POJISTN OBZOR OBSAH RO»NÕK LXXIX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN› OBZOR 4 2002 RO»NÕK LXXIX

OBSAH »lenovÈ »eskÈ asociace pojiöùoven zasedali (Tiskov· zpr·va »AP) ..................................... 3 SpoleËnÈ memorandum vl·d »R a NizozemskÈho kr·lovstvÌ o d˘chodovÈ reformÏ ........ 4 Je z hlediska pojistitele ËeskÈ zdravotnictvÌ p¯ipraveno na vstup do EU? (Gˆtz Reichart) ...................................................................................................................... 5 ProË se n·m neda¯Ì snÌûit nehodovost? (Ing. Ladislav Sk·cal) ............................................. 7 Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ......................................................... 10 NovÈ formy p·ch·nÌ pojistn˝ch podvod˘ v souvislosti s fingovan˝mi kr·deûemi motorov˝ch vozidel (prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc., JUDr. Vlastimil Pröal) ....... 11 Rok 2002 ñ rok ochrany rekreaËnÌch objekt˘ (ppor. Mgr. Andrea Filipov·) ..................... 13

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ.

InformaËnÌ centrum EvropskÈ konfederace bezpeËnostnÌch sluûeb (Tiskov· zpr·va IC CoESS) .................................................................................................. 15

RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Ing. Martin Diviö, Ing. VladimÌr HavlÌËek, Dr. Ivo HavlÌk, RNDr. Marcela Havlov·, Mgr. Jan Hora, PhDr. Jan K·brt, Andrea Kubcov·, Martina Kurfirstov·, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), Kate¯ina Piro, Ing. Eva Rojkov·

CI »AP v·s zve na letoönÌ PRAGOALARM (Ing. ZdenÏk Veiner) ..................................... 15 Z ËeskÈ judikatury (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ......................................................................... 16 Inreon a on-line zajiötÏnÌ (La) .............................................................................................. 17 Recenze: Kr·deûe vozidel. Odhalov·nÌ, vyöet¯ov·nÌ a prevence. (JS) .............................. 17 Inzerce .................................................................................................................................... 18

äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 (02) 2487 5629, 2487 5613 (02) 2487 5625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: »eskÈ tisk·rny s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: distribuËnÌ firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: (02) 84 81 07 98, fax: (02) 684 77 31. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, e-mail: [email protected] (nebo www.allpro.cz). P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn˝ obzor objednat u distribuËnÌ firmy L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: 004212 4445 3711, fax: 004217 4437 3311 (e-mail: [email protected]). Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. © »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË (30 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 18. 3. 2002 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

2

CONTENTS Members of the Czech Insurance Association met Joint memorandum of governments of the Czech Republic and the Kingdom of the Netherlands on pension reform Is the Czech health system, as seen from the Insurerís point of view, ready to join the EU? (Gˆtz Reichart) Why are we unable to reduce the frequency of accidents? (Ing. Ladislav Sk·cal) From new legal provisions (JUDr. Ji¯ina Kotrbat· ) New forms of committing insurance fraud in connection with faked motor vehicle theft (prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc., JUDr. Vlastimil Pröal) Stolen and returned vehicles by selected types from 1993 to 2001 Year 2002 ñ year of secondary residence protection (Mgr. Andrea Filipov·) Information center of the European Security Services Confederation Invitation to PRAGOALARM Selected Czech court awards (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) Inreon and the on-line reinsurance (La) Book review: Motor vehicle thefts. Detection, investigation and prevention. News from abroad Advertisement

CALLING TO YOUR ATTENTION Nearly all the insurance companies in the Czech Republic are members of the Czech Insurance Association: 98 % of written premiums are collected by them. The press release that introduces this issue, Members of the Czech Insurance Association met, gives a brief account of the meeting held on 13.3.2002. In addition to delegates from member companies, it was attended by the deputy Minister of Finance and the Director of the Office of State Supervision over Insurance. The balance of 2001 achievements was presented and the targets for 2002 were set up. The harmonization of Czech insurance law with E.U. legislation will require amendments to the Civil Code and several other legal provisions as well as the enactment of a draft bill on insurance intermediaries and independent loss adjusters. Other aims include work on the pension system, loss prevention, improvement of statistics. Elections to the governing bodies of the Association were held; the names of the elected officers are listed. POJISTNÝ OBZOR • 4/2002

D

ne 13. b¯ezna t.r. se konalo shrom·ûdÏnÌ Ëlen˘ »eskÈ asociace pojiöùoven (»AP). PodÌl Ëlen˘ asociace na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm v »eskÈ republice ËinÌ vÌce neû 98 %. Asociace hraje v˝znamnou roli v ËeskÈm pojiöùovnictvÌ p¯i obhajov·nÌ a zastupov·nÌ z·jm˘ sv˝ch Ëlen˘ ñ komerËnÌch pojiöùoven. Asociace hodnotila svoji Ëinnost v roce 2001 a stanovila prioritnÌ cÌle pro rok 2002. Je p¯ipravena napom·hat dokonËenÌ procesu harmonizace ËeskÈho pojistnÈho pr·va s pr·vnÌmi akty EvropskÈ unie. Program legislativnÌch pracÌ vl·dy »eskÈ republiky poËÌt· v tomto roce s p¯Ìpravou n·vrhu novely z·kona o pojiöùovnictvÌ, n·vrhu z·kona o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a samostatn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ i n·vrhem novely z·kona o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla. PoslaneckÈ snÏmovnÏ Parlamentu »eskÈ republiky byl jiû p¯edloûen n·vrh novely obËanskÈho z·konÌku, kter˝ obsahuje novou pr·vnÌ ˙pravu pojistnÈ smlouvy. Asociace se hodl· nad·le angaûovat v rozvoji d˘chodovÈho systÈmu, rozvÌjet Ëinnost v oblasti prevence ökod, zkvalitÚovat statistiku pojiöùoven. Za velmi aktu·lnÌ je povaûov·na ot·zka aplikace z·kona o ochranÏ osobnÌch ˙daj˘ v pojiöùovnictvÌ, zejmÈna, pokud jde o citlivÈ ˙daje apod.

»lenovÈ »eskÈ asociace pojiöùoven zasedali

Ing. Tom·ö Nidetzk˝, p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel, Pojiöùovna »eskÈ spo¯itelny, a.s. Ing. Milan Odehnal, ¯editel ûivotnÌho pojiötÏnÌ, ING Nationale-Nederlanden Ing. Pavol ParÌzek, gener·lnÌ ¯editel, ExportnÌ garanËnÌ a pojiöùovacÌ spoleËnost, a.s. Ing. Miroslav Tacl, p¯edseda p¯edstavenstva, Allianz pojiöùovna, a.s. Ing. Marek Venuta, p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel, UNIQA pojiöùovna, a.s.

Shrom·ûdÏnÌ Ëlen˘ »AP se z˙Ëastnil n·mÏstek ministra financÌ Ing. Jaroslav äulc, CSc., kter˝ v kr·tkÈm diskuznÌm p¯ÌspÏvku pouk·zal na nÏkterÈ legislativnÌ problÈmy, jeû se dot˝kajÌ Ëinnosti pojiöùoven.

Tiskov· zpr·va »eskÈ asociace pojiöùoven ze 14. 3. 2002 Shrom·ûdÏnÌ Ëlen˘ »AP se z˙Ëastnil n·mÏstek ministra financÌ Ing. Jaroslav äulc, CSc. a ¯editel ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ Ing. V·clav K¯ivohl·vek, CSc. Na shrom·ûdÏnÌ Ëlen˘ bylo zvoleno prezidium asociace a n·slednÏ probÏhla volba prezidenta a viceprezident˘. Prezidium bude pracovat v tomto sloûenÌ:

Prezidentem »AP na dalöÌ obdobÌ byl zvolen opÏt Ing. VladimÌr Mr·z (na snÌmku zcela vlevo). Jedn·nÌ se z˙Ëastnil takÈ ¯editel ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ Ing. V·clav K¯ivohl·vek, CSc. (na snÌmku vpravo). Mezi nimi sedÌ gener·lnÌ tajemnÌk »AP Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.

q Prezident Ing. VladimÌr Mr·z, p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel, Kooperativa, pojiöùovna, a.s. q Viceprezidenti Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA, p¯edseda p¯edstavenstva, »esk· pojiöùovna a.s. Ing. Ji¯Ì Mor·vek, gener·lnÌ ¯editel, IPB Pojiöùovna, a.s. q »lenovÈ prezidia JUDr. VladimÌr KrajÌËek, p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel, Evropsk· CestovnÌ Pojiöùovna a.s. POJISTNÝ OBZOR • 4/2002

Jedn·nÌ s pozornostÌ sledovali takÈ (zleva): Jitka Pokorn· Chizzola, ¯editelka D.A.S. pojiöùovny pr·vnÌ ochrany, a.s., Mgr. Marie Nezvalov· z EvropskÈ CestovnÌ Pojiöùovny a.s. a Ëlen prezidia »AP a p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel EvropskÈ CestovnÌ Pojiöùovny a.s. JUDr. VladimÌr KrajÌËek.

3

SpoleËnÈ memorandum vl·d »R a NizozemskÈho kr·lovstvÌ o d˘chodovÈ reformÏ (Dokument schv·len˝ vl·dou »R 11. 2. 2002 a vl·dou NizozemskÈho kr·lovstvÌ 15. 2. 2002) V r·mci p¯Ìpravy na jarnÌ zased·nÌ EvropskÈ rady v BarcelonÏ oslovily v prosinci 2001 nizozemskÈ resorty zahraniËnÌch vÏcÌ a soci·lnÌho zabezpeËenÌ partnerskÈ org·ny ËeskÈ vl·dy s n·vrhem na vypracov·nÌ a p¯edloûenÌ spoleËnÈho memoranda k problematice penzijnÌch systÈm˘ jako jednoho ze stÏûejnÌch tÈmat lisabonskÈho procesu Ñmodernizace systÈm˘ soci·lnÌ ochranyì. CÌlem memoranda k tÈmatice d˘chod˘ je zd˘raznit v˝znam tÈto problematiky v kontextu lisabonskÈ strategie a vyj·d¯it podporu z·vÏr˘m EvropskÈ rady v Laekenu (dohodnut˝m cÌl˘m a pracovnÌm metod·m spolupr·ce Ëlensk˝ch zemÌ v oblasti d˘chod˘). Vl·da »R vidÌ ve spoleËnÈm memorandu k d˘chodovÈ problematice zp˘sob, jak p¯imÏt Evropskou komisi a ostatnÌ ËlenskÈ st·ty k tÏsnÏjöÌ spolupr·ci s kandid·tsk˝mi zemÏmi v oblasti reforem d˘chodov˝ch systÈm˘. P¯edpokl·d· se, ûe na z·kladÏ diskuse vyvolanÈ spoleËn˝m Ëeskoñnizozemsk˝m memorandem bude z·jem o tuto spolupr·ci ze strany kandid·tsk˝ch zemÌ a ûe n·vrh Ëlensk˝ch zemÌ na zapojenÌ kandid·tsk˝ch zemÌ do lisabonskÈho procesu v oblasti d˘chod˘ bude promÌtnut do z·vÏr˘ summitu. To by mohlo b˝t podstatn˝m impulsem pro Evropskou komisi, aby tuto spolupr·ci fakticky zajistila. Ze zahraniËnÏ politickÈho hlediska je v˝znamnÈ, ûe »esk· republika se stala prvnÌ kandid·tskou zemÌ, kter· spolu s Ëlenskou zemÌ p¯edloûila summitu hlav st·t˘ a vl·d zemÌ EU spoleËnÈ memorandum k problematice, kter· je sv˝m charakterem celoevropsk· a zaslouûÌ si v procesu p¯ipravovanÈho rozöÌ¯enÌ EU spoleËnou pozornost a spolupr·ci Ëlensk˝ch i kandid·tsk˝ch zemÌ. Mgr. Ji¯Ì Kr·l, ¯editel Odboru soci·lnÌho pojiötÏnÌ Ministerstva pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ V b¯eznu 2001 p¯edloûily Nizozemsko a äpanÏlsko EvropskÈ radÏ ve Stockholmu spoleËnou Deklaraci o d˘chodovÏ reformÏ a vyzvaly k vÏnov·nÌ pozornosti v˝zv·m, kter˝m naöe systÈmy d˘chodovÈ ochrany budou Ëelit vzhledem ke st·rnutÌ populace. Od zased·nÌ stockholmskÈ EvropskÈ rady bylo dosaûeno v˝znamnÈho pokroku rozvojem otev¯enÈ metody koordinace v oblasti d˘chodov˝ch politik. Zpr·va ÑKvalita a ûivotaschopnost d˘chod˘ ñ

4

SpoleËn· zpr·va o cÌlech a pracovnÌch metod·ch v oblasti d˘chod˘ì, jejÌû p¯edloûenÌ uvÌtala Evropsk· rada v Laekenu, p¯edstavuje dobr˝ z·klad pro realizaci procesu vz·jemnÈho pozn·v·nÌ a stimulov·nÌ mezi 15 Ëlensk˝mi st·ty EvropskÈ unie. Tento proces umoûnÌ vÏtöÌ transparentnost n·rodnÌch reformnÌch strategiÌ zamÏ¯en˝ch na vytvo¯enÌ soci·lnÏ a finanËnÏ udrûiteln˝ch d˘chodov˝ch systÈm˘ do budoucna, kdy bude vÌce lidÌ a po delöÌ dobu z·visl˝ch na d˘chodov˝ch

p¯Ìjmech. TÌm by se mohla zv˝öit d˘vÏra, kter· je z·kladem nezbytn˝ch reforem d˘chodov˝ch systÈm˘ v Ëlensk˝ch st·tech. DemografickÈ zmÏny nejsou v˝zvou pouze pro st·vajÌcÌ ËlenskÈ st·ty. Kandid·tskÈ zemÏ se s tÏmito zmÏnami budou muset rovnÏû vypo¯·dat. KomplexnÌ strategie k ¯eöenÌ tÏchto demografick˝ch zmÏn jsou nutnÈ jak v souËasn˝ch, tak v budoucÌch Ëlensk˝ch st·tech. »esk· republika a Nizozemsko cÌtÌ, ûe s ohledem na p¯istoupenÌ bychom tÏmto zmÏn·m mÏli Ëelit spoleËnÏ a koordinovanÏ. SpoleËnÈ cÌle a p¯edpoklady »esk· republika a Nizozemsko se shodujÌ v tom, ûe d˘chodovÈ reformy by mÏly b˝t zamÏ¯eny na tyto cÌle: n zajiötÏnÌ finanËnÌ udrûitelnosti d˘chodov˝ch systÈm˘ a udrûenÌ stability ve¯ejn˝ch financÌ; n zabezpeËenÌ a zvyöov·nÌ schopnosti d˘chodov˝ch systÈm˘ zajistit, aby staröÌ lidÈ nebyli po odchodu do d˘chodu vystaveni nebezpeËÌ chudoby a mohli se tÏöit sluönÈ ûivotnÌ ˙rovni; n modernizaci d˘chodov˝ch systÈm˘ v reakci na mÏnÌcÌ se pot¯eby ekonomiky, spoleËnosti a jednotlivc˘. V d˘chodov˝ch reform·ch musÌ p¯ev·ûit n·sledujÌcÌ p¯edpoklady: n Reformy nutnÈ ke splnÏnÌ uveden˝ch cÌl˘ musÌ b˝t prov·dÏny s co nejöiröÌm spoleËensk˝m konsenzem. Zkuöenosti ukazujÌ, ûe tam, kde existuje konsenzus mezi vöemi spoleËensk˝mi a politick˝mi aktÈry a kde jsou tito aktÈ¯i zapojeni do projedn·v·nÌ p¯Ìsluön˝ch ot·zek, lze velmi snadno dos·hnout p¯ijetÌ nov˝ch n·vrh˘ öirokou ve¯ejnostÌ. n D˘chodovÈ systÈmy musÌ b˝t p¯izp˘sobeny v podmÌnk·ch zdrav˝ch ve¯ejn˝ch financÌ. Sniûov·nÌ ve¯ejnÈho dluhu vedoucÌ ke snÌûenÌ dluhov˝ch sluûeb m˘ûe znaËnÏ p¯ispÏt k vytvo¯enÌ prostoru pro vyrovn·nÌ rozpoËtov˝ch dopad˘ st·rnutÌ populace. n FinanËnÌ a soci·lnÌ udrûitelnost naöich d˘chodov˝ch systÈm˘ z·visÌ na vysokÈm stupni pracovnÌho zapojenÌ, zlepöov·nÌ produktivity a udrûitelnÈm hospod·¯skÈm r˘stu. RozhodnÈ ˙silÌ je t¯eba vynaloûit ke zvyöov·nÌ pracovnÌho zapojenÌ, zejmÈna staröÌch osob a ûen, na trhu pr·ce v naöich zemÌch. Je takÈ

zapot¯ebÌ trvalÈho ˙silÌ o dosaûenÌ vyööÌ ˙rovnÏ produktivity. P¯Ìprava na budoucnost je odpovÏdnostÌ vöech. D˘chodovÈ systÈmy, kterÈ reflektujÌ vyv·ûenÈ rozdÏlenÌ odpovÏdnosti mezi vl·dou, soci·lnÌmi partnery a jednotlivci, jsou vöeobecnÏ pevnÏjöÌ. K lepöÌ vyv·ûenosti mezi t¯emi pilÌ¯i by moûn· bylo pot¯eba rozvinout vhodnÏjöÌ r·mec pro doplÚkovÈ systÈmy zajiöùujÌcÌ tÏm, kte¯Ì dnes pracujÌ, odpovÌdajÌcÌ ûivotnÌ standard po odchodu do d˘chodu. MusÌme chr·nit pr·va osob pobÌrajÌcÌch doplÚkovÈ d˘chody p¯ijetÌm pat¯iËn˝ch opat¯enÌ na n·rodnÌ ˙rovni a ˙rovni SpoleËenstvÌ, kter· by zajistila, ûe finanËnÌ prost¯edky budou spravov·ny bezpeËnÏ a efektivnÏ. PenzijnÌ fondy musÌ b˝t pod dobr˝m dozorem. Protoûe zamÏstnaneckÈ d˘chody jsou povaûov·ny za integr·lnÌ souË·st podmÌnek zamÏstn·nÌ, majÌ soci·lnÌ partne¯i (zamÏstnanci a zamÏstnavatelÈ) prim·rnÌ zodpovÏdnost za zamÏstnaneckÈ d˘chodovÈ systÈmy. ChtÏli bychom podpo¯it pr·ci Komise a Rady, pokud jde o regulaci r˘zn˝ch penzijnÌch schÈmat fungujÌcÌch v†Ëlensk˝ch st·tech, s cÌlem odstranit p¯ek·ûky mobility pracovnÌch sil a kapit·lu. P¯i reform·ch d˘chodov˝ch systÈm˘ v Ëlensk˝ch st·tech by mÏl b˝t br·n ohled takÈ na mobilitu d˘chodc˘ a daÚovÈ souvislosti. Jak bylo schv·leno Evropskou radou ve Stockholmu, vliv st·rnutÌ populace na dlouhodobou finanËnÌ udrûitelnost se stal souË·stÌ rozpoËtovÈ koordinace v r·mci Paktu stability a r˘stu. Tento v˝znamn˝ v˝sledek zajistÌ vyööÌ transparentnost v tÈto oblasti. »lenskÈ st·ty budou takÈ povzbuzeny k p¯ijetÌ vËasn˝ch opat¯enÌ k ¯eöenÌ dlouhodob˝ch problÈm˘ spojen˝ch se st·rnutÌm. Perspektiva rozöÌ¯enÌ a situace »R St·rnutÌ populace je v nÏkter˝ch kandid·tsk˝ch zemÌch jeötÏ vÏtöÌm problÈmem neû v nÏkter˝ch Ëlensk˝ch st·tech. Kandid·tskÈ zemÏ budou rovnÏû muset Ëelit tÏmto zmÏn·m. KomplexnÌ strategie k ¯eöenÌ tÏchto demografick˝ch zmÏn jsou pot¯ebnÈ jak ve st·vajÌcÌch, tak v budoucÌch Ëlensk˝ch st·tech. Proces reformy d˘chodovÈho systÈmu byl v »eskÈ republice zah·jen bezprost¯ednÏ po politick˝ch zmÏn·ch v roce 1989. AËkoliv jiû doölo k mnoha zmÏn·m, v souËasnÈ dobÏ je jeötÏ pot¯eba provÈst dalöÌ zmÏny ve ve¯ejnÈm prvnÌm POJISTNÝ OBZOR • 4/2002

