POJISTN› OBZOR 8 2006 RO»NÕK LXXXIII
Vydává: Česká asociace pojišťoven jako odborný měsíčník českého pojišťovnictví. Redakční rada: Mgr. Mario Böhme, prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc. Jaroslava Fašková, Tereza Fricová, Alexandra Gjurić, PhDr. Jan Kábrt, Bc. Petr Milata, PhDr. Miloš Novák, Ing. Eva Rojková, Ing. Eva Svobodová, Ing. Marek Vích, Mgr. Marek Zeman
OBSAH Věřím, že s ČAP vznikne úzká spolupráce (Rozhovor s K. Gabrhelem, ředitelem sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami ČNB) (Eva Trojanová) .................................... 3 Tempo výdajů českých domácností na pojistnou ochranu se snižuje (ČSÚ) ..................... 4 Enterprise Risk Management (ERM) (Ing. Vladimír Pulchart) ........................................... 7 Z nových právních předpisů (JUDr. Jiřina Kotrbatá) ........................................................... 8 INFO z Evropské unie (Ing. Josef Čížek) ............................................................................... 9 Motoristické aktuality: Bude trestné i řízení vozidla v autoškole? (JUDr. Pavel Bušta) .... 10 Řízení operačních rizik v pojišťovně (Můžeme se poučit v bankovním sektoru?) (pul) .... 11 Bezpečnost výtahů určených pro dopravu osob a nákladů na území ČR v roce 2005 (Ing. Jan Dvořák) ................................................................................................................ 13 Životní pojištění v Jižní Africe (Mgr. Miroslav Langhammer) ............................................ 15 Ze zábranné činnosti pojišťoven (va) ................................................................................... 16 Telegraficky (Eva Trojanová) ................................................................................................ 17 Transsib Re na českém trhu (va) ......................................................................................... 18 Recenze: Pavel Chovan – Poisťovníctvo v kocke (aha) ......................................................... 18 Velké škody: Požáry Staroměstské vodárenské věže (Josef Hrubeš) .................................... 19
Šéfredaktorka: Mgr. Eva Trojanová Adresa: Telefon: Fax: E-mail:
115 30 Praha 1, Na Poříčí 12 +420 224 875 629, 224 875 613 +420 224 875 625
[email protected] [email protected]
Grafická úprava, sazba, lito: Grafické studio Weber Tisk: Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozšiřuje: distribuční firma A.L.L. PRODUCTION Poděbradská 24, 190 00 Praha 9. Tel.: +420 234 092 851, fax: +420 234 092 813. Objednávky a předplatné na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, e-mail:
[email protected] (nebo www.predplatne.cz). Předplatitelé ve Slovenské republice si mohou Pojistný obzor objednat u distribuční firmy L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: +421 244 453 711, fax: +421 244 373 311 (e-mail:
[email protected]). Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, čj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P – 330/98. Evidenční číslo MK ČR E 1060. Inzerce: Veškeré informace podá redakce. Nevyžádané rukopisy a fotografie nevracíme. Přetisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a při zachování autorských práv. © Česká asociace pojišťoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 Kč Číslo bylo předáno do výroby: 17. 7. 2006
Pojistný obzor je členem Mezinárodní organizace odborného pojišťovacího tisku.
http://www.pia-online.info/
2
CONTENTS I believe that we will develop close co-operation with the ČAP (Interview with Mr. Karel Gabrhel, Director of the Czech National Bank’ Insurance Companies Regulation and Supervision Department) (Eva Trojanová) Pace of Czech homes’ expenditures on insurance coverage is decreasing (ČSÚ) Enterprise Risk Management (ERM) – Needs and possible conceptions, standards of implementation (Vladimír Pulchart) From among the new legal awards (Jiřina Kotrbatá) INFO from the European Union (Josef Čížek) News for motorists: Is driving in the driving school going to be punishable? (Pavel Bušta) Operation risk management in an insurance company (Can we learn from the banking industry?) (pul) Safety of elevators for transport of people or transport of people and freight in the Czech Republic in year 2005 (Jan Dvořák) Life assurance in South Africa (Miroslav Langhammer) From the precautions activities of insurance companies (va) By wire (Eva Trojanová) Transsib Re in the Czech market (va) Book review: Pavel Chovan – Insurance in a cube (aha) Big losses: Fire of Old Town waterworks tower (Josef Hrubeš)
CALLING TO YOUR ATTENTION “I believe that we will develop close co-operation with the ČAP” said Mr. Karel Gabrhel, Director of the Insurance Companies Regulation and Supervision Department of the Czech National Bank (CNB), in an interview for the Insurance Review. The interview provides his ideas about the supervisory activities, similarities with the banking industry and the trend of practical unification of the supervisory activities of the insurance and banking industries. He considers the CNB role as key institution also in respect of the regulatory activities. This would be thanks to its findings from the supervisory practice and experience. Another issue discussed was the information obligation, which is a sphere where there are different obligations of the banks and insurance companies. The matter is currently discussed also within the Solvency II project. Pace of Czech homes’ expenditures on insurance coverage is decreasing is the title of the second article of this Insurance Review’s issue. It provides detailed statistics of the premium paid by Czech families for insurance. The Czech homes’ savings in insurance amounting to 17 %, compared to Germany (29 %) and the UK (57 %) is relatively low. In spite of the growth of wages and growth of GDP, the pace of expenditures on insurance has been decreasing. This trend is evident in all kinds of insurance (life, non-life). The Czech families have obviously not learned even from the 2002 floods experience. The expenditures on property insurance increased temporarily only. POJISTNÝ OBZOR • 8/2006
Do funkce ředitele sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami přicházíte s bohatými zkušenostmi z bankovního dohledu. S jakými konkrétními představami o praktické aplikaci vstupujete do oblasti dohledu nad pojišťovnictvím, při respektování a naplnění vizí rozvoje finančního trhu v České republice? Pojišťovnictví pro mne představuje profesně velmi zajímavou, novou oblast. S bankovnictvím ji spojuje mnoho společného, přestože mezi pojišťovnami a bankami lze nalézt také velmi podstatné odlišnosti. Moje představy a záměry, se kterými jsem vstoupil do své nové role, souvisejí především se stabilitou a rozvojem pojistného sektoru a v něm působících subjektů. Klíčovými subjekty jsou z pohledu pozornosti při výkonu dohledu samozřejmě pojišťovny, jejich finanční zdraví a stabilita, úroveň obezřetnosti při podnikání, tj. jejich fungování v souladu se všemi zákonnými a regulatorními požadavky. V tomto ohledu nelze považovat přístup dohledu v pojišťovnictví za něco jiného, než výkon dohledu nad bankami. Vzhledem k tomu, že jsem ve funkci teprve krátkou dobu, nechci se pouštět do nějakého podrobnějšího porovnávání obou těchto sektorů a pravidel pro podnikání v pojišťovnictví či bankovnictví. Podle mého názoru je však žádoucí do budoucna sjednocovat některé regulatorní požadavky na činnost všech regulovaných finančních institucí, které by se především v případě pojišťoven a bank v řadě aspektů nemusely příliš významně lišit. Při porovnávání s bankovním odvětvím je zatím jasné, že na pojistném trhu působí mnohem více subjektů (tuzemských pojišťoven i zahraničních poboček), zatímco z pohledu aktiv, která spravují, je tento sektor výrazně menší (cca 300 miliard Kč). Bankovnictví je v tomto ohledu zhruba desetkrát větší, takže už jen z těchto dvou údajů je zjevné, že pojišťovnictví je mnohem menším sektorem. Přestože se však pojišťovny s bankami nemohou co do velikosti až na některé výjimky příliš srovnávat, tvoří sektor pojišťovnictví velmi podstatnou část finančního trhu mimo jiné proto, že nabízí pestré portfolio specifických finančních produktů jak pro domácnosti, tak pro podnikatelské subjekty. POJISTNÝ OBZOR • 8/2006
Věřím, že s ČAP vznikne úzká spolupráce, řekl v rozhovoru pro Pojistný obzor Karel Gabrhel, ředitel sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami České národní banky Z pohledu mých osobních zkušeností jako „bankovního dohlížitele“ se tedy domnívám, že pravidla pro činnost pojišťoven by měla být zaměřena obdobně jako pravidla vztahující se na činnost bank, zejména co se týká kvalitativních požadavků kladených na oblast obezřetného podnikání. Jsem si samozřejmě vědom rozdílů, které je třeba zohlednit z hlediska přístupu k regulaci, kdy bankovní sektor je obvykle poměrně přísně regulován, zatímco systém regulace pojišťoven bývá zpravidla o něco volnější. V případě České republiky je však tento rozdíl možná zřetelný až příliš, což je patrné především při pohledu na požadavky a zaměření sekundární legislativy vztahující se k činnosti pojišťoven a bank. Domnívám se, že do budoucna dozná tato oblast řady změn, které budou v prvé řadě vyplývat z požadavků kladených na pojišťovny z titulu dokončování projektu Solvency II. Pokud mohu stručně porovnat určité paralely s problematikou Basel II, která se již v zemích Evropské unie nachází ve fázi implementace schválené direktivy a která projekt Solvency II tedy významně časově předstihla, tak si dovolím konstatovat, že inspirace hledaná v bankovnictví je zjevná a zřetelně vede ke sjednocování v přístupu k obsahově stejným tématům. V rámci přípravy Solvency II tudíž předpokládám postupné sbližování přístupů jak k regulaci, tak k výkonu dohledu. Na dubnové konferenci k 80. výročí založení České národní banky její guvernér Zdeněk Tůma věnoval poměrně velký prostor integraci dohledu nad finančním trhem a konkrétně oblasti pojišťovnictví. Mimo jiné řekl, že od integrovaného přístupu očekává snížení nákladů, větší transparentnost a účinnost dohledu, tedy efektivnější a stabilnější fungování finančního trhu. Došlo od té
doby k propracování těchto tezí a jaký je další postup? ČNB převzala roli integrovaného orgánu dohledu od 1. dubna t.r., což je velmi krátká doba na to, aby nastalo nějaké „zemětřesení“, které by ve výkonu dohledu zaznamenaly jednotlivé subjekty na bankovním, pojistném či na kapitálovém trhu. Co je podstatné a co mohou pojišťovny vnímat jako nejzávažnější změnu je z mého pohledu sjednocení přístupů v tom, jakým způsobem ČNB získává a zpracovává data. Počínaje výkazy, které jsou sestavovány k 30. červnu, začnou pojišťovny působící na českém pojistném trhu zasílat ČNB data v internetové aplikaci SDNS. To je zatím asi nejviditelnější aspekt z pohledu pojišťoven. Jak jsem již zmínil při odpovědi na předchozí otázku, tak do budoucna se dá předpokládat, že regulatorní aspekty a požadavky budou v případech, kde to má smysl, tj. například v určitých částech oblasti řízení rizik, výkonu funkce interního auditu, apod., sbližovány. Dá se samozřejmě předpokládat, že ČNB bude mít též zájem na odstraňování neodůvodněných rozdílů v přístupech k výkonu dohledu, samozřejmě s přihlédnutím ke specifickým podmínkám, věcným odlišnostem a požadavkům kladeným na rozdílné segmenty finančního trhu. V současnosti tak mezi jinými věcmi přemýšlím nad tím, jakým způsobem využít potenciál ČNB pro zefektivnění přístupu ke kontrolám na místě. Z mého pohledu by bylo
ideální, aby se kontrolní týmy propojovaly a vzájemně doplňovaly. Bude tak možné využít zkušeností a znalostí pracovníků jiných sekcí ČNB. Výhoda integrovaného regulátora je totiž především v tom, že soustředí kapacity, které lze využít jednodušším způsobem, než by to bylo možné v případě fungování samostatných institucí. S kolegy z dalších sekcí dohledu se nyní pravidelně scházíme na interních koordinačních schůzkách, kde se bavíme o prioritách, které je třeba řešit co nejdříve. Takových věcí je samozřejmě relativně mnoho, ale podrobněji o nich v současnosti hovořit by bylo zatím předčasné. Jak hodnotíte kooperaci s regulátorem – Ministerstvem financí? Na nějaké závěry uplynulo příliš málo času, nicméně mám dojem, že spolupráce se rozvíjí poměrně slibně. Jak známo, MF odpovídá za legislativu na finančním trhu, nicméně ČNB je klíčovým subjektem, který může nepochybně přispět ke kvalitě nové legislativy svými poznatky z dohledové praxe a svými zkušenostmi. Je dobře, že na webových stránkách ČNB i MF bylo publikováno uzavření dohody o spolupráci při přípravě tuzemské legislativy. Touto dohodou byly nastaveny základní parametry naší spolupráce a domnívám se, že není žádný důvod, aby tato spolupráce nebyla dobrá. Počítáte také se spoluprací s asociacemi působícími na finančním trhu, konkrétně s Českou asociací pojišťoven? Spolupráce s asociacemi je podle mých dřívějších zkušeností velice důležitým aspektem naší práce, protože pokud chce ČNB například zavést nějaké regulatorní akty, musí být tyto normy konzultovány s příslušnou asociací. V případě pojišťovnictví chceme kromě ČAP spolupracovat i s dalšími významnými součástmi pojistného trhu, např. s AČPM, AFIZ, apod. Zatím se snažíme nastavit nějaké společné parametry a atributy spolupráce, například v tom, že pokud budeme diskutovat o nových legislativních normách, bude nás zajímat i názor a argumentace těchto asociací. Z hlediska spolupráce s ČAP pak vidím široké pole působnosti. Zároveň si uvědomuji, že v současnosti také ČAP trochu mění svůj charakter, takže se naše vzájemné vztahy a komunikace do
3
budoucna jistě budou vyvíjet tak, jak budou přicházet nové podněty. Například závěrem června jsem měl možnost se zúčastnit semináře v ČAP k problematice Solvency II, která byla uspořádána pod záštitou mezinárodní asociace pojišťoven CEA. Takové příležitosti vítám rovněž a věřím, že s ČAP vznikne úzká a produktivní spolupráce. Nakonec, je před námi hodně společné práce. Jak se díváte na červnovou iniciativu Ministerstva financí v oblasti pravidel zprostředkování a poradenství ve finančním trhu? Ministerstvo financí zveřejnilo materiál, týkající se nových záměrů v problematice zprostředkování na finančním trhu. To považuji za důležitý krok nejen pro ČNB, ale i pro řadu subjektů finančního trhu. Je nepochybné, že je to úkol pro mne i pro mé kolegy z ČNB, zejména Pavla Hollmanna, ředitele sekce regulace a dohledu nad kapitálovým trhem, a Leoše Pýtra, ředitele sekce bankovní regulace a dohledu. Spolupracujeme na jednotném přístupu k tomuto záměru a proto bych iniciativu MF nerad v současnosti (pozn. redakce v červnu) nějak podrobněji hodnotil. Snad lze jen říci, že jde o záměry nepochybně velmi ambiciózní. Vzhledem k tomu, že se vnitřní proces přípravy připomínek řídí určitými pravidly, nemohu sdělit nic dalšího; v současnosti se nacházíme ve fázi zpracovávání společného vyjádření za ČNB. Jak vnímáte problematiku ochrany spotřebitele a informační povinnost pojišťoven ? Informační povinnost jednotlivých subjektů na finančním trhu by měla být do značné míry tam, kde to je možné, harmonizována. Vnímám určité rozdíly ve zveřejňování informací a pokud například porovnám pojišťovny a banky, tak banky mají stanovenu povinnost na kvartální bázi zveřejňovat podrobné informace o své činnosti. V případě pojišťoven tomu tak není. Tím neříkám, že automaticky vznikne požadavek na zveřejňování informací u pojišťoven stejný jako u bank, ale je třeba tuto problematiku podrobněji prozkoumat. Dle mého názoru tato věc hodně souvisí i s projektem Solvency II, jeho třetím pilířem, který se zaměřuje na oblast zveřejňování informací.
