPUSPOL 10 12 19 11 18 10 16 49 26 24 16 23 33 30 26 6 25 92 111 54 8 598 DOPUKOLO 42 102 149 269 283 296 256 310 785 385 358 350 335 362 423 16 128 322 295 132 6 5152 ORGSPTV 51 132 159 215 270 242 326 455 599 878 970 1201 1306 1491 1413 114 370 1573 1562 940 49 14240 NEORGSP 61 172 198 239 268 290 608 805 1399 1117 1128 1071 946 885 816 38 151 749 607 317 16 11050 PAD 254 506 406 342 351 251 19 35 54 54 31 35 26 38 58 0 32 58 54 21 0 2487 KONFLIKT 16 75 106 113 121 162 198 253 261 256 235 263 227 223 242 18 62 253 225 89 6 2947 KONFLSTA 22 34 45 22 23 24 37 45 80 82 73 51 61 55 27 0 17 65 77 36 8 955 JINEOKOL 90 133 96 107 105 94 196 282 327 367 339 372 353 378 380 28 152 630 588 239 18 5274 Nez˘stane jistÏ bez povöimnutÌ, ûe z·vaûn˝mi trval˝mi n·sledky v d˘sledku ˙raz˘ bylo postiûeno pr˘mÏrnÏ celkem 9,2 % dÏtÌ a ml·deûe, tj. p¯ibliûnÏ kaûdÈ des·tÈ z dÏtÌ, kterÈ utrpÏly ˙raz. Je takÈ vidÏt (viz 4. ¯·dek p¯edch·zejÌcÌ tabulky), ûe riziko zranÏnÌ s trval˝mi n·sledky je nejvÏtöÌ u ml·deûe mezi 17. aû 21. rokem vÏku. Co m˘ûeme z tÈto tabulky d·le vyËÌst? Pokud jde o mÌsto zranÏnÌ, je na 1. mÌstÏ ökola a h¯iötÏ (35,7 %), d·le na 2. mÌstÏ jsou zranÏnÌ doma (24,6 %) a na 3. mÌstÏ zranÏnÌ na ulici (17,9 %). PovöimnÏte si d·le, ûe rizikem ˙razu p¯i organizovanÈm nebo neorganizovanÈm sportu (pr˘mÏr je 48,6 % v˝skytu) je nejvÌce ohroûena skupina ml·deûe mezi 9. aû 16. rokem vÏku (vesmÏs s vÌce neû 50 % v˝skytu).

6

POJISTNÝ OBZOR • 3/2001

⁄daje o poËtech dÏtÌ, hospitalizovan˝ch v jednotliv˝ch mÏsÌcÌch roku V tabulce u kaûdÈho vybranÈho okresu v 1. ¯·dku ËÌsla 1 aû 21 znamenajÌ vÏk poranÏnÈho dÌtÏte nebo mladistvÈho. V 1. sloupci ËÌslo 0 znamen·, ûe k hospitalizaci v˘bec nedoölo, 7 znamen·, ûe k hospitalizaci doölo v mÏsÌci Ëervenci, 1 znamen·, ûe k hospitalizaci doölo v mÏsÌci lednu, 8 znamen·, ûe k hospitalizaci doölo v mÏsÌci srpnu, 2 znamen·, ûe k hospitalizaci doölo v mÏsÌci ˙noru, 9 znamen·, ûe k hospitalizaci doölo v mÏsÌci z·¯Ì, 3 znamen·, ûe k hospitalizaci doölo v mÏsÌci b¯eznu, 10 znamen·, ûe k hospitalizaci doölo v mÏsÌci ¯Ìjnu, 4 znamen·, ûe k hospitalizaci doölo v mÏsÌci dubnu, 11 znamen·, ûe k hospitalizaci doölo v mÏsÌci listopadu, 5 znamen·, ûe k hospitalizaci doölo v mÏsÌci kvÏtnu, 12 znamen·, ûe k hospitalizaci doölo v mÏsÌci prosinci. 6 znamen·, ûe k hospitalizaci doölo v mÏsÌci Ëervnu, SouhrnnÈ ˙daje ze vöech vybran˝ch okres˘ jsou obsaûeny v n·sledujÌcÌ tabulce.

MÏsÌc hospitalizace ñ souhrnnÈ ˙daje 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Celk.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 157 289 286 276 311 238 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 17 39 41 47 50 34 87 91 133 175 214 228 209 297 234 27 60 39 79 64 55 75 37 62 120 149 200 230 224 210 284 252 16 88 48 86 69 52 60 56 85 157 199 251 220 238 290 281 229 14 85 43 116 99 102 88 108 144 234 230 294 284 242 266 258 245 11 98 62 124 125 127 163 145 191 261 346 364 396 373 363 381 320 26 106 50 146 161 170 165 177 182 273 310 377 364 378 393 401 368 28 112 51 129 142 198 218 243 196 256 318 378 336 346 276 307 281 13 122 48 81 94 127 151 192 217 220 281 326 295 289 285 262 308 21 102 51 67 71 91 100 69 174 232 284 308 296 328 289 296 328 17 80 50 87 71 79 67 34 141 202 275 325 358 408 380 406 387 24 119 31 60 33 40 57 30 95 159 212 257 326 382 363 358 377 28 115 46 54 76 56 53 25 98 152 175 250 244 306 269 275 330 22 110 693 1357 1332 1420 1558 1388 1672 2357 2912 3505 3563 3742 3593 3806 3659 247 1197

18 19 20 21 Celkem 0 0 0 0 1557 362 297 145 9 2796 339 328 165 10 3026 358 306 167 7 3258 340 281 153 8 3644 434 405 175 10 4897 387 424 181 14 5061 355 365 172 11 4713 401 377 184 15 4276 376 370 165 13 4005 510 536 265 12 4736 519 469 189 8 4108 458 389 191 10 3589 4839 4547 2152 127 49666

Z v˝öe uvedenÈ tabulky je nap¯Ìklad patrno, ûe po¯adÌ mÏsÌc˘ s nejvÏtöÌm poËtem hospitalizacÌ n·sledkem ˙razu je toto (v z·vorce je vûdy uvedeno ËÌslo, kterÈ znaËÌ poËet dÏtÌ hospitalizovan˝ch v tomto mÏsÌci): Ëerven (5061), kvÏten (4897), ¯Ìjen (4736), Ëervenec (4713) a srpen (4276). Je z¯ejmÈ, ûe mezi kritickÈ mÏsÌce ze sledovanÈho hlediska pat¯Ì oba pr·zdninovÈ mÏsÌce Ëervenec a srpen.

DÈlka hospitalizace n·sledkem ˙razu dÏtÌ a ml·deûe ve vybran˝ch okresech V tabulce u kaûdÈho vybranÈho okresu v 1. ¯·dku ËÌsla 1 aû 21 znamenajÌ vÏk poranÏnÈho dÌtÏte nebo mladistvÈho. V 1. sloupci ËÌslo 0 znamen·, ûe po poranÏnÌ k hospitalizaci v˘bec nedoölo, 2 znamen·, ûe dÌtÏ bylo hospitalizov·no Ñ2 t˝dnyì, tj. 8 aû 14 dnÌ, 1 znamen·, ûe dÌtÏ bylo hospitalizov·no Ñ1 t˝denì, tj. 1 aû 7 dnÌ 3 znamen·, ûe dÌtÏ bylo hospitalizov·no Ñ3 t˝dnyì, tj. 15 aû 21 dnÌ, atd. n znamen·, ûe dÌtÏ bylo hospitalizov·no Ñn t˝dn˘ì, tj. jeho pobyt v nemocnici trval x dn˘, kde 7 (nñ1) + 1 ≤ x ≤ 7n (n je p¯irozenÈ ËÌslo).

N·sledujÌcÌ tabulka p¯edstavuje souhrn ˙daj˘ o dÈlce hospitalizace ze vöech vybran˝ch okres˘. V†jejÌm 2. ¯·dku ( Hosp.) jsou uvedeny celkovÈ poËty hospitalizovan˝ch dÏtÌ danÈho vÏku, ve 3. ¯·dku je uvedeno procento hospitalizovan˝ch dÏtÌ ze vöech poranÏn˝ch dÏtÌ danÈho vÏku. Z†tohoto souhrnu tedy vidÌme, ûe celkovÏ bylo hospitalizov·no 9,2% dÏtÌ, tj. tak¯ka kaûdÈ des·tÈ dÌtÏ, kterÈ utrpÏlo ˙raz. NejËastÏjöÌ byly jednot˝dennÌ hospitalizace (3431 p¯Ìpad˘), d·le dvout˝dennÌ (907), t¯Ìt˝dennÌ (178) atd. D·le se z†tabulky dozvÌd·me, ûe nejËastÏji byly hospitalizov·ny jednoletÈ dÏti (18,9 %), d·le studenti ve vÏku 21 let (13,2 %), dvouletÈ dÏti (13,0 %), Ëty¯letÈ (12,8 %) atd. To jsou jistÏ v˝znamnÈ ˙daje pro zacÌlenÌ prevence ˙raz˘ na tyto vÏkovÈ kategorie.

DÈlka hospitalizace ñ souhrnnÈ ˙daje VÏk Hosp. % 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 14 15 16 20 21 30 60 Celk.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 Celkem 131 176 162 137 200 160 199 290 292 341 285 261 299 266 327 20 150 441 396 235 17 4785 18,9 13,0 12,2 9,6 12,8 11,5 11,2 11,7 9,5 9,4 7,7 6,7 8,0 6,8 7,8 8,0 12,0 8,8 8,4 10,6 13,2 9,2 562 1181 1170 1283 1358 1228 1583 2196 2773 3295 3398 3626 3454 3669 3847 229 1096 4584 4328 1978 112 46950 97 134 118 110 160 134 140 202 205 240 193 168 226 182 233 14 104 311 278 169 13 3431 23 31 30 19 28 17 39 58 60 68 51 55 46 59 66 4 31 87 83 48 4 907 3 7 6 0 4 1 10 10 15 15 12 16 8 11 14 0 7 14 16 9 0 178 4 0 2 4 2 4 4 8 3 3 15 8 5 5 1 0 3 11 9 2 0 93 0 1 0 2 1 1 1 2 2 5 2 2 1 4 0 1 0 2 2 1 0 30 1 1 2 0 0 0 0 1 0 2 2 1 4 0 1 0 2 2 0 0 0 19 2 0 2 1 2 1 0 2 2 1 3 5 2 1 3 0 0 3 3 0 0 33 0 1 0 1 2 1 1 0 2 1 0 1 0 1 2 0 1 3 0 1 0 18 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 1 0 1 0 7 0 0 1 0 0 0 2 3 3 5 6 3 3 1 3 0 1 6 3 3 0 43 0 1 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 2 1 0 0 0 1 0 1 0 8 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 3 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 3 693 1357 1332 1420 1558 1388 1782 2486 3065 3636 3683 3887 3753 3935 4174 249 1246 5025 4724 2213 129 51735

Pramen: P¯ehled o ˙razovosti dÏtÌ a ökolnÌ ml·deûe na z·kladÏ ˙daj˘ z vybran˝ch okres˘ »R, vydala »AP, prosinec 2000 (v lednu 2001 distribuov·no Ëlensk˝m pojiöùovn·m, k dispozici v knihovnÏ »AP)


7

P

rudk˝ n·r˘st majetkovÈ kriminality po roce 1989, kter˝ se projevil mimo jinÈ v poËtu a v˝öi ökod zp˘soben˝ch kr·deûÌ vloup·nÌm, vedl pojiöùovny ke zv˝öenÈ aktivitÏ v hled·nÌ a aplikaci zp˘sob˘ sniûov·nÌ majetkov˝ch ökod. JednÌm z mnoha prost¯edk˘ prevence v tÈto oblasti je zvyöov·nÌ kvality, spolehlivosti a standardizace pouûÌvan˝ch zabezpeËovacÌch za¯ÌzenÌ a jejich instalace. »esk· asociace pojiöùoven (»AP) proto na z·kladÏ anal˝zy p¯ÌsluönÈho trhu, poûadavk˘ pojiöùoven a partnersk˝ch organizacÌ zaloûila 18. 12. 1998 jako svou dce¯inou spoleËnost CertifikaËnÌ institut »AP, s.r.o. (CI »AP). CI »AP je akreditovan˝m certifikaËnÌm org·nem, jehoû cÌlem je p¯edevöÌm provÏ¯ovat kvalitu komponent˘ elektrick˝ch zabezpeËovacÌch systÈm˘ (EZS) a klasifikovat ˙roveÚ zabezpeËenÌ podle poûadavk˘ uveden˝ch ve smÏrnicÌch

J

e vöeobecnÏ zn·mou skuteËnostÌ, ûe po roce 1989 doölo v naöÌ spoleËnosti k prudkÈmu n·r˘stu majetkovÈ kriminality, kter˝ se mimo jinÈ projevil v poËtu a v˝öi ökod zp˘soben˝ch kr·deûÌ vloup·nÌm nebo loupeûÌ. Na tuto skuteËnost dopl·celi klienti pojiöùoven i pojistitelÈ. Na stranÏ klient˘, zejmÈna podnikatel˘, bylo riziko ökod zp˘soben˝ch kr·deûÌ vloup·nÌm nebo loupeûÌ tak velkÈ, ûe mohlo snadno omezit, p¯ÌpadnÏ zastavit jejich podnikatelskÈ aktivity. Pro pojiöùovny znamenaly stoupajÌcÌ poËty ökod nejen n·r˘st vyplacen˝ch pojistn˝ch plnÏnÌ, ale takÈ velkÈ zatÌûenÌ administrativnÌch pracovnÌk˘, n·r˘st poËtu likvid·tor˘ a n·rok˘ na nÏ kladen˝ch atd. S mÌrnou nads·zkou lze ¯Ìci, ûe v tomto pojiötÏnÌ doölo v urËitÈm obdobÌ devades·t˝ch let ke kalamitnÌ situaci, kterou bylo nutnÈ co nejrychleji ¯eöit. Jak zastavit spir·lu n·r˘stu ökod z pojiötÏnÌ majetku proti vloup·nÌ? Pokud se chtÏly pojiöùovny dostat z tÈto nep¯ÌznivÈ situace, bylo t¯eba v˝raznÏ zmÏnit p¯Ìstup k zabezpeËenÌ majetku. Managementy pojiöùoven akceptovaly myölenku p˘sobit v oblasti prevence ökod tÌm, ûe smluvnÌ ujedn·nÌ novÏ uzavÌran˝ch pojiötÏnÌ zaËala b˝t zpracov·v·na s

8

Pojiöùovny jdou cestou certifikace Ing. VladimÌr Mr·z, prezident »AP (TiskovÈ sdÏlenÌ »eskÈ asociace pojiöùoven, 26. 1. 2001) »AP. Tyto smÏrnice odpovÌdajÌ souËasnÈmu vÏdeckÈmu a technickÈmu pozn·nÌ v tÈto oblasti a jsou ve shodÏ i s p¯ipravovan˝mi evropsk˝mi normami. CI »AP z·roveÚ registruje firmy schopnÈ dodrûovat vysokÈ standardy kvality p¯i mont·ûi EZS podle p¯ÌsluönÈ aplikaËnÌ smÏrnice »AP. Pojiöùovny sdruûenÈ v »AP certifikaci a registraci jednoznaËnÏ podporujÌ a postupnÏ zapracov·vajÌ tyto vyööÌ poûadavky na kvalitu komponent˘ a kvalitu pr·ce mont·ûnÌch firem do svÈ praxe. To znamen·, ûe pojiöùovny st·le vÌce zohledÚujÌ p¯i pojiöùov·nÌ majet-

ku na riziko odcizenÌ, je-li zabezpeËovacÌ za¯ÌzenÌ pojiöùovanÈho majetku a jeho mont·û v souladu s poûadavky smÏrnic »AP Ëi nikoli. V˝sledky Ëinnosti CI »AP vyuûÌvajÌ i dalöÌ organizace ñ nap¯. N·rodnÌ bezpeËnostnÌ ˙¯ad a Ministerstvo vnitra »R. S PoliciÌ »R je podeps·na smlouva o vyuûÌv·nÌ smÏrnic »AP v oblasti EZS. ⁄zk· spolupr·ce s AsociacÌ technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm by mohla v roce 2001 vy˙stit i v zapojenÌ jejÌho akreditovanÈho inspekËnÌho org·nu do systÈmu provÏ¯ov·nÌ registrovan˝ch firem u CI »AP.

