CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN› OBZOR 1 2003 RO»NÕK LXXX

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Ing. Martin Diviö, Ing. VladimÌr HavlÌËek, CSc., Dr. Ivo HavlÌk, PhDr. Jan K·brt, Richard Koksch, Andrea Kubcov·, Martina Kurfirstov·, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), PhDr. Miloö Nov·k, Kate¯ina Piro, M.A., Ing. Eva Rojkov·, JUDr. Vlastimil Uzel äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 +420 224 875 629, 224 875 613 +420 224 875 625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk·rna v R·ji, s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: distribuËnÌ firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: +420 234 092 851, fax: +420 234 092 813. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, e-mail: [email protected] (nebo www.allpro.cz). P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn˝ obzor objednat u distribuËnÌ firmy L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: +421 244 453 711, fax: +421 744 373 311 (e-mail: [email protected]). Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK »R E 1060. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v.

OBSAH NovoroËnÌ anketa .................................................................................................................... 3 ZamyölenÌ nad poË·tkem 21. stoletÌ (JUDr. Vlastimil Uzel) ............................................... 11 Agentura Standard & Poorís zv˝öila rating »eskÈ pojiöùovny (rk) .................................. 12 Pr·vo v EvropskÈ unii a jeho dopady na pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany ñ 2. Ë·st (Peter Wiegand) ................................................................................................................... 13 P¯edstavujeme v·m (la) ........................................................................................................ 14 Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ......................................................... 14 Ujedn·nÌ o spolupr·ci s ⁄radom pre finanËn˝ trh (zm) .................................................... 15 Pozor na p¯Ìliö zamÏstnanÈho manaûera (Ing. VladimÌr Pulchart) .................................... 15 Aktuality ze zahraniËÌ (Mik) ................................................................................................. 17 Allianz pojiöùovna p˘sobÌ na ËeskÈm trhu jiû 10 let (kap) ................................................. 17 IBA m· novÈ partnery v Rusku, Slovinsku, Belgii a v Rakousku (mik) ........................... 18 Z ËeskÈ judikatury: Fingovan· pojistn· ud·lost z pojiötÏnÌ dom·cnosti; Pojistn˝ podvod zprost¯edkovatele pojiötÏnÌ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ............................... 18 äÈf je autorita (doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.) ............................................................... 19

CONTENTS New Yearís survey (»AP member companies and »AP Czech Insurers Office representatives answering Insurance Reviewís questions) Contemplation on the beginning of the 21st century (Vlastimil Uzel) Rating agency Standard & Poorís has raised its rating on »esk· pojiöùovna (rk) Law in the EU and its impact on legal protection insurance ñ Part 2 (Peter Wiegand) From new legal provisions (Ji¯ina Kotrbat·) Agreement about the co-operation with the Slovak Financial Market Authority (zm) Be aware of a too busy manager (VladimÌr Pulchart) Allianz pojiöùovna has been operating on the Czech market already for 10 years (kp) IBA has got new partners in Russia, Slovenia, Belgium and Austria (mik) From among Czech court awards: Fake insured loss from insurance on contents (Ji¯ina Kotrbat·) The boss is the authority (Miroslav Str·nsk˝)

CALLING TO YOUR ATTENTION Contemplation on the beginning of the 21st century is a thought about the changes and whole insurance branchÇ development in the 20th century and at the very beginning of the 21st century. Dr. Uzel, the author of the article, describes the insurance and reinsurance global market, then aimed at so called ìcash-flow underwritingî strategy, and points out the large market changes in the nineties and at the breaking of the two centuries, which have introduced a few but not minor factors ñ Y2K and terrorism for instance. These phenomenons, together with increased losses from natural catastrophes, accounting scandals in the US etc., have mixed up the reinsurersí approach towards risksí insurability, reserves and risk management. The year 2002 ñ supposing to be a breakthrough in negative development ñ has brought another flood in central Europe resulting in a very measured approach towards renewal of material damage reinsurance contracts in the Czech Republic.

© »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË (30 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 11. 12. 2002 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

2

UPOZORNÃNÕ UpozorÚujeme v·s, ûe pr·vÏ vyölo dalöÌ ËÌslo pojistnÏ teoretickÈho bulletinu PojistnÈ rozpravy Ë. 12, tentokr·t ojedinÏlÈ sv˝m rozsahem (210 stran) i poËtem p¯ÌspÏvk˘ (15) kvalitnÌch autor˘. Tematicky jsou vÏnov·ny neûivotnÌmu pojiötÏnÌ, matematickÈmu modelov·nÌ v pojiöùovnictvÌ, informatickÈ a poËÌtaËovÈ kriminalita, problematice pojistnÈho podvodu, investiËnÌ Ëinnosti pojiöùoven ñ asset-lability management, charakteristice novÈho z·kona pojiöùovnictvÌ na Slovensku a 80. v˝roËÌ vyd·v·nÌ PojistnÈho obzoru. Tento Ëasopis vych·zÌ v omezenÈm n·kladu. Objedn·vky zasÌlejte na adresu redakce PojistnÈho obzoru, Na Po¯ÌËÌ 12, 110 00 Praha 1 (event. e-mail: [email protected]). POJISTNÝ OBZOR • 1/2003

Na ot·zky PojistnÈho obzoru odpovÌdajÌ p¯edstavitelÈ Ëlensk˝ch pojiöùoven a kancel·¯e pojistitel˘ »eskÈ asociace pojiöùoven.

NovoroËnÌ anketa ∂ Co znamenal rok 2002 pro vaöi pojiöùovnu (kancel·¯e) a jakÈ prioritnÌ cÌle si kladete ∑

v nast·vajÌcÌm roce? Jak˝ je v·ö n·zor na roli st·tu p¯i ¯eöenÌ ökod z katastrofick˝ch ud·lostÌ? n AIG CZECH REPUBLIC pojiöùovna, a.s. Ing. LudÏk MenËÌk:

∂ Uplynul˝ rok znamenal pro pojiöùovnu AIG dalöÌ r˘st v objemu p¯ijatÈho pojistnÈho. Byl tradiËnÏ v˝raznÏ rychlejöÌ, neû je pr˘mÏrn˝ r˘st neûivotnÌho pojiötÏnÌ na ËeskÈm pojistnÈm trhu. V˝sledky firmy byly samoz¯ejmÏ ovlivnÏny katastrof·lnÌmi povodnÏmi, p¯esto ale m˘ûeme konstatovat, ûe pojiöùovna AIG je st·le d˘leûitÏjöÌm hr·Ëem na ËeskÈm trhu neûivotnÌho pojiötÏnÌ. I kdyû asi ¯ada m˝ch koleg˘ p¯i hodnocenÌ roku 2002 bude zmiÚovat zejmÈna povodnÏ jako jedinou Ñöpatnouì zpr·vu roku, musÌm bohuûel p¯idat jeötÏ jednu. Jde o velmi slabou reakci hlavnÌch Ëesk˝ch pojiöùoven na dramatickÈ zmÏny, ke kter˝m doölo na svÏtov˝ch zajistn˝ch trzÌch jiû koncem roku 2001. M·m na mysli p¯edevöÌm r˘st sazeb, ke kterÈmu v »eskÈ republice tÈmÏ¯ nedoölo, a to dÌky vÌcelet˝m zajistn˝m smlouv·m. ZajistitelÈ oËek·vali rok 2002 jako poË·tek sniûov·nÌ ztr·t zp˘soben˝ch v roce 2001. Jejich oËek·v·nÌ vöak nebyla v »eskÈ republice naplnÏna a srpnovÈ povodnÏ toto rozËarov·nÌ zajistitel˘ zn·sobily. Logick˝m d˘sledkem pak byly znaËnÈ problÈmy s obnovenÌm zajistn˝ch smluv u nÏkter˝ch Ëesk˝ch pojiöùoven. VÏ¯Ìm, ûe tato lekce ze z·vislosti ËeskÈho trhu na trhu evropskÈm, respektive svÏtovÈm, definitivnÏ zmÏnila nÏkterÈ naivnÌ p¯edstavy. äkolnÈ vöak bylo p¯Ìliö drahÈ. K naöim cÌl˘m a oËek·v·nÌm v roce 2003 mohu sdÏlit pouze jedinÈ slovo: OPTIMISMUS! AIG p˘sobÌ ve vÌce nÏû 130ti zemÌch svÏta. Ve sloûitÈm roce 2002, kdy byla v˝znamn˝m pojiöùovacÌm a zajiöùovacÌm spoleËnostem sniûov·na jejich ratingov· hodnocenÌ, byl na druhÈ stranÏ koncem roku mezin·rodnÌ ratingovou agenturou Moodys nejvyööÌ rating (Aaa) pro AIG potvrzen. Mezin·rodnÌ zkuöenosti a know-how naöÌ firmy, p¯Ìstup na zajistnÈ trhy po celÈm svÏtÏ a v neposlednÌ ¯adÏ zkuöen˝ t˝m pojiöùovacÌch odbornÌk˘ v »eskÈ republice jsou z·rukou naöeho ˙spÏchu i v roce 2003. ∑ MÏli bychom se rozhlÈdnout, jak je tato ot·zka ¯eöena v jin˝ch evropsk˝ch zemÌch a nesnaûit se improvizovat s rizikem nejistÈho v˝sledku, kter˝ m˘ûe b˝t i demoralizujÌcÌ a odrazujÌcÌ obËany a podniky ke sjedn·nÌ kvalitnÌho pojiötÏnÌ.

n Allianz pojiöùovna, a.s. Ing. Miroslav Tacl: ∂ StejnÏ jako byl rok 2001 ve znamenÌ teroristick˝ch ˙tok˘, je rok 2002 neodmyslitelnÏ spjat˝ se srpnov˝mi povodnÏmi. Jestliûe dopad prvnÌ katastrofy byl pro tuzemskÈ pojiöùovny relativnÏ mal˝, povodnÏ n·s poznamenaly prakticky od z·klad˘. Ve srovn·nÌ s rokem 1997 se jednalo o katastrofu podstatnÏ vÏtöÌch rozmÏr˘ a podzimnÌ mÏsÌce p¯edstavovaly POJISTNÝ OBZOR • 1/2003

velk˝ test sÌly pojiöùovnictvÌ. MyslÌm si, ûe vÏtöina pojiöùoven tuto v˝zvu zvl·dla. Je t¯eba dodat, ûe s n·sledky letoönÌch povodnÌ budeme konfrontov·ni jeötÏ i v p¯ÌötÌm roce. DalöÌ v˝zvou v tomto roce byla deregulace povinnÈho ruËenÌ. Na tento okamûik jsme se peËlivÏ p¯ipravovali. Sazby jsme samoz¯ejmÏ museli nastavit tak, aby odpovÌdaly ökodnÌmu pr˘bÏhu jednotliv˝ch kategoriÌ vozidel. Je to jedin· spr·vn· cesta, jestliûe nechceme do nÏkolika let ¯eöit v r·mci »eskÈ kancel·¯e pojistitel˘ bankrot pojiöùoven z d˘vodu podhodnocenÌ rizika. Tyto ud·losti moûn· trochu zastÌnily ûivotnÌ pojiötÏnÌ. Z·jem o tento produkt roste, zejmÈna kv˘li daÚov˝m v˝hod·m, kterÈ byly st·tem nastaveny vloni. V roce 2002 se i nad·le velmi v˝raznÏ prosazovaly jednor·zovÏ placenÈ produkty, kterÈ vöak Ëasto neobsahovaly ani prvky pojiötÏnÌ a byly prod·v·ny hlavnÏ jako investiËnÌ instrument. MyslÌm, ûe to nenÌ spr·vn˝ v˝voj v tÈto oblasti. Allianz pojiöùovna je na ËeskÈm trhu jiû deset let. Dos·hli jsme v˝razn˝ch ˙spÏch˘, ale i nad·le musÌme pro naöe klienty vytv·¯et takovÈ podmÌnky, aby s n·mi mohli b˝t maxim·lnÏ spokojeni. Z tohoto d˘vodu bude naöÌ stÏûejnÌ ËinnostÌ v p¯ÌötÌm roce pr·ce s obchodnÌ sluûbou a st·lÈ vylepöov·nÌ klientskÈho servisu. ∑ To je velmi sloûit· ot·zka. JistÈ je, ûe st·t by mÏl nabÌzet podp˘rnou pomoc p¯i katastrof·ch velkÈho rozsahu, nem˘ûe ale plnÏ nahradit zodpovÏdnost jednotlivc˘. Bohuûel u n·s p¯etrv·v· dojem, ûe st·t je vöemocn˝ a v p¯ÌpadÏ problÈm˘ se o vöe postar·. Sanuje banky, krachujÌcÌ st·tnÌ podniky, ale zapomÌn· se, ûe to nakonec zaplatÌme vöichni. NenÌ totiû moûnÈ takov˝ stav do budoucna udrûet. Proto by mÏl kaûd˝ jednotlivec p¯evzÌt zodpovÏdnost za sv˘j majetek, zdravÌ a ûivot a vhodnou volbou pojistn˝ch produkt˘ se chr·nit. St·t pak m˘ûe b˝t jednÌm z Ël·nk˘, kterÈ pomohou ¯eöit vzniklou situaci, nikdy vöak nem˘ûe plnÏ nahradit vzniklou ztr·tu.

n Commercial Union, ûivotnÌ pojiöùovna, a.s. Austin Kimm: ∂ Commercial Union v souËasnÈ dobÏ v »R poskytuje pojistnou ochranu vÌce neû 30 000 klient˘m. N·r˘st p¯edepsanÈho pojistnÈho za prvnÌ pololetÌ roku 2002 oproti stejnÈmu obdobÌ loÚskÈho roku Ëinil vÌce neû 30 %. TechnickÈ rezervy vzrostly o 121 milion˘ KË, coû p¯edstavuje 64% n·r˘st oproti stej-

3

nÈmu obdobÌ roku 2001. VÌce neû 85 % p¯edepsanÈho pojistnÈho tvo¯Ì investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ. Distribuce pojistn˝ch produkt˘ je zajiöùov·na z 95 % vlastnÌ sÌtÌ zprost¯edkovatel˘ ñ pojiöùovacÌch poradc˘. V souËasnÈ dobÏ je pro spoleËnost Ëinn˝ch 400 pojiöùovacÌch poradc˘ po celÈ »eskÈ republice. Priority pojiöùovny pro dalöÌ obdobÌ jsou pevnÏ stanoveny: zavedenÌ novÈho jmÈna Aviva ûivotnÌ pojiöùovna, a. s., stabilizace trûnÌ pozice, zlepöenÌ obchodnÌch v˝sledk˘ prost¯ednictvÌm kvalitnÌho servisu klient˘m, rozöÌ¯enÌ distribuËnÌch kan·l˘. VedenÌ Commercial Union, ûivotnÌ pojiöùovny, a.s., se v souvislosti se zmÏnou p˘vodnÌho obchodnÌho jmÈna mate¯skÈ holdingovÈ spoleËnosti (z CGNU na novÈ jmÈno Aviva) rozhodlo p¯istoupit ke zmÏnÏ jmÈna na Aviva ûivotnÌ pojiöùovna, a. s., s ˙ËinnostÌ od ledna 2003. NovÈ jmÈno bude podstatnÏ vÌce vyjad¯ovat p¯Ìsluönost naöÌ spoleËnosti k silnÈ mezin·rodnÌ finanËnÌ skupinÏ. ÑAviva je znaËkou, kter· je mezin·rodnÌ (pouûiteln· a srozumiteln· ve vöech zemÌch jak v˝znamovÏ, tak v˝slovnostÌ), vyjad¯uje obchodnÌ Ëinnost spoleËnosti, jejÌ zamÏ¯enÌ a z·roveÚ je i snadno zapamatovateln·. V˝bÏru novÈho jmÈna p¯edch·zel rozs·hl˝ v˝zkum v 15 zemÌch na vzorku 15 000 lidÌ.ì ∑ Org·ny st·tnÌ spr·vy a samospr·vy by mÏly p˘sobit p¯edevöÌm preventivnÏ, tedy kontrolovat a vynucovat plnÏnÌ obecnÏ z·vazn˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ zamÏ¯en˝ch na prevenci, pop¯ÌpadÏ zmÌrnÏnÌ n·sledk˘ katastrof vöeho druhu, tedy p¯edpisy stavebnÌ, poû·rnÌ, vodnÌ, bezpeËnostnÌ apod. V okamûiku, kdy katastrofick· ud·lost skuteËnÏ nastane, by se ˙loha st·tu mÏla omezit na organizov·nÌ okamûitÈ pomoci postiûen˝m, tedy zabezpeËenÌ z·sobov·nÌ, organizaci z·chrann˝ch a rekonstrukËnÌch pracÌ, kr·tkodobÈ ubytov·nÌ postiûen˝ch osob a poskytnutÌ z·chrann˝ch a ochrann˝ch technick˝ch prost¯edk˘, a to v obdobÌ bezprost¯ednÏ po katastrofickÈ ud·losti. Po p¯eklenutÌ prvotnÌ krize by se st·t mÏl zamÏ¯it na obnovu a spr·vu ve¯ejnÈho majetku, tedy infrastruktur slouûÌcÌch ke kaûdodennÌmu hospod·¯skÈmu ûivotu. St·t by vöak rozhodnÏ nemÏl hr·t roli zachr·nce pro ty, kte¯Ì o sv˘j majetek nepeËovali s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e, pop¯ÌpadÏ spekulativnÏ spolÈhali na to, ûe jejich majetek nebude katastrofickou ud·lostÌ zasaûen. Je vÏcÌ kaûdÈ osoby, jak peËuje o sv˘j majetek, a souË·stÌ tÈto osobnÌ odpovÏdnosti jsou i p¯ÌpadnÈ n·sledky vlastnÌho selh·nÌ v r·mci tÈto pÈËe. Jsme toho n·zoru, ûe nynÏjöÌ hospod·¯skÈ prost¯edÌ zaruËuje dostatek moûnostÌ pro zajiötÏnÌ ochrany soukromÈho majetku, a nenÌ tedy obecnÏ d˘vodu, proË by st·t mÏl z ve¯ejn˝ch prost¯edk˘ p¯ispÌvat na obnovu majetku, zabezpeËenÌ bydlenÌ nebo jin˝ch osobnÌch pot¯eb jednotliv˝ch osob.

n CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIäçOVNA a.s. Ing. Petr éaluda: ∂ Rok 2002 byl nejen pro naöi pojiöùovnu, ale pro celou skupinu spoleËnostÌ CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS v »eskÈ republice v mnoha ohledech skuteËnÏ nabit ud·lostmi. SoubÏûnÏ jsme totiû realizovali hned nÏkolik projekt˘, kterÈ byly pro naöi skupinu bez nads·zky klÌËovÈ. Na ja¯e 2002 jsme ˙spÏönÏ dokonËili proces p¯ejmenov·nÌ Winterthur pojiöùovny a Winterthur, penzijnÌho fondu. Nov˝mi jmÈny ñ CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIäçOVNA a CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PENZIJNÕ FOND ñ jsme se v˝raznÏ p¯ihl·sili k p¯Ìsluönosti ke skupinÏ CREDIT SUISSE, jednÈ z nejvÏtöÌch finanËnÌch institucÌ na svÏtÏ. DalöÌ dva projekty spolu vz·jemnÏ souvisely. Vytvo¯ili jsme novou spoleËnou ¯ÌdÌcÌ strukturu skupiny CREDIT SUISSE LIFE & PENSI-

4

ONS v »eskÈ republice a z·roveÚ jsme na podzim zakonËili i poslednÌ velk˝ projekt ñ slouËenÌ CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PENZIJNÕHO FONDU s Vojensk˝m otev¯en˝m penzijnÌm fondem. V˝sledkem spojenÌ je nejvÏtöÌ penzijnÌ fond na trhu, s vÌce neû 600 tisÌci klienty a tÈmÏ¯ 18 miliardami korun aktiv pod spr·vou. Toto propojenÌ pojiöùovny s nejvÏtöÌm penzijnÌm fondem n·m p¯in·öÌ mnoho v˝hod. KromÏ snÌûenÌ provoznÌch n·klad˘ se nap¯Ìklad jedn· o v˝raznou podporu v oblasti prodeje a marketingu. Disponujeme nynÌ rozs·hlou sÌtÌ poboËek a z·stupc˘ po celÈm ˙zemÌ »eskÈ republiky, kte¯Ì jsou naöim klient˘m schopnÌ na jednom mÌstÏ nabÌdnout öirokÈ spektrum sluûeb a produkt˘ z obou sektor˘ naöeho p˘sobenÌ ñ penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ i ûivotnÌho pojiötÏnÌ. To je pro naöe klienty v˝hodnÈ, neboù tyto produkty se vz·jemnÏ ve dob¯e doplÚujÌ. CÌlem pro rok 2003 je tedy zhodnocenÌ vöech zmÏn, kterÈ v naöÌ skupinÏ i samotnÈ CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIäçOVNÃ probÏhly v roce letoönÌm. Jedn· se zejmÈna o zvyöov·nÌ prodeje naöich sluûeb a posilov·nÌ pozice na trhu. OsobnÏ se domnÌv·m, ûe jsme si pro toto dalöÌ zlepöov·nÌ v letoönÌm roce vytvo¯ili vöechny p¯edpoklady. ∑ Naöe pojiöùovna se v souËasnosti jiû specializuje pouze na produkty ûivotnÌho pojiötÏnÌ, nikoliv tedy nap¯Ìklad na pojiötÏnÌ majetku, p¯esto si dovolÌm na tuto ot·zku odpovÏdÏt. Z·plavy z letoönÌho lÈta se mne totiû pochopitelnÏ lidsky dotkly a samoz¯ejmÏ jsem nad likvidacÌ jejich n·sledk˘ hodnÏ p¯em˝ölel. V urËit˝ch situacÌch je role st·tu nezastupiteln·. Jedn· se pr·vÏ o p¯ÌrodnÌ a dalöÌ katastrofy, kterÈ sv˝m rozsahem v˝raznÏ vyboËujÌ. Samoz¯ejmÏ, ûe by mÏl b˝t kaûd˝ obËan na neËekanÈ okolnosti p¯ipraven a alespoÚ z·kladnÏ pojiötÏn, ale zvl·dnout n·sledky povodnÌ, kterÈ postihly »eskou republiku bÏhem letoönÌho srpna, je skuteËnÏ moûnÈ pouze za vöeobecnÈ spolupr·ce nejr˘znÏjöÌch subjekt˘ ñ st·tu, samospr·vy, pojiöùoven, ostatnÌch firem, neziskov˝ch organizacÌ i prost˝ch obËan˘, p¯iËemû st·t by mÏl b˝t logicky nejen zdrojem financÌ, ale takÈ koordin·torem a garantem pomoci a obnovy. St·t by navÌc ve spolupr·ci s region·lnÌmi a obecnÌmi ˙¯ady mÏl fungovat zejmÈna v preventivnÌ oblasti. Kdyû to opÏt vzt·hnu na povodnÏ, tak se nap¯Ìklad jedn· o snahu jim p¯edejÌt, tj. zejmÈna zajiötÏnÌ ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ a takÈ snaha o eliminaci p¯Ìpadn˝ch n·sledk˘. Nap¯Ìklad se jedn· o spr·vnÈ zpracov·nÌ ˙zemnÌch pl·n˘, v˝stavbu protipovodÚov˝ch z·bran a efektivnÌ a koordinovanou Ëinnost vöech sloûek z·chrannÈho systÈmu.

n »ESCOB, ˙vÏrov· pojiöùovna, a.s. Ing. J˙lius Kudla: ∂ V minulÈm roce jsme navzdory nelehkÈ situaci, pramenÌcÌ nejenom z p¯ÌmÈho postiûenÌ z·plavami, obst·li se ctÌ. Potvrdila se sÌla celÈho t˝mu a jeho schopnosti Ëelit tÏûk˝m zkouök·m. PotÏöitelnÈ je, ûe se n·m poda¯ilo minimalizovat dopady sloûitÈ situace na klienty. Finalizov·na byla nov· akcion·¯sk· struktura, ËÌmû se posÌlÌ postavenÌ naöÌ spoleËnosti na trhu ˙vÏrovÈho pojiötÏnÌ. V p¯ÌötÌm roce by mÏlo dojÌt k dokonËenÌ vöech proces˘ spojen˝ch se zmÏnou akcion·¯skÈ struktury. HlavnÌm cÌlem je vyuûitÌ vöech moûnostÌ, kterÈ nabÌzÌ skupina EULER&HERMES ve prospÏch klientskÈ z·kladny. ∑ Vzhledem k objemu prost¯edk˘, kterÈ jsou p¯erozdÏlov·ny prost¯ednictvÌm st·tu, by zcela jistÏ bylo pot¯ebnÈ, aby se projevila i jeho role p¯i ¯eöenÌ skuteËnÏ neobvykl˝ch a rozs·hl˝ch ökod.