pilÌ¯i a d·le zlepöovat dobrovolnÈ soukromÈ doplÚkovÈ systÈmy. Tyto cÌle byly obsaûeny ve vl·dnÌ Koncepci dalöÌho pokraËov·nÌ d˘chodovÈ reformy, kter· byla p¯ipravena v roce 2001. AËkoliv se vöechny rozhodujÌcÌ politickÈ sÌly shodujÌ v n·zoru, ûe je pot¯ebnÈ d·le pokraËovat v reformÏ d˘chodovÈho systÈmu, nebylo dosud dosaûeno vöeobecnÈho konsenzu o budoucÌ podobÏ tohoto systÈmu. To se projevilo mj. i tÌm, ûe Parlament nep¯ijal nÏkterÈ n·vrhy z·kon˘, kterÈ se t˝kaly zmÏn financov·nÌ a organizace prvnÌho pilÌ¯e, zavedenÌ druhÈho pilÌ¯e zamÏstnaneckÈho penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ a zlepöenÌ t¯etÌho pilÌ¯e. Diskuse smÏ¯ujÌcÌ k dosaûenÌ öirokÈho politickÈho a soci·lnÌho konsenzu o pot¯ebÏ a obsahu dalöÌch zmÏn, kterÈ nelze provÈst p¯es noc, pokraËujÌ. Vl·da »eskÈ republiky plnÏ souhlasÌ s obecn˝mi spoleËn˝mi cÌli a pracovnÌmi metodami v oblasti d˘chod˘ uveden˝mi ve zpr·vÏ V˝boru pro soci·lnÌ ochranu a V˝boru pro hospod·¯skou politiku Kvalita a ûivotaschopnost d˘chod˘ ñ SpoleËn· zpr·va o cÌlech a pracovnÌch metod·ch v oblasti d˘chod˘, jejÌû z·vÏry m˘ûeme shrnout n·sledovnÏ: n S pln˝m respektem k principu subsidiarity a kompetenci Ëlensk˝ch st·t˘ definovat n·rodnÌ d˘chodovou politiku bude v oblasti d˘chod˘ pouûÌv·na otev¯en· metoda koordinace, kter· m· Ëlensk˝m st·t˘m pomoci progresivnÏ rozvÌjet vlastnÌ politiky tak, aby byla zajiötÏna p¯imÏ¯enost d˘chod˘ p¯i zachov·nÌ jejich finanËnÌ udrûitelnosti a ¯eöenÌ v˝zev mÏnÌcÌch se soci·lnÌch pot¯eb. n V tomto ohledu by ËlenskÈ st·ty mÏly zajistit, ûe d˘chodovÈ systÈmy podporujÌ öirokÈ soci·lnÌ a ekonomickÈ cÌle, vËetnÏ vyööÌ soci·lnÌ soudrûnosti a integrovan˝ch trh˘ pr·ce a kapit·lov˝ch trh˘. V tomto r·mci jsou uzn·v·ny n·sledujÌcÌ öirokÈ spoleËnÈ cÌle k zajiötÏnÌ schopnosti d˘chodov˝ch systÈm˘ plnit jejich soci·lnÌ cÌle: sledovat komplexnÌ strategii k zajiötÏnÌ zdravÈho finanËnÌho z·kladu d˘chodov˝ch systÈm˘, modernizace d˘chodov˝ch systÈm˘ v reakci na mÏnÌcÌ se pot¯eby ekonomiky, spoleËnosti a jednotlivc˘. »esk· republika plnÏ souhlasÌ s p¯Ìstupem V˝boru pro soci·lnÌ ochranu a V˝boru pro hospod·¯skou politiku, kter˝ byl schv·len EvropPOJISTNÝ OBZOR • 4/2002

skou radou v Laekenu, v jehoû r·mci jsou ËlenskÈ st·ty vyzv·ny k rozvoji sv˝ch politik a priorit pro reformy d˘chodov˝ch systÈm˘ berouc v ˙vahu tyto obecnÈ cÌle. »esk· republika je p¯ipravena zapojit se do tohoto procesu, neboù se velmi zajÌm· o n·zory ostatnÌch zemÌ na n·vrhy, kterÈ byly v ned·vnÈ dobÏ projedn·v·ny v Parlamentu »R. Z·vÏry Vzhledem k demografick˝m zmÏn·m a nutnosti reforem je velice d˘leûitÈ nad·le pokraËovat v evropskÈ diskusi o d˘chodech. n »lenskÈ st·ty by nynÌ mÏly pracovat na sv˝ch prvnÌch zpr·v·ch o n·rodnÌ strategii v oblasti d˘chod˘, ve kter˝ch budou pops·ny jejich politiky a priority reforem d˘chodov˝ch systÈm˘ v souladu s cÌli stanoven˝mi ve zpr·vÏ Kvalita a ûivotaschopnost d˘chod˘. n »lenskÈ st·ty a Komise by mÏly kl·st d˘raz na rozvoj spoleËn˝ch p¯Ìstup˘ a kompatibilitu ukazatel˘, aby podpo¯ily otev¯enou metodu koordinace t˝kajÌcÌ se budoucnosti d˘chod˘. Kandid·tskÈ zemÏ by mÏly b˝t co nejd¯Ìve vyzv·ny k ˙Ëasti v tÏchto diskusÌch, neboù ˙zk· spolupr·ce mezi Ëlensk˝mi a kandid·tsk˝mi zemÏmi EU v oblasti d˘chodovÈ reformy umoûnÌ, aby se zemÏ od sebe vz·jemnÏ uËily a vz·jemnÏ si poskytovaly podnÏty pro p¯Ìpravu d˘chodov˝ch systÈm˘ na budoucnost. BrzkÈ zapojenÌ do pokraËujÌcÌho procesu otev¯enÈ metody koordinace d˘chodov˝ch politik pom˘ûe kandid·tsk˝m zemÌm efektivnÏ se p¯ipravit na p¯istoupenÌ a takÈ formulovat pot¯ebnÈ reformy v souladu se z·sadami stanoven˝mi Evropskou radou. »esk· republika a Nizozemsko se dohodly na uûöÌ spolupr·ci a podpo¯e spoleËn˝ch ˙vah o d˘chodovÈ reformÏ a soci·lnÌ ochranÏ staröÌch osob p¯i souËasnÈm respektov·nÌ z·sad soci·lnÌho konsenzu, zdrav˝ch financÌ a koordinace hospod·¯sk˝ch politik s politikou soci·lnÌ a politikou zamÏstnanosti. Vyz˝v·me naöe partnery v EU a kandid·tskÈ zemÏ, aby se p¯ipojili k naöemu ˙silÌ, aby hlavy st·t˘ a vl·d mohly budoucÌ smÏ¯ov·nÌ d˘chodov˝ch systÈm˘ diskutovat na p¯ÌötÌm zased·nÌ EvropskÈ rady v BarcelonÏ. Pramen: Ministerstvo pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ

P

an Gˆtz Reichart je dlouholet˝ Ëlen p¯edstavenstva druhÈ nejvÏtöÌ nÏmeckÈ soukromÈ zdravotnÌ pojiöùovny Vereinte Krankenversicherung. V˝znamnÏ se podÌlel na zaloûenÌ prvnÌ ËeskÈ zdravotnÌ pojiöùovny »eskÈ pojiöùovny ZDRAVÕ a.s., v nÌû v letech 1993ñ1997 p˘sobil jako mÌstop¯edseda p¯edstavenstva. NynÌ je jiû v d˘chodu, nad·le vöak p˘sobÌ v nÏkolika mezin·rodnÌch grÈmiÌch, zab˝vajÌcÌch se v˝vojem systÈmu financov·nÌ zdravotnictvÌ. K ot·zce poloûenÈ v titulku tohoto Ël·nku bych r·d p¯istoupil struËnou anal˝zou n·sledujÌcÌch tematick˝ch okruh˘: 1. V˝chozÌ stav, 2. EvropskÈ okolÌ, 3. Moûnosti dalöÌho v˝voje (podnÏty k ¯eöenÌ).

pÈËe. Dopady na n·rodnÌ systÈmy a dalöÌmi pozdÏjöÌmi rozhodnutÌmi se budu jeötÏ d˘kladnÏji zab˝vat. Pohled Ñk sousedovi p¯es plotì je podle n·zoru autora jistÏ vhodnou pomocÌ pro p¯ÌpadnÈ ˙vahy, smÏ¯ujÌcÌ k vlastnÌ cestÏ, kter· bere ohled na kulturnÌ hodnoty spoleËnosti. Je t¯eba rovnÏû konstatovat, ûe klÌËovÈ sledovanÈ zdravotnickÈ hodnoty, jako nap¯Ìklad kojeneck· ˙mrtnost (5 na 1000 porod˘) nebo pr˘mÏrn· dÈlka ûivota nep¯isuzujÌ ËeskÈ zdravotnÌ politice v mezin·rodnÌch srovn·nÌch û·dnou nep¯Ìznivou pozici. Na z·kladÏ danÈ finanËnÌ situace dosahuje standard v˝konnosti zdravotnictvÌ a zdravotnickÈho zabezpeËenÌ obyvatelstva pr˘mÏrn˝ch hodnot

Je z hlediska pojistitele ËeskÈ zdravotnictvÌ p¯ipraveno na vstup do EU? Gˆtz Reichart, Mnichov l V˝chozÌ stav

Na prvnÌ pohled se zd· pochopitelnÈ, ûe se odpovÏdnÌ vl·dnÌ ËinitelÈ soust¯edÌ na nutn· maastrichtsk· kritÈria. A zdravotnick· politika je podle platnÈ pr·vnÌ ˙pravy v˝luËnÏ z·leûitostÌ n·rodnÌch vl·d. PozornÈmu pozorovateli v˝voje v zemÌch EU je ale z¯ejmÈ, ûe se i bez zmÏny z·konn˝ch podmÌnek pomÏry v n·rodnÌch zdravotnÌch systÈmech v d˘sledku prim·tu volnÈ v˝mÏny zboûÌ a poskytov·nÌ sluûeb mÏnÌ. Evropsk˝ soudnÌ dv˘r odstranil jiû v roce 1998 ve sv˝ch rozsudcÌch v p¯Ìpadech Kohll a Dekker z·kladnÌ p¯ek·ûky pro p¯eshraniËnÌ uplatÚov·nÌ n·rok˘ z poskytnutÈ zdravotnÌ

(The Prague Tribune, 01/2002, str. 34). Ve ve¯ejnÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ m·me ve skuteËnosti co dÏlat s monopolnÌm ¯eöenÌm, i kdyû jeho nositeli je devÏt subjekt˘ s identick˝m rozsahem plnÏnÌ. l EvropskÈ okolÌ

Ve vöech st·tech EU je omezenost prost¯edk˘, zp˘soben· demografick˝m v˝vojem a medicÌnskou inovacÌ a zost¯en· zmÏnami ve svÏtÏ pr·ce, jednÌm z hlavnÌch diskusnÌch tÈmat. Nad dlouhodobou v˝konnostÌ zdravotnÌch systÈm˘ se vzn·öÌ velk˝ otaznÌk, a to nez·visle na finanËnÌch z·kladnÌch podmÌnk·ch. To znamen·, ûe daÚovÏ financovanÈ systÈmy jako ve VelkÈ Brit·-

5

nii, ävÈdsku a ÿecku, nebo systÈmy financovanÈ zaplacen˝m pojistn˝m jako v Belgii, NÏmecku nebo Francii stojÌ p¯ed stejn˝mi v˝zvami. DaÚovÏ financovanÈ systÈmy se p¯itom nach·zejÌ kv˘li st·lÈ moûnosti st·tu zasahovat a kv˘li nedostateËnÈ pr˘hlednosti pro pojiötÏnÈ p¯ev·ûnÏ v obtÌûnÏjöÌ situaci (z·kladnÌ heslo: ËekacÌ listiny nebo rovnou odmÌtnutÌ nÏkter˝ch lÈka¯sk˝ch z·krok˘ po dovröenÌ urËitÈho vÏku!). Evropsk˝ v˝voj obecnÏ vykazuje, ûe st·tnÌ systÈmy jsou na ˙stupu a novou p˘du pod nohama zÌsk·v· soukrom· pÈËe ve formÏ p¯ipojiötÏnÌ nebo vyööÌch spolu˙ËastÌ pacient˘. Tak nap¯Ìklad v sousednÌm Rakousku m· jiû 2,8 milionu obËan˘ p¯ipojiötÏnÌ (jak uvedl gener·lnÌ ¯editel W. Reimlet, z·stupce RakouskÈho svazu soukrom˝ch zdravotnÌch pojiöùoven na valnÈ hromadÏ 15. 6. 2000 v Lindau). V Irsku vÏ¯Ì kaûd˝ t¯etÌ obËan soukromÈmu p¯ipojiötÏnÌ (ƒrztezeitung, 4. 9. 2001). Ve Francii dosahujÌ p¯Ìplatky u lÈk˘ uû 30 % a st·le rostou deficity (S¸ddeutsche Zeitung, 28. 1. 2002). P¯i posuzov·nÌ budoucÌch moûnostÌ je jistÏ zajÌmavÈ, ûe odbornÌky tak vychvalovan˝ öv˝carsk˝ model je znaËnÏ deficitnÌ a öÈf p¯ednÌ pojiöùovny Helsana Manfred Manser kritizuje chybÏjÌcÌ moûnosti konkurence (ƒrztezeitung, 26. ñ 27. 10. 2001). TÏchto nÏkolik m·lo p¯Ìklad˘ ukazuje dalöÌ v˝voj. Ve vöech st·tech stoup· v˝znam p¯ipojiötÏnÌ, kter· odlehËujÌ st·tnÌmu zdravotnÌmu systÈmu. I ve VelkÈ Brit·nii, d¯Ìve vzorovÈ zemi st·tnÌ zdravotnÌ pÈËe, zÌsk·vajÌ soukromÌ pojistitelÈ, a zvl·ötÏ provozovatelÈ soukrom˝ch klinik, novÈ pojiötÏnce, respektive pacienty. V obou zemÌch, kterÈ znajÌ soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ jako substitutivnÌ pojiötÏnÌ ke st·tnÌmu systÈmu ve smyslu Ël·nku 54 T¯etÌ neûivotnÌ direktivy EU, v Nizozemsku a NÏmecku, doch·zÌ k p¯Ìr˘stk˘m tÏchto systÈm˘. V Nizozemsku dos·hl podÌl soukromÏ pojiötÏn˝ch ˙rovnÏ 35 % obyvatelstva, v NÏmecku p¯es·hl podÌl plnÏ soukromÏ zdravotnÏ pojiötÏn˝ch v˝raznÏ 10 % a zhruba dalöÌch 10 % m· soukromÈ p¯ipojiötÏnÌ. R˘zn· v˝öe podÌl˘ v obou zemÌch je zp˘sobena p¯edevöÌm tÌm, ûe v nizozemskÈm systÈmu je p¯i p¯ekroËenÌ hranice (danÈ v˝öÌ p¯Ì-

6

jm˘) p¯echod do soukromÈho systÈmu povinn˝ a v nÏmeckÈm systÈmu dobrovoln˝. Dva miliony nÏmeck˝ch obËan˘ spolu s rodinn˝mi p¯ÌsluönÌky z˘st·vajÌ takto dobrovolnÏ v solid·rnÌm ñ ve¯ejnÈm systÈmu. KromÏ toho je nÏmeck· hranice p¯Ìjm˘ drûena p¯Ìliö vysoko. Ti, kdo jsou v NÏmecku soukromÏ pojiötÏni, subvencujÌ kromÏ toho poskytovatele zdravotnÌ pÈËe, respektive st·tnÌ systÈm prost¯ednictvÌm vyööÌch cen, roËnÏ celkovou Ë·stkou 8,5 mld. DEM (V˝roËnÌ zpr·va Svazu nÏmeck˝ch soukrom˝ch zdravotnÌch pojiöùoven za rok 2000, str. 150). To je zvl·öù z¯ejmÈ p¯edevöÌm v nemocnicÌch, kterÈ financujÌ Ë·st sv˝ch investic zv˝öen˝mi p¯Ìjmy za soukromÈ pacienty. Ve prospÏch vöech obËan˘ umoûÚuje vyööÌ podÌl soukromÈho financov·nÌ zav·dÏnÌ nov˝ch lÈËebn˝ch metod (ambulantnÌ operace), diagnostiky a inovativnÌch lÈËiv, kter· zkracujÌ dobu lÈËby a nemajÌ negativnÌ sekund·rnÌ ˙Ëinky na zdravÌ. Investice tohoto druhu se mohou vypl·cet pouze prost¯ednictvÌm p¯Ìjm˘ za soukromÏ financovanou zdravotnÌ pÈËi. Pokud jde o obtÌûe se zav·dÏnÌm inovativnÌch lÈËiv na trh, odkazuji na vyj·d¯enÌ ¯editele MAFS Pavla Mazana (The Prague Tribune, 01/2002, str. 40). S ohledem na rozsah tohoto Ël·nku jiû dalöÌ p¯Ìklady neuv·dÌm. l N·vrhy moûn˝ch ¯eöenÌ