Moûnosti vyuûitÌ certifikovan˝ch z·brann˝ch systÈm˘ p¯i pojiötÏnÌ majetku Ing. Old¯ich UhlÌ¯, pracovnÌ skupina Prevence odcizenÌ »AP velk˝m d˘razem na zabezpeËenÌ mechanick˝mi z·brann˝mi systÈmy, p¯ÌpadnÏ v kombinaci se systÈmy elektrickÈ zabezpeËovacÌ signalizace. TÌm, ûe pojiöùovny ve sv˝ch smluvnÌch ujedn·nÌch zaËaly kl·st d˘raz na tzv. pasivnÌ ochranu, tedy mechanickÈ zabezpeËenÌ pojiötÏn˝ch vÏcÌ (bezpeËnostnÌ z·mky, kov·nÌ, dve¯e, m¯Ìûe, bezpeËnostnÌ zasklenÌ, trezory apod.), doölo k postupnÈmu, avöak v˝raznÈmu snÌûenÌ poËtu pojistn˝ch ud·lostÌ, jejichû p¯ÌËinou byla kr·deû vloup·nÌm. PrvnÌ krok byl tedy uËinÏn. Pot¯eba jednotnÈho v˝kladu zabezpeËenÌ Je pravda, ûe ke snÌûenÌ poËtu pojistn˝ch ud·lostÌ doölo i p¯esto, ûe poûadavky na zabezpeËenÌ pojiöùovan˝ch vÏcÌ specifikovanÈ ve smluvnÌch ujedn·nÌch, resp. ve v˝kladech poj-

m˘, byly v jednotliv˝ch pojiöùovn·ch r˘znÈ. Pojiöùovny ve sv˝ch v˝kladech pojm˘ charakterizovaly a blÌûe specifikovaly jednotlivÈ prvky mechanickÈho zabezpeËenÌ r˘znÏ. Definovaly, co by ten Ëi onen prvek nebo v˝robek mÏl splÚovat, pouûÌvaly r˘zn· pravidla a kritÈria, podle kter˝ch byly prvky mechanickÈho zabezpeËenÌ posuzov·ny, resp. specifikov·ny. ObËas pak doch·zelo k tomu, ûe klient nevÏdÏl, jakÈ prvky mechanickÈho zabezpeËenÌ si m· koupit, neboù jejich popis ve smluvnÌch ujedn·nÌch nebyl konkrÈtnÌ ñ s uvedenÌm parametr˘ n·zvu danÈho v˝robku. Vûdyù nap¯Ìklad pojem Ñvloûka zabraÚujÌcÌ odvrt·nÌì byl nep¯esn˝, neboù tzv. odvrtat se d· vöe. Je pouze ot·zkou za jak dlouho a s jak ˙Ëinn˝m n·¯adÌm. P¯i likvidaci pojistn˝ch ud·lostÌ tak nÏkdy doch·zelo k nedorozumÏnÌm, neboù Policie »R ve

PoËet certifikovan˝ch v˝robk˘ a registrovan˝ch firem se rychle rozr˘st·. Jejich seznam je k dispozici v CI »AP a na internetu: www.cicap.cz. Vedle rozvoje jiû existujÌcÌho systÈmu certifikace v˝robk˘/komponent˘ EZS a registrace mont·ûnÌch firem CI »AP p¯ipravuje i dalöÌ projekty. JednÌm z nich m˘ûe v brzkÈ dobÏ b˝t systÈm barevnÈho znaËenÌ, kter˝ rozliöuje konkrÈtnÌ bezpeËnostnÌ t¯Ìdy v oblasti certifikovan˝ch mechanick˝ch z·brann˝ch systÈm˘ (z·mk˘, kov·nÌ atd.). Ten umoûnÌ z·kaznÌkovi optim·lnÌ v˝bÏr vhodn˝ch mechanick˝ch z·bran pro zabezpeËenÌ majetku. DalöÌm uvaûovan˝m projektem je registrace soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb, kter· bude zaloûena na podobnÈm principu jako jiû zaveden· registrace mont·ûnÌch firem. CertifikaËnÌ institut »AP, s.r.o., je za¯azen mezi akreditovanÈ certifikaËnÌ org·ny pod ËÌslem 3079.

svÈm öet¯enÌ mnohdy uvedla nep¯esn˝ popis zabezpeËenÌ pojiötÏn˝ch vÏcÌ a klienti se dost·vali do tzv. d˘kaznÌ nouze, neboù povinnostÌ pojiötÏnÈho je prok·zat v˝öi ökody i zabezpeËenÌ pojiötÏn˝ch vÏcÌ. PostupnÏ se zaËaly zkouöenÌm zab˝vat r˘znÈ zkuöebny. Nebyla vöak stanoven· jednotn· metodika zkouöenÌ a hodnocenÌ v˝sledk˘ zkouöek. ObecnÏ lze tedy ¯Ìci, ûe nebyla p¯esnÏ stanovena jednotn· pravidla p¯i posuzov·nÌ tÏchto v˝robk˘. Cesta certifikace D˘kazem kvality v˝robku je jeho certifikace. CertifikacÌ se rozumÌ Ëinnost nez·vislÈ a akreditovanÈ osoby, kter· vyd·nÌm certifik·tu shody osvÏdËÌ, ûe v˝robek je v souladu s technick˝mi poûadavky (normami, technick˝mi p¯edpisy, postupy atd.). Pojiöùovny proto ve sv˝ch smluvnÌch ujedn·nÌch zaËaly specifikovat v˝robky mechanickÈho zabezpeËenÌ tak, ûe se odvol·vajÌ na certifik·ty shody vydanÈ akreditovan˝m certifikaËnÌm org·nem k certifikaci v˝robk˘ s konkrÈtnÌm uvedenÌm stupnÏ bezpeËnostnÌ t¯Ìdy, resp. t¯Ìdy odolnosti p¯ÌsluönÈ normy. Certifikaci v˝robk˘ v neregulovanÈ sfÈ¯e prov·dÌ subjekty akreditovanÈ podle EN 45 011. POJISTNÝ OBZOR • 3/2001

VyuûitÌ certifik·t˘ v praxi VyuûÌv·nÌ certifik·t˘ p¯Ìsluön˝ch akreditovan˝ch certifikaËnÌch org·n˘ pojiöùovnami zlepöÌ v˝raznÏ situaci na pojistnÈm trhu i v prevenci majetkovÈ kriminality. V˝sledky certifikace budou v˝znamnÏ ovlivÚovat n·kup mechanick˝ch zabezpeËovacÌch systÈm˘, neboù kupujÌcÌ bude schopen podle svÈ pot¯eby jasnÏ formulovat poûadavky na certifikovan˝ v˝robek. Prod·vajÌcÌ bude schopen doloûit certifik·tem kvalitu prod·vanÈho certifikovanÈho v˝robku. Pravidla poûadavk˘ na n·kup a prodej jsou dÌky certifikaci jasn·. V p¯ÌpadÏ pojistn˝ch ud·lostÌ se podstatnÏ zlepöÌ likvidace tÏchto ökod. Klient pojiöùovnÏ snadnÏji prok·ûe, jak˝m zp˘sobem mÏl pojiötÏnÈ vÏci zabezpeËeny mechanick˝mi z·brann˝mi systÈmy. »esk· asociace pojiöùoven, resp. jejÌ st·l· pracovnÌ skupina Prevence odcizenÌ, se na sv˝ch jedn·nÌch mimo jinÈ zab˝v· sjednocenÌm pohledu na poûadavky zabezpeËenÌ pojiöùovan˝ch vÏcÌ definovan˝ch jednotliv˝mi Ëlensk˝mi pojiöùovnami, aù jiû z pohledu mechanickÈho zabezpeËenÌ, tak i z pohledu systÈm˘ elektrickÈ zabezpeËovacÌ signalizace. St·l· pracovnÌ skupina Prevence odcizenÌ p¯ipravuje ve spolupr·ci s CertifikaËnÌm institutem (CI »AP) pro oblast mechanickÈho zabezpeËenÌ seznam druh˘ pojiöùovan˝ch provozoven. Tyto provozovny budou rozdÏleny podle pojiöùovacÌch t¯Ìd ve stupnÌch 1 ñ 6 podle rizika prov·dÏ-

A

plikaËnÌ smÏrnice »AP je prvnÌm ucelen˝m dokumentem, p¯edepisujÌcÌm postup nasazenÌ elektrickÈ zabezpeËovacÌ signalizace od f·ze projektu aû po realizaci a uvedenÌ do provozu, zaloûen˝m na mezin·rodnÌch dokumentech. V˝chozÌmi dokumenty byla p¯ipravovan· evropsk· norma EN 50131, Ë·st 7, a p¯edpis evropskÈ asociace pojiöùoven CEA. ZatÌmco evropsk· norma existuje prozatÌm pouze v n·vrhu, je p¯edpis CEA vyd·n a platÌ. Proto je t¯eba uvÌtat vyd·nÌ AplikaËnÌ smÏrnice »AP jako krok do Evropy, vedoucÌ ke zkvalitnÏnÌ zabezpeËenÌ objekt˘ prost¯edky EZS. PodÌvejme se nynÌ na oblasti, v nichû AplikaËnÌ smÏrnice zav·dÌ


nÈ Ëinnosti, resp. pojiöùovan˝ch vÏcÌ, s ohledem na umÌstÏnÌ objektu, resp. mÌsta pojiötÏnÌ. D·le p¯ipravuje smÏrnici o mechanick˝ch z·brann˝ch systÈmech, systÈmech elektrickÈ zabezpeËovacÌ signalizace a o jejich optim·lnÌ kombinaci. Tato pravidla by mÏla umoûnit optimalizovat zabezpeËenÌ majetku pro konkrÈtnÌ rizika, posouzenÌ konkrÈtnÌho zabezpeËenÌ objektu, p¯ÌpadnÏ stanovit dalöÌ poûadavky na jeho zabezpeËenÌ. ⁄roveÚ zabezpeËenÌ majetku je v konkrÈtnÌm objektu d·na prvkem s nejniûöÌm stupnÏm zabezpeËenÌ, resp. s nejniûöÌ bezpeËnostnÌ t¯Ìdou. VyuûitÌ certifikace se vyplatÌ ve zv˝öenÈ kvalitÏ prevence majetkovÈ kriminality. ObecnÈ vymezenÌ pojmu akreditace AkreditacÌ se rozumÌ ofici·lnÌ uzn·nÌ, ûe subjekt akreditace (laborato¯, certifikaËnÌ org·n apod.) je zp˘sobil˝ prov·dÏt specifickÈ Ëinnosti (laborato¯e prov·dÏjÌ zkouöky, certifikaËnÌ org·ny prov·dÏjÌ certifikaci v˝robk˘, systÈm˘ jakosti, pracovnÌk˘ atd.). OsvÏdËenÌ o akreditaci vyd·v· »esk˝ institut pro akreditaci na z·kladÏ z·kona Ë. 22/1997 Sb. (ß16). Akreditace znamen· zv˝öenÌ d˘vÏry nejen v oblasti mezin·rodnÌ, ale tÈû v oblasti n·rodnÌ v dodrûov·nÌ pot¯ebnÈ ˙rovnÏ jakosti poskytovan˝ch sluûeb laborato¯Ì, certifikaËnÌch org·n˘ apod. AkreditacÌ do Evropy V˝znam akreditace spoËÌv· v tom, ûe Evropsk· spoleËenstvÌ (ES) a

Bezp. t¯Ìda

P¯edpokl·dan˝ zp˘sob napadenÌ

1

P¯Ìleûitostn˝ zlodÏj zkouöÌ rozbÌt okno, dve¯e nebo uz·vÏr uûitÌm fyzickÈho n·silÌ, nap¯. kop·nÌm, nar·ûenÌm ramenem, zdvih·nÌm, vytrh·v·nÌm.

2

P¯Ìleûitostn˝ zlodÏj d·le zkouöÌ rozbÌt okno, dve¯e nebo uz·vÏr uûitÌm jednoduch˝ch n·stroj˘, nap¯. öroubov·ku, kleötÌ, klÌnu.

3

ZlodÏj zkouöÌ zajistit p¯Ìstup pouûitÌm dalöÌho öroubov·ku a p·Ëidla.

4

Zkuöen˝ zlodÏj d·le pouûÌv· pily, kladiva, sekery, sek·Ëe a p¯enosnÈ akumul·torovÈ vrtaËky.

5

Zkuöen˝ zlodÏj d·le pouûÌv· elektrickÈ n·¯adÌ, nap¯. vrtaËku, p¯ÌmoËarou pilu, ˙hlovou brusku o pr˘mÏru kotouËe maxim·lnÏ 125 mm.

6

Zkuöen˝ zlodÏj d·le pouûÌv· v˝konnÈ elektrickÈ n·¯adÌ, nap¯. vrtaËku, p¯ÌmoËarou pilu a ˙hlovou brusku o pr˘mÏru maxim·lnÏ 230 mm.

zemÏ EvropskÈho sdruûenÌ volnÈho obchodu vytvo¯ily od 1. ledna 1993 evropsk˝ hospod·¯sk˝ prostor, coû podstatnou mÏrou ovlivÚuje volnou v˝mÏnu zboûÌ, sluûeb, kapit·lu a osob. Z·kladnÌm p¯edpokladem pro fungov·nÌ jednotnÈho trhu (do kterÈho se v r·mci evropskÈho prostoru chyst· zapojit i »esk· republika) je sjednocenÌ technick˝ch p¯edpis˘ a technick˝ch norem ve vöech Ë·stech trhu. Pr˘kaz dodrûenÌ technick˝ch p¯edpis˘ musÌ platit v celÈm prostoru trhu. SplnÏnÌ uveden˝ch p¯edpoklad˘ m· zaruËit p¯Ìstup na jednotn˝ trh kaûdÈmu. Pr·vnÌ p¯edpisy Ëlensk˝ch st·t˘ ES, harmonizovanÈ na z·kladÏ p¯Ìsluön˝ch smÏrnic ES, se omezujÌ na ochranu ve¯ejn˝ch z·jm˘ (nap¯. zdravÌ, bezpeËnosti, ochranu ûivotnÌho prost¯edÌ atd.). Tato oblast se naz˝v· regulovan· sfÈra. OstatnÌ oblasti nebudou upravov·ny pr·vnÌmi p¯edpisy jednotliv˝ch st·t˘ a budou ponech·ny ˙ËastnÌk˘m trhu s tÌm, ûe velkou ˙lohu m· sehr·t

AplikaËnÌ smÏrnice »AP a jejÌ p¯Ìnos pro zabezpeËenÌ objekt˘ Ing. Jan Merhaut, cechmistr Cechu EZS p¯edpisy odliönÈ od dosavadnÌch zvyklostÌ. Z¯ejmÏ nejmarkantnÏjöÌm prvkem je poûadavek na ovl·d·nÌ stavu klidu a st¯eûenÌ z vnÏjöku zabezpeËenÈho prostoru. Vych·zÌ se ze zkuöenostÌ, ûe p¯i ovl·d·nÌ objektu systÈmem zpoûdÏnÈho zapnutÌ a zpoûdÏnÈho poplachu zevnit¯ doch·zÌ k vysokÈmu poËtu plan˝ch popla-

ch˘, zp˘soben˝ch uûivatelem. Tuto skuteËnost potvrzuje i zkuöenost plzeÚskÈ Policie, kdy po aplikaci poûadavku ovl·d·nÌ EZS blokovacÌmi z·mky dramaticky poklesl poËet plan˝ch poplach˘. Ke splnÏnÌ uvedenÈho poûadavku lze uûÌt r˘znÈ zp˘soby ovl·d·nÌ, mohou to b˝t klÌËovÈ ovl·dacÌ sk¯ÌÚky, dotykovÈ ÑDallasì Ëipy, kartovÈ ovladaËe a podob-

evropsk· normalizace. Tato oblast se naz˝v· neregulovan· sfÈra. Do tÈto oblasti jsou kromÏ jin˝ch zahrnuty v˝robky mechanickÈho zabezpeËenÌ pojiöùovan˝ch vÏcÌ. Je p¯irozenÈ, ûe jednotnÈ p¯edpisy a normy majÌ v˝znam pouze tehdy, kdyû pro cel˝ trh postaËÌ jedin˝ pr˘kaz shody. MusÌ platit jednotn· pravidla pro tento pr˘kaz a musÌ existovat infrastruktura s mÌsty prov·dÏjÌcÌmi akreditaci, certifikaci, zkouöenÌ, inspekci atd. Dne 24. 6. 1998 uzav¯el »esk˝ institut pro akreditaci se sdruûenÌm Evropsk· spolupr·ce v oblasti akreditace (EA) dohodu o vz·jemnÈm p¯ijÌm·nÌ protokol˘ a certifik·t˘. Praktick˝m v˝sledkem dohody je za¯azenÌ n·rodnÌho akreditaËnÌho systÈmu do evropsk˝ch struktur. KonkrÈtnÏ se jedn· o z·vazek signat·¯˘ dohody p¯ijÌmat certifik·ty a protokoly akreditovan˝ch certifikaËnÌch org·n˘ a laborato¯Ì jako rovnocennÈ v neregulovanÈ oblasti produkce.

nÏ. JednÌm z nejspolehlivÏjöÌch a dlouhodobÏ ovÏ¯en˝ch systÈm˘ jsou blokovacÌ z·mky. Ty se montujÌ do vstupnÌch dve¯Ì objektu buÔ jako doplÚkov˝ z·mek, nebo mÌsto bÏûnÈho z·mku. V p¯ÌpadÏ osazenÌ mÌsto bÏûnÈho z·mku se na prvnÌ otoËenÌ klÌËe z·mek chov· jako bÏûn˝ z·mek, teprve na druh˝ z·pad m· blokovacÌ funkci. Toto ¯eöenÌ je samoz¯ejmÏ nej˙spornÏjöÌ a pro ¯adu aplikacÌ vyhovujÌcÌ. V p¯ÌpadÏ ovl·d·nÌ jin˝m zp˘sobem neû blokovacÌm z·mkem je AplikaËnÌ smÏrnicÌ p¯edeps·no, ûe v dobÏ st¯eûenÌ musÌ b˝t mechanicky zabezpeËena nemoûnost do objektu vstoupit. TotÈû platÌ pro p¯ÌpadnÈ dalöÌ vstupy i u objekt˘, u nichû se

9

k ovl·d·nÌ pouûÌv· blokovacÌ z·mek. Pro tento ˙Ëel jsou nejvhodnÏjöÌ speci·lnÌ elektromotorickÈ z·mky, ovl·danÈ ˙st¯ednou EZS. Zpravidla jsou konstruov·ny tak, ûe majÌ plastovou z·voru realizovanou obvykle kolÌkem. Ten je z·mÏrnÏ zeslaben tak, aby jej bylo v nouzi moûnÈ p¯ekonat silou kolem 100 kg (kup¯Ìkladu pro p¯Ìpad poû·ru). Takov˝ z·mek m· pouze uûivateli znemoûnit omylem vstoupit do st¯eûenÈho prostoru, v û·dnÈm p¯ÌpadÏ vöak jej nelze povaûovat za prvek tvo¯ÌcÌ mechanickÈ zabezpeËenÌ objektu. DalöÌ odliönostÌ od dosavadnÌch zvyklostÌ je povinnost pouûitÌ dvou sirÈn v p¯ÌpadÏ, kdy nenÌ poplachov· informace p¯en·öena na PCO. Tento poûadavek je p¯evzat z nÏmeck˝ch p¯edpis˘ VdS. Jak je zn·mo, zlikvidov·nÌ sirÈny pono¯enÌm do kbelÌku s vodou je ot·zkou nÏkolika sekund. Instalace druhÈ sirÈny,

