CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN› OBZOR 7 2003 RO»NÕK LXXX

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Jaroslava Faökov·, Dr. Ivo HavlÌk, PhDr. Jan K·brt, Andrea Kubcov·, Martina Kurfirstov·, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), PhDr. Miloö Nov·k, Ing. Eva Rojkov·, Ing. Eva Svobodov·, Ing. Marek VÌch äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 +420 224 875 629, 224 875 613 +420 224 875 625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk·rna v R·ji, s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: distribuËnÌ firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: +420 234 092 851, fax: +420 234 092 813. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, e-mail: [email protected] (nebo www.allpro.cz). P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn˝ obzor objednat u distribuËnÌ firmy L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: +421 244 453 711, fax: +421 244 373 311 (e-mail: [email protected]). Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK »R E 1060. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. © »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË (30 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 19. 6. 2003 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

2

OBSAH »AP a prevence ökod (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.) ............................................................ 3 Program Ministerstva vnitra a Policie »R ÑBezpeËn· lokalitaì ñ n·stroj k ochranÏ majetku v »R (Mgr. Miloslav Koudeln˝) ............................................................................ 4 Strategie dalöÌho rozvoje CertifikaËnÌho institutu »AP (Ing. Miroslav Urban) ................. 5 Co se skr˝v· za dve¯mi CertifikaËnÌho institutu »AP? (Ing. ZdenÏk Veiner) ..................... 6 PojiötÏnÌ a ochrana majetku (Eva Trojanov·) ....................................................................... 8 SystÈm ¯ÌzenÌ kvality (Ing. ZdenÏk Veiner) ........................................................................... 10 Cesta do EU v oboru poû·rnÏ bezpeËnostnÌch za¯ÌzenÌ (Ing. Pavel Ryb·¯) ...................... 11 Pyramida bezpeËnosti (Ing. VladimÌr Bayer) ....................................................................... 13 Co novÈho v Asociaci technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm? (Ing. V·clav Nepraö) ............................................................................................................ 14 ZabezpeËovacÌ za¯ÌzenÌ m· smysl jen tehdy, kdyû se pouûÌv· (Eva Trojanov·) ................ 15 Asociace soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb »eskÈ republiky (JUDr. Ji¯Ì KamenÌk) ..... 16 P¯edstavujeme v·m: »eskou komoru samostatn˝ch likvid·tor˘ pojistn˝ch ud·lostÌ (eva) ...... 16 Jednotn˝ systÈm zkouöenÌ a certifikace MZS (Ing. Petr Koktan) ....................................... 17 Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ......................................................... 18 Telegraficky (Eva Trojanov·) ................................................................................................ 19 Aktuality ze zahraniËÌ (OM) ................................................................................................. 19

CONTENTS »AP and the loss prevention (Jaroslav MesrömÌd) Ministry of Internal Affairs and Police of the CR ìSafety Neighbourhoodî Program ñ Property protection instrument in the Czech Republic (Miloslav Koudeln˝) Further development strategy of the »AP Certification Institute (Miroslav Urban) What is hidden behind the »AP Certification Institute doors? (ZdenÏk Veiner) Property Insurance and Protection (Eva Trojanov·) Quality assurance system (ZdenÏk Veiner) Journey to the EU in the fire protection machinery sphere (Pavel Ryb·¯) Security pyramid (VladimÌr Bayer) Whatís new in the Gremium Alarm Technical Security Services Association (V·clav Nepraö) Security systems are efficient only if used (Eva Trojanov·) Private Security Services Association of the Czech Republic (Ji¯Ì KamenÌk) Introducing: Czech Chamber of Independent Loss Assessors (eva) Unified testing and certification system of Mechanical security systems (Petr Koktan) From new legal provisions (Ji¯ina Kotrbat·) By wire (Eva Trojanov·) News from abroad

CALLING TO YOUR ATTENTION »AP and the loss prevention is the »AP General Secretary Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. introductory article to this Insurance Review which of the main subject of contributions is the activities and aims of »AP and »AP Certification Institute in respect of the loss prevention. The loss prevention is claimed to be one of the »AP priorities in the recent years and the article provides us with a brief summary of what has been done and achieved in the past as well as Mr. MesrömÌd claims strategy of the »AP activities till the year 2006. The strategy is based on approximation the practice of the EU insurance companies, their associations and EU member statesí institutions, consequently harmonizing the practice with CEA and national associations of insurance companies after the Czech Republicí EU approach. What is hidden behind the »AP Certification Institute doors? is a report on the Institutesí large scale of activities comprising of co-operation in creation of rules and regulations, writing own »AP directives and recommendations for the product certification and certification of security service companies. The Institute provides product certification of components of electric security systems, carries out the registrar of companies in security service industry and manages the Security Pyramid. Last but not least the Institute provides advisory in the field of protection of property and persons, arranges training and seminars and presents the instituteís publication activity. POJISTNÝ OBZOR • 7/2003

P

revence ökod je v pop¯edÌ z·jmu »eskÈ asociace pojiöùoven (»AP) a pat¯Ì jiû po nÏkolik let dokonce k jejÌm prioritnÌm cÌl˘m. Je ˙zce spojena s provozov·nÌm jednotliv˝ch pojistn˝ch odvÏtvÌ Ëi typ˘ pojiötÏnÌ. Nelze se nezmÌnit o jejÌ d˘leûitosti v ˙razovÈm pojiötÏnÌ, pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel, pojiötÏnÌ majetku proti ûivelnÌm rizik˘m apod. Zvl·ötnÌ pozornost je vöak na ˙rovni asociace vÏnov·na prevenci odcizenÌ a prevenci pojistnÈho podvodu. Je to zcela pochopitelnÈ s ohledem na v˝voj kriminality, loupeûÌ, kr·deûÌ Ëi na odhadovan˝ rozsah pojistn˝ch podvod˘. Rok 2002 urËitÏ znamenal dalöÌ

»AP a prevence ökod

Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener·lnÌ tajemnÌk posun v pr·ci »AP. PokraËovala podpora Ëinnosti CertifikaËnÌho institutu »AP, s. r. o. (CI »AP), kter˝ docÌlil dobr˝ch v˝sledk˘ v r·mci registrace mont·ûnÌch firem a v projektu Pyramida bezpeËnosti. V oblasti prevence odcizenÌ se rozöÌ¯ila spolupr·ce s partnery, zejmÈna Ministerstvem vnitra ñ odborem prevence kriminality, AsociacÌ GrÈmium Alarm, AsociacÌ soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb. »AP a CI »AP se z˙Ëastnily veletrh˘ Pragoalarm v Praze a ISET v BrnÏ. Prohloubila se Ëinnost rovnÏû v prevenci poû·ru zejmÈna s cÌlem na prosazov·nÌ poûadavk˘ p¯Ìsluön˝ch smÏrnic »AP do praxe. ZnaËnÈ ˙silÌ bylo t¯eba POJISTNÝ OBZOR • 7/2003

vÏnovat nap¯Ìklad prosazov·nÌ technick˝ch poûadavk˘ na sprinklerov· za¯ÌzenÌ stanoven˝ch smÏrnicÌ ComitÈ EuropÈen des Assurances (CEA) do praxe. Impulzem pro dalöÌ pr·ci bylo podeps·nÌ novÈ r·mcovÈ smlouvy o spolupr·ci mezi »AP a MV ñ gener·lnÌm ¯editelstvÌm HasiËskÈho z·chrannÈho sboru v z·¯Ì 2002. V loÚskÈm roce byly zah·jeny pr·ce na p¯ÌpravÏ strategie dalöÌho rozvoje CI »AP a v˘bec na strategii dalöÌho smÏ¯ov·nÌ »AP v prevenci ökod. Strategii pro CI »AP aû do roku 2006 projednalo prezidium »AP v b¯eznu 2003. OpÌr· se o pokraËov·nÌ v tÏchto projektech: certi-

fikace EZS, registrace mont·ûnÌch firem EZS, registrace soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb a Pyramida bezpeËnosti. U jednotliv˝ch projekt˘ byly stanoveny dÌlËÌ cÌle, jejichû sjednocujÌcÌm prvkem bude d˘raz na vÏtöÌ vyuûÌv·nÌ v˝stup˘ CI »AP, a to nejen v pojiöùovacÌ praxi. Na z·kladÏ anal˝zy pot¯eb pojiöùoven a spolupracujÌcÌch partner˘ byla v 1. pololetÌ 2003 zah·jena certifikace firem podle ISO 9001. V dalöÌm obdobÌ CI »AP p¯ikroËÌ k registraci mont·ûnÌch firem z oblasti EPS. Pokud jde o celkovou strategii asociace v prevenci ökod, jejÌû je strategie jejÌ dce¯inÈ spoleËnosti souË·stÌ, glob·lnÏ lze konstatovat, ûe bude zaloûena na p¯ibliûov·nÌ se praxi pojiöùoven, jejich asociacÌ a institucÌ v Ëlensk˝ch st·tech EU a po p¯istoupenÌ »eskÈ republiky na sladÏnÌ postupu se CEA a n·rodnÌmi asociacemi pojiöùoven. P¯edpokl·d· se, ûe z˘stane zachov·na role CEA v p¯ÌpravÏ a vyd·v·nÌ technick˝ch smÏrnic k prevenci odcizenÌ a poû·ru, zejmÈna v p¯Ìpadech, kdy nebudou k dispozici odpovÌdajÌcÌ evropskÈ normy. Z·kladnÌ prvky tÈto strategie »AP byly prezentov·ny na mezin·rodnÌm veletrhu Pragoalarm poË·tkem dubna tohoto roku. Specifickou ˙lohu pojiöùovnictvÌ v prevenci ökod vyloûil z·stupce gener·lnÌho tajemnÌka CEA pan J.-L. Marsaud nap¯Ìklad v souvislosti s tzv. blokovou v˝jimkou EK pro pojiöùovnictvÌ, jejÌû novela nabyla ˙Ëinnosti dnem 1. 4. 2003. V ¯adÏ oblastÌ d·v· pojiöùovn·m öiröÌ prostor. Po p¯Ìstupu »eskÈ republiky k EU by mÏla v plnÈm rozsahu platit i u n·s a nahradit vyhl·öku ⁄¯adu pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe Ë. 202/2001 Sb. DalöÌm prvkem strategie »AP musÌ v p¯ÌötÌm obdobÌ b˝t spolupr·ce se vöemi partnery v oblasti bezpeËnostnÌho pr˘myslu. V souladu s doporuËenÌmi evropsk˝ch institucÌ bude t¯eba prohlubovat tzv. public ñ private partnership (spolupr·ce ve¯ejnÈho-st·tnÌho a priv·tnÌho sektoru) . Na zmÌnÏnÈ konferenci doprovodnÈho programu Pragoalarm 2003 uvedl jeden z projekt˘ takovÈho partnerstvÌ ñ BezpeËnou lokalitu ñ I. n·mÏstek

ministra vnitra Mgr. M. Koudeln˝. TakÈ v oblasti problematiky pojistnÈho podvodu p¯inesl rok 2002 ¯adu v˝sledk˘, nov˝ch poznatk˘ a vyjasnÏnÌ nÏkter˝ch strategick˝ch ot·zek. »AP usilovala o zkvalitnÏnÌ pr·vnÌch p¯edpis˘. P¯ipomÌnkovala n·vrh z·kona o pojistnÈ smlouvÏ i n·vrh novely z·kona o pojiöùovnictvÌ tak, aby pojiöùovny mohly ˙ËinnÏji preventivnÏ i sankËnÏ jednat. Byly vyhodnoceny statistickÈ podklady pojiöùoven (kvalifikovan˝ odhad rozsahu pojistnÈho podvodu), zpracov·ny nÏkterÈ informace a podklady pro pojiöùovny a rozöi¯ov·na spolupr·ce s PoliciÌ »R. Velmi ˙spÏön˝ byl semin·¯ organizovan˝ v prosinci 2002 za ˙Ëasti desÌtek specialist˘ pojiöùoven a Policie »R. D· se ¯Ìci, ûe umoûnil nalezenÌ spoleËnÈ platformy pro ˙Ëinnou vz·jemnou komunikaci. V roce 2002 jsme intenzivnÏ pracovali na hled·nÌ optim·lnÌho modelu v˝mÏny informacÌ mezi pojiöùovnami v souladu s p¯Ìsluön˝mi ustanovenÌmi z·kona o pojiöùovnictvÌ. Tato Ëinnost pokraËuje i v letoönÌm roce. »innost v oblasti prevence pojistnÈho podvodu m· pr˘¯ezov˝ charakter, a proto je v centru pozornosti prezidia »AP. ZnaËn˝ v˝znam m· jeho rozhodnutÌ z kvÏtna tohoto roku o vytvo¯enÌ Kancel·¯e pro prevenci pojistnÈho podvodu v r·mci sekretari·tu »AP. Toto rozhodnutÌ je doprov·zeno schv·lenÌm z·kladnÌch smÏr˘ Ëinnosti Kancel·¯e s ¯adou kontrolnÌch termÌn˘, coû by mÏlo zaruËovat ˙Ëinnost pr·ce. Na z·vÏr je vhodnÈ p¯ipomenout, ûe »AP si uvÏdomuje, ûe pokrok v prevenci odcizenÌ a prevenci pojistnÈho podvodu je z·visl˝ nejen na zdokonalov·nÌ spolupr·ce pojiöùoven v r·mci »AP, ale takÈ na spolupr·ci pojiöùoven a dalöÌch sdruûenÌ, asociacÌ, klub˘ Ëi komor v bezpeËnostnÌm pr˘myslu a na spolupr·ci pojiöùoven a st·tnÌch org·n˘. VÏ¯Ìme, ûe toto ËÌslo PojistnÈho obzoru poskytne jeho Ëten·¯˘m p¯edstavu o vykonanÈ pr·ci i o ˙kolech, kterÈ vöechny z˙ËastnÏnÈ subjekty ËekajÌ v p¯ÌötÌm obdobÌ. n

3

O

bor ochrany majetku a osob Ministerstva vnitra proöel v poslednÌm desetiletÌ neb˝vale progresivnÌm rozvojem. D¯Ìve se touto ËinnostÌ zab˝valo nÏkolik m·lo podnik˘, kterÈ vyr·bÏly zabezpeËovacÌ prvky a tehdejöÌ SNB, kter˝ prov·dÏl i zkouöky a homologace zabezpeËovacÌ techniky; dnes je situace podstatnÏ odliönÏjöÌ. Na Ministerstvu vnitra (vËetnÏ P»R) z˘staly p¯edevöÌm preventivnÌ aktivity v tÈto oblasti, zkouöenÌ a hodnocenÌ v˝robk˘ p¯eölo do civilnÌch sluûeb a certifikaËnÌch org·n˘; existujÌ desÌtky firem, kterÈ se v oblasti ochrany majetku a osob saturovaly a zab˝vajÌ se v˝robnÌ, projekËnÌ, mont·ûnÌ Ëi poradenskou ËinnostÌ, nebo poskytov·nÌm jin˝ch sluûeb. Je t¯eba se takÈ zmÌnit o existenci profesnÌch sdruûenÌ (»AP, Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm ñ ALGA, ASBS aj.), kterÈ reprezentujÌ nap¯. pojiöùovny, zabezpeËovacÌ firmy, bezpeËnostnÌ agentury. DovolÌm si konstatovat, ûe obor je pomÏrnÏ konsolidovan˝. V roce 1998 byl ustanoven ÑporadnÌ sbor MV pro situaËnÌ prevenci kriminalityì jako platforma spolupr·ce st·tnÌho a soukromÈho sektoru. TÌmto krokem bylo zavrûeno obdobÌ, kdy resort vnitra diskutoval s rozhodujÌcÌmi subjekty situaËnÌ prevence o hlavnÌch problÈmech oboru a spoleËnÏ s nimi vyjasÚoval jejich postavenÌ a ˙koly v celÈm systÈmu prevence kriminality. NenÌ asi nutnÈ zd˘razÚovat, kdo tvo¯Ì zmÌnÏn˝ poradnÌ sbor, podstatn· je jeho Ëinnost. Projedn·v· a ministru vnitra p¯edkl·d· nap¯Ìklad: l n·vrh opat¯enÌ k minimalizov·nÌ kriminogennÌch podmÌnek a k vytvo¯enÌ bariÈr znesnadÚujÌcÌch p·ch·nÌ trestnÈ Ëinnosti, l n·vrhy prost¯edk˘ k informov·nÌ ve¯ejnosti o moûnostech ochrany p¯ed trestnou ËinnostÌ, l n·vrhy spoleËnÈ strategie prevence automobilovÈ kriminality na ve¯ejn˝ch prostranstvÌch a v obchodnÌch sÌtÌch, prevence kriminality v rekreaËnÌch oblastech a prevence zamÏ¯enÈ k individu·lnÌ ochranÏ osob. KonkrÈtnÌ spolupr·ce jednotliv˝ch subjekt˘ poradnÌho sboru se

4

Program Ministerstva vnitra a Policie »R ÑBezpeËn· lokalitaì ñ n·stroj k ochranÏ majetku v »R Mgr. Miloslav Koudeln˝, n·mÏstek ministra vnitra pro ve¯ejn˝ po¯·dek a bezpeËnost

odr·ûÌ v normotvornÈ a certifikaËnÌ oblasti, v po¯·d·nÌ v˝stav, ökolenÌ, semin·¯˘ a v osvÏtovÈ oblasti. Ministerstvo vnitra je zapojeno do pr·ce: l ÑtechnickÈ normalizaËnÌ komiseì p¯i »eskÈm normalizaËnÌm institutu, l Ñrady pro certifikaciì CertifikaËnÌho institutu »AP a obdobnÈho org·nu p¯i VojenskÈm technickÈm ˙stavu elektroniky v Praze. V Ëinnosti poradnÌho sboru je d˘leûit˝ rok 2001. Na svÈm z·¯ijovÈm zased·nÌ projednal Program Ministerstva vnitra a Policie »R ÑBezpeËn· lokalitaì. TÌmto projektem reagujeme na souËasn˝ nep¯Ìzniv˝ stav zejmÈna v oblasti majetkovÈ kriminality. Je p¯edkl·d·n öirokÈ obËanskÈ ve¯ejnosti akce k ochranÏ majetku a osob. Jeho cÌlem je docÌlit bezpeËnÈho obytnÈho prost¯edÌ, kde se obËanÈ dob¯e cÌtÌ, v klidu ûijÌ Ëi pracujÌ,

sportujÌ, bavÌ se, jeden druhÈho tolerujÌ. NaplÚov·nÌm programu nem· dojÌt k vytvo¯enÌ nedobytn˝ch pevnostÌ a izolovan˝ch lokalit, ale bydlenÌ, kterÈ vytv·¯Ì p¯irozenÈ podmÌnky pro ûivot tak, jak p¯ich·zÌ. Program p¯edpokl·d· z·jem a iniciativu obËan˘ aktivnÏ p¯istupovat k ¯eöenÌ bezpeËnostnÌ situace v mÌstÏ svÈho bydliötÏ. VÏtöinou zaËÌn· zabezpeËenÌm a ochranou objekt˘ a pokraËuje ˙pravou jejich okolÌ (odstranÏnÌ nepo¯·dku, zp¯ehlednÏnÌ, instalace dostateËnÈho osvÏtlenÌ). Program BezpeËn· lokalita nabÌzÌ ovÏ¯enÈ projekty situaËnÌ a soci·lnÌ prevence kriminality a projekty k informov·nÌ ve¯ejnosti, kterÈ se plnÏ osvÏdËily v r·mci KomplexnÌho souËinnostnÌho programu prevence kriminality na mÌstnÌ ˙rovni ve vÌce jak 90 mÏstech »R (zabezpeËenÌ objekt˘, kamerovÈ systÈmy, pulty centralizo-