4
Co se týká informací potřebných pro spotřebitele, tak zde lze již dnes vysledovat celou řadu námětů a požadavků na to jak lépe a kvalitněji nabízet klientům relevantní informace. Nedávno například zahájila činnost expertní skupina pod vedením náměstka ministra financí Tomáše Prouzy, která ve svém záměru počítá i s touto problematikou. Nechci tedy jít příliš do podrobností, protože se tyto představy teprve rodí. Ze zkušeností ale vím, že otázka informovanosti klientů bank a pojišťoven je vnímána odlišně. ČNB a MF, ale nepochybně i různé asociace se touto záležitostí budou dále intenzivně zabývat. Naším společným cílem je dle mého názoru dosáhnout zlepšení v informovanosti takovým způsobem, aby na jedné straně měli spotřebitelé možnost získávat informace, které pro své rozhodování potřebují a na druhé straně, aby byly jejich oprávněné požadavky uchopeny nákladově co možná nejefektivněji z pohledu pojišťoven. Připravila Eva Trojanová Curicullum vitae: Ing. Karel Gabrhel (37) je absolventem Vysoké školy ekonomické, obor hospodářská politika. V letech 1997–1999 absolvoval postgraduální kurs bankovnictví na University of Colorado. V letech 1992 až 1994 pracoval v Komerční bance a od roku 1994 pracuje v České národní bance. V průběhu své pracovní kariéry v centrální bance se zaměřil na problematiku bankovního sektoru a dohledu. Nejdříve zastával pozici inspektora bankovního dohledu, v letech 1997 a 1998 byl poradcem vrchního ředitele a později poradcem BR ČNB. Od roku 1998 až do dubna 2006 zastával funkci ředitele odboru dohledu na dálku sekce bankovní regulace a dohledu. Bankovní rada ČNB jmenovala na svém zasedání dne 13. 4. t. r. Ing. Karla Gabrhela do funkce ředitele sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami. Karel Gabrhel byl vybrán na základě veřejného konkurzního řízení a svoji novou funkci začal vykonávat 1. května t. r. Karel Gabrhel je ženatý, má dvě děti (13 a 3 roky) a ve volném čase se věnuje především rodině, čtení a příležitostně rekreačnímu sportu.
Tempo výdajů českých domácností na pojistnou ochranu se snižuje Z
atímco celkové běžné příjmy domácností1) od roku 2000 rostou průměrným ročním tempem 5,3 % – nejrychleji v roce 2003 (+6,0 %), nejpomaleji v roce 2000 (+4,8 %), dynamika výdajů domácností na pojistnou ochranu se snižuje. Klesá tak přitom jak podíl těchto výdajů na celkových běžných výdajích domácností2) v případě neživotního pojištění, tak dosti výrazně i dynamika objemů peněz, které posílají každoročně do pojišťoven v podobě předepsaného pojistného u životního pojištění. Ukazuje se tak, že lidé nemají potřebu vydávat výrazněji více peněz na majetkové pojištění ani po zkušenostech z katastrofálních povodní v roce 2002. Také životní pojištění zřejmě zatím ještě stále není vnímáno jako jeden z významných prvků úspor na stáří.
V roce 2005 lidé vydali v podobě čistého pojistného na neživotní pojištění3) 19,329 mld. Kč, což bylo jen nepatrně více než v roce 2004 (19,227 mld. Kč). Z předběžných údajů národních účtů za sektor domácností také vyplývá, že náhrady z neživotního pojištění v podobě přijatých peněz z pojistných plnění v roce 2005 činily 17,593 mld. Kč, zatímco v roce 2004 to bylo 18,389 mld. Kč. U životního pojištění4) vzrostlo předepsané pojistné u životního pojištění v roce 2005 proti roku 2004 o 1,6 %, což byl nejnižší meziroční přírůstek od roku 1993 (graf č. 1). Loni předepsaly pojišťovny pojistné na životní pojištění ve výši 44,9 mld. Kč. Graf 1 P¯edepsanÈ pojistnÈ (meziroËnÌ zmÏna v %)
1) Do běžných příjmů celkem za sektor domácností patří podle metodiky ESA 95 položky D.1 Náhrady zaměstnancům (v podobě mezd a platů a sociálních příspěvků zaměstnavatelů), D.4 Příjmy z vlastnictví a D.7 Ostatní běžné transfery (jejichž součástí jsou například i náhrady z neživotního pojištění). Údaje revidovány od roky 2002. 2) Celkové běžné výdaje sektoru domácností zahrnují podle metodiky národních účtů položky D.4 Výdaje na vlastnictví, D.5 Běžné daně z důchodu, jmění a jiné, D.61 Sociální příspěvky, D.7 Ostatní běžné transfery – jejich součástí je i položky D.71 Čisté pojistné na životní pojištění. Údaje revidovány od roku 2002. 3) Hrubé pojistné očištěné o platby za služby. 4) Systém národních účtů sleduje čistý podíl domácností na rezervách životního pojištění – ovšem objem pojistně-technických rezerv se zde může vyvíjet odlišným tempem než objemy předepsaného pojistného, tedy peněz, které lidé posílají pojišťovnám na své účty životního pojištění (rozdíl způsobují např. náklady pojišťoven).
POJISTNÝ OBZOR • 8/2006
Ani katastrofální povodně, které postihly ČR v letech 1997 a 2002 nemotivovaly lidi k vyšším výdajům na pojistnou ochranu jejich majetku – naopak: v letech 1998 a 1999 došlo dokonce k poměrně značnému snížení růstu předepsaného pojistného placeného domácnostmi. V roce 2003 byl sice jeho nárůst mírně vyšší, zřejmě jako bezprostřední reakce na záplavy, ovšem již v roce 2004 se tempo výdajů domácností na pojistné v případě neživotního pojištění meziročně opět snížilo. V roce 2005 došlo k jeho stagnaci. HDP rostl rychleji než pojistný trh Pojistný trh rostl loni opět pomaleji než ekonomika – v roce 2004 stoupl HDP v běžných cenách meziročně o 7,9 %, zatímco objem předepsaného pojistného o 6,6 %. V loňském roce pak vzrostla ekonomika podle HDP v b. c. po revizi o 7,1 %, přičemž trh podle předepsaného pojistného zaznamenal růst o 3,7 % (předběžné údaje za členy ČAP). Rok 2005 také potvrdil, že ztráta tempa českého pojistného trhu nebyla pouhým výkyvem, protože jde již o druhý rok v řadě, kdy přírůstek peněz, které pojišťovny získaly od klientů na pojistném, byl ve srovnání s předchozím rokem výrazně menší. Celkový objem předepsaného pojistného stoupl o 3,7 % proti 6,6 % v roce 2004. Nižší dynamiku zapříčinil zejména pomalý růst životního pojištění – v údajích za první půlrok 2005 byl vykázán ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 dokonce meziroční pokles. Za touto skutečností stály také příčiny rázu legislativně-administrativního (potřeba přeškolovat prodejce, aby bylo učiněno zadost nové zákonné úpravě týkající se pojišťovacích zprostředkovatelů). Druhá polovina loňského roku znamenala opětovný návrat k růstu, ale pokles z prvního pololetí se podařilo vyrovnat jen zčásti, když předepsané pojistné v životním pojištění stouplo meziročně jen o 1,6 % (v roce 2004 činil růst 7,5 %). Výkon v životním pojištění je zklamáním hlavně při srovnání s dvojcifernými tempy růstu patrnými po celá 90. léta a vrcholícími rokem 2001, kdy předepsané pojistné v životním pojištění vzrostlo meziročně o téměř čtvrtinu. Takový vývoj, kdy růst pojistného trhu byl v posledních dvou letech pomalejší než ekonomický růst země (měřeno podle HDP v běžných cenách)5), se promítl také do tzv. pojištěnosti. Ta měří objem celkového předepsaného pojistného k HDP a je přitom v ČR proti průměru EU stále velmi nízká. Výsledek loňského roku však navíc způsobil, že se do té doby pozitivní trend tohoto poměrného srovnání zastavil. Mimoto slabší výsledek za sféru životního pojištění dokázal snížit i proporci za celý sektor pojišťovnictví, takže relativní pokles zaznamenal i poměr celkového pojistného k HDP (graf č. 2). Graf 2 PodÌly p¯edepsanÈho pojistnÈho na HDP (HDP v b. c., obdobÌ 2000 ñ 2005, v %)
Pojištěnost v ČR nižší než v EU... Pojištěnost v ČR je ve srovnání s průměrem EU jen poloviční. Jestliže v roce 2004 se v úhrnu za EU 256) podílelo pojistné na HDP plnými 9 %, pak v ČR jen 4,5 %6). Pokud porovnáme ČR pouze s novými členy unie, nejde o špatný výsledek, protože vyšší pojištěnost než ČR dosáhly pouze tři z deseti zemí (Slovinsko 5,8 % HDP, Malta 5,2 % HDP a Kypr 4,8 % HDP). Mírně nižší pojištěnost v porovnání s ČR zaznamenávají sousední středoevropské země (Polsko 3,6 % HDP, Slovensko 3,5 % HDP, Maďarsko 3,0 % HDP), velmi slabou pak pobaltské republiky (Estonsko 2,2 %, Lotyšsko 2,1 % a Litva dokonce pouze 1,3 % HDP). Tyto poměry indikují u všech nových zemí značný potenciál, záleží však na tom, jak rychle bude využit, což souvisí s tempy růstu předepsaného pojistného v těchto zemích daných i fázemi ekonomického cyklu, změnami v chování domácností (různá míra akcentu na spotřebu), rozsahem konkurence spořících produktů nabízeních subjekty finančního sektoru, pokrokem v penzijních reformách, apod. ...při nižší dynamice pojistného v životním pojištění Pohled na poslední zveřejněné údaje týkající se vývoje evropského pojistného trhu7) vykresluje vývoj v České republice, pokud jde o tempa předepsaného pojistného, v zajímavém světle. Jeho dynamika založená na nominálním vyjádření (neočištěno o inflaci) byla v roce 2004 sice nižší než dynamika v EU 25, pokud jde o dva sledované parametry (u pojistného celkem +6,6 % proti +7,8 % v EU 25 a také u pojistného v životního pojištění +7,5 % proti +9,1 % v EU 25), ale pojistné v neživotním pojištění rostlo v ČR v uvedeném roce rychleji než v EU 25 (+6,0 % proti +5,7 %). Jiný obrázek však vykreslují data beroucí v úvahu inflaci – zde vzhledem k nízkému růstu spotřebitelských cen v ČR vykázaly statistiky růst českého pojistného trhu jak celkově, tak i v životním a neživotním segmentu rychlejší než u pojistného trhu EU 25. V ČR bylo také dosaženo ještě o něco vyšší dynamiky než u pojistného trhu eurozóny (celkové pojistné +4,4 %), který roste zpravidla pomaleji než pojistné v EU 25. I ve vyspělých evropských zemích je však dynamika diferencovaná – zatímco Belgičané vydali za životní pojištění v roce 2004 ve srovnání s předchozím rokem reálně o 11,1 % více podobně jako Francouzi (+11,0 %) a Norové dokonce o 21,2 % více, v Německu, Švédsku a zejména Švýcarsku předepsané pojistné v životním pojištění meziročně dokonce kleslo (–0,2 %, –1,2 %, resp. –6,5 %). Výdaje domácností na neživotní pojištění přestaly růst V případě živelných pohrom, k nimž patří i povodně velkého rozsahu, vzniká vždy otázka adekvátní pojistné ochrany, která do jisté míry snižuje negativní finanční dopady takových katastrof na majetky rodin. Co se týká neživotního pojištění v ČR, z údajů národních účtů za sektor domácností vyplývá, že zatímco ještě v roce 2003 stoupl meziročně objem peněz vydávaných domácnostmi jako čisté pojistné o téměř desetinu (+11,8 %), v roce 2004 klesl meziročně o 13,1 %. V roce 2005 čisté pojistné na neživotní pojištění v sektoru domácností v podstatě stagnovalo, když růst proti předchozímu roku činil pouze 0,5 %. Drahé majetkové pojištění? Neživotní pojištění se zřejmě lidem zdá drahé, protože majetková pojištění zaznamenávají v letech po roce 2001 (jak je patrné v celém světě) růst pojistných sazeb v souvislosti s vyššími riziky daných rostoucí cenou zajištění. Právě ta v rozhodující míře určuje, že cena pojistného je pro klienty vyšší. To je asi hlavní faktor, v jehož důsledku se lidé, zdá se, „nepoučili“ ani z katastrofálních povodní, které zasáh-
5)
V tomto údaji není specifikován pouze sektor domácností, jde o údaje za celý pojistný trh (tedy i pojištění jiných segmentů, zejména firem a podnikatelů) v podobě celkového předepsaného pojistného v poměru k HDP v běžných cenách.
POJISTNÝ OBZOR • 8/2006
6)
Údaj Comitté Européen des Assurances (CEA), červen 2005. Podle výroční zprávy CEA za rok 2004, údaj za ČR není ovlivněn revizí HDP provedené ČSÚ pro období 1995-2004 v květnu 2006. 7)
5
ly ČR v srpnu roku 2002. Jejich zřejmým bezprostředním dozvukem byl sice v roce 2003 růst peněz vydávaných na neživotní pojištění, ovšem v roce 2004 již došlo, jak je výše uvedeno, k propadu a v roce 2005 k následné meziroční stagnaci objemu čistého pojistného na neživotní pojištění. Podíl výdajů na neživotní pojištění v celkových běžných výdajích domácností tak v roce 2005 poklesl na 2,63 % z 2,75 % v roce 2004 a 3,25 % v roce 2003.
PodÌly ûivotnÌho pojiötÏnÌ na bÏûn˝ch p¯Ìjmech a v˝dajÌch dom·cnostÌ »R v obdobÌ 2000 ñ 2005, podle p¯edepsanÈho pojistnÈho (v %) 2000
2001
2002
2003
2004
2005
podíly životního pojištění na běžných výdajích domácností
4,38
5,10
5,78
6,34
6,34
6,11
podíly životního pojištění na běžných příjmech domácností
1,37
1,61
1,76
2,00
2,05
1,97
Prameny graf˘ a tabulky: »AP, »NB, »S⁄
Mzdy rostou rychleji než výdaje na životní pojištění Také dynamika výdajů domácností na životní pojištění se ve srovnání s tempy růstu jejich běžných výdajů – daných především tempy růstu mezd a platů – snižuje. Srovnáme-li totiž objem předepsaného pojistného v daném roce s objemem běžných příjmů domácností (resp. jejich běžných výdajů) a především jejich dynamiku (graf 3), je z nich patrné, že v roce 2005 byl růst výdajů na životní pojištění nižší než růst běžných výdajů domácností celkem. Podobně tomu bylo u běžných příjmů domácností – ty rostly během období 2000 až 2005 meziročně v intervalu od 4,8 do 6,0 % (z toho mzdy s dynamikou od 4,7 do 7,0 %). Ovšem peníze vydávané na životní pojištění, po dvojciferných ročních růstech patrných zejména v období 2000 až 2003, dosáhly v roce 2004 meziročního přírůstku 7,5 %, což bylo stále ještě rychlejší tempo než tempo běžných výdajů (podle revidovaných údajů ČSÚ +6,6 %) i příjmů (+5,3 %). V roce 2005 však domácnosti zvýšily výdaje na životní pojištění (podle objemů předepsaného pojistného) jen o 1,6 %, když jejich celkové běžné výdaje stouply, stejné jako běžné příjmy, meziročně o 5,4 %. Mzdy a platy v nominálním vyjádření se v roce 2005 zvýšily proti roku 2004 o 6,2 %. Graf 3 Dynamika ûivotnÌho pojiötÏnÌ a mezd (meziroËnÌ zmÏna v %)
Minulé extrémní růsty životního pojištění V předchozí dekádě se přitom podle vypočtených průměrných ročních přírůstků životnímu pojištění v ČR velmi dařilo. Během let 1994 až 2005 rostlo celkové předepsané pojistné o 14,3 % ročně, v životním pojištění pak činil průměrný roční přírůstek dokonce 16,4 %. Jde o velmi silnou průměrnou dynamiku, přičemž nejvyšší meziroční přírůstky byly zaznamenány v letech 2001 až 2003 a pohybovaly se mezi 20,2 % až 24,2 %. V roce 2000 činilo předepsané pojistné v životním pojištění 22,8 mld., v roce 2003 už 41,1 mld. Kč. V loňském roce dosáhlo toto pojistné necelých 45 mld. Kč (44,9 mld. Kč) s přírůstkem pouhých 0,7 mld. Kč proti roku 2004. Přestože běžně placené pojistné u životního pojištění roste relativně slušně (+9,1 % v roce 2005 proti roku 2004), je výsledek ovlivněn propady v jednorázově ukládaných částkách na účty životního pojištění (–4,2 %). Životní pojištění se na celkovém objemu předepsaného pojistného podílí z menší části (38,8 % v roce 2005). Také korelace mezi oběma veličinami není příliš vysoká (korelační koeficient 0,32 v propočtu za léta 1993 až 2005). Vysoké předchozí průměrné růsty pojistného lze vysvětlit příčinami dvojího charakteru: jednak objektivními důvody, jednak důvody charakteru obchodně-produktového.