A

sociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm (AGA), st·l· pracovnÌ skupina Prevence odcizenÌ »eskÈ asociace pojiöùoven (»AP) a CertifikaËnÌ institut »AP, s.r.o., jiû dlouho spolupracujÌ na problÈmech, kterÈ se t˝kajÌ zvyöov·nÌ kvality technickÈho zabezpeËenÌ a ochrany majetku. V pr˘bÏhu uplynulÈ doby jsme spoleËnÏ dok·zali, ûe byl zaveden systÈm a ¯·d zejmÈna do komodity v˝robk˘, kde se u renomovan˝ch firem stalo profesion·lnÌ samoz¯ejmostÌ pouûÌv·nÌ v˝robk˘, kterÈ byly odzkouöeny v akreditovan˝ch zkuöebnÌch laborato¯Ìch (AZL). V souËasnÈ dobÏ obÏ strany usilujÌ o to, aby tyto v˝robky proch·zely akreditovan˝m certifikaËnÌm org·nem, kter˝ by potvrdil, ûe sÈriov· v˝roba odpovÌd· parametr˘m odzkouöenÈho v˝robku v AZL. U mont·ûÌ EZS tato moûnost dosud nebyla a investo¯i i pojiöùovny byli odk·z·ni na solidnost prov·dÏjÌcÌ firmy. K dosaûenÌ vyv·ûenÈho stavu, aby kvalitnÌ v˝robky byly i kvalitnÏ instalov·ny, neboù na tom je postavena stabilita a funkËnost systÈmu, se AGA rozhodla p¯ispÏt sv˝m dÌlem k ¯eöenÌ tÈto situace. V souladu s evropskou normou »SN EN 45 004 ñ Vöeobecn· kritÈria pro Ëinnost org·n˘ prov·dÏ-

10

pokud moûno na protilehlÈ stranÏ objektu, situaci pachatele zkomplikuje, zejmÈna pokud s tÌmto ¯eöenÌm nepoËÌt·. Avöak i kdyû pachatel s druhou sirÈnou poËÌt·, je p¯i vhodnÏ nep¯ÌstupnÈm umÌstÏnÌ likvidace dvou sirÈn podstatnÏ obtÌûnÏjöÌ. V tÈto souvislosti je vhodnÈ takÈ p¯ipomenout, ûe by sirÈny mÏly b˝t mechanicky vysoce odolnÈ ñ sirÈnu, jejÌû pl·öù je z plastu, je snadnÏjöÌ rozbÌt a srazit ze stÏny. »asto je podceÚov·na dokumentace systÈmu, a to od st·dia projektu aû po realizaci. Velmi d˘leûit˝ je jak poûadavek dokumentace koneËnÈho stavu, tak provoznÌ dokumentace, obsahujÌcÌ z·znamy o proveden˝ch revizÌch. Mnoho uûivatel˘ systÈm˘ EZS se mylnÏ domnÌv·, ûe instalacÌ systÈmu vöe konËÌ. Mnohdy pak dojde k podivenÌ, kdyû pojiöùovna za¯ÌzenÌ po pojistnÈ ud·losti podrobÌ kontrole a jestliûe ne-

byl systÈm ¯·dnÏ revidov·n, odmÌtne plnou v˝öi plnÏnÌ. P¯Ìlohou AplikaËnÌ smÏrnice jsou doporuËenÌ, Ëeho je t¯eba si vöÌmat p¯i projektov·nÌ systÈmu, vËetnÏ doporuËenÈho rozsahu st¯eûenÌ. Samoz¯ejmostÌ je poûadavek na pouûÌv·nÌ pouze prvk˘ odpovÌdajÌcÌch poûadovanÈmu stupni zabezpeËenÌ a druhu prost¯edÌ. Je proto nutnÈ pouûÌvat pouze prvky, jejichû vlastnosti a stupeÚ zabezpeËenÌ byly stanoveny podle normy »SN EN 50 131ñ1. Prvky, na nÏû existujÌ pouze ÑPosouzenÌì nebo obdobnÈ dokumenty vystavenÈ podle nÏkdejöÌ normy »SN 33 4590 nebo podle ÑZ·sad klasifikace...ì vydan˝ch AGA pouûÌvat nelze, protoûe kategorie zabezpeËenÌ v tÏchto dokumentech nejsou kompatibilnÌ se souËasnÏ platn˝m dÏlenÌm. V mnoha p¯Ìpadech by totiû prvky honosÌcÌ se Ñ2. kategoriÌì nebo posudkem ÑvyööÌ rizikaì

Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm InspekËnÌ org·n Dpt. Stanislav ävancar, prezident AGA jÌcÌch inspekci a metodick˝mi pokyny »eskÈho institutu pro akreditaci (»IA) jsme se rozhodli zaloûit p¯Ìsluönou instituci ñ inspekËnÌ org·n, kter˝ by zaplnil toto mÌsto. AkreditaËnÌ ¯ÌzenÌ probÌhalo cel˝ uplynul˝ rok. V minul˝ch dnech bylo ukonËeno a »IA vydala OsvÏdËenÌ o akreditaci (Ë. 040 / 2001 pro InspekËnÌ org·n Ë. 4014, Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm InspekËnÌ org·n, Sokolovsk· 115, 180 00 Praha 8). InspekËnÌ org·n m· p¯esn· pravidla pro posuzov·nÌ shody provedenÈ mont·ûe EZS s p¯Ìsluönou dokumentacÌ, kter· jsou rozdÏlena do Ëty¯ech postup˘: ñ provedenÌ bezpeËnostnÌho posouzenÌ objektu, ñ inspekce provedenÌ projektu, ñ inspekce provedenÌ mont·ûe, ñ inspekce provedenÌ revize, kontrol a servisu.

Tyto p¯esnÈ postupy zajiöùujÌ, ûe inspekce je prov·dÏna pro vöechny objednatele (pojiöùovny, banky, st·tnÌ instituce, policii, arm·du, investory, mont·ûnÌ firmy i soukromÈ osoby) za stejn˝ch podmÌnek. Inspekci prov·dÏjÌ nez·vislÌ inspekto¯i z ¯ad soudnÌch znalc˘, reviznÌch technik˘ a odbornÌk˘ policie, kte¯Ì splÚujÌ kvalifikaËnÌ p¯edpoklady a proöli p¯Ìsluön˝m ökolenÌm. Vöechna zjiötÏnÌ p¯i inspekci, kdy je pro kaûd˝ jednotliv˝ ˙kon stanoven p¯Ìsluön˝ Ël·nek normy, p¯edpisu nebo vlastnÌ postup, jsou zaznamen·v·na do tzv. Ñchecklist˘ì(event. i koment·¯e). Po ukonËenÌ inspekce jsou jejÌ v˝sledky projedn·ny s objednatelem, kter˝ sv˘j souhlas potvrdÌ podpisem. N·slednÏ je zpracov·na inspekËnÌ zpr·va a vyd·n InspekËnÌ certifik·t (p¯i nevyhovujÌcÌm z·vÏru inspekËnÌ zpr·vy nastupuje dalöÌ ¯ÌzenÌ dle p¯ÌruËky jakosti).

nedostaly ani stupeÚ zabezpeËenÌ 1 nebo 2 podle souËasnÈ normy. P¯i v˝bÏru prvk˘ je tedy nutnÈ se zajÌmat, podle kterÈ normy nebo dokumentu byly prvky zkouöeny. SystÈmy EZS odpovÌdajÌcÌ aplikaËnÌ smÏrnici budou o nÏco draûöÌ, uûivateli vöak p¯inesou vyööÌ spolehlivost a moûnost dostat lepöÌ podmÌnky od pojiöùovny, aù uû ve formÏ niûöÌho pojistnÈho, nebo vyööÌm plnÏnÌm v p¯ÌpadÏ pojistnÈ ud·losti. Je samoz¯ejmÈ, ûe lze i nad·le instalovat systÈmy, kterÈ aplikaËnÌ smÏrnici neodpovÌdajÌ. Ty vöak pojiöùovna nebude br·t v ˙vahu a bude objekt povaûovat za nezabezpeËen˝ EZS. Tento p¯Ìstup je obvykl˝ i v NÏmecku a dalöÌch evropsk˝ch zemÌch. EZS v tÏchto p¯Ìpadech slouûÌ pro dobr˝ pocit vlastnÌka objektu, k upozornÏnÌ na pokus o naruöenÌ. Je ale zcela pochopitelnÈ, ûe takovÈto systÈmy nelze zohlednit p¯i sjedn·v·nÌ pojiötÏnÌ.

Nad r·mec akreditace bude InspekËnÌ org·n vyd·vat investorovi ÑAtest mont·ûe EZSì se vöemi nezbytn˝mi ˙daji pro pot¯ebu pracovnÌk˘ pojiöùoven. Faksimile akreditace: Spolupr·ce mezi AGA, »AP, IO AGA a CI »AP je v oblastech kvality v˝robk˘ i sluûeb (mont·ûÌ) d·le rozvÌjena. V ned·vn˝ch dnech byla uzav¯ena a prezidenty obou asociacÌ podeps·na dohoda o spolupr·ci na rok 2001, kde je zd˘raznÏno, ûe AGA bude podporovat registraci mont·ûnÌch firem EZS i certifikaci v˝robk˘ v˝zvou ke svÈ ËlenskÈ z·kladnÏ a zav·zala se, zapracovat do inspekËnÌch postup˘ aplikaËnÌ smÏrnici »AP P 131-7. »AP se zav·zala zapracovat do systÈmu registrace firem inspekce proveden˝ch mont·ûÌ EZS akreditovan˝m inspekËnÌm org·nem. BliûöÌ technick· spolupr·ce je specifikov·na v protokolu o jedn·nÌ mezi IO AGA a CI »AP. Jsme p¯esvÏdËeni, ûe cestou inspekËnÌho org·nu a zejmÈna systÈmovÈ a koordinovanÈ spolupr·ce mezi »AP a AGA dos·hneme v kvalitÏ zabezpeËenÌ a ochrany majetku v˝razn˝ch v˝sledk˘ ve snÌûenÌ p¯Ìpad˘ kr·deûÌ vloup·nÌm a tÌm i snÌûenÌ n·klad˘ pojiöùoven na ˙hradu ökod sv˝m klient˘m. POJISTNÝ OBZOR • 3/2001

P

ot¯eba permanentnÌho vzdÏl·v·nÌ neust·le roste a u profesnÌho vzdÏl·v·nÌ p¯edevöÌm. Tento trend bude sÌlit i v p¯ÌötÌch letech, a proto i v oblasti asociaËnÌho vzdÏl·v·nÌ musÌme na tyto poûadavky reflektovat. Proto asociace pojiöùoven v loÚskÈm roce za¯adila do svÈ nabÌdky ökolenÌ novou formu vzdÏl·v·nÌ, a to specializovanÈ studium z·klad˘ pojistnÈho pr·va. Toto studium bylo rozËlenÏno do 12 lekcÌ formou p¯edn·öek a semin·¯˘ a na z·vÏr byly ovÏ¯eny dosaûenÈ znalosti formou pÌsemn˝ch test˘. Studium absolvovalo celkem 50 zamÏstnanc˘ Ëlensk˝ch pojiöùoven s velmi dobr˝m v˝sledkem. To ukazuje vysokou

öÌ odbornÈ ökoly. Pokud jde o vysokÈ ökoly, tak »AP zorganizovala dne 7. prosince 2000 setk·nÌ s vysokoökolsk˝mi pedagogy, p¯edevöÌm z kateder pojiöùovnictvÌ. CÌlem tohoto setk·nÌ bylo p¯edevöÌm vyhodnotit st·vajÌcÌ formy vz·jemnÈ spolupr·ce a prodiskutovat dalöÌ moûnÈ Ëinnosti, kterÈ by byly p¯ÌnosnÈ a ˙ËelnÈ jak pro v˝uku oboru pojiöùovnictvÌ, tak i pro odbornou praxi v pojiöùovn·ch. Na z·vÏr mÈho kr·tkÈho p¯ÌspÏvku, kter˝ mÏl informovat pouze o novink·ch asociaËnÌho vzdÏl·v·nÌ v minulÈm roce, mi dovolte se zmÌnit jeötÏ o v˝sledcÌch vzdÏl·vacÌch akcÌ za rok 2000. PoËet

VzdÏl·v·nÌ v »eskÈ asociaci pojiöùoven v roce 2000 a p¯ehled na rok 2001 PhDr. Jitka Bˆhmov·, tajemnice sekce vzdÏl·v·nÌ a publikaËnÌ Ëinnosti odbornou ˙roveÚ v˝uky i z·jem posluchaË˘ a jejich kvalitnÌ p¯Ìpravu na testy. DalöÌ novinkou ve vzdÏl·v·nÌ v loÚskÈm roce bylo po¯·d·nÌ veËernÌch diskuznÌch klub˘ s aktu·lnÌ tematikou. BÏhem 4. ËtvrtletÌ 2000 se uskuteËnily dva tyto kluby, a to na tÈma: novela obchodnÌho z·konÌku a novÈ trendy managementu. I tento z·mÏr se uk·zal jako vhodn˝ doplnÏk asociaËnÌho vzdÏl·v·nÌ a ˙ËastnÌci projevili z·jem o pokraËov·nÌ dalöÌch akcÌ v roce 2001. V†uplynul˝ch pÏti letech »AP po¯·dala speci·lnÌ p¯edn·öky a semin·¯e pro odbornÈ ökoly, a to jak pro obchodnÌ akademie, tak i vyöPOJISTNÝ OBZOR • 3/2001

proökolen˝ch zamÏstnanc˘ Ëlensk˝ch pojiöùoven dos·hl poËtu 2173, a to celkem v 28 vzdÏl·vacÌch akcÌch. Pokud tento kvantitativnÌ ˙daj z oblasti asociaËnÌho vzdÏl·v·nÌ srovn·me s poË·tky Ëinnosti asociace pojiöùoven, ukazuje se Ëty¯n·sobn˝ n·r˘st. VÏ¯Ìme a pevnÏ douf·me, ûe asociace zajistila i odpovÌdajÌcÌ kvalitativnÌ ˙roveÚ vzdÏl·v·nÌ. V p¯Ìloze uv·dÌme p¯ehled vzdÏl·vacÌch akcÌ »AP na rok 2001, kter˝ je podrobnÏ obsaûen v Programu vzdÏl·vacÌch akcÌ »AP na rok 2001, jeû byl distribuov·n vöem Ëlensk˝m pojiöùovn·m v elektronickÈ podobÏ v polovinÏ ledna t.r.

P¯ehled vzdÏl·vacÌch akcÌ »AP v roce 2001 2101 ñ äkolenÌ pro novÈ zamÏstnance pojiöùoven

duben 2001

2102 ñ Semin·¯ k obchodnÌmu z·konÌku

9. 2. 2001

2103 ñ Semin·¯ ÑProjektov˝ management v pojiöùovnictvÌì 28. 2. 2001 2104 ñ Semin·¯ ÑE-COMMERCE v pojiöùovnictvÌì

11. 10. 2001

2105 ñ Semin·¯ se zdravotnickou problematikou ÑPoruchy metabolismu tuk˘ì

29. 3. 2001

2106 ñ Semin·¯ ÑAssets managementì

13. 2. 2001

2107 ñ Kurz ÑSpoleËenskÈ etiketyì

27. 3. 2001

2108 ñ Semin·¯ ÑOdpovÏdnost za v˝robekì

1. pololetÌ

2109 ñ Semin·¯ ÑOdpovÏdnost provozovatele internetov˝ch server˘, str·nek, obchod˘ì

2. pololetÌ

2110 ñ Semin·¯ ÑK z·konu o pojistnÈ smlouvÏì

2. pololetÌ

2111 ñ Semin·¯ Ñ ZjednoduöenÈ postupy odhadu rizika hromadn˝ch pojistn˝ch ud·lostÌ pomocÌ GIS a st·vajÌcÌch datab·zÌ St·tnÌho informaËnÌho systÈmuì

2./3. 2001

2112 ñ Semin·¯ ÑK vybran˝m ot·zk·m ˙ËetnictvÌ a v˝kaznictvÌ pojiöùovenì

2. ËtvrtletÌ

2113 ñ Semin·¯ ÑK rozvoji lidsk˝ch zdroj˘ì

15. 5. 2001

2114 ñ IX. semin·¯ pr·vnÌk˘ v pojiöùovnictvÌ

17. ñ 19. 9. 2001

2115 ñ Studium ÑZ·klady pojistnÈho pr·vaì

4. 4. ñ 22. 11. 2001

2116 ñ Semin·¯ (workshop) ÑK problematice GIS a jeho pouûÌv·nÌì

10. 11. 2001

2117 ñ Semin·¯ Ñ»MH⁄ a jeho informaËnÌ a expertnÌ sluûby ñ moûnosti vyuûitÌ v pojiöùovnictvÌì

21. 1. 2001

2118 ñ Semin·¯ k v˝kladu vybran˝ch pojistn˝ch odvÏtvÌ v p˘sobnosti sekce pojiötÏnÌ osob a k ˙kol˘m, vypl˝vajÌcÌm pro pojiöùovnu z ß 42 odst. 4 ñ 5 z·kona Ë. 363/199 Sb., o pojiöùovnictvÌ

22. 3. 2001

2119 ñ Semin·¯ se zdravotnickou problematikou ÑKardiologieì

22. 5. 2001

2120 ñ Kurz ÑPojistn· matematikaì

30. 10. 2001

2121 ñ Semin·¯ ÑDÏtskÈ ˙razy a jejich prevenceì

kvÏten/Ëerven

2122 ñ V. pracovnÌ setk·nÌ smluvnÌch lÈka¯˘ Ëlensk˝ch pojiöùoven

Ëerven 2001

2123 ñ PracovnÌ setk·nÌ underwriter˘ ûivotnÌho a ˙razovÈho pojiötÏnÌ

duben 2001

2124 ñ PracovnÌ setk·nÌ likvid·tor˘ ûivotnÌho a ˙razovÈho pojiötÏnÌ

¯Ìjen 2001

2125 ñ Setk·nÌ odbornÌk˘ »AP a A»PM, KPM

1. pololetÌ

2126 ñ Semin·¯ ÑObchodnÌ z·konÌk a srovn·vacÌ reklamaì 3. 4. 2001 2127 ñ Semin·¯ ÑMarketing pro 3. tisÌciletÌì