vanÈ ochrany, hlÌdan· parkoviötÏ, osvÏtlenÌ). Pro ˙spÏch programu je podmÌnkou, aby iniciativa prioritnÏ vych·zela od obËan˘. OstatnÌ subjekty ñ Policie »R a obecnÌ policie, nest·tnÌ organizace, nadace a instituce, st·tnÌ org·ny a volenÌ z·stupci obcÌ, mÏst a kraj˘ jsou n·slednÏ Ñnuceniì jÌt obËan˘m naproti a vytv·¯et tak odpovÌdajÌcÌ prostor, poskytovat ˙Ëinnou podporu a p¯edkl·dat preventivnÌ projekty. V˝sledkem ˙silÌ vöech je potom bezpeËn˝ d˘m, ulice, sÌdliötÏ, rekreaËnÌ oblast, obec, mÏsto, lokalita... Z·zemÌ programu BezpeËn· lokalita a zkuöenosti z realizace pilotnÌho projektu Program je odbornÏ garantov·n MV a P»R, AGA a »AP. Resort vnitra jako st·tnÌ instituce zodpovÌdajÌcÌ za bezpeËnost p¯ijÌm· od fyzick˝ch a pr·vnick˝ch osob p¯ihl·öky do programu. Od firem p˘sobÌcÌch v oblasti ochrany majetku o osob se oËek·v·, ûe budou splÚovat standardy kvality Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb, pouûÌvat certifikovanou techniku a prok·ûÌ kvalitu svÈ pr·ce Certifik·tem InspekËnÌho org·nu AGA deklarujÌcÌm shodu provedenÌ bezpeËnostnÌho posouzenÌ, projekce, mont·ûe a servisu podle akreditovan˝ch inspekËnÌch postup˘. Pojiöùovny sdruûenÈ v »AP n·slednÏ nabÌzejÌ klient˘m nejr˘znÏjöÌ pojistnÈ produkty, kterÈ klient˘m v p¯ÌpadÏ Ñud·lostiì snÌûÌ jejich ztr·ty. SpoleËnou platformou MV, AGA a »AP jsou evropskÈ normy, certifikace v˝robk˘, mont·ûÌ, sluûeb a produkt˘. PilotnÌ projekt bezpeËn˝ d˘m. V minulÈm roce se realizoval ve t¯ech praûsk˝ch panelov˝ch domech. V domech probÏhla instalace certifikovanÈ zabezpeËovacÌ techniky ñ p¯ev·ûnÏ mechanick˝ch z·brann˝ch prost¯edk˘. P¯edtÌm provedly odbornÈ firmy prohlÌdky objekt˘ a p¯evedly re·lnÈ p¯edstavy druûstev a sv· doporuËenÌ do konkrÈtnÌch studiÌ. Generali Pojiöùovna a.s., kter· projekt finanËnÏ podporuje, p¯ipravila pro n·jemnÌky dom˘ zajÌmavÈ pojistnÈ produkty. P¯Ìklad: D˘m v Praze 15 byl privatizov·n v roce 1999, objekt POJISTNÝ OBZOR • 7/2003

byl p¯ed·n dvÏma bytov˝m druûstv˘m, kaûdÈ z nich m· na starosti 83 byt˘. ⁄ËastÌ domu v pilotnÌm projektu se splnil z·mÏr druûstev ñ ¯eöit zejmÈna ochranu domu proti vstupu neû·doucÌch osob, proti vandalismu, proti kr·deûÌm vloup·nÌm do byt˘ a sklep˘, zv˝öenÌ bezpeËnosti p¯edevöÌm ûen, dÏtÌ a senior˘ v objektu. V objektu bylo zatÌm provedeno ÑzodolnÏnÌì domovnÌch dve¯Ì bezpeËnostnÌ foliÌ a dve¯e byly jeötÏ opat¯eny bezpeËnostnÌm uzamykacÌm systÈmem. Byl zde instalov·n elektrick˝ z·mek a ¯ÌdÌcÌ jednotka se ËteËkou. Dve¯e na jednotliv˝ch patrech domu, kterÈ oddÏlujÌ jednotlivÈ byty od prostoru s v˝tahem, byly osazeny kvalitnÌ cylindrickou vloûkou, bezpeËnostnÌm kov·nÌm, kuk·tkem a Ëepy proti vysazenÌ. D˘m se celodennÏ zamyk·. V dalöÌch etap·ch projektu se poËÌt· s vybudov·nÌm recepce v p¯ÌzemÌ objektu. Sluûba (domovnÌk) zde bude mÌt dennÌ a noËnÌ sluûbu a bude obsluhovat monitorovacÌ za¯ÌzenÌ. Projekt poËÌt· s instalacÌ kamer ve sklepnÌm prostoru a prostorech p¯ed v˝tahy. ⁄loha PreventivnÏ informaËnÌch skupin v Programu BezpeËn· lokalita Jak· je ˙loha Policie »R v programu BezpeËn· lokalita? Policie »R m· po celÈ republice vytvo¯enou sÌù PreventivnÏ informaËnÌch skupin (PIS). Pro start a dalöÌ rozvoj Programu BezpeËn· lokalita jsou tato pracoviötÏ p¯Ìmo ide·lnÌ. PracovnÌci PIS poskytujÌ z·jemc˘m prvnÌ informace o programu a p¯ihl·öku. NÏkterÈ PIS otevÌrajÌ i poradenskÈ mÌstnosti policie. Smysl Ëinnosti policist˘ v poradenskÈ mÌstnosti spoËÌv· v tom, ûe kaûdÈho, kdo poradenskou mÌstnost navötÌvÌ, sezn·mÌ s kriminalitou v jeho bydliöti. Podle druhu trestnÈ Ëinnosti, kter· m˘ûe obËana ohroûovat, mu policistÈ poradÌ, jak se m· chr·nit. PromÌtajÌ se zde instrukt·ûnÌ videokazety. V˝teËn˝m doplÚkem pro lepöÌ p¯edstavivost obËan˘ je vybavenÌ poradensk˝ch mÌstnostÌ funkËnÌ certifikovanou zabezpeËovacÌ technikou (nap¯. bezpeËnostnÌ dve¯e s veöker˝mi prvky pasivnÌ bezpeËnosti, m¯Ìûe a POJISTNÝ OBZOR • 7/2003

ochrannÈ fÛlie, model zabezpeËenÈho objektu /dve¯nÌ kontakty, prostorovÈ a ot¯esovÈ detektory, vyhodnocovacÌ ˙st¯edna/, dve¯nÌ videotelefon, pohybliv· venkovnÌ kamera, z·znamovÈ za¯ÌzenÌ, zabezpeËenÌ automobil˘, jÌzdnÌch kol apod.). SÌù tÏchto poradensk˝ch pracoviöù se neust·le zkvalitÚuje. PracovnÌci PIS p¯i poskytov·nÌ technickÈho poradenstvÌ vyuûÌvajÌ bohatÈ zkuöenosti policist˘, kte¯Ì pracujÌ v problematice ochrany objekt˘. Projekt ÑBezpeËn· lokalitaì jako hmatateln˝ v˝sledek preventivnÌch krok˘ zcela jednoznaËnÏ naznaËuje smÏr, kter˝m se evropskÈ zemÏ (vËetnÏ »R) vydaly. Prevence kriminality m· podporu resortu vnitra i dalöÌch st·tnÌch org·n˘. Realizace jak˝chkoliv preventivnÌch opat¯enÌ sice vyûaduje poË·teËnÌ menöÌ Ëi vÏtöÌ finanËnÌ investice, kterÈ jsou n·vratnÈ aû s odstupem nÏkolika let. To vöak nesmÌ b˝t rozhodujÌcÌ hledisko. Prevence je ve svÈm d˘sledku pro spoleËnost vûdy levnÏjöÌ, a tÌm nem·m na mysli pouze finanËnÌ st·nku. Investujeme totiû i do lidskÈho potenci·lu, do vnÌm·nÌ obËan˘. Jsem toho n·zoru, ûe Policie »R si svoji pozici v prevenci kriminality naöla, bude se st·le vÌce integrovat do nejr˘znÏjöÌch preventivnÌch program˘. To ale souËasnÏ p¯edkl·d· ˙zkou spolupr·ci vöech sloûek ñ st·tnÌch org·n˘, samospr·vy, nevl·dnÌch organizacÌ, bezpeËnostnÌch sluûeb, pojiöùoven, zabezpeËovacÌch firem ñ kterÈ se zab˝vajÌ prevencÌ. Tak jako tomu je v p¯ÌpadÏ BezpeËnÈ lokality. Z·jemci o program ÑBezpeËn· lokalitaì se Ministerstvu vnitra hl·sÌ z celÈ republiky. Jde jak o jednotlivÈ obËany, bytov· druûstva n·jemnÌk˘, p¯edstavitele samospr·v mÏst a obcÌ, tak o zabezpeËovacÌ firmy a dalöÌ subjekty, nabÌzejÌcÌ nejr˘znÏjöÌ technick· ¯eöenÌ, sluûby a produkty pro urËitou lokalitu. Podle mÈho n·zoru vytv·¯Ì program skuteËnÏ velk˝ prostor pro vöechny subjekty zab˝vajÌcÌ se problematikou ochrany majetku a osob. PreventivnÌ program BezpeËn· lokalita p¯ihl·sila AGA do programu N·rodnÌ politiky jakosti pro rok 2003, kter˝ podporuje vl·da »R.

P

˘sobnost CertifikaËnÌho institutu »eskÈ asociace pojiöùoven, s. r. o., (d·le jen CI »AP) bÏhem t¯ÌletÈho obdobÌ jeho existence postupnÏ obs·hla vÏtöinu oblastÌ bezpeËnostnÌho pr˘myslu. Z·kladnÌm poûadavkem »AP na Ëinnost CI »AP bylo zajistit certifikaci kvalitnÌch elektrick˝ch zabezpeËovacÌch systÈm˘ (EZS). Certifikace v˝robk˘ Vytvo¯enÌm kompletnÌho souboru poûadavk˘ CI »AP, resp. certifikaËnÌho org·nu na zabezpeËovacÌ techniku, v poslednÌch t¯ech letech, vznikl ucelen˝ certifikaËnÌ systÈm, jehoû cÌlem je kromÏ jinÈho i odstranÏnÌ technick˝ch p¯e-

hodnocenÌ je zkoum·na i schopnost v˝robce a dodavatele dod·vat v˝robky v konfiguraci, v jakÈ byly certifikov·ny. Z·roveÚ se v˝robce zavazuje, ûe je schopen dodavatele z·sobit certifikovan˝mi v˝robky i informacemi o nich po celou dobu platnosti certifik·tu. Na prvnÌ pohled m˘ûe jÌt sice o zd·nlivÈ samoz¯ejmosti, ne vöechny se vöak poda¯ilo prosadit do obecnÈ praxe, i kdyû pr·vnÏ jsou tyto n·leûitosti Ñoöet¯enyì v »R jiû vÌce neû öest let! V˝robky certifikovanÈ CI »AP musÌ b˝t po celou dobu platnosti certifik·tu ve shodÏ s poûadavky, coû je provÏ¯ov·no pravideln˝m dozorem expert˘ certifikaËnÌho org·nu. Vyso-

Strategie dalöÌho rozvoje CertifikaËnÌho institutu »AP Ing. Miroslav Urban, ¯editel CertifikaËnÌho institutu »AP, s.r.o. k·ûek v obchodu v r·mci evropskÈho trhu. Takto stanoven· pravidla certifikace vyûadujÌ vÌc, neû jen technickÈ poûadavky uvedenÈ v produktov˝ch smÏrnicÌch »AP. Nejen koneËnÌ z·kaznÌci, ale i mont·ûnÌ organizace, totiû uvÌtajÌ, majÌ-li u dodavatele poplachov˝ch systÈm˘ zajiötÏny kvalitnÌ sluûby p¯i prodeji, ale p¯edevöÌm i po prodeji. To jim nabÌzÌ certifik·t udÏlovan˝ CI »AP, kter˝ osvÏdËuje kromÏ vlastnostÌ v˝robku i z·vazky jeho v˝robce nebo dodavatele. Takto certifikovan˝ komponent splÚuje poûadavky pr·vnÌch p¯edpis˘ (jednÌm z nich je nap¯Ìklad vyd·nÌ aktu·lnÌho mont·ûnÌho a uûivatelskÈho n·vodu v ËeötinÏ). P¯i

kÈ n·roky na dodavatele certifikovanÈ techniky jsou rovnÏû d˘leûitÈ pro mont·ûnÌ firmy, inspekËnÌ org·ny i z·kaznÌky, kte¯Ì mohou o sv˝ch poznatcÌch informovat certifikaËnÌ org·n, p¯ÌpadnÏ d·t podnÏt k mimo¯·dnÈmu dozorovÈmu z·sahu. PodmÌnky certifikace dosud splnilo tÈmÏ¯ 70 komponent˘ poplachov˝ch systÈm˘. Certifikace firem CertifikaËnÌ institut metodicky p¯ipravil, z¯Ìdil a vede registr firem poskytujÌcÌch sluûby v bezpeËnostnÌm pr˘myslu. Mezi dosud registrovan˝mi 65 firmami jsou: mont·ûnÌ firmy EZS, provozovatelÈ PCO, hlÌdacÌ sluûby.

5

Z·kladnÌm p¯edpokladem za¯azenÌ do registru je schopnost firmy plnit n·roËnÈ poûadavky »AP. Postupn· integrace ËeskÈ ekonomiky do Evropy p¯in·öÌ i zde znatelnÈ zmÏny podnikatelskÈho prost¯edÌ. V EvropÏ je naprosto bÏûnÈ, ûe kromÏ konkrÈtnÌ sluûby je posuzov·n i postup, jak byla sluûba poskytnuta. To znamen·, ûe vedle konkrÈtnÌho v˝stupu firmy (mont·û, z·sah PCO atd.) je hodnocen i proces poskytov·nÌ sluûby a podp˘rnÈ procesy ve firmÏ. Jin˝mi slovy systÈm ¯ÌzenÌ firmy musÌ odpovÌdat normÏ ISO 9001. Jedn· se o poûadavek, kterÈmu se nelze vyhnout, proto CI »AP zaËal, na z·kladÏ p¯edpokladu, ûe zhruba do pÏti let bude tento poûadavek postaven p¯ed vöechny registrovanÈ firmy, certifikovat i systÈmy managementu kvality. V souËasnosti je drûitelem certifik·tu asi 20 % z celkovÈho poËtu registrovan˝ch firem. Pyramida bezpeËnosti Po roce p˘sobenÌ tzv. Pyramidy bezpeËnosti (PB) se nejen potvrdila opodstatnÏnost systÈmu, kter˝ mÏl p˘vodnÏ Ñpouzeì zjednoduöit komunikaci mezi v˝robci, pojiöùovnami a klienty, ale projevil se i jeho öiröÌ v˝znam a pozitivnÌ p¯Ìnos CI »AP. PotvrzenÌm a z·roveÚ impulsem pro zmÏny bylo zve¯ejnÏnÌ nedestruktivnÌ dynamickÈ metody bezklÌËovÈho p¯ekon·v·nÌ z·mk˘, zaloûenÈ na takzvanÈm SG efektu, resp. podobnÈ Ëi totoûnÈ metodÏ Bump Key. V˝razn˝m p¯ÌspÏvkem byl takÈ poûadavek St·lÈ pracovnÌ skupiny prevence odcizenÌ »eskÈ asociace pojiöùoven, p¯izp˘sobovat ovÏ¯ov·nÌ zabezpeËovacÌ techniky nejnovÏjöÌm trend˘m. NovÏ stanovenÈ poûadavky se nynÌ t˝kajÌ p¯edevöÌm cylindrick˝ch vloûek a z·mkov˝ch systÈm˘ za¯azen˝ch do PB. Vöechny v˝robky s p¯idÏlen˝m stupnÏm PB jsou otestov·ny na odolnost proti novÈmu zp˘sobu p¯ekon·nÌ. Opat¯enÌm, kterÈ znesnadÚuje a v podstatÏ znemoûÚuje faleönÈ odkazy na p¯idÏlenÌ stupnÏ PB, je znaËenÌ obal˘ ËÌslem rozhodnutÌ o p¯idÏlenÌ stupnÏ PB. Spr·vnost znaËenÌ si kdokoli m˘ûe ovÏ¯it na webov˝ch str·nk·ch CI »AP nebo telefonicky. Bohuûel st·le existuje dost klient˘, kte¯Ì nakupujÌ tak d˘leûitÈ v˝robky jako jsou z·mky, nap¯. v trûnicÌch.

6

CI »AP dlouhodobÏ spolupracuje s certifikaËnÌmi org·ny SZ⁄ poboËka Jablonec a TREZOR TEST, kterÈ autorizoval pro certifikaci mechanick˝ch z·bran za¯azovan˝ch do Pyramidy bezpeËnosti, a jejichû odbornÈ zp˘sobilosti, podpo¯enÈ akreditacÌ, d˘vÏ¯uje. Pro dalöÌ obdobÌ »AP stanovila hlavnÌ smÏry strategickÈho rozvoje CertifikaËnÌho institutu l Zajistit p¯ipravenost certifikaËnÌ oblasti pojistnÈho trhu »R na p˘sobenÌ v r·mci jednotnÈho vnit¯nÌho pojistnÈho trhu EU. l DocÌlit v˝raznÈho r˘stu poËtu registrovan˝ch mont·ûnÌch firem (cca na dvojn·sobek) a rozöÌ¯it registr o mont·ûnÌ firmy dalöÌch bezpeËnostnÌch systÈm˘. l Sledovat cÌlenÏ ekonomickou sobÏstaËnost CI »AP, ale mÌt p¯itom na z¯eteli nez·vislost a nestrannost CI »AP p¯i veöker˝ch odborn˝ch Ëinnostech. l D˘slednÏ prosazovat implementaci v˝stup˘ CI »AP do pojistn˝ch podmÌnek a do pojistnÈ praxe. I v n·sledujÌcÌm obdobÌ z˘st·v· z·kladnÌm smyslem Ëinnosti CI »AP zajistit snÌûenÌ ökodnÌho pr˘bÏhu u pojiöùoven vyuûÌvajÌcÌch firem z registru a certifikovanÈ zabezpeËovacÌ techniky. Jedn· se p¯edevöÌm o ökody z kr·deûÌ vloup·nÌm. P¯i uv·dÏnÌ vytËen˝ch strategick˝ch cÌl˘ do praxe se cel˝ t˝m CI »AP bude opÌrat o n·sledujÌcÌ podmÌnky jejich ˙spÏönÈ realizace: l Zp¯ehlednit trh ñ identifikovat firmy poskytujÌcÌ kvalitnÌ v˝robky a sluûby. l Umoûnit firm·m nabÌzet kvalitnÏjöÌ sluûby a v˝robky (vytv·¯et popt·vku po kvalitÏ). l Orientovat z·kaznÌky na v˝bÏr nejlepöÌ hodnoty, tj. firma, kter· plnÌ poûadavky registrace, poskytuje z·kaznÌkovi vyööÌ z·ruky kvalitnÌ sluûby tÌm, ûe byla auditov·na a podlÈh· dozoru t¯etÌ nez·vislÈ strany ñ CI »AP. l Orientovat z·kaznÌky na firmy poskytujÌcÌ prokazatelnÏ profesion·lnÌ zabezpeËenÌ pojiötÏnÈho majetku. l Prost¯ednictvÌm rychlÈ a ˙ËinnÈ komunikace mezi zainteresovan˝mi stranami dos·hnout vyööÌ kvality zabezpeËenÌ.

P˘sobenÌ institutu p¯i tvorbÏ p¯edpis˘ a norem n Tvo¯Ì a aktualizuje smÏrnice »AP pro v˝robkovou certifikaci a pro Ëinnosti firem v bezpeËnostnÌm pr˘myslu. n Poskytuje poradnÌ a konzultaËnÌ servis »AP v oblasti prevence odcizenÌ. n P¯ipravuje doporuËenÌ Ëlensk˝m pojiöùovn·m »AP p¯i tvorbÏ pojistn˝ch podmÌnek pro zabezpeËenÌ majetku. n P¯ipravuje pro z·stupce »AP v CEA n·vrhy pro p¯ipomÌnkov·nÌ dokument˘ v oblasti prevence odcizenÌ. n PodÌlÌ se na p¯ÌpravÏ vyd·nÌ obecnÏ platn˝ch norem »SN.

SmÏrnice »AP pro poplachovÈ systÈmy byly vytvo¯eny p˘vodnÏ pro v˝robkovou certifikaci poplachov˝ch systÈm˘ pro pot¯eby pojiöùoven. Dnes vöak majÌ vliv i mimo oblast pojiöùovnictvÌ. Na poûadavky uveden˝ch smÏrnic »AP se odvol·vajÌ ÑBezpeËnostnÌ standardyì NB⁄. D·le byla uzav¯ena dohoda mezi »AP a PolicejnÌm prezidiem »R v z·jmu ˙spÏönÈho rozvoje trhu v oblasti technick˝ch prost¯edk˘ pro ochranu objekt˘, informacÌ a osob. V r·mci tÈto dohody byly p¯ed·ny Policii »R uvedenÈ technickÈ smÏrnice »AP k vyuûitÌ. SmÏrnice »AP opustily i hranice »R. Na z·kladÏ objedn·vky byly zasl·ny slovenskÈmu NB⁄.