6
Příčiny ztráty dynamiky Mezi objektivní příčiny předchozích vysokých růstů životního pojištění v České republice patří fakt, že nasycenost trhu produkty životního pojištění zde byla relativně velmi nízká. Později přinesla příznivé efekty na čas také nová legislativa v podobě daňových odpočtů (při ročním naspoření požadované částky a určené délce pojištění). Neujasněnost, pokud jde o penzijní reformu a nutnost disponovat ve stáří i jistou sumou vlastních našetřených peněz, také zřejmě vedla domácnosti k využití především jednorázových vkladů na účty kapitálového životního pojištění. Jejich podíl na pojistném v životním pojištění však v posledních dvou letech klesá ve prospěch tzv. běžně placeného pojistného – v roce 2004 představovaly jednorázové vklady téměř třetinu peněz, které lidé umístili do pojišťoven v podobě předepsaného pojistného v životním pojištění (32,7 %), v roce 2005 se jejich objem spíše blížil čtvrtině (27,6 %) a činil 12,4 mld. Kč. K příčinám obchodně-produktovým patří především skutečnost, že v minulé dekádě se na trh dostávaly produkty, které nebyly do té doby příliš rozšířené. To platilo i o různých modifikacích kapitálového životního pojištění, později pak zcela jasně o vyspělém produktu investičního životního pojištění, s větší účastí klienta na přijímaném riziku a pružným přizpůsobováním životní situaci. Ani velmi dynamický růst investičního životního pojištění s tempy podstatně rychlejšími než celkový pojistný trh však v posledních dvou letech nezabránil výše uvedené ztrátě dynamiky. Mimoto lze jako jistý handicap, pokud jde o růstovou dynamiku, považovat okolnost, že se již s největší pravděpodobností vyčerpaly některé faktory, které stály za vývojem životního pojištění v letech 2000 až 2003 (konverze depozit z vkladních knížek České spořitelny do podoby jednorázových vkladů na účty životního pojištění u Pojišťovny ČS, konverze starých smluv České pojišťovny na nové s vyššími výměrami předepisovaného pojistného). Závěr Téměř 70 % českých domácností podle průzkumu agentury Factum Invenio z jara letošního roku uvedlo, že si vytváří finanční rezervy. Jen čtvrtině z nich by však úspory podle vlastního sdělení vydržely déle než půl roku. Životní pojištění je jednou z forem úspor na stáří. Ve světle nižších přírůstků posledních dvou let, kdy zejména v roce 2005 byla dynamika pojistného v životním pojištění více než třikrát nižší než tempa růstu běžných příjmů i běžných výdajů domácností, je vidět, že se ČR z tohoto pohledu přibližuje poměrům vyspělých zemí jen zvolna – v Německu leží v životních pojišťovnách a penzijních fondech 29 % úspor domácností, ve Velké Británii dokonce 57 %, ovšem české domácnosti mají v těchto produktech uloženo pouze 17 % svých úspor (i přes slušnou dynamiku penzijního připojištění zůstává na životním pojištění jako „starším“ finančním produktu v podobě technických rezerv větší objem peněz). Větev neživotního pojištění v podobě pojistek odpovědnosti za škody a pojištění majetku zaznamenala v posledních dvou letech za celý pojistný trh nejnižší meziroční tempa růstu za posledních dvanáct let, za sektor domácností v roce 2005 čisté pojistné na neživotním pojištění stagnovalo. Pramen: Český statistický úřad (www.czso.cz) POJISTNÝ OBZOR • 8/2006
Enterprise Risk Management (ERM)
G
lobální ekonomická situace a podnikatelské prostředí jsou v posledních letech ovlivněny řadou faktorů, které jsme v minulosti buď neznali, anebo nepůsobily tak intenzivní silou. Od významných klimatických změn a přírodních katastrof, přes tragické události způsobené lidskou silou, podvodné jednání a následných krach významných nadnárodních firem, až po reakce regulátorů v některých odvětvích či rozsáhlé změny v podmínkách účtování a finančního vykazování, postupující rozvoj technologií a globalizace. Dosahování vytýčených cílů a zisků je pro komerční společnosti stále obtížnější a vyžaduje přijímání obecně vyšší míry rizika. Avšak rizika kvalitně řízeného. Donedávna jsme se spíše setkávali s definicí rizika z pohledu negativního ovlivňování výsledků dané společnosti ve spíše odděleném pohledu na jednotlivá rizika, dnešní směr je spíše o vzájemném poměru mezi rizikem a příležitostí v pohledu integrace všech rizik a jejich vzájemných vazeb. Proto se stále více dostává do popředí nový prvek manažerského rozhodování, kterým je risk management a v kontextu předchozích vět integrované řízení firemních rizik (známé spíše pod anglickým termínem Enterprise Risk Management – ERM). Na druhé straně jsou společnosti nuceny vyrovnávat se s přístupem již zmíněných regulátorů daných odvětví; velmi silný je tento trend ve finančních oborech. Jako příklad můžeme uvést programy Basel II v bankovnictví či Solvency II v pojišťovnictví v evropském kontextu, mnohem širší rozsah požadavků na způsob řízení společností, přísné interní kontroly a práci s rizikem vidíme v USA (známý Sarbanes – Oxley zákon z roku 2002). Každý, kdo v některé ze zmíněných oblastí pracuje, si již dnes uvědomuje zvýšené náklady, které s těmito iniciativami souvisí. Proto zatímco v evropském prostoru spíše diskutujeme o podobě těchto nových pravidel (s výjimkou několika málo zemí a několika desítek významných firem), objevují se na straně Spojených států iniciativy, které by měly napomoci i menším firmám a orgaPOJISTNÝ OBZOR • 8/2006
Ing. Vladimír Pulchart nizacím zvládnout splnění požadavků dozorových orgánů bez likvidačních následků. Tyto iniciativy, shrnuté pod složitou hlavičkou „the Committee of Sponsoring Organizations of the Treadway Commission“ (COSO) ve dvou zásadních dokumentech, mohou být určitým návodem pro řešení problémů i našich firem a organizací a budou zmíněny ve druhé části této úvahy. Jak bylo uvedeno v předchozím odstavci, tradiční přístupy k risk managementu se koncentrovaly spíše na prevenci škod, iniciativy nebyly v rámci dané organizace často koordinovány. Tato doba je často popisována jako „silopřístup“. Ze základní definice rizika ale víme, že druhou a nedílnou stranou „mince“ rizika je také příležitost a proto aktivní řízení rizik v dnešním rychle se měnícím světě je určeno především k přinášení přidané hodnoty a získání významných konkurenčních výhod. Je nutné si uvědomit, že ERM není jen další přidanou funkcionalitou organizační struktury, ale stává se způsobem řízení firmy a je nedílnou součástí její strategie. TabulRisk Management
ka naznačuje základní rozdíly mezi oběma koncepty. ERM tedy přináší organizaci povýšení risk managementu na strategickou úroveň rozšířením jeho funkcionalit napříč celou společností a zaměřením na všechny zdroje hodnoty (nejen tedy fyzické či finanční). ERM je trvalý proces a ne určitý cíl a jeho implementace obvykle znamená zásadní změnu organizačního chování a přístupu. Jeho vlastníky se musí stát všichni zaměstnanci, od představenstva, vrcholový management až po posledního člověka ve společnosti. Právě změna je zásadním aspektem ERM a přináší různé pohledy jednotlivých účastníků. Historicky se pro naplnění cílů nejprve požadavků na interní kontrolní systém a posléze na řízení rizik objevila celá plejáda postupů od různých konzultačních firem a všichni hledají jednoduchý a ekonomický návod. Nicméně v posledních letech se z celé této záplavy vyprofilovaly dva komplementární rámce, které se vlastně stávají určitými standardy, podle kterých se řídí stále více firem, Business Risk Management
Enterprise Risk Management
Rizika finanční a náhodná, interní kontrola
Obchodní rizika a interní kontrola, oddělený přístup po jednotlivých rizicích
Obchodní rizika a interní kontrola, pohled na riziko v rámci firemního portfolia
Cíl
Ochrana firemních hodnot
Ochrana firemních hodnot
Ochrana a zvyšování firemních hodnot
Rozsah
Účast finančních, treasury a provozních úseků
Zahrnutí odpovědnosti obchodních manažerů (stále oddělená rizika)
Aplikace napříč celou firmou na každé úrovni a složce
Důraz
Finanční a provozní
Management
Nastavení strategie
Použití
Vybrané rizikové oblasti, jednotky a procesy
Vybrané rizikové oblasti, jednotky a procesy
Napříč celou společností všemi zdroji hodnoty
Zaměření
Současný stav a jeho možnosti
Budoucnost – vize
aplikujících požadavky interních kontrol a procesu risk managementu. Jednou z těchto struktur je tzv. „The Turnbull framework“ založený na publikaci „Internal Control: Guidance for Directors on the Combined Code“ z roku 1999, vypracovaný Nigelem Turnbullem a anglickým Institutem autorizovaných účetních. Ve stručnosti se jedná o systém tří vzájemně propojených a vzájemně se podporujících funkcí – ERM, systému interní kontroly a způsobu řízení společnosti (Corporate Governance), přičemž ERM je srdcem celého systému. Cíle celého procesu tohoto modelu jsou pak – maximalizace hodnoty akcionářů, – redukce rizika, – stimulace výkonu, – zlepšení vedení, – demonstrace odpovědnosti a transparentnosti, – zlepšení korporátní odpovědnosti, – zlepšení přístupu ke kapitálu. Druhým nástrojem je již zmíněný COSO ERM – Integrated Framework (Integrovaný rámec celofiremního řízení rizik) z roku 2004, který navazuje na předchozí práci této organizace z roku 1992 – COSO Internal Control – Integrated Framework (Integrovaný rámec interní kontroly). Tento rámec firemního řízení rizik se stává standardem pro naplnění regulatorních požadavků interních kontrol, risk managementu a vykazovacích požadavků, který akceptují společnosti, ostatní organizace, akcionáři a ostatní strany. Tento rozsáhlý dokument, na jehož přípravě se kromě jiného podílela i auditorská společnost PWC, definuje ERM, jeho komponenty, vztahy i možná omezení a prakticky může sloužit jako návod k implementaci ERM ve společnosti. Enterprise Risk Management, který pracuje s riziky a příležitostmi, ovlivňujícími tvorbu nebo ochranu hodnoty společnosti, je definován následovně: „ERM je proces, tvořený představenstvem společnosti, managementem a ostatními pracovníky, aplikovaný ve strategickém nastavení a napříč celou společností,
7
určený k identifikaci potenciálních událostí, které mohou ovlivnit společnost, a řízení rizik v rámci jejího rizikového apetitu, a k provádění odpovídající záruky, týkající se dosažení cílů společnosti“. Uvedená definice odráží některé základní koncepty. ERM je proces: – pokračující a plynoucí napříč celou organizací, – ovlivňovaný lidmi na všech úrovních dané organizace, – aplikovaný v nastavené strategii společnosti, – aplikovaný napříč celou organizací, na každé úrovni a v každé jednotce, zahrnující pohled na celkové portfolio dané organizace, – určený k identifikaci možných událostí, které při svém výskytu mohou danou organizaci ovlivnit, a dále řídit rizika v rámci svého rizikového apetitu, – schopný poskytnout odpovídající záruky managementu a představenstvu společnosti, – nastavený k dosažení cílů v jedné nebo více oddělených, ale překrývajících se kategorií. Definice je značně široká účelově. Zachycuje základní koncepty, jak společnosti a ostatní organizace řídí riziko, připravuje základ pro aplikaci napříč celou organizací, odvětvím nebo sektorem. Koncentruje se na cíle stanovené určitou organizací a předkládá základ pro definování ERM efektivně. Projekt dále ukazuje dosažení cílů organizace a jejich členění na čtyři kategorie (strategické, operační, vykazovací a kompatibilní), dále osm propojených komponentů (interní prostředí, nastavení cílů, identifikace událostí, posouzení rizika, reakce na riziko, kontrolní aktivity, informace a komunikace, monitorování) a různé úrovně organizace (celofiremní, divizní, obchodní jednotka, dceřiná jednotka). Význam a způsob činnosti ERM je poté vyjádřen v trojrozměrné matici, kde je možno vidět vzájemné propojení všech výše uvedených prvků s cíli organizace a její organizační strukturou. Je přirozené, že všech osm prvků nebude fungovat identicky v každé organizaci. Pokud ovšem efektivně přinášejí výsledky ve
8
všech čtyřech kategoriích cílů a napříč celou organizací, má vedení společnosti relativně vysokou jistotu, že dokáže dosáhnout stanovených strategických a operačních cílů společnosti za předpokladu adekvátní kompatibility s požadavky regulátorů. I když ERM přináší jednoznačně důležité výhody, existují pochopitelně i určitá omezení. Je třeba vzít do úvahy, že výsledky jakéhokoliv projektu podléhají lidskému posouzení a rozhodování a to může být někdy nesprávné. Reakce na dané riziko či nastavené kontrolní prvky musí být posuzována také v kontextu relativních nákladů a výnosů. Může dojít k selhání lidského faktoru, vedení společnosti může nastavené parametry zablokovat a změnit. Tato omezení potom způsobují, že představenstvo nemá absolutní jistotu v dosažení cílů dané organizace. I přes tato omezení představuje tento integrovaný rámec řízení rizik velmi komplexní dokument a prakticky návod pro implementaci vyžadovaných úrovní firemního risk managementu. Může se zdát, že jeho zaměření je orientováno spíše na společnosti registrované nebo působící ve Spojených státech. Pokud ovšem vezmeme do úvahu nejen požadavky regulátorů, ale především pohled manažerský, jedná se o velmi efektivní nástroj rozvoje společnosti, zvyšování její hodnoty a hledání nových příležitostí růstu. Poznámka: ERM (Enterprise Risk Management) je celofiremní způsob řízení rizik. Basel II – Projekt EU zaměřený na dozor v oblasti bankovnictví. Solvency II – Projekt EU zaměřený na dozor v oblasti pojišťovnictví. PWC – Price Waterhouse Coopers, auditorská společnost. Prameny: COSO – ERM Integrated Framework, 2004 Entropy International – ERM White Paper, 2005 Protiviti – ERM: Practical Implementation Ideas, 2005