2. pololetÌ

2128 ñ Semin·¯ ÑNovÈ technologie pÏstov·nÌ olejninì

13. 3. 2001

2129 ñ Semin·¯ ÑAktu·lnÌ ot·zky v˝voje v EU ñ pojiöùovnictvÌì

2. pololetÌ

2130 ñ Semin·¯ ÑNovÈ p¯edpisy o provozu na pozemnÌch komunikacÌchì

10. 4. 2001

2131 ñ SpecializovanÈ studium ÑZ·klady ekonomiky pojiöùovenì

2. pololetÌ

2132 ñ PracovnÌ semin·¯ k bezpeËnosti silniËnÌho provozu

23. 4. 2001

2133 ñ Semin·¯ ÑFinanËnÌ umÌstÏnÌì

3. ËtvrtletÌ

2134 ñ Semin·¯ ÑFinanËnÌ anal˝za v ûivotnÌm pojiötÏnÌì

4. ËtvrtletÌ

11

Studium pojiöùovnictvÌ na Hospod·¯skÈ fakultÏ TechnickÈ univerzity v Liberci Hospod·¯sk· fakulta (d·le HF) TechnickÈ univerzity (d·le TU) v Liberci byla zaloûena v roce 1992. V akademickÈm roce 1996/97 byla zah·jena v˝uka v bakal·¯skÈm studiu oboru ÑPojiöùovnictvÌì a poË·tkem roku 1997 schv·lila akreditaËnÌ komise vl·dy »R z¯ÌzenÌ inûen˝rskÈho (nynÌ magisterskÈho) studia oboru ÑPojiöùovnictvÌì na HF TU v Liberci. PÏtilet˝ samostatn˝ univerzitnÌ studijnÌ obor ÑPojiöùovnictvÌì je v souËasnosti za¯azen do

ka pro pojiötÏnÌ (prof. Ing. Jara KaÚokov·, CSc.), finance (prof. Ing. V·clav Bakule, DrSc.), ˙ËetnictvÌ, soci·lnÌ zabezpeËenÌ (doc. Ing. V·clav Urb·nek, CSc.), z·klady psychologie, marketing v pojiöùovnictvÌ (doc. RNDr. Pavel Strnad, CSc.), rÈtorika, z·klady pr·va I a dva svÏtovÈ jazyky. Studenti musÌ do konce 3. roËnÌku absolvovat povinnou ¯Ìzenou mÏsÌËnÌ praxi podle vlastnÌho v˝bÏru. Zpravidla tak ËinÌ o pr·zdnin·ch mezi 2. a 3. roËnÌkem studia. KlÌËov˝m p¯edmÏtem ve 3. roËnÌku studia ÑPojiöùovnictvÌì, v nÏmû studuje 32 student˘, je ÑPojiötÏnÌ osobì (prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.). K dalöÌm p¯edmÏt˘m 3. roku

Informace o moûnostech studia pojiöùovnictvÌ na vysok˝ch ökol·ch

magisterskÈho studijnÌho programu ÑHospod·¯sk· politika a spr·vaì. HlavnÌm p¯edmÏtem v 1. roËnÌku studia ÑPojiöùovnictvÌì, v nÏmû studuje 23 student˘, jsou ÑZ·klady pojiöùovnictvÌì (vyuËuje Ing. Eva Duch·Ëkov·, CSc.). K dalöÌm p¯edmÏt˘m 1. roku studia pat¯Ì: deskriptivnÌ statistika (prof. Ing. LubomÌr Cyhelsk˝, DrSc.), teorie pravdÏpodobnosti, finanËnÌ matematika (Dr. Ing. Diana BÌlkov·), matematika, informatika a dva svÏtovÈ jazyky. Nejd˘leûitÏjöÌm p¯edmÏtem ve 2. roËnÌku studia ÑPojiöùovnictvÌì, v nÏmû studuje 32 student˘, je ÑPojiötÏnÌ majetkuì (JUDr. Ji¯Ì äisler). K dalöÌm p¯edmÏt˘m pat¯Ì: statisti-

12

studia pat¯Ì: ekonomika a ¯ÌzenÌ pojiöùoven, zajiötÏnÌ a soupojiötÏnÌ (Ing. Arnoöt Bˆhm, CSc.), demografie, danÏ a daÚov· praxe, nauka o podniku, svÏtov· ekonomika a evropsk· ekonomick· integrace (doc. Ing. Ji¯Ì Kraft, CSc.) a nejmÈnÏ jeden svÏtov˝ jazyk. KromÏ toho musÌ studenti absolvovat nejmÈnÏ dva z öirokÈ ök·ly voliteln˝ch p¯edmÏt˘ a zpracovat podle svÈ volby roËnÌkov˝ projekt nebo ñ pokud chtÏjÌ zÌskat titul bakal·¯ ñ bakal·¯skou pr·ci, kterou jsou pak povinni obh·jit a sloûit bakal·¯skou st·tnÌ zkouöku. Nejv˝znamnÏjöÌm p¯edmÏtem ve 4. roËnÌku studia ÑPojiöùovnictvÌì, v nÏmû studuje 18 student˘, je ÑPojistn· matematika ûivotnÌho

pojiötÏnÌì (Dr. Ing. Diana BÌlkov·). K dalöÌm p¯edmÏt˘m 4. roku studia pat¯Ì: neûivotnÌ pojiötÏnÌ (JUDr. Petr PlÌËka), soci·lnÌ pojiötÏnÌ a soci·lnÌ pojiöùovny (doc. Ing. V·clav Urb·nek, CSc.), penzijnÌ fondy (RNDr. Pavel Semela), ekonomie, vybranÈ statÏ z matematiky (doc. Ing. VladimÌr KracÌk, CSc.), vybranÈ statÏ ze statistiky (prof. Ing. Richard Hindls, CSc.) a nejmÈnÏ t¯i dalöÌ p¯edmÏty z nabÌdky osmi voliteln˝ch p¯edmÏt˘ (audit, bankovnÌ operace, hospod·¯sk· politika, dÏjiny ekonomick˝ch teoriÌ, ˙vod do managementu, Business English, Wirtschafts Deutsch a t¯etÌ svÏtov˝ jazyk. Nejd˘leûitÏjöÌ akcÌ v 5. a tedy poslednÌm roËnÌku magisterskÈho studia ÑPojiöùovnictvÌì, v nÏmû studuje 17 student˘, je vypracov·nÌ diplomovÈ pr·ce. Studenti p¯itom studujÌ n·sledujÌcÌ p¯edmÏty: ekonometrie (Dr. Ing. Diana BÌlkov·), pojistnÈ pr·vo (doc. JUDr. Michal Spirit, Dr.), ˙ËetnictvÌ v pojiöùovnictvÌ (Dr. Ing. Olga Hasprov· a Ing. Olga MalÌkov·), informatika v pojiöùovnictvÌ (Ing. Ji¯Ì VöeteËka) a dalöÌ nejmÈnÏ Ëty¯i volitelnÈ p¯edmÏty z bohatÈ nabÌdky. Studium magisterskÈho studijnÌho oboru ÑPojiöùovnictvÌì na HF TU v Liberci konËÌ st·tnÌ z·vÏreËnou zkouökou ze dvou p¯edmÏt˘: 1) ekonomie, 2) pojistnÈ (aktu·rskÈ) vÏdy, a obhajobou diplomovÈ pr·ce. Student zÌsk·v· titul inûen˝r (Ing.). Letos tedy bude v Liberci na p¯elomu Ëervna a Ëervence promov·no prvnÌch 17 (za p¯edpokladu 100% ˙spÏönosti) pojistn˝ch inûen˝r˘. Garantem studia ÑPojiöùovnictvÌì na HF TU v Liberci je katedra pojiöùovnictvÌ, veden· prof. Ing. Jarou KaÚokovou, CSc. Katedra sest·v· ze dvou sekcÌ: statistickÈ (vedoucÌ prof. Ing. LubomÌr Cyhelsk˝, DrSc.) a pojiöùovnickÈ (vedoucÌ prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.). Pod vedenÌm dÏkana HF prof. Ing. Jana Ehlemena, CSc. byl zpracov·n projekt doktorskÈho studia ÑPojiöùovnictvÌì a v prosinci 2000 byla poû·d·na akreditaËnÌ komise vl·dy »R o jeho akreditaci. P¯edpokl·d· se, ûe toto bude brzy schv·leno. Je tedy velmi pravdÏpodobnÈ, ûe v akademickÈm roce 2001/02 bude na Hospod·¯skÈ fakultÏ TechnickÈ univerzity v Liber-

ci zah·jeno i doktorskÈ studium ÑPojiöùovnictvÌì, pro jehoû ¯ÌzenÌ byla navrûena oborov· rada ve sloûenÌ: doc. Ing. V·clav Bakule, DrSc., prof. Ing. LubomÌr Cyhelsk˝, DrSc., doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc., prof. Ing. Richard Hindls, CSc., prof. Ing. Jara KaÚokov·, CSc., prof. Ing. AndÏla Landorov·, CSc., doc. Ing. V·clav Urb·nek, CSc. a prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. LubomÌr Cyhelsk˝, DrSc. Ing. Rostislav Prokeö

Rozöi¯ov·nÌ v˝uky pojiöùovnictvÌ na MendelovÏ zemÏdÏlskÈ a lesnickÈ univerzitÏ v BrnÏ V˝uka pojiöùovnictvÌ m· na MendelovÏ zemÏdÏlskÈ a lesnickÈ univerzitÏ v BrnÏ jiû osmiletou tradici. V podobÏ volitelnÈho p¯edmÏtu ÑPojiöùovnictvÌì pro 4. a 5. roËnÌk ProvoznÏ ekonomickÈ fakulty bylo pojiöùovnictvÌ vyuËov·no od zimnÌho semestru ökolnÌho roku 1993/94, pro Lesnickou a d¯eva¯skou fakultu od zimnÌho semestru 1994/95. Transformace v˝uky p¯edmÏtu probÏhla ve ökolnÌm roce 1999/ 2000, kdy v zimnÌm semestru bylo p¯edn·öeno jeötÏ ÑPojiöùovnictvÌì, v letnÌm semestru pak ÑBankovnictvÌ a pojiöùovnictvÌì a na nÏ v dalöÌm roËnÌku navazujÌcÌ ÑPojiöùovnictvÌ IIì. V souËasnosti je p¯edmÏt PojiöùovnictvÌ vyuËov·n v podobÏ z·kladnÌho kurzu v rozsahu 2 hodin p¯edn·öek a 2 hodin semin·¯˘ t˝dnÏ po dobu 14 t˝dn˘ semestru, ukonËen je z·poËtem a zkouökou na bakal·¯skÈ ˙rovni. Kombinovan˝ p¯edmÏt BankovnictvÌ a pojiöùovnictvÌ je povinn˝ pro 3. roËnÌk studijnÌho oboru Finance. SouËasnÏ je tento p¯edmÏt nabÌzen jako voliteln˝ od 3. roËnÌku pro nÌûe uvedenÈ bakal·¯skÈ studijnÌ obory ProvoznÏ ekonomickÈ fakulty: Manaûersko-ekonomick˝ obor, Ekonomick· informatika, Ekonomika zemÏdÏlstvÌ a potravin·¯stvÌ, Soci·lnÏ ekonomick˝ obor, Management obchodnÌ Ëinnosti. PodmÌnkou pro zaps·nÌ studenta do kurzu je p¯edchozÌ absolvov·nÌ p¯edmÏtu FinanËnÌ trhy. POJISTNÝ OBZOR • 3/2001

Na LesnickÈ a d¯eva¯skÈ fakultÏ je tento p¯edmÏt voliteln˝ pro 4. roËnÌk oboru LesnÌ inûen˝rstvÌ, specializace Podnik·nÌ v lesnictvÌ. PravidelnÏ jej absolvuje jedna studijnÌ skupina. Fakulta agronomick· nabÌzÌ volitelnÈ PojiöùovnictvÌ pro obor Provoz techniky, specializace KomerËnÌ sluûby, ve 4. roËnÌku. Na magisterskÈm stupni studia potom navazuje p¯edmÏt PojiöùovnictvÌ II, zamÏ¯en˝ p¯edevöÌm na ekonomiku pojiötÏnÌ a pojiöùoven. Tento p¯edmÏt na magisterskÈ ˙rovni je opÏt v rozsahu 2/2 a je povinn˝ pro 4. a 5. roËnÌk oboru Finance, voliteln˝ pro magisterskÈ studijnÌ obory: Manaûersko-ekonomick˝ obor, Ekonomick· informatika, Ekonomika zemÏdÏlstvÌ a potravin·¯stvÌ. Oba p¯edmÏty jsou nabÌzeny jako volitelnÈ rovnÏû pro studenty distanËnÌho kombinovanÈho (d·lkovÈho) studia. Pokud se t˝k· obsahovÈ n·plnÏ p¯edmÏt˘, jsou zamÏ¯eny na problematiku pojiötÏnÌ a pojiöùovnictvÌ jako jednu z nejzajÌmavÏjöÌch souË·stÌ finanËnÌho trhu. CÌlem je sezn·mit studenty s principy Ëinnosti pojiöùovacÌch a penzijnÌch institucÌ tak, aby po ukonËenÌ studia byli schopni po zapracov·nÌ v tomto oboru kvalifikovanÏ vykon·vat r˘znÈ ekonomickÈ funkce. PojiöùovnictvÌ pat¯Ì sv˝m obsahem k z·kladnÌm p¯edmÏt˘m, kterÈ by mÏl zn·t kaûd˝ absolvent ekonomickÈho studia, jenû bude pracovat ve finanËnÌ a podnikatelskÈ oblasti. Kombinovan˝ p¯edmÏt BankovnictvÌ a pojiöùovnictvÌ je zamÏ¯en prim·rnÏ na praktickÈ uplatnÏnÌ p¯edpokl·danÈ u absolventa ñ bakal·¯e. To znamen·, ûe se zab˝v· ËinnostÌ komerËnÌch pojiöùoven, transferem rizik z klienta na pojiöùovnu a pojistn˝mi produkty nabÌzen˝mi na ËeskÈm pojistnÈm trhu. P¯edmÏt PojiöùovnictvÌ II na magisterskÈm stupni obsahuje tÈmata ekonomiky pojiöùoven, vykazov·nÌ solventnosti, zajiötÏnÌ, marketingu a risk managementu v pojiöùovnictvÌ a aktuality svÏtovÈho pojistnÈho trhu. Obsahem semin·¯˘ jsou v obou p¯Ìpadech z·klady pojistnÈ matematiky, s rozdÏlenÌm na matematiku v r·mci neûivotnÌch a ûivotnÌch pojiötÏnÌ. POJISTNÝ OBZOR • 3/2001

V˝hledovÏ je zvaûov·no o oddÏlenÌ p¯edmÏtu ÑBankovnictvÌì od ÑPojiöùovnictvÌì a zavedenÌ dvou samostatn˝ch p¯edmÏt˘ vyuËovan˝ch na z·kladnÌ bakal·¯skÈ ˙rovni s navazujÌcÌm voliteln˝m ÑPojiöùovnictvÌm IIì na magisterskÈ ˙rovni, vöechny v plnÈm rozsahu 2/2. Tento pl·n ovöem prozatÌm nar·ûÌ na nedostateËnÈ kapacitnÌ moûnosti pro plnÈ pokrytÌ rozöÌ¯enÈ v˝uky. Jako doporuËen· literatura pro studenty byla dosud uûÌv·na dostupn· skripta z VäE Praha (Ing. Eva Duch·Ëkov·), z Ekonomickospr·vnÌ fakulty MU v BrnÏ (doc. Ing. V. »ejkov·) a vydanÈ publikace »AP. Pro zajiötÏnÌ povinnÈho p¯edmÏtu jsou nynÌ vypracov·na a vytiötÏna skripta V·vrov· a kol.: PojiöùovnictvÌ ñ VybranÈ kapitoly pro z·kladnÌ kurs. Pro v˝uku z·klad˘ pojistnÈ matematiky v semin·¯Ìch slouûÌ skripta Schmied a kol.: Z·klady finanËnÌ a pojistnÈ matematiky, MZLU v BrnÏ 1999. Pozn·mka: Na tÈma pojiöùovnictvÌ bylo od roku 1994 dosud zpracov·no na 30 diplomov˝ch pracÌ, kterÈ absolventi PEF MZLU v BrnÏ byli schopni obh·jit na standardnÌ teoretickÈ i praktickÈ ˙rovni. »·st diplomov˝ch pracÌ vypracovali diplomanti p¯Ìmo pro pot¯eby jednotliv˝ch komerËnÌch pojiöùoven. Ing. Eva V·vrov·, Ph.D., ⁄stav financÌ, ProvoznÏ ekonomick· fakulta, Mendelova zemÏdÏlsk· a lesnick· univerzita v BrnÏ