Co se skr˝v· za dve¯mi CertifikaËnÌho institutu »AP? Ing. ZdenÏk Veiner Vyd·nÌ tohoto ËÌsla PojistnÈho obzoru je jedineËnou p¯ÌleûitostÌ ¯Ìci, co se skr˝v· za dve¯mi CertifikaËnÌho institutu »AP, respektive jak˝mi Ëinnostmi se institut zab˝v· a jakÈ sluûby poskytuje. n Zastupuje »AP v technicko-nor-

malizaËnÌch komisÌch (TNK) p¯i »SNI a aktivnÏ p˘sobÌ p¯i p¯ebÌr·nÌ evropsk˝ch norem (EN) a p¯i tvorbÏ »SN. Jde konkrÈtnÏ o TNK 124 PoplachovÈ systÈmy a TNK 136 TelemetrickÈ systÈmy, jejichû Ë·st tvo¯Ì pokr·deûovÈ systÈmy na vyhled·nÌ odcizen˝ch vozidel. n Spolupracuje s NB⁄ p¯i sjednocov·nÌ poûadavk˘ na v˝robkovou certifikaci. PodÌlel se na vytvo¯enÌ certifikaËnÌho postupu NB⁄ Ë. 2, kter˝ se odkazuje mimo jinÈ i na smÏrnice »AP. n Sleduje v˝voj a zmÏny v zahraniËnÌch normativnÌch dokumentech, zejmÈna VdS

Z·jem o smÏrnice projevily i nÏkterÈ slovenskÈ podnikatelskÈ subjekty. Institut jako certifikaËnÌ org·n pro v˝robkovou certifikaci komponent˘ elektrick˝ch zabezpeËovacÌch systÈm˘ (EZS) Institut letos v kvÏtnu a Ëervnu proöel n·roËn˝m procesem reakreditace jako certifikaËnÌ org·n pro v˝robkovou certifikaci. Tento proces certifikace zahrnuje Ëinnosti: n udrûov·nÌ certifikaËnÌho systÈmu pro splnÏnÌ podmÌnek akreditace, kterÈ p¯edstavujÌ vedenÌ povinnÈ dokumentace, udrûov·nÌ pot¯ebnÈ kvalifikace pracovnÌk˘ a dodrûov·nÌ p¯edepsan˝ch postup˘, POJISTNÝ OBZOR • 7/2003

n prov·dÏnÌ praktickÈho v˝konu

certifikace v˝robk˘, n zajiötÏnÌ pravidelnÈho dozoru nad drûiteli certifik·tu. V akreditovanÈm reûimu jsou drûiteli certifik·t˘ CI »AP firmy ALARMCOM (nynÌ SIEMENS), TELENOT elektronika, RADOM Pardubice a Jablotron. V neakreditovanÈm reûimu ñ to je certifikace podle stejn˝ch pravidel, ale pro v˝robky, kterÈ nejsou p¯Ìmo souË·stÌ EZS, nap¯. bezpeËnostnÌ kufry s elektronikou pro znehodnocov·nÌ bankovek, vstupnÌ systÈmy, jejich Ë·sti atd., pat¯Ì mezi drûitele tÏchto certifik·t˘ firmy FULGUL, ELVIS, EUROALARM. Rada pro v˝robkovou certifikaci je sloûena ze z·stupc˘ zainteresovan˝ch stran, jako jsou pojiöùovny, Policie »R, NB⁄, BankovnÌ asociace, »NB a z·jmov· sdruûenÌ. Tato rada dohlÌûÌ na nez·vislost rozhodov·nÌ institutu a vyjad¯uje se k pravidl˘m certifikace. P¯edsedou tÈto rady je PhDr. Michael Neuwirth. VydanÈ certifik·ty pro komponenty EZS majÌ kromÏ osvÏdËenÌ kvality pro pot¯eby pojiöùoven i dalöÌ uplatnÏnÌ. Institut je povÏ¯en NB⁄ (PovÏ¯enÌ Ë. 0024) k posuzov·nÌ technick˝ch prost¯edk˘ urËen˝ch k ochranÏ utajovan˝ch skuteËnostÌ. Na z·kladÏ certifik·tu institutu je tedy moûnÈ zÌskat i certifik·t NB⁄. CertifikaËnÌ org·n na systÈmy ¯ÌzenÌ jakosti Institut v souËasnÈ dobÏ proch·zÌ akreditacÌ »esk˝m institutem pro akreditaci a vytv·¯Ì nov˝ certifikaËnÌ org·n na systÈmy ¯ÌzenÌ jakosti v oboru ochrany majetku a osob. Tento proces p¯edstavuje: n p¯Ìpravu certifikaËnÌho org·nu pro splnÏnÌ podmÌnek akreditace, n praktick˝ v˝kon certifikace systÈmu ¯ÌzenÌ jakosti u zadavatele, n prov·dÏt pravideln˝ dozor nad drûiteli certifik·tu. Jako prvnÌ z·jemce o certifikaci systÈmu ¯ÌzenÌ jakosti byla firma EL-SIGN¡L spol. s r.o. z PlznÏ. PosouzenÌm dokumentace a provÏ¯enÌm na mÌstÏ prok·zala, ûe splÚuje poûadavky mezin·rodnÌ normy ISO 9001 a stane se drûitelem certifik·tu. POJISTNÝ OBZOR • 7/2003

Registrace firem v bezpeËnostnÌm pr˘myslu Registrace mont·ûnÌch firem EZS, firem poskytujÌcÌch fyzickou ochranu a provozov·nÌ pultu centralizovanÈ ochrany p¯edstavuje ˙drûbu systÈmu registrace. Nejn·roËnÏjöÌ v tomto procesu je provÏ¯enÌ odbornÈ zp˘sobilosti drûitel˘ osvÏdËenÌ. Institut v pr˘bÏhu roku prov·dÌ audit u cca 60 registrovan˝ch firem. ProvÏ¯uje shodu poskytov·nÌ jejich sluûeb s poûadavky aplikaËnÌch smÏrnic »AP. PracovnÌci institutu se mohou seznamovat i s utajovan˝mi skuteËnostmi. MajÌ OsvÏdËenÌ NB⁄ pro stupeÚ utajenÌ TAJN…. V souËasnÈ dobÏ se institut p¯ipravuje na rozöÌ¯enÌ registrace mont·ûnÌch firem, kterÈ se zab˝vajÌ elektrickou poû·rnÌ signalizacÌ. Spr·va systÈmu Pyramidy bezpeËnosti (PB) BarevnÈ a ËÌselnÈ znaËenÌ mechanick˝ch z·brann˝ch systÈm˘ (kov·nÌ, vloûky, visacÌ z·mky, dve¯e atd.) podle bezpeËnostnÌch t¯Ìd pro jednoduchou orientaci na trhu vyûaduje vytvo¯enÌ pravidel, kter· musÌ reagovat na novÈ metody jejich p¯ekon·v·nÌ. KromÏ kontroly p¯ihl·öen˝ch v˝robk˘ a jejich registrace institut udrûuje a propaguje cel˝ systÈm PB. P¯i ¯eöenÌ odborn˝ch ot·zek a sporn˝ch z·leûitostÌ svol·v· institut Radu PB, kter· je sloûena ze zainteresovan˝ch stran, kde jsou zastoupeni v˝robci, pojiöùovny, st·tnÌ org·ny, certifikaËnÌ org·ny a z·jmov· sdruûenÌ. P¯edsedou Rady PB je Ing. VladimÌr Bayer, gener·lnÌ ¯editel FAB a.s. Poradensk· Ëinnost v oblasti ochrany majetku a osob Pro ËlenskÈ pojiöùovny »AP a maklÈ¯e prov·dÌ institut posouzenÌ zabezpeËen˝ch objekt˘: n p¯ed uzav¯enÌm pojistnÈ smlouvy, n po pojistnÈ ud·losti (p¯i likvidaci ökod). Registrovan˝m firm·m poskytuje institut technickou podporu p¯i nestandardnÌch poûadavcÌch jejich klient˘. äkolenÌ a semin·¯e Institut po¯·d· odbornÈ semin·¯e a ökolenÌ pro ËlenskÈ pojiöùovny

»AP, firmy v bezpeËnostnÌm pr˘myslu a cÌlovÈ z·jmovÈ skupiny. N·plÚ a rozsah semin·¯˘ je moûnÈ dohodnout. P¯edn·öÌ vlastnÌ zamÏstnanci, pop¯ÌpadÏ smluvnÌ lekto¯i. ZamÏstnanci institutu vystupujÌ i na semin·¯Ìch po¯·dan˝ch jin˝mi subjekty. Publikace a prezentace institutu PravidelnÏ p¯ispÌv· do odborn˝ch Ëasopis˘ a katalog˘: Pojistn˝ obzor, Security magazÌn, SAFE ZabezpeËenÌ a kriminalita, ElektroinstalatÈr, Katalog AMBO. Prezentuje se na vlastnÌch internetov˝ch str·nk·ch na adrese www.cicap.cz a prov·dÌ jejich aktualizaci. Vyd·v· vlastnÌ informaËnÌ zpravodaj a vytv·¯Ì propagaËnÌ let·ky. PodÌlÌ se na p¯ÌpravÏ katalogu k zabezpeËenÌ majetku, kter˝ m· b˝t n·vodem a doporuËenÌm k optim·lnÌmu vybavenÌ mechanick˝mi a elektrick˝mi zabezpeËovacÌmi systÈmy. PravidelnÏ se aktivnÏ ˙ËastnÌ mezin·rodnÌch veletrh˘ Pragoalarm a ISET. Spolupr·ce s dodavateli zkouöek v »R Jako podklad pro v˝robkovou certifikaci p¯ijÌm· institut protokoly o zkouöce od akreditovan˝ch laborato¯Ì v »R: n TESTALARM PRAHA s.r.o., kter· je akreditov·na p¯Ìmo na poûadavky smÏrnic »AP, n vojensk· laborato¯ VT⁄E, n laborato¯ v˝robce elektrickÈ poû·rnÌ signalizace LITES a.s. ñ ZLABO.

S tÏmito laborato¯emi sjednocuje v˝stupy d˘leûitÈ pro v˝robkovou certifikaci. Spolupr·ce s odborn˝mi sdruûenÌmi AGA ñ v souladu s R·mcovou dohodou o spolupr·ci mezi »AP a AGA poskytl institut InspekËnÌmu org·nu AGA manaûera jakosti, kter˝ m· moûnost ovlivÚovat i odbornÏ ñ technickou ˙roveÚ prov·dÏn˝ch inspekcÌ. Prezidentem AGA je Ing. V·clav Nepraö. ASBS »R ñ toto sdruûenÌ se prost¯ednictvÌm sv˝ch odbornÌk˘ podÌlelo s institutem na p¯ÌpravÏ aplikaËnÌch smÏrnic »AP pro soukromÈ bezpeËnostnÌ sluûby. I s tÌmto sdruûenÌm podepsala »AP Dohodu o spolupr·ci. ASBS »R proöla v loÚskÈm roce v˝razn˝mi zmÏnami ve svÈm vedenÌ i v ËlenskÈ z·kladnÏ a nynÌ se hledajÌ moûnosti, jak nav·zat na p¯edeölou spolupr·ci. Ve vedenÌ ASBS »R je JUDr. Ji¯Ì KamenÌk. SECURITY CLUB ñ spolupr·ce s tÌmto nov˝m v˝znamn˝m sdruûenÌm podnik˘ poskytujÌcÌch ochranu majetku a osob se v souËasnÈ dobÏ teprve vymezuje. Prezidentem tohoto sdruûenÌ je Petr éiûka. Kontakt: CertifikaËnÌ institut »AP s.r.o. Na Po¯ÌËÌ 12,110 00 Praha 1 Telefon: 224 875 639 224 875 633 Fax: 224 875 612 E-mail: [email protected] [email protected]

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Aviva do Ruska nejde Po mÏsÌcÌch zkoum·ni se management Avivy rozhodl prozatÌm nepodnikat na ruskÈm pojistnÈm trhu. V kvÏtnu se manage¯i Avivy, AIG a dalöÌch zahraniËnÌch pojiöùoven z˙Ëastnili dvoudennÌ plavby lodÌ po Volze, jÌû se z˙Ëastnili i p¯edstavitelÈ vÏtöiny rusk˝ch pojiöùoven. ZahraniËnÌ ˙ËastnÌci konstatovali, ûe se p¯i plavbÏ pobavili, nicmÈnÏ takÈ potvrdili, ûe v souËasnosti na rusk˝ trh nevstoupÌ. Zdroj: Insurance Day, 2. 6. 2003

ZmÏny na srbskÈm trhu Srbsk˝ ministr financÌ a ekonomiky ozn·mil svoji prioritu pro p¯ÌötÌch 18 mÏsÌc˘ ñ bude jÌ reforma n·rodnÌho pojistnÈho trhu. Srbsko m· novou pojistnou legislativu a n·stroje pro ¯ÌzenÌ trhu. Ministr pl·nuje ustavenÌ dozoru nad pojiöùovnictvÌm a povede nÏkolik pojiöùoven k privatizaci. Zdroj: Insurance Day, 10. 6. 2003

7

Sekce pojiötÏnÌ majetku je jednou z nejv˝znamnÏjöÌch p¯i »AP. M˘ûete naöim Ëten·¯˘m p¯iblÌûit jejÌ Ëinnost a v˝sledky? Za poslednÌch nÏkolik let udÏlala »AP v tak öirokÈ oblasti, jakou pojiötÏnÌ majetku bezesporu je, obrovsk˝ kus pr·ce a dÏlala ho nejen ze svÈho vlastnÌho popudu, ale i na z·kladÏ popt·vky jak z okruhu pojiöùoven, tak odbornÈ ve¯ejnosti. Samoz¯ejmÏ, ûe nenÌ vöechno hotovo, ale to asi nebude nikdy. Je toho vöak dost na to, aby se na tom dalo stavÏt a v˝sledky vyuûÌvat podstatnÏ vÌce, neû je tomu nynÌ. P¯estoûe se tato sekce zab˝v· natolik v˝znamn˝mi tÈmaty, jako je nap¯Ìklad odcizenÌ majetku, nebo pojistn˝mi podvody, nejvÌce se jÌ poda¯ilo Ñzviditelnitì po loÚsk˝ch srpnov˝ch povodnÌch. Po tÏchto katastrofick˝ch ud·lostech se zaËalo urychlenÏ diskutovat o problÈmech, o kter˝ch se sice jiû d¯Ìve mluvilo, ale nikoho aû tak Ñnep·lilyì. NicmÈnÏ povodnÏ jsou v ¯eöenÌ, d˘leûit˝m problÈmem je ¯eöenÌ z·brany ökod v problematice odcizenÌ a podvodu v majetkovÈm pojiötÏnÌ. Pat¯Ì to mezi priority pr·ce vaöÌ sekce? TechnickÈ ot·zky zabezpeËenÌ majetku proti vloup·nÌ jsou velice sloûitÈ a pro vÏtöinu zamÏstnanc˘ pojiöùoven, aù to jsou obchodnÌ z·stupci nebo likvid·to¯i, ale i pro ostatnÌ, Ëasto nesrozumitelnÈ. Na rozdÌl od ostatnÌch oblastÌ rizik je zde totiû mnohem sloûitÏjöÌ situace uû proto, ûe se zde doned·vna nebylo o co op¯Ìt, z Ëeho vych·zet. Nap¯Ìklad na rozdÌl od poû·rnÌ tematiky, kter· je tradiËnÏ podporovan· st·tem, v oblasti zabezpeËenÌ nic takovÈho nenÌ, nebo doned·vna nebylo. Snad nejfrekventovanÏjöÌm rizikem se staly povodnÏ, kde se takÈ uû hodnÏ udÏlalo ñ m·me k dispozici prvnÌ povodÚovÈ mapy a oËek·v·me jejich informaËnÌ systÈmy. Jedn· se o oblast sledovanou ve¯ejnostÌ, a i kdyû se dost·v· docela sluönÏ do podvÏdomÌ obecnÈho zabezpeËenÌ majetku, st·le platÌ, co jsem jiû naznaËil: majetkovÈ pojiötÏnÌ je st·le sloûitÈ a nep¯ehlednÈ, tÌm p·dem v pojiöùovn·ch tÏûko zpracovatelnÈ a vyuûitelnÈ. A to bylo pr·vÏ hlavnÌm d˘vodem proË »AP z¯Ìdila

8

PojiötÏnÌ a ochrana majetku Rozhovor s p¯edsedou sekce pojiötÏnÌ majetku »AP PhDr. Michaelem Neuwirthem vlastnÌ posuzovatelsk˝ org·n ñ CertifikaËnÌ institut »AP, s. r. o. ñ a proË se touto ot·zkou systematicky zab˝v·. »AP vytvo¯ila systÈm posuzov·nÌ kvality zabezpeËenÌ majetku. To t˝k· se jak mechanickÈho zabezpeËenÌ, tak i elektrick˝ch zabezpeËovacÌch systÈm˘ (EZS), a v poslednÌ dobÏ i bezpeËnostnÌch sluûeb. Cel˝ systÈm je stavÏn na solidnÌm z·kladu blokovÈ v˝jimky, kter˝ n·s opravÚuje vyd·vat vlastnÌ p¯edpisy, normy a doporuËenÌ, aniû bychom se s tÌm dost·vali do rozporu hospod·¯skÈ soutÏûe. SystÈm nenÌ budov·n na nÏjakÈm subjektivnÌm know-how, byù n·m to v zaË·tcÌch b˝valo podsouv·no, ale stojÌ na perspektivnÌch z·kladech evropsk˝ch norem. Tam, kde normy chybÌ, vyuûÌv·me jako z·kladu normy CEA, zejmÈna VdS, kter· v tÏchto ot·zk·ch v CEA hraje prim. Takûe systÈm hodnocenÌ kvality, jak jej prov·dÌ CI »AP, je sv˝m zp˘sobem jedineËn˝? D· se to tak ¯Ìci, protoûe to, co nabÌzÌ systÈm kvality »AP je dost odliönÈ od dosavadnÌch zp˘sob˘ definov·nÌ a popisov·nÌ zabezpeËovacÌch za¯ÌzenÌ, z·mk˘, dve¯Ì, oken, tak jak jsme na to byli zvyklÌ od vÏtöiny pojiöùoven. SystÈm kvality »AP totiû vych·zÌ z platnÈ normy »SN P ENV 1627, kter· mÌsto toho, aby se pokouöela p¯edepisovat, jak m· z·mek vypadat, jak m· b˝t proveden, z Ëeho se m· skl·dat, nebo jak m· b˝t konstruov·n, tak se zamÏ¯uje pouze na to, jak m· b˝t z·mek odoln˝, coû je urËitÏ daleko praktiËtÏjöÌ metoda, protoûe vöechny ty technickÈ popisky majÌ minim·lnÏ dvÏ nev˝hody. Jednak nejsou dostateËnÏ p¯esnÈ, jednak nestaËÌ sledovat technick˝ v˝voj. S kaûd˝m nov˝m

modelem z·mku se samoz¯ejmÏ objevÌ novÈ metody jeho p¯ekon·v·nÌ. Na to zase okamûitÏ reaguje v˝zkum, v˝voj a v˝roba nov˝ch z·mk˘. A tak auto¯i uvedenÈ normy rezignovali na snahu popisovat technickÈ detaily, ale pouze p¯edepsali stupnÏ doby pr˘lomovÈ odolnosti kaûdÈho za¯ÌzenÌ a podle tÈto doby a podle toho, jak je kterÈ zabezpeËovacÌ za¯ÌzenÌ schopno odol·vat p¯i pouûitÌ zase jen velice obecnÏ stupÚovan˝ch n·stroj˘, od tÏch neprimitivnÏjöÌch, jako je p·Ëidlo nebo sekera, aû po velice sofistikovanÈ n·ËinÌ profesion·lnÌch zloËinc˘. Podle doby odolnosti tato norma dÏlÌ vöechny zabezpeËovacÌ za¯ÌzenÌ v podstatÏ do 6 t¯Ìd. N·m, pokud nechceme z·mky vyr·bÏt nebo je snad p¯ekon·vat, to umoûÚuje se nestarat o detaily typu jak je z·mek sestaven, ale zajÌm· n·s jedinÏ za¯azenÌ, do jakÈ bezpeËnostnÌ t¯Ìdy podle tÈto normy pat¯Ì, aù uû jde o z·mek nebo bezpeËnostnÌ za¯ÌzenÌ. Vyhled·vat za¯azenÌ klasifikace podle normy, nenÌ to pro bÏûnou praxi obtÌûnÈ? To je pravda, je to nejen obtÌûnÈ, ale i nepraktickÈ, zvl·öù pokud se jedn· o oblast pojiötÏnÌ obËan˘ nebo

mal˝ch podnikatel˘. Nem˘ûeme oËek·vat, ûe klienti nebo pojistitelÈ majÌ moûnost i chuù hledat v norm·ch a podle nich se orientovat. NaötÏstÌ vznikla velice ˙Ëinn· pom˘cka ñ systÈm znaËenÌ v˝robk˘ nazvan˝ Pyramida bezpeËnosti. V kaûdÈm trochu lepöÌm ûelez·¯stvÌ je moûnÈ si vybrat z nabÌdky z·mk˘, cylindrick˝ch vloûek nebo bezpeËnostnÌch ötÌt˘ oznaËen˝ch logem barevnÈho troj˙helnÌËku s ËÌseln˝m stupnÏm Pyramidy bezpeËnosti. Tento grafick˝ symbol velice jednoduöe, p¯ehlednÏ a srozumitelnÏ zobrazuje za¯azenÌ podle uvedenÈ normy a jeho pouûitÌ je pak velice jednoduchÈ a z·kaznÌk nemusÌ vyhled·vat nebo se pt·t po certifik·tu podle uvedenÈ normy. Jen se podÌv· na obal z·mku a je mu jasnÈ, jak vysokou poskytuje ochranu. KterÈ v˝robky jsou dnes oznaËeny Pyramidou bezpeËnosti? Jsou to vÏtöinou v˝robky vöech hlavnÌch renomovan˝ch v˝robc˘, aù uû jde o cylindrickÈ vloûky, visacÌ z·mky nebo bezpeËnostnÌ ötÌty apod. To samoz¯ejmÏ neznamen·, ûe by v˝robky ostatnÌch firem, kterÈ nep¯istoupily k PyramidÏ bezpeËnosti (t¯eba proto, ûe se jim nechce platit licenËnÌ poplatek), nebyly stejnÏ kvalitnÌ. Ti pak musejÌ prokazovat kvalitu sv˝ch v˝robk˘ sloûitÏ podle normy. Pyramida bezpeËnosti je proto bezpochyby v˝hodou, protoûe umoûÚuje snadnou i rychlou orientaci i mÈnÏ pouËen˝ch z·kaznÌk˘, a nebo t¯eba i pracovnÌk˘m pojiöùoven. ZohledÚujÌ pojiöùovny ve sv˝ch podmÌnk·ch Pyramidu bezpeËnosti? »AP mÏla od poË·tku velk˝ problÈm v˘bec tento systÈm vytvo¯it a p¯ekonat odpor ze strany odborn˝ch kruh˘ a lobbistick˝ch skupin. Pak se ale stala paradoxnÌ situace. Kdyû skonËila platnost d·vno zastaralÈ normy na elektrickÈ zabezpeËovacÌ systÈmy »N 334590, tak sami z·stupci tÏchto odborn˝ch kruh˘, v˝robc˘, dovozc˘ a mont·ûnÌch firem se na »AP obr·tili se û·dosti, zda by »AP nezaËala hr·t svoji roli, tak jak to je zvykem ve svÏtÏ, a nevnesla do toho nÏjak˝ po¯·dek. Aby vÏdÏli, co majÌ montovat a z·kaznÌci, aby POJISTNÝ OBZOR • 7/2003

vÏdÏli, co majÌ chtÌt, aby mohli b˝t pak dob¯e pojiötÏni. NÏkte¯Ì z nich n·m z·roveÚ navrhovali ¯eöenÌ. MÏli p¯ipraveny svÈ p¯edpisy a zformulovanÈ p¯edstavy. Od »AP oËek·vali, ûe je pouze p¯evezme, posvÏtÌ a zaötÌtÌ. NepochybnÏ mnoho z tÏchto aktivit bylo mÌnÏno dob¯e a ËestnÏ, ale nÏkdy jsme mÏli podez¯enÌ, ûe to bylo ponÏkud vedeno snahou sledovat vlastnÌ profit a dob¯e prodat nÏco, co by bylo z pr·vnÌho hlediska velmi problematickÈ. M˘ûeme mÌt pracovnÌ podobu n·vrhu evropskÈ normy pro vlastnÌ pot¯ebu, ale rozhodnÏ ji nem˘ûeme publikovat a vydat jako p¯edpis, byù jako smÏrnici »AP. Proto p¯ed p·r lety »AP vzala tyto odbornÈ kruhy za slovo, chopila se toho ˙kolu a zaloûila CertifikaËnÌ institut. A se vöÌ pÈËÌ a nez·vislostÌ zaËala zav·dÏt vlastnÌ standardy postavenÈ na solidnÌch a nezpochybniteln˝ch z·kladech. A to vyvolalo velk˝ odpor, a my museli velmi dlouho vÈst jedn·nÌ s r˘zn˝mi jednotlivci nebo jejich uskupenÌmi a korporacemi, neû se n·m poda¯ilo tento odpor p¯ekonat. Dnes uû je situace jin·, vÏtöina odborn˝ch kruh˘ akceptovala snahu »AP, pochopila, ûe to nenÌ nic proti jejich z·jm˘m, ûe systÈm, kter˝ »AP nastoluje, je v˝hodn˝ pro ty schopnÈ a solidnÌ, umoûÚujÌcÌ je odliöit od nesolidnÌch a nekal˝ch konkurent˘. Takûe dnes naöi partne¯i z odborn˝ch kruh˘ zabezpeËovacÌho pr˘myslu vÌtajÌ Ëinnost »AP a jenom netrpÏlivÏ ËekajÌ, kdy zaËneme vyvÌjet ˙silÌ v tom smÏru, aby to z·kaznÌci i pojiöùovny p¯Ìmo vyûadovali. Pokud je mi zn·mo, tak i v tomhle smÏru se uû Ñledy pohnulyì a mnoho pojistitel˘ majetku uû do sv˝ch pojistn˝ch podmÌnek doloûek, metodik a internÌch pokyn˘ zakotvila pr·vÏ prvky bezpeËnostnÌho systÈmu. NicmÈnÏ souhlasÌm, ûe je pot¯eba toho jeötÏ spoustu udÏlat, zejmÈna v bÏûnÈ praxi pojiöùoven, aby obchodnÌ z·stupce kterÈkoliv pojiöùovny p¯i sjedn·v·nÌ umÏl z·kaznÌkovi vysvÏtlit a doporuËit zabezpeËenÌ majetku pr·vÏ na b·zi systÈmu kvality »AP. MyslÌm si, ûe je pot¯eba co nejd¯Ìv udÏlat maximum pro zp¯ÌstupnÏnÌ tohoto systÈmu pro celou sÌt odborn˝ch k·dr˘ pojiöùoven, aù to jsou likvid·to¯i nebo obPOJISTNÝ OBZOR • 7/2003

chodnÌ z·stupci, upisovatelÈ rizik, riskmanaûe¯i, zkr·tka, aby se ho nauËili pouûÌvat. Jak· je situace s Pyramidou bezpeËnosti v oblasti elektrick˝ch zabezpeËovacÌch systÈm˘ ve srovn·nÌ s tÏmi mechanick˝mi? V EZS je ta problematika horöÌ, protoûe za¯ÌzenÌ jsou mnohem sloûitÏjöÌ. EZS jako systÈm se skl·d· z ¯ady prvk˘: od ˙st¯edny p¯es jednotlivÈ detektory, po signalizaËnÌ za¯ÌzenÌ atd. Kvalita celÈho systÈmu je urËena jak mnoûstvÌm prvk˘, tak i kvalitou jednotliv˝ch komponent˘, ale i spr·vnostÌ jejich kombinacÌ a umÌstÏnÌ. Je to cel· ¯ada promÏnn˝ch, a na to musÌ b˝t opravdu expert, aby systÈm z hlediska kvality objektivnÏ posoudil. To je zase problÈm. M·lokter˝ z pojiöùov·k˘ a tak¯ka û·dn˝ z bÏûn˝ch klient˘ je takov˝ odbornÌk, aby to mohl posoudit. To je takÈ hlavnÌm d˘vodem, proË si myslÌm, ûe systÈm kvality CI »AP s atesty el. zabezpeËovacÌch systÈm˘ je geni·lnÌ pom˘ckou. Atest je dokument (takov˝ mal˝ technick˝ pr˘kaz), kter˝ je ke kaûdÈmu zabezpeËovacÌmu za¯ÌzenÌ jeho autor, resp. dodavatel, povinen vystavit. Na tomto atestu je p¯ÌsluönÈ za¯ÌzenÌ zevrubnÏ pops·no, a n·s, aù uû jako pojiöùov·ka nebo klienta m˘ûe zajÌmat jedin˝ ¯·dek, kde je uveden stupeÚ zabezpeËenÌ objektu. Je to stejnÈ jako u Pyramidy bezpeËnosti. Kdyû uvidÌme, ûe na atestu je nap¯Ìklad zaökrtnuta Ëty¯ka, m˘ûeme si b˝t jisti, ûe zabezpeËovacÌ za¯ÌzenÌ je na nejvÏtöÌ ˙rovni. SystÈm kvality se zab˝v· i ot·zkou bezpeËnostnÌch sluûeb, coû je zatÌm poslednÌ oblast, do kterÈ se »AP prost¯ednictvÌm CI pustila (zavedla systÈm posuzov·nÌ kvality d˘vÏryhodnosti profesionality tÏchto subjekt˘). CI registruje dodavatele EZS nebo provozovatele pultu centr·lnÌ ochrany, dnes i poskytovatele fyzickÈ ostrahy, a registruje je na z·kladÏ provÏ¯enÌ jejich odbornosti a spolehlivosti, a tyto firmy registruje jen za podmÌnky, ûe se p¯Ìsluön· spoleËnost zav·ûe ve svÈ praxi dodrûovat standardy smÏrnice normy »AP. V republice existuje ¯ada provozovatel˘ pultu centr·lnÌ ochrany, na kterÈ EZS b˝vajÌ napojenÈ, ale

samoz¯ejmÏ jsou to provozovatelÈ r˘znÈ kvality. To pak m˘ûete mÌt sebelepöÌ EZS, ale pokud nenÌ napojena na kvalitnÌ pult, kter˝ sign·l nezaznamen· nebo ho nespr·vnÏ vyhodnotÌ, p¯ÌpadnÏ nezareaguje v˘bec, tak je celÈ zabezpeËovacÌ za¯ÌzenÌ na nic, protoûe fin·lnÌ ˙kon, kv˘li kterÈmu je celÈ za¯ÌzenÌ po¯Ìzeno, selûe. Proto takÈ »AP vydala na b·zi evropsk˝ch norem p¯esnÈ smÏrnice, jak m· b˝t pult centr·lnÌ ochrany vybaven a organizaËnÏ person·lnÏ zabezpeËen a provozov·n. ObdobnÈ to je i u firem, kterÈ poskytujÌ fyzickou ochranu, nebo kterÈ montujÌ zabezpeËovacÌ za¯ÌzenÌ. D˘leûit˝m aspektem je, ûe pr·vÏ firma, kter· je registrovan˝m dodavatelem EZS, je povinna instalaci provÈst v souladu se smÏrnicemi »AP a jako souË·st dod·vky je povinna vystavit atesty (nap¯. dodavatel˘ zabezpeËovacÌch za¯ÌzenÌ je registrov·no asi 55, nÏkolika z nich vöak registrace byla zruöena, protoûe souË·stÌ registrace jsou i kontroly, podmÌnky dodrûov·nÌ a pokud nÏkdo nesplÚuje to, k Ëemu se zav·zal, je z re-

gistrace vyökrtnut). P¯es pades·t dodavatel˘, kte¯Ì pokr˝vajÌ celou »R, umoûÚujÌ kterÈmukoli z·kaznÌkovi a jakÈkoli pojiöùovnÏ v celÈ republice najÌt solidnÌho dodavatele, jehoû kvalita, spolehlivost a odbornost byla ovÏ¯ena a je pod pr˘bÏûn˝m dohledem »AP. A vaöe slovo z·vÏrem? Kdyû se zab˝v·te kvalitou zabezpeËenÌ majetku proti vloup·nÌ, aù uû jako pojistitel nebo pojiötÏn˝, vyuûÌvejte k tomu jednoduchÈho zp˘sobu systÈmu kvality »AP. Orientujte se p¯edevöÌm podle Pyramidy bezpeËnosti, pokud se bude jednat o EZS, ptejte se na atest, a kdyû se bude jednat o posouzenÌ firmy, aù uû toho, kdo za¯ÌzenÌ dodal, kdo na nÌ prov·dÌ servis nebo kdo na nÌ kontroluje pult centr·lnÌ ochrany, zajÌmejte se o to, zda je registrovan˝ CI »AP. Je to jednoduchÈ, uûiteËnÈ a praktickÈ. Kdyû to nedÏl·te, hazardujete se sv˝mi penÏzi. DÏkuji za rozhovor. Eva Trojanov·

9

SystÈm ¯ÌzenÌ kvality Ing. ZdenÏk Veiner, CertifikaËnÌ institut »AP, s.r.o.

U

platnÏnÌ vÏtöiny organizacÌ na naöem trhu a na trhu EvropskÈ unie bude z·viset mimo jinÈ i na kvalitÏ v˝robku a poskytovan˝ch sluûeb. Konkurence na dom·cÌch i svÏtov˝ch trzÌch vyûaduje vyhovÏt nejen z·konn˝m poûadavk˘m, ale i pot¯eb·m z·kaznÌk˘, a to se standardnÌ ˙rovnÌ kvality. P¯edpokladem pro splnÏnÌ n·roËn˝ch podmÌnek je zÌsk·nÌ certifik·tu systÈmu ¯ÌzenÌ kvality (jakosti) od akreditovanÈho certifikaËnÌho org·nu. To bude jednou z podmÌnek ˙spÏchu na trhu. CI »AP p¯ich·zÌ s podporou organizacÌm, kterÈ p˘sobÌ v bezpeËnostnÌm pr˘myslu a majÌ z·jem o aplikaci systÈmu ¯ÌzenÌ kvality na svÈ Ëinnosti. Jedn· se zejmÈna o mont·û poplachov˝ch systÈm˘ (EZS, EPS, CCTV atd.), poskytov·nÌ fyzickÈ ochrany a provoz pultu centralizovanÈ ochrany (PCO). Institut zaû·dal o rozöÌ¯enÌ Ëinnosti certifikaËnÌho org·nu o certifikaci systÈm˘ ¯ÌzenÌ jakosti pro organizace poskytujÌcÌ ochranu majetku a osob. V souËasnÈ dobÏ probÌh· jeho provÏ¯ov·nÌ a hodnocenÌ »esk˝m institutem pro akreditaci. UkonËenÌ procesu akreditace je p¯edpokl·d·no ve 3. ËtvrtletÌ 2003. Kaûd· organizace bez ohledu na velikost, formu a obor Ëinnosti nabÌzÌ kvalitu sv˝ch produkt˘ vyj·d¯enou v nejr˘znÏjöÌch variant·ch. JejÌ konkrÈtnÌ podoba z·visÌ na popt·vce trhu, struktu¯e a kultu¯e organizace. P¯edpokladem ˙spÏchu p¯i vytv·¯enÌ modernÌho a funkËnÌho ¯ÌzenÌ jakosti je vyuûitÌ obecnÏ platn˝ch z·sad s uplatnÏnÌm mezin·rodnÌ normy ISO 9001. n Organizace je orientovan· na svÈ z·kaznÌky, kte¯Ì jsou hlav-

10

nÌm zdrojem jejÌch p¯Ìjm˘. MÏla by proto db·t na jeho spokojenost, porozumÏt jejich souËasn˝m i budoucÌm poûadavk˘m, plnit jejich p¯·nÌ a snaûit se v mnoha smÏrech p¯ekon·vat jejich oËek·v·nÌ. n VedenÌ ñ management organizace plnÏ odpovÌd· za stanovenÌ cÌl˘ a smÏru v˝voje. Vytv·¯Ì p¯ÌznivÈ podmÌnky a prost¯edÌ, ve kterÈm se pracovnÌci organizace mohou plnÏ zasadit o naplnÏnÌ jejÌch cÌl˘. n P¯ipravenost, schopnosti a osobnÌ aktivita kaûdÈho pracovnÌka na vöech ˙rovnÌch m· b˝t vyuûita ve prospÏch organizace. n VeökerÈ Ëinnosti organizace, kterÈ majÌ nÏjak˝ vztah ke kvalitÏ dod·van˝ch produkt˘ (v˝robk˘ Ëi sluûeb), musÌ b˝t pops·ny v jednotliv˝ch procesech se zamÏ¯enÌm na efektivnÌ dosahov·nÌ cÌl˘. n Management p¯istupuje k ¯ÌzenÌ systÈmovÏ. U vz·jemnÏ prov·zan˝ch proces˘ musÌ mÌt jasnÏ stanovenÈ podmÌnky, kterÈ vedou k urËenÈmu cÌli (jsou pochopeny, akceptov·ny a podporov·ny vöemi zainteresovan˝mi pracovnÌky). n Podstatou zavedenÌ systÈmu ¯ÌzenÌ kvality je neust·lÈ zlepöov·nÌ jako trval· snaha o udrûenÌ se na p¯ednÌm mÌstÏ mezi organizacemi v danÈm oboru. Je nutnÈ vynakl·dat pat¯iËnÈ ˙silÌ pro zÌsk·nÌ nov˝ch z·kaznÌk˘ a peËovat o souËasnÈ z·kaznÌky. n P¯Ìstup k rozhodov·nÌ musÌ b˝t vûdy vÏcn˝. Jednotliv· rozhodnutÌ musÌ b˝t zaloûena na podrobnÈ anal˝ze objektivnÌch ˙daj˘ a informacÌ. n Mezi organizacÌ a jejÌmi doda-

vateli musÌ b˝t vyv·ûenÈ, vz·jemnÏ v˝hodnÈ a prospÏönÈ vztahy. Tato zd·nlivÏ jednoduch· pravidla jsou ˙Ëinn· pouze tehdy, pokud jsou d˘slednÏ dodrûov·na. Kvalita nesmÌ z˘stat pouze na papÌ¯e. SystÈm ¯ÌzenÌ kvality musÌ b˝t st·le ûiv˝ ñ je nutnÈ s nÌm neust·le pracovat a aktualizovat jej. ZpÏtnÏ zÌskanÈ informace je pot¯eba spr·vnÏ vyhodnotit a uËinit n·pravn· opat¯enÌ. SystÈm musÌ slouûit k ˙Ëelu, k jakÈmu byl vytvo¯en a nesmÌ se st·t p¯ek·ûkou nebo dokonce brzdou v rozvoji organizace. Z·kladnÌm dokumentem systÈmu ¯ÌzenÌ kvality je zpracovan· p¯ÌruËka jakosti organizace. Zde jsou popsanÈ vöechny Ëinnosti v procesech, kter˝mi se organizace opravdu zab˝v·. Obsahem je popis ˙kol˘ nebo ËinnostÌ, kterÈ se majÌ vykonat, kdo je m· vykonat a v jakÈm po¯adÌ. U kaûdÈho postupu je d˘leûitÈ odpovÏdÏt na to, zda Ëinnost smÏ¯uje k danÈmu cÌli, zda p¯in·öÌ p¯idanou hodnotu pro z·kaznÌka a jak˝m p¯Ìnosem bude pro organizaci. Kaûd˝ proces musÌ b˝t zajiötÏn p¯Ìsluön˝mi zdroji (lidsk˝mi, materi·lnÌmi, finanËnÌmi atd.). StanovÌ se odpovÏdnosti pracovnÌk˘ za jednotlivÈ kroky, ˙koly nebo Ëinnosti a p¯edepÌöe se pot¯ebn· dokumentace. UrËÌ se pravidla a zp˘soby monitorov·nÌ a mÏ¯enÌ tak, aby mohla b˝t uËinÏna n·pravn· a preventivnÌ opat¯enÌ.

OdpovÏdnost vedenÌ Pod tÌmto pojmem se skr˝vajÌ Ëinnosti, kterÈ majÌ vliv na vöechny ostatnÌ procesy organizace a podstatnÏ ovlivÚujÌ jejÌ celkov˝ v˝voj a urËujÌ jeho smÏr. D·vajÌ z·kladnÌ informace, s jak˝mi cÌli, zdroji, metodami a produkty pracovat. ZajiöùujÌ zn·most organizace na trhu a vytv·¯Ì image v˘Ëi ve¯ejnosti. Mezi tyto procesy se ¯adÌ pl·nov·nÌ a ¯ÌzenÌ v˝voje organizace, ¯ÌzenÌ zmÏn, informov·nÌ, komunikace. Pat¯Ì sem i v˝voj nov˝ch produkt˘, protoûe se jedn· o strategick˝ proces, kter˝ n·slednÏ urËuje vöechny ostatnÌ procesy. Do systÈmu je nutnÈ zahrnout i systematickÈ sledov·nÌ a ¯ÌzenÌ n·klad˘ a finanËnÌch p¯Ìno-

s˘. UplatÚov·nÌ takov˝ch hledisek je nezbytnÈ pro ˙Ëinnost tohoto systÈmu. N·klady majÌ vliv na cenu v˝robku nebo sluûby a tÌm ovlivÚujÌ rozhodov·nÌ z·kaznÌka.

Pl·nov·nÌ Zpracov·nÌ marketingovÈho pl·nu, jakoûto p¯edstavy o komerËnÌm vyuûitÌ inovaËnÌho n·padu, musÌ probÌhat souËasnÏ s v˝vojem novÈho produktu. Tento pl·n musÌ b˝t k dispozici d·vno p¯ed tÌm, neû je produkt p¯ipraven ke vstupu na trh. V˝chozÌ z·kladnou pro formulaci marketingov˝ch pl·n˘ a cÌl˘ je anal˝za trhu. Pl·nov·nÌ se t˝k· vöech realizaËnÌch proces˘, kterÈ se majÌ pro splnÏnÌ ˙kol˘ kvality prov·dÏt.

Anal˝za trhu Pro spr·vnÈ nastavenÌ v˝chozÌho stavu zlepöov·nÌ je nutnÈ zn·t nejen svoji vlastnÌ situaci, ale takÈ situaci na trhu. Anal˝za trhu je zaloûena na shromaûÔov·nÌ vöech relevantnÌch informacÌ a jejich posuzov·nÌ v souladu s ot·zkou: ÑCo nabÌdnout a komu?ì. ⁄Ëinn· anal˝za poskytne p¯ehled zejmÈna o: n stavu trhu a jeho v˝vojov˝ch trendech, n jednotliv˝ch segmentech trhu a vznikajÌcÌch pot¯eb·ch, n chov·nÌ z·kaznÌk˘ ve sledovanÈ oblasti, n p¯ipravenosti a moûnostech konkurence, n mÌstnÌch vnÏjöÌch vlivech. NesmÌme zapomenout takÈ na öiröÌ okolÌ trhu, nap¯. na: n hospod·¯skou situaci v regionu, n stav legislativy a p¯ipravovanÈ zmÏny pod r˘zn˝mi vlivy, n situaci soci·lnÌho rozvoje, n trendy v˝voje vÏdy a techniky, n moûnost vstupu zahraniËnÌ organizace na trh. KomplexnÏ proveden· anal˝za d·v· odpovÏÔ na ot·zky celkovÈ situace, trendy v˝voje a zejmÈna na jejich p¯ÌËiny. D·le jak· je perspektiva trv·nÌ a kdy oËek·vat zmÏny. Zda d˘sledky nejbliûöÌho v˝voje situace budou znamenat pro organizaci p¯Ìleûitost nebo hrozbu. Se zav·dÏnÌm systÈmu ¯ÌzenÌ v organizaci se vyhodnotÌ jejÌ POJISTNÝ OBZOR • 7/2003

vnit¯nÌ prost¯edÌ neboli jejÌ slabÈ a silnÈ str·nky. Na siln˝ch str·nk·ch je postavena jejÌ hlavnÌ strategie. SouËasnÏ je nutnÈ zn·t i slabiny v z·jmu jejich odstranÏnÌ anebo alespoÚ korekce, aby nemohly ovlivnit negativnÏ proces vstupu novÈho nebo jiû zavedenÈho produktu na trh.