Z nových právních předpisů 1. Vyhláška č. 283/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 344/2004 Sb., o plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů (účinnost 9. 6. 2006). 2. Pod č. 286/2006 Sb. bylo vyhlášeno úplné znění zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, jak vyplývá z pozdějších změn. 3. Pod č. 287/2006 Sb. bylo vyhlášeno úplné znění zákona 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jak vyplývá z pozdějších změn. 4. Pod č. 288/2006 Sb. bylo vyhlášeno úplné znění zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, jak vyplývá z pozdějších změn. 5. Pod č. 289/2006 Sb. bylo vyhlášeno úplné znění zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn. 6. Vyhláška č. 291/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění vyhlášky 233/2004 Sb. (účinnost 1. 8. 2006). 7. Pod č. 295/2006 Sb. bylo vyhlášeno úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá z pozdějších změn. 8. Pod č. 297/2006 Sb. bylo vyhlášeno úplné znění zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), jak vyplývá z pozdějších změn. 9. Nařízení vlády č. 304/2006 Sb., o přepočtu finančních částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu a o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, na které se vztahuje finanční limit stanovený v zákoně o veřejných zakázkách (účinnost 1. 7. 2006). 10. Zákon č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti (účinnost 18. 8. 2006). 11. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) – účinnost 1. 1. 2007. 12. Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích (účinnost 1. 7. 2007). Insolvenčního správce může vykonávat pouze osoba, která uzavřela na svůj náklad smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem této funkce podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení nebo s činností zaměstnanců insolvenčního správce při výkonu funkce pro celou dobu trvání této funkce. Minimální limit pojistného plnění a minimální standardy pojištění stanoví ministerstvo vyhláškou. 13. Zákon č. 315/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (účinnost 1. 9. 2006). Dražebníkova odpovědnost musí být pojištěna tak, aby výše plnění činila alespoň 35 000 000 Kč. 14. Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (účinnost 1. 7. 2006). 15. Vyhláška č. 329/2006 Sb., kterou se stanoví bližší požadavky na elektronické prostředky, elektronické nástroje a elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek (účinnost 1. 7. 2006). 16. Vyhláška č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách (účinnost 1. 7. 2006). 17. Sdělení č. 333/2006 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt (účinnost 30. 6. 2006). 18. Vyhláška č. 334/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů (účinnost 1. 7. 2006). 19. Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie na území České republiky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (účinnost 3. 7. 2006). JUDr. Jiřina Kotrbatá POJISTNÝ OBZOR • 8/2006
Vnitřní trh: Komise přijala opatření k provádění právních předpisů EU ze strany 14 členských států Evropská komise se rozhodla pokračovat v řízení proti 14 členským státům pro porušení Smlouvy z důvodu nesplnění povinnosti provést jednu či více z pěti různých směrnic týkajících se vnitřního trhu do vnitrostátních právních předpisů. Komise se v případě Slovinska a Spojeného království obrátí na Evropský soudní dvůr, neboť do svých právních předpisů netransponovaly nebo pouze částečně transponovaly směrnici 2003/41 ES o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi. Tyto státy neodpověděly na odůvodněné stanovisko Komise zaslané jim v dubnu 2006. Uvedenou směrnici měly všechny členské státy do svého vnitrostátního práva provést do 23. září 2005. Směrnice o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi je součástí akčního plánu pro finanční služby a představuje završení vnitřního trhu v této oblasti. Směrnice uznává poměrně značné odlišnosti systémů zaměstnaneckého penzijního pojištění v jednotlivých členských státech, nicméně však stanoví harmonizovaná pravidla pro obezřetnostní dohled a pro kapitálové požadavky pro tyto instituce. Směrnice také stanoví pravidla pro přeshraniční poskytování důchodů ze zaměstnaneckého penzijního pojištění. Současná nevyvážená situace při provádění této směrnice neumožňuje institucím penzijního pojištění poskytovat přeshraniční služby v rámci vnitřního trhu za rovných podmínek. Komise předloží Soudnímu dvoru také případ Portugalska, které neprovedlo směrnici 2001/24/ES o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí. Tato směrnice stanoví, že v případě úpadku úvěrové instituce s pobočkami v různých členských státech je likvidace předmětem jediného konkurzního řízení, které se zahajuje v domovském členském státu (tj. ve státu, kde má úvěrová instituce sídlo), a řídí se výhradně úpadkovým právem domovského státu. Dokud směrnice není plně provedena všemi členskými státy, existuje riziko střetu jurisdikcí a není zaručeno rovné zacházení s věřiteli v různých členských státech. Portugalsko dosud Komisi nesdělilo žádná opatření k provedení směrnice do vnitrostátního práva, třebaže lhůta pro provedení uplynula 5. května 2004 a v červenci 2005 bylo Portugalsku zasláno odůvodněné stanovisko. Komise se také rozhodla v souladu s článkem 228 Smlouvy o ES zaslat Lucembursku výzvu, v níž požaduje poskytnutí úplných informací o výkonu rozsudku Evropského soudního dvora ve věci provedení směrnice 2001/65/ES o účetních pravidlech. Komise požádala Lucembursko, aby splnilo rozsudek Evropského soudního dvora z 8. prosince 2005 (věc C–115/ 05, Komise vs. Lucemburské velkovévodství). V tomto rozsudku Evropský
POJISTNÝ OBZOR • 8/2006
osvědčení a dokladů o dosažené kvalifikaci, které mohou být uznány automaticky. Rovněž se zlepšilo fungování obecného systému pro uznávání odborných kvalifikací.
Lhůta pro provedení směrnice 2001/ 19/ES uplynula 1. ledna 2003; Spojené království od té doby přijalo opatření pro provedení pro Anglii, Severní Irsko, Skotsko a Wales, ale nikoli pro Gibraltar. Po vynesení rozsudku Soudního dvora (věc C–505/04) sdělily britské orgány Komisi prováděcí opatření pro Gibraltar pro oblast lékařských povolání. Neuvedly však opatření, která se týkají obecného systému pro uznávání diplomů. Pokud by Spojené království tato opatření nepřijalo, mohl by mu Soudní dvůr uložit penále. Pramen: Tisková zpráva Evropské komise
Pracovníci z 10 nových členských států v Evropské komisi Před uplynutím druhého výročí rozšíření Evropské unie o 10 nových členských států předložil dne 4. dubna t. r. místopředseda Komise Siim Kallas kolegiu komisařů zprávu o náboru státních příslušníků z EU-10 do Komise. Dosažený stav je hodnocen velmi pozitivně. K 15. lednu 2006 přijala Komise do zaměstnaneckého poměru celkem 1627 státních příslušníků z nových členských států. Tento počet představuje dobrý základ pro dosažení cíle 2180 pracovníků, který byl stanoven pro období do
roku 2006 a 3441 pracovníků do roku 2010. Pro úroveň generálního ředitele a zástupce generálního ředitele (funkce A*15) byla zatím přijata rozhodnutí o jmenování 6 osob na místa zástupců generálního ředitele. Na základě souboru opatření v oblasti mobility, který Komise přijala dne 5. listopadu 2005, bylo vypsáno výběrové řízení na dalších pět míst zástupců generálního ředitele, a tak je Komise přesvědčena, že do poloviny roku 2007 se podaří z každého nového členského státu přijmout alespoň jednoho generálního ředitele nebo zástupce generálního ředitele.
INFO z Evropské unie soudní dvůr stanovil, že Lucembursko nesplnilo povinnost provést do svého vnitrostátního právního řádu výše uvedenou směrnici. Směrnicí 2001/65/ES se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/ EHS. Tyto směrnice vymezují, jaké formy společností musejí předkládat účetní závěrky, určují formát výsledovky a rozvahy, a stanoví, jaké se použijí zásady pro oceňování; stanoví dále možnost oceňovat některá finanční aktiva a pasiva v reálné hodnotě. Rovněž předepisuje požadavky pro zveřejňování účetních závěrek. Komise se na Lucembursko obrací formou výzvy v rámci postupu prosazování práva podle článku 228 Smlouvy o ES. Neobdrží-li Komise od lucemburských orgánů do dvou měsíců uspokojivou odpověď, může vydat odůvodněné stanovisko a Soudní dvůr může uložit členskému státu, který neplní jeho rozsudek, finanční sankci (čl. 228 odst. 2 Smlouvy o ES). Komise se dále rozhodla formálně požádat 12 členských států – Belgii, Estonsko, Francii, Irsko, Kypr, Maltu, Německo, Portugalsko, Řecko, Spojené království, Španělsko a Švédsko – o provedení směrnice 2001/84/ES týkající se práva na další (opětný) prodej v oblasti autorského práva. Tyto žádosti mají podobu „odůvodněného stanoviska“, které je druhou fází řízení pro porušení Smlouvy podle článku 226 Smlouvy o ES. Neobdrží-li Komise do dvou měsíců uspokojivou odpověď, může věc předložit Evropskému soudnímu dvoru. Cílem této směrnice, přijaté v roce 2001, je zajistit, aby autoři výtvarných děl dostávali podíl ze zisku při opětných prodejích originálů svých uměleckých děl realizovaných profesionálními zástupci trhu s uměleckými díly. Vzhledem k tomu, že právo na opětný prodej v některých členských státech existovalo, a v jiných ne, ukončila směrnice diskriminaci autorů, která dříve panovala v závislosti na místě prodeje. Členské státy měly do 1. ledna 2006 přijmout vnitrostátní opatření k provedení této směrnice. Komise se také rozhodla v souladu s článkem 228 Smlouvy o ES zaslat Spojenému království výzvu, v níž je žádáno o poskytnutí úplných informací o výkonu rozsudku Evropského soudního dvora ve věci provedení směrnice 2001/19/ES o uznávání odborných kvalifikací pro území Gibraltaru. Tato směrnice spadá do rámce iniciativy SLIM, jejímž cílem je zjednodušit právní předpisy pro vnitřní trh. Výrazně usnadňuje aktualizaci seznamů diplomů,
Funkce A*15
CY
CZ
EE
HU
LT
LV
MT
PL
SI
SK
Celkem
Cíl
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
10
Skutečnost
1
2
0
2
0
0
0
0
1
0
6
Z České republiky je K. Kovanda zástupcem generálního ředitele pro vnější vztahy a M. Bohatá zástupkyní ředitele Eurostatu. 400 pohovorů, jejichž výsledkem je 22 jmenování (z formálně stanoveného cíle 41 osob).
Pokud jde o ředitele a hlavní poradce, útvary Komise vyhodnotily více než 2900 přihlášek a uskutečnily více než CY
CZ
EE
HU
LT
LV
MT
PL
SI
SK
Celkem
Cíl
Funkce A*14
1
6
1
6
3
2
1
16
2
3
41
Skutečnost
2
1
2
7
1
1
0
5
1
2
22
Z České republiky je ředitelem v generálním ředitelství pro životní prostředí L. Miko. Na úrovni středního managementu dosud Komise přijala 46 z předpokládaného Střední management (A*9 & A*12)
cílového počtu 134 nových pracovníků, který byl stanoven pro období 2004–2006.
CY
CZ EE HU
LT
Cíl
6
27
6
9
5
Přijatí pracovníci A*9
2
1
0
4
2
3
2
4 0
1
19
Přijatí pracovníci A*12
4
3
2
6
1
1
1
7 1
1
27
Skutečnost
6
4
2
10
3
4
3
11 1
2
46
27 13
LV
MT PL SI SK
Celkem 189
74 7 15
Přijatí pracovníci z nových členských států celkem (k 15. lednu 2006) CY CZ EE HU
LT
Přijatí pracovníci A*
34 146 77 181
92 74 43 233 81 90 1051
Přijatí pracovníci B*C*
15
Přijatí pracovníci A*B*C*
49 216 110 285 125 102 57 445 108 130 1627
Cíl pro A*B*C* (2004 – 2010)
LV MT PL
70 33 104 33 28 14 212
SI
SK Celkem
27 40
576 3441
Pramen: Tisková zpráva Evropské komise: Recruitment from the 10 new member states: state of play and way forward (IP/06/422)
Připravil: Ing. Josef Čížek
9
P
odle zákona o silničním provozu platí, že řídit motorové vozidlo může pouze osoba, která je držitelem příslušného řidičského oprávnění, nebo žadatel o řidičské oprávnění, který se pod dohledem učitele autoškoly podrobuje výcviku v řízení motorového vozidla nebo skládá zkoušku z řízení motorového vozidla. Od 1. července t.r. na základě zákona č. 411/2005 Sb. může nově řídit motorové vozidlo i osoba, která se pod dohledem učitele autoškoly připravuje k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel nebo skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení, když žádá o vrácení pozbytého nebo odňatého řidičského oprávnění.
pokud od právní moci takového rozhodnutí uplynuly více než tři roky, anebo – bylo-li držiteli řidičského oprávnění odňato řidičské oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Jestliže řidič při přezkoušení z odborné způsobilosti neprospěl, může zkoušku opakovat pouze jednou. Neuspěje-li při opakované zkoušce, musí se podrobit nové výuce nebo výcviku z předmětu, ve kterém neprospěl. Opakovací dílčí zkoušky i zkoušky po ukončení nové výuky nebo výcviku z některého předmětu je řidič povinen složit ve lhůtě šesti měsíců ode dne konání první zkoušky při přezkoušení z odborné způ-
Bude trestné i řízení vozidla v autoškole?