V˝uka p¯edmÏt˘ pojistnÈ vÏdy na MasarykovÏ univerzitÏ Ekonomicko spr·vnÌ fakulta (ESF) Masarykovy univerzity v BrnÏ byla zaloûena v roce 1990 a jejÌm hlavnÌm posl·nÌm je rozvÌjet v˝uku a v˝zkum v oboru ekonomick˝ch vÏd. Na tÈto fakultÏ se p¯edn·öÌ vÌce p¯edmÏt˘ z pojistnÈ vÏdy, a to od jejÌho vzniku. Jako samostatnÈ studijnÌ programy se zde rozvÌjejÌ magisterskÈ studijnÌ programy v dennÌ formÏ studia a jednÌm z nich je i obor FinanËnÌ podnik·nÌ. Bakal·¯skÈ studijnÌ programy se realizujÌ i v oboru PenÏûnictvÌ se specializa-

cÌ BankovnictvÌ a PojiöùovnictvÌ a jsou vyuËov·ny kombinovanou formou. V magisterskÈm studijnÌm programu je v˝uka zabezpeËovan· uËiteli Katedry financÌ v p¯edmÏtech PojiöùovnictvÌ, Pojistn· matematika, Pojistn· ekonomika, Pr·vo a finance, SmluvnÌ vztahy v penÏûnictvÌ a Pojistn˝ trh. Diplomov˝ semin·¯ z pojiöùovnictvÌ je jednÌm ze studijnÌch program˘ a je ukonËen st·tnÌ z·vÏreËnou zkouökou a obhajobou diplomovÈ pr·ce s tÈmatem z pojiöùovnictvÌ. Absolventi takto zamÏ¯enÈho studijnÌho programu se uplatnÌ v komerËnÌch pojiöùovn·ch, ve finanËnÌch spoleËnostech, v investiËnÌch fondech a podnicÌch a v podnicÌch, kterÈ souvisejÌ s pojiöùovnictvÌm, s v˝poËetnÌ technikou a matematick˝mi metodami a v˝poËty z oblasti pojiöùovnictvÌ. UplatnÏnÌ mohou absolventi nalÈzt i ve sfÈ¯e centr·lnÌho ¯ÌzenÌ, tj. na ministerstvech, na finanËnÌch a pracovnÌch ˙¯adech, v celnÌ spr·vÏ apod. DÌky zÌsk·nÌ i öiröÌch ekonomick˝ch znalostÌ z ostatnÌch ekonomicky zamÏ¯en˝ch p¯edmÏt˘ na ESF mohou nalÈzt uplatnÏnÌ i v ekonomick˝ch odborech podnik˘ a organizacÌ, v r˘zn˝ch spoleËnostech, ve ve¯ejnÈ spr·vÏ i samospr·vÏ. V bakal·¯skÈm studijnÌm programu ñ specializaci ÑPojiöùovnictvÌì absolvujÌ studenti tyto p¯edmÏty ñ FinanËnÌ matematika, Informatika v penÏûnictvÌ, PojiöùovnictvÌ, Pojistn· ekonomika I, Pojistn· ekonomika II, Pojistn· matematika I, Pojistn· matematika II, PojistnÈ pr·vo, ⁄ËetnictvÌ pojiöùoven, Pojistn˝ trh, Marketing v pojiöùovnictvÌ a podobnÏ. V˝uka v bakal·¯sk˝ch studijnÌch programech probÌh· formou konzultacÌ a semin·¯˘. Bakal·¯sk˝ studijnÌ program je urËen hlavnÏ pro ty z·jemce, kte¯Ì p˘sobÌ v praxi ve finanËnÌch a pojiöùovacÌch spoleËnostech, zprost¯edkovatelsk˝ch firm·ch a jin˝ch podnikatelsk˝ch subjektech a nemÏli moûnost studovat na vysokÈ ökole s ekonomick˝m zamÏ¯enÌm. CÌlem tohoto studia je p¯Ìprava odbornÌk˘ pro kvalifikovan˝ v˝kon funkce p¯edevöÌm v pojiöùovacÌch spoleËnostech nebo v jin˝ch finanËnÌch institucÌch. Z·vÏr bakal·¯skÈho studijnÌho programu je spojen

s realizacÌ semin·¯e k bakal·¯skÈ pr·ci na vybranÈ tÈma z oblasti pojiöùovnictvÌ. Obsahem tohoto semin·¯e je p¯Ìprava a zpracov·nÌ bakal·¯skÈ pr·ce, jejÌû obhajoba je souË·stÌ st·tnÌ z·vÏreËnÈ zkouöky v bakal·¯skÈm studijnÌm programu. Takto koncipovan· v˝uka p¯edmÏt˘ pojistnÈ vÏdy by mÏla z hlediska dneönÌ ˙rovnÏ teorie i praxe postaËovat p¯ÌpravÏ odbornÌk˘ pro pojiöùovacÌ sektor. SouËasn˝ systÈm vzdÏl·v·nÌ na ESF se bude nad·le rozvÌjet. Jeho obsahovou n·plnÌ by mÏla b˝t zejmÈna p¯Ìprava nov˝ch pracovnÌk˘, ale tÈû v˝chova specialist˘ i v doktorsk˝ch studijnÌch programech v budoucnu. Jako vhodnÈ se do budoucnosti jevÌ rozöÌ¯enÌ okruhu p¯edmÏt˘ z pojistnÈ vÏdy pro magistersk˝ studijnÌ program a z·roveÚ soustavnÏ prohlubovat obsah existujÌcÌch p¯edmÏt˘. V˝uka p¯edmÏt˘ pojistnÈ vÏdy na MU chce pruûnÏ reagovat na zmÏny v re·lnÈm hospod·¯skÈm ûivotÏ, tj. v hospod·¯skÈ praxi v komerËnÌch pojiöùovn·ch. doc. Ing. ViktÛria »ejkov·, Ph.D., Masarykova univerzita v BrnÏ, Katedra financÌ ESF

V˝uka pojiöùovnictvÌ na Z·padoËeskÈ univerzitÏ v Plzni Jiû nÏkolik let, v r·mci zimnÌho semestru, p¯edn·öÌm na Z·padoËeskÈ univerzitÏ v Plzni, fakultÏ ekonomie, p¯edmÏt pojiöùovnictvÌ. I v akademickÈm roce 2000 ñ 2001 tomu nebylo jinak. PojiöùovnictvÌ je jednÌm z rozhodujÌcÌch segment˘ naöÌ ekonomiky a jsem skuteËnÏ r·d, ûe studenti tÈto fakulty se mohli sezn·mit s tÌmto progresivnÏ se rozvÌjejÌcÌm odvÏtvÌm. V m˝ch p¯edn·ök·ch se studenti sezn·mili pro bÏûnÈho ËlovÏka s pomÏrnÏ nezn·mou materiÌ pojiöùovnictvÌ a tÌm si rozöÌ¯ili obzor z pojistnÈho pr·va ve vazbÏ na pr·vnÌ vÏdomÌ tÈto problematiky. SouË·stÌ p¯edn·öek bylo obezn·menÌ se s historiÌ a souËasnostÌ v pojiöùovnictvÌ ve vztahu k pr·vnÌm ˙prav·m. NejvÏtöÌ pozornost studenti vÏnovali organizaci a ¯ÌzenÌ pojiöùovnictvÌ s d˘razem na ekonomiku. Bez povöimnutÌ nez˘staly statÏ marketingu a likvidace ökod. Vzhledem

13

k tomu, ûe nÏkte¯Ì studenti v r·mci povinnÈho ruËenÌ spolupracovali s nÏkter˝mi pojiöùovnami, kladli ot·zky z oblasti p˘sobnosti asociace pojiöùoven ve vztahu k pojiöùovnictvÌ na naöem trhu. DalöÌ ot·zky byly vedeny na »eskou kancel·¯ pojistitel˘ a obecnÏ se doûadovali daleko vyööÌ informovanosti o celkovÈ problematice pojiötÏnÌ. Po ukonËenÌ p¯edn·öek nastal Ëas zkouöek. KromÏ bÏûnÈ ot·zky ke splnÏnÌ zkouöky jsem se ˙plnÏ na z·vÏr zeptal vöech student˘, co se jim na m˝ch p¯edn·ök·ch nelÌbilo. Kdybych mohl jejich odpovÏÔ klasifikovat, jednalo by se ve vöech p¯Ìpadech o zn·mky ñ nevyhovÏl. OdpovÏÔ znÏla: ÑKoneËnÏ se n·m v tomto p¯edmÏtu splnilo to, ûe jste mluvil z praxe a ne pouze v teoretickÈ rovinÏì. Ofici·lnÏ zkouöku sloûili vöichni, avöak z mÈ poslednÌ ot·zky neuspÏl nikdo. NeodpovÏdÏli mi p¯esnÏ na ot·zku, kter· jim byla poloûena. SkuteËnÏ jsem byl spokojen, ûe p¯edn·öky student˘m poslouûily jako dobr˝ z·klad ke splnÏnÌ zkouöky, ale dozvÏdÏli se i nÏco pro svoji ûivotnÌ praxi. Mgr. ZdenÏk Hubert

Kurz ÑAktu·lnÌ ot·zky pojiöùovnictvÌì Katedra bankovnictvÌ a pojiöùovnictvÌ fakulty financÌ a ˙ËetnictvÌ VysokÈ ökoly ekonomickÈ v Praze organizuje jiû druh˝m rokem dvousemestr·lnÌ kurz ÑAktu·lnÌ ot·zky pojiöùovnictvÌì, urËen˝ vöem z·jemc˘m z praxe; tedy nejen zamÏstnanc˘m pojiöùoven, ale vöem z·jemc˘m o pojiöùovacÌ problematiku. CÌlem tohoto kurzu je zprost¯edkovat z·jemc˘m o oblast pojiöùovnictvÌ jak s neekonomick˝m vzdÏl·nÌm, tak pro absolventy ekonomick˝ch ökol, teoreticko praktickÈ poznatky, kterÈ zv˝öÌ jejich kvalifikaci. V r·mci dvousemestr·lnÌho kurzu probÌhajÌ p¯edn·öky jak teoretickÈho charakteru, tak p¯edn·öky praktiËtÏji zamÏ¯enÈ. Proto je v˝klad veden nejen pedagogy z katedry bankovnictvÌ a pojiöùovnictvÌ, p¯ÌpadnÏ jin˝ch kateder fakulty financÌ a ˙ËetnictvÌ VäE, ale takÈ p¯ednÌmi odbornÌky z praxe.

14

P¯i v˝bÏru tÈmat jednotliv˝ch p¯edn·öek se vych·zÌ z p¯edpokl·danÈho logickÈho sledu ve v˝kladu pojiöùovacÌ problematiky s tÌm, ûe je snaha vÏnovat vÏtöÌ prostor ot·zk·m, kterÈ jsou v p¯ÌsluönÈm obdobÌ pr·vÏ aktu·lnÌ, jako nap¯Ìklad v roce 2000 byl d·n vÏtöÌ prostor pro v˝klad problematiky pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody z provozu vozidel. K z·kladnÌm tÈmatick˝m okruh˘m p¯edn·öen˝m v r·mci kurzu pat¯Ì: teorie rizika, risk management, systÈmy soci·lnÌho a soukromÈho pojiötÏnÌ, zaËlenÏnÌ pojiöùovnictvÌ do finanËnÌ sfÈry, konstrukËnÌ prvky pojistn˝ch produkt˘, vymezenÌ obsahu v pojetÌ ûivotnÌho a neûivotnÌho pojiötÏnÌ, pojiötÏnÌ vklad˘, pojiötÏnÌ ˙vÏrov˝ch rizik, pojistn· matematika v ûivotnÌm a majetkovÈm pojiötÏnÌ, pojistnÈ pr·vo, st·tnÌ dozor nad pojiöùovnictvÌm, ekonomika pojiöùovnictvÌ, solventnost pojiöùoven, investiËnÌ instrumenty a investiËnÌ politika pojiöùoven, ˙ËetnictvÌ pojiöùoven, pojiöùovacÌ zprost¯edkovatelÈ, mezin·rodnÌ a Ëesk˝ pojistn˝ trh. Z·jem ze strany odbornÈ ve¯ejnosti o kurz byl v obou letech vysok˝, neboù do kaûdÈho z bÏh˘ se p¯ihl·silo vÌce neû öedes·t z·jemc˘, a to zejmÈna z·jemc˘ z ¯ad zamÏstnanc˘ nÏkter˝ch pojiöùoven p˘sobÌcÌch na trhu, ale i z jin˝ch firem, nap¯Ìklad zprost¯edkovatelsk˝ch. PosluchaËi se majÌ moûnost v pr˘bÏhu kurzu vyj·d¯it k ˙rovni p¯edn·öek, zhodnotit p¯Ìnos p¯edn·öek z jejich pohledu, uvÈst svÈ p¯ipomÌnky a n·mÏty k obsahovÈ str·nce kurzu. PosluchaËi oceÚujÌ zejmÈna skuteËnost, ûe k jednotliv˝m p¯edn·ök·m majÌ k dispozici pÌsemnÈ materi·ly, kterÈ jim pom·hajÌ orientovat se v p¯edn·öenÈ problematice i po skonËenÌ p¯en·öky. Kurz je ukonËen pÌsemnou zkouökou, ve kterÈ posluchaËi prokazujÌ znalosti a poznatky zÌskanÈ v pr˘bÏhu kurzu. Na z·kladÏ ˙spÏönÈho absolvov·nÌ je jim p¯ed·no na z·vÏr kurzu vedenÌm fakulty vysvÏdËenÌ o absolvov·nÌ kurzu. Ing. Eva Duch·Ëkov·, CSc., Vysok· ökola ekonomick· v Praze

Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ, o.p.s. FinanËnÌ sfÈra a st·le vÌce i oblast ve¯ejnÈ spr·vy vyûaduje kromÏ univerz·lnÏ p¯ipraven˝ch ekonom˘ i speci·lnÏ p¯ipravenÈ odbornÌky, kte¯Ì kromÏ dostateËnÈ teoretickÈ fundace budou vybaveni i kvalitnÌmi znalostmi praktick˝ch realizaËnÌch postup˘ vyûadovan˝ch na klÌËov˝ch pracovnÌch pozicÌch. N·ö studijnÌ program vede ve vöech oborech k rozvoji kultury a kultivovanosti teoretickÈho i odbornÈho myölenÌ, k rozvÌjenÌ praktick˝ch schopnostÌ, efektivnÌ pr·ce s informacemi (vËetnÏ spr·vnÈ a p¯esnÈ identifikace informacÌ, jejich anal˝zy, hodnocenÌ a spr·vnÈ interpretace jejich obsahu), komunikaËnÌch schopnostÌ a dovednostÌ, jakoû i k rozvoji a kultivaci kreativnÌho myölenÌ vËetnÏ schopnosti nalÈzt ¯eöenÌ i nestandardnÌch problÈm˘. V neposlednÌ ¯adÏ vede k rozvoji jazykov˝ch schopnostÌ s cÌlem dos·hnout takovÈho stupnÏ znalosti, kter· by umoûÚovala plynulou komunikaci obecnÏ kulturnÌ, politickou a hlavnÏ odbornou ñ zejmÈna v prvnÌm cizÌm jazyce. SouË·stÌ vöech obor˘ jsou p¯edmÏty orientovanÈ na problematiku mezin·rodnÌch souvislostÌ, zejmÈna na d˘slednÈ sezn·menÌ se s ot·zkami v˝voje evropskÈ integrace, charakterem, funkcÌ a ËinnostÌ klÌËov˝ch org·n˘ a institucÌ EU vËetnÏ legislativnÌch norem upravujÌcÌch jejich Ëinnost. V tÈto souvislosti jsou zaËlenÏny i p¯edmÏty smÏ¯ujÌcÌ k formov·nÌ a rozvoji politickÈ kultury student˘.

CÌlem je vytvo¯it dostateËnÏ öirok˝ odborn˝ profesion·lnÌ z·klad jako p¯edpoklad vysokÈho stupnÏ flexibility v r·mci danÈho odbornÈho zamÏ¯enÌ a p¯ÌznivÏjöÌ v˝chozÌ pozici v systÈmu dalöÌho celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ. JednÌm z tÏchto obor˘ je i obor pojiöùovnictvÌ. MeritornÌ problematika oboru je zamÏ¯ena na zvl·dnutÌ teoretick˝ch i praktick˝ch znalostÌ jak˝mi jsou nap¯. z·kladnÌ typy a druhy pojiötÏnÌ poskytovan˝ch pojiöùovacÌmi institucemi v »R, pr·vnÌ problematika spojen· s konstrukcÌ pojiöùovacÌch produkt˘ a poskytov·nÌm pojiöùovacÌch sluûeb. DalöÌmi tÈmatick˝mi okruhy jsou struktura a funkce subjekt˘ (Ëesk˝ch i zahraniËnÌch) p˘sobÌcÌch na naöem pojistnÈm trhu, technologie (zejmÈna technologickÈ inovace) podporujÌcÌ pojiöùovacÌ sluûby, oblasti organizace a struktury pojiöùovnictvÌ v EU. SouË·stÌ je i zvl·dnutÌ teoretick˝ch a praktick˝ch znalostÌ z oblasti pojistnÈ matematiky, statistiky a demografie, zejmÈna problematiky vztahujÌcÌch se k pojiötÏnÌ osob(soci·lnÌmu, ûivotnÌmu a zdravotnÌmu). D˘raz je kladen zejmÈna na rozvoj znalostÌ a dovednostÌ praktick˝ch pracovnÌch a realizaËnÌch postup˘, o kterÈ se Ëinnost v oblasti pojiöùovnictvÌ opÌr·. Absolvent se uplatnÌ jako expert na jednotlivÈ typy pojiöùovacÌch operacÌ, ve st¯ednÌch manaûersk˝ch pozicÌch, pojiöùovacÌm poradenstvÌ velk˝ch firem i na p¯Ìsluön˝ch pozicÌch p¯i p¯ÌpravÏ mezin·rodnÌch pojistn˝ch operacÌ a projekt˘. Mgr. Milan Hradec, Dr.