Komunikace Komunikace uvnit¯ organizace je velice d˘leûit· pro p¯enos a doplnÏnÌ informacÌ nejenom mezi jednotliv˝mi procesy, ale i uvnit¯ procesu samotnÈho. P¯Ìsluön· sdÏlenÌ se musÌ dostat na vöechny ˙rovnÏ a funkce. Mimo ˙stnÌ a pÌsemn· sdÏlenÌ lze vyuûÌt techniku, jako je telefon a poËÌtaËov· sÌù (e-mail, intranet), a pro speci·lnÌ ˙Ëely nap¯. kamerov˝ systÈm. Komunikace se z·kaznÌkem p¯in·öÌ nejen informace o jeho spokojenosti s produktem organizace, ale i podnÏty na zlepöov·nÌ. Spokojen˝ z·kaznÌk Ëasto vyûaduje dalöÌ produkty nebo d·v· doporuËenÌ sv˝m zn·m˝m.

Procesy managementu zdroj˘ Z n·zvu je patrnÈ, ûe se jedn· o jeden ze z·kladnÌch kamen˘ systÈmu jakosti. Jde o zajiötÏnÌ veöker˝ch zdroj˘, kterÈ organizace pot¯ebuje k realizaci sv˝ch proces˘. Jsou to finanËnÌ, lidskÈ, energetickÈ, technickÈ a materi·lnÌ zdroje. Vöechny tyto zdroje musÌ b˝t p¯esnÏ a efektivnÏ napl·nov·ny a realizov·ny. Lidsk˝m zdroj˘m musÌ b˝t vÏnov·na zvl·ötnÌ pozornost. Nejd¯Ìve jsou stanoveny poûadavky na jednotlivÈ zamÏstnance. Na z·kladÏ p¯edepsanÈho postupu je prov·dÏn jejich v˝bÏr (testy, pohovory) a po p¯ijetÌ do zamÏstn·nÌ proch·zÌ ökolenÌm a podle pot¯eb dalöÌm vzdÏl·v·nÌm.

ÿÌzenÌ lidsk˝ch zdroj˘ T˝movÈ uspo¯·d·nÌ organizace m˘ûe p¯inÈst ¯adu pozitivnÌch zmÏn, vËetnÏ flexibility a v˝konnosti. Vyûaduje to vöak splnit urËitÈ p¯edpoklady, coû klade zvl·ötnÌ n·roky na pr·ci manaûera. T˝mov· orientace zjednoduöuje a zrychluje pracovnÌ i rozhodovacÌ procesy, posiluje zamÏ¯enÌ orPOJISTNÝ OBZOR • 7/2003

ganizace na z·kaznÌky a trh, m· vliv na vyööÌ pracovnÌ spokojenost zamÏstnanc˘, vytv·¯Ì p¯ÌznivÏjöÌ prost¯edÌ pro p¯enos znalostÌ a zkuöenostÌ, celkovÏ zvyöuje odpovÏdnost zamÏstnanc˘, pracovnÌ iniciativu a schopnost pruûnÏ reagovat na zmÏny. P¯echod k t˝movÈ organizaci vyûaduje zpravidla v˝bÏr vhodn˝ch osob a specifick˝ trÈninkov˝ program zamÏ¯en˝ na rozvoj nezbytn˝ch manaûersk˝ch schopnostÌ jako je ¯ÌzenÌ, kontrola v˝konnosti a n·klad˘, motivovat ostatnÌ, ¯eöit problÈmy a konflikty a stanovovat cÌle.

Realizace produktu Jde o hlavnÌ procesy vztaûenÈ k z·kaznÌkovi. Proto je nutnÈ zjiöùovat vöechny poûadavky z·kaznÌka a jasnÏ je specifikovat. Realizace produktu musÌ splÚovat nejen poûadavky z·kaznÌka, ale musÌ vyhovÏt i poûadavk˘m vypl˝vajÌcÌch z p¯edpis˘ a z·kon˘ (bezpeËnost, ochrana spot¯ebitele atd.).

Procesy mÏ¯enÌ, anal˝zy a zlepöov·nÌ Jsou-li procesy napl·nov·ny, zajiötÏny zdroje a z·kladnÌ obchodnÌ a realizaËnÌ procesy probÌhajÌ, je nutn· jejich pravideln· kontrola. P¯ÌpadnÈ neshody je nutnÈ okamûitÏ napravit. Z kaûdÈho procesu by mÏl vych·zet mÏ¯iteln˝ v˝stup, kter˝ je podkladem pro hodnocenÌ a anal˝zu ke zlepöov·nÌ. D˘leûit˝m parametrem je spokojenost z·kaznÌka. Tu lze zjiöùovat nap¯. dotaznÌkovou akcÌ, z poËtu reklamacÌ a stÌûnostÌ nebo naopak z rozöÌ¯en˝ch objedn·vek. Proces mÏ¯enÌ, anal˝zy a zlepöov·nÌ n·m tvo¯Ì d˘leûitou zpÏtnou vazbu, kter· n·m posouv· systÈm ¯ÌzenÌ kvality neust·le vp¯ed. Certifikace systÈmu jakosti poskytuje z·kaznÌk˘m d˘vÏru, ûe tento systÈm je schopen zajiöùovat produkty, kterÈ v plnÈ mÌ¯e splÚujÌ poûadavky na nÏ kladenÈ. VynaloûenÈ prost¯edky na zavedenÌ systÈmu jakosti a jeho certifikaci se organizaci nÏkolikan·sobnÏ vr·tÌ. S pl·novan˝m vstupem do EvropskÈ unie, kde jsou v˝öe uvedenÈ standardy bÏûnou z·leûitostÌ, m· p¯ipraven· organizace velkÈ öance uspÏt.

Cesta do EU v oboru poû·rnÏ bezpeËnostnÌch za¯ÌzenÌ Ing. Pavel Ryb·¯, p¯edseda pracovnÌ skupiny Poû·rnÌ ochrana a z·stupce »AP v sekci Poû·r CEA

K

tradiËnÌm z·jmov˝m oblastem pojistitel˘ na ˙seku prevence p¯ed poû·ry pat¯Ì poû·rnÏ bezpeËnostnÌ za¯ÌzenÌ (d·le jen PBZ) ñ elektrick· poû·rnÌ signalizace, hasicÌ za¯ÌzenÌ a za¯ÌzenÌ odvÏtr·nÌ tepla a kou¯e, a to pro jejich prokazatelnÏ nejvyööÌ p¯Ìnos ve sniûov·nÌ ökod zp˘soben˝ch poû·ry. Samoz¯ejmÏ, pokud jsou navrûena podle relevantnÌch n·vrhov˝ch poûadavk˘ a je u nich zajiötÏna trval· provozuschopnost. To je takÈ d˘vodem, proË pojistitelÈ tradiËnÏ vÏnujÌ p¯edpisovÈ a zkuöebnÌ problematice, t˝kajÌcÌ se PBZ, maxim·lnÌ pozornost. V souËasnÈ dobÏ jsou to p¯edevöÌm aktivity v r·mci harmonizace technick˝ch dokument˘, kterÈ probÌhajÌ na evropskÈ ˙rovni, tj. v sekci Poû·r EvropskÈho pojiöùovacÌho v˝boru (d·le jen CEA) a v normalizaËnÌch org·nech CEN a CENELEC. Mezi evropskÈ renomovanÈ zkuöebnÌ laborato¯e a p¯ejÌmacÌ org·ny, kterÈ nejv˝raznÏji ovlivÚujÌ p¯edpisovou oblast v oboru PBZ, prov·dÏjÌ statistick· sledov·nÌ a realizujÌ v˝zkumnÈ a v˝vojovÈ programy, pat¯Ì nÏmeck· VdS, anglick· LPC a francouzsk· CNPP. Koordinaci tÏchto ËinnostÌ jiû po ¯adu let zajiöùuje CEA. ProbÌhajÌcÌ harmonizace technick˝ch dokument˘ je zamÏ¯en· na sjednocenÌ technick˝ch p¯edpis˘, norem, postup˘ shody a zp˘sobu dozoru nad dodrûov·nÌm poûadavk˘ technickÈ legislativy. V plnÈm rozsahu se t˝k· i oboru PBZ. Poû·rnÏ bezpeËnostnÌ za¯ÌzenÌ z d˘vodu v˝znamu pro ochranu zdravÌ ûivot˘ obËan˘, jejich bezpeËnosti a ochranu proti poû·ru pat¯Ì do tzv. regulovanÈ oblasti v˝robk˘ a ËinnostÌ chr·nÏn˝ch st·tem. V˝öe uveden· PBZ jsou stanoven˝mi v˝robky k posouzenÌ shody podle z·kona 22/ 1997 Sb., o technick˝ch poûadavcÌch na v˝robky ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ a na¯ÌzenÌ vl·dy

Ë. 163/2002 Sb., kter˝m se stanovÌ technickÈ poûadavky na vybranÈ stavebnÌ v˝robky ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. CÌlem posuzov·nÌ shody je vytvo¯it podmÌnky pro bezbariÈrovou v˝mÏnu zboûÌ v EU. Proces posuzov·nÌ shody vytv·¯Ì p¯edpoklad, ûe p˘jde o v˝robky bezpeËnÈ, coû bude prokazovat znaËka CE p¯idÏlen· v˝robku na z·kladÏ jedinÈho posouzenÌ shody, bez nutnosti opakovat tento proces v jednotliv˝ch zemÌch. V hierarchii dokument˘, kterÈ jsou pro posuzov·nÌ shody rozhodujÌcÌ, to jsou p¯edevöÌm evropskÈ harmonizovanÈ normy. V nich jsou definov·ny v r·mci p¯Ìlohy ZA konkrÈtnÌ vlastnosti, kterÈ jsou p¯edmÏtem posouzenÌ shody. Do 5ti let lze oËek·vat, ûe v˝robkov· z·kladna PBZ ñ komponenty a systÈmy bude ˙plnÏ pokryta harmonizovan˝mi evropsk˝mi normami. To bude v EU p¯edstavovat v˝znamn˝ historick˝ meznÌk v harmonizaci technick˝ch norem, kter˝ bude spojen se z·nikem nespoËetnÈho mnoûstvÌ n·rodnÌch p¯edpis˘, technick˝ch podmÌnek a specifikacÌ s ¯adou souvisejÌcÌch pozitivnÌch d˘sledk˘, kterÈ se projevÌ zejmÈna v ekonomickÈ oblasti. Jak˝ je souËasn˝ a v˝hledov˝ stav v oblasti harmonizovan˝ch norem v »R v oboru PBZ, je patrnÈ z tabulek 1 aû 3. TuËnÏ jsou zv˝raznÏny tituly, kterÈ byly jiû vyd·ny jako »SN EN. KromÏ harmonizovan˝ch norem je t¯eba i do budoucna poËÌtat s vyuûÌv·nÌm dalöÌch relevantnÌch technick˝ch dokument˘. D˘vodem je zdlouhav˝ proces tvorby evropsk˝ch norem. To m· za n·sledek, ûe normy EN v dobÏ vyd·nÌ neodr·ûejÌ stav vÏdy a techniky danÈm oboru, coû je pro pojistitele neakceptovatelnÈ. Tato situace vyvol·v· nutnost reflektovat novÈ komponenty a tech-

11

nologie ochrany formou technick˝ch podmÌnek, kterÈ p¯ipravuje a vyd·v· CEA. Zpracov·nÌ tÏchto technick˝ch dokument˘ v p¯Ìpadech, kdy nejsou pro dan˝ v˝robek evropskÈ harmonizovanÈ normy, p¯ipouötÌ i novelizovan· blokov· v˝jimka, vydan· jako Na¯ÌzenÌ Rady Ë. 358/ 2003 z 27. dubna 2003. CÌlem pojistitel˘ je vykr˝t do doby vyd·nÌ p¯ÌsluönÈ evropskÈ normy p¯edpisovÈ vakuum v danÈ oblasti PBZ nediskriminaËnÌmi n·vrhov˝mi poûadavky, kterÈ vych·zÌ z dlouhodob˝ch statistik a v˝zkumn˝ch program˘. Vûdy se vych·zÌ z podklad˘ odr·ûejÌcÌch poslednÌ stav vÏdy a techniky. Obvykle je to v tÈ dobÏ existujÌcÌ poslednÌ n·vrh evropskÈ normy nebo jin˝ relevantnÌ podklad, nejËastÏji technickÈ podmÌnky vyd·vanÈ VdS nebo LPC. TechnickÈ podmÌnky CEA majÌ evropsk˝ konsenzus, coû je jednoznaËnÏ ¯adÌ p¯ed n·rodnÌ technickÈ specifikace, nemluvÏ o projekËnÌch p¯edpisech v˝robc˘. St·vajÌ se tak technick˝m dokumentem, kter˝ definuje jednotnÈ n·vrhovÈ poûadavky pro dan˝ komponent a systÈm, mnohdy se znaËn˝m p¯edstihem p¯ed vyd·nÌm p¯ÌsluönÈ evropskÈ harmonizovanÈ normy. V p¯ÌpadÏ sprinklerov˝ch za¯ÌzenÌ je to nap¯. 8 let. TechnickÈ podmÌnky CEA sehr·vajÌ v˝znamnou roli v harmonizaci evropsk˝ch n·vrhov˝ch poûadavk˘ v oboru PBZ, s kter˝mi jsou obvykle v maxim·lnÌ shodÏ. P¯Ìkladem jsou sprinklerov· za¯ÌzenÌ, kde se podle jednotn˝ch evropsk˝ch n·vrhov˝ch poûadavk˘ projektujÌ tato hasicÌ za¯ÌzenÌ v »R jiû od r. 1998, kdy »AP vydala technickÈ podmÌnky »AP CEA 4001 Sprinklerov· hasicÌ za¯ÌzenÌ. Projektov·nÌ a mont·û. V souËasnÈ dobÏ se p¯ipravuje jiû t¯etÌ revidovanÈ vyd·nÌ tÏchto technick˝ch podmÌnek, jejichû zavedenÌm byl obor sprinklerov˝ch hasicÌch za¯ÌzenÌ uveden v »R na evropskou ˙roveÚ obvyklou v zemÌch EU. Poznatky z CEA a p¯ÌmÈ kontakty se zahraniËnÌmi specialisty v r·mci tÈto evropskÈ platformy umoûnily v˝raznÏ eliminovat nÏkterÈ pokusy o ÑzlevÚov·nÌì sprinklerov˝ch hasicÌch za¯ÌzenÌ, jehoû d˘sledkem by byla jejich nepochybnÏ menöÌ ˙Ëinnost a neakceptovatelnost pro pojistitele a zajistitele. CEA vydala a postoupila Ëlensk˝m n·rodnÌm asociacÌm k zavedenÌ v oboru PBZ celkem 5 technick˝ch podmÌnek, t˝kajÌcÌch se protipoû·r-

12

Tab. 1 HasicÌ za¯ÌzenÌ

»SN-EN

VodnÌ

EN 12845 »SN EN 12259-1 »SN EN 12259-2 »SN EN 12259-3 »SN EN 12259-4 EN 12259-5 EN 12259-6 EN 12259-7 EN 12259-8 EN 12259-9 EN 12259-10 EN 12259-11 EN 12259-12 EN 13565

ñ Sprinklerov· ñ Sprejov· ñ Mlhov·

PÏnov· ñ Na tÏûkou pÏnu ñ Na st¯ednÌ pÏnu ñ Na lehkou pÏnu Plynov· ñ Na CO2 ñ Na inertnÌ plyny ñ Halonov·

EN 12094 EN 12094-1 EN 12094-2 EN 12094-3 EN 12094-4 »SN EN 12094-5 »SN EN 12094-6 »SN EN 12094-7 »SN EN 12094-8 EN 12094-9 EN 12094-10 EN 12094-11 EN 12094-12 EN 12094-13 EN 12094-16

Pr·ökov·

EN 12094-17 EN 12094-20 »SN EN 12416-1 »SN EN 12416-2

N·zev »SN-EN (vydanÈ = tuËnÈ pÌsmo, p¯ipravovanÈ = norm·lnÌ pÌsmo) Sprinklerov· hasicÌ za¯ÌzenÌ. Navrhov·nÌ, mont·û, ˙drûba Sprinklery MokrÈ ventilovÈ stanice SuchÈ ventilovÈ stanice PoplachovÈ zvony SpÌnaËe pr˘toku vody PotrubnÌ spoje Z·vÏsy potrubÌ TlakovÈ spÌnaËe ZaplavovacÌ ventilovÈ stanice ÿÌdÌcÌ ventily s tepelnou pojistkou St¯ednÏ a vysokorychlostnÌ vodnÌ sprejovÈ hubice SprinklerovÈ ËerpacÌ za¯ÌzenÌ

Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro elektrickÈ automatickÈ spouötÏcÌ a zpoûÔovacÌ za¯ÌzenÌ Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro neelektrickÈ automatickÈ spouötÏcÌ a zpoûÔovacÌ za¯ÌzenÌ Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro ruËnÌ spouötÏcÌ za¯ÌzenÌ Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro ventily vysokotlak˝ch z·sobnÌk˘ a jejich spouötÏËe Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro vysokotlakÈ a nÌzkotlakÈ sekËnÌ ventily a jejich spouötÏËe hasicÌch za¯ÌzenÌ CO2 Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro neelektrick· blokovacÌ za¯ÌzenÌ Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro hubice hasicÌch za¯ÌzenÌ CO2 Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro pruûnÈ spoje hasicÌch za¯ÌzenÌ CO2 Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro speci·lnÌ hl·siËe poû·ru Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro tlakomÏry a tlakovÈ spÌnaËe Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro v·ûÌcÌ za¯ÌzenÌ Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro poplachov· za¯ÌzenÌ Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro zpÏtnÈ ventily Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro odorizaËnÌ za¯ÌzenÌ nÌzkotlak˝ch hasicÌch za¯ÌzenÌ CO2 Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro z·vÏsy potrubÌ Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro kompatibilitu komponent˘ Poûadavky a zkuöebnÌ metody pro komponenty Pr·ökov· za¯ÌzenÌ. Projektov·nÌ, konstrukce, ˙drûba

Tab. 2 Elektrick· poû·rnÌ signalizace

N·zev »SN-EN (vydanÈ = tuËnÈ pÌsmo, p¯ipravovanÈ = norm·lnÌ pÌsmo)

»SN-EN »SN EN 54-1 »SN EN 54-2 »SN EN 54-3 »SN EN 54-4 »SN EN 54-5 »SN EN 54-7 EN 54-10 »SN EN 54-11 »SN EN 54-12 »SN EN 54-13 »SN EN 54-14 Vydan· technick· specifikace EN 54-15

nÌch systÈm˘ a 22 technick˝ch podmÌnek na komponenty vodnÌch a plynov˝ch hasicÌch za¯ÌzenÌ.

⁄vod ⁄st¯edna Poû·rnÌ poplachov· za¯ÌzenÌñsirÈny Nap·jecÌ zdroj Hl·siËe teplotñHl·siËe bodovÈ Hl·siËe kou¯eñHl·siËe bodovÈ vyuûÌvajÌcÌ rozpt˝lenÈho svÏtla nebo ionizace Hl·siËe plamene. BodovÈ hl·siËe. Hl·siËe tlaËÌtkovÈ Hl·siËe line·rnÌ SystÈmovÈ poûadavky N·vody pro projekci, mont·û, obsluhu a ˙drûbu

Hl·siËe multisenzorovÈ

V »R je maxim·lnÌ snaha zav·dÏt technickÈ podmÌnky CEA do praxe co nejd¯Ìve po jejich vyd·nÌ

v CEA, coû se takÈ da¯Ì. D˘vodem je, ûe pro navrhov·nÌ p¯edmÏtn˝ch PBZ nem·me ËeskÈ technickÈ norPOJISTNÝ OBZOR • 7/2003

Tab. 3 Za¯ÌzenÌ pro usmÏrnÏnÌ pohybu kou¯e a tepla

»SN-EN EN 12101-1

EN 12101-2 EN 12101-3 EN 12101-4 »SN EN 12101-5 Vydan· zpr·va CR 12101-5 EN 12101-6

my, nebo jsou tyto normy zastaralÈ, coû je p¯Ìpad elektrickÈ poû·rnÌ signalizace. OËek·vanou zmÏnu by mÏlo u tohoto poû·rnÏ preventivnÌho systÈmu p¯inÈst ned·vnÈ rozhodnutÌ technickÈ normalizaËnÌ Ë. 124 o vyd·nÌ evropskÈ technickÈ specifikace na navrhov·nÌ EPS formou »SN s tÌm, ûe na z·kladÏ n·vrhu z·stupce »AP budou pro zpracov·nÌ n·rodnÌ p¯Ìlohy vyuûity technickÈ podmÌnky CEA 4040:03 Elektrick· poû·rnÌ signalizace. Projektov·nÌ a mont·û. Naöe p¯Ìm· ˙Ëast v org·nech CEA, jmenovitÏ v sekci Poû·r, umoûÚuje b˝t v p¯ÌmÈm kontaktu s evropskou praxÌ a v tomto smÏru zamÏ¯ovat i aktivity pracovnÌ skupiny Poû·rnÌ ochrana »AP, jakoû i vyuûÌvat zÌskanÈ poznatky p¯i jedn·nÌch v technick˝ch normalizaËnÌch komisÌch. Zav·dÏnÌ technick˝ch podmÌnek CEA, resp. »AP CEA, je cestou, jak zajistit adekv·tnÌ ochranu akceptovatelnou pojistiteli, zajistiteli, investory a v neposlednÌ ¯adÏ i klienty u tak komplikovan˝ch rizik, jako jsou vysokoreg·lovÈ a jednopodlaûnÌ sklady, v˝ökovÈ budovy, supermarkety nebo kulturnÌ multicentra. Pro ˙plnost je v dalöÌ Ë·sti uveden v˝Ëet technick˝ch podmÌnek CEA vydan˝ch »AP pod oznaËenÌm »AP CEA nebo v origin·lnÌ verzi CEA (bez p¯ekladu). Kurzivou jsou oznaËeny technickÈ podmÌnky, s jejichû vyd·nÌm se poËÌt· v tomto a p¯ÌötÌm roce. »AP CEA 4001:98 Sprinklerov· hasicÌ za¯ÌzenÌ. Projektov·nÌ a mont·û »AP CEA 4001:01 Sprinklerov· hasicÌ za¯ÌzenÌ. Projektov·nÌ a mont·û CEA 4001: 03 Sprinklerov· hasicÌ za¯ÌzenÌ. Projektov·nÌ a mont·û »AP CEA 4020:00 Za¯ÌzenÌ pro POJISTNÝ OBZOR • 7/2003

Pyramida bezpeËnosti

N·zev »SN-EN (vydanÈ = tuËnÈ pÌsmo, p¯ipravovanÈ = norm·lnÌ pÌsmo) TechnickÈ podmÌnky pro kou¯ovÈ z·stÏny ñ poûadavky a zkuöebnÌ metody TechnickÈ podmÌnky pro za¯ÌzenÌ pro p¯irozen˝ odvod kou¯e a tepla TechnickÈ podmÌnky pro ventil·tory pro nucen˝ odvod kou¯e a tepla SystÈmy pro odvod kou¯e a tepla Navrhov·nÌ a v˝poËet za¯ÌzenÌ pro odvod kou¯e a tepla Navrhov·nÌ, v˝poËtovÈ metody a postupy instalace systÈm˘ pro usmÏrÚov·nÌ pohybu kou¯e pracujÌcÌch na z·kladÏ rozdÌl˘ tlak˘

p¯irozen˝ odvod tepla a kou¯e. Projektov·nÌ a mont·û CEA 4008:97 Plynov· hasicÌ za¯ÌzenÌ na inertnÌ plyny. Projektov·nÌ a mont·û CEA 4007:97 Plynov· hasicÌ za¯ÌzenÌ na CO2. Projektov·nÌ a mont·û CEA 4019: 98 Monitorov·nÌ hasicÌch za¯ÌzenÌ na CO2 CEA xxxx: 04 TechnickÈ podmÌnky na za¯ÌzenÌ pro haöenÌ jisker CEA xxxx: 04 Plynov· hasicÌ za¯ÌzenÌ na inertnÌ plyny. Projektov·nÌ a mont·û CEA xxxx: 04 Plynov· hasicÌ za¯ÌzenÌ na zkapalnÏnÈ uhlovodÌky. Projektov·nÌ a mont·û CEA 4040: 03 Elektrick· poû·rnÌ signalizace. Projektov·nÌ a mont·û CEA xxxx: 03 Monitorov·nÌ hasicÌch za¯ÌzenÌ na inertnÌ plyny. V souËasnÈ dobÏ se dokonËujÌ v sekci Poû·r CEA technickÈ podmÌnky stanovujÌcÌ poûadavky na dodavatele hasicÌch za¯ÌzenÌ a elektrickÈ poû·rnÌ signalizace. CÌlem je vytvo¯it jednotnÈ poûadavky pro subjekty, kterÈ z·sadnÌm zp˘sobem ovlivÚujÌ n·vrh a tÌm i ˙Ëinnost PBZ. Tyto technickÈ podmÌnky budou, jako ve vöech p¯edch·zejÌcÌch p¯Ìpadech, vyd·ny »AP jako doslovn˝ p¯eklad origin·lnÌho dokumentu CEA. N·slednÏ budou vyuûÌvanÈ pro registraci a pozdÏjöÌ certifikaci dodavatel˘ PBZ, kterou p¯ipravuje CertifikaËnÌ institut »AP. Jedn· se o bÏûnou praxi v ¯adÏ zemÌ EU, kter· vytv·¯Ì p¯edpoklady pro kvalitnÌ n·vrh PBZ. Tento institut znatelnÏ v »R chybÌ, coû se na kvalitÏ instalovan˝ch PBZ jednoznaËnÏ projevuje. Pro ˙plnost je t¯eba dodat, ûe se v tomto p¯ÌpadÏ jedn· o neregulovanou sfÈru, ve kterÈ je pojistitel˘m ve smyslu shora uvedenÈ blokovÈ v˝jimky umoûnÏno takovÈto p¯edpisy vyd·vat.

Ing. VladimÌr Bayer, gener·lnÌ ¯editel FAB a. s., p¯edseda Rady Pyramidy bezpeËnosti Curicullum vitae: Ing. VladimÌr Bayer, 37 let, VäE v Praze, vÏk ûenat˝, dvÏ dÏti, dosavadnÌ praxe: finanËnÌ ¯editel Stuha Dobruöka, finanËnÌ ¯editel ve FAB a.s., auditorsk· Ëinnost pro ACI v Praze a st·û v BDO 3G v Pa¯Ìûi, v souËasnÈ dobÏ gener·lnÌ ¯editel FAB a.s., p¯edseda Rady Pyramidy bezpeËnosti, p¯edseda sdruûenÌ VMZS (V˝robci mechanick˝ch zabezpeËovacÌch systÈm˘).

P

yramida bezpeËnosti je projektem CertifikaËnÌho institutu »AP, kter˝ je urËen v˝robc˘m a dodavatel˘m kvalitnÌch mechanick˝ch z·bran, pojiöùovn·m i jejich klient˘m. Pyramida bezpeËnosti je jednotÌcÌm komunikaËnÌm prvkem, kter˝ usnadÚuje a zp¯ehledÚuje identifikaci v˝robk˘ s ovÏ¯enou ˙rovnÌ jakosti, a je zamÏ¯en v˝hradnÏ na certifikovanÈ v˝robky mechanick˝ch z·brann˝ch systÈm˘. BarevnÈ a ËÌselnÈ oznaËenÌ, p¯i¯azenÈ vûdy konkrÈtnÌmu stupni, umoûÚuje z·kaznÌkovi rychlou a optim·lnÌ orientaci p¯i v˝bÏru z·mku, kov·nÌ, dve¯Ì i ostatnÌch mechanick˝ch z·bran. Pyramida sv˝m tvarem i popisem znaËÌ, kterÈ za¯ÌzenÌ je vhodnÈ k danÈmu stupni zabezpeËenÌ a ochrany majetku (z·kladnÌ, dostateËnÈ, vysokÈ nebo velmi vysokÈ). Podle popsanÈho znaËenÌ m· z·kaznÌk moûnost po¯Ìdit si z·mky, z·mkovÈ vloûky, kov·nÌ, bezpeËnostnÌ dve¯e i trezory s jemu vyhovujÌcÌm stupnÏm zabezpeËenÌ. U v˝robk˘ za¯azen˝ch do systÈmu Pyramidy bezpeËnosti je vûdy p¯ezkouöena odolnost na vöechny zn·mÈ metody p¯ekon·nÌ, vËetnÏ tÏch nejnovÏjöÌch. HodnocenÌ a certifikaci v˝rob-

k˘ zajiöùuje nez·visl· akreditovan· zkuöebnÌ laborato¯ a certifikaËnÌ org·n. SystÈm certifikace v˝robk˘ podle Pyramidy bezpeËnosti je akceptov·n vöemi Ëlensk˝mi pojiöùovnami »eskÈ asociace pojiöùoven. CertifikaËnÌ institut zpracoval doporuËenÌ p¯i¯azujÌcÌ jednotlivÈ stupnÏ Pyramidy bezpeËnosti pojistn˝m t¯Ìd·m podle pojiöùovanÈ hodnoty majetku. V souvislosti s Pyramidou bezpeËnosti, kter· je neoceniteln˝m pomocnÌkem p¯i orientaci ve ök·le produkt˘ poskytujÌcÌch r˘znou ˙roveÚ zabezpeËenÌ, se z·kaznÌci setk·vajÌ s barevn˝m oznaËenÌm v˝robk˘ na obalech stupnÏm bezpeËnosti. Tomu, aby si mohli vybÌrat v˝robek pro zajiötÏnÌ svÈho majetku na z·kladÏ doporuËenÌ nebo vlastnÌho rozhodnutÌ, p¯edch·zÌ nez·vislÈ posouzenÌ v˝robku. TakovÈto posouzenÌ a prozkouöenÌ realizuje akreditovan· zkuöebna na z·kladÏ obecnÏ platn˝ch norem definujÌcÌch ˙rovnÏ vlastnostÌ. V˝robky za¯azenÈ do pyramidy podstupujÌ zkouöku odolnosti proti vloup·nÌ. Na z·kladÏ proveden˝ch zkouöek m˘ûe probÏhnout proces certifikace v˝robk˘, p¯i kterÈm musÌ v˝robce prok·zat schopnost dodrûov·nÌ st·losti kvality ve v˝-

13

robÏ a zabezpeËenÌ d˘vÏrn˝ch informacÌ. Normy urËujÌ poûadavky a metody zkouöenÌ odolnosti proti n·silnÈmu vniknutÌ u oken, dve¯Ì a uz·vÏr˘. Certifikace podle normy »SN P ENV 1627 byla takÈ vzata jako z·klad n·stroje zvanÈho Pyramida bezpeËnosti. FAB, a.s., jako dominantnÌ v˝robce velkÈho poËtu typ˘ mechanick˝ch z·brann˝ch systÈm˘ v »eskÈ republice se tomuto trendu certifikace u sv˝ch v˝robk˘ systematicky podrobuje. TÌm z·kaznÌk zÌsk·v· velkou v˝hodu, jelikoû v˝öe uveden· certifikace v˝robk˘ se st·v· pojiöùovnami poûadovanou samoz¯ejmostÌ. SpoleËnost FAB vyuûÌv· Pyramidu bezpeËnosti k oznaËenÌ sv˝ch v˝robk˘. Strategie spoleËnosti FAB vych·zÌ z odborn˝ch znalostÌ aktu·lnÌ situace trhu a jeho pot¯eb v »eskÈ republice. »lenstvÌ v celosvÏtovÈm z·mka¯skÈm koncernu ASSA ABLOY AB umoûÚuje vyuûÌvat zkuöenostÌ jin˝ch firem, kterÈ jsou v nÏm sdruûeny. Akciov· spoleËnost FAB je dom·cÌ firmou s dlouholetou tradicÌ, kter· ud·v· tÛn z·mka¯skÈmu pr˘myslu na ËeskÈm trhu. Pro v˝robu produkt˘ vyuûÌv· sv˝ch vlastnÌch v˝vojov˝ch kapacit, vËetnÏ z·zemÌ jiû vytvo¯enÈho know-how v celÈ ASSA ABLOY. FAB je v˘dËÌ spoleËnostÌ trendu k vyööÌ bezpeËnosti v »eskÈ republice a na rozdÌl od nÏkter˝ch menöÌch a mÈnÏ v˝znamn˝ch v˝robc˘ a dovozc˘ vÌt· novÈ smÏry certifikace, vËetnÏ aktivit CertifikaËnÌho institutu »eskÈ asociace pojiöùoven. Jsem p¯esvÏdËen, ûe certifikace n·m umoûÚuje kvalitnÏjöÌ pÈËi o z·kaznÌky. P¯i n·kupu z·mk˘ se mohou z·kaznÌci p¯esvÏdËit, ûe oznaËenÌ naöich v˝robk˘ Ëty¯mi stupni zabezpeËenÌ jim poskytne okamûitou orientaci v sortimentu naöich v˝robk˘.ì »lenskÈ pojiöùovny »AP akceptujÌ v˝robky znaËky FAB za¯azenÈ do p¯Ìsluön˝ch bezpeËnostnÌch t¯Ìd podle »SN P ENV 1627. Ty jsou pak ve shodÏ se stupni zabezpeËenÌ podle Pyramidy bezpeËnosti.

14

Co novÈho v Asociaci technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm? Ing. V·clav Nepraö, prezident Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm Curicullum vitae: 58 let, vysokoökolskÈ vzdÏl·nÌ, ûenat˝. Praxe: v oboru zabezpeËovacÌ techniky pracuje od r. 1991, od r. 2001 Ëlen prezidia Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm, od r. 2003 prezident Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm.

V

e vöech oborech podnik·nÌ je d˘leûitÈ sdruûovat podnikatelskÈ subjekty v profesnÌ organizace ñ asociace, komory, kluby, sdruûenÌ. A to i bez povinnosti, kter· by vypl˝vala ze z·kona. ProfesnÌ sdruûenÌ vytv·¯Ì prostor pro v˝mÏnu n·zor˘ a diskusi osob, kterÈ majÌ vÏtöinu problÈm˘ a z·jm˘ shodn˝ch. Je tomu tak i v zahraniËÌ a vÏtöinou ËÌm vyspÏlejöÌ ekonomika a ËÌm vyööÌ ˙roveÚ podnikatelskÈho prost¯edÌ, tÌm i aktivnÏjöÌ profesnÌ sdruûov·nÌ. Z·kladnÌ funkce tÏchto sdruûenÌ jsou dvÏ. Jednak je to Ëinnost uvnit¯ asociace, pro ËlenskÈ firmy. Jsou to informace, sluûby, servis pro podnik·nÌ obecnÏ i v konkrÈtnÌm oboru. Jednak je to zastupov·nÌ z·jm˘ Ëlensk˝ch firem a oboru v˘Ëi ostatnÌm sloûk·m spoleËnosti ñ obhajov·nÌ a prosazov·nÌ spoleËn˝ch n·zor˘. Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm (AGA) plnÌ tuto funkci v oblasti ochrany majetku, osob a informacÌ. Sdruûuje cca 300 podnikatel-

sk˝ch subjekt˘ a za dobu svÈ Ëinnosti vykrystalizovala ve funkËnÌ, pruûnÈ a otev¯enÈ sdruûenÌ firem poskytujÌcÌ garance kvality a jakosti v oblasti technickÈho zabezpeËenÌ v »R. JednÌm z jejÌch hlavnÌch partner˘ je »esk· asociace pojiöùoven. Jiû od roku 2000 je podeps·na Smlouva o spolupr·ci mezi »AP a AGA. Smlouva zahrnuje oblast kultivace trhu se zabezpeËovacÌ technikou, prosazov·nÌ zkouöenÈ a certifikovanÈ techniky, kvalitnÌch a inspektovan˝ch mont·ûÌ systÈm˘, spolupr·ci p¯i tvorbÏ technick˝ch p¯edpis˘ a norem i v oblasti vzdÏl·v·nÌ. Koncem kvÏtna probÏhlo zased·nÌ spoleËnÈ pracovnÌ skupiny »AP a AGA, kter· zhodnotila dosavadnÌ spolupr·ci a konkretizovala ˙koly na r. 2003. V hodnocenÌ se objevila ¯ada pozitivnÌch krok˘ ñ spoleËn· ökolicÌ Ëinnost v systÈmu jakosti podle ISO, propojenÌ registrace firem s inspektov·nÌm jejich mont·ûÌ, zah·jenÌ spolupr·ce v oblasti zabezpeËenÌ automobil˘ ñ ale i konstatov·nÌ, ûe

bohuûel nevznikla ze strany pojiöùoven v˝raznÏjöÌ popt·vka po kvalitnÌch zabezpeËovacÌch systÈmech. Proto hlavnÌm ˙kolem pro dalöÌ obdobÌ je hledat spoleËnÈ cesty a spoleËn˝m ˙silÌm prosazovat a propagovat kvalitnÌ zabezpeËenÌ majetku a zvyöovat po nÏm dosud nedostateËnou popt·vku na pojistnÈm trhu i u firem bezpeËnostnÌho pr˘myslu. Na podporu tohoto z·mÏru p¯ijÌmat konkrÈtnÌ opat¯enÌ a k plnÏnÌ tohoto ˙kolu se pravidelnÏ vracet na jedn·nÌch spoleËnÈ pracovnÌ skupiny »AP a AGA. V˝sledkem by mÏlo b˝t, aby lepöÌ zabezpeËenÌ majetku se stalo v˝hodn˝m pro vöechny t¯i subjekty na pojiöùovacÌm a zabezpeËovacÌm trhu ñ pojiöùovnu, z·kaznÌka i zabezpeËovacÌ firmu. Zd· se to b˝t samoz¯ejm˝m a logick˝m poûadavkem; skuteËnostÌ vöak je, ûe nÏkterÈ pojiöùovny se ot·zkou stupnÏ zabezpeËenÌ majetku zab˝vajÌ okrajovÏ a p¯edevöÌm velmi neodbornÏ. Dobr˝m krokem byla konference organizovan· »AP v r·mci veletrhu Pragoalarm/Pragosec 2003. D˘leûit˝m bodem ve spoleËnÈm systÈmu kvality zabezpeËenÌ majetku je propojenÌ inspekcÌ mont·ûÌ v AGA a registrace firem v CI »AP. P¯edpokl·d· se i spolupr·ce p¯i rozöi¯ov·nÌ certifikacÌ zabezpeËovacÌ techniky a p¯i normotvornÈ Ëinnosti. Nov˝m prvkem na cestÏ k prosazenÌ kvalitnÌho zabezpeËenÌ je vznik spoleËnÈho ökolÌcÌho modulu PoûadovanÈ zabezpeËenÌ pojiötÏnÈho majetku pro obchodnÌ z·stupce a likvid·tory pojiöùoven, kter˝ byl za¯azen do vzdÏl·vacÌho programu »AP a prvnÌ termÌn je 25. z·¯Ì 2003. Poûadavky na kvalitnÌ dod·vky techniky i mont·ûÌ se t˝kajÌ samoz¯ejmÏ i p¯Ìmo Ëlensk˝ch firem AGA. Ty majÌ na z·kladÏ schv·lenÈho usnesenÌ z valnÈ hromady povinnost ¯Ìdit se z·sadami ¯·dnÈho distributora zabezpeËovacÌch systÈm˘, v p¯ÌpadÏ distribuËnÌch firem a v p¯ÌpadÏ mont·ûnÌch firem z oblastÌ EZS, ACS, CCTV, PCO nechat si provÈst inspekci kvality pr·ce firmy InspekËnÌm org·nem AGA, a to do konce roku 2004. POJISTNÝ OBZOR • 7/2003

ZabezpeËovacÌ za¯ÌzenÌ m· smysl jen tehdy, kdyû se pouûÌv· Rozhovor s Ing. Ji¯Ìm Dufkem, Ëlenem prezidia Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm, povÏ¯en˝m vedenÌm odbornÈ komise zabezpeËenÌ vozidel Jak dlouho se pohybujete v oblasti zabezpeËenÌ vozidel? Od roku 1993, kdy jsem nastoupil do spoleËnosti, kter· se zab˝v· v˝robou, mont·ûÌ a prodejem mechanickÈho zabezpeËenÌ motorov˝ch vozidel proti odcizenÌ. Jako absolvent strojnÌ fakulty jsem mÏl k mechanice vûdycky pomÏrnÏ blÌzko, v oblasti zabezpeËov·nÌ jsem vöak byl ˙pln˝ nov·Ëek. NicmÈnÏ dnes, po 10 letech, kdy v oboru pracuji, m·m sluön˝ p¯ehled o technick˝ch ¯eöenÌch zabezpeËenÌ motorov˝ch vozidel. Jste jednÌm z nejvÏtöÌch v˝robc˘ mechanickÈho zabezpeËenÌ motorov˝ch vozidel nejen v republice, ale i EvropÏ a dokonce jsem slyöela, ûe i na svÏtÏ. NenÌ to ponÏkud nadsazenÈ? DomnÌv·m se, ûe nenÌ, protoûe naöe spoleËnost pat¯Ì i p¯es tvrdou konkurenci, co se t˝k· pr·vÏ zabezpeËenÌ vozidel, k nejvÏtöÌm. Za tÌm se ovöem pochopitelnÏ skr˝v· obrovskÈ ˙silÌ vöech spolupracovnÌk˘. St·le naöe v˝robky vyvÌjÌme a zdokonalujeme. Na veletrhu PRAGOALARM 2003 jste p¯edv·dÏli nejnovÏjöÌ v˝robky. V Ëem se liöÌ od tÏch prvnÌch z poË·tku 90. let? Je velmi obtÌûnÈ urËit ten spr·vn˝ ˙hel pohledu na tuto problematiku, protoûe pohled˘ se d· najÌt cel· ¯ada. Pro n·s je nejz·kladnÏjöÌm kritÈriem kvalita zabezpeËenÌ a sluûeb. PrvnÌ z·kaznÌci v roce 1992ñ1993 byli r·di, ûe majÌ alespoÚ nÏjak˝m zp˘sobem v˘z zabezpeËen, takûe aû tak moc nehledÏli na ˙roveÚ zpracov·nÌ, uûivatelsk˝ komfort a n·roky na ovl·d·nÌ. Faktem je, ûe v tÈ dobÏ byly i automobily na jinÈ konstrukËnÌ ˙rovni a v˝robci se k celÈmu problÈmu zabezpeËenÌ se stavÏli jinak. Jejich poûadavky na problematiku zabezpeËenÌ byly Ëasto protich˘dnÈ. Na jednu stranu jim bylo POJISTNÝ OBZOR • 7/2003

celkem jedno, jak˝m zp˘sobem se vozidlo zabezpeËuje, ale z·roveÚ odmÌtali, aby se vozidla Ñdeformovalaì mont·ûÌ zabezpeËovacÌho za¯ÌzenÌ, aù uû mechanickÈho nebo elektronickÈho. Po dvan·cti letech, co naöe spoleËnost funguje, je rozhodnÏ markantnÌ rozdÌl v konstrukci a pouûit˝ch technologiÌch, v kvalitÏ zabezpeËenÌ a servisu, ale i v systÈmu ¯ÌzenÌ jakosti, nap¯. ISO 9001, kterÈ jsme obh·jili v roce 1997, a kterÈ celou ˙roveÚ v˝roby a ¯ÌzenÌ jakosti vöech ËinnostÌ posunuly v˝raznÏ v˝öe. V˝robci a dovozci automobil˘ p¯itvrdili sv˘j postoj ke schvalov·nÌ; teÔ se opravdu ladÌ i detaily ñ vûdyù automobilov˝ pr˘mysl je velice n·roËn˝ na svÈ dodavatele a dnes obstojÌ pouze ti nejlepöÌ s nejkvalitnÏjöÌmi produkty. Nap¯Ìklad ve äKODA AUTO a.s. se k povolenÌ z·stavby vyjad¯ujÌ i designÈ¯i. MajÌ poslednÌ slovo, a kdyû se jim nÏco nelÌbÌ, musÌ se to celÈ p¯edÏlat. N·roky z·kaznÌk˘ se v˝razn˝m zp˘sobem zmÏnily. V souËasnÈ dobÏ jsou z·kaznÌci podstatnÏ n·roËnÏjöÌ neû d¯Ìve a tomu se musÌ p¯izp˘sobit i konstrukce zabezpeËenÌ, jako nap¯. oboustrann˝ klÌË, vzhled v interiÈru, minimum ovl·dacÌ sÌly, odpadla manipulace s Ë·stÌ zabezpeËenÌ apod. Ide·lem by asi bylo, aby ve voze nebylo nikde nic vidÏt a na hlasovÈ povely i mechanika uposlechla. Ale to ûertuji. NicmÈnÏ, byù to vypad· jako fantazie, jsou to trendy, kter˝mi se snaûÌme jÌt. V˝roba a v˝voj automobilu se zkracuje, v˝robci se snaûÌ vyhovÏt p¯·nÌm z·kaznÌka, a to m· dopad i na n·s a na naöe produkty. P¯itom je st·le obtÌûnÏjöÌ najÌt technick· ¯eöenÌ umÌstÏnÌ pro mechanickÈ zabezpeËenÌ. Poûadavky na umÌstÏnÌ obËas p¯ipomÌnajÌ hlavolam: umÌstit zabezpeËenÌ tak, aby jej bylo moûnÈ namontovat dodateËnÏ a aby neruöilo. Ale stejnÈ problÈmy m· i elektro-

nickÈ zabezpeËenÌ aut, protoûe systÈmy ¯ÌdicÌho a elektrickÈho rozvodu v automobilech jsou st·le vÌce zpracov·v·ny na b·zi poËÌtaËov˝ch prvk˘ a jsou natolik inteligentnÌ a komplikovanÈ, ûe p¯ipojit se jen tak na nÏjak˝ Ñdr·tì plus a na kostru minus v souËasnÈ dobÏ jiû nelze. Takûe ochrannÈ systÈmy se dnes mnohdy musÌ montovat jiû p¯Ìmo p¯i v˝robÏ. ZabezpeËenÌ aut z v˝roby je kapitola sama pro sebe, protoûe to jsou prvky ochrany automobilu, kterÈ dod·v· v˝robce vozu. My jsme p¯edstaviteli zabezpeËovacÌho za¯ÌzenÌ, kterÈ se montuje dodateËnÏ. A nenÌ tedy moûn· mont·û na p¯·nÌ z·kaznÌka p¯Ìmo ve v˝robÏ? Ne, zabezpeËenÌ je instalov·no aû u dealer˘ v r·mci dodateËnÈ mont·ûe. Ale je moûnÈ b˝t jak˝msi subdodavatelem. Nap¯Ìklad my prod·v·me n·ö produkt jednomu velkÈmu v˝robci aut jako takov˝, kter˝ si pak tento Ñsv˘jì produkt, coby origin·lnÌ mechanickÈ zabezpeËenÌ, distribuuje do vlastnÌ sÌtÏ, kam my nedod·v·me. Takûe v prvov˝robÏ nefigurujeme, ale jsme zastoupeni v celÈ servisnÌ sÌti. JakÈ jsou n·roky, ve kter˝ch musejÌ obst·t vöichni v˝robci mechanickÈho zabezpeËenÌ u n·s? A m·te p¯ehled kolik firem na ËeskÈm trhu p˘sobÌ? Ve struËnosti: v˝robek musÌ b˝t schv·len Ministerstvem dopravy, musÌ splÚovat n·rodnÌ i mezin·rodnÌ normy na zabezpeËenÌ a p¯idruûenÈ normy. D·le se k produktu vyjad¯ujÌ v˝robci automobil˘ a odpovÌdajÌcÌ zkuöebny. Nejn·roËnÏjöÌmi zkuöebnÌmi komisa¯i jsou ale z·kaznÌci. Kolik tu provozuje Ëinnost firem se zabezpeËenÌm p¯esnÏ nevÌm, ale konkurence je na ËeskÈm trhu velik·. Takûe z v˝znamn˝ch znaËek, kterÈ se pohybujÌ na trzÌch celÈho svÏta, jsou vöechny i na naöem trhu. TÏch nejv˝znamnÏjöÌch je asi 5, v abecednÌm po¯·dku Construct, DefendLock, MedvÏd Block, Mul-T-Lock a Tytan Dipol. »leny AGA jsou dvÏ z tÏchto spoleËnostÌ. M˘ûete specifikovat, v Ëem je vlastnÏ pro firmy ËlenstvÌ v AGA p¯Ìnosem? TÌm, ûe jsme slouËeni v jednÈ organizaci, zast¯eöujÌcÌ technickÈ firmy, kterÈ majÌ na starosti technickÈ zabezpeËenÌ majetku, vystupujeme jednotnÏ v r·mci jedn·nÌ se st·tnÌmi i zahraniËnÌmi org·ny, zkuöebnami, s »AP, m˘ûeme na-

p¯Ìklad p¯ipomÌnkovat n·vrhy z·kon˘ s naöÌ problematikou a podobnÏ. V˝znamn˝m faktorem je takÈ p¯Ìsun informacÌ a ˙zk· vz·jemn· spolupr·ce a pomoc. Na jak˝ch smÏrnicÌch nebo p¯edpisech na zabezpeËenÌ motorov˝ch vozidel jste se podÌleli nebo v souËasnosti podÌlÌte? V r·mci pracovnÌ komise je problematika zabezpeËov·nÌ motorov˝ch vozidel proti odcizenÌ pomÏrnÏ Ëasto a intenzivnÏ prodiskutov·v·na, protoûe komise si vzala na sv· z·da nelehkÈ b¯emeno: dot·hnout do praktickÈ a aktu·lnÌ podoby klasifikaci zabezpeËovacÌch za¯ÌzenÌ vöech druh˘. To znamen· od z·kladnÌch mechanick˝ch p¯es vyhled·vacÌ elektronickÈ systÈmy aû po identifikaËnÌ atd. ZatÌm je na tuto problematiku pohled nejednotn˝ i z pohledu norem, kterÈ jsou v souËasnÈ dobÏ platnÈ nejen u n·s, ale i v z·padnÌ EvropÏ. V˝stupem pr·ce tÈto komise by mÏl b˝t souhrn fakt˘ a pohled Ëi doporuËenÌ pro vöechny z˙ËastnÏnÈ jak k problematice zabezpeËenÌ v˘bec p¯istupovat a co od nÌ lze oËek·vat. D˘leûitÈ je zamÏ¯it se na prevenci a kvalitu, kontrolu a represi servis˘ a mont·ûnÌch organizacÌ, kterÈ prov·dÏjÌ vlastnÌ mont·ûe. V˝robek jako takov˝ proch·zÌ schvalovacÌm procesem st·tnÌch zkuöeben, ale je d˘leûitÈ udrûet kvalitu mont·ûe i v sÌti servis˘. DalöÌm d˘leûit˝m bodem naöÌ Ëinnosti je harmonizace se smÏrnicemi a poûadavky EvropskÈ unie. Jak hodnotÌte spolupr·ci s pojiöùovnami? Dob¯e. Pojiöùovny pochopily, ûe kvalitnÌ zabezpeËenÌ chr·nÌ majetek jejich klienta, sniûuje riziko zcizenÌ, a tÌm jim öet¯Ì penÌze na v˝plat·ch pojistn˝ch ud·lostÌ. PoË·tky spolupr·ce byly opatrnÈ, postupnÏ vöak doch·zelo k urËit˝m alespoÚ minim·lnÌm pravidl˘m a poûadavk˘m na zabezpeËenÌ a na z·kladÏ kvality tohoto zabezpeËenÌ i k v˝hod·m pro klienty v podobÏ r˘zn˝ch slev. V souËasnÈ dobÏ snad nenÌ pojiöùovna, kter· by nezv˝hodÚovala kvalitnÌ ochranu majetku. Pro klienty je ale nutnÈ si uvÏdomit, ûe jakÈkoliv zabezpeËenÌ je ne˙ËinnÈ, pokud se nepouûÌv·. A tak n·m vöem z·vÏrem p¯eji co nejmÈnÏ pojistn˝ch ud·lostÌ a co nejvÌce spokojen˝ch klient˘. DÏkuji za rozhovor. Eva Trojanov·

15

Asociace soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb »eskÈ republiky JUDr. Ji¯Ì KamenÌk, prezident Asociace soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb »R Curriculum vitae: JUDr. Ji¯Ì KamenÌk (52), vzdÏl·nÌ: v roce 1991 postgradu·l UK ñ pr·vnÌ aspekty soukromÈho podnik·nÌ, v r. 1993ñ94 d·lkovÈ studium daÚovÈ poradenstvÌ Vä ñ EkonomickÈ provoznÌ fakulty v BrnÏ. Praxe: do roku 1993 krimin·lnÌ policie (17 let), od r. 1993 podnik·nÌ v oboru detektivnÌch sluûeb a oblasti fyzickÈ ostrahy, poslÈze funkce v »eskÈm klubu soukrom˝ch bezpeËnostnÌch a detektivnÌch sluûeb, »eskÈ komo¯e detektivnÌch sluûeb, Asociaci detektivnÌch a ochrann˝ch sluûeb, Asociaci soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb »R.

A

SBS »R jako nejpoËetnÏjöÌ profesnÌ spoleËenstvÌ v oblasti ÑbezpeËnostnÌho pr˘mysluì, od svÈho vzniku v roce 1999 nastavilo smÏr svÈ cesty ke zlepöov·nÌ profesnÌ ˙rovnÏ sv˝ch Ëlen˘ a prohloubenÌ spolupr·ce s organizacemi p˘sobÌcÌmi na poli podpory bezpeËnostnÌho pr˘myslu. VyuûÌv·nÌ v˝sledk˘ Ëinnosti bezpeËnostnÌch firem je z·jmem i pojiöùoven. DobrÈ Ëi öpatnÈ v˝sledky v bezpeËnostnÌ Ëinnosti mohou pojiöùovny p¯Ìmo pocÌtit na mÌ¯e pojistn˝ch rizik, kterÈ musÌ zakalkulovat do ceny sv˝ch produkt˘. Je z¯ejmÈ, ûe pr·vÏ pojiöùovny a jejich asociace jsou a budou jedni z hlavnÌch partner˘ naöeho ˙silÌ o zlepöenÌ bezpeËnosti pr·vnick˝ch Ëi fyzick˝ch osob a jejich majetku. V dobÏ vzniku ASBS »R byla vize sjednotit malÈ, st¯ednÌ a velkÈ ÑhlÌdacÌì firmy, i jednotlivÈ detektivnÌ kancel·¯e v jednotnou profesnÌ organizaci. PoËetnÌ z·kladna se pohybovala okolo 100 firem. V ¯Ìjnu minulÈho roku tzv. ÑvelkÈ firmyì, cca 8 firem, zaloûilo samostatnÈ sdruûenÌ, kterÈ by mÏlo vÌce od-

16

r·ûet jejich spoleËnÈ z·jmy. Naöe Ëlensk· z·kladna z˘st·v· st·le nejpoËetnÏjöÌ a sdruûuje 80 aû 90 Ëlen˘, s Ëesk˝mi zakladateli a majiteli. Tento Ñt¯eskì ovlivnil koncem roku 2002 zmÏnu n·zorovÈho pojetÌ ASBS »R a doölo k person·lnÌm zmÏn·m. Byl vytvo¯en vedoucÌ pracovnÌ, nikoliv jen reprezentaËnÌ, t˝m se z·zemÌm sekretari·tu. Tato ÑËty¯kaì je tvo¯ena prezidentem a 3 viceprezidenty, kte¯Ì majÌ vymezenou odpovÏdnost za svÈ ˙seky. Byl jmenov·n st·l˝ deleg·t pro zahraniËnÌ spolupr·ci, ustanoven etick˝ v˝bor a st·l· kontrolnÌ komise. S person·lnÌmi zmÏnami nastala v tomto obdobÌ i zmÏna sÌdla. Z Prahy 3 se sekretari·t ASBS »R p¯estÏhoval na Prahu l, Na Florenci 19, kde p˘sobÌ od 1. 7. 2003. Pro jasnou a snadnou komunikaci mezi jednotliv˝mi subjekty zapoËala jiû v minulosti pr·ce na sjednocenÌ odborn˝ch v˝kon˘ a jejich termÌn˘, tzv. standard˘. Vytvo¯enÈ a novÏ se tvo¯ÌcÌ standardy bezpeËnostnÌch v˝kon˘ jsou op¯eny o empirickÈ zkuöenosti v˝voje Ëinnosti a jsou tÈû doplÚov·ny o prvky evrop-

sk˝ch poûadavk˘. Standardy bezpeËnostnÌch v˝kon˘ umoûnÌ snadn˝ p¯echod firem do praxe v dobÏ vstupu »R do EU. Byl po¯Ìzen a zpracov·n ÑEvropsk˝ manu·lì, kter˝ deklaruje pot¯ebnÈ poûadavky EU. »erp·no bylo zejmÈna z mezin·rodnÌ organizace bezpeËnostnÌch firem CoESS, ve kterÈ je ASBS »R Ëlenem za »eskou republiku. ASBS »R vyûaduje od sv˝ch Ëlen˘ dodrûov·nÌ tÏchto standard˘. Je pravda, ûe leckterÈ ËlenskÈ organizace nevydrûÌ tento tlak ve¯ejnÈ kontroly a radÏji se p¯idruûÌ k jinÈmu profesnÌmu sdruûenÌ, kterÈ netrv· na dodrûov·nÌ tÏchto n·rok˘ nebo se firma schov· do anonymity neorganizovan˝ch firem. NastavenÌ standard˘ v˝konu bezpeËnostnÌ Ëinnosti mÏlo za cÌl pomoci »AP v orientaci na trhu bezpeËnostnÌch firem; cÌlem bylo oddÏlit kvalitnÌ firmy od firem mÈnÏ dobr˝ch. V tÈto oblasti doölo ke spolupr·ci mezi »AP a ASBS »R. Spolupr·ce se jevila p¯Ìnosnou pro obÏ strany. DneönÌ praxe vöak uk·zala, ûe doölo k nÏkolika pochybenÌm a bude nutnÈ p¯istou-

pit k jinÈmu zp˘sobu hodnocenÌ naöich firem. Myölenku st·lÈ technickÈ kontroly patrnÏ nahradÌ myölenka prokazovanÈho obchodnÌho z·vazku. Podporujeme registraci dobr˝ch firem v oboru a budeme ji sami tvo¯it a vÈst. Nebudeme vöak jiû podrobovat svÈ Ëleny komerËnÌmu vytÏûovanÌ CI »AP s.r.o. Vz·jemn· spolupr·ce m· dalöÌ öirok˝ prostor. P¯Ìkladem je moûnost celoploönÈho vyuûÌv·nÌ sluûeb naöÌ detektivnÌ sÌtÏ pro pot¯eby pojiöùoven. Registrace a stanovenÌ standard˘ vytv·¯Ì z tÏchto kancel·¯Ì kvalitnÌ pracoviötÏ pro zjiöùov·nÌ a ovÏ¯ov·nÌ pojistn˝ch relevantnÌch skuteËnostÌ na celÈm ˙zemÌ »R, a to se znaËnÏ levnÏjöÌm provozem neû je tvorba a provoz vlastnÌch reviznÌch kontrolnÌch odbor˘ a oddÏlenÌ. ExistujÌ vöak i dalöÌ moûnosti naöÌ spolupr·ce. Douf·m a vÏ¯Ìm, ûe spolupr·ce mezi subjekty p˘sobÌcÌmi na poli boje s kriminalitou a protispoleËensk˝mi jevy p¯inese zejmÈna ve svÈm v˝sledku snÌûenÌ ztr·t na ûivotech a zdravÌ osob, stejnÏ jako ökod na majetku.

P¯edstavujeme v·m:

»eskou komoru samostatn˝ch likvid·tor˘ pojistn˝ch ud·lostÌ V roce 2002 byla zaloûena a n·slednÏ registrov·na Ministerstvem vnitra »eskÈ republiky »esk· komora samostatn˝ch likvid·tor˘ pojistn˝ch ud·lostÌ (d·le jen komora) jako sdruûenÌ ve smyslu z·kona Ë. 83/1990 Sb., o sdruûov·nÌ obËan˘. Jedn· se o z·jmovÈ, nez·vislÈ a neziskovÈ sdruûenÌ fyzick˝ch nebo pr·vnick˝ch osob. JejÌm p¯edsedou je prof. Ing. Jan MareËek, DrSc. Komora je dobrovolnou organizacÌ sdruûujÌcÌ samostatnÈ likvid·tory pojistn˝ch ud·lostÌ k ˙ËinnÈ ˙Ëasti na vöestrannÈm rozvoji samostatnÈ likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ. ⁄kolem komory je prosazovat a obhajovat profesnÌ z·jmy samostatn˝ch likvid·tor˘ ve vztahu ke spr·vnÌm org·n˘m a pr·vnÌm subjekt˘m. Jako nepolitick· organizace se komora podÌlÌ na vypracov·v·nÌ a projedn·v·nÌ n·vrh˘ pr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se likvid·tor˘ pojistn˝ch ud·lostÌ a p¯edpis˘ souvisejÌcÌch s ËinnostÌ samostatnÈho likvid·tora pojistn˝ch ud·lostÌ, vËetnÏ formulov·nÌ etick˝ch a mor·lnÌch z·sad jeho Ëinnosti, zakotven˝ch v kodexu. Komora prosazuje zlepöenÌ ekonomickÈho a soci·lnÌho postavenÌ likvid·tor˘ a spolupracuje s org·ny a s organizacemi v souvisejÌcÌch oborech a to i v r·mci spolupr·ce mezin·rodnÌ. V˝znamnou sloûkou aktivit je vzdÏl·vacÌ a informaËnÌ Ëinnost, p¯ispÌvajÌcÌ k vyuûÌv·nÌ nov˝ch poznatk˘, zahraniËnÌch standard˘, ke zvyöov·nÌ a prohlubov·nÌ kvalifikace Ëlen˘ a zvyöov·nÌ kvality jimi poskytovan˝ch sluûeb. Informace pro z·jemce o ËlenstvÌ v komo¯e a o po¯·dan˝ch odborn˝ch akcÌch je moûnÈ zÌskat na webov˝ch str·nk·ch »KSLPU na adrese http://www.ckslpu.com nebo se lze obr·tit na komoru prost¯ednictvÌm e-mailu: mailto: [email protected]. SÌdlo komory je na adrese: Helfertova 5, 613 00 Brno. (eva)

POJISTNÝ OBZOR • 7/2003

N

a skuteËnosti, ûe mechanickÈ z·brannÈ systÈmy (d·le jen MZS) jsou z·kladem ochrany hodnot, se shoduje vÏtöina odbornÌk˘. Elektrick· zabezpeËovacÌ signalizace, v souËasnosti naz˝van· jako poplachovÈ systÈmy, pak tvo¯Ì nadstavbu spolu s fyzickou ostrahou. ⁄kolem MZS je co nejvÌce znesnadnit zcizenÌ chr·nÏnÈ hodnoty, tzn. vytvo¯it fyzickou p¯ek·ûku, kterou lze charakterizovat Ëasem nutn˝m k jejÌmu p¯ekon·nÌ. Z tÈto skuteËnosti vych·zÌ souËasn˝ princip zkouöenÌ a certifikace MZS. S potÏöenÌm je moûnÈ konstatovat, ûe se poda¯ilo ve spolupr·ci se zainteresovan˝mi institucemi CI »AP, NB⁄, zkuöebnÌmi laborato¯emi a certifikaËnÌmi mÌsty vytvo¯it jednotn˝ systÈm komplexnÌho hodnocenÌ MZS, kter˝ z·sadnÏ pracuje pouze s evropsk˝mi normami Ëi jejich n·vrhy. CÌlem je stanovit pro urËit˝ MZS bezpeËnostnÌ t¯Ìdu, kter· de facto charakterizuje jeho pr˘lomovou odolnost, resp. pod·v· informaci o Ëase, kter˝ je nutn˝ pro jeho p¯ekon·nÌ. ObecnÏ lze ¯Ìci, ûe ËÌm je bezpeËnostnÌ t¯Ìda vyööÌ, tÌm je i doba pot¯ebn· k p¯ekon·nÌ MZS delöÌ. Samoz¯ejmÏ se zvyöujÌ i poûadavky na znalosti pachatele a na jeho n·strojovÈ vybavenÌ. KromÏ pojmu bezpeËnostnÌ t¯Ìda se p¯i zkouöenÌ a certifikaci pracuje i s pojmem t¯Ìda bezpeËnosti. K tomu je nutno uvÈst, ûe oba pojmy majÌ rozdÌln˝ obsah a jsou zavedeny do terminologie z·mÏrnÏ. Nejedn· se tudÌû o slovnÌ h¯ÌËku nebo chybu z·pisu. Normy, kter˝ch systÈm zkouöenÌ a certifikace MZS vyuûÌv· (EN, prEN, ENV), lze rozdÏlit do dvou skupin. P¯edevöÌm jsou to tzv. normy v˝robkovÈ ñ viz tabulka 1. V tÏchto norm·ch jsou pops·ny poûadavky na jednotlivÈ konkrÈtnÌ skupiny v˝robk˘ ñ dve¯nÌ kov·nÌ, cylindrickÈ vloûky a dalöÌ. Sledovan˝mi vlastnostmi jsou nap¯Ìklad ûivotnost, korozivzdornost, ale i bezpeËnost, kter· je charakterizov·na nap¯. poËtem uzamykacÌch sestav, odolnostÌ nÏkter˝ch komponent urËitÈho typu v˝robku v tahu, krutu atd. Podle stanoven˝ch hodnot jsou pak v˝robky klasifikov·ny do t¯Ìd bezpeËnosti. POJISTNÝ OBZOR • 7/2003

Jednotn˝ systÈm zkouöenÌ a certifikace MZS Ing. Petr Koktan, TREZOR TEST, s.r.o. Curriculum vitae: Ing. Petr KOKTAN, v oboru MZS pracuje od roku 1978, od roku 1980 v oblasti jejich zkouöenÌ a od roku 1994 i v oblasti certifikace. ÿadu let pracoval v KriminalistickÈm ˙stavu policie »R jako expert v oboru mechanoskopie ñ z·mky. V roce 1994 byl jednÌm ze zakladatel˘ priv·tnÌ spoleËnosti TREZOR TEST, s.r.o., kter· je akreditovanou zkuöebnÌ laborato¯Ì a akreditovan˝m certifikaËnÌm mÌstem pro MZS. V souËasnÈ dobÏ vykon·v· tÈû funkci cechmistra Cechu mechanick˝ch z·mkov˝ch systÈm˘. Je Ëlenem rady Pyramidy bezpeËnosti »AP. PodÌlel se na zpracov·nÌ ¯ady p¯edpis˘ a norem pro MZS. Tyto normy se vlastnÌ fyzickou odolnostÌ MZS proti p¯ekon·nÌ nezab˝vajÌ. Ta je n·slednÏ zkouöena a certifikov·na podle norem ENV 1627 aû ENV 1630 a je vyj·d¯ena bezpeËnostnÌ t¯Ìdou, jenû se stanovuje na z·kladÏ skuteËnÈho fyzickÈho ˙toku s vyuûitÌm urËitÈ sady n·¯adÌ ve stanovenÈm Ëase. Podle tÏchto norem se pak fyzicky zkouöÌ i bezklÌËovÈ otevÌr·nÌ uzamykacÌch mechanism˘, vËetnÏ otevÌr·nÌ nedestruktivnÌ dynamickou metodou BK ñ SG. Certifikace do p¯ÌsluönÈ bezpeËnostnÌ t¯Ìdy vych·zÌ z poûadavku zadavatele ñ v˝robce/dovozce. Ten v p¯ihl·öce uvede, do

jakÈ bezpeËnostnÌ t¯Ìdy by mÏl b˝t MZS klasifikov·n. VlastnÌ postup zkouöenÌ probÌh· tak, ûe v˝robek je nap¯ed odzkouöen podle p¯ÌsluönÈ v˝robkovÈ normy, zda splÚuje poûadavky pro t¯Ìdu bezpeËnosti shodnou s bezpeËnostnÌ t¯Ìdou poûadovanou zadavatelem. Tedy, m·-li b˝t cylindrick· vloûka klasifikov·na nap¯. bezpeËnostnÌ t¯Ìda 3 podle ENV 1627, musÌ jako z·klad splÚovat poûadavky pro t¯Ìdu bezpeËnosti 3 podle EN 1303 jako v˝robkovÈ normy. Pokud v˝robek nesplnÌ poûadavky podle v˝robkovÈ normy, je cel˝ proces ukonËen. Jsouli parametry splnÏny, je v˝robek

Tabulka Ë. 1 V˝robek

Norma

UstanovenÌ

cylindrickÈ vloûky

»SN EN 1303

tabulka BEZPE»NOST

stavebnÌ z·mky

prEN 12209

tabulka BEZPE»NOST

stavebnÌ kov·nÌ

»SN EN 1906

tabulka BEZPE»NOST

z·vÏsy

»SN EN 1935

tabulka BEZPE»NOST

visacÌ z·mky

»SN EN 12320

tabulka BEZPE»NOST

p¯ÌdavnÈ z·mky

DIN 18104

viz poûadavky

˙schovnÈ objekty

»SN EN 1143-1

viz poûadavky

˙schovnÈ objekty

»SN 91 6010

viz poûadavky

˙schovnÈ objekty

»SN EN 1143-2

viz poûadavky

˙schovnÈho objektu se z·kladnÌ bezpeËnostÌ

»SN 91 6012

viz poûadavky

z·mky s vysokou bezpeËnostÌ

»SN P 16 5110

viz poûadavky

okna, dve¯e, uz·vÏry

»SN P ENV 1627 aû »SN P ENV 1630

viz poûadavky

zkouöen podle poûadavk˘ kladen˝ch na zadanou bezpeËnostnÌ t¯Ìdu. Z uvedenÈho vypl˝v·, ûe pokud je v˝robek certifikov·n do urËitÈ bezpeËnostnÌ t¯Ìdy, splÚuje poûadavky do shodnÈ t¯Ìdy bezpeËnosti podle p¯ÌsluönÈ v˝robkovÈ normy. NeplatÌ to vöak naopak a shodnÏ tak nelze ¯Ìci, ûe v˝robek nem˘ûe splÚovat poûadavky v˝robkovÈ normy ve vyööÌ t¯ÌdÏ bezpeËnosti podle v˝robkovÈ normy. Po odzkouöenÌ n·sleduje proces auditu v˝roby a hodnocenÌ zjiötÏn˝ch skuteËnostÌ. CÌlem auditu je zjistit, zda v˝robce je schopen udrûet stabilitu ve v˝robÏ, jinak ¯eËeno, ûe bude vyr·bÏn certifikovan˝ v˝robek trvale v takovÈ jakosti, jako v˝robek odzkouöen˝. K tomu jsou vyuûÌv·na p¯edevöÌm kritÈria normy ISO 9001:2000. D·le je pak zjiöùov·no, zda jsou v˝robky vybaveny p¯Ìsluönou dokumentacÌ ñ n·vod k mont·ûi, obsluze, pouûitÌ, zda jsou v˝robky pat¯iËnÏ oznaËov·ny ñ certifikaËnÌ ötÌtky, v˝robnÌ ËÌsla atd. KromÏ toho je hodnoceno zajiötÏnÌ servisu, v˝roba n·hradnÌch klÌË˘ atd. NedÌlnou souË·stÌ celÈho procesu je pak rozöÌ¯enÌ v˝sledk˘ zkouöek, auditu a procesu hodnocenÌ na p¯ÌsluönÈ modifikace certifikovanÈho v˝robku. Cel˝ proces je pak zavröen vyd·nÌm certifik·tu v akreditovanÈm systÈmu. Je t¯eba upozornit, ûe certifik·t m˘ûe b˝t vyd·n jak pro bezpeËnostnÌ t¯Ìdu podle ENV 1627, tak i pro t¯Ìdu bezpeËnosti podle p¯ÌsluönÈ v˝robkovÈ normy. Ten vöak neodr·ûÌ odolnost MZS s vyuûitÌm p¯Ìsluön˝ch n·stroj˘ v danÈm Ëase. Proto se, a podle mÈho n·zoru zcela spr·vnÏ rozhodla »AP, respektive CI »AP, vyuûÌvat bezpeËnostnÌ t¯Ìdu pro sv˘j n·stroj ñ Pyramidu bezpeËnosti, a nikoliv pouze hodnocenÌ MZS podle p¯Ìsluön˝ch v˝robkov˝ch norem. ShodnÏ tak se poda¯ilo shora popsan˝ systÈm prosadit ve spolupr·ci s NB⁄ jako z·klad pro vyd·v·nÌ certifik·t˘ pro v˝robky ve vztahu k ochranÏ utajovan˝ch skuteËnostÌ. Lze tedy konstatovat, ûe vöechny t¯i systÈmy hodnocenÌ v˝robk˘, uûÌvanÈ v »eskÈ republice ñ NB⁄, CI »AP a klasifikace do bezpeËnostnÌ t¯Ìdy jsou navz·jem kompatabilnÌ.

17

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ JUDr. Ji¯ina Kotrbat·

1. Vyhl·öka Ë. 137/2003 Sb., o podrobnostech stanovenÌ a oznaËenÌ stupnÏ utajenÌ a o zajiötÏnÌ administrativnÌ bezpeËnosti (˙Ëinnost 16. 5., Ë·st 1. 7. 2003). Vyhl·öka nahradila dosavadnÌ vyhl·öku z r. 98. StanovÌ podrobnosti stanovenÌ a oznaËenÌ stupnÏ utajenÌ a postupy p¯i tvorbÏ, evidenci, p¯en·öenÌ, p¯epravÏ, zap˘jËov·nÌ, ukl·d·nÌ, jinÈ manipulaci a skartaci utajovan˝ch pÌsemnostÌ.

18

2. Vyhl·öka Ë. 139/2003 Sb., o evidenci stavu povrchov˝ch a podzemnÌch vod a zp˘sobu ukl·d·nÌ ˙daj˘ do informaËnÌho systÈmu ve¯ejnÈ spr·vy (˙Ëinnost 1. 7. 2003). Vyhl·öka se t˝k· i evidence z·plavov˝ch ˙zemÌ, kterÈ ukl·d· do informaËnÌho systÈmu V˝zkumn˝ ˙stav vodohospod·¯sk˝ T.G.M. 3. Vyhl·öka Ë. 140/2003 Sb., o pl·nov·nÌ v oblasti vod (˙Ëinnost 1. 7. 2003). 4. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 146/2003 Sb., o pouûitÌ prost¯edk˘ St·tnÌho fondu rozvoje bydlenÌ ke krytÌ Ë·sti n·klad˘ spojen˝ch s v˝stavbou byt˘ pro p¯ÌjmovÏ vymezenÈ osoby (˙Ëinnost 22. 5. 2003). Na¯ÌzenÌ upravuje podmÌnky a rozsah poskytov·nÌ dotacÌ obcÌm na podporu v˝stavby n·jemnÌch byt˘ pro p¯ÌjmovÏ vymezenÈ osoby. 5. Z·kon Ë. 148/2003 Sb., o konzervaci a vyuûÌv·nÌ genetick˝ch zdroj˘ rostlin a mikroorganism˘ v˝znamn˝ch pro v˝ûivu a zemÏ-

dÏlstvÌ a o zmÏnÏ z·kona Ë. 368/ 1992 Sb., o spr·vnÌch poplatcÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, (z·kon o genetick˝ch zdrojÌch rostlin a mikroorganism˘) ñ ˙Ëinnost 22. 6. 2003. 6. Vyhl·öka Ë. 152/2003 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 167/ 2002 Sb., kterou se prov·dÌ z·kon Ë. 247/2000 Sb., o zÌsk·v·nÌ a zdokonalov·nÌ odbornÈ zp˘sobilosti k ¯ÌzenÌ motorov˝ch vozidel a o zmÏn·ch nÏkter˝ch z·kon˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 27. 5. 2003). Novela zav·dÌ nov˝ tiskopis é·dost o ¯idiËskÈ opr·vnÏnÌ a Z·znam o zkouök·ch z odbornÈ zp˘sobilosti. 7. Vyhl·öka Ë. 154/2003 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 31/2001 Sb., o ¯idiËsk˝ch pr˘kazech a o registru ¯idiË˘ (˙Ëinnost 27. 5. 2003). Novela zav·dÌ novÈ tiskopisy PotvrzenÌ o odevzd·nÌ (ztr·tÏ, odcizenÌ, poökozenÌ) ¯idiËskÈho pr˘kazu a EvidenËnÌ karta ¯idiËe.

POJISTNÝ OBZOR • 7/2003

Blahop¯ejeme dvÏma Ñnestor˘mì ËeskÈho pojiöùovnictvÌ k jejich ûivotnÌm jubileÌm, kter· oslavili v ned·vn˝ch dnech.

tvo¯eno agenturou pro v˝zkum trhu GfK Praha, spoleËnostÌ Ogilvy CID a vydavatelstvÌm Economia. Gener·lnÌm partnerem je druh˝m rokem finanËnÌ skupina PPF. Po¯adÌ v kategoriÌ Pojiöùovny 1. ING NATIONALE-NEDERLANDEN, 2. Kooperativa, pojiöùovna, a.s., 3. Allianz pojiöùovna, a. s.

JUDr. VÏ¯e äkopovÈ k v˝znamnÈmu ûivotnÌmu jubileu ñ praktick˝m a teoretick˝m ot·zk·m legislativy v pojiöùovnictvÌ se vÏnuje neuvÏ¯iteln˝ch 43 rok˘!

Profesoru Ing. Jaroslavu DaÚhelovi, CSc., k v˝znamnÈmu ûivotnÌmu jubileu (problematikou pojiöùovnictvÌ se zab˝v· 41 let) a ke jmenov·nÌ profesorem pro obor finance na VysokÈ ökole ekonomickÈ v Praze.

ObÏma jubilant˘m srdeËnÏ blahop¯ejeme a do dalöÌho obdobÌ p¯ejeme, aby ve zdravÌ proûili jeötÏ spoustu tv˘rËÌch let. Redakce

Telegraficky * Na tiskovÈ konferenci konanÈ 3. Ëervna t.r. ozn·mili p¯edstavitelÈ GENERALI Pojiöùovny a. s. a GE Capital Bank spolupr·ci obou tÏchto finanËnÌch institucÌ. Produkty ûivotnÌho i neûivotnÌho pojiötÏnÌ GENERALI Pojiöùovny a. s. zaËala na sv˝ch poboËk·ch nabÌzet GE Capital Bank. OsobnÌ bankÈ¯i GE tak mohou uzavÌrat pojistnÈ smlouvy s klienty on-line p¯Ìmo na obchodnÌch mÌstech banky. GE Capital Bank jiû delöÌ dobu nabÌzÌ nÏkterÈ produkty jin˝ch finanËnÌch ˙stav˘, nap¯Ìklad stavebnÌ spo¯enÌ od Raiffeisen stavebnÌ spo¯itelny nebo penzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ od ING. Generali nabÌzÌ prost¯ednictvÌm GE Capital Bank Ëty¯i typy ûivotnÌho pojiötÏnÌ. DalöÌm spoleËn˝m produktem obou finanËnÌch ˙stav˘ je pojiötÏnÌ nemovitosti, kterÈ je urËeno pro hypoteËnÌ klienty GE Capital Bank. * 28. kvÏtna 2003 ozn·milo SdruûenÌ Rhodos v˝sledky soutÏûe o nejp˘sobivÏjöÌ firemnÌ image. V letoönÌm 7. roËnÌku tÈto prestiûnÌ soutÏûe byly vyhl·öeny vÌtÏznÈ firmy v 19 kategoriÌch, podle oboru Ëinnosti, a v kategorii mÏsto a zemÏ s nejlepöÌ image. PoprvÈ obdrûely zvl·ötnÌ cenu Modr˝ Rhodos firmy, kterÈ se v minulosti umÌstily ve svÈ kategorii t¯ikr·t na prvnÌm mÌstÏ (z pojiöùoven ING Nationale-Nederlanden). Novinkou tohoto roËnÌku byla i cena mÈdiÌ a ve¯ejnosti. SoutÏû o nejp˘sobivÏjöÌ image (obraz toho, jak spoleËnost vnÌm· ve¯ejnost Ëi jejÌ obchodnÌ partne¯i) kaûdoroËnÏ vyhlaöuje sdruûenÌ Rhodos, kterÈ je POJISTNÝ OBZOR • 7/2003

* DesetiletÌ ˙spÏönÈho podnik·nÌ na ËeskÈm trhu 22. kvÏtna t.r. oslavila Evropsk· CestovnÌ Pojiöùovna, a. s. Do kr·snÈho prost¯edÌ Letohr·dku HvÏzda v Praze pozvala hosty z ¯ad v˝znamn˝ch klient˘, spolupracovnÌk˘, p¯·tel a dalöÌch. V n·paditÏ p¯ipravenÈm programu mÏli n·vötÏvnÌci moûnost prost¯ednictvÌm ochutn·vky mnoha n·rodnÌch kuchynÌ a shlÈdnutÌm umÏleck˝ch vystoupenÌ Ñprocestovatì za veËer nÏkolik kontinent˘. P¯ipravuje Eva Trojanov·

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Swiss Re prod· 15,9% podÌl v PartnerRe äv˝carsk˝ gigant Swiss Re koncem dubna informoval o z·mÏru prodat sv˘j podÌl v PartnerRe. Swiss Re byla jednÌm z inici·tor˘ vytvo¯enÌ PartnerRe p¯ed deseti lety a dnes je se sv˝m 15,9% podÌlem nejvÏtöÌm akcion·¯em tÈto bermudskÈ spoleËnosti. Swiss Re by mohla prodejem akciÌ zÌskat cca 450 mil. USD. Zdroj: Insurance Day, 1. 5. 2003

IMO vytvo¯Ì nov˝ fond Mezin·rodnÌ n·mo¯nÌ organizace hodl· zaloûit nov˝ fond pro odökodnÏnÌ obÏtÌ zneËiötÏnÌ po hav·riÌch n·mo¯nÌch tanker˘. Vytvo¯enÌ takovÈho fondu je p¯edmÏtem jedn·nÌ Mezin·rodnÌ konference o vytvo¯enÌ doplÚkovÈho fondu pro kompenzaci ökod z ropnÈho zneËiötÏnÌ, kter· se kon· v Lond˝nÏ v t˝dnu od 12. kvÏtna 2003. Zdroj: Insurance Day, 15. 5. 2003

Riziko deflace je nÌzkÈ PoslednÌ zpr·va ekonom˘ Swiss Re vyjad¯uje p¯edpoklad, ûe souËasn· glob·lnÌ deflace je nÌzk·. Studie 45 ekonom˘ z USA a Evropy, dokonËen· v dubnu 2003, stanovila riziko deflace v EvropÏ a USA na pouh· 3 %. PravdÏpodobnost, ûe nastane obdobÌ velmi nÌzkÈ inflace se v poslednÌch 6 mÏsÌcÌch snÌûila. Zdroj: Insurance Day, 15. 5. 2003 (OM)

19

CALLING TO YOUR ATTENTION

Recommend Documents