CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN› OBZOR 2 2003 RO»NÕK LXXX

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Ing. VladimÌr HavlÌËek, CSc., Dr. Ivo HavlÌk, PhDr. Jan K·brt, Richard Koksch, Andrea Kubcov·, Martina Kurfirstov·, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), PhDr. Miloö Nov·k, Kate¯ina Piro, M.A., Ing. Eva Rojkov·, JUDr. Vlastimil Uzel, Ing. Marek VÌch äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 +420 224 875 629, 224 875 613 +420 224 875 625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk·rna v R·ji, s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: distribuËnÌ firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: +420 234 092 851, fax: +420 234 092 813. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, e-mail: [email protected] (nebo www.allpro.cz). P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn˝ obzor objednat u distribuËnÌ firmy L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: +421 244 453 711, fax: +421 244 373 311 (e-mail: [email protected]). Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK »R E 1060. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. © »esk· asociace pojiöùoven

OBSAH K dalöÌmu v˝voji v pojiöùovnictvÌ (Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA) ..................................... 3 éivotnÌ pojiötÏnÌ ñ je co zlepöovat (Ing. Miroslav Tacl) ......................................................... 4 RozpoËtov˝ v˝hled 2003 ñ 2006: Koncepce reformy ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.) ............................................................................................. 5 Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ........................................................... 6 Aktuality ze zahraniËÌ (Mik) ................................................................................................... 7 DvoustrannÈ mezin·rodnÌ dohody »eskÈ republiky o poskytov·nÌ zdravotnÌ pÈËe (Ing. Rudolf Voborsk˝) .......................................................................................................... 7 Soci·lnÌ dialog o ot·zk·ch st·rnoucÌ populace (Ing. Petr PavlÌk) ....................................... 10 DopravnÌ nehoda a co d·l? (JUDr. Pavel Buöta) .................................................................. 12 Pojistn˝ podvod v ûivotnÌm a ˙razovÈm pojiötÏnÌ a pojiötÏnÌ nemoci (JUDr. Monika Mr·kov·) .................................................................................................... 13 Deset let v Ëele dozoru nad Ëesk˝m pojiöùovnictvÌm (Eva Trojanov·) ............................... 15 Z ËeskÈ judikatury: PodmÌnÏnÈ zastavenÌ trestnÌho stÌh·nÌ u mÈnÏ z·vaûn˝ch pojistn˝ch podvod˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ...................................................................... 16 AsistenËnÌ p¯Ìpad: TuristÈ na KamËatce (VladimÌr Fuchs) ................................................ 17 Spolupr·ce p¯i odhalov·nÌ pojistnÈho podvodu (Jan K·brt) ............................................. 17 Telegraficky (Eva Trojanov·) ................................................................................................ 18 Motivace darem spokojenosti (doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.) ...................................... 19

CONTENTS As to further development of insurance Life assurance ñ thereís room for improvement (Miroslav Tacl) Budget outlook 2003 ñ 2006: Conception of Public budgetsí reform (Jaroslav MesrömÌd) From new legal provisions (Ji¯ina Kotrbat·) Bilateral international agreements of the Czech Republic on provision of health care (Rudolf Voborsk˝) Social dialogue on questions concerning population growing old: Perceptions of the subregional tripartite conference of the International Labour Organisation and solving the impact of demographic changes (Petr PavlÌk) Traffic accident and how to go on? (Pavel Buöta) Insurance fraud in life, accident and disease insurance (Monika Mr·kov·) Ten years as a head of insurance supervision authority From among Czech court awards: Conditional stoppage of criminal persecution concerning less consequential insurance fraud (Ji¯ina Kotrbat·) Assistance service case: Tourists in Kamchatka (VladimÌr Fuchs) Insurance companies and the police ñ cooperation in insurance fraud detection (Jan K·brt) News from abroad By wire Motivation being a gift of satisfaction (Miroslav Str·nsk˝)

CALLING TO YOUR ATTENTION As to further development of insurance is the title of the first article in this volume containing an interview with Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA, the General Director and Chairman of the Board of Directors of »esk· pojiöùovna a.s. The interview is composed of five questions that represent the most up-to-date issues: the impact of recent floods in Central Europe, the reinsurersí approach towards flood and other natural risksí reinsurance, and future prospects concerning capacities on the Czech market which are said to be less than needed and also too expensive in the future. The impending membership of the Czech Republic in the European Union and consequential opening of new markets is, referring to Mr. BartonÌËekí words, a big challenge for the Czech insurance companies.

Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË (30 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 13. 1. 2003 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

2

UPOZORNÃNÕ Pr·vÏ vyölo dalöÌ ËÌslo pojistnÏ teoretickÈho bulletinu PojistnÈ rozpravy Ë. 12. Ve dvojn·sobnÈm rozsahu (210 stran) i poËtu p˘vodnÌch p¯ÌspÏvk˘ (15) odbornÌk˘ svÈho oboru naleznete: Ël·nky s tematikou neûivotnÌho pojiötÏnÌ, matematickÈho modelov·nÌ v pojiöùovnictvÌ, informatickÈ a poËÌtaËovÈ kriminality, problematiky pojistnÈho podvodu, investiËnÌ Ëinnosti pojiöùoven ñ asset-lability management, charakteristiky novÈho z·kona pojiöùovnictvÌ ve SlovenskÈ republice a 80. v˝roËÌ vyd·v·nÌ PojistnÈho obzoru. Tento Ëasopis vych·zÌ v omezenÈm poËtu a zbytek n·kladu je jeötÏ k dispozici. Objedn·vky zasÌlejte na adresu redakce PojistnÈho obzoru, Na Po¯ÌËÌ 12, 110 00 Praha 1 (event. e-mail: [email protected]). POJISTNÝ OBZOR • 2/2003

Dopady srpnov˝ch povodnÌ v roce 2002 na pojiöùovny vedly k z·vÏru, ûe nebezpeËÌ povodnÏ nebude moûno pojiöùovat dosavadnÌm zp˘sobem. M˘ûete p¯iblÌûit zmÏny, k nimû doölo nebo k nimû dojde v roce 2003? TÈmÏ¯ vöechny oblasti majetkovÈho pojiötÏnÌ, kterÈ kryjÌ katastrofick· rizika, musÌ respektovat novou strukturu zajiötÏnÌ a jeho cenu. ZatÌm jsme provedli urËit· opat¯enÌ v oblasti obËanskÈho pojiötÏnÌ, a to u novÏ sjedn·van˝ch pojiötÏnÌ dom·cnosti a staveb. Na nÏ teÔ navazujeme dalöÌmi opat¯enÌmi v oblasti pojiötÏnÌ podnikatel˘ a pr˘myslu. Nejde jenom o nav˝öenÌ ceny pojiötÏnÌ, ale takÈ o novou ˙pravu spolu˙ËastÌ, ˙pravu rozsahu pojistnÈho krytÌ a podobnÏ. Spousta pr·ce n·s Ëek· i letos, a to p¯edevöÌm v oblasti segmentace klient˘ z hlediska jejich expozice riziku povodeÚ/z·plava. Jak lze v tomto smyslu zhodnotit p¯Ìstupy zajistitel˘? HlavnÌ zmÏna spoËÌv· v tom, ûe zajistitelÈ jiû nejsou ochotni kr˝t katastrofick· rizika, tedy p¯edevöÌm povodeÚ a z·plavu, ale i dalöÌ jako vich¯ici, krupobitÌ v takzvan˝ch proporËnÌch zajistn˝ch smlouv·ch, a podÌlet se tedy na kaûdÈ anebo tÈmÏ¯ kaûdÈ ökodÏ, kterou pojiöùovny z tÏchto p¯ÌrodnÌch rizik utrpÌ. Tato rizika od letoönÌho roku kryjÌ pouze katastrofickÈ smlouvy neproporËnÌ. Kaûd· pojiöùovna si tak musÌ d·t velk˝ pozor na to, aby si zakoupila dostateËnÈ zajistnÈ krytÌ pro podobnÈ katastrofy, jakÈ n·s potkaly v roce 1997 anebo v loÚskÈm roce. V˘bec nenÌ jednoduchÈ p¯esnÏ si spoËÌtat, jak· je expozice pojiöùoven v˘Ëi p¯ÌrodnÌm rizik˘m. NÏkterÈ pojiöùovny to dok·ûÌ, nÏkterÈ ji asi budou muset pouze odhadnout, v kaûdÈm p¯ÌpadÏ popt·vka po katastrofickÈm krytÌ v »eskÈ republice od letoönÌho roku v˝raznÏ vzroste. S ohledem na ökody po loÚsk˝ch povodnÌch odhaduji rozsah katastrofickÈho krytÌ pro pojiöùovny v »eskÈ republice celkovÏ na zhruba jednu miliardu dolar˘. A to uû je rozsah odpovÌdajÌcÌ z·padoevropsk˝m zemÌm naöÌ velikosti, kterÈ jsou vystaveny podobn˝m rizik˘m. KatastrofickÈ zajiötÏnÌ je vöak drahÈ a jeho cena POJISTNÝ OBZOR • 2/2003

K dalöÌmu v˝voji v pojiöùovnictvÌ Na ot·zky redakce PojistnÈho obzoru odpovÌd· viceprezident »AP, gener·lnÌ ¯editel a p¯edseda p¯edstavenstva »eskÈ pojiöùovny a.s. Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA. oproti loÚsk˝m cen·m v˝raznÏ vzrostla, coû se samoz¯ejmÏ odrazÌ i v p¯ÌmÈm pojiötÏnÌ. DalöÌ podstatnou zmÏnou je v˝raznÈ zp¯ÌsnÏnÌ podmÌnek zajiötÏnÌ takÈ u proporËnÌch smluv, kterÈ kryjÌ ostatnÌ rizika, jako jsou p¯edevöÌm poû·ry, v˝buchy a n·slednÈ v˝padky ve v˝robÏ a podobnÏ. Je pot¯eba si uvÏdomit, ûe tyto proporËnÌ smlouvy aû do loÚskÈho roku kryly a takÈ v˝raznou mÏrou absorbovaly i ökody z povodnÌ. KromÏ toho v »eskÈ republice v˝raznÏ vzrostl poËet skuteËnÏ velk˝ch poû·rnÌch ökod. Jen si vzpomeÚte, kolikr·t jenom vloni ho¯elo v chemickÈm pr˘myslu. A to jsou ökody, p¯i kter˝ch se nebavÌme o desÌtk·ch, ale o stovk·ch a moûn· i o miliard·ch korun. Jestliûe tohle vöechno seËteme, pak zjistÌme, ûe p˘sobenÌ, nebo chcete-li podnik·nÌ zajiöùoven v »eskÈ republice prost¯ednictvÌm mÌstnÌch pojiöùoven skonËilo po zhruba deseti letech hluboko v Ëerven˝ch ËÌslech. DalöÌ ztr·ty uû si zajiöùovny dovolit nemohou. V˝sledkem bude niûöÌ kapacita pro pojiötÏnÌ, niûöÌ zajistnÈ provize a ¯ada dalöÌch zp¯ÌsnÏnÌ a omezenÌ. Jak˝ je v·ö n·zor na budoucÌ pojiöùov·nÌ povodnÌ? M˘ûe b˝t pro »eskou republiku pouûiteln˝ nÏkter˝ ze zahraniËnÌch model˘? UrËitou roli by p¯i tÏchto katastrof·ch mÏl hr·t st·t. Tak tomu je ve vÏtöinÏ zemÌ Evropy. Je t¯eba si uvÏdomit, ûe z·plavy se pojistn˝mi smlouvami v EvropÏ standardnÏ nekryjÌ. Pokud je v nich ochrana p¯ed tÌmto rizikem obsaûena, v˝raznÏ se to projevÌ v placenÈm pojistnÈm. Vypad· to nap¯Ìklad, ûe v Rakousku utrpÏl pojistn˝ a zajistn˝ sektor z¯ejmÏ ztr·-

tu z loÚsk˝ch z·plav pouze asi sto milion˘ eur. Aktu·lnÌ ËÌsla z »eskÈ republiky p¯itom hovo¯Ì o tom, ûe na vrub zajiöùoven m˘ûe jÌt i t¯icet miliard korun. ObjevujÌ se hlasy, ûe riziko povodnÏ u n·s p¯est·v· b˝t nahodilÈ. Zajistn· kapacita pro Ëesk˝ trh bude v budoucnu chybÏt, anebo bude p¯Ìliö drah·. Je na n·s, abychom hledali cesty, jak tento problÈm ¯eöit. »esk· pojiöùovna se bude v r·mci asociace pojiöùoven snaûit iniciovat jedn·nÌ na toto tÈma. Konec roku 2002 p¯inesl konkrÈtnÌ termÌn p¯istoupenÌ »R k EU. Jak jsou podle vaöeho n·zoru p¯ipraveny ËeskÈ pojiöùovny na p˘sobenÌ v r·mci jednotnÈho vnit¯nÌho pojistnÈho trhu zemÌ EU? Co povaûujete z tohoto pohledu za nejvÏtöÌ v˝zvu? Vzhledem k tomu, ûe o vstupu do EU se hovo¯Ì jiû velmi dlouho, nenÌ pro n·s stanovenÌ konkrÈtnÌho termÌnu û·dn˝m p¯ekvapenÌm. »AP v souËasnÈ dobÏ nap¯Ìklad intenzivnÏ pracuje na tvorbÏ a p¯ipomÌnkov·nÌ z·kon˘ upravujÌcÌch oblast pojiötÏnÌ, resp. jejich novel, kterÈ v˝znamnÏ ovlivnÌ, v souvislosti s harmonizacÌ legislativy, podnikatelskÈ prost¯edÌ v »R. Jde

zejmÈna o novelu z·kona o pojiöùovnictvÌ, nov˝ z·kon o pojistnÈ smlouvÏ a z·kon o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a samostatn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ. Dluûno podotknout, ûe mnoh· nov· ustanovenÌ zmÌnÏn˝ch z·kon˘ jsou z hlediska pojiöùoven sporn·. »asto p¯itom jdou v˝raznÏ nad r·mec ˙pravy platnÈ v EU. Velkou v˝zvou bude otev¯enÌ nov˝ch trh˘. Pro tuzemskÈ pojiöùovny bude zajÌmav˝ zejmÈna st¯edoevropsk˝ trh, tedy moûnost relativnÏ snadnÈho podnik·nÌ v dneönÌch kandid·tsk˝ch zemÌch. Jakou v·hu p¯ikl·d·te hodnocenÌ pojiöùoven renomovan˝mi ratingov˝mi agenturami? Hraje dobr˝ rating roli nap¯Ìklad p¯i obnovÏ zajistn˝ch smluv? V oblasti zajiötÏnÌ je dobr˝ rating nepomÏrnÏ d˘leûitÏjöÌ neû u samotn˝ch pojiöùoven. Zajiöùovny totiû na sebe p¯ijÌmajÌ z·vazky vyplatit v urËit˝ch situacÌch znaËnÈ objemy finanËnÌch prost¯edk˘. Na to pot¯ebujÌ dostatek kapit·lu, coû se odr·ûÌ i v jejich ratingovÈm hodnocenÌ. VÏtöina pojiöùoven m· proto p¯ÌsnÈ poûadavky na ˙roveÚ ratingu sv˝ch zajistitel˘. Pokud jde o rating samotn˝ch pojiöùoven, tak nap¯Ìklad »esk· pojiöùovna ned·vno obh·jila dlouhodob˝ rating BBB u mezin·rodnÌ ratingovÈ agentury Fitch. Povaûujeme to za ˙spÏch, zvl·ötÏ proto, ûe mÏsÌc p¯ed touto agenturou p¯iznala ratingovÈ hodnocenÌ »P zn·mkou BBBñ, coû znamenalo zv˝öenÌ o jeden stupeÚ, takÈ agentura Standard & Poorís. »esk· pojiöùovna tÌm byla za¯azena do tzv. investiËnÌho stupnÏ, kam se ¯adÌ i nejv˝znamnÏjöÌ tuzemskÈ banky. V od˘vodnÏnÌ tato agentura uvedla, ûe zlepöenÌ je podloûeno dlouhodobÏ stabilnÌmi provoznÌmi v˝sledky, zvyöujÌcÌm se kapit·lem a silnou trûnÌ pozicÌ. Agentura Fitch k tomu dodala, ûe oceÚuje takÈ schopnost udrûet si dominantnÌ trûnÌ podÌl, siln˝ management a rovnÏû skuteËnost, jak rychle se dok·zala »P vyrovnat s n·sledky z·plav. Zde je zapot¯ebÌ upozornit na fakt, ûe »P je prvnÌ tuzemskou pojiöùovnou, kter· si od mezin·rodnÌch agentur nech·v· dÏlat plnohodnotn˝ rating.

3

ÑéivotnÌ pojistky p¯inesly miliardovÈ ûnÏì, ÑR˘st ûivotnÌho pojiötÏnÌ o 25 %ì, ÑKr·lem roku je letos ûivotnÌ pojiötÏnÌì. To jsou novinovÈ titulky, se kter˝mi ñ a jim podobn˝mi ñ jsme se mohli setkat na str·nk·ch tÈmÏ¯ vöech v˝znamn˝ch denÌk˘ a periodik v poslednÌch 2 ñ 3 letech. éivotnÌ pojiötÏnÌ ud·valo tempo celÈmu pojistnÈmu trhu a jeho r˘st v˝raznÏ p¯ekraËoval r˘st majetkov˝ch pojiötÏnÌ. V poslednÌch t¯ech letech, kdy neûivotnÌ Ë·st trhu rostla v pr˘mÏru o 10 %, objem ûivotnÌho pojiötÏnÌ ñ p¯edepsanÈ pojistnÈ ñ se mezi-

podle dostupn˝ch statistik »AP pojistn˝ trh vyk·zal opÏt n·r˘st 15,6 %. Jsem toho n·zoru, ûe trh se ûivotnÌm pojiötÏnÌm sice v »eskÈ

éivotnÌ pojiötÏnÌ ñ je co zlepöovat

Ing. Miroslav Tacl, p¯edseda p¯edstavenstva Allianz pojiöùovny, a.s., Ëlen prezidia »AP roËnÏ zv˝öil o 33,1 % v roce 1999, 14,3 % v roce 2000 a 24,2 % v roce 2001! To jsou velmi povzbudivÈ v˝sledky. ZejmÈna meziroËnÌ n·r˘st o 24 % v roce 2001 uk·zal, jak promyölen· podpora ûivotnÌho pojiötÏnÌ pozitivnÏ p˘sobÌ na jeho r˘st. V tomto roce nabylo ˙Ëinnosti daÚovÈ zv˝hodnÏnÌ, kterÈ za splnÏnÌ urËit˝ch podmÌnek ñ urËit˝ch parametr˘ ûivotnÌ pojistky ñ umoûÚuje klient˘m odeËÌst si z daÚovÈho z·kladu aû 12 000 KË roËnÏ. Zd· se, ûe je tedy vöe v po¯·dku a trend zapoËat˝ v ned·vnÈ minulosti ˙spÏönÏ pokraËuje. To potvrzujÌ i v˝sledky III. ËtvrtletÌ 2002, kdy

4

republice st·le sk˝t· velk˝ potenci·l, ale ˙daje o jeho objemu i tempu r˘stu, kterÈ jsou ofici·lnÏ uv·dÏny, jsou ponÏkud zkreslenÈ. MusÌme si nejprve uvÏdomit, co znamen· ûivotnÌ pojiötÏnÌ. Je to dlouhodobÈ odkl·d·nÌ finanËnÌch prost¯edk˘ za ˙Ëelem zabezpeËenÌ sv˝ch blÌzk˝ch (obvykle rodinn˝ch p¯ÌsluönÌk˘), pro p¯Ìpad nenad·lÈ ûivotnÌ ud·losti jako je smrt, invalidita Ëi z·vaûnÈ onemocnÏnÌ nebo odchod do starobnÌho d˘chodu. V tomto p¯ÌpadÏ pak renta ze ûivotnÌho pojiötÏnÌ p¯ispÌv· k zabezpeËenÌ rozdÌlu v ûivotnÌ ˙rovni v postproduktivnÌm vÏku. Z·kladnÌm atributem