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ

PojiötÏnÌ kosmickÈho pr˘myslu TechnickÈ v˝sledky pojiötÏnÌ kosmickÈho pr˘myslu za r. 2000 jsou z·pornÈ v d˘sledku ztr·ty 265 mil. USD zp˘sobenÈ selh·nÌm druûice QuickBird, kter· se nedostala na urËenou obÏûnou dr·hu. CelkovÈ ökody p¯i vypouötÏnÌ druûic a na obÏûnÈ dr·ze dosahujÌ nynÌ nejmÈnÏ 890 mil. USD, coû ve srovn·nÌ s odhadovan˝m p¯ijat˝m pojistn˝m za rok 2000 ve v˝öi 700 mil. USD vede k deficitu 190 mil. USD. Druûice QuickBird byla pojiötÏna na 230 mil. USD plus dalöÌch 65 mil. USD Ñjen pro p¯Ìpad tot·lnÌ ökodyì. Mezi upisovateli, kte¯Ì se podÌlejÌ na tÈto pojistnÈ smlouvÏ, jsou Lloydís Marham space consortium, Munich Re a AGF. (Ko) Pramen: Heath Lambert International Letter, 12/2000 POJISTNÝ OBZOR • 3/2001

q Slovo ˙vodem

V·ûenÌ Ëten·¯i, v tÈto novÏ zav·dÏnÈ rubrice, jejÌû za¯azenÌ do naöeho Ëasopisu podpo¯ila redakËnÌ rada na svÈm zased·nÌ dne 11. 1. 2001, se budeme orientovat p¯edevöÌm na problematiku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla, havarijnÌho pojiötÏnÌ, ale i na nÏkterÈ aspekty a ˙skalÌ novÈ pr·vnÌ ˙pravy provozu vozidel na pozemnÌch komunikacÌch, kterÈ se dot˝kajÌ p¯edmÏtnÈho pojiötÏnÌ. UvÌt·me, kdyû i vy p¯ispÏjete k pravidelnÈmu naplÚov·nÌ tÈto rubriky, a to zejmÈna sv˝mi zkuöenostmi z praktickÈ aplikace jak z·kona Ë. 168/1999 Sb., tak ostatnÌch pr·v-

ß 23a spolu s pozn·mkami pod Ëarou Ë. 3e), 3f) a 3g). Podle tÈto novÈ pr·vnÌ ˙pravy p¯estupku podle ß 23a odst. 1 pÌsm. a) p¯estupkovÈho z·kona se dopustÌ ten, kdo na d·lnici, silnici, mÌstnÌ komunikaci a ve¯ejnÏ p¯ÌstupnÈ ˙ËelovÈ komunikaci provozuje vozidlo uvedenÈ v ß 2 pÌsm. a) z·kona Ë. 168/1999 Sb. bez pojiötÏnÌ odpovÏdnosti, s v˝jimkou ¯idiËe cizozemskÈho vozidla, kter˝ je drûitelem platnÈ zelenÈ karty vydanÈ pojiöùovnou v cizÌm st·tÏ, ¯idiËe vozidla, jehoû pojiötÏnÌ odpovÏdnosti na ˙zemÌ »eskÈ republiky je zaruËeno kancel·¯Ì pojistitel˘ cizÌho st·tu a ¯idiËe vozidla s v˝jimkou z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti.

K nov˝m pr·vnÌm p¯edpis˘m

»esk· asociace pojiöùoven proto v souladu se sv˝m posl·nÌm vyvinula nemalÈ ˙silÌ, aby byla tato z·sadnÌ vada, ale i jinÈ nedostatky co nejd¯Ìve odstranÏny. V˝znamn˝ krok ke zlepöenÌ danÈ pr·vnÌ ˙pravy uËinila cestou poslaneckÈho n·vrhu. Poslanec Karel Seho¯, zpravodaj hospod·¯skÈho v˝boru PoslaneckÈ snÏmovny Parlamentu »R p¯i projedn·v·nÌ vl·dnÌho n·vrhu z·kona o podmÌnk·ch provozu vozidel na pozemnÌch komunikacÌch, si po zevrubnÈm vysvÏtlenÌ vÏci osvojil vÏcnÈ i legislativnÏ technickÈ n·vrhy »AP a v r·mci druhÈho ËtenÌ dne 29. listopadu 2000 je naËetl jako pozmÏÚovacÌ n·vrhy jak k projedn·-

z·kona Ë. 168/1999 Sb. Nap¯Ìklad p¯estane b˝t mrtvÈ i ustanovenÌ ß 15 odst. 9 tohoto z·kona, kdyû org·n evidence p¯Ìsluön˝ podle mÌsta trvalÈho pobytu nebo sÌdla vlastnÌka vozidla bude koneËnÏ moci bezodkladnÏ rozhodnout ve spr·vnÌm ¯ÌzenÌ o tak v˝znamnÈm opat¯enÌ, jak˝m je vy¯azenÌ vozidla z registru. S nÌm je spojena povinnost vlastnÌka vozidla odevzdat p¯ÌsluönÈmu org·nu evidence st·tnÌ pozn·vacÌ znaËku a osvÏdËenÌ o technickÈm pr˘kazu do 7 dn˘ od z·niku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla v p¯Ìpadech, kdy nebyla ve stanovenÈ lh˘tÏ od z·niku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti uzav¯en· nov· pojistn· smlouva t˝kajÌcÌ se tÈhoû vozidla.

lo Ì d i z Vo jiötÏn o p a

JUDr. Pavel Buöta, tajemnÌk sekce pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel »AP nÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se danÈho pojiötÏnÌ. VÏ¯Ìme, ûe tak alespoÚ mal˝m dÌlem p¯ispÏjeme samotnÈ pojiöùov·ckÈ praxi v danÈ oblasti. q N·vrh z·kona o podmÌnk·ch

provozu vozidel Vzhledem k nutnosti disponovat ˙Ëinn˝mi sankcemi za nesplnÏnÌ nÏkter˝ch z·sadnÌch povinnostÌ podle z·kona Ë. 168/1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, byl tÌmto z·konem s ˙ËinnostÌ od 1. ledna minulÈho roku p¯Ìmo novelizov·n z·kon Ë. 200/1990 Sb., o p¯estupcÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ tak, ûe za ß 23 (OstatnÌ p¯estupky na ˙seku dopravy a p¯estupky na ˙seku silniËnÌho hospod·¯stvÌ) byl vloûen nov˝ POJISTNÝ OBZOR • 3/2001

Podle ß 23a odst. 2 p¯estupkovÈho z·kona lze za uveden˝ p¯estupek uloûit pokutu do 20 000 KË a z·kaz Ëinnosti spoËÌvajÌcÌ v z·kazu ¯ÌzenÌ motorov˝ch vozidel aû na dobu jednoho roku. S p¯ihlÈdnutÌm k ß 16 odst. 1 a 3 tohoto z·kona pokutu za tento p¯estupek m˘ûe uloûit okresnÌ ˙¯ad, v hlavnÌm mÏstÏ Praze mÏstskÈ Ë·sti 1 aû 15 pro ˙zemÌ p¯Ìsluön˝ch spr·vnÌch obvod˘ a ve mÏstech PlzeÚ, Brno a Ostrava magistr·ty tÏchto mÏst. Bohuûel nebyla tÏmto spr·vnÌm org·n˘m, ale ani jin˝m, svÏ¯ena pravomoc ukl·dat sankci z·kazu Ëinnosti podle ß 23a odst. 2 cit. z·kona, kter· tak nez˘stala ani na ˙rovni hrozby. TÌm se sledovan˝ z·mÏr minul ˙Ëinkem.

vanÈmu z·konu, tak k novelizaci z·kona Ë. 168/1999 Sb., a to vloûenÌm Ë·sti des·tÈ do projedn·vanÈho vl·dnÌho n·vrhu. Jedin˝m neosvojen˝m n·vrhem bohuûel z˘stal zmÌnÏn˝ n·vrh na zmocnÏnÌ k ukl·d·nÌ sankce z·kazu Ëinnosti podle ß 23a odst. 2 p¯estupkovÈho z·kona. Bude proto nezbytnÈ p¯i nejbliûöÌ vhodnÈ p¯Ìleûitosti vyvinout pat¯iËnÈ ˙silÌ, aby byl odstranÏn i tento nedostatek. KromÏ toho byly Poslaneckou snÏmovnou p¯ijaty nap¯Ìklad pozmÏÚovacÌ n·vrhy t˝kajÌcÌ se doËasnÈho vy¯azenÌ vozidla z provozu. Nebudou-li danÈ n·vrhy p¯i dalöÌm schvalov·nÌ z·kona odmÌtnuty, zp¯esnÌ se tak i nÏkter· ustanovenÌ

St·vajÌcÌ Ñvy¯azenÌ vozidlaì je bezobsaûnÈ, neboù se v pr·vnÌm ¯·du neupravuje, co se tÌm rozumÌ. Pokud dopravnÌ inspektor·ty v naznaËen˝ch p¯Ìpadech vozidla vy¯azovaly z evidence, pak jednaly bez odpovÌdajÌcÌho z·konnÈho zmocnÏnÌ. ⁄Ëinnost p¯edmÏtnÈho z·kona se p¯edpokl·d· od 1. Ëervence 2001. Po jeho vyd·nÌ ve SbÌrce z·kon˘ se k naznaËen˝m vÏcem vr·tÌme podrobnÏji. q Nov˝ z·kon o provozu na po-

zemnÌch komunikacÌch Pr·vnÌ ˙pravu provozu na pozemnÌch komunikacÌch po dlouh· lÈta tvo¯ilo vl·dnÌ na¯ÌzenÌ Ë. 54/1953

15

Sb., o provozu na silnicÌch, a ¯ada jeho prov·dÏcÌch p¯edpis˘, nap¯. prov·dÏcÌ vyhl·öky Ë. 145/1956 ⁄.l., o provozu na silnicÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, Ë. 87/1964 Sb., o ¯idiËsk˝ch pr˘kazech, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, Ë. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemnÌch komunikacÌch (pravidla silniËnÌho provozu), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a smÏrnice Ministerstva zdravotnictvÌ »eskÈ socialistickÈ republiky Ë. 8/1986 ⁄.v., pro posuzov·nÌ zdravotnÌ zp˘sobilosti k ¯ÌzenÌ motorov˝ch vozidel, trolejbus˘ a tramvajÌ. CitovanÈ vl·dnÌ na¯ÌzenÌ bylo v roce 1997 nahrazeno tzv. p¯eklenovacÌm z·konem Ë. 12/1997 Sb., o bezpeËnosti a plynulosti provozu na pozemnÌch komunikacÌch, p¯iËemû podstatn· Ë·st pr·vnÌ ˙pravy i nad·le z˘stala obsahem naznaËen˝ch podz·konn˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘. 8. ¯Ìjna 1997 vl·da »eskÈ republiky schv·lila vÏcnÈ z·mÏry z·kon˘ o provozu na pozemnÌch komunikacÌch, o odbornÈ zp˘sobilosti k ¯ÌzenÌ motorov˝ch vozidel a o technick˝ch podmÌnk·ch provozu vozidel na pozemnÌch komunikacÌch. V r·mci tÏchto vÏcn˝ch z·mÏr˘ z·kon˘ byl vl·dou schv·len p¯evod dopravnÏ spr·vnÌch agend v oblasti provozu na pozemnÌch komunikacÌch, odbornÈ zp˘sobilosti k ¯ÌzenÌ motorov˝ch vozidel a schvalov·nÌ technickÈ zp˘sobilosti vozidel k provozu na pozemnÌch komunikacÌch z Policie »R na okresnÌ ˙¯ady a z Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy a spoj˘. V lednu 2000 p¯edloûila vl·da PoslaneckÈ snÏmovnÏ Parlamentu »R n·vrh z·kona o provozu na pozemnÌch komunikacÌch, jehoû ˙Ëelem byl nejen uveden˝ p¯evod p˘sobnostÌ z resortu vnitra do resortu dopravy a spoj˘, ale i celkov· modernizace pr·vnÌ ˙pravy provozu na pozemnÌch komunikacÌch a zajiötÏnÌ jejÌho souladu s ˙stavnÌmi poûadavky a s p¯edpisy EvropskÈ unie. PrvnÌ aû t¯etÌ snÏmovnÌ ËtenÌ tohoto vl·dnÌho n·vrhu z·kona probÏhlo do dne 13. Ëervence a potÈ, co byl n·vrh z·kona vr·cen sen·tem, snÏmovna z·kon p¯ijala dne 14. z·¯Ì 2000. Dan˝ z·kon byl publikov·n ve SbÌrce z·kon˘ pod Ë. 361 dne 19. ¯Ìj-

16

na 2000, kdy nabyl platnosti, s ˙ËinnostÌ od 1. ledna tohoto roku. Ke snazöÌmu zvl·dnutÌ a ¯·dnÈmu pochopenÌ tÈto novÈ a pomÏrnÏ rozs·hlÈ pr·vnÌ ˙pravy se budeme nÏkter˝mi jednotlivostmi danÈ ˙pravy zab˝vat, neboù se jedn· o p¯edpisy, kterÈ se velmi ˙zce dot˝kajÌ sledovanÈho pojiötÏnÌ. q NenÌ p¯ednost jako p¯ednost

Podle ß 22 odst. 1 z·kona Ë. 361/ 2000 Sb., o provozu na pozemnÌch komunikacÌch, ¯idiË p¯ijÌûdÏjÌcÌ na k¯iûovatku po vedlejöÌ pozemnÌ komunikaci oznaËenÈ dopravnÌ znaËkou ÑDej p¯ednost v jÌzdÏ!ì nebo ÑSt˘j, dej p¯ednost v jÌzdÏ!ì musÌ d·t p¯ednost v jÌzdÏ vozidl˘m nebo jezdc˘m na zvÌ¯atech p¯ijÌûdÏjÌcÌm po hlavnÌ pozemnÌ komunikace nebo organizovanÈ skupinÏ chodc˘ nebo pr˘vodc˘m hnan˝ch zvÌ¯at se zvÌ¯aty p¯ich·zejÌcÌm po hlavnÌ pozemnÌ komunikaci. Nevypl˝v·-li p¯ednost v jÌzdÏ z uvedenÈho ustanovenÌ, musÌ d·t ¯idiË p¯ednost v jÌzdÏ vozidl˘m nebo jezdc˘m na zvÌ¯atech p¯ijÌûdÏjÌcÌm zprava nebo organizovanÈ skupinÏ chodc˘ nebo pr˘vodc˘m hnan˝ch zvÌ¯at se zvÌ¯aty p¯ich·zejÌcÌm zprava (ß 22 odst. 2 cit. z·kona). P¯estupku proti bezpeËnosti a plynulosti silniËnÌho provozu podle ß 22 odst. 1 pÌsm. b) bod 3. z·kona Ë. 200/1990 Sb., o p¯estupcÌch, ve znÏnÌ z·kona Ë. 361/2000 Sb., se dopustÌ ten, kdo jako ¯idiË motorovÈho vozidla poruöÌ nespr·vn˝m zp˘sobem jÌzdy z·kon Ë. 361/2000 Sb. tÌm, ûe ned· p¯i jÌzdÏ z vedlejöÌ pozemnÌ komunikace oznaËenÈ dopravnÌ znaËkou ÑDej p¯ednost v jÌzdÏì nebo ÑSt˘j, dej p¯ednost v jÌzdÏì na k¯iûovatku p¯ednost v jÌzdÏ vozidl˘m p¯ejÌûdÏjÌcÌm po hlavnÌ pozemnÌ komunikaci nebo vozidl˘m p¯ijÌûdÏjÌcÌm zprava, nevypl˝v·-li p¯ednost v jÌzdÏ z dopravnÌ znaËky. Jiû jen z letmÈho srovn·nÌ uveden˝ch normativnÌch vÏt je zcela z¯etelnÈ, ûe se jedn· o ˙pravu p¯inejmenöÌm zmateËnou. NehledÏ na rozdÌlnou citaci dopravnÌch znaËek si Ñp¯i troöe dobrÈ v˘leì lze p¯edstavit, ûe zmÌnÏnÈho p¯estupku se dopustÌ ¯idiË motorovÈho vozidla (nikoliv nap¯Ìklad vozka), kter˝ p¯i jÌzdÏ z vedlejöÌ pozemnÌ

komunikace ned· na k¯iûovatce p¯ednost v jÌzdÏ vozidl˘m (nikoliv nap¯. jezdc˘m na zvÌ¯atech) p¯ejÌûdÏjÌcÌm (p¯esnÏji p¯ijÌûdÏjÌcÌm) po hlavnÌ pozemnÌ komunikaci. Ani p¯i ÑbujnÈ fantaziiì si vöak nelze p¯edstavit, co se rozumÌ Ñned·nÌm p¯ednosti p¯i jÌzdÏ z vedlejöÌ pozemnÌ komunikace oznaËenÈ p¯Ìsluönou dopravnÌ znaËkou na k¯iûovatku vozidl˘m p¯ijÌûdÏjÌcÌm zprava, nevypl˝v·-li p¯ednost v jÌzdÏ z dopravnÌ znaËkyì. K tomu lze jen dodat, ûe p¯ednost v jÌzdÏ nevypl˝v· ze znaËky, ale ze z·konnÈ normativnÌ vÏty (ß 22 odst. 2 z·kona Ë. 361/2000 Sb.), a za druhÈ, p¯ijÌûdÌ-li ¯idiË na k¯iûovatku po vedlejöÌ pozemnÌ komunikaci, d·v· p¯ednost v jÌzdÏ vöem vozidl˘m p¯ijÌûdÏjÌcÌm na k¯iûovatku po hlavnÌ pozemnÌ komunikaci, tedy ne jen zprava p¯ijÌûdÏjÌcÌm. Vzhledem k vymezenÌ danÈho p¯estupku nebude tÌmto p¯estupkem jedn·nÌ spoËÌvajÌcÌ v ned·nÌ p¯ednosti v jÌzdÏ podle v˝öe uve-

denÈho ß 22 odst. 2 z·kona Ë. 361/ 2000 Sb. (o p¯ednosti v jÌzdÏ zprava). Kvalifikovat jej bude moûnÈ podle ß 22 odst. 1 pÌsm. e) cit. z·kona o p¯estupcÌch, za kter˝ lze uloûit pokutu maxim·lnÏ do 2000 KË, nebude-li n·sledkem takovÈho jedn·nÌ dopravnÌ nehoda podlÈhajÌcÌ ohlaöovacÌ povinnosti. Tak lze souhrnnÏ konstatovat, ûe za ned·nÌ p¯ednosti v jÌzdÏ vozidlu p¯ijÌûdÏjÌcÌmu na k¯iûovatku po hlavnÌ pozemnÌ komunikaci lze uloûit pokutu do 3000 KË a za opakovanÌ tohoto p¯estupku v obdobÌ dvan·cti po sobÏ n·sledujÌcÌch kalend·¯nÌch mÏsÌc˘ vÌce neû dvakr·t z·kaz Ëinnosti do öesti mÏsÌc˘, avöak za ned·nÌ p¯ednosti v jÌzdÏ vozidlu p¯ijÌûdÏjÌcÌmu zprava na k¯iûovatku nerozliöenou dopravnÌmi znaËkami lze uloûit jen pokutu, a to do zmÌnÏnÈ maxim·lnÌ v˝öe 2000 KË. Takto nelogick· a neod˘vodnÏn· vöak bohuûel nenÌ jen tato ˙prava. DalöÌ ˙skalÌ novÈ pr·vnÌ ˙pravy si p¯ipomeneme p¯ÌötÏ.