Z hlediska autora mohou st·tnÌ ËinitelÈ oËek·vat, ûe ËeötÌ obËanÈ v pr˘bÏhu dalöÌho hospod·¯skÈho v˝voje, kter˝ by mÏl vÈst ke vstupu do EU, budou p¯ipraveni vynakl·dat vÌce prost¯edk˘ na svÈ d˘chodovÈ zabezpeËenÌ a na zdravotnÌ pÈËi. V soci·lnÏ slaböÌch zemÌch EU, jako je Portugalsko, mezitÌm p¯ib˝vajÌ soukromÈ zdravotnÌ pojiöùovny, kterÈ nabÌzejÌ takÈ celoûivotnÌ pojistnou ochranu (portugalskÈ vyd·nÌ Ëasopisu Focus Ë. 47/2001, str. 107). Bude-li opr·vnÏn· kritika ËeskÈho zdravotnictvÌ br·na v·ûnÏ (Dr. Pavel Vep¯ek, The Prague Tribune 01/ 2002, str. 34), jsou dalöÌ kroky ke zv˝öenÌ konkurence nutnÈ. ZmÏny v rozsahu hrazenÈ pÈËe ve stomatologii, zavedenÈ v roce 1997, ukazujÌ, kam by v˝voj mohl smÏ¯ovat. OmezenÌ hrazenÈ pÈËe v tomto oboru vedlo ke

vzniku nabÌdek soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Ani v nemocniËnÌ pÈËi nejsou st·vajÌcÌmi produkty (dennÌ d·vka p¯i pobytu v nemocnici, p¯ipojiötÏnÌ nadstandardnÌho ubytov·nÌ) moûnosti soukromÈho zajiötÏnÌ vyËerp·ny. V sousednÌch zemÌch a v »ech·ch v p¯edkomunistick˝ch dob·ch mÏla dlouholetou tradici pÈËe poskytovan· prim·¯em. Takov˝m doplÚkov˝m p¯Ìjmem by bylo moûno p¯edch·zet odlivu kvalifikovan˝ch lÈka¯˘, kte¯Ì se budou moci v r·mci svobody pohybu sn·ze usazovat v jin˝ch zemÌch EU. Nelze rovnÏû vylouËit, ûe se budou vracet ËeötÌ lÈka¯i ze zahraniËÌ a vyûadovat pr·vo svobodnÏ podnikat. Faktem z˘st·v·, ûe ti, kte¯Ì nejsou zahrnuti v systÈmu vöeobecnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ, musejÌ poËÌtat s vy˙Ëtov·nÌm pÈËe, kter· vzhledem k absenci z·konn˝ch ˙prav a r·mcov˝ch podmÌnek tÈmÏ¯ nezn· nÏjakou hornÌ hranici. Pro obËany EU nem˘ûe ale tato cesta znamenat do budoucna û·dn˝ problÈm. Evropsk˝ soudnÌ dv˘r totiû v p¯ÌpadÏ Ferlini (C 411/ 98) v ¯Ìjnu 2000 rozhodl, ûe takov· praxe odporuje z·kazu diskriminace. To by se tedy muselo odstranit, pokud by existovaly nebo se mÏly vyvinout stabilnÌ systÈmy soukromÈho pojiötÏnÌ a cen zdravotnÌ pÈËe. ProË tedy nepÏstovat vz·cnou rostlinku konkurence i ve zdravotnictvÌ? Ve zdravotnictvÌ pochopitelnÏ nep¯ich·zÌ ËistÏ konkurenËnÌ model v ˙vahu. V˝razn· soutÏû mezi st·tnÌm a soukrom˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm vöak nespornÏ p¯ispÏla v NÏmecku kvalitÏ zdravotnÌ pÈËe a moûnosti, aby obËanÈ profitovali z pokroku ve zdravotnictvÌ. V ostatnÌch zemÌch EU se st·le vÌce nabÌzejÌ doplÚkov· pojiötÏnÌ a alternativnÌ medicÌna. NepochybnÏ nesmÌ doch·zet ke dvojÌmu vy˙Ëtov·nÌ poskytnutÈ pÈËe souËasnÏ zdravotnÌm pojiöùovn·m a soukrom˝m subjekt˘m. Tomuto z·konnÈmu opat¯enÌ, zavedenÈmu v »R v roce 1999, odpovÌdajÌ obdobn· opat¯enÌ v jin˝ch st·tech. SouËasnÏ vöak mohou b˝t v mnoha zemÌch lÈka¯skÈ sluûby poskytov·ny soukromÏ za hotovÈ, aniû by tÌm byl poskytovatel zdravotnÌ pÈËe z Ëinnosti pro zdravotnÌ pojiöùovny vylouËen. V˝luËnÏ z priv·tnÌ klientely mohou ve

vyspÏl˝ch zemÌch ûÌt jen specialistÈ, soukrom· klientela vöak ve vÏtöÌch mÏstech p¯edstavuje v˝znamnou Ë·st obratu lÈka¯sk˝ch praxÌ. Ve äpanÏlsku majÌ lÈka¯i smlouvy s ¯adou soukrom˝ch pojistitel˘ a takÈ r˘znÈ poplatky, aby byla zajiötÏna jak dostateËn· pÈËe o klienty, tak i dobr˝ p¯Ìjem pro lÈka¯e. Proto je t¯eba otev¯Ìt v urËitÈm r·mci moûnosti soukromÏ hrazenÈ zdravotnÌ pÈËe. PoskytovatelÈ zdravotnÌ pÈËe budou jistÏ p¯ipraveni investovat a zlepöovat sluûby a kvalitu (The Prague Tribune 01/2002, str. 36), bude-li moûnost zÌskat lepöÌ honor·¯. Pr·vÏ u zdravÌ m· lidsk· individualita nejvÏtöÌ v˝znam, proto by ani v »ech·ch nemÏly b˝t modely a varianty vybavenÌ automobil˘ jedin˝m mÏ¯Ìtkem vöeho! Jak pozitivnÌ vliv m˘ûe mÌt soukrom· zdravotnÌ pÈËe na celÈ zdravotnictvÌ, ukazujÌ sousedÈ ñ NÏmecko a Rakousko. V NÏmecku bylo rozs·hl˝m v˝zkumem dok·z·no, ûe trval˝ p¯echod do soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ ve¯ejnÈ zdravotnÌ pojiöùovny dlouhodobÏ zbavuje Ë·sti z·tÏûe, protoûe dan˝ okruh pojiötÏnc˘ je i ve st·¯Ì soukromÏ pojiötÏn. (Hof, Bernd: Vliv a dopady demografickÈho v˝voje na ve¯ejnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ a na pojiötÏnÌ n·slednÈ pÈËe, str. 266). V Rakousku se na pevnÈm z·kladu zdravotnÌho p¯ipojiötÏnÌ otev¯el trh pro substitutivnÌ zdravotnÌ pojiötÏnÌ mÌsto pojiötÏnÌ ve¯ejnÈho p¯edevöÌm pro osoby samostatnÏ v˝dÏleËnÏ ËinnÈ, takzvan· Ñkomorov· povol·nÌì, jako jsou inûen˝¯i nebo lÈka¯i (Reimelt, W. v˝öe uveden· citace). TakovÈto vymezenÌ podle profesion·lnÌch obor˘ je obvyklÈ i v NÏmecku. Osoby samostatnÏ v˝dÏleËnÏ ËinnÈ zpravidla nejsou ve st·tnÌm systÈmu zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Z·vÏrem Svoboda konkurence a svoboda poskytov·nÌ sluûeb mohou b˝t ËeskÈmu zdravotnictvÌ v˝zvou a p¯ÌleûitostÌ ke zmÏn·m. Podle mÈho n·zoru lze nejlÈpe st·vajÌcÌ za¯ÌzenÌ chr·nit tÌm, ûe se opatrnÏ otevÌr· dosud monopolnÌ prost¯edÌ a soutÏû se strany poskytovatel˘ zdravotnÌch sluûeb a ze strany komerËnÌch pojiöùoven se spÌöe povzbuzuje, neû aby se jÌ Ëinily p¯ek·ûky. P¯eklad Ing. Josef JelÌnek POJISTNÝ OBZOR • 4/2002

Centrum dopravnÌho v˝zkumu (CDV) v souËinnosti s nÏkolika zahraniËnÌmi i dom·cÌmi institu-

ProË se n·m neda¯Ì snÌûit nehodovost?

Ing. Ladislav Sk·cal, Centrum dopravnÌho v˝zkumu cemi a organizacemi se snaûÌ dlouhou dobu p¯ispÏt mnoha prov·zan˝mi projekty a v˝zkumn˝mi ˙koly ke zlepöenÌ neradostnÈ situace v dopravnÌ nehodovosti na pozemnÌch komunikacÌch v »R. Bohuûel kaûdodennÌ ûivot n·s p¯esvÏdËuje o opaku naöÌ snahy. Obrovsk˝ n·r˘st vöeobecnÈ kriminality, pokles k·znÏ, a s tÌm samoz¯ejmÏ souvisejÌcÌ n·r˘st dopravnÌ nehodovosti na pozemnÌch komunikacÌch v »R to plnÏ potvrzujÌ. StatistickÈ rozbory nehodovosti je nutno zpracov·vat za delöÌ obdobÌ, aby bylo moûno vysledovat trend v˝voje, a takÈ ˙Ëinnost jednotliv˝ch aplikovan˝ch opat¯enÌ pro zlepöenÌ dopravnÌ nehodovosti. POJISTNÝ OBZOR • 4/2002

opÏt vede u mnoha ¯idiË˘ k nedostateËnÈmu dodrûov·nÌ dopravnÌch p¯edpis˘ atd. Na z·kladÏ rozboru dat z mezin·rodnÌ datab·ze nehodovosti IRTAD, kterou Centrum dopravnÌho v˝zkumu pr˘bÏûnÏ zpracov·v· za naöi republiku a je zde reprezentantem »R, je moûno vysledovat trendy dopravnÌ nehodovosti v jednotliv˝ch zemÌch v delöÌch Ëasov˝ch relacÌch. P¯i porovn·nÌ dat z jednotliv˝ch st·t˘, kterÈ majÌ podobnÈ ekonomickÈ i spoleËenskÈ podmÌnky, jsou zajÌmavÈ ˙spÏchy, kter˝ch bylo dosaûeno v bezpeËnosti provozu na pozemnÌch komunikacÌch za poslednÌ leta v MaÔarsku.

2500 ävÈdsko »R MaÔarsko

2250 2000 1750 1500 1250 1000

Na Grafu 1 je uveden v˝voj dopravnÌ nehodovosti na pozemnÌch komunikacÌch v »R, ve ävÈdsku a v MaÔarsku. Velmi dlouhÈ obdobÌ 40 let uv·dÌm z·mÏrnÏ, aby bylo moûno uk·zat na r˘znÈ vlivy, kterÈ majÌ podstatn˝ vliv na v˝voj nehodovosti na pozemnÌch komunikacÌch. ävÈdsko pat¯Ì mezi st·ty s nejlepöÌ dopravnÌ nehodovostÌ, proto jsem ho za¯adil do tohoto grafu pro porovn·nÌ. Graf 1 ukazuje, ûe okolo roku 1965 mÏlo ävÈdsko vÌce usmrcen˝ch neû u n·s, i kdyû m· asi o 12 % obyvatel mÈnÏ neû »R. V obdobÌ roku 1968 u n·s: z¯ejmÏ s urËit˝m pocitem svobody doölo i k celkovÈmu uvolnÏnÌ dopravnÌ k·znÏ, coû se v˝raznÏ projevilo v n·r˘stu poËt˘ usmrcen˝ch osob. V letech tvrdÈ normalizace, policejnÌho dohledu a odpovÌdajÌcÌch restrikcÌ, nastal u n·s opÏt pokles poËt˘ ˙mrtÌ na silnicÌch. TaktÈû kladn˝ vliv v tomto obdobÌ mÏlo nÏkolik aspekt˘, jako nap¯. zlepöenÌ v˝cviku ¯idiË˘, zv˝öenÌ aktivit ke zlepöenÌ dopravnÌ bezpeËnosti, zv˝öenÌ ˙rovnÏ technick˝ch prohlÌdek automobil˘, postupnÈ zlepöov·nÌ infrastruktury pozemnÌch komunikacÌ (v˝stavba d·lnice atd.). V roce 1976 bylo uz·konÏno pouûÌv·nÌ bezpeËnostnÌch p·s˘ na p¯ednÌch sedadlech osobnÌch automobil˘ mimo mÏsto a v roce 1986 pak i na zadnÌch sedadlech a pouûÌv·nÌ bezpeËnostnÌch p·s˘ na vöech pozemnÌch komunikacÌch. To vöe p¯ispÏlo k prudkÈmu poklesu poËt˘ usmrcen˝ch na pozemnÌch komunikacÌch u n·s. V roce 1986 byly poËty usmrcen˝ch u n·s a ve ävÈdsku tÈmÏ¯ totoûnÈ. Po uvolnÏnÌ napÏtÌ v mezin·rodnÌ politice po roce 1989 vlivem öpatnÏ ch·panÈ demokracie ¯idiË˘ u n·s, n·r˘stu poËt˘ rychl˝ch automobil˘ a tÈû v d˘sledku znaËnÈho poklesu restriktivnÌ politiky ze

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

1982

1980

1978

1976

1974

1972

1970

1968

500

1966

750 1964

Po zmÏn·ch spoleËenskÈho z¯ÌzenÌ v druhÈ polovinÏ roku 1989 se ve vöech postkomunistick˝ch st·tech rapidnÏ zhoröily prakticky vöechny parametry a ukazatele bezpeËnosti obecnÏ, mezitÌm samoz¯ejmÏ i dopravnÌ bezpeËnosti. P¯ÌËin je mnoho ñ od poklesu k·znÏ ¯idiË˘ a r˘stu jejich agresivity, zmÏn ve vozovÈm parku (mnoho rychl˝ch a star˝ch zahraniËnÌch voz˘), m·lo efektivnÌ pr·ce dopravnÌ policie, obecnÏ nedostateËn˝ postih dopravnÌch p¯estupk˘ a s nÌm spojen˝ pokles respektu dopravnÌ policie, kter˝

Graf 1 ñ UsmrcenÌ v provozu na pozemnÌch komunikacÌch (1960ñ2000)

1962

n Rozbor dopravnÌ nehodovosti na pozemnÌch komunikacÌch

1960

Ël·nku bych r·d pouk·zal na kritick˝ stav bezpeËnosti provozu na pozemnÌch komunikacÌch v »R. DomnÌv·m se, ûe je nejvyööÌ Ëas se nad touto situacÌ velmi v·ûnÏ zamyslet, odloûit r˘ûovÈ br˝le a urychlenÏ vyvodit r·zn· opat¯enÌ. Za pomocÌ graf˘ a tabulek se pokusÌm provÈst shrnutÌ hlavnÌch fenomÈn˘, kterÈ p˘sobÌ na tuto nep¯Ìznivou bezpeËnostnÌ situaci, a d·le uk·zat na p¯Ìkladech ˙spÏön˝ch ¯eöenÌ ze zahraniËÌ, ûe tuto situaci je moûnÈ podstatnÏ zlepöit.

PoËet usmrcen˝ch osob

V

strany policie doch·zÌ k velkÈmu r˘stu poËt˘ usmrcen˝ch lidÌ v provozu na pozemnÌch komunikacÌch. V tomto obdobÌ naopak ve ävÈdsku zaËÌnajÌ p˘sobit d˘sledn· opat¯enÌ a pokles poËt˘ usmrcen˝ch je prakticky trval˝. NynÌ poËet usmrcen˝ch ve ävÈdsku ËinÌ asi 39 % usmrcen˝ch v »eskÈ republice. PodÌv·me-li se na Graf 1 na v˝voj v MaÔarsku (kterÈ m· srovnateln˝ poËet obyvatel s »R), m˘ûeme si p¯edevöÌm vöimnout v˝voje u nich po roce 1990, kdy bylo maximum usmrcen˝ch osob v provozu na pozemnÌch komunikacÌch za uveden˝ch 40 let. MaÔa¯i mÏli v roce 1990 celkem 2432 usmrcen˝ch osob v provozu na pozemnÌch komunikacÌch, v roce 2000 jiû Ñjenì 1200 usmrcen˝ch osob. Tzn. ûe za poslednÌch 10 let snÌûili poËet usmrcen˝ch na polovinu! Dnes se jiû dostali v MaÔarsku na hodnoty z roku 1970, tzn. p¯ed 30 lety. Kdyû si uvÏdomÌme, jak za tu dobu narostly dopravnÌ v˝kony, poËty vozidel atd., musÌme smeknout p¯ed jejich ˙spÏchy. V »R naopak v poslednÌch 10 letech narostly poËty usmrcen˝ch na 115 % (v roce 1990 bylo 1291 usmrcen˝ch osob v provozu na pozemnÌch komunikacÌch, v roce 2000 jiû 1486 osob!). NavÌc za poslednÌch 10 let (1990 ñ 2000) v MaÔarsku byl i velk˝ pokles zranÏn˝ch osob (pokles na 61,4 %), u n·s naopak poËty zranÏn˝ch osob v tomto obdobÌ narostly na 116,8 %. PodÌv·me-li se na Graf 1, vidÌme, ûe »R mÏla v obdobÌ 1976 ñ 1993 lepöÌ parametry nehodovosti na pozemnÌch komunikacÌch (poËty usmrcen˝ch osob) neû v MaÔarsku.

n HlavnÌ p¯ÌËiny ˙spÏch˘ maÔarsk˝ch koleg˘ Za z·kladnÌ p¯ÌËiny ˙spÏönÈho otoËenÌ nep¯ÌznivÈho v˝voje nehodovosti v dopravÏ na pozemnÌch

7

Graf 2 ñ UsmrcenÌ v provozu na pozemnÌch komunikacÌch v »R (do 24 hodin po nehodÏ, 1976ñ2000) 850 800 vvobci obci mimo mimoobec obec

750

PoËet usmrcen˝ch osob

700 650 600 550 500 450

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

1979

1978

1977

1976

350

1991

RychlostnÌ limit v obci byl zmÏnÏn z 60 km/h na 50 km/h od 1. 10. 1997

400

Graf 3 ñ UsmrcenÈ osoby na pozemnÌch komunikacÌch (1970ñ2000) 3050

19300

D/W: 1970 = 19 193 = 100 % 1980 = 13 041 = 67,9 % 1990 = 7 906 = 41,2 % 2000 = 5 566 = 29,0 % A: 1970 = 2 574 = 100 % 1980 = 2 003 = 77,8 % 1990 = 1 558 = 60,5 % 2000 = 976 = 37,9 %

Spolkov· republika NÏmecko

17000 15850 14700 13550 12400 11250

2875 2700 2525 2350 2175 2000 1825 1650

10100

Rakousko

18150

1475

8950 D/W A

7800 6650

1300 1125 950 2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

1982

1980

1978

1976

1974

1972

1970

5500

Graf 4 ñ UsmrcenÈ osoby v provozu na pozemnÌch komunikacÌch (v %, 1980 = 100 %, 1980ñ2000) 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 H