ûivotnÌho pojiötÏnÌ je v˝öe uveden· dlouhodobost ñ klient pojiöùovny musÌ b˝t p¯ipraven podstatnou Ë·st svÈho produktivnÌho ûivota ñ a moûn· i cel˝ ñ odkl·dat Ë·st svÈ spot¯eby a tyto finanËnÌ prost¯edky ukl·dat do ûivotnÌho pojiötÏnÌ. V˝voj trhu se ûivotnÌm pojiötÏnÌm vöak v poslednÌch t¯ech letech vykazuje velk˝ n·r˘st jednor·zovÏ placen˝ch pojiötÏnÌ, kdy klient sloûÌ celÈ pojistnÈ dop¯edu. M˘ûe se takto pojistit proti v˝öe zmÌnÏn˝m pojistn˝m ud·lostem. P¯i doûitÌ si pak m˘ûe Ñvybratì kapitalizovanou Ë·stku pro doûitÌ, nebo transformovat tuto Ë·stku do jednÈ z forem d˘chodu (anuity). Ot·zkou vöak z˘st·v·, jak klienti pojiöùoven, kte¯Ì si koupili ûivotnÌ pojiötÏnÌ jednor·zovou platbou, vnÌmajÌ dlouhodobost takovÈho pojiötÏnÌ. Je to pro nÏ skuteËnÏ dlouhodobÏ odloûen· spot¯eba? Bude toto pojiötÏnÌ skuteËnÏ Ñmaturovatì po takovÈm obdobÌ, na kterÈ bylo sjedn·no (obvykle v 60. letech, aby se splnily podmÌnky daÚovÈ odËitatelnosti)? MyslÌm, ûe tomu tak nenÌ. Pojistn˝ trh v poslednÌch t¯ech letech udÏlal z jednor·zovÏ placen˝ch ûivotnÌch pojistek urËit˝ Ñhit rokuì. Pojiöùovny nabÌzely tento druh pojiötÏnÌ s pomÏrnÏ vysok˝mi garantovan˝mi v˝nosy, kterÈ byly velmi atraktivnÌ pro klienta, mnohdy bez pojistnÈho krytÌ (v p¯ÌpadÏ ˙mrtÌ klienta bylo vyplaceno pouze zaplacenÈ pojistnÈ). Byly rovnÏû velmi atraktivnÌ i pro prodejce ñ obchodnÌ sluûbu ñ kte¯Ì tÈto skuteËnosti vyuûÌvali jako silnÈho prodejnÌho argumentu. Kr·tkodobÈ vyuûitÌ ûivotnÌho pojiötÏnÌ p¯edevöÌm jako investiËnÌho instrumentu pak p¯evl·dlo nad jeho hlavnÌm ˙Ëelem ñ dlouhodob˝m zabezpeËenÌm (pojiötÏnÌm). Tato tendence rovnÏû pokraËuje i v roce 2002. I p¯esto, ûe se podÌl Ñjednor·z˘ì na celkovÈm novÏ uzavÌranÈm ûivotnÌm pojiötÏnÌ mÏnÌ ve prospÏch bÏûnÏ placenÈ ûivotnÌ produkce (z¯ejmÏ

i v d˘sledku rychle klesajÌcÌch ˙rokov˝ch sazeb a v d˘sledku toho i garantovan˝ch sazeb u tohoto produktu), z˘st·v· prodej jednor·zovÏ placenÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ st·le na velmi vysokÈ ˙rovni (23% n·r˘st v polovinÏ roku 2002). Je to i v d˘sledku toho, ûe jedna z nejvÏtöÌch bank transformuje zastaralÈ depositnÌ produkty (anonymnÌ vkladnÌ knÌûky) do modernÏjöÌch bankovnÌch produkt˘ a rovnÏû do jednor·zovÏ placenÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ. Ot·zkou vöak z˘st·v· ñ jedn· se o dlouhodob˝ finanËnÌ instrument, kter˝ splÚuje vöechny atributy ûivotnÌho pojiötÏnÌ, p¯edevöÌm pak jeho dlouhodobost? Siln˝ n·r˘st ûivotnÌho pojiötÏnÌ, jak je komunikov·n v mÈdiÌch, neodr·ûÌ celou skuteËnost. Je to danÈ zejmÈna tÌm, ûe ve vykazov·nÌ produkce ûivotnÌho pojiötÏnÌ nenÌ zvolena zcela spr·vn· metodika. Jedn· se opÏt o jiû zmiÚovanÈ jednor·zovÏ placenÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ. Pokud jsou takovÈ smlouvy uzav¯eny, jsou 100% vykazov·ny v produkci roku, ve kterÈm byly uzav¯eny. ZkreslujÌ tak celkovÏ vykazovanÈ p¯edepsanÈ pojistnÈ, a to jak na ˙rovni nÏkter˝ch pojiöùovacÌch ˙stav˘, tak i za cel˝ pojistn˝ trh. »esk· asociace pojiöùoven v tomto roce rozöÌ¯ila svÈ statistiky o ˙daje, kterÈ d·vajÌ p¯ehled o celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm rozdÏlenÈm na bÏûnÏ placenou produkci a jednor·zovÈ pojiötÏnÌ. To je dobr˝ krok. MyslÌm ale, ûe by bylo v z·jmu zÌsk·nÌ objektivnÌch nezkreslen˝ch ˙daj˘ vykazovat jednor·zovÏ placenÈ pojistnÈ ˙plnÏ jin˝m zp˘sobem. Dobr˝m ¯eöenÌm by mohlo b˝t dÏlit produkci jednor·zovÏ placenÈho pojiötÏnÌ do desetiletÈho obdobÌ, kdy by do p¯edepsanÈho pojistnÈho p¯ÌsluönÈho roku byla zahrnuta pouze desetina produkce generovanÈ†jednor·zovÏ placen˝mi pojiötÏnÌmi. Informace o trhu ñ velikosti a tempu r˘stu ñ by byla spolehlivÏjöÌ a korektnÏjöÌ, neû je tomu v souËasnÈ dobÏ. POJISTNÝ OBZOR • 2/2003

V

l·da »R se ve svÈm programovÈm prohl·öenÌ zav·zala vypracovat do konce roku 2002 materi·l vedoucÌ k urychlenÌ reformy ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ tak, aby fisk·lnÌ deficit v roce 2006 nep¯ekroËil p·smo 4,9ñ5,5 % HDP. Takov˝ materi·l pod n·zvem uveden˝m v titulku byl jiû zpracov·n a je umÌstÏn na web Ministerstva financÌ (www.mfcr.cz). Ministerstvo p¯edpokl·d·, ûe koncepce reformy ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ (d·le jen Ñreformaì) bude na p¯elomu ˙nora a b¯ezna 2003 aktualizov·na (na z·kladÏ zp¯esnÏnÈ makroekonomickÈ predikce a v˝sledk˘ hospoda¯enÌ st·tu za rok 2002). Po projedn·nÌ ve vl·dÏ »R by byla

nov·hu ekonomiky, na kurzovou a ˙rokovou nestabilitu, na v˝voj inflace a zahraniËnÌch investic. Fisk·lnÌ potÌûe se ovöem promÌtajÌ i do praktickÈ rozpoËtovÈ roviny. V d˘sledku r˘stu struktur·lnÌch potÌûÌ ztratila podle ministerstva fisk·lnÌ politika flexibilitu a rostoucÌ mandatornÌ v˝daje sniûujÌ prostor pro realizaci vl·dnÌch v˝daj˘. D˘vodem pro fisk·lnÌ reformu m· b˝t i snaha udrûet a zefektivnit modernÌ soci·lnÌ st·t. NenÌ t¯eba zvl·öù zd˘razÚovat, ûe p¯Ìstup »R k EU a v dalöÌm obdobÌ i participace na jednotnÈ evropskÈ mÏnÏ p¯inese nutnost plnit principy a pravidla, kter˝mi se fisk·lnÌ politika EU ¯ÌdÌ. V tomto smÏru je alarmujÌcÌ, ûe podle tzv. p¯edvstup-

Ministerstvo zpracovalo tzv. autonomnÌ scÈn·¯, tj. projekci v˝voje rozpoËtu za p¯edpokladu, ûe nebudou provedeny û·dnÈ korekce oproti souËasnÈmu stavu. Defi-

RozpoËtov˝ v˝hled 2003 ñ 2006: Koncepce reformy ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener·lnÌ tajemnÌk »AP schv·len· opat¯enÌ postupnÏ realizov·na zmÏnou legislativy. P¯edseda vl·dy »R V. äpidla ve sv˝ch vystoupenÌch na poË·tku roku 2003 vöak zd˘raznil, ûe ¯adu n·vrh˘ bude t¯eba jeötÏ vöestrannÏ diskutovat. Pro reformu by mÏla b˝t zÌsk·na öirok· politick· podpora. V materi·lu se objevuje teze: Ñ...Podpora vl·dy, Parlamentu a ve¯ejnosti musÌ mÌt dlouhodob˝ charakter, jinak reforma nebude ˙spÏön·.ì

ProË reforma? V materi·lu se hovo¯Ì o neudrûitelnÈ fisk·lnÌ politice, kter· by mohla ohrozit zdrav˝ ekonomick˝ v˝voj »R. Poukazuje se na jejÌ p¯Ìpadn˝ negativnÌ vliv na vnÏjöÌ a vnit¯nÌ rovPOJISTNÝ OBZOR • 2/2003

nÌho programu bude »R v letech 2003ñ2005 zemÌ s nejvÏtöÌm deficitem ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ kandid·tsk˝ch zemÌ. Pokud by nebyly v »R p¯ijaty reformnÌ kroky, tak lze oËek·vat r˘st schodku ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ aû na 7 % v roce 2006 ve vztahu k HDP a zv˝öenÌ mÌry ve¯ejnÈho zadluûenÌ k HDP z dneönÌch 28 % na p¯ibliûnÏ 45 % v roce 2006.

N·vrh konceptu reformy 1. K ozdravÏnÌ ve¯ejn˝ch financÌ a obnovenÌ jejich udrûitelnosti se navrhuje p¯ijmout strategii cÌlenÈho sniûov·nÌ deficit˘ ve¯ejn˝ch rozpoËt˘. Tato strategie by vyûadovala, aby vl·da stanovovala v˝dajovÈ stropy.

cit st·tnÌho rozpoËtu by rostl ze 111 mld. KË v roce 2003 na 151 mld. KË v roce 2006. SouËasnÏ byly vypracov·ny dva reformnÌ scÈn·¯e: mÌrnÏjöÌ (deficit 106 mld. KË v roce 2006) a ambiciÛznÏjöÌ (deficit 71 mld. KË v roce 2006). 2. PoËÌt· se rovnÏû se zmÏnami v daÚovÈm systÈmu. HlavnÌm cÌlem daÚovÈ politiky v letech 2003ñ2006 m· b˝t stabilizace daÚovÈ kvÛty na ˙rovni roku 2000. Jinak ¯eËeno, podÌl vlastnÌch danÌ na HDP bude udrûov·n na ˙rovni 21,9 %. V r·mci stabilizace daÚovÈ kvÛty bude sledov·no nÏkolik z·mÏr˘: ñ harmonizace s pr·vem ES; nap¯. u DPH p¯esun vybranÈho zboûÌ a sluûeb ze snÌûenÈ sazby do

z·kladnÌ sazby, u spot¯ebnÌch danÌ zv˝öenÌ na ˙roveÚ minim·lnÌch sazeb platn˝ch v EU apod., ñ naplÚov·nÌ konkrÈtnÌch ˙prav obsaûen˝ch v programovÈm prohl·öenÌ vl·dy, nap¯. snÌûenÌ sazby danÏ z p¯Ìjm˘ pr·vnick˝ch osob, ñ zjednoduöov·nÌ danÌ ñ m· b˝t provedena revize odeËitateln˝ch poloûek u danÌ z p¯Ìjm˘ s cÌlem snÌûit jejich poËet; budou zjednoduöeny formul·¯e daÚov˝ch p¯izn·nÌ apod., ñ budou p¯ipravena legislativnÌ opat¯enÌ proti daÚov˝m ˙nik˘m, ñ posÌlÌ se daÚov· spravedlnost ñ zavedenÌ minim·lnÌ danÏ, zv˝öenÌ vymÏ¯ovacÌho z·kladu pojistnÈho pro osoby samostatnÏ v˝dÏleËnÏ ËinnÈ a vöeobecnÈ uplatÚov·nÌ maxim·lnÌho vymÏ¯ovacÌho z·kladu apod. 3. Budou se realizovat takÈ opat¯enÌ na stranÏ v˝daj˘ st·tnÌho rozpoËtu. Navrhuje se realizovat mix opat¯enÌ: a) MandatornÌ v˝daje ñ Co se t˝k· d˘chodovÈho systÈmu, tak se v materi·lu konstatuje, ûe je dlouhodobÏ finanËnÏ neudrûiteln˝ a musÌ projÌt z·sadnÌ reformou. JejÌ n·stin v nÏm vöak nenÌ uveden. KonkrÈtnÏ se zd˘razÚuje, ûe na¯ÌzenÌmi vl·dy budou d˘chody zvyöov·ny s ohledem na r˘st spot¯ebitelsk˝ch cen s Ë·steËn˝m p¯iblÌûenÌm k r˘stu mezd. ñ SystÈm nemocenskÈho pojiötÏnÌ m· b˝t z·sadnÏ reformov·n. MusÌ b˝t zabr·nÏno jeho zneuûÌv·nÌ a deformacÌm. Od roku 2005 se nap¯Ìklad navrhuje poskytov·nÌ n·hrady mzdy zamÏstnavatelem po dobu prvnÌch dvou aû t¯Ì t˝dn˘ nemoci s adekv·tnÌ kompenzacÌ v podobÏ snÌûenÌ odv·dÏnÈho pojistnÈho a snÌûenÌ procentnÌ sazby za poË·teËnÌ dny. ñ ZmÏnami a reformou projdou tÈû d·vky v nezamÏstnanosti a d·vky soci·lnÌ pÈËe a st·tnÌ soci·lnÌ podpory. b) MandatornÌ v˝daje ostatnÌ a quasi-mandatornÌ v˝daje ñ Reformou m· projÌt ve¯ejnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ. V kr·tkodobÈm horizontu je nezbytnÈ upravit ¯adu z·konn˝ch ustanovenÌ;

5

m· jÌt nap¯. o revizi okruhu hrazenÈ zdravotnÌ pÈËe, lÈkovÈ politiky apod. ñ U stavebnÌho spo¯enÌ se navrhuje ˙prava systÈmu (s ˙ËinnostÌ od roku 2004), kter· bude obsahovat snÌûenÌ procentnÌ sazby st·tnÌ podpory p¯i zv˝öenÌ podporovanÈho maxima. DalöÌ zmÏny budou spoËÌvat v prodlouûenÌ v·zacÌ lh˘ty, poskytov·nÌ st·tnÌch prost¯edk˘ stavebnÌm spo¯Ìteln·m aû po ukonËenÌ spo¯enÌ ˙ËastnÌkem, poskytov·nÌ st·tnÌ podpory ˙ËastnÌk˘m od 15 let vÏku a ve zruöenÌ osvobozenÌ ˙rok˘ z vklad˘ ze stavebnÌho spo¯enÌ od danÏ z p¯Ìjm˘ fyzick˝ch osob. ñ Vl·da se zamÏ¯Ì i na oblast mezd pracovnÌk˘ organizaËnÌch sloûek st·tu a p¯ÌspÏvkov˝ch organizacÌ a souvisejÌcÌ odvody. Bude zaveden öestn·ctit¯ÌdnÌ systÈm platov˝ch tarif˘ a poËÌt· se se sniûov·nÌm poËt˘ funkËnÌch mÌst v ˙st¯ednÌch org·nech st·tnÌ spr·vy. c) KoncepËnÌ opat¯enÌ ñ Budou navrûeny novÈ metody sestavov·nÌ, realizace a hodnocenÌ rozpoËtu. ñ PoËÌt· se s auditem v˝daj˘, d˘sledn˝m uplatÚov·nÌm principu subsidiarity apod. 4. N·vrh koncepce ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ neopomÌjÌ ani tzv. institucion·lnÌ aspekty. Navrhuje se nap¯Ìklad z¯Ìdit V˝bor pro ve¯ejnÈ finance za ˙Ëelem zlepöenÌ komunikace a koordinace mezi vl·dou a jednotliv˝mi ˙rovnÏmi ˙zemnÌch samospr·v. MÏla by vzniknout tÈû Agentura pro st·tnÌ zak·zky. Jsou nastÌnÏny z·mÏry k mimorozpoËtov˝m institucÌm, st·tnÌm z·ruk·m a mÌstnÌm rozpoËt˘m.

Reforma a pojiöùovnictvÌ N·vrh koncepce ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ je nutno povaûovat za v˝chozÌ materi·l k provedenÌ ¯ady reformnÌch krok˘. M· z·sadnÌ a systÈmov˝ charakter a sv˝m rozsahem a obsahem se dot˝k· ñ coû je d·no charakterem ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ ñ i soukromÈ podnikatelskÈ sfÈry, zamÏstnanc˘ a zamÏstnavatel˘, obËan˘, d˘chodc˘, ve¯ejn˝ch i st·tnÌch institucÌ atp. Zvl·ötnÌ pozornost je mu t¯eba vÏnovat z pohledu pojiöùovnictvÌ. Pojiöùovny jistÏ uvÌtajÌ snÌûenÌ danÏ

6

z p¯Ìjm˘ pr·vnick˝ch osob, se kter˝m se poËÌt· v programovÈm prohl·öenÌ vl·dy »R. Pro jejich budoucÌ podnikatelskou Ëinnost bude vöak mÌt stÏûejnÌ v˝znam celkov· struktura daÚovÈho systÈmu, z·mÏry st·tu, nap¯. u nÏkter˝ch nep¯Ìm˝ch danÌ, a pak koncepËnÌ ¯eöenÌ d˘chodovÈho systÈmu, ve¯ejnÈho zdravotnictvÌ i ˙spornÈ programy v r·mci v˝dajov˝ch kapitol st·tnÌho rozpoËtu. V zemÌch EU, pokud jde nap¯Ìklad o financov·nÌ zdravotnictvÌ a d˘chodovÈho systÈmu, se hled· optim·lnÌ hranice mezi p˘sobnostÌ ve¯ejnÈho (st·tnÌho) a soukromÈho sektoru. Tam, kde st·t nem˘ûe pr·vÏ z fisk·lnÌch d˘vod˘ zajistit financov·nÌ dosavadnÌm zp˘sobem a v dosavadnÌm rozsahu, nastupuje soukrom˝ sektor. Je cennÈ, ûe materi·l Ministerstva financÌ poukazuje na reformnÌ kroky v nÏkter˝ch zemÌch, jako nap¯. ve ävÈdsku, Nizozemsku nebo na Slovensku. Slovensk· reforma je zaloûena p¯edevöÌm na reformÏ zdravotnictvÌ, soci·lnÌho a d˘chodovÈho systÈmu a reformÏ vzdÏl·v·nÌ. V r·mci d˘chodovÈho systÈmu se nap¯Ìklad pl·nuje vytvo¯enÌ fondovÈho pilÌ¯e p¯i pouûitÌ zdroj˘ z privatizace a podpora dobrovolnÈho penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ. Ve zdravotnictvÌ m· dojÌt od 1. 7. 2003 k rozdÏlenÌ systÈmu na povinn˝ a doplÚkov˝; bude definov·n rozsah v˝kon˘, lÈk˘ a pom˘cek hrazen˝ch z povinnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ apod. D· se p¯edpokl·dat, ûe ministerstvo a vl·da budou br·t v ˙vahu ta opat¯enÌ uËinÏn· ve zmÌnÏn˝ch a dalöÌch st·tech, kter· se osvÏdËila nebo u nichû se d· oËek·vat pozitivnÌ v˝sledek. N·vrh reformy ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ je t¯eba nynÌ ch·pat jako pracovnÌ materi·l. Po schv·lenÌ ve vl·dÏ budou zpracov·v·ny jednotlivÈ strategie a postupy. Nask˝t· se v˝jimeËn· p¯Ìleûitost, aby ËeskÈ pojiöùovny prezentovaly svÈ p¯edstavy v oblasti d˘chodovÈho systÈmu i zdravotnÌho Ëi nemocenskÈho pojiötÏnÌ. Je pravdÏpodobnÈ, ûe budou otev¯eny i dalöÌ vÏcnÈ ot·zky, jako nap¯Ìklad pojiöùov·nÌ st·tnÌho majetku, budoucÌ zp˘sob ˙hrady povodÚov˝ch ökod apod. Pojiöùovny a jejich asociaci tudÌû Ëek· sjednocov·nÌ stanovisek a formulov·nÌ strategiÌ.

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ JUDr. Ji¯ina Kotrbat· 1. Vyhl·öka Ë. 514/2002 Sb., kterou se stanovÌ podmÌnky pro oznaËov·nÌ ˙Ëelu penÏûnÌch ˙hrad, pot¯ebn˝ch pro sestavov·nÌ platebnÌ bilance »eskÈ republiky (˙Ëinnost 1. 1. 2003, Ë·st dnem vstupu smlouvy o p¯istoupenÌ »R k EU v platnost). Klienti, banky a poboËky zahraniËnÌch bank jsou povinni oznaËovat penÏûnÌ ˙hrady podle p¯Ìlohy k vyhl·öce. 2. ⁄stavnÌ z·kon Ë. 515/2002 Sb., o referendu o p¯istoupenÌ »eskÈ republiky k EvropskÈ unii a o zmÏnÏ ˙stavnÌho z·kona Ë. 1/1993 Sb., ⁄stava »eskÈ republiky, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch ˙stavnÌch z·kon˘ (˙Ëinnost 1. 3. 2003). 3. Z·kon Ë. 517/2002 Sb., kter˝m se prov·dÏjÌ nÏkter· opat¯enÌ v soustavÏ ˙st¯ednÌch org·n˘ st·tnÌ spr·vy a mÏnÌ nÏkterÈ z·kony (˙Ëinnost 1. 1. 2003). Z·kon z¯Ìdilo novÈ Ministerstvo informatiky. 4. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 523/2002 Sb., kter˝m se mÏnÌ na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 178/2001 Sb., kter˝m se stanovÌ podmÌnky ochrany zdravÌ zamÏstnanc˘ p¯i pr·ci (˙Ëinnost 1. 1. 2003). Novela d·v· podmÌnky ochrany zdravÌ zamÏstnanc˘ do souladu s pr·vem Evropsk˝ch spoleËenstvÌ. 5. SdÏlenÌ Ë. 524/2002 Sb., o vyhl·öenÌ dne vzniku akciovÈ spoleËnosti »eskÈ dr·hy. SpoleËnost vznikla ke dni 1. 1. 2003. 6. Pod Ë. 526/2002 Sb. bylo vyhl·öeno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 227/1997 Sb., o nadacÌch a nadaËnÌch fondech a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o nadacÌch a fondech), jak vypl˝v· ze zmÏn proveden˝ch z·konem Ë. 210/2002 Sb. 7. Pod Ë. 528/2002 Sb. byl zve¯ejnÏn N·lez ⁄stavnÌho soudu ze dne 20. 11. 2002, kter˝m byl

mj. zruöen v˝mÏr MF Ë. 06/ 2002, kter˝m se stanovÌ maxim·lnÌ n·jemnÈ z bytu, maxim·lnÌ ceny sluûeb poskytovan˝ch s uûÌv·nÌm bytu a pravidla pro vÏcnÏ usmÏrÚovanÈ n·jemnÈ v bytÏ. 8. Vyhl·öka Ë. 536/2002 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 28/ 2001 Sb., kterou se stanovÌ poötovnÌ podmÌnky z·kladnÌch sluûeb a z·kladnÌ poûadavky kvality p¯i jejich zajiöùov·nÌ drûitelem poötovnÌ licence (vyhl·öka o z·kladnÌch sluûb·ch drûitele poötovnÌ licence), ve znÏnÌ vyhl·öky Ë. 5/2002 Sb. (˙Ëinnost 1. 1. 2003). 9. Vyhl·öka Ë. 537/2002 Sb., kterou se stanovÌ z·kladnÌ sazby stravnÈho v cizÌ mÏnÏ pro rok 2003 (˙Ëinnost 1. 1. 2003). 10. Vyhl·öka Ë. 540/2002 Sb., kterou se prov·dÏjÌ nÏkter· ustanovenÌ z·kona Ë. 151/1997 Sb., o oceÚov·nÌ majetku a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o oceÚov·nÌ majetku) ñ ˙Ëinnost 1. 1. 2003. Vyhl·öka stanovÌ ceny, koeficienty, p¯ir·ûky a sr·ûky k cen·m a postupy p¯i uplatnÏnÌ zp˘sob˘ oceÚov·nÌ vÏcÌ, pr·v, jin˝ch majetkov˝ch hodnot a sluûeb. T˝k· se oceÚov·nÌ staveb, pozemk˘, vodnÌch n·drûÌ, trval˝ch porost˘, majetkov˝ch pr·v (know-how), nÏkter˝ch vÏcÌ movit˝ch a sluûeb. Nahradila dosavadnÌ vyhl·öku z roku 1997. POJISTNÝ OBZOR • 2/2003

11. Vyhl·öka Ë. 545/2002 Sb., o postupu p¯i prov·dÏnÌ pozemkov˝ch ˙prav a n·leûitostech n·vrhu pozemkov˝ch ˙prav (˙Ëinnost 1. 1. 2003). 12. Vyhl·öka Ë. 547/2002 Sb., kterou se stanovÌ n·leûitosti û·dosti o p¯edchozÌ souhlas k vyd·v·nÌ elektronick˝ch penÏûnÌch prost¯edk˘ (˙Ëinnost 1. 1. 2003). 13. Vyhl·öka Ë. 548/2002 Sb., kterou se stanovÌ podmÌnky pro principy z˙Ëtov·nÌ v platebnÌch systÈmech a n·leûitosti û·dosti o licenci k provozov·nÌ platebnÌho systÈmu (˙Ëinnost 1. 1. 2003). 14. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 559/2002 Sb., kter˝m se mÏnÌ na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 303/1995 Sb., o minim·lnÌ mzdÏ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. S ˙ËinnostÌ od 1. 1. 2003 byla minim·lnÌ mzda zv˝öena z 5700 KË na 6200 KË. 15. Vyhl·öka Ë. 564/2002 Sb., o stanovenÌ ˙zemÌ okres˘ »eskÈ republiky a ˙zemÌ obvod˘ hlavnÌho mÏsta Prahy (˙Ëinnost 1. 1. 2003). 16. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 567/2002 Sb., kter˝m se stanovÌ cenovÈ moratorium n·jemnÈho z byt˘ (˙Ëinnost 20. 12. 2002). Moratorium je stanoveno na 3 mÏsÌce ode dne ˙Ëinnosti. 17. Vyhl·öka Ë. 569/2002 Sb., kte-

rou se pro ˙Ëely poskytov·nÌ cestovnÌch n·hrad stanovÌ v˝öe sazeb stravnÈho, v˝öe sazeb z·kladnÌch n·hrad za pouûÌv·nÌ silniËnÌch motorov˝ch vozidel a v˝öe pr˘mÏrn˝ch cen pohonn˝ch hmot (˙Ëinnost 1. 1. 2003). 18. SdÏlenÌ Ë. 572/2002 Sb., o vyhl·öenÌ pr˘mÏrnÈ mzdy v n·rodnÌm hospod·¯stvÌ za 1. aû 3. ËtvrtletÌ 2002 pro ˙Ëely odvodu do st·tnÌho rozpoËtu podle z·kona o zamÏstnanosti. Pr˘mÏrn· mzda ËinÌ 15 172 KË. 19. Z·kon Ë. 575/2002 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 586/1992 Sb., o danÌch z p¯Ìjm˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 588/1992 Sb., o dani z p¯idanÈ hodnoty, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 353/ 2001 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 563/1991 Sb., o ˙ËetnictvÌ, ve znÏjÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a nÏkterÈ dalöÌ z·kony (˙Ëinnost 30. 12. 2002). Novely se t˝kajÌ daÚov˝ch ˙lev v souvislosti s ûivelnÌmi pohromami. 20. Z·kon Ë. 579/2002 Sb., o st·tnÌm rozpoËtu »eskÈ republiky na rok 2003 (˙Ëinnost 1. 1. 2003). Z·kon stanovil pojistnou kapacitu ExportnÌ garanËnÌ a pojiöùovacÌ spoleËnosti, a. s., ve v˝öi 120 000 000 000 KË.