Pojistn˝ trh ñ nad·le vzestup (TiskovÈ sdÏlenÌ »eskÈ asociace pojiöùoven, 14. 2. 2001) »esk· asociace pojiöùoven shrom·ûdila k 14. 2. 2001 p¯edbÏûnÈ v˝sledky 32 Ëlen˘ za rok 2000, kterÈ budou jeötÏ zp¯esÚov·ny. DalöÌ statistika »AP bude zve¯ejnÏna koncem ˙nora t.r. P¯edepsanÈ pojistnÈ celkem dos·hlo v˝öe 69,0 mld. KË, coû je o 10,4 % vÌce, neû Ëinilo p¯edepsanÈ pojistnÈ v roce 1999. VyööÌ dynamiku r˘stu vyk·zalo p¯edepsanÈ pojistnÈ u ûivotnÌho pojiötÏnÌ neû u neûivotnÈho pojiötÏnÌ. P¯edepsanÈ pojistnÈ u ûivotnÈho pojiötÏnÌ Ëinilo v roce 2000 cca 22,6 mld. KË a vzrostlo oproti roku 1999 o 13,2 %. P¯edepsanÈ pojistnÈ u neûivotnÌho pojiötÏnÌ dos·hlo v roce 2000 v˝öe 46,5 mld. KË, coû znamen·, ûe meziroËnÌ p¯Ìr˘stek ËinÌ 9,4 %. PodÌl ûivotnÌho pojiötÏnÌ na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm se tÌm zv˝öil z 31,7 % v roce 1999 na 32,7 % v roce 2000. D· se p¯edpokl·dat, ûe po p¯ijetÌ novely z·kona o danÌch z p¯Ìjm˘ v prosinci 2000, jejÌû souË·stÌ jsou daÚovÈ v˝hody pro ûivotnÌ pojiötÏnÌ, se tento podÌl bude d·le zvyöovat (v zemÌch EU ËinÌ v pr˘mÏru 58 %). Rok 2000 byl prvnÌm rokem provozov·nÌ novÈho smluvnÌho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla. P¯edepsanÈ pojistnÈ Ëinilo u tohoto typu pojiötÏnÌ 13,9 mld. KË a podÌlelo se na p¯edepsanÈm pojistnÈm u neûivotnÌho pojiötÏnÌ 29,9 %. V roce 1999, poslednÌm roce provozov·nÌ z·konnÈho pojiötÏnÌ, dos·hlo pojistnÈ 10,8 mld. KË p¯i podÌlu na p¯edepsanÈm pojistnÈm neûivotnÌm pojiötÏnÌ ve v˝öi 25,4 %. P¯edbÏûnÈ v˝sledky Ëlensk˝ch pojiöùoven »AP, kterÈ se podÌlejÌ zhruba 99 % na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm v »R, prokazujÌ, ûe pojistn˝ trh si zachoval v roce 2000 dynamiku r˘stu p¯evyöujÌcÌ mÌru inflace. POJISTNÝ OBZOR • 3/2001

1. Pod Ë. 1/2001 Sb. bylo uve¯ejnÏno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 111/1994 Sb. o silniËnÌ dopravÏ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch zmÏn. 2. Pod Ë. 2/2001 Sb. bylo uve¯ejnÏno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 72/ 1994 Sb., kter˝m se upravujÌ nÏkterÈ spoluvlastnickÈ vztahy k budov·m a nÏkterÈ vlastnickÈ vztahy k byt˘m a nebytov˝m prostor˘m (z·kon o vlastnictvÌ byt˘), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch zmÏn. 3. Pod Ë. 3/2001 Sb. bylo uve¯ejnÏno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 527/1990 Sb. o vyn·lezech a zlepöovacÌch n·vrzÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch zmÏn. 4. Z·kon Ë. 9/2001 Sb. o st·tnÌm dluhopisovÈm programu k zÌsk·nÌ finanËnÌch prost¯edk˘ na

neschopnosti vzniklÈ pracovnÌm ˙razem nebo nemocÌ z povol·nÌ a o ˙pravÏ n·hrady za ztr·tu na v˝dÏlku po skonËenÌ pracovnÌ neschopnosti nebo p¯i

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘

JUDr. Ji¯ina Kotrbat· poskytnutÌ n·vratnÈ finanËnÌ v˝pomoci ze st·tnÌho rozpoËtu ke krytÌ v˝platy n·hrad ze ZajiöùovacÌho fondu druûstevnÌch z·loûen (˙Ëinnost 11. 1. 2001) . 5. Vyhl·öka Ë. 12/2001 Sb., kterou se stanovÌ z·sady a termÌny finanËnÌho vypo¯·d·nÌ vztah˘ se st·tnÌm rozpoËtem (˙Ëinnost 11. 1. 2001). 6. Vyhl·öka Ë. 14/2001 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 434/ 1992 Sb. o zdravotnickÈ z·chrannÈ sluûbÏ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch zmÏn (˙Ëinnost 11. 1. 2001). 7. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 18/2001 Sb. o ˙pravÏ n·hrady za ztr·tu na v˝dÏlku po skonËenÌ pracovnÌ POJISTNÝ OBZOR • 3/2001

invaliditÏ (˙prava n·hrady za ztr·tu na v˝dÏlku) ñ ˙Ëinnost 10. 1. 2001. 8. Vyhl·öka Ë. 23/2001 Sb., kterou se stanovÌ druhy potravin urËenÈ pro zvl·ötnÌ v˝ûivu a zp˘sob jejich pouûitÌ (˙Ëinnost 17. 1. 2001). 9. Vyhl·öka Ë. 25/2001 Sb. o pravidlech bezpeËnosti pr·ce na n·mo¯nÌ obchodnÌ lodi (˙Ëinnost 1. 2. 2001). 10. Vyhl·öka Ë. 28/2001 Sb., kterou se stanovÌ poötovnÌ podmÌnky z·kladnÌch sluûeb a z·kladnÌ poûadavky kvality p¯i jejich zajiöùov·nÌ drûitelem poötovnÌ licence (vyhl·öka o z·kladnÌch sluûb·ch drûitele poötovnÌ licence) ñ ˙Ëinnost 25. 1. 2001.

11. Z·kon Ë. 39/2001 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 483/1991 Sb., o »eskÈ televizi, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a o zmÏnÏ nÏkter˝ch dalöÌch z·kon˘ (˙Ëinnost 25. 1. 2001). 12. Vyhl·öka Ë. 30/2001 Sb., kterou se prov·dÏjÌ pravidla provozu na pozemnÌch komunikacÌch a ˙prava a ¯ÌzenÌ provozu na pozemnÌch komunikacÌch (˙Ëinnost 31. 1. 2001). Vyhl·öka zruöila dosavadnÌ vyhl·öku Ë. 99/1989 Sb. o pravidlech provozu na pozemnÌch komunikacÌch (pravidla silniËnÌho provozu), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘.

13. Vyhl·öka Ë. 31/2001 Sb. o ¯idiËsk˝ch pr˘kazech a o registru ¯idiË˘ (31. 1. 2001). 14. Vyhl·öka Ë. 32/2001 Sb. o evidenci dopravnÌch nehod (˙Ëinnost 31. 1. 2001). 15. SdÏlenÌ Ministerstva zahraniËnÌch vÏcÌ Ë. 7/2001 Sb., t˝kajÌcÌ se mezin·rodnÌch smluv o podeps·nÌ Smlouvy mezi »eskou republikou a Slovenskou republikou, spolupr·ci a vz·jemnÈ pomoci p¯i mimo¯·dn˝ch ud·lostech (platnost 12. 12. 2000). 16. SdÏlenÌ Ministerstva financÌ Ë. 27/2001 Sb., jÌmû se urËujÌ emisnÌ podmÌnky Dluhopisu »R, 2001-2016, 6,95 %.

⁄¯ad dozoru v pojiöùovnictvÌ MF Ëlenem Mezin·rodnÌ asociace dozorov˝ch org·n˘ v pojiöùovnictvÌ

D

ne 30. ledna 2001 se ⁄¯ad st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ Ministerstva financÌ stal ¯·dn˝m Ëlenem Mezin·rodnÌ asociace dozorov˝ch org·n˘ v pojiöùovnictvÌ (International Association of Insurance Supervisors ñ IAIS). Tato asociace byla z¯Ìzena v r. 1994, jejÌ sekretari·t s dneönÌm sÌdlem v Basileji byl vytvo¯en v roce 1998, a k dneönÌmu dni m· celkem 145 Ëlen˘. VlastnÌ Ëlenskou z·kladnu netvo¯Ì jednotlivÈ st·ty, ale p¯Ìmo p¯ÌsluönÈ dozorovÈ org·ny, tzn., ûe v r·mci jednÈ jurisdikce m˘ûe b˝t i nÏkolik Ëlen˘. To se t˝k· st·t˘, kterÈ majÌ vÌce dozorov˝ch org·n˘ v p¯ÌsluönÈ oblasti. HlavnÌm posl·nÌm Asociace je postupnÈ sjednocov·nÌ pravidel pro fungov·nÌ budoucÌho jednotnÈho svÏtovÈho pojistnÈho trhu jak v ûivotnÌm, tak i v neûivotnÌm pojiötÏnÌ. IAIS tedy tvo¯Ì jak˝si nadr·mec souËasnÈho procesu harmonizace legislativy kandid·tsk˝ch zemÌ EU s legislativou Evropsk˝ch spoleËenstvÌ. »lenstvÌ je dobrovolnÈ, a p¯in·öÌ ¯adu v˝hod. P¯edevöÌm je nutno mÌt na z¯eteli pravideln˝ p¯Ìstup ËeskÈho dozorovÈho org·nu k svÏtov˝m trend˘m v oblasti pojiöùovnictvÌ a ke konkrÈtnÌm opat¯enÌm a n·vrh˘m princip˘ v danÈ oblasti. Tyto klÌËovÈ principy (Core Principles) jsou v souËasnÈ dobÏ prosazov·ny i Mezin·rodnÌm mÏnov˝m fondem a SvÏtovou bankou v r·mci programu FSAP (Finan-

cial Sector Assessment Program). IAIS m· ve svÈ organizaËnÌ struktu¯e nÏkolik pracovnÌch komisÌ, jejÌmiû Ëleny jsou z·stupci jednotliv˝ch dozorov˝ch org·n˘ p¯Ìsluön˝ch jurisdikcÌ, jako nap¯. komise pro rozvojovÈ trhy, rozpoËtov· komise, komise pro legislativu a praxi v pojiöùovnictvÌ, komise pro finanËnÌ konglomer·ty, komise pro zajiötÏnÌ a dalöÌ. »esk˝ ⁄¯ad st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ m· v ˙myslu se v brzkÈ dobÏ aktivnÏ zapojit do pr·ce tÏchto komisÌ. DalöÌ v˝hodou ËlenstvÌ v IAIS je dnes naprosto nezbytn˝ pravideln˝ bilater·lnÌ i multilater·lnÌ kontakt s dozorov˝mi org·ny ostatnÌch zemÌ, kter˝ d·v· öirok˝ prostor pro v˝mÏnu n·zor˘ a zkuöenostÌ vËetnÏ konzultacÌ praktick˝ch opat¯enÌ v kaûdodennÌ praxi v oblasti pojiöùovnictvÌ a dozoru. KromÏ kaûdoroËnÌch pravideln˝ch v˝roËnÌch zased·nÌ organizuje IAIS ¯adu dalöÌch pracovnÌch konferencÌ na aktu·lnÌ tÈmata v danÈ oblasti a po¯·d· vzdÏl·vacÌ semin·¯e, kterÈ jsou zamÏ¯eny naprosto prakticky a v˝raznou mÏrou se podÌlejÌ na budov·nÌ modernÌch a n·leûitÏ erudovan˝ch dozorov˝ch org·n˘. »lenstvÌ ËeskÈho ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ v IAIS je tedy nutno hodnotit jako dalöÌ v˝znamn˝ krok v procesu souËasnÈ svÏtovÈ globalizace. TiskovÈ sdÏlenÌ MF

17

P¯edstavujeme v·m novÈ p¯edsedy sekcÌ »eskÈ asociace pojiöùoven

V

prosinci loÚskÈho roku se stal nov˝m p¯edsedou sekce public relations a informacÌ (PRI) RNDr. Michal Urban, CSc., z centr·ly »eskÈ pojiöùovny a.s., kde je ¯editelem ˙seku PR a vnit¯nÌ komunikace. Jeho kvalifikaci pro vedenÌ a pr·ci v sekci PRI zvyöuje i p¯edchozÌ nÏkolikaletÈ p˘sobenÌ v ekonomickÈm oddÏlenÌ MF Dnes. A jakÈ tedy jsou konkrÈtnÌ pl·ny a z·mÏry v Ëinnosti sekce PRI podle slov jejÌho p¯edsedy? Sekce za dobu svÈho trv·nÌ udÏlala spoustu dobrÈ a uûiteËnÈ pr·ce, na coû chceme nav·zat, a v dobr˝ch zkuöenostech a z·mÏrech pokraËovat. Moûn· by bylo dobrÈ shrnout a p¯ipomenout to, ËÌm se sekce PRI zab˝vala v loÚskÈm, pomÏrnÏ n·roËnÈm, roce. StÏûejnÌm bodem bylo uspo¯·d·nÌ mezin·rodnÌ konference o ˙loze PR v pojiöùovnictvÌ, nad nÌû mÏla odbornou gesci pr·vÏ naöe sekce. Konference se uskuteËnila 29. b¯ezna 2000 a mÏla öirokÈ zastoupenÌ jak ze strany Ëlensk˝ch pojiöùoven »AP, tak odbornÈ ve¯ejnosti ñ ˙Ëast p¯edstavitel˘ sdÏlovacÌch prost¯edk˘ a PR agentur, a zejmÈna ¯ady host˘ z oblasti PR a marketingu pojiöùoven ze zahraniËÌ, a to jak ze zemÌ s podobn˝m v˝vojem jako u n·s (Polsko, MaÔarsko, Slovensko, Slovinsko ap.), tak z·stupc˘ ze z·padoevropsk˝ch zemÌ (NÏmecko, Rakousko, Nizozemsko ap.). Na v˝znamu konference zÌskala takÈ ˙ËastÌ z·stupc˘ PR Commitee CEA. Konference probÏhla na vysokÈ ˙rovni, o Ëemû svÏdËÌ hodnocenÌ jak ze zahraniËÌ, tak od n·s. DalöÌ akcÌ, kterou sekce ûila po cel˝ rok, byla podpora a prosazov·nÌ p¯ijetÌ novely z·kona o danÌch z p¯Ìjm˘, kter· nakonec po dlouhÈ dobÏ oËek·v·nÌ pojiöùoven i klient˘ umoûÚuje od 1.1.2001 p¯i splnÏnÌ urËit˝ch podmÌnek daÚovÈ zv˝hodnÏnÌ ûivotnÌho pojiötÏnÌ. Sekce PRI se p¯ipravovala uû ve schvalovacÌ f·zi na popularizaci ûivotnÌho pojiötÏnÌ p¯Ìpravou nejr˘znÏjöÌch materi·l˘ p¯ispÌvajÌcÌch k osvÏtÏ odbornÈ i laickÈ ve¯ejnost tak, aby

18

srozumitelnÏ vysvÏtlovala, v Ëem spoËÌv· princip v˝hod ûivotnÌho pojiötÏnÌ obecnÏ, co konkrÈtnÏ zÌskajÌ klienti, jak by mÏla daÚov· v˝hoda vypadat a podobnÏ. PotÈ, kdy se poda¯ilo z·kon schv·lit, zamÏ¯ila se sekce PRI na p¯Ìpravu dalöÌch materi·l˘, v nichû vysvÏtlovala roli ûivotnÌho pojiötÏnÌ s daÚov˝mi v˝hodami a zodpovÌdala bÏûnÏ kladenÈ ot·zky. Dotazy se st·le mnoûÌ, proto jsme v sekci p¯ipravili jakousi Ñkucha¯kuì ot·zek a odpovÏdÌ, kterou se n·m poda¯ilo umÌstit do ¯ady mÈdiÌ. Takov· aktivita jde vlastnÏ po dvou liniÌch. Jednak je to z·leûitost sekce PRI jako takovÈ, jednak z·stupc˘ jednotliv˝ch pojiöùoven. Je to tÈma, kterÈ neopustÌme a bude i nad·le v centru naöÌ pozornosti, protoûe z praxe dob¯e vÌme, ûe i kdyû je osvÏty pomÏrnÏ dost, pozornosti lidÌ Ëasto uch·zejÌ z·kladnÌ fakta. DalöÌ vÏcÌ, kterou se zab˝v·me, a kter· p¯ech·zÌ z loÚskÈho do letoönÌho roku, je z·kon o pojiöùovnictvÌ 363/1999 Sb. I tady se sekce pokouöÌ vysvÏtlovat nÏkterÈ novÈ vÏci, kterÈ vstoupily v platnost v dubnu loÚskÈho roku. A letos, doufejme, k tomu p¯ibude jeötÏ z·kon o pojistnÈ smlouvÏ. ⁄kol˘ m·me p¯ed sebou dost. ObecnÏ se d· ¯Ìci, ûe se budeme snaûit o maxim·lnÌ podporu image pojiöùovnictvÌ ñ podporu d˘vÏry ve¯ejnosti v pojiöùovnictvÌ, protoûe role pojiöùoven je ch·p·nÌm ve¯ejnostÌ oproti jin˝m finanËnÌm institucÌm ponÏkud ztÌûen·.