CZ

50

CH

PL

S

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

40

Graf 5 ñ PomÏr usmrcen˝ch chodc˘ z celkovÈho poËtu usmrcen˝ch osob v provozu na pozemnÌch komunikacÌch (v %, do 30 dn˘ po dopravnÌ nehodÏ, 1980ñ2000) 42,5 40,0

SS

HH

FIN FIN

AA

CZ CZ

37,5 35,0 32,5 30,0 27,5 25,0 22,5 20,0 17,5 15,0 12,5

8

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

10,0

komunikacÌch v MaÔarsku je povaûov·no zavedenÌ povinnÈho svÌcenÌ mimo obce a mÏsta, zavedenÌ rychlostnÌho limitu 50 km/hod v obcÌch, neust·lÈ kampanÏ zamÏ¯enÈ na zv˝öenÌ bezpeËnosti provozu na pozemnÌch komunikacÌch v r˘zn˝ch mÈdiÌch a p¯edevöÌm p¯Ìsn˝ dohled a restrikce ze strany maÔarskÈ policie, coû bylo zavedeno od roku 1990 a 1991. Tyto faktory mÏly za n·sledek, ûe od roku 1991 v˝raznÏ poklesly poËty usmrcen˝ch. PodrobnÏjöÌ statistick˝ rozbor p¯ÌËin ˙spÏch˘ v MaÔarsku bude uveden v samostatnÈm Ël·nku v nÏkterÈm dalöÌm z ËÌsel ekonomicko ñ technickÈ revue DOPRAVA. Z tohoto d˘vodu je jiû d·le nerozebÌr·m.

n Situace v »R DopravnÌ nehodovost v »R je ne˙mÏrnÏ öpatn· a zatÌm nenÌ velk· nadÏje na v˝raznÏjöÌ obrat k lepöÌmu. PoËty usmrcen˝ch, lehce a tÏûce zranÏn˝ch ˙ËastnÌk˘ provozu na pozemnÌch komunikacÌch jsou st·le varujÌcÌ. DomnÌv·m se, ûe Graf 2 m· velkou vypovÌdacÌ hodnotu. V letech 1978 ñ 1990 k¯ivky usmrcen˝ch osob ve mÏstech a obcÌch (v intravil·nu) a mimo z·stavbu (extravil·nu) byly skoro totoûnÈ. Po roce 1990 vlivem d·le uveden˝ch faktor˘ a vliv˘ je patrn˝ obrovsk˝ n·r˘st usmrcen˝ch osob v extravil·nu. Nap¯. v roce 2000 zahynulo v intravil·nu 520 osob, zatÌmco v extravil·nu 816 osob (coû je 157 % hodnoty v intravil·nu!). Je to zp˘sobeno p¯edevöÌm neuvÏ¯iteln˝mi nep¯imÏ¯en˝mi rychlostmi nÏkter˝ch naöich ¯idiË˘ v poslednÌch letech, neschopnostÌ ¯ady lidÌ reagovat v kritick˝ch situacÌch a jejich nedostateËnou p¯edvÌdavostÌ (ot·zka naöich autoökol), agresivnÌ jÌzdou, nedodrûov·nÌm dopravnÌch p¯edpis˘ a samoz¯ejmÏ i jin˝mi faktory. Kdyû takov˝ ¯idiË zp˘sobÌ dopravnÌ nehodu, potom jsou jejÌ n·sledky katastrof·lnÌ. Z Grafu 2 je patrn˝ pokles k¯ivky v intravil·nu po zmÏnÏ rychlosti na 50 km/h od 1. 10. 1997, nynÌ tato k¯ivka opÏt stoup· ñ coû plnÏ odpovÌd· d·le uveden˝m v˝sledk˘m mÏ¯enÌ rychlostÌ vozidel pracovnÌky CDV. VÏ¯te, nevÏ¯te, pracovnÌci naöeho ˙stavu namÏ¯ili

v BrnÏ vedle n·stupnÌho ostr˘vku rychlost osobnÌho auta 105 km/hod. a v obci dokonce rychlost 160 km/ hod. V obou uveden˝ch p¯Ìpadech zde nebyla nijak upraven· rychlost, tzn. povolen· rychlost v tÏchto lokalit·ch byla 50 km/hod.! Na d·lnici byl namÏ¯en Ñrekordì 205 km/hod. TÏsnÏ po uz·konÏnÌ zmÏn rychlostÌ byl celkov˝ pokles pr˘mÏrn˝ch rychlostÌ vozidel prakticky ve vöech lokalit·ch (o 10 ñ 15 % oproti mÏ¯enÌ tÏsnÏ p¯ed uz·konÏnÌm tÏchto zmÏn), avöak p¯i mÏ¯enÌ dva roky po zmÏn·ch rychlostÌ se rychlostnÌ charakteristiky podstatnÏ zv˝öily a tÈmÏ¯ dosahovaly p˘vodnÌch hodnot, kterÈ byly p¯ed zavedenÌm tÏchto zmÏn rychlostÌ. To plnÏ svÏdËÌ o malÈ prevenci, nekvalitnÌ osvÏtovÈ pr·ci, kontrole a postihu dopravnÌ policiÌ. Ze statistiky je patrn· velk· ˙mrtnost u nehod zp˘soben˝ch nep¯imÏ¯enou rychlostÌ jÌzdy. Vûdyù Ñpouzeì 14,5 % tÏchto nehod (v roce 2000) m· za n·sledek skoro polovinu (47 %) usmrcen˝ch osob na naöich pozemnÌch komunikacÌch.

n MusÌme st·le pat¯it mezi nejhoröÌ st·ty? Z datab·ze IRTAD je moûno vysledovat, ûe v˝öe uveden˝ p¯Ìklad ävÈdska a MaÔarska nenÌ jedin˝. Nap¯. za poslednÌch 30 let (1970 ñ 2000) poklesly poËty usmrcen˝ch osob v NÏmecku na 29 %, v Rakousku na 38 % (viz Graf 3) a ve Francii na 45 %. Rozbor ˙spÏönosti opat¯enÌ v tÏchto st·tech je velmi zajÌmav˝, bohuûel omezenÈ moûnosti tohoto Ël·nku nedovolujÌ se o nich öÌ¯eji zmÌnit. JeötÏ na okraj ñ ve VelkÈ Brit·nii si nynÌ vl·da dala ambiciÛznÌ pl·n v oblasti bezpeËnosti provozu na pozemnÌch komunikacÌch. I kdyû Velk· Brit·nie pat¯Ì se ävÈdskem k nejlepöÌm v tÈto oblasti, chtÏjÌ zde do 10 let snÌûit poËet usmrcen˝ch o 40 %. V Grafu 4 je velmi pouËnÈ srovn·nÌ naöÌ republiky, MaÔarska a Polska za poslednÌch 20 let se dvÏma vyspÏl˝mi st·ty, a to äv˝carskem a ävÈdskem. Zde opÏt naöe republika m· nejhoröÌ v˝voj v dopravnÌ nehodovosti na pozemnÌch komunikacÌch! »R se jiû nÏkolik let drûÌ mezi st·ty OECD s nejhoröÌmi v˝sledky v oblasti bezpeËnosti proPOJISTNÝ OBZOR • 4/2002

vozu na pozemnÌch komunikacÌch, v nÏkter˝ch obdobÌch byla dokonce na poslednÌm mÌstÏ st·t˘ OECD! Jako doklad pravdivosti tohoto tvrzenÌ si dovolÌm uvÈst srovn·vacÌ tabulku dopravnÌ nehodovosti vÏtöÌho poËtu st·t˘ OECD. V Tab. 1 je porovn·nÌ usmrcen˝ch osob v provozu na pozemnÌch komunikacÌch u 27 st·t˘ OECD (chybÌ Mexiko, Slovensko a Island). ZatÌmco nap¯. MaÔa¯i jsou v obdobÌ 1999/1990 indexem zmÏn poËt˘ usmrcen˝ch hodnotou 53,7 % nejlepöÌ ze vöech uveden˝ch st·t˘, naöe republika naopak hodnotou 112,7 % je nejhoröÌ. V porovn·nÌ obdobÌ let 2000/ 1990 jsou opÏt MaÔa¯i nejlepöÌ (index 49,3 %) a »R v˝raznÏ nejhoröÌ s indexem 115,1 %. Tato tabulka p¯esvÏdËivÏ ukazuje na ÑmaÔarsk˝ z·zrakì a taktÈû na velmi öpatn˝ v˝voj v »R.

n Nehodovost chodc˘ v »R PodÌv·me-li se na policejnÌ statistiku, vidÌme obrovsk˝ n·r˘st vöech parametr˘ v roce 2001. Tab. 2 je dosti v˝mluvn· a nenÌ pot¯eba dalöÌho koment·¯e. V Grafu 5 je v˝voj nehodovosti u chodc˘ (1980 ñ 2000) v nÏkolika st·tech Evropy. I kdyû tento ukazatel v »R m· klesajÌcÌ tendenci, pomÏr usmrcen˝ch chodc˘ z celkovÈho poËtu usmrcen˝ch osob v provozu na pozemnÌch komunikacÌch je u n·s dvojn·sobn˝, neû ve vyspÏl˝ch st·tech. Rozbor tÈto problematiky by staËil na delöÌ Ël·nek. Jen se zmÌnÌm o nedokonal˝ch p¯echodech pro chodce (i kdyû situace se v poslednÌm obdobÌ zlepöuje), malÈ osvÏtovÈ v˝chovÏ, malÈ k·zni vlastnÌch chodc˘, ale p¯edevöÌm agresivnÌ jÌzdÏ a nep¯imÏ¯enÈ rychlosti mnoha ¯idiË˘ v intravil·nu. Kdyû ¯idiË p¯ed oznaËen˝m p¯echodem jede rychlostÌ 60 km/hod (a Ëasto i vyööÌ), pak nem˘ûe zabr·nit st¯etu s chodcem, kter˝ vstoupÌ do vozovky. V z·padnÌch zemÌch nenÌ zdaleka tak agresivnÌ vztah mezi ¯idiËi a chodci.

n BezpeËnostnÌ p·sy Jednou z ochran pasivnÌ bezpeËnosti osobnÌch automobil˘ jsou bezpeËnostnÌ p·sy a dÏtskÈ z·drûnÈ systÈmy. Zar·ûejÌcÌ je, ûe necel˝ mÏsÌc po nabytÌ ˙Ëinnosti novÈho z·kona o provozu na pozemnÌch komunikacÌch byla p¯ijata jeho noPOJISTNÝ OBZOR • 4/2002

velizace (z·konem Ë. 283/91 o Policii »eskÈ republiky), a to v tom smyslu, ûe p¯eprava dÌtÏte ve schv·lenÈm z·drûnÈm systÈmu je povinn· pro osoby mladöÌ patn·cti let nebo menöÌ neû 150 cm, a to jen na d·lnicÌch a silnicÌch pro motorov· vozidla. Tato zmÏna je zd˘vodÚov·na ekonomick˝mi moûnostmi rodin s vÌce dÏtmi. Cel˝ tento n·vrh je jednoznaËnÏ populistick˝ a nem· û·dn˝ logick˝, a p¯edevöÌm odborn˝, z·klad, neboù celkov· dÈlka jednotliv˝ch ˙sek˘ d·lnic a silnic pro motorov· vozidla (tzv. R ñ rychlostnÌch) je v »R okolo 700 km. To je jen zlomek naöÌ silniËnÌ sÌtÏ (asi 1,3 %). To tedy znamen·, ûe na vÌce neû 98 % naöich silnic mohou b˝t p¯ev·ûeny dÏti bez jakÈkoliv ochrany! To, ûe v »R je pouûÌv·nÌ bezpeËnostnÌch p·s˘ a dÏtsk˝ch z·drûn˝ch systÈm˘ na velmi nÌzkÈ ˙rovni, vÌme. Budeme-li hovo¯it v ekonomick˝ch kategoriÌch, pak tzv. celospoleËenskÈ ztr·ty z dopravnÌch nehod ñ lidskÈ ûivoty, zranÏnÌ a jejich lÈËba, materi·lnÌ ökody, v˝padek produkce atd. byly v roce 2000 vyËÌsleny asi na 35,7 mld. KË, coû za 5 let (od roku 1995) znamen· zv˝öenÌ o 43 %! Dom·cÌ v˝zkum i zahraniËnÌ prameny uv·dÏjÌ, ûe spr·vnÈ pouûitÌ bezpeËnostnÌch p·s˘ m˘ûe snÌûit poËet ˙mrtÌ i zranÏnÌ aû o 50 %. Dalo by se spoËÌtat, kolik je to v korun·ch ñ ale mnozÌ z n·s vÏdÌ, kolik je to i bolesti a smutku. VÌce viz pozn·mka 2.

n Kde je chyba? HlavnÌ p¯ÌËinu naöÌ neschopnosti v˝raznÏ zlepöit nep¯Ìzniv˝ trend nehodovosti na Ëesk˝ch pozemnÌch komunikacÌch je moûno spat¯it ve velmi nÌzkÈm vÏdomÌ celospoleËensky rizikovÈho chov·nÌ ¯idiË˘. Kaûd˝ ˙ËastnÌk silniËnÌho provozu se m˘ûe dnes a dennÏ p¯esvÏdËit o obrovskÈm poklesu k·znÏ ¯idiË˘ i chodc˘, o nÌzkÈm dodrûov·nÌ dopravnÌch p¯edpis˘, n·r˘stu agresivity hlavnÏ mlad˝ch ¯idiË˘ a majitel˘ siln˝ch aut, velmi malÈm pouûÌv·nÌ bezpeËnostnÌch p·s˘, pouûÌv·nÌ mobil˘ bez Ñhands freeì soupravy atd. Velmi öpatnou bezpeËnostnÌ situaci na naöich pozemnÌch komunikacÌch vidÌme d·le v nedostateËnÈ a ned˘slednÈ realizaci dopravnÏ bez-

Tab. 1 ñ Po¯adÌ st·t˘ OECD na z·kladÏ indexu usmrcen˝ch osob Index [%] 1999/1990

Index [%] 2000/1990

53,7 63,0 63,5 65,6 66,4 69,3 69,8 70,4 70,7 71,1 72,8 75,1 75,1 75,4 75,5 75,7 75,9

49,3 64,0 64,0 66,3 61,0 62,6 63,4 67,9 74,4 71,3 *** 76,6 *** 70,3 78,2 72,0 83,0

79,2 81,1 82,9 86,4 91,6 91,8 92,8 92,8 104,0 112,7

78,6 78,5 108,6 86,8 102,7 85,8 89,6 93,9 *** 115,1

MaÔarsko äv˝carsko äpanÏlsko Velk· Brit·nie Finsko Rakousko Nov˝ ZÈland NÏmecko Belgie Japonsko Turecko ävÈdsko Kanada Portugalsko Austr·lie Francie Korea (JiûnÌ) Nizozemsko D·nsko Lucembursko Irsko Norsko Polsko It·lie USA ÿecko »esk· republika

Pozn·mka: *** = doposud nejsou data v datab·zi IRTAD (Zdroj: datab·ze IRTAD)

Tab. 2 ñ N·sledky dopravnÌch nehod na p¯echodech pro chodce v »R (ned·nÌ p¯ednosti ¯idiËem, porovn·nÌ roku 2001 s rokem 2000) Za 12 mÏsÌc˘: Smrteln· zranÏnÌ TÏûk· zranÏnÌ Lehk· zranÏnÌ PoËet dopravnÌch nehod

I. ñ XII. 2000 7 131 374 496

peËnostnÌ politiky, kter· byla schv·len· vl·dou. D·le pak v malÈm dohledu, kontrole a p¯edevöÌm postihu dopravnÌ policiÌ u tÏchto problÈmov˝ch ¯idiË˘. Pr·vÏ tyto potenci·lnÌ p¯ÌËiny dopravnÌch nehod byly v MaÔarsku redukov·ny p¯edevöÌm v˝razn˝m zefektivnÏnÌm pr·ce dopravnÌ policie za soustavnÈho zvyöov·nÌ jejÌ prestiûe pomocÌ masmÈdiÌ.

n Pozn·mky: 1. Rozbor velmi z·vaûnÈ problematiky nep¯imÏ¯enÈ rychlosti, agresivnÌ jÌzdy mnoha ¯idiË˘ v »R a mÏ¯enÌ rychlostÌ vozidel pracov-

I. ñ XII. 2001 30 210 736 938

Vzr˘st v % 428,6 160,3 196,8 189,1

nÌky CDV jsem rozebral v ekonomicko ñ technickÈ revue DOPRAVA 4/01 (text a tabulky na str. 16 ñ 19, celkem 8 graf˘ na barevn˝ch p¯Ìloh·ch A, B, C a D). Proto tento nebezpeËn˝ fenomÈn Ëesk˝ch silnic jiû d·le nebudu rozebÌrat. 2. PouûÌv·nÌ bezpeËnostnÌch p·s˘ v »R a ve st·tech OECD, jejich vliv na bezpeËnost jsem rozebral v DOPRAVA 2/01 (text a tabulky na str. 13 ñ 19, celkem 7 graf˘ na barevn˝ch p¯Ìloh·ch B, C a D). Pro »R opÏt tento rozbor vyznÌv· velmi öpatnÏ. D·le jiû nebudu tuto z·vaûnou problematiku rozebÌrat.