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ UNIQA zÌsk· koncern AXA v Rakousku a MaÔarsku Rakousk· finanËnÌ skupina Raiffeisen a sdruûenÌ Austria Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit uzav¯ely smlouvu, na z·kladÏ kterÈ zÌskaly vöechny akcie rakouskÈ pojiöùovacÌ spoleËnosti AXA Konzern Aktiengesellschaft od jejÌch nÏmeck˝ch majitel˘. V pr˘bÏhu roku 2003 m· AXA Konzern Aktiengesellschaft s dce¯in˝mi spoleËnostmi v MaÔarsku a Lichtenötejnsku p¯ejÌt pod UNIQA Group Austria. TÌmto krokem dojde k dalöÌmu upevnÏnÌ vedoucÌ pozice pojiöùovny UNIQA na rakouskÈm trhu a souËasnÏ k jejÌmu posÌlenÌ v regionu st¯ednÌ Evropy. Partne¯i d·le dohodli, ûe budou hledat a realizovat dalöÌ oboustrannÏ v˝hodnÈ moûnosti spolupr·ce mezi st¯edoevropsk˝m pojiöùovacÌm koncernem UNIQA a celosvÏtovÏ p˘sobÌcÌ skupinou AXA. KupnÌ cena transakce bude uhrazena v hotovosti, nikoli akciemi. O konkrÈtnÌ v˝öi ceny smluvnÌ strany nesdÏlily û·dnÈ podrobnosti. Transakce jeötÏ podlÈh· schv·lenÌ p¯Ìsluön˝ch ˙¯ad˘ a dozorËÌch org·n˘. UNIQA Group Austria se sÌdlem ve VÌdni m· vÌce neû dvacetiprocentnÌ podÌl na rakouskÈm trhu a dce¯inÈ spoleËnosti v devÌti evropsk˝ch zemÌch vËetnÏ »eskÈ republiky, kde p˘sobÌ pod hlaviËkou UNIQA pojiöùovny. (Mik) Heath Lambert International Newsletter, 11/2002

POJISTNÝ OBZOR • 2/2003

DvoustrannÈ mezin·rodnÌ dohody »eskÈ republiky o poskytov·nÌ zdravotnÌ pÈËe Ing. Rudolf Voborsk˝, tajemnÌk sekce pojiötÏnÌ osob »AP

C

estovnÌ ruch se zejmÈna v poslednÌ ËtvrtinÏ dvac·tÈho stoletÌ prosadil jako v˝razn˝ spoleËensk˝, kulturnÌ a ekonomick˝ jev. Cestov·nÌ lidÌ za pozn·nÌm, rekreacÌ, sportem, kulturou, z n·boûensk˝ch d˘vod˘, anebo jen za ˙Ëelem tr·venÌ volnÈho Ëasu a rovnÏû tak z pracovnÌch a obchodnÌch d˘vod˘ se stalo neodmyslitelnou souË·stÌ ûivota lidÌ a souËasnÈho ûivotnÌho stylu. O rozvoji cestovnÌho ruchu svÏdËÌ to, ûe za uplynul˝ch pades·t let se poËet turist˘, kte¯Ì p¯ekroËili hranice svÈ domovskÈ zemÏ, zv˝öil z 25 milion˘ v roce 1950 na cca 700 mil. v roce 2000, tj. osmadvacetkr·t. SpoleËenskÈ zmÏny po roce 1989 zp˘sobily, ûe se i naöi obËanÈ intenzivnÏ podÌlejÌ na tomto celosvÏtovÈm trendu. Organizace cestovnÌho ruchu je dnes silnÏ unifikovan·, p¯esto z˘st·v· jedna oblast, kter· se vymyk· bÏûn˝m obchodnÌm vztah˘m a tou je ot·zka ˙hrady n·klad˘ spojen˝ch s p¯Ìpadn˝m vynaloûenÌm lÈËebn˝ch v˝loh v zahraniËÌ. To je d·no tÌm, ûe kaûd˝ st·t m· sv˘j vlastnÌ systÈm financov·nÌ zdravotnÌ pÈËe. Je proto pochopitelnÈ, ûe se jednotlivÈ st·ty snaûÌ tuto ot·zku ¯eöit uzavÌr·nÌm bilater·lnÌch dohod, kterÈ by zajiöùovaly v p¯ÌpadÏ pot¯eby jejich obËanu nalÈzajÌcÌmu se na ˙zemÌ druhÈho st·tu poskytnutÌ bezplatnÈ zdravotnÌ pÈËe v nezbytnÏ nutnÈm rozsahu. Tato bezplatnost platÌ pouze pro obËana, z·vazek p¯ech·zÌ na jeho mate¯sk˝ st·t, resp. na p¯Ì-

sluönou instituci, kter· zajistÌ n·slednÏ ˙hradu n·klad˘ poskytovateli zdravotnÌ pÈËe. Je z¯ejmÈ, ûe ËÌm vÌce je srovnateln· ˙roveÚ zdravotnÌ pÈËe a zp˘sob i rozsah jejÌho financov·nÌ mezi smluvnÌmi st·ty, tÌm vÏtöÌ je nadÏje, ûe smlouvy budou opravdu v praxi dob¯e fungovat. Pro obËany EvropskÈ unie je jejich zdravotnÌ pojiötÏnÌ platnÈ na celÈm ˙zemÌ EvropskÈ unie, coû zapad· do koncepce Ëty¯ cÌl˘ soci·lnÌ ochrany (p¯Ìjem ze zamÏstn·nÌ, d·vky v nezamÏstnanosti, d˘chodovÈ zabezpeËenÌ a zdravotnÌ pÈËe). »esk· republika m· v souËasnÈ dobÏ celkem nÏkolik desÌtek bilater·lnÌch smluvnÌch vztah˘ v oblasti vz·jemnÈho bezplatnÈho poskytov·nÌ zdravotnÌ pÈËe. Z tohoto hlediska lze st·ty svÏta rozdÏlit do t¯Ì skupin: 1. St·ty, s nimiû m· »esk· republika uzav¯enou bilater·lnÌ smlouvu ve zdravotnictvÌ sjednanou v poslednÌch letech, kter· upravuje tuto oblast na z·kladÏ pravidel bÏûn˝ch mezi zemÏmi

7

EvropskÈ unie, i kdyû ne v tak öirokÈm rozsahu. Tyto smlouvy jsou sjedn·v·ny na z·kladÏ usnesenÌ vl·dy Ë. 621/1996 a zdravotnÌ pÈËe je v nich vÏtöinou souË·stÌ öiröÌho r·mce Smlouvy o soci·lnÌm zabezpeËenÌ, kter· zpravidla upravuje i oblast d˘chod˘ a dalöÌch penÏûit˝ch d·vek. V˝jimkou je samostatn· Smlouva o poskytov·nÌ a ˙hradÏ zdravotnÌ pÈËe se Slovenskem. SouËasnÏ se smlouvou vstupuje v platnost spr·vnÌ ujedn·nÌ k jejÌmu prov·dÏnÌ, kterÈ konkretizuje smluvnÌ ustanovenÌ. V˝daje za v˝kony zdravotnÌ pÈËe v zahraniËÌ poskytovanÈ na z·kladÏ tÏchto smluv jsou hrazeny z prost¯edk˘ ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. FunkcÌ styËnÈho mÌsta pro oblast ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ »R, tj. zejmÈna pro realizaci jednotliv˝ch ˙hrad v˘Ëi zahraniËnÌmu poskytovateli zdravotnÌ pÈËe, bylo na z·kladÏ rozhodnutÌ Ministerstva zdravotnictvÌ »R od 1. 1. 2002 povÏ¯eno Centrum mezist·tnÌch ˙hrad (www.cmu.cz), jehoû Ëinnost je nezbytn˝m p¯edpokladem institucion·lnÌho zajiötÏnÌ mezin·rodnÌch smluv o soci·lnÌm zabezpeËenÌ a pr·va Evropsk˝ch spoleËenstvÌ v oblasti ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Zakladatelem Centra, jako svÈho z·jmovÈho sdruûenÌ, jsou vöechny zdravotnÌ pojiöùovny ËinnÈ v »R. V souËasnÈ dobÏ jsou v platnosti n·sledujÌcÌ smlouvy zahrnujÌcÌ ustanovenÌ o poskytov·nÌ zdravotnÌ pÈËe: l Smlouva mezi »R a Slovenskou republikou o poskytov·nÌ a ˙hradÏ zdravotnÌ pÈËe (platn· od 1. 4. 2001), l Smlouva mezi »R a Chorvatskou republikou o soci·lnÌm zabezpeËenÌ (platn· od 26. 6. 2000), l Smlouva mezi »R a Rakouskou republikou o soci·lnÌm zabezpeËenÌ (platn· od 1. 7. 2001), l Smlouva mezi »R a Lucembursk˝m velkovÈvodstvÌm o soci·lnÌm zabezpeËenÌ (platn· od 1. 3. 2002), l Smlouva mezi »R a Spolkovou republikou NÏmecko o soci·lnÌm zabezpeËenÌ (platn· od 1. 9. 2002), l Smlouva mezi »R a Jugosl·viÌ o soci·lnÌm zabezpeËenÌ (platn· od 1. 12. 2002).

8

Texty uveden˝ch smluv, p¯Ìsluön˝ch spr·vnÌch ujedn·nÌ a dalöÌ d˘leûitÈ informace lze nalÈzt nap¯. na internetovÈ str·nce Ministerstva zdravotnictvÌ »R (www.mzcr.cz/ data/c229/lib/soc-zab-seznam.htm). V souËasnÈ dobÏ se p¯ipravujÌ obdobnÈ smlouvy s Izraelem, s MakedoniÌ, se Slovinskem a s Tureckem. V tÈto souvislosti je t¯eba upozornit na skuteËnost, ûe nespr·vn· nebo chybÏjÌcÌ interpretace v˝öe uveden˝ch smluv v mÈdiÌch vede k nere·ln˝m oËek·v·nÌm naöich obËan˘ a Ëast˝m n·sledn˝m zklam·nÌm. Smlouvy majÌ sv˘j v˝znam zejmÈna p¯i dlouhodob˝ch pobytech a jako prost¯edek napom·hajÌcÌ migraci. VhodnÈ komerËnÌ cestovnÌ pojiötÏnÌ, p¯edevöÌm u kr·tkodob˝ch (turistick˝ch) pobyt˘, m· st·le v˝znam, a to i p¯i cest·ch do v˝öe uveden˝ch zemÌ zejmÈna z n·sledujÌcÌch d˘vod˘: l jsou problÈmy s propl·cenÌm n·rok˘ podle smlouvy (nejlÈpe funguje smlouva se Slovenskem), l nenÌ hrazena cel· pÈËe, pacienti si musÌ hradit lÈky, stomatologickÈ oöet¯enÌ apod., l je mnoho zdravotnick˝ch za¯ÌzenÌ, kter· smlouvu nerespektujÌ nebo o nÌ nevÏdÌ, l smlouvy nezahrnujÌ repatriaci nebo nezbytnÈ sluûby, kterÈ nejsou hrazeny z ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ, l komerËnÌ pojiöùovny nabÌzejÌ komplexnÌ ochranu (cestovnÌ pojiötÏnÌ), pouûÌvajÌ asistenËnÌch sluûeb (viz nÌûe), l v nÏkter˝ch p¯Ìpadech si klient p¯ed cestou do zahraniËÌ musÌ u p¯ÌsluönÈ zdravotnÌ pojiöùovny vyzvednout formul·¯ a po p¯Ìjezdu do zahraniËÌ se musÌ zaregistrovat u partnerskÈ zdravotnÌ pojiöùovny. 2. St·ty, s nimiû m· »esk· republika uzav¯enu dohodu o vz·jemnÈm poskytov·nÌ bezplatnÈ zdravotnÌ pÈËe obËanovi druhÈ strany v nezbytnÏ nutnÈm rozsahu, p¯iËemû tyto z·vazky jsou hrazeny z rozpoËtovÈ kapitoly Ministerstva zdravotnictvÌ »R. Tyto dohody byly vÏtöinou podeps·ny p¯ed rokem 1989 za zcela jin˝ch politick˝ch okolnostÌ v zemÌch obou smluvnÌch partner˘. Obsahy dohod, zejmÈna rozsah a podmÌnky poskytov·nÌ zdravotnÌ

pÈËe, jsou velmi odliönÈ. Jejich seznam (v p¯iloûenÈ tabulce), byl vypracov·n podle zdroj˘ Ministerstva zdravotnictvÌ »R (www.mzcr.cz/ data/c229/lib/smlouvy-bezplat.doc) obsahujÌcÌho v˝Ëet a specifikaci dohod bez jejich hodnocenÌ a Ministerstva zahraniËnÌch vÏcÌ »R (www.czechembassy.org/wwwo/ mzv), kter˝ na z·kladÏ informacÌ zastupitelsk˝ch ˙¯ad˘ »R v jednotliv˝ch zemÌch zaujÌm· struËnÈ stanovisko k fungov·nÌ nÏkter˝ch tÏchto smluvnÌch vztah˘ v praxi. CelkovÏ lze shrnout: l mnohÈ dohody nejsou druhou smluvnÌ stranou respektov·ny v˘bec, l nÏkde jsou respektov·ny pouze ve st·tnÌch zdravotnick˝ch za¯ÌzenÌch, v ¯adÏ zemÌ vöak nelze obËan˘m »R doporuËit jejich pouûitÌ, l i zde platÌ vöechny dalöÌ d˘vody pro uzav¯enÌ komerËnÌho cestovnÌho pojiötÏnÌ uvedenÈ v˝öe. 3. St·ty, s nimiû nem· »esk· republika uzav¯enu û·dnou dohodu o vz·jemnÈm poskytov·nÌ bezplatnÈ zdravotnÌ pÈËe. Zde lze pouze dodat, ûe odpovÌdajÌcÌ komerËnÌ pojiötÏnÌ lÈËebn˝ch v˝loh v zahraniËÌ je naprosto nezbytnÈ. TÏm, kdo chtÏjÌ cestovat kamkoliv do zahraniËÌ a chtÏjÌ vylouËit riziko znaËn˝ch starostÌ a finanËnÌch obtÌûÌ v p¯ÌpadÏ neoËek·van˝ch ud·lostÌ, nezb˝v· neû doporuËit vhodnÈ cestovnÌ pojiötÏnÌ, jehoû kompletnÌ nabÌdka umoûnÌ vycestovat do zahraniËÌ s vÏdomÌm jistoty zabezpeËenÌ pro p¯Ìpady: l n·hlÈho onemocnÏnÌ ñ lÈka¯skÈ oöet¯enÌ, pobyt v nemocnici, lÈky p¯edepsanÈ lÈka¯em v souvislosti s pojistnou ud·lostÌ, p¯eprava do nejbliûöÌho zdravotnickÈho za¯ÌzenÌ, n·klady repatriace pojiötÏnÈho, p¯ÌpadnÏ jeho tÏlesn˝ch ostatk˘, l ˙razu, l ztr·ty zavazadel, l zp˘sobenÌ ökody t¯etÌ osobÏ, l storna z·jezdu, l vybran˝ch rizik p¯i provozov·nÌ nebezpeËn˝ch sport˘. V tÈto souvislosti je vhodnÈ poznamenat, ûe pro cesty do zemÌ s vyspÏl˝m, ale pro n·s Ñdrah˝mì, zdravotnictvÌm nenÌ û·dn˝m p¯epychem pojistit se na vysok˝ limit pl-

nÏnÌ (aû miliony korun). NÏkterÈ operativnÌ z·kroky jsou totiû z kategorie ÑnezbytnÏ nutn˝chì (tak nap¯. bÏûn˝ z·nÏt slepÈho st¯eva p¯ijde v z·padoevropsk˝ch zemÌch na 100 tis. KË, v USA dokonce na 400 tis. KË). Pozor proto na platebnÌ karty vydanÈ k ˙Ët˘m klient˘, na kterÈ nÏkterÈ banky sice poskytujÌ pojistnou ochranu, ale limity lÈka¯skÈho oöet¯enÌ nejsou obvykle vysokÈ. V˝znamnou pomocÌ postiûenÈmu obËanu v zahraniËÌ, kter˝ m· uzav¯eno cestovnÌ pojiötÏnÌ, je moûnost kdykoliv se obr·tit na asistenËnÌ spoleËnost danÈ pojiöùovny se û·dostÌ o pomoc. AsistenËnÌ sluûba zajiöùuje kromÏ dalöÌch sluûeb zejmÈna: l p¯evoz nemocnÈho nebo zranÏnÈho do nemocnice (p¯i ambulantnÌch oöet¯enÌch a n·kupu lÈk˘ budou n·klady uhrazeny pojiötÏnÈmu p¯i n·vratu dom˘), l ˙hradu n·klad˘ nezbytnÈ hospitalizace pojiötÏnÈho, l p¯evoz pojiötÏnÈho do »R i s lÈka¯sk˝m doprovodem, je-li nutn˝, l p¯epravu tÏlesn˝ch ostatk˘ pojiötÏnÈho do mÌsta bydliötÏ, l zachraÚovacÌ n·klady ñ hled·nÌ, vyproötÏnÌ pojiötÏnÈho, l pr·vnÌ pomoc a sloûenÌ kauce za pojiötÏnÈho, l zajiötÏnÌ a ˙hradu n·klad˘ nep¯edvÌdanÈho n·vratu pojiötÏnÈho v p¯ÌpadÏ n·hlÈ smrti blÌzkÈho p¯ÌbuznÈho (zajiötÏnÌ a ˙hrada jÌzdenky/letenky), l n·vötÏvu p¯ÌbuznÈho u hospitalizovanÈho v zahraniËÌ a ˙hrada n·klad˘ jeho pobytu. Po vstupu »eskÈ republiky do EvropskÈ unie bilater·lnÌ smlouvy se Ëlensk˝mi st·ty EU zË·sti ztratÌ v˝znam, protoûe v jejÌm r·mci existuje jednotn· pr·vnÌ ˙prava koordinace n·rodnÌch soustav soci·lnÌho zabezpeËenÌ, kter· p¯esnÏ formuluje zachov·nÌ soci·lnÌch n·rok˘ migrujÌcÌch osob. ZamÏstnan˝m osob·m smlouva zajistÌ, ûe budou podlÈhat pouze jednomu pojiötÏnÌ (zpravidla ve st·tÏ zamÏstn·nÌ s urËit˝mi v˝jimkami zejmÈna u vysÌlan˝ch pracovnÌk˘, kte¯Ì ñ pokud se ministerstva obou st·t˘ nebo jimi povÏ¯enÈ instituce nedohodnou jinak, si po dobu prv˝ch 24 mÏsÌc˘ po vysl·nÌ zachovajÌ p˘vodnÌ pojiötÏnÌ vysÌlajÌcÌho st·tu), a ûe jim budou zachov·ny n·roky z tohoto pojiötÏnÌ plynoucÌ na zdravotnÌ POJISTNÝ OBZOR • 2/2003

pÈËi, na nemocenskÈ d·vky a na d˘chodovÈ zabezpeËenÌ. Tato zmÏna bude pro obËany »eskÈ republiky jistÏ velmi v˝znamn·, v souËas-

nÈ dobÏ je vöak p¯edËasnÈ se pokouöet o bliûöÌ hodnocenÌ. V˝znam cestovnÌho pojiötÏnÌ ovöem nezanik· ani v r·mci EU, neboù:

l

je pot¯eba pokr˝t vöechna v˝öe zmÌnÏn· rizika, kter· nejsou hrazena z ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ,

l

existujÌ rozdÌly v ˙hradÏ ¯ady v˝kon˘ z prost¯edk˘ ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ mezi jednotliv˝mi zemÏmi.

DvoustrannÈ mezin·rodnÌ dohody »eskÈ republiky o poskytov·nÌ bezplatnÈ zdravotnÌ pÈËe Afgh·nist·n

V platnosti je mezivl·dnÌ dohoda o spolupr·ci v oblasti zdravotnictvÌ a lÈka¯sk˝ch vÏd (Ë. 103/1987 Sb.), kter· p¯edpokl·d· oboustrannÈ poskytnutÌ bezplatnÈ nezbytnÈ pÈËe v p¯ÌpadÏ akutnÌho onemocnÏnÌ nebo ˙razu obËan˘m »R, kte¯Ì se p¯echodnÏ nach·zejÌ v Afgh·nist·nu, je vöak velmi nepravdÏpodobnÈ, ûe by jejÌ ustanovenÌ byla v praxi dodrûov·na.