Druhou prioritou je podpora legislativy ñ vysvÏtlov·nÌ p¯ijat˝ch a prosazov·nÌ nov˝ch z·kon˘ a novel. D˘leûitÈ je takÈ budov·nÌ etick˝ch vztah˘ jak mezi pojiöùovnami navz·jem, tak mezi klienty a pojiöùovnami. Sekce m· v souËasnosti zastoupenÌ dvou desÌtek Ëlensk˝ch pojiöùoven a spolupr·ce probÌh· na solidnÌ ˙rovni. Jsem r·d, ûe mnozÌ jejÌ ËlenovÈ majÌ vybudov·ny dobrÈ vztahy s mÈdii, coû naöi pr·ci m˘ûe usnadnit. JednÌm z bod˘ naöÌ Ëinnosti v tomto roce je totiû i uspo¯·d·nÌ nÏkolika neform·lnÌch setk·nÌ s novin·¯i, na nichû jim chceme vysvÏtlovat, co se vlastnÏ dÏje na pojistnÈm trhu a informovat o novink·ch, kterÈ budou bÏhem roku nabÌhat. Bohuûel v mÈdiÌch doch·zÌ k Ëast˝m person·lnÌm obmÏn·m, takûe n·ö z·mÏr je urËitÏ pot¯ebn˝, v˝znamn˝ a jde o nep¯etrûit˝ proces. ChtÏli bychom docÌlit takovÈho stavu, aby mÈdia brala

»AP jako partnera, kter˝ jim je schopen odpovÌdat na odbornÈ dotazy ohlednÏ pojistnÈho trhu jako celku a poskytovat vöechna d˘leûit· data. Samoz¯ejmÏ jejÌ ˙lohou nenÌ a nebude odpovÌdat na konkrÈtnÌ vÏci, kterÈ jsou v kompetenci jednotliv˝ch pojiöùoven. Chyst·me se takÈ na ofici·lnÏjöÌ akce. K tÏm ËasovÏ nejbliûöÌm pat¯Ì 26. duben, kdy si p¯ipomeneme 10letÈ v˝roËÌ vzniku ËeskÈho pojistnÈho trhu. K tomu bychom chtÏli uspo¯·dat akci, na kterÈ novin·¯i budou moci zÌskat p¯ehled o dÏnÌ na pojistnÈm trhu a o jeho v˝voji. Za 10 let uû je ostatnÏ co hodnotit. Na podzim pak chyst·me odborn˝ semin·¯ s mezin·rodnÌ ˙ËastÌ o zkuöenostech a odliönostech v pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel na trzÌch v zemÌch Evropy. Semin·¯ bude urËen nejen pro p¯ÌsluönÈ pracovnÌky z Ëlensk˝ch pojiöùoven, ale takÈ pro novin·¯e a odbornou ve¯ejnost, aby mohli porovn·vat. P¯ipravila Eva Trojanov·

V NÏmecku m· b˝t vytvo¯en Spolkov˝ ˙¯ad dozoru nad finanËnÌm trhem Podle tiskovÈ zpr·vy SpolkovÈho ministerstva financÌ ze dne 25. 1. 2001 spolkov˝ ministr financÌ Hans Eichler ozn·mil, ûe spolkov· vl·da jeötÏ p¯ed letnÌ p¯est·vkou p¯edloûÌ dva n·vrhy z·kon˘: jeden z nich se bude t˝kat spojenÌ dozorËÌch ˙¯ad˘ nad kreditnÌmi institucemi, pojiöùovnami a institucemi p˘sobÌcÌmi na trhu s cenn˝mi papÌry a druh˝ n·vrh se bude t˝kat struktur·lnÌ reformy centr·lnÌ banky. CÌlem obou n·vrh˘ je zv˝öit stabilitu finanËnÌho systÈmu, posÌlit postavenÌ a konkurenceschopnost NÏmecka ve finanËnÌm svÏtÏ a vÌce chr·nit investory a spot¯ebitele. UrËit˝m katalyz·torem pro uvaûovanou reformu dozoru je spoleËn˝ trh a reforma penzijnÌho systÈmu. M· b˝t vytvo¯en jeden Spolkov˝ ˙¯ad dozoru nad finanËnÌm trhem, kter˝ bude vykon·vat dozor nad cel˝m finanËnÌm trhem. PodobnÏ jako v jin˝ch zemÌch vznikl v NÏmecku postupnÏ integrovan˝ finanËnÌ trh, na nÏmû doch·zÌ k p¯ekr˝v·nÌ ËinnostÌ jeho jednotliv˝ch Ë·stÌ. Banky, pojiöùovny a mÌsta obchodujÌcÌ s cenn˝mi papÌry konkurenËnÌmi nabÌdkami podobn˝ch nebo stejn˝ch produkt˘ usilujÌ o stejnÈho z·kaznÌka. SpoleËn˝ dozor m· zajistit pro stejnÏ rizikovÈ finanËnÌ produkty stejn· pravidla dozoru a jednotnou ˙roveÚ spot¯ebitele. Pokud se t˝k· struktur·lnÌ reformy centr·lnÌ banky, cÌlem je posÌlit jejÌ postavenÌ a postavenÌ jejÌho prezidenta v soustavÏ evropsk˝ch centr·lnÌch bank. Centr·lnÌ banka bude ¯Ìzena spr·vnÌ radou sloûenou z prezidenta, viceprezidenta a dalöÌch 4 Ëlen˘. Prezident bude jmenov·n ñ na n·vrh vl·dy ñ spolkov˝m prezidentem a ostatnÌ ËlenovÈ spr·vnÌ rady budou jmenov·ni, po dohodÏ se spolkovou vl·dou, prezidentem centr·lnÌ banky. (ËÌû) POJISTNÝ OBZOR • 3/2001

JUDr. Aleö »erm·k

Poû·r penzionu na äumavÏ

V

kr·snÈm prost¯edÌ öumavskÈ p¯Ìrody doölo k poû·ru malebnÈho penzionu. Byl podzim a penzion nebyl v tu dobu vyuûÌv·n. Majitel, praûsk· firma, mÏl p¯i vöÌ sm˘le ötÏstÌ. Dva mÏsÌce p¯ed poû·rem byl penzion pojiötÏn na mnohamilionovou Ë·stku. Poû·r, kter˝ vznikl v noËnÌch hodin·ch, nezniËil naötÏstÌ celou budovu, vyho¯elo pouze vnit¯nÌ za¯ÌzenÌ a silnÏ byla poökozena st¯echa objektu. P¯ivolan˝ poû·rnÌ vyöet¯ovatel uvedl jako moûnou p¯ÌËinu poû·ru vznÌcenÌ od elektrickÈho p¯Ìmotopu umÌstÏnÈho v podkrovnÌm pokoji. Ze zpr·vy zasahujÌcÌch hasiË˘ d·le vyplynulo, ûe objekt byl po jejich p¯Ìjezdu neporuöen˝, okenice zav¯enÈ a vstupnÌ dve¯e museli vyrazit, aby mohli prov·dÏt hasebnÌ pr·ce uvnit¯. Spr·vce penzionu bydlÌcÌ v blÌzkÈ obci policii potvrdil, ûe objekt je jiû druh˝ mÏsÌc uzav¯en a majitelÈ nevÏdÌ, zda jej budou v zimÏ jeötÏ provozovat. PracovnÌk˘m pojiöùovny navÌc ¯ekl, ûe majitelÈ p¯ed kr·tkou dobou odvezli i lednice, mraz·k a dalöÌ vybavenÌ kuchynÏ. NÏkterÈ p¯Ìmotopy uû byly takÈ odvezeny, nÏkolik jich bylo ponech·no pro temperov·nÌ v p¯ÌpadÏ mraz˘. S·m byl v objektu asi p¯ed t¯emi dny na bÏûnÈ obhlÌdce a vöe bylo v po¯·dku. A vyt·pÏnÌ? Nesmysl, vûdyù p¯ece jeötÏ nejsou û·dnÈ mrazy a bar·k je pr·zdn˝. Elektriku p¯i odchodu pravidelnÏ vypÌnal. V r·mci prov·dÏnÈho öet¯enÌ bylo zjiötÏno, ûe objekt nebyl v poslednÌch dvou letech, kdy byl v plnÈm provozu, pojiötÏn. Aû nynÌ, kdyû byl Ë·steËnÏ vyklizen, bez person·lu a host˘, s nejistou budoucnostÌ, zda bude v˘bec v zimnÌch mÏsÌcÌch otev¯en˝. ZlÌ jazykovÈ tvrdily, ûe se spoleËnost vlastnÌcÌ dotyËn˝ penzion dostala v poslednÌm obdobÌ do v·ûn˝ch obtÌûÌ a do konce roku nutnÏ pot¯ebovala finanËnÌ prost¯edky. »·stka byla totoûn· s pojistnou Ë·stkou. MajitelÈ firmy, t¯i mladÌ muûi, upÌrali jiû dva roky svÈ podnikatelskÈ ambice do oblasti hoteliÈrskÈ a restauraËnÌ. ⁄dajnÏ si vöak


za zÌskanÈ ˙vÏry po¯Ìdili rychlÈ vozy a v samotnÈm podnik·nÌ se jim p¯Ìliö neda¯ilo. Z dalöÌch informacÌ vyplynulo, ûe majitelÈ prov·dÏli v poslednÌm obdobÌ rozs·hlÈ aktivity k odprod·nÌ penzionu. P¯edstava o prodejnÌ cenÏ vöak byla ˙dajnÏ nere·ln·. A p¯esnÏ korespondovala s pojistnou Ë·stkou, na kterou byl objekt pozdÏji pojiötÏn. P¯estoûe postupnÏ doölo k v˝raznÈmu snÌûenÌ ceny penzionu, nepoda¯ilo se jeho prodej uskuteËnit. V materi·lech pojiöùovny byla u pojistnÈ smlouvy p¯iloûena zpr·va reviznÌho technika o kontrole elektroinstalace v objektu z doby tÏsnÏ po skonËenÌ letnÌ sezÛny. Zde byl zaznamen·n i stav elektromÏr˘ na dennÌ a noËnÌ proud. PracovnÌci pojiöùovny proto provedli dalöÌ prohlÌdku pojiötÏnÈho objektu a nechali zajistit oba elektromÏry. Specialistou na problematiku rozvodn˝ch sÌtÌ bylo n·slednÏ konstatov·no, ûe od doby provedenÌ revize, p¯ibliûnÏ za dobu dvou mÏsÌc˘, bylo odebr·no nepatrnÈ mnoûstvÌ proudu. Toto mnoûstvÌ odpovÌdalo spuötÏnÌ jednoho p¯Ìmotopu a ponech·nÌ v chodu po dobu pÏti hodin. ÿeknÏme do vzniku poû·ru. V souvislosti s touto skuteËnostÌ nabyla na v˝znamu i dalöÌ informace, kterou v poË·tku svÈho öet¯enÌ zÌskala policie. V odpolednÌch hodin·ch v den poû·ru si n·hodn˝ kolemjdoucÌ vöiml tmavÈho vozu s praûskou pozn·vacÌ znaËkou, zaparkovanÈho poblÌû penzionu. K Ëemu doöla pojiöùovna na z·kladÏ vöech tÏchto fakt˘? NerentabilnÌ objekt se nepoda¯ilo prodat za Ë·stku, kter· by mohla vy¯eöit problÈmy majitel˘. Proto byl pojiötÏn, vÏci odvezeny a mohlo se zaËÌt s realizacÌ akce. PravdÏpodobnÏ jeden z majitel˘ se z Prahy rozjel na äumavu, zaparkoval v˘z nedaleko od penzionu, d˘m odemkl, zapnul elektriku a öel do mÌstnosti v hornÌm pat¯e, kde byly i p¯Ìmotopy. Kolem jednoho z nich nacpal hadry, p¯Ìmotop pustil na maximum a v poklidu objekt opÏt opustil. Ne-

zapomnÏl za sebou zamknout. No a za nÏkolik hodin, to uû jistÏ byl v Praze, zaËal d˘m ho¯et. PravdÏpodobnÏ by bylo vöe vyölo a pojiöùovna zaplatila vzniklou ökodu, jenomûe aktivity majitel˘ byly podstatnÏ öiröÌ a jiû delöÌ dobu zajÌmaly praûskou policii. Pojiöùovna sice vyplatila z·lohu na zabr·nÏnÌ dalöÌch ökod na objektu v

d˘sledku p¯ich·zejÌcÌ zimy, ale s koneËnou v˝platou ot·lela. V tu dobu doölo ke spuötÏnÌ policejnÌ akce, kter· v koneËnÈm d˘sledku p¯inesla z˙ËastnÏn˝m osob·m nÏkolikaletÈ tresty. P¯i vyöet¯ov·nÌ osoËoval jeden druhÈho, kdo ale skuteËnÏ a jak zap·lil penzion na äumavÏ, se nepoda¯ilo zjistit ani soudu.

Telegraficky * Na tiskovÈ konferenci, konanÈ dne 31. ledna 2001 v BrnÏ se p¯edsta-

vila nov· pojiöùovna na ËeskÈm trhu ñ Triglav pojiöùovna, a. s. JejÌ n·zev je odvozen od nejvÏtöÌ slovinskÈ pojiöùovny a jedinÈho akcion·¯e pojiöùovny Triglav ñ Zavarovalnica Triglav. Tato pojiöùovna p˘sobÌ jiû vÌce neû sto let a m· nejvÏtöÌ trûnÌ podÌl ve Slovinsku. S p¯edpisem pojistnÈho cca 12 mld. KË dosahuje p¯es 54 % celkovÈho pojistnÈho trhu a m· kmen vÌce neû 1,1 milionu klient˘. Triglav pojiöùovna, a.s., m· povolenÌ MF »R k pojiöùovacÌ Ëinnosti v neûivotnÌ oblasti, ale jeötÏ v tomto roce hodl· zaloûit takÈ ûivotnÌ pojiöùovnu. VedoucÌm zajistitelem pojiöùovny Triglav je nejvÏtöÌ svÏtov· zajiöùovna M¸nchener R¸. Triglav pojiöùovna, a.s., se sÌdlem v BrnÏ, p˘sobÌ na celÈm ˙zemÌ »eskÈ republiky. V Ëele tÈto novÈ pojiöùovny ve funkci p¯edsedy p¯edstavenstva a gener·lnÌho ¯editele je Ing. V·clav Stix.

* Nationale-Nederlanden ûivotnÌ pojiöùovna, org. sloûka zmÏnÌ do polo-

letÌ n·zev na ING Nationale-Nederlanden. V novÈm logu se objevÌ takÈ oranûov˝ lvÌËek, typick˝ pro finanËnÌ skupinu ING Group. Podle slov gener·lnÌho ¯editele tÈto pojiöùovny Rona van Oijena na tiskovÈ konferenci, konanÈ 8. ˙nora 2001, tÌm chce spoleËnost zd˘raznit, ûe pat¯Ì do jednÈ z nejsilnÏjöÌch svÏtov˝ch finanËnÌch skupin. Nationale-Nederlanden se v loÚskÈm roce na trhu ûivotnÌho pojiötÏnÌ dostala na druhÈ mÌsto s tÈmÏ¯ 18 procenty ËeskÈho trhu. Jak d·le uvedl, letos jejich pl·n sah· po 20% podÌlu. ING Group hodl· v nejbliûöÌ dobÏ uvÈst na Ëesk˝ trh novou koncepci ING Employee Benefits, tzv. zamÏstnaneck˝ch v˝hod. Prost¯ednictvÌm tohoto projektu mohou klientiñzamÏstnavatelÈ nabÌdnout sv˝m zamÏstnanc˘m nap¯Ìklad ûivotnÌ pojiötÏnÌ nebo penzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ za zv˝hodnÏn˝ch podmÌnek. TÌmto projektem ING Group reaguje na daÚovÈ zv˝hodnÏnÌ ûivotnÌho pojiötÏnÌ a p¯ipravovanou reformu d˘chodovÈho systÈmu v »R.

* Mate¯sk· spoleËnost »esko-rakouskÈ pojiöùovny, a. s., nejvÏtöÌ pojiöùovacÌ skupina v Rakousku UNIQA Group Austria rozhodla, ûe jejÌ Ëesk· dce¯in· spoleËnost zmÏnÌ od Ëervna t.r. sv˘j n·zev na UNIQA pojiöùovna, a. s. Na tiskovÈ konferenci dne 13. ˙nora 2001 to ozn·mil gener·lnÌ ¯editel »RP Ing. Marek Venuta. Uvedl, ûe brzy budou sjednoceny n·zvy vöech dce¯in˝ch spoleËnostÌ v celÈ EvropÏ tak, aby se v nich vyskytoval v˝raz UNIQA. Spolu s dalöÌmi Ëleny vedenÌ »RP d·le novin·¯˘m poskytli informace o dosaûen˝ch v˝sledcÌch v loÚskÈm roce a nov˝ch programech z oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ, vhodn˝ch k vyuûitÌ moûnosti daÚov˝ch v˝hod. * Na tiskovÈ besedÏ Kooperativy, pojiöùovny, a.s., konanÈ 15. ˙nora 2001,

vyzdvihl jejÌ gener·lnÌ ¯editel Ing. VladimÌr Mr·z v˝raznÈ zv˝öenÌ p¯edepsanÈho pojistnÈho v loÚskÈm roce. Podle jeho slov velkou roli ve v˝sledcÌch sehr·v· neb˝val˝ z·jem o ûivotnÌ pojiötÏnÌ. Zv˝öenou popt·vku po ûivotnÌm pojiötÏnÌ zaznamen·vajÌ v poslednÌch mÏsÌcÌch v podstatÏ vöechny pojiöùovny. Tento v˝voj podpo¯il nov˝ z·kon, kter˝ ûivotnÌ pojiötÏnÌ daÚovÏ zv˝hodÚuje. D·le uvedl, ûe KooperativÏ, pojiöùovnÏ, a.s., zlepöila agentura Standard & Poorís ratingovÈ hodnocenÌ z BB pi na BBB pi. Rating vych·zel i z toho, ûe se KooperativÏ poda¯ilo posÌlit trûnÌ podÌl, a to p¯edevöÌm spojenÌm »eskÈ a MoravskoslezskÈ Kooperativy a d·le razantnÌm vstupem na trh povinnÈho ruËenÌ. Tam m· zhruba pÏtinov˝ podÌl. P¯ipravuje: Eva Trojanov·

19

CALLING TO YOUR ATTENTION

Recommend Documents