POJISTNÝ OBZOR • 1/2003

n »esk· kancel·¯ pojistitel˘ JUDr. Ing. Jakub Hradec: ∂ Rok 2002 znamenal pro »eskou kancel·¯ pojistitel˘ obdobÌ stabilizace bÏûnÈ provoznÌ Ëinnosti, ale takÈ pokraËov·nÌ rozvoje vöech informaËnÌch systÈm˘ »KP. K prioritnÌm cÌl˘m pro rok 2003 pat¯Ì realizace projektu ÑelektronickÈ policejnÌ protokolyì tak, aby mohl p¯in·öet oËek·vanÈ efekty Ëlensk˝m pojiöùovn·m, a zah·jenÌ pracÌ na projektu Ñdatab·ze ökodì. SouË·stÌ priorit »KP bude takÈ sledov·nÌ v˝voje novelizace z·kona Ë. 168/ 1999 Sb., a n·slednÏ jejÌ implementace do Ëinnosti Kancel·¯e. Byù byla »KP od poË·tku budov·na s vÏdomÌm oËek·vanÈ 4. smÏrnice EU o pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel, a nÏkterÈ element·rnÌ p¯edpoklady jejÌ realizace na ˙rovni »KP jsou jiû z minula vytvo¯eny, neznamen· to, ûe by se proces implementace novelizovanÈho z·kona Ë. 168/1999 Sb. obeöel beze zmÏn v Ëinnosti »KP aù jiû v oblasti lidskÈ Ëinnosti nebo v oblasti informaËnÌch systÈm˘. ∑ »KP je spÌöe pozorovatelem role st·tu p¯i ¯eöenÌ katastrofick˝ch ud·lostÌ, takûe jejÌ pohled m˘ûe b˝t ne˙pln˝, moûn· i ne zcela spr·vn˝. UrËitÏ jsme zaznamenali z·sadnÌ zmÏnu oproti roku 1997 v tom, ûe Integrovan˝ z·chrann˝ systÈm v souvislosti se srpnov˝mi povodnÏmi roku 2002 velmi dob¯e fungoval. Nepochopili jsme vöak snahu st·tu p¯i poskytov·nÌ pomoci postiûen˝m diskriminovat ty z nich, kte¯Ì byli pojiötÏni, a ani nech·peme neprozÌravost st·tu, spoËÌvajÌcÌ v ochotÏ poskytovat pomoc i v p¯ÌpadÏ obnovy objekt˘ v z·plavov˝ch ˙zemÌch.

n »esk· pojiöùovna a.s. Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA: ∂ LoÚsk˝ rok pro n·s znamenal hodnÏ pr·ce a ve svÈ poslednÌ t¯etinÏ i p¯Ìjemn˝ pocit zadostiuËinÏnÌ, vych·zejÌcÌ z toho, ûe jsme dok·zali splnit svÈ z·vazky v˘Ëi naöim klient˘m, postiûen˝m srpnov˝mi z·plavami. V roce 2003 si chceme udrûet dominantnÌ postavenÌ na ËeskÈm pojistnÈm trhu. UplynulÈ obdobÌ uk·zalo, ûe n·s lidÈ vnÌmajÌ jako modernÌ pojiöùovnu, kter· uû sice oslavila 175. v˝roËÌ, ale p¯itom st·le dok·ûe s mladistv˝m el·nem reagovat na mÏnÌcÌ se pot¯eby trhu. A to je trend, ve kterÈm chceme pokraËovat. ∑ St·t by p¯i tÏchto katastrof·ch mÏl hr·t urËitou roli. Tak tomu je ve vÏtöinÏ zemÌ Evropy. ZajistitelÈ zaËÌnajÌ b˝t z v˝voje v »eskÈ republice nervÛznÌ. Je t¯eba si uvÏdomit, ûe z·plavy se pojistn˝mi smlouvami v EvropÏ standardnÏ nekryjÌ. Pokud je v nich ochrana p¯ed tÌmto rizikem obsaûena, v˝raznÏ se to projevÌ v placenÈm pojistnÈm. Vypad· to nap¯Ìklad, ûe v Rakousku utrpÏl pojistn˝ a zajistn˝ sektor z¯ejmÏ ztr·tu z ned·vn˝ch z·plav pouze asi sto milion˘ eur. Aktu·lnÌ ËÌsla z »eskÈ republiky p¯itom hovo¯Ì o tom, ûe na vrub zajiöùoven m˘ûe jÌt i t¯icet miliard korun. ObjevujÌ se hlasy, ûe riziko povodnÏ u n·s p¯est·v· b˝t nahodilÈ. Zajistn· kapacita pro Ëesk˝ trh bude v budoucnu chybÏt a nebo bude p¯Ìliö drah·. Je na n·s, abychom hledali cesty, jak tento problÈm ¯eöit. »esk· pojiöùovna se bude v r·mci asociace pojiöùoven snaûit iniciovat jedn·nÌ na toto tÈma.

n »esk· pojiöùovna ZdravÌ a.s. Ing. P¯emysl Gistr: ∂ Pro »P ZDRAVÕ a.s. byl tento rok rokem zmÏn. PrvnÌ zmÏnou bylo slouËenÌ obchodnÌch sluûeb »eskÈ pojiöùovny ZDRAVÕ a.s. a »eskÈ ûiPOJISTNÝ OBZOR • 1/2003

votnÌ a.s. Druhou zmÏnou byla realizace projekt˘ smÏ¯ujÌcÌch ke zkvalitnÏnÌ naöich produkt˘ a sluûeb. DalöÌmi zmÏnami byla zmÏna sÌdla spoleËnosti a zmÏny ve vedenÌ spoleËnosti. Vöechny tyto zmÏny byly realizov·ny z d˘vodu nutnosti odstranit nÏkterÈ dÌlËÌ nedostatky br·nÌcÌ dynamiËtÏjöÌmu rozvoji spoleËnosti smÏrem ke klient˘m, odbytov˝m cest·m a partner˘m. V nast·vajÌcÌm roce je prioritnÌm cÌlem »eskÈ pojiöùovny ZDRAVÕ a.s. nejen udrûet se na p¯ednÌ p¯ÌËce dom·cÌho pojistnÈho trhu mezi pojiöùovnami specializujÌcÌmi se na soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ, ale takÈ prohloubit finanËnÌ stabilizaci spoleËnosti, kter· neust·le zkvalitÚuje sluûby a komunikaci s klienty a postupnÏ se zapojuje do aktivit finanËnÌ skupiny »eskÈ pojiöùovny a.s. ∑ Naöe spoleËnost je dce¯inou spoleËnostÌ »eskÈ pojiöùovny a.s. specializujÌcÌ se na soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ. P¯estoûe se n·s katastrofickÈ ud·losti, jako nap¯. letoönÌ povodnÏ nedotkly z hlediska pojistnÈho plnÏnÌ, povaûujeme vynakl·d·nÌ velkÈho mnoûstvÌ st·tnÌch penÏz za neefektivnÌ.

n »SOB Pojiöùovna a. s. (IPB Pojiöùovna, a. s.) Ing. Jeroen K. van Leeuwen: ∂ Rok 2002 byl pro IPB Pojiöùovnu, a.s. velmi v˝znamn˝, a to hlavnÏ ze t¯Ì d˘vod˘: a) Jako pro vÏtöinu pojiöùoven byly povodnÏ i pro IPB Pojiöùovnu velmi podstatnou ud·lostÌ. NegativnÌm v˝sledkem tÈto katastrofy je n·sledn˝ tlak ze strany zajistitel˘ ke zv˝öenÌ sazeb a snÌûenÌ provizÌ. PozitivnÌ bylo to, ûe jsme mohli uk·zat pojistnÌk˘m, ûe jsme schopni reagovat rychle, kdyû se nÏco v·ûnÈho stane. b) Na ja¯e 2002 skonËila doba, bÏhem kterÈ nebylo jasnÈ, kdo je vlastnÌkem IPB Pojiöùovny. Doba, kter· trvala dva roky a kter· nebyla pro naöi spoleËnost prosperujÌcÌ. S nov˝m vlastnÌkem »SOB a zejmÈna s budoucÌm hlavnÌm akcion·¯em KBC Insurance m˘ûeme znovu tvrdit, ûe jsme solventnÌ a solidnÌ pojistitel. PrvnÌ vÏc, kterou nov˝ vlastnÌk udÏlal, bylo nav˝öenÌ kapit·lu. Jinak m˘ûeme poËÌtat s technickou podporou od KBC Insurance. ObnovujÌ se takÈ vazby mezi Ëleny v r·mci skupiny »SOB. c) P¯ipravili jsme spojenÌ s »SOB Pojiöùovnou. HodnÏ spolupracovnÌk˘ obou pojiöùoven do toho dalo hodnÏ energie. Sjednotili jsme r˘znÈ podmÌnky a procedury. P¯ipravili jsme p¯echod kmene z jednÈ pojiöùovny do druhÈ, ökolili obchodnÌ sluûby, aby se sezn·mily s nov˝mi produkty. Rok 2003 zaËÌn· pro n·s zajÌmavÏ: IPB Pojiöùovna a »SOB Pojiöùovna budou od zaË·tku roku fungovat pod spoleËn˝m n·zvem »SOB Pojiöùovna. TakÈ se mÏnÌ n·zev hokejovÈho klubu v PardubicÌch. Douf·me, ûe HC »SOB Pojiöùovna bude stejnÏ ˙spÏön˝m klubem jako HC IPB Pojiöùovna. ZatÌm vede extraligu. Uû se tÏöÌme na play-off. Jinak bude rok 2003 rokem obnovenÌ naöich aktivit ve vöech oblastech. StavÌme z·klad pro novÈ obdobÌ ˙spÏchu spoleËnosti. ∑ ProblÈm je, ûe pokud st·t bude hr·t nÏjakou roli, politici musÌ rozumÏt, o co v˘bec jde. A to zatÌm nevÏdÌ, jak jsme po povodnÌch mohli vypozorovat. P¯ece nenÌ akceptovatelnÈ, aby lidÈ, kte¯Ì jsou pojiötÏnÌ, mÏli co se t˝k· finanËnÌ podpory od st·tu horöÌ podmÌnky neû ti, kte¯Ì se nepojistili. MusÌ b˝t jasnÈ, kter· rizika si majÌ obËanÈ a podniky pojistit sami u komerËnÌch pojiöùoven a u kter˝ch rizik mohou poËÌtat se st·tnÌ pomocÌ. To je pravidlo, kterÈ platÌ u soci·lnÌho a zdravotnÌho pojiötÏnÌ,

5

u pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za provozu motorov˝ch vozidel atd. V oblastÌ katastrofick˝ch rizik by mÏlo platit pravidlo stejnÈ.

n D.A.S. pojiöùovna pr·vnÌ ochrany, a.s. Jitka Pokorn· Chizzola: ∂ Rok 2002 byl pro pojiöùovnu D.A.S. velmi pozitivnÌm obdobÌm. Vzhledem k velkÈmu rozvoji spoleËnosti bylo nutnÈ zrealizovat rozöÌ¯enÌ pracovnÌch prostor. Koncem kvÏtna 2002 se naöe spoleËnost p¯estÏhovala do novÈ budovy v BeneöovskÈ ulici Ë. 40 v Praze 10. P¯estoûe hospod·¯skÈ v˝sledky budou potvrzeny auditem aû v roce 2003, mohu jiû nynÌ potvrdit, ûe D.A.S. bude po osmi letech svÈ obchodnÌ Ëinnosti jiû t¯etÌ rok v zisku. Tento rok byl pro n·s obchodnÏ velmi ˙spÏön˝m. Poda¯ilo se splnit naöe cÌle jak v p¯edepsanÈm pojistnÈm, tak i v celkovÈm hospod·¯skÈm v˝sledku. Vzhledem k osmi let˘m p˘sobenÌ na ËeskÈm pojistnÈm trhu se D.A.S. pojiöùovna pr·vnÌ ochrany, a.s., st·v· ËÌm d·l tÌm vÌce zn·mou a je vnÌm·na jako synonymum pr·vnÌ ochrany. Popt·vka po produktech pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany st·le roste. I v dalöÌch letech p¯edpokl·d·me neust·le vysok˝ n·r˘st. KromÏ r˘stu je a bude naöim prvotnÌm cÌlem rozöi¯ov·nÌ a zkvalitÚov·nÌ sortimentu produkt˘ a sluûeb pro naöe klienty. ∑ St·t se snaûil poskytnout pomoc a vyjÌt vst¯Ìc vöem postiûen˝m, ale vzhledem k tomu, ûe poökozen˝ch povodnÏmi a z·plavami bylo p¯Ìliö mnoho, ne vöichni byli s pomocÌ st·tu spokojeni. P¯i takhle velkÈ katastrofÏ, kterou jsme zaûili, se st·t z mÈho pohledu s touto obrovskou ud·lostÌ vypo¯·dal velmi dob¯e. Pr·vÏ tyto ud·losti n·m opÏt uk·zaly, jak velkou roli hraje pojiötÏnÌ v naöem ûivotÏ. St·t nebude mÌt nikdy dostatek financÌ na uspokojenÌ vöech s tak velk˝mi katastrofami. Zde hraje a musÌ hr·t ˙lohu pojiötÏnÌ obyvatel, kte¯Ì by mÏli jeötÏ vÌce p¯evzÌt ˙lohu zabezpeËenÌ a pojiötÏnÌ sv˝ch majetk˘. OpÏt se uk·zalo, jak je Ëesk˝ n·rod podpojiötÏn. JeötÏ zde p¯etrv·v· z minul˝ch let zvyk, ûe st·t zabezpeËÌ vöe, ale to v demokratickÈm a volnÏ trûnÌm prost¯edÌ nenÌ moûnÈ. Kaûd˝ z n·s si musÌ sv˘j vlastnÌ majetek chr·nit. UbÏhly Ëty¯i mÏsÌce a jen se pt·m, kde jsou prost¯edky, kterÈ r˘znÈ organizace a takÈ st·t dostaly od dobrovolnÌk˘. Zde si myslÌm, ûe je velk· neprofesionalita tÏchto institucÌ. Pokud jsou tyto finance rozd·ny tam, kam pat¯Ì, tak se o tom velmi m·lo vÌ. Z toho vypl˝v· dojem, ûe penÌze se nÏkde ztr·cejÌ a nejsou investov·ny tam, kam mÏly p¯ijÌt. I toto je problÈm n·s vöech i st·tu. Nem˘ûeme se spolehnout, ûe se takov· katastrofa nebude opakovat. My vöichni se musÌme z tÏchto ud·lostÌ p¯iuËit a douf·m, ûe se n·m to poda¯Ì.

n Evropsk· CestovnÌ Pojiöùovna, a.s. JUDr. VladimÌr KrajÌËek: ∂ Nemohu ¯Ìci, ûe bychom rok 2002 p˘vodnÏ oËek·vali jako p¯Ìzniv˝ pro cestovnÌ pojiötÏnÌ, coû vych·zelo p¯edevöÌm ze zkuöenostÌ po teroristick˝ch ˙tocÌch v USA. Avöak dnes po jeho uplynutÌ jej lze hodnotit pouze jako velmi ˙spÏön˝ pro naöi spoleËnost. Znamenal nejen zv˝öenÌ obratu, ale zejmÈna pomÏrnÈ snÌûenÌ celkov˝ch ökod. Z druhÈ strany se cel˝ rok takÈ nesl ve znamenÌ Ëetn˝ch Ñboj˘ì za existenci st·vajÌcÌho uspo¯·d·nÌ pojiötÏnÌ insolvence cestovnÌch kancel·¯Ì. Protoûe k tomuto pojiötÏnÌ m· naöe spo-

6

leËnost jiû ze svÈ podstaty velmi blÌzko, bude pr·vÏ nalezenÌ novÈho a systÈmovÈho ¯eöenÌ tÈto problematiky jednou z hlavnÌch priorit naöÌ Ëinnosti v roce 2003. Douf·m, ûe ve spolupr·ci s ostatnÌmi pojistiteli, cestovnÌmi kancel·¯emi a st·tnÌmi institucemi se to bÏhem roku poda¯Ì. ∑ VöeobecnÏ jsem proti posilov·nÌ role st·tu ve vöech oblastech, kde lze p¯edpokl·dat iniciativu a odpovÏdnost jednotlivc˘ nebo organizacÌ. Na vÏtöinu katastrofick˝ch ud·lostÌ vÏtöÌho rozsahu se vöak v dneönÌ dobÏ lze jen tÏûko p¯ipravit z vlastnÌch zdroj˘ a ukazuje se, ûe i kapacita pojiöùoven a zajiöùoven je dnes vÌce a vÌce limitovan·. Proto jsem p¯esvÏdËen, ûe zde je mÌsto pro rozöÌ¯enÌ ˙lohy st·tu, o Ëemû ostatnÏ hovo¯Ì i praxe mnoh˝ch zemÌ EvropskÈ unie. MyslÌm, ûe n·ö st·t musÌ nezbytnÏ p¯istoupit k vytv·¯enÌ p¯Ìsluön˝ch fond˘ a spoleËnÏ s pojistiteli nalÈzt nov˝ zp˘sob p¯i ¯eöenÌ extrÈmnÌch ökod. V poslednÌ dobÏ je navÌc z¯ejmÈ, ûe nemusÌ jÌt pouze o ûivelnÌ katastrofy, ale i o rozs·hlÈ ökody zp˘sobenÈ nap¯Ìklad mezin·rodnÌm terorismem Ëi environment·lnÌmi katastrofami.

n ExportnÌ garanËnÌ a pojiöùovacÌ spoleËnost, a.s. Ing. Pavol ParÌzek: ∂ Rok 2002 znamenal v˝znamnou zmÏnu v dosavadnÌch trendech ˙vÏrovÈho pojiötÏnÌ. ZatÌmco v p¯ech·zejÌcÌch nÏkolika letech zaznamenal EGAP opakovanÈ p¯Ìr˘stky objemu pojiötÏnÌ ˙vÏr˘ v ¯·du 10 a vÌce procent roËnÏ, do roku 2002 se soust¯edilo nÏkolik nep¯Ìzniv˝ch faktor˘, kterÈ tento r˘st v˝raznÏ zpomalily. Recese na hlavnÌch evropsk˝ch trzÌch, vöeobecn˝ pokles investiËnÌ Ëinnosti ve svÏtÏ v d˘sledku teroristickÈho nebezpeËÌ a navÌc velmi siln˝ kurz ËeskÈ koruny jsou hlavnÌmi faktory, kterÈ ovlivnily pokles v˝vozu jako takovÈho, a tÌm i pokles popt·vky po ˙vÏrovÈm pojiötÏnÌ. Recese a vlny bankrot˘ na z·padoevropsk˝ch trzÌch se projevila i v˝razn˝m n·r˘stem ökodovosti ˙vÏrovÈho pojiötÏnÌ, kterÈ se proti p¯edch·zejÌcÌm rok˘m zn·sobilo. Bohuûel, ani vyhlÌdky pro p¯ÌötÌ roku nejsou ˙plnÏ r˘ûovÈ. Z·padoevropskÈ ekonomiky, kterÈ jsou odbytiötÏm pro cca 70 % ËeskÈho v˝vozu, se jen pomalu vzpamatov·vajÌ z recese a problÈmy na tÏchto trzÌch se proto budou z·konitÏ p¯en·öet i do r˘stovÈho potenci·lu a ökodovosti ˙vÏrovÈho pojiötÏnÌ. ∑ EGAP jako ˙vÏrov· pojiöùovna katastrofick· rizika kryje, pouze pokud je p¯ÌrodnÌ katastrofa u v˝vozu p¯ÌËinou platebnÌ neschopnosti dluûnÌka. NicmÈnÏ i povodnÏ v srpnu 2002 mÏly na naöi Ëinnost nep¯Ìm˝ vliv, neboù ¯ada z naöich klient˘ byla povodnÏmi zasaûena. To se projevilo i na jejich exportnÌ v˝konnosti a efektivnosti jejich podnik·nÌ. Jsem r·d, ûe vl·da se nakonec rozhodla nediferencovat podporu postiûen˝ch podle toho, zda jsou nebo nejsou pojiötÏni. V˝znamn˝ podÌl pojiöùoven na ¯eöenÌ povodÚov˝ch ökod by mÏl p¯ispÏt ke zv˝öenÌ prestiûe odvÏtvÌ ve spoleËnosti.

n Generali Pojiöùovna a.s. Ing. Jaroslav Mlyn·¯, CSc.: ∂ Rok 2002 mÏl b˝t p˘vodnÏ ñ alespoÚ podle pl·nu ñ rokem klidu a stabilizace. Po podstatn˝ch zmÏn·ch p¯edch·zejÌcÌch let jsme se na poË·tku roku domnÌvali, ûe naöi pozornost budeme moci vÏnovat zejmÈna stabilizaci a zdokonalenÌ naöich z·kladnÌch proces˘ a ËinnostÌ. NicmÈnÏ ËlovÏk mÌnÌ, a ûivot, prost¯edÌ a vlastnÌk mÏnÌ... Rok 2002 byl nakonec ˙plnÏ jin˝. POJISTNÝ OBZOR • 1/2003

Naöe kaûdodennÌ ˙silÌ a v minulosti postupnÏ budovanÈ odbytovÈ cesty a distribuËnÌ kan·ly zabezpeËily velmi intenzivnÌ posÌlenÌ naöÌ pozice na ËeskÈm pojistnÈm trhu v neûivotnÌm pojiötÏnÌ, kter˝ viditelnÏ p¯ekonal naöe loÚskÈ p¯edstavy a pl·ny. V roce 2002 jsme se d·le intenzÌvnÏ vÏnovali zejmÈna vytvo¯enÌ obdobnÈ situace i v oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ. VÏ¯Ìm, ûe ta n·mi v pr·vÏ konËÌcÌm roce zaset· semÌnka ûivotnÌho pojiötÏnÌ v p¯ÌötÌch mÏsÌcÌch vyklÌËÌ, vyrostou a odmÏnÌ se n·m bohatou ˙rodou. Do konce roku sice jeötÏ nÏkolik dnÌ zb˝v·, nicmÈnÏ lze oËek·vat, ûe celkov˝ v˝sledek bude jak z pohledu p¯edepsanÈho pojistnÈho, tak i dosaûenÈho hospod·¯skÈho v˝sledku lepöÌ, neû p˘vodnÌ n·roËnÈ pl·ny stanovovaly. P¯ibliûnÏ 4 mÏsÌce po niËiv˝ch z·plav·ch v »ech·ch m˘ûeme konstatovat, ûe i mimo¯·dn· katastrofick· situace a pÏtisetlet· voda n·mi neot¯·sla. VÏtöina vznikl˝ch ökod uvnit¯ pojistnÈho kmene Generali Pojiöùovny byla jiû buÔ zcela vy¯eöena anebo se jejich ¯eöenÌ rychle uzav¯enÌ blÌûÌ. N·mi v minulosti zvolen˝ p¯Ìstup k oblasti zajiötÏnÌ se prok·zal jako ˙Ëeln˝ a pot¯ebn˝. DÌky tomu je dopad povodnÌ na celkov˝ hospod·¯sk˝ v˝sledek Generali minimalizov·n. To, ûe m˘ûeme alespoÚ p¯edbÏûnÏ hodnotit rok 2002 jako ˙spÏön˝, je z·sluhou vöech naöich spolupracovnÌk˘ a obchodnÌch partner˘. ChtÏl bych vyuûÌt tÈto p¯Ìleûitosti a podÏkovat jim za jejich pracovnÌ nasazenÌ, pÌli a kreativitu. P¯eji nejen jim, ale i Ëten·¯˘m PojistnÈho obzoru hezkÈ proûitÌ v·noËnÌch sv·tk˘ a ˙spÏön˝ p¯ÌötÌ rok. ∑ P¯edevöÌm si myslÌm, ûe v ot·zce st·tnÌch intervencÌ p¯i katastrofick˝ch ud·lostech nelze pauöalizovat. Je t¯eba citlivÏ rozliöovat, kter· skupina obyvatel, resp. ekonomick˝ch subjekt˘, byla postiûena, zda bylo zasaûeno vÌce region˘ atd. Z pohledu st·tu by mÏl b˝t p¯i rozhodov·nÌ o eventu·lnÌm z·sahu prioritnÌ makroekonomick˝ dopad. Vedle na prvnÌ pohled viditeln˝ch ökod jako nap¯. zbo¯enÈ domy v Z·lezlicÌch jsou zde ovöem takÈ sekund·rnÌ ökody vyvolanÈ nap¯. p¯eruöenÌm provozu, ztr·tou p¯Ìjm˘ a dalöÌmi ˙jmami, kterÈ se ve svÈm souËtu mohou projevit ñ v z·vislosti na rozsahu katastrofy ñ v nastartov·nÌ hluböÌch struktur·lnÌch problÈm˘ regionu, poklesu koupÏschopnÈ popt·vky nebo dokonce zpomalenÌ celkovÈho ekonomickÈho r˘stu zemÏ. St·tnÌ z·sahy nejsou Ëist˝m ÑsystÈmov˝mì ¯eöenÌm. DomnÌv·m se ale, ûe z ËistÏ pragmatickÈho hlediska jsou zejmÈna p¯i katastrof·ch vÏtöÌho rozmÏru nezbytnÈ. TlumÌ öoky, jejichû dopad, pokud by bylo odstranÏnÌ vznikl˝ch ökod ponech·no pouze na p˘sobenÌ trûnÌch sil, by byl dlouhodob˝ a se znaËn˝mi soci·lnÌmi n·sledky. To ovöem neznamen·, ûe se st·tnÌch z·sah˘ v tÏchto p¯Ìpadech a priori zast·v·m. Vûdy je t¯eba zv·ûit mÌru i vöechna pro a proti. Ned·vn˝ pokus diferencovat st·tnÌ pomoc podle toho, zda postiûen˝ je Ëi nenÌ pojiötÏn, by ve svÈm d˘sledku pravdÏpodobnÏ ovlivnil celou oblast neûivotnÌho pojiötÏnÌ. V podstatÏ se jedn· pro n·s pojiöùovny o konkurenci, se kterou nelze soupe¯it. NaË se starat o zajiötÏnÌ svÈho majetku a jeötÏ za to platit, postar·-li se st·t? Ty skrytÈ n·klady v podobÏ budoucÌho vyööÌho zatÌûenÌ daÚov˝ch poplatnÌk˘ nejsou na rozdÌl od ˙hrady pojistnÈho tak viditelnÈ.

n GERLING-Konzern, Vöeobecn· pojiöùovacÌ akciov· spoleËnost ñ organizaËnÌ sloûka Ing. Michal KanÏra: ∂ Asi nikdo v »eskÈ Republice nem˘ûeme nezmÌnit srpen roku 2002, kter˝ vstoupil do dÏjin ËeskÈho pojiöùovnictvÌ jako rok s nejvÏtöÌ povodnÌ, resp. nejvyööÌmi ökodami, kterÈ byly velkou vodou zp˘sobeny. Naöe pojiöùovna se vypo¯·dala s pojistn˝mi ud·lostmi rychle a zodpovÏdnÏ, p¯estoûe v mnoha p¯Ìpadech jsme ¯eöili velmi neobvyklÈ a unik·tnÌ p¯Ìpady. V r·mci skupiny Gerling byl v roce 2002 zah·jen projekt ÑTake-offì, POJISTNÝ OBZOR • 1/2003

jako reakce na mimo¯·dnou ekonomickou z·tÏû, kterÈ v roce 2001 spoleËnost Gerling Ëelila. Tento projekt uv·dÌ celosvÏtov· opat¯enÌ, jejichû zavedenÌm se zajistÌ v˝raznÈ a udrûitelnÈ zlepöenÌ hospod·¯sk˝ch v˝sledk˘ v kr·tkÈm ËasovÈm horizontu. ∑ ExistujÌ r˘znÈ st·tnÌ systÈmy pro p¯Ìpad vzniku katastrofick˝ch ud·lostÌ. StandardnÏ vöak platÌ, ûe tyto modely vznikajÌ jako reakce na historickÈ zkuöenosti Ëi jako opat¯enÌ na takovÈ katastrofickÈ scÈn·¯e, kde nenÌ dostateËn·, nebo v˘bec û·dn· kapacita na eliminaci p¯Ìpadn˝ch ökod dan· komerËnÌm sektorem (pojiöùovny, zajiöùovny...). Samoz¯ejmÏ odmÌt·me ad hoc n·vrhy ¯eöenÌ, kter˝ch jsme byli svÏdky bezprost¯ednÏ po povodnÌch ze strany vl·dnÌch org·n˘, ale na druhou stranu je pot¯eba zam˝ölet se nad tÌm, zda tyto historickÈ zkuöenosti a situace na komerËnÌm trhu pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ ned·vajÌ podnÏt k zah·jenÌ öirokÈ a odbornÈ diskuse na toto tÈma.

n Gothaer Allgemeine Versicherungen AG, org. sloûka pro »R Otokar Cudlman: ∂ PoË·tkem roku 2002 jsme ˙spÏönÏ absolvovali tzv. p¯eregistraci pojiöùovny u MF a splnili tÌm podmÌnky danÈ z·konem. RovnÏû tak koncem roku 2001 byla v NÏmecku provedena zmÏna n·zvu naöÌ mate¯skÈ spoleËnosti na Gothaer Allgemeine Versicherung AG ñ tato zmÏna se promÌtla v prvnÌ polovinÏ roku 2002 do n·zvu organizaËnÌ sloûky v »eskÈ republice. V srpnu 2002 jsme byli citelnÏ zasaûeni povodnÌ ñ nÏkolik z·kaznÌk˘ jsme mÏli znaËnÏ poökozen˝ch a p¯edpokl·danÈ n·klady na pojistn· plnÏnÌ dos·hnou pravdÏpodobnÏ dvojn·sobnÈho roËnÌho p¯ijatÈho pojistnÈho naöÌ organizaËnÌ sloûky celkem. ZajiötÏnÌ, kterÈ Gothaer sjedn·v· v NÏmecku pro vöechny svÈ organizaËnÌ sloûky dohromady, pokryje tyto n·klady na 80ñ85 %. Druh· polovina roku po povodnÌch pro n·s tedy vzhledem k person·lnÌmu obsazenÌ naöÌ kancel·¯e v Praze byla velmi hektick·. NaötÏstÌ n·m kolegovÈ od mate¯skÈ spoleËnosti podali p¯i likvidacÌch pomocnou ruku a my jsme mohli do konce roku 2002 vÏtöinu tÏchto ökod zdokumentovat, zlikvidovat a pojiötÏn˝m jiû i odeslat doplatky celkovÈho pojistnÈho plnÏnÌ po p¯edchozÌch z·loh·ch. Pro rok 2003 nem·me zvl·ötnÌ priority, zd˘razÚujeme p¯edevöÌm kvalitnÌ servis p¯i doprovodu naöich z·kaznÌk˘ podnikajÌcÌch na ˙zemÌ »R. ∑ P¯i hled·nÌ budoucÌch ¯eöenÌ u ökod z katastrofick˝ch ud·lostÌ bude nutn· souËinnost pojistitel˘ a st·tu. Jako p¯Ìklad, jak by se asi spolupr·ce mohla vyvÌjet, chci uvÈst vytvo¯enÌ tzv. ÑPoolu proti terorismuì v NÏmecku za ˙Ëasti spoleËnÏ skl·dan˝ch max. pojistn˝ch Ë·stek a finanËnÌch prost¯edk˘ ze strany st·tu a velk˝ch pojistitel˘ pro ¯eöenÌ p¯Ìpadn˝ch ökod v budoucnosti. Gothaer je jednÌm z nÏkolika m·lo Ëlen˘ tohoto poolu. Dohoda platÌ zatÌm pouze pro ˙zemÌ SRN.

n HasiËsk· vz·jemn· pojiöùovna, a. s. Ing. Josef Kubeö: ∂ HasiËskou vz·jemnou pojiöùovnu Ëekalo v roce 2002 mnoho ˙kol˘, a to tÏch, kterÈ vyplynuly z legislativy a tÏch, kterÈ p¯ed ni postavili na valnÈ hromadÏ akcion·¯i. HasiËsk· vz·jemn· pojiöùovna, stejnÏ jako i ostatnÌ pojiöùovacÌ ˙stavy, musela sladit svoji Ëinnost s poûadavky z·kona o pojiöùovnictvÌ a projÌt procesem p¯elicencov·nÌ. To se jÌ povedlo a novou licenci obdrûela bez vÏtöÌch problÈm˘. Akcion·¯i dali HasiËskÈ vz·jemnÈ pojiöùovnÏ ˙kol nav˝öit p¯edepsanÈ pojistnÈ na 270 milion˘ KË a vytvo¯it hrub˝ zisk p¯ed zdanÏnÌm ve v˝öi

7

12,5 milion˘ KË. Dnes m˘ûeme konstatovat, ûe p¯edepsanÈ pojistnÈ nebude ve v˝öi, kterou n·m uloûili akcion·¯i, ale bude se pohybovat nÏkde na hranici 230 milion˘ KË, coû pro n·s znamen· n·r˘st asi 10 %. AËkoliv ˙kol nesplnÌme, trouf·m si ¯Ìci, ûe se jedn· o dÌlËÌ ˙spÏch, neboù po 2 letech, kdy se u n·s p¯edepsanÈ pojistnÈ sniûovalo doch·zÌ opÏt k n·r˘stu, kter˝ je srovnateln˝ s pr˘mÏrem ostatnÌch pojiöùoven p˘sobÌcÌch na naöem trhu. V porovn·nÌ s minul˝mi lety se n·m poda¯ilo vylepöit i hospoda¯enÌ pojiöùovny a jiû bezprost¯ednÏ p¯ed srpnov˝mi povodnÏmi jsme tvo¯ili zisk na vyööÌ ˙rovni, neû n·m p¯edloûila valn· hromada. Na odstraÚov·nÌ n·sledk˘ povodnÌ se podÌlÌ samoz¯ejmÏ i naöe pojiöùovna a odhadnut· a tÈmÏ¯ jiû potvrzen· ˙hrnn· v˝öe pojistn˝ch plnÏnÌ z tÏchto povodnÌ ËinÌ pro HVP, a.s., 100 milion˘ KË. To samoz¯ejmÏ Ë·steËnÏ negativnÏ ovlivnÌ i celkov˝ hospod·¯sk˝ v˝sledek za rok 2002, ale p¯esto dÏl·me vöe pro to, abychom zisk uloûen˝ n·m valnou hromadou splnili. ∑ Ze zkuöenostÌ poslednÌch let (po roce 1997) vypl˝v·, ûe v souËasnÈ dobÏ doch·zÌ k podstatn˝m zmÏn·m v klimatu, kterÈ jsou z podstatnÈ Ë·stÌ zp˘sobeny civilizacÌ, a d˘sledkem tÏchto zmÏn jsou ûivelnÌ pohromy, jeû se u n·s projevily zejmÈna z·plavami. Doch·zÌ ale i k Ëast˝m siln˝m poryv˘m vÏtru, vich¯icÌm, kterÈ majÌ rovnÏû ploön˝ charakter. Tyto jevy zatÌm zanechaly naötÏstÌ vÏtöinou ökody pouze na majetku, p¯iËemû ztr·ty na lidsk˝ch ûivotech byly spÌö ojedinÏlÈ. Proti tÏmto ökod·m lze Ëelit a vybudovat r˘zn· opat¯enÌ, kter· zabr·nÌ nap¯Ìklad vzniku ökod z velk˝ch z·plav, avöak tato opat¯enÌ jsou finanËnÏ velice n·kladn· a v û·dnÈm p¯ÌpadÏ je nelze v souËasnÈ dobÏ realizovat ploönÏ. VÏtöina v˝znamn˝ch objekt˘ u n·s je navrûena na tzv. pades·tiletou vodu, v˝jimeËnÏ jsou v˝znamnÈ objekty navrûeny na vodu stoletou, ale na pÏtisetletou vodu se objekty z d˘vodu velkÈ ceny v podstatÏ nenavrhujÌ. P¯esto je mnoho nemovitostÌ, jejichû v˝stavba byla v rozporu se selsk˝m rozumem umoûnÏna i v z·plavov˝ch oblastech, a ökody na nich se opakujÌ tÈmÏ¯ ze ûeleznou pravidelnostÌ (jarnÌ t·nÌ na Berounce a zaplavov·nÌ rekreaËnÌch chat apod.). P¯itom ekonomick· situace jak jednotliv˝ch obyvatel, tak i vÏtöiny podnik˘ v blÌzkosti tok˘ je takov·, ûe nejsou schopni zniËen˝ nebo poökozen˝ majetek znovu po¯Ìdit ze svÈho, obzvl·ötÏ citelnou ztr·tou pak b˝v· zniËenÌ nemovitosti. NesdÌlÌm n·zor, ûe je kaûd˝ str˘jcem svÈho ötÏstÌ a ûe si tedy mÏl postavit d˘m d·le od ¯eky. Nechci ani posuzovat p¯Ìpady, ûe nÏkdo musel podplatit funkcion·¯e n·rodnÌho v˝boru, aby si mohl postavit d˘m v z·plavovÈ oblasti. Beru naopak v potaz skuteËnost, ûe d˘m dnes stojÌ a m· pro svÈho majitele jistou nepostradatelnou hodnotu. DomnÌv·m se rovnÏû, ûe tyto lidi v rizikov˝ch oblastech nelze oznaËit za nepojistitelnÈ a ponechat je napospas jejich osudu. MyslÌm si naopak, ûe by mÏl vÌce p˘sobit princip solidarity, jenû by se mÏl na poË·tku vyvolat umÏle tak, ûe by se pojiötÏnÌ staveb stalo pojiötÏnÌm povinnÏ smluvnÌm, p¯iËemû by se stanovilo tzv. minim·lnÌ pojistnÈ dle mÏ¯itelnÈho ukazatele. Nebyl bych nadarmo p¯edsedou p¯edstavenstva pojiöùovny, kterou si zaloûili dobrovolnÌ hasiËi, abych nep¯ispÏl zkuöenostÌ, kterou jsem zÌskal na ned·vnÈm semin·¯i st¯edoevropsk˝ch z·stupc˘ dobrovoln˝ch hasiË˘ na veletrhu Pyros v BrnÏ. SouË·stÌ tohoto veletrhu byl i zmÌnÏn˝ semin·¯ o financov·nÌ dobrovoln˝ch hasiË˘, p¯iËemû 5 nejvyööÌch p¯edstavitel˘ hasiË˘ ze sousednÌch zemÌ sdÏlilo, ûe n·klady na Ëinnost dobrovoln˝ch hasiË˘ jsou hrazeny zejmÈna z Ë·sti pojistnÈho za pojiötÏnÌ majetku. DomnÌv·m se, ûe funkce dobrovoln˝ch hasiË˘ v r·mci integrovanÈho z·chrannÈho systÈmu je nezastupiteln·, a p¯i tÏchto ûiveln˝ch pohrom·ch jsou to pr·vÏ oni, kte¯Ì zachraÚujÌ i lidskÈ ûivoty, coû je opravÚuje k tomu, aby v r·mci jakÈsi z·brany ökod dost·vali p¯ÌspÏvek na svoji Ëinnost z pojistnÈho za stavby, p¯ÌpadnÏ dalöÌho majetku.

n ING Nationale-Nederlanden, ûivotnÌ pojiöùovna, org. sloûka Ron van Oijen: ∂ Rok 2002 se nesl ve znamenÌ n·r˘stu poËtu klient˘, aù uû individu·lnÌch, tak v r·mci programu zamÏstnaneck˝ch v˝hod (Employee Benefits). Ke konci z·¯Ì 2002 mÏla pojiöùovna ING p¯es 263 tisÌc klient˘, coû ve srovn·nÌ se stejn˝m obdobÌm loÚskÈho roku znamen· n·r˘st o tÈmÏ¯ 37 %.

8

∑ St·t by mÏl plnit funkci jakÈhosi dozoru nad tÌm, jak se n·sledky katastrof napravujÌ a samoz¯ejmÏ b˝t schopen se na n·pravÏ aktivnÏ, a p¯edevöÌm operativnÏ, podÌlet. Velk˝ v˝znam ale vidÌme takÈ v rovinÏ preventivnÌ ñ tj. st·t by mÏl mÌt vlastnÌ z·jem na tom, aby se jeho obËanÈ sami chr·nili p¯ed n·sledky niËiv˝ch katastrof Ëi jin˝ch tragick˝ch ud·lostÌ, nap¯. prost¯ednictvÌm pojiötÏnÌ vöeho druhu. MÏl by plnit funkci osvÏtovou a informaËnÌ a takÈ p¯imÏ¯en˝mi prost¯edky vyûadovat na st·tnÌch i samospr·vn˝ch org·nech na vöech ˙rovnÌch, aby d˘slednÏ vyuûÌvali vöech forem zajiötÏnÌ proti moûn˝m ökod·m.

n KomerËnÌ pojiöùovna, a.s. Ing. ZbynÏk Vesel˝ ∂ KomerËnÌ pojiöùovna, a.s. proöla v roce 2002 ¯adou v˝znamn˝ch zmÏn. Mezi nejd˘leûitÏjöÌ z nich pat¯Ì rekapitalizace naöÌ spoleËnosti, jejÌmû prost¯ednictvÌm byla uhrazena podstatn· Ë·st ztr·t a z·vazk˘ z minul˝ch let. Nav˝öenÌ z·kladnÌho kapit·lu KP bylo souË·stÌ pl·nu restrukturalizace, p¯ipravenÈho jiû v pr˘bÏhu roku 2001 ve spolupr·ci novÈho vedenÌ KP a jejÌho jedinÈho akcion·¯e KomerËnÌ banky, a.s. DalöÌ velkou ud·lostÌ byl p¯evod pojistnÈho kmene POV (362 000 smluv) do pojiöùovny Kooperativa, kter˝ znamenal logickÈ pokraËov·nÌ v naplÚov·nÌ cÌl˘ novÈ strategie KP, totiû hlavnÌ orientaci pojiöùovny na poskytov·nÌ sluûeb ûivotnÌho pojiötÏnÌ. V souladu s tÌm byl jeötÏ na podzim roku 2002 uveden na Ëesk˝ pojistn˝ trh prvnÌ ryze bankopojiöùovacÌ produkt ñ Vital, kter˝ si zÌskal ihned po svÈm zavedenÌ znaËnou oblibu u klient˘ KB. Mezi hlavnÌ cÌle pro rok 2003 rozhodnÏ pat¯Ì dalöÌ rozvoj bankopojiötÏnÌ, coû bude v praxi znamenat rozöÌ¯enÌ produktovÈ nabÌdky a dalöÌ rozvoj spolupr·ce v r·mci FinanËnÌ skupiny KomerËnÌ banky. Pro upevnÏnÌ trûnÌ pozice KP je nezbytnÈ dokonËit restrukturalizaci spoleËnosti s cÌlem maxim·lnÏ zefektivnit jejÌ dalöÌ fungov·nÌ a v˝raznÏ zv˝öit objem obchodu zejmÈna v r·mci ûivotnÌho pojiötÏnÌ. ∑ Jako soukromÈmu subjektu n·m nep¯ÌsluöÌ hodnotit roli st·tu. Pojiöùovny nesmÏjÌ ˙lohu st·tu v budoucnosti p¯eceÚovat a p¯i cenotvorbÏ pojistn˝ch sluûeb musÌ br·t z¯etel na skuteËnost, ûe musÌ spolÈhat hlavnÏ samy na sebe a na kvalitu svÈho zajistnÈho programu.

n Kooperativa, pojiöùovna, a.s. Ing. VladimÌr Mr·z: ∂ Rok 2002 byl nejen pro Kooperativu ale i pro cel˝ pojistn˝ trh velmi n·roËn˝ a sloûit˝. Jednak vzhledem k povodnÌm, ale velmi n·roËnÈ byly a jsou i dalöÌ vÏci, jako je nap¯Ìklad p¯evod tÈmÏ¯ 400 tisÌc klient˘ KomerËnÌ pojiöùovny do Kooperativy. NejvÏtöÌ ud·lostÌ byly samoz¯ejmÏ katastrof·lnÌ z·plavy. Naöim klient˘m zp˘sobily vÌce neû devÏt tisÌc ökod za p¯ibliûnÏ devÏt miliard korun, coû jsou opravdu extrÈmnÏ vysok· ËÌsla. Na druhou stranu je vöak t¯eba ¯Ìci, ûe KooperativÏ se da¯ilo a da¯Ì vy¯Ìdit POJISTNÝ OBZOR • 1/2003

likvidace zejmÈna obËansk˝ch ökod velmi rychle a efektivnÏ a m·me mnoho sign·l˘, ûe klienti jsou s naöÌ pracÌ spokojeni. OsobnÏ povaûuji likvidace povodÚov˝ch ökod za velk˝ ˙spÏch pojiöùovnictvÌ a d˘kaz, ûe pojiötÏnÌ funguje a je nezbytnou souË·stÌ ûivota kaûdÈho modernÌho ËlovÏka i kaûdÈ zodpovÏdnÏ podnikajÌcÌ firmy. Samoz¯ejmÏ povodnÏ ovlivnily cel˝ trh v roce 2002 a ovlivnÌ ho i v dalöÌch letech ñ d˘sledkem je mnohem tvrdöÌ p¯Ìstup zajistitel˘ k majetkov˝m pojiötÏnÌm a zejmÈna ke krytÌ katastrofick˝ch ökod. K roku 2003 za Kooperativu jeötÏ snad tolik, ûe i nad·le z˘st·v· naöÌ prioritou ûivotnÌ a d˘chodovÈ pojiötÏnÌ. Pro tyto produkty st·le jeötÏ existuje na ËeskÈm trhu nevyuûit˝ potenci·l klient˘. ∑ P¯Ìstup zajistitel˘ k pojiöùovn·m p¯i obnov·ch smluv na p¯ÌötÌ rok je nejtvrdöÌ za poslednÌch minim·lnÏ deset let. Nejz·sadnÏjöÌ zmÏnou pro n·s je, ûe v proporËnÌm zajiötÏnÌ nebude zahrnuto katastrofickÈ riziko povodnÌ a z·plav, kterÈ je nutno nakupovat zvl·öù a za velmi vysokÈ sazby, coû samoz¯ejmÏ v koneËnÈm d˘sledku znamen· posun v sazb·ch p¯Ìsluön˝ch pojiötÏnÌ. Z tohoto d˘vodu se uvaûuje o nÏkolika modelech moûnÈ participace st·tu p¯i likvidaci katastrofick˝ch ökod. Ve svÏtÏ existujÌ r˘znÈ modely krytÌ katastrofick˝ch rizik ñ m˘ûe to b˝t nap¯Ìklad spolu˙Ëast st·tu nebo se pojiöùovny mohou sdruûit formou poolu. ZatÌm hled·me ve spolupr·ci s p¯Ìsluön˝mi ministerstvy vhodn˝ model a konsenzus. P˘jde-li vöe ide·lnÏ a stihne-li se schv·lit p¯Ìsluön· legislativa, vÏ¯Ìm, ûe tento model by mohl b˝t zaveden od poË·tku roku 2004. P¯ipomÌn·m, ûe by se to net˝kalo pouze povodnÌ a z·plav, ale vöech katastrofick˝ch ökod.

n Pojiöùovna CARDIF PRO VITA, a.s. Ing. Petr Illetöko, MBA: ∂ Rok 2002 znamenal pro POJIäçOVNU CARDIF PRO VITA, a.s. dalöÌ rok v˝znamnÈho r˘stu aktivit v oblasti bankopojiötÏnÌ. V tomto roce jsme podle odhadovan˝ch v˝sledk˘ dos·hli vÌce neû 50% n·r˘stu objemu p¯ijatÈho hrubÈho pojistnÈho oproti roku 2001. TÌmto v˝sledkem jsme d·le upevnili naöÌ pozici na velmi specializovanÈm segmentu pojiöùovacÌho trhu, kter˝m jsou produkty typu Credit Life (pojiötÏnÌ schopnosti spl·cet z·vazek). Pro rok 2003 m·me za cÌl dalöÌ n·r˘st naöich aktivit v oblasti produkt˘ Credit Life a p¯ipravit a pilotnÏ odzkouöet speci·lnÌ individu·lnÌ ˙razovÈ pojistnÈ produkty, kterÈ chceme zaËÌt rutinnÏ nabÌzet v roce 2004 prost¯ednictvÌm netradiËnÌch prodejnÌch kan·l˘. ∑ Podle mÈho n·zoru by st·t mÏl, samoz¯ejmÏ s v˝jimkou ¯eöenÌ ökod na st·tnÌm majetku a ¯eöenÌm pomoci pro ve¯ejnÏ prospÏönÈ organizace, sehr·t t¯i z·kladnÌ role: 1. DaÚov˝mi ˙levy, p¯ÌpadnÏ jin˝mi typy pobÌdek ñ podpo¯it subjekty, kterÈ se rozhodly darovat finanËnÌ Ë·stku na pomoc p¯i ¯eöenÌ ökod, ale i podpo¯it podnikatelskÈ aktivity, kterÈ pomohou p¯ekonat n·sledky katastrofick˝ch ud·lostÌ. 2. ProvÈst kvalitnÌ vyhodnocenÌ n·sledk˘ katastrof ve spolupr·ci s dalöÌmi institucemi vËetnÏ pojiöùoven a vytvo¯it systÈm, kter˝ by pomohl zmÌrnit n·sledky podobn˝ch katastrof v budoucnu. 3. OsvÏtovou ËinnostÌ p¯esvÏdËit zejmÈna obËany o pot¯ebÏ ochrany svÈho majetku cestou pojiötÏnÌ.

n Pojiöùovna »eskÈ spo¯itelny, a.s. Ing. Tom·ö Nidetzk˝: ∂ Rok 2002 byl bezesporu jednÌm z nejn·roËnÏjöÌch v novodobÈ historii ËeskÈho pojiöùovnictvÌ a tedy i kvalitnÌm testem stability tohoto odvÏtvÌ. Pro Pojiöùovnu »eskÈ spo¯itelny, a. s., rok 2002 znamenal p¯edevöÌm profesion·lnÏ odvedenou pr·ci p¯i ¯eöenÌ srpnov˝ch katastrofick˝ch z·plav, v oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ pak ˙spÏönou realizaci konceptu bankopojiötÏnÌ, kterÈ PoPOJISTNÝ OBZOR • 1/2003

jiöùovnu »eskÈ spo¯itelny, a. s., za¯adilo mezi t¯i nejv˝znamnÏjöÌ hr·Ëe v tomto odvÏtvÌ. Rozvoj ûivotnÌho pojiötÏnÌ, se zvl·ötnÌm d˘razem na rozvoj obchodu prost¯ednictvÌm poboËkovÈ sÌtÏ »eskÈ spo¯itelny, a. s., a p¯Ìm˝ch distribuËnÌch kan·l˘, z˘st·v· hlavnÌ prioritou i pro rok 2003. V oblasti neûivotnÌho pojiötÏnÌ je to dalöÌ zvyöov·nÌ v˝konnosti a efektivnosti, s cÌlem nad·le zvyöovat akcion·¯skou hodnotu tÈto Ë·sti podnik·nÌ. ∑ LetoönÌ katastrofickÈ z·plavy jsou jednÌm z dalöÌch v˝razn˝ch impuls˘ pro systÈmovÈ zmÏny p¯i ochranÏ majetku a lidsk˝ch ûivot˘. Krut· realita n·m jiû podruhÈ v relativnÏ kr·tkÈ dobÏ uk·zala, ûe fenomÈn katastrof je spoleËnou hrozbou, proti kterÈ se nelze efektivnÏ chr·nit bez vz·jemnÈ souËinnosti a podpory ze stran pojiöùoven, zajiöùoven, klient˘ a st·tu. SpoleËnÈ problÈmy a jejich spoleËn· ¯eöenÌ jsou velkou p¯ÌleûitostÌ pro dalöÌ rozvoj nejen pojiöùovacÌho trhu, ale p¯edevöÌm region˘, kter˝ch se tato rizika bytostnÏ dot˝kajÌ.

n Pojiöùovna UNIVERSAL, a. s. Ing. Milan ToËina: ∂ Rok 2002 byl pro Pojiöùovnu UNIVERSAL rokem z·sadnÌ zmÏny spoËÌvajÌcÌ zejmÈna v do¯eöenÌ a ukonËenÌ vöech problÈm˘ souvisejÌcÌch s p¯evodem celÈho pojistnÈho kmene a poboËkovÈ sÌtÏ na Union pojiöùovnu. Vedle tÈto problematiky souËasnÏ probÌhaly pr·ce spojenÈ s p¯Ìpravou zmÏny technologie prodeje produkt˘ a p¯Ìpravou novÈ obchodnÌ strategie pro rok 2003. ∑ Role st·tu z pohledu ¯eöenÌ ökod z katastrofick˝ch ud·lostÌ vidÌm jako nekoncepËnÌ a netransparentnÌ zejmÈna v tom, ûe st·t nenÌ nebo nebyl schopen definovat, jak bude postupovat a participovat na ökod·ch v p¯ÌpadÏ postiûenÌ nÏkter˝ch region˘ p¯ÌrodnÌ katastrofou, a to zejmÈna v rozliöenÌ p¯Ìstupu k pr·vnick˝m a fyzick˝m osob·m, jakoû i rozliöenÌ p¯Ìstupu k subjekt˘m pojiötÏn˝m a nepojiötÏn˝m. Je zar·ûejÌcÌ, ûe i kdyû se po povodnÌch v roce 1997 tyto ökody v menöÌch rozmÏrech trvale opakujÌ, nevede to p¯esto odpovÏdnÈ st·tnÌ org·ny k vytvo¯enÌ koncepce spoËÌvajÌcÌ zejmÈna v definov·nÌ pravidel p¯Ìstupu st·tu k subjekt˘m poökozen˝m p¯ÌrodnÌ katastrofou.

n Union pojiöùovna, a.s. Ing. Igor Valtr: ∂ Rok 2002 byl pro Union pojiöùovnu rokem z·sadnÌch zmÏn ve vöech oblastech jejÌ Ëinnosti. BÏhem tohoto roku se z region·lnÌ vÌcemÈnÏ jednostrannÏ zamÏ¯enÈ pojiöùovny stala pojiöùovnou s celorepublikovou p˘sobnostÌ. 25 poboËek a kancel·¯Ì spolu s moûnostÌ vyuûitÌ dalöÌch zhruba 100 obchodnÌch mÌst Union banky vytv·¯Ì dobr˝ p¯edpoklad pro uspokojenÌ pot¯eb klient˘ a dalöÌ expanzi pojiöùovny. Tento proces byl doprov·zen v˝raznou person·lnÌ obmÏnou na vöech ˙rovnÌch, z·sadnÌmi zmÏnami a inovacemi v produktovÈ nabÌdce a v postupech pojiöùov-

9

ny. To platÌ zejmÈna v hlavnÌch oblastech Ëinnosti Union pojiöùovny, p¯edevöÌm v pojiötÏnÌ pr˘myslov˝ch a podnikatelsk˝ch rizik, pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel, pojiötÏnÌ dom·cnostÌ a odpovÏdnostnÌch pojiötÏnÌch. PozitivnÏ rovnÏû vnÌm·m z·sadnÌ zmÏnu akcion·¯skÈ struktury Union Group, od nÌû oËek·v·m vÏtöÌ stabilitu a synergickÈ efekty ve vztahu Union banky a Union pojiöùovny. Vzhledem k tomu, ûe jiû zn·me parametry zajistn˝ch smluv na rok 2003, k priorit·m bude nepochybnÏ pat¯it zkvalitnÏnÌ underwritingu a tarifnÌ politiky v˘bec. HlavnÌ prioritou do roku 2003 je tedy kvalitnÌm servisem a produktovou nabÌdkou potvrdit r˘stov˝ trend Union pojiöùovny minim·lnÏ na ˙rovni tohoto roku, kdy n·r˘st hrubÈho p¯edepsanÈho pojistnÈho p¯es·hne 100 %. Zboûn˝m p¯·nÌm do p¯ÌötÌho roku pak z˘st·v· minim·lnÌ v˝skyt katastrofick˝ch ud·lostÌ. ∑ Role st·tu p¯i ¯eöenÌ ökod z katastrofick˝ch ud·lostÌ musÌ b˝t vûdy dominantnÌ. Proto st·t musÌ razantnÏji a koncepËnÏji p¯istoupit k celÈ problematice, a to ve t¯ech oblastech. V preventivnÌ od rigorÛznÏjöÌho p¯Ìstupu k ˙zemnÌmu pl·nov·nÌ aû po dokonal· z·brann· opat¯enÌ. Zcela nezastupiteln· je role st·tu p¯i ¯eöenÌ katastrofickÈ situace, kde v˝razn˝m zkvalitnÏnÌm celÈho systÈmu od v˝strah aû po z·chran·¯skÈ pr·ce a systematickou p¯Ìpravou na moûnÈ katastrofickÈ situace lze eliminovat podstatnou Ë·st ökod. V neposlednÌ ¯adÏ je nutnÈ i vytvo¯enÌ systÈmu (rezerv) pro poskytov·nÌ finanËnÌ a materi·lnÌ pomoci p¯i ¯eöenÌ n·sledk˘ katastrof, neboù plnÏnÌ pojiöùoven p¯i takov˝chto katastrof·ch pokr˝v· pouze Ë·st celkov˝ch ökod.

n UNIQA pojiöùovna, a.s. Ing. Marek Venuta: ∂ Loni jsme p¯evzali koncernov˝ n·zev UNIQA a tÌm i novou strategii a nov˝ styl pr·ce, kterÈ kladou na vöechny naöe zamÏstnance podstatnÏ vyööÌ n·roky neû doposud. Letos jsme jiû mohli vyhodnotit prvnÌ z·vÏry z tohoto kroku, kterÈ jsou v˝raznÏ pozitivnÌ. ObecnÏ lze ¯Ìci, ûe ve vöech sledovan˝ch oblastech Customer Relations dos·hla naöe spoleËnost za jedin˝ transformaËnÌ rok minim·lnÏ stejnÏ dobr˝ch v˝sledk˘ jako »RP za osm let svÈho p˘sobenÌ na ËeskÈm trhu. Ud·lostÌ ËÌslo jedna byly samoz¯ejmÏ srpnovÈ povodnÏ, kterÈ na jednÈ stranÏ znamenaly obrovskou z·tÏû pro naöe hospoda¯enÌ a pro naöe zamÏstnance, na druhÈ stranÏ vöak uk·zaly, ûe naöe spoleËnost je schopna obst·t i p¯i katastrofÏ tohoto rozsahu. UNIQA pojiöùovna peËlivÏ analyzuje zÌskanÈ zkuöenosti, kterÈ se promÌtnou do jejÌ dalöÌ Ëinnosti v budoucnosti. ∑ Role st·tu je v takov˝ch situacÌch naprosto nezastupiteln·. NenÌ tomu tak jen u n·s, n˝brû ve vöech, i tÏch nejvyspÏlejöÌch zemÌch. LeûÌ na nÏm nejen organizaËnÌ b¯emeno p¯i katastrofÏ, n˝brû rovnÏû klÌËov· ˙loha p¯i rozhodovacÌch procesech o n·slednÈ obnovÏ, jejÌ koordinaci a p¯edevöÌm financov·nÌ. Role st·tu v »R je o to vÏtöÌ, ûe z ned·vnÈ historie majÌ obËanÈ zaûitÈ jakÈsi povÏdomÌ, ûe se o nÏ st·t musÌ postarat a pot¯ebnÈ prost¯edky sehnat z ve¯ejn˝ch rozpoËt˘. DomnÌv·me se, ûe letoönÌ povodÚovÈ katastrofy st·tnÌ org·ny a jednotlivÌ p¯edstavitelÈ m·lo vyuûili k tomu, aby lidem jasnÏ ¯ekli: Ano, jsme p¯ipraveni v·m v tÏchto situacÌch pomoci, ale prost¯edky jsou omezenÈ. Vyuûijte tuto zkuöenost k tomu, abyste se nap¯ÌötÏ zabezpeËili sami a nemuseli spolÈhat jen na podporu st·tu. Je t¯eba si uvÏdomit, ûe toto prohl·öenÌ by rozhodnÏ neznamenalo jakousi Ñskrytou reklamuì komerËnÌch pojiöùoven, spÌöe by se jednalo o jasn˝ vzkaz, ûe b¯emeno n·sledk˘ katastrofy je pot¯eba p¯ijateln˝m zp˘sobem alokovat. Tato cesta se nabÌzÌ tÌm spÌöe, ûe pojiöùovny ökody sv˝ch klient˘ zvl·dly a nedoölo k û·dnÈmu ohroûenÌ stability Ëi dokonce existence û·dnÈ z nich. V tomto ohledu byly a jsou pojiöùovny pro obËany skuteËn˝m partnerem, kter˝ je p¯ipraven svÈ z·vazky splnit. D·le by bylo ku prospÏchu, kdyby st·t p¯evzal funkci jakÈhosi Ñmoder·toraì a garanta p¯i hled·nÌ celotrûnÌho zabez-

10

peËenÌ proti p¯ÌrodnÌm katastrof·m. Vytvo¯enÌ spoleËnÈho fondu z prost¯edk˘ pojiöùoven vybran˝ch na krytÌ katastrof, kter˝ by st·t zast¯eöoval, by byl podle zkuöenostÌ z ¯ady dalöÌch zemÌ jak celospoleËensky, tak i pro vöechny pojiötÏnÈ bezpeËnÏjöÌm a lacinÏjöÌm systÈmem neû souËasnÈ ¯eöenÌ.

n VICTORIA VOLKSBANKEN pojiöùovna, a.s. Klemens Pachinger: ∂ Rok 2002 pro naöi pojiöùovnu p¯edstavoval p¯edevöÌm zmÏnu akcion·¯skÈ struktury, tedy vstup Volksbank jako banky i jako ˙spÏönÈ rakouskÈ pojiöùovny mezi naöe akcion·¯e. TÌmto krokem zajiöùujeme naöim klient˘m stabilitu, dalöÌ rozvoj a z·zemÌ poskytovanÈ nÏmeck˝m i rakousk˝m akcion·¯em. Pro rok 2003 se naöe pojiöùovna chce orientovat na prodej skupinovÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ, produkty s klientsk˝mi bonusy a rozöÌ¯enÌ nabÌdkovÈ palety produkt˘. ∑ St·t by se principielnÏ nemÏl z¯Ìkat zodpovÏdnosti v p¯ÌpadÏ katastrofick˝ch ud·lostÌ. Avöak jsme p¯esvÏdËeni o tom, ûe kaûd˝ obËan by mÏl p¯evzÌt sv˘j dÌl zodpovÏdnosti jak za vlastnÌ ûivot a zdravÌ, tak za sv˘j priv·tnÌ majetek. Bohuûel v praxi je jeötÏ v mnoha p¯Ìpadech z¯ejmÈ, ûe nÏkterÈ st·tnÌ instituce se necitlivÏ pokouöejÌ zasahovat, p¯ÌpadnÏ znev˝hodÚovat ty obËany, kte¯Ì si jiû tyto principy vlastnÌ zodpovÏdnosti osvojili.

n W¸stenrot, ûivotnÌ pojiöùovna, a.s. prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.: ∂ V roce 2002 jsme potvrdili dosavadnÌ trend rozvoje naöÌ ûivotnÌ pojiöùovny: vysokÈ tempo r˘stu ñ tÈmÏ¯ dvojn·sobn· obchodnÌ produkce neû p¯edchozÌ rok. PoË·tkem prosince 2002 jsme mÏli 12 000 nov˝ch klient˘, vöe zvl·d·me s 21 zamÏstnanci na centr·le pojiöùovny. V roce 2002 jsme se stavebnÌ spo¯itelnou W¸stenrot oslavili 10. v˝roËÌ zaloûenÌ firmy W¸stenrot a.s., z nÌû se vyvinula naöe sestersk· stavebnÌ spo¯itelna. Klient˘m jsme p¯i tÈto p¯Ìleûitosti nabÌdli zv˝hodnÏn˝ produkt, coû se setkalo s velk˝m ohlasem. DosahovanÈ v˝sledky n·m umoûÚujÌ p¯ipisovat klient˘m pomÏrnÏ vysokÈ podÌly na zisku. ZÌskali jsme ˙plnou licenci na ûivotnÌ pojiötÏnÌ, v p¯ÌötÌm roce na z·kladÏ toho doplnÌme paletu naöich produkt˘. VÏ¯Ìme, ûe v roce 2003 budeme stejnÏ ˙spÏönÌ jako dosud. ∑ Role st·tu p¯i ¯eöenÌ ökod z katastrofick˝ch ud·lostÌ by mÏla odpovÌdat rizik˘m a jejich pojistitelnosti. P¯i povodnÌch se m· st·t koncentrovat na ökody vzniklÈ na infrastruktu¯e a na vlastnÌm majetku. St·t by nemÏl suplovat bÏûnÏ dostupn· pojiötÏnÌ ñ pojiötÏnÌ dom·cnosti a pojiötÏnÌ budov. V roce 2002 tomu tak nebylo, i po ˙spÏönÈ intervenci »eskÈ asociace pojiöùoven proti ÑvracenÌì pojistnÈho plnÏnÌ v p¯ÌpadÏ ˙hrady ökody st·tem. St·t a obce zbyteËnÏ rozhazovaly penÌze v podobÏ p¯ÌspÏvk˘ na vyplavenÈ byty, zË·sti zjevnÏ v z·jmu zÌsk·nÌ hlas˘ voliË˘ v podzimnÌch volb·ch. Jak vÌme z tisku, o desetitisÌce a statisÌce korun se pak bezd˘vodnÏ hl·sÌ nejen spoleËensk· spodina, ale i n·ö nejmladöÌ sen·tor za Cestu zmÏny. Na rozhazovaËnÈ politice st·tu a obcÌ trochu vydÏl·vajÌ i pojiöùovny ñ pokud nemusÌ zaplatit to, co uû zaplatil st·t Ëi obce (n·klady na odklÌzenÌ zbytk˘ staveb). Pozn·mka: Redakce oslovila s nabÌdkou ˙Ëasti v anketÏ vöechny ËlenskÈ pojiöùovny, nÏkterÈ se omluvily a tentokr·t se nez˙Ëastnily. POJISTNÝ OBZOR • 1/2003

B

yl to takov˝ zvl·ötnÌ okamûik: p¯elom 20. a 21. stoletÌ. UmoûÚoval vöem, kte¯Ì ho proûÌvali, vychutnat atmosfÈru zmÏny tisÌciletÌ. Kolika generacÌm se poda¯Ì mÌt takovÈ ötÏstÌ. Naproti tomu si ale p¯iznejme, ûe ty p¯echody jsou plynulÈ. NaötÏstÌ v˝voj nep¯eje posl˘m öpatn˝ch katastrofick˝ch vizÌ. BÏh a poËÌt·nÌ Ëasu si nepotrpÌ na dramatickÈ zlomy. NicmÈnÏ ohraniËenÌ Ëasu tisÌciletÌmi a stoletÌmi m· sv˘j ¯·d a v˝znam. UzavÌr· starÈ a otevÌr· novÈ kapitoly v˝voje, nov· p¯edsevzetÌ, nadÏje a cÌle. PlatÌ to ve spoleËnosti, v politice, ale i v hospod·¯skÈm ûivotÏ a v rodinÏ. PojiöùovnictvÌ v minulÈm stoletÌ

v˝robk˘ nebo sluûeb p¯ekraËuje hranice st·t˘, k spojov·nÌ firem Ñz rozumuì nebo p¯ebÌr·nÌ slab˝ch silnÏjöÌmi a ˙spÏönÏjöÌmi. Nejinak tomu bylo i v pojiöùovnictvÌ a v zajiötÏnÌ. Konec minulÈho stoletÌ to byla p¯edevöÌm skupina glob·lnÌch hr·Ë˘, kter· ovlivÚovala v˝voj, tÏûila z v˝nos˘ na kapit·lov˝ch trzÌch a v konkurenci se prosazovala moûnostÌ p¯ijÌmat rizika za podmÌnek, kterÈ byly pod ˙rovnÌ moûnostÌ region·lnÌch hr·Ë˘. Konec devades·t˝ch let minulÈho stoletÌ, to byla mÛda M & A (mergers and aquisitions), proces spojov·nÌ a f˙zÌ, v nÏmû zanikala nÏkter· jmÈna slavnÈ historie

ZamyölenÌ nad poË·tkem 21. stoletÌ

JUDr. Vlastimil Uzel umocnilo svÈ hospod·¯skÈ postavenÌ a zahrnulo do sfÈry svÈho p˘sobenÌ tÈmÏ¯ vöechny novÈ obory lidskÈ Ëinnosti. K tradiËnÌm dopravnÌm prost¯edk˘m p¯idalo kosmickÈ lodi, z·vodnÌ automobily, k standardnÌm telekomunikaËnÌm prost¯edk˘m internet, satelity, mobily. Rozsah pojistiteln˝ch rizik se zv˝öil, kumulace i nebezpeËnost rizik vzrostla. Prohloubila se mezin·rodnÌ v˝robnÌ spolupr·ce a na to navazujÌcÌ rozsah finanËnÌch sluûeb. Kapit·lovÈ trhy nab˝vajÌ na v˝znamu. ObjevujÌ se novÈ spoleËnosti s glob·lnÌm vlivem. Konkurence vede ke konsolidaci a koncentraci. Pot¯eba dosaûenÌ kritickÈ masy v˝roby, prodeje, odbytu POJISTNÝ OBZOR • 1/2003

(Eagle Star, Royal, Commercial Union, Sun, UAP, Sorema, Scandinavian Re, Copenhagen Re, Fortress Re aj.) a na jejich z·kladech vznikajÌ jmÈna nov· (RoyalSunAlliance, Zurich Financial Services, CGNU/Aviva, AXA, Converium...). Zcela novou kapitolu vytv·¯ejÌ spoleËnosti vznikajÌcÌ na Bermud·ch, kam nejvÌce v poslednÌ dobÏ pro daÚov· zv˝hodnÏnÌ smÏ¯uje hlavnÏ americk˝ kapit·l. St·le ËastÏji se setk·v·me s jmÈny RenaissanceRe, DaVinci, TOP Re Layer, X/L Capital, IPC Re, Endurance, MaxRe, Ace, PXRe, Partner Re, Arch, Axis, AWAC aj., kter· vidÌ svou p¯Ìleûitost, ale mnohdy jsou

i nadÏjÌ pro pojistitele, ËelÌcÌ nedostatku kapacity pro sv· katastrofick· krytÌ. St·licemi na tomto pomyslnÈm nebi z˘st·vajÌ Allianz, Chubb, Munich Re, Swiss Re, AIG a svÈmu jmÈnu pod¯izujÌ branding celÈ skupiny. TechnickÈ v˝sledky pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ vedenÌ tÏchto spoleËnostÌ doned·vna p¯Ìliö nevzruöovaly. KombinovanÈ ökodnÌ procento nad 100 a 110 % v jednotliv˝ch odvÏtvÌch pojiötÏnÌ/zajiötÏnÌ nevzbuzovalo p¯Ìliö velkou pozornost, protoûe v˝nosy z investic na kapit·lov˝ch trzÌch nejen vyrovnaly tyto ztr·ty, ale navÌc i vytvo¯ily dobrou z·kladnu pro dosaûenÌ zisku a uspokojenÌ akcion·¯˘. Bylo to obdobÌ velk˝ch investiËnÌch v˝nos˘ a tyto spoleËnosti sledovaly strategii Ñcashflow underwritingì, tj. r˘stu trûnÌho podÌlu pomocÌ nÌzk˝ch sazeb a za cenu zhoröen˝ch pojistnÏ technick˝ch v˝sledk˘. DalöÌm produktem ÑmÏkkÈhoì pojistnÈho trhu bylo rozvolnÏnÌ striktnosti pojistn˝ch podmÌnek. Roky stÌûnostÌ a n·¯k˘ nad takov˝m postupem a v˝sledky nalÈzaly sluchu u nevelkÈho poËtu odbornÌk˘. P¯elom stoletÌ a zejmÈna tisÌciletÌ p¯inesl prvnÌ varov·nÌ pro nutnost zmÏny preferencÌ. Byl to problÈm technicky oznaËovan˝ Y2K. Uk·zal na zranitelnost informaËnÌch technologiÌ, na formulaËnÌ nedokonalost smluv a na moûnost dominovÈho efektu finanËnÌch ztr·t. NaötÏstÌ se nenaplnily katastrofickÈ scÈn·¯e. ZaËaly se naplÚovat pozdÏji v podobÏ ekologick˝ch ohroûenÌ, zhoröov·nÌ ûivotnÌho prost¯edÌ, nov˝ch poûadavk˘ na pojetÌ mÌry odpovÏdnosti, oteplov·nÌ ovzduöÌ, zv˝öenÈ Ëetnosti p¯ÌrodnÌch katastrof a terorismu. To vöechno se bytostnÏ dot˝k· pojiöùovacÌho pr˘myslu. FinanËnÌ mÌra rizika nar˘stala a minulÈ stoletÌ nevytv·¯elo pot¯ebnou z·kladnu pro tvorbu a kumulaci finanËnÌch zdroj˘ a reserv. OdvÏtvÌ docilovalo sv˝ch v˝sledk˘ z Ëinnosti jin˝ch finanËnÌch aktivit. Jin˝mi slovy, bylo z·vislÈ na jejich v˝sledcÌch. V dobÏ, kdy zajistitelÈ, u nichû se kumulujÌ p¯ÌpadnÈ negativnÌ v˝sledky pojistn˝ch odvÏtvÌ, se chystali na zp¯ÌsnÏnÌ podmÌnek zajiötÏnÌ (po kolik·tÈ uû?) p¯iölo

11. z·¯Ì 2001. Terorismus ude¯il do srdce finanËnÌho centra Ameriky. Ztr·ty pojistn˝ch a zajistn˝ch trh˘ z teroristickÈho ˙toku 11. z·¯Ì 2001 jsou odhadov·ny na 40ñ60 miliard USD a p¯edstavujÌ nejvÏtöÌ pojistnou ud·lost v historii. To, ûe se poda¯ilo tento ˙der ust·t a obst·t v dobÏ celosvÏtovÈho ekonomickÈho ˙tlumu, svÏdËÌ o mimo¯·dnÈ sÌle pojiöùovacÌho (a zajiöùovacÌho) pr˘myslu. SouËasnÏ vöak tato ud·lost p¯inesla varov·nÌ: druh˝ podobn˝ p¯Ìpad v kr·tkÈ dobÏ by zainteresovanÈ pojiöùovny a zajiöùovny jiû nemusely unÈst. Proti terorismu se vzedmula mohutn· vlna odporu, politick· i obËansk·. SvÏt si uvÏdomil svou novou zranitelnost a pojiöùovny hranice sv˝ch komerËnÌch moûnostÌ. Pojiöùovny a zajiöùovny vyhl·sily (aû na ojedinÏlÈ v˝jimky) riziko terorismu za komerËnÏ nepojistitelnÈ a jednotlivÈ trhy hledajÌ za podpory vl·d sv˝ch zemÌ v˝chodisko ve vytv·¯enÌ pool˘ ke krytÌ teroristick˝ch rizik (UK, Francie, SRN). Objevila se i myölenka vytvo¯it celoevropsk˝ pool. Ud·losti 11. z·¯Ì zas·hly pojiöùovacÌ pr˘mysl ve velmi nevhodnÈ dobÏ. PojiöùovnictvÌ hledalo cestu k n·pravÏ a n·vratu k ziskovosti ¯ady odvÏtvÌ. Jestliûe kombinovanÈ ökodnÌ procento (combined loss ratio) dosahovalo v pojiöùovnictvÌ p¯ed 11. z·¯Ìm 110 % a v zajiötÏnÌ 116 %, pak po teroristickÈ ˙toku vzrostlo na 116 % resp. 143(!) %. P¯i jedn·nÌch o obnovÏ zajiöùovacÌch smluv na rok 2002 nebylo pochyb o tom, ûe n·klady na zajistnou ochranu se definitivnÏ zv˝öÌ, a ud·losti 11. 9. nebyly jedin˝m d˘vodem. Pat¯ila k nim i sÈrie ˙ËetnÌch skand·l˘ v USA a sÈrie ökod zp˘soben˝ch p¯ÌrodnÌmi ûivly. éel, p¯idaly se k nim i problÈmy kapit·lov˝ch trh˘. V˝nosy investic prudce klesly. N·hle p¯estal fungovat vûit˝ mechanismus Ñcash flow underwritinguì a ¯ada spoleËnostÌ se dostala do finanËnÌch potÌûÌ. Net˝kalo se to pouze majetkov˝ch pojiötÏnÌ, kde byl hlavnÏ vytvo¯en tlak na doplnÏnÌ rezerv, ale p¯ekvapivÏ to zas·hlo i ûivotnÌ pojiöùovny, zejmÈna pak ty, kterÈ

11

ve sv˝ch pojistn˝ch smlouv·ch garantovaly vyööÌ mÌru zhodnocenÌ, neû jakou m˘ûe nabÌdnout souËasn· situace na kapit·lov˝ch trzÌch. Situace v nÏkter˝ch i vyspÏl˝ch zemÌch (GB, SRN, Japonsko) dos·hla stavu, kdy bylo nutno vytvo¯it mechanismy k obranÏ dobrÈho jmÈna pojiöùovnictvÌ, k ochranÏ pr·v pojiötÏn˝ch a na ˙rovni st·tnÌch dozor˘ nad pojiöùovnictvÌm oûily myölenky k utuûenÌ a zv˝öenÌ kontroly nad hospoda¯enÌm pojiöùoven. VÏtöina v˝znamn˝ch zajistitel˘ vzhlÌûela k roku 2002 s d˘vÏrou a nadÏjÌ, ûe zv˝öen˝ tlak na v˝öi zajistnÈho vr·tÌ pojistnÈ trhy k ziskovosti a umoûnÌ naplnit oËek·v·nÌ investor˘ po p¯imÏ¯enÈm zisku. NamÌsto toho poË·tek druhÈ poloviny roku 2002 p¯inesl v oblasti st¯ednÌ Evropy nevÌdanÈ z·plavy, jejichû finanËnÌ dopad na pojiöùovny je odhadov·n na vÌce neû 2 mld. eur. Mezi prvnÌmi, kdo zareagoval, byly ratingovÈ spoleËnosti. Jakoby se zardÏly nad sv˝mi p¯edch·zejÌcÌmi Ëasto benevoletnÌmi p¯Ìstupy a nastolily zp¯ÌsnÏnÈ pohledy, vedoucÌ k snÌûenÌ rating˘, kter˝m se nevyhnuly ani nejvÏtöÌ spoleËnosti (Allianz, Munich Re, Swiss Re, SCOR, Royal & Sun Alliance a ¯ada dalöÌch). Pro nÏkterÈ spoleËnosti vznikl· situace znamenala definitivnÌ konec (Folksam, Gerling Global Re), pro jinÈ zavedenÌ Ñozdravn˝chì program˘. Vöechny tyto okolnosti vytvo¯ily v souËasnosti zcela novou situaci. Riziko se podstatnÏ zmÏnilo, zmÏnila se jeho povaha a vyûaduje si novÈ aktivnÏjöÌ p¯Ìstupy risk managementu. P¯edpovÌd·nÌ budoucnosti na statistick˝ch podkladech minulosti jiû nenÌ dostateËnÈ. P¯edvÌdatelnost a kvantifikovatelnost rizika musÌ b˝t p¯edpokladem kontrolovatelnosti rizik v budoucnosti. V˝sledkem rozs·hl˝ch ökod zp˘soben˝ch jak p¯ÌrodnÌmi katastrofami, tak lidsk˝m Ëinitelem, je novÈ chov·nÌ pojiöùoven a zajiöùoven jako koneËn˝ch nositel˘ rizik, kvantita nahrazuje kvalitu. Docilov·nÌ zisku je p¯ijÌm·no nejen jako poûadavek akcion·¯˘, ale jako n·vrat ke ko¯en˘m pojiöùovnictvÌ.

12

Pojiöùovny p¯istupujÌ k modelov·nÌ pr˘bÏhu rizik, aby lÈpe porozumÏly n·sledk˘m, chtÏjÌ zn·t sv˘j podÌl na expozici rizika jeötÏ p¯edtÌm, neû nabÌdnou svoji kapacitu. A nejsou-li samy schopny nebo ochotny tak uËinit, zajistitelÈ je k tomu ÑdonutÌì snÌûenÌm kapacity a podmÌnkami krytÌ. D˘raz na kontrolu kvality rizika vede i k tlaku na klienty. V dobÏ ÑmÏkkÈhoì trhu s nadmÌrou kapacity, bylo n·kladovÏ v˝hodnÏjöÌ p¯enÈst riziko na t¯etÌ stranu, neû investovat do opat¯enÌ k zlepöenÌ pr˘bÏhu rizika. V souËasnÈ dobÏ tato standardnÌ operace, kdy n·klady na pojiötÏnÌ se mnohdy zv˝öily 2 ñ 3kr·t a pro nÏkter· rizika neexistuje dostateËn· kapacita v˘bec (petrochemie), jiû nenÌ moûn·. PojiötÏnÌ jiû nenÌ nÌzkon·kladovou poloûkou, ale poloûkou, kter· ovlivÚuje rozpoËet spoleËnostÌ. Pro Ëesk˝ pojistn˝ trh budou problÈmem d˘sledky srpnov˝ch povodnÌ 2002 a v˝znamn˝ podÌl zajistitel˘ kryjÌcÌch jednak katastrofick· rizika ökodnÌm nadmÏrkem, jednak zajistitel˘, kryjÌcÌch riziko povodnÌ jako souË·st proporcion·lnÌch zajistn˝ch smluv majetkov˝ch rizik. Z·plavy v roce 1997 a kr·tce na to z·plavy 2002 uËinily »eskou republiky rizikovou oblastÌ. Argumenty, ûe 150 let p¯edtÌm nedoölo k û·dn˝m z·vaûnÏjöÌm z·plav·m, nejsou vnÌm·ny. K opat¯enÌm, kter· jsou mezin·rodnÌmi zajistn˝mi trhy p¯ijÌm·na pomÏrnÏ jednotnÏ, pat¯Ì vylouËenÌ rizika z·plav z proporcion·lnÌch majetkov˝ch zajistn˝ch smluv, detailnÌ anal˝za portfoliÌ, znalost rizikov˝ch a ökodnÌch profil˘, lepöÌ kontrola rizik a profesion·lnÌ spr·va portfoliÌ. Pro katastrofick· rizika pouze zajistnÈ krytÌ formou ökodnÌho nadmÏrku nebo krytÌ per risks X/L, a to za cenu, kter· lÈpe vyjad¯uje pomÏr mezi zajistn˝m a rizikovou expozicÌ, tedy za cenu podstatnÏ vyööÌ. »asto se klade ot·zka: Proch·zÌ pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ krizÌ? AË se odpovÏdi mohou r˘znit, nedomnÌv·m se, ûe jde o krizi. SpÌöe jde o rychlou zmÏnu standardnÌch podmÌnek, na kterou je t¯eba urychlenÏ reagovat. SouËasn· situace je spÌöe v˝zvou k rych-

l˝m, moudr˝m a ˙spÏön˝m rozhodnutÌm. JednÌm z nich je nepochybnÏ d˘raz na kvalitu rizika, pojistnÏ technick˝ p¯Ìstup, dosahov·nÌ zisku v kaûdÈm pojistnÈm odvÏtvÌ na z·kladÏ jeho v˝sledk˘, nepodlÈhat nep¯imÏ¯en˝m konkurenËnÌm tlak˘m, nepreferovat podÌl na trhu p¯ed v˝sledky pojiötÏnÌ. P¯Ìklady nÏkter˝ch pojiöùoven, kterÈ nerespektovaly tyto principy, ukazujÌ, ûe je to cesta do pekel. »eskÈmu pojistnÈmu trhu by ñ po zp˘sobu jin˝ch zemÌ ñ prospÏl

i spoleËn˝ model z·plavovÈho kÛdov·nÌ a otev¯en· diskuse se st·tnÌmi org·ny, org·ny dozoru nad pojiöùovnictvÌm, p¯Ìp. ⁄¯adem pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe, na tÈma rozsahu pojistitelnosti a nepojistitelnosti nÏkter˝ch katastrofick˝ch komerËnÌch rizik, p¯imÏ¯enÏjöÌho rozloûenÌ takov˝ch rizik mezi pojiötÏnÈ, pojiöùovny a st·t. Diskuse by se nemÏla vyh˝bat ani problematice povinnÈho pojiötÏnÌ proti ûivelnÌm rizik˘m, nebo alespoÚ povodnÌm.

Agentura Standard & Poorís zv˝öila rating »eskÈ pojiöùovny Ratingov· agentura Standard & Poorís (S&P) dnes zv˝öila ratingovÈ hodnocenÌ »eskÈ pojiöùovny (»P) o jeden stupeÚ na BBB minus (BBBñ). »P tÌm byla za¯azena do tzv. investiËnÌho stupnÏ, kam se ¯adÌ i nejv˝znamnÏjöÌ tuzemskÈ banky. Rating vyjad¯uje hodnocenÌ finanËnÌ a ˙vÏrovÈ pozice firmy na trhu podle mezin·rodnÌch standard˘. V od˘vodnÏnÌ ratingu S&P se uv·dÌ, ûe zlepöenÌ je podloûeno dlouhodobÏ stabilnÌmi provoznÌmi v˝sledky, zvyöujÌcÌm se kapit·lem a silnou trûnÌ pozicÌ »P. PodÌl »P na ËeskÈm pojiöùovacÌm trhu ËinÌ tÈmÏ¯ 40 procent. P¯edepsanÈ pojistnÈ za prvnÌ t¯i ËtvrtletÌ dos·hlo 26 miliard korun. Ñ»esk· pojiöùovna se tak ¯adÌ k nejlÈpe hodnocen˝m Ëesk˝m finanËnÌm institucÌm. NavÌc to prokazuje, ûe jsme se dok·zali vypo¯·dat s n·sledky katastrof·lnÌch srpnov˝ch povodnÌ,ì sdÏlil Ladislav BartonÌËek, p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel »P. Zvl·dnutÌ povodÚov˝ch ökod ve svÈ zpr·vÏ vyzdvihla i agentura S&P. ÑRating srovnateln˝ch pojiöùovacÌch a zajiöùovacÌch spoleËnostÌ v zahraniËÌ se v souËasnÈ dobÏ spÌöe sniûuje,ì dodal BartonÌËek. NovÏ udÏlenÈmu ratingu »eskÈ pojiöùovny S&P p¯i¯adila stabilnÌ v˝hled. ÑZv˝öenÌ ratingu v˝znamnÈ finanËnÌ instituce je v »R stejnÏ jako v kaûdÈ jinÈ zemi dobrou zpr·vou nejen pro instituci samotnou. Odr·ûÌ i r˘st d˘vÏry v perspektivu p¯ÌsluönÈho ekonomickÈho odvÏtvÌ a hospod·¯stvÌ celÈ »eskÈ republiky,ì uvedl ke zpr·vÏ S&P Martin Kupka, hlavnÌ ekonom »SOB. V roce 2001 p¯edepsala »P pojistnÈ v objemu 31 miliard korun, coû je o 16 procent vÌce neû v roce p¯edchozÌm. Schopnost »eskÈ pojiöùovny udrûet si dominantnÌ trûnÌ podÌl v ûivotnÌm i neûivotnÌm pojiötÏnÌ na ËeskÈm trhu oceÚuje vedle S&P i ratingov· agentura Fitch. Ta p¯iznala »eskÈ pojiöùovnÏ v b¯eznu 2001 rating finanËnÌ sÌly na ˙rovni Añ a dlouhodob˝ rating BBB. Toto hodnocenÌ potvrdila i v prosinci 2001. V z·¯Ì 2002 za¯adila agentura tento rating v souvislosti s povodnÏmi do reûimu sledov·nÌ. »esk· pojiöùovna spravuje p¯es 15 milion˘ pojistn˝ch smluv. V pololetÌ 2002 Ëinila jejÌ bilanËnÌ suma 108,7 miliardy a objem technick˝ch rezerv 86,8 miliardy korun. VlastnÌ kapit·l spoleËnosti p¯evyöoval ke stejnÈmu datu 12,2 miliardy korun, z·kladnÌ kapit·l ËinÌ 3,4 miliardy korun. HlavnÌm akcion·¯em »eskÈ pojiöùovny je spoleËnost CESPO B.V. ze skupiny PPF. PodÌl skupiny PPF na z·kladnÌm kapit·lu »P dosahuje 83,5 procenta. (Tiskov· zpr·va »eskÈ pojiöùovny a.s. z 19. listopadu 2002)


I

kdyby mÏlo jednoho dne dojÌt k celoevropskÈmu sjednocenÌ pr·va, je-li to v˘bec moûnÈ a je-li to v˘bec û·doucÌ, o Ëemû m˘ûeme diskutovat pozdÏji, i tehdy bude spot¯ebitel a kaûd˝ ˙ËastnÌk pr·vnÌho ûivota pot¯ebovat pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany. Jinak bude jednoho dne neöùastn˝, protoûe nebude umÏt ˙ËinnÏ uplatnit a prosadit sv· pr·va. ÿÌk· se, ûe nic neleûÌ ËlovÏku v ûaludku dÈle neû zlost, kterou musel spolknout. Nespravedlivost, kterou ËlovÏk utrpÌ, je rovnÏû tÏûce straviteln·. PojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany pom˘ûe tuto nouzi zmÌrnit. V tÏchto ˙vah·ch jsme doöli aû k rozhodnÈmu a definitivnÌmu po-

z·sad EU. ProvÏ¯ili jste i to, zdali je zde moûn˝ vstup do novÈho produktu pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany? Tady a teÔ, jakoû i v budoucnosti, musÌme peËlivÏ sledovat, jak nov· pravidla a novÈ z·kony rozöi¯ujÌ pr·va naöich klient˘ a jak· krytÌ mohou n·sledovat z naöÌ strany k uûitku naöich klient˘. Heslo mediace Ëi smÌrËÌ ¯ÌzenÌ, neboli ¯eËeno v terminologii EU: zelen· kniha alternativnÌho ¯eöenÌ spor˘ v mezin·rodnÌm styku. Jak dlouho budeme my pojistitelÈ pr·vnÌ ochrany Ëekat, neû budeme moci zahrnout do naöich podmÌnek modernÌ formy ¯eöenÌ spor˘? Jsem p¯esvÏdËen, ûe tyto formy v p¯ÌpadÏ mnoh˝ch p¯edmÏt˘ sporu,

alespoÚ podle mÈho n·zoru, pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany jako hospod·¯skÈ odvÏtvÌ na legislativnÌ proces, a tÌm i na pr·vo EvropskÈ unie.

Pr·vo v EvropskÈ unii a jeho dopady na pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany (Projev z XVII. kongresu Mezin·rodnÌho svazu pojiöùoven pr·vnÌ ochrany RIAD, konanÈho 9. ñ 10. z·¯Ì t.r. v Basileji)

2. Ë·st

Peter Wiegand, Ëlen p¯edstavenstva D.A.S. Mnichov, p¯edseda dozorËÌ rady D.A.S. pojiöùovny, a.s. souzenÌ dopad˘ pr·va EvropskÈ unie na pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany. V souvislosti s EU a s evropsk˝m pr·vem vidÌm jeötÏ d˘leûitÈ ˙koly pro n·s pojistitele, pro naöe n·rodnÌ asociace a pro n·ö mezin·rodnÌ svaz RIAD. o PrvnÌm ˙kolem je zahrnutÌ nov˝ch forem z·kona do krytÌ P¯ed chvÌlÌ jsem s jistotou tvrdil, ûe naöe nabÌdky pr·vnÌ ochrany jsou vûdy na ˙rovni doby, respektive n·rodnÌ a evropskÈ legislativy. Ovöem je tomu skuteËnÏ tak? Zkontrolujte nÏkdy, zda vaöe podmÌnky skuteËnÏ v plnÈm rozsahu kryjÌ pr·vnÌ matÈrii elektronickÈho obchodnÌho styku podle POJISTNÝ OBZOR • 1/2003

nap¯. sousedsk˝ch ûalob, rozdÏlenÌ majetku apod., mohou zkr·tit ¯ÌzenÌ, zajistit efektivnÏjöÌ urovn·nÌ sporu, a b˝t tak i v˝raznÏ levnÏjöÌ. M· n·m to Evropsk· unie p¯edvÈst, coû z¯ejmÏ blahosklonnÏ hodl· udÏlat pomocÌ svÈ pl·novanÈ smÏrnice pro mezin·rodnÌ styk? Nebo p¯evezmeme iniciativu sami jako soukromopr·vnÌ podniky? ZatÌm alespoÚ jedna spoleËnost zastoupen· v tomto s·le, a je to D.A.S. Rakousko, odvedla na tomto poli pr˘kopnickou pr·ci. o Druh˝m ˙kolem je ovlivÚov·nÌ legislativnÌho procesu EU ChtÏl bych zde otev¯enÏ ¯Ìci, ûe je fascinujÌcÌ, jak mal˝ vliv m·,

Kdysi tomu bylo jinak, kdyû toto odvÏtvÌ bojovalo o specializaci a z·stupci RIAD byli v Bruselu tÈmÏ¯ neust·le. To bylo v 80. letech. To jsme se tehdy natolik vyËerpali, ûe nynÌ musÌme sebekriticky konstatovat, jak nÌzko jsme schopni dos·hnout? Uvedu v·m k tomu nÏkolik p¯Ìklad˘: V ¯Ìjnu tohoto roku se v Bruselu kon· konference komise a Rady Evropy na tÈma p¯istoupenÌ k pr·vu. Bude se zde debatovat o nÏËem tak z·vaûnÈm, jako je vytvo¯enÌ evropskÈho pr·vnÌho prostoru. NenÌ mi zn·mo, ûe by mezi 200 oËek·van˝mi ˙ËastnÌky byli pojistitelÈ pr·vnÌ ochrany zastoupeni byù i jen jedin˝m hlasem. Nebo se

m˝lÌm? Do 15. ¯Ìjna lze p¯edkl·dat komisi stanoviska k zelenÈ knize na tÈma alternativnÌho ¯eöenÌ spor˘. Ani v tomto p¯ÌpadÏ mi nenÌ zn·mo, ûe by zkuöenosti pojistitel˘ pr·vnÌ ochrany byly seps·ny a p¯edloûeny. K takzvanÈ ochranÏ obÏtÌ existuje zelen· kniha komise z roku 2001. Stanoviska se p¯edkl·dala do 30. dubna tohoto roku. Bylo p¯ed·no nÏjakÈ stanovisko pojistitel˘ pr·vnÌ ochrany? Zn· komise souË·st plnÏnÌ zvanou Ñochrana obÏtÌì, kter· se jiû dva roky v NÏmecku ˙spÏönÏ prod·v· jako rozöÌ¯enÌ trestnÏ-pr·vnÌ ochrany ñ p¯evzetÌ n·klad˘ pr·vnÌho zastoupenÌ v ûalobÏ poökozenÈho? V zelenÈ knize k tÈmatu osvobozenÌ ˙ËastnÌk˘ od n·klad˘ ¯ÌzenÌ a v n·slednÈm diskuznÌm procesu nenÌ û·dn˝ odkaz na to, ûe pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany je praktickou cestou k financov·nÌ n·klad˘ ¯ÌzenÌ. NenÌ divu, ûe se v st·vajÌcÌm n·vrhu smÏrnice neobjevuje pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany ani jednou. Po tÏchto spÌöe rÈtorick˝ch ot·zk·ch m·m jeötÏ jednu, poslednÌ, velmi z·vaûnou ot·zku: Nejsme my jako pojistitelÈ pr·vnÌ ochrany povinni pozvednout sv˘j hlas na politicko-legislativnÌ ˙rovni za naöe pojistnÌky, ale i za spot¯ebitele, kte¯Ì se naöimi pojistnÌky majÌ st·t? Kdo jin˝ zn· pr·vnÌ pot¯eby spot¯ebitel˘ tak dob¯e jako my? Kdo jin˝ zn· problÈmy na cestÏ za pr·vem lÈpe neû my? Ve sr˘stajÌcÌ EvropÏ, v EvropskÈ unii, zaujÌm· spot¯ebitel centr·lnÌ pozici. Vöichni vÌme, ûe: a) DneönÌ spot¯ebitel m· velkou pot¯ebu vysvÏtlov·nÌ a transparentnosti. Pokud je naöÌm klientem, naöÌm pojistnÌkem, naplÚujeme tuto jeho pot¯ebu informacÌ a kontaktnÌch osob tÈmÏ¯ ve vöech zemÌch. Svou pr·vnÌ radou mohou a majÌ pojistitelÈ pr·vnÌ ochrany spot¯ebiteli pom·hat zbavit se neznalosti, nejistoty a zbyteËn˝ch v˝daj˘. Bohuûel, v jednÈ evropskÈ zemi to nenÌ moûnÈ z d˘vodu z·kona o pr·vnÌm zastoupenÌ. b) DneönÌ spot¯ebitel chce obËansky p¯ÌznivÈ a srozumitelnÈ pr·vo. Pr·vo EU se o to zaËÌn·

13

snaûit na mnoha mÌstech. Zda je vÏtöÌ mnoûstvÌ z·kon˘ tÌm prav˝m lÈkem, o tom by se dalo pochybovat. Ovöem kaûdop·dnÏ by z·kony, kterÈ jsou vytv·¯eny, mÏly b˝t realistickÈ a efektivnÌ. Napomozme tomu jako pojistitelÈ pr·vnÌ ochrany. Je to naöe povinnost. DÏl·me to pro svÈ klienty. c) DneönÌ spot¯ebitel m· velkou mÌru mobility. Mezin·rodnÌ pohyb zboûÌ, sluûeb a osob se bude permanentnÏ zvyöovat. Zde je komise oded·vna velmi aktivnÌ. Prosazov·nÌ pr·va v evropskÈm prostoru rozvÌjela vûdy. P¯Ìkladem je 4. smÏrnice o odpovÏdnosti za ökody zp˘sobenÈ provozem motorovÈho vozidla, o kterÈ jsme jiû hovo¯ili a kter· jistÏ nenÌ p¯Ìkladem poslednÌm. o ShrnutÌ Na ot·zku ÑM· pr·vo EvropskÈ unie dopady na pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany?ì m˘ûeme jasnÏ odpovÏdÏt. Pr·vo EvropskÈ unie m· na pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany znaËn˝ vliv. Nejen hospod·¯skÈ podniky, ale i pojiöùovny se musejÌ ¯Ìdit evropsk˝m pr·vem transponovan˝m do n·rodnÌch legislativ. TakÈ jako pojistitelÈ pr·vnÌ ochrany a pr·vÏ jako pojistitelÈ pr·vnÌ ochrany se se sv˝m produktem nach·zÌme p¯Ìmo v ohnisku evropskÈho pr·va. »Ìm vÌce soci·lnÌ politiky je obsaûeno v legislativÏ Bruselu, ËÌm vÌce je posilov·no pr·vnÌ postavenÌ evropskÈho spot¯ebitele formou minim·lnÌch standard˘ a ochrann˝ch p¯edpis˘, tÌm vÌce se n·s to t˝k·. Jako pojistitelÈ pr·vnÌ ochrany vÌt·me kaûdÈ zlepöenÌ pr·v a postavenÌ evropskÈho spot¯ebitele a tÌm

i klienta v naöich zemÌch. Neboù jako specializovanÌ pojistitelÈ pr·vnÌ ochrany se zasazujeme ñ a to je pro n·s charakteristickÈ ñ o vÏtöÌ rovnost öancÌ ve spoleËnosti. Kdyû vkroËil prvnÌ pojistitel pr·vnÌ ochrany na polskou p˘du, psaly o tom Ëasopisy ve VaröavÏ pod titulkem ÑDavid proti Goli·öoviì. ÑMÌt pr·voì je jedna vÏc. ÑProsadit svÈ pr·voì je vÏc druh·. Pr·vo EvropskÈ unie m˘ûe b˝t sebelepöÌ, coû ovöem z d˘vodu komplexnosti svÈho obsahu moûn· nÏkdy nenÌ, m˘ûe b˝t sebelepöÌ, a p¯esto nebude mÌt jednotlivec nikdy jistotu a vûdy bude mÌt problÈm, zdali svÈ pr·vo dok·ûe skuteËnÏ rozpoznat a potÈ i prosadit. »Ìm pouËenÏjöÌ bude spot¯ebitel, mimo jinÈ pr·vÏ dÌky evropskÈ legislativÏ, tÌm vÌce bude chtÌt sv· pr·va prosadit. Ochrana spot¯ebitele je bezzub·, pokud nenÌ spojena s p¯evzetÌm n·klad˘. Aby spot¯ebitel a kaûd˝ obËan mohl skuteËnÏ prosadit svÈ pr·vo, pot¯ebuje ochranu, kterou mu poskytne pojistitel pr·vnÌ ochrany. Z¯eteln˝m z·mÏrem bruselskÈ komise je rozöÌ¯enÌ pr·vnÌho postavenÌ obËan˘ (spot¯ebitel˘) ve vöech naöich zemÌch. V souvislosti s tÌm by pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany mÏlo vhodn˝m zp˘sobem dost·t svÈ spoleËensko-politickÈ odpovÏdnosti a poskytovat legislativÏ ˙Ëinnou pomoc. S podporou svazu RIAD a s p¯ispÏnÌm pracovnÌ skupiny CEA, vÏnovanÈ pr·vnÌ ochranÏ, by mÏly bruselskÈ ˙¯ady mÌt neust·le na pamÏti existenci a v˝znam pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany. Naöe zkuöenosti a vÏdomosti o z·jmech a pot¯eb·ch v oblasti ochrany spot¯ebitel˘ jsou velkÈ. MusÌme je vnÈst do legislativy EvropskÈ unie.

P¯edstavujeme v·m Nov˝m gener·lnÌm ¯editelem a p¯edsedou p¯edstavenstva Commercial Union, ûivotnÌ pojiöùovny, a. s., se stal sedmat¯icetilet˝ absolvent lond˝nskÈho Chartered Insurance Institute Austin Kimm. M· 15 let praxe ve finanËnÌch sluûb·ch zahrnujÌcÌch vöechny oblasti obchodu; majetkovÈ pojiötÏnÌ, ûivotnÌ pojiötÏnÌ, spr·vu finanËnÌch prost¯edk˘. V˝konnÈ ¯ÌdÌcÌ funkce zast·val ve spoleËnostech Norwich Union Austr·lie a Commercial Union »esk· republika. (la)

14

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ JUDr. Ji¯ina Kotrbat· 1. Vyhl·öka Ë. 437/2002 Sb., kterou se stanovÌ bliûöÌ podmÌnky posuzov·nÌ zdravotnÌ zp˘sobilosti a rozsah vyöet¯enÌ ûijÌcÌho nebo zem¯elÈho d·rce tk·nÌ nebo org·n˘ pro ˙Ëely transplantacÌ (vyhl·öka o zdravotnÌ zp˘sobilosti d·rce tk·nÌ a org·n˘ pro ˙Ëely transplantacÌ) ñ ˙Ëinnost 11. 10. 2002. 2. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 438/2002 Sb., o zv˝öenÌ d˘chod˘ v roce 2003 (˙Ëinnost 1. 1. 2003). D˘chody se zv˝öily o 4 %, d˘chody p¯iznanÈ od 1. 1. 1996 o 3,8 %. 3. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 439/2002 Sb., kter˝m se pro ˙Ëely d˘chodovÈho pojiötÏnÌ stanovÌ v˝öe vöeobecnÈho vymÏ¯ovacÌho z·kladu za rok 2001 a upravujÌ Ë·stky pro stanovenÌ v˝poËtovÈho z·kladu (˙Ëinnost 1. 1. 2003). VymÏ¯ovacÌ z·klad za rok 2001 ËinÌ 14 640 KË, Ë·stka 7100 KË se zvyöuje na 7400, Ë·stka 16 800 na 17 900. 4. Vyhl·öka Ë. 451/2002 Sb., o podmÌnk·ch a poûadavcÌch na provoznÌ a osobnÌ hygienu p¯i v˝robÏ potravin, kromÏ potravin ûivoËiönÈho p˘vodu (˙Ëinnost 1. 7. 2003). 5. Pod Ë. 459/2002 Sb. bylo vyhl·öeno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 191/1999 Sb., o opat¯enÌch t˝kajÌcÌch se dovozu, v˝vozu a zpÏtnÈho v˝vozu zboûÌ poruöujÌcÌho nÏkter· pr·va duöevnÌho vlastnictvÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch dalöÌch z·kon˘, jak vypl˝v· ze zmÏn proveden˝ch z·konem Ë. 121/2000 Sb. a z·konem Ë. 260/2002 Sb. 6. Vyhl·öka Ë. 465/2002 Sb., kterou se stanovÌ maxim·lnÏ p¯ÌpustnÈ mnoûstvÌ reziduÌ jednotliv˝ch druh˘ pesticid˘ v potravin·ch a potravinov˝ch surovin·ch (˙Ëinnost 12. 11. 2002). 7. Vyhl·öka Ë. 466/2002 Sb., kterou se stanovÌ podrobnÏjöÌ pra-

vidla organizace vnit¯nÌho provozu obchodnÌka s cenn˝mi papÌry a podrobnÏjöÌ pravidla jedn·nÌ obchodnÌka s cenn˝mi papÌry ve vztahu k z·kaznÌk˘m (˙Ëinnost 1. 1. 2003). Prov·dÏcÌ p¯edpis k z·konu Ë. 591/1992 Sb., o cenn˝ch papÌrech, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ upravuje podrobnÏji p¯edevöÌm podmÌnky organizace vnit¯nÌho provozu obchodnÌka s cenn˝mi papÌry a jeho jedn·nÌ ve vztahu k z·kaznÌk˘m. 8. Vyhl·öka Ë. 467/2002 Sb., o rozsahu odborn˝ch obchodnÌch ËinnostÌ obchodnÌka s cenn˝mi papÌry vykon·van˝ch pomocÌ maklÈ¯e a o druzÌch odbornÈ specializace maklÈ¯e (12. 11. 2002). 9. Vyhl·öka Ë. 474/2002 Sb., kterou se prov·dÌ z·kon Ë. 281/ 2002 Sb., o nÏkter˝ch opat¯enÌch souvisejÌcÌch se z·kazem bakteriologick˝ch (biologick˝ch) a toxinov˝ch zbranÌ a o zmÏnÏ ûivnostenskÈho z·kona (˙Ëinnost 1. 1. 2003). Vyhl·öka stanovÌ seznam vysoce rizikov˝ch biologick˝ch agens a toxin˘, okruhy studijnÌch program˘ pro splnÏnÌ podmÌnky odbornÈ zp˘sobilosti a podrobnosti o vedenÌ evidence. 10. Vyhl·öka Ë. 475/2002 Sb., kterou se stanovÌ rozsah znalostÌ pro zÌsk·nÌ osvÏdËenÌ prokazujÌcÌho znalost hub, zp˘sob POJISTNÝ OBZOR • 1/2003

zkouöek, jakoû i n·leûitosti û·dosti o osvÏdËenÌ (vyhl·öka o zkouöce znalosti hub) ñ ˙Ëinnost 1. 1. 2003. 11. Vyhl·öka Ë. 479/2002 Sb., kterou se stanovÌ odborn· zp˘sobilost lÈka¯˘ zjiöùujÌcÌch smrt a lÈka¯˘ prov·dÏjÌcÌch vyöet¯enÌ potvrzujÌcÌ nevratnost smrti pro ˙Ëely odbÏru tk·nÌ nebo org·n˘ urËen˝ch pro transplantaci (˙Ëinnost 20. 11. 2002). 12. Pod Ë. 481/2002 Sb. bylo vyhl·öeno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 13/1993 Sb., celnÌ z·kon, jak vypl˝v· z pozdÏjöÌch zmÏn. 13. Vyhl·öka Ë. 486/2002 Sb., kterou se stanovÌ vzory kupÛn˘ prokazujÌcÌch zaplacenÌ poplatku za uûÌv·nÌ d·lnice a rychlostnÌ silnice, zp˘sob jejich vyplÚov·nÌ, zp˘sob vyznaËov·nÌ doby platnosti kupÛn˘ s dobou platnosti kratöÌ neû kalend·¯nÌ rok a zp˘sob jejich evidence (˙Ëinnost 1. 12. 2002). 14. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 489/2002 Sb., kter˝m se pro ˙Ëely d˘chodovÈho pojiötÏnÌ stanovÌ v˝öe p¯epoËÌtacÌho koeficientu pro ˙pravu vöeobecnÈho vymÏ¯ovacÌho z·kladu za rok 2001 (˙Ëinnost 1. 1. 2003). V˝öe p¯epoËÌtacÌho koeficientu za rok 2001 ËinÌ 1,0693.

15. Vyhl·öka Ë. 502/2002 Sb., kterou se prov·dÏjÌ nÏkter· ustanovenÌ z·kona Ë. 563/1991 Sb., o ˙ËetnictvÌ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, pro ˙ËetnÌ jednotky, kterÈ jsou pojiöùovnami (˙Ëinnost 1. 1. 2003). Vyhl·öka stanovÌ uspo¯·d·nÌ a oznaËov·nÌ poloûek ˙ËetnÌ z·vÏrky a konsolidovanÈ ˙ËetnÌ z·vÏrky a obsahovÈ vymezenÌ poloûek tÏchto z·vÏrek, smÏrnou ˙Ëtovou osnovu, ˙ËetnÌ metody a jejich pouûitÌ, metody konsolidace ˙ËetnÌ z·vÏrky a postup zahrnov·nÌ ˙ËetnÌch jednotek do konsolidaËnÌho celku pro ˙ËetnÌ jednotky, kterÈ jsou pojiöùovnami nebo zajiöùovnami vËetnÏ exportnÌch pojiöùoven, a na »eskou kancel·¯ pojistitel˘. Vyhl·öka se nevztahuje na ˙ËetnÌ z·vÏrky a konsolidovanÈ ˙ËetnÌ z·vÏrky sestavenÈ za ˙ËetnÌ obdobÌ zapoËat· p¯ed ˙ËinnostÌ tÈto vyhl·öky. Vyhl·öka m· Ëty¯i p¯Ìlohy: ÑUspo¯·d·nÌ a oznaËov·nÌ poloûek rozvahy (bilance)ì, ÑUspo¯·d·nÌ a oznaËov·nÌ poloûek v˝kazu zisku a ztr·tyì, ÑUspo¯·d·nÌ a oznaËov·nÌ poloûek p¯ehledu o zmÏn·ch vlastnÌho kapit·luì a ÑSmÏrn· ˙Ëtov· osnova pro pojiöùovnyì.

K

aûd˝ vedoucÌ pracovnÌk, se kter˝m hovo¯Ìte, povaûuje Ëas za nejvÌce chybÏjÌcÌ zdroj. Kaûdou minutu str·vÌ se strategick˝mi ot·zkami, zamÏ¯enÌm na sniûov·nÌ n·klad˘, budov·nÌm strategiÌ pro novÈ trhy nebo na p¯edstihnutÌ konkurence. Ale pokusme se podÌvat se na nÏ blÌûe: spÏchajÌ ze sch˘zky na sch˘zku, soustavnÏ kontrolujÌ svoji elektronickou poötu, hasÌ poû·r za poû·rem a tr·vÌ nekoneËnÈ minuty na telefonu. Jinak ¯eËeno, vidÌme neuvÏ¯itelnÈ mnoûstvÌ hektickÈ Ëinnosti, kterÈ ale ponech·v· minimum Ëasu k ˙vaze. Beze vöÌ pochybnosti jsou dneönÌ vedoucÌ pracovnÌci pod neuvÏ¯iteln˝m tlakem, majÌ toho tolik na

Pozor na p¯Ìliö zamÏstnanÈho manaûera

Ujedn·nÌ o spolupr·ci s ⁄radom pre finanËn˝ trh ⁄Ëelem ujedn·nÌ, kterÈ koncem listopadu 2002 podepsali öÈfovÈ ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ a ⁄radu pre finanËn˝ trh, je ochrana pojistnÈho trhu a pojiötÏn˝ch klient˘, podpora integrity, stability a efektivity pojistnÈho odvÏtvÌ v Ëase rostoucÌ mezin·rodnÌ aktivity na pojistnÈm trhu a z toho vypl˝vajÌcÌ pot¯eby vz·jemnÈ spolupr·ce. SmluvnÌ strany si budou vz·jemnÏ poskytovat zÌskanÈ informace, kterÈ vzbuzujÌ podez¯enÌ z poruöenÌ pr·vnÌch p¯edpis˘. Slovensk˝ ˙¯ad, kter˝ kontroluje obchodnÌky s cenn˝mi papÌry, pojiöùovny, spr·vcovskÈ spoleËnosti a burzu cenn˝ch papÌr˘, spolupracuje takÈ s nÏmeck˝m a rakousk˝m ˙¯adem pro oblast pojiöùovnictvÌ a kyperskou komisÌ pro kapit·lov˝ trh. Podobnou dohodu o spolupr·ci, kter· upravuje kooperaci v oblasti kapit·lovÈho trhu, podepsal i s Ëeskou KomisÌ pro cennÈ papÌry. ⁄¯ad st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ podepsal obdobnÈ ujedn·nÌ s nÏmeck˝m dozorov˝m org·nem v ¯Ìjnu tohoto roku ñ viz Pojistn˝ obzor Ë. 12/2002. (zm)


kter· pro firmu znamen· skuteËn˝ p¯Ìnos a z·roveÚ ty, kte¯Ì kolem sebe pouze vytv·¯ejÌ pocit pracovitosti a efektivnosti. D·l naznaËuje cesty, jak tento stav zlepöit a zamyslet se sami nad sebou. Uve¯ejnÏn· zjiötÏnÌ vych·zejÌ z hlubokÈho studia manaûerskÈho chov·nÌ. Podstatn˝mi prvky ˙spÏönÈho manaûerskÈho chov·nÌ jsou soust¯edÏnÌ a energie. Ve vÏtöinÏ organizacÌ fungujÌ rutinnÌ procesy bez zvl·ötnÌho manaûerskÈho dohledu. PracÌ manaûera je, aby nasmÏroval Ëinnost vp¯ed nov˝mi, a nÏkdy p¯ekvapiv˝mi cestami. K tomu ovöem pot¯ebuje jak soust¯edÏnÌ se, tak i dostatek energie.

Ing. VladimÌr Pulchart pr·ci, ûe ani dvan·ct hodin dennÏ jim nepostaËuje. JistÈ ale je, ûe pouze minim·lnÌ mnoûstvÌ z nich dok·ûe efektivnÏ organizovat sv˘j Ëas. MyslÌ si, ûe ¯eöÌ nalÈhavÈ z·leûitosti, ale ve skuteËnosti pouze rozt·ËejÌ jejich kola. ZjiötÏnÌ, ûe neproduktivnÌ vyuûÌv·nÌ Ëasu je pro manaûery hrozbou, nenÌ novÈ. I oni sami si to uvÏdomujÌ. R˘znÈ statistiky a studie dokazujÌ, ûe cel˝ch 90 % manaûer˘ tr·vÌ sv˘j Ëas v neefektivnÌch Ëinnostech. Znamen· to, ûe pouh˝ch 10 % organizuje pracovnÌ ˙koly efektivnÏ a jejich Ëinnost je cÌlevÏdom· a dok·ûÌ p¯i nÌ vyuûÌvat ˙vahu. Tento Ël·nek si klade za ˙lohu identifikovat tu jejich Ë·st,

N·strojem je koncentrovan· pozornost, schopnost zamÏ¯it se na konkrÈtnÌ cÌl a sledovat jej aû do jeho vy¯eöenÌ. Manaûe¯i schopni koncentrace nereagujÌ okamûitÏ na kaûd˝ podnÏt, nenechajÌ se odklonit od plnÏnÌ svÈho ˙kolu e-maily, jedn·nÌmi nebo nep¯edpokl·dan˝mi ud·lostmi. MajÌ totiû jasnou p¯edstavu, Ëeho chtÏjÌ dos·hnout a posoudÌ svÈ moûnosti jeötÏ p¯ed p¯ijetÌm opat¯enÌ. KromÏ toho se zamÏ¯Ì na jeden nebo dva klÌËovÈ projekty a tÏm potom vÏnujÌ veökerou svoji energii. Ta je dalöÌm hnacÌm motorem, kter· jim umoûÚuje zvl·dnout objem pr·ce a kritickÈ termÌny. I kdyû koncentrace a energie jsou pozitivnÌ faktory

15

manaûerskÈ pr·ce, samostatnÏ nestaËÌ k tomu, aby Ëinnosti manaûera postaËovala k dosaûenÌ cÌl˘ organizace. Jejich spojenÌ vede k vytvo¯enÌ modelu, kter˝ identifikuje Ëty¯i z·kladnÌ typy manaûerskÈho jedn·nÌ ñ neangaûovanost, v·havost, nepozornost a cÌlevÏdomost: s

VysokÈ

NEANGAéOVANOST

CÕLEVÃDOMOST

V¡HAVOST

NEPOZORNOST

Soust¯edÏnÌ

s

NÌzkÈ

VysokÈ

Energie Pramen: HBR, ˙nor 2002

JeötÏ p¯edtÌm, neû se podÌv·me podrobnÏji na jednotlivÈ typy, je t¯eba zmÌnit jejich vnÏjöÌ a vnit¯nÌ p¯ÌËiny. NÏkte¯Ì lidÈ se nap¯Ìklad narodÌ s vysokou ˙rovnÌ energie, jinÌ jsou p¯irozenÏ rozv·ûnÏjöÌ. NesmÌme p¯ehlÌûet ani organizaËnÌ souvislosti ñ nÏkterÈ firmy p¯Ìmo podporujÌ nÌzkou ˙roveÚ osobnÌho zapojenÌ sv˝ch pracovnÌk˘, jinÈ milujÌ systÈm ÑhaöenÌ poû·r˘ì. Pro zmÏnu chov·nÌ manaûer˘ je proto nutnÈ upravit i organizaËnÌ z·klad. V·havost. Ze studovanÈho vzorku manaûer˘ je asi 30 % tÏch, jejichû ˙roveÚ energie i koncentrace je velmi nÌzk·. Jsou schopni odpovÏdnÏ plnit rutinnÌ ˙lohy ñ z˙ËastÚujÌ se jedn·nÌ, po¯izujÌ z·pisy, vy¯izujÌ telefonnÌ hovory atd. ñ nejsou ale schopni p¯evzÌt iniciativu, zv˝öit ˙roveÚ produkce nebo se zab˝vat strategick˝mi ˙koly. NÏkte¯Ì v·hajÌ do tÈ doby, neû je p¯Ìleûitost ztracena. LidÈ Ëasto v·hajÌ, pokud se cÌtÌ ohroûeni nebo se ob·vajÌ selh·nÌ. JinÌ se pohybujÌ v chronicky negativnÌm stavu, nÏkdy se moûn· snaûili p¯evzÌt iniciativu, ale setkali se s negativnÌ odezvou. NynÌ, ve vedoucÌm postavenÌ, vÏ¯Ì, ûe jak˝koliv pokus bude a priori odmÌtnut. V·hav˝ stav hrozÌ vÏtöinou v norm·lnÌm stavu provozu. Neangaûovanost. Do tÈto kategorie spad· asi 20 % vedoucÌch pracovnÌk˘. VyznaËujÌ se vysokou schopnostÌ koncentrace, ale minim·lnÌ energiÌ. NÏkte¯Ì jsou jednoduöe unaveni a nemajÌ zdroj na ÑdobitÌ bateriÌì. OstatnÌ se nechtÏjÌ vÏnovat ˙kol˘m, kterÈ pro nÏ jen m·lo znamenajÌ. NeangaûovanÌ manaûe¯i majÌ silnÈ v˝hrady ke svÈ pr·ci a vykon·vajÌ ji s pouze s poloviËnÌm srdcem. Neû aby akceptovali problÈm a zaËali jej ¯eöit, radÏji se snaûÌ tento problÈm nep¯ipustit. ProstÏ neexistuje. Na druhÈ stranÏ nÏkte¯Ì takovÌ manaûe¯i odmÌtajÌ problÈm ¯eöit, i kdyû ¯eöenÌ je viditelnÏ nutnÈ. VÏtöinu Ëasu ûijÌ v napÏtÌ. NenÌ tedy p¯ekvapenÌm, ûe jsou ovl·d·ni pocity nejistoty, zloby, frustrace Ëi nervozity. S tÏmito emocemi se vypo¯·d·vajÌ tak, ûe se st·hnou a jejich v˝kon je na minimu. To ovöem situaci jen zhoröuje. Stav neangaûov·nÌ m˘ûe b˝t ovöem v˝sledkem organizaËnÌho procesu (p¯Ìkladem m˘ûe b˝t odmÌtnutÌ inovaËnÌch myölenek a n·vrh˘ vrcholov˝m vedenÌm). Abychom byli spravedlivÌ, nÏkterÈ spoleËnosti snadno udÏlajÌ z nadöenc˘ cyniky. JinÈ si z toho dokonce udÏlali praxi a systematicky sabotujÌ jak˝koliv pokus o kreativitu nebo inovaci. Nepozornost. Zmatk·¯i p¯edstavujÌ nejvÏtöÌ podÌl vedoucÌch pracovnÌk˘, vÌce neû 40 % jich spad· do kvadrantu nepozornosti. Jsou to ti vysoce energiËtÌ, ale nesoust¯edÏnÌ jednotlivci, kte¯Ì vytv·¯ejÌ zmatek sv˝m rozËilen˝m pohybem. Pokud jsou pod tlakem, majÌ desper·tnÌ pot¯ebu nÏco okamûitÏ udÏlat ñ cokoliv. To je ËinÌ nebezpeËn˝mi asi jako slon v porcel·nu. Tento typ manaûer˘ m· problÈmy s tvorbou strategiÌ a ˙pravou svÈho jedn·nÌ v nov˝ch podmÌnk·ch. Jejich pohled je povÏtöinÏ nep¯Ìliö hlubok˝, a proto majÌ tendenci k p¯ehnanÈ oddanosti.

16

AngaûujÌ se v mnohoËetn˝ch projektech aby uk·zali svoji snahu, ale skonËÌ buÔ neust·l˝ch haöenÌm poû·r˘ anebo opuötÏnÌm projektu. VedoucÌ pracovnÌci mÌvajÌ pocit zmatku v turbulentnÌch dob·ch, tento pocit p¯etrv·v· i v obdobÌ relativnÏ stabilnÌho prost¯edÌ. NÏkte¯Ì tito vedoucÌ se snaûÌ ohromit ostatnÌ mnoûstvÌm pr·ce, kterou majÌ. Vina opÏt m˘ûe b˝t na stranÏ spoleËnosti. NÏkterÈ z nich totiû nejen podporujÌ, ale i odmÏÚujÌ takovou Ëinnost. CÌlevÏdomost. Do tÈto skupiny bohuûel pat¯Ì nejmenöÌ procento manaûer˘ ñ pouh˝ch 10 %. Jsou to ti jak vysoce soust¯edÏnÌ, tak i plni energie souËasnÏ. Tento typ dosahuje naplnÏnÌ dlouhodob˝ch, kritick˝ch cÌl˘ nejËastÏji ze vöech. Jasn· formulace cÌl˘ spolu se silnou v˘lÌ jim napom·h· k p¯ijÌm·nÌ dobr˝ch rozhodnutÌ a kvalitnÌ organizaci Ëasu. SvÈ cÌle a v˝zvy si vybÌrajÌ mnohem peËlivÏji neû ostatnÌ manaûe¯i. CÌlevÏdomosti p¯ispÌv· rovnÏû pocit osobnÌ odpovÏdnosti za osud jejich firmy. Jsou p¯esvÏdËeni, ûe je spoleËnost pot¯ebuje a cÌtÌ odpovÏdnost za mÏ¯iteln˝ p¯Ìnos. M˘ûe se zd·t, ûe takovÌ vedoucÌ pracovnÌci se projevÌ nejlÈpe v krizov˝ch situacÌch, oni ale neztratÌ svoji energii a koncentraci ani v dob·ch klidn˝ch. VÌtajÌ p¯Ìleûitost a st·le sledujÌ novÈ cÌle. Protoûe si v·ûÌ svÈho Ëasu, dok·ûÌ jej perfektnÏ zorganizovat. NÏkte¯Ì zach·zejÌ tak daleko, ûe odmÌtajÌ vy¯izovat poötu nebo ˙Ëastnit se sch˘zek mimo urËitÈ Ë·sti pracovnÌho dne. Tato skupina manaûer˘ ovöem rovnÏû dok·ûe redukovat stres a ˙ËinnÏ dobÌjet svoji energii. NejvÏtöÌ rozdÌl mezi cÌlevÏdom˝mi manaûery a tÏmi ostatnÌmi je v jejich p¯Ìstupu k pr·ci. Na rozdÌl od ostatnÌch v prvnÌ ¯adÏ identifikujÌ cÌl, kter˝ chtÏjÌ dos·hnout a potom organizujÌ externÌ prost¯edÌ, kterÈ pro splnÏnÌ cÌle pot¯ebujÌ. V tomto okamûiku si Ëten·¯ patrnÏ klade ot·zku ñ je skuteËnÏ pouh˝ch deset procent vedoucÌch pracovnÌk˘ v naöÌ spoleËnosti efektivnÌch? Toto ËÌslo m˘ûe b˝t samoz¯ejmÏ jinÈ v konkrÈtnÌ firmÏ, ale odchylka nenÌ tak z¯eteln·. VrcholovÈ vedenÌ kaûdÈ firmy m· n·stroje na zv˝öenÌ jak energie, tak i koncentrace sv˝ch pracovnÌch t˝m˘. Zachov·nÌ jejich vysokÈ ˙rovnÏ nenÌ ovöem jednoduchou z·leûitostÌ a p¯edpokl·d· vÏnovat zv˝öenou pozornost tomu, jak jednotlivÌ manaûe¯i vidÌ svoji pr·ci v öiröÌm kontextu, jakÈ v˝zvy p¯ed nimi stojÌ a jak˝ majÌ stupeÚ autonomie. Toho nem˘ûeme dos·hnout jednoduch˝mi n·stroji person·lnÌ pr·ce, zde je nutn· vize a zaujetÌ vych·zejÌcÌ od samÈho vrcholu vedenÌ. To by se mÏlo zamÏ¯it opÏt dvÏma smÏry: volba a v˝zva. Pokud se tyto dva pojmy spr·vnÏ zkombinujÌ s pocitem hlubokÈ nalÈhavosti, v˝sledkem b˝v· spr·vn˝ recept ˙spÏchu. Zn·m˝ francouzsk˝ spisovatel a pilot Antoine de Saint-ExupÈry kdysi nasmÏroval vrcholovÈ vedoucÌ spr·vn˝m smÏrem: ÑKdyû chceö postavit loÔ, neûeÚ svÈ muûe do lesa sh·nÏt d¯evo, na¯ezat ho a spojit dohromady. NamÌsto toho, vyvolej v nich touhu po mo¯i.ì Tato pozoruhodn· metafora ukazuje cestu, kterou se pro dosaûenÌ efektivnÌho v˝konu ubÌrat. PouûitÌm klasick˝ch manaûersk˝ch metod vÏtöinou cÌle nedos·hneme. Pokusy s na¯izov·nÌm, co majÌ pracovnÌci dÏlat, vÏtöinou konËÌ chmurnÏ. Ponech·nÌm dostateËnÈho prostoru a odpovÏdnosti, zejmÈna pro st¯ednÌ manaûery, dos·hneme jejich plnÈho zapojenÌ do projektu. Pot¯ebujÌ smysluplnÈ v˝zvy s moûnostÌ skuteËnÈho v˝bÏru metod, jak stanoven˝ch cÌl˘ dos·hnout. NechtÏl bych zde Ëten·¯e p¯esvÏdËovat, ûe uvedenÈ postupy zp˘sobÌ obrat firmy padajÌcÌ do propasti smÏrem k prosperitÏ. NÏkte¯Ì jedinci se nikdy nedok·ûÌ vzd·t zaûit˝ch rutin a jedn·nÌ jen proto, ûe majÌ p¯ed sebou v˝zvu a moûnost volby. NenÌ ale spr·vn˝ a priori negativnÌ postoj k pod¯ÌzenÈmu ñ Ñten se nikdy nezmÏnÌì. AË koncentrace a energie jsou osobnÌ charakteristiky, vrcholovÈ vedenÌ spoleËnosti je m˘ûe p¯Ìmo ovlivÚovat uvolnÏnÌm form·lnÌch procedur Ëi odstranÏnÌm stresujÌcÌho pracovnÌho vypÏtÌ. Pokud se na v˝öe uvedenou problematiku pojmeme v öiröÌm spektru, potom ji lze aplikovat nejen na pracovnÌ prost¯edÌ, ale do kaûdodennÌho ûivota. Pramen: Bruch, H., Ghoshal, S. ñ Beware the Busy Manager, HBR, 2/2002 POJISTNÝ OBZOR • 1/2003

Allianz pojiöùovna p˘sobÌ na ËeskÈm trhu jiû 10 let 25. listopadu 2002, uplynulo deset let od zaloûenÌ Allianz pojiöùovny. Toto jubileum se stalo p¯ÌleûitostÌ k hodnocenÌ Ëinnosti bÏhem uplynul˝ch let. Allianz pojiöùovna byla zaloûena 25. 11. 1992 jako stoprocentnÌ dce¯in· spoleËnost Allianz AG. V prvnÌm roce dos·hla p¯ijatÈho pojistnÈho ve v˝öi 43 milion˘ KË a umÌstila se na 10. mÌstÏ s 0,2% podÌlem na ËeskÈm pojistnÈm trhu. V roce 2001 Ëinilo p¯ijatÈ pojistnÈ jiû 7,28 miliardy KË. BÏhem deseti let Allianz pojiöùovna vystoupala na t¯etÌ p¯ÌËku s devÌtiprocentnÌm podÌlem na trhu. P˘vodnÏ jsme zaËÌnali pouze s nabÌdkou ûivotnÌho pojiötÏnÌ a dnes jsme pojiöùovnou, kter· svou öÌ¯Ì produkt˘ uspokojÌ jak jednotlivce, tak firemnÌ z·kaznÌky. V˝voj Allianz pojiöùovny na ËeskÈm trhu Rok

P¯ijatÈ pojistnÈ (mil. KË)

PoËet smluv (v tis.)

PodÌl na trhu (%)

Po¯adÌ na trhu

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001

43 274 744 1 566 2 159 2 633 3 239 6 253 7 287

42 114 151 212 292 414 595 1 109 1 438

0,20 0,95 2,20 3,90 4,50 4,78 5,10 9,02 9,03

10 8 6 5 5 5 5 3 3

V roce 1993 byla nabÌdka produkt˘ velmi omezen·. Allianz nabÌzela pouze klasickÈ ûivotnÌ, d˘chodovÈ, rizikovÈ a ˙razovÈ pojiötÏnÌ. Od poloviny roku 1993 byla nabÌdka rozöÌ¯ena o pojiötÏnÌ priv·tnÌho majetku, vËetnÏ odpovÏdnosti za ökodu. Na zaË·tku roku 1994 p¯ibylo majetkovÈ pojiötÏnÌ pro podnikatele a pojiötÏnÌ pr˘myslov˝ch rizik. V roce 1995 se zaËalo sjedn·vat havarijnÌ pojiötÏnÌ vozidel a cestovnÌ pojiötÏnÌ. V roce 1999 se Allianz stala jednou ze 12 pojiöùoven, kterÈ zaËaly nabÌzet povinnÈ ruËenÌ. V roce 1997 se Allianz podÌlela na zaloûenÌ Allianz penzijnÌho fondu a od roku 2000 je jeho stoprocentnÌm vlastnÌkem. NejnovÏjöÌm produktem je investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ, kterÈ Allianz nabÌzÌ od poloviny roku 2002. Do konce roku 1996 mÏla Allianz pojiöùovna svÈ obchodnÌ zastoupenÌ takÈ na Slovensku. V roce 1997 byla zaloûena Allianz poisùovÚa, a. s., kter· se po f˙zi se Slovenskou poisùovÚou v lÈtÏ 2002 stala jedniËkou na slovenskÈm trhu. (kp)

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Kapacita Lloydís stoupla na rekordnÌ maximum Lloydís potvrdili, ûe jejich trûnÌ kapacita v roce 2003 bude podle odhad˘ Ëinit 14,25 mld. GBP (22,5 mld. USD), coû ji ËinÌ nejvyööÌ za dobu 315letÈ existence trhu Lloydís. Kapacita roku 2003 stoupla z 12,3 mld. GBP v roce 2002 a demonstruje tak, podle slov vrchnÌho p¯edstavitele Lloydís Nicka Prettejohna, komerËnÌ a finanËnÌ sÌlu trhu i p¯es vöechny negativnÌ v˝hledy pozorovatel˘. (Mik) Zdroj: Insurance Day 12. 12. 2002


17

IBA m· novÈ partnery v Rusku, Slovinsku, Belgii a v Rakousku Podle tiskovÈ zpr·vy z 26. listopadu 2002 se IBA (The International Insurance Brokers Association ñ Mezin·rodnÌ asociace pojiöùovacÌch maklÈ¯˘) rozöÌ¯ila o Ëty¯i novÈ Ëleny. Jsou to maklÈ¯skÈ spoleËnosti v Rusku, Slovinsku, Belgii a Rakousku. IBA zprost¯edkov·v· risk management, pojiötÏnÌ a sluûby spojenÈ se zamÏstnaneck˝mi v˝hodami pro dom·cÌ i nadn·rodnÌ klienty ve vÌce neû 100 zemÌch. NovÌ ËlenovÈ byli p¯ijati na konferenci IBA ve VaröavÏ, jejÌmû hlavnÌm tÈmatem bylo ÑRiziko a pojiötÏnÌ ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏì. »esk· republika jiû pat¯Ì mezi Ëleny IBA a je reprezentov·na spoleËnostÌ RESPECT, a.s. V Rakousku se nov˝m Ëlenem stala VMG, spoleËnost zaloûen· ve VÌdni, kter· p˘sobÌ po celÈm Rakousku, a je jednou z nejvÏtöÌch maklÈ¯sk˝ch spoleËnostÌ. Mezi jejÌ klienty pat¯Ì p¯edevöÌm velkÈ a st¯ednÌ podniky. V Rusku je nov˝m z·stupcem IBA spoleËnost Malakut, kter· byla zaloûena v MoskvÏ teprve v roce 1999, ale velikou rychlostÌ se z nÌ stala jedna z nejprestiûnÏjöÌch v oboru zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ. Ve Slovinsku je nov˝m Ëlenem spoleËnost AGD se sÌdlem v Lublani a je to nejvÏtöÌ nez·visl˝ pojiöùovacÌ maklÈ¯ ve Slovinsku a z·roveÚ pr˘kopnÌk zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ v tÈto zemi. AGD nabÌzÌ svÈ sluûby p¯edevöÌm velk˝m a st¯ednÌm pr˘myslov˝m a komerËnÌm podnik˘m. V Belgii zastupuje IBA novÏ spoleËnost Assumax se sÌdlem v Ë·sti Belgie Flemish. Specializuje se na stavebnÌ pr˘mysl a p¯Ìbuzn· odvÏtvÌ, s umÌsùov·nÌm mezin·rodnÌch rizik. (mik)

JUDr. Ji¯ina Kotrbat·

Fingovan· pojistn· ud·lost z pojiötÏnÌ dom·cnosti VÏra mÏla uû delöÌ dobu pojiötÏnou dom·cnost a tak ji napadlo, ûe by si mohla za pomoci pojiöùovny vylepöit rodinn˝ rozpoËet. Se sv˝m n·padem se svÏ¯ila p¯Ìtelkyni, ta VÏru sezn·mila s Bo¯kem, kter˝ mÏl b˝t tou pravou osobou k uskuteËnÏnÌ pl·nu. VÏra odvezla vöechny cennÈ vÏci na chalupu a pak p¯edala Bo¯kovi klÌËe od bytu. Bo¯ek, kter˝ mÏl za

18

odmÏnu zrealizovat fingovanÈ vloup·nÌ, postupoval tak, ûe si byt odemkl a potÈ poökodil vstupnÌ dve¯e, po bytÏ poh·zel r˘znÈ vÏci, aby vloup·nÌ p˘sobilo vÏrohodnÏ a nÏkterÈ bezcennÈ vÏci i odcizil. Kdyû se VÏra ve smluvenou hodinu vr·tila dom˘, zajistila si svÏdky, p¯ivolala policii a druh˝ den ozn·mila pojistnou ud·lost. Od pojiöùovny obdrûela v kr·tkÈ dobÏ

plnÏnÌ podle seznamu odcizen˝ch vÏcÌ nahl·öen˝ch policii ve v˝öi asi 100 000 KË. Policie se iniciativnÏ zab˝vala podez¯el˝mi okolnostmi p¯Ìpadu, aû se dostala k osobÏ Bo¯ka. Ten byl v minulosti jiû mnohokr·t soudnÏ trest·n. V pr˘bÏhu trestnÌho ¯ÌzenÌ se k Ëinu nikdy nep¯iznal, namÌtal, ûe nebylo prok·z·no, ûe se jednalo o fingovanÈ vloup·nÌ, ani ûe on by je provedl. Tvrdil, ûe VÏru nezn·, nikdy ji nevidÏl. Toto tvrzenÌ vöak bylo vyvr·ceno v˝povÏdÌ VÏ¯iny p¯ÌtelkynÏ, kter· se sama zalekla moûnÈho trestnÌho stÌh·nÌ a vypovÌdala pravdivÏ. Skutek byl prok·z·n i dalöÌmi d˘kazy. VÏra prokazatelnÏ nebyla p¯Ìtomna p¯i vloup·nÌ do bytu, ovöem nahl·sila pojistnou ud·lost, o kterÈ vÏdÏla, ûe k nÌ ve skuteËnosti

nedoölo. Vyl·kala tak z pojiöùovny plnÏnÌ, proto byla odsouzena za dokonan˝ trestn˝ Ëin pojistn˝ podvod. Trest v trv·nÌ deseti mÏsÌc˘ odnÏtÌ svobody, jehoû v˝kon byl podmÌnÏnÏ odloûen na zkuöebnÌ dobu t¯iceti mÏsÌc˘, nebyl pro dosud netrestanou VÏru p¯Ìliö tvrd˝. HoröÌ byl finanËnÌ dopad na rodinn˝ rozpoËet. Soud jÌ totiû uloûil souËasnÏ trest propadnutÌ vÏcÌ, kterÈ odvezla p¯ed vloup·nÌm na chatu ñ horskÈ kolo, videorekordÈr a dalöÌ. D·le byla odsouzena k povinnosti nahradit pojiöùovnÏ ökodu vËetnÏ ˙roku z prodlenÌ, kter˝ ke dni pr·vnÌ moci rozsudku Ëinil jiû t¯etinu poskytnutÈho plnÏnÌ. Bo¯ek, kter˝ nemÏl û·dn˝ st·l˝ zdroj obûivy ani trvalÈ mÌsto pobytu, byl za pomoc k pojistnÈmu podvodu odsouzen na deset mÏsÌc˘ ve vÏznici s ostrahou.

Pojistn˝ podvod zprost¯edkovatele pojiötÏnÌ Zprost¯edkovatel uzavÌral na z·kladÏ smluvnÌho vztahu s vÌce pojiöùovnami pojistnÈ smlouvy na r˘znÈ typy ûivotnÌho pojiötÏnÌ. Ve snaze zÌskat co nejvyööÌ zÌskatelskou provizi zorganizoval setk·nÌ vÌce neû 40 student˘, kterÈ nal·kal na ˙Ëast v sociologickÈm pr˘zkumu, za kterou jim slÌbil odmÏnu. Prezentoval se jako osoba, kterou zadavatel v˝zkumu povÏ¯il zÌsk·nÌm ˙daj˘ od urËitÈho vzorku osob. ⁄ËastnÌci setk·nÌ vyplÚovali dotaznÌky o zdravotnÌm stavu, aniû by tuöili, ûe by mÏli ve skuteËnosti uzav¯Ìt pojistnÈ smlouvy. Zprost¯edkovatel pak pouûil ˙daje z dotaznÌk˘ k vypracov·nÌ smluv, kterÈ s·m podepsal a p¯edal pojiöùovn·m. Studenti se svÈ odmÏny nedoËkali, zprost¯edkovatel vöak za nÏ zaplatil prvnÌ mÏsÌËnÌ spl·tky pojistnÈho, coû bylo podmÌnkou k zÌsk·nÌ provize. PojistnÈ p¯evedl na ˙Ëty pojiöùoven z vyp˘jËen˝ch penÏz. ZamÏstnanc˘m pojiöùoven bylo podez¯elÈ, ûe bylo uzav¯eno takovÈ mnoûstvÌ smluv najednou, stejnÏ tak i p¯Ìliö n·padn˝ z·jem zprost¯edkovatele o urychlenÈ zÌsk·nÌ provize. V r·mci vnit¯nÌch kontrol v pojiöùovn·ch bylo zjiötÏno, ûe desÌtky smluv jsou vyplnÏny a podeps·ny stejnou osobou. D·le bylo neobvyklÈ, ûe pojistnÈ za t¯icet

nov˝ch klient˘ bylo uhrazeno jedin˝m p¯Ìkazem. P¯i kontaktov·nÌ pojiötÏn˝ch osob vyölo najevo, ûe dotazovanÌ si nejsou vÏdomi, ûe by mÏli b˝t pojiötÏni. P¯Ìpadem se zaËaly zab˝vat org·ny ËinnÈ v trestnÌm ¯ÌzenÌ. Z v˝povÏdÌ ˙dajn˝ch pojiötÏn˝ch vyplynulo, ûe na sch˘zce se zprost¯edkovatelem se o uzavÌr·nÌ pojistn˝ch smluv v˘bec nemluvilo, dotaznÌky mÏli ˙ËastnÌci vyplÚovat jen pro v˝zkumnÈ ˙Ëely. NÏkterÈ ˙ËastnÌky sch˘zky pak obûalovan˝ dodateËnÏ vyhledal a û·dal je o podeps·nÌ potvrzenÌ, kterÈ mÏlo dokladovat, ûe ˙daje vyplnÏnÈ v dotaznÌcÌch jsou pravdivÈ. Studenti nep¯edpokl·dali podvodnÈ jedn·nÌ, proto tomuto poûadavku vyhovÏli. DalöÌ d˘kazy o podvodnÈm jedn·nÌ p¯edloûili zamÏstnanci pojiöùoven. Soud kvalifikoval toto jedn·nÌ jako pokus zp˘sobit pojiöùovn·m ökodu ve v˝öi p¯es 600 000 KË, tedy znaËnou ökodu, kter· nevznikla jen dÌky vnit¯nÌm kontrolnÌm mechanism˘m v pojiöùovn·ch. K osobÏ obûalovanÈho bylo zjiötÏno, ûe je nezamÏstnan˝, dosud nebyl trest·n. Soud ho odsoudil za pokus trestnÈho Ëinu pojistnÈho podvodu k trestu odnÏtÌ svobody v trv·nÌ dvou rok˘ p¯i stanovenÌ delöÌ zkuöebnÌ doby v trv·nÌ 4 rok˘. POJISTNÝ OBZOR • 1/2003

Z

totoûnÏnÌ ¯ÌdÌcÌho pracovnÌka s autoritou je nejvyööÌm ocenÏnÌm jakÈ m˘ûe od pod¯Ìzen˝ch pracovnÌk˘ dostat. NesmÌ se vöak st·t autoritativnÌm, snadno by o ni p¯iöel. Autorita se ned· vynutit, lze ji pouze zÌskat. Autorita ñ odkud se bere tento nen·siln˝ vliv, ona nepopÌrateln· sÌla vzbuzovat d˘vÏru, ˙ctu a v·ûnost ostatnÌch? »lovÏk ji m˘ûe nab˝t sv˝mi vlastnostmi, znalostmi a schopnostmi, mor·lnÌmi a mravnÌmi kvalitami, chov·nÌm a jedn·nÌm, sv˝m p¯Ìstupem k okolnÌmu svÏtu. Autorita ñ soci·lnÏ psychologickÈ p˘sobenÌ ËlovÏka nebo soci·lnÌ skupiny na druhÈ, je neoddÏlitelnou souË·stÌ vztah˘ v kaûdÈm lidskÈm spoleËenstvÌ. Autorita ¯ÌdÌcÌho pracovnÌka je v˝razem dynamicky se vyvÌjejÌcÌ interakce mezi ¯ÌdÌcÌm a pod¯Ìzen˝mi pracovnÌky.

M·te autoritu? Na pracoviötÌch nach·zÌte ¯ÌdÌcÌ pracovnÌky, kte¯Ì: l dosud nemajÌ pat¯iËnou autoritu, neboù nedocenili jejÌ v˝znam a nevÏnovali jÌ n·leûitou pozornost; l ch·pou jejÌ nutnost, avöak volÌ nespr·vnÈ cesty k jejÌmu dosaûenÌ; l usilujÌ o nÌ, hledajÌ a t·pou, chybujÌ a nalÈzajÌ; l majÌ autoritu a peËujÌ o jejÌ rozvoj. Z·kladnÌm p¯edpokladem autority ¯ÌdÌcÌho pracovnÌka je odpovÏdnÈ plnÏnÌ funkËnÌch povinnostÌ a zadan˝ch ˙kol˘, prosazov·nÌ z·jm˘ vedenÌ a pod¯Ìzen˝ch, odborn· erudice, dovedn· aplikace poznatk˘ teorie ¯ÌzenÌ a organizace na podmÌnky ¯ÌzenÈ oblasti a stupnÏ ¯ÌzenÌ. »Ìm vÏtöÌ m· autoritu, tÌm sn·ze ovlivÚuje Ëinnost a mobilizuje ˙silÌ pod¯Ìzen˝ch. Autorita nenÌ st·l·, nenÌ u kaûdÈho stejn·, nenÌ jednou provûdy dan·. To se od ¯ÌdÌcÌho pracovnÌka vyûaduje, aby o nÌ trvale dbal a po jejÌ doËasnÈ ztr·tÏ nebo oslabenÌ ji opÏtnÏ obnovoval. Vedle svÈ obtÌûnosti mu autorita na opl·tku poskytuje znaËnÈ vnit¯nÌ uspokojenÌ. Respektuje obÏ str·nky autority Autorita ¯ÌdÌcÌho pracovnÌka m· dvÏ navz·jem se podmiÚujÌcÌ a POJISTNÝ OBZOR • 1/2003

äÈf je autorita doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.

ovlivÚujÌcÌ str·nky: form·lnÌ, prop˘jËenou postavenÌm, kterÈ zast·v· a neform·lnÌ, danou mu pracovnÌky. Institucion·lnÌ delegov·nÌ autority p¯i ustanovenÌ do ¯ÌdÌcÌ funkce je poË·tkem jejÌho naplÚov·nÌ. Zkuöen˝ ¯ÌdÌcÌ pracovnÌk vÌ, ûe nem˘ûe b˝t ˙spÏön˝ ve svÈm poËÌn·nÌ pouze na z·kladÏ funkËnÌ autority. KromÏ nÌ musÌ udÏlat vöe pro p¯izn·nÌ neform·lnÌ autority, kter· teprve dotv·¯Ì p¯irozenou celistvost autority. CÌlem je p¯irozen· autorita Chcete-li docÌlit p¯irozenÈ autority, musÌte obohacovat autoritu spojenou s pozicÌ ¯ÌdÌcÌho pracovnÌka, zejmÈna: l vysokou ˙rovnÌ kvalifikace, jejÌm doplÚov·nÌm, zvyöov·nÌm; l umnou organizacÌ pr·ce, ˙spÏönostÌ sv˝ch rozhodov·nÌ; l uznal˝m, individu·lnÌm, lidsk˝m p¯Ìstupem k pod¯Ìzen˝m; l osobnÌm p¯Ìkladem v tom, co od pod¯Ìzen˝ch vyûadujete; l spr·vnostÌ postoj˘, kterÈ z v·s dÏlajÌ uzn·vanou osobnost. Vaöe autorita vzroste, kdyû budete podporovat zdravou ctiû·dostivost, rozvÌjet spolupr·ci, poskytovat pot¯ebnou mÌru samostatnosti, vytv·¯et podmÌnky pro rozvoj iniciativy pracovnÌk˘ a umoûnÌte jejich plnÈ uplatnÏnÌ. Autorita ovlivÚuje v˝sledky pracoviötÏ Autorita ¯ÌdÌcÌho pracovnÌka se projevuje na pracoviöti tÌm, ûe: l pracovnÌci ochotnÏ plnÌ p¯Ìkazy,

a to i takovÈ, kterÈ vyûadujÌ vyööÌ fyzickou Ëi psychickou z·tÏû; l vöichni vykon·vajÌ svÏ¯enÈ ˙koly s bezprost¯ednÌm zaujetÌm, spont·nnostÌ a zanÌcenÌm; l dotv·¯ejÌ, co ¯ÌdÌcÌ pracovnÌk nestaËil up¯esnit nebo ujasnit, co mnohdy jen naznaËil Ëi vyslovil jako p¯·nÌ; l mezi pracovnÌky vl·dne vst¯Ìcnost, klid a pocit jistoty; l atmosfÈra ¯ÌzenÌ je minim·lnÏ konfliktnÌ. Z·vislost autority a v˝slednosti pr·ce dokazujÌ z·vÏry sociologickÈho v˝zkumu: pracovnÌ kolektiv v Ëele s ¯ÌdÌcÌm pracovnÌkem s vysokou autoritou vykazuje o 18 aû 20 procent vyööÌ v˝konnost neû skupina veden· ¯ÌdÌcÌm pracovnÌkem s nÌzkou autoritou. Jak p¯ijÌt o autoritu K chyb·m ¯ÌdÌcÌho pracovnÌka, kterÈ poökozujÌ autoritu a vedou k jejÌmu poklesu, pat¯Ì: l necitlivost ke zvl·ötnostem jedinc˘ a neadekv·tnÌ p¯Ìstup k nim; l neobjektivnÌ hodnocenÌ, nespravedlivÈ odmÏÚov·nÌ, malÈ porozumÏnÌ pro pot¯eby a pr·va pod¯Ìzen˝ch; l nevöÌmavost k iniciativnÌm n·vrh˘m a tv˘rËÌm p¯Ìstup˘m, sklon k podnÏcov·nÌ pracovnÌk˘; l neschopnost vûÌt se do jejich pracovnÌch nesn·zÌ a osobnÌch tÏûkostÌ; l nedodrûov·nÌ a neplnÏnÌ z·vazk˘ dan˝ch p¯i uplatÚov·nÌ z·sady Ñnebojte se slibovatì;

l

l

l

ne˙stupnost p¯i jedn·nÌ, haöte¯ivost, zapÌr·nÌ d¯ÌvÏjöÌch v˝rok˘, v˝mluvy, pomluvy, smÏönÈ n·vyky; famili·rnÌ chov·nÌ, p¯ehnanÈ d˘vÏrnosti, nadmÏrn˝ z·jem o soukrom˝ ûivot; zv˝hodÚov·nÌ oblÌbenc˘, up¯ednostÚov·nÌ zn·m˝ch.

Nemoc zvan· Ñkomplex ohroûenÈ autorityì Autorita je pro nÏkterÈ ¯ÌdÌcÌ pracovnÌky b¯emenem. MnozÌ z nich spojujÌ autoritu s pocitem v˝znamu vlastnÌ osoby. Na r˘st autority se dÌvajÌ jako na vÌtÏzstvÌ, na jejÌ ztr·tu jako na osobnÌ tragÈdii. Kdyû se ¯ÌdÌcÌ pracovnÌk do takov· situace dostane ñ a vyhnout se jÌ nenÌ lehkÈ ñ m˘ûe b˝t stiûen komplexem ohroûenÈ autority. Existuje cel˝ soubor faktoru, kterÈ vedou ke vzniku komplexu ohroûenÈ autority. Pat¯Ì k nim: l niûöÌ odborn· zp˘sobilost neû majÌ pod¯ÌzenÌ; l ne˙spÏchy, kterÈ jdou na vrub öpatnÈho ¯ÌzenÌ; l soupe¯enÌ, na kterÈ ¯ÌdÌcÌ pracovnÌk nestaËÌ; l zako¯enÏn· ned˘vÏra ve vlastnÌ sÌly, psychick· k¯ehkost; l protich˘dn· Ëinnost neform·lnÌ skupiny, silnÈho jedince. LÈËit komplex ohroûenÈ autority je nanejv˝ö tÏûkÈ. LatentnÌ, skrytÈ p¯ÌËiny, kterÈ k nÌ zpravidla vedou, se projevujÌ neËekanÏ a ve znaËnÈ sÌle. Nem·-li ¯ÌdÌcÌ pracovnÌk dostateËnÏ rozvinutÈ poûadovanÈ kvality, opÌr· svou autoritu p¯ev·ûnÏ o autoritu vypl˝vajÌcÌ se zast·vanÈ funkce nebo se schov·v· za autoritou nad¯ÌzenÈho. SebelepöÌ vedenÌ vöak nem˘ûe neschopnÈmu ¯ÌdÌcÌmu pracovnÌkovi autoritu trvaleji zajistit. Autorita ¯ÌdÌcÌho pracovnÌka je cenn˝m p¯Ìnosem pro kaûdou organizaci. Proto je t¯eba ji nenaruöovat; Ñneshazovatì ho, neponiûovat, p¯ed druh˝mi mu nic nevyt˝kat. Nedopustit, aby podlehla nemoci z komplexu ohroûenÌ, kter· je stejnÏ ökodliv· jako jejÌ podr˝v·nÌ. Je povinnost vedenÌ podÌlet se a spoluvytv·¯et autoritu ¯ÌdÌcÌho pracovnÌka. Autorita se totiû tÏûko zÌsk·v·, obtÌûnÏ udrûuje, ale velmi lehce se o nÌ p¯ich·zÌ.

19

CALLING TO YOUR ATTENTION

Recommend Documents