9

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘

V˝voj nehodovosti v »eskÈ republice v roce 2001 Tab. 3a ñ ZlepöenÌ oproti stejnÈmu obdobÌ v roce 2000 Rok 2001

UsmrcenÌ

TÏûce zranÏnÌ

Lehce zranÏnÌ

OsobnÌ nehody

HmotnÈ ökody

za 6 mÏsÌc˘ za 7 mÏsÌc˘ za 9 mÏsÌc˘ za 10 mÏsÌc˘ za 11 mÏsÌc˘ za 12 mÏsÌc˘

15,7 % 10,8 % 9,0 % 8,1 % 7,2 % 8,8 %

0,7 % 0,4 % ñ ñ ñ 0,6 %

ñ ñ ñ ñ ñ ñ

1,0 % ñ ñ ñ ñ ñ

ñ ñ ñ ñ ñ ñ

Tab. 3b ñ ZhoröenÌ oproti stejnÈmu obdobÌ v roce 2000 Rok 2001

UsmrcenÌ

TÏûce zranÏnÌ

Lehce zranÏnÌ

OsobnÌ nehody

HmotnÈ ökody

za 6 mÏsÌc˘ za 7 mÏsÌc˘ za 9 mÏsÌc˘ za 10 mÏsÌc˘ za 11 mÏsÌc˘

ñ ñ ñ ñ ñ

ñ ñ 0,2 % 0,7 % 1,0 %

0,8 % 2,0 % 3,4 % 4,3 % 4,6 %

ñ 2,0 % 13,0 % 2,3 % 2,8 %

8,2 % 10,8 % 13,1 % 13,4 % 13,7 %

za 12 mÏsÌc˘

ñ

ñ

4,6 %

2,3 %

16,2 %

Zde je vidÏt postupnÈ zhoröov·nÌ tÈmÏ¯ vöech parametr˘...

n Z·vÏr Faktem je i to, ûe ve vyspÏl˝ch zemÌch je ˙roveÚ jakÈkoliv bezpeËnosti st·le vÌce povaûov·na za jedno z kriteriÌ obecnÈ vyspÏlosti st·tu. Z tohoto hlediska se »esk· republika, nejen v bezpeËnosti provozu na pozemnÌch komunikacÌch, ¯adÌ mezi ÑrozvojovÈ zemÏì, coû je samoz¯ejmÏ v pohledu na naöe nÏkdejöÌ postavenÌ v EvropÏ ostuda. U n·s zatÌm chybÌ aplikace a dodrûov·nÌ z·kladnÌch, klÌËov˝ch a ve vÏtöinÏ evropsk˝ch st·t˘ d·vno zcela samoz¯ejm˝ch v˝chozÌch princip˘ dopravnÏ bezpeËnostnÌ politiky. Z uveden˝ch fakt˘ je vidÏt, ûe hlavnÌ smrtÌcÌ fenomÈn na Ëesk˝ch silnicÌch je jednoznaËnÏ nep¯imÏ¯en· rychlost a s tÌm souvisejÌcÌ nek·zeÚ, arogance a agresivita nÏkter˝ch naöich ¯idiË˘. Tento z·vÏr plnÏ potvrzuje zpr·va ÿeditelstvÌ sluûby dopravnÌ policie Poli-

cejnÌho prezidia »R, ve kterÈ se uv·dÌ, ûe v »R v roce 2000 jsme zaznamenali nejvÏtöÌ relativnÌ n·r˘st u nehod zavinÏn˝ch z d˘vodu agresivnÌ a bezohlednÈ jÌzdy ñ a to o 48 %! V Tab. 3a a 3b je uveden v˝voj nehodovosti v »R v roce 2001. I kdyû poËty usmrcen˝ch oproti roku 2000 poklesly o 8,8 % a u tÏûce zranÏn˝ch o 0,6 %, ostatnÌ ukazatele nehodovosti se zhoröily. Proto nenÌ na mÌstÏ û·dn˝ optimismus. V »R je nanejv˝ö nutnÈ urychlenÏ provÈst r·zn· opat¯enÌ jak ze strany st·tnÌch org·n˘, legislativy, policejnÌho dozoru a pat¯iËn˝ch restrikcÌ. JedinÏ tak m˘ûeme zlepöit situaci v bezpeËnosti provozu na pozemnÌch komunikacÌch, aby naöe republika nepat¯ila st·le mezi nejhoröÌ st·ty v tÈto oblasti ñ jak je to jiû nÏkolik let.

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Zurich Financial Services (ZFS) prodala sv˘j 21% podÌl ve spoleËnosti Baloise, kter˝ vlastnila jejÌ dce¯in· spoleËnost INZIC, spoleËnosti Strategic Money Management Company za 1,72 mld. CHF (1 mld. USD). Tato dohoda je souË·stÌ pohnutky ZFS soust¯edit se na ˙st¯ednÌ smÏr podnik·nÌ, v r·mci kterÈ uû doölo k odprodeji investic celkem ve v˝öi 5 mld. USD. Zurich Financial Services si ponech· nÏkolik akciÌ Baloise, aby si udrûela Ë·steËn˝ ekonomick˝ zisk. (mik) Pramen: Heath Lambert International Newsletter 1/2002

10

JUDr. Ji¯ina Kotrbat· 1. Z·kon Ë. 48/2002 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 182/1993 Sb., o ⁄stavnÌm soudu, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 6. 2002). Do z·kona byl novÏ za¯azen oddÌl ÑÿÌzenÌ o souladu mezin·rodnÌch smluv podle Ël. 10a a Ël. 49 ⁄stavy s ˙stavnÌmi z·konyì. 2. Z·kon Ë. 49/2002 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 551/1991 Sb., o VöeobecnÈ zdravotnÌ pojiöùovnÏ »eskÈ republiky, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 280/1992 Sb., o resortnÌch, oborov˝ch, podnikov˝ch a dalöÌch zdravotnÌch pojiöùovn·ch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 592/1992 Sb., o pojistnÈm na vöeobecnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 8. 2. 2002). Novela se t˝k· podmÌnek, za kter˝ch mohou zdravotnÌ pojiöùovny pouûÌvat ˙daje ze svÈho†informaËnÌho systÈmu. 3. Vyhl·öka Ë. 53/2002 Sb., kterou se stanovÌ chemickÈ poûadavky na zdravotnÌ nez·vadnost jednotliv˝ch druh˘ potravin a potravinov˝ch surovin, podmÌnky pouûitÌ l·tek p¯Ìdatn˝ch, pomocn˝ch a potravnÌch doplÚk˘ (˙Ëinnost 1. 3. 2002). 4. Pod Ë. 56/2002 Sb. bylo vyhl·öeno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 563/1991 Sb., o ˙ËetnictvÌ, jak vypl˝v· z pozdÏjöÌch zmÏn. 5. Vyhl·öka Ë. 57/2002 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 114/ 1991 Sb., o odmÏnÏ zprost¯edkovateli a rozhodci, v˝öi poplatku za stejnopis kolektivnÌ smlouvy vyööÌho stupnÏ a v˝öi a zp˘sobu ˙hrady n·klad˘ ¯ÌzenÌ p¯ed rozhodcem, ve znÏnÌ vyhl·öky Ë. 210/1995 Sb. (˙Ëinnost 22. 2. 2002). 6. Z·kon Ë. 62/2002 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 200/1990 Sb., o p¯estupcÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 4. 2002). Za p¯estupek lze jen v blokovÈm ¯ÌzenÌ uloûit pokutu do 5000 KË, jinak do 15 000 KË. Do z·kona byly za¯azeny nÏkterÈ novÈ druhy p¯estupk˘ (nap¯. na ˙seku podnik·nÌ).

7. Pod Ë. 65/2002 Sb. bylo vyhl·öeno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 72/1994 Sb., kter˝m se upravujÌ nÏkterÈ spoluvlastnickÈ vztahy k budov·m a nÏkterÈ vlastnickÈ vztahy k byt˘m a nebytov˝m prostor˘m a doplÚujÌ nÏkterÈ z·kony (z·kon o vlastnictvÌ byt˘), jak vypl˝v· z pozdÏjöÌch zmÏn. 8. Z·kon Ë. 76/2002 Sb. o integrovanÈ prevenci a o omezov·nÌ zneËiötÏnÌ, o integrovanÈm registru zneËiöùov·nÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o integrovanÈ prevenci) ñ ˙Ëinnost 1. 1. 2003. ⁄Ëelem z·kona je dosaûenÌ (v souladu s pr·vem ES) vysokÈ ˙rovnÏ ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ, zabezpeËit integrovan˝ v˝kon ve¯ejnÈ spr·vy p¯i povolov·nÌ provozu za¯ÌzenÌ a z¯Ìdit a provozovat integrovan˝ registr zneËiöùov·nÌ ûivotnÌho prost¯edÌ. 9. Vyhl·öka Ë. 71/2002 Sb., o zdol·v·nÌ hav·riÌ v dolech a p¯i tÏûbÏ ropy a zemnÌho plynu (˙Ëinnost 1. 4. 2002). 10. Z·kon Ë. 77/2002 Sb., o akciovÈ spoleËnosti »eskÈ dr·hy, st·tnÌ organizaci Spr·va ûelezniËnÌ dopravnÌ cesty a o zmÏnÏ z·kona Ë. 266/1994 Sb., o dr·h·ch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kona Ë. 77/1997 Sb., o st·tnÌm podniku, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 3. 2002, Ë·st dnem vzniku a. s. »eskÈ dr·hy). Z·kon upravuje zp˘sob z¯ÌzenÌ a Ëinnost a. s. »eskÈ dr·hy a st·tnÌ organizace Spr·va ûelezniËnÌ dopravnÌ cesty, kterÈ se stanou pr·vnÌmi n·stupci st·tnÌ organizace »eskÈ dr·hy. POJISTNÝ OBZOR • 4/2002

P

ojistnÈ a leasingovÈ pod vody v souvislosti s fingovan˝mi kr·deûemi motorov˝ch vozidel byly velmi frekventovanou trestnou ËinnostÌ konce 20. stoletÌ. V modifikovan˝ch form·ch jsou vöak st·le se opakujÌcÌ trestnou ËinnostÌ zaË·tku stoletÌ jednadvac·tÈho. Jednou z hlavnÌch p¯ÌËin rozmachu tÈto trestnÈ Ëinnosti je p¯echod od bipol·rnÌho rozdÏlenÌ svÏta k multipol·rnÌmu, coû vedlo k otev¯enÌ hranic v r·mci Evropy. Tato zmÏna umoûÚuje zcela novÈ formy p·ch·nÌ tÈto z·vaûnÈ trestnÈ Ëinnosti.

v˝ch podvod˘. Dan˝ stav st·le podporuje i z minulÈ doby zako¯enÏn˝ n·zor ve vÏdomÌ lidÌ, ûe nenÌ neËestnÈ nap·lit nebo Ñokr·stì jin˝ subjekt, a tak se pojistn˝ podvod stejnÏ jako Ñpodvod daÚov˝ì st·v· urËit˝m druhem Ñsportuì, kter˝ p¯in·öÌ znaËnÈ zisky a na druhÈ stranÏ znaËnÈ ztr·ty. U pojistn˝ch podvod˘ jsou praxÌ zaznamen·v·ny dva z·kladnÌ klasickÈ zp˘soby p·ch·nÌ pojistn˝ch podvod˘. PrvnÌ spoËÌv· v tom, ûe u odcizenÈho vozidla jsou zamÏnÏny z·kladnÌ identifikaËnÌ znaky (tzv. VIN Vehicle Identification Number, v˝robnÌ ËÌsla jednotliv˝ch agreg·t˘) jin˝mi, kterÈ byly zpravidla vy¯Ìznuty

vÈho uûivatele p¯i registraci vozidla nemohou b˝t zjiötÏny nesrovnalosti, protoûe v dobÏ registrace vozidla nenÌ jeho odcizenÌ jeötÏ nahl·öeno, a proto nebylo po vozidle jeötÏ vyhl·öeno p·tr·nÌ. Policie zemÏ p˘vodnÌho uûivatele vozidlo na svÈm ˙zemÌ rovnÏû nezjistÌ, protoûe v dobÏ, kdy je po vozidle vyhl·öeno p·tr·nÌ, se vozidlo v zemi p˘vodnÌho uûivatele jiû nenach·zÌ. Vozidlo tedy nenÌ nalezeno a vlastnÌk vozidla ˙spÏönÏ uplatnÌ u pojiöùovny n·rok na plnÏnÌ ze ökodnÌ ud·losti. K tomuto druhÈmu zp˘sobu byly a st·le, i kdyû v menöÌ mÌ¯e, jsou vyuûÌv·ny nemajetnÈ osoby (tzv. bÌlÌ konÏ), kterÈ jsou najÌm·-

NovÈ formy p·ch·nÌ pojistn˝ch podvod˘ v souvislosti s fingovan˝mi kr·deûemi motorov˝ch vozidel prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc., PolicejnÌ akademie »R JUDr. Vlastimil Pröal, Allianz pojiöùovna, a. s. PojistnÈ a leasingovÈ podvody velmi rychle p¯es·hly Ñregion·lnÌì charakter a ¯adÌ se do kategorie Ñnadn·rodnÌ kriminalityì, p¯esahujÌcÌ hranice naöeho st·tu. U tÈto trestnÈ Ëinnosti je zjiöùov·na st·le vÏtöÌ mÌra Ñprofesionalityì pachatel˘ postihujÌcÌ znaËnÏ pojiöùovnictvÌ, zejmÈna pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel, kterÈ se ukazuje jako snadn˝ a rychl˝ zdroj zisk˘, odpovÌdajÌcÌ zmÏnÏ mentality obyvatel smÏrem ke konzumnÌmu zp˘sobu ûivota. To p¯irozenÏ vede ke hled·nÌ snadn˝ch zisk˘, s cÌlem vytÏûit maxim·lnÌ prospÏch z kaûdÈ vhodnÈ situace na ˙kor kohokoliv, coû pat¯Ì mezi prim·rnÌ p¯ÌËiny vzniku pojistn˝ch a leasingoPOJISTNÝ OBZOR • 4/2002

z vozidla, kterÈ nenÌ bezprost¯ednÏ nijak spojeno s trestn˝m Ëinem. Tato identifikaËnÌ ËÌsla a znaky jsou zpravidla p¯evzata z havarovan˝ch automobil˘ shodnÈho typu v zahraniËÌ nebo i v »eskÈ republice, kterÈ nejsou odhl·öeny z provozu. Druh˝ zp˘sob sp·ch·nÌ je charakteristick˝ tÌm, ûe ¯idiË se sv˝m ¯·dnÏ pojiötÏn˝m vozidlem zpravidla pronajat˝m na z·kladÏ leasingovÈ smlouvy, nebo vozidlem vyp˘jËen˝m v autop˘jËovnÏ, leg·lnÏ vycestuje do zahraniËÌ a zde vozidlo prod·. Nov˝ majitel vozidlo zaregistruje, p˘vodnÌ majitel po n·vratu nahl·sÌ policii odcizenÌ vozidla v »eskÈ republice. ProvÏ¯ov·nÌm vozidla v zemi no-

ny organizovan˝mi skupinami, aby za pomÏrnÏ nÌzkou finanËnÌ odmÏnu uzav¯ely leasingovou smlouvu o pron·jmu motorovÈho vozidla, nebo si motorovÈ vozidlo vyp˘jËily v autop˘jËovnÏ. P¯itom akontaci a prvnÌ leasingovÈ spl·tky nebo p˘jËovnÈ zaplatÌ organiz·to¯i tÈto trestnÈ Ëinnosti, kte¯Ì v mnoha p¯Ìpadech zajistÌ i Ñv˝vozì vozidla do zahraniËÌ. Leasingov˝ n·jemce potom na jejich v˝zvu ozn·mÌ odcizenÌ vozidla na ˙tvaru Policie »R. Tento zp˘sob p·ch·nÌ trestnÈ Ëinnosti byl velmi rychle analyzov·n jak pracovnÌky sluûby krimin·lnÌ policie, tak i pracovnÌky pojiöùoven. Tzv. bÌlÌ konÏ byli a jsou stÌh·ni pro trestn˝ Ëin

pojistnÈho podvodu nebo trestn˝ Ëin zpronevÏry formou leasingov˝ch podvod˘. U pojistnÈho podvodu je jim prokazov·no, ûe vozidlo bylo vyvezeno a zaregistrov·no v zahraniËÌ jeötÏ p¯edtÌm neû bylo v »eskÈ republice nahl·öeno jako odcizenÈ, u leasingovÈho podvodu pak ta skuteËnost, ûe p¯i uzav¯enÌ leasingovÈ smlouvy p¯edloûili zfalöovanÈ doklady o v˝öi svÈho p¯Ìjmu, neboù jejich skuteËn˝ p¯Ìjem by nepostaËoval ani na mÏsÌËnÌ leasingovÈ spl·tky. TÌmto jedn·nÌm tedy pachatelÈ naplÚujÌ subjektivnÌ str·nku trestnÈho Ëinu zpronevÏry formou nep¯ÌmÈho ˙myslu. V mnoha p¯Ìpadech se pak poda¯ilo pachateli prok·zat i sp·ch·nÌ trestnÈho Ëinu pojistnÈho podvodu v soubÏhu s trestn˝m Ëinem zpronevÏry. K odhalov·nÌ v˝öe uvedenÈ trestnÈ Ëinnosti znaËnÏ pom·hala registrace p¯ejezd˘ vozidel do zahraniËÌ, kterou prov·dÏly pohraniËnÌ policejnÌ org·ny »eskÈ republiky, Polska, SlovenskÈ republiky a MaÔarska. Na z·kladÏ zjiötÏnÌ p¯ejezdu vozidla do zahraniËÌ, zejmÈna na ˙zemÌ st·t˘ b˝valÈho SovÏtskÈho svazu a st·t˘ Balk·nskÈho poloostrova prov·dÏla Policie »R dalöÌ öet¯enÌ, kter· v mnoha p¯Ìpadech vedla k prok·z·nÌ trestnÈ Ëinnosti drûitel˘ vozidel a n·slednÈmu obvinÏnÌ ze zpronevÏry nebo pojistnÈho podvodu. V souËasnÈ dobÏ jsou tyto p¯ejezdy pohraniËnÌmi policejnÌmi org·ny zjiöùov·ny v podstatnÏ menöÌm rozsahu. NenÌ to vöak tÌm, ûe by pachatelÈ trestn˝ch Ëin˘ zpronevÏry a pojistnÈho podvodu jiû vozidla do zahraniËÌ nevyv·ûeli. Podle mÈho n·zoru ovÏ¯enÈho i praktick˝mi zkuöenostmi pouze zmÏnili taktickÈ postupy p¯i svÈm protipr·vnÌm jedn·nÌ. Tyto postupy spoËÌvajÌ v tom, ûe technick˝ pr˘kaz nebo jeho kopie, pop¯ÌpadÏ jen z·kladnÌ ˙daje o vozidle jako nap¯. znaËka a typ vozidla, VIN, ËÌslo motoru, rok v˝roby, barva a dalöÌ od vytipovanÈho vozidla, jsou dopraveny do zahraniËÌ, kde na z·kladÏ tÏchto ˙daj˘ je vozidlo, bez vlastnÌ fyzickÈ p¯Ìtomnosti vozidla, procleno a zaregistrov·no na konkrÈtnÌ osobu, je mu p¯idÏlena registraËnÌ znaËka a vystaven technick˝ pr˘kaz. Regis-

11

traËnÌ znaËka a technick˝ pr˘kaz jsou potÈ dovezeny do »R, kde jsou na vozidle ËeskÈ registraËnÌ znaËky vymÏnÏny za registraËnÌ znaËky cizozemskÈ a toto vozidlo pak bez jakÈhokoliv problÈmu odjÌûdÌ do zemÏ svÈ novÈ registrace bez toho, ûe by o jeho p¯ejezdu byl kdekoliv uËinÏn z·znam. DalöÌ forma p·ch·nÌ tÈto trestnÈ Ëinnosti, na kterou v souËasnÈ dobÏ organizovanÈ skupiny p¯ech·zejÌ a u kterÈ je velmi tÏûko prokazateln· subjektivnÌ str·nka ˙myslu sp·chat trestn˝ Ëin zpronevÏry motorovÈho vozidla, spoËÌv· v tom, ûe jiû nejsou Ñverbov·niì tzv. ÑbÌlÌ konÏì, ale mÌsto toho organiz·to¯i ÑskupujÌì krachujÌcÌ podniky a pro pot¯eby tÏchto podnik˘ si berou vozidla na leasing. Tato vozidla jsou potÈ vyv·ûena jak do zemÌ b˝valÈho SovÏtskÈho svazu, tak do zemÌ Balk·nskÈho poloostrova. I kdyû se potvrdÌ v˝voz tohoto vozidla do nÏkterÈ z uveden˝ch zemÌ, zpravidla jiû nelze trestnÏpr·vnÏ postihnout osobu, kter· uzav¯ela za podnik leasingovou smlouvu. N·hrada ökody v r·mci konkursnÌho ¯ÌzenÌ je zpravidla rovnÏû nedobytn·. Vzhledem k tÈto novÈ situaci bude t¯eba p¯ijmout nov· opat¯enÌ smÏ¯ujÌcÌ k p¯edch·zenÌ a zabr·nÏnÌ tÈto trestnÈ Ëinnosti. Tato opat¯enÌ by mÏla zejmÈna smÏ¯ovat v r·mci Policie »R k tipov·nÌ odcizen˝ch vozidel, kter· by mohla b˝t vyv·ûena mimo ˙zemÌ »R a v mezin·rodnÌ oblasti ke zv˝öenÈ aktivitÏ N·rodnÌ ˙st¯edny Interpolu Praha, kter˝ by vöechna vytipovan· odcizen· vozidla mÏl automaticky provÏ¯ovat v zemÌch b˝valÈho SovÏtskÈho svazu a zemÌch Balk·nskÈho poloostrova. MÏlo by se to tedy t˝kat vöech leasingov˝ch vozidel, kter· jsou odcizena do öesti mÏsÌc˘ od jejich zavedenÌ do registru vozidel. Na druhÈ stranÏ by leasingovÈ spoleËnosti mÏly vÌce provÏ¯ovat leasingovÈ n·jemce, pr·vnickÈ osoby ve vztahu k jejich finanËnÌ situaci. UrËit˝m sign·lem zde m˘ûe b˝t i zmÏna majitel˘ a jednatel˘ tÏchto pr·vnick˝ch osob.