Bulharsko

⁄mluva mezi vl·dou »SR a vl·dou BulharskÈ lidovÈ republiky (Ë. 22/1960 Sb.) o spolupr·ci v oblasti zdravotnictvÌ, podle kterÈ druh· smluvnÌ strana zajistÌ obËan˘m druhÈ strany, kte¯Ì se nach·zejÌ na jejÌm ˙zemÌ, p¯i n·hl˝ch onemocnÏnÌch nezbytnÈ lÈËenÌ. Vöechna soukrom· zdravotnick· za¯ÌzenÌ prov·dÏjÌ oöet¯enÌ proti ˙hradÏ.

Ir·k

Existuje sice dohoda mezi vl·dou »SSR a vl·dou Ir·ckÈ republiky o spolupr·ci v oblasti zdravotnictvÌ (Ë. 83/1983 Sb.), podle kterÈ obÏ smluvnÌ strany poskytnou obËan˘m druhÈ smluvnÌ strany, kte¯Ì se nach·zejÌ na jejÌm ˙zemÌ, p¯i ˙razu, akutnÌm onemocnÏnÌ nebo v jin˝ch nalÈhav˝ch p¯Ìpadech bezplatnÏ nezbytnou lÈka¯skou pÈËi, v praxi vöak tato dohoda nem· v˝znam a sluûby je nutno platit okamûitÏ na mÌstÏ.

Jemen

Dohoda mezi vl·dou »SSR a vl·dou JemenskÈ arabskÈ republiky (Ë. 95/1985 Sb.) o spolupr·ci v oblasti zdravotnictvÌ, podle kterÈ kaûd· smluvnÌ strana poskytne v p¯ÌpadÏ akutnÌho onemocnÏnÌ nebo ˙razu bezplatnÏ nezbytnou lÈka¯skou pÈËi obËan˘m druhÈ smluvnÌ strany, kte¯Ì se p¯echodnÏ nach·zejÌ na jejÌm ˙zemÌ. Nejsou zpr·vy o tom, ûe by tato smlouva takto fungovala.

Kambodûa

Dohoda mezi vl·dou »SSR a Lidovou revoluËnÌ radou KambodûskÈ lidovÈ republiky o spolupr·ci v oblasti zdravotnictvÌ a lÈka¯sk˝ch vÏd (Ë. 25/1982 Sb.), podle kterÈ kaûd· smluvnÌ strana poskytne v p¯ÌpadÏ akutnÌho onemocnÏnÌ nebo ˙razu nezbytnou lÈka¯skou pÈËi obËan˘m druhÈ smluvnÌ strany, kte¯Ì se p¯echodnÏ nach·zejÌ na jejÌm ˙zemÌ. JejÌ dodrûov·nÌ je velmi nejistÈ a v kaûdÈm p¯ÌpadÏ se doporuËuje p¯ed cestou do Kambodûe zajistit si p¯ipojiötÏnÌ.

Kypr

KyperskÈ ˙¯ady aplikujÌ bilater·lnÌ dohodu o bezplatnÈm poskytov·nÌ lÈka¯skÈ pÈËe pro obËany »R (Ë. 7/1974 Sb.). Tato dohoda se vöak vztahuje pouze na p¯Ìpady prvnÌ pomoci. Za lÈka¯skou pomoc poskytovanou soukrom˝mi lÈka¯i a dentisty, kter· je na dobrÈ ˙rovni, se platÌ. P¯ed cestou se proto doporuËuje uzav¯Ìt v »R pojiötÏnÌ.

Libye

Dohoda mezi »SSR a Libyjskou arabskou lidovou socialistickou dûam·hirijÌ o spolupr·ci v oblasti zdravotnictvÌ (Ë. 63/1982 Sb.) zavazuje k poskytnutÌ nezbytnÈho lÈËenÌ obËan˘ druhÈ strany, kte¯Ì se nach·zejÌ doËasnÏ na jejÌm ˙zemÌ, v p¯Ìpadech ˙razu nebo akutnÌho onemocnÏnÌ. V praxi poskytujÌ st·tnÌ zdravotnick· za¯ÌzenÌ zdarma prvnÌ pomoc, priv·tnÌ pouze proti platbÏ.

MaÔarsko

Mezi MaÔarskou republikou a »eskou republikou dosud platÌ Zdravotnick· dohoda z roku 1982 o poskytnutÌ bezplatnÈ zdravotnickÈ pÈËe pouze v p¯ÌpadÏ prvnÌ pomoci (Ë. 20/1983 Sb.). Vych·zejÌc ze zkuöenostÌ, toto respektujÌ st·tnÌ zdravotnick· za¯ÌzenÌ a nikoliv soukromÈ ordinace. P¯i ambulantnÌm oöet¯enÌ vöechny lÈky a zdravotnick˝ materi·l hradÌ nemocn˝. DoporuËuje se vyuûÌt p¯ipojiötÏnÌ u nÏkterÈ z naöich pojiöùoven.

Makedonie

Zdravotnick· pÈËe za ˙Ëelem prvnÌ pomoci m· b˝t poskytov·na bezplatnÏ. To vypl˝v· z ˙mluvy o soci·lnÌm pojiötÏnÌ (Ë. 3/1958 Sb.), a ze spr·vnÌ dohody tuto ˙mluvu prov·dÏjÌcÌ (Ël. 5 a 6). DoporuËuje se uzav¯Ìt adekv·tnÌ cestovnÌ zdravotnÌ pojiötÏnÌ.

Maroko

Podle dohody, uzav¯enÈ mezi »eskou republikou a Marock˝m kr·lovstvÌm, poskytujÌ st·tnÌ zdravotnick· za¯ÌzenÌ v Maroku nezbytnÈ prvnÌ lÈka¯skÈ oöet¯enÌ Ëesk˝m turist˘m zdarma (Ë. 329/1992 Sb.). DoporuËuje se Ëesk˝m turist˘m, aby p¯ed svou cestou do Maroka uzav¯eli speci·lnÌ zdravotnÌ pojiötÏnÌ pro zahraniËÌ.

Polsko

Podle dosud platn˝ch dohod (Ë. 260/1948 Sb. a 261/1948 Sb.) v p¯ÌpadÏ nemoci Ëi ˙razu naöeho obËana na ˙zemÌ Polska, nese n·klady lÈËenÌ a p¯ÌpadnÈho nutnÈho transportu Polsk· republika. V p¯ÌpadÏ n·hlÈho onemocnÏnÌ nebo ˙razu ËeskÈho turisty v Polsku poskytne se mu bezplatnÏ nezbytnÏ nutn· zdravotnÌ pÈËe za stejn˝ch podmÌnek jako polskÈmu obËanu. ObdobnÏ jako polsk˝ obËan uhradÌ Ëesk˝ turista n·klady spojenÈ s n·kupem lÈk˘ v lÈk·rn·ch mimo nemocnice. V p¯ÌpadÏ, ûe bude lÈËen z d˘vodu n·hlÈho onemocnÏnÌ nebo ˙razu, obdrûÌ lÈky bezplatnÏ. Transport nemocnÈho je poskytov·n bezplatnÏ. Od 1. 1. 1999 v PolskÈ republice probÌh· zdravotnick· reforma, p¯iËemû podle informacÌ dostupn˝ch zastupitelskÈmu ˙¯adu doch·zÌ v praxi k tomu, ûe ve st·tnÌch zdravotnick˝ch za¯ÌzenÌch je vyûadov·na za oöet¯enÌ ˙hrada.

ÿecko

PlatÌ zdravotnick· dohoda (Ë. 93/1983 Sb.), na jejÌmû z·kladÏ jsou ¯eckÈ st·tnÌ nemocnice povinny zdarma poskytnout Ëesk˝m obËan˘m pomoc v p¯ÌpadÏ ˙razu a n·hl˝ch p¯Ìpadech, kdy je p¯Ìm˝ lÈka¯sk˝ z·krok nevyhnutn˝ a neodkladn˝. V nÏkter˝ch zdravotnick˝ch za¯ÌzenÌch vöak nemajÌ o existenci dohody povÏdomÌ a vyûadujÌ po Ëesk˝ch obËanech platbu v hotovosti. Nemocnice mohou vûdy vyûadovat i ˙hradu lÈk˘ a zdravotnickÈho materi·lu. Navzdory platnÈ zdravotnickÈ dohodÏ se doporuËuje mÌt p¯ed kaûdou cestou do ÿecka sjednanÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ. S ohledem na v˝öe uveden· rizika lze Ëesk˝m obËan˘m d˘raznÏ doporuËit cestovat do ÿecka s ¯·dn˝m pojiötÏnÌm.

Slovinsko

Nezbytn· prvnÌ pomoc na z·kladÏ bilater·lnÌ dohody poskytov·na zdarma, je t¯eba p¯edloûit pr˘kazku o povinnÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ v »R a cestovnÌ pas. V souËasnÈ dobÏ se p¯ipravuje nov· smlouva upravujÌcÌ poskytov·nÌ a vz·jemnou ˙hradu nutnÈ a neodkladnÈ pÈËe.

S˙d·n

Dohoda mezi vl·dou »SSR a vl·dou S˙d·nskÈ demokratickÈ republiky o spolupr·ci v oblasti zdravotnictvÌ (Ë. 98/1970 Sb.) P¯ÌsluönÈ org·ny a ˙stavy obou smluvnÌch stran budou p¯ijÌmat nemocnÈ druhÈ smluvnÌ strany do ˙stavnÌho lÈËenÌ, zejmÈna v p¯Ìpadech n·hlÈho onemocnÏnÌ.

Velk· Brit·nie

Dvoustrann· zdravotnick· dohoda (Ë. 105/1976 Sb.) zaruËuje v p¯Ìpadech ˙razu, akutnÌho onemocnÏnÌ nebo v jin˝ch p¯Ìpadech, vyûadujÌcÌch okamûitÈ lÈka¯skÈ oöet¯enÌ (nemocniËnÌ i ambulantnÌ), ûe obËanÈ druhÈ strany obdrûÌ lÈka¯skÈ oöet¯enÌ p¯i pobytu v druhÈ zemi za stejn˝ch podmÌnek jako obËanÈ p¯ijÌmajÌcÌ zemÏ v souladu se zdravotnick˝mi z·konn˝mi p¯edpisy platn˝mi v tÈto zemi v dobÏ trv·nÌ platnosti tÈto dohody. Nemocn˝ si musÌ s·m hradit lÈky, stomatologickou pÈËi a sluûby optiky. P¯eprava tÏûce nemocnÈho do »R je hrazena Ministerstvem zdravotnictvÌ »R.

Gruzie, ArmÈnie, Moldavsko, T·dûikist·n, Kyrgyzst·n, ¡zerb·jdû·n ñ st·ty b˝v. SSSR

Dohoda mezi vl·dou »SSR a vl·dou SSSR o spolupr·ci v oblasti zdravotnictvÌ, lÈka¯sk˝ch vÏd a zdravotnickÈho pr˘myslu (Ë. 148/1980 Sb.) zavazuje smluvnÌ strany zabezpeËit bezplatnou kvalifikovanou lÈka¯skou pÈËi obËan˘m druhÈ smluvnÌ strany, kte¯Ì se doËasnÏ nebo trvale nach·zejÌ na jejich ˙zemÌ v p¯Ìpadech n·hlÈho onemocnÏnÌ vyûadujÌcÌho ambulantnÌ a ˙stavnÌ pÈËi. O dodrûov·nÌ tÈto dohody v uveden˝ch st·tech nejsou ofici·lnÌ informace, povaûuje se spÌöe za nepravdÏpodobnÈ.

Pozn·mky: 1. V tabulce nejsou zahrnuty dohody se st·ty, se kter˝mi m· »R smlouvu o soci·lnÌm zabezpeËenÌ (uvedeny v 1. skupinÏ zemÌ). 2. KromÏ tÏchto dohod m· »R jeötÏ dalöÌ dohody, kterÈ zajiöùujÌ reciproËnÌ poskytov·nÌ bezplatnÈ zdravotnÌ pÈËe pracovnÌk˘m zastupitelsk˝ch ˙¯ad˘ (www.mzcr.cz/data/c229/lib/zastupitel2-prac.rtf).


9

Soci·lnÌ dialog o ot·zk·ch st·rnoucÌ populace Ing. Petr PavlÌk, vedoucÌ odboru vzdÏl·v·nÌ, Kooperativa, pojiöùovna, a.s.

l

l

l l

Post¯ehy ze subregion·lnÌ tripartitnÌ konference Mezin·rodnÌ organizace pr·ce (MOP) o ¯eöenÌ dopad˘ demografick˝ch zmÏn Ot·zk·m reforem d˘chodov˝ch systÈm˘, vzdÏl·vacÌch systÈm˘ a stimul˘ k vyööÌ zamÏstnanosti st·rnoucÌho obyvatelstva v zemÌch s obdobn˝mi demografick˝mi trendy je vÏnov·na st·le vÏtöÌ pozornost. Ukazuje se totiû, ûe se jedn· o z·leûitosti, kterÈ majÌ spoleËnÈho jmenovatele pro zemÏ i s velmi rozdÌlnou hospod·¯skou vyspÏlostÌ. TÌm jsou pr·vÏ v˝raznÈ struktur·lnÌ zmÏny populace v zemÌch postiûen˝ch celkov˝m st·rnutÌm svÈ populace, mezi kterÈ pat¯Ì i 13 kandid·tsk˝ch zemÌ smÏ¯ujÌcÌch do EvropskÈ unie. A pr·vÏ hled·nÌ moûn˝ch ¯eöenÌ a hodnocenÌ zkuöenostÌ zemÌ, kterÈ jiû s reformami zaËaly, byla vÏnov·na konference, kter· se ve dnech 25. a 26. listopadu 2002 uskuteËnila v Budapeöti. Konala se pod z·ötitou Mezin·rodnÌ organizace pr·ce a ministerstev pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ NÏmecka a Japonska za ˙Ëasti tripartitnÌch reprezentacÌ kandid·tsk˝ch zemÌ EU, vËetnÏ »R. Se sv˝mi p¯ÌspÏvky vystoupilo celkem 30 p¯edn·öejÌcÌch z 10 zemÌ, MOP a EvropskÈ komise, vËetnÏ resortnÌch ministr˘ MaÔarska a NÏmecka. Mezin·rodnÌ organizace pr·ce ñ MOP (The International Labour Organization ñ ILO) l Specializovan· agentura Organizace spojen˝ch n·rod˘ (OSN),

10

l

kter· m· za sv˘j cÌl podporu soci·lnÌ spravedlnosti a mezin·rodnÏ uzn·van˝ch lidsk˝ch a pracovnÌch pr·v. Formuluje mezin·rodnÌ pracovnÌ standardy (minim·lnÌ ˙roveÚ z·kladnÌch pracovnÌch pr·v) zejmÈna v oblastech: svoboda odborovÈho sdruûov·nÌ a v˝ko-

l

nu odborov˝ch pr·v, kolektivnÌ vyjedn·v·nÌ, odstranÏnÌ nucenÈ pr·ce, rovnost p¯ÌleûitostÌ a zach·zenÌ atd. Poskytuje technickou pomoc zejmÈna v oblastech: profesnÌ vzdÏl·v·nÌ, politika zamÏstnanosti, rozvoj managementu, soci·lnÌ zabezpeËenÌ vË. d˘chodovÈho, prac. statistika a bezpeËnost a ochrana zdravÌ p¯i pr·ci. Podporuje rozvoj nez·visl˝ch zamÏstnavatelsk˝ch a zamÏstnaneck˝ch organizacÌ a poskytuje pro nÏ ökolÌcÌ a poradenskÈ sluûby. Sdruûuje 175 zemÌ. M· tripartitnÌ strukturu za ˙Ëasti zamÏstnanc˘ a zamÏstnavatel˘ jakoûto rovnocenn˝ch partner˘ vl·d Ëlensk˝ch st·t˘ (»R zastupujÌ reprezentanti Rady hospod·¯skÈ a soci·lnÌ dohody ñ RHSD). HlavnÌmi org·ny jsou: Mezin·rodnÌ konference pr·ce (MKP), kter· se kon· vûdy v Ëervnu v éenevÏ; Spr·vnÌ rada (SR) je

l

v˝konn˝m org·nem, kter˝ se sch·zÌ t¯ikr·t roËnÏ v éenevÏ (28 vl·dnÌch deleg·t˘, 14 z·stupc˘ zamÏstnanc˘, 14 z·stupc˘ zamÏstnavatel˘); Mezin·rodnÌ ˙¯ad pr·ce (M⁄P) je st·l˝m sekretari·tem MOP. M⁄P zamÏstn·v· p¯ibliûnÏ 1900 ˙¯ednÌk˘ z vÌce neû sta zemÌ svÏta, aù jiû v ûenevskÈm ˙st¯edÌ Ëi ve 40 region·lnÌch ˙¯adovn·ch po celÈm svÏtÏ (»R spolupracuje s region·lnÌm ILO v Budapeöti). DalöÌch asi 600 expert˘ se ˙ËastnÌ r˘zn˝ch misÌ v r·mci program˘ technickÈ spolupr·ce.

Program konference byl rozdÏlen do Ëty¯ech Ë·stÌ, z nichû prvnÌ se zab˝vala demografick˝mi zmÏnami a opat¯enÌmi ¯eöÌcÌ st·rnutÌ populace. V tÈto souvislosti bylo pouk·z·no zejmÈna na nutnost prodlouûenÌ ekonomicky aktivnÌho vÏku s cÌlem sniûovat deficit v n·rodnÌch d˘chodov˝ch systÈmech nejen v kandid·tsk˝ch, ale

Demografick˝ v˝voj Evropy (mil. osob) Oblasti

Ukazatel

2000

2010

2020

2030

2040

2050

St·ty EU + 3*)

cel· populace prod. popul.****) neprod. popul. pomÏr z·vislosti cel· populace prod. popul.****) neprod. popul. pomÏr z·vislosti cel· populace prod. popul.****) neprod. popul. pomÏr z·vislosti cel· populace prod. popul.****) neprod. popul. pomÏr z·vislosti cel· populace prod. popul.****) neprod. popul. pomÏr z·vislosti cel· populace prod. popul.****) neprod. popul. pomÏr z·vislosti

380 232 148 64 100 73 27 37 70 44 26 59 230 140 90 64 780 489 291 60 10,3 7,2 3,1 43

380 232 148 64 97 72 25 35 80 50 30 60 220 150 70 47 777 504 273 54 10,2 7,2 3 42

375 210 165 79 95 67 28 42 82 55 27 49 210 138 72 52 762 470 292 62 10,1 6,5 3,6 55

370 200 170 85 80 55 25 45 85 58 27 47 200 132 68 52 735 445 290 65 9,7 6,0 3,7 62

358 185 173 94 76 52 24 46 93 62 31 50 170 118 52 44 697 417 280 67 9,5 5,5 4 73

350 179 171 96 73 45 28 62 100 68 32 47 160 90 70 78 683 382 301 79 9,2 4,6 4,6 100

Kand. EU **)

Turecko

OstatnÌ Evropa ***)

Evropa celkem

»esk· republika

*) **) ***) ****)

St·ty EU + Island, Norsko a äv˝carsko Kandid·tskÈ st·ty EU bez Turecka (BG, CY, CZ, ES, HU, LA, LI, MA, PO, RO, SL, SK) St·ty b˝valÈ Jugosl·vie, Rusko, Ukrajina, BÏlorusko ProduktivnÌ populace (≥ 20 let a ≤ 64 let)

2050ñ 2000 ñ30 ñ53 23 32 ñ27 ñ28 1 25 30 24 6 ñ12 ñ70 ñ50 ñ20 13 ñ97 ñ107 10 19 ñ1,1 ñ2,6 1,5 57

Zdroj: ILO, éeneva, 2002


i v Ëlensk˝ch zemÌch EU. Za v˝znamn˝ n·stroj zabezpeËenÌ kvality ûivota v seniorskÈm vÏku jsou pokl·d·ny tzv. doplÚkovÈ penzijnÌ systÈmy (ûivotnÌ pojiötÏnÌ a penzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ). Druh˝m tÈmatem byla ˙loha soci·lnÌho dialogu (tripartitnÌho) v penzijnÌch reform·ch. Z p¯edn·öek a diskuse jasnÏ vyplynulo, ûe bez nalezenÌ öirokÈho konsensu nap¯ÌË politick˝m spektrem a za ˙Ëasti soci·lnÌch partner˘ (zamÏstnavatel˘ a z·stupc˘ zamÏstnanc˘) bude celospoleËensk· dohoda o obsahu a organizaci reformy d˘chodov˝ch systÈm˘ jen velice obtÌûn·. T¯etÌ Ë·st pak byla vÏnov·na moûn˝m opat¯enÌm na trhu pr·ce zamÏ¯en˝m na zv˝öenÌ zamÏstnanosti v seniorskÈm vÏku. V tÈto souvislosti bylo konstatov·no, ûe je t¯eba realizovat vöechna dostupn· opat¯enÌ majÌcÌ za cÌl stabilitu zamÏstnanosti staröÌch a handicapovan˝ch obËan˘. Zde musÌ sehr·t hlavnÌ ˙lohu aktivnÌ politika zamÏstnanosti. KoneËnÏ Ëtvrt˝m n·mÏtem se staly ot·zky celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ jako z·kladnÌho p¯edpokladu schopnosti obst·t a uspÏt na st·le n·roËnÏjöÌm trhu pr·ce. OdeznÏly zde n·mÏty na vyööÌ daÚovÈ ˙levy na vzdÏl·v·nÌ (v »R je zatÌm daÚovÏ uznateln˝m n·kladem jen prohlubov·nÌ kvalifikace, zatÌmco jejÌ zvyöov·nÌ nenÌ, neboù se m· za to, ûe jde o soukromou z·leûitost zamÏstnance, resp. zamÏstnavatele, nemajÌcÌ vliv na dosaûenÌ a udrûenÌ zisku), kterÈ by v˝znamnÏ proces p¯Ìpravy obËan˘ na pr·ci i v pokroËilÈm vÏku podpo¯ily. V z·vÏru konference pak byli ˙ËastnÌci konference panem P. Auerem, z·stupcem MOP a panem W. Koberskim, n·mÏstkem ministra pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ NÏmecka, vyzv·ni, aby se spoleËnÏ s vl·dami sv˝ch zemÌ podÌleli na öirokÈ osvÏtovÈ kampani zamÏ¯enÈ na podporu ¯eöenÌ reforem systÈm˘ d˘chod˘, vzdÏl·v·nÌ a aktivnÌ politiky zamÏstnanosti. DemografickÈ zmÏny v EvropÏ HlavnÌ pozornost byla na konferenci vÏnov·na oËek·van˝m demografick˝m zmÏn·m. V tÈto souvislosti dnes zhruba osmisetmiPOJISTNÝ OBZOR • 2/2003

lionov· Evropa oËek·v· v roce 2050 pokles poËtu obyvatel o cca 100 milion˘ ve srovn·nÌ s rokem 2000, kter˝ se zhruba kryje s ˙bytkem produktivnÌho obyvatelstva ve vÏku od 20 do 64 let. S ohledem na to, ûe neproduktivnÌ obyvatelstvo bude stagnovat na poËtu cca 300 milion˘, poËÌtajÌ demografovÈ se zhoröujÌcÌm tzv. pomÏrem z·vislosti (dependency ratio), kter˝ m· dos·hnout v roce 2050 hodnoty kolem 80 neproduktivnÌch obËan˘ p¯ipadajÌcÌch na 100 ekonomicky aktivnÌch osob, zatÌmco v roce 2000 byl tento pomÏr roven 60. Jak jiû bylo ¯eËeno, jsou zmÌnÏnÈ hodnoty v˝sledkem evropskÈ Ñagregaceì. Nep¯Ìzniv˝ struktur·lnÌ demografick˝ v˝voj je v jednotliv˝ch oblastech Evropy v z·sadÏ velmi shodn˝. V˝jimkami jsou Turecko a »esk· republika. ZatÌmco se v Turecku poËÌt· v letech 2000 aû 2050 s n·r˘stem obyvatelstva o 30 milion˘ a s n·r˘stem produktivnÌho obyvatelstva o 24 milion˘, p¯edpokl·d· se u 13 kandid·tsk˝ch zemÌ EU se snÌûenÌm populace o cca 30 milion˘ za souËasnÈho snÌûenÌ produktivnÌ populace tÈmÏ¯ ve stejnÈ v˝öi. Desetimilionovou »eskou republiku pak Ëek· pokles populace z dneönÌch 10 milion˘ na nÏco m·lo p¯es 9 milion˘ za souËasnÈho poklesu produktivnÌho obyvatelstva o cca 2,5 milionu a n·r˘stu p¯edproduktivnÌch a zejmÈna poproduktivnÌch obËan˘ o 1,5 milionu. V »eskÈ republice je predikov·n jeden z nejvÏtöÌch r˘st˘ pomÏru z·vislosti z celÈ Evropy, kter˝ dos·hne v roce 2050 hodnoty 100, zatÌmco jeötÏ v roce 2000 p¯ipadalo na 100 ekonomicky aktivnÌch jen 43 neproduktivnÌch osob. ÑD˘chodov˝ vÏkì v EvropÏ V n·vaznosti na demografick˝ v˝voj a st·le se prohlubujÌcÌ problÈmy se st·tnÌmi d˘chodov˝mi systÈmy byl na konferenci poskytnut i p¯ehled o legislativnÌm nastavenÌ a re·lnÈm vyuûitÌ d˘chodovÈho vÏku. Z p¯iloûenÈho p¯ehledu vypl˝v·, ûe dneönÌ z·padnÌ Evropa, reprezentovan· EU, smÏ¯uje aû na v˝jimky k jednotnÈmu vÏku odchodu d˘chodu na ˙rovni 65 let pro muûe i ûeny. V tÈto souvislosti

majÌ pak kandid·tskÈ zemÏ do EU, kromÏ Turecka, co doh·nÏt. ÿada tÏchto zemÌ vöak p¯istoupila jiû k reform·m sv˝ch n·rodnÌch d˘chodov˝ch systÈm˘ a tak jako v »R jiû po roce 2005 budou vöichni muûi odch·zet do d˘chodu aû v 62 letech, bude se postupnÏ vÏkov· hranice odchodu do d˘chodu postupnÏ zvyöovat i v ostatnÌch st·tech (kup¯. v Rumunsku od roku 2015 jiû bude d˘chodov˝ vÏk pro muûe v 65 letech a pro ûeny v 60 letech). Ve vÏtöinÏ kandid·tsk˝ch zemÌch je jiû platn˝mi pr·vnÌmi ˙pravami p¯edjÌm·n d˘chodov˝ vÏk pro m˘ûe 62ñ63 let a pro ûeny 58ñ62 let. V tÈto souvislosti vöak stojÌ za

povöimnutÌ rozdÌly mezi Ñz·konn˝mì d˘chodov˝m vÏkem a pr˘mÏrn˝m ÑskuteËn˝mì vÏkem odchodu do d˘chodu. ZatÌmco v zemÌch EU muûi pracujÌ do cca 61 let (tedy o cca 4 roky mÈnÏ) a ûeny opouötÏjÌ sv· zamÏstn·nÌ v cca 58 letech (o cca 5 let d¯Ìve), v kandid·tsk˝ch zemÌch EU se zdrûujÌ muûi v pracovnÌ aktivitÏ do 59 let (tedy o 2 roky mÈnÏ neû stanovÌ platn· legislativa) a ûeny do 55 let (o 2,5 roku mÈnÏ). Uvedenou skuteËnost lze glob·lnÏ zd˘vodnit skuteËnostÌ, ûe z·padoevropötÌ obËanÈ vyuûÌvajÌ v daleko vÏtöÌ mÌ¯e neû u n·s tzv. doplÚkovÈ penzijnÌ produkty, zejmÈna rezervotvornÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ.

ÑD˘chodov˝ vÏkì v nÏkter˝ch zemÌch Evropy Set¯ÌdÏno podle z·konnÈho Ñd˘chodovÈho vÏkuì muû˘ ZemÏ

Muûi dle z·kona

ZemÏ EU v roce 2000 Francie ÿecko It·lie Rakousko Belgie Finsko NÏmecko Lucembursko Holandsko Portugalsko äpanÏlsko ävÈdsko V. Brit·nie Irsko D·nsko Pr˘mÏr EU OstatnÌ st·ty Evropy Rusko Slovensko Turecko Ukrajina »esk· rep. Estonsko MaÔarsko Litva Lotyösko Malta Slovinsko Rumunsko Polsko Kypr Pr˘mÏr ost. st·t˘

éeny skuteËnost

dle z·kona

skuteËnost

60 62 64 65 65 65 65 65 65 65 65 65 65 66 67 64,6

59,2 62,3 60,6 58,6 57,6 59,0 60,5 58,4 58,8 63,6 61,4 63,3 62,7 63,4 62,7 60,8

60 57 59 60 61 65 65 65 65 65 65 65 60 66 67 63,0

58,3 60,3 57,2 57,2 54,1 58,9 58,4 55,4 55,3 60,8 58,9 62,1 59,7 60,1 59,4 58,4

60 60 60 60 60,7 61 61 61 61 61 61,5 62 65 65 61,4

59,2 56,6 59,0 59,1 59,1 57,0 58,1 60,3 57,2 59,5 61,5 58,1 61,5 63,3 59,3

55 54,5 58 55 55,5 57 58 57 57 60 59,5 57 60 65,0 57,8

53,0 54,8 53,0 53,8 55,2 54,6 52,5 56,8 56,1 56,0 57,5 53,0 56,0 60,1 55,2

Zdroj: ILO, éeneva, 2002

11

H

av·rie vozidla, sr·ûka vozidel, st¯et vozidla s chodcem na pozemnÌ komunikaci a podobnÏ pat¯Ì mezi neoËek·vanÈ a neradostnÈ ud·losti tÏch, kte¯Ì se stanou jejich ˙ËastnÌky. To, ûe ˙Ëast na dopravnÌ nehodÏ je p¯ev·ûnÏ faktem nahodil˝m, vede Ëasto k tomu, ûe ˙ËastnÌci nehody jsou zaskoËeni a bezradnÌ, coû p¯in·öÌ ¯adu dalöÌch negativnÌch d˘sledk˘. Proto nenÌ od vÏci si povinnosti ˙ËastnÌk˘ dopravnÌ nehody p¯ipomÌnat.

dla. ZnamenÌ k zastavenÌ vozidla se d·v· zejmÈna vztyËenou paûÌ a za snÌûenÈ viditelnosti Ëerven˝m svÏtlem, kter˝m za-

Po nehodÏ zastavit a nepÌt alkohol Podle z·kona o provozu na pozemnÌch komunikacÌch p¯edevöÌm platÌ, ûe ¯idiË, kter˝ mÏl ˙Ëast na

DopravnÌ nehoda a co d·l?

JUDr. Pavel Buöta, tajemnÌk sekce pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel »AP dopravnÌ nehodÏ, musÌ neprodlenÏ zastavit vozidlo (pokud jeötÏ jede) a zdrûet se poûitÌ alkoholickÈho n·poje a jin˝ch n·vykov˝ch l·tek po nehodÏ po dobu, do kdy by to bylo na ˙jmu zjiötÏnÌ, zda p¯ed jÌzdou nebo bÏhem jÌzdy poûil alkoholick˝ n·poj nebo n·vykovou l·tku. Povinnosti ˙ËastnÌk˘ nehod ⁄ËastnÌci dopravnÌ nehody v˘bec jsou povinni: ñ UËinit vhodn· opat¯enÌ, aby nebyla ohroûena bezpeËnost provozu na pozemnÌch komunikacÌch v mÌstÏ dopravnÌ nehody; vyûadujÌ-li to okolnosti, jsou opr·vnÏni zastavovat jin· vozi-

12

stavujÌcÌ osoba pohybuje v hornÌm p˘lkruhu. ñ Doölo-li ke zranÏnÌ, poskytnout podle sv˝ch schopnostÌ prvnÌ pomoc a k zranÏnÈ osobÏ p¯ivolat zdravotnickou z·chrannou sluûbu. ÿidiË vozidla, kter˝ po dopravnÌ nehodÏ, na nÌû mÏl ˙Ëast, neposkytne osobÏ, kter· p¯i nehodÏ utrpÏla ˙jmu na zdravÌ, pot¯ebnou pomoc, aË tak m˘ûe uËinit bez nebezpeËÌ pro sebe nebo jinÈho, se dopustÌ trestnÈho Ëinu podle ß 208 trestnÌho z·kona, budou-li naplnÏny vöechny jeho znaky, za coû m˘ûe b˝t potrest·n odnÏtÌm svobody aû na t¯i lÈta nebo z·kazem Ëinnosti.

ñ Umoûnit obnovenÌ provozu na pozemnÌch komunikacÌch, zejmÈna provozu vozidel hromadnÈ dopravy osob. Tato povinnost vystupuje do pop¯edÌ v souvislosti s velmi hust˝m provozem na naöich pozemnÌch komunikacÌch. JejÌm nerespektov·nÌm Ëasto doch·zÌ aû k paralyzov·nÌ provozu na dlouhou dobu, vytv·¯enÌ dlouh˝ch stojÌcÌch kolon vozidel, coû m· dalöÌ velmi negativnÌ dopady. Jak se o tom m˘ûeme p¯esvÏdËovat, tomuto neövaru bohuûel nevÏnujÌ dostateËnou pozornost nÏkdy ani policistÈ a Ëasto jej i sami zbyteËnÏ n·sobÌ, kdyû po poskytnutÌ zdravotnickÈ pomoci a provedenÌ z·kladnÌch neodkladn˝ch ˙kon˘ (fotografov·nÌ, mÏ¯enÌ apod.) pokraËujÌ bezd˘vodnÏ ve vy¯izov·nÌ nehody uprost¯ed komunikace, aniû by nejd¯Ìve dbali na urychlenÈ odklizenÌ vozidel a ostatnÌch vÏcÌ alespoÚ na okraj komunikace. ñ NeprodlenÏ ohl·sit policii poökozenÌ pozemnÌ komunikace, obecnÏ prospÏönÈho za¯ÌzenÌ nebo ûivotnÌho prost¯edÌ, pokud k nÏmu p¯i dopravnÌ nehodÏ doölo. ñ Prok·zat si na poû·d·nÌ navz·jem svou totoûnost a sdÏlit ˙daje o vozidle, kterÈ mÏlo ˙Ëast na dopravnÌ nehodÏ. S tÌm souvisÌ povinnost osoby, kter· odpovÌd· za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla (pojiötÏn˝), bez zbyteËnÈho odkladu doloûit poökozenÈmu na jeho û·dost ˙daje nezbytnÈ pro uplatnÏnÌ pr·va poökozenÈho na n·hradu ökody, zejmÈna svÈ jmÈno a p¯ÌjmenÌ a bydliötÏ, jmÈno a p¯ÌjmenÌ a bydliötÏ, nebo obchodnÌ jmÈno a sÌdlo, pop¯ÌpadÏ mÌsto podnik·nÌ vlastnÌka vozidla, obchodnÌ jmÈno a sÌdlo, pop¯ÌpadÏ mÌsto podnik·nÌ pojistitele, u nÏhoû bylo uzav¯eno pojiötÏnÌ odpovÏdnosti, ËÌslo pojistnÈ smlouvy a jedn·-li se o vozidlo, kterÈ podlÈh· registraci vozidel, st·tnÌ pozn·vacÌ znaËku vozidla, kter˝m byla ökoda zp˘sobena. Nehody podlÈhajÌcÌ ohlaöovacÌ povinnosti Dojde-li p¯i dopravnÌ nehodÏ k usmrcenÌ nebo zranÏnÌ osoby

nebo k hmotnÈ ökodÏ p¯evyöujÌcÌ z¯ejmÏ na nÏkterÈm ze z˙ËastnÏn˝ch vozidel vËetnÏ p¯epravovan˝ch vÏcÌ nebo na jin˝ch vÏcech Ë·stku 20 000 KË, musÌ ˙ËastnÌci dopravnÌ nehody, kromÏ uveden˝ch obecn˝ch povinnostÌ: ñ NeprodlenÏ ohl·sit dopravnÌ nehodu p¯ÌsluönÌkovi Policie »R (policistovi). Proti pojiötÏnÈmu, kter˝ bez z¯etele hodnÈho d˘vodu nesplnil povinnost ohl·sit dopravnÌ nehodu, kter· je ökodnou ud·lostÌ, v d˘sledku Ëehoû byla ztÌûena moûnost ¯·dnÈho öet¯enÌ pojistitele, m· pojiöùovna pr·vo na n·hradu toho, co za nÏho plnila. ñ Zdrûet se jedn·nÌ, kterÈ by bylo na ˙jmu ¯·dnÈho vyöet¯enÌ dopravnÌ nehody, zejmÈna p¯emÌstÏnÌ vozidel; musÌ-li se vöak situace vznikl· dopravnÌ nehodou zmÏnit, zejmÈna je-li to nutnÈ k vyproötÏnÌ nebo oöet¯enÌ zranÏnÈ osoby nebo k obnovenÌ provozu na pozemnÌch komunikacÌch, p¯edevöÌm provozu vozidel hromadnÈ dopravy osob, vyznaËit situaci a stopy. VyznaËuje se p¯edevöÌm koneËnÈ postavenÌ vozidel po nehodÏ, ˙lomky laku nebo skla, stopy po brzdÏnÌ, d¯ecÌ stopy apod. ñ Setrvat na mÌstÏ dopravnÌ nehody aû do p¯Ìchodu policisty nebo se na toto mÌsto neprodlenÏ vr·tit po poskytnutÌ nebo p¯ivol·nÌ pomoci nebo ohl·öenÌ dopravnÌ nehody. Kdo poruöenÌm z·kona o provozu na pozemnÌch komunikacÌch zp˘sobÌ uvedenou dopravnÌ nehodu, dopustÌ se p¯estupku podle ß 22 odst. 1 pÌsm. c) z·kona o p¯estupcÌch (nejedn·-li se o trestn˝ Ëin), za kter˝ lze uloûit pokutu do 7000 KË a z·kaz Ëinnosti do jednoho roku. Dojde-li p¯i dopravnÌ nehodÏ ke hmotnÈ ökodÏ na nÏkterÈm ze z˙ËastnÏn˝ch vozidel vËetnÏ p¯epravovan˝ch vÏcÌ nebo na jin˝ch vÏcech niûöÌ neû 20 000 KË, jsou ˙ËastnÌci dopravnÌ nehody povinni ohl·sit tuto nehodu policistovi, jestliûe se nedohodnou na zavinÏnÌ nebo byla-li hmotn· ökoda zp˘sobena na majetku t¯etÌ osoby. Za majetek t¯etÌ osoby, na nÏmû POJISTNÝ OBZOR • 2/2003

vznikla p¯i dopravnÌ nehodÏ hmotn· ökoda, lze povaûovat majetek jinÈ osoby neû ˙ËastnÌka dopravnÌ nehody. Nap¯Ìklad p¯i ˙Ëasti zamÏstnance akciovÈ spoleËnosti na dopravnÌ nehodÏ ñ ¯idiËe vozidla tÈto spoleËnosti, kterÈ bylo p¯i nehodÏ poökozeno ñ je t¯etÌ osobou tato spoleËnost. SkuteËnost, ûe se takov· (t¯etÌ) osoba dostavÌ na mÌsto nehody, je nerozhodn·. ObdobnÏ tomu bude v p¯ÌpadÏ, kdyû p¯i nehodÏ dojde k poökozenÌ vozidla uûÌvanÈho n·jemcem v r·mci leasingovÈ smlouvy, kdy t¯etÌ osobou bude pronajÌmatel, a to bez ohledu na to, ûe nositelem rizika ökody v takov˝ch vztazÌch je zpravidla n·jemce. V p¯ÌpadÏ dohody o zavinÏnÌ nehody, kdy nebude nehodu vyöet¯ovat policie, bude p¯edevöÌm na stranÏ poökozen˝ch vystupovat do pop¯edÌ d˘leûitost podchycenÌ d˘kaz˘ svÏdËÌcÌch o tom, ûe provozem konkrÈtnÌho vozidla jinÈho jim byla zp˘sobena ökoda, a to s ohledem na d˘kaznÌ b¯emeno prok·zat ökodu, se kter˝m se budou muset vypo¯·dat p¯i uplatÚov·nÌ n·roku na pojistnÈ plnÏnÌ podle z·kona Ë. 168/1999 Sb. Za p¯estupek v souvislosti s touto nehodou lze uloûit jen pokutu do 3000 KË, a to v z·vislosti na tom, o jakÈ protipr·vnÌ jedn·nÌ se jedn·. Povinnosti ve vztahu k pojiöùovnÏ PojiötÏn˝ je povinen bezodkladnÏ pÌsemnÏ ozn·mit pojistiteli, kter˝ uzav¯el s pojistnÌkem pojistnou smlouvu o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti vztahujÌcÌ se k vozidlu, jehoû provozem byla zp˘sobena ökoda, ûe doölo ke ökodnÈ ud·losti s uvedenÌm skutkovÈho stavu t˝kajÌcÌho se tÈto ud·losti, p¯edloûit k tomu p¯ÌsluönÈ doklady a v pr˘bÏhu öet¯enÌ ökodnÈ ud·losti postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Je t¯eba p¯edevöÌm uvÈst, zpravidla na p¯ÌsluönÈm formul·¯i pojiöùovny: * dobu a mÌsto ökodnÈ ud·losti (dopravnÌ nehody), * ˙daje o pojiötÏnÈm, zejmÈna jmÈno, p¯ÌjmenÌ, datum narozenÌ, trval˝ pobyt, pop¯ÌpadÏ obchodnÌ jmÈno a sÌdlo nebo mÌsto podnik·nÌ, POJISTNÝ OBZOR • 2/2003

* ˙daje o vozidlu, jehoû provozem

* * * *

byla ökoda zp˘sobena, a jeho vlastnÌkovi, resp. drûiteli, zejmÈna druh, tov·rnÌ znaËku a typ vozidla, VIN, pop¯ÌpadÏ v˝robnÌ ËÌslo karoserie, rok v˝roby a st·tnÌ pozn·vacÌ znaËku vozidla, pokud byla vozidlu p¯idÏlena, a jmÈno, p¯ÌjmenÌ, datum narozenÌ, trval˝ pobyt, pop¯ÌpadÏ obchodnÌ jmÈno a sÌdlo nebo mÌsto podnik·nÌ vlastnÌka nebo drûitele vozidla, ˙daje o poökozenÈm a rozsahu zp˘sobenÈ ökody, popis vzniku a pr˘bÏhu ökodnÈ ud·losti, ËÌslo pojistnÈ smlouvy a ˙daje o platnosti pojiötÏnÌ a n·zev a sÌdlo org·nu Policie »R, kter˝ prov·dÌ öet¯enÌ ökodnÈ ud·losti.

Pr·va poökozenÈho Pro ˙plnost dodejme, ûe poökozen˝ m· pr·vo uplatnit sv˘j n·rok na plnÏnÌ u p¯ÌsluönÈho pojistitele nebo u »eskÈ kancel·¯e pojistitel˘, jedn·-li se o n·rok na plnÏnÌ z garanËnÌho fondu. ZavedenÌm tohoto p¯ÌmÈho n·roku poökozenÈho na plnÏnÌ proti pojistiteli, u nÏhoû je pojiötÏna odpovÏdnost za ökodu zp˘sobenou povozem vozidla uvedenÈho v pojistnÈ smlouvÏ, odpad· problÈm s d¯Ìve Ëasto obtÌûnÏ vynucovanou pot¯ebnou souËinnostÌ s pojiötÏn˝m ñ bezohledn˝m ök˘dcem, a tak s uplatÚov·nÌm pr·va poökozenÈho v˘bec. N·rok na n·hradu ökody prokazuje poökozen˝. PlnÏnÌ pojistitele je splatnÈ do 15 dn˘, jakmile pojistitel skonËil öet¯enÌ nutnÈ k zjiötÏnÌ rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdrûel pravomocnÈ rozhodnutÌ soudu o v˝öi n·hrady ökody. äet¯enÌ pojistitele musÌ b˝t provedeno bez zbyteËnÈho odkladu; nem˘ûe-li b˝t skonËeno do jednoho mÏsÌce po tom, kdy se pojistitel o pojistnÈ ud·losti dozvÏdÏl, je pojistitel povinen poskytnout poökozenÈmu na jeho pÌsemnou û·dost plnÏnÌ ve v˝öi odpovÌdajÌcÌ rozsahu uplatnÏn˝ch n·rok˘, kterÈ poökozen˝ prok·zal, pop¯ÌpadÏ poskytnout okolnostem odpovÌdajÌcÌ z·lohu.

Pojistn˝ podvod v ûivotnÌm a ˙razovÈm pojiötÏnÌ a pojiötÏnÌ nemoci JUDr. Monika Mr·kov·, CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIäçOVNA A. S.

V

e dnech 4. ñ 6. 12. 2002 se konal pod z·ötitou »AP semin·¯ z·stupc˘ pojiöùoven s org·ny Ëinn˝mi v trestnÌm ¯ÌzenÌ k problematice pojistnÈho podvodu. Na tomto semin·¯i zaznÏla i p¯edn·öka Pojistn˝ podvod v ûivotnÌm a ˙razovÈm pojiötÏnÌ a pojiötÏnÌ nemoci, kter· je z p¯ev·ûnÈ Ë·sti obsahem tohoto p¯ÌspÏvku. CÌlem p¯edn·öky bylo sezn·mit zejmÈna pracovnÌky Policie »R s problematikou pojiötÏnÌ osob a souvisejÌcÌch pojistn˝ch produkt˘, pojistnÈho podvodu v tomto druhu pojiötÏnÌ a zhodnotit zkuöenosti z trestnÌho ¯ÌzenÌ. P¯Ìklady, kterÈ jsou nÌûe uvedeny, majÌ re·ln˝ podklad.

Charakteristika pojiötÏnÌ osob a jednotliv˝ch pojistn˝ch produkt˘ Fyzickou osobu lze pojistit pro p¯Ìpad jejÌho tÏlesnÈho poökozenÌ, smrti, doûitÌ urËitÈho vÏku nebo pro p¯Ìpad jinÈ pojistnÈ ud·losti. Tento druh pojiötÏnÌ se naz˝v· pojiötÏnÌ osob, kterÈ je upraveno v ß 816 aû ß 821 obËanskÈho z·konÌku. P¯edmÏtem pojiötÏnÌ osob je vûdy fyzick· osoba, p¯iËemû pojistn· ud·lost se m˘ûe t˝kat jejÌho zdravÌ, ûivota nebo jinÈho osobnÌho stavu. ObecnÏ platÌ, ûe jeden pojiötÏn˝ m˘ûe mÌt uzav¯eno i nÏkolik pojiötÏnÌ osob, aniû by u nÏj p¯i v˝platÏ pojistnÈho plnÏnÌ doölo k bezd˘vodnÈmu obohacenÌ. PojiötÏnÌ osob se d·le ËlenÌ na jednotliv· pojistn· odvÏtvÌ. l éivotnÌ pojiötÏnÌ éivotnÌ pojiötÏnÌ je pojiötÏnÌm pro p¯Ìpad smrti, pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad doûitÌ nebo kombinovanÈ pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad smrti nebo doûitÌ. Pojistnou

ud·lostÌ je v p¯ÌpadÏ ûivotnÌho pojiötÏnÌ smrt nebo doûitÌ se urËitÈho vÏku nebo doby. Z hlediska pojistnÈho podvodu je d˘leûitÈ ËlenÏnÌ na ûivotnÌ pojiötÏnÌ rizikovÈ nebo ûivotnÌ pojiötÏnÌ pouze rezervotvornÈ, tzv. spo¯ÌcÌ. Pouze v p¯ÌpadÏ ûivotnÌho pojiötÏnÌ s rizikovou sloûkou je pojiöùovna vystavena nebezpeËÌ pojistnÈho podvodu. Do odvÏtvÌ ûivotnÌho pojiötÏnÌ pat¯Ì takÈ pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad zproötÏnÌ od placenÌ pojistnÈho. V p¯ÌpadÏ pojistnÈ ud·losti (invalidita pojistnÌka n·sledkem ˙razu nebo nemoci) pojiöùovna platÌ za pojistnÌka pojistnÈ za jÌm sjednanÈ pojistnÈ smlouvy, na nÏû se zproötÏnÌ od placenÌ vztahuje. V »R bylo v roce 2001 celkem 43 pojiöùoven, z toho 19 nabÌzelo ûivotnÌ pojiötÏnÌ. l ⁄razovÈ pojiötÏnÌ Toto pojiötÏnÌ pat¯Ì do odvÏtvÌ neûivotnÌch pojiötÏnÌ. ⁄razovÈ pojiötÏnÌ je pojiötÏnÌm fyzickÈ osoby pro p¯Ìpad jejÌho trvalÈho poökozenÌ nebo smrti. KonkrÈtnÌ druh pojistnÈho plnÏnÌ je stanoven v pojistn˝ch podmÌnk·ch pojiöùovny. Jako z·kladnÌ lze uvÈst plnÏnÌ pro p¯Ìpad smrti n·sledkem ˙razu, plnÏnÌ za trvalÈ n·sledky ˙razu, plnÏnÌ za dobu nezbytnÈho lÈËenÌ tÏlesnÈho poökozenÌ zp˘sobenÈ ˙razem, plnÏnÌ za hospitalizaci vyvolanou ˙razem. ⁄razovÈ pojiötÏnÌ lze uzav¯Ìt jako samostatnou pojistnou smlouvu nebo jako doplÚkovÈ p¯ipojiötÏnÌ, nap¯. ke smlouvÏ ûivotnÌho pojiötÏnÌ nebo havarijnÌho pojiötÏnÌ motorovÈho vozidla. V roce 2001 nabÌzelo ˙razovÈ pojiötÏnÌ 23 pojiöùoven a vyplatilo

13

pojistnÈ plnÏnÌ z 391 315 pojistn˝ch ud·lostÌ. V tomto druhu pojiötÏnÌ osob pojiöùovny indikujÌ nejvÌce pojistn˝ch podvod˘. l PojiötÏnÌ nemoci Toto pojiötÏnÌ pat¯Ì do odvÏtvÌ neûivotnÌch pojiötÏnÌ. PojiötÏnÌ nemoci je pojiötÏnÌm fyzickÈ osoby pro p¯Ìpad v·ûnÈho onemocnÏnÌ, pro p¯Ìpad pracovnÌ neschopnosti pojiötÏnÈho v d˘sledku nemoci nebo smluvnÌ zdravotnÌ pojiötÏnÌ. PojiötÏnÌ nemoci se vzhledem k vysokÈ rizikovosti vÏtöinou uzavÌr· pouze jako p¯ipojiötÏnÌ ke smlouvÏ ûivotnÌho nebo ˙razovÈho pojiötÏnÌ. V roce 2001 bylo pojiötÏnÌ nemoci nabÌzeno 13 pojiöùovnami.

Pachatel trestnÈho Ëinu Pachateli trestnÈho Ëinu pojistnÈho podvodu mohou b˝t potenci·lnÏ vöichni ˙ËastnÌci pojiötÏnÌ a p¯ÌpadnÏ i jinÈ osoby. l ⁄ËastnÌk pojiötÏnÌ PojistnÌk je osobou, kter· uzavÌr· pojistnou smlouvu a m· povinnost pravdivÏ odpovÏdÏt na dotazy pojistitele. NejËastÏjöÌm pachatelem pojistnÈho podvodu je vöak pojiötÏn˝. I tato osoba je povinna pravdivÏ odpovÏdÏt na dotazy pojistitele p¯i sjedn·nÌ pojiötÏnÌ, avöak vznik· jÌ i n·rok na pojistnÈ plnÏnÌ a uplatÚuje pr·vo na pojistnÈ plnÏnÌ. SpÌöe v˝jimeËnÏ se setk·v·me s pojistn˝m podvodem opr·vnÏnÈ osoby. TÈto osobÏ v p¯ÌpadÏ smrti pojiötÏnÈho vznikne pr·vo na pojistnÈ plnÏnÌ. l Jin· osoba neû ˙ËastnÌk pojiötÏnÌ P·ch·nÌ trestnÈho Ëinu pojistnÈho podvodu se mnohdy neobejde bez pomoci a ˙Ëasti jin˝ch osob neû ˙ËastnÌk˘ pojiötÏnÌ. Jako nejËastÏjöÌho spolupachatele je moûno uvÈst zprost¯edkovatele pojiöùÏnÌ, kter˝ uzav¯e pojiötÏnÌ po vzniku ökodnÈ ud·losti. Zvl·ötÏ v pojiötÏnÌ osob p¯i falöov·nÌ zdravotnÌ dokumentace nebo stanovenÌ rozsahu poökozenÌ je nezbytn· Ñpomocì lÈka¯e nebo znalce. Jako dalöÌ pachatel m˘ûe vystupovat nap¯. svÏdek ökodnÈ ud·losti, ke kterÈ v˘bec nedoölo, nebo likvid·tor pojistnÈ ud·losti.

Zp˘soby p·ch·nÌ trestnÈho Ëinu Vzhledem ke skutkovÈ podstatÏ trestnÈho Ëinu pojistnÈho pod-

14

vodu m˘ûeme rozliöit tyto zp˘soby p·ch·nÌ: ñ PodvodnÈ jedn·nÌ p¯i sjedn·v·nÌ pojistnÈ smlouvy ñ uvedenÌ nepravdiv˝ch nebo hrubÏ zkreslen˝ch ˙daj˘ nebo zamlËenÌ podstatn˝ch ˙daj˘. Tohoto jedn·nÌ se m˘ûe dopustit zejmÈna pojistnÌk a pojiötÏn˝. ñ PodvodnÈ jedn·nÌ p¯i uplatnÏnÌ n·roku na plnÏnÌ ñ uvedenÌ nepravdiv˝ch nebo hrubÏ zkreslen˝ch ˙daj˘ nebo zamlËenÌ podstatn˝ch ˙daj˘. Tohoto jedn·nÌ se m˘ûe dopustit zejmÈna pojiötÏn˝, opr·vnÏn· osoba, lÈka¯. ñ ⁄myslnÈ vyvol·nÌ pojistnÈ ud·losti nebo udrûov·nÌ stavu vyvolanÈho pojistnou ud·lostÌ v ˙myslu zv˝öit ökodu ñ sebepoökozov·nÌ (zvl·öù u trval˝ch n·sledk˘ ñ ztr·ta jednoho zubu ñ 1 %, ztr·ta prstu ruky ñ 9 %), prodluûov·nÌ dÈlky lÈËenÌ, vraûda. Tohoto jedn·nÌ se m˘ûe dopustit zejmÈna pojiötÏn˝ a opr·vnÏn· osoba. V p¯ÌpadÏ jedn·nÌ naplÚujÌcÌho skutkovou podstatu trestnÈho Ëinu pojistnÈho podvodu nenÌ vylouËen soubÏh s jin˝mi trestnÌmi Ëiny.

P¯Ìklady pojistnÈho podvodu Pojistn˝ podvod v ûivotnÌm pojiötÏnÌ PojiötÏnÌ pro p¯Ìpad smrti a doûitÌ Dva muûi p¯esvÏdËili svÈho zn·mÈho, aby uzav¯el u 5 pojiöùoven nÏkolik ûivotnÌch pojistn˝ch smluv s ˙razov˝m p¯ipojiötÏnÌm, u nichû celkov· pojistn· Ë·stka p¯ev˝öila 20 mil. KË. PojiötÏn˝ uvedl tyto muûe jako opr·vnÏnÈ osoby pro p¯Ìpad jeho smrti a tyto osoby za nÏho platily i pojistnÈ. PojiötÏn˝ byl jednoduch˝, d˘vÏ¯iv˝ a na pachatelÌch z·visl˝. Dost·val nepatrnÈ finanËnÌ Ë·stky za uzav¯enÌ pojistn˝ch smluv. Zhruba po roce po uzav¯enÌ prvnÌ pojistnÈ smlouvy pachatelÈ pojiötÏnÈho zavraûdili a pokusili se zinscenovat, ûe zem¯el nehodou. ObÏt byla nalezena v n·kladnÌm automobilu u ËerpacÌ stanice a mÏla se udusit v˝fukov˝mi plyny. Policii se vöak zd·la smrt neobvykl·. PojiötÏnÌ zproötÏnÌ od placenÌ pojistnÈho Muû se pojistil v roce 1992 u pojiöùovny na ûivotnÌ pojiötÏnÌ l

s ˙razov˝m p¯ipojiötÏnÌm na pojistnou Ë·stku 2 mil. KË s roËnÌm pojistn˝m ve v˝öi 120 000 KË. Po dvou letech p¯edloûil pojiöùovnÏ posudek lÈka¯e, ûe je plnÏ invalidnÌ v d˘sledku ˙razu ñ autonehody, kter· nastala bÏhem pojiötÏnÌ. Pojiöùovna p¯iznala plnÏnÌ z pojiötÏnÌ od zproötÏnÌ placenÌ pojistnÈho a po dobu n·sledujÌcÌch 8 let za muûe platila pojistnÈ na jeho pojistnou smlouvu. Takto pojiöùovna zaplatila cca 2 mil. KË. Policie v roce 2002 kontaktovala pojiöùovnu na z·kladÏ podez¯enÌ, ûe lÈka¯ vystavil nepravdiv˝ posudek, ûe se autonehoda v roce 1993 v˘bec nestala nebo nezp˘sobila takovÈ poökozenÌ zdravÌ, kterÈ by vedlo k p¯izn·nÌ invalidity. Muû byl souËasnÏ pojiötÏn u 3 pojiöùoven. l Pojistn˝ podvod v ˙razovÈm pojiötÏnÌ Mlad˝ muû ñ fotbalista trpÏl onemocnÏnÌm levÈho kolene a mÏl napl·nov·nu operaci menisku. Tento operaËnÌ z·krok zruöil a poslÈze v pr˘bÏhu jednoho mÏsÌce uzav¯el u 8 pojiöùoven ˙razovÈ pojiötÏnÌ s pojiötÏnÌm dennÌho odökodnÈho v p¯ÌpadÏ pracovnÌ neschopnosti. P¯i uzavÌr·nÌ smluv z·mÏrnÏ neuvedl skuteËnosti o svÈm onemocnÏnÌ levÈho kolene a p˘vodnÏ napl·novanÈ operaci. Kr·tce po uzav¯enÌ pojiötÏnÌ utrpÏl p¯i fotbalovÈm utk·nÌ ˙raz na levÈm koleni a podrobil se operaci, kter· byla shodn· s jiû d¯Ìve pl·novanou. Policie zaËala öet¯it na z·kladÏ anonymnÌho podnÏtu, 2 pojiöùovny p¯edtÌm plnily ve v˝öi 39 900 KË. V souËasnÈ dobÏ je trestnÌ ¯ÌzenÌ ve f·zi pod·nÌ obûaloby. l Pojistn˝ podvod v pojiötÏnÌ nemoci NejËastÏjöÌmi p¯Ìpady pojistn˝ch podvod˘ jsou neuvedenÌ pravdiv˝ch informacÌ o zdravotnÌm stavu p¯i uzavÌr·nÌ pojistnÈ smlouvy a n·slednÈ uplatÚov·nÌ pojistn˝ch ud·lostÌ z nemocÌ, kter˝mi pojiötÏn˝ trpÏl jiû p¯ed poË·tkem pojiötÏnÌ. TakÈ se vyskytujÌ podvodn· jedn·nÌ p¯i uplatnÏnÌ n·roku na pojistnÈ plnÏnÌ, kdy pojiötÏnÌ p¯edkl·dajÌ nepravdivÈ lÈka¯skÈ zpr·vy.

P¯Ìznaky signalizujÌcÌ pojistn˝ podvod Indik·tory pojistnÈho podvodu v pojiötÏnÌ osob jsou v mnoha p¯Ì-

padech totoûnÈ s indik·tory v jin˝ch druzÌch pojiötÏnÌ. NejËastÏjöÌmi p¯Ìpady pojistn˝ch podvod˘ a z·roveÚ nejh˘¯e prokazujÌcÌmi se jsou pojiötÏnÌ sjednan· aû po vzniku ökodnÈ ud·losti. Indik·torem je zde skuteËnost, ûe pojistn· ud·lost nastala kr·tce po poË·tku pojiötÏnÌ; nap¯. nastala n·sledujÌcÌ den po sjedn·nÌ pojiötÏnÌ nebo smlouva byla uzav¯ena v p·tek odpoledne a pojistn· ud·lost nastala v nedÏli. Tento indik·tor signalizuje podez¯enÌ, ûe ökoda mohla vzniknout p¯ed pojiötÏnÌm a smlouva byla poslÈze uzav¯ena s pojiöùovacÌm agentem, kter˝ se na pojistnÈm podvodu spolupodÌlÌ. Pojiöùovny se br·nÌ tomuto druhu podvod˘ zejmÈna pravidly pro oznamov·nÌ uzav¯enÌ pojistn˝ch smluv, povinnostÌ odevzdat pojistnou smlouvu nap¯. do 48 hod od sjedn·nÌ. Obdobn˝m indik·torem je skuteËnost, ûe pojistn· ud·lost nastala kr·tce po zmÏnÏ rozsahu pojiötÏnÌ (nap¯. nav˝öenÌ pojistn˝ch Ë·stek, rozöÌ¯enÌ pojistnÈ ochrany). Tato skuteËnost signalizuje, ûe ökoda mohla vzniknout p¯ed zmÏnou pojiötÏnÌ nebo ökoda je pl·nov·na. ZaplacenÌ pouze prvnÌho bÏûnÈho pojistnÈho opÏt indikuje pl·nov·nÌ ökody. DalöÌm indik·torem jsou ËastÈ zmÏny pojistitel˘ nebo existence dalöÌch shodn˝ch pojiötÏnÌ. Jako zvl·ötnÌ indik·tor pro pojiötÏnÌ osob je moûno uvÈst v˝skyt nÏkolika ökod v pr˘bÏhu pojiötÏnÌ, kterÈ majÌ shodn˝ typ zranÏnÌ nebo pojiötÏn˝ je oöet¯en stejn˝m lÈka¯em. Tento indik·tor signalizuje, ûe nemuselo dojÌt k û·dnÈmu zranÏnÌ nebo nemoci nebo nejsou d˘sledky tak v·ûnÈ, jak je uv·dÏno. Velmi d˘leûit˝m indik·torem je vysok· pojistn· Ë·stka nebo pojistnÈ, kterÈ nejsou v pomÏru s p¯Ìjmy pojiötÏnÈho nebo pojistnÌka (nap¯. u nezamÏstnanÈ osoby, d˘chodce, OSV» s nÌzk˝mi p¯Ìjmy). V p¯ÌpadÏ pojiötÏnÌ osob jsou vöak nejd˘leûitÏjöÌm podkladem, ze kterÈho se vych·zÌ p¯i uzavÌr·nÌ pojiötÏnÌ a likvidaci pojistnÈ ud·losti, lÈka¯sk· potvrzenÌ a zpr·vy. Zde je nutno vÏnovat obzvl·öù pozornost sluËitelnosti poranÏnÌ s ˙razov˝m dÏjem a zdroji lÈka¯skÈho potvrzenÌ. Obez¯etn˝ p¯Ìstup je nutn˝, pokud lÈka¯sk˝ z·znam nenÌ k dispozici, nap¯. z d˘vodu POJISTNÝ OBZOR • 2/2003

ztr·ty zdravotnickÈ dokumentace, skartace RTG snÌmk˘, odvol·nÌ souhlasu se zpracov·nÌm citliv˝ch ˙daj˘. DalöÌm p¯Ìznakem je ˙mrtÌ nebo ztr·ta pojiötÏnÈho v exotickÈ vzd·lenÈ zemi, ve kterÈ je pro pojiöùovnu velmi obtÌûnÈ pojistnou ud·lost öet¯it.

PraktickÈ zkuöenosti z trestnÌho ¯ÌzenÌ Pojistn˝ podvod pat¯Ì do oblasti latentnÌ kriminality. Pojiöùovny odhadujÌ, ûe 5 ñ 20 % pojistnÈho plnÏnÌ v jednotliv˝ch odvÏtvÌch, coû p¯edstavuje min. 4 mld. KË, je vypl·ceno neopr·vnÏnÏ. I p¯es zlepöujÌcÌ se spolupr·ci s PoliciÌ »R p¯evl·d· u pracovnÌk˘ pojiöùoven n·zor, ûe spolupr·ce s org·ny Ëinn˝mi v trestnÌm ¯ÌzenÌ nenÌ ide·lnÌ. To se net˝k· pouze odhalovanÌ tÈto trestnÈ Ëinnosti vlastnÌm öet¯enÌm ze strany policie, ale i proöet¯ov·nÌ podnÏt˘ ze strany pojiöùoven. P¯ev·ûn· vÏtöina ozn·menÌ pojiöùoven pro podez¯enÌ ze sp·ch·nÌ trestnÈho Ëinu pojistnÈho podvodu konËÌ odloûenÌm vÏci dle ß 159a odst. 1 trestnÌho ¯·du, podmÌnÏn˝m zastavenÌm trestnÌho stÌh·nÌ dle ß 307 trestnÌho ¯·du nebo schv·lenÌm narovn·nÌ a zastavenÌm trestnÌho stÌh·nÌ dle ß 309 trestnÌho ¯·du, p¯iËemû v˝öe narovn·nÌ nenÌ v relaci se z·vaûnostÌ trestnÈho Ëinu. PojiötÏn· ˙myslnÏ zamlËela ˙daje o svÈm zdravotnÌm stavu p¯i sjedn·nÌ pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad dennÌ d·vky v pracovnÌ neschopnosti a pojistila se p¯ed pl·novanou operacÌ kolena. PoslÈze uplatnila n·rok z pojistnÈ ud·losti. Pojiöùovna si v r·mci öet¯enÌ pojistnÈ ud·losti vyû·dala zdravotnickou dokumentaci a zjistila, ûe pojiötÏn· utrpÏla ˙raz p¯ed poË·tkem pojiötÏnÌ. Pojiöùovna mÏla poskytnout pojistnÈ plnÏnÌ ve v˝öi 24 250 KË, avöak plnÏnÌ z pojistnÈ ud·losti odmÌtla. TrestnÌ ¯ÌzenÌ skonËilo zastavenÌm trestnÌho stÌh·nÌ a schv·lenÌm narovn·nÌ ve v˝öi 4000 KË ve prospÏch Nemocnice v Jind¯ichovÏ Hradci. Org·ny ËinnÈ v trestnÌm ¯ÌzenÌ st·le posuzujÌ jedn·nÌ naplÚujÌcÌ skutkovou podstatu trestnÈho Ëinu pojistnÈho podvodu jako podvod dle ß 250 tr. z·kona. Trestn˝ Ëin pojistnÈho podvodu je vöak k trestnÈmu POJISTNÝ OBZOR • 2/2003

Ëinu podvodu v pomÏru speciality a podstatn˝m odliöenÌm je, ûe znakem skutkovÈ postaty trestnÈho Ëinu pojistnÈho podvodu nenÌ uvedenÌ v omyl. DalöÌm v˝znamn˝m aspektem je, ûe p¯i posuzov·nÌ jedn·nÌ naplÚujÌcÌho skutkovou podstatu trestnÈho Ëinu pojistnÈho podvodu je br·na v ˙vahu v˝öe zp˘sobenÈ ökody, i kdyû se jedn· o ohroûovacÌ delikt, u nÏhoû znakem skutkovÈ postaty zp˘sobenÌ ökody nenÌ. Spolupr·ce pojiöùoven s PoliciÌ »R m· vöak v poslednÌ dobÏ zlepöujÌcÌ se tendenci. Jiû v souËasnÈ dobÏ existujÌ specializovan· pracoviötÏ Policie »R zab˝vajÌcÌ se pojistn˝m podvodem, avöak v p¯ev·ûnÈ Ë·sti pouze ve vztahu k motorov˝m vozidl˘m. Proto bych chtÏla ocenit Ëinnost MÏstskÈho ¯editelstvÌ Policie »R v BrnÏ, kterÈ je pr˘kopnÌkem p¯i öet¯enÌ pojistn˝ch podvod˘ zejmÈna v ˙razovÈm pojiötÏnÌm. VÏ¯Ìm, ûe zkuöenosti policist˘ z tohoto pracoviötÏ a jejich v˝sledky budou inspirovat i jin· policejnÌ pracoviötÏ k öet¯enÌ podvod˘ v pojiötÏnÌ osob. Je vöak t¯eba vûdy mÌt na z¯eteli, ûe jsou to p¯edevöÌm pojiöùovny, kterÈ majÌ na odhalov·nÌ pojistn˝ch podvod˘ prim·rnÌ z·jem, a proto aktivita by mÏla b˝t p¯edevöÌm na jejich stranÏ. Z·vÏrem uv·dÌm p¯Ìpad, kter˝ dokumentuje v˝bornou Ëinnost policie a s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ bude mÌt pro pojiöùovny Ñdobr˝ konecì. VÏ¯Ìm, ûe p¯Ìpad˘ s Ñdobr˝m koncemì bude v budoucnu p¯ib˝vat. Policie zjistila, ûe lÈka¯ z Brna 3 roky vyd·val lÈka¯skÈ zpr·vy k ˙raz˘m, kterÈ se nestaly a umoûnil tak dalöÌm osob·m uplatnit n·rok na pojistnÈ plnÏnÌ a opakovanÏ neopr·vnÏnÏ Ëerpat pojistnÈ plnÏnÌ. U jednÈ pojiöùovny mÏlo 5 pojiötÏn˝ch uzav¯eno smlouvy ˙razovÈho pojiötÏnÌ s plnÏnÌm dennÌch d·vek v p¯ÌpadÏ pracovnÌ neschopnosti. PojiötÏnÌ opakovanÏ hl·sili pojistnÈ ud·losti pr˘mÏrnÏ 4x za 2 roky s obdobn˝m ˙razov˝m dÏjem. Jednalo se pop·leninu kotnÌku p¯i sva¯ov·nÌ, pop·leninu p¯edloktÌ p¯i peËenÌ o troubu, pop·lenÌ nohy p¯i grilov·nÌ apod. Celkem pojiöùovna vyplatila pojistnÈ plnÏnÌ ze 17 pojistn˝ch ud·lostÌ ve v˝öi 132 642 KË. ObvinÏnÌ vöak byli pojiötÏni jeötÏ u jin˝ch pojiöùoven...

Deset let v Ëele dozoru nad Ëesk˝m pojiöùovnictvÌm Rozhovor redakce PO s ¯editelem ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ Ministerstva financÌ Ing. V·clavem K¯ivohl·vkem, CSc.

Letos je to deset let, kdy jste stanul v Ëele dozoru v pojiöùovnictvÌ Ministerstva financÌ. V ˙noru v·s navÌc Ëek· v˝znamnÈ ûivotnÌ jubileum. ObÏ tyto skuteËnosti jsou pro redakci PojistnÈho obzoru dobr˝m d˘vodem, abych v·s vyzvala k malÈmu ohlÈdnutÌ a rekapitulaci. PrvnÌ Ëesk· vz·jemn· pojiöùovna byla v Praze zaloûena roku 1827. Letos je to tedy uû 176 let od jejÌho vzniku. To je teprve obdobÌ pro bilancov·nÌ! Deset let, po kterÈ jsem ¯editelem p¯ÌsluönÈho odboru ministerstva, je podle mÈho n·zoru pouze poË·tek a zlomek novÈ Èry soukromÈho pojiöùovnictvÌ v »eskÈ republice, pro kterou poloûil legislativnÌ z·klady v roce 1991 z·kon o pojiöùovnictvÌ. To, co se ud·lo v »eskÈ republice v odvÏtvÌ pojiöùovnictvÌ za poslednÌch deset let, povaûuji pouze za prvnÌ kr˘Ëky dÌtÏte, kterÈ vyr˘st· do samostatnosti, do dospÏlosti. Takûe spÌöe je na mÌstÏ se podÌvat, co je touto dospÏlostÌ z hlediska dozoru v pojiöùovnictvÌ mÌnÏno, jak a kdy jÌ lze dos·hnout ñ pokud je to v˘bec v tuto chvÌli moûnÈ. l

Budu tedy trochu konkrÈtnÏjöÌ v dotazech. Jak a kdy jste se dostal k problematice pojiöùovnictvÌ? Rok 1993, kdy jsem se stal ¯editelem odboru privatizace, finanËnÌho trhu a pojiöùovnictvÌ, byl pro l

Curriculum vitae: Ing. V·clav K¯ivohl·vek, CSc., (60), absolvent VysokÈ ökoly strojnÌ a textilnÌ v Liberci, fakulty strojnÌ DosavadnÌ praxe: St·tnÌ v˝zkumn˝ ˙stav textilnÌ v Liberci, Ministerstvo pr˘myslu a obchodu, Feder·lnÌ ministerstvo financÌ, Ministerstvo financÌ »R mne velice v˝znamn˝. Za rozhodujÌcÌ povaûuji okamûik, kdy z odboru odeöli do priv·tnÌ sfÈry pracovnÌci, kte¯Ì problematiku pojiöùovnictvÌ z hlediska v˝konu st·tnÌho dozoru zabezpeËovali. Bylo nutnÈ okamûitÏ nalÈzt nov˝ zp˘sob pr·ce a jejÌ person·lnÌ zabezpeËenÌ tak, aby byl v˝kon st·tnÌho dozoru alespoÚ v z·konnÈm rozsahu zabezpeËen, a p¯itom, aby bylo moûnÈ urychlenÏ zajistit podmÌnky dalöÌho rozvoje odvÏtvÌ novou legislativou a samoz¯ejmÏ novou koncepcÌ v˝konu st·tnÌho dozoru.

15

Takûe, jin˝mi slovy ñ byl jste Ñhozenì do vody a mÏl öanci utopit se, nebo se nauËit plavat. D· se situace, o kterÈ jste se zmÌnil, takto charakterizovat? V jistÈ nads·zce to lze takto p¯irovnat. NezapomeÚme vöak p¯i tomto zjednoduöenÌ na skuteËnost, ûe odbor, kter˝ jsem ¯Ìdil, mÏl ve vÌnku jeötÏ problematiku privatizace a problematiku finanËnÌho trhu, vËetnÏ tvorby legislativy. A v roce 1994 byla p¯i¯azena odboru jeötÏ problematika penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ. Nebylo n·s tehdy dohromady v odboru ani dvacet. PostupnÏ se pak zcela cÌlenÏ orientace Ëinnosti omezila pouze na problematiku pojiöùovnictvÌ a penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ. Tento stav fakticky trv· dodnes, i kdyû dnes jiû ve zcela jin˝ch podmÌnk·ch. l

Cel˝ tento v˝voj jistÏ nebyl tak jednoduch˝, jak jste ho ve struËnosti popsal. Vraùme se k tomu, jak se da¯ilo zvl·dat odbornÏ tak n·roËnou problematiku, jakou pojiöùovnictvÌ bezesporu p¯edstavuje, a to nemluvÌm o dalöÌch oblastech, kterÈ zabezpeËoval v·ö odbor. Zvl·dnutÌ odbornÈ problematiky ñ to se dnes jiû jen velmi tÏûko hodnotÌ, protoûe na uplynulou dobu se dnes dÌv·me jin˝ma oËima, neû tehdy. Byli jsme tÈmÏ¯ vöichni v tom nejlepöÌm smyslu slova trochu naivnÌ a d˘vÏ¯ivÌ, ¯eËeno sportovnÌ terminologiÌ ñ s nejvÏtöÌm ˙silÌm Ñtahu na brankuì. Jsem p¯esvÏdËen, ûe se vûdy jednalo a dosud jedn· o obdobÌ, kdy byly a jsou tvo¯eny z·klady zdravÈho odvÏtvÌ. ChybÏly zkuöenosti i znalosti ze soukromÈho pojiöùovnictvÌ. Kde by se takÈ vzaly? A p¯evzÌt jednoduöe cizÌ modely takÈ nelze. V celÈm svÈm ûivotÏ jsem se, myslÌm, neuËil tak intenzivnÏ, jako v poslednÌch deseti letech. JeötÏ, ûe existovali odbornÌci v pojiöùovn·ch a ve ökol·ch, byù jich nebylo mnoho, se kter˝mi bylo moûnÈ o tÈto problematice diskutovat a problÈmy pr˘bÏûnÏ ¯eöit. Dnes, po deseti letech, je jiû situace jin·. Vyr˘stajÌ novÌ, kvalitnÌ odbornÌci, m·me moûnost konfrontace naöeho tul

16

zemskÈho v˝voje se zahraniËnÌ praxÌ. Z toho, co jste aû dosud ¯ekl, usuzuji, ûe jste spokojen˝ a vyrovnan˝ ËlovÏk... NevÌm, jestli je takov·to charakteristika tou nejspr·vnÏjöÌ. M·m n·roËnou pr·ci, ale dobrÈ spolupracovnÌky, kolegy, p¯·tele i rodinnÈ z·zemÌ. P¯esto jsem a asi budu st·le nespokojen˝ s dosaûen˝m stavem. é·dn· tv˘rËÌ pr·ce p¯ece nem˘ûe konËit. Vûdy existujÌ dalöÌ kroky na jinÈ neû dosaûenÈ kvalitativnÌ ˙rovni. Mou vizÌ ve funkci, kterou vykon·v·m, je vytvo¯enÌ funkËnÌho nez·vislÈho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ, srovnatelnÈho s vyspÏl˝mi zahraniËnÌmi ˙¯ady, jako souË·sti jednotnÈho dozoru nad finanËnÌm trhem. Zcela z·mÏrnÏ hovo¯Ìm o jednotnÈm dozoru, nikoliv o dozoru jedinÈm, protoûe v tÈto souvislosti by mohlo doch·zet k nepochopenÌ z·mÏru. K vytvo¯enÌ nez·vislÈho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ vedou postupnÏ vöechny dÌlËÌ kroky vÏcnÈ i legislativnÌ. l

Dovolte mi z·vÏrem naöeho rozhovoru, abych v·m za redakci PojistnÈho obzoru, ale takÈ i za vöechny pojiöùov·ky, pop¯·la hodnÏ zdravÌ a dalöÌch pracovnÌch i osobnÌch ˙spÏch˘ k vaöemu nadch·zejÌcÌmu v˝znamnÈmu ûivotnÌmu jubileu. Moc dÏkuji, i kdyû si nemyslÌm, ûe vÏk podle obËanskÈho pr˘kazu je nÏËÌm, co by pro mne osobnÏ bylo podstatnÈ. VÏ¯Ìm, ûe nebude podstatn˝ ani pro mÈ osobnÌ a pracovnÌ okolÌ. KromÏ v˝öe uveden˝ch pracovnÌch cÌl˘ chci nad·le rozöi¯ovat svÈ odbornÈ a pedagogickÈ aktivity jak na kated¯e pojiöùovnictvÌ hospod·¯skÈ fakulty TechnickÈ univerzity v Liberci, tak jako vedoucÌ katedry bankovnictvÌ a pojiöùovnictvÌ VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ v Praze. l

l

Pane ¯editeli, dÏkuji za v·ö Ëas a douf·m, ûe k nÏkter˝m tÈmat˘m, kter· mohla b˝t v naöem kr·tkÈm rozhovoru pouze naznaËena, se vr·tÌme brzy podrobnÏji. Eva Trojanov·

JUDr. Ji¯ina Kotrbat·

PodmÌnÏnÈ zastavenÌ trestnÌho stÌh·nÌ u mÈnÏ z·vaûn˝ch pojistn˝ch podvod˘ 1. PojiötÏn˝ uplatnil n·rok na plnÏnÌ z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla. P¯i dopravnÌ nehodÏ mu mÏl b˝t poökozen osobnÌ poËÌtaË, za jehoû opravu ˙dajnÏ zaplatil asi 30 000 KË. V tÈto v˝öi uplatnil n·rok na plnÏnÌ u pojiöùovny. äet¯enÌm pojiöùovny vöak bylo zjiötÏno, ûe poËÌtaË firmou uvedenou na p¯edloûenÈ faktu¯e opraven nebyl, jednalo se o zfalöovan˝ doklad. Pojiöùovna po zjiötÏnÌ, ûe ökoda v poûadovanÈ v˝öi pojiötÏnÈmu nevznikla, odmÌtla poskytnout plnÏnÌ. Z podnÏtu pojiöùovny bylo zah·jeno trestnÌ stÌh·nÌ. St·tnÌ z·stupce po zv·ûenÌ vöech okolnostÌ dospÏl k z·vÏru, ûe se pojiötÏn˝ dopustil pokusu trestnÈho Ëinu pojistnÈho podvodu. P¯ihlÈdl vöak k tomu, ûe se pachatel k Ëinu doznal, pojiöùovnÏ nezp˘sobil ökodu i k jeho dosavadnÌ bez˙honnosti. Zaslal tÈû omluvn˝ dopis pojiöùovnÏ, ËÌmû projevil lÌtost nad sp·chan˝m Ëinem. St·tnÌ z·stupce rozhodl tak, ûe se trestnÌ stÌh·nÌ podmÌnÏnÏ zastavuje se zkuöebnÌ dobou deseti mÏsÌc˘. Povede-li obvinÏn˝ ve zkuöebnÌ dobÏ ¯·dn˝ ûivot, bude po jejÌm uplynutÌ rozhodnuto, ûe se osvÏdËil s ˙Ëinky zastavenÌ trestnÌho stÌh·nÌ. 2. V pojiötÏnÌ dom·cnosti se pojiötÏn˝ protipr·vnÌho jedn·nÌ

dopustil tÌm, ûe uplatnil n·rok na plnÏnÌ v souvislosti s vloup·nÌm do bytu a odcizenÌm vÏcÌ. N·rok doloûil pozmÏnÏn˝mi a padÏlan˝mi doklady o koupi vÏcÌ, kterÈ nikdy nevlastnil, ËÌmû se pokusil neopr·vnÏnÏ nav˝öit plnÏnÌ o 50 000 KË. ZamÏstnanci pojiöùovny odhalili nesrovnalosti v p¯edloûen˝ch dokladech a plnÏnÌ neposkytli. V pr˘bÏhu trestnÌho ¯ÌzenÌ se pachatel k Ëinu doznal. St·tnÌ z·stupce rozhodl, ûe jde o ojedinÏlÈ vyboËenÌ z jinak ¯·dnÈho ûivota pachatele a ûe se stÌh·nÌ podmÌnÏnÏ zastavuje se zkuöebnÌ dobou jednoho roku. 3. N·rok na plnÏnÌ z dopravnÌ nehody uplatnil poökozen˝ u pojiöùovny tak, ûe p¯edloûil padÏlanou fakturu za opravu vozidla ve v˝öi 35 000 KË. Pojiöùovna podvod hned neodhalila, proto poskytla plnÏnÌ v plnÈ v˝öi. P¯i n·slednÈm ovÏ¯ov·nÌ pravosti dokladu u servisnÌ firmy vöak bylo prok·z·no, ûe fakturu nevystavila a opravu neprovedla. Po sdÏlenÌ obvinÏnÌ z trestnÈho Ëinu pojistnÈho podvodu se pachatel k Ëinu doznal a poskytnutÈ plnÏnÌ pojiöùovnÏ vr·til. St·tnÌ z·stupce trestnÌ ¯ÌzenÌ podmÌnÏnÏ zastavil se zkuöebnÌ dobou jednoho roku.

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ RozhodnutÌ A.M.Best snÌûit rating bermudskÈho pojistitele Trenwick Group z Añ na B+ v·ûnÏ ohroûuje schopnost spoleËnosti ˙Ëastnit se na zajistnÈm trhu Lloydís v ˙ËetnÌm roce 2003. Podle vöeho, snÌûenÌ ratingu pod Añ poruöuje z·vazek z akreditiv˘ ocenÏn˝ na 230 mil. USD, kter˝ Trenwick udrûuje, aby kapitalizoval svÈ underwriterskÈ oprace Lloydís. Kdyby nedoölo k obnovenÌ nebo n·hradÏ, zd· se, ûe Trenwick nebude schopen dodrûet svÈ kapit·lovÈ poûadavky, aby pokraËoval v operacÌch Lloydís v roce 2003. (Mik) Heath Lambert International Newsletter, 11/2002 POJISTNÝ OBZOR • 2/2003

AsistenËnÌ p¯Ìpad: TuristÈ na KamËatce PoË·tkem srpna roku 2002 kontaktoval, podle pokyn˘ v pojistn˝ch podmÌnk·ch, naöi asistenËnÌ sluûbu v Praze p¯Ìtel naöeho klienta. Informoval n·s, ûe jsou v hor·ch na KamËatce v Rusku a jeho kolegovi se stal ˙raz. Skupinka nÏkolika Ëesk˝ch mladÌk˘ se na KamËatku do hor vydala na horskou turistiku. MÌsto, na kterÈm se v dobÏ incidentu nach·zeli, bylo vzd·leno p¯es 7000 km vzduönou Ëarou od Moskvy, v horskÈm terÈnu bez jak˝chkoliv pozemnÌch komunikacÌ Ëi civilizace. ZatÌmco v Praze bylo v tuto dobu kr·tce po poledni a svÌtilo slunce, na KamËatce se, vzhledem k ËasovÈmu posunu, blÌûila p˘lnoc a v hor·ch rychle klesala teplota. Obr·tili jsme se na naöi ruskou poboËku sÌdlÌcÌ v MoskvÏ, kter· kontaktovala klienta a zjistila pomocÌ sv˝ch podrobn˝ch map p¯esnou polohu celÈ skupiny. NejbliûöÌ mÌsto, odkud bylo moûno vyslat pomoc, byl Petropavlovsk, vzd·len˝ 180 km vzduönou Ëarou. Vzd·lenost v EvropÏ bÏûn· se vöak v tÈto oblasti mÏnÌ ve velmi nam·havou a ËasovÏ n·roËnou cestu, spÌöe v˝pravu. SpoleËnÏ jsme ¯eöili, jakou formu

pomoci by bylo nejlepöÌ zvolit. Od p¯Ìtele klienta, jenû byl shodou okolnostÌ lÈka¯sky vzdÏl·n, jsme zjistili, ûe se patrnÏ jedn· o zlomen˝ kotnÌk a nenÌ proto moûnÈ, aby se klient dok·zal z hor dostat vlastnÌ pomocÌ. ZaËali jsme pracovat na dvou moûn˝ch zp˘sobech repatriace. Jednalo se o moûnost pozemnÌ nebo leteckÈ repatriace. Doba repatriace vrtulnÌkem byla odhadnuta na cca 3 hodiny, zatÌmco pozemnÌ repatriace speci·lnÌm terÈnnÌm vozidlem byla odhadnuta na minim·lnÏ 10 hodin. Byli jsme upozornÏni leteckou spoleËnostÌ, kter· mÏla repatriaci provÈst, ûe nad oblastÌ, kde se klient nach·zÌ, je hust· mlha. P¯ipravili jsme proto terÈnnÌ vozidlo se z·chran·¯sk˝m vybavenÌm a jeötÏ p¯ed jeho v˝jezdem vyhodnotili nejaktu·lnÏjöÌ informace: Klient˘v stav byl stabilizov·n, mlha byla na ˙stupu. VÏdÏli jsme, ûe terÈnnÌ v˘z by jel ke klientovi osm hodin a dalöÌch osm by trvala zp·teËnÌ cesta. Rozhodli jsme se vyËkat na ˙stup mlhy. Po t¯ech hodin·ch Ëek·nÌ jsme dostali povolenÌ k vysl·nÌ vrtulnÌku. Ten bez sebemenöÌch komplikacÌ celou skupinku v hor·ch vyhledal a zranÏnÈho klienta dopravil do nemocnice v Petropavlovsku. V nemocnici byl klient oöet¯en a po kr·tkÈ hospitalizaci propuötÏn. KvalitnÌ cestovnÌ pojiötÏnÌ lÈËebn˝ch v˝loh i v tomto p¯ÌpadÏ zajistilo klientovi maxim·lnÌ pÈËi doslova i Ñna konci svÏtaì. VladimÌr Fuchs, Europ Assistance

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ V d˘sledku nav˝öenÌ ratingu agenturami Standard & Poorís a Fitch Ratings odhaduje nÏmeck˝ zajistitel Gothaer R¸ckversichrung AG n·r˘st p¯ijatÈho pojistnÈho do 5 %. SpoleËnost takÈ zam˝ölÌ zlepöit strukturu svÈho portfolia a profitabilitu v roce 2003 odklonem od obchodu, kter˝ povaûuje za ztr·tov˝ a vyuûije v˝hody moûnosti nov˝ch obchodnÌch p¯ÌleûitostÌ, ËÌmû bude n·sledovat rozhodnutÌ Gerling cedovat upisov·nÌ neûivotnÌho pojiötÏnÌ.

Spolupr·ce p¯i odhalov·nÌ pojistnÈho podvodu Ve dnech 4. ñ 6. 12. 2002 se z iniciativy »AP konal spoleËn˝ pracovnÌ semin·¯ vybran˝ch z·stupc˘ pojiöùoven a pracovnÌk˘ PolicejnÌho prezidia »R, Interpolu, krajsk˝ch a mÏstsk˝ch ¯editelstvÌ policie i vybran˝ch policejnÌch odbornÌk˘ z okres˘. ⁄ËastnÌci semin·¯e se vÏnovali v˝mÏnÏ informacÌ o jednotliv˝ch druzÌch po-

SpoleËnost Markel International ozn·mila, ûe na z·kladÏ obdrûenÌ povolenÌ od Lloydís Authorisation Comittee nav˝öila kapacitu syndik·tu 3000 za ˙ËetnÌ rok z 200 mil. GBP na 260 mil. GBP. Prezident Markel Interational Jeremy D. Cooke ¯ekl: ÑJsem velice potÏöen, ûe po znaËnÈ reorganizaci a konsolidaci naöich oper·tor˘ Lloydís jsme nynÌ schopni rozöÌ¯it kapacitu Lloydís. Toto demonstruje naöe pokraËujÌcÌ vazby na London Market a naöi Ëistou d˘vÏru v souËasnÈ trûnÌ podmÌnky.ì Heath Lambert International Newsletter, 11/2002 Po tom, kdy 13. ledna 2003 spoleËnost Axa re Finance ozn·mila ukonËenÌ aktivit v USA, bylo jejÌ hodnocenÌ snÌûeno u t¯Ì ratingov˝ch agentur. Fitch snÌûil rating Axa re Finance z AAA na AA s negativnÌm v˝hledem, coû je podle agentury reakce na fakt, ûe je spoleËnost na odchodu z trhu. KLM zv˝öÌ Ë·stku, kter· p¯edstavuje p¯Ìplatek na pojiötÏnÌ za cestujÌcÌ zaveden˝ po ˙tocÌch z 11. z·¯Ì 2001. Od ˙nora tak poplatek stoupne z 5 na 8 USD a m· pokr˝t vyööÌ n·klady na pojiötÏnÌ a bezpeËnost. Zdroj: Insurance Day, 15. 1. 2003 SoudnÌ ûaloby podanÈ ˙¯ady na francouzskÈm pob¯eûÌ Atlantiku o kompenzace za ökody zp˘sobenÈ vyteklou ropou z havarovanÈho tankeru Prestige by mohly urychlit reformu v limitech pro odpovÏdnostnÌ pojiötÏnÌ lodÌ, kter· je oËek·v·no v listopadu 2003. (OM) Zdroj: Insurance Day, 9. 1. 2003


KromÏ p¯edstavitel˘ »AP se zah·jenÌ semin·¯e z˙Ëastnil i ¯editel ⁄¯adu sluûby krinim·lnÌ policie a vyöet¯ov·nÌ plk. P. éel·sko (prvnÌ zprava).

jistn˝ch podvod˘, o typick˝ch p¯ÌznacÌch, kterÈ je mohou indikovat, a postupech, kterÈ je pom·hajÌ rozkr˝t. PochopitelnÏ, podstatn· Ë·st setk·nÌ byla vÏnov·na hled·nÌ forem uûöÌ vz·jemnÈ spolupr·ce policie a pojiöùoven p¯i odhalov·nÌ pojistn˝ch podvod˘ v kaûdodennÌ praxi. Byly p¯ijaty konkrÈtnÌ z·vÏry pro dalöÌ zefektivnÏnÌ souËinnosti obou zainteresovan˝ch stran a souËasnÏ bylo vysloveno i uspokojenÌ nad dosud dosaûen˝mi v˝sledky. Jan K·brt

17

Telegraficky * Na tiskovÈ konferenci, konanÈ 15. ledna t.r., uvedl p¯edseda p¯edstavenstva Generali Pojiöùovny a.s. Ing. Jaroslav Mlyn·¯, CSc., fakta k integraËnÌmu procesu, jenû vyvrcholil 1. ledna 2003, kdy Generali Pojiöùovna a.s. p¯evzala Z¸rich Pojiöùovnu, organizaËnÌ sloûku. K p¯evzetÌ spoleËnosti, vËetnÏ jejÌho pojistnÈho kmene, doölo na z·kladÏ smlouvy o prodeji Ë·sti podniku uzav¯enÈ mezi uveden˝mi subjekty. P¯evod pojistnÈho kmene byl schv·len Ministerstvem financÌ »R s ˙ËinnostÌ ke dni 1. ledna 2003 a tento p¯evod m· b˝t ukonËen do 30 dn˘ od data jeho schv·lenÌ. P¯evod nem· vliv na obsah a rozsah st·vajÌcÌho pojiötÏnÌ klient˘ ani na sjednanÈ pojistnÈ podmÌnky nebo v˝öi a zp˘sob placenÌ pojistnÈho. SouËasnÏ s p¯evzetÌm pojistnÈho kmene doch·zÌ rovnÏû k p¯evzetÌ vöech pohled·vek a z·vazk˘, kterÈ z tÈto smlouvy vypl˝vajÌ pro obÏ smluvnÌ strany.

* »ESCOB, ˙vÏrov· pojiöùovna, a. s., se zamÏ¯uje p¯edevöÌm na pojiötÏnÌ kr·tkodob˝ch komerËnÌch rizik obchodnÌch dodavatelsk˝ch ˙vÏr˘ pro p¯Ìpad platebnÌ nev˘le nebo neschopnosti odbÏratele. Celkov˝ objem pojiötÏnÈho obchodu se loni zv˝öil na 33 miliard korun, zatÌmco v roce 2001 Ëinil 31 miliard korun. PodÌl »ESCOB na trhu pojiötÏnÌ kr·tkodob˝ch komerËnÌch rizik tak jiû p¯esahuje 30 procent. Ve struktu¯e obchodu se p¯itom postupnÏ zvyöuje zastoupenÌ dom·cÌch pohled·vek, jejichû podÌl loni dos·hl 55 procent. ZnaËn˝ z·jem klient˘ je zejmÈna o pojiötÏnÌ ˙vÏr˘ v oblasti v˝roby a distribuce potravin a spot¯ebnÌho zboûÌ. Od zaË·tku roku 2002 nabÌzÌ »ESCOB i pojiötÏnÌ politick˝ch ˙vÏrov˝ch rizik. Jak d·le v tiskovÈ zpr·vÏ z 6. ledna 2003 uvedl gener·lnÌ ¯editel J˙lius Kudla, »ESCOB je prvnÌ specializovanou soukromou ˙vÏrovou pojiöùovnou v »eskÈ republice a druhou nejvÏtöÌ pojiöùovnou tohoto druhu v »R. Byla zaloûena v roce 1997 jako spoleËn˝ podnik »eskÈ pojiöùovny a belgickÈ ˙vÏrovÈ pojiöùovny EULER-COBAC Belgium S.A. Koncem loÚskÈho roku se na z·kladÏ dohody obou akcion·¯˘ vlastnick· struktura zmÏnila s tÌm, ûe vÏtöinov˝ podÌl v »ESCOB zÌskala skupina EULER&HERMES, svÏtov· jedniËka v pojiötÏnÌ ˙vÏr˘, prost¯ednictvÌm renomovanÈ HERMES Versicherungsbeteiligungen GmbH Hamburg. »esk· pojiöùovna tak v souËasnosti drûÌ 34 procenta akciÌ a EULERCOBAC 15 procent. Toto uspo¯·d·nÌ umoûÚuje pojiöùovnÏ »ESCOB vyuûÌvat i nad·le synergickÈho efektu v r·mci finanËnÌ skupiny »eskÈ pojiöùovny. * 6. 1. 2003 byla do obchodnÌho rejst¯Ìku v Hradci Kr·lovÈ zaps·na

SpoleËnosti Generali Holding Vienna AG a Z¸rich Financial Services uzav¯ely dohodu t˝kajÌcÌ se jejich aktivit na trzÌch ve st¯ednÌ EvropÏ. Na z·kladÏ tÈto dohody p¯evzala Generali celkem pÏt pojiöùovacÌch spoleËnostÌ Z¸rich Group v Polsku, »eskÈ republice, MaÔarsku a na Slovensku a jeden penzijnÌ fond v Polsku. Generali jiû p˘sobÌ ve vöech tÏchto zemÌch a p¯evzetÌm spoleËnostÌ Z¸rich d·le podstatnÏ posÌlÌ svoji pozici ve st¯edoevropskÈm regionu.

nov· pojiöùovacÌ spoleËnost. Jedn· se o »SOB Pojiöùovnu, a. s., Ëlena holdingu »SOB. Tento nov˝ subjekt se sÌdlem v PardubicÌch vznikl spojenÌm dvou v˝znamn˝ch univerz·lnÌch pojiöùoven: »SOB Pojiöùovny a IPB Pojiöùovny. Nov· »SOB Pojiöùovna zaujÌm· s tÈmÏ¯ 1 158 000 pojistn˝mi smlouvami 5. mÌsto na ËeskÈm pojistnÈm trhu. Ve svÈ strategii se chce »SOB Pojiöùovna zamÏ¯it, po vzoru mate¯skÈ spoleËnosti KBC, p¯edevöÌm na rozvoj tzv. bankopojiötÏnÌ. Jedn· se o ˙zkÈ propojenÌ tradiËnÌch pojiöùovacÌch produkt˘ s produkty a sluûbami vöech Ëlen˘ skupiny »SOB. PrvnÌ produkty bankopojiötÏnÌ, jako je nap¯Ìklad »SOB ûivotnÌ pojiötÏnÌ, jsou jiû v prodeji. Produkty se neust·le inovujÌ a p¯izp˘sobujÌ pot¯eb·m dneönÌho modernÌho ËlovÏka.

* Podle p¯edbÏûn˝ch v˝sledk˘ se vloni poda¯ilo UNIQA pojiöùovnÏ, a. s., p¯edepsat ve srovn·nÌ s rokem 2001 o 23,4 % vyööÌ pojistnÈ, kterÈ celkovÏ Ëinilo 1,796 miliardy korun. VÌce neû t¯i Ëtvrtiny (1,403 miliardy korun) p¯ipadalo na neûivotnÌ pojiötÏnÌ, kterÈ tak oproti p¯edchozÌmu roku vzrostlo o 19,2 %. V˝raznÏ posÌlil segment ûivotnÌch pojiötÏnÌ. N·r˘st ve v˝öi 41,1 % (2001/2000: n·r˘st o 37,2 %) nedal za pravdu p¯edpovÏdÌm, podle nichû se dynamika r˘stu ûivotnÌho pojiötÏnÌ z hlavnÌ Ë·sti vyËerpala jiû v roce 2001, za kter˝ mÏla naöe ve¯ejnost poprvÈ moûnost Ëerpat daÚovÈ ˙levy. V ûivotnÌm pojiötÏnÌ p¯edepsala UNIQA pojiöùovna 393 milion˘ korun. Po loÚsk˝ch povodnÌch nahl·sili klienti UNIQA pojiöùovny celkem 1400 ökod, pro jejichû ˙hradu poËÌt· UNIQA pojiöùovna s celkovou Ë·stkou ve v˝öi tak¯ka jednÈ miliardy korun. Bezm·la 80 % nahl·öen˝ch povodÚov˝ch ökod jiû bylo vy¯Ìzeno. I p¯es v mnoh˝ch p¯Ìpadech podstatnÈ zdraûenÌ majetkovÈho pojiötÏnÌ nepocÌtila UNIQA pojiöùovna û·dn˝ odliv z·kaznÌk˘. Naopak, v poslednÌ dobÏ zaznamen·v· zv˝öenou popt·vku po ochranÏ majetku i ze strany nov˝ch klient˘. Tiskov· zpr·va UNIQA pojiöùovny, a. s., 15. ledna 2003

18

Na tiskovÈ konferenci, konanÈ 14. ledna v Praze, gener·lnÌ ¯editel »SOB Pojiöùovny Jeroen van Leeuwen mimo jinÈ uvedl, ûe produktovÈ balÌËky jsou sestavov·ny tak, aby co nejvÌce vyhovovaly pot¯eb·m jednotliv˝ch skupin obËan˘, nap¯. motorist˘m, rodin·m, atd. Vyj·d¯il p¯esvÏdËenÌ, ûe know-how, zkuöenosti KBC a ˙zkÈ sepÏtÌ se skupinou »SOB d·v· z·ruku, ûe se tento projekt poda¯Ì. P¯ipravuje Eva Trojanov· POJISTNÝ OBZOR • 2/2003

K

aûd˝ z n·s chov· hluboko v podvÏdomÌ pevnÏ zako¯enÏnÈ pot¯eby Ëi p¯·nÌ a vÏdomÏ nebo nevÏdomÏ trpÌ jejich nenaplnÏnÌm. Vöechna se podÌlejÌ na r˘stu pozitivnÌ energie a ve spojenÌ s provÏ¯en˝mi praktikami ˙spÏönosti d·vajÌ moûnosti dos·hnout vytouûen˝ch cÌl˘. NÏkterÈ z nich jsou splnitelnÈ jen prost¯ednictvÌm dar˘ jin˝ch lidÌ. Dar je öirok˝ obecn˝ pojem. Vûdy je vöak povaûov·n za v˝raz postoje ËlovÏka k ËlovÏku. Obdarov·nÌm potvrzujeme, upevÚujeme a rozvÌjÌme partnerskÈ, rodinnÈ, zkr·tka mezilidskÈ vztahy v˘bec. Vyjad¯ujeme jimi l·sku, p¯·telstvÌ, podÏkov·nÌ, vzpomÌnku. Dary d·v·me p¯i pravidelnÏ se opakujÌcÌch p¯Ìleûitostech, jako jsou v·noce, jmeniny, narozeniny, obËasnÈ p¯i zavröenÌ ûivotnÌ mety, nap¯Ìklad ukonËenÌ studia, p¯i v˝znamn˝ch ud·lostech jako je svatba, nebo prostÏ Ñjen takì, vÏnovanÈ bez zjevnÈho d˘vodu ñ nadËasovÏ. Kaûd˝, kdo nÏkomu nÏco d·v·, dÏl· to s urËit˝m z·mÏrem. BuÔ mu chce udÏlat radost, nebo si z egoistickÈho z·jmu obdarovanÈho zav·zat, pop¯ÌpadÏ mu danajsk˝m darem uökodit. Pat¯Ì dary na pracoviötÏ? Jedni tvrdÌ, ûe nepat¯Ì, druzÌ se p¯ikl·nÏjÌ k n·zoru, ûe pokud v pracovnÌm kolektivu panuje p¯Ìzniv·, vst¯Ìcn· atmosfÈra ñ tak proË ne. Zvl·ötÏ kdyû nejde o dary hmotnÈ povahy, ale o dary, kterÈ pracovnÌkovi splnÌ nÏkterou z jeho nitern˝ch tuûeb. ÿÌdÌcÌ pracovnÌk neovlivnÌ pod¯ÌzenÈ vÌc, neû dary vedoucÌ k jejich spokojenosti. Spokojen˝ pracovnÌk se odvdÏËÌ odpovÏdn˝m p¯Ìstupem k pr·ci, dosahov·nÌm lepöÌch v˝sledk˘. UËinit û·dost jeho uspokojenÌ je souË·stÌ uplatÚov·nÌ soci·lnÌch a psychologick˝ch aspekt˘ v ¯ÌzenÌ ñ stimulov·nÌ k pr·ci. VyuûÌv·me motivaci ke zv˝öenÌ v˝konnosti pracovnÌk˘, spolu s racionalizaËnÌmi, optimalizaËnÌmi a dalöÌmi postupy, p¯ispÌv· ke kvalitÏ, efektivnosti, v˝slednosti. Do pestrÈ mozaiky dar˘ n·leûÌ ty, kterÈ vyj·d¯enÌm obdivu, ocenÏnÌ, d˘leûitosti, pozornosti, pot¯ebnosti, vyslovenÌm souhlasu, d·nÌm za pravdu, nabÌdnutÌm pomoci naplÚujÌ touhu kaûdÈho. l Splnit poûadavek ËlovÏka b˝t obdivov·n, z·leûÌ na schopnosti vidÏt, co se k obdivov·nÌ naPOJISTNÝ OBZOR • 2/2003

Motivace darem spokojenosti doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.

l

l

l

bÌzÌ. Je jen na v·s, abyste to objevili a vyslovili nÏkolik p¯Ìzniv˝ch, z·sluûn˝ch slov. Projeven˝ obdiv je souËasnÏ pobÌdkou, aby udÏlal vöe, co by mu p¯ineslo jeötÏ vÏtöÌ. Budete-li chv·lit a vyzved·vat nÏkterou z jeho pozitivnÌch vlastnostÌ, bude usilovat o jejÌ rozvÌjenÌ. NeopomeÚte obdivovat i vÏci, jeû jsou mu blÌzkÈ. Obdiv je dar, kter˝ p¯in·öÌ popularitu. MusÌ vöak b˝t up¯ÌmnÏ mÌnÏn˝, nesmÌ b˝t pseudoobdivem. Vyvolejte pocit ocenÏnÌ. P¯i kaûdÈ vhodnÈ p¯Ìleûitosti oceÚujte jak slovy, tak gesty. PodnÏt se vûdycky najde. Ocenit znamen· urËit vnit¯nÌ hodnotu jedince, jeho chov·nÌ a jedn·nÌ, hlediska a postoje, smysl pro povinnosti a odpovÏdnost, iniciativu a skutky. SpravedlivÈ, nep¯ehnanÈ ocenÏnÌ kaûd˝ vÌt· jako uznalou podporu. Kdo nikdy nezaûil vzpruhu ocenÏnÌ, st·hne se do sebe, zatrpkne. Z defenzÌvy pak vyr·ûÌ do ˙toku proti vöem, kte¯Ì ho trvale trestali nez·jmem. Pocit d˘leûitosti je jednou z nejsilnÏjöÌch hnacÌch sil. Zvyöuje sebevÏdomÌ, splÚuje touhu po uplatnÏnÌ. D·vejte najevo, ûe ho berete jako osobu, kter· nÏco znamen·. Chovejte se k nÏmu tak, jako by uû prokazatelnÏ byl platn˝m pracovnÌkem. Vystupujte v˘Ëi nÏmu s umÌrnÏn˝m respektem a zdvo¯ilostÌ. Zdvo¯ilost ñ to je pozdrav, oslovenÌ, prosba, dÌk. Sv˝m p¯Ìstupem si vöichni vyslouûÌ uzn·nÌ, tedy vöe, co pr·vÏ vy, stejnÏ jako vöichni, pot¯ebujete. Prokazujte druh˝m pozornost ñ v˝raz z·jmu, doklad zvl·ötnos-

l

l

ti jedineËnÈ osobnosti, d˘kaz, ûe si nelze nevöimnout. Touha b˝t hoden pozornosti mobilizuje. MnozÌ jsou ochotnÌ udÏlat tÈmÏ¯ vöe, aby na sebe upozornili. BlÌzkÈ pozornosti jsou n·klonnost, soucit, soustrast. Dar soucÌtÌcÌ pozornosti k problÈm˘m, starostem, potÌûÌm m· nedocenitelnou hodnotu. StejnÏ jako umoûnÌ ÑvypovÌdat seì, vedoucÌ k rychlÈmu poklesu duöevnÌho napÏtÌ. Kde existuje pozornost, tam nejsou ÑodstrËenÌì lidÈ, kterÈ mnohdy absence pozornosti p¯iv·dÌ k neuv·ûenÈmu jedn·nÌ, k nep¯edloûenostem. K z·kladnÌm pat¯Ì pocit ËlovÏka, ûe je ho zapot¯ebÌ, ˙zce spojen˝ s pocity uûiteËnosti a nezbytnosti. Jakmile se zaËne cÌtit neuûiteËn˝, upad· jeho pud sebez·chovy, vytr·cÌ se opr·vnÏnost existence, ûivot ztr·cÌ smysl. StÌsnÏn˝ stav nepot¯ebnosti vznikne, kdyû si nÏkdo, kdo je zvykl˝, ûe ho ostatnÌ pot¯ebujÌ, n·hle uvÏdomÌ, ûe se to zmÏnilo. Najednou je p¯ebyteËn˝ v zamÏstn·nÌ, neû·doucÌ v rodinÏ, nevÌtan˝ mezi p¯·teli. »ek· na p¯Ìleûitost, aby mohl prok·zat, ûe je t¯eba s nÌm poËÌtat. LÈkem, skryt˝m v samotnÈ p¯ÌËinÏ nepot¯ebnosti, je pom·hat. Kdo pom·h· ñ je pot¯ebn˝. Projevit souhlas je moûnÈ p¯ik˝vnutÌm, p¯itak·nÌm, slovy ÑP¯ikl·nÌm se k v·mì, ÑJsem s v·mi zajednoì, ÑZtotoûÚuji se s v·miì. Souhlas prop˘jËuje odvahu, smÏlost k Ëin˘m. Pokud ovöem nevyvol· planou sebechv·lu. Kdo dovede vyslovit otev¯en˝ souhlas a povzbudit, je povaûov·n za laskavÈho. Bylo by ovöem mylnÈ

domnÌvat se, ûe tÌm je vyûadov·no souhlasit v kaûdÈm p¯ÌpadÏ. Znamenalo by to zavrûenÌ hodnotÌcÌho pohledu na vÏc, jejÌ konstruktivnÌ posouzenÌ. Souhlaste, kdyû se to sluËuje s vaöÌm p¯esvÏdËenÌm. Je-li v·m zatÏûko odpovÏdÏt souhlasnÏ, zdrûte se ve¯ejnÈho nesouhlasu. l Dejte lidem za pravdu, kdyû jejich n·zor Ëi mÌnÏnÌ, v˝povÏÔ Ëi prohl·öenÌ, stanovisko Ëi tvrzenÌ odpovÌd· skuteËnosti. Vöichni to majÌ r·di a öpatnÏ sn·öejÌ, kdyû tomu tak nenÌ. MÌt pravdu zvyöuje sebe˙ctu, posiluje vÏdomÌ vlastnÌ hodnoty. »iÚte tak p¯i kaûdÈ p¯Ìleûitosti, i kdyû nejste osloveni. NesmÌ vöak jÌt o smyölenku, mohli byste b˝t za¯azeni mezi nepoctivce. Nastane-li situace, kdy nem˘ûete d·t za pravdu ñ udÏlejte to s odpovÌdajÌcÌ toleranci a ohledem. l P¯esvÏdËete druhÈ, ûe mohou poËÌtat s vaöÌ pomoci. Nikdo si po cel˝ ûivot nevystaËÌ s·m, kaûd˝ ji Ëas od Ëasu pot¯ebuje. A nemusÌ b˝t jen finanËnÌ nebo materi·lnÌ. UjistÏte ty, na kter˝ch v·m z·leûÌ, ûe p¯i nesn·zÌch a svÌzelÌch si mohou b˝t jisti, ûe je podrûÌte. VÏdÏt, ûe nÏkdo pom˘ûe, ûe se m· na koho obr·tit, ûe se sv˝m neötÏstÌm nez˘stane s·m, je v nÏkter˝ch p¯Ìpadech zcela nenahraditeln˝m zjiötÏnÌm. P¯ispÌv· k bezpeËÌ, p¯in·öÌ klid. Dar lze p¯irovnat nevyplnÏnÈmu öeku realizovanÈmu za podmÌnek oboustrannÈho obdarov·nÌ p¯Ìjemce i d·rce. NenÌ vöak radno bez rozmyslu rozd·vat cokoliv komukoliv. Aby d·v·nÌ a p¯ijÌm·nÌ bylo v rovnov·ze, ujasnÏte se p¯edem kdy a kam svou energii nasmÏrujete. Nejste-li s·m v pohodÏ, nem˘ûete spokojenost p¯en·öet na ostatnÌ. Nikdo nem˘ûe d·t, co nem·. PracovnÌkovi se zavdÏËÌte, pokryjete-li jeho pot¯eby blÌzkÈ svou totoûnosti s tÏmi, kterÈ nosÌte v sobÏ. NaplnÏnÌm jeho tuûby darov·nÌm pocitu splnÏnÈho p¯·nÌ, vypo¯·d·te se se ctÌ s uölechtil˝m ˙kolem hodn˝m osobnosti vedoucÌho pracovnÌka. OsvÏdËen˝mi metodami ˙ËinnÈho ovlivÚov·nÌ zaslouûÌte se o odstranÏnÌ psychick˝ch bariÈr a otev¯ete cestu n·sledn˝m ˙spÏch˘m. Budete oblÌben˝, pracovnÌci v·s podpo¯Ì, budou v˘Ëi v·m loaj·lnÌ.

19

CALLING TO YOUR ATTENTION

Recommend Documents