něž ke dni 1. července 2006 mění i trestní zákon a zákon o přestupcích. Tak podle nového ustanovení § 180d trestního zákona se trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění dopustí ten, kdo řídí motorové vozidlo, ačkoliv není držitelem příslušného řidičského oprávnění podle zákona o silničním provozu, za což může soud uložit trest odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitý trest nebo zákaz činnosti. Pokud by se nejednalo o trestný čin, odhlédnout nelze od nového přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1. zákona o přestup-
to přestupek se uloží pokuta od 5000 Kč do 10 000 Kč a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku a započte se 6 bodů. Na základě naznačeného tak vzniká otázka, jak nahlížet na řízení motorového vozidla uchazečem o řidičské oprávnění v rámci výcviku a zkoušky z řízení motorového vozidla a osobou, která pozbyla řidičské oprávnění a rovněž pod dohledem učitele autoškoly se připravuje k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel nebo skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení. Skutečnost, že jedním zákonem byla přijata protichůdná i jinak vadná právní úprava, nebyla v uplynu-
ké c i t ris ity o t Mo ktual a
JUDr. Pavel Bušta Česká asociace pojišťoven Jedná se o případy, – když řidič pozbyl řidičské oprávnění na základě oznámení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, že v rámci bodového hodnocení dosáhl 12 bodů, nebo – byl-li držiteli řidičského oprávnění na základě pravomocného rozhodnutí uložen soudem trest nebo příslušným správním úřadem uložena sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, pokud ode dne právní moci těchto rozhodnutí uplynul více než jeden rok, nebo – bylo-li držiteli řidičského oprávnění odňato řidičské oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel,
10
sobilosti; jinak se musí podrobit nové výuce a výcviku v plném rozsahu. Náklady zkoušky hradí žadatel. Příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého je zkušební komisař zaměstnán, se za zkoušku z odborné způsobilosti platí 700 Kč; v případě opakovaných zkoušek žadatel zaplatí za opakovanou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích 100 Kč, za opakovanou zkoušku ze znalosti ovládání a údržby vozidla 200 Kč a za opakovanou zkoušku z praktické jízdy 400 Kč. V naznačené souvislosti se připomíná, že stejným zákonem č. 411/2005 Sb., kterým se mění zákon o silničním provozu, se rov-
cích, kterého se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo a není držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. Za tento přestupek, nepůjde-li o trestný čin podle § 180d tr. zákona, se uloží pokuta od 25 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let, a započte se 7 bodů. Pro úplnost dodejme, že rovněž nového přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. e) bod 2. zákona o přestupcích se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo a byl mu zadržen řidičský průkaz podle § 118b a 118c zákona o silničním provozu. Za ten-
lém volebním období Poslanecké sněmovny PČR nijak výjimečná. V daném případě je nepochybné, že uvedená jednání vykazují znaky nového trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zákona, potažmo přestupku podle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1. zákona o přestupcích. Mám však za to, že řízení motorového vozidla uvedenými osobami nebude možné posuzovat jako trestný čin, a to pro nedostatek nebezpečnosti takového činu pro společnost ve smyslu § 3 trestního zákona. Stejně tak nebude možné posuzovat toto jednání ani jako přestupek, neboť se jím neohrožuje ani neporušuje zájem společnosti, jak to má na mysli § 2 odst. 1 zákona o přestupcích. POJISTNÝ OBZOR • 8/2006
Ř
ízení operačních, nebo někdy také provozních rizik se dostává v posledních letech do popředí pozornosti všech řídicích i kontrolních pracovníků. Přitom to není žádná převratná novinka, prakticky již od počátků podnikání se lidé museli potýkat se selháním procesů, pracovníků nebo nespolehlivými technologiemi. Nicméně pojem ORM v současné podobě se stává naléhavě aktuálním skutečně v poslední době a spolu se snahou vedení každé společnosti o dosahování zisku, hledání nových příležitostí a eliminaci rizik je jeho vzestup akcelerování zavedením nových požadavků regulatorního kapitálu, sofistikovaným kvantitativním modelováním a projekty typu Basel II nebo Solvency II ve finanční sféře. Při bližším pohledu na významné krachy firem nebo finanční katastrofy poslední dekády (typu banky Barrings, společností Enron či jiné) zjistíme, že nedostatečné nebo neexistující řízení operačních rizik zanechalo na těchto případech výrazný otisk. Protože tato oblast je nedílně spjata s ostatními oblastmi risk managementu, je nedílnou součástí celého procesu. Navíc provozní chyby, nedostatečná vnitřní kontrola, podvody či neetické chování k zákazníkům mohou velmi významně dopadnout na reputaci nejen dané společnosti, ale celého odvětví a následně kapitálových trhů. Důsledné řízení operačních rizik vede k minimalizaci běžných provozních ztrát, které opominuty mohou vyústit ve finančně náročné problémy. Efektivní ORM zvyšuje schopnost firmy dosáhnout strategických cílů, vedení společnosti se může věnovat růstu namísto řešení soustavných krizí. Jak bylo uvedeno výše, přináší svůj vklad do celofiremního systému řízení rizik a doplňuje kompletní obrázek rizika a možných výnosů. I když lidé z pojišťovnictví jsou poměrně citliví na jakékoliv srovnání s bankovním sektorem, musíme konstatovat, že při pokusu o charakteristiku operačních rizik snad nejvýstižněji působí definice Basel II: „Operační riziko je riziko přímých nebo nepřímých ztrát, způsoPOJISTNÝ OBZOR • 8/2006
Řízení operačních rizik v pojišťovně (Můžeme se poučit v bankovním sektoru?)
bených neadekvátností či selháním interních procesů, lidí a systémů anebo vlivem externích událostí.“ Tato definice dále zahrnuje riziko právní, ale vylučuje riziko strategické a reputační. Nicméně dle názoru autora jsou i tato rizika nedílnou součásti ORM. Je na každé společnosti, aby definici operačního rizika včetně jeho složek upravila podle svých potřeb. Poté může struktura vypadat tak, jak ukazuje schéma. Procesní riziko Jednou z důležitých složek operačního rizika je nepochybně riziko neefektivních nebo nedostatečných procesů ve společnosti. Charakterizovat je můžeme jako procesy, které nevedly k dosažení stanovených cílů anebo sice cílů dosáhly, nicméně za vynaložení nadměrného objemu nákladů. Typickým příkladem jsou transakční chyby v celém procesu od prodeje, přes stanovení cen, dokumentaci, až po plnění klientovi. Pochybení v tomto řetězci může vést k finančním ztrátám, ztrátě klienta nebo reputace společnosti. Například chybně stanovená cena produktu vede ke ztrátovému výsledku hospodaření. Navíc je firma nucena pohybovat se často v regulovaném prostředí, a to jak z hlediska teritoria, tak i oboru činnosti. Dalším významným rizikem je nedostatečná nebo chybná dokumentace, například smlouva a její dodatky. Velké společnosti
spravují v jednom okamžiku stovky takových smluv a snadno může dojít k nedorozuměním či sporům mezi zúčastněnými stranami. Na tomto místě ani není třeba zdůrazňovat nutnost kvalitních kontrolních procesů na každé úrovni procesního řetězce. Riziko selhání lidského faktoru Typickým zdrojem selhání pracovníků společnosti je jejich přetížení, nedostatečně zřejmé úlohy v procesu, nekompetence, nečestné jednání a často i firemní kultura, která nejenže nepřipravuje na možnost rizikových situací, ale často jim mlčky přihlíží. Při rozboru operačních rizik často docházíme k závěru, že lidský faktor představuje často až 60% podíl všech rizikových kategorií a často působí jako spouštěcí mechanismus pro řetězovou reakci incidentů. Například užívání firemního internetu pro soukromé účely znamená 70% ztrátu produktivity, 20% riziko ohrožení systémové bezpečnosti a dokonce 10% ohrožení právní odpovědnosti. Významnou roli při eliminaci tohoto rizika hraje kvalitní systém interních kontrol, aktivní personální práce se zaměstnanci. Evidentní je velmi úzká vazba do ostatních druhů operačních rizik. Je zřejmé, že kvalitní práce v této oblasti představuje pro každou společnost značný potenciál a příležitost růstu a konkurenční výhodu.
Poznámka: Systém řízení operačních rizik tvoří jeden z pilířů ERM.
Systémové riziko Současně s růstem významu technologií v kterékoliv oblasti činnosti pochopitelně stoupá i význam systémového rizika. Mezi nejvýznamnější oblasti patří správná funkčnost systémů a jejich dostatečná vyspělost tak, aby nebrzdily rozvoji podnikatelské činnosti subjektu, jejich dostatečná kapacita, zabezpečení proti neautorizovanému používání a zajištění kontinuity provozu. Dalším příkladem systémového rizika mohou být ztráty způsobené chybným finančním modelem, kdy instituce použije chybné parametry, metodologii nebo chyby v algoritmech. Mnoho čtenářů nepochybně „vzpomíná“ na problém a finanční náklady spojené s Y2K (neboli magickým číslem roku 2000 ve všech možných systémech). Jakékoliv přerušení plynulého chodu systémů znamená v současné době téměř okamžité přerušení tvorby výnosů (společnost je nedostupná pro své klienty, alternativní řešení prakticky neexistuje) a následné finanční ztráty. Opět není třeba zdůrazňovat, že kvalitně řízený proces rizik přináší další příležitosti a možnosti generování zisku. Riziko externích události Chod každé společnosti je vedle interních rizik ovlivněn i celou řadou externích faktorů, od dodavatelů až po různé události typu přerušení dodávek energií, teroristické činy, externí podvody, ale i mnohem obvyklejší změny ekonomických podmínek trhu, vstup nového konkurenta. Tzv. „internetová bublina“ před několika lety ukázala, že každé podnikání musí být založeno na solidní strategii, která přináší dlouhodobý růst a ziskovost. To jsou ale základní manažerské poučky, které není třeba na tomto místě rozvádět. Jen potvrzují, že řízení operačních rizik není ničím novým, nicméně pouze v posledních několika letech jsou tyto otázky posuzovány ne odděleně a na různých úrovních řízení, ale v kontextu celé společnosti, každého jejího pracovníka a i s větší naléhavostí. Při pohledu na komplex operačních rizik je zřejmé, že jejich řízení představuje systematický proces, který rizika identifikuje, měří
11
Moûn· klasifikace operaËnÌch rizik Kategorie události
Interní podvodné jednání
Externí podvodné jednání
Zaměstnanecké praktiky a bezpečnost na pracovišti
Klienti, produkty a obchodní praktiky
Popis
Podrobnější členění
Příklad aktivity
Neautorizovaná činnost
Úmyslné nevykázání transakcí (například poj. smlouvy nezavedené do systému) Neautorizované transakce způsobující finanční ztrátu (neautorizovaná výplata poj. plnění, vrácení pojistného apod.), pojistný podvod Úmyslně chybná klasifikace transakce
Krádež a podvodné jednání
Podvod, pojistný podvod, bezcenná depozita Krádež, vydírání, loupež Neoprávněné přivlastnění si aktiv Svévolné zničení aktiv Falzifikáty Pašování Úmyslné porušení daňových zákonů Úplatky, zpětné provize Nelegální obchody s interními informacemi
Ztráty způsobené podvodným jednáním, zpronevěrou majetku nebo porušení zákona třetí stranou, případně ve spolupráci s interní osobou
Krádež a podvod
Krádež, loupež Pojistný podvod (neoprávněné plnění z pojistné události) Padělání dokladů s cílem získat neoprávněné obohacení Podvodné manipulace s doklady, ceninami
Systémová bezpečnost
Napadení systému Krádež informací způsobující finanční újmu
Škody způsobené praktikami nekonzistentními s předpisy o zaměstnanosti, ochraně zdraví a bezpečnosti při práci, úhradami odškodnění za úrazy nebo diskriminací
Vztahy mezi zaměstnanci
Otázky odměňování, zaměstnaneckých výhod a ukončení pracovního poměru
Bezpečné prostředí
Základní faktory bezpečnosti práce Zdraví zaměstnanců a pravidla bezpečnosti
Diskriminace
Všechny typy diskriminace
Vhodnost, prozrazení, důvěrnost
Porušení důvěrnosti informací zákazníků Porušení zachování tajemství Agresivní způsob prodeje Zneužití důvěrných informací
Nevhodné obchodní nebo tržní praktiky
Nevhodné obchodní nebo tržní praktiky Praní špinavých peněz Nelicencovaná činnost Manipulace trhu Insider trading
Vady produktů
Chybné stanovení kalkulace produktu Chybná informace o produktu
Výběr, gesce a ohrožení
Porušení kontroly parametrů klienta Překročení nastavených limitů klienta / makléře
Poradenská činnost
Spory o výsledky poradenské činnosti
Ztráty způsobené podvodným jednáním nebo zpronevěrou majetku, obcházením či nedodržením nařízení a pravidel společnosti, nejméně jednou vnitřní osobou / stranou, případně ve spolupráci s třetí stranou
Škody vznikající nechtěně nebo z nedbalosti, zanedbání profesionálních závazků vůči klientům (včetně požadavků důvěrnosti a vhodnosti jednání s nimi) anebo z podstaty produktu
Poškození fyzických aktiv
Škody vzniklé ztrátou nebo poškozením fyzických aktiv, zapříčiněné přírodní katastrofou nebo jinými vlivy
Katastrofy a ostatní události
Škody z přírodních katastrof Škody způsobené jinými externími vlivy (terorismus, vandalismus)
Přerušení činnosti, selhání systémů
Škody vzniklé přerušením činnosti, provozu nebo selháním systémů
Systémy
Hardware Software Telekomunikace Vyřazení nebo přerušení komunálních služeb (dodávky elektřiny apod.)
Záznam transakcí, dodávky a údržba
Chybná komunikace Chyba při pořizování dat nebo dávkovém zpracování Nedodržení termínu nebo odpovědnosti Systémová chyba Účetní chyba Nedostatečná údržba dat Manažerské selhání
Monitorování a výkaznictví
Nedodržení mandatorních povinností vykazování Nepřesné externí reporty
Zákaznická dokumentace
Chybějící prohlášení nebo autorizace klientů Chybějící nebo nekompletní právní podklady
Řízení zákaznických účtů
Neautorizovaný přístup k účtu klienta Nesprávné záznamy klienta Nedbalostní ztráta nebo poškození aktiv klienta
Obchodní partneři / makléři, agenti
Chybný výkon k obchodnímu partnerovi Různé spory s obchodními partnery
Dodavatelé
Outsourcing Spory s dodavateli
Realizace, dodávky výkonů a řízení procesů
12
Ztráty způsobené chybami v transakčním procesu nebo jeho řízení ve vztahu k zákazníkům nebo dodavatelům
POJISTNÝ OBZOR • 8/2006
a posléze řídí. Zjednodušeně se proces řízení operačních rizik skládá s následujících kroků: 1. Metody a organizace ORM – základním krokem, který musí každá organizace zavádějící řízení operačních rizik připravit, je definování cílů ORM a metod, jak jich dosáhnout (například snížení provozních ztrát o 20 %). V první řadě je to stanovení principů řízení OR, definice a klasifikace rizik, určení procesů a nástrojů ORM, organizační struktura a úlohy a odpovědnosti nejen řídících, ale všech pracovníků v dané společnosti. Důležitým prvkem je začlenění již existujících funkcí ORM do tohoto procesu (prvky interní kontroly, Six Sigma apod.). 2. Identifikace a posouzení rizika je krokem následujícím. Mezi jednotlivé úkony patří vytvoření databáze vzniklých škod. Ta slouží pro sledování trendů a modelování. Dále mapování rizik, jejich hodnocení z pohledu závažnosti a frekvence. 3. Alokace kapitálu a měření výkonnosti. Důležitým prvkem měření výkonu každé společnosti je efektivní alokace kapitálu a hodnocení jeho výkonnosti. Na rozdíl od rizik tržních nebo úvěrových nejsou v této oblasti vyvinuty modely v plném rozsahu a různé metody modelování se poté odrážejí v různé interpretaci operačních rizik. 4. Zmírnění rizik a kontrola. Předchozí kroky ORM jsou důležité, ale bez vlastního zajištění faktické kontroly rizika a přijímání opatření neúčinné. Mezi postupy zmírňující dopad rizik na společnost patří například změna pracovních postupů, zlepšení automatických procesů, dodatečné lidské zdroje, doplnění interních kontrolních procesů apod. v celé šíři organizační struktury. 5. Transfer rizik a jejich financování. Každá společnost se rozhoduje, zda klíčová rizika bude řešit interně anebo provede jejich transfer třetí straně (obvykle pojistiteli). V řadě případů dochází ke kombinaci obou postupů (například v oblasti bezPOJISTNÝ OBZOR • 8/2006
pečnosti práce jsou stanoveny interní předpisy a školení, navíc je zakoupen pojistný program, podobný postup lze uplatnit v případě odpovědnosti za vadu výrobku). Je vcelku ironické, že operační rizika jsou historicky nejstaršími, kterým každá společnost čelí, nicméně se zdají být nejnovější a prakticky nejméně rozvinutou komponentou celofiremního systému řízení rizik (ERM). Iniciativy vedoucí k zavedení systému řízení rizik, což je mimo jiné značně komplexní a nákladný proces, vycházejí ze dvou základních požadavků. V prvním případě je to vlastní iniciativa dané společnosti, kde vedení firmy si uvědomuje potřebu kvalitního a komplexního řízení rizik s cílem nejen minimalizovat či dokonce eliminovat potenciální ztráty, ale také na druhé straně využít příležitosti. Tento základní princip řízení rizik je třeba si uvědomovat při hodnocení kladů a záporů celého procesu. Na straně druhé se v některých odvětvích či regionech objevují iniciativy regulačního charakteru, kde ERM je přímo nařizován. V úvodu textu byla zmíněna oblast finanční. V bankovním sektoru EU se jedná o již schválený dokument „Basel II“, v oblasti pojišťovnictví se intenzivně pracuje na projektu „Solvency II“, které již přímo definují požadavky řízení rizik a rizikově upraveného kapitálového vybavení. Z pohledu teritoriálního je zřejmě nejznámějším dokumentem zákon Sarbanes – Oxley v USA. Tabulka na str. 12 zjednodušeně ukazuje možnou aplikaci klasifikace operačních rizik dle nastalé události, která vychází právě z Basel II, ale je velmi jednoduše aplikovatelná na jakoukoliv společnost a může sloužit jako výchozí pohled pro zavedení systému, s mírnými úpravami i v pojišťovně. Prameny: Lam, James: Enterprise Risk Management, 2003 Basel II The Journal of the Operational Risk Management CFO Europe, květen 2006 (pul)
Bezpečnost výtahů určených pro dopravu osob a nákladů na území ČR v roce 2005 Ing. Jan Dvořák, generální sekretář České asociace výrobců výtahů
J
ak uvádí evropská odborná literatura, jsou v evropských podmínkách výtahy dopravním prostředkem, který denně převeze celou evropskou populaci. Výtahy, jako technické zařízení s vysokým stupněm provozního rizika, jsou dopravním prostředkem vykazujícím jisté zvláštnosti oproti jiným dopravním zařízením, a to: ❑ Doba provozu tohoto technického dopravního zařízení je delší než u většiny jiných dopravních systémů, což znamená, že konstrukce výtahu, jeho provedení a bezpečnost zaostává v čase za moderní technikou a také novými pohledy na bezpečnost provozu. ❑ Dopravovaná osoba nemá po uzavření dveří žádný vliv na řízení tohoto zařízení a u zastaralých výtahů nemá ani žádný kontakt s „vnějším světem“, a musí tak mít absolutní důvěru v bezpečnost výtahu. ❑ Výtah je považován za bezpečný jen tehdy, pokud jeho konstrukce a použité technologie neobsahují taková provozní rizika, která mohou vyvolat nebezpečné situace, při kterých může dojít k ohrožení zdraví nebo majetku dopravovaných osob nebo životního prostředí. Uživatelé tak očekávají od výtahů obecně přijatelnou úroveň bezpečnosti danou současným stupněm technického poznání. O provozu výtahu však bez ohledu, zda vyhovuje novým normán z pohledu bezpečnosti nebo ne, rozhoduje výhradně majitel objektu/provo-
zovatel a rizika přepravovaných osob tak silně rostou. To je o to vážnější, že přepravovaná osoba ani netuší, že jede ve výtahu, který nesplňuje požadavky bezpečnostní normy. ❑ Je potřebná jasně formulovaná povinnost uložená vlastníkům výtahů ve věci zajištění bezpečnosti a jistoty uživatelů výtahů řádným a pravidelným udržováním odborně způsobilými společnostmi a průběžným zvyšováním technické úrovně dříve vyrobených konstrukcí výtahů na úroveň vyžadovanou obvyklými standardy bezpečnosti, vypracovanými na základě současného stupně technického poznání. Současný stupeň technického poznání v oblasti výtahů Současný stupeň technického poznání pro nové výrobky je v obecné poloze jasně vymezen technickými požadavky uvedenými v příloze I. směrnice 95/16/ES (v ČR nařízení vlády č. 27/2003 Sb. v platném znění) a v oblasti konkrétních technických řešení dále požadavky 9 har-
13
monizovaných evropských norem (EN 81–1, EN 81–2, EN 81–28, EN 81–58, EN 81–70, EN 81–72, EN 12016, EN 12385–5 a EN 13015), které jsou převzaty do soustavy českých technických norem. Zvláštní pozornost je však věnována dříve instalovaným výtahům určeným pro dopravu osob nebo osob a nákladů, které by měly být upraveny v souladu s Doporučením Evropské komise 95/216/ES z 8. 6. 1995 (požaduje na území členských států odstranění 10 největších provozních rizik výtahů a přijetí pravidel pro provádění řádného udržování výtahů, jako základu zajištění jejich bezpečnosti), nyní konkrétněji rozpracovaným do evropské normy EN 81–80 ratifikované 3. 11. 2003. Tato evropská norma obsahuje základních 74 provozních rizik (jako výsledek analýzy cca 1000 havárií) a do soustavy českých technických norem byla zavedena s národní přílohou obsahující dalších 8 provozních rizik, která budou v blízké době doplněna o další 3 závažná rizika. EN 81–80 je v členských státech EU zaváděna nejen jako technická norma do soustavy národních norem, ale dále jsou použitím metody „National filtering“ analyzována nejzávažnější provozní rizika výtahů na územích jednotlivých členských států a vytvořené kategorizace rizik jsou pak v posloupnosti vysoká, střední, nízká odstraňovány ve zvolených časových intervalech na základě příslušných právních předpisů jednotlivých členských států. Cílem této politiky je, aby na území EU byly používány výtahy s podobnými nebo shodnými technickými charakteristikami, nedovolujícími výskyt situací nebezpečných pro dopravované osoby a servisní nebo inspekční pracovníky. Současný stav v ČR Úroveň technického provedení výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů používaných na území České republiky je v porovnání s technicky vyspělými státy EU značně zastaralá. Ze současně používaných asi 80 tisíc výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů bylo kolem 65 tisíc namontováno před 1. 1. 1993, což je termín prvního zavedení konstrukčních evropských norem EN 81–1 z roku 1985 a EN 81–2
14
Zjištěno
Číslo rizika podle ČSN EN 81-80 3
Nebezpečí/nebezpečná situace
ANO
Výskyt v %
Systém pohonu se špatnou přesností zastavování/vyrovnávání
X
59
16
Chybějící nebo nevyhovující zastavovací zařízení v prohlubni nebo v prostoru pro kladky
X
81 95
17
Chybějící nebo nedostatečné osvětlení šachty
X
27
Nevyhovující sklo ve dveřích
X
50
29
Chybějící nebo nedostatečné osvětlení u šachetních dveří
X
82
31
Nebezpečné zajišťovací zařízení u šachetních dveří
X
80
32
Odjišťování šachetních dveří bez zvláštního nástroje
X
54
39
Neodpovídající délka ochranné prahové desky
X
90
40
Klec bez dveří
X
52
70
Chybějící nebo nevyhovující ovládačová kombinace revizní jízdy a zastavovací zařízení na střeše klece
X
91
71
Chybějící nebo nevyhovující zařízení pro nouzovou signalizaci
X
92
77
Zařízení určující polohu klece umístěné ve strojovně výtahu
X
54
z roku 1987 na území ČR a tedy termín, od kterého začaly být konečně na trh ČR dodávány výtahy s konstrukčními charakteristikami a úrovní bezpečnosti odpovídající alespoň technickému poznání z poloviny 80tých let minulého století. Situace zmiňovaných 65 tisíc výtahů je však podstatně horší, neboť de facto následkem technické a bytové politiky státu vedené na území ČR od 60tých let minulého století došlo k naprostému zakonzervování technické konstrukční úrovně z 50tých let, kdy výtahy československé provenience patřily k evropské konstrukční bezpečnostní špičce. Porovnáním této, bohužel zejména v bytových domech i současné, úrovně s úrovní požadovanou evropskou normou EN 81–80 se ukazuje, že za posledních 50 let bylo dosaženo ve vývoji výtahů značného pokroku v otázce konstrukční bezpečnosti. Zjišťování provozních rizik a navrhování odpovídajících nápravných technických opatření vedoucích k odstraňování nebo alespoň omezování zjištěných rizik je svěřeno akreditovaným inspekčním orgánům, jako třetí nezávislé straně. Jediným předpisem řešícím danou oblast je ČSN 27 4007, která s předstihem zavedla již v roce 2001 filozofii používanou v technicky vyspělých státech EU a tak mohly být již od tohoto roku prováděny inspekční prohlídky dříve instalovaných výtahů. Do konce roku 2004 bylo provedeno kolem 13 tisíc inspekčních prohlídek, což je 20 % z celkové odhadovaného
počtu 65 tisíc výtahů. Inspekční prohlídky u výtahů instalovaných před 1. 1. 1993 by měly být provedeny do konce března 2006. Výskyt provozních rizik s přímým ohrožením zdraví Pokud se týká provozních rizik výtahů, která vyvolávají nebezpečné situace s přímým ohrožením zdraví dopravovaných osob nebo servisních pracovníků, byl při provedených inspekčních prohlídkách prozatím zjištěn následující procentuální výskyt (viz tabulka). Přehled následků nebezpečných situací vyvolaných některými provozními riziky výtahů Pokud konstrukce provozovaných výtahů obsahují provozní rizika, která mohou vyvolat nebezpečné situace s následným ohrožením zdraví a majetku dopravovaných osob, servisních pracovníků nebo v některých případech i osob, které se snaží bezprostředně pomoci např. osobám uvězněným v kleci výtahu, nemusí vždy výskyt těchto nebezpečných situací dopadnout pro zúčastněné osoby bez následků. Dále uvedený přehled následků výskytu provozních rizik vysoké úrovně vychází ze statistiky havárií, nehod a škodních událostí, kterou vede Česká asociace výrobců výtahů. Tato statistika je však sestavena pouze z těch událostí, které byly uveřejněny v mediích, nebo s nimi přišel do styku některý ze spolupracujících odborníků. Vzhledem k tomu, že v ČR statistika havárií, nehod
a škodních událostí vzniklých v mimopracovních vztazích žádný státní orgán nezajímá, a není tak stanovena žádná právní povinnost ohlašovat ani skutečnosti vzniklé v souvislosti s provozem výtahů, lze odhadnout reálnost použité statistiky tak na 60 %. Skutečný stav, pokud se týká havárií, nehod a škodních událostí tak bude ještě horší. Klec bez dveří: 10 případů, z toho 7 smrtelných zranění, 2 těžká a 1 těžký traumatický šok. Nebezpečné zajišťovací zařízení u šachetních dveří: 15 případů, z toho 6 smrtelných zranění, 1 těžké a 10 silných traumatických šoků. Chybějící nebo nevyhovující zastavovací zařízení v prohlubni nebo v prostoru pro kladky: 5 případů, z toho 2 smrtelná zranění, 2 těžká a 1 silný traumatický šok. Neodpovídající délka ochranné prahové desky: 1 případ s následkem 2 těžkých zranění dopravovaných osob. Systém pohonu se špatnou přesností zastavování/vyrovnávání: 3 případy s následkem 1 smrtelného zranění a 2 těžkých zranění. Částečné ohrazení šachty s příliš nízkým ohrazením: 4 případy, z toho 2 smrtelná zranění a 1 těžké. Chybějící nebo nevyhovující zařízení pro nouzovou signalizaci: 1 případ s následkem 2 těžkých traumatických šoků po 52 hodinách strávených v kleci výtahu na ploše necelých 2 m2. POJISTNÝ OBZOR • 8/2006
Životní poji štění v Jižní Africe
Materiál klece a klecových dveří: 4 případy úmyslného žhářství, z toho 5 přiotrávených osob, vzniklé škody na majetku byly vyjádřeny v rozmezí 5 tisíc až 1 milion Kč. Závěr Z výše uvedeného lze jednoznačně dovodit, že pokud nebudou existující výtahy upravovány na stav konstrukční bezpečnosti odpovídající současnému stupni technického poznání, počet úrazů a škod na majetku poroste (zvlášť v budovách, do kterých má přístup veřejnost). Veškeré zde uvedené případy havárií, nehod a škodních událostí by bylo zcela určitě možné řešit soudně s odpovídající náhradou škody a zřejmě i mohou být kryty nějakou formou pojištění. Skutečnost, že do současné doby není znám precedentní případ rozsudku náhrady škody způsobené v souvislosti s provozem výtahu ale neznamená, že tomu tak nebude i v nejbližší budoucnosti spolu s požadavky na vyplacení pojistných krytí např. z úrazového pojistění, nebo pojištění odpovědnosti nebo majetku. Domníváme se že přichází čas věnovat se více prevenci v této oblasti pojistných rizik. Jsme informováni, že řada právních domů je připravena hájit postižené osoby při provozu výtahu a liknavost českých soudů se v případě cizinců dá efektivně obejít žalobou ve státě bydliště, pokud se jedná o zemi EU. Je zjevné, že první soudní spory vyvolají cizinci, kteří se budou domáhat náhrad a riziko z pojistek poroste. Tuto lavinu může odstartovat jediný případ, protože se bude jednat pouze o výši náhrady a nikoliv o vinu, neboť tyto případy se budou zřejmě soudit jako porušení obecné odpovědnosti podle paragrafu 415 občanského zákoníku, nebo s využitím odstavce 3 článku 11 Listiny základních práv a svobod. Podporovat preventivní programy, které budou snižovat rizikovost výtahů, se může vyplácet velmi brzy. Preventivním programem by mohl být i pojistný bonus např. za provedení podstatných změn na výtazích s odstraněním těch zjištěných rizik, které při jejich provozu vyvolávají nebezpečné situace. POJISTNÝ OBZOR • 8/2006
J
ihoafrická republika (cca 43 mil. obyvatel) je pro nás zemí značně geograficky vzdálenou. Vzhledem k dosti pohnutému historickému vývoji má však mnoho společného s Evropou a zároveň mnoho specifického a pro nás exotického. Platí to i o oblasti životního pojištění, do které dává nahlédnout výroční zpráva asociace životních pojistitelů LOA. Asociace životních pojistitelů Jižní Afriky (LOA, The Life Offices’ Association of South Africa) byla založena už v lednu 1935 manažery 14 životních pojišťoven. Dnes sdružuje 35 členů, mezi nimiž je i sedm z původních zakladatelů. Představují 95 % jihoafrického trhu životního pojištění s celkovým příjmem pojistného v roce 2004 ve výši 123 mld. randů1) (výsledky členských pojišťoven LOA za roky 2003 a 2004 shrnuje tabulka č. 1). Hlavními cíli LOA jsou: z propagace a lepší porozumění dlouhodobým životním pojištěním mezi lidmi, z zastupování odvětví a pojistníků při jednáních s úřady, z uplatňování samoregulace. Z výroční zprávy jsme vybrali některé zajímavé faktory charakterizující současný trh životního pojištění v Jižní Africe. Nízká inflace a spořící produkty Jihoafrické hospodářské prostředí se vyznačuje významným poklesem, i když zdaleka ne přímočarým, hodnoty inflace. Ta se ještě počátkem 90. let pohybovala okolo hodnoty 15 % za rok, nyní by se měla udržovat kolem 4 %. To má dopady na dlouhodobá životní pojištění spojená se spořením. Pokles inflace i výnosů a je1)
Jihoafrický rand (R, ZAR), 1 ZAR = cca 3,2 Kč
jich vliv na hodnotu pojištění a na to, co za ni lze pořídit, je ilustrován názorným příkladem, uvedeným v tabulce č. 2. Rizikové produkty Pouze riziková životní pojištění byla v Jižní Africe zavedena v roce 2000. Tyto levné produkty si získaly značnou oblibu. Procházejí však stálým a rychlým vývojem, který není bez problémů. V případě pojištění invalidity a závažných onemocnění vznikly nové produkty, které jsou vázány na lékařské definice a jsou značně složité a obtížně srozumitelné nejen laikům. Vzniká tak nejistota ohledně plnění a jejich okolností. Zprostředko-
vatelé mají často problémy s odpovídajícím poradenstvím. HIV/AIDS Jižní Afrika patří mezi země silně postižené HIV/AIDS. To má také dopad na dlouhodobá životní pojištění. Významnou změnou je, že od počátku roku 2005 členské pojišťovny LOA nepoužívají ustanovení o výlukách týkající se HIV/ AIDS. Podle nich se pojistné plnění neposkytovalo v případech, kdy příčinou smrti byla nemoc související s AIDS. HIV/AIDS by měla být nyní posuzována při sjednávání pojištění jako jakákoli jiná lékařská podmínka. Pojistitelé mohou při uzavírání pojištění vyžadovat test na HIV. Nemohou však odmítnout plnění v případech, že test byl při uzavírání pojištění negativní a pojištěný se nakazil později. Kodex nabídek pojištění 1. července 2005 vstoupil v platnost kodex upravující zásady pro zpracování nabídek na pojištění. Aby byla zajištěna srovnatelnost nabídek různých pojistitelů, kteří dříve pra-
Tabulka 1 Základní údaje za členy LOA (v mil. ZAR) Individuální pojistné
2004 74 690
2003 66 031
Skupinová pojištění a penzijní fondy
48 389
55 545
Příjem z investic
38 997
41 566
Příjmy celkem
162 076
163 142
Vyplacená plnění
124 826
122 215
Aktiva celkem
866 356
762 748
Tabulka 2 Příklad Pojistka na dožití na dobu 12 let – v roce 1990: příklad hodnoty na konci doby (kalkulovaný výnos 15 %) 12 000 R – v roce 2003: skutečná hodnota (výnos 10 % p.a.) 9000 R Láhev s 2 litry mléka – cena v roce 1990: 3 R – projektovaná cena v roce 2002 při 15 % inflaci: 16 R – skutečná cena v roce 2002 (inflace 9 % p.a.): 9 R Kolik mléka si můžete koupit? – Při hodnotě z příkladu 12 000 R, cena lahve 16 R: 750 lahví – Při skutečné hodnotě 9000 R, cena lahve 9 R: 1000 lahví
15
covali s různými budoucími očekáváními, mají zájemci o pojištění dostat srozumitelné příklady zpracované vždy ve variantě vysoké inflace (10 %) a nízké inflace (4 %). Kodex vyřizování stížností Tento kodex platí od začátku roku 2004. Důvodem jeho přijetí bylo velké množství „ministížností“, které dostávala kancelář ombudsmana pro životní pojištění. Charakteristické pro ně byly administrativní chyby a špatná komunikace pojistitelů s klienty. Kodex stanoví základní minimální kroky, které je třeba udělat, když pojišťovna dostane stížnost. Přestože počet stížností poslaných kanceláři ombudsmana v roce 2004 stoupl o 5 % ve srovnání s předchozím rokem na 8010, počet ministížností zaznamenal podstatný pokles. Provize a náklady Stalo se zřejmým, že dosavadní systém vyplácení provizí a nákladů předem je nadále neudržitelný. LOA předložila k diskusi v rámci samoregulace návrh, aby odměny za sjednání pojištění byly vypláceny ve výši 3 % pojistného po celou dobu trvání pojištění tomu, kdo pojištění sjednal, a stejně tak odměny za správu pojištění ve výši 3 % pojistného tomu, kdo pojištění spravuje. Rozhodnutí o tom, kdo má pojištění spravovat, je v rukou pojištěného. Nový systém má zajistit udržitelný a stabilní příjem pro zprostředkovatele, bude je motivovat k průběžnému poradenství během doby trvání pojištění a zajistí klientům vyšší hodnotu plnění v případě předčasného ukončení pojištění. Pojistitelé mohou zvolit zálohové vyplacení odměny za sjednání, ale jen za pětileté období a za daných podmínek. Nahrazování stávajících životních pojistek novými se stalo velkým problémem a pravidla pro něj mají být zpřísněna v příštím roce. Dalšími diskutovanými otázkami budou snížení výnosů a výše poplatků za odkup u pojištění, která jsou ukončována předčasně. Reforma penzí Platný zákon o penzijních fondech pochází už z roku 1956 a využívá jen asi 70 – 80 % zaměstnan-
16
ců. Poskytuje širokou volbu investic a rizik. K současnému systému však nemá přístup značná část populace, protože jde o lidi, kteří nejsou v žádném zaměstnaneckém poměru. Připravuje se proto reforma systému. Protože náklady hrají významnou roli na konečnou výši našetřených úspor, panují obavy, aby připravovaná legislativa nekladla zbytečně vysoké nároky zejména na malé společnosti. Charta finančního sektoru V říjnu 2003 byla přijata charta finančního sektoru jako první dobrovolný dokument v rámci BEE (Black Economic Empowerment, posílení černé ekonomiky, tj. původního afrického obyvatelstva). Životní pojistitelé by měli podstatně zlepšit přístup ke kvalitním finančním službám pro segment obyvatelstva vydělávající méně než 2600 R měsíčně. Jde o 17,4 mil. lidí starších 18 let. V současné době mají tito lidé uzavřeno 2,3 mil. pojistek, tento počet by se měl do roku 2014 zvýšit na 4 mil. pojistek. Zásadou mají být férové ceny, snadný přístup a slušné termíny. Charta také stanoví cíle posílení financování transformačních projektů infrastruktur, které podporují ekonomický rozvoj v nerozvinutých oblastech, zemědělský rozvoj v oblastech s nedostatkem zdrojů, levné bydlení pro domácnosti, které vydělávají mezi 1500 a 7500 R měsíčně, a podporují malé a střední podniky černých obyvatel. Celková finanční částka na BEE se odhaduje na 122,5 mld. randů. LOA odhaduje investice pojišťoven do této oblasti na 11,83 mld. R. Registry LOA Pro potřebu svých členů vede LOA několik registrů. Jsou to registr životních pojištění (databáze sdílených informací pro upisování vedených se souhlasem navrhovatelů), registr škod, sloužící zejména pro boj s pojistnými podvody, registr zprostředkovatelů (obsahuje aktuální i historická data o všech zprostředkovatelích životních pojištění; požadovaná data jsou předávána dozorčímu orgánu). Posledním je tzv. registr S, který je
součástí systému samoregulace v odvětví dlouhodobých životních pojištění. Jeho cílem je chránit veřejnost i pojistitele před osobami, které nejsou vhodné pro prodej a marketing produktů. Za rok 2004 bylo do tohoto registru vloženo 114 záznamů. Regulace Vývoj finančních trhů a celkového ekonomického prostředí se odráží i na měnících se požadavcích na regulaci životního pojištění v Jižní Africe. Výbor pro finanční služby (FSB) považuje za hlavní cíle regulace: z prevenci a řízení systémových rizik, z obezřetnou regulaci, z regulaci tržního chování,
z
boj proti finanční kriminalitě, rozvoj vzdělávání spotřebitelů. Vychází přitom ze směrnic mezinárodní asociace pojišťovacích dozorů (IAIS). Reaguje také na postupující globalizaci a rozšiřování konkurence. Na jihoafrický trh finančních služeb vstupují nové osoby včetně dříve znevýhodněných komunit. Proto FSB také sleduje dodržování charty finančního sektoru. Mezi faktory, které mohou vést k přísnější regulaci, patří mj. nové účetní standardy (SA GAAP, IFRS), otázky provizí, odbytného a storen pojištění, alternativní mechanismy přenosu rizika (např. hedge funds), ale i rostoucí působení subjektů bez povolení. Mgr. Miroslav Langhammer z
(Pramen: LOA Annual Report 2005)
ZE ZÁBRANNÉ ČINNOSTI POJIŠŤOVEN
Byli oceněni noví Gentlemani silnic Česká pojišťovna společně s Policií ČR ocenila 12. července 2006 dva nové Gentlemany silnic. Stali se jimi Patrik Václavík (25) a Růžena Úšelová (50), kteří zachránili život řidiči sanitky se dvěma pacienty. Po náhlé indispozici vyjel šofér sanitního vozu ze silnice do příkopu a narazil do stromu. Od něho se pak sanitka odrazila zpět na vozovku a po ní se znovu neovladatelně rozjela. Pan Václavík skočil do kabiny sanitky, zastavil ji a společně s R. Úšelovou řidiči poskytli první pomoc. Podle vyjádření lékařů mu tak zachránili život. Tato dopravní nehoda se stala letos 4. dubna v obci Jince na Příbramsku. Titul Gentleman silnic uděluje Česká pojišťovna ve spolupráci s Policií ČR už přes dva roky a získat jej mohou motoristé, ale i chodci za záchranu života po závažné dopravní nehodě, rychlou reakci a odvahu. Součástí titulu je certifikát a značkové hodinky. Doposud ocenění Gentleman silnic obdrželo 15 lidí z deseti různých koutů ČR, mezi nimi rovněž dvě ženy. Mezi zachráněnými zase byly třeba děti školou povinné, ale i důchodce, zdravotní sestra, dálniční policista, cizí státní příslušníci... Gentlemani silnic přitom zasahovali za bílého dne v centrech měst, ale také po půlnoci na odlehlém železničním náspu. Za život jim vděčí třeba v příkopě ležící cyklista, kolem kterého projelo několik automobilů, aniž by nějaký zastavil, nebo malá školačka, kterou porazil řidič na přechodu pro chodce a kterou pak bez povšimnutí minulo několik dalších šoférů. Podporou bezpečnosti silničního provozu se Česká pojišťovna zabývá už několik let. Kromě projektu Gentleman silnic motivuje společně s Policií ČR k dodržování rychlosti v rámci akce „Jezdíme s úsměvem“ a stojí za umisťováním cedulí „Vítejte v našem městě“, které upozorňují řidiče na dodržování maximální rychlosti ve městě a obci. (va)
POJISTNÝ OBZOR • 8/2006
Telegraficky ï Telegraficky
pojištění na 12,5 %. „Jsem potěšen, že naše strategie v oblasti správy osobních financí se vyplácí. Komplexní portfolio produktů, multidistribuční kanály v kombinaci s profesionálním poradenstvím, které nabízíme, řadí ING mezi přední hráče v oblasti správy aktiv klientů. Současný počet klientů přerostl hranici 700 000,“ prohlásil na tiskové konferenci Dick Okhuijsen, generální ředitel a předseda výkonné rady ING Retail ČR/SR (Zpočátku tiskové konference ING Nederlanden pojišťovny, a. s., letní sezóny, kdyNationalezesílila poptávka po cestovním pojiště✔ Na ze dne 2. března 2006) ní do zahraničí, UNIQA pojišťovna optimalizovala svůj cestovní program a nabízí komplexnínabízí ochranu za příznivé tradičních seriT UNIQA pojišťovna motoristům na ceny.Vedle začátku motoristické zik onemocnění nebo úrazů se vpojištění minulých letech V bohužel jako zóny výhodné sazby havarijního KASKO. obdobíukázala od 1. března 2006 31. 5. 2006 nabízí motoristům havarijní na soukromá reálnádoi jiná nebezpečí – terorismus nebo živelnépojištění katastrofy (tsunami, vozidla s 25procentní slevou oproti běžným sazbám. Zároveň povodně či hurikány). V rámci pojištění léčebných výloh UNIQA každý pojiš25. zákazník, který uzavře smlouvu, obdrží hodnotný dárek – mobilní ťovny jsou tato rizika kryta za standardní pojistné bez navýšení. Dále telefon značky Samsung. „UNIQA se na trhu etablovala jako jeden zareagovalapojistitelů i na stoupající sportovní a vdobrá rámci zUNIQA nejvýznamnějších vozidel. Velmiaktivitu k tomu veřejnosti přispěla její speciálních programů zvlášť na rizika spojená např. slikvidaci horolezectvím pověst, kterou si získala při rychlé, nebyrokratické škod,“ nebo uvedl generálníDalší ředitelinformace společnosti Ing. Marek Venuta. potápěním. naleznete na: www.uniqa.cz. (Z tiskové zprávy UNIQA pojišťovny, a. s., ze dnepojišťovny, 2. března 2006) (Z tiskové zprávy UNIQA a. s. , ze dne 20. června 2006) T Rok 2005 se stal nejúspěšnějším obdobím v dosavadní historii působení společnosti Aviva životní pojišťovny v České republice. Hrubé pře✔ Společnost ING Nationale-Nederlanden přichází od června s novým produktem – životním pojištěním RODINA. Nabízí tím komplexní řešení, kdy je možno celé rodině založit životní pojištění podpisem jediné smlouvy. Toto jednoduché řešení je navíc doplněno třinácti připojištěními, díky nimž lze pro každého pojištěnce vytvořit produkt přímo na míru.Životní pojištění RODINA přináší i značnou flexibilitu při práci s vloženými finančními prostředky klientů. Volné finanční prostředky mohou klienti investovat do finančních fondů životního pojištění a dále je v závislosti na výkonnosti fondů zhodnocovat. Další informace naleznete na: www.ing.cz. (Z tiskové zprávy ING Nationale-Nederlanden pojišťovny, a. s., ze dne 20. června 2006) ✔ Generali Pojišťovna a. s. přichází od 1. 7. 2006 na český trh s novým produktem úrazového pojištění osob s názvem Family. Jedná se o úrazové pojištění určené pro rodiny – v rámci jediné smlouvy se může pojistit více osob – celá rodina. Každému lze přitom sjednat takovou pojistnou ochranu, o kterou má zájem, takže se může pojištění jednotlivých osob lišit. Mimo flexibility je výrazným odlišujícím prvkem od dosavadních produktů variabilita pojištění. Další informace naleznete na: www.generali.cz. (Z tiskové zprávy Generali Pojišťovny a. s. ze dne 27. června 2006) ✔ S účinností od 1. července 2006 byl novým členem představenstva Allianz pojišťovny jmenován Michal Knapp. M. Knapp přichází do Allianz pojišťovny z pojišťovny Kooperativa, kde pracoval na pozici ředitele centra pojištění osob. Předtím působil jako člen představenstva v Credit Suisse Life & Pension. Je absolventem ČVUT, fakulty strojní, a v pojišťovnictví působí od roku 2003. Pan Knapp doplnil představenstvo Allianz pojišťovny po odchodu Jiřího Charypara, který k 30. červnu 2006 své působení v představenstvu ukončil (J. Charypar pracoval v Allianz pojišťovně od jejího vstupu na český trh v roce 1993). S nástupem nového člena představenstva došlo i k dalším organizačním změnám. Místopředsedkyní představenstva byla
depsané pojistné v tomto roce dosáhlo 745,3 mil. korun, což představuje ve srovnání s rokem 2004 nárůst o 35 %. Britská životní pojišťovna Aviva, která se v ČR specializuje na celosvětově velmi žádané produkty investičního životního pojištění, dokázala v loňském roce mnohonásobně převýšit růst celého tuzemského trhu životního pojištění. Pavel Matoušek, generální ředitel a předseda předpojišťovny dodává: „Aviva životníbude pojišťovna kstavenstva 1. červenciAviva 2006 životní jmenována Zuzana Kepková, která zároveň řídit repatří mezi nejrychleji rostoucí pojišťovny na českém trhu. Loňský rok, sort neživotního pojištění. M. Knapp převezme po Z. Kepkové řízení jenž byl pro Aviva dosud nejlepší za devět let působení v Česku,resortu je pro pojištění osob. Další Do informace naleznete na: www.allianz.cz. nás velkou výzvou. budoucna totiž stále vidíme velký potenciál trhu (Z tiskové zprávyprávě Allianz pojišťovny, a. s., ze dne 11. července 2006) životního pojištění v ČR.“ (Z tiskové zprávy Aviva životní pojišťovny, a. s., dne 3. března 2006) ✔ Pojišťovna Kooperativa uzavřela rámcovouzesmlouvu o podpoře s Národní radou zdravotně postižených (NRZP ČR). Klíčovou oblastí T Na tiskové konferenci České asociace pojišťoven, konané 9. března spolupráce příprava na českém trhu unikátního programu pojist2006, bylo bude prezentováno několik aktuálních témat: 1. Předběžné výných produktů se zvýhodněnými podmínkami tak, aby co sledky členů ČAP za rok 2005, 2. sazbami Současnéa trendy v oblasti životního pojištění – vývoj v ČR a srovnání se zahraničím, 3. Soukromé pojištění nejvíce vyhovovaly reálným potřebám lidí se zdravotním postižením. a„Základní financování zdravotní péče v ČR a K možnostem uplatnění soukroméfilozofií pojišťovny je podat pomocnou ruku klientům v neho zdravotního pojištění v systému financování zdravotní péče v ČR. snázích. Vyjít vstříc našim hendikepovaným spoluobčanům je v tomto Na dotazy novinářů odpovídali přední odborníci ČAP. smyslu zcela logický krok a k podnikání silných a úspěšných firem kdePřipravuje Eva Trojanová koli ve světě tato činnost patří,“ uvedl člen představenstva Kooperativy Martin Diviš. Další informace naleznete na: www.koop.cz. (Z tiskové zprávy Kooperativy, pojišťovny, a. s., ze dne 27. června 2006) ✔ Novým předsedou představenstva a generálním ředitelem AEGON Pojišťovny se od července 2006 stal Peter Brudňák (38). Ve funkcích nahradil Borise Čuchrana. Do představenstva AEGON Pojišťovny nově nastoupil také Philippe Carlier (34). Třetím členem představenstva nadále zůstává Libor Nekvasil. (Z tiskové zprávy AEGON Pojišťovny, a. s., ze dne 11. července 2006) ✔ Od 3. července 2006 mohou klienti České podnikatelské pojišťovny využívat možnosti hradit pojistné prostřednictvím 4500 platebních terminálů SAZKA. Stačí přinést složenku (včetně platebního dokladu) či fakturu s čárovým kódem do kterékoliv sběrny SAZKA, která je označena samolepkou s informací o možnosti úhrady pojištění. Další variantou je vypsání potřebných údajů do platebního tiketu a provedení úhrady. Těmito způsoby lze platit všechny druhy pojištění ČPP. Navíc při sjednání povinného ručení, cestovního pojištění nebo pojištění odpovědnosti on-line na http://www.cpp.cz si lze okamžitě vytisknout čárový kód ze svého počítače a k platbě využít kterýkoliv označený terminál SAZKA. Další informace naleznete na: www.cpp.cz. (Z tiskové zprávy České podnikatelské pojišťovny a. s. ze dne 11. července 2006) ✔ Makléřská a poradenská firma pro řízení rizik a pojištění INSIA se přestěhovala na novou adresu (více viz www.insia.cz). ✔ Allianz pojišťovna, a.s., přesídlila na novou adresu: Ke Štvanici 656/3, 186 00 Praha 8. Telefonní čísla zůstávají nezměněna – centrála 224 405 111. Připravila Eva Trojanová
Telegraficky ï Telegraficky 7/2006 POJISTNÝ OBZOR • 8/2006
17
ZE ZÁBRANNÉ ČINNOSTI POJIŠŤOVEN Tři města s bezpečnější dopravou budou oceněna Do projektu ČP Index bezpečnosti, který poprvé v loňském roce vyhodnotil nehodovost v českých městech, je zahrnuto celkem 72 měst – 13 krajských, včetně Prahy, a 59 bývalých okresních. Úroveň bezpečnosti dopravy mají přitom města do značné míry ve svých rukou. To inspirovalo Českou pojišťovnu k tomu, aby vyhlásila soutěž měst o „Skokana ČP Indexu“. Tři města, která si meziročně v žebříčku podle hodnot ČP Indexu bezpečnosti nejvíce „polepší“, dostanou od pojišťovny finanční příspěvek. Město s největším posunem v každé kategorii 200 tisíc korun a okresní město s druhou nejlepší změnou 100 tisíc Kč na dopravně bezpečnostní prvky podle vlastního výběru, jako například dopravní značení, semafory či další prvky podporující bezpečnost účastníků provozu. Po prázdninách Česká pojišťovna zveřejní průběžné výsledky za první pololetí 2006, které mohou leccos napovědět, ale města a hlavně jejich účastníci silničního provozu budou mít ještě několik měsíců na to, aby jeho bezpečnostní kredit vylepšili. Největší zlepšení v loňském roce, které se však nesrovnávalo meziročně, ale s průměrem nehodovosti posledních tří let, zaznamenaly Český Krumlov, Mělník, Uherské Hradiště, Rokycany, Cheb a Karviná.
Generální partner projektu Světluška Společnost Winterthur se stala generálním partnerem sbírky Světluška, projektu Nadačního fondu Českého rozhlasu, který pomáhá dětem a dospělým s těžkým zrakovým postižením. Jedná se o další aktivitu v charitativní oblasti, ve které se Winterthur angažuje. Sbírka Světluška je otevřená všem těžce zrakově postiženým lidem v ČR. Přispívá na speciální pomůcky, jako jsou mluvící počítače nebo optické lupy, na vodicí psy či osobní asistenci pro zrakově postižené děti, podporuje zrakově postižené studenty a snaží se rozvíjet jejich talent. Od srpna 2003 se do sbírky zapojilo více než 12 000 dobrovolníků a přes 600 000 dárců. Vedle projektu Světluška spolupracuje Winterthur více než šest let s Nadací Křižovatka. Ta vybavuje české nemocnice přístroji Babysense II, kterými lze kontrolovat pravidelnost dechu u malých dětí. Přístroje slouží k monitoringu dechu dětí do tří měsíců od narození. Právě v tomto věku může totiž u dítěte dojít k nepravidelnému dýchání či úplné zástavě, což souvisí se syndromem náhlého úmrtí novorozence. Winterthur se angažuje i v domovském Švýcarsku, kde podporuje handicapované sportovce, sponzoruje mimo jiné basketbalové týmy vozíčkářů. Angažuje se také v dalších oblastech zábrany škod. Od roku 1985 se ve Švýcarském Wildhausu odehrávají crash testy, které organizuje Winterthur ve spolupráci s německou společností DEKRA. To, co původně začalo jako snaha dvou firem o zajištění zdroje dat pro analýzu dopravních nehod, se za dvacet let vyvinulo v rozsáhlou platformu pro setkávání odborníků z oblasti bezpečnosti automobilové dopravy. (va)
18
Transsib Re na českém trhu V nádherných prostorách Vrtbovské zahrady v Praze uspořádala 11. července 2006 nově otevřená mezinárodní kancelář zajišťovny Transsib Re zahajovací prezentaci své společnosti. Zajišťovna Transsib Re, působící na zajistném trhu již od roku 1992, je stabilně označována za jednu z hlavních zajišťoven v Ruské federaci. Specializuje se na zajištění podnikatelského majetku, přepravy a odpovědnosti za škodu. Tato organizační složka je prozatím jedinou organizační složkou zahraniční zajišťovny na území České republiky. Měla by pokrývat pojistná rizika na území střední a východní Evropy. Hlavní těžiště svých aktivit vidí ve fakultativním zajištění. Zahajovací prezentace se zúčastnilo mnoho hostů, představitelů českých i zahraničních pojišťoven a makléřských společností, ČAP aj. Hostitelskou organizaci Transsib Re zastupoval ředitel Ing. Petr Černý. Přítomni byli i zástupci ze všech jejích poboček, včetně členky představenstva a generální ředitelky Iriny Postnikové. (va) ■ Víc než polovina všech pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je v Rusku v rukou pěti největších pojistitelů. Dominantní postavení má skupina ROSGOSSTRAH – 28,4 %. To odpovídá předepsanému pojistnému ve výši 107,5 mil. eur. Následují pojišťovny RESO-GARANTIA (9,2 %), INGOSSTRAH (5,8 %), ROSNO (4,6 %) a VSK (3,7 %). Pramen: XPRIMM News č. 60 (La)
Recenze: Pavel Chovan: Poisťovníctvo v kocke Určite je ľahšie napísať základy takej zložitej oblasti činnosti, akou poisťovníctvo je, na tisícke strán ako na 359. A predsa sa to po troch rokoch úsilia podarilo Ing. Pavlovi Chovanovi, PhD, v jeho novej knihe Poisťovníctvo v kocke, ktorú v máji vydala Slovenská asociácia poisťovní. Za hlavnú úlohu publikácie autor považuje, ako uviedol na slávnostnom krste knihy 29. mája, podať prierezové a základné informácie o poisťovníctve, poistení a poisťovaní. Kvalite vzdelávania zamestnancov poisťovní treba venovať veľkú pozornosť, lebo klient si zaslúži kvalitný klientský servis a ten je podmienený aj dobrou prípravou pracovníkov. Práve táto publikácia by mala sa stať sprievodcom a učebnicou všetkým novým pracovníkom v poisťovníctve, najmä v ich začiatkoch. Problematiku a význam poistenia pomôže nenáročnou formou priblížiť aj všetkým záujemcom o poisťovníctvo. V jedenástich častiach je v knihe zhrnutá minulosť a prítomnosť poisťovníctva, základy poistnej terminológie, organizácia a riadenie poisťovníctva, základy poistného práva, poistenie a jeho definície, vznik poistenia, marketing a jeho využitie pre rozvoj poisťovne, správa poistenia, základy likvidácie poistných udalostí, minimum zo zaistenia, finančné riadenie poisťovne v teórii a praxi. Na záver je v dvoch prílohách publikovaná poistná terminológia v kocke a základná charakteristika produktov. Lektorovanie publikácie zabezpečil Ing. Tibor Bôrik, člen predsedníctva SAP, ktorý spolu s Ing. Vladimírom Rančíkom, generálnym tajomníkom SAP, knihu aj pokrstili. (aha)
POJISTNÝ OBZOR • 8/2006
V e l k é
S
kupina budov okolo majestátní hranolové Staroměstské vodárenské věže na Novotného lávce je stále nazývána Staroměstskými mlýny, i když odtud již dávno odešla mlýnská chasa a utichl klapot mlýnských kol. Hned v úvodu uveďme, že když po roce 1990 docházelo z politických důvodů k masivnímu přejmenování pražských náměstí, ulic, nábřeží a mostů, mnozí se domnívali, že lávka u Staroměstské vodárenské věže je pojmenována po někdejším komunistickém vůdci a prezidentovi Československé republiky Antonínu Novotném. Upozorňovali proto v dopisech zasílaných do redakcí pražských deníků na nutnost změnit název i této komunikace. Ta je však od roku 1885 pojmenována k poctě člena staropražské mlynářské rodiny Karla Novotného, který se krátce předtím zasloužil o její rekonstrukci. Přitom byla původní dřevěná konstrukce nahrazena železnou. Mlýny v tomto místě jsou připomínány již od nejstarších dob, podle záznamů z roku 1396 jich tu stálo deset. Objekty mlýnů po celou dobu sdílely společný osud se Staroměstskou vodárenskou věží, jejíž pomocí tekla voda do kašen na náměstích a odtud byla roznášena do domácností. Společný osud měly včetně požárů, povodní a válečných událostí. V minulosti měly vodárenské stavby, pokud nebyly celé ze dřeva, mnoho dřevěných konstrukčních prvků, a když k tomu připočteme nahřívání zamrzající vody v potrubí v zimních měsících otevřeným ohněm, stačila i malá nepozornost a neštěstí bylo na světě. Zvláště velký požár vznikl 6. dubna 1576, kdy se podstatné újmy dostalo nejen vodárenské věži, ale i mlýnům, sousední Královské lázni a obecní solnici na Anenském plácku. Byly i oběti na životech, zahynulo 15 osob. Po tomto požáru byla znovu vystavěna vodárenská věž, tentokrát téměř celá z kamene, zhruba v dnešní podobě, která ovšem v průběhu staletí, a to zvláště v horních partiích, doznala ještě změn. Především za pražského purkmistra Václava Krocína z Drahobejle, stavebníka známé kašny, která stávala až do roku 1862 na Staroměstském náměstí. Věž byla o několik metrů zvýšena, opatřena pavlačí a kamennými krákorci a pokryta důkladným krovem. Rourníkům, obsluze vodárenské věže, se tehdy v roce 1597 dostalo podrobných instrukcí, „aby POJISTNÝ OBZOR • 8/2006
š k o d y
Požáry Staroměstské vodárenské věže
ostražití byli a vodárnu bedlivě opatrovali, poněvadž na tom klenotu nejušlechtilejším a nejpotřebnějším jakožto věži rourní, jinak vodní tomuto Starému Městu pražskému mnoho záleží, kteréhožto klenotu, skrze nějž všemu městu voda se dostává, předkové a správcové tohoto města slavného jsou sobě užívali“. Veškeré instrukce vzaly za své za mrazivé noci 3. března 1636, když se obecní mlynář Pavel Husák, jemuž byla vodárna svěřena do opatrování, rozhodl, že v dolní části vodárny rozdělá oheň, aby se zabránilo zamrzání trub. Oheň se brzy nekontrolovatelně rozšířil na celou věž, až prohořely dřevěné podlahy a vznítil se i krov. Ten se později naklonil směrem k řece a jako mohutná ohnivá pochodeň se zřítil na led. Samozřejmě spolu s věží vyhořely i mlýny. Pro staroměstské to znamenalo velikou pohromu, protože v té době, bylo to za třicetileté války, po-
bývaly navíc ve městě silné oddíly vojska. Proto bylo ještě v tomto roce přikročeno k rychlé obnově jak věže, tak mlýnů. K dalšímu poničení mlýnů a věže došlo v roce 1648, když Švédové marně útočili na Karlově mostě ve snaze proniknout do ulic Starého Města pražského. Na památku této události byl v horní části západní fasády Trnkových mlýnů proveden nápis: „Poutníče postůj na místě, kde zuřiwost Šwédů za wálky třicetileté ustati musila. Čti to na památku vssech Čechů, přede vssemi ale na památku Měssťanů staroměstských a Študentů, kteří Léta Páně 1648 na mostě u kříže zbraní w ruce a hustou střelbou z rozstřílené již wěže Mostecké a Wodárny útoky Šwédů hrdinsky odrazili.“ Rovněž za pruského obléhání Prahy v roce 1757 byly Staroměstské mlýny a vodárenská věž bombardovány a vyhořely. Zkázu jim přinesl i revoluční
rok 1848, kdy pod záminkou, že z nich bylo vystřeleno proti vojsku, vydal generál Windischgrätz rozkaz, „aby byly smolným věncem zapáleny“. Stalo se tak 16. června 1848 a mlýny byly bombardovány z dělostřeleckých pozic na Letné a z Kampy. Mlýny vyschlé letními vedry hořely jako troud a od nich chytla i věž, jejíž makovice planula nad požářištěm jako truchlivá pohřební svíčka. Hořící uskladněné obilí pomocí teplého vzduchu prý zalétávalo až na Koňský trh a přes řeku na Malou Stranu. Vyhořely i Královské lázně, včetně kanceláře redakce Národních novin Karla Havlíčka Borovského. Naposledy mlýny vyhořely 7. října 1878, kdy od lampy převržené učněm vypukl oheň v Trnkově mlýně a požár se ve chvilce rozšířil nejen na všechny mlýny, ale i na Staroměstskou vodárenskou věž. Ohnivé divadlo sledovalo, jak už to při podobných příležitostech bývá, z dnešního Smetanova nábřeží tisíce diváků. Časopis Method o tragedii mimo jiné napsal: „Velkolepý obraz to byl, když nadmul oheň břidlicovou krytbu, tak že věž v tom okamžení podobala se obrovské nestvůře šupinami kryté, či transparentně průhlednému draku šupinatému, který v lůně svém oheň přechovává, načež břidla rázem a s hrozným lomozem dolů se zřítila a hořící krov v celé rozsáhlosti a konstrukci divákům ustrnulým se ukázal. Bylo to úžasné divadlo, kdy vysoká pyramida střechy věže v ohnivé kostře se objevila. S hořící věže nejprve opadávaly jednotlivé vikýře, až posléze zůstal jen hlavní vysoký jehlanec s bání a korouhvičkou. A když posléze celý jehlanec úprkem dolů se zřítil do chladících vln Vltaviných, korouhvička ještě se otáčející s ní se poroučela, až ve vlnách svůj hrob nalezla.“ Věž Staroměstské vodárny, přestože byla ve své stavební hmotě obnovena, ukončila svoji činnost pro zásobování vltavskou vodou v roce 1880. Vodárna byla v letech 1882 až 1883 rekonstruována a dodávala novým výtlačným řadem 4500 m3 vody za den do nových vodojemů na Karlově. Staroměstská vodárna byla v činnosti do 24. května 1913. V současné době jsou všechny objekty u Novotného lávky, včetně Staroměstské vodárenské věže, zapsány v Seznamu nemovitých kulturních památek. Josef Hrubeš
19