* 12

*

*

Odcizen· a vr·cen· vozidla dle vybran˝ch typ˘ od roku 1993 do roku 2001 typ vozidla Alfa romeo ñ odcizeno nalezeno % Audi ñ odcizeno nalezeno % BMW ñ odcizeno nalezeno % CitroÎn ñ odcizeno nalezeno % Fiat ñ odcizeno nalezeno % Ford ñ odcizeno nalezeno % Honda ñ odcizeno nalezeno % Hyundai ñ odcizeno nalezeno % Jaguar ñ odcizeno nalezeno % Mazda ñ odcizeno nalezeno % Mercedes ñ odcizeno nalezeno % Mitsubishi ñ odcizeno nalezeno % Nissan ñ odcizeno nalezeno % Opel ñ odcizeno nalezeno % Peugeot ñ odcizeno nalezeno % Porsche ñ odcizeno nalezeno % Renault ñ odcizeno nalezeno % Saab ñ odcizeno nalezeno % Seat ñ odcizeno nalezeno % VW ñ odcizeno nalezeno % äkoda ñ odcizeno nalezeno %

1993 138 21 62 1797 285 15,8 714 96 13,4 120 18 15 1804 311 17,2 913 135 14,7 142 25 17,6 21 5 23,8 10 1 10 153 29 18,9 1039 135 12,9 110 13 11,8 135 19 14 565 115 20,35 926 112 12 59 8 13,5 509 98 19,25 32 6 18,7 61 10 16,4 2834 395 13,97 9239 2600 28,1

1994 108 22 20,37 1325 331 24,98 911 166 18,22 94 17 18 1215 387 31,85 717 175 24,4 158 25 15,82 29 13 44,82 13 2 15,38 149 46 30,87 968 156 16,28 159 26 16,35 175 42 24 425 115 27,05 1007 190 18,85 31 6 25,8 516 76 14,72 10 4 40 143 30 20,97 2137 455 21,91 8601 2827 32,88

1995 65 21 32,3 814 228 28 614 171 27,85 112 24 21,42 897 334 37,35 596 181 30,69 152 44 28,94 21 4 19,04 7 3 42,86 164 39 23,78 527 172 32,63 138 26 18,84 155 37 23,87 342 127 37,13 788 154 19,54 14 7 50 690 111 16,1 3 1 33 212 35 16,5 1776 482 27,13 9827 3109 31,63

1996 68 23 39,65 867 239 27,56 675 172 25,48 179 38 21,22 1001 327 32,66 741 206 27,8 181 54 29,34 32 12 37,5 5 1 20 204 63 30,88 489 127 25,97 216 46 22,2 194 39 20,1 44 117 26,35 1031 208 20,17 14 9 64,28 949 127 13,38 5 5 100 297 64 18,18 1876 442 23,57 10508 3240 30,83

1997 93 32 34,4 902 275 30,48 678 203 29,94 230 52 22,6 1292 556 43 791 275 34,76 242 54 22,31 45 19 42,2 3 2 66 270 74 27,4 652 180 27,6 275 61 22,18 280 61 21,17 470 141 30 1416 242 17,09 10 5 50 1274 181 14,2 7 4 57,14 324 70 21,6 2018 478 23,66 11046 3734 33,8

1998 76 34 44,73 1129 317 28,07 691 246 35,6 315 82 26,03 1261 561 44,48 855 259 30,29 316 93 29,42 66 22 33,3 16 9 56,25 274 87 31,75 866 251 29,32 219 62 26,31 372 93 25 564 185 32,8 1651 272 17,53 2 1 50 1430 250 17,48 8 6 75 365 79 21,64 2106 521 24,73 10102 3120 30,88

1999 144 41 28,47 1168 311 26,62 698 219 31,37 320 70 21,87 1491 594 39,83 982 247 25,15 398 89 22,36 82 22 26,82 4 2 50 289 84 29,06 830 230 27,71 219 57 26,02 548 147 26,82 757 208 27,47 1614 274 16,97 10 7 70 1496 285 19,05 11 4 36,36 400 81 20,25 2224 527 23,73 9320 2808 30,12

2000 90 39 43,3 1139 321 26,99 634 217 34,22 358 82 22,9 1217 624 51,27 1003 284 28,31 325 92 28,3 87 31 35,63 4 0 0 290 88 30,34 851 239 28,08 196 67 34,18 424 127 29,95 822 282 34,3 1468 286 19,48 10 3 30 1150 204 17,72 14 7 50 376 83 22,13 2469 593 24,01 8229 2459 29,88

2001 93 50 53,76 1186 355 29,93 625 200 38,09 369 95 25,74 1238 632 51,1 945 323 34,79 304 94 30,92 74 29 39,18 3 1 33,3 240 85 35,41 731 254 34,74 176 74 54,41 312 116 37,17 611 205 33,55 1484 264 22,97 11 9 81,81 1049 249 23,73 17 11 64,7 364 95 26,09 2803 676 24,11 7868 2398 30,47

POJISTNÝ OBZOR • 4/2002

Rok 2002 ñ rok ochrany rekreaËnÌch objekt˘

Graf 2 ñ TrestnÈ Ëiny kr·deûe vloup·nÌm ñ kraje 2001 14000 10796

9980

10000 8034

5152

6000

olicejnÌ prezident genpor. JUDr. Ji¯Ì Kol·¯ kaûdoroËnÏ vyhlaöuje tÈma preventivnÌ Ëinnosti ñ st¯ÌdavÏ z oblasti soci·lnÌ a situaËnÌ prevence, kter˝m se majÌ vöichni pracovnÌci policie, p¯edevöÌm pak preventivnÏ informaËnÌch skupin, p¯ednostnÏ zab˝vat a vyvÌjet v tÈto oblasti nadstandardnÌ aktivity. Pro letoönÌ rok byla prioritou preventivnÌ Ëinnosti policie zvolena ochrana rekreaËnÌch objekt˘. CÌlem tohoto zamÏ¯enÌ je realizovat preventivnÌ projekty, akce a dÌlËÌ aktivity smÏ¯ujÌcÌ k ochranÏ rekreaËnÌch objekt˘ (chatek, chalup a mal˝ch netrvale obydlen˝ch domk˘) a tÌm ke zv˝öenÌ bezpeËÌ majetku obËan˘ (graf Ë. 1). P¯i preventivnÌ Ëinnosti vych·zejÌ policistÈ p¯edevöÌm ze statistick˝ch p¯ehled˘ trestnÈ Ëinnosti (graf Ë. 2) a z anal˝z monitorujÌcÌch informace o mÌstu, Ëasu, zp˘sobu sp·ch·nÌ a takÈ o pachatelÌch trestn˝ch Ëin˘. Podle policejnÌch statistik trestnÈ Ëiny kr·deûÌ vloup·nÌm do rekreaËnÌch objekt˘ dlouhodobÏ kle-

sajÌ (graf Ë. 3). P¯esto vöak sv˝mi 16,6 % p¯edstavujÌ nemal˝ podÌl na celkovÈm poËtu kr·deûÌ vloup·nÌm (graf Ë. 4) ñ pro srovn·nÌ nap¯. kr·deûe vloup·nÌm do byt˘ tvo¯Ì 9,5 % (graf Ë. 5). KromÏ trendu kles·nÌ jsme zaznamenali vysok˝ podÌl recidivist˘ a mladistv˝ch na p·ch·nÌ tÈto trestnÈ Ëinnosti (graf Ë. 6), kvalifikovanost pachatel˘ z p¯edchozÌ trestnÈ Ëinnosti (zanech·vajÌ minimum stop) apod. DalöÌm dÈletrvajÌcÌm trendem jsou vysokÈ ökody (graf Ë. 7), kterÈ vznikajÌ p¯i vloup·nÌ do rekreaËnÌch objekt˘. DneönÌ chatky a chalupy jsou totiû velmi modernÏ vybavenÈ. D¯Ìve mÏlo chata¯enÌ spÌöe trampsk˝ charakter, dnes nenÌ v˝jimkou takovÈ vybavenÌ, kterÈ odpovÌd· vybavenÌ bÏûnÈ obytnÈ dom·cnosti ñ televizor, video atd. Mimo jinÈ i z d˘vodu vysok˝ch ökod je t¯eba mÌt objekt ¯·dnÏ pojiötÏn. ObecnÏ platÌ, ûe nejvÌce ohroûenÈ jsou p¯ÌmÏstskÈ oblasti. Tento trend potvrzuje i statistick˝ ˙daj, ûe k mÌst˘m s nejvÏtöÌm n·padem

Graf 1 ñ PoËet rekreaËnÌch objekt˘ (chatek, chalup a rekreaËnÌch domk˘) v »R (celkem 396 427) 45 40 35 30 25

38,5

20 15 10 5

10,7

0 PoËet rekreaËnÌch objekt˘ na 100 bytov˝ch dom·cnostÌ


PoËet rekreaËnÌch objekt˘ na 1000 obyvatel

5126

3566

4000 2000 0

P

8442

8000

2203

1678

ppor. Mgr. Andrea Filipov·, PolicejnÌ prezidium »R

zjiötÏno objasnÏno

12071

12000

Hl. mÏsto Praha

St¯ednÌ »echy

JiûnÌ »echy

2516

1620

1239

1928

2661

Z·padnÌ SevernÌ V˝chodnÌ JiûnÌ »echy »echy »echy Morava

3161

SevernÌ Morava

Graf 3 ñ Kr·deûe vloup·nÌm do rekreaËnÌch objekt˘ (v˝voj v letech 1994ñ2001) 24000

22000

21748

20000

18540 17912 18000

16982

16532

16000

14785

14000

12519 12000

10510 10000 1994

1995

1996

1997

trestnÈ Ëinnosti vloup·nÌ do rekreaËnÌch objekt˘ pat¯Ì st¯edoËesk˝ kraj (graf Ë. 8). Na jeho ˙zemÌ se nach·zÌ nejvÏtöÌ poËet chatek a chalup. »asto se vloup·nÌ do jednoho objektu opakuje i vÌcekr·t za rok. PachatelÈ kr·deûÌ vloup·nÌm si r·di vybÌrajÌ rekreaËnÌ objekty, neboù b˝vajÌ ob˝v·ny pouze sezÛnnÏ (dokonce statisticky nejvÌce vloup·nÌ je v ˙ter˝, ve st¯edu a ve Ëtvrtek) a jsou situov·ny na odlehl˝ch mÌstech mimo Ñcivilizaciì (nap¯. u ¯ek a p¯ehradnÌch n·drûÌ, poblÌû rybnÌk˘). K vloup·nÌ doch·zÌ vÏtöinou p¯es stavebnÌ otvory (dve¯e, okna), a proto je mechanickÈ zabezpeËenÌ velmi d˘leûitÈ. Pachatel jde cestou nejmenöÌho odporu, takûe i jednoduchÈ m¯Ìûe ho mohou donutit vybrat si jin˝ nezabezpeËen˝ rekreaËnÌ objekt. PodobnÏ jednoduchÈ a tentokr·t bezplatnÈ bezpeËnostnÌ opat¯enÌ je nenech·vat v okolÌ rekreaËnÌho objektu nic, co by mohlo pachateli usnadnit vloup·nÌ. ⁄ËinnÈ a

1998

1999

2000

2001

praktickÈ jsou i dobrÈ sousedskÈ vztahy. SousedÈ si vöÌmajÌ nezn·m˝ch lidÌ pohybujÌcÌch se v okolÌ naöÌ chatky a nutno ¯Ìci, ûe pr·vÏ od p¯Ìm˝ch a nep¯Ìm˝ch svÏdk˘ zÌsk·v· policie p¯i vyöet¯ov·nÌ trestnÈ Ëinnosti vloup·nÌ d˘leûitÈ poznatky a informace. PachatelÈ v˝öe uvedenÈ trestnÈ Ëinnosti se dÏlÌ do t¯Ì z·kladnÌch skupin. Do prvnÌ skupiny spadajÌ osoby bez zamÏstn·nÌ a bez finanËnÌch prost¯edk˘. Vloup·nÌm se snaûÌ vy¯eöit ot·zku p¯Ìst¯eöÌ, obleËenÌ a stravy. DalöÌ, velmi poËetnou skupinu, tvo¯Ì pachatelÈñ recidivistÈ, kte¯Ì vyuûÌvajÌ zimnÌ klid a v osadnÌch a zahr·dk·¯sk˝ch koloniÌch se nap¯. skr˝vajÌ p¯ed n·stupem trestu odnÏtÌ svobody. »·steËnÏ i oni hledajÌ p¯Ìst¯eöÌ a obleËenÌ. Pro poslednÌ skupinu pachatel˘ je typickÈ zp˘sobenÌ nejvÏtöÌch ökod; jedn· se totiû o organizovanÈ skupiny pracujÌcÌ na objedn·vku. RekreaËnÌ objekty ÑvhodnÈì k vyloupenÌ majÌ vÏtöinou p¯edem vytipovanÈ. P¯i vlou-

13

Graf 4 ñ Kr·deûe vloup·nÌm celkem v »R (v˝voj v letech 1994ñ2001) 120000

Graf 6 ñ ObjasnÏnÈ kr·deûe vloup·nÌm do rekreaËnÌch objekt˘ v »R (v˝voj v letech 1994ñ2001)

111914

7000

110000

100098 100000

Alkohol

98472 94603

6300 531

92029

90000

722

85631

RecidivistÈ

5600 917

80000

74231

590

1192

4900

960

MladistvÌ 548

DÏti 634

70000

63167

900

4200

60000 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

741

2001

3500

p·nÌ vyuûÌvajÌ nejmodernÏjöÌch technick˝ch prost¯edk˘. KlesajÌcÌ tendence kr·deûÌ vloup·nÌm do rekreaËnÌch objekt˘ je jistÏ zp˘sobena i zv˝öen˝mi aktivitami samotn˝ch majitel˘ zabezpeËovat svÈ objekty. DosavadnÌ zajiötÏnÌ p¯esto nenÌ dostateËnÏ ˙ËinnÈ a zdaleka se net˝k· vöech rekreaËnÌch objekt˘. Pr·vÏ v oblasti p¯edch·zenÌ kr·deûÌm vloup·nÌm spat¯ujeme prostor pro preventivnÌ policejnÌ Ëinnosti. HlavnÌm cÌlem a prost¯edkem preventivnÌho p˘sobenÌ je prost¯ednictvÌm poradensk˝ch mÌstnostÌ, besed a p¯edn·öek, let·k˘, dn˘ s policiÌ apod. informov·nÌ obËan˘ o v˝voji kriminality t˝kajÌcÌ se vloup·nÌ do rekreaËnÌch objekt˘, zvyöov·nÌ povÏdomÌ obËan˘ o bezpeËnostnÌ situaci a rizicÌch v jejich regionu a p¯esvÏdËov·nÌ o nutnosti zabezpeËenÌ vlastnÌho objektu. ObËanÈ se od preventivnÌch pracovnÌk˘ policie mohou dozvÏdÏt o moûnostech zabezpeËenÌ sv˝ch objekt˘, konkrÈtnÏ pak zjistit certi-

fikovanÈ v˝robky od akreditovan˝ch firem (seznam tÏchto firem je p¯Ìstupn˝ na internetovÈ adrese www.mvcr.cz/prevence/obcanum/ rady/odborne/certifik). Samoz¯ejmÏ nejen preventivnÏ p˘sobÌ policie p¯i ochranÏ rekreaËnÌch objekt˘. HlÌdkovÈ kontroly po chata¯sk˝ch koloniÌch a n·vötÏvy policie v odlehl˝ch mÌstech region˘ majÌ sv˘j v˝znam. Nap¯. v JihomoravskÈm a SeveromoravskÈm kraji bÏûÌ projekt, kde tamnÌ policistÈ po dohodÏ s majitelem zanech·vajÌ u jednotliv˝ch chatek kartiËky s datem poslednÌ n·vötÏvy. ObËan tak pozn·, kdy zde byla policie naposled a pokud dojde k vyloupenÌ objektu, policist˘m se lÈpe urËuje pravdÏpodobn˝ Ëas kr·deûe. Podobn˝ch projekt˘ bÏûÌ v celÈ republice v r·mci roku ochrany rekreaËnÌch objekt˘ jiû vÌce. VÏ¯Ìm, ûe zkuöenosti z letoönÌho zamÏ¯enÌ preventivnÌ policejnÌ Ëinnosti budou vyuûity ke zkvalitnÏnÌ pr·ce policie na ˙seku ochrany majetku osob.

2800

323

532

534

288 428

4511

4456 4015

2100

3581

3569 3014

1400

2981 2496

700

352

258

240

192

96

84

52

59

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

0 1994

Graf 7 ñ V˝öe ökod zp˘soben˝ch kr·deûemi vloup·nÌm do rekreaËnÌch objekt˘ (v˝voj v letech 1994ñ2001) 1200000 1054103 1000000

800000

600000 431191 400000 381045

288377

381441

251771

323769

200000

236163

0 1994

Graf 5 ñ Kr·deûe vloup·nÌm v »R v roce 2001 ñ jednotlivÈ druhy (celkem 63 167 trestn˝ch Ëin˘)

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Graf 8 ñ TrestnÈ Ëiny kr·deûe vloup·nÌm do rekreaËnÌch objekt˘ ñ kraje 2001

10510 6010 4580

33228

384

3500 3014

zjiötÏno

3000

objasnÏno 2500

1821 2891

14

4127

vloup·nÌ do rekreaËnÌch objekt˘ (16,6%) vloup·nÌ do byt˘ (9,5%)

vloup·nÌ do restauracÌ (4,6%)

vloup·nÌ do rodinn˝ch domk˘ (7,3%) vloup·nÌ do obchod˘ (6,5%)

vloup·nÌ do ostatnÌch objekt˘ (52,6%) ñ v˝kladnÌ sk¯ÌnÏ, kulturnÌ objekty, ökoly apod.

2000

1599 1358

1500

1217

1039

vloup·nÌ do kiosk˘ (2,9%)

1012

839

1000 432

500 0

84

818 302

Hl. mÏsto Praha

St¯ednÌ »echy

JiûnÌ »echy

313 Z·padnÌ »echy

480 SevernÌ »echy

497 V˝chodnÌ »echy

648 JiûnÌ Morava

496 SevernÌ Morava


InformaËnÌ centrum EvropskÈ konfederace bezpeËnostnÌch sluûeb Dne 1. b¯ezna 2002 bylo v Praze otev¯eno InformaËnÌ centrum EvropskÈ konfederace bezpeËnostnÌch sluûeb (CoESS). Tato organizace je jedin˝m uzn·van˝m partnerem EvropskÈ komise za sektor priv·tnÌch bezpeËnostnÌch sluûeb. Od 1. 1. 2000 je p¯idruûen˝m Ëlenem CoESS takÈ Asociace soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb »eskÈ republiky (ASBS »R). CoESS byla zaloûena dne 26. kvÏtna 1989 v ÿÌmÏ a jejÌmi hlavnÌmi cÌli je: q h·jit z·jmy Ëlensk˝ch organizacÌ, q p¯ispÌvat k harmonizaci z·kon˘ Ëlensk˝ch st·t˘ s pr·vem EU, q prov·dÏt ekonomickÈ, obchodnÌ, pr·vnÌ a soci·lnÌ studie, q sledovat evropskou politiku prost¯ednictvÌm Ëast˝ch kontakt˘ s Evropskou komisÌ, q rozvÌjet dialog se sv˝m soci·lnÌm partnerem ñ UNI Evropa, q sbÌrat a distribuovat informace t˝kajÌcÌ se tÏchto cÌl˘. PrvnÌ zased·nÌ CoESS ve st·tech b˝valÈho v˝chodnÌho bloku se konalo na pozv·nÌ ASBS »R ve dnech 4. ñ 10. 2000 v Praze. Na tomto zased·nÌ jejÌ prezident J. Zav·zal nabÌdl prezidentu M. Pisensovi z¯ÌzenÌ kancel·¯e CoESS pro zemÏ st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy v Praze. ProzatÌm jde o InformaËnÌ centrum (IC CoESS). Z·zemÌ, vËetnÏ umÌstÏnÌ tohoto IC CoESS, zabezpeËuje hostitelsk· ASBS »R. InformaËnÌ centrum CoESS se z¯izuje na podporu ¯ÌdicÌho v˝boru CoESS pro zemÏ st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy. Bude zabezpeËovat zejmÈna n·sledujÌcÌ Ëinnosti: q poskytovat informace odbornÈ ve¯ejnosti ze zdroj˘ centr·ly nebo Ëlensk˝ch asociacÌ CoESS o bezpeËnostnÌm pr˘myslu, evropskÈ legislativÏ apod., q p¯en·öet standardy a dobrÈ obchodnÌ zvyklosti obvyklÈ v zemÌch EU, q podporovat vznik n·rodnÌch reprezentativnÌch asociacÌ v zemÌch st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy a†jejich p¯Ìpravu na vstup do CoESS, q poskytovat informace o soci·lnÌm partnerovi (UNI Evropa) a jedn·nÌch soci·lnÌho dialogu, q podÌlet se na po¯·d·nÌ akcÌ ASBS »R p¯i propagaci CoESS a bezpeËnostnÌho pr˘myslu v »R, q podÌlet se na koordinaci spolupr·ce Ëlensk˝ch asociacÌ CoESS organizovanÈ chairmanem ¯ÌdÌcÌho v˝boru CoESS pro zemÏ st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy, q organizovat diskusnÌ platformu k ot·zk·m vstupu st·t˘ st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy do EU apod. IC CoESS bude rovnÏû p¯ispÌvat k popularizaci euroatlantickÈ spolupr·ce, podporovat ochranu lidsk˝ch pr·v v sektoru priv·tnÌ bezpeËnosti i aktivity bezpeËnostnÌ komunity »R souvisejÌcÌ s ochranou majetku a osob. (Tiskov· zpr·va IC CoESS)

CertifikaËnÌ institut »AP v·s zve na letoönÌ

PRAGOALARM Dne 17. aû 19. dubna 2002 se kon· 11. roËnÌk mezin·rodnÌho veletrhu zabezpeËovacÌ techniky, systÈm˘ a sluûeb na V˝staviöti Praha v HoleöovicÌch. »AP je jednÌm z odborn˝ch gestor˘ veletrhu a souËasnÏ jednÌm z vystavovatel˘. Je to v˝raz systÈmovÈho p¯Ìstupu asociace k prevenci odcizenÌ. Spolu s dce¯inou spoleËnostÌ CertifikaËnÌm institutem »AP bude prezentovat zejmÈna spoleËnÈ preventivnÌ postupy v oblasti ochrany osob a majetku. K tomuto tÈmatu se z·stupci »AP z˙ËastnÌ i ¯ady doprovodn˝ch program˘. P¯Ìmo na st·nku budou poskytov·ny informace klient˘m pojiöùoven, v˝robc˘m a dovozc˘m zabezpeËovacÌ techniky, mont·ûnÌm firm·m, soukrom˝m bezpeËnostnÌm sluûb·m a dalöÌm z·jemc˘m. SystÈm zvyöov·nÌ kvality, zejmÈna v zabezpeËenÌ majetku, umoûÚuje definovat podmÌnky, kterÈ p¯inesou v˝hody klient˘m pojiöùoven i pojiöùovn·m samotn˝m. Tento systÈm zahrnuje certifikaci v˝robk˘ zabezpeËovacÌ techniky, registraci mont·ûnÌch firem a firem poskytujÌcÌch fyzickou ochranu, provoz pult˘ centralizovanÈ ochrany a v neposlednÌ ¯adÏ systÈm barevnÈho a ËÌselnÈho znaËenÌ mechanick˝ch z·brann˝ch systÈm˘ ñ Pyramidu bezpeËnosti. SystÈm zvyöov·nÌ kvality se postupnÏ d·le rozöi¯uje za podpory st·tnÌch i soukrom˝ch subjekt˘ na dalöÌ oblasti bezpeËnostnÌho pr˘myslu. SrdeËnÏ v·s zveme k n·vötÏvÏ spoleËnÈho st·nku »AP Ing. ZdenÏk Veiner a CI »AP s oznaËenÌm LK 5.

15


KompletnÏ vyplnÏnou pozv·nku si vymÏÚte bezplatnÏ u pokladny za vstupenku!

JUDr. Ji¯ina Kotrbat·

Podvodn· jedn·nÌ odhalen· zamÏstnanci pojiöùovny Pan Novotn˝ nahl·sil policii dopravnÌ nehodu a potÈ pojiöùovnÏ pojistnou ud·lost z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidel. K nehodÏ mÏlo dojÌt p¯i st¯etu s vozidlem pana HorkÈho. Po p¯edloûenÌ faktury za opravu vozidla se pan Novotn˝ dom·hal pojistnÈho plnÏnÌ. Likvid·tor pojiöùovny vöak zaznamenal nÏkterÈ indik·tory podvodnÈho jedn·nÌ, proto vöe ozn·mil nad¯ÌzenÈmu zamÏstnanci. Po dalöÌm öet¯enÌ v r·mci pojiöùovny bylo rozhodnuto podat prost¯ednictvÌm pr·vnÌho ˙tvaru trestnÌ ozn·menÌ a pojistnÈ plnÏnÌ neposkytnout. V pr˘bÏhu trestnÌho ¯ÌzenÌ se pan Novotn˝ k trestnÈmu Ëinu, kter˝ byl kvalifikov·n jako pojistn˝ podvod ve st·diu pokusu, doznal. Jeho vozidlo bylo poökozeno p¯i kolizi s lesnÌ zvÏ¯Ì o nÏkolik t˝dn˘ d¯Ìve neû doölo k ˙dajnÈ dopravnÌ nehodÏ. Pan Hork˝ byl obvinÏn za po-

moc k pojistnÈmu podvodu p¯esto, ûe se k trestnÈ Ëinnosti nikdy nep¯iznal. Na z·kladÏ rozhodnutÌ prezidenta republiky o amnestii, ve kterÈm se na¯izuje, aby nebylo zahajov·no a pokud bylo zah·jeno, aby bylo zastaveno trestnÌ stÌh·nÌ pro trestnÈ Ëiny sp·chanÈ ˙myslnÏ p¯ede dnem tohoto rozhodnutÌ, pokud na nÏ z·kon stanovÌ trest odnÏtÌ svobody nep¯evyöujÌcÌ dva roky, bylo vyöet¯ovatelem rozhodnuto o zastavenÌ ¯ÌzenÌ. I kdyû pachatelÈ nebyli odsouzeni, z v˝roku rozhodnutÌ policie o zastavenÌ ¯ÌzenÌ je z¯ejmÈ, ûe se podvodnÈho jedn·nÌ dopustili, proto pojiöùovna nemusela poskytnout plnÏnÌ. V jinÈm p¯ÌpadÏ pan Josef poû·dal panÌ Helenu, aby vyplnila tiskopis ozn·menÌ nehody z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu z provozu vozidla, ve kterÈm nepravdivÏ uvedla, ûe poökodila vozidlo

pana Josefa p¯i manipulaci s p¯ÌvÏsem u svÈho vozidla. ZamÏstnanci pojiöùovny podvodnÈ jedn·nÌ odhalili, plnÏnÌ neposkytli a podali trestnÌ ozn·menÌ. Helena byla odsouzena za pojistn˝ podvod k odnÏtÌ svobody v trv·nÌ öesti mÏsÌc˘ s podmÌnÏn˝m odloûenÌm na zkuöebnÌ dobu dvou let. Josef byl odsouzen za ˙ËastenstvÌ na pojistnÈm podvodu ve formÏ n·vodu k trestu odnÏtÌ svobody v trv·nÌ Ëty¯ mÏsÌc˘ na zkuöebnÌ dobu jeden a p˘l roku. ⁄spÏön˝ podnikatel zaslal pojiöùovnÏ ozn·menÌ nehody a vyplnil dotaznÌk pro poökozenÈho, ve kterÈm popsal skutkov˝ dÏj tak, ûe dopravnÌ nehodu zavinil ¯idiË jinÈho vozidla. P¯iloûil z·znam o malÈ dopravnÌ nehodÏ, kter˝ ñ jak se pozdÏji uk·zalo ñ pozmÏnil, aby korespondoval s nepravdiv˝mi ˙daji uveden˝mi v ozn·menÌ nehody a dotaznÌku. ⁄Ëelem bylo zÌskat plnÏnÌ ve v˝öi tÈmÏ¯ 800 000 korun ve prospÏch svÈ firmy. Likvid·torka odolala opakovanÈmu n·tlaku podnikatele na vyplacenÌ z·lohy a upozornila na nesrovnalosti v dokladech nad¯ÌzenÈ. Prost¯ednictvÌm pr·vnÌho ˙tvaru pak bylo pod·no trestnÌ ozn·menÌ. V tÈto f·zi podnikatel zmÏnil stanovisko a pÌsemnÏ sdÏlil pojiöùovnÏ, ûe na poskytnutÌ plnÏnÌ nad·le netrv·. Uû jako obûalovan˝ se p¯i hlavnÌm lÌËenÌ k Ëinu doznal a na svoji obhajobu tvrdil, ûe dobrovolnÏ upustil od dalöÌho jedn·nÌ smÏ-

¯ujÌcÌho k dokon·nÌ trestnÈ Ëinnosti (zÌsk·nÌ plnÏnÌ), a ûe se tedy jedn· o upuötÏnÌ od pokusu sp·chat trestn˝ Ëin, a toto jeho jedn·nÌ nenÌ trestnÈ, protoûe trestnost zanikla. Soud vyslechl svÏdky a provedl listinnÈ d˘kazy. PotÈ dospÏl k z·vÏru, ûe k upuötÏnÌ od poûadavku na vyplacenÌ plnÏnÌ doölo aû ve chvÌli, kdy se obûalovan˝ dovÏdÏl o tom, ûe p¯Ìpad proöet¯uje policie. Soud p¯i rozhodov·nÌ vych·zel z judikatury, podle kterÈ, jestliûe pachatel podnikne vöe, co podle jeho p¯edstav vede k dokon·nÌ Ëinu, ale k dokon·nÌ nedojde, jedn· se o tzv. pokus ukonËen˝. Pokud pachatel upustÌ od dalöÌ Ëinnosti smÏ¯ujÌcÌ k dokon·nÌ Ëinu ze strachu, ûe bude usvÏdËen, nejde o dobrovolnÈ upuötÏnÌ od pokusu ve smyslu ustanovenÌ ß 8 odst. 3 pÌsm. a) trestnÌho z·kona. V tomto p¯ÌpadÏ doölo k pokusu sp·chat podvod uû p¯edloûenÌm nepravdivÏ vyplnÏn˝ch tiskopis˘ pojiöùovnÏ a opakovan˝m vym·h·nÌm z·lohy. Vzhledem k tomu, ûe neölo o dobrovolnÈ upuötÏnÌ od pokusu trestnÈho Ëinu, trestnost jedn·nÌ pachatele nezanikla. Obûalovan˝ poruöil z·jem st·tu na ochranÏ cizÌho majetku, dopustil se pokusu trestnÈho Ëinu podvodu podle ß 250 odst. 1, odst. 3 pÌsm. b) trestnÌho z·kona (ke skutku doölo p¯ed 1. 1. 1998) a byl mu vymÏ¯en trest odnÏtÌ svobody v trv·nÌ dvou let s podmÌnÏn˝m odkladem trestu se zkuöebnÌ dobou t¯i roky.

11. roËnÌk mezin·rodnÌho veletrhu zabezpeËovacÌ techniky, systÈm˘ a sluûeb, poû·rnÌ ochrany a z·chrann˝ch za¯ÌzenÌ PRAGOALARM a PRAGOSEC Veletrh bude probÌhat soubÏûnÏ s v˝stavami v˝poËetnÌ techniky,informaËnÌch technologiÌ a komunikacÌ ITC PRAGUE a INTERKAMERA Datum kon·nÌ: 17. ñ 19. 4. 2002 l MÌsto kon·nÌ: V˝staviötÏ Praha l OtevÌracÌ doba: 9:00 ñ 18:00 hodin Odborn˝ gestor: Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb ï »esk· asociace pojiöùoven ï GR…MIUM ALARM (AGA) Z·ötita: Ministerstvo vnitra »R ï PolicejnÌ prezidium »R ï N·rodnÌ bezpeËnostnÌ ˙¯ad ï Hospod·¯sk· komora »R ï Hospod·¯sk· komora hl. m. Prahy Odborn· spolupr·ce: Asociace soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb »R ï sdruûenÌ AMBO ï V˝zkumn˝ ˙stav bezpeËnosti pr·ce Z·kladnÌ oborovÈ ËlenÏnÌ: MechanickÈ zabezpeËovacÌ systÈmy ElektronickÈ zabezpeËovacÌ systÈmy EZS KontrolnÌ a dozorov· za¯ÌzenÌ Poû·rnÌ ochrana IntegrovanÈ zabezpeËovacÌ systÈmy ZabezpeËenÌ motorov˝ch vozidel HlÌdacÌ a str·ûnÌ sluûby, provoz PCO 16 Individu·lnÌ p¯Ìstroje pro elektronickÈ bezpeËnostnÌ systÈmy Ochrana informacÌ a dat DetektivnÌ sluûby

TransportnÌ bezpeËnostnÌ za¯ÌzenÌ a speci·lnÌ vozidla Prost¯edky osobnÌ ochrany a bezpeËnosti Odborn· literatura, trÈnink a vzdÏl·v·nÌ Poradensk· a projekËnÌ Ëinnost ZkuöebnictvÌ PojiötÏnÌ rizik BezpeËnost a ochrana zdravÌ p¯i pr·ci KomunikaËnÌ systÈmy SystÈmy pro vyhled·v·nÌ POJISTNÝosob OBZOR • 4/2002 Z·chrannÈ pr·ce p¯i hav·riÌch v dopravÏ OstatnÌ

Inreon a on-line zajiötÏnÌ

Ohlasy maklÈ¯˘ na Inreon byly zpoË·tku smÌöenÈ. NejvÏtöÌ z·jem projevili st¯ednÌ a menöÌ maklÈ¯i, kte¯Ì nemajÌ vybudovanou podobnou infrastrukturu. NejvÏtöÌ maklÈ¯i pr˝ zatÌm spÌö vyËk·vajÌ. TransakËnÌ poplatky ËinÌ u fakultativnÌho zajiötÏnÌ ökodnÌho nadmÏrku 2 %, u fakultativnÌho proporcion·lnÌho zajiötÏnÌ 1 % a u zajiötÏnÌ Eurocat 3 %, p¯iËemû u vyööÌch objem˘ pojistnÈho jsou moûnÈ slevy. European Insurance Market, Ë. 252 (12/2001) (La)

Recenze:

S

poleËnost Inreon pro on-line sjedn·v·nÌ zajiötÏnÌ byla zaloûena koncem roku 2000. U jejÌ kolÈbky st·ly dvÏ nejvÏtöÌ evropskÈ zajiöùovny Munich Re a Swiss Re, softwarov· spoleËnost Internet Capital Group (vöichni po 25 %) a Accenture (d¯Ìve Andersen Consulting) s podÌlem 5 %. Zb˝vajÌcÌ podÌl byl rezervov·n pro ty, kdo se k projektu p¯idajÌ pozdÏji. Inreon m· finanËnÌ krytÌ cca 40 mil. USD (z toho 30 mil. USD v hotovosti a 10 mil. USD v jin˝ch aktivech). BÏhem prvnÌho roku se poda¯ilo zÌskat ke spolupr·ci nÏkolik v˝znamn˝ch zajiöùoven a pojiöùoven. Ke konci roku 2001 nabÌzel Inreon dedikovanou kapacitu t¯in·cti zajiöùoven a jeho Ëleny bylo 20 prvopojistitel˘ a 15 maklÈ¯˘. ZatÌm bylo prost¯ednictvÌm Inreon umÌstÏno 70 rizik s celkovou pojistnou hodnotou p¯es 10 miliard eur. V r·mci obnovov·nÌ zajistn˝ch smluv na p¯elomu roku nabÌdl Inreon smlouvy zajiötÏnÌ katastrofickÈho ökodnÌho nadmÏrku (Eurocat) pro rizika v 16 evropsk˝ch zemÌch (vËetnÏ »eskÈ republiky). Podobn˝ produkt se p¯ipravuje i pro trh USA. Prost¯ednictvÌm Inreon je moûnÈ umÌstit nabÌdku s jednou nebo vÌce ˙rovnÏmi rizika ve standardnÌm form·tu se specifikacÌ poûadovanÈ kapacity a ceny a zvolit pro odpovÏdi kr·tkou lh˘tu (t¯i dny) nebo delöÌ Ëas. Pouûit˝ text m˘ûe b˝t buÔ vlastnÌ nebo s vyuûitÌm standardu Inreon. Je moûnÈ si zvolit standardnÌ krytÌ proti poû·ru, ˙deru blesku, explozi a p·du letadla nebo rozöÌ¯enÈ krytÌ proti vyjmenovan˝m nebezpeËÌm s moûnostÌ dalöÌch rozöÌ¯enÌ specifick˝ch pro r˘znÈ zemÏ. ZajistitelÈ si mohou v p¯ÌpadÏ z·jmu vyû·dat doplÚujÌcÌ informace nebo provÏ¯it nÏkterÈ body (nap¯. ökodnÌ pr˘bÏh) p¯ed tÌm, neû p¯edloûÌ nabÌdku. V r·mci on-line platformy neexistuje tradiËnÌ funkce vedoucÌho zajistitele. JednotlivÌ zajistitelÈ stanovujÌ minimum a maximum, jakÈ jsou p¯ipraveni upsat, a cenu. KupujÌcÌ si z nabÌzen˝ch moûnostÌ s·m sestavÌ kombinaci, kter· mu nejlÈpe vyhovuje. SouËasn˝ systÈm je plnÏ transparentnÌ a umoûÚuje i zajistitel˘m, kte¯Ì projevili o riziko z·jem, sledovat nabÌdku kapacity a cen konkurent˘. Zvaûuje se vöak ˙prava systÈmu tak, aby tyto informace o konkurenci nebyly dostupnÈ. Za p¯ednosti systÈmu Inreon se povaûujÌ zejmÈna: r rozöÌ¯enÌ distribuce ñ kapacita zajistitel˘ je dostupn· bez geografick˝ch bariÈr, r snÌûenÌ n·klad˘ ñ spoleËnost Accenture odhaduje, ûe Inreon m˘ûe uöet¯it 25 % transakËnÌch n·klad˘ na zajiötÏnÌ; proces umisùov·nÌ rizika se zjednoduöuje; administrativnÌ sluûby jsou poskytov·ny online, r zlepöenÌ ¯ÌzenÌ procesu p¯enosu rizik ñ kupujÌcÌ m˘ûe monitorovat proces umisùov·nÌ rizika a vyuûÌt systÈm ke sledov·nÌ preferencÌ jednotliv˝ch zajistitel˘ a jejich chuti riskovat. Mimo¯·dnÏ vysokÈ n·roky byly kladeny na informaËnÌ systÈm, zejmÈna z hlediska jeho rozöi¯itelnosti, aby mohl v p¯ÌpadÏ pot¯eby zpracov·vat podstatnÏ vÏtöÌ objemy transakcÌ neû dnes. POJISTNÝ OBZOR • 4/2002

Kr·deûe vozidel. Odhalov·nÌ, vyöet¯ov·nÌ a prevence. Rak, R. a kol., vydalo AkademickÈ nakladatelstvÌ CERM v BrnÏ, 2001, 252 stran. Jedn· se o prvnÌ Ëeskou monografii, kter· poskytuje ucelen˝ pohled na problematiku kr·deûÌ vozidel, pojistn˝ch podvod˘ a jejich systÈmovÈ ¯eöenÌ z pohledu Ëinnosti kompetentnÌch org·n˘, informatiky a legislativy. Autorsk˝ kolektiv veden˝ Ing. Romanem Rakem, Ph.D., je tvo¯en p¯ednÌmi odbornÌky na problematiku kr·deûÌ vozidel, ochrany a prevence (Ing. Roman Rak, Ph.D., je zakladatelem teoretickÈho a praktickÈho oboru identifikace vozidel; JUDr. Jan ChmelÌk, n·mÏstek ¯editele ⁄KSV, je zn·m sv˝mi pracemi v oblasti metodiky vyöet¯ov·nÌ jednotliv˝ch druh˘ trestn˝ch Ëin˘; prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc., je naöÌm p¯ednÌm teoretikem kriminalistiky, se specializacÌ na teorii kriminalistick˝ch stop a identifikace; JUDr. Vlastimil Pröal, b˝val˝ vyöet¯ovatel policie, je nynÌ specialistou pojiöùovny Allianz na vyöet¯ov·nÌ a dokazov·nÌ pojiöùovacÌch podvod˘; prof. Ing. Anton Tallo, CSc., se zab˝v· ot·zkami mezin·rodnÌch aspekt˘ kr·deûÌ vozidel a technick˝mi prost¯edky a systÈmy policie na bratislavskÈ PolicejnÌ akademii; pplk. Vladislav Vondr·k, z·stupce policejnÌho ¯editele v Pelh¯imovÏ, sv˝mi zkuöenostmi p¯i praktickÈm vyöet¯ov·nÌ kr·deûÌ a podvod˘ vozidel podstatnÏ p¯ispÏl k legislativnÌmu procesu, jehoû v˝sledkem je ochrana identifikaËnÌch znak˘ vozidel, zakotven˝ch v ËeskÈ legislativÏ). Auto¯i si kladli za cÌl shrom·ûdit poznatky o komplexnÌm pojetÌ kr·deûÌ vozidel a teoreticky rozebrat vöe, co s kr·deûemi souvisÌ, tj. odhalov·nÌ, vyöet¯ov·nÌ a prevenci, protoûe automobilovÈ kr·deûe a podvody dnes tvo¯Ì podstatnou Ë·st majetkovÈ trestnÈ Ëinnosti. »ern˝ trh s automobily pachatel˘m vyn·öÌ miliardovÈ zisky. Pro majitele, pojiöùovny a spoleËnost stejnÏ vysokÈ a bolestivÈ ztr·ty. Hned v ˙vodu zd˘razÚujÌ, ûe je t¯eba tÈto trestnÈ Ëinnosti Ëelit a preventivnÏ ji (jako zhoubnou nemoc) odhalovat v samotnÈm poË·tku, a proto je t¯eba nejprve dob¯e poznat jejÌ podstatu, pr˘bÏh i okolnosti, kterÈ napom·hajÌ jejÌmu öÌ¯enÌ. Publikace je detailnÏ ËlenÏna do 22 kapitol a text je proloûen velkou ¯adou obrazov˝ch ilustracÌ, obr·zk˘ a p¯ehledn˝ch graf˘. Naps·na je sice vysoce odbornÏ, ale dostateËnÏ srozumitelnÏ, takûe bude jistÏ vyuûiteln· v öirokÈm spektru Ëten·¯˘, vyuûijÌ ji nejen soudnÌ znalci, inûen˝¯i, vyöet¯ovatelÈ silniËnÌch dopravnÌch nehod, ale svÈ uplatnÏnÌ nalezne i jako studijnÌ pom˘cka pro studenty vysok˝ch ökol (VUT, PA »R v Praze a APZ v BratislavÏ). Pozn·mka: Publikaci lze objednat v CERM AkademickÈ nakladatelstvÌ s.r.o. Brno, PurkyÚova 95a, 612 00 Brno, tel./fax : 05/41244189. (JS)

17

INFINITY buduje intranetovÈ ¯eöenÌ na platformÏ Microsoft Sharepoint Portal Server

P

ojiöùovna »eskÈ spo¯itelny, a.s., kter· pat¯Ì mezi prvnÌ desÌtku Ëesk˝ch pojiöùovacÌch spoleËnostÌ, je zaËlenÏna do finanËnÌ skupiny »eskÈ spo¯itelny. Kontakt se z·kaznÌky, ale i dalöÌ obchodnÌ procesy pojiöùovny samoz¯ejmÏ vytv·¯ejÌ velkÈ mnoûstvÌ dokument˘, kterÈ je nutno zpracov·vat a informace v nich obsaûenÈ distribuovat vöem opr·vnÏn˝m osob·m. D¯Ìve Pojiöùovna »eskÈ spo¯itelny vyuûÌvala jako ˙loûiötÏ publikovan˝ch dokument˘ Ve¯ejnÈ sloûky serveru MS Exchange a lok·lnÌ file sloûky na poboËkov˝ch a centr·lnÌch serverech. Tento zp˘sob uloûenÌ dokument˘ ale neumoûÚoval efektivnÌ vyhled·v·nÌ dokument˘ na z·kladÏ popisn˝ch atribut˘, kterÈ Ëasto tyto dokumenty v papÌrovÈ formÏ obsahovaly, a d·le toto ¯eöenÌ nesplÚovalo poûadavky kladenÈ na budoucÌ aplikaci urËenou pro spr·vu a ¯ÌzenÌ dokument˘, p¯edevöÌm verzov·nÌ dokument˘ a jejich snadnou publikaci. VedenÌ Pojiöùovny »eskÈ spo¯itelny proto rozhodlo obr·tit se na spoleËnost Infinity a.s. se zad·nÌm na vybudov·nÌ a implementaci novÈho intranetovÈho ¯eöenÌ, kterÈ by uvedenÈ problÈmy odstranilo. ñinfñ

18

KomerËnÌ prezentace

SpoleËnost Pojiöùovna »eskÈ spo¯itelny pot¯ebovala ¯eöit ot·zku publikov·nÌ a schvalov·nÌ d˘leûit˝ch firemnÌch dokument˘, p¯edevöÌm smÏr-

ÑV˝raznou vlastnostÌ usnadÚujÌcÌ spr·vu dokument˘ je moûnost uûivatel˘ p¯ihl·sit si odbÏr dokument˘, sloûek, kategoriÌ a v˝sledk˘ vyhled·nÌ, a to v oblastech, kterÈ uûivatele zajÌmajÌ a jsou p¯Ìnosem pro jeho profesi. Rychlost zÌsk·nÌ aktu·lnÌ informace je dnes jedna z klÌËov˝ch konkurenËnÌch v˝hodì. Duöan Drdla, ¯editel ˙seku informaËnÌch technologiÌ Pojiöùovny »eskÈ spo¯itelny nic, metodick˝ch pokyn˘, ¯·d˘, p¯Ìkaz˘ managementu, vÏstnÌk˘ a celÈ ¯ady dalöÌch vnit¯nÌch ekonomick˝ch dokument˘. A to jednoduch˝m n·strojem souËasnÏ s pot¯ebou nasazenÌ snadno p¯ÌstupnÈ datab·ze zamÏstnanc˘ s popisem za¯azenÌ pracovnÌka, telefonnÌm seznamem a informacÌ o jednotliv˝ch pracoviötÌch pojiöùovny, jejich pracovnÌch dob a p¯esn˝ch adres. PodmÌnkou implementace aplikace datab·ze zamÏstnanc˘ byla i komunikace s ERP systÈmem,

kde jsou uloûena prim·rnÌ data zamÏstnanc˘ urËen· pro prezentaci. Poûadavek pojiöùovny smÏ¯oval na v˝voj aplikacÌ zabudovan˝ch do prost¯edÌ firemnÌho intranetu, a to vzhledem k pot¯ebÏ p¯Ìstupu jednotliv˝ch poboËek vzd·len˝m WAN p¯ipojenÌm.

n DvÏ varianty ¯eöenÌ Studie proveditelnosti, kter· p¯edch·zela vlastnÌmu v˝voji a implementaci intranetovÈ aplikace proveden· konzultanty, nabÌdla ¯eöenÌ ve dvou moûn˝ch variant·ch. V˝voj intranetovÈ aplikace pro ¯ÌzenÌ a spr·vu dokument˘, v podstatÏ redakËnÌho systÈmu umoûÚujÌcÌho verzov·nÌ dokument˘ a jejich snadnÈ publikov·nÌ na intranetu, spolu s aplikacÌ datab·ze zamÏstnanc˘ postavenÈ na platformÏ Microsoft SQL Serveru s vyuûitÌm prezentace dat do

ÑS uûivatelsk˝m poûadavkem na ËeskÈ webovÈ prost¯edÌ port·lu se n·ö v˝vojov˝ t˝m vyrovnal p¯ekladem port·lu a tvorbou metodiky implementace lokalizovan˝ch soubor˘ do prost¯edÌ port·lu.ì Pavel Eremi·ö, senior konzultant Infinity a.s. POJISTNÝ OBZOR • 4/2002

Uûivatel ñ pracovnÌ stanice

ÿeöenÌ a jeho p¯Ìnosy

s t

ProblÈm: D˘leûitÈ dokumenty spoleËnosti byly uloûeny na r˘zn˝ch ˙loûiötÌch s omezen˝mi moûnostmi jejich efektivnÌho vyhled·v·nÌ, schvalov·nÌ, ¯ÌzenÌ jejich ûivotnÌho cyklu a zve¯ejÚov·nÌ.

Intranet server MS Share Point Portal Server s t

MS IIS 5.0

ASP SAP R/3

s t

t

CSV s

MS SQL 2000 Server

SAP DB

Obr.: SchÈma technickÈho ¯eöenÌ intranetovÈho port·lu Pojiöùovny »S

prost¯edÌ intranetu. Nebo implementaci intranetovÈho port·lu Microsoft SharePoint Portal Serveru vyuûÌvajÌcÌ

ÑPort·l jsme testovali jiû v jeho beta verzi Tahoe a dÌlËÌ zkuöenosti s jeho vlastnostmi jsme tudÌû mÏli...ì ÑStoprocentnÌ jistotu jsme nabyli aû po konzultacÌch se spoleËnostÌ Infinity, kter· tento produkt technologicky a obchodnÏ podporuje.ì Duöan Drdla, ¯editel ˙seku informaËnÌch technologiÌ Pojiöùovny »eskÈ spo¯itelny technologiÌ Microsoft Digital Dashboard (digit·lnÌ p¯Ìstrojov· deska) s integracÌ webovÈ aplikace datab·ze zamÏstnanc˘ do prost¯edÌ port·lu, a to s ohledem na vlastnosti technologie digit·lnÌ p¯ÌstroPOJISTNÝ OBZOR • 4/2002

jovÈ desky umoûÚujÌcÌ snadnou tvorbu opakovateln˝ch webov˝ch komponent neboli Web Parts, obsahujÌcÌ libovoln˝ druh webovÈ informace. Vybr·na byla druh· varianta p¯edkl·danÈho ¯eöenÌ. Platforma SharePoint Portal Server spolu s integrovanou webovou aplikacÌ datab·ze zamÏstnanc˘ se staly z·kladnÌmi prvky pro rozvoj firemnÌho intranetu a systÈmu pro spr·vu dokument˘. Port·l byl graficky navrûen ve firemnÌch barv·ch pojiöùovny spolu s logem a Ëeskou lokalizacÌ webovÈho rozhranÌ. ÑPort·l jsme testovali jiû v jeho beta verzi Tahoe a dÌlËÌ zkuöenosti s jeho vlastnostmi jsme tudÌû mÏli...ì, ¯Ìk· Duöan Drdla, ¯editel ˙seku informaËnÌch technologiÌ Pojiöùovny »eskÈ spo¯itelny. ÑStoprocentnÌ jistotu jsme nabyli aû po konzultacÌch se spoleËnostÌ Infinity, kter· tento produkt technologicky a obchodnÏ podporuje. Vlastnosti produktu plnÏ splÚujÌ poûadavky naöich uûivatel˘ na produkt pro snadnou dostupnost vytv·¯et a publikovat dokumenty v r·mci jednotliv˝ch ˙sek˘, jejich rych-

ÿeöenÌ: Pojiöùovna »eskÈ spo¯itelny implementovala MS Sharepoint Portal Server jako platformu pro podnikov˝ intranetov˝ port·l umoûÚujÌcÌ rychlou a pruûnou publikaci podnikov˝ch dokument˘ spolu s prezentacÌ webov˝ch aplikacÌ. P¯Ìnosy: PodnikovÈ dokumenty jsou uloûeny v centr·lnÌm ˙loûiöti a urychlujÌ podnikovÈ procesy a p¯Ìstup zamÏstnanc˘m k aktu·lnÌm ve¯ejn˝m informacÌm. V˝raznÈ zkr·cenÌ doby od vytvo¯enÌ dokumentu k jeho publikov·nÌ na intranetu, aktu·lnÌ a vËasnÈ informace p¯in·öejÌ kvalitnÌ servis pro klienty pojiöùovny. PouûitÈ produkty a technologie: Microsoft SharePoint Portal Server, Microsoft SQL Server 2000, Microsoft IIS 5.0, ASP. Dodavatel: UvedenÈ ¯eöenÌ realizovala spoleËnost Infinity a.s., kter· je jednÌm z p¯ednÌch systÈmov˝ch integr·tor˘ na ËeskÈm trhu. lÈ vyhled·nÌ a moûnost sledov·nÌ zmÏn dokument˘ pomocÌ definovan˝ch odbÏr˘.ì ProblÈm p¯Ìstupu k firemnÌm dokument˘m byl usnadnÏn i poboËk·m pojiöùovny, kterÈ vyuûÌvajÌ WAN p¯ipojenÌ.ìRychlost implementace a snadnÈ zaökolenÌ klÌËov˝ch uûivatel˘ znamenalo ˙sporu Ëasu i n·klad˘ v harmonogramu celÈho projektu,ì ¯Ìk· d·le Duöan Drdla, Ñport·l byl vytvo¯en jako zak·zka na klÌË ve v˝vojov˝ch podmÌnk·ch implementaËnÌ firmy a importov·n do naöeho prost¯edÌ spolu s integrovanou aplikacÌ datab·ze zamÏstnanc˘.ì

n TechnickÈ ¯eöenÌ intranetu Intranet Pojiöùovny »eskÈ spo¯itelny je vystavÏn na

platformÏ Sharepoint Portal Serveru a je plnÏ p¯izp˘soben pot¯eb·m uûivatel˘, vËetnÏ p¯ipojen˝ch odkaz˘ a indexacÌ dalöÌch zdroj˘ dokument˘ mimo vlastnÌ ˙loûiötÏ port·lu. Aplikace datab·ze zamÏstnanc˘ je uloûena na serveru intranetu, kde je tÈû MS SharePoint Portal Server. Aplikace bÏûÌ nad systÈmem MS Windows 2000 Server a MS Internet Information Server 5.0. Aplikace vyuûÌv· ke svÈ Ëinnosti ASP skript˘. Vöechna data zÌsk·v· z datab·zovÈho stroje postavenÈho nad MS SQL server 2000. K dotaz˘m do DB vyuûÌv· MS ADO 2.6. Ke zpracov·nÌ vlastnÌch dotaz˘ do datab·ze SQL vyuûÌv· vol·nÌ vloûen˝ch procedur (viz obr·zek).

19

POJISTN OBZOR OBSAH RO»NÕK LXXIX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

Recommend